MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA Ústav lesnické a dřevařské techniky
Lesnická technika z fotodokumentace laboratoře ergonomie
Bakalářská práce
Příloha:CD s katalogem historické lesnické techniky.
2008/2009
Jindřich Kubíček
Prohlašuji,
že
jsem
bakalářskou
práci
na
téma
„Lesnická
technika
z fotodokumentace laboratoře ergonomie“ zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne:..................
...................... podpis studenta
Děkuji RNDr. Vladimíru Šedivému, CSc. za odborné vedení, mnoho cenných rad a podnětů. Dále děkuji Ing. Pavlu Nevrklovi za pomoc při tvorbě katalogu a focení sbírky motorových pil a Ing. et Ing. Janu Klepárníkovi za zapůjčení skeneru diapozitivů.
Abstrakt
Jindřich Kubíček
Lesnická technika z fotodokumentace laboratoře ergonomie Forest Engineering from the Fotodocumentation of the Ergonomics Laboratory
V první části práce je zmíněno, co je to technika, a je prezentována stručná historie lesnické techniky. Dále se práce zabývá sběrem obrazového materiálu z laboratoře ergonomie při LDF MZLU v Brně, na němž je zobrazena v historii používaná lesnická technika. Poté řeší její roztřídění do kategorií podle skupin, metody sběru dat, jejich selekci a následný způsob prezentace získaného obrazového materiálu ve formě internetového katalogu. Další kapitola stručně rozebírá jednotlivé kategorie. Ve výsledkové části jsou zpracované tabulky s počty fotografií v jednotlivých kategoriích a seznam činností a strojů, které tyto fotografie zobrazují. V poslední části přílohy je přiložen CD s katalogem lesnické techniky.
Klíčová slova: historie, lesnická technika, katalog
In the first part of the work is stated what engineering is and brief history of forestry engineering. Further the work deals with collection of picture material from the Ergonomics Laboratory at the Faculty of Forestry and Wood Technology Mendel University in Brno where historical forestry machines are depicted. Then it resolves its classification according to the groups, method of data collection and subsequent way of presentation of the gained picture material in the form of internet catalogue. Next chapter briefly deals with single categories of the catalogue. In the last part of this work there are summaries with number of photographs in single categories and the list of operations and machines which these photographs represent.
Keywords: History, Forestry Engineering, Catalogue
OBSAH Úvod
........................................................................................................................ 7
1
Historický vývoj lesního hospodářství a lesnické techniky v ČR .................. 8
2
Materiál a metoda tvorby katalogu............................................................... 11 2.1
Organizace katalogu..................................................................................... 11
2.2
Sběr materiálu .............................................................................................. 13
2.3
Prezentace katalogu ..................................................................................... 14
3
Popis jednotlivých kategorií v katalogu ....................................................... 16 3.1
Sběr semen ................................................................................................... 16
3.1.1
Sběr osiva z korun stromů ...................................................................... 16
3.1.2
Sběr osiva z povrchu půdy...................................................................... 16
3.2
Lesní školky ................................................................................................. 17
3.3
Obnova lesa.................................................................................................. 18
3.4
Motorové pily............................................................................................... 18
3.5
Soustřeďování dříví...................................................................................... 19
3.6
Odvoz dříví .................................................................................................. 20
3.7
Dřevosklady ................................................................................................. 20
3.8
Traktory a tahače.......................................................................................... 21
3.9
Ostatní .......................................................................................................... 22
4
Výsledky....................................................................................................... 23
5
Diskuse ......................................................................................................... 31
Závěr
...................................................................................................................... 32
Bibliografie ..................................................................................................................... 33 Summary ...................................................................................................................... 34 Seznam tabulek ............................................................................................................... 34 Přílohy
...................................................................................................................... 36
6
ÚVOD
Pojem techniky se dá všeobecně definovat jako soubor všeho technického tvoření v celém jeho historickém vývoji a soubor výsledků či následků tohoto tvoření v životě sociálním, hospodářském a kulturním. V praxi je technika souborem všech činností, které mají za cíl umožnit a usnadnit tvoření nových hospodářských hodnot a hlavně ovládnout přírodu ve všech jejích částech a oborech za pomoci zvlášť k tomu tvořených a vymýšlených prostředků, cest, nástrojů a strojů.1 Technika je široký pojem a proto ji rozdělujeme do skupin podle oborů lidské činnosti, v nichž se uplatňuje. Těmito skupinami jsou například: důlní technika, hutní technika, strojírenství, výpočetní technika, energetika, elektrotechnika, chemická technologie, dopravní technika, zbrojní technika, sklářství, stavitelská technika, potravinářská technika, zemědělská technika, lesnická a dřevařská technika.2 Cílem předložené bakalářské práce bylo vytvořit katalog v historii používané lesnické techniky jako učební pomůcky pro studenty lesnictví na LDF MZLU v Brně. A tím zužitkovat velké množství nepoužívaného obrazového materiálu z laboratoře ergonomie ústavu Lesnické a dřevařské techniky. Práce je dělena do pěti kapitol. V první kapitole je stručně popsán vývoj lesního hospodářství a rozvoj lesnické techniky. Kapitola druhá se zabývá způsobem organizace celého katalogu, určením jednotlivých skupin, do kterých budou fotografie zařazeny, způsoby sběru obrazového materiálu, zpracováním nasbíraného materiálu a výběrem způsobu prezentace vytvořené databáze obrázků s popisky a technickými daty. Obsahem třetí kapitoly je stručná teoretická charakteristika skupin techniky určených v kapitole dvě. Kapitola čtvrtá je přehledným prezentováním výsledků sběru a zpracování obrazového materiálu, je v ní uvedeno jaké činnosti a stroje jsou zobrazeny v dané kategorii a kolik fotografií danou činnost či stroj zobrazuje. Pátou kapitolu tvoří diskuse. Dále následují závěr, seznam použité literatury a příloha. 1
Srov. MANSFELD, B., Průvodce světem techniky. 1937-39, s. 11.
2
Srov. FOLTA, J., Studie o technice v českých zemích. 1997, s. 175.
7
1
HISTORICKÝ VÝVOJ LESNÍHO HOSPODÁŘSTVÍ A LESNICKÉ TECHNIKY V ČR
Počátky těžby dřeva na území ČR spadají do období přibližně 5000 - 3000 let př. Kristem (doba Neolitu). Do tohoto období jsou datována první trvalá sídla na našem území. Les byl zdrojem potravy v podobě sběru plodů a lovu zvěře, byl však také zásobárnou materiálu pro stavby, výrobu nástrojů a v neposlední řadě jako zdroj paliva. Toto období mělo pouze nepatrný vliv na zalesnění našeho území, a to především pro nízký počet prvních obyvatel. K většímu odlesnění došlo až v době bronzové, která spolu s objevem tavení bronzu přinesla kvalitnější nástroje a tím větší nároky na materiál a palivo, a díky vzrůstu úživnosti i růst populace. Zalesnění dosahovalo hodnoty 80% plochy území České republiky.3 Odlesnění pozvolna probíhalo dle hustoty zalidnění až do období 11. a 13. století, kdy nastávalo intenzivní působení člověka na lesní porosty. Toto bylo způsobeno rychlým nárůstem populace, osídlováním nových území a také spotřebou dřeva na otevírání nových dolů a provoz hutí. V přímé úměře s nárůstem populace rostly i požadavky na palivové dříví. S vynálezem železné pily poháněné vodním tokem v 15. století se zdokonalilo zpracování dřeva a tím byla zvětšena i poptávka po kvalitních sortimentech. Dále také rostla spotřeba palivového dřeva např. pro provoz hutí v Kutné Hoře bylo dřevo těženo až v Krkonoších.4 V 16. století dále rostl počet obyvatel a taktéž i hospodářská úroveň. Pouze díky Třicetileté válce, která zredukovala počty obyvatel na jednu třetinu, byl problém s nedostatkem dřeva posunut až do 18. století. Koncem 18. století bylo zalesnění našeho území už pouhých 25%. V současnosti tvoří lesy 33% plochy našeho státu.
3
Srov.
Lesní
hospodářství
[online],
Dostupné
na
Word
Wide
Web:
< http://www.scribd.com/document_downloads/.../6846507.pdf >. 4
Srov. Vše pro podlahy: materiály, podlaháři, poptávky na podlahy, odborné články [online], Dostupné na Word Wide Web: < http://www.propodlahy.cz/art.asp?id=336 >.
8
Počátek industrializace a růst populace v 18. století měly za následek akutní nedostatek dřeva. Vznikající průmysl a vysoký počet obyvatel si vyžádaly řadu opatření a změn v lesním hospodaření. Roku 1754 vychází v Rakousku Uhersku první lesní zákon, který nařizuje lepší hospodaření v lesích, omezuje pastvu dobytka v mlazinách a nařizuje šetření dřívím. V druhé polovině 18. století byl iniciován vznik lesnických škol. V 18. století se též začalo těžit uhlí a to začalo postupně nahrazovat palivové dříví. Tím také začal klesat podíl palivového dříví z celkového objemu těžby. Počátkem 19. století činil 90%, v roce 1885 už jenom 64% a na přelomu 19. a 20. století dokonce 36%. To na jedné straně znamenalo větší výnosy z těžby dřeva, ale na druhé straně zapříčinilo to orientaci lesního hospodářství na výsadby smrkových a borových monokultur zaměřených na produkci kvalitních sortimentů na úkor plnění ostatních funkcí lesa.5 Do 30. let 20. století probíhala těžba dřeva manuálními prostředky. Změnu v této oblasti zapříčinil roku 1929 vynález „Stihlova stroje na kácení stromů”, který je považován za vynález první přenosné motorové pily. Ve 30. letech přinesla firma Stihl řadu unikátních technických řešení, které jsou považovány za milník ve vývoji přenosných motorových pil.6 Kromě motorové pily se v tomto období poprvé objevil i traktor, který postupně začal vykonávat práce doposud prováděné animálně. Jeho úkolem bylo přepravit dříví z lesa ke zpracovateli. V této době se u nás uplatňovaly následující typy traktorů: Svoboda 12, Wikov 35, Praga AT 25 a Škoda HT – 30. Během druhé světové války vývoj lesnicky využitelných strojů ustal a pokračovat mohl opět až po roce 1945. V té době se sice objevily nové stroje jako: Svoboda 15, Škoda 30, Zetor 25, mezi nimiž se objevují i první pásové stroje jako je Praga PSE 25. Jejich prací byl dosud výhradně jen odvoz dříví. Traktor se však začíná uplatňovat i v soustřeďování dřeva a také jako stacionární zdroj energie pro pohon lanovky. Po znárodnění firem v 50. letech zůstal z uvedených výrobců pouze Zetor. Objevuje se velmi oblíbená modifikace „polopásový traktor“, který má vyšší tažnou sílu
5
Srov.
Lesní
hospodářství
[online],
Dostupné
na
Word
Wide
Web:
< http://www.scribd.com/document_downloads/.../6846507.pdf >. 6
Srov. Lesnická práce – časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. Dostupné na Word Wide Web: < http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1750/161/ >.
9
a nižší tlak na půdní povrch. Ze „Zetorů“ byly touto modifikací vybaveny Z 25 a Z Super Prvním traktorem se soupravou pro soustřeďování dříví byl Zetor Super o výkonu 30 a později i 50 koňských sil. Dodáván byl ve dvou verzích: v kolové a polopásové. Současně s tímto traktorem k nám dorazily ze Sovětského svazu původně zemědělské pásové traktory DT - 54, DT – 75 a S – 100. Až v 70. letech byl nahrazen Zetor Super traktorem Z – 5645, který měl náhon i na přední kola a byla pro něj vyráběna nástavba pro soustřeďování. Součástí této nástavby byl naviják TNP nebo naviják DTN 4. a čelní rampovač ČR 12. Tato nástavba byla používána až do 80. let, kdy byla nahrazena nástavbou TUN 40. V 70. letech se začal vyvíjet i speciální kolový traktor LKT – 75, později byl nahrazený typem LKT – 80, LKT – 81 a současně LKT – 120, který byl předlohou pro soupravy na vyvážení krátkého a dlouhého dříví VKS – 120. Již v 60. letech traktor pronikl rovněž do školkařské výroby. Byly to jak standardní zemědělské traktory Zetor 25 K a Zetor UŘ I tak speciální nosiče nářadí TN – 4K2 – 10, RS – 09 a malotraktory T – 4k – 10, T – 4K – 12 a zahraniční Holder. V této podobě zůstala lesnická technika až do roku 1989, kdy otevření hranic způsobilo naprostý „boom“ v dovozu zahraničních strojů a technologií.7
7
Srov.
Home
Les
[online],
Dostupné
na
Word
Wide
Web:
< http://www.slshranice.cz/homeles/homeles12.pdf >.
10
2
MATERIÁL A METODA TVORBY KATALOGU
V následující kapitole uvádím způsob organizace katalogu a důvod volby daného postupu. Dále uvádím, jakým způsobem byl získáván materiál (fotografie, diapozitivy, výstřižky ze starých katalogů) a pomocí kterých nástrojů byl materiál převáděn do elektronické podoby. Nakonec zmiňuji způsob prezentace katalogu a důvody pro volbu katalogu v elektronické podobě.
2.1 Organizace katalogu Při přípravě katalogu bylo několik možných variant jeho organizace podle různých kritérií. První možností bylo rozdělit stroje do kategorií podle druhu přeměny energie a to na hnací (mající motory) a hnané (pracovní stroje). Toto rozdělení však bylo shledáno neodpovídajícím pro potřebu tohoto katalogu. Důvodem pro nepřijetí rozdělení byl především nízký (nepřehledný) počet kategorií. Druhou možností bylo rozdělit stroje podle konstrukce na dopravní stroje (jeřáby, výtahy, zdvihadla, motorové stroje), pístové stroje (hydraulická zařízení), lopatkové stroje (turbíny, čerpadla, ventilátory, turbodmychadla, turbokompresory), energetická zařízení (kotle), tepelná a chemická zařízení, stroje pro strojírenskou výrobu (obráběcí stroje tvářecí stroje) a zařízení pro technickou úpravu prostředí (topení, klimatizace, strojní chlazení). Také toto rozdělení naprosto nevyhovuje pro potřeby katalogu lesnické techniky, především z důvodů špatného rozdělení strojů, které nerespektuje kritéria lesnické techniky. Třetí možností bylo rozdělit danou techniku pomocí třídníku lesnických strojů. Tento způsob by byl zřejmě nejvhodnější. Rozdělení strojů přesně odpovídá potřebám katalogu jak počtem kategorií tak i způsobem členění. Negativy by mohly být prázdné kategorie, poněvadž by se pro ně nenalezly odpovídající fotografie a nebo by se naopak nalezly fotografie strojů, které této třídník neobsahuje. Proto byla pro rozdělení katalogu použita čtvrtá možnost „klasického“ rozdělení. To dělí stroje do oblastí jejich využití v lesním hospodářství. Řadí je chronologicky dle
11
vývoje stromu od malého semenáčku přes výchovu ve středním věku až po těžbu a následné zpracování. Pro potřeby katalogu byly však některé skupiny vynechány, jiné sloučeny a některé postaveny zvlášť jako samostatné kategorie. Výsledný katalog má tedy následující rozdělení: Sběr semen – obsahuje činnosti a nástroje potřebné pro získání semenného materiálu ze stojících stromů. Do této kategorie spadají z celkového množství obrazového materiálu 3 fotografie, které zobrazují dvě činnosti související s výstupem trhače do koruny stromu. Technika pro lesní školky – obsahuje veškerou techniku pro produkci kvalitního sadebního materiálu. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 23 fotografií, které zobrazují 21 stroj a činností vykonávaných v lesních školkách. Obnova lesa – patří sem veškeré činnosti související se zakládáním porostů a jejich ochranou. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 31 fotografie, které zobrazují 26 strojů používaných pro obnovu lesa. Motorové pily – tato specifická kategorie obsahuje různé druhy motorových pil, jejich příslušenství a činnosti s nimi vykonávané. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 104 fotografií, které zobrazují 44 historických motorových pil. Soustřeďování dříví – sem spadají všechny stroje a činnosti potřebné při přemístění dříví z lokality od pařezu na odvozní místo. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 42 fotografie, které zobrazují 27 činností a strojů potřebných pro úvazkové soustřeďování. Odvoz dříví – obsahuje stroje a činnosti vykonávané při odvozu dříví z odvozního místa na sklad dřeva. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 26 fotografií, které zobrazují 21 činnost a strojů sloužících pro odvoz dříví. Dřevosklady – patří sem všechny stroje a činnosti vykonávané při manipulaci a druhování dřeva ve skladech. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 16 fotografií, které zobrazují 8 zařízení a činností, které jsou provozovány ve skladech dřeva.
12
Traktory a tahače – v této kategorii jsou umístěny všechny traktory a adaptéry, které se používali a používají ve všech předešlých kategoriích činností. Do této kategorie spadá 18 fotografií, které zobrazují 16 typů traktorů a adaptérů. Ostatní – tato speciální skupina neobsahuje stroje. Tvoří ji nástroje používané v lesní výrobě. Do této kategorie spadá z celkového množství obrazového materiálu 19 fotografií, které zobrazují 16 nástrojů a činností potřebných při těžbě dřeva.
2.2 Sběr materiálu Podle původního předpokladu mělo stačit k získání potřebného množství obrazového materiálu pouze několik krabic s fotografiemi z laboratoře ergonomie na ústavu lesnické a dřevařské techniky (původně ve Křtinském zámku), který měl být doplněný několika málo diapozitivy. Po prohlédnutí obsahu krabic bylo zjištěno asi 500 fotografií. Žádná však tematicky nevyhovovala pro použití v této práci. Na řadu tedy přišly diapozitivy. Těch bylo značné množství cca 1000 kusů. Po vytřídění diapozitivů dle zobrazené techniky následovalo jejich převedení z analogové formy do formy digitální. K tomuto účelu byl na ústavu techniky zapůjčen skener diapozitivů NIKON LS 2000 plus instalační a ovládací software. Bylo nutné zajistit počítač s operačním systémem Windows 98, protože firma NIKON nevydala verzi ovladačů pro Windows XP. Po nalezení vhodného počítače a instalaci hardware a ovládacího software bylo naskenováno 207 diapozitivů v rastrovém formátu BMP. Tyto značně velké soubory byly převedeny v aplikaci malování ve Windows XP na komprimovaný formát JPG. Tím se dosáhlo jejich zmenšení až na 10 % původní velikosti při zachování stejné kvality. Po pečlivém prohlédnutí všech naskenovaných diapozitivů bylo zjištěno, že nezobrazují přijatelné množství strojů, ale většinou několikrát jeden druh stroje. Pro zamýšlené rozdělení katalogu nebyl dostatek různých strojů a k některým kategoriím obrazový materiál naprosto chyběl. Pro doplnění chybějících strojů tedy bylo z ústavu lesnické a dřevařské techniky zapůjčeno několik šanonů obsahujících výstřižky ze starých katalogů a fotografie. Tento obrazový materiál byl opět protříděn a skenován ve formátu JPG na kombinovaném
13
stroji HP psc 1215 all-in-one v programu HP photo & imaging v operačním systému Windows XP. V programu HP photo & imaging byl rovněž
upraven kontrast
skenovaných obrázků a použita byla také funkce vyhlazení obrazu. Tímto způsobem bylo naskenováno 307 obrázků, které byly pro použití v katalogu ještě jednou protříděny. Po tomto kroku chyběly pouze fotografie do kategorie motorových pil. Ty byly nafoceny ze sbírky motorových pil ústavu lesnické a dřevařské techniky pomocí digitálního zrcadlového fotoaparátu CANNON s rozlišením 8 megapixelů. Pily byly foceny ze dvou stran, aby se dosáhlo jejich kompletního zobrazení. Celkem bylo nafoceno 105 fotografií motorových pil.
2.3 Prezentace katalogu V předešlých kapitolách bylo popsáno jakým způsobem bude katalog rozčleněn a jakým způsobem byla zajištěna obrazová dokumentace k jednotlivým kategoriím. Zbývá tedy fotografie s popisky nějakým způsobem prezentovat a zajistit tak komukoliv snadné používání katalogu. První způsob prezentace by mohl být formou prezentace v programu Microsoft Powerpoint. Výhodou by bylo snadné vytvoření a po umístění na internetové stránky ústavu i dostupnost. Nevýhodou však je, že uživatel by musel stahovat velmi velký soubor a forma prezentace by byla značně nepřehledná. Druhým možným způsobem prezentace je tisk všech fotografií i s popisky a jejich následné svázání do katalogu s obsahem. Výhodou tištěného katalogu je přehlednost a „hmatatelná forma“ prezentace. Nevýhodou by však byly zejména vysoké pořizovací náklady, omezené možnosti rozšíření na počet výtisků a v neposlední řadě nemožnost aktualizace a průběžné doplňování informací či fotografií do katalogu. Proto byla vybrána třetí možnost a to možnost prezentace historické lesnické techniky ve formě WWW katalogu. Tento způsob má nejvíce pozitiv. V první řadě je to dostupnost pro širokou veřejnost, možnost snadné aktualizace a změn, malá finanční náročnost, snadná a rychlá zpětná vazba a hlavně přehledný a líbivý systém zobrazování fotografií.
14
Katalog
je
umístěn
na
vlastním
serveru,
a
to
na
adrese:
http://catalog.ufb.cz/index.php. Umístěním odkazu na stránky ústavu lze dosáhnout přístupnosti pro všechny, kteří je navštíví. Vložením adresy stránek do internetových vyhledávačů jako Seznam.cz a Centrum.cz lze zajistit vyšší návštěvnost katalogu. Umístění kontaktní emailové adresy na stránky katalogu spolu s prosbou o pomoc při doplňování chybějících strojů zajistí rozšiřování a aktualizaci katalogu a změní jej tak z „mrtvých“ statických stránek na stránky aktuální, živé a rozvíjející se. K tomuto napomáhá i diskusní fórum, ve kterém mohou uživatelé prezentovat své názory, upozorňovat na chyby v katalogu či přidávat informace o strojích. Pokud by tento systém dobře fungoval, mohl by se katalog po nashromáždění potřebného množství fotografií předělat podle třídníku lesnických strojů. Ve finální verzi by tedy mohl obsahovat fotografie a technická data všech lesnických strojů, které kdy byly vyrobeny.
15
3
POPIS JEDNOTLIVÝCH KATEGORIÍ V KATALOGU
V následující kapitole stručně popisuji lesnickou techniku a činnosti prezentované v katalogu. Text dělím do podkapitol podle jednotlivých kategorií v katalogu, čili: sběr semen, lesní školky, obnova lesa, motorové pily, soustřeďování dříví, odvoz dříví, dřevosklady, traktory a tahače a ostatní technika.
3.1 Sběr semen V současné době jsou využívány tři způsoby sběru osiva, a to z korun stojících stromů, z pokácených stromů a z povrchu půdy. Pro snadné získávání semenného materiálu se zakládají semenné sady.8
3.1.1 Sběr osiva z korun stromů Sběr se realizuje přímo v lesních porostech. Pomocí trhačské soupravy pracovník bezpečně vystoupí do koruny, provede vlastní trhání šišek a poté sestoupí zpět na zem. V České republice se k výstupu do korun stromů využívají nejvíce stupačky a horolezecká lana.9 Můžeme však využít i jiných způsobů jako jsou např. soustava švédských žebříků, kombinovaná sedačka či hydraulická zdvižná plošina. V jiných zemích se pro přístup ke korunám využívá dokonce i balonů a vrtulníků, na kterých je zavěšena pracovní plošina.10
3.1.2 Sběr osiva z povrchu půdy Tímto způsobem se sbírá osivo opadané jak přirozeně tak uměle pomocí setřásačů (vibrátorů). Ty jsou konstruovány jako samochodné stroje nebo jako adaptéry traktorů.
8
Srov. NERUDA, J., SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví , 2006, s. 43.
9
Srov. KOCIÁN, D, Ergonomická charakteristika sběru osiva z vysokých stromů , 2006, s.10. Srov. Tamtéž.
10
16
Pohon setřásacího mechanismu může být hydraulický nebo mechanický. Vlastní sběr může probíhat manuálně nebo mechanizovaně, za pomoci vysavačů semen. 11
3.2 Lesní školky Lesní školky můžeme rozdělit na dvě skupiny. První skupina produkuje prostokořenný sadební materiál a druhá skupina obalený sadební materiál. Oba druhy sadebního materiálu vyžadují rozdílné pěstební postupy, což znamená i různou techniku pro každý z obou postupů. V současnosti i v blízké minulosti byla naprostá většina sadebního materiálu používaného v České republice prostokořenná. Z tohoto důvodu je i všechen obrazový materiál k této kategorii z oblasti prostokořenného sadebního materiálu. Prostokořenný sadební materiál je takový materiál, na jehož kořenovém systému po vyzvednutí nezůstává žádná hmota substrátu, z něhož byl vyzvednut. Produkce sazenic trvá přibližně 5 let a za tu dobu musí projít několika pěstebními zásahy. Pro každý tento zásah existují speciální stroje. Pro přípravu půdy jsou potřeba pluhy (radličné, talířové, rotační rýčové), smyky, brány, kultivátory, půdní frézy, rotavátory a válce. K následnému setí se používají secí stroje například SEUN 7Z. Dále se použije zasypávač výsevů k přikrytí vysetých semen. Školkováním, čili přesazením semenáčků do volnějšího sponu, lze podpořit růst kořenů. K tomu slouží školkovací stroje. Podobného efektu je možné dosáhnout také použitím odřezávačů, které zakrácením současného kořenového systému podpoří růst drobných kořínků. K péči o materiál během jeho života slouží plečky, stroje pro aplikaci hnojiv a závlahová zařízení. Ke konečnému vyzvednutí sazenic slouží podorávače, vyzvedávače a sklízeče.12
11
Srov. NERUDA, J., a SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví , 2006, s. 47.
12
Srov. Tamtéž, s. 59.
17
3.3 Obnova lesa Obnova lesa zahrnuje práce, které vedou od vytěženého porostu k zajištěné kultuře. Na každou potřebnou práci existuje stroj, který ji usnadňuje. K odstranění těžebních zbytků slouží shrnovače klestu, sekačky klestu a balíkovače klestu. Pro odstranění nežádoucích nárostů se využívá jak mechanických, tak hlavně manuálních prostředků jako jsou motorové pily, křovinořezy, řezné radlice, drtiče, drtící válce a mulčovací frézy. Po odstranění nežádoucích objektů lze pokračovat přípravou půdy, která může být buď pro přirozenou obnovu lesa a nebo pro umělou obnovu lesa. Příprava pro přirozenou obnovu probíhá pouhým zraňováním půdního pokryvu a obnažením minerální půdy. Pro umělou obnovu se využívá hlavně pomístná příprava půdy, výjimečně celoplošná. Pomístnou přípravu lze rozdělit dále na souvislou a přerušovanou. Souvislá příprava je charakterizována dlouhými nepřerušovanými pruhy připravené půdy. K tomu slouží lesní odhrnovací pluhy, lesní půdní frézy, talířové rotační zraňovače apod. Pro přerušovanou přípravu půdy je oproti tomu typické jednotlivé sponové rozmístění zpracovaných částí půdního povrchu, které však nejsou vzájemně propojeny. K tomu slouží stroje pro jamkovou přípravu půdy (jamkovače) a nebo stroje pro ploškovou přípravu půdy (ploškovače). Pro samotné zalesnění slouží sázecí stroje nebo secí stroje. 13
3.4 Motorové pily I přes rozšířenější používání harvestorových technologií, zůstává u nás motorová pila jedním z nejvíce používaných strojů při těžbě dřeva. Má přijatelnou hmotnost, vysokou spolehlivost, všestrannou použitelnost, jednoduchou obsluhu a poměrně nízkou cenu. Pozitiva motorové pily jasně převládají nad negativními účinky na obsluhu, jež jsou zapříčiněny nadlimitní hlučností a vibracemi. Motorové pily se používají na kácení, odvětvování a zkracování dřeva. Většina výrobců vyrábí všechny kategorie pil. Podle výkonu motoru, hmotnosti a technologické upotřebitelnosti lze rozdělit pily do tří skupin:
13
Srov. NERUDA, J., a SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví , 2006, s. 105 - 132.
18
V první skupině jsou pily s výkonem motoru do 2,25 kW. Používají se při výchovných těžbách (prořezávkách), prvních probírkách a při odvětvování v kombinaci s pilami vyšších výkonových kategorií. Obsah válce je 26 – 60 cm3 a hmotnost pily do 6-6,5 kg. Ve druhé skupině jsou pily s výkonem motoru 2,26 – 3,75 kW a s hmotností 1011,5 kg. Tyto pily mají poměrně široké uplatnění. Používají se v probírkových i v mýtních porostech. Dobře se uplatňují i při odvětvování stromů. Ve třetí skupině jsou pily s výkonem motoru nad 3,75 kw a s hmotností nad 11,5 kg. Jsou to nejvýkonnější pily, které se používají při těžbě v mýtních porostech s vyšším objemem hmoty stromů (nad 2m3). Velmi dobře se osvědčují při přeřezávání kmenů. Podle polohy válců existují pily se stojatým, šikmým (dopředu a nebo dozadu), případně s ležatým uložením. Při stojaté poloze válce se na rukojeť pily, a tudíž i na ruce dřevorubce přenáší nejvíce zdraví ohrožujících otřesů. 14
3.5 Soustřeďování dříví Dle podílu různých charakteristik práce lze rozlišit: manuální soustřeďování dříví, gravitační soustřeďování dříví, animální soustřeďování dříví a mechanizované soustřeďování dříví (to se dále dělí na komplexně mechanizované a částečně mechanizované). Komplexně mechanizované soustřeďování dříví (bezúvazkové) je realizováno bez dotyku lidské ruky. U částečně mechanizovaného (úvazkové soustřeďování) je třeba určitý podíl lidské práce. V ČR a i ostatních lesnicky vyspělých zemích naprosto převládá soustřeďování pomocí mechanických prostředků. Dominantní místo přitom zaujímají traktory a tahače. V současné době je pomocí traktorů a tahačů soustřeďováno cca 80% objemu vytěženého dříví v ČR. Jejich svahová dostupnost je do 40% sklonu svahu, což znamená celých 83% všech lesních terénů v ČR. Technologickou využitelnost traktoru
14
Srov. RÓNAY, E., a DEJMAL, J. Lesná ťažba, 1981, s. 53 - 55.
19
limituje především jeho vybavení, jako je lanový naviják, přibližovací štít, rampovač, rampovací radlice... atd.15
3.6 Odvoz dříví Silniční vozidla pro odvoz dříví se dělí do čtyř skupin. První skupinu tvoří motorová vozidla, což jsou taková vozidla, která pohání jejich vlastní motor. Druhou skupinou jsou přípojná vozidla, která nemají motor a nejsou schopna samostatného pohybu bez spojení s tažným vozem. Třetí skupinu tvoří nemotorová vozidla, což jsou například potahové vozy. Ve čtvrté skupině jsou odvozní soupravy. Soupravu tvoří tažné vozidlo a vozidla přípojná (jedno či více). Motorová vozidla dále zahrnují traktory, použitelné jako tažná vozidla (při odvozu dříví na valníkovém či klanicovém přívěsu a pro odvoz štěpek), sortimentní vyvážecí traktory, vyvážecí soupravy (těch se využívá k odvozu rovnaného dříví a krátkých výřezů na krátké vzdálenosti) a nákladní automobily, které se podle schopnosti jízdy terénem dělí na silniční a terénní. Přípojná vozidla lze rozeznat podle provedení ložné plochy na vozidla plošinová, valníková a oplenová, a dále podle způsobu připojení na přívěsy a polopřívěsy. Přívěsy nesou náklad samostatně a jsou zpravidla vícenápravové. Polopřívěsy se používají k dopravě dlouhého materiálu a nejsou schopny nést náklad samostatně bez tažného vozidla. 16
3.7 Dřevosklady Dřevosklady plní obecné funkce označované jako zprůmyslnění výroby dříví. Na každém druhu skladu je však míra plnění těchto funkcí jiná. Mezi obecné funkce patří: lepší podmínky pro druhování, lepší pracovní podmínky a lepší sociální podmínky. Lepší podmínky pro druhování spočívají v lepší viditelnosti dříví,
15
Srov. NERUDA, J., a SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví, 2006, s. 220 - 231.
16
Srov. NERUDA, J., a SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví, , 2006, s. 266 - 267.
20
přístupnosti a technickém vybavení pracoviště. Lepší pracovní podmínky spočívají v terénu bez překážek, použití strojové práce místo manuální a přenesení některých druhů prací „pod střechu“. Lepší sociální podmínky spočívají v možnosti kompletního sociálního zařízení u stálých skladů a v možnosti zajištění stravování. Prostorové uspořádání skladu a typy techniky musí vyhovovat všem operacím, které se budou na daném skladě provádět. Jsou to: skládání dříví z odvozních souprav, ukládání složeného dříví na skládky, podélné a příčné vnitroskladové přemisťování dříví, měření dříví, příčné přeřezávání dříví, třídění, štípání, odkorňování, odvětvování, štěpkování, popisování, evidování, adjustace, nakládání hotových sortimentů a případně další operace.17
3.8 Traktory a tahače Energetické prostředky jsou stroje měnící jeden druh energie na druhý; jsou tedy zdrojem energie pro jiné stroje nebo strojové části. Lze je rozlišit na stacionární, s nimiž je spotřebič přímo propojen a při konání práce nemění svou polohu, a na mobilní, které jsou vybaveny podvozky a mohou se tak vlastní silou přemístit. Využívají se ve spojení s jedním a nebo více adaptéry k přepravě materiálu, osob nebo jako zdroj tahové síly. Traktory jsou mobilní energetické prostředky, u nichž je snadné připojení a odpojení jednoho nebo více adaptérů. Dále lze jejich pohonnou energii pomocí mechanických a hydraulických mechanismů případně tahem traktoru snadno přenášet. Pro rozřazení traktorů lze použít celou řadu kritérií jako jsou např.: počet náprav, počet poháněných kol, konstrukce podvozku, konstrukční řešení strojních uzlů, výkon motoru, parametry odvozené od veličin mechaniky traktoru, typové třídění výrobců, základní a přídatná výbava a základní určení.18
17
Srov. NERUDA, J., a SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví, 2006, s. 281 - 283.
18
Srov. Tamtéž, s. 10 - 11.
21
3.9 Ostatní Do této kategorie jsou zařazeny fotografie různého ručního nářadí a činností, při kterých je tohoto nářadí využíváno. Podle způsobu použití se dřevorubecké nářadí dělí do čtyř skupin. První skupina (hlavní dřevorubecké nářadí) obsahuje sekyry a pily, druhá skupina (pomocné dřevorubecké nářadí) obsahuje dřevorubecké přetlačné lopatky, obracák, klín do řezu, klíny tažné, klíny štípací, lehkou sekyru, kalač, dřevorubecký háček, vynášecí kleště, spínač kmene, stahováky zavěšených stromů, škrabáky na kůru, loupáky na kůru, skoblice, přetlačnou tyč a poříz. Do třetí skupiny (udržovací dřevorubecké nářadí) patří veškeré nářadí a pomůcky potřebné k údržbě hlavního a pomocného dřevorubeckého nářadí. Čtvrtou skupinu nakonec tvoří nářadí k měření a označování zpracovaného dříví. Patří sem samonavíjecí dřevorubecké pásmo, průměrky, číslovačky a cejchovací kladívko.19
19
Srov. NERUDA, J., a SIMANOV, V., Technika a technologie v lesnictví, 2006, s. 186 - 189.
22
4
VÝSLEDKY
V následující kapitole předkládám výsledky mé práce v podobě tabulek, do kterých jsou vložena data o počtech strojů a činností v jednotlivých kategoriích a dále o počtu obrázků, na kterých jsou tyto stroje a činnosti zobrazeny. Při zpracování předložené bakalářské práce bylo shromážděno 620 kusů obrazové dokumentace, avšak pouze 290 kusů mohlo být použito pro potřeby katalogu. Ostatní obrázky neměly požadovanou kvalitu nebo zobrazovaly jenom detailní část stroje. Dalším důvodem, proč nebylo vhodné některé fotografie použít, byl fakt, že se nepodařilo zjistit, co přesně zobrazují.
Tab. 1: Sběr semen Počet
Činnost
obrázků Upevnění stupaček
1
Výstup do koruny pomocí stupaček
2
Tab. 2: Technika pro lesní školky Název stroje/činnost
Počet obrázků
02RS – 09 s taženou výsevovou jednotkou
2
Dělený podřezávač sazenic RL 3-005
1
Kompresor na tlakování postřikovače
1
Meziřádková aplikace pesticidů
2
Nakladač lopatový nesený
1
Nesený rám pro školkařské adaptéry NR 2
1
Ochranný kryt pro meziřádkovou aplikaci pesticidů
1
23
Poháněná plečka rotační pro lesní školky PK 1-067
1
Postřikovač RS –09
1
Půdní kartáč PK 150 Z
1
Rotační nepoháněná plečka RNP 7
1
Rotavátor na celoplošné zpracování půdy za UKT
1
Rozmetadlo
1
Rychlozávěs RZ 1
1
Secí stroj nesený SEUN 7 Z
1
Školkovací stroj Mannhardt
1
Utlačovací válec pro lesní školky PB 5-020
1
Výsevový stroj na RS 09
1
Vyznačovač záhonů PK 3-012
1
Vyzvedávač semenáčků
1
Zasypávač výsevů nesený RL 1-001
1
Tab. 3: Obnova lesa Název stroje
Počet obrázků
Brány diskové BDM 100
1
Dubbel Maskinen
1
Drtič buřeně
1
Jamkovač
1
Jamkovač hydraulický na SLKT
1
Jamkovač motorový BUNGARTZ
1
Jamkovač nesený za traktor
3
Jamkovač samohybný motorový
1
MARA
1
Měření vlivů působených na obsluhu motorového dvoumužného jamkovače
4
Nesený postřikovač lesnický
1
Paleta pro přípravu sazenic
1
Pěstební ochranná vana pro Z 7245
1
24
Pluh talířový pro pruhovou přípravu půdy PH 4-010
1
Přihnojovač K RL 2 TYP BRL-070
1
Rýhový zalesňovací stroj
1
SFI Scarifier
1
Shrnovač klestu SV 6- 087
1
Souprava Nástaveb pro pěstební činnost RL 9-011
1
TTS Forstegge
1
TTS Forstfrase
1
TTS2 Planter
1
Válec CAMBRIDGE závěsný VCZ 120
1
Válec speciální závěsný VSZ 120
1
Válec závěsný VZ 120
1
Válec závěsný VHZ 120
1
Tab. 4: Motorové pily
Název pily
Počet obrázků
BŘP COMET
2
Dvoumužná řetězová pila MP 50
5
DOLPHINA
2
DRUŽBA 60
2
HOMELITE 350
2
HOMELITE A17
2
HOMELITE MINI
2
HOMELITE XL 800
4
HUSQVARNA 180-S
2
HUSQVARNA 240 SG
2
HUSQVARNA 40
2
HUSQVARNA 444 SG
2
HUSQVARNA ELECTRONIC 1600
2
JMP 54
2
25
JO-BU M5
2
JONSERETH 751
2
KYORITSU 60s
2
MC CULLOCH 2-10
2
MC CULLOCH SUPER PRO 60
2
MINIBRUTE
2
MP 40
2
PARTNER R 18
2
PARTNER R 400 – 21
2
PILA SPALINOWA ZPML BK 20
2
Pila URAL
1
Pila URAL – 2
2
SACHS DOLMAR 114
2
SACHS DOLMAR 118
2
SACHS DOLMAR 153
2
SACHS DOLMAR 166
2
SACHS DOLMAR PS- 7300
2
SOLO REX
4
SOLO TWIN
2
Stihl 026
2
Stihl 036
2
Stihl 040
2
Stihl 041 AV
4
Stih 044c
2
Stihl 07
2
Stihl 08S
4
Stihl 192 T
2
Stihl BKL
2
STIHL CONTRA
8
WERUS ES 35
2
26
Tab. 5: Soustřeďování dříví
Název stroje/činnost
Počet obrázků
Drapák na LKT 81 TYP AHD 945
1
Druhy úvazků
2
Dvoububnový naviják DTN-4
1
Lanový systém LS 2-500
1
Nástavba pro vyklizování dříví na Z 5245
1
Nástavba pro soustřeďování dříví na Z 72454 S TUN 40 TYP MA 6-018
1
Nástavba pro soustřeďování dříví na Z 7245 S DTN 4 TYP MA 6-008
1
Poutání kmene úvazkem
1
Použití silové kladky
1
Použití směrové kladky
2
Protahovací odvětvovač SV 6-098
1
Přibližování pomocí UKT
2
Přibližování traktorem Zetor SUPER
2
Radiostanice
1
Rampovací vzpěra + naviják
3
Rampovač na UKT
4
Sekačka větví
1
Skládka dřeva
1
Stahovák zavěšených stromů S 3
1
UKT bez Těžební kompletace
1
UKT s Těžební kompletací
1
Vkládání lana do kladky
1
Vyklízení dříví
1
Vyklizování dříví pásovým traktorem Zetor SUPER P
4
Vyklizování kmenů pomocí UKT
4
Vytahování lana do porostu
1
Vyvážecí souprava VS 5 H
1
27
Tab. 6: Odvoz dříví
Název stroje/činnost
Počet obrázků
Najetí k hráni dlouhého dříví pro nakládku.
1
Zajištění navalovacích podpěr do plenů
1
Rozpojování přívěsu oplenu
1
Automobilové navijáky TB A TBV
1
Dvounápravový přívěs DAV-12
1
Elektrické navádění EN 3
1
Jednotný oplen
1
Kompletace vozidla T 815 S HR JONSERED 90Z
1
Lesnická nástavba pro odvoz dlouhého dříví na Liaz 111.800
1
Lesnická nástavba pro odvoz krátkého dříví na Liaz 111.800
1
Přívěs PV- 1612 Na Krátké Dříví
1
Přívěs oplenový DA-15
1
Přívěs oplenový typ MA 6-020 (DAN 8)
1
Přívěs oplenový typ MV 7-018 (DAV-8)
1
Vyklopení podpěry jednoosého přívěsu
1
Sklopení podpěry jednoosého přívěsu
1
Brzdění a zajištění klínem jednoosého přívěsu
1
Nakládka dříví na odvozní soupravu Praga V3S pomocí lanových navijáků
5
Odvozní souprava na dlouhé dříví Praga V3S
1
Příprava vodících kladek na odvozní soupravu Praga V3S
2
Příprava lan na odvozní soupravě Praga V3S
1
Tab. 7: Dřevosklady
Název zařízení/činnost
Počet obrázků
Hydraulická jeřáb manipulační linky
1
Kotoučová pila
1
28
Pásový dopravník
1
Přemísťování vyloženého dříví
2
Přemísťování vytříděného dříví
1
Příprava dříví k manipulaci
1
Třídící část manipulační linky
8
Vykládání dříví pomocí hydraulického jeřábu s drapákem
1
Tab. 8: Traktory a tahače
Název traktoru
Počet obrázků
HORSKÝ MALOTRAKTOR TH-4K2-10
1
JEDNOOSÝ TRAKTOR TJ-5
1
LKT 80
1
MALOTRAKTOR T-4K-12-1
1
MOTOROBOT PF 6
1
TJ-6,5
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10 –Čtyřproužkový secí agregát 4-SeA
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10 – Fréza nesená universální
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10 – Jamkovač JM 10
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10 – Plečka pro lesy 2-6 KpLN
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10 – Postřikovač nesený
1
TRAKTOR NÁŘAĎOVÝ TN-4K2-10 – Půdní kartáč
1
Zetor 7011 UKT
1
Zetor SUPER P (pásový traktor)
3
Zetor SUPER s výbavou pro přibližování dříví
1
29
Tab. 9: Ostatní
Název nástroje/činnosti
Počet obrázků
Čepování
1
Kmenový obracák
1
Kmenový spínač
1
Loupání kůry
1
Obracák
1
Odkorňovací škrabky
1
Odkorňování
1
Odvětvování sekerou
1
Průměrka
1
Rovnání palivového dříví do hrání s pomocí dřevorubeckých háků
2
Řetězový „hupcuk“
1
Směrová kladka
1
Štípání
3
Tvoření náběhových hran na patě kmene, pro usnadnění přibližování
1
Uvolnění zavěšeného stromu pomocí obracáku
1
Uvolnění zavěšeného stromu pomocí řetězového hupcuku a směrové kladky
1
Všechny kategorie lesnické techniky uvedené ve výsledkových tabulkách jsou pak konkrétně prezentovány v katalogu jejích obrázků, který byl vypracován jako nedělitelná součást předložené práce. Součástí předložené závěrečné práce je CD s vyobrazeními všech momentálně získaných historických strojů, nástrojů a zařízení. Tím byl splněn hlavní cíl závěrečné práce. Dovolujeme si zdůraznit, že katalog je veřejně dostupný na internetové adrese: http://catalog.ufb.cz/index.php. Systém katalogu je zprostředkovaně otevřený studentům a odborníkům, kteří mohou dodávat prostřednictvím autora další obrázky lesnické techniky a odpovídající technické popisy.
30
5
DISKUSE
Výsledky shrnuté do tabulek ve čtvrté kapitole ukazují sice na velké množství získaného a menší množství použitého materiálu. Zároveň je však zřejmý malý počet fotografií nebo jejich přebytek v některých kategoriích. Tento problém by mohlo vyřešit přidání dalších kategorií do organizační struktury katalogu a vyhledání dalšího obrazového materiálu na doplnění poloprázdných položek, anebo vytvoření úplně nového katalogu pomocí třídníku lesnických strojů a tím změnit celý systém rozdělení katalogu. Za předpokladu, že vytvořené internetové stránky budou živé a jejich uživatelé na ně přidají jeden stroj každý týden, pak se zvětší počet fotografií a obrázků o 52 kusů za rok. Tento odhad podle mého názoru nestačí pro rozšíření tohoto katalogu do té míry, aby to naplnilo kritéria požadavků na diplomovou práci. Bylo by tedy nutné aktivně vyhledávat další zdroje obrazového materiálu a nespoléhat se jen na relativně málo pravděpodobné příspěvky uživatelů. Kategorie Ostatní je poněkud těžkopádná, možná by bylo vhodnější zařadit jednotlivé
druhy
ručního
nářadí
a
činnosti
jím
vykonávané
do
kategorií
věcně/předmětově souvisejících s určitým druhem nářadí. Na druhou stranu ostatní kategorie zobrazují techniku, která nemá s ručním nářadím žádné společné znaky a proto je zařazeno do speciální skupiny. Pokud se při dalším rozšiřování tohoto katalogu dojde k závěru nepoužít třídník lesnický strojů, přestanou dané kategorie vyhovovat a bude třeba použít konkrétnější způsob členění kategorií, a to formou podkategorií. Tedy přidat ještě jednu úroveň databáze. Výsledné rozdělení by tedy mohlo vypadat takto: kategorie s názvem soustřeďování dříví by se dělila na podkategorie soustřeďování pomocí UKT, LKT, lanovky, animální síly a gravitační soustřeďování. A tak podobně u jiných kategorií.
31
ZÁVĚR
Tématem předložené bakalářské práce byla Lesnická technika z fotodokumentace laboratoře ergonomie. Jejím cílem bylo vytvoření katalogu historické lesnické techniky za účelem prezentace historického obrazového materiálu. Katalog by měl sloužit jako pomůcka při výuce na ústavu Lesnické a dřevařské techniky. Význam této práce je historický, technicko-vědecký a především edukační. Práce byla dělena do pěti kapitol. První kapitola se věnovala stručné historii lesního hospodářství a vývojem lesnické techniky v ČR. Ve druhé kapitole byly popsány metody při tvorbě katalogu, způsobu sběru a třídění obrazového materiálu, forma prezentace katalogu a její využití k rozvoji a aktualizaci katalogu. Kapitola třetí se zabývala stručným seznámením s jednotlivými kategoriemi katalogu. Ve čtvrté byly přehledně zobrazeny výsledky, tj. kolik fotografií patří do každé kategorie a celkové počty nasbíraných fotografií. V páté kapitole proběhla diskuse. Při tvorbě katalogu bylo přetříděno přes 2000 kusů obrazového materiálu. Do digitální podoby se jich převedlo 620 a z tohoto počtu pouhých 290 bylo použito při tvorbě katalogu a zařazeno dle „klasického“ rozdělení do devíti chronologicky řazených kategorií. Chronologická řada začíná sběrem semenného materiálu přes výchovu porostů až po těžbu a končí následnou manipulaci. Samostatné jednotky potom tvoří kategorie traktorů a tahačů s kategorií „Ostatní“, do které patří veškeré manuální nástroje a činnosti jimi vykonávané. Pokud se splní všechny náležitosti popsané v podkapitole 2.3 neměl by existovat důvod pro nevytvoření aktivního webového katalogu, který by se průběžně aktualizoval tím, že by jeho uživatelé přidávali nové a nové fotografie a obrázky. V případě, že by se podařilo tímto způsobem nasbírat dostatečné množství obrazového materiálu, dalo by se uvažovat o předělání systému členění katalogu na dělení dle třídníku lesnických strojů a toto zpracovat jako součást diplomové práce. Hotový katalog je zpracován ve formě WWW stránek a dostupný na adrese http://catalog.ufb.cz/index.php. Tento způsob prezentace byl vybrán díky snadné a nepřetržité přístupnosti, rychlé aktualizaci a finanční nenáročnosti.
32
BIBLIOGRAFIE
FOLTA, Jaroslav. Studie o technice v českých zemích 1945-1992. Teze. 1. vyd. Praha: Národní technické muzeum, 1997. 176 s. ISBN 80-7037-068-8. Home Les [online]. 2009. [cit. 2009-04-18]. Dostupné na Word Wide Web: < http://www.slshranice.cz/homeles/homeles12.pdf >. KOCIÁN, Dušan. Ergonomická charakteristika sběru osiva z vysokých stromů , 2006, s.10. Bakalářská práce na MZLU v Brně. Vedoucí bakalářské práce Vladimír Šedivý. Lesní hospodářství [online]. 2009. [cit. 2009-04-18]. Dostupné na Word Wide Web: < http://www.scribd.com/document_downloads/.../6846507.pdf >. Lesnická práce – časopis pro lesnickou vědu a praxi [online]. 2009. [cit. 2009-04-17]. Dostupné
na
Word
Wide
Web:
< http://lesprace.silvarium.cz/content/view/1750/161/ >. MANSFELD, Bedřich. Průvodce světem techniky. 1. vyd. Praha: Prometheus, 19371939. 672 s. ISBN neuvedeno. NAVRÁTIL, Stanislav. Lesnická a dřevařská technika, výuka a výzkum: sborník referátů. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1997. 153 s. 80-7157-266-7. NERUDA, Jindřich, a SIMANOV, Vladimír. Technika a technologie v lesnictví. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006. 324 s. ISBN 80-7157988-2. PAULINYI, Ákoš. Průmyslová revoluce. 1.vyd. Praha: ISV, 2002. 290 s. ISBN 80-86642-02-X. RÓNAY, Eugen, a DEJMAL, Jaroslav. Lesná ťažba. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1981. 347 s. ISBN neuvedeno. Vše pro podlahy: materiály, podlaháři, poptávky na podlahy, odborné články [online]. 2009.
[cit.
2009-04-18].
Dostupné
na
Word
Wide
Web:
< http://www.propodlahy.cz/art.asp?id=336 >.
33
SUMMARY
The goal of my work was to create a picture catalogue of historical forestry engineering with the help of photodocumentation of The Institute of Forestry and Timber Engineering. This catalogue I decided to divide into nine categories according to the chronological procedure of forestry
works. From saplings through timber-stand
improvement to harvesting and wood handling. Separately there is a group of tractors and trailers and the group “Others“. I was gaining the material by scanning slides and older catalogues of forestry engineering. Substantial part also by my own taking photographs of historical machines. The gained material I decided to present in the form of internet catalogue with the possibility of discussion and inserting references to other similarly oriented internet sites. This reference: http://catalog.ufb.cz/index.php is supposed to be inserted to the internet site of
The Institute of Forestry and Timber Engineering so that it can
be reached by students of the faculty. In the last part of this work I made summaries of names of the machines and carried out operations and number of photographs in which the machines or operations are depicted. The importance of this work is of several kinds - historical importance, technical-scientific importance and last but not least the importance educational.
34
SEZNAM TABULEK
Tab. 1: Sběr semen...............................................................................23 Tab. 2: Technika pro lesní školky........................................................23 Tab. 3: Obnova lesa.............................................................................24 Tab. 4: Motorové pily………………………………………………..25 Tab. 5: Soustřeďování dříví………………………………………….27 Tab. 6: Odvoz dříví…………………………………………………..28 Tab. 7: Dřevosklady………………………………………………….28 Tab. 8: Traktory a tahače……………………………………………..29 Tab. 9: Ostatní………………………………………………………..30
35
PŘÍLOHY
SEZNAM PŘÍLOH
1. Vzhled hlavní internetové stránky 2. Ukázky reprezentativních obrázků k jednotlivým kategoriím 3. CD s katalogem historické lesnické techniky
36
Příloha č. 1. Vzhled hlavní internetové stránky Obr.1: Ukázka rozvržení internetových stránek
37
Příloha č. 2. Ukázky reprezentativních obrázků k jednotlivým kategoriím Obr. 2: Výstup do koruny pomocí stupaček
Obr. 3: Ochraný kryt pro meziřádkovou aplikaci pesticidů
38
Obr.4: TTS2 Planter
Obr. 5: Stihl BKL
39
Obr. 6: UKT s Těžební kompletací
Obr. 7: Odvozní souprava na dlouhé dříví Praga V3S
40
Obr. 8: Třídící část manipulační linky
Obr. 9: Zetor SUPER P
41
42
