Procesní a zpracovatelská technika 2002 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Měření axiálních rychlostních profilů v nádobách s centrální cirkulační trubkou pomocí LDA systému J.Brož*,M. Severa**, T.Jirout*, F.Rieger* *Department of Process Engineering Czech Technical University in Prague, Technická 4, 166 07 Prague 6, Czech Republic tel.: 02/2435 2715, 02/2435 2681, 02/2435 2548, fax: 02/24310292, e-mail:
[email protected],
[email protected],
[email protected], **Institute of Hydrodynamics Academy of Science, Pod Paťankou 30/5, 166 12 Prague 6, Czech Republic tel: 02/33109002 e-mail:
[email protected]
Abstrakt Nádoby s centrální cirkulační trubkou se používají pro míchání suspenzí zvláště tam kde je požadavek na vysokou homogenitu a přenos tepla. V článku je popsáno tokové chování kapaliny v nádobách s centrální cirkulační trubkou. Pro měření axiálních rychlostních profilů v trubce a nádobě a v centrální cirkulační trubce bylo použito metody LDA (Laser Doppler Anemometry). Použitá experimentální sestava byla dodána firmou DANTEC. Získaná data jsou porovnána s numerickým řešením a jiným experimentem. Klíčová slova: LDA, nádoba, centrální cirkulační trubka, rychlostní profil, míchání Úvod V příspěvku je popsáno tokové chování kapaliny v nádobách s centrální cirkulační trubkou. Pomocí měřící metody LDA byly ve zvolených hladinách proměřeny axiální rychlostní profily. Z rychlostních profilů je získána hodnota průtokové číslo NQP, která je porovnána s hodnotami numerického řešení a dalším experimentem. Metodika měření Vlastní měření bylo uskutečněno ve skleněné štíhlé nádobě s centrální cirkulační trubkou (obr.1). Pro měření bylo použito běžné šestilopatkové míchadlo se šikmými lopatkami CVS 691020 obr. 1. Ve zvolených hladinách nádoby byly pomocí metody LDA [1] měřeny hodnoty axiálních rychlostí proudící kapaliny pro otáčky míchadla 500, 600 a 700min-1. Použitou kapalinou byla destilovaná voda se stopovacími částicemi.
1
Procesní a zpracovatelská technika 2002 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Detail míchadla v centrální cirkulační trubkce
Obr. 1. Model nádoby s experimentální sestavou fy DANTEC pro LDA. 1
Popis geometrie nádoby: 1 nádoba s kuželovým dnem 2 centrální cirkulační trubka 3 narážky 4 míchadlo
2 3
t
h
l
4
45°
d
H2
L
d
H
DT
Použité míchadlo: šestilopatkové míchadlo se šikmými lopatkami CVS 69 1020 h/d=0,2
HT
60°
D1 D
Obr. 2. Geometrie nádoby a míchadla Tab. 1. Geometrické parametry nádoby. D [mm]
DT [mm]
D1 [mm]
d [mm]
H [mm]
HT [mm]
H2 [mm]
h [mm]
L [mm]
l [mm]
300
80
80
70
600
14
444
8
540
54
2
Procesní a zpracovatelská technika 2002 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Výsledky měření Na obr.3 je znázorněna nádoba s centrální cirkulační trubkou. Zde jsou ukázány hladiny s axiálními rychlostními profily pro otáčky míchadla 600 min-1. V horní části mezikruhového prostoru nádoby můžeme pozorovat, že dochází vlivem vystupujícího proudu z centrální cirkulační trubky ke strhávaní okolní kapaliny a její následné cirkulaci. Tato cirkulace kapaliny ustane přibližně v první třetině výšky centrální cirkulační trubky, nadále je tok kapaliny usměrněný směrem ke dnu nádoby a tvar rychlostního profilu je plochý. V centrální cirkulační trubce je vývoj rychlostního profilu ovlivněn přítomností šestilopatkového míchadla. V dolní polovině trubky vykazují rychlostní profily turbulentní plochou charakteristiku. Tvar rychlostních profilů v oblasti míchadla je vlivem rotace míchadla deformován a maximálních hodnot axiálních rychlostí se dosahuje v polovině lopatek. Na obr. 4 jsou znázorněny axiální rychlostní profily v blízkosti pod a nad míchadlem. Na stěně trubky pod míchadlem dochází ke zpětnému proudění kapaliny. Tento jev je způsoben tlakovou diferencí mezi výtlačnou a sací stranou míchadla a vůlí mezi lopatkami míchadla a stěnou trubky.
15
spodní hrana míchadla
130
0,4 0,3 245
0,2 0,1 0,0
0,4 0,3 0,2 0,1 0,0
Obr. 4. Detail ax. rychlostních profilů v okolí míchadla pod míchadlem nad míchadlem
Obr. 3. Ax. rychlostní profily v nádobě v bezroz. tvaru
Bezrozměrné závislosti axiálních rychlostních profilů pro otáčky míchadla 500(Re = 40833), 600(Re = 49000) a 700min-1(Re = 57166) v měřených hladinách 15, 130 a 245 pod hranou míchadla jsou vyneseny na obr. 5. Závislosti jsou vynesena v bezrozměrné formě wax/πnd na 2r/D.Zde je vidět, že axiální rychlostní profily jsou na Re nezávislé.
3
Procesní a zpracovatelská technika 2002 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Měřená hladina 15mm pod míchadlem
0,3
Re = 40833 Re = 49000 Re = 57166
w ax/ nd [1]
0,2
0,1
0
trubka
mezikruží
-0,1
-0,2 0
0,2
0,6
0,8
1
Měřená hladina 130mm pod míchadlem
0,2
w ax/ nd [1]
0,4
Re = 40833 Re = 49000 Re = 57166
0,1
0
trubka
mezikruží
-0,1
-0,2 0
0,2
0,6
0,8
1
Měřená hladina 245mm pod míchadlem
0,2
w ax/ nd [1]
0,4
Re = 40833 Re = 49000 Re = 57166
0,1
0
trubka
mezikruží
-0,1
-0,2 0
0,2
0,4
2r/D [1]
0,6
0,8
1
Obr. 5. Bezrozměrné axiální rychlostní profily měřené v hladinách 15, 130, 245mm pod spodní hranou míchadla pro různá Reynoldsova čísla.
4
Procesní a zpracovatelská technika 2002 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Porovnání experimentu s mat. výpočtem Pro porovnání naměřených hodnot se stanovilo průtokové číslo míchadla v centrální cirkulační trubce NQP. Hodnota NQP ze získala integrací z axiálních rychlostních profilů v centrální cirkulační trubce. Tato hodnota je porovnána s výsledky: & systémem se určil z experimentálně zjištěné 1) matematického výpočtu, kde průtok V charakteristiky míchadla [2] a ztrátová charakteristika systému byla stanovena za předpokladu, že zde dochází k usměrněnému toku kapaliny [3]. 2) numerické simulace, kde geometrie nádoby byla zadána v programu MIXSIM a numerická část byla vypočítaná v programu FLUENT. Pro výpočet byl použit k-ε model turbulence. Jednalo se o 3D úlohu a z důvodu symetrie systému postačovalo řešit pouze jeho jednu šestinu (pouze pro jednu lopatku míchadla). Výpočet proběhl pro pět různých hodnot frekvence otáčení míchadla n = 500, 750, 1125, 1688 a 2530 min-1. Byla zkoušena i různá hustota výpočetní sítě. Tab. 2. Porovnání hodnot průtokového čísla NQP NQP
LDA 0,44±0,02
1) 0,38
2) 0,38
V tab. 2. je porovnání získaných hodnot NQP. V případech 1) a 2) jsou hodnoty NQP shodné. Rozdíl mezi hodnotou NQP získanou pomocí LDA a způsoby 1),2) mohl nastat díky předpokladu usměrněného proudění v systému a náročným požadavkům na symetrii experimentálního modelu. Závěr V příspěvku je experimentálně zjištěno chování toku kapaliny v podobě axiálních rychlostních profilů v nádobě s centrální cirkulační trubkou pomocí metody LDA (Laser Doppler Anemometry). Ze znázorněných axiálních rychlostních profilů je možno pozorovat v naší geometrii míchací nádoby tyto zvláštnosti v chování: 1) cirkulaci toku kapaliny v horní části mezikruhového prostoru nádoby, 2) zpětné proudění toku kapaliny na sací straně míchadla v centrální cirkulační trubce. Z axiálních rychlostních profilů se získala hodnota průtokového čísla NQP, která se porovnala s hodnotami z numerické simulace a experimentu.
5
Procesní a zpracovatelská technika 2002 _________________________________________________________________________________________________________________________________________________
Seznam symbolů D
průměr nádoby
[mm]
DT
průměr centrální cirkulační trubky
[mm]
D1
průměr kuželového dna
[mm]
d
průměr míchadla
[mm]
H
výška hladiny
[mm]
HT
vzdálenost centrální cirkulační trubky ode dna nádoby
[mm]
H2
umístění míchadla ode dna nádoby
[mm]
h
šířka narážky
[mm]
L
délka centrální cirkulační trubky
[mm]
l
délka narážky
[mm]
NQP
průtokové číslo NQP = V/nd3
n
otáčky míchadla
Re
Reynoldsovo číslo pro míchadlo Re = nd2ρ/µ
& V
objemový průtok
[m3.s-1]
ρ
hustota
[kg.m-3]
µ
dynamická viskozita
[-] [min-1] [-]
[Pa.s]
Seznam literatury [1] F. Durst, A. Melling, J. H. Whitelaw : Principles and practice of laser-doppler anemometry. second edition, ACADEMIC PRES 1981. [2] Fiala, V.: Charakteristiky míchadel v usměrňovacím válci, Diplomová práce, Strojní fakulta ČVUT Praha 1994. [3] Novák, V., Rieger. F., Vavro, K.: Hydraulické pochody v chemickém a potravinářském průmyslu. STNL, Praha 1989. Tato práce byla uskutečněna za podpory GA AV ČR z grantu č. A 2060907/99 a grantu CTU 0205112.
6