NAE ZKUENOSTI SE ZAØAZOVÁNÍM MLÁDEE DO PRÁCE

Pùvodní práce

NAŠE ZKUŠENOSTI SE ZAØAZOVÁNÍM MLÁDEŽE DO PRÁCE OUR EXPERIENCE IN PLACEMENT OF YOUTH TO JOBS VLASTIMIL KABÍÈEK1, MARTIN DUŠEK2 1

Emeritní krajský dorostový lékaø hl. m. Prahy a hlavní odborník dorostového lékaøství MZ ÈR 2 Dorostové oddìlení, NZZ, Praha 3

SOUHRN

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 2 § 2004

Bìhem 25 let bylo v bývalém Èeskoslovensku posouzeno a rozmístìno 223 169 absolventù základních škol. V roce 1989/90 byla 1149 uchazeèùm z 15 421 absolventù ZŠ (7,2 %) dle zákona o zamìstnanosti pøiznána z preventivních dùvodù zmìnìná pracovní schopnost (ZPS) v okresní posudkové komisi sociálního zabezpeèení. Význam tohoto preventivního opatøení autoøi spatøují v tom, že volba povolání bude v souladu se zdravotním stavem absolventa a zabrání pøedèasné invaliditì. Pøi maximální pozornosti lékařù a pracovníkù v oblasti sociálního zabezpeèení byla volba povolání u mládeže se zdravotním postižením úspìšná a pouze 1,2 % mladých lidí bylo nutno i po 18. roce vìku ponechat ZPS a statut obèana se ZPS. Preventivní pøiznání ZPS má z hlediska celospoleèenského zájmu nejen etický, ale zejména ekonomický význam, nebo umožòuje státu adekvátní vynakládání finanèních prostøedkù pøi pøípravì na povolání. Autoøi prokázali významné rozdíly ve zdravotním stavu dívek a chlapcù, jimž byla ZPS v roce 1989/90 pøiznána. Problémem pøi integraci 15-leté mládeže zùstává 12 247 (5,5 %) absolventù základní školy, kteøí nastoupili pøímo do pracovního procesu. Další problém byl u 3 979 (1,8 %) absolventù ZŠ, které se nepodaøilo zaøadit. Obì skupiny jsou nejrizikovìjší v kontextu rizikového chování pøi ohrožení, kdy mohou selhat nejen v pøípravì na povolání, ale i v kontextu spoleèenském (kriminalita, drogy, prostituce, sebevražednost mládeže, deprese atd.). Autoøi jsou v plné shodì s doporuèením Svìtové zdravotnické organizace (WHO) podporovat odborníky se zkušenostmi a kvalifikací v oblasti volby povolání, nebo to pøináší užitek celé spoleènosti. Klíèová slova: volba povolání, zmìnìná pracovní schopnost, rizikové chování mládeže, odborný dorostový lékaø, dvoustupòová invalidita, nemoci z povolání.

SUMMARY In the course of 25 years, 223,169 basic-school leavers were evaluated and placed to work in the former Czechoslovakia. In the year 1989-1990, 1149 applicants from 15,421 basic-school-leavers (7.2%) were acknowledged for modified working ability (ZPS) at the District Evaluation Committee in accordance with the Employment Law for preventive reasons. The importance of this preventive measure is apparently in the fact that selection of profession should comply with general health state of the school leaver to prevent premature invalidity. Due to the high attention of physicians and social security workers, the selection of profession was successful in the youth with health defects and only 1.2% of the young people remained in the ZPS health condition and citizen state. Preventive assignment of ZPS includes ethical as well as economic importance from the point of view of the society in general, since it enables the state to adequately allocate financial resources in the preparation for occupation. The authors demonstrated significant differences in general health state of girls and boys, who were acknowledged the ZPS status in the years 1989/1990. The problems of integration of 15 years old youth concern 12,247 (5.5%) basic-school leavers, who directly entered the working process. The other problem concerns 3,797 (1.8%) of basic-school leavers who were placed to work. Both groups are at the highest risk in view of the risk behavior while being endangered, when they can fail not only in preparation for the profession, but also within social context (criminality, drugs, prostitution, suicides, depression, etc.). The authors are in complete agreement with the recommendations of WHO for the support of professions experienced and qualified in the area of job selection, since it greatly contributes to the society as a whole. Key words: job selection, working ability, risk behavior of youth, specialized youth physician, two-stage invalidity, occupational diseases Èeské pracov. lék. 5, 2004, No. 2, p. 74-78.:

Úvod

74

Svìtová zdravotnická organizace – WHO – definuje období adolescentního vìku od 10 do 19 let. Volba povolání mládeže probíhá dle Ginsberga (1) u mladých lidí ve tøech etapách: 1. období – volba fantazijní (do 11 let)

2. období – volba pokusná (od 11 do 17 let) 3. období – volba realistická (od 17 do 24 let). Výsledky zaøazení za období 25 let (od roku 1965 do roku 1989), kdy mladí lidé v Èeskoslovensku konèili povinnou školní docházku a poprvé stáli pøed volbou povolání (volbou pokusnou), jsou obsahem našeho sdìlení.

Metodika Pøi posuzování vhodné volby povolání ve vztahu ke zdravotnímu stavu uchazeèe se v okresních posudkových komisích správy sociálního zabezpeèení vycházelo ze závìreèného hodnocení zdravotního stavu dítìte – epikrízy – vypracovaného dìtským lékaøem, který zabezpeèoval péèi o uchazeèe do 15 let vìku (tabulka è. 1). Zde se kromì anamnézy a dùvodu dispenzarizace uvádìly i potøebné údaje o objektivním zdravotním stavu mladistvého s posudkovým závìrem ve vztahu k volbì povolání a ve vztahu ke zmìnìné pracovní schopnosti (ZPS). Odborník pro dorostové lékaøství – specialista s dorostovou atestací – z tìchto údajù vycházel a v komisi se spoleènì s dìtským lékaøem a rodièi uchazeèe vyjadøoval ke zdravotní vhodnosti zvoleného uèebního èi studijního oboru. V pøípadì potøeby si mohl dorostový lékaø pro své posouzení vyžádat i další doplòující lékaøská vyšetøení. Vhodná uèební místa pro uchazeèe se ZPS byla odborem sociálního zabezpeèení zajištìna. Po 18. roce mìlo „ZPS obèan“ v prùmìru 1,2 % mládeže. Výsledky

Zdravotní stav patnáctiletých a ZPS mladistvých Ve školním roce 1989/90 bylo v souboru 15 421 absolventù ZŠ kolem 20 % dispenzarizovaných pro vadu èi chorobu. Jen 1149 z nich (7,2 %) byla pøiznána ZPS mladistvých protože jejich zdravotní stav podstatnì ztìžoval jejich volbu povolání (dívkám v poètu 584 (7,7 %) a chlapcùm v poètu 565 (7,2 %)). V tabulce è. 3 a grafu è. 2 a 3 jsou uvedena onemocnìní, pro nìž bylo nutno mladým lidem z preventivního hlediska pøiznat statut mladistvého se ZPS. U chlapcù dominují alergická onemocnìní dýchacích cest a ortopedická onemocnìní páteøe. U dívek zøetelnì dominují ortopedická onemocnìní kyèelních kloubù. U obou pohlaví jsou èasté oèní vady a alergická respiraèní a kožní onemocnìní. Výrazný rozdíl byl ve výskytu ortopedických vad, které u dívek èinily 39 % a mezi nimiž pøevažovaly vrozené anomálie kyèlí, u chlapcù èinily ortopedické poruchy 18 % všech dùvodù ZPS a pøevažovaly chronické deformity páteøe. Diskuse Zkušenosti získané pøi volbì povolání 15-leté mládeže bìhem 25 let v Èeskoslovensku ukázaly, že jen její malá

10 let po reformì zdravotnictví a rozpadu Èeskoslovenské republiky Bìhem tìchto let došlo k poklesu obyvatel v ÈR o 125 tisíc, tj. o 1,2 %. Ve vìkové skupinì mladistvých èinil pokles 26 %. Množství žákù pokraèujících v docházce do ZŠ i po patnáctém roce vìku vzrostl ze 4,9 % na 13 %. Významnì poklesl zájem o uèební obory – ze 48,2 % na 20,8 %. Poèet studentù na støedních školách stoupl ze 30,7 % na 51,3 %. Øada z nich však nedokonèí své vzdìlání maturitou a ocitne se pak mezi nezamìstnanými na prvním místì. Mladistvých pracujících, tj. do pøímého pracovního pomìru po ZŠ nastupovalo pøed reformou 5,5 % a po 10 letech 13 %. Neumístìno bylo pøed reformou jen 1,8 % absolventù ZŠ a tento poèet od té doby již není sledován statisticky. Jistì se ale projeví v poètu nezamìstnaných, jak uvádíme dále. ZPS mladistvých absolventù ZŠ bylo pøed reformou 7,2 % a po reformì klesl poèet na minimum. ZPS mládeže je posuzována jen v souvislosti s invaliditou z dìtství a nepøesahuje 0,3 %. Místa pro nì již nejsou odborem sociálního zabezpeèení zajišována a ZPS je tedy pro nì spíše nevýhodou pøi vstupu do povolání. Školy jsou ekonomicky zainteresovány na poètu pøijatých žákù a zdravotní stav je proto èasto nezajímá. Vstupní prohlídky již nevycházejí ze zdravotního doporuèení lékaøe pøi volbì povolání. Døívìjší pøísný výbìr absolventù se napø. pro Èeské dráhy zmírnil na prohlídku uèòù pøed 3. roèníkem, tj. pøed vstupem do praktické výuky. Øada žákù je teprve tehdy vyšetøena a èasto souèasnì vyøazena pro rùzná zdravotní omezení. ZPS dospìlých Také poèet žádostí o ZPS dospìlých se stále snižuje. V roce 1993 bylo v komisích posouzeno 23 tis. žádostí

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 2 § 2004

Odborní dorostoví lékaøi posoudili bìhem 25 let (od roku 1965 do roku 1989) 223 169 mladých lidí v období jejich pokusné volby povolání. V tabulce è. 2 a v grafu è. 1 jsou uvedeny výsledky rozmisování 15-letých absolventù základních škol v Èeskoslovensku do další pøípravy na povolání. Vìtšina z nich (86,4 %)pokraèovala v další pøípravì na povolání ve studijních èi uèebních oborech, vèetnì absolventù zvláštních škol. Pouze 5,5 % nastupovalo pøímo do práce jako tzv. mladiství pracující, vìtšinou z dùvodu špatného školního prospìchu nebo pro ukonèení základní školy v nižší tøídì.

èást – 5,5 % – nastupuje pøímo do pracovního pomìru. Avšak právì tato skupina mladých lidí si zasluhuje velkou pozornost spoleènosti, nebo v kontextu rizikového chování mládeže jde o skupinu nejrizikovìjší. Právì této skupinì hrozí selhání nejen v práci, ale i ve spoleèenském životì (zvýšený podíl na kriminalitì, zneužívání návykových látek a alkoholu, zvýšený podíl na pohlavnì pøenosných onemocnìních, sebevražednosti atd.). Tato skupina je dokonce rizikovìjší než skupina absolventù zvláštních škol (8,4 %), které je otevøena možnost další pøípravy na povolání, vìtšinou ve 2 až 3letých uèebních oborech. Cílem a smyslem lékaøského posuzování mladistvých pøi volbì povolání je pøedevším to, aby nároky zvoleného povolání byly v souladu se zdravotním stavem jedince a aby také, pokud jsou u nìj zjištìny nìjaké nemoci èi vady, nedocházelo nevhodnou volbou k jejich zhoršení. ZPS byla každoroènì ovìøována u všech osmnáctiletých chlapcù pøi odvodu brancù. Tady byla kopie ZPS porovnána se zdravotním stavem s odstupem tøí let. Zdravotní stav se u tìchto jedincù nezhoršoval. Pøiznání ZPS mladistvému má zákonný podklad dle paragrafu 21 zákona o zamìstnanosti è. 1/1991 Sb. MPSV ÈR. Vèasné pøiznání ZPS v období první volby povolání má z hlediska celospoleèenského nejen etický, ale i ekonomický význam. Umožòuje adekvátní vynakládání finanèních prostøedkù pro pøípravu na povolání. Mladý èlovìk a jeho rodièe mají pøitom zachováno právo své pøedstavy konfrontovat s kvalifikovaným odborníkem a v pøípadì nesouhlasu s pøiznáním èi nepøiznáním ZPS se proti tomuto rozhodnutí odvolat.

Pùvodní práce

Pøi volbì povolání má kromì motivace pro zvolené povolání nezastupitelnou úlohu také zdravotní stav uchazeèe o budoucí práci.

75

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 2 § 2004

Pùvodní práce

Tabulka 1a

76

a v roce 2002 již jen 10 024, tj. 43,2 % pùvodního poètu z roku 1993. Prevence obou invalidit (èásteèné – DIÈ i plné – DI) tedy odpadla nejen u dorostu, ale postupnì odpadá i v dospìlosti (7). Poèty hlášených a ohrožených nemocí z povolání (NZP) v letech 1991-2003 mají klesající trend a vzestup nastal jen v letech 1990 (11 307 - z toho plicní silikosa tvoøila 7 076 pøípadù (63 %)) a v r. 1991 - 8 697 pøípadù (silikosa 36 %). V roce 1992 bylo hlášeno 3 484 osob s NZP a v roce 2003 již jen 1558 NZP. V letech 1991 až 2003 bylo u mladistvých a mladých lidí hlášeno celkem 4844 NZP. Ve vìkové kategorii 16-20 let 912 mladistvých (2,5 %) 21-25 let 1838 osob (5,0 %) 26-30 let 2094 osob (5,7 %) Uvedených 4844 mladistvých a mladých lidí volilo tedy své povolání zcela nevhodnì, v rozporu se svým zdravotním stavem. Pomìr dùvodù pøiznání NZP ukazují tato èísla: Místo závažnosti rizika: Stupeò rizika: 1. Chemické vlivy 300 2. Silikóza 140 3. Hluk 75 4. Vibrace 70 5. Karcinogeny 60 6. Ionizující záøení 40 7. Kožní afekce 25

Tabulka 1b

Poèet invalidit v dorostovém vìku a u mladých lidí do 29 let není statisticky sledován. V roce 1998 bylo pøiznáno celkem 19 635 èásteèných invalidních dùchodù (DIÈ) a v roce 2002 již 25 680 DIÈ, tj. o 31% více. Plný invalidní dùchod (DI) byl v roce 1998 pøiznán 8 490 lidem a v roce 2002 již 9 015 obèanùm, poèet tedy stoupl o 6 %. Praktická likvidace ZPS mládeže a stále nižší poèet ZPS dospìlých vedou tedy k vzestupu obou invalidit a mají negativní dopad na ekonomiku státu (7). Poèty nezamìstnaných jsou dobrou ukázkou zmínìných zmìn po reformì zdravotnictví, ekonomických promìnách státu a po rozpadu Èeskoslovenska. Poèet nezamìstnaných v ÈR: 1993 2000 celkovì 220 000 454 000 15–19 let 38 300 (17,4%) 34700 (7,6%) 15–29 let 101 500 (46,1%) 185 600 (40,8%) Mladí lidé v ÈR zaèínají životní dráhu èasto bez práce, v závislosti na rodièích, bez potøebných pracovních návykù, a to bez rozdílu pohlaví. U žen vìkové kategorie 15-29 let není pøevažujícím dùvodem nezamìstnanosti mateøství. Znaèenì poklesla sòateènost a stále klesá porodnost této skupiny žen, jistì též v souvislosti s ekonomickými podmínkami pro mladé lidi. Nejvíce nezamìstnaných ve skupinì 15–29 let je pøekvapivì 1. u absolventù støedních škol bez maturity 2. u absolventù ZŠ, èi osob bez ukonèeného základního vzdìlání. Nejménì nezamìstnaných je mezi absolventy vysokých škol (6). Mládež volí po absolvování ZŠ povolání prakticky bez zdravotního doporuèení, aèkoli nejménì 20 % dìtí má zá-

Tabulka 2. Rozmístìní 15-ti letých absolventù ZŠ v Èeskoslovensku (1965–1989)

Období (k 1. 10. ve školním roce)

CELKEM

1965/70

dále na ZŠ

neumístìno

6

7

1

2

3

4

5

støední odb školy a gymnázia

uèební a studijní obory

zvláštní výuková zaøízení

jiná pøíprava *

pøímý pracovní pomìr

15972

4512

6373

639

140

2763

684

861

1970/75

18099

6020

8285

713

149

1913

606

413

1975/80

20430

6887

9015

1061

129

1594

1403

341

1980/81

19501

6204

9009

1160

139

1089

1526

374

1981/82

19626

6277

9526

1231

106

891

1179

416

1982/83

19140

5647

9992

1461

119

903

653

365

1983/84

17650

5228

9139

1554

74

732

580

343

1984/85

17680

5228

8734

2144

64

587

701

222

1985/86

17972

5335

8837

1967

87

629

897

220

1986/87

18211

5521

9105

2238

15

281

918

133

1987/88

19615

5852

9975

2254

38

429

948

119

1988/89

19273

5785

9653

2284

34

436

909

172

celkem (N)

223,169

68496

107643

18706

1094

12247

11004

3979

celkem (%)

100

30.7

48.2

8.4

0.5

5.5

4.9

1.8

Pùvodní práce

Z celkového poètu do

*jazyková škola, kurz psaní na stroji, tìsnopis

Tabulka 3. Absolventi ZŠ se ZPS v Èeskoslovensku ve škol. roce 1989/90 chlapci ze ZPS

dívky ze ZPS

nemoc

celkem (N)

celkem (%)

poøadí

nemoc

celkem (N)

celkem (%)

1.

dýchací ústrojí

106

18.8

1.

ortopedické

231

39.6

1.

ortopedické

106

18.8

2.

nervové

11

1.9

2.

oèní vady

154

26.4

3.

oèní vady

196

34.7

3.

kožní

56

9.6

4.

kožní

56

9.9

4.

nervové

9

1.5

5.

ušní, nosní, krèní

4

0.7

5.

dýchací ústrojí

49

8.4

6.

obìhové ústrojí

19

3.4

6.

moèové ústrojí

25

4.3

6.

moèové ústrojí

19

3.4

7.

duševní poruchy

16

2.7

7.

ostatní

17

3

8.

obìhové ústrojí

15

2.6

8.

duševní poruchy

12

2.1

8.

ostatní

15

2.6

9.

trávicí ústrojí

11

1.9

9.

endokrinní

10

1.7

10.

endokrinní

8

1.4

10.

trávicí ústrojí

4

0.7

565

100

celkem (N)

584

100

celkem (N)

celkem ZŠ absolvovalo 7850 chlapcù

celkem (N) se ZPS

celkem ZŠ absolvovalo 7 571 dívek chlapci

dívky

15421

7850

7571

1149

565(7,2 %)

584 (7,7 %)

važné chronické zdravotní problémy. Lze pøedpokládat, že jeden z dùvodù rekvalifikace èi nezamìstnanosti bude právì zdravotní problematika, k nemalé ekonomické škodì státu, mládeže a mladých lidí.

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 2 § 2004

poøadí

Závìr Naše práce byla prezentována v listopadu 2002 na mezinárodní konferenci „Mládež a práce“ v Helsinkách (2)

77

Pùvodní práce Graf 1: Rozmístìní 15-ti letých absolventù ZŠ v Èeskoslovensku (1965– 1990) (viz tabulka 2) Figure 1: Placement of 15-year basic-school leavers in Czechoslovakia (1965–1990) (table 2)

1,4 % 1,9 % 2,1 % 3 % 3,4 % 3,4 %

18,8 %

0,7 % 9,9 %

18,8 %

ÈESKÉ PRACOVNÍ LÉKAØSTVÍ § ÈÍSLO 2 § 2004

34,7 %

78

1,9 %

Graf 2: Chlapci se ZPS (viz tabulka 3) Figure 2: Boys for ZPS (table 3)

Graf 3: Dívky se ZPS (viz tabulka 3) Figure 3: Girls from ZPS (table 3)

a vzbudila zde pozornost nejen posudkovou péèí o dorost, ale i rozsahem své léèebnì preventivní péèe o mladistvé v bývalé Èeskoslovenské republice. Historie vývoje dorostové medicíny v bývalém Èeskoslovensku trvá od roku 1923 a atestovaných dorostových lékařù bylo v roce 1990 celkem 396(v ÈR 338, v SR 58(5)). V uvedeném ètvrtstoletí byla vìnována pracovnímu zaèlenìní mládeže v Èeskoslovensku mimoøádná pozor-

nost. Postupnì byla vypracována epikríza dìtského vìku a navázána spolupráce øady lékařù i sociálních pracovníkù (tab. 1). Poèet nezaøazených dìtí byl minimální a také poèet tzv. mladistvých pracujících byl trvale nízký. Zdravotní posudek odborného dorostového lékaøe ZPS mladistvých zajišoval soulad souèasného zdravotního stavu mladistvého s volbou povolání. Po roce 1990 doznala dorostová péèe bývalého Èeskoslovenska znaèných zmìn, a to jak v léèebnì preventivní péèi, tak v posuzování mládeže pøi její první volbì povolání. Výsledky této zmìny za léta 1990 až 2000 ukazují, že absolventi ZŠ nastupují do povolání i do další pøípravy na nì bez zdravotního posouzení i ochrany ZPS mladistvých. Také zájem o „ZPS obèan“ je stále menší. Tato prevence obou invalidit tedy postupnì odpadá a to se projevuje jak v rostoucí invaliditì, tak v nezamìstnanosti dorostu a mladých lidí do 24, resp. do 29 let. Poèty NZP se bohužel stále více týkají i mládeže a mladých lidí, pøi volbì povolání bez ohledu na jejich souèasný zdravotní stav. Popsané zkušenosti našich zemí s volbou povolání mládeže (3,4) v letech 1965 až 1989 pøi léèebnì preventivní péèi odborných dorostových lékařù by nemìly být zapomenuty. Odborná léèebnì preventivní i posudková péèe o dorost je pro každý stát prokazatelnì ekonomicky významná. LITERATURA: 1. Jílek V.: Posuzování dorostu v souvislosti s volbou povolání. In: Lékaøské posuzování dìtí a dorostu. Zdravotnické aktuality MZÈR, s. 226, Praha, Avicenum, 1992, s. 88–118. 2. Kabíèek P., Dušek M., Hamanová J., Pìnièková M., Kabíèek V.: Adolescent Medicine in the Czech Republic and Health Care for Apprentices. International Symposium on Youth and Work, 20.–22. November 2002, Hanasaari Cultural Centre Espoo,Finland, Abstracts, s. 71. 3. Kresánek J.: Posudzovanie zdravotného stavu mladistvých. Polypress Levoèa, 2002, 271 s., ISBN 80 – 88704 – 50 – 2. 4. Vrbík J., Køivánek F.: Zdravotní charakteristiky povolání. Zdravotní aktuality MZ ÈSR, sv. 184, Avicenum, Praha 1975, 120 s. 5. Roèenka – Zdravotnictví 1990, Praha, Avicenum, 1990, 467 s. 6. Èeský statistický úøad – ÈSÚ 3 a 4, è. 31 a 41, 1993–2002. 7. Statistika SÚDZ (Státní úøad dùchodového zabezpeèení) Kneidlová PosudkLékTexty.doc 8/30-10/30.

MUDr. Vlastimil Kabíèek Maøíkova 3/186 162 00 Praha 6 Pøedloženo k publikaci 30. 1. 2003