Mendlova univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav výživy zvířat a pícninářství
Uplatnění kvasinkového preparátu ve výživě odchovávaných telat Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
prof. MVDr. Ing. Petr Doležal, CSc.
Bc. Jaroslav Tinka
Brno 2013
PROHLÁŠENÍ
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Uplatnění kvasinkového preparátu ve výživě odchovávaných telat“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně. V Brně dne…………………………………. Podpis diplomanta…………………………..
PODĚKOVÁNÍ Děkuji Prof. MVDr. Ing. Petru Doležalovi, CSc., za odborné vedení při zpracování této diplomové práce. Zároveň děkuji společnosti Feix za poskytnutí produktu a materiálů k vypracování diplomové práce. Dále pak Doc. MVDr. Josef Illek, DrSc., Dipl. ECBHM, za provedení laboratorních vyšetření a společnosti Mespol Medlov, a.s., za vlastní umožnění a pomoc při provedení experimentu.
ABSTRAKT Tinka, J.: Uplatnění kvasinkového preparátu ve výživě odchovaných telat. Diplomová práce, Mendelova univerzita Brno, 2013, 53 stran.
Diplomová práce pojednává o vlivu kvasinkových preparátů na organismus a výsledky růstu u odchovávaných telat. Poukazuje na funkci probiotických látek, které se ve výživě zvířat stále více používají, a na jejich vliv na užitkové vlastnosti a zdravotní stav zvířat. Těžiště práce tvoří kvalitativní sledování růstového pokusu na jalovicích Holštýnského plemene v období mléčné i rostlinné výživy. Pokus probíhal v jednom opakování, v němž byla zvířata rozdělena do 5 skupin. V každé skupině bylo 10 kusů jaloviček. Pokusné sledování trvalo tedy celkem 150 dnů a bylo rozděleno do třech věkových intervalů (5, 60 a 150 dnů). Každý interval byl ukončen vážením. Spotřeba krmiva byla sledována individuálně. Do každé skupiny bylo zařazeno 10 telat. Skupiny MA (5 – 150 dnů) a MA 1 (5 – 60 dnů) měly v krmné dávce zařazen kvasinkový produkt v dávce 3 g / ks / den. Skupina RA měla v krmné dávce také zařazen kvasinkový produkt v dávce 3g / ks / den, od 60 dne věku. U kontrolních skupin kvasinkový produkt nebyl zařazen do krmných dávek. Byly sledovány hmotnostní přírůstky a zdravotní stav zvířat. Modelový
pokus
byl
proveden
ve
spolupráci
se
společností
MESPOL Medlov, a.s., na farmě Medlov v Olomouckém kraji v souladu se zákonem na ochranu proti týrání zvířat č. 246/1992 Sb. Zjistili jsme, že přírůstky telat jsou závislé na přidání kvasinkového preparátu u telat do 60 dní věku. Pozorovali jsme zde prokazatelnou tendenci ve zvyšování přírůstků u skupin, kterým byl do krmné dávky zařazen kvasinkový produkt Actisaf Sc47 (MA 1 = 0,785 ± 0,155 g versus skupiny KONTROLA = 0,685 ± 0,141 g a KONTROLA 1 = 0,676 ± 0,127 g). Klíčová slova: Actisaf Sc47, růstový pokus, probiotika, Saccharomyces cerevisiae
ABSTRACT Tinka, J.: Effect of Saccharomyces cerevisiae in the diet of weaned calves. Diploma thesis, Mendel University in Brno, 2013, 53 pages.
This thesis treats on influence of Saccharomyces cerevisiae on organism and growth performance. Also describes its influence on health condition of tested animals. Main point of this experiment was qualitative observation of growth on heifers of Holstein breed in the milk and plant nutrition. For testing were used five groups with ten calves each at age of 5 days. Experimental observation was 150 days and was divided into three age intervals (5, 60 and 150 days). Each interval was closed weighing. Health condition of testing animals and weight gain were monitored individually. Experimental groups MA (5 - 150 days) and MA 1 (5 – 60 days) were included yeast product in the feed mixtures at a dose of 3 g per day. RA group had the dose up to 60 days of age. In the control groups this product was not included. The experiment took place in farm MESPOL Medlov, a.s. in accordance with law about ill – usage of animals. The results of our experiment showed us, that weight gain of calves was different between experimental groups and control groups significantly e.g. (MA 1 = 0,785 ± 0,155 g and CONTROL = 0,685 ± 0,141 g and CONTROL 1 = 0,676 ± 0,127 g). Key words: Actisaf Sc47, growth experiment, probiotics, Saccharomyces cerevisiae
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK
MA
pokusná skupina (Mléčná Actisaf)
RA
pokusná skupina (Rostlinná Actisaf)
CFU
Colony Forming Unit – počet živých mikroorganismů tvořící kolonii
VIB
venkovní individuální box
Ig
Imunoglobuliny
BT
bachorové tekutiny
Kmá
kyselina máselná
KP
kyselina propionová
KO
kyselina octová
TMK
těkavé mastné kyseliny
OBSAH 1.
ÚVOD
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
9 10
2.1. Vývoj trávicího systému u telat
10
2.2. Faktory ovlivňující odchov telat 2.2.1. Zdravotní stav 2.2.2. Ošetření telat po narození 2.2.3. Napojení mlezivem a jeho charakteristika 2.2.4. Význam imunoglobulinů 2.2.5. Průjmová onemocnění 2.2.6. Respirační onemocnění u telat
11 11 11 11 13 13 14
2.3. Vlastní odchov telat 2.3.1. Způsoby odchovu telat 2.3.2. Napájení telat mlezivem 2.3.3. Napájení telat mléčnou krmnou směsí 2.3.4. Napájení telat vodou
15 15 16 16 18
2.4. Výživa telat 2.4.1. Startérová výživa 2.4.2. Rostlinná výživa
18 19 19
2.5. Probiotické preparáty 2.5.1. Probiotika, definice, historie 2.5.2. Princip účinku probiotických preparátů 2.5.3. Vliv kvasinek na přírůstek 2.5.4. Actisaf 2.5.5. Actisaf a jeho funkce 2.5.6. Efekt Aktisafu na pH bachoru
20 20 21 22 24 24 25
3.
CÍL PRÁCE
26
4.
MATERÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ
27
4.1. Metodika
27
4.2. Výživa a krmení pokusných telat
28
4.3. Sledované ukazatele
31
5.
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE
33
6.
ZÁVĚR
37
7.
PŘEHLED LITERATURY
38
8.
PŘÍLOHY
43
8.1. Tabulky 8.1.1. Tabulky uvedené v textu 8.1.2. Tabulky uvedené v přílohách
43 43 44
8.2. Grafy 8.2.1. Grafy uvedené v textu
45 45
8.3. Obrázky 8.3.1. Obrázky uvedené v přílohách
45 45
1.
ÚVOD Ve výživě hospodářských zvířat má použití antibakteriálních látek značnou tradici.
Používala se jako preventivní opatření při průjmových onemocnění i jako stimulátor růstu
v
subterapeutických
koncentracích
do
krmiv
(krmná
antibiotika).
Toto použití taktéž pozitivně ovlivnilo zdravotní stav a konverzi krmiva. Často toto použití dokazuje fakt, že během padesáti let bylo vyrobeno více než jeden milion tun antibiotik a v zemědělství z toho byla použita celá polovina (Teuber, 2001). Na druhé straně s sebou jejich použití neslo velké negativum v získávané bakteriální rezistenci vůči antibiotikům. Tímto se zvířata stávají rezervoárem bakteriálních kmenů, které mohou způsobovat i těžko léčitelné onemocnění u lidí. Negativní vliv byl prokázán také na bachorovou mikroflóru. Evropská unie vydala nařízení, které zakazovalo toto preventivní použití antibiotických látek v krmivu a to s účinností od 1. 1. 2006. V zemědělské praxi se tedy musely problémy gastrointestinálních onemocnění s druhotným dopadem na vývoj a růst, zejména u mladších kategorií zvířat, řešit jinými cestami. Jedna z nich je použití probiotických a prebiotických preparátů. Z testů účinnosti těchto látek vychází, že dokáží plně nahradit použití krmných antibiotik, vzhledem k výsledným zootechnickým parametrům a k ekonomickému efektu.
9
2.
LITERÁRNÍ PŘEHLED
2.1.
Vývoj trávicího systému u telat Jednotlivé části předžaludku se začínají tvořit již v prvních padesáti dnech
embryonálního vývoje. V průběhu ontogeneze se mění vztahy objemů těchto jednotlivých částí. U nově narozených mláďat je poměr předžaludků ku slezu za 7 dní 1:2. V období mléčné výživy se slez vyvíjí nejrychleji. Ve třech měsících je předžaludek dvakrát až čtyřikrát větší než slez, díky příjmu objemného krmiva, které stimuluje vývoj předžaludku. Tento vývoj je v tomto období také ukončen. Příjem objemného krmiva u telat urychluje histologický vývoj a zvyšuje jeho kapacitu. Delší zkrmování mléka nebo mléčných náhražek má za následek pomalejší vývoj sliznice předžaludků, menší objem předžaludků a nižší celkovou hmotnost telete. Nejvýrazněji se na vývoji sliznice předžaludků podílejí těkavé mastné kyseliny, které jsou produktem mikrobiální činnosti. Tyto kyseliny pozitivně ovlivňují tloušťku sliznice a vývoj jednotlivých částí předžaludku tj. bachorových papil, čepcových řas a listů knihy. Správným vývojem těchto sliznic dojde ke zvětšení povrchu předžaludků, které v případě sliznice knihy umožní vstřebávání většího množství vody, těkavých mastných kyselin a minerálních látek. Bachor má největší význam pro trávení a sliznice tvořená papilami vytváří optimální prostředí pro vývoj mikroorganismů a jejich funkci. Důležitou úlohu v období mléčné výživy telat má čepcový žlab, který spojuje čepcoknihový otvor s jícnem a tím umožňuje, aby se tekutiny dostaly z jícnu do knihy a slezu. Při sání a napájení telat se svaly žlabu uzavírají reflexně při podráždění receptorů uložených v hltanu a na kořenu jazyka. Od 4. až 5. měsíce se funkce čepcového žlabu vytrácí a přímo do bachoru se dostává i tekutá složka potravy (Jelínek et al., 2003)
10
2.2.
Faktory ovlivňující odchov telat
2.2.1. Zdravotní stav Jeden z nejdůležitějších parametrů při odchovu telat je zdravotní stav. Jelikož placenta březích krav znemožňuje průchodu imunoglobulinů, postrádají telata při narození tyto obranné látky. Teprve mlezivo je zdrojem pasivní imunity. Hrozí zde riziko průjmů a úhynů, které způsobí velký tlak patogenních mikroorganizmů v případě, že tele nedostane včas a v dostatečné míře napít kolostra (Zeman et al., 2006). 2.2.2. Ošetření telat po narození Narozené tele má po narození v dutině ústní a nozdrách hlen, který je potřeba ihned odstranit. Pupeční pahýl je nutno podvázat, pokud je příliš dlouhý, je třeba ho zkrátit. V případě, že není umožněno krávě tele olízat, je žádoucí ho otřít slámou nebo utěrkou. Dalším z důležitých bodů je již zmiňované první napojení mlezivem (Urban, 1997). 2.2.3. Napojení mlezivem a jeho charakteristika Mlezivo je sekretem mléčné žlázy, který je vylučovaný v prvních pěti až sedmi dnech po porodu a těsně před ním. Z důvodu vyššího obsahu karotenu je nažloutlé barvy. Je vazké konzistence a chuť má slanou. Vysokým obsahem bílkovin se liší od zralého mléka. Také obsahy vitamínů A, E, niacinu, riboflavinu, draslíku, sodíku a hořčíku má vyšší. Nejdůležitějším prvkem mleziva jsou imunoglobuliny a to zejména imunoglobuliny typu IgG. Celé molekuly imunoglobulinů má schopnost trávicí trakt u mláďat resorbovat, ale pouze jen několik hodin po porodu. Okolo 50 % protilátek se u telat resorbuje těsně po porodu, za 20 hodin po porodu je resorpce pouze 15% a za 36 hodin od otelení je resorpce protilátek již zanedbatelná (Jelínek et al., 2003).
11
Graf č. 1: Graf poklesu koncentrace celkových Ig v kolostru v průběhu 24 hodin po porodu (Suchý, 2011).
2.2.4. Význam imunoglobulinů Imunoglobuliny přijaté v mlezivu tvoří mezi zevním prostředím a organismem telete obrannou bariéru tzv. pasivní imunita. Tato imunita se postupně snižuje do 35 až 37 dne. Po tomto období je tele schopno vytvářet vlastní protilátky, i když vlastní imunitní systém se rozvíjí 15 až 20 den. Ve věku 9-10 týdne imunitní systém telete již funguje naplno. Mezi některými odborníky je rozlišována laktogenní a kolostrální imunita, právě proto, že i následně mléko obsahuje řadu protilátek. Laktogenní látky zajišťují pouze lokální střevní ochranu. U kvalitního mleziva by měl být obsah imunoglobulinů až 80g Ig v jednom litru kolostra (Suchý, 2011). Ke zjištění koncentrace imunoglobulinů, lze použít Kolostrodoser. Je to hustoměr podobný tomu, který se využívá na určení obsahu alkoholu v pivu nebo víně. Mlezivo má svou specifickou hustotu na kterou je kolostrodoser kalibrovaný. Tento přístroj je vybaven dvěma stupnicemi. Jedna určuje množství Ig v g/l a druhá, kolik množství tohoto měřeného mleziva je potřeba, aby bylo tele vybaveno potřebnou dávkou ochranných Ig (Drevjany et al., 2004). Mlezivo obsahuje několik typů imunoglobulinů, které můžeme rozdělit podle jejich funkcí v organismu. Prvním typem jsou tzv. IgG (30-80 g/l), které chrání organismus telete před virovými bakteriálními chorobami. Druhým typem jsou imunoglobuliny označované jako IgA (4-5g/l), které fungují jako okamžitá ochrana před 12
viry a bakteriemi, přičemž jejich největší zastoupení je obsaženo v trávicí a dýchací soustavě (Suchý, 2011). Posledním typem jsou tzv. IgM (3-5 g/l). Jedná se o glykoproteiny, které se vytváří v plasmatických buňkách ve slezině, lymfatických uzlinách a kostní dřeni. Tato skupina imunoglobulinů hraje primární roli v imunitní odpovědi (Tizard, 2003).
Tabulka č. 1: Rozdíly ve složení kolostra krav v závislosti na frekvenci dojení (Skřivánek, 2008) Kolostrum
jednotky
1. nádoj
2. nádoj
3. nádoj
4. nádoj
Specifická hmotnost
g/l
1056
104018
1035
1033
Sušina
%
24,0
18,0
14,0
13,0
Bílkoviny
%
14,0
8,5
5,0
4,0
Kasein
%
4,8
4,3
3,8
3,0
IgG
g/l
80,0
28,0
15,0
4,0
Tuk
%
6,7
4,6
4,4
4,2
Popel
%
1,3
1,0
0,9
0,8
2.2.5. Průjmová onemocnění V raném postnatálním období představují u telat nejvýznamnější zdravotní problém, který přináší značné přímé i nepřímé ekonomické ztráty. Značná incidence tohoto onemocnění je v závislosti na řadě faktorů a postihuje v individuálních chovech 10 – 90 % telat. Mortalita se většinou pohybuje v rozmezí 3 – 10 %, ale v problémových chovech se může vyšplhat i přes 30 % (Illek., 2005). Obecně jsou v literaturách popisovány dva nejčastější typy průjmů, a to nutriční a infekční (Trela, 2005). Nutriční typ průjmového onemocnění u telat je způsoben především změnou složení krmiva a jeho špatnou nebo nevhodnou kvalitou. Časté chyby, které dokážou průjem tohoto typu vyvolat, jsou také v čase a množství podávání krmiva. Naproti tomu infekční průjem je vždy vyvolaný infekčním agens. Hlavní mikroorganismy podílející se na vzniku průjmů u telat ať už samostatně, nebo v kombinaci, zobrazuje tabulka č. 2.
13
Tabulka č. 2: Hlavní mikroorganismy způsobující infekční průjem (Trela, 2005)
Bakterie
Viry
Paraziti
Escherichia coli (neonatální diarea)
Rotavirus
Cryptosporidia
Salmonella
Coronavirus
Coccidia
Clostridium perfringens
Adenovirus
V praxi může být toto rozlišení průjmů velice obtížné, jelikož predispozici k infekčním onemocněním u telat mohou navodit právě tyto nutriční imbalance. Objevíli se průjem od 0 - 5 dne po narození, často je způsobován bakterií E. Coli. Průjmy od 5 - 15 dne po porodu způsobují nejčastěji rota a coronaviry. Tyto viry jsou kauzálními agens v druhém a třetím týdnu života. V tomto období je úhyn méně častý ale nesmí zůstat bez povšimnutí. Většina telat, která se díky průjmu dostane do slabosti a apatie, nejsou schopna růst a prospívat, jako telata nepostižená a jsou více náchylná k pneumoniím (Trela, 2005). Preventivní opatření proti průjmům u telat zahrnuje hned několik zásad, které je nutné dodržovat: •
Optimální výživa vysokobřezích krav,
•
hygiena stáje, prostředí, kotců, výběhů, porodu,
•
včasné napojení telat kvalitním kolostrem,
•
kvalitní startér, MKS a nezávadná voda,
•
aplikace probiotických preparátů.
2.2.6. Respirační onemocnění u telat Vedle průjmů jsou nejčastější příčinou ztrát v chovu telat v mnoha zemědělských podnicích infekční onemocnění dýchacích cest. Na vzniku tohoto onemocnění podílí různé druhy bakterií, virů a taktéž rozmanité faktory výživy a zevního prostředí. Proto toto polyfaktorové onemocnění můžeme označit jako vlastní respirační syndrom nazývaný “chřipka skotu“. Původci těchto onemocnění vyvolají klinicky zjevné příznaky až při vzniku nepříznivých okolností, mezi které patří například nevyhovující stájová hygiena, změna stájového prostředí nebo přeprava zvířat.
14
Mezi původce polyfaktorové chřipky patří: • Parainfluenza 3 - virus • Adenovirus • Rhinovirus • Reovirus • Coronavirus Jako
preventivní
opatření,
včetně
očkování,
můžeme
brát
splnění
zoohygienických podmínek odchovu. Ten je představen hlavně pravidelnou výměnou bohaté a suché podestýlky, kvalitní výživou a vhodným ustájením s vyhovujícími mikroklimatickými podmínkami (Heckert, 2005). 2.3.
Vlastní odchov telat
2.3.1. Způsoby odchovu telat Odchovávání telat můžeme rozdělit do třech kardinálních období. Prvním z nich je tzv. profilační období. Toto období je rozhodující pro další život telete a zahrnuje poporodní péči o něj, dezinfekci pupečního pahýlu a první napojení. Jelikož čas vstřebávání imunoglobulinů přes stěnu střev a žaludku po porodu prudce klesá, je nutné dodržet zásadu, že do půl až dvou hodin po narození telete, ho co nejdříve napojíme dávkou 1,5 l. Kapacita slezu u novorozených telat je 1,5 až 2 l oproti objemu předžaludků, který je 0,5 až 1l (Urban, 1997).
Proto se nedoporučuje
podávat větší množství mleziva. Pokud by došlo k jeho přeplnění, nateklo by kolostrum do
ještě
nevyvinutého
předžaludku
bachoru
a
vyvolalo
by
průjem
(Zeman et al., 2006). Po tomto období nastává období mléčné výživy, které navazuje na kolostrální výživu a trvá až do odstavu telat. Dle délky odstavu můžeme jednotlivé odstavy specifikovat takto: •
Odstav časný (6 týdnů),
•
odstav zkrácený (7 – 8 týdnů),
•
odstav pozvolný (až 10 týdnů).
15
Posledním třetím obdobím, je období rostlinné výživy telete, které začíná odstavem telat (Zeman et al., 2006). 2.3.2. Napájení telat mlezivem První napojení telete mlezivem může být prováděno několika způsoby. Jeden ze způsobů je napájení ze silových napáječek (jícnová sonda), které jsou opatřeny sáčkem o obsahu 2 – 3 litry, na něhož navazuje hadička ukončená jícnovou sondou. Obsah sáčku se naplní mlezivem o teplotě 36 – 38 °C a sonda se zavede do jícnu 25 cm hluboko. Další napojení se provede po osmi až deseti hodinách. Do 24 hodin by tele takto opakovaným napájením mlezivem mělo dostat až deset procent hmotnosti jeho porodní váhy. Tento způsob je nutné uplatňovat zvláště u slabých telat, která nejsou schopna přijmout toto množství mleziva sama (Drevjany et al., 2004). Jelikož mlezivo od prvotelek má obsah imunoglobulinů pod 30g/l, doporučuje se v tomto případě využívat zamražená mleziva s obsahem imunoglobulinů nad 50g/l od kojných krav (Urban, 1997).
Zmražení by mělo být prováděno při teplotách
-20 až -22 °C. Ohřátí můžeme provést v mikrovlnné troubě seřízené k ohřátí na tělesnou teplotu a pak ho do půl hodiny po otelení nabídnout teleti (Drevjany et al., 2004). Mlezivo lze uchovávat i chlazením po dobu 1 - 2 dny. Přirozenou fermentací nebo okyselením 2 – 4dny. Zbytkovým mlezivem lze teleti zajistit výživu do 7 – 14 dní věku (Urban, 1997). Období mlezivové a mléčné výživy je krátké, ale velice důležité pro úspěšnost dalšího odchovu. Nejvíce problémů technologických, zdravotních a dietetických se soustřeďuje právě do tohoto období (Bouška., 2006). 2.3.3. Napájení telat mléčnou krmnou směsí Napájení se provádí buď z vědra nebo z gumového struku. Dle (Boušky, 2006) je technika gumového struku lepší, protože je příjem mléka delší. Při napájení je také důležité postavení hlavy telete. Při zdvižené hlavě se potrava dostává přímo do slezu. Při skloněné hlavě může docházet k trávicím poruchám, jelikož se část potravy dostává do bachoru. Protože se podle vývoje telete mění i jeho potřeba živin, neměla by se telatům podávat konstantní dávka nápoje. Mladá telata budou překrmená a starší hladová (Bouška, 2006).
16
Napájení mléčnou náhražkou je prováděno zpravidla od 5. až 7. den věku telete. Složení mléčných náhražek by mělo být rozdílné pro zimní a letní období v obsahu tuku. Dávkování MKS by mělo být také rozdílné dle zimního a letního období a stáří telete. Během vyšších letních teplot, kde dávkujeme mléko v množství zhruba deset procent tělesné hmotnosti, se podává 1 litr vody. Při omezeném příjmu tekutin se zhorší příjem i startérové směsi. Při zimních teplotách se množství mléka zvyšuje na 12 % tělesné hmotnosti (Drevjany et al., 2004). Nápoje z MKS se zpravidla připravují ředěním s teplou vodou (40-50 °C) v poměru 1:9 – 10. Znamená to tedy, že 1 kg MKS na 9 – 10l vody (Zeman, et al 2006). Tabulka č. 3: Optimální složení MKS pro telata 1 – 35 dnů (Drevjany et al., 2004).
Hrubý protein (min.)
28,00%
Hrubý tuk (min.)
20,00%
Hrubá vláknina (max.)
0,15%
Vápník
0,75 – 1,20 %
Fosfor (min.)
0,70%
Vit. A (min.)
22 000 m.j./kg
Vit. D3 (min.)
5500 m.j./kg
Vit. E (min.)
110,0 m.j./kg
Thiamin (min.)
3,3 mg/kg
Riboflavin (min.)
3,3 mg/kg
Vit. B12 (min.)
0,033 mg/kg
Niacin (min.)
1,3 mg/kg
Kys. D-pantothenová (min.)
6,6 mg/kg
Biotin (min.)
0,055 mg/kg
Kys. Askorbová (min.)
55,0 mg/kg
Pyridoxin (min.)
3,3 mg/kg
Kys. Listová (min.)
0,275 mg/kg
Cholin chlorid (min.)
1,323 g/kg
Trávení bílkovin mléka a mléčných krmných směsí je uskutečňováno ve slezu a střevě telete proteolytickými enzymy. Nejdůležitější jsou chymozin a pepsin za spolupůsobení HCL. Pro toto trávení je důležitá kvalitní mléčná bílkovina. Ve slezu se za 3 až 6 min po napojení mléko srazí. Enzymy nám nejrychleji srazí mléko při teplotě 38 °C. V tomto období může docházet k poruchám trávení a srážení mléka nebo 17
kolostra. Za této situace je doporučováno zkrmovat od druhého až třetího dne okyselené mléčné nápoje, čímž jsou žaludeční šťávy ve slezu substituovány a je výrazně omezen růst nežádoucí mikroflóry i výskyt průjmů (Urban, 1997). Důsledkem špatné chovatelské péče v období mléčné výživy při krmení telat, může vést až k průjmům či alimentárním intoxikacím. Důvodem může být překrmování nápojem nebo špatné ředění MKS s vodou. Nežádoucí je také zkrmování nápoje o nízké nebo příliš vysoké teplotě. Krmení odpadního mléka a špatné zoohygienické podmínky, povedou ke zdravotním problémům (Zeman et al., 2006). 2.3.4. Napájení telat vodou Úloha vody je u telat zcela neoddiskutovatelná. Její příjem totiž příznivě ovlivňuje bachorové prostředí a velmi úzce souvisí i s příjmem startéru, případně sena. Pokud voda nevstupuje do bachoru, ale odchází přímo do slezu, tak klesá i příjem startéru a vývoj bachoru je omezený. Jednou ze základních chyb je brzké podávání vody po napojení telat mléčným nápojem. Optimální je podávat telatům vodu nejdříve za 15 až 20 minut od předchozího napájení mlékem. Pouze tak totiž voda protéká jícnem přímo do bachoru, nikoliv čepcobachorovým splavem do slezu. Časné podání vody po nakrmení telat mlékem, může vyvolávat dietetické průjmy (Staněk, 2011). 2.4.
Výživa telat V praxi je několik známých způsobů výživy telat. Nejčastější je 5 denní
podávání mleziva a následuje výživa mléčnou krmnou směsí současně s navykáním na startér. Dávky MKS by měly být rozlišovány dle věku telat od 2 do 3,5 l. Telata dostávají MKS většinou dvakrát denně (Zeman et al., 2006). Příjem proteinů a energie jsou dva faktory, které nám ovlivňují růst. Jejich poměr je proto důležitý. Telata budou tloustnout, pokud bude více energie než proteinů. Pokud bude více proteinů, zůstanou nevyužité (Bouška, 2006).
18
2.4.1. Startérová výživa Vedle krmení mléčné krmné směsi se telata ihned navykají na příjem startéru, což je granulovaná koncentrovaná jadrná směs (Zeman et al., 2006). Tabulka č. 4: Optimální složení startérové směsi pro telata do věku 60 dnů (VKS
Drcman, 2012). N látky
200g
NEL
6,8 MJ
Tuk
35g
Ca
9,5g
P
5,5g
Na
2,5g
Mg
2,0g
vit. A
12000mj
vit. D
1200mj
vit. E
27mg
2.4.2. Rostlinná výživa Toto období začíná odstavem telat a končí 6 měsícem věku telete. Jelikož telata ve věku 3 měsíců mají bachor již plně fyziologicky funkční, jsou schopna trávit objemná krmiva. V tomto období se zvyšuje spotřeba živin a dochází ke změnám v krmné dávce. Zvyšuje se obsah kvalitních objemných krmiv oproti granulovaným obilným směsím. Za kvalitní objemné krmivo považujeme zelenou píci, kvalitní seno, kukuřičnou siláž s vyšší sušinou a bílkovinné senáže. V krmné dávce by sušina měla tvořit zhruba 1,5 – 3 kg. Výraznou úsporu jadrných krmiv nám představují kvalitní objemná krmiva. U této kategorie je průměrný denní přírůstek 0,7 – 0,9 kg na kus a den. Voda je podávána ad libitum ze žlabů či napáječek a její množství je ovlivněno složením krmné dávky a klimatickými podmínkami (Zeman a kol., 2006).
19
Tabulka č.5: Příklad základní krmné dávky v období rostlinné výživy (Zeman a kol.,
2006). Krmivo (kg)
Věk 90 – 121 dní
Věk 122 – 151 dní
Zelená píce
8
12 – 14
Doplňková směs
1,3
0,9 – 1
Seno
2
3
Doplňková směs
1,5
1
Kukuřičná siláž
3–4
5 – 5,5
Seno
1,5
2
Doplňková směs
1,5
1
Pastevní porost
6–8
10 – 12
Doplňková směs
1,2 – 1,5
1
2.5.
Probiotické preparáty
2.5.1. Probiotika, definice, historie Lilly a Stillwell poprvé použily termín probiotikum v roce 1965. Byla tím označována látka, která je produkována jedním prvokem a stimuluje růst jiného prvoka. Jako nejvýstižnější byla řadu let společností přijímána definice Fuulera (1989): „Probiotika jsou živé mikrobiální krmné doplňky, které příznivě ovlivňují hostitele zlepšením jeho střevní mikrobiocenosy“. Později byla definice zjednodušena tzv. pracovní skupinou evropských vědců: „Živé mikrobiální krmné přídavky, které jsou prospěšné pro zdraví“ (Salminen a kol., 1998). Jako první článek v historii používání probiotik, můžeme uvést Ilje Menčikova (1907), který na Balkáně označuje důvod dlouhověkosti tamního obyvatelstva, pomocí příznivých účinků jogurtových bakterií. Na zvířatech byly první pokusy uskutečňovány před druhou světovou válkou. V šedesátých a sedmdesátých letech minulého století nastal hlavní rozvoj používání probiotik u zvířat. První použití směřovalo k bakteriím mléčného kvašení BMK. Hlavně se začaly využívat nedefinované směsné kultury. 20
Následně se v 70 letech začínají objevovat preparáty čistých kultur BMK (Rada, Marounek, 2005). Později docházelo ke kombinaci pro a prebiotik zejména u drůbeže (Paterson et al., 1997). 2.5.2. Princip účinku probiotických preparátů Mnoha studiemi byl dokumentován účinek probiotických preparátů na přežvýkavce. Velmi vhodné je zahrnutí probiotických preparátů do krmných dávek v období stresu, jako je např. začátek laktace, změna krmné dávky nebo odstav telat (Chaucheyras-Durand and Durand, 2010). Probiotické preparáty pozitivně upravují složení střevní mikroflóry. Dokážou snížit riziko průjmových onemocnění, díky schopnosti posilovat obranyschopnost organismu hostitele proti kolonizaci nežádoucími bakteriemi a to zejména u mláďat (Moore 2004). K dobrému zdravotnímu stavu také přispívají pozitivním efektem na imunitní systém sliznic hostitele (Choct 2009). Důležitým zootechnickým parametrem je přírůstek a konverze krmiva, kterou dle (Khalid et al., 2011) taktéž kladně ovlivňují. Pokud jsou kvasinky podávány v krmné dávce telatům v období odstavu, zvýší se tak produkce mikrobiálních proteinů, pomáhají rozvoji celulolitických bakterií a podporují degradaci vlákniny (Khalid et al., 2011). Výsledky studií jiných autorů uvádějí, že probiotika prokazatelně ovlivnila složení střevní mikroflóry a tím snížila průjmová a respirační onemocnění. Vedou k podpoře imunitního systému a eliminaci důsledků těchto onemocnění (Ripamonti et al., 2011).
21
Tabulka č. 6: Vliv aplikace probiotické směsi bifidobakterií na úhyn a náklady na
antibiotickou léčbu telat: (Vlková et al., 2012). Rok
Probiotika
Počet narozených telat
Úhyn
Telata léčena antibiotiky
Náklady na léčbu (v tis. Kč)
2006
-
77
9,00%
47,00%
9
2007
-
77
8,00%
55,00%
11
2008
-
95
9,00%
65,00%
16
2009
+
126
4,00%
4,00%
1
2010
-
114
7,00%
66,00%
19
2010
+
20
0,00%
5,00%
1
2012
+
64
0,00%
0,00%
0
U dospělých jedinců přežvýkavců je účinek probiotických preparátů v krmné dávce soustřeďován do bachoru, kde je uskutečňována větší část trávení. Osvědčené použití kvasinkových preparátů Saccharomyces cervisce, uvádí (Stella et al., 2007). Podpora růstu a vývoje anaerobních celulolitických bakterií se pokládá za velký přínos kvasinkovým kulturám. Dokážou udržovat anaerobní prostředí v bachoru přežvýkavců
využitím
zbytkového
kyslíku,
který
se
do
něho
dostane
s krmivem (Calsamiglia et al., 2006; Wallace 1996). Stabilizují pH bachoru, díky schopnosti stimulace bakterií, které utilizují laktát a omezí tím kolísání pH bachoru v průběhu dne. Odbourávají lehce rozpustné cukry a tím regulují rychlost fermentace. (Calsamiglia et al., 2006; Chaucheyras et al., 1995; Sauvant et al., 2007; Wallace, 1996; Williams et al.,1991). Účinek dané kvasinkové kultury je závislý na její koncentraci živých kvasinkových buněk, dávce preparátu a podmínkách kultivace dané kultury (Doležal, 2004). 2.5.3. Vliv kvasinek na přírůstek Základní rozdíl mezi probiotiky a antibiotickými preparáty je, že probiotické preparáty jsou mikroorganismy, které nám umožňují růst jiných mikroorganismů. Antibiotické preparáty tento růst jiných mikroorganismů inhibují.
Využívání
kvasinkových kultur u přežvýkavců, ovlivňujeme počty celulolitických bakterií (Kudrna, 2004). Dle (Dawson a kol., 1990; Williams 1991) na rozvoj celulolitické mikroflóry v bachoru přežvýkavců, příznivě působí určité kmeny Saccharomyces 22
cerevisiae. Následek zvýšení celkového příjmu krmiva je konečná fáze intenzivního rozkladu buněčných stěn, kterou způsobí stimulace aktivity a růstu celulotických bakterií.
U Zvířat dochází k lepší stravitelnosti krmiva
a tím se zvyšuje jejich
užitkovost. Kvasinky mají velký význam v prevenci výskytu acidóz (Kudrna., 2004). Stěny buněčných kvasinek se vyznačují eliminací toxických otrav, díky afinitě k různým toxinům (Jouany, 1995). Pro životní prostředí, zvířata a živočišné prostření je použití kvasinkových preparátů nezávadné a bezpečné (Kudrna, 2004). Kvasinkové přídavky, jako doplněk do krmiva pro telata se začaly objevovat již ve druhé polovině minulého století. Tato krmiva obsahovala kultury odvozené od Saccharomyces cerevisiae, která rostla na médiích o různých kukuřičných základech, které tvořily vysokoenergetické substráty jako např. kukuřičný sirup, kukuřičný gluten, melasa nebo kukuřičná kaše ( Williams et al., 1991; Cole et al., 1992; Harrison et al., 1998; Mutsvangwa et al., 1992). Směsi vykultivovaných kvasnic i s médii jsou sušeny při nízkých teplotách. V tomto prostředí zůstává živá buňka, i když mezi různými produkty celkový počet buněk kolísá (Williams et al., 1991). U většiny věkových skupin přežvýkavců byly pozorovány vlivy kvasinkových kultur (Saccharomyces cerevisiae) na rozvoj bachorových funkcí a jeho růst. Avšak z důvodů rozdílných kvasinkových kultur, jejich hladin a složení krmné dávky byly výsledky poněkud rozporuplné (Williams et al., 1991). Výzkumy ukazují, že přídavek doplňku kvasinkové kultury, snižuje depresivní účinek způsobený nízkým pH (Enjalbert et al., 1999; Williams et al., 1991). Kumar et al. (1997) poukazuje na to, že po přidání kvasinkové kultury se změny v pH bachoru mohou přisuzovat změnám ve složení mikrobiální populace bachoru a to, jak v obnově potlačované, tak v růstu nové. Kvasinkové kultury mají menší vliv v dávkách, které jsou postaveny na objemných krmivech, než u dávek složených s koncentrátů (Williams et al., 1991).
23
2.5.4. Actisaf Je termostabilní koncentrát živých kvasinek kmenu Saccharomyces cerevisiae SC47 o koncentraci 10 miliard CFU * /g kvasinek. Kmen byl v průběhu posledních 30 let speciálně vyselektovaný společností Lesaffre pro použití ve výživě zvířat. Díky specifickým fermentačním vlastnostem dokáže zabezpečit přímý benefit metabolismu bachoru a střeva. Kvasinky se všeobecně nejsou schopny množit v zažívacím traktu, a proto je doporučován jejich pravidelný denní příjem. Actisaf je produkt jehož metabolická aktivita ho odlišuje od ostatních výrobků založených na bázi kvasinek (Lesaffre, 2005). 2.5.5. Actisaf a jeho funkce U přežvýkavců je trávení v bachoru zajišťováno velice diferenciovanou anaerobní mikrobiální populací bakterií, prvoků a plísní. Poskytování živin trávením krmiva umožňují právě tyto varianty mikrobiálních aktivit. V případě, že je dosaženo správného ředění bachorového prostředí, může být dosaženo optimální mikrobiální fermentace v bachoru. Složení krmiva je spjato s mikrobiálním profilem bachoru a proto v něm vyvolává oxidačně redukční reakce. Deregulace této mikrobiální komunity může vést k těžkým onemocněním (acidóza atd.). Díky schopnosti optimalizovat hodnoty oxidačně redukčních reakcí v bachoru, ovlivňuje Actisaf anaerobní prostředí a podporuje tím mikroflóru, která je důležitá pro dobrou funkci bachoru. Má důležitou funkci, jako preventivní nástroj proti vniku acidóz (Lesaffre, 2005).
24
2.5.6. Efekt Aktisafu na pH bachoru Bez ohledu na typ krmení, Actisaf umožní aby se dosáhla optimální úroveň pH pro bachorovou fermentaci.
Graf č. 2: Grafické vyjádření změny pH v bachoru v závislosti na čase a podání Aktisafu (Lesaffre, 2005).
Dle výzkumů společnosti LESAFFRE výrobek Actisaf Sc 47: •
Stabilizuje činnost bachoru a snižuje riziko acidóz, zejména při stresových situacích,
•
zvyšuje stravitelnost a zlepšuje efektivitu krmiva, která se zejména projeví menším počtem nestrávených částic ve výkalech (zrna, vláknina),
•
snižuje frekvenci onemocnění končetin,
•
blokuje energetický deficit, který na začátku laktace omezuje reprodukční schopnost krav,
•
omezuje výskyt a závažnost dietetických onemocnění u mladých přežvýkavců.
Těmito efekty zvyšuje ekonomiku chovu hospodářských zvířat prostřednictvím delší laktace, zvýšení produkce mléka, zvýšením přírůstku a efektivnosti konverze krmiv a v neposlední řadě zlepšuje jejich životní podmínky (Lesaffre, 2005).
25
3.
CÍL PRÁCE Cílem této práce je posouzení vlivu přídavku kvasinkové kultury Saccharomyces
cerevisiae na organismus telat v průběhu jejich odchovu. Kvasinkový preparát Actisaf Sc47 byl zařazen do pokusných krmných dávek u telat na mléčné i rostlinné výživě v dávce 3 g/ ks/ den. Pokus byl proveden na jalovičkách holštýnského plemene, s cílem posoudit jejich užitkové parametry a zdravotní stav. Dílčími cíli jsou: •
Posouzení vlivu přídavku kvasinkového preparátu na rozvoj bachorové sliznice v období do 60 dnů a v období do 150 dnů.
•
Posouzení míry ovlivnění stavu imunitních složek organismu v průběhu pokusu u telat na mléčné i rostlinné stravě.
•
Posouzení vlivu kvasinkového preparátu na příjem krmiva u telat do 60 dnů věku.
26
4.
MATERÁL A METODY ZPRACOVÁNÍ Modelový
pokus
byl
proveden
ve
spolupráci
se
společností
MESPOL Medlov, a.s., na farmě Medlov v Olomouckém kraji s čistým chovem Holštýnského plemene. Průměrná užitkovost krav byla v loňském roce 11 400 kg mléka za normovanou laktaci. Krmná dávka byla tvořena kukuřičnou siláží, lučním senem, vojtěškovou senáží, pivovarský mlátem, cukrovarskými řízky, řepkou, CCM a jadrnou směsí. Ustájení krav je zde volné boxové. Porody probíhají v individuálních boxech. Po porodu jsou telata ustájena v individuálních venkovních boxech o rozměrech 2,53 x 1,03 m. Boxy jsou stlány ječnou a pšeničnou slámou. Do pokusu byly zařazené jalovice holštýnského plemene od jejich narození po dobu 60 a 150 dnů věku. Pokus probíhal v jednom opakování, v němž byla zvířata rozdělena do 5 skupin. V každé skupině bylo 10 kusů jaloviček. Pokusné sledování trvalo tedy celkem 150 dnů a bylo rozděleno do třech věkových intervalů (5, 60 a 150 dnů). Každý interval byl ukončen vážením. Spotřeba krmiva byla sledována individuálně. 4.1.
Metodika Do pokusných skupin bylo vybráno celkem 50 kusů telat. Skupiny tvořily pouze
jalovičky holštýnského plemene. Telata byla zařazována paralelně do skupin, jak se rodila, aby odpovídala požadavkům experimentu a zároveň nezpůsobila narušení chodu farmy Medlov. Skupiny byly tvořeny po deseti kusech. Telata byla označena zootechnickou barvou, aby nedošlo k jejich záměně. Skupin RA byla označena barevnou páskou. Schéma pokusu a pokusných skupin zobrazuje tab. č. 7 na následující straně. Pokus byl zahájen 1 – 12 října (dle rození telat, která se zařazovala do pokusu). Byla vytvořena skupina MA a skupina kontrolní paralelně za s sebou tak, jak se zvířata rodila). Do každé skupiny bylo zařazeno 10 telat. V tomto období se vytvořila i skupina RA na rostlinné stravě ve stáří 60 dnů. Skupině MA byl od 5. dne dávkován přípravek Actisaf do MKS. Skupině RA byl Actisaf podáván ve startérové směsi. Kontrolní skupiny byly bez dávky kvasinkového preparátu. Telata byla při zahájení pokusu zvážena RA v 60 dnech věku, MA a kontrolní v 5 dnech po uplynutí kolostrální výživy.
27
Skupina telat MA a kontrolní byly označeny a ustájeny individuálně v boudách IVB a skupina RA byla v boxu označena barevnou páskou. Po 60 dnech se skupina MA a kontrolní zvážily a přecházely na rostlinnou výživu. U těchto skupin se provedl v tomto období odběr krve a bachorové tekutiny. Pro tyto účely bylo z každé skupiny vybráno 5 ks jaloviček. Stejným způsobem se pokračovalo v následném opakování u skupiny MA 1 a kontrolní. U těchto skupin již laboratorní vyhodnocení krve a bachorové tekutiny nebylo prováděno. Skupiny sloužily ke kontrole hmotností, přírůstků a ke zpřesnění údajů týkajících se konverze krmiva. Tabulka č. 7: Schéma navržených pokusných skupin a zařazení Actisavu do krmné dávky.
Název skupiny
Sledované období (mléčné)
Sledované období (rostlinné)
MA
5 – 60 den + Actisaf
60 – 150 dní Actisaf
Kontrolní
5 – 60 den bez
60 – 150 dní bez
MA 1
5 – 60 den + Actisaf
-
Kontrolní 1
5 – 60 den bez
-
RA 4.2.
60 - 150 dní + Actisaf Výživa a krmení pokusných telat Po narození byla telata do dvou hodin napojena mlezivem v dávce 2l.
V individuálním boxu zůstávala s matkou nejdéle po dobu 12 hodin a byla přesunuta do IVB , kde po dobu 5 dnů byla krmena směsným mlezivem 2 x denně v dávce 2 l. Od pátého dne přecházela na mléčnou krmnou směs, která byla krmena taktéž 2 x denně po 2-3l (dle stáří telete). Mléčná krmná smě byla na farmu dodávána společností VVS Verměřovice s.r.o. Tato mléčná krmná směs s názvem Multimilk Premium obsahovala: sušená syrovátka, rostlinný olej a tuk rafinovaný palmový 60 % a kokosový 40 %, sušené odstředěné mléko, hydrolyzovaný pšeničný protein. Složení MKS je uvedeno v tabulce č. 8 na následující straně.
28
Tabulka č. 8: Analytické složení MKS v 1 kg.
Bílkoviny
24,00%
Popel
20,00%
Tuk
8,00%
Vláknina
0,10%
Vápník
0,60%
Fosfor
0,60%
Sodík
0,50%
Kyselina mléčná
0,60%
Imunoglobulin
200ppm
Vit. A
55000 m.j.
Vit. D3
4500 m.j.
Vit. E (alftkf)
400 m.j.
Vit. C
300 m.j.
Aditiva:
Stopové prvky: železo
150 mg
jód
1 mg
měď
10 mg
mangan
40 mg
zinek
190 mg
selen
0,4 mg
Butylhydroxytoluen
26 mg
Antioxidant:
K mléčné směsi byla adlibitně telatům přidávána granulovaná krmná startérová směs. Granulovaný startér je dodávaný na farmu společností POPAK s r.o. Směs obsahovala následující suroviny: ječmen, oves, kukuřici, pšeničné otruby, extrahované kukuřičné klíčky, sušená syrovátka, cukrovarské řízky, hrachové odpadní slupky, sladový
prach,
slupky,
kukuřičné
klíčky,
sójový
extrahovaný
vitaminominerální premix. Analytické složení je uvedeno v tab. č. 9. 29
šrot
47%,
Tabulka č. 9: Analytické složení startéru v 1 kg.
Sušina
890,8 g
N - látky
189,78 g
PDI - N
129,01 g
PDI – E
114,99 g
Vláknina
86,57 g
ME - skot
11,944 MJ
SNL - skot
144,67 g
Vápník
9,552 g
Sodík
2,466 g
Fosfor
6,506 g
Hořčík
1,842 g
Železo
183,2 mg
Mangan
66,56 mg
Zinek
68,97 mg
Měď
33,28 mg
Selen
0,166 mg
Jód
0,665 mg
Vit. A
22500 m.j.
Vit. D
2000 m.j.
Vit. E
54,92 mg
Jalovičky na rostlinné výživě přijímaly granulovanou startérovou směs s označením Start 1 s adlibitním množstvím objemového krmiva a vody. Po 90 až 100 dnech byla telata převedena na krmení startéru s označením Start 2, rovněž s objemným krmivem a to až do 6 měsíců, kdy byly převedeny do společného boxového ustájení s krmením klasické krmné dávky.
30
4.3.
Sledované ukazatele Účinek krmného zásahu byl sledován na základě přírůstku živé hmotnosti,
příjmu a konverze krmiva. Tyto ukazatele byly následně vyhodnoceny biometrickými metodami (SNEDECOR, COCHRAN, 1969). Základní sledované statistické údaje: aritmetický průměr, variační koeficient a směrodatná odchylka. •
Aritmetický průměr (x) je definován jako součet všech hodnot kvalitativního znaku, dělený rozsahem základního souboru.
•
Variační koeficient je charakteristikou variability. Je definován jako podíl směrodatné odchylky a absolutní hodnoty ze střední hodnoty. Střední hodnota je parametr rozdělení náhodné veličiny, který je definován jako vážený průměr daného rozdělení.
•
Směrodatná odchylka (Sx) je druhou odmocninou rozptylu. Směrodatná odchylka dobře charakterizuje seskupení hodnot znaku kolem aritmetického průměru, kde platí, že v intervalu x ± Sx se nachází přibližně 68 % všech pozorovaných hodnot souboru.
Sledování hmotnosti: •
Sledování hmotností telat bylo prováděno individuálně po ukončení kolostrální výživy. Vážení mléčných pokusných skupin bylo prováděno každý týden. Dále se vážení provádělo ve 30 a 60 dnech. U pokusných skupin na rostlinné výživě se vážení provádělo při převedení a ve 160 dnech.
Sledování spotřeby krmiva: •
Sledování spotřeby krmiva bylo prováděno denně vážením a následným výpočtem v období mléčného odchovu 60 dnů. Průměrná denní spotřeba byla zjišťována u skupiny RA na rostlinné výživě rovněž vážením.
31
Sledování zdravotního stavu: •
Sledování zdravotního stavu pokusných a kontrolních skupin bylo zejména zaměřeno na výskyt průjmových a respiračních onemocnění. Toto sledování probíhalo vizuálním posouzením a dle potřeby i individuálním klinickým vyšetřením. Stav imunitního systému telat byl sledován laboratorním vyšetřením krve a vyšetřením bachorové tekutiny ve věku 60 a 160 dnů. Odběry byly prováděny u 5 – 7 ks zvířat z každé skupiny.
•
Pro potřeby vyšetření krve a bachorové tekutiny byly použity následující vyšetřovací metody: Krev byla odebírána zvířatům z vena jugularis do hemosky s EDTA a bylo u ní provedeno hematologické vyšetření. Dále bylo provedeno stanovení celkových imunoglobulinů metodou zinksulfátové reakce. Bachorová tekutina – bylo sledováno pH bachorové tekutiny pomocí pH metru. Obsah těkavých mastných kyselin byl sledován izotachoforézou. Obsah NH3 byl stanoven kolorimetricky. Sledování nálevníků bylo posouzeno mikroskopicky. Odběr bachorové tekutiny byl proveden bachorovou sondou, kdy bylo odebráno množství 50 – 150 ml. Veškerá vyšetření krve a bachorové tekutiny byla provedena v klinickobiochemické laboratoři FVL VFU Brno.
32
5.
VÝSLEDKY PRÁCE A DISKUSE Cílem této práce bylo posoudit vliv přípravku kvasinkové kultury Saccharomyces
cerevisce (Actisaf Sc47) na organismus telat v průběhu odchovu. Předpokládali jsme, že se zařazení speciálně upravených kvasinek do krmné dávky telat projeví pozitivně na sledovaných parametrech, a tím komplexně na celé užitkovosti zvířat. Tato hypotéza se podařila z části prokázat. Počáteční živá hmotnost zjištěná ve stáři pěti dnů u holštýnských jaloviček byla u skupiny MA průměrně 43, 9 ± 5,7 kg. U skupiny MA1 byla tato hmotnost v pěti dnech stáří 41,4 ± 4,3 kg, u skupiny Kontrola to bylo 43,6 ± 4,55 kg, u skupiny KONTROLA 1 je to 42,0 ± 4,9 kg. Vzhledem k zachování chodu farmy a celkovému počtu narozených zvířat jsme neměli dostatečný počet stejně starých zvířat o stejné hmotnosti, proto jsme provedli statistický test vstupní hmotnosti telat, abychom si ověřili, zda jsou vstupní hmotností rozdíly telat statisticky průkazné. U těchto hmotností nebyla statistická průkaznost prokázána, proto usuzujeme, že vstupní hmotnosti nemají na další zjišťované parametry užitkovosti vliv. Kontrolní vážení, které probíhalo v 60 dnech věku, u skupiny MA prokázalo, že průměrná hmotnost skupiny byla 87,1 ± 3,5 kg. Celkový průměrný denní přírůstek této skupiny za období 55 dnů činil 0,785 ± 0,2 g. V následném opakování u skupiny MA1 byla pak průměrná hmotnost skupiny v 60 dnech 86,7 ± 8, 9 kg a celkový průměrný denní přírůstek byl 0,825 ± 0,1 g. U skupiny KONTROLA byla průměrná hmotnost v 60 dnech 81,3 kg ± 8,04 kg a průměrný denní přírůstek byl 0,582 ± 0,14 g. Skupin KONTROLA 1 měla průměrnou hmotnost v 60 dnech 79,4 ± 5,52 kg a průměrný denní přírůstek činil u této skupiny 0, 665 ± 0,12 g. Z uvedených hodnot vyplývá, že skupiny, do kterých byl zařazen Actisaf Sc47(MA, MA1) vykazují vyšší průměrné přírůstky a po statistickém vyhodnocení zde byl nalezen statisticky průkazný rozdíl (P ˂ 0,05) mezi skupinami MA1, KONTROLOU a KONTROLOU 1. Následně jsme vyhodnocovali hmotnostní přírůstky telat od 60. do 150 dne u skupin MA a KONTROLA. Skupina MA dosáhla průměrného přírůstku 0,842 ± 0,15 g oproti skupině kontrolní s průměrným přírůstkem za toto sledované období, který činil 0,919 kg ± 0,24 g. Uvedené hodnoty nebyly statisticky průkazné. Dále byla hmotnost sledována i u telat na rostlinné výživě. Tyto zvířata reprezentovala skupina RA, jejíž vážení započalo v 60 dnech a průměrná váha byla 77 ± 7,07 kg. Průměrný denní přírůstek činil u této skupiny 1,03 ± 0,14 kg. U této skupiny bylo po přesunutí na 33
rostlinnou výživu do krmení aplikováno antibiotikum (amoxiklav) z důvodů chřipky. Domníváme se, že léčba a samotné prodělání virového onemocnění mohlo naše výsledky podávání probiotik zkreslit. Výsledky přírůstků nebyly statisticky průkazné. V našem experimentu se u telat do 60 dní věku, potvrdily vyšší přírůstky u pokusných skupin oproti skupinám kontrolním. Podobných výsledků dosáhl i Dobichi et al., (2005), který při svém sledování prokázal vyšší přírůstky u telat, která byla krmena kvasinkami rodu Saccharomyces cerevisiae. Tento výsledek potvrzuje i Lesmeister et al., (2004), který ve svém sledování prokazuje na vyšší denní přírůstek telat, která byla krmena startérem s přídavkem 1 – 2 % Saccharomyces cerevisiae. V tomto sledování dosáhla telata přírůstku 0,444 kg/den a 0,505 kg/den oproti kontrolní skupině, která dosáhla přírůstku 0,437 kg/den. Někteří autoři poukazují i na zvýšený efekt probiotických preparátů v letních obdobích, kdy vysoké teploty způsobují u zvířat tepelný stres. Ruppert et al., (1998) sledoval pozitivní efekt na přírůstky v letním období, který se v zimním období statisticky nepotvrdil. Naproti tomu Galvao et al., (2005) a Fuller (1989) popsali pozitivní účinek probiotik u zvířat, která byla vystavena stresové zátěži, jelikož u nich dochází k pomnožení nežádoucí mikroflóry. Zvířata prokazovala statisticky vyšší přírůstek u telat krmených přídavkem Saccharomyces cerevisiae a to 0,47 kg/den x kontr. 0,3kg/den před odstavem a 1,04 kg/den x kontr. 0,91 kg/den po odstavu. V našem experimentu jsou přírůstky u pokusných skupin do odstavu větší i v zimním období. Souhrnné hmotností ukazatele jednotlivých skupin zobrazují tabulky č. 10a-13, které jsou součástí přílohy. Vyhodnocení
laboratorních
vyšetření
se
skládá
z vyhodnocení
vyšetření
bachorových tekutin a výsledků rozborů krve. Bachorová tekutina byla odebírána telatům v 60 dnech věku a ve150 dnech. Ve stáří 60 dnů se odebírala BT pokusné skupině MA a KONTROLA. Z rozborů bylo stanoveno pH, NH3, obsah kyseliny octové, propionové, máselné, TMK a obsah nálevníků. U skupiny MA byla průměrná hodnota pH bachoru 5,75 ± 0,20, oproti skupině KONTROLA s hodnotami pH 5,69 ± 0,1. U těchto výsledků nebyl prokázán žádný statisticky významný rozdíl. U obsahu amoniaku, kde skupina MA měla 11,79 ± 2,85 mmol/l a skupina KONTROLA 14,31 ± 3,37 mmol/l, také nebyl prokázán statisticky významný rozdíl. Ovšem při sledování obsahu NH3 v BT u sledovaných skupin, byl prokázán statisticky významný rozdíl u mezi pokusnými skupinami RA a MA ve věku 150 dní na hladině (P ˂ 0,05). Výsledky testu zobrazuje tab. č. 14, která je součástí přílohy.
34
Hodnocením obsahu TMK v BT u pokusné skupiny MA a kontrolní ve věku 60 dnů nebyl prokázán žádný statistický rozdíl (MA = 124,20 ± 9,67; KONTROLA = 126, 12 ± 4,95).
Statisticky významný rozdíl v obsahu TMK byl prokázán až ve věku
150 dní mezi skupinami MA a RA (MA = 93, 17 ± 13,28; RA = 74, 87 ± 18,95) na hladině významnosti (P ˂ 0,05). Výsledky testu zobrazuje tab. č. 15, která je součástí přílohy. Při hodnocení koncentrace nálevníků nebyl rozdíl ve sledovaných skupinách v 60 dnech stáří. Ve věku 150 dní byl statisticky prokázán rozdíl mezi skupinami MA a Kontrolní (MA = 257,71 ± 67,47; KONTROLA = 169,33 ± 54,54). Výsledky testu zobrazuje tab. č. 16, která je součástí přílohy. Dále byl hodnocen obsah kyseliny propionové (KP) v bachorové tekutině. Zde byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ˂ 0,05) mezi pokusnou skupinou MA a skupinou KONTROLA v 60 dnech věku (MA = 34,26 ± 2,69; KONTROLA = 28,52 ± 3,87). Ve věku 150 dnů nebyl zjištěn statisticky významný rozdíl. Výsledky testu zobrazuje tab. 17, která je součástí přílohy. Hodnocením obsahu kyseliny octové nebyl zjištěn statistický rozdíl mezi sledovanými skupinami v obou věkových kategoriích. Při hodnocení koncentrace kyseliny máselné (Kmá), byl zjištěn statisticky významný rozdíl (P ˂ 0,05) pouze mezi pokusnými skupinami MA a KONTROLA, ve věku 60 dní. Hodnoty Kmá u skupiny MA byly 9, 52 ± 1,38 oproti skupině KONTROLA 12,22 ± 1,55. Výsledky testu zobrazuje tab. č. 18, která je součástí přílohy. Jako
parametr
zdravotního
stavu
byla
dále
sledována
celková
hladina
imunoglobulinů v krvi zvířat. Hodnocení výsledků rozborů krevního séra prokázalo statisticky významný rozdíl (P ˂ 0,05) mezi skupinou KONTROLO a pokusnou skupinou MA ve věku 60 dní. (MA = 14,31 ± 1,76; KONTROLA = 12,04 ± 1,98). Výsledky testu
zobrazuje tab. č. 19 až 21, která je součástí přílohy. Autoři (Quigley et al., 1992; Williams et al., 1991) uvádí, že u narozených telat může přídavek kvasinek ovlivnit rozvoj bachoru. Williams et al., (1991) uvádí, že přídavek kvasinek může zvýšit pH bachoru redukcí produkce kyseliny mléčné a doporučuje její přidání do krmných dávek pro telata. Vyhodnocení spotřeby a konverze krmiva v našem experimentu se z technických a provozních důvodů farmy nepodařilo. Byly získány pouze krátkodobé průměrné spotřeby krmiva pokusné skupiny MA mezi 45. a 55. dnem, a KONTROLY 1 v 65. a 75. dnem věku. Průměrné spotřeba krmiva u pokusné skupiny MA s Actisafem byla 35
téměř stejná jako u pokusné skupiny KONTROLA 1, i když byla telata mladší. Výsledky popisuje tabulka č. 22 a je součástí přílohy.
36
6.
ZÁVĚR Kvasinkové preparáty ve výživě zvířat lze doporučit do krmných dávek pro telata,
pro jejich pozitivní vliv na zdravotní stav zvířat i jejich přírůstky v období mléčné výživy. Zakomponování krmných kvasinek do krmných dávek se jeví jako ekonomicky dostupné a zároveň nám může pomoci dosáhnout efektivnějšího odchovu telat a zamezit tak ztrátám, které jsou způsobovány v důsledku špatného zdravotního stavu zvířat. V zahraničí se často setkáváme s tím, že chovatelé již běžně různé formy živých kvasinkových kultur hospodářským zvířatům zkrmují, ať už jde o mláďata nebo např. dojnice před porodem či v produkčním období. Tuzemští chovatelé jsou k tomuto plošnému použití kvasinkových preparátů zatím zdrženliví. Musíme mít ale na paměti, že právě mláďata (telata) jsou budoucností každého zemědělského podniku, ať už se jedná o jalovičky, které je třeba důkladně připravit na pozdější reprodukci a produkci mléka, nebo o býčky, které chceme co nejefektivněji vykrmit. Po provedení růstového pokusu lze konstatovat, že je nejvýhodnější zařadit do krmných dávek kvasinkové produkty především u telat do věku 60 dnů. U této věkové skupiny jsme také dosáhli dobrých výsledků při sledování zdravotního stavu, který byl posuzován individuálně pomocí rozborů krve a bachorové tekutiny.
37
7.
PŘEHLED LITERATURY BOUŠKA, Josef. Chov dojeného skotu. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 186 s.
ISBN 80-867-2616-9.
Calsamiglia, S., Castillejos, L., Busquet, M. (2006): Alternatives to antimicrobial growth promoters in cattle. In Garnworthy, P. C., Wiseman, J. Recent advances in animal nutrition 2005. Nottingham, s. 129-167.
Cole, N. A., Purdy C. W., Hutcheson, D. P. Influence of yeast culture on feeder calves and lambs. J. Anim. Sci. 1992;70:1682–1690. Doležal, J. (2004): Vliv termostabilního koncentrátu na bázi Sacharomyces cerevisiae (SC-47) na užitkovost a vybrané ukazatele bachorové fermentace krav. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně.
DREWJANY, L., KOZEL, V., PADRUNĚK, S.: Holštýnský svět. 1. vyd. (sl.): Zea Sedmihorky, 2004, 345 s.
Dawson, K.A., Newman, K.E., Boling, J.A. (1990). Effects of microbial supplements containing yeast on lactobacilli on roughage-fed ruminal microbial activities, J. Anim. Sci. 68: 3392-3398. ENJALBERT, F., GARRETT, J. E, MONCOULON, R. et al. (1999): Effects of yeast culture (Saccharomyces cerevisiae) on ruminal digestion in non-lactating dairy cows. In: Animal-Feed-science-and-Technology, 76 (3-4): 195-206. Fuller, R. (1989). Probiotics in man and animals. J. Appl. Bacteriol. 66: 365-368. Harrison, G.A., R.W. Hemken, K.A. Dawson, R.J. Harmon and K.B. Barker, 1988. Influence of addition of yeast culture supplement to diets of lactating cows on ruminal fermentation and microbial population. J. Dairy Sci., 71: 2967-2975.
38
Heckert, H. Onemocnění dýchacích cest – neustále se vracející stádový problém. In Onemocnění telat, Sborník referátů odborného semináře. Česká buiatrická společnost. Klinika chorob přežvýkavců. Hradec Králové, 2005; Bohumír, H., Ed.; 2005; pp 7–11. Chaucheyras-Durand F., Durand H. (2010): Probiotics in animal nutrition and health. Benefic Microb 1: 3–9. Choct M. (2009): Managing gut health through nutrition. Brit Poultr Sci 50: 9–15. Illek, J. Prevence průjmových onemocnění telat.. In Onemocnění telat, Sborník referátů odborného semináře , Česká buiatrická společnost. Klinika chorob přežvýkavců. Hradec Králové, 2005; Bohumír, H., Ed.; 2005; pp 7–11. JELÍNEK, Pavel a Karel KOUDELA. Fyziologie hospodářských zvířat. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003, 409 s. ISBN 80-715-7644-1. JOUANY, J. P.: Dvacet let výzkumu kultur a jeich masivní nástup v současní době ve výživě přežvýkavců, Sborník ALLTECH, European Lecture Tour, Brno, 1995, s. 29 – 39 Khalid M.F., Shahzad M.A., Sarwar M., Rehman A.U., Sharid M., Mukhtar N. (2011): Probiotics and lamb performance: A review. Afr J Agr Res 23: 5198-5203. KUDRNA, Václav. Zušlechtění krmiv,podmínky jejich bezpečnosti a produkční účinnosti. Výzkumný ústav živočišné výroby, Přátelství 815, Praha - Uhříněves, 2004. Kumar, U., Sareen, V.K., Singh, S. Effect of yeast culture supplementation on ruminal microbial populations and metabolism in buffalo calves fed a high roughage diet. J. Sci. Food Agric. 1997;73:231–236 Lilly, D.M., Stillwell, R.H. (1965). Probiotics: growth promoting factors produced by microorganisms. Science 147: 747-748.
39
Mečnikov, I. (1907). The prolongation of life. Optimistic Studies. William. Heineman, London. Moore J. (2004): The use of probiotics in the calf: An overview. Cattle Pract 12: 125–128. Mutsvangwa, T., I.E. Edwards, J.H. Topps and G.F.M. Peterson, 1992. The effect of dietary inclusion of yeast culture (Yea-Sacc) on patterns of rumen fermentation, food intake and growth of intensively fed bulls. Anim. Prod., 55: 35-40 RADA, Vojtěch a Milan MAROUNEK. Probiotika a prebiotika ve výživě zvířat. Praha, červen 2005. Výzkumný ústav živočišné výroby. Praha, 2005 Ripamonti B., Agazzi A., Bersani C., de Dea P., Pecorini C., Pirani S., Rebucci R., Savoini G., Stella S., Stenico A., Tirloni E., Domeneghini C. (2011): Screening of species-specific lactic acid bacteria for veal calves multi-strain probiotic adjuncts. Anaerobe 17: 97-105. Ruppert, Lance D., Gene C. McCoy, and Michael F. Hutjens. “Feeding of Probiotics to Calves.” Illini Dairy Net. 06 Aug 1998. Salminen, S., Ouwehand, A.C., Isolauri, E. (1998). Clinical aplication of probiotic bacteria. Int. Dairy J. 8: 563-572.
Sauvant, D., Giger-Reverdin, S., Schmidely, P. (2007): Rumen acidosis: modeling ruminant response to yeast culture [online]. [cit. 15/09/2009]. Dostupné na: http://en.engormix.com/MA-dairycattle/articles/rumen-acidosis-modelingruminant_378.htm SNEDECOR, G.W. – COCHRAN, W.G.: Statistical methods, 6th edition. 6 vyd. Anes USA: The Iowa University Press 1967, 593s.
40
SKŘIVÁNEK. ZEA Sedmihorky. In: Není mlezivo jako mlezivo [online]. 2008 [cit. 2013-05-08]. Dostupné z: http://www.zea.cz/vyziva-zvirat/neni-mlezivo-jako-mlezivo/ STANĚK, Stanislav. Napájení telat v období mléčné výživy: Proč je voda nutná?. In: Agroweb: internetový zemědělský portál [online]. 2011 [cit. 2013-05-08]. Dostupné
z:
http://www.agroweb.cz/Napajeni-telat-v%C2%A0obdobi-mlecne-
vyzivy__s1613x57522.html Stella A.V., Paratte R., Valnegri L., Cigalino G., Soncini G., Chevaux E., Dell’Orto V., Savoini G.(2007): Effect of administration of live Saccharomyces cerevisiae on milk production, milk composition, blood metabolites, and faecal flora in early lactating dairy goats. Small Rum Res 67: 7–13. SUCHÝ, Pavel, Eva STRAKOVÁ, Ivan HERZIG, Eva SKŘIVANOVÁ a David ZAPLETAL. Výživa a dietetika: 2. díl – výživa přežvýkavců. Brno: Veterinární a farmaceutická univerzita Brno, 2011, 127 s. ISBN 978-80-7305-599-8. Teuber, M. (2001). Veterinary use and antibiotic resistance. Curr. Opinion Microbiol. 4: 493-499. TIZARD, I. R. Imunoglobulin M. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001-, 2003 [cit. 2013-05-09]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/IgM Trela, T. Průjmy u telat (Diarea). In Onemocnění telat, Sborník referátů oborného semináře mezinárodní veterinární výstavy v Hradci Králové, 9. dubna 2005; Bohumír, H., Ed.; 2005; pp 12–18.
41
URBAN, František. Chov dojeného skotu: [reprodukce, odchov, management, technologie, výživa]. Praha: Apros, 1997, 289 s., [8] s. barev. obr. příl. ISBN 80-9011007-X. VLKOVÁ, Eva, Věra BUNEŠOVÁ, Šárka ROČKOVÁ, Jiří KILLER a Vojtěch RADA. Současné poznatky ve výživě zvířat ve vztahu k bezpečnosti produktů a k životnímu prostředí: Probiotika ve výživě telat. Výzkumný ústav živočišné výroby, v.v.i.Přátelství 815, 104 00 Praha Uhříněves, 2012. ISBN 978-80-7403-095-6. Wallace, R. J. (1996): The mode of action of yeast culture in modifying rumen fermentation. In Lyons, T. P., Jacques, K. A. Biotechnology in the Feed Industry: Proceedings of Alltech's Twelfth Annual Symposium. 1. vyd. Nottingham, s. 217-232. WILLIAMS, P. E., TAIT, C. A., INNES, G. M., NEWBOLD, C. J.: Effects of the inclusion of yeast culture (Saccharomyces cerevisiae plus growth medium) in the diet of dairy cows on milk yield and forage degradation and fermentation patterns in the rumen of steers. Journal Animal Science, 1991, 69:3016-3026. ZEMAN, Ladislav. Výživa a krmení hospodářských zvířat. 1. vyd. Praha: Profi Press, c2006, 360 s. ISBN 80-867-2617-7. Nepublikovaný dokument: LESAFFRE. Actisaf. Francie, 2005 VK - DRCMAN. Telmix: Startér pro telata. Němčice, 2012.
42
8.
PŘÍLOHY
8.1.
Tabulky
8.1.1. Tabulky uvedené v textu Tabulka č. 1 Rozdíly ve složení kolostra krav v závislosti na frekvenci dojení (Skřivánek, 2008) Tabulka č. 2 Hlavní mikroorganismy způsobující infekční průjem (Trela, 2005) Tabulka č. 3 Optimální složení MKS pro telata (Drevjany et al., 2004) Tabulka č. 4 Optimální složení startérové směsi pro telata do věku 60 dnů (VKS Dcman, 2012). Tabulka č. 5 Příklad základní krmné dávky v období rostlinné výživy (Zeman a kol., 2006). Tabulka č. 6 Vliv aplikace probiotické směsi bifidobakterií na úhyn a náklady na antibiotickou léčbu telat (Vlková et al., 2012) Tabulka č. 7 Schéma navržených pokusných skupin a zařazení Actisavu do krmné dávky. Tabulka č. 8 Analytické složení MKS v 1 kg. Tabulka č. 9 Analytické složení startéru v 1 kg.
43
8.1.2. Tabulky uvedené v přílohách Tabulka č. 10a Vyhodnocení vstupní hmotnosti sledovaných skupin v 5 dnech věku. Tabulka č. 10b Statistické vyhodnocení vstupní hmotnosti sledovaných skupin v 5 dnech věku. Tabulka č. 11
Vyhodnocení hmotnosti sledovaných skupin v 60. dnech věku.
Tabulka č. 12a Vyhodnocení průměrného přírůstku sledovaných skupin v 60. dnech věku. Tabulka č. 12b Statistické vyhodnocení hmotnosti sledovaných skupin v 60. dnech věku. Tabulka č. 13
Vyhodnocení průměrných hmotností a přírůstků ve 150 dnech věku.
Tabulka č. 14
Statistické vyhodnocení koncentrace NH3 v obsahu BT ve věku 150
dnů. Tabulka č. 15
Statistické vyhodnocení koncentrace TMK v obsahu BT ve věku 150
dnů. Tabulka č. 16
Statistické vyhodnocení koncentrace nálevníků v obsahu BT ve věku
150 dnů. Tabulka č. 17
Statistické vyhodnocení koncentrace KP v obsahu BT ve věku 60 dnů.
Tabulka č. 18
Statistické vyhodnocení koncentrace Kmá v obsahu BT ve věku 60
dnů. Tabulka č. 19
Statistické vyhodnocení celkového laboratorního vyšetření BT a krve
u skupin MA, KONTROLA a RA ve 150 dnech věku. Tabulka č. 20
Statistické vyhodnocení celkového laboratorního vyšetření BT u
skupin MA a KONTROLA v 60 dnech. Tabulka č. 21
Statistické vyhodnocení celkového laboratorního vyšetření krve u
skupin MA a KONTROLA v 60 dnech.
44
8.2.
Grafy
8.2.1. Grafy uvedené v textu Graf č. 1
Graf poklesu koncentrace celkových Ig v kolostru v průběhu 24 hodin po
porodu (Suchý, 2011). Graf č. 2
Grafické vyjádření změny pH v bachoru v závislosti na čase a podání
Aktisafu (Lesaffre, 2005).
8.3.
Obrázky
8.3.1. Obrázky uvedené v přílohách Obrázek č. 1 Kvasinkový preparát Actisaf. Obrázek č. 2 Ustájení telat do 60 dní věku (farma Mespol Medlov).
45
Tabulka č. 10a: Vyhodnocení vstupních hmotnosti sledovaných skupin v 5 dnech věku.
Tabulka č. 10b: Statistické vyhodnocení vstupní hmotnosti sledovaných skupin v 5 dnech věku.
Vstupní hmotnost telat MA MA1 kontrola kontrola 1
MA 0,0000 -
MA1 KONTROLA KONTROLA 1 1,0819 0,1283 0,8165 0,0000 0,9818 0,2935 0,7071 0,0000
Tabulka č. 11: Vyhodnocení hmotnosti sledovaných skupin v 60. dnech věku.
Tele č. / 60 dnů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Průměr Sx Vx (%)
MA 86,50 89,00 88,00 85,00 88,00 92,50 82,00 90,50 82,00 87,10 3,58 4,11
KOTROLA 86,00 84,00 69,00 68,00 78,00 91,00 82,00 83,00 92,00 80,00 81,30 8,04 9,89 46
MA1 71,00 92,00 89,00 76,00 87,00 84,00 88,00 101,00 93,00 86,80 8,99 10,36
KONTROLA 1 84,00 84,00 83,00 76,00 75,00 89,00 77,00 71,00 75,00 80,00 79,40 5,52 6,95
Tabulka č. 12a: Vyhodnocení průměrného přírůstku sledovaných skupin v 60. dnech věku. Tele č./60 dnů 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Průměr Sx
MA 0,927 0,800 0,836 0,727 0,800 0,909 0,527 0,973 0,564 0,785 0,155
KONTROLA 0,872 0,672 0,509 0,545 0,709 0,890 0,618 0,600 0,850 0,581 0,685 0,141
MA1 0,673 0,927 0,927 0,664 0,800 0,745 0,873 0,945 0,873 0,825 0,019
KONTROLA 1 0,809 0,672 0,690 0,563 0,745 0,846 0,527 0,546 0,545 0,818 0,676 0,128
Tabulka č. 12b: Statistické vyhodnocení hmotnosti sledovaných skupin v 60 dnech věku. Hmotnost v 60 dnech MA MA1 kontrola kontrola 1
MA 0,0000 -
MA1 KONTROLA KONTROLA 1 1,0819 0,1283 0,8165 0,0000 0,9818 0,2935 ** 0,7071 ** 0,0000
Tabulka č. 13: Vyhodnocení průměrných hmotností a přírůstků ve 150 dnech věku.
Věk 150 dnů pr. hmotnost pr.přírůstek Sx Vx (%)
KONTROLA 164,10 0,92 21,92 13,36
47
MA 162,90 0,84 13,31 8,17
RA 170,90 1,04 15,61 9,13
Tabulka č. 14: Statistické vyhodnocení koncentrace NH3 v obsahu BT ve věku 150 dnů. Konc. NH3 MA KONTROLA RA
Koncentrace xy 6,37 5,71 4,59
MA 6,37
KONTROLA 5,71
**
-
RA 4,59
Tabulka č. 15: Statistické vyhodnocení koncentrace TMK v obsahu BT ve věku 150 dnů. Konc. TMK MA KONTROLA RA Koncentrace xy 93,17 84,5 74,87 MA 93,17 KONTROLA 84,5 RA 74,87 ** -
Tabulka č. 16: Statistické vyhodnocení koncentrace nálevníků v obsahu BT ve věku 150 dnů. Konc. nálevníci MA KONTROLA RA
Koncentrace xy 257,14 158,86 176
MA
KONTROLA
RA
257,14
158,86
176
** -
-
Tabulka č. 17: Statistické vyhodnocení koncentrace KP v obsahu BT ve věku 60 dnů. Konc. KP MA KONTROLA
MA Koncentrace xy 34,26 28,52
34,26
KONTROLA 28,52
**
Tabulka č. 18: Statistické vyhodnocení koncentrace Kmá v obsahu BT ve věku 60 dnů. Konc. Kmá MA KONTROLA
MA Koncentrace xy 9,52 12,22
9,52 **
48
KONTROLA 12,22
Tabulka č. 19: Statistické vyhodnocení celkového laboratorního vyšetření BT a krve u skupin MA, KONTROLA a RA ve 150 dnech věku. Tele č. 1 2 3 4 5 6 7 Průměr Sx TTEST
MA 6,23 6,75 6,21 6,55 6,54 6,67 6,51 6,49 0,19 0,90
NH3 7,73 5,56 6,17 5,53 4,71 9,26 5,61 6,37 1,46 0,03
K oct. 60,50 60,70 53,40 53,70 58,60 52,60 56,00 56,50 3,18 0,83
K.prop 25,90 25,90 34,20 30,40 26,00 33,10 30,10 29,37 3,26 0,94
K.más. 9,90 8,90 8,50 10,40 10,50 9,60 9,80 9,66 0,68 0,55
TMK 102,50 86,20 112,40 92,70 74,60 105,70 78,10 93,17 13,28 0,09
Nálev. 272,00 144,00 296,00 232,00 192,00 352,00 316,00 257,71 67,47 0,07
CB 71,30 62,50 61,80 56,60 62,40 65,00 67,40 63,86 4,31 0,13
Imunogl 18,40 15,10 13,20 15,10 14,40 15,20 15,10 15,21 1,46 0,62
Tele č. KONTROLA 1 6,45 2 6,72 3 6,58 4 6,54 5 6,45 6 6,85 Průměr 6,60 Sx 0,14 TTEST 0,33
NH3 7,51 7,07 6,93 3,95 3,97 5,26 5,78 1,46 0,52
K oct. 52,50 54,30 54,90 58,10 52,80 54,70 54,55 1,83 0,25
K.prop 33,00 32,60 32,20 29,10 31,70 29,90 31,42 1,43 0,22
K.más. 9,50 9,40 8,80 9,00 12,40 11,00 10,02 1,28 0,57
TMK 82,70 89,20 83,60 79,70 89,10 83,60 84,65 3,44 0,19
Nálev. 120,00 224,00 144,00 248,00 184,00 96,00 169,33 54,54 0,04
CB 66,30 65,00 69,00 61,30 65,90 71,90 66,57 3,29 0,27
Imunogl 14,60 13,60 15,60 13,10 15,60 14,60 14,52 0,93 0,37
Tele č. 1 2 3 4 5 6 Průměr Sx TTEST
NH3 4,39 3,65 5,63 4,51 5,43 4,02 4,61 0,71 0,14
K oct. 57,50 51,70 59,50 54,30 59,50 58,90 56,90 2,93 0,16
K.prop 25,10 35,10 29,30 31,70 26,80 27,30 29,22 3,35 0,21
K.más. 13,30 9,80 7,70 9,90 10,10 9,90 10,12 1,64 0,92
TMK 84,70 103,00 54,60 90,80 62,30 53,80 74,87 18,95 0,28
Nálev. 136,00 168,00 256,00 128,00 280,00 88,00 176,00 69,44 0,87
CB 67,80 65,30 65,70 67,10 68,50 68,00 67,07 1,19 0,76
Imunogl 17,50 14,80 14,30 15,10 16,80 15,20 15,62 1,14 0,13
RA 6,83 6,39 6,51 6,68 6,23 6,42 6,51 0,20 0,44
49
Tabulka č. 20: Statistické vyhodnocení celkového laboratorního vyšetření BT u skupin MA a KONTROLA v 60 dnech. MA 1 3 5 6 7 Průměr Sx
pH 5,39 5,99 5,84 5,84 5,71 5,75 0,20
NH3 9,82 13,24 13,93 14,77 7,18 11,79 2,85
kys. oct kys. prop kys. más. 51,30 36,10 9,70 51,70 32,30 10,30 53,80 34,30 8,00 49,90 30,50 11,60 48,80 38,10 8,00 51,10 34,26 9,52 1,70 2,69 1,38
TMK 139,70 112,60 117,90 120,40 130,40 124,20 9,67
nálevníci 48,00 88,00 112,00 24,00 16,00 57,60 36,97
KONTROLA 1 2 3 4 5 Průměr Sx TTEST
pH 5,75 5,55 5,64 5,69 5,84 5,69 0,10 0,61
NH3 8,93 12,62 14,32 17,62 18,07 14,31 3,37 0,29
kys. oct kys. prop kys. más. 51,10 32,30 11,20 55,30 26,10 14,30 51,70 31,60 11,50 59,00 22,10 13,80 53,00 30,50 10,30 54,02 28,52 12,22 2,88 3,87 1,55 0,12 0,04 0,03
TMK 132,60 121,70 131,40 120,70 124,20 126,12 4,95 0,73
nálevníci 24,00 32,00 72,00 24,00 120,00 54,40 37,32 0,91
50
Tabulka č. 21: Statistické vyhodnocení celkového laboratorního vyšetření krve u skupin MA a KONTROLA v 60 dnech. MA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 Průměr Sx
CB 57,70 58,30 55,50 53,20 53,90 57,70 55,80 58,80 58,20 56,57 1,93
Imunogl 15,70 18,30 12,70 12,10 13,10 14,60 14,10 14,70 13,50 14,31 1,76
Alb 29,60 25,10 31,50 31,10 30,80 31,00 31,20 28,60 29,70 29,84 1,90
vit. E 8,00 8,65 13,90 11,23 12,89 11,75 7,66 7,73 9,25 10,12 2,24
KONTROLA 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 Průměr Sx
CB 53,60 55,40 55,90 56,90 55,30 55,20 52,60 53,70 57,20 55,30 55,11 1,38
Imunogl 13,60 13,80 13,80 12,30 9,90 10,93 10,90 13,90 13,50 7,80 12,04 1,98
Alb 30,20 30,30 28,80 28,90 30,60 32,60 28,90 28,30 32,40 30,00 30,10 1,40
vit. E 9,20 7,63 4,15 6,42 7,53 7,00 9,76 6,84 8,66 6,14 7,33 1,55
Tabulka č. 22: Průměrné výsledky spotřeby krmiva skupiny MA a KONTROLA 1. Skupina / Věk telat
MA / 45 – 55 den
KONTROLA 1 / 65 -75 den
Průměrná denní spotřeba startéru v Kg/den
1,69
1,73
51
Obrázek č. 1
Kvasinkový preparát Actisaf.
52
Obrázek č. 2
Ustájení telat do 60 dní věku (farma Mespol Medlov).
53
