Čtrnáctideník RC Opava Číslo 12. Ročník IV. Vyšlo dne 30. 6. 2014
SLUŽBA NAD VLASTNÍ ZÁJMY
SERVICE ABOVE SELF
NAŠE STUDENTKY SE LOUČILY ZÁJMY
ANTONIE, ITZEL A POLIANA NA ZÁKLADNÍ ŠKOLE V KRAVAŘÍCH Mirka Melecká
V minulém týdnu navštívily naše studentky Základní školu v Kravařích. Žáčkům 1. třídy přiblížily tradice a kulturu svých zemí. Prvňáčci ještě nemají představu o velkých vzdálenostech, o počtu obyvatel různých zemí; někteří ani netuší, zda mají letadla a podobně. Ale bylo povzbudivé sledovat obdiv a zájem dětí, které nejvíce zaujalo sako plné odznaků a zpěv děvčat v jejich rodné řeči, kterou asi slyšeli poprvé. Také žáčci pod vedením paní třídní učitelky Jaromíry Bubové nám na závěr zazpívali a při odchodu přiběhla malá dívka k Itzel a podala ji s úsměvem obrázek (na straně 3). Protože bydlím v Kravařích a znám zde spoustu lidí, je milé ještě i dnes slyšet zprávy od babiček těchto dětí, jaké krásné chvíle jejich vnuci a vnučky ten jeden den zažily…. Což je zřejmé i z dalších fotografií… 1
2
3
NĚKTERÉ SE MOŽNÁ VRÁTÍ… Ondřej Tůma
Naše studentky odlétají zítra (Antonie do Thajska) a pozítří (Poliana do Brazílie). Pouze Itzel (Mexiko) si pobyt v Evropě trochu prodlouží. Bude ještě cestovat s rodiči, kteří za ní ve středu přiletí, do Itálie a do Španělska, potom zpět do Prahy a do Opavy; a letět domů by měli kolem 14. července. Na poslední schůzce našeho klubu všechny studentky hodnotily velice pozitivně celý pobyt a pochválily náš klub za péči, kterou jsme jim věnovali. Konec konců například na konferencích byli i v minulosti naši studenti vždy nejlepší pokud se aktivit týče, ale také úrovní znalosti českého jazyka. Nejinak tomu bylo i letos. Studentky připomínaly, že pobyt u nás změnil jejich náhled na život. Naučily se během pobytu hlavně samostatnosti. Všechny slíbily, že se do ČR jednou vrátí, dokonce Itzel by chtěla v naší zemi později studovat.
Na snímku uprostřed Poliana, která Janu a Mirku obdarovala ručně vyšívanými ubrousky, dílo to její brazilské maminky. 4
V PÁTEK 20. ČERVNA 2014 BYLO CO SLAVIT…. Petr Andrle
Pracovní tým ve složení Jana Weiszová, Ondřej Tůma a Petr Zahnaš nám sice všechno v podstatě nastínil, ale skutečnost předčila očekávání. 20. června 2014 se v kostele sv. Václava v Opavě začali scházet členové, příznivci a hosté Rotary clubu Opava, aby si připomenuli 80. výročí založení RC Opava v roce 1934 a 5. výročí „druhéhoznovuobnovení“ téhož v roce 2009. Náhodní kolemjdoucí (protože se začínalo za světla v 18.00) by se mohli domnívat, že se zde natáčí nějaký historický film. Nebo že Kalousek prodal Česko nějaké postarší monarchii (což by mu bylo podle některých podobné). Nic takového se nedělo. To byl jen takový nápad, že bychom mohli ona dvě výročí (dnes vlastně již pouze jedno) oslavit v nějakých dobových kostýmech. I stalo se. Zatím co známý kravařský bonviván Josef Melecký volil perfektně mu padnoucí oblek z let třicátých (byť nikoli nepodobný kostýmu zbohatnuvšího popeláře Alfréda Doolittla z My Fair Lady), usedlejší persony (Tůma, Zahnaš) volily dobu vzdálenější a konzervativnější. Ovšem nebyli sami. Někomu (otázkou je komu?) se podařilo přesvědčit i končící guvernérku Distriktu 2240 Irenu Brichta, aby přijela Fofrem* z Brna, v hotelu vklouzla do barokního kostýmu a přítomné udivovala skvělou postavou, která v tomto pojetí byla zcela nepřehlédnutelná. Kostýmem, zřejmě o několik generací mladším, zazářila jako hvězda první velikosti i naše příznivkyně z RC Praha City doktorka Martina Jankovská, která se navíc i veřejně vyznala ze sympatií, které k našemu klubu má. Kostýmových epizod bychom mohli uvádět nespočítaně. Když Jana Weiszová v oblečení ctihodné měštky se přihlásila k boji v šermu s jakousi holí (což jí hierarchicky nebylo důstojno) a odešla z kolbiště naprosto se ctí, padali úžasem i okostýmovaní srabíci, kteří se báli přihlásit. Na konci té hole byl totiž poněkud razantní zbrojnoš. Pro některé naše příznivce byly kostýmy osudové. Těžko hodnotit například jednoho našeho člena, který v převleku za pacholka se neustále pokoušel vnutit svým panským nadřízeným tak, že za jistých okolností v jistých dobách by si určitě vysloužil nějaké menší panství, například Krnov. Celkově se dá říci, že ona úžasná myšlenka kostýmová měla velice pozitivní efekt. Nemohu vám říci, kdo to byl, ale jeden přítel mi při pohledu na jeho ženu v dobovém kostýmu, řekl: nikdy jsem si tak silně neuvědomil, až teď, jak je ta moje krásná. Tedy: pokud jde o dámy, jsem ochoten jeho jméno za určitý obolus prozradit. Takže co říci na závěr? Následující snímky Vás budou svádět k různým spekulacím. Nechte je být. Kochejte se a divte se. A na snímku výše? Jak jinak, než dnes již pastprezidentský pár opavský. (le) (*Vysvětlivka: přijet Fofrem neznamená přijet novým německým autem, ale přijet rychle).
5
6
Ona se musela napřed upravit podlaha, upravit stolové zařízení, vyzdobit hlavní sál i sálky přilehlé, všechno upravit, položit koberce, uvařit, upéct, dovézt a teprve bylo lze jásat. Všem, kteří akci takto zajistili, patří nesporně veliký dík a uznání.
7
8
9
Ondřej Tůma (vlevo) předal a Petr Zahnaš (vpravo) převzal. O co šlo? O funkci prezidenta RC Opava. Zezadu (úplně nenápadně) a zprava (jednoznačně nápadně) vše jistí jejich řídící činitelky.
10
I starostové (Litultovice v to nevyjímaje) přicházejí občas ke křížku…
11
A také se tančilo…. byť ještě venku slunce svítilo
12
Křtila se také naše nová kniha RC Opava 1934-2014….
13
14
15
16
17
18
19
20
Abyste si nemysleli, opavští nejsou pouze samé plesání….
TÁBOR PRO HANDICAPOVANÉ V PLNÉ PŘÍPRAVĚ Od naší zvláštní zpravodajky Mirky Melecké
Již za dva týdny se rozjedou nadšenci letního tábora do areálu hotelu Belária v Hradci nad Moravicí, aby strávili nezapomenutelné chvíle jednoho týdne… Letos v počtu 32 dětí či dospělých – handicapovaných i zdravých, za pomoci třinácti asistentů a šesti vedoucích. Odbornými pedagogy je připraven pestrý program, například jednodenní výlet do Dinoparku v Ostravě, středeční společná schůzka s rotariány spojená s opékáním buřtů a společným muzicírováním s “country capelou“ a na závěr již tradiční karneval v maskách. Celkovou organizaci zajišťuje paní Jitka Jelínková (ZŠ Dostojevského v Opavě), finanční pomoc z větší části zajistil náš ROTARY CLUB OPAVA (vlastně úctyhodným příspěvkem obyvatelé Opavska zakoupením punče v našem stánku na vánočních trzích v Opavě. Na snímku je předání šeku paní Jelínkové za asistence opavského primátora (ještě nedávno člena RC Opava) Zdeňka Jiráska a na dalším snímku vzpomínka na loňský tábor v Davidově mlýně ve Starých Těchanovicích.
21
A TAKÉ JSME PŘEDÁVALI CENU DÍKY
22
23
24
A BYLI JSME U TOHO, KDYŽ SI PŘEDEVČÍREM V ČELADNÉ PŘEDÁVALI PREZIDENTSKÉ FUNKCE TOMÁŠ ČERMÁK A DIRK BLIEK Z PARTNERSKÉHO RC OSTRAVA INTERNACIONAL
25
26
27
Na zahradě nového prezidenta zněly úžasné francouzské šansony… a potkávali se dávní přátelé….
28
29
Čerstvý herynek (Sleď obecný aneb Clupea harengus) z rukou prezidenta, kdy se to člověku poštěstí…(viz níže)
30
Někteří i přesto bloudili. Leč rotariánská solidarita je úžasná. Všichni nakonec dorazili. I Gerhard Herudek přijel nakonec včas (byť hodně bloudil), aby si vyslechl velice milá a pochvalná slova týkající se jeho letitých aktivit v mateřském klubu…konec konců i našemu klubu hodně pomohl a pomáhá… 31
A TAKÉ JSME S NAŠÍM PARTNERSKÝM RC WROCLAV BYLI U TOHO, KDYŽ OBA JEHO PREZIDENTI (FUNKCE SI PŘEDALI DEN PŘEDTÍM PRÁVĚ V KOSTELE SVATÉHO VÁCLAVA) POLOŽILI DESKU KLUBU WROCLAW NA CESTU ČESKO-NĚMECKÉHO POROZUMĚNÍ A zprávu o tom přetiskujeme ze sesterského listu ČAS, abychom se zbytečně neopakovali. CESTA ČESKO-NĚMECKÉHO POROZUMĚNÍ PRODLOUŽENA JIŽ PO DVACÁTÉ
patnáct let zdaleka nestačí Petr Andrle
Při prodlužování Cesty česko – německého porozumění máme jako členové výboru občanského sdružení Vlastenecký poutník přesně rozdělené úlohy. Stanislav Navrátil celý ceremoniál moderuje, František Vrchovecký vítá účastníky na půdě města Budišova nad Budišovkou, Petr Zahnaš řídí poklepy na desky a Natalie Ješšová tlumočí z češtiny do němčiny, případně naopak. Na mě pak zbývá úkol, abych připomenul historii vzniku Cesty, její průběh a smysl. Letos jsme Cestu mimo jiné prodlužovali společně s kolegy z polského Rotary clubu Wroclaw a se zástupci krajanského sdružení vítkovských rodáků z Göppingenu, kteří svými deskami připomněli všech 26 obcí bývalého soudního okresu Vítkov (Wigstadtl). Zástupci Nového Jičína na Cestě potvrdili desku věnovanou významné novojičínské podnikatelské rodině Neusser, která své rodné město proslavila výrobou varhan. Historie vzniku Cesty česko-německého porozumění je přímo spojena s existencí sjednocené Evropy. Když jsme před patnácti lety kladli na Cestu první desky (1999) nevěděli jsme, že se již v roce 2004 staneme členy evropského společenství. Již tehdy jsme říkali, že tato Cesta je naší cestou do Evropy. V prvních letech vzniku Cesty jsme čelili mnoha nedorozuměním, často přecházejícím až do nenávistných útoků a lží. Přitom jejím smyslem nebylo nikdy nic jiného, než veřejné znamení toho, že jsme zastánci myšlenky, pochopení, vzájemného dialogu a setkávání. S občany všech zemí, především pak s občany Česka a Německa. Však těch setkání bylo mnoho a všechna měla nějaký smysl. A bude. V projevu o historii Cesty jsem řekl přítomným, že jsme již několikrát uvažovali o tom, zda tento jinak úspěšný mezinárodní projekt neukončit. Nikoli proto, že by o něj nebyl zájem, či že by nám snad scházely síly, či že bychom postrádali potřebný zápal a pokoru současně. Vycházeli jsme z toho, že mnoho našich občanů pochopilo, o co jde nejen nám, ale také tvůrcům stovek podobných projektů, které se již řadu let uskutečňují se značnou podporou a pochopením i na české straně. Jenže ono to tak jednoznačné není. Pravdou je, že ubylo přímých nenávistných útoků na českoněmecké vztahy díky tomu, že se o nich (i o naší vzájemné minulosti) referuje objektivně, bez polopravd a zamlčování některých skutečností. Navíc zde hraje svoji roli i to, že naši občané čím dál tím více poznávají každodenní realitu našeho největšího souseda. Německo dneška je bytostný a veskrze demokratický stát, který dokáže demokracii plně využívat i pro svůj společenský a ekonomický rozvoj. Takže v konfrontaci s touto skutečností se naše vztahy zpochybňovat dost dobře nedají, jakkoli by mnozí stále ještě chtěli. Proto si našli zástupný způsob. Všeobecné nadávání na Brusel. Tedy na Evropskou unii. To se může a je to populární. Nadává většina národa a mnozí si tak léčí své frustrace. Nadávají i ti, kteří realizují řadu projektů z dotací Evropské unie. Nadávají, neobjektivně kritizují a skrývají tak skutečnou příčinu jejich chování – xenofobii. Nenávist ke každému, kdo je 32
jen trošičku jiný. Neboť pro mnohé stále ještě platí, že každý, kdo je trochu jiný, je nesporně třídním nepřítelem. Ukazuje se, že mnozí naši spoluobčané mají stále ještě mimo nízkého právního, kulturního a sociálního vědomí, také velice nízké vědomí historické. Pochopitelně, že by bylo nesmyslné tohle někomu vyčítat. Tento stav mám mnoho příčinných souvislostí a bude ještě dlouho trvat, než alespoň většinově zmizí. Proto bude s projektem Cesty pokračovat. A pozval jsem přítomné na oslavy jejího 30. výročí v roce 2029. Pár kroků ode mě stál prezident Rotary clubu Wroclav profesor Marian Noga, ředitel Vyšší bankovní školy ve Wroclawi. Souhlasně pokyvoval hlavou. I v Polsku se projevy xenofobie schovávají na útoky na zdánlivě anonymní Brusel. Byť jsou Poláci daleko evropštější než my. Inu přátelé, takže se budeme každoročně koncem června setkávat i nadále. Nikdy jsme k tomu nějak veřejně nevyzývali - ale zkuste se zeptat ve svém okolí, jestli by náhodou někdo nechtěl projevit veřejné své mínění položením desky na Cestu česko-německého porozumění, která se bude po jedenadvacáté prodlužovat 20. června 2015.
Na snímku František Holub, předseda KVH – Historický pěší pluk č. 7 - Franz Xaver Graf Harrach Kunvald – Nový Jičín a člen Klubu rodáků a přátel Nového Jičína stvrzuje desku rodiny Neusser.
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: V následujících měsících má OPAVSKÝ ROTARIÁN, jako každým rokem, dovolenou. Příští číslo vyjde 8. září 2014. Našim čtenářům přejeme hezké léto, případně příjemnou dovolenou sa samou radost. 33
Na snímku naši polští přátelé – stávající a nastupující prezidenti RC Wroclav a níže nejmladší zástupce krajanského sdružení vítkovických rodů z Göppingenu při poklepu na desku obcí Vítkovska.
Mezi hosty jsme na Cestě česko-německého porozumění také přivítali paní Helenku Ruskovou, pilnou spolupracovnici listu DENÍK. Poslala nám několik snímků, z nichž jsme následující dva vybrali:
34
35
Po prodloužení Cesty sloužil mši k uctění památky dr. Waltera Kotrby P. V. Ziffer z Moravského Berouna. V úvodu oznámil:
Tato mše je sloužena k uctění památky nedávno zemřelého doktora Waltera Kotrby z Erlangenu, který byl iniciátorem a mecenášem výstavby Kaple Cesty česko-německého porozumění zasvěcené sv. Jana Nepomuckému, společnému patronu kmene Čechů a kmene Bavorů. Současně vyjadřujeme úctu a požehnání všem, kteří s odhodláním a v pokoře pomáhali od roku 1999 vytvářet tuto úžasnou tradici Cesty česko-německého porozumění.
Walter Kotrba, jak si ho pamatujeme… 36
Z knihy Waltera Kotrby „ Jeden Pražák mezi válkou a mírem“ Rok 1990 Do vesnického gotického kostela v Křakově velkými dírami ve střeše zatékala voda. Kostel naléhavě potřeboval okamžitou pomoc. Podporu jsem našel nejen u místních úřadů, ale i na farním úřadě ve Furth in Wald a u jednoho místního architekta. Všichni mi pomohli a po roce byl kostel jako nový. Přátelství, které nás při tom spojilo, se stalo východiskem k založení našeho Kruhu přátel česko-německého porozumění. Moje zkušenost mi ukázala, že porozumění musí vycházet od lidí, ne od vlád. A vůbec při tom nezáleží na jazyku. Důležité je, že se potkají dobří lidé. Z charakteristických znaků člověka, není nic bezvýznamnějšího, než jeho národnost. Jestliže potřebujeme opravdovou pomoc nebo opravdového přítele, pak platí jen charakter a talent lidí. Když dítě spadne do vody, kdo se zachránce ptá na jeho pas! Spisovatelka Marie von Ebner Eschnbachová napsala: Kdyby každý pomáhal tomu druhému, bylo by pomoženo všem
37
DŮLEŽITÉ UPOZORNĚNÍ: V následujících měsících má OPAVSKÝ ROTARIÁN, jako každým rokem, dovolenou. Příští číslo vyjde 8. září 2014. Našim čtenářům přejeme hezké léto, případně příjemnou dovolenou sa samou radost. Za fotografie v dnešním čísle děkujeme Mirce Melecké, Bohumilu Křempkovi, Janu Raidovi, Ondřeji Tůmovi z RC Opava a Lumíru Kaválkovi z RC Ostrava International.
PRO NAŠE PŘÁTELE A PŘÍZNIVCE V MÍSTĚ A V REGIONU (PŘÍPADNĚ I JINDE) je k dispozici nová služba
RRR (RODINNÁ ROTARIÁNSKÁ REKLAMA)
Zájemci o komerční reklamu týkající se podnikatelských aktivit našich členů a rotariánů z regionu mají k dispozici stránky OPAVSKÉHO ROTARINÁNA zcela zdarma. Stačí poslat podklady na adresu redakce. Pokud se sami rozhodnete reklamu zpoplatnit (dle vlastního uvážení) je to možné. Zašleme fakturu za zveřejnění. Takto získané prostředky budou použity mimo jiné také na krytí režie vydávání tohoto listu. Konkrétní využití takto získaných prostředků bude v určitých časových intervalech veřejně oznámeno.
OPAVSKÝ ROTARIÁN čtrnáctideník RC OPAVA. IV. ročník. Vychází každé druhé pondělí v nakladatelství a vydavatelství MORAVSKÁ EXPEDICE®. Odpovědný redaktor: Petr Andrle. Adresa vydavatele: Růžová 14, 746 01 Opava (
[email protected] ). Adresa redakce: Petr Andrle, Čeladná 711, 739 12 Čeladná. Tel.: +420 558 431 835; mobil: +420 724 100 646; e-mail:
[email protected] (další možné spojení e-maily pro případ výpadku sítě –
[email protected] ;
[email protected] ;
[email protected]) Toto číslo 12/2014 vyšlo dne 30. června 2014.
38