zdarma
podzim 2008
mercury magazín
Zdeněk Troška:
Pohádce dávám srdce, věřím jí
obsah
mercury magazín
úvod
setkání 4-7
Na faře mě políbila múza Sir Herbert Austin a jeho děti v Čechách
Vážení čtenáři! Pro každého z vedení našeho centra je potěšitelné, že se z něj stává místo různorodých nákupů, služeb potřebných i pro běžný život, společenských setkávání i místo zábavní. Co se tedy u nás v poslední době událo…? Ve 2. NP je nová Opravna obuvi a výroba klíčů, vedle ní Galerie moravských vín a v témže poschodí firma Verbas interiery, která prodej nábytku v září ještě rozšíří. Záhy znovu otevře Conbipel (uzavřen z důvodu redesignu) a pozve k nové kolekci podzim - zima 2008. Případné reklamace nyní řešte v Conbipelu OC Palladium, nám. Republiky, Praha, nebo vždy v úterý 15 až 16 hod. v prodejně v Mercury, tel. 732 191 545. Brzy se v 2. NP dočkáte nehtového studia Hamy Nails, prodeje módních doplňků a textilního zboží v prodejně American Store a Bowlingu Mercury. Od července byl rozšířen systém TV obrazovek z 9 o dalších 17. Přinášejí aktuality z domova i ze zahraničí. Na plášti budovy nad hlavním vchodem je obří LED obrazovka pro prezentaci TV spotů firem z celé ČR. Stále je „ve hře“ Mercury knížka, aktuálně lze vyhrát produkci maturitního plesu 2009, exkluzivní lázeňský pobyt v Třeboni pro seniory a rodinné dárky v max. hodnotě až 100 tisíc Kč… … a já vám už teď přeji z návštěvy našeho centra ty nejhezčí zážitky! Mgr. František Mlčák ředitel Mercury centra © Mercury magazín podzim / 2008 zdarma Vydavatel CB - MERCURY CENTER, a.s. Jungmannova 29/19 110 00 Praha 1 IČO 27112098 Redakce STUDIO GABRETA spol. s r.o. Rudolfovská 34 370 01 České Budějovice tel./fax: 386 352 787 e-mail:
[email protected] Prodej inzerce Christian Stundner tel: 389 054 100, fax: 389 054 111 e-mail:
[email protected] Distribuce DOC Mercury a další místa jižních Čech
legendy 12 - 13
sport 14 - 15
Váš domov začíná u nás Lahodné dary od bohů přírody
inzerce 22 - 23
na návštěvě 8 - 10
Ve znamení keltského kříže Dvě perné minuty, které vedou ke slávě
inzerce 18 - 19
inzerce 20 - 21
Začni se hýbat, buď v kondici Kde uděláte radost očím
inzerce 24 - 25
Texty Hanka Hosnedlová (9, 13, 19, 21, 25) Radka Korčáková (5, 15, 23, 27, 35) Redakce (31) Fotografie Aleš Motejl (titul, 4-7, 8-9, 18, 20, 24, 26, 31, 34) Willy K. (30, 31) archiv Radek Marcín (10) archiv Václav Švejcar (12) archiv SK Holiday Fitness Club (14) archiv Verbas interiery (19) archiv Hervis Sport (22)
inzerce 26 - 27
Grafická úprava © Filip Garmond Tisk TISKÁRNA PROTISK, s.r.o. České Budějovice Evidence MK ČRE 17939
Bez vědomí redakce nelze rozšiřovat publikované materiály. Nevyžádané příspěvky se nevracejí. Vydavatel a redakce neručí za obsah inzerce. www.mercurycentrum.eu
Hodinky s pěti motory? Existují! Mercury centrum bylo & bude
Křížovka Emanuel Brabec (36)
zábava 34 - 38
3
Ztracenci v Zapomenutém městě Křížovka, Plán centra
události 30 - 31
mercury magazín
setkání rodina
5
Na faře mě políbila múza V hoštickém kostele pomalu odbíjí zvon pravé poledne, vesničku v předhůří Šumavy zalévá slunce a my se společně s milým hostitelem – režisérem Zdeňkem Troškou - šplháme na nedaleký kopec Sosnovec. Ocitáme se na jeho vrcholku a před námi se otevírá poetické panorama Šumavy. Už je nám jasné, proč si oblíbený režisér tohle magické místo zamiloval a ono zůstává nejmilejším místem v jeho srdci. Ostatně, i vám nebude jistě neznámé. Právě tady ve slavné komedii Slunce, seno, jahody zpívala v podání Jiřiny Jiráskové paní učitelka Hubičková známou árii „Měsíčku na nebi hlubokém“. Od první klapky uběhlo neuvěřitelných pětadvacet let… Jako osmiletý kluk jste říkával, že až vyrostete, stanete se režisérem. To už jste měl tenkrát představu, co tahle řehole obnáší? V podstatě ano. My jsme měli u nás v Hošticích úžasný divadelní soubor, který vedla paní Sládková. Jako děti jsme hrály v divadelních kusech pro dospělé, což nás nesmírně bavilo, ale víc než herecká role mě zajímalo, jak to ta paní Sládková vlastně dělá. Jak se tvoří kulisy, nasvěcuje se scéna, jak se vybírají kostýmy... Ale ten hlavní zlom přišel v páté třídě. V malotřídce na faře nám tenkrát promítali úchvatný francouzský film Kněžna de Cléves s Marinou Vladyovou a Jeanem Maraisem v hlavních rolích. Film se odehrával v šestnáctém století v prostředí pařížského Louvru s nádhernými kostýmy a výpravou, a mě naprosto uchvátil. Panebože, řekl jsem si, tak tohle je pravda! Ne ta naše tři prkna, která dělají jeviště v hoštické hospodě. Žádné divadlo! Já budu dělat film, a hotovo dvacet. Rodiče mi to rozmlouvali a doufali, že mě ty bláznoviny přejdou, ale mě tenkrát na faře políbila múza. Jedna
babička si přála, abych byl kněz, protože jsem jako kluk dlouho ministroval, druhá ze mě chtěla mít učitele. Tak vidíte, ani jedné z nich jsem přání nesplnil. Čím Vás i po letech filmová režie přitahuje? Filmařina je kouzlo, v němž se dají za kamerou zhmotňovat sny a představy. Literatura, muzika i obraz – to je hned několik druhů umění, která se ve filmu spojují dohromady. A já mám poezii rád, literaturu miluji. Obcházím všechny možné antikvariáty a sháním staré, hlavně pohádkové
knížky. Taky jsem kdysi maloval, takže najednou přijdete na to pravé místo a vidíte obraz: řeknete si - tady bude stát mlýn, tady bude náhon, kameru postavíme tam a tam… a kouzlení začíná. Jaký jste typ režiséra? Pokud je režisér nervák nebo cholerik, který si vymýšlí až na place a neví co a jak, zákonitě se to odráží na práci se štábem. To pak není práce, ale utrpení. Ale když víte, co chcete a máte práci připravenou, tak natáčení, jak se říká, odsejpá. V tomhle ohledu jsem ten druhý
6
rodina setkání
mercury magazín
typ. Do poslední mrtě mám všechno promyšlené a snažím se být stále v dobré náladě, protože jakou náladu má režisér, taková je v celém štábu. Mám to štěstí, že pracuji s bezvadným týmem lidí - všichni jsme na sebe zvyklí a navzájem se doplňujeme. Stává se, že na konci natáčení za mnou přijdou kolegové a řeknou, Zdeňku, s tebou to nebyla práce, ale dovolená! Dá se říct, kolik má režisér přátel a kolik nepřátel? Přátele mám hlavně ve svých divácích a nepřátele v některých kriticích a kolezích. Totiž v Čechách se pořád neodpouští jedna věc – a to je úspěch. Když se vám něco povede… tak většinou hned po palici a kudlu do zad! Co bývá největším postrachem - noční můrou režiséra? Počasí, počasí, počasí. To je absolutně největší brzda. Když jsme točili Princeznu ze mlejna I. v devadesátém třetím roce, což bylo to nejdeštivější léto v mém životě, čekali jsme i tři dny až vysvitne sluníčko a nakonec se natočil jen jeden záběr. Lilo a lilo a lilo… Ve filmu se objevují snad všechny sluneční chvilky onoho deštivého léta. Zůstaňme u pohádek… Čím to je, že nikdy u diváků nepropadnou? Pohádku musíte jako režisér bytostně
milovat a dát do ní srdce, věřit jí. Jestliže ji někdo dělá jako bokovku nebo jako kšeft, vždycky se mu to vymstí. Navíc pohádka má svoje zákonitosti, které se nedají žádným způsobem předělat. Jasný a přehledný konflikt – zlo, které není absolutní, a dobro, které vždycky zvítězí. Česká pohádka na rozdíl od jiných je kouzelná tím, že má v sobě radost, humor, smích, pohodu, laskavost a poetiku. Všechny tyhle ingredience se snažím do svých filmů zamíchat. Češi jsou národem milovníků pohádek, na jakých jste jako kluk vyrůstal? V klukovských letech to byly klasické české pohádky Jana Drdy, Boženy Němcové a k mým oblíbeným patřily taky ruské pohádky. Vzpomínám si, že jako prvňáček jsem s maminkou jezdíval na dětský tábor na Kubovu Huť na Šumavu, kde jsem v tamní knihovně objevil nádhernou knížku - Drdovy České pohádky. Líbila se mi natolik, že jsem ji jednoduše ukradl. Schoval jsem ji do kufříčku a odvezl ji domů. Když se loupež provalila, nastal pořádný řezec. Nicméně, další rok jsem uloupil jiný poklad – ruskou Krásu Nesmírnou. Obě pohádkové knížky i s tehdejším evidenčním číslem mám stále doma schované a s odstupem času doufám, že jsem svůj přečin z dětství svými filmovými pohádkami odčinil.
Potkal jste se ve svém civilním životě s nějakou pohádkovou postavou? Každý hodný a milý člověk, kterého potkáte, se vám v tom současném běsnění zdá jako pohádková postava. Je fajn vidět lidi, jak se radují z toho, že vychází slunce, že kvete lípa a svítí hvězdy na nebi… Takové lidi potkávám rád. Na jakou další líbeznou pohádku se můžeme ve Vaší režii těšit? V příštím roce bychom měli začít točit pohádku Čertova nevěsta volně na motivy báchorek Boženy Němcové. Vybrali jsme krásné místo na Moravě v prostředí rokokového zámečku Buchlovice u Velehradu a skvostné jsou i kostýmy - a to ve stylu Marie Antoinetty. Jste životní optimista, máte rád humor a veselou náladu. Je něco, co vás dokáže nadzvednout ze židle? Vadí mně lhostejnost, lež, přetvářka, podrazáctví, závist, takový ten rektální alpinismus – a to ve všech oborech. Mrzí mě, že nejsme jako Češi hrdí a za euro nebo dolar bychom i babičku prodali… Štve mě, jak se lidé v poslední době stávají otroky „konzumu“ a peněz. Proto se nedívám na televizi ani nečtu noviny, a podívejte se, jenom kvetu! (smích) Jste úspěšný v pohádkovém žánru, ale věnujete se také divadelní režii opery,
mercury magazín
setkání rodina
baletu a muzikálu. V příští sezoně se chystáte režírovat operu Čarostřelec pro Otáčivé hlediště v Českém Krumlově. Těšíte se na spolupráci s Jihočeským divadlem? Tak hlavně musím říct, že opera a vážná hudba je můj obrovský koníček, velká vášeň. Už před lety jsem dostal nabídku, abych na českokrumlovské scéně režíroval Lucernu, ale kvůli filmování jsem musel práci odřeknout. Opeře jsem se věnoval v pražské Státní opeře při práci na Carmen a Rusalce, po jejímž uvedení v Praze mi zavolal šéf opery v Košicích, slavný zpěvák Peter Dvorský, abych ji uvedl i na tamní scéně. Pro slovenské publikum jsem vloni dokončil ještě Fausta a Markétku a těší mě, že obě inscenace jsou dodneška hojně navštěvované. Snažím se dělat operu živě, temperamentně, rozehrát ji a zlidštit, aby byla pro dnešního diváka zajímavá. Pobavil mě Váš vlastní výrok, že jste technické trdlo. Dokonce ani neřídíte
auto, ačkoliv máte řidičský průkaz…? To je pravda. Mám řidičák, dokonce jsem zkoušky absolvoval v samotném centru Prahy a musím říct, že mi to docela šlo. Ale jinak žádný zvláštní požitek při řízení auta nemám, to se radši nechám vozit a kochám se krajinou. Osud byl ke mně tak milostiv, že mi seslal mého asistenta, pomocného režiséra Marka Kališe, který je vlastně i mým osobním šoférem. Bydlí v Žabovřeskách u Českých Budějovic, a když jedeme z Prahy domů, vysadí mě u nás v Hošticích, a pak pokračuje dál. A naopak. Už asi patnáct let jsem za volantem neseděl, a to už mám třetí auto v pořadí. Zato místem, kde kralujete, je kuchyně. Co nejraději vaříte a na čem si nejvíc pochutnáte? Já vám řeknu, uvařit si nějakou tu dobrotu – to je nejhezčí věc na světě! U nás doma se vždycky vařilo dobře a můžu potvrdit, že jsem nadšený všežravec, mně chutná snad úplně všechno - kromě škra-
7
loupu a kozího sýra. Nemusím mít k večeři čápa s mákem, ale mám rád taková ta obyčejná jídla, co se na vesnici vařila – maštěné brambory posypané šnytlíkem a kysané mléko, všechny možné polévky, omáčky, těstoviny na různé způsoby a kupodivu ani nemusím jíst maso. Jak je možné, že Vás popularita nepřeválcovala a že jste pořád obyčejný, srdečný člověk…? Určitě záleží, jak k tomu přistupujete. Sláva je velice pomíjivá. Jde o to, jak umíte unést skutečnost, když postoupíte o stupínek nahoru. Z mnoha lidí, a to nejen v naší branži, se okamžitě v ten moment stávají ředitelé zeměkoule. Doufám, že tohle nebude nikdy můj případ… Čas se Zdeňkem Troškou utíká rychleji, než bychom si všichni přáli. Rázem jsme „na druhé koleji“, protože na té „první“ už na něho netrpělivě čekají jeho malí věrní diváci z jednoho letního jihočeského tábora...
mercury magazín
na návštěvě rodina
9
Sir Herbert Austin a jeho děti v Čechách Ostrý zvuk dřevěné klapky, směsice hlasů, tiché vrčení kamery – stranou hlavní scény automobilový veterán z předválečné doby čekající na svůj vstup. Vtom přichází asistent režie s nečekaným přáním: aby se mohl natáčet jedoucí automobil z boku, je třeba vymontovat přední dveře a umístit tam kameru. Radek Marcín se chápe nářadí – dvě hodiny usilovné práce jsou vysvědčením, jak precizně a bytelně je vlastně Austin 10 stavěný. Pointou však není pochvala režiséra ani jedinečný záběr, ale změna rozhodnutí režie - takže dveře se mohou opět připevnit na své místo... Radka Marcína z Českých Budějovic odmalička přitahovala dvoukolá a čtyřkolá motorová vozidla a vlastně díky aktivnímu koníčku otce, který původně sbíral hlavně motocykly, v tomto prostředí vyrůstal. Vůně benzínu a zvuk motorů provázely jeho dětství, a tak není divu, že se později společně se starším bratrem Zdeňkem stali pokračovateli v rodinné tradici. Sbírka se však postupem času profilovala stále více na automobily, až vykrystalizovala v zaměření pouze na jedinou značku. A tou je anglický Austin. V současné době čítá výjimečná sbírka rodinného klanu Marcínů devět vozidel zmíněné značky, samozřejmě s rozličnými daty vzniku. Nejstarším exponátem je nepochybně Austin 10 z roku 1935. Ten má však v souvislosti s Marcínovými i jiný primát – byl totiž prvním vozem tohoto názvu, který se vůbec ve sbírce ocitl. A možná, že právě toto vozidlo bylo hlavním aktérem, proč se Radek s bratrem rozhodli zaměřit výhradně na Austiny. Novým anglickým přírůstkům musely pak průběžně udělat prostor nejen motocykly, ale i další automobiloví veteráni, jako například dvě krásné pragovky. „Název těmto anglickým automobilům dal vlastně svým příjmením Sir Herbert
Austin, který v roce 1907 automobilku založil. První typy ještě s loukoťovými koly, pro dnešní sběratele přírůstek ze světa snů, střídaly stále novější a modernější automobily, jejichž označení se lišila pouze číslem za názvem. Tato čísla - například Austin 7, Austin 10 – označovala počet koní ukrytých pod kapotou a také stále luxusnější výbavu. V podstatě to byla právě tato značka, která pomáhala automobilizovat anglický venkov tak, jako třeba Ford v Americe. Takovou vlajkovou lodí zmiňované britské produkce se stal Austin Princes z padesátých let minulého století, připomínající svým vzhledem pověstný Rolls Royce. Ten ovšem v naší kolekci nemáme,“ přibližuje historii preferované značky devětadvacetiletý Radek Marcín, jinak vedoucí technického oddělení táborské nemocnice. V Marcínově sérii anglických automobilových fešáků s řízením na levé straně figurují kromě zmíněného Austina 10 například unikátní Austin 8, civilní kabriolet upravený pro potřeby armády, který momentálně čeká na renovaci. Anebo dva zajímavé náklaďáčky, z nichž jeden přibyl do republiky v rámci poválečné výpomoci UNRRA. Ten se může navíc pochlubit veškerými dokumenty od roku 1946 včetně celní deklarace, kupních smluv anebo někdejších přídělových lístků na náhradní díly. Co ale rozhodně stojí za zmínku, to je
skutečnost, že většina z exponátů je pojízdná. Za touto kratičkou větičkou však stojí stovky a stovky hodin trpělivé práce, shánění dokumentace a chybějících součástek či vhodných materiálů, které by odpovídaly technologii z doby vzniku vozidla a zaručily co největší originalitu. Ten, kdo něco podobného nezažil na vlastní kůži, asi jen těžko pochopí. Vlastně je to svým způsobem vzrušující dobrodružství, to pátrání a nálezání. A když si navíc představíte, kolika rukama automobil prošel, co prožil, kde jezdil, koho vozil, než se dostal až k vám, můžete si vyfabulovat celé romány... A víte třeba, že Mister Bean jezdil ve filmu právě s Austinem 7Mini? „Nové typy pro rozšíření sbírky hledám na internetu, dopisuji si s různými sběrateli
10
rodina na návštěvě
mercury magazín
i z Anglie, ale zatím jsem u nás nenarazil na nikoho, kdo by se zabýval výhradně značkou Austin. Samozřejmě pořizuji a doplňuji i odbornou literaturu k této výrobní řadě, která de facto skončila v šedesátých letech, kdy se Austin stal součástí zámořské korporace. Ostatně třeba u minicooperů značky BMW lze spolehlivě vystopovat zásadní výrobní znaky Austina,“ pokračuje v líčení osudů Radek Marcín. Vozy Austin ze sbírky Marcínových však nezůstávají stát jen za dveřmi garáže. Prezentují se rovněž na různých speciálních závodech veteránů a přivážejí si i příslušná ocenění. Pravidelnými účastníky jsou například na tradiční Veteran Rallye Křivonoska u Hluboké nad Vltavou, kde návrat do minulosti podtrhuje také stylové dobové oblečení. Obdobně na oslavách konce války v Plzni, na Závodech do vrchu... Ovšem rozhodně neopominutelnou kapitolou Marcínových automobilových miláčků je i filmová kariéra. Hlavní filmovou star se stal Austin 10, který si zajezdil i v hraném válečném dokumentu BBC natáčeném v Praze u Apolináře, připomínajícím anglický architektonický styl. Zaskvěl se také ve francouzském filmu, rovněž z doby druhé světové války a rovněž točeném v Praze.
Naposledy si zahrál při natáčení amerického snímku o životních příbězích malých dětí během náletů na Londýn, paradoxně opět pořizovaném v prostředí pražských ulic. Austiny fungují i na různých promo akcích či jako kulisa při filmové premiéře... „Největší roli však měl Austin 10 v českém Svěrákově filmu s nominací na Oskara - Tmavomodrý svět, vracejícím se k osudům českých letců ve válečné Anglii. Natáčelo se s ním na různých místech republiky celkem šestnáct filmových dnů. Původně zelený vůz tady dostal podle přání pana Svěráka během jednoho dne barvu černou. Jistě si vybavíte scény, kdy v něm sedí za volantem herec Ondřej Vetchý. Ovšem tam, kde do kabiny není vidět, jsem na místě řidiče já,“ připomíná hvězdnou kariéru vozu jeho majitel. Jako filatelisté považují za utopii objevit nového modrého Mauritia, ani Radek Marcín nepodléhá iluzi, že by jejich sbírka Austinů mohla být někdy kompletní. Mnohé vozy starších ročníků už dávno nenávratně zmizely v propadlišti času. Od vzniku prvních Austinů uplynula víc než stovka let a bohužel se jich v Evropě a dokonce ani v Anglii už příliš nevyskytuje. Popravdě řečeno, není asi ani mnoho sběratelů specializujících se na tuto značku, díky nimž by vozidla přežila do dnešní doby. Ovšem nejeden sběratel různých skvostů se tajně v duchu kojí nadějí, že někde v zastrčené stodole stojí zaprášený zapomenutý exemplář ze starých časů, že náhoda
ho přihraje do cesty právě jemu... „Rozhodl jsem se, že budeme sbírku doplňovat už jen ročníky vyrobenými před rokem 1945. Mým snem je objevit starého Austina z dvacátých let, s loukoťovými koly a za rozumnou cenu, ale je mi jasné, že takových zázraků se v životě moc nepřihodí...“ uzavírá pragmaticky nejmladší z Marcínů, jejichž hobby pomáhá přežít kousku automobilové historie i do budoucích časů.
Popis foto předešlá strana: Austinka 30 a klan Marcínů (otec Zdeněk, synové Radek a Zdeněk, nejmladší Honzík) vlevo nahoře: Ondřej Vetchý, Radek Marcín a Austin 10 v pauze při natáčení, Šilhéřovice u Ostravy vpravo nahoře: Brána zámečku, kde se natáčely známé scény z filmu Tmavomodrý svět vpravo dole: Karel Bílý (dopravce austinek na natáčení), Zdeněk a Jan Svěrákovi a ing. Zdeněk Marcín při premiéře filmu v Brně
Václav Švejcar - Keltský kříž
legendy
mercury magazín
rodina
13
Ve znamení keltského kříže Ačkoliv spojení našich dávných kořenů s národem Keltů rozhodně není žádnou šokující novinkou, onen přitažlivý opar tajemna a mystiky se kolem keltských motivů vznáší i nadále a nic na tom nemění ani stále se rozšiřující okruh vědeckých podkladů a studií v tomto oboru. Pořád v nás budou vyvolávat zvědavost a jakési vnitřní chvění nezodpovězené otázky týkající se například téměř nadpřirozených schopností keltských kněží – druidů, kteří byli dokonale spjatí se silami přírody. Stejně tak zůstávají i otazníky kolem menhirů, dolmenů, míst s mimořádným vyzařováním energie, kamenných mohyl s pohřbenými bojovníky, lidských obětí, objevení a zmizení kouzelného meče Excalibru, legendy o králi Artušovi a kulatém stolu, o čaroději Merlinovi, Jezerní panně, Obřím hradu či hrůzostrašném kanci... Snad k tomu přispělo i to, že Keltové neměli písmo a jejich ústně předávané pověsti a báje prolnuly do odkazů jiných národů, se kterými v průběhu času asimilovali: do pověstí o Bivojovi a Kazi, o Krokových dcerách s nevšedními vlastnostmi či do známých pohádek o Zlatovlásce, Ptáku Ohniváku a Lišce Ryšce, Třech zlatých vlasech děda Vševěda... Pravda ale je, že ve většině z nás nesporně koluje nějaká ta kapka keltské krve – u někoho větší, u někoho menší. Podle nedávno zveřejněné studie se na tvorbě genofondu českého národa podíleli Keltové ze třiceti procent, stejně jako Slované a Germáni, po pěti procentech pak zbývá na Franky a Židy. Ale možná, že ti, kteří mají rodové kořeny dlouhodobě zapuštěné na Šumavě, se ke keltským odkazům mohou hlásit s mnohem větším opodstatněním. Kdybychom se vrátili zhruba o půl druhého tisíce let zpátky, zjistili bychom, že Keltové, Římany později nazývaní Gallové, byli sice považováni za národ barbarský, ale nesporně nejmocnější v zá-
padní a střední Evropě. Ale protože jejich kmeny mezi sebou neustále bojovaly, nevytvořily nikdy jednotný státní celek, který by si nepochybně podmanil Evropu celou. A možná nejen Evropu. I tak ale Keltové nadělali spoustu vrásek tehdejším mohutným říším a jejich svět byl mnohem větší, než si obvykle myslíme. V prostorách dnešní Šumavy, která byla tenkrát ještě součástí podstatně většího lesního celku Hercynského pralesa, se objevil keltský kmen Bójů už někdy po roce 400 př.n.l. A nebyli to jen bojovníci. Přinesli laténskou civilizaci a řadu technických novinek, stavěli hradiště městského typu tzv. oppida, později razili zlaté mince... Docela šikulové. A byli i odvážní lovci, kteří pronikali hlouběji do pralesa a troufli si i na pověstného hercynského kance, kterého Římané považovali za daleko nebezpečnějšího než lva. Vzpomeňme si na symbol keltského kančíka a možná bychom jeho stopy našli i ve zprofanovaném prasátku pro štěstí. Podle historiků byla keltská společnost už tehdy rozdělena do tříd. Dokazují to nálezy opevněných hradišť, připomínajících šlechtická sídla, či kamenných mohyl, mnohdy až 80 metrů v průměru a 10 metrů vysokých. V mohylách bývali pohřbíváni muži vyššího postavení nezřídka i s vozy a bohatou kolekcí předmětů ze zlata, bronzu a železa, většinou dovezených z Etrurie z italského severu.
Zhruba půl druhého tisíciletí trvala keltská etapa na území Čech. Vlastně stejně dlouho, jako zde žijí Slované. A ani keltský ústup před Germány neznamenal, že krajinu opouštěli všichni. Ti, co zůstali, splynuli s novými obyvateli. Stopy po keltské minulosti připomíná jen na Šumavě 17 nalezišť, z nichž asi nejvýznamnější je známé keltské oppidum u Třísova či Obří hrad u Nicova. Tvrdí se o něm, že býval místem každoročního tajemného rokování druidů, kteří se zde scházeli na svátek Velena, tedy v den podzimní rovnodennosti. Nalezené zlaté mince i úlomky keramiky potvrzují trvalé osídlení v podobě vesnic a dvorců, třeba u Nicova, Strážova nebo Křišťanovic. Prokazatelně zde byla nejméně tři keltská hradiště na rozhraní šumavských hvozdů a trvale osídleného území. Nedávno upravená naučná keltská stezka v délce asi tří kilometrů je vybavena panely s informacemi o keltském osídlení a stručných dějinách tohoto národa. Začíná na parkovišti v Popelné u Nicova, vede k Obřímu vrchu se zbytky hradiště a zpět. Navíc výstup na Obří vrch (1005 m) vás odmění nádherným výhledem do údolí říčky Losenice a na Kašperské Hory. V tu chvíli se ve vás nepochybně probudí ona keltská část vaší duše a vy budete přímo cítit svou sounáležitost s krajinou i s časy dávno minulými, kdy byly oppida a osady plné ruchu a života.
14
mercury magazín
rodina
legendy
sport
mercury magazín
rodina
15
Dvě perné minuty, které vedou ke slávě Českobudějovický SK Holiday Fitness Club byl nezvykle opuštěný. Sály, ve kterých obvykle duní rytmická hudba, zely prázdnotou stejně jako chodby, kudy jindy denně projdou do šaten desítky fanoušků aerobiku a fitness. Byly prázdniny. V září se sportovní mumraj rozběhne naplno, a to i pro sympatickou majitelku, trenérku, rozhodčí a metodičku sportovního aerobiku Romanu Beranovou. Podnikat ve sportu jí bylo víceméně předurčeno. Romana totiž vyrůstala v rodině sportovců a muzikantů. Bylo jasné, že cvičení nebo muzika ji neminou. Jako malá začínala s moderní gymnastikou. Později ji okouzlil společenský tanec a v tanečním klubu Ideál protancovala nejeden pár bot. Ale stále víc si pohrávala s aerobikem… Mohla v něm využít znalosti z fyzioterapie a rehabilitace a provozovat, jak sama říká, léčbu pohybem. Ještě v devadesátém sedmém roce „pendlovala“ od jedné tělocvičny ke druhé - už tenkrát měla slušnou základnu dětí, které učila kouzlům rytmiky, pohybové průpravy a aerobiku. Ještě netušila, že brzy dostane velkou šanci. „Letos je to deset let, co mi majitelé objektu nabídli zázemí pro provozování fitness clubu, a tím pádem jsem mohla do nových prostor vnést i know-how svého oblíbeného aerobiku,“ vzpomíná Romana Beranová na rozjezd nového projektu, do kterého se jako mladá vrhla naprosto po hlavě a šla tvrdě za svým. V rodícím se fitness trávila většinu času, zařizovala, běhala po úřadech a k tomu ještě cvičila, trénovala, víkendy trávila na závodech nebo školeních… Zkouškou tolerance prošel tehdy i Romanin přítel, dnes manžel, se kterým vychovává tříletou dceru Karolínku - možná budoucí mistryni v aerobiku. Krátce po otevření fitka se začaly dostavovat i první trenérské úspěchy. Během roku se utvořilo šestičlenné fitness družstvo. „Nejdřív se holky oťukávaly na republikových závodech, Praha – to už bylo
něco! Velký svět… Každý den trénovaly poctivě dvě hodiny, doslova dřely, nic jsem jim neodpustila,“ říká mladá trenérka, která v roce 2002 dovedla tým juniorek do české reprezentace. Český svaz aerobiku je tehdy nominoval na Mistrovství světa juniorů v Budapešti, kde se umístily na krásném pátém místě. Největší slávu si však v Holiday vychutnali o dva roky později. To když se děvčatům z klubu podařilo proslavit český aerobik i v dalekém světě. „Na MS juniorů do Jižní Austrálie odjíždělo družstvo ve složení Šárka Hornychová, Andrea Zemánková a Ivana Jiříčková. Holky jely samy, bez nás - trenérek, a zvládly to naprosto v pohodě. Už samotná účast ve finále pro ně byla obrovským úspěchem. Pak měly před sebou v rozhodujícím závodě poslední dvě perné minuty – zhruba tak dlouho trvají povinné sestavy – a vyšlo to… Hned po vyhlášení výsledků nás všechny bombardovaly esemeskami, jásaly a křičely radostí,“ ohlíží se Romana o čtyři roky zpátky a říká, že to byl nejúspěšnější rok v historii klubu. Krom toho, že u protinožců na stupínku nejvyšším stálo i sedmičlenné družstvo fitness, vybojovaly ještě oba týmy titul mistryň Evropy. Dneska jsou ze zlatých medailistek čerstvé maturantky a pomalu jim začínají šlapat na paty další naděje sportovního aerobiku. Třeba mladší sestra medailistky Ivany Jiříčkové Simona se v loňském roce na Světovém poháru
kadetů v Bělehradu umístila v týmových sestavách na třetím místě. V prosinci odjíždí úspěšné družstvo, jehož je členkou, na Světový pohár do Moskvy, kde budou děvčata bojovat - jak jinak - než o zlato. Přesně v duchu rodinné tradice… „Další velkou chloubou, do níž momentálně vkládáme naděje, je závodnice Veronika Anna Kotrnochová. Je velmi talentovaná a v kategorii juniorky–ženy 14 – 16 let, kde je obrovská konkurence, se vrátila do bojů o nominaci na Mistrovství světa a na podzim ji čeká další důležitý závod,“ chválí svoji čtrnáctiletou svěřenkyni trenérka Romana, která současně vychovává i ty nejmenší, teprve osmileté závodnice v přípravkovém týmečku. „Děvčata, která by se chtěla věnovat cvičení na závodní úrovni, musí umět hlavně rychle běhat, mít rychlé nohy a silové schopnosti. To ostatní se dá dotrénovat. Důležité je naučit děti disciplíně, protože aerobik, ačkoliv nevypadá, je velice tvrdý sport a hodně bolí. Kromě závodnic najdou u nás v klubu uplatnění i děti, které mají aerobik prostě rády a mohou ho provozovat na rekreační úrovni.“ I když dnes s troškou nostalgie Romana Beranová pozoruje, jak jí před očima odrůstá první generace závodnic, má radost z toho, že v jejím týmu nebylo ani jedno dítě, které by si dříve nebo později nesáhlo na úspěch. A to není vůbec špatné bilancování…
mercury magazín
inzerce rodina
19
Váš domov začíná u nás Bydlete lépe, s námi na to máte! - to je heslo, kterým se jihočeská firma VERBAS interiery řídí již od samého začátku, kdy před sedmi lety vstupovala na trh. Tehdy ještě bez tohoto jména, protože název VERBAS interiery přijala až po dvou letech úspěšného rozjezdu. Jedna z prodejen firmy VERBAS interiery sídlí ve druhém patře Dopravně obchodního centra Mercury, kde zaujímá 130 m2 prodejní plochy. Zde si zákazník může vybrat jak z vystavených vzorků, tak ze stojanů se vzorky, kde si libovolně sestaví více než 4 500 možných kombinací barev a fréz. Podle přání vám pak firma vyrobí kuchyňskou linku či vestavěnou skříň na míru nebo v sektoru. Rozhodování asi nebude lehké, protože každý z prezentovaných stylů – od moderny přes rustikální ladění až třeba po sektorovou klasiku – má své nesporné přednosti. Šíři barevné palety upřesňují také vzorníky s desítkami variant povrchu klasického dřevěného dekoru v různých tónech či odstínech, a to díky vyzkoušenému a osvědčenému materiálu MDF (rozemletá a pod tlakem lisovaná dřevotříska – medium density fibreboard) i díky speciálnímu laku s velice snadnou údržbou. Vaší volbě jsou navíc prezentována dvířka posuvná či tradičně na pantech, dvířka celodřevěná, s kombinací skla nebo praktického plexiskla. A podle svého vkusu si můžete vybrat i z řady modelových vzorků s rozličnými ozdobnými frézovanými drážkami na přední části či z různě tvarovaných ozdobných říms. U kuchyní, jejichž variabilnost umožňuje akceptovat nejen praktičnost, ale také vkus a osobní potřeby zákazníka, se lze zastavit i u zajímavé pracovní desky, která vzbuzuje dojem módního umělého mramoru, ale přitom se jedná o odolnou
laminátovanou dřevotřísku. Dalším, tentokrát méně obvyklým trumfem je ale fakt, že rozměry objednávaného nábytkového vybavení si můžete určit přesně podle individuálních potřeb zařizovaného interiéru, a to i ve formě naprosto atypické. Jistě víc než dost námětů k rozmýšlení, ovšem nemusíte se tím trápit sami – firma totiž nabízí profesionální poradenství přímo na místě, a to zcela zdarma. Na obrazovce počítače odborně vyškoleného prodejce vzniká před vašima očima grafický návrh dle vašich dílčích požadavků, takže máte okamžitou představu, kterou lze různě upravovat a dolaďovat. A zdarma je i kalkulace vašich nákladů na požadovanou sestavu. Objednaný nábytek vám firma dodá do tří týdnů, s požadovanou montáží na místě do čtyř. Jeden nebo dva týdny přibudou ke stanovenému termínu při zvlášť mimořádných aty˝pických požadavcích, ale
to vše vám vyloží odborný prodejce při sestavování vaší objednávky ve vzorkové prodejně. O důvěře ve své výrobky a o solidnosti vůči zákazníkům hovoří i pětiletá záruka na veškerý sortiment a doživotní záruka na kování. Přitažlivou nabídkou je pak nesporně i možnost splátkového prodeje s nulovou akontací, kterou uvítají především mladé, zařizující se manželské páry. Při všech těchto výhodách, které nejsou úplně obvyklé, vás zároveň nesporně příjemně překvapí nízké ceny výrobků. A to ještě můžete při nákupu využít různých akčních slev – například hned u tohoto textu nepřehlédněte výhodný slevový kupón. Ale podobné akce, jako byla třeba předchozí dvouměsíční dvacetiprocentní sleva, jsou uváděny do života v průběhu roku několikrát. Trvale potom platí poskytovaný bonus vestavného kuchyňského setu, skládajícího se z multifunkční elektrické trouby a sklokeramické desky, při každém nákupu nad sto tisíc. Takové služby a striktně dodržovaná serióznost získaly společnosti VERBAS interiery s.r.o. již přes pět tisíc spokojených zákazníků, kteří se rádi vracejí k jistotě dobrého nákupu a solidního zacházení. Kvalita a osobní přístup jsou prostě zárukou zákaznické spokojenosti.
20% sleva týká se pouze nábytku kupóny nelze sčítat
mercury magazín
inzerce rodina
21
Lahodné dary od bohů přírody V jihočeské metropoli sice vzniklo v posledních letech několik vinoték, ale ta, která se nově objevila na druhém prodejním podlaží v Mercury centru, nás překvapila víc než příjemně. A určitě nejen nás. Hned, jak jsem vkročili do úhledných a světlých prostor prodejny, bylo nám jasné, že to je přesně ono, co v našem Mercury centru zatím chybělo. Už samotný název Galerie moravských vín jednoznačně hovoří o tom, s čím se v ní setkáváme... Hovoří i o tom, jaký sortiment v prodejně převažuje, a o nabídkové filozofii vypovídají samy viněty vystavených lahvových vín. Prim tady hraje osvědčené vinařství Tomáše Krista z Milotic, ale nacházíme i slušnou řádku menších, jejichž vizitkou je především stálá kvalita. Vinařství Zaječí, Zborovský, Kovacs, Čebav – které loni vyhrálo cenu Vinaře roku, Rakvice, Tanzberk Mikulov – jehož majitelem je někdejší ředitel TV Nova Vladimír Železný, U Kapličky... Ve výčtu bychom mohli pokračovat, ale najednou nám padnou do oka vína, která neopomene zařadit do svého výběru žádná dobře vedená vinotéka – totiž produkce vinařských škol, jako Valtická nebo Žabčická, které jsou zárukou stoprocentní úrovně. Ostatně o kvalitě vypovídá i to, že se prodejna zaměřuje na takzvaná vína přívlastková – tedy na ta z pozdního sběru z výběru z hroznů či bobulí, jež ocení zkušení znalci stejně jako ti, kteří si dávají sklenku jen při slavnostních příležitostech. A po tomto zjištění už vůbec nepřekvapí, že tato vinařská galerie má jednu z nejširších nabídek červených ledových a také růžových slámových vín – což je neoddiskutovatelná rarita pro labužníky. Zastavujeme se u regálu s cizími víny, která sice tvoří zhruba jen desetinu z celkové nabídky, ale ve velice zajímavé sestavě. Těžko bychom si asi vybírali jedno jediné mezi rakouskými ryzlinky, italskými
lambrusky, maďarskými tokaji či portugalskými portskými. A to nemluvíme o lákavých etiketách lahví, které hlásají svůj původ v Kalifornii, Chile nebo Austrálii. To by byl nesporně oceňovaný dárek pro přátele. Pokud se ovšem ještě nerozhodneme pro některou ze speciálně tvarovaných lahví s přitažlivým obsahem, pro balení v dárkové krabici nebo ve vkusné dřevěné kazetě s celým someliérským příslušenstvím – teploměrem, vývrtkou, nálevkou... To už je tedy skutečně dar na úrovni. Z tohoto dilematického rozjímání nás vytrhne mladá dvojice, která si přišla pro točené sudové víno. I tady je, jak se záhy přesvědčíme, dostatečný výběr jak v bílém, tak v červeném víně. Vedle rulandského šedého například Chardonnay nebo Irsai Oliver, upřednostňovaný zejména dámami pro svoji specifickou vůni, pak Modrý Portugal či klasická a oblíbená Frankovka, vyráběná v tzv. barrique – což znamená několikaměsíční zrání ve speciálním dřevěném sudu, takže chuť vína obohatí jemňounký, jedinečný a oceňovaný nádech dřeva. Ovšem bombou je i cena – pouhá padesátikoruna za litr všech těchto tekutých lahůdek! Kolekci nabízených nápojů doplňuje ještě výborná přírodní medovina od pana Hromčíka z jižní Moravy, prodávaná v normálních i hezkých ozdobných lahvích, a padesátiprocentní valašská slivovice
se známou značkou doktora Cába. Navíc od poloviny srpna do konce října, jistě k radosti ctitelů mladého vína, rozšíří sortiment rozlévaný kvalitní burčák, který si odnesete domů buď v plastové lahvi, anebo oceníte jeho chuť hned na místě – ze sklenky. „Hodláme v nejbližší budoucnosti umístit před prodejnu alespoň dva stolky se židličkami, aby si návštěvníci v pohodlí mohli ochutnat naše vína, na podzim potom burčák a v zimě třeba horkou medovinu na zahřátí,“ rozšířil naše nasbírané informace o nové vinotéce její majitel a znalec vína Mag. Daniel Ambler. „A protože k vínu patří hudba, ve spolupráci s vedením Mercury centra bychom chtěli pozvat do příhodných prostor komplexu cimbálovou muziku a při jejích písničkách by každého jistě potěšila ochutnávka našich vín,“ dodává ještě k dalším chvályhodným plánům, úzce souvisejícím s nápojem, který vlastně provází lidstvo už od úsvitu dějin a stal se symbolem pohody a spokojenosti. A co ona cimbálovka...? Čtěte v rubrice Mercury bylo & bude, tam je už pro všechny pozvánka...
50,- Kč sleva při nákupu nad 350,- Kč platí v měsíci říjnu 2008 kupóny nelze sčítat
mercury magazín
inzerce rodina
23
Začni se hýbat, buď v kondici Je to prostě rarita, aby se v prostorách nějakého obchodního centra sešly desítky sportovních nadšenců a v rámci boje fair play si to rozdaly v běžeckém maratónu. Letos poprvé se tato ojedinělá událost uskutečnila v podzemních garážích DOC Mercury, kdy svým netradičním pojetím starověkého běžeckého závodu ukázala, že sportovat se dá prakticky všude... A na tom, aby se nám jakékoliv sportovní počínání dařilo a líbilo, má velkou zásluhu i firma, kterou právě navštívíme. Snaha podporovat a vybízet k aktivnímu pohybu – zejména k běhání – zůstává hlavním mottem společnosti HERVIS SPORT, která se na „mercuráckém“ maratónu podílela jako významný sportovní partner. Nebyla to zdaleka první účast na podobné akci. Firma je už několik let oficiálním sponzorem populárního Pražského mezinárodního Marathonu a Hervis 1/2 Marathonu, který si mezi „dálkaři“ získává stále větší oblibu. Rakouská společnost Hervis Sport vstoupila na náš trh v roce 2002 a za šest let si v Čechách vydobyla pozici úspěšného běžce, umísťujícího se na předních příčkách. K patnácti filiálkám, rozesetým po republice, přibude do konce letošního roku dalších šest nových prodejen, jejichž tvář je celoevropsky jednotná. Ve srovnání s ostatními sportovními řetězci získal Hervis v tomto roce prvenství v nejvyšší frekvenci nákupů a prodejnosti sportovního sortimentu, čímž předběhl i svého největšího soupeře - Gigasport. Českobudějovická pobočka Hervis Sport se nachází v prvním podlaží obchodního centra Mercury a vzhledem ke své druhé největší prodejní ploše, která čítá tisíc metrů čtverečních, se nedá přehlédnout. Po originálně pojaté podlaze v podobě čtyř běžeckých drah do ní vstupují hlavně milovníci masovějších sportů jako je běh, cyklistika, outdoor a trekking, lyžování,
snowboarding, tenis nebo plavání. Naleznou tu bohatý výběr kvalitního sportovního vybavení, oblečení a obuvi prestižních světových značek – Adidas, Nike, Puma, Atomic, Blizzard nebo Columbia a mnoha dalších. Pokud se nově vrháte do sportovních vod a nevíte si rady s vybavením od náčiní přes módní oblečení, batohy, tašky až po potravinové a regenerační doplňky - pomohou vám odborně proškolení prodavači. Většina prodejců z Hervis týmu jsou sami aktivními sportovci a umí zákazníkům fundovaně poradit. Ještě před nedávnem jste tu třeba mohli „narazit“ na mistra světa v karate Miroslava Hýska, který byl jedním z patnáctičlenné skupiny zaměstnanců jihočeské filiálky. Velkým tahákem a pilířem úspěchu, na který Hervis ve své obchodní strategii sází, jsou samozřejmě příznivé ceny i fakt, že si zde vybere opravdu každý – méně či více náročný sportovec. Například běžecké boty zde koupíte za necelou tisícovku, avšak za běžeckou obuv, kterou Hervis vyhodnotil za inovaci roku: Nike air zoom Vomero 3+ zaplatíte necelé čtyři tisíce. Pravidelně probíhají cenově agresivní výprodeje (ty letní končí na přelomu srpna a září) a to obchod doslova praská ve švech. S nástupem babího léta vstupuje do Hervisu nová zimní kolekce, která - ostatně jako všechny - rychle reaguje na módní trendy ze sportovního
světa. „Poslední novinkou, se kterou přicházíme,“ prozrazuje Petr Fuk z českobudějovické pobočky, „je podpora nové formy pohybové aktivity, založené na použití speciálních pásů Gibbon Slackline, které zavěsíte mezi dva stromy a chůze po nich zlepšuje rovnováhu a koordinaci těla.“ Dobrou zprávu přináší budějovický Hervis i pro milovníky cyklistiky - sportu, který má v krajském městě výjimečné postavení a mnoho příznivců. „V širší míře jsme se začali věnovat silniční cyklistice. Nově u nás prodáváme kola americké značky Fuji, která je cenově bezkonkurenční a je velmi kvalitní,“ informuje Petr Fuk. Podle terénu si můžete vybrat i kola horská, trekková nebo dětská - a nechat si je seřídit či opravit v servisní opravně Hervisu v krátkých dodacích lhůtách. O novinkách, slevových akcích a službách informuje pravidelně Hervis své klienty elektronicky prostřednictvím věrnostního programu HervisSportsClub, který je jakýmsi barometrem přízně zákazníků se sportovním duchem. Členové klubu získávají bonusy v podobě zvýhodněných peněžních poukázek, mají možnost vrácení zboží do třiceti dnů bez pokladní účtenky nebo nárok na dopravu zdarma a další výhody. Mít sportovního ducha se, věřte, u Hervisu vyplatí! Ostatně, přijďte se sami přesvědčit…
mercury magazín
inzerce rodina
25
Kde uděláte radost očím Ačkoliv nám brýle připadají jako záležitost novověku, jejich historie je mnohem starší, než bychom předpokládali. Za prapočátky vynálezu, který usnadňuje lidem vidění okolního světa, bychom vlastně museli až do doby antiky. On totiž už římský císař Nero, aby lépe viděl, sledoval gladiátorské hry přes broušený smaragd. Z toho tedy vyplývá, že předchůdcem klasické podoby brýlí byla vlastně lupa. Brýle jako takové však píší své dějiny už na přelomu 13. a 14. století. První písemná zmínka o nich pochází z roku 1300, kdy je začal vyrábět benátský mnich Alexandro de la Spina. Jejich tehdejší obruby byly nýtované a upevňovaly se na nos svorkovým způsobem jako mnohem pozdější cvikr. Bez klasických postranic byl i lorňon s ručním držátkem, který se objevuje ve středověku. Výchozím materiálem pro výrobu brýlových obrouček bylo nejen dřevo a kost, ale také železo či dokonce kůže. Čína pak přišla s brýlemi z přírodního nerostu berylu, vybavenými namísto straniček hedvábnými šňůrkami upevňovanými za uši. Následná forma obrub s přítlačnými stranicemi se už hodně blížila dnešní klasické podobě, která byla nastartována v 19. století, kdy se k jejich zhotovení začala používat slitina mědi, zinku a niklu. Ovšem hlavní součástí brýlí jsou čočky, o nichž nejstarší dochovaný písemný záznam tvrdí, že ty první vznikaly na italském ostrově Murano z nejčistších kousků křišťálu. Ve větším množství, i když nepříliš kvalitním, se začaly brýlové čočky vyrábět po vynálezu knihtisku. Až do 19. století se však zhotovovaly čočky, které umožňovaly pouze zobrazování středem. Teprve na začátku 20. století vznikly tzv. punktální čočky zobrazující celou plochu. Vyráběla je i dnes stále známá firma Cais, od níž převzali systém
i jiní výrobci. Postupně byly čočky vybavovány dalšími vylepšeními, jako je barevné tónování, tvrzení, antireflexní či samozabarvovací úpravy, reagující na UV záření. A to ve skle i v plastu. Na tyto skvělé tradice navazuje uznávaná evropská síť Pearl Europe, která má optiky v Rakousku, Německu, Polsku, Maďarsku, Bulharsku, Belgii, Lucembursku, Dánsku, Nizozemsku, Estonsku, Finsku, Norsku, Švédsku, Itálii, Portugalsku i v naší republice, kde je druhou největší sítí těchto zařízení. Na české obchodní scéně se s jejími pobočkami, kterých zde bylo otevřeno už 32, setkáváme pod názvem GrandOptical. Příjemným překvapením pro zákazníka je široká a pestrá paleta zboží v těchto moderních optikách, z nichž jednu najdete i v přízemí českobudějovického obchodního centra Mercury. A vybere si zde opravdu každý, protože spektrum nabídky zahrnuje brýlové obruby ve všech cenových kategoriích – od těch nejlevnějších až po značkové, prezentované módními vlnami po celém světě. Takže vedle celoobrub a poloobrub, jak zní odborné termíny různých forem brýlových rámečků, zde najdete i vrtané brýle bezrámečkové v plastovém či kovovém materiálu. U obrouček brýlí slunečních se v nabídce GrandOpticalu setkáváme mimo jiné i se světoznámými značkami jako Versace, Dior, Dolce Gabbana, Boss, Vogue nebo
Ray Ban, s nimiž se každá optika pochlubit nemůže. Také nabízené brýlové čočky se řadí k těm nejkvalitnějším na trhu – v jejich výrobním listě nacházíme jména firem jako Cais, Essilor či Rodenstock. V nabídce nechybí ani čočky bifokální, s nimiž pak jedny brýle nahradí střídání skel na dálku a na blízko. Obdobně potom progresivní čočky slučují do jednoho výrobku možnost vidění na dálku, na blízko i na střední vzdálenost, což je nesmírně výhodné a nesporně praktické. Ke spektru poskytovaných služeb patří nejen úpravy brýlových čoček, jako např. antireflexní či hydrofobní úprava či tvrzení, zabarvení a samozabarvování nebo ztenčení skel, ale i odborné přeměření zraku s využitím špičkových přístrojů. Takže zákazník nemusí nezbytně mít vyšetření od lékaře. Obdobně jako u kontaktních čoček, dodávaných různými firmami včetně cenově dostupnějších výrobků vlastních. Navíc personál naučí zákazníka také správně čočky nasazovat. Momentálně (31. srpna) pomalu končí letní akční sleva až do výše 70 procent na dioptrické i sluneční brýle. Desetiprocentní slevu u kontaktních čoček provází i sleva týkající se čoček ztenčených a zdarma prováděné vyšetření zraku. Ovšem obdobné akce probíhají celoročně a vždy přinášejí vítanou úsporu pro zákazníkovu kapsu.
mercury magazín
inzerce rodina
27
Hodinky s pěti motory? Existují! Lákavé prostředí všemožných obchůdků s čímkoliv – to je ráj hlavně pro ženy. Dokonce je prokázáno, že většina dam myslí na nakupování každou minutu. To naopak pánové nepovažují pořizování nových věcí za nejlepší způsob, jak trávit volný čas, a třeba v módních buticích narazíte jen na malou hrstku z nich. Ale! Při vyslovení slůvka HODINKY zbystří pozornost nejeden muž a možná i celá rodina…! Koupě nových hodinek je vždycky příjemný zážitek. Ostatně, náš každodenní život přece určuje čas... Vzpomeňte si, kolikrát drobné ručičky ciferníku pomohly nepropásnout třeba osudovou schůzku nebo autobus. Dnes jsme na tom o poznání lépe než naši předkové, kteří sledovali čas podle střídání dne a noci či ročních období, slunečních nebo přesýpacích hodin… Ve srovnání s tím se zdá být neskutečné, jak rádiově řízené hodinky současnosti zaručují téměř 100% přesnost, a to s maximální odchylkou jedné sekundy za jeden milion let! Takové místo, kde se čas jen tak nezastaví, jsme našli v českobudějovickém Mercury centru, kde se na prvním podlaží nachází obchod plný hodinek s příznačným jménem Planeo Quick Time. Předem podotýkáme, že na návštěvu Planea je dobré si udělat čas, hodně času… Není mnoho obchodů s tak širokým výběrem zboží, jako právě tady. Naleštěné „tikající“ přístrojky – v pouzdrech vonících po kůži náramků – čekají na své nové majitele a mnohdy se stávají jeho společníkem na dlouhý čas. Vyberou si zde opravdu všichni – dámských, pánských a dětských hodinek v různých cenových relacích a klasických i avantgardních provedeních nabízí Planeo dostatek. Přesto největší dojem na vás udělají svým propracovaným designem a monumentálností jednoznačně pánská Casia. Japonský hodinářský gigant, který byl od počátku existence považován hlavně za lídra v prodeji kalkulaček, udává v součas-
nosti směr ve vývoji nových typů nejmodernějších a nejpřesnějších hodinek. Do historie vešly z lůna firmy i takové novinky jako hodinky s předpovědí počasí, s integrovaným GPS (Casio je prodávalo jako první na světě) nebo hodinky s ukrytým digitálním fotoaparátem. V loňském roce uvedla firma na trh novou řadu, která z technického hlediska směřuje k dokonalosti. Hodinky s pěti motory, které pohánějí ukazatele na ciferníku, a čas řízený rádiem jsou zárukou jejich přesnosti a dokonce i nezničitelnosti. Osloví hlavně muže se smyslem pro přesnost, sportovní styl a jistě i výjimečnost. V Planeu jsou v míře vrchovaté zastoupeny i další z renomovaných značek náramkových hodinek. Jmenujme například Tissot, Festina, Doxa, Atlantik, Len.nox, Tellus a jiné. V dámském provedení zaujme klasika i originálně pojatý design, který mění hodinky v nepřehlédnutelný módní doplněk. Planeo Quick Time dělá svým sortimentem radost také nejmenším zákazníkům – dětem. Při výběru dětských hodinek mnohdy rodič chce, aby byly hlavně voděodolné, aby to byly quarzové strojky na baterie, protože děti rády zapomínají a natahování hodinek by je mohlo obtěžovat. Kdyby si holčičky nebo kluci vybírali sami, co zapnou na svoje zápěstí – volili by jistě podle obrázku, barevnosti a veselosti. V nabídce Planea je takových
spousta. Pro děvčata - s různými disneyovskými motivy, princeznami nebo panenkami Barbie, pro kluky se závodním autem nebo zvířecím motivem. A z čistě praktického pohledu - děti dokáží lehce ztratit cokoliv, proto i ceny, vzhledem k této životní praxi, jsou přijatelné a rodičovský rozpočet příliš nezatíží. A když si nevíte rady, jaké hodinky vybrat, protože se vám líbí skoro všechny, proškolený a ochotný personál vám pomůže. Máte možnost využít další služby, jako je třeba výměna baterií, řemínků, zkracování a u některých modelů i prodlužování kovových tahů. Koupit si můžete i nástěnné hodiny, budíky nebo meteo stanice... Ať jste v příjemném prostředí Planea v jakoukoli prodejní dobu, stále se to tu hemží lidmi. Zákazníci si vybírají nejen hodinky, ale i šperky – buď stříbrné nebo z chirurgické oceli zn. Zable. Ve vkusných šperkovnicích se mohou stát neotřelým a zajímavým dárkem. V této době probíhá na prodejně akce až 50% slevy na vybrané značky hodinek a zároveň při nákupu nad pět set korun si zákazník může koupit vybrané modely zn. Secco za pouhých 200 korun. Planeo Quick Time berte tedy jako dobrý tip při vybírání milých a užitečných „tikajících“ společníků…
10% sleva na veškerý sortiment platí • do konce září 2008 kupóny nelze sčítat
GUTY - ASIJSKÉ BISTRO u autobusového nádraží v Českých Budejovicích ve 3. NP Vás zve na příjemné posezení v moderním prostředí. Vaříme chutná jídla přímo před zákazníkem, možnost výběru z velkého množství jídel za dobré ceny z čínské, vietnamské a jiné asijské kuchyně bohaté na vitamíny. Určitě si vybere každý - milovníci masa, zeleniny, mořských plodů i tradiční asijské kuchyně. Ceny jsou výhodné pro každého: děti, mládež, skupiny, rodiny atd. Přijímáme i stravenky, na přání balíme jídlo s sebou. Naši kuchaři vás svým uměním ve vaření určitě nezklamou.
Mimořádná nabídka od 15. 9. do 21. 9. 2008 při zakoupení hlavního menu na místě získá kazdý zákazník 0,3l piva nebo 0,3l pepsi zdarma. Těšíme se na Vaši návštevu a přejeme dobrou chuť!
30
mercury magazín
rodina
gurmán
mercury magazín
události rodina
31
Mercury centrum bylo & bude Zprávy, které vás provázejí při čtení této rubriky, se snaží shrnout to podstatné, co se v DOC Mercury událo, a současně aktuálně nahlížejí do nejbližší budoucnosti. Protože je každodenní život v prostorách atria i v prodejních jednotkách našich nájemců bohatý, může se stát, že neobsáhneme vše. Také proto poznovu prolistujte i toto vydání magazínu, kde naleznete nejen články o nevšedních lidech a osudech, ale i materiály, které vám pomohou v orientaci na cestě za nákupy a službami. DÍKY ZA DOVČU, MERCURY! Tak toto si každý den během své dovolené jistě říkal pan Michal Kříž (na foto vpravo), který vyhrál s Mercury knížkou dovolenou v max. hodnotě 60.000,- Kč. A kam vyrazil? To už je jen na výherci tu vysněnou destinaci si jistě v CK Fisher určitě vybral.
A ještě poděkujme dalším partnerům soutěže:
PRO KRÁSU Heslo „Mít všechno pod jednou střechou“ naplní Mercury opět na podzim, kdy do nákupní oázy vtrhnou dvě novinky. První potěší hlavně ženy, které kromě nákupů, návštěvy kadeřníka, kaváren a restaurací mohou zajít do nově otevřeného nehtového studia HAMY NAILS v 2. NP. Vedle klasické a francouzské manikúry si tu můžete nechat vymodelovat nehty novou americkou metodou, nehtové designérky je ozdobí ručně malovaným obrázkem nebo kamínky. Vedle komplexní péče o ruce se v HAMY NAILS postarají i o krásu vašich nohou, navíc při tom budete relaxovat ve speciálním masážním křesle. Zajít do salonu se dá i bez objednávky. PŘIJĎTE NA BOWLING Potkáváte se rádi s přáteli a toužíte skloubit zábavu se sportem? Pro vás tu máme prima tip. Začátkem listopadu by už mělo v Mercury centru potěšit všechny fanoušky bowlingu Bowling Mercury s pěti profesionálními drahami americké firmy Brunswick, která se mimochodem řadí mezi špičky v technologickém vývoji tohoto sportovního zařízení. V centru, které najdete v 2. NP v sousedství módního butiku Conbipel, využijete zdejší bar k milému posezení a občerstvení. Zpříjemněte si den chvílemi aktivního odpočinku a vyzkoušejte novou kvalitu…
JIŽNÍ MORAVA DORAZILA AŽ K NÁM! To, co se u nás bude dít na sklonku září, to tu vskutku ještě nebylo! Možná jste už zabloudili do nové vinotéky a okusili opojné výtečné nápoje z hroznů, které vám nabízí zdejší Galerie moravských vín v 2. NP. Pro všechny, kteří si rádi k bílému, červenému a zvláště pak k burčáku poslechnou moravské písničky v podání nefalšované cimbálovky, máme dobrou zprávu: ve dnech 26. a 27. 9. vás zveme na Posezení s burčákem, kde kromě podzimního vinného moštu ochutnáte i další druhy vín. „Bude tu kralovat veselá a dobrá nálada,“ říká Mag. Daniel Ambler, majitel Galerie.
Trendy podzim 2008
mercury magazín
zábava rodina
35
Ztracenci v Zapomenutém městě Dobrodružství nemusí číhat jenom na vzdušných linkách nebo na palubě vodního plavidla. Překvapení se může objevit na daleko prozaičtějším místě. Třeba na kolejích… „Je odhlasováno! Končím válečnou poradu,“ zavelel vítězoslavně můj pyšný manžel jako náčelník rodinného kmene a za hurónského křiku malých synů, kterým se rozsvítila očička jako dva smaragdy, prohlásil, že konečně nastal čas na změnu. „Moji milí přátelé, milovníci romantického cestování, už je načase skoncovat s pohodlím a komfortem, který nabízejí neekologická auta. Letos si dopřejeme trochu té romantiky a dobrodružství zároveň. Dobývat slovenské hory nepojedeme tentokrát naším svižným renaultem, ale nalodíme se do útulného kupíčka vlaku.“ „Jó, hurá, paráda…“ vřískaly děti a já pomalu bledla. To pro mě odporně nesympatické slovo vlak mi začalo v hlavě blikat jako výstražný trojúhelník. Ty tam byly mé vysněné představy o pohodlíčku v klimatizovaném autě šinoucím se napříč celou republikou, o zastávkách, kdy se nám zachce, o posezení u voňavé kávy… A místo toho mě čeká malá špinavá cela (kde stoprocentně nepůjde otevřít ani okýnko), tlačenice v uličkách a záda ztrhaná pod tíhou nacpaných báglů. „Je snad někdo proti?“ vytrhl mě z rozjímání dotaz náčelníka a má jedna jediná osamocená ruka se pomalu začala stahovat na opěradlo křesla. „Jsem v menšině, tady nemám šanci,“ rezignovaně jsem se smiřovala s tím, že se na mě valí všechna smůla tohoto světa… „Čtyři jízdenky do Tatranské Lomnice, dvě dětské a dvě dospělé,“ přešlapuji v nádražní hale u pokladny a s nelibostí kupuji ten dlouhý bleděmodrý lístek, který mi už dopředu zkazil naprosto celou dovolenou! „A místenku budete chtít?“ ptá se mě mladá slečna skrz zapatlané okénko
informací. Znejistím. Vlakem jsem naposledy cestovala coby studentka a od té doby je pro mě perón Zapomenuté město. „Jestli bývá ten spoj nabitý…“ chci dokončit svoji úvahu, ale pohotová slečna v modré uniformě je rychlá jako pádící EuroCity: „Buďte klidná, nejedete na začátku prázdnin, takže váš spoj už nebude tolik obsazený… a v tuhle hodinu… aspoň ušetříte a můžete dětem koupit korbáčiky nebo halušky…“ snaží se mi s nepodařeným humorem vysvětlit situaci, ale její dobře míněná rada se mnou ani nehne. „Dobrá, když myslíte,“ odpovím s ledovým klidem a zasunu do peněženky jízdenku bez místenek. Tak a je to zpečetěno, teď už není návratu… Je osm hodin ráno a náš rodinný kmen v čele s náčelníkem, který je dnes evidentně v bojové náladě, přebíhá v pomalejším klusu (čtyři plně narvané bágly a jedna lodní brašna nedovoluje ostřejší tempo) z jednoho nástupiště na druhé. Naše mužská přesila dychtivě očekává příjezd své hvězdy „tatranského expressu“. „Na třetí kolej přijíždí mezinárodní vlak…“ zaznívá perónem a v tu chvíli má hlášení sílu startovního výstřelu. Odkudsi z protějšího východu vylétnou podobně obtěžkaní cestující jako mrak hnědozelených kobylek a namíří si to rovnou k nám. „Zachovejte paniku,“ uklidňuje nás laciným
vtípkem náčelník, který ostatně jako my vůbec netuší, že jiní cestující byli prozřetelnější a lépe informovaní a nemusí o své místo ve vlaku bojovat. Moje zlé předpovědi se pomalu naplňují… Stojíme přitisknutí na stěně v uličce vedle sebe jako sardinky a těsné sousedství nevábných záchodků předpokládá rušný pohyb cestujících během jízdy. Skoro deset hodin hrůzy…! proběhne mi hlavou. „Romane, jsi to ty? Kam razíš?“ ozve se z nástupiště volání na mého muže – náčelníka. „Nazdárek, Martine!“ zdraví překvapeně manžel svého kolegu ajťáka z pražské centrály. „Ještě neodjíždíme, počkej, vyběhnu na kus řeči...“ volá nadšeně na kolegu a ujišťuje mě, že do odjezdu máme ještě celých dlouhých deset minut. Při čekání v nacpaném vlaku přemýšlím o nejvhodnější poloze ve stoje, napomínám strkající se znuděné chlapečky a čekám… Na svého manžela jsem v té své cestovní depresi jaksi pozapomn ěla. Teprve, když uslyším ostrý hvizd píšťalky výpravčího, vykouknu z okna, ale nikoho nevidím. „Snad ho nezlákal na jedno pivko?“ napadá mě šílená varianta. Vlak se pomalu rozjíždí, děti se začnou ptát na tatínka a já v dálce zpozoruji jakousi běžící postavu připomínající našeho náčelníka… Dobrodružství začíná…
Tajenka: Kdo usne na vavřínech, probudí se v bobkových listech (Václav Richter: aforismus)
OBLEČENÍ & MÓDA 34 54 49 9 39 26 42 30 68 47 38 31 41 62 56 46 35 29
73
71 72
ADESSA AMERICAN STORE* ATLANTIC C&A C&A CONBIPEL CROPP TOWN CROSS JEANSWEAR ESOTIQ HELLY HANSEN NERS OP PROSTĚJOV ORSAY PAPION PIMKIE TAKKO TRIUMPH VABBI
3. NP 3. a u t o b u s o v é ná nádraží dr a ží 32 33 34 36 37 38
29
31 30 65 66 67
35
27
28
63 64
62
60 61
25 26 52 51 53 50 57 49 58 56 5455 59 69 70 43
68
47
45
46
44
42
41
40
48
39
SPORT 36 64 44 4 37 60
2. NP 2.
ALPINE PRO ENVY GILD HERVIS SPORT HOŘÁK TRADING HUMI OUTDOOR
1 4
24
5 3
ELEKTRO 5 3
10
6
7
1
FORNETTI GALERIE MORAVSKÝCH VÍN HYPERNOVA
DOMÁCNOST, DEKORACE 63 24 52 53
FORTON DECCO HOLANDSKÉ KVĚTINY VERBAS INTERIERY VERBAS INTERIERY* TABÁK
11 71
15
1. NP 1.
69 10 58 68 61 72 32 57 59
BOWLING MERCURY**
BLUE MERCURY BAR COFFEE & CO DOBRÉ BISTRO FRUITISIMO GAZA CAFE GUTY MERCURY BAR MONDO PIZZA PATATAS FAST FOOD
DROGERIE, PARFUMERIE, ZDRAVÍ 15 SCHLECKER + LÉKÁRNA PARFUMERIE 6 DOUGLAS
GECO TABÁK GECO TABÁK ZÁBAVA
25
14
BAŤA CCC BOTY CZECH RENO OBUV VISTO FOOTWEAR POTRAVINY
65
12
22b
13
9
RESTAURACE, KAVÁRNY
45
11
19 20 18 21
8
OBUV 48 28 40 51
22a 16 17
DATART HRÁČ - PRODEJ VIDEOHER
23
2
KLENOTY 19 55 7 43
ACCESSORIES BIJOU BRIGITTE CORIAL PLANEO QUICK TIME
SLUŽBY 17
ALBI BALL FANTASY - BALÍCÍ SLUŽBA 20 ČESKÁ POJIŠŤOVNA 22a ČSAD JIHOTRANS 22b MHD 21 ČSOB 70 DENÍK 23 GRAND OPTICAL 50 HAMY NAILS* 12 KADEŘNICTVÍ KLIER MARINER PLUS SPORT 13 BAR HERNA 16 TELEFONICA O2 TIME OUT 33 - DĚTSKÝ KOUTEK OPRAVNA OBUVI 66 A VÝROBA KLÍČŮ 73 ÚSCHOVNA ZAVAZADEL
TOALETY
2
BEZBARIÉROVÉ TOALETY ESKALÁTOR VÝTAH BANKOMAT TELEFON
ZVÍŘATA 14
SUPER ZOO KNIHY
18
LEVNÉ KNIHY PRO DĚTI
* otevřeno bude v průběhu září ** otevřeno bude v průběhu podzimu
27
POMPO
Firmy v DOC Mercury
GALERIE MORAVSKÝCH VÍN
HAMY NAILS
BOWLING MERCURY
VÝROBA KLÍČŮ A OPRAVNA OBUVI
ÚSCHOVNA ZAVAZADEL
