MENTORINGOVÝ PROGRAM PRO STUDENTKY STREDNÍCH ŠKOL SE ZÁJMEM O TECHNICKÉ OBORY
Projektová zpráva
Kateřina Cidlinská Martina Fucimanová
Sociologický ústav Akademie věd ČR, v.v.i. Praha 2015
Obsah Kdo se zúčastnil pátého ročníku programu ..................................................................................................... 3 Harmonogram pátého ročníku programu ....................................................................................................... 5 Náplň programu .............................................................................................................................................. 5 Výstupy závěrečné evaluace pátého ročníku programu ................................................................................. 6 Motivace k účasti v programu ..................................................................................................................... 6 Mentorky ................................................................................................................................................ 6 Mentees .................................................................................................................................................. 7 Přínos programu pro jeho účastnice - efektivita ......................................................................................... 7 Mentees .................................................................................................................................................. 7 Mentorky ................................................................................................................................................ 9 Evaluace pátého ročníku programu z pozice koordinátorek ...................................................................... 9 Reakce na hlavní výzvy z minulého ročníku programu ................................................................................. 12 Zajistit co nejpestřejší výběr oborů mentorek ...................................................................................... 12 Nadále se snažit oborově navracet mentoring technickým vědám a specializacím, v nichž jsou ženy silně podreprezentovány ...................................................................................................................... 12 Zajistit co nejvyšší počet potenciálních mentees pro úvodní schůzku ................................................. 13 Doladit koncepci představování mentorek středoškolačkám na úvodní schůzce ................................ 13 Více se revanšovat mentorkám............................................................................................................. 13 Výzvy pro příští ročníky programu ................................................................................................................ 14
Projektová zpráva 2015 se zaměřuje (pouze) na průběh pátého ročníku mentoringového programu pro středoškolačky Národního kontaktního centra – gender a věda. Veškeré podrobnější informace o motivacích k vytvoření mentoringového programu pro dívky, které jsou nadané na technické obory a zajímají se o vysoké školy technického zaměření, o samotném konceptu mentoringu a jeho potenciálu pro podporu žen v tradičně spíše mužských oborech, o historii našeho programu a doporučení pro ty, kteří zvažují ustavení mentoringového programu ve své instituci, jsou detailně rozvedeny již ve zprávě z prvního ročníku a z pilotního kola programu, které jsou dostupné z webových stránek našeho mentoringového programu http://www.genderaveda.cz/mentoring/pro-stredoskolacky/. Webové stránky obsahují i odkazy na další užitečné studie, články a příručky.
Kdo se zúčastnil pátého ročníku programu Zapojené vysoké školy Pátého ročníku programu se kromě škol, které jsou v našem programu již stálicemi, zúčastnila nově také Mendelova univerzita v Brně. Byla tedy opět pokryta města Praha, Brno a Olomouc. Konkrétně se jednalo o tyto školy: České vysoké učení technické (ČVUT) Vysoká škola chemicko-technologická (VŠCHT) Univerzita Karlova (UK) Vysoké učení technické (VUT) Masarykova univerzita (MU) Mendelova univerzita (MENDELU) Univerzita Palackého v Olomouci (UPOL) Mentorky a mentor Pátého ročníku se zúčastnilo 30 mentorek a historicky poprvé také 1 mentor (zhodnocení jeho zapojení do programu najdete v oddílu Evaluace pátého ročníku z pozice koordinátorek). 17 z Prahy (6 ČVUT, 3 VŠCHT, 8 UK), 6 z Brna (2 MU, 3 VUT, 1 Mendelova univerzita) a 8 z Olomouce (UPOL). Obory mentorek a mentora: Konstrukce pozemních staveb
Aplikovaná matematika
Stavebně materiálové inženýrství
Chemie
Letecká a kosmická technika
Biotechnologie léčiv
Experimentální jaderná a částicová fyzika
Biochemie
Biofyzika, chemická a makromolekulární fyzika
Léčiva a biomateriály
Optika a optoelektronika
Syntéza a výroba léčiv
Biomedicínské inženýrství
Technologie potravin
Informatika
Molekulární a buněčná biologie
Obecná informatika
Botanika
Teoretická informatika
Zoologie
Informační technologie
Ekologie
Matematické metody v IT
Středoškolačky Pátého ročníku se zúčastnilo 40 středoškolaček (mentees). Podobně jako v předchozím ročníku většina z nich nepocházela z univerzitního města své mentorky (viz níže výčet středních škol), a musela proto za mentoringovými aktivitami dojíždět (často přes celou republiku, např. z Orlové do Prahy). Cesty za mentoringovými aktivitami jsme opět proplácely a podobně jako v minulém roce nám mentees potvrdily, že úhrada cestovného je pro ně důležitou podmínkou účasti v programu nebo možnosti většího využití potenciálu programu. Dívky mohou jezdit za mentorkami častěji, než kdyby si cesty platily samy. Celkem se programu zúčastnily dívky z 18 škol. 1 středoškolačka studovala na střední průmyslové škole, všechny ostatní na gymnáziu. Středoškolačky pocházely z těchto středních škol: Biskupské gymnázium Brno Purkyňovo gymnázium, Strážnice Gymnázium Lipník nad Bečvou Gymnázium Dr. Karla Polesného, Znojmo Gymnázium Blansko Gymnázium Zábřeh Gymnázium a OA Orlová – Lutyně Gymnázium Olgy Havlové, Ostrava - Poruba Základní škola a gymnázium Vítkov Gymnázium a Obchodní akademie Chodov Gymnázium Benešov Střední průmyslová škola stavební a Obchodní akademie, Kladno Gymnázium Mnichovo Hradiště Gymnázium Botičská, Praha Gymnázium Jana Keplera, Praha Gymnázium Arabská, Praha GymnáziumThomase Manna, Praha English College in Prague Mentorship Také v letošním ročníku probíhal mentoring jak ve dvojicích, tak ve skupinách (více mentees na jednu mentorku; tento rok se nevyskytl případ, kdy jedna mentee spolupracuje s více mentorkami z jednoho oboru a školy). Pokračuje trend z minulých let, kdy skupiny začínají převažovat nad dvojicemi. Je to způsobeno jednak počtem přihlášených středoškolaček, který se zvyšuje rychleji než počet mentorek, jednak tím, že mentees stále častěji spolupracují s více mentorkami z různých oborů a škol najednou, aby získaly srovnání, a také zapojováním čím dál tím více škol z malých měst, odkud dívky rády vyrážejí za mentoringovými aktivitami ve dvojicích či početnějších skupinách za jednou mentorkou. Pouhých 14 ze 40 středoškolaček mělo jen 1 mentorku, zbytek se zkontaktoval obvykle se 2-3 mentorkami. 3 mentees spolupracovaly se 4 mentorkami najednou, se kterými se buď sešly, nebo s nimi komunikovaly pomocí emailů nebo facebooku. Největší rekordmanka letos kontaktovala 6 mentorek. Dohromady tento rok utvořily účastnice programu 11 dvojic (tzn. pouze k 11 mentorkám se přihlásilo po jedné mentee) a 11 skupin.
Harmonogram pátého ročníku programu Pátý ročník probíhal standardně od ledna do června 2015. Na podzim roku 2014 se uskutečnil nábor mentorek a středoškolaček, v lednu 2015 úvodní schůzky, jejichž součástí bylo školení a vzájemné představení potenciálních mentorek (a mentora) a jejich mentees. Tato schůzka proběhla v každém z univerzitních měst, z nichž byly mentorky, tedy v Praze, Brně a Olomouci. Některé středoškolačky se úvodní schůzky nezúčastnily, těm jsme se pak snažily veškeré informace poskytnout přes Skype či zaslat emaiem. Po těchto schůzkách daly středoškolačky vědět koordinátorce programu, zda se do programu zapojí, a pokud ano, se kterou mentorkou. Pak byl již program ponechán v režii jednotlivých mentoringových dvojic či skupin. Program byl oficiálně ukončen 13. června 2015. Následně byl účastnicím zaslán emailem evaluační dotazník. V letošním ročníku neproběhly závěrečné schůzky s účastnicemi programu. Vzhledem k uzavírání klasifikace na konci školního roku a odjezdům na prázdniny nebyly schůzky v časových možnostech středoškolaček.
Náplň programu Stejně jako v minulém roce patřily mezi hlavní náplň programu jednotlivých dvojic a skupin návštěvy školy, přednášek, cvičení, laboratoří a knihoven ale i méně formální ukázky studentského života, jako byla například návštěva menzy, rozhovory o nejen ryze studijních tématech či procházka univerzitním městem v případě mentees, které žijí jinde. Mentorky seznamovaly své mentees se svými spolupracovníky, vyučujícími a spolužáky, včetně těch z jiných oborů, aby měly středoškolačky možnost srovnání. Více než polovina mentees hodnotila v dotaznících jako nejužitečnější právě prohlídku školy a zejména běžně nepřístupných prostor, včetně vstupu do výuky na laboratorní cvičení (jak uvedla např. tato mentee: „Viděla jsem, jak výuka probíhá v praxi, dokonce laboratorní cvičení s těstovinami.“). Mentees, které návštěvu laboratoře během programu nestihly uskutečnit, uvádí, že je toto nejvíce mrzí. Hned za prohlídkou laboratoří se v žebříčku oblíbenosti umístila návštěva přednášky. Další oblíbenou aktivitou bylo setkávání s mentorkou mimo prostory školy a povídání si o studentském životě na vysoké škole. Středoškolačkám i mentorkám jsme nabídly účast na třech hromadných akcích, které jsme zajišťovaly. Jednalo se o v minulém roce velice pozitivně hodnocenou exkurzi na údržbu airbusu na letišti Václava Havla v Praze a ukázku leteckého simulátoru tamtéž. Obě akce byly zprostředkovány Ústavem letadlové techniky ČVUT a celkem se jich zúčastnily 2 mentees a 3 mentorky. Třetí exkurze proběhla v pražské centrále společnosti IBM a zúčastnily se jí 2 mentees. V reakci na hodnocení akcí v minulém ročníku, kdy středoškolačky uváděly, že je třeba naplánovat tyto akce na jaro, neboť v červnu již mají závěrečné písemky a nemohou se uvolňovat z výuky, uskutečnily se tyto aktivity již v květnu. Hromadné aktivity nabízely kromě nás také samotné mentorky, které v rámci naší uzavřené mentoringové skupiny na facebooku zvaly ostatní účastnice programu na různé akce, které se konaly na jejich školách, pracovištích a v okruhu přátel z oboru. Dívky například navštívily Týden vědy na Fakultě jaderné a fyzikálně inženýrské na ČVUT či festival dokumentárních filmů o vědě Academia Film Olomouc.
Výstupy závěrečné evaluace pátého ročníku programu Závěrečná evaluace proběhla již tradičně v červnu formou emailových dotazníků. Dotazníky vyplnilo 22 mentees, 21 mentorek a 1 mentor. Opět jsme se zaměřily především na to, jaká byla očekávání účastnic a účastníka programu, zda byla naplněna a co považují za největší přínos programu.
Motivace k účasti v programu Co se motivace k účasti a očekávání mentorek, mentora i mentees týče, lze zkonstatovat, že se nelišily od účastnic minulých ročníků. Pro podrobnější popis proto na tomto místě odkážeme na zprávu z prvního ročníku1 a její oddíl Evaluace - očekávání a zde uvedeme pouze stručný výčet jednotlivých motivací.
Mentorky
povzbuzení dívek ke studiu genderově netradičních oborů a odbourávání genderově stereotypních představ o vlastním oboru/škole o Jedna ze zkušenějších mentorek například uvedla: „Fyzika bola mojou záľubou už od útleho detstva, ale pred vstupom na vysokú školu som pochybovala o tom, že ženy sa môžu vyrovnať mužom a byť výnimočné vo svojom odbore. Ak niektoré stredoškoláčky pochybujú podobne, rada by som im ukázala, že ja som živý dôkaz toho, že sa nie je čoho báť.“
pomoc s informovaným výběrem vysoké školy/oboru (zejména poskytnout realistický pohled na vysokoškolské studium, které je často v rozporu se zkreslenými představami středoškoláků a středoškolaček) o Mentorky se vyjadřovaly například takto: „Myslím si, že když se člověk rozhoduje pro vysokou školu, je to zásadní krok pro jeho život a špatný výběr ho může hodně ovlivnit. Proto to nejmenší, co můžu udělat, abych holkám pomohla vybrat si správně, je povědět jim něco o škole, na které studuji, jak to tam chodí a co tam čekat.“ seznámení mentees s vlastním oborem a vědou v praxi a obecně popularizace a propagace vlastního oboru o jak vysvětluje například tato mentorka: „Myslím, že škola, kterou jsem studovala je skvělá a kvalitní, takže je skvělá věc, že můžu zkusit motivovat středoškolačky, aby šly mou školu studovat.“ rozvoj vlastních pedagogických dovedností o výše citovaná mentorka dále uvedla: „Baví mě vysvětlovat „vědecké věci“ někomu, kdo o nich moc neví, tak, aby to pochopil – je to celkem výzva .“ poznání nových lidí (vysokoškolaček i středoškolaček)
1
http://www.zenyaveda.cz/files/zprava-z-projektu-2011.pdf
Mentees
Motivace středoškolaček nám potvrdily, že je stále třeba dívky podporovat ve studiu technických oborů, neboť ve společnosti doposud panuje představa, že jsou na tyto předměty méně nadané než muži a věda a výzkum v této oblasti není pro ně vhodná profesní volba. Většina dívek odpověděla, že se s nějakou formou (např. vtipy, poznámkami ve škole či od vrstevníků) této představy setkala či běžně setkává. o Jako například tato středoškolačka: „Myslím, že tento stereotyp se v dnešním světě stále drží. Jen málo žen se pro techniku rozhodne a nejspíše je to škoda. Ty vtipy už ale podle mě nejsou opodstatněné. Ženy mohou být stejně dobré, ne-li lepší, v technice než muži.“ o Jiná mentee zase uvedla, že se sice nesetkává s nepřátelskými projevy, ale s podhodnocováním ano: „Obecně se nesetkávám s odporem či výsměchem, ale spíše s nedůvěrou.“ Zejména však chtěly pomoci s výběrem oboru a vysoké školy (potvrdit či vyvrátit původní volbu; zjistit možnosti budoucího uplatnění jednotlivých oborů; poznat a porovnat co nejvíce oborů; získat insiderské informace o konkrétních školách, které lze zjistit jen od samotných studujících) o jedna středoškolačka například uvedla: „Chtěla jsem se přesvědčit, zda je má volba vysoké školy správná a popřípadě si vyzkoušet a objevit obory nové.“ o další se vyjádřila: „Neznám osobně nikoho, kdo by studoval vysokou školu přírodovědného zaměření, takže mi pro rozhodování o mé vlastní budoucí škole chyběla fakta a podrobnější informace. Ne všechno lze vyčíst z webových stránek VŠ.“ Většina mentees také chtěla poznat, jak to chodí na vysoké škole obecně (prostředí, systém studia, lidé). o Pro jednu mentee byla motivace takováto: „Pořád jsem si kladla otázky typu: Jak to chodí na vysoké škole? A kdo jiný by mi to mohl popsat lépe, než současná studentka.“
Přínos programu pro jeho účastnice - efektivita Mentees Výše uvedená očekávání středoškolaček pátý ročník naplnil a mnohé z nich uvedly, že je dokonce předčil – zejména tím, že se podívaly na jinak nepřístupná místa, a také přístupem mentorek jak napovídá například tato citace: „Mentorky byly velice vstřícné. I když nestudovaly obor, o který jsem se nejvíce zajímala, ochotně mi našly kontakty na jiné lidi z mého preferovaného oboru. Program mi hodně pomohl s výběrem školy. Rozhodla jsem se pro informační technologie, a snad správně :-)“. Můžeme proto s radostí říci, že i pátý ročník byl úspěšný a splnil svůj úkol. Většina středoškolaček si ujasnila, na jakou vysokou školu a na jaký obor si podá přihlášku, a z toho většina míří na školu s technickým zaměřením. Program pomohl mentees zorientovat se v nabídce jednotlivých škol a studijních oborů a nasměroval je ke konkrétním specializacím, neboť kromě náplně studia je mentorky a mentor seznámili i s možnostmi uplatnění po jejich absolvování na akademickém i neakademickém trhu práce. Některé dívky program utvrdil v jejich původním výběru, jak ukazují tyto citace: „Dozvěděla jsem se plno zajímavých informací a upevnila se v rozhodnutí, jakou školu chci do budoucna studovat.“; „Už vím, jak teorie ze školy vypadá v praxi a jaké jsou technické možnosti v tomto oboru.“, a některé naopak díky programu přehodnotily své preference, čímž se zvýšila jejich šance, že budou se svým budoucím studiem spokojené: „Rozhodla jsem se, že si nepodám přihlášku na Matfyz. Díky mentorovi, jsem zjistila, že je spíše teoretický, a to není pro mě.“ Program však hodnotily jako přínosný i středoškolačky, které si i po jeho absolvování stále nejsou jisté, na jakou vysokou školu se přihlásit, neboť si rozšířily studijní obzory a poznaly univerzitní města jako například
tato mentee: „Příliš optimisticky jsem očekávala, že z programu odejdu pevně rozhodnutá o své budoucnosti. To se sice nestalo, ale díky přístupu mé mentorky jsem si dokázala v hlavě pár věcí srovnat.“ Zásadním přínosem programu pro středoškolačky bylo získání pocitu jistoty a potřebného sebevědomí, které je obzvláště u technických oborů, od nichž bývají dívky odrazovány, klíčové: „Utvrdila jsem se v přesvědčení, že jsem se [pro technickou školu] rozhodla správně.“ K odbourávání obav přispívá i skutečnost, že díky mentoringu se seznámily s lidmi, na něž se mohou obrátit i během budoucího vysokoškolského studia, neboť většina mentees plánuje zůstat se svou mentorkou i nadále v kontaktu: „Jestli se dostanu na vysokou školu, chtěla bych se své mentorce ještě ozvat, abych se jí zeptala na pár věcí.“ Všechny mentees také uvedly, že by program doporučily ostatním středoškolačkám. Hlavním důvodem byl typ informací a zkušeností, které mentoring poskytuje a jež lze velice těžko získat jiným způsobem. Středoškolačky se například vyjádřily: „Je to skvělá příležitost více poznat danou VŠ i obor. Středoškolačky tak získají více informací, než by získaly např. při dnech otevřených dveří.“ nebo „Doporučila bych program i těm, které si myslí, že mají jasno. Další pohled na věc (školu) se vždycky hodí.“ Spokojenost mentees dokládá i vyjadřovaná chuť stát se v budoucnosti mentorkami: „Doufám, že program bude existovat i v dalších letech, protože bych se chtěla přihlásit jako mentorka.“ nebo „Ráda bych i sama zkusila pozici mentorky.“ Z toho máme ohromnou radost, na nové mentorky se těšíme a zároveň se musíme pochlubit, že bývalé mentees se nám do programu v roli mentorek vzhledem k jeho existenci od roku 2009 již několikrát vrátily! Když jsme se mentees ptaly, zda se některá jejich očekávání nenaplnila, tradičně odpovídaly, že očekávaly více schůzek s mentorkou či mentorkami. Na začátku programu si obvykle středoškolačky a mentorky myslí, že stihnou alespoň tři nebo čtyři schůzky. To se však pro většinu dvojic a skupin ve všech ročnících ukázalo jako nereálné. V průměru většinou stihnou 2-3 setkání. Výjimečně aktivní dvojice v letošním ročníku stihly 4 setkání, jiné se neviděly ani jednou. Nižší frekvence schůzek s jednotlivými mentorkami je dána i zmíněným trendem, kdy jedna středoškolačka spolupracuje s více mentorkami z různých škol najednou. Pokud se dvojice či skupinky nesešly vůbec, hrála v tom většinou roli zejména velká vzdálenost středoškolaček od univerzitních měst. Ve všech případech spolu však dvojice či skupinky komunikovaly přes email či facebook a zejména zpočátku také přes intranet nových stránek programu. Jak například uvádí jedna mentee: „Schůzek bylo méně, než jsem si představovala, ale většinu potřebných informací jsem zjistila už během té jedné schůzky. Hlavní pro mě bylo podívat se na školu, a protože bydlím daleko od Prahy, na všechny další otázky mi mentorky odpovídaly přes mail“. Samy středoškolačky také často uznávají, že problém bývá spíše na jejich straně, kdy vzhledem ke svým mimoškolním aktivitám nemají na mentoring tolik času, kolik si původně představovaly.
Některým středoškolačkám také chybělo více hromadných akcí. Tato výtka se opakuje každým rokem a přitom dívky nenavštěvují ani již nabízené akce. Letos se třech nabízených akcí zúčastnily dohromady 3 mentorky a 4 mentees (jedna mentee navštívila dvě akce). Po těchto zkušenostech jsme další akce již nenabízely. V evaluačních dotaznících mentees svůj nezájem o účast vysvětlovaly tím, že měly málo času2, že akce pro ně byly daleko (většina akcí byla v Praze, zatímco většina mentees studuje v malých městech a obcích na severní či jižní Moravě) a nechtěly mít ve škole příliš mnoho absencí, jiné uvedly, že se tematicky týkaly oborů, které je nezajímají. V příštím roce proto koncepci hromadných aktivit změníme. Budeme nabízet těchto aktivit více, ale budeme je plánovat pro menší počet účastnic. Tím
2
Ukazuje se, že do programu se hlásí velice aktivní studentky, které mají mnoho mimoškolních aktivit a tudíž málo volného času. Jak uvedla jedna mentee: „Letos jsem měla seminář němčiny s vyšším ročníkem-2h/týden, hodinu němčiny mimo školu, kroužek fyziky, teraristický kroužek, beachvolleyball, občas jsem se stavila na Arachne-přednášky na PřUK a v neposlední řadě jsem měla kurz cty AP biology-10h/týden.“
zajistíme pestřejší oborový výběr, více různých termínů, aby se akcí mohlo zúčastnit během programu co nejvíce mentees, a také se vyhneme nepříjemným situacím, kdy na akci dorazí méně mentees než organizátorek a organizátorů.
Mentorky Pátý ročník naplnil většinu očekávání také téměř všem mentorkám, včetně získání většího nadšení pro vlastní studium či zlepšení komunikačních a organizačních dovedností, zejména v případě těch mentorek, které měly na starost tři a více mentees, jak napovídá například tato citace: „Oproti předchozím ročníkům jsem měla větší počet mentees, čili bylo nutné komunikaci s nimi optimalizovat, což se povedlo dobře.“ Mentorky dále oceňovaly, že si vyzkoušely možnost „prodat“ svůj obor, tedy zlepšovaly své popularizátorské dovednosti, a navíc jim program přinesl příjemné potvrzení vlastní šťastné volby oboru, jako například této vysokoškolačce: „Poznala jsem sebe sama, zda jsem schopná někoho motivovat a nadchnout. Také mi program přinesl další ujištění o tom, že můj celý proces výběru vysoké školy (a že mi to trvalo) byl užitečný a vybrala jsem si nejlíp, jak jsem mohla a znovu bych si vybrala úplně stejně.“ Mentorky dále uváděly, že díky mentoringu musely vystoupit z bublin vlastních komunit a doplnit si všeobecné znalosti, což zpětně vnímaly jako přínosné. Jedna z mentorek nám například napsala, že jí mentoring otevřel oči, když „se setkala s holkama, co žijí úplně jiný život než já.“ A dodala: „A taky mě to přinutilo doplnit si fakta o ženách ve vědě, o tom, jak situace vypadá jinde ve světě, co se s tím dělá a co s tím můžou dělat ostatní.“ Ukazuje se tedy, že program má popularizační osvětový potenciál i pro mentorky, které se díky němu aktivněji zajímají o situaci žen v akademickém a vědeckém prostředí. Přestože mentorky shledávaly spolupráci s více středoškolačkami najednou jako obohacující a skvěle ji zvládaly (některé si velkou skupinu 5-6 mentees rozdělily do dvou menších skupin podle toho, z jakých měst středoškolačky pocházely, aby jezdily z jednoho města společně), některým mentorkám vyhovuje více původní formát mentoringových dvojic, který je méně náročný na domluvu schůzek a zároveň skýtá větší prostor pro bližší seznámení mentorky a mentee a osobnější a hlubší debaty. Na našem flexibilním přístupu, kdy ponecháváme na zvážení mentorek, jakým způsobem a s kolika mentees chtějí spolupracovat, proto nebudeme v dalších ročnících nic měnit. Celkově mentorky hodnotily pátý ročník programu jako zdařilý a většina (12 ze 17, které vyplnily dotazník) se chce zúčastnit i ročníku šestého. Zbývající mentorky a mentor se dalšího ročníku nezúčastní proto, že tento rok dokončili studium nebo zakládají rodinu a předpokládají, že nebudou mít dostatek času. Těmto přejeme mnoho úspěchu a štěstí v pracovním i rodinném životě a na ostatní se příští rok těšíme!
Evaluace pátého ročníku programu z pozice koordinátorek S potěšením konstatujeme, že i letos bylo hodnocení programu ze strany mentees i mentorek a mentora pozitivní, respektive že nadšených hlasů přibývá a naopak ubývá kritiky či zklamání z nenaplněných očekávání. Hlavní příčiny tohoto pozitivního vývoje vidíme tři. Za prvé, již v loňské zprávě zmíněná skutečnost, že se programu účastní v čím dál větší míře středoškolačky, které jsou v jeho průběhu aktivní, tedy nenechávají veškerou iniciativu na mentorkách, což byl nešvar mentees v prvních ročnících programu. Některé mentorky přístup mentees přímo udivil, jako například tuto: „Překvapila mě iniciativa mentee, respektive její touha se na školu dostat a studovat. Je teprve ve třeťáku na střední škole a už vyvíjí obrovskou aktivitu, přihlásila se například na kurz kreslení na ČVUT.“ Aktivnější a zodpovědnější přístup mentees oproti minulým letům si vysvětlujeme naší zlepšující se prezentací programu zejména během osobních návštěv středních škol. Stále více zdůrazňujeme nezbytnost vlastní iniciativy středoškolaček jako podmínky přínosné účasti v programu a díky našim stále bohatším zkušenostem vysvětlujeme, co přesně mohou středoškolačky od programu očekávat a za jakých okolností. Neznamená to však, že bychom přestaly nabízet program více nerozhodným dívkám a pohodlně se zaměřily
jen na „již přesvědčené“ a tedy silně motivované. Spíše se snažíme středoškolačky srozumitelněji a podrobněji informovat, co účast v programu obnáší, a na příkladech z minulých let ukazovat, jaké typy mentees se programu účastní a jak se mohou jejich zisky z programu lišit. Druhou hlavní příčinu zvyšující se spokojenosti účastnic programu spatřujeme v tom, že se mentoringu ve velké míře účastní již zkušené mentorky. Letos tvořily nové mentorky a mentor jen třetinu zúčastněných – z celkového počtu 31 mentorek jich bylo nových 10. Většina mentorek tedy již má vyzkoušeno, které aktivity a informace mentees nejvíce zajímají, jaká pravidla komunikace od začátku nastavit a jak řešit případná nedorozumění. A zároveň, jak jsme již zmínily výše, řady mentorek začínají rozšiřovat i bývalé mentees, které mají při vedení středoškolaček nedocenitelnou zkušenost pohledu z druhé strany. Tím však nechceme říci, že nemáme zájem o mentorky nové, nýbrž že se budeme snažit program nadále zlepšovat, aby měly i další mentorky chuť se zúčastnit více než jednoho ročníku. Zejména plánujeme rozšířit nabídku kurzů tzv. „soft skills“, s nimiž jsme začaly tento rok, a dále chceme mentorky více zviditelňovat jako odbornice a talentované vědkyně (více níže v oddíle Reakce na hlavní výzvy z minulého ročníku programu - Více se revanšovat mentorkám). A abychom se pochválily ještě jednou, třetí důvod zlepšujícího se hodnocení programu jeho účastnicemi si vysvětlujeme i stále aktivnější komunikací z naší strany. Skrze facebookovou skupinu jsme více než v minulých letech předávaly informace o vědeckých akcích, např. workshopech či soutěžích, a sdílely jsme zajímavé články. Naše zvýšená aktivita na facebooku a tedy větší viditelnost facebookové skupiny nejspíš povzbudila k větší aktivitě i mentorky, které častěji než v minulých letech samy postovaly příspěvky. Touto formou jsme se snažily středoškolačkám zprostředkovat i kontakt se zahraničím. Středoškolačky nám totiž opakovaně v závěrečných evaluacích píší, že by uvítaly rozšíření naší spolupráce se zahraničními vysokými školami. Toto bohužel není v našich finančních možnostech a pravděpodobně nebude ani v nejbližších budoucích ročnících. Proto alespoň vyhledáváme a předáváme informace o zahraničních mentoringových programech, kterých by se mohly české středoškolačky zúčastnit. Naši komunikaci směrem k mentees i mentorkám jsme zlepšily také novými přehlednějšími webovými stránkami programu. Kromě klasických veřejných stránek jsme spustily také intranet, v jehož rámci bylo vytvořeno diskusí fórum. Intranet byl navržen tak, aby každá mentee a mentorka měla neustále přehled o všech aktivních účastnicích programu a mohla jim poslat svůj dotaz či sdílet důležité informace. Intranet tím, že profily účastnic programu mají standardizovaný formát a je z nich jasně zřetelné, kdo je mentee, kdo mentorka a jaký studuje obor a školu, měl být přehlednějším komunikačním kanálem než facebooková uzavřená skupina, neboť facebookové profily nejsou určeny primárně pro mentoringové účely a obsahují mnoho dalších „nepotřebných“ informací, případně v nich některé mentoringově relevantní údaje chybí. Využití intranetu však bylo nakonec minimální, neboť mentees i mentorky nechtějí/nezvládají sledovat vedle facebooku (případně jiných sociálních sítí) další fórum. Nové webové stránky proto slouží zejména k propagaci programu, informování o mentoringových akcích a po zaregistrování mentees a mentorek zejména k získání bližších informací o zapojených mentorkách. Ačkoli se zlepšuje naše propagace programu po obsahové stránce, tedy naše schopnost vysvětlit středoškolačkám, proč by se měly programu účastnit, stále se nám nedaří zajistit masovější informovanost středoškolaček o existenci programu. Již tradičně nám mentees v závěrečných evaluacích na otázku, co by v programu změnily, odpovídaly: „Nic mě nenapadá, jen možná větší propagace. V mém okolí nikdo o mentoringu neslyšel, a to ani ve škole. Je to škoda.“ nebo „Teď mě nic nenapadá. Možná bych trochu zvýšila propagaci. U nás ve škole jsem se o tom dozvěděla úplně náhodou a dosti narychlo. Pokud budete posílat na školy maily s pozvánkou, apelujte na profesory, aby to vyřídili a přeposlali svým studentům nejen přes mail, ale i v hodině např. matiky a fyziky.“ Zde musíme poznamenat, že na vyučující samozřejmě apelujeme a především se snažíme získat povolení přijít představit program středoškolačkám osobně do hodiny nebo během přestávek. Pokud už s vyučujícími kontakt navážeme, tak také býváme v této snaze úspěšné. Což dokládá i fakt, že všechny středoškolačky v dotaznících uvedly, že se o programu dozvěděly ve škole (kromě
jedné, které o něm řekl otec), a to buď z naší osobní prezentace, nebo z materiálů, které jsme do škol vstřícným vyučujícím zaslaly v elektronické či papírové formě. Problém spočívá spíše v samotném navázání kontaktu se školami, resp. s jednotlivými vyučujícími, bez jejichž pomoci máme jen velmi omezené možnosti, jak potenciální mentees oslovit. Emailové schránky vyučujících bývají zahlceny reklamami, takže se nejspíš často stává, že našim emailům nevěnují v této záplavě pozornost a nereagují na ně. Musíme však s potěšením říci, že jistý, byť omezený úspěch slaví i naše další propagační kanály, zejména nové webové stránky a výstavy programu, které pořádáme v rámci Týdne vědy a techniky a při příležitosti dalších tematických akcí pro středoškoláky (např. technických a přírodovědných soutěžích). Do připravovaného šestého ročníku programu se nám totiž přihlásily dívky i ze škol, s nimiž jsme doposud nenavázaly kontakt. Za účelem dalšího zlepšení propagace jsme také natočily s našimi mentees a mentorkami videospot, který budeme šířit po našich sociálních sítích, umístíme jej na nové webové stránky programu, plánujeme jej pouštět na osobních prezentacích mentoringu na školách v průběhu podzimního náboru či posílat na něj odkaz s ostatními propagačními materiály vyučujícím. Od spotu si slibujeme upoutání pozornosti středoškolaček, neboť rychlou a vizuálně atraktivní formou shrnuje hlavní přínosy programu, navíc jinými středoškolačkami, které sdělují svoji zkušenost, což může vzbudit důvěru v potenciál programu. Specifikem letošního ročníku bylo historicky první zapojení mentora muže. Jednalo se o studenta Matematicko-fyzikální fakulty Univerzity Karlovy, který náš program dlouhodobě sledoval, jednou se podílel na organizaci hromadné aktivity pro mentees a několikrát projevil zájem o zapojení se do programu v roli mentora. Po pečlivém zvážení situace koordinátorkou byl mentor do programu přizván s tím, že bude jen na středoškolačkách, zda s ním budou chtít spolupracovat, tedy zda si jej některá po úvodní schůzce vybere jako svého mentora. Mentory muže jsme původně do programu nezapojovaly proto, abychom docílily co nejotevřenějšího vztahu v mentoringové dvojici, aby se středoškolačky nebály ptát ze strachu, že se ztrapní. Obávaly jsme se, že před mladými muži by tento ostych mohl být výrazně větší než před mladými ženami. Zároveň jsme chtěly, aby dívky zjistily, jaké to je studovat na technicky zaměřených oborech právě jakožto dívka, což je zkušenost a úhel pohledu, který student muž nezprostředkuje. Jelikož však na základě mnohaletých zkušeností s mentoringem víme, že potřeby středoškolaček a jejich očekávání vůči mentoringu se značně liší, rozhodly jsme se zkusit mentora zapojit s tím, že středoškolačky, které zajímá více poznat školu z perspektivy dívky, si jej jednoduše nevyberou. K mentorovi se nakonec přihlásily tři středoškolačky, s nimiž uskutečnil jedno setkání a provedl je po své škole. Tak jako u ostatních dvojic či skupinek probíhala komunikace do velké míry také elektronicky. Sám mentor své působení okomentoval takto: „Jedna mentee byla super a hodně se mě ptala, ale u dalších dvou mi přišlo, že se poněkud styděly. Nicméně mentees chápu; je těžké vymýšlet otázky, na které dovedu odpovědět, například když prostě chtějí vědět, jak by se na MFF cítily.“ Celkově tedy hodnotíme působení mentora jako úspěšné. Jelikož se však dosavadní koncepce mentorek osvědčuje, nebudeme mentory cíleně oslovovat, avšak když sami projeví zájem, rádi je do programu zapojíme. Dalším z hlavních důvodů, proč chceme základní koncepci programu i nadále stavět na spolupráci středoškolaček s mentorkami ženami je totiž skutečnost, že žen je v technických oborech stále pomálu, a považujeme proto za důležité středoškolačkám ukazovat, že dívky mohou tyto obory úspěšně studovat a představovat jim konkrétní pozitivní ženské vzory. Jak jsme již uvedly v oddíle Motivace k účasti v programu, letošní evaluace opět ukázaly, že stereotypní představy o vztahu žen k technickým vědám a vědecké kariéře stále přetrvávají a dívky se s nimi běžně setkávají ve formě vtipů, poznámek či přímých vyjádření nedůvěry v jejich schopnosti. Tato zpětná vazba nám také dává najevo, že programů, jako je ten náš, je stále třeba. Úplně na závěr bychom chtěly poděkovat středoškolačkám i jejich mentorkám za důvěru, kterou nám projevují, a za povzbudivou zpětnou vazbu, která nám činí obrovskou radost, protože díky ní vidíme, že upíráme síly správným směrem! Za všechny se podělíme o dvě: „Díky Martině a Káče za to, že se nám po
dobu programu věnovaly, díky za šanci poznat školu, na které bych chtěla studovat. Snad se ještě uvidíme, až budu na výšce :-).“ (mentee); „Holky, baví mě, co děláte, a fandím vám. Vážím si vaší práce.“ (mentorka).
Reakce na hlavní výzvy z minulého ročníku programu Nyní seznámíme s tím, jak se nám podařilo reagovat na výzvy z minulého ročníku a následně jaké výzvy vyplynuly pro ročník příští.
Zajistit co nejpestřejší výběr oborů mentorek Toto je neustále se opakující požadavek mentees, kterému se samozřejmě snažíme vycházet vstříc. V proběhlém ročníku se nám podařilo navázat spolupráci s mentorkou z doposud nezapojené Mendelovy univerzity v Brně, z čehož máme velkou radost. Počet nabízených studijních oborů sice mírně poklesl (ze 37 v minulém ročníku na 30), ale důvodem není rezignace na tuto výzvu, nýbrž celkově nižší počet potenciálních mentorek. Nižší počet potenciálních mentorek byl přitom způsoben jednak dokončením studia některých bývalých mentorek a také naší omezenou časovou kapacitou pro nábor mentorek nových, neboť jsme minulý podzim připravovaly pilotní kolo našeho nového mentoringového programu zaměřeného na profesní rozvoj začínajících výzkumníků a výzkumnic (doktorandů a postdoktorandů). V pátém ročníku probíhal mentoring ve 24 oborech, neboť 5 mentorek se nakonec programu nezúčastnilo, protože si je nevybrala žádná středoškolačka a 1 mentorka z programu odstoupila z důvodu své velké studijní a pracovní vytíženosti. Se všemi těmito mentorkami jsme stále v kontaktu a oslovíme je při náboru do šestého ročníku programu. Zároveň jsme navázaly kontakt se Západočeskou univerzitou v Plzni a Ostravskou univerzitou a dále plánujeme oslovení Technické univerzity v Liberci, což by také mělo přispět k větší pestrosti nabízených oborů v příštích letech.
Nadále se snažit oborově navracet mentoring technickým vědám a specializacím, v nichž jsou ženy silně podreprezentovány I na tuto výzvu jsme se snažily reagovat, i když s omezenou kapacitou způsobenou výše uvedenými důvody (odchod některých bývalých mentorek kvůli dokončení studia, méně času na nábor kvůli přípravám nového mentoringového programu). Oproti rekordnímu čtvrtému ročníku, kdy program probíhal ve 20 technických oborech z 26 (cca 77 %), letos poměr technických oborů sice mírně poklesl, technické obory tvořily 16 oborů z celkových 24 (cca 67 %), avšak oproti prvnímu až třetímu ročníku se nadále jedná o udržení pozitivního trendu, kdy stále více středoškolaček spolupracuje s mentorkami z výrazněji technických specializací. Tento pozitivní trend se snažíme udržovat jednak zmíněnou zlepšující se prezentací programu středoškolačkám a zavedením formálního pravidla spolupráce s mentorkami ze spíše přírodovědných než technických oborů. Potenciálním mentees představujeme benefity možnosti spolupráce s více mentorkami z velice odlišných oborů najednou, takže mnoho středoškolaček vyzkouší i nejtechničtější obory, které by si bývaly nevybraly, pokud by měly zvolit jen jednu mentorku. Zároveň, pokud má některá středoškolačka zájem o obor, který není technického charakteru, např. genetika, vojenské lékařství atp., musí si k mentorce z tohoto oboru přibrat ještě jinou mentorku z oboru více technického. Ačkoli mentees nebývají z tohoto pravidla ze začátku nadšené, zpětně si poznání technického oboru pochvalují. Větší motivaci středoškolaček do zkoušení více technických oborů si slibujeme také od videospotu, v němž vystupují mentorky z oboru Experimentální a jaderná částicová fyzika, Stavebně materiálové inženýrství a Aplikovaná matematika.
Zajistit co nejvyšší počet potenciálních mentees pro úvodní schůzku Ačkoliv byl letošní počet účastnic programu nižší, než v loňském roce, s počtem přihlášených účastnic jsme spokojeny. Minulý ročník měl extrémní ohlas (94 přihlášených) díky našim časovým možnostem, které se v letošním roce neopakovaly (viz vysvětlení výše) a i přesto se nám podařilo navnadit vysoký počet středoškolaček (63 přihlášených), který byl dostačující na to, aby byly úvodní schůzky živé a zábavné. V oslovování středních škol jsme pokračovaly ve strategii osvědčené během prozatím nejúspěšnějšího čtvrtého ročníku. Nebyly tedy rozesílány hromadné emaily, nýbrž každý vybraný zástupce školy obdržel osobně adresovaný email. Oslovovaly jsme takto vyučující technických či přírodovědných předmětů, výchovné poradce či zástupce ředitele nebo přímo ředitele škol. Pokud nebylo možné přijet představit program studentkám osobně, poslaly jsme daným vyučujícím informační materiály a tito je rozdali či vyvěsili na školní nástěnky.
Doladit koncepci představování mentorek středoškolačkám na úvodní schůzce Pro účel seznámení středoškolaček s mentorkami byla po zkušenostech z loňského roku zachována forma „speed datingu“. Jen jsme zvýšily počet minut, které na sebe jednotlivé středoškolačky s konkrétními mentorkami měly, neboť v minulém roce si obě strany stěžovaly, že si toho stihly říci méně, než potřebovaly. Každá středoškolačka tedy strávila, oproti původním 3 minutám, 5-10 minut (podle počtu účastnic jednotlivých schůzek) konverzací s každou mentorkou, poté byly vyzvány, aby se přesunuly k další mentorce. Mentorky při této příležitosti rozdávaly středoškolačkám své vizitky, které jim vytvořily koordinátorky – vizitky obsahovaly jméno mentorky, školu, studijní obor a kontakt. Mentees, jako v minulém roce, již před schůzkou obdržely podrobné medailonky mentorek, aby věděly, s kým se mohou v jednotlivých městech potkat, a připravily si na mentorky otázky. I tento rok sklidil formát „speed datingu“ pozitivní ohlas a mentorky, které se účastní programu již poněkolikáté, hodnotí tento způsob seznamování s mentees jako nejlepší z dosud vyzkoušených variant. Pro některé méně komunikativní mentees sice bylo náročnější zvládnout hovor s mentorkami z oborů, které je nezajímaly, ale celkově byly spokojeny, jak je patrné například z této citace: „Způsob [seznamování s mentorkami] mi celkem vyhovoval, je to dobrý nápad, ačkoliv jsem si s některými mentorkami neměla co říct a s jinými bylo zase málo času. Systém bych ale neměnila.“ Jiná mentee uvedla: „Díky speed datingu jsme měly možnost poznat alespoň krátce každou mentorku (a jednoho mentora!), a jak se říká, první dojem je nejdůležitější!“
Více se revanšovat mentorkám Mentorky jsou pro náš program nepostradatelné, a proto neustále přemýšlíme, jak se jim za jejich čas a energii věnovanou středoškolačkám odměnit. Proto jsme je v letošním ročníku pozvaly na kurz zaměřený na profesní a osobní rozvoj začínajících výzkumnic a výzkumníků a také jsme se je snažily zviditelňovat jako odbornice a mladé vědkyně. Mentorky (a mentora), které se věnují tématu/oboru, jehož se týkaly konference, diskuse či jiné akce, které jsme v uplynulém roce pořádaly my nebo jiné spřátelené instituce, jsme oslovovaly jako potenciální mluvčí. Například mentorky z IT oborů jsme oslovily s nabídkou účasti v panelové diskusi na promítání populárně-vědeckého filmu na téma žen v IT. Daná akce se nakonec nekonala, nicméně v tomto zapojování mentorek chceme rozhodně pokračovat a do budoucna jej rozšířit. Prostřednictvím podobných akcí si mentorky mohou zlepšit své prezentační a argumentační dovednosti, ozkoušet si, jaký způsob komunikace je vhodný pro různá publika, a v neposlední řadě si mohou rozšířit své CV o zvanou účast na konferenci či diskusi. Již minulém roce jsme se mentorek v závěrečných evaluacích dotazovaly, zda by měly zájem o kurzy profesního a osobního rozvoje, tzv. soft skills, pro začínající výzkumníky a výzkumnice. A jak jsme uvedly ve zprávě z minulého ročníku programu, tento nápad se setkal s pozitivní odezvou. Největší zájem byl přitom o témata: time management, komunikační a prezentační dovednosti, koučing, práce v týmu a vedení
projektů. Letos jsme tedy mentorkám nabídly účast na kurzu Základy projektového managementu ve vědě. Jednalo se o kurz pořádaný v rámci nově spuštěného mentoringového programu pro začínající vědkyně a vědce. Tři mentorky projevily o kurz zájem a zúčastnily se jej. V nabízení těchto kurzů mentorkám budeme v příštím roce pokračovat a jejich škálu rozšíříme o další kurzy soft skills. Kromě samotné obsahové náplně kurzů by navíc mohlo být pro mentorky přínosné i setkávání s mentees z tohoto druhého programu, jimiž jsou doktorandi/ky a postdoktorandi/ky, tedy většinou o něco zkušenější začínající výzkumníci, kteří mohou našim mentorkám zprostředkovat své zkušenosti z doktorského studia a vědeckého provozu v různých českých i zahraničních výzkumných institucí.
Výzvy pro příští ročníky programu
3
Změnit koncepci hromadných aktivit tak, aby počítala s menší účastí ze strany mentees (tzn. 1) abychom eliminovaly zklamání organizátorek a organizátorů těchto akcí z malého počtu příchozích a také trapné situace, kdy organizátorky a vyučující/zaměstnanci početně výrazně převyšovaly mentees; 2) ale abychom zároveň vyšly vstříc volání mentees po více hromadných aktivitách, tedy abychom zajistily pestřejší výběr)
Nadále rozšiřovat paletu nabízených oborů mentorek (pro tyto účely se snažit zapojit další vysoké školy)
Nadále se snažit oborově navracet mentoring technickým vědám a specializacím, v nichž jsou ženy silně podreprezentovány (tzn. 1) zajistit více mentorek z těchto oborů; 2) neustupovat od v letošním roce zavedeného pravidla pro mentees: když chci spolupracovat s mentorkou z netechnického oboru, musím si k ní přibrat mentorku z oboru technického)
Nadále zvyšovat počet potenciálních mentees pro úvodní schůzku 3 (tzn. 1) rozšířit počet oslovovaných středních škol (tedy oslovit školy z více krajů); 2) zapojit vysoké školy z dalších měst, aby byly lépe dostupné a tím pádem atraktivní pro mentees, které neplánují studovat v Praze, Brně či Olomouci, tedy ve městech, které doposud mentoring pokrýval)
Nadále se snažit více revanšovat mentorkám (pokračovat v nabízení kurzů osobního a profesního rozvoje a participace na odborných konferencích a seminářích, zviditelňování mentorek jako talentovaných začínajících vědkyň a odbornic ve svém oboru)
Zdůvodnění viz Zpráva 2012 (s. 10-11): „Více středoškolaček znamená více různých preferovaných oborů, včetně těch výrazněji technických […]“, což zvyšuje potenciál úspěšně naplňovat výzvu navracet mentoring více technickým oborům a zároveň přispívá k uvolněnější, živější a zábavnější atmosféře úvodních schůzek.
