MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta
Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci
Bakalářská práce
2006/2007
Nina Macků
1
MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ
Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny
Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci
Bakalářská práce
2006/2007
Nina Macků
2
Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně dne 19. 4. 2007
3
Poděkování:
Úvodem bych chtěla poděkovat vedoucímu své dipomové práce Ing. Luďku Kapounkovi, CSc., dále svým rodičům za podporu a všem, kteří mi poskytli pomoc při realizaci mé bakalářské práce.
4
Nina Macků Název tématu: Analýza krajinného segmentu v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci The title of the theme: Analysis of regional segment in the area Vranovská přehrada in relation to recreation
Abstrakt: Cílem bakalářské práce byla analýza rekreačních středisek, turistických tras, cyklotras, hipotras a historických památek na zvoleném území. Potřebné údaje byly získany vlastním terénním průzkumem vybrané lokality. Návštěvnost byla zjištěna provedením venkovního měření, které probíhalo v měsících červenec, srpen a září. Rekreační dostupnost a předpokládané zatížení lokality rekreací bylo zjištěno podle Kasalického (1979). Rekreační potenciál porostů byl stanoven Ambrosovou (1980) metodou a rekreační účinnost současných porostů dle Vyskota (1984). Lokalita svojí prostorovou dimenzí a časovou dostupností splňuje předpoklady pro rekreaci jednodenní až vícedenní a také k tzv. pobytové individuální rekreaci, probíhající sezónně. Jednotlivá střediska byla posuzována dle atraktivnosti, vybavenosti a kapacity. Celkově lze stav rekreačních středisek hodnotit uspokojivě. Zjištěné nedostatky jsou řešeny patřičnými návrhy. Klíčová slova: rekreace, rekreační středisko, památky, návštěvnost, turistika, cyklostezka, hipostezka
Abstrakt: The aim of the bachelory work was analysis recreational centres, tourist paths, cycle paths, bridleways and historical memories on election territory. The necessary data was obtained by own cross country inguire of choice area. The quantity of visit rate was found out by outside measuring that proceeded in month of July, August and September. Recreation availability and implied trust load region was found according to Kasalický (1979). The recreation potential of forest stands was fixed by method of Ambros. The recreation effect of contemporary forest stands was evaluated by method of Vyskot. The territory with its cubic dimension and time availability realize expectations for ephemeral recreation till long – term recreation. Singel centres were judged according to attractivity, facilities and capacitive. The state of recreational centres it is possible totally rate as satisfactory. The absences are solved by suggestions. Key words: recreation, recreation centre, memories, quantity of visit rate, tourism, cycle path, bridleway
5
Obsah 1 Úvod……………………………………………………………………………...……1 2 Charakteristika vybraného území…………………………………………….…..........2 2. 1. Administrativně správní zařazení ……………………………………..…...2 2. 1. 1. Národní park Podyjí .....................................................................2 2. 2. Biogeografické charakteristiky......................................................................3 2. 2. 1. Přírodní lesní oblasti ........................................................………3 2. 2. 2. Typy přírodní krajiny....................................................................3 2. 2. 3. Sídelní typy .....................................................................……….4 2. 3. Geologické poměry ........................................................................………...4 2. 4. Geomorfologie oblasti...................................................................………....4 2. 5. Regionálně fytogeografické členění ČR ..........................................……….5 2. 6. Pedologické poměry ..........................................................................……...5 2. 6. 1. Produkční potenciál půd .................................................……….6 2. 7. Klimatické poměry .......................................................................................6 2. 8. Hydrologické poměry ...................................................................................9 2. 8. 1. Vodohospodářský potenciál území ..............................................9 2. 8. 2. Regiony povrchových vod v ČSR................................................9 2. 8. 3. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR.................................10 2. 9. Přírodní a socioekonomické faktory životního prostřed………………….10 2. 9. 1. Historický vývoj kultivace krajiny…………………………….10 2. 9. 2. Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb…...……………10 2. 9. 3. Cestování a rekreace …………………………………………..10 2. 10. Biota …………………………………………………………………….11 2. 10. 1. Flóra ………………………………………………………….11 2. 10. 2. Fauna …………………..…………………………………….12 2. 11. Zemědělství, lesní hospodářství, průmysl ……………………..……….12 2. 11. 1. Zemědělství……...…………...……………………………....12 2. 11. 1. 1. Zemědělský region………………..……….……..13 2. 11. 2. Lesní hospodářství……………………………..…………….13 2. 11. 3. Průmysl ……………………………………..…………….....19 2. 12. Mikroregion Vranovsko ..........................................................................20 2. 13. Znojmo ....................................................................................................21 3 Rekreace na dané lokalitě............................................................................................23 3. 1. Typizace rekreace na dané lokalitě............................................................23 3. 2. Posouzení lokality z hlediska rekreační atraktivity...................................24 3. 2. 1. Camp Pláž .............................................................................…24 3. 2. 2. Chata Dolja ...............................................................................25 3. 2. 3. Chatová osada U tobogánu .......................................................25 3. 2. 4. Penzion M .................................................................................26 3. 2. 5. Štítarský ráj............................................................................…26 3. 2. 6. Penzion U jezera ...................................................................…27 3. 2. 7. Osada U lesa .......................................................................…..27 3. 2. 8. Chatová osada Slunečnice ...................................................….28 3. 3. Okolí Vranovské přehrady ........................................................................28 3. 3. 1. Zámek Vranov nad Dyjí .............................................................28 3. 3. 2. Hrad Bítov ..................................................................................29 3. 3. 3. Zřícenina hradu Cornštejn ..........................................................30 3. 3. 4. Zřícenina hradu Frejštejn .......................................................….31
6
3. 3. 5. Vodní dílo Vranovská přehrada ...................................................31 3. 3. 6. Vyhlídka Hardegg ........................................................................32 3. 4. Haberská starodávná stezka .....................................................................32 3. 4. 1. Památky duchovní kultury, památníky a ostatní památky v okolí32 3. 5. Současné pěší turistické trasy …………………………………...……....35 3. 5. 1. Značení pěších tras …………………………………………….35 3. 5. 2. Přehled turistických tras ……………………………………….35 3. 5. 2. 1. Turistické okruhy ve Vranově nad Dyjí …………….35 3. 5. 2. 2. Výlet do přírody …………………………………….36 3. 5. 2. 3. Za romantikou Podyjí ……………………………….38 3. 6. Naučná stezka …………………………………………………………...38 3. 6. 1. Naučná stezka Karla Claryho – Granátová zátoka ……………38 3. 7. Cyklostezky ……………………………………………………………..39 3. 7. 1. Orientační značení cyklotras ………………………………….39 3. 7. 2. Přehled cyklostezek …………………………………………...39 3. 7. 2. 1. Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí ……....39 3. 7. 2. 2. Vranov nad Dyjí – Čížov ………………………......40 3. 7. 2. 3. Lesná – Znojmo …………………………………….40 3. 7. 2. 4. Vranov nad Dyjí- Hardegg………………………….41 3. 7. 2. 5. Kolem ……………………………………………....42 3. 8. Hipostezky ……………………………………………………………...43 3. 8. 1. Stávající hipotrasy …………………………………………….44 3. 8. 1. 1. Znojmo – Vranov nad Dyjí ………………………..44 3. 8. 1. 2. Vranov nad Dyjí – Maříž ………………………….44 4 Návštěvnost a dostupnost ……………………………………………………………45 4. 1. Vlastní šetření …………………………………………………………..45 4. 2. Určení rekreační dostupnosti a předpoklád. zatížení lokality rekreací….46 4. 3. Rekreační potenciál porostů v okolí Vranovské pláže ………………....47 5 Analýza rekreační významnosti zájmové oblasti ……………………………………52 5. 1. Posouzení životního prostředí ………………………………………….52 5. 2. Zařazení území do rajonu cestovního ruchu a rekreace ………………..54 6 Zhodnocení ………………………………………………………………………….55 6. 1. Hodnocení rekreačních středisek ………………………………………55 6. 1. 1. Camp Pláž …………………………………………………….55 6. 1. 2. Chata Dolja ……………………………………………………55 6. 1. 3. Chatová osada U tobogánu…………………………………….55 6. 1. 4. Penzion M ……………………………………………………..56 6. 1. 5. Štítarský ráj …………………………………………………....56 6. 1. 6. Penzion U jezera……………………………………………….56 6. 1. 7. Osada U lesa …………………………………………………..56 6. 1. 8. Chatová osada Slunečnice .........................................................56 6. 2. Hodnocení zeleně v Campu Pláž …………………………………….…57 6. 3. Hodnocení turistických tras, cyklotras, hipotras ……………………….57 6. 3. 1. Turistické stezky ………………………………………………57 6. 3. 2. Cyklotrasy ……………………………………………………..57 6. 3. 3. Hipotrasy ……………………………………………………...58 7 Návrhy ……………………………………………………………………………….59 7. 1. Rekreační prvky ………………………………………………………...59 7. 2. Výsadba zeleně v Campu Pláž ………………………………………….60 7. 3. Vytváření drobných odpočinkových míst ………………………………60
7
7. 4. Stávající účelové stavby a objekty …………………………………...61 7. 5. Obnova a údržba stezek, pěšin a chodníků pro pěší turistiku ………..61 7. 6. Tvorba cyklostezek, běžeckých tras a hipotras ………………………61 7. 7. Rekreační a vzdělávací a informační systém ………………………..62 7. 8. Budování rozcestníků ………………………………………………..62 8 Závěr ………………………………………………………………………………63 9 Přehled použité literatury ………………………………………………………….65 10 Přehled použitých map …………………………………………………………...66 11 Resume …………………………………………………………………………...67 12 Seznam příloh …………………………………………………………………….68
8
1 Úvod Rekreace u vody patří k nejúčinnějším formám odpočinku a je atraktivní pro každou věkovou skupinu. Provozuje se mnoha různými způsoby, jako jsou např. koupání, slunění, vodní turistika, jachting atd. Z těchto aktivit při odpočinku se postupně vyvinuly sportovní disciplíny. Zvlášť významné je z těchto rekreačních aktivit plavání, které působí nejen na rozvoj celého organismu, ale i na činnost srdce a plic. V České republice se nacházejí přirozené vodní plochy rozdílného charakteru. Platný zákon o vodách je rozděluje do tří kategorií: 1. Koupací oblasti Takové útvary povrchových vod a přilehlých ploch reliéfu, které jsou využívány ke koupání a slunění většího počtu osob. Ministerstvo zdravotnictví ve spolupráci s Ministerstvem životního prostředí zařadilo tyto vody na seznam sledovaných míst. Není u nich žádný provozovatel a proto se nevybírá vstupné. Starost o kontrolu jakosti vody má Krajská hygienická stanice. Při překročení limitů, kdy hrozí ohrožení zdraví, je Krajská hygienická stanice povinna vydat zákaz koupání, není však povinna dohlížet na jeho dodržování. 2. Koupaliště ve volné přírodě Za rekreační provoz v těchto místech si již provozovatel bere zodpovědnost a sleduje na své náklady kvalitu vody. Zabezpečuje také další služby na břehu nutné pro rekreaci. Povinně se sbírají odpadky, provozují klozety a udržují plochy na koupališti. Většinou se na těchto rekreačních místech vybírá vstupné. Provozovatel je povinen kontrolovat pravidelně kvalitu vody v akreditovaných nebo autorizovaných laboratořích. Za hodnocení kvality vody je odpovědný sám, výsledek rozboru posílá Krajské hygienické stanici. Ta může v případě nedodržení limitních hodnot nařídit větší četnost kontroly vody v koupališti. Může také zakázat používání vody v koupališti a to i jen pro některé skupiny obyvatel. 3. Ostatní vodní plochy Na ostatních vodních plochách je koupání „na vlastní nebezpečí“, kvalita vody zde není nikým sledována a neprovádějí se žádné laboratorní rozbory. Pro organizovanou rekreaci je v ČR užíváno 54 vodních nádrží, 375 rybníků, 44 vodních ploch po těžbě štěrkopísku a 60 úseků vodních toků pro sportovní a rekreační plavbu.
9
2 Charakteristika vybraného území 2. 1. Administrativně správní zařazení Kraj: Jihomoravský Okres: Znojmo Katastrální území: Vranov nad Dyjí, Štítary na Moravě, Lančov a Onšov na Moravě
Území je tvořeno částí povodí řeky Dyje, na které je vybudováno vodní dílo Vranovská přehrada. Důvodem zvolení této oblasti je, že se v ní nacházejí významná rekreační střediska. Výměra zkoumané plochy činí 6,23 km2.
2. 1. 1. Národní park Podyjí Rozloha NP:
63 km²
Ochranné pásmo:
29 km²
Délka toku Dyje v NP: 40 km Nejvyšší bod:
536 m.n.m.
Nejnižší bod:
207 m.n.m.
Lesnatost:
84 %
Zemědelská plocha:
9%
Ostatní plochy:
7%
Počátek velkoplošné územní ochrany středního toku Dyje se datuje rokem 1978, kdy byla na ploše 103 km² vyhlášena Chráněná krajinná oblast Podyjí. Její větší část byla součástí hraničního pásma a byla tedy turistické veřejnosti nepřístupná. Vzhledem k mimořádným přírodovědným kvalitám území bylo po změně politického klimatu v roce 1989 započato s přípravami k přehlášení Podyjí do kategorie národní park. V roce 1991 byly vyhlášeny dva nové národní parky - Šumava a Podyjí. NP Podyjí je rozlohou nejmenším národním parkem v ČR - 63 km², plocha jeho ochranného pásma činí 29 km². NP Podyjí je situován mezi Znojmem a Vranovem nad Dyjí při státní hranici se sousedním Rakouskem. K 1.1.2000 byl vyhlášen Národní park Thayatal i na pravém rakouském břehu Dyje, čímž vzniklo jedinečné bilaterární území evropského významu.
10
Území NP je rozděleno do 3 zón se zvláštním ochranným režimem: I. zóna (přísná přírodní) - zahrnuje zejména jádrové území NP tvořené údolním zářezem řeky Dyje a přítoky. Příroda je zde ve stavu nenarušeném nebo jen málo ovlivněném. Jedná se především o přirozené lesní porosty na svazích údolí, zahrnující skalní stepi, reliktní bory, suťové lesy a fragmenty podhorských pralesů. Příroda v této zóně je ponechána samovolnému vývoji, v jehož zájmu jsou veškeré lidské činnosti vyloučeny. Vstup a pohyb v této zóně je možný jen po vyznačených turistických cestách. II. zóna (řízená přírodní) - zahrnuje velkou část lesního komplexu a nejhodnotnější plochy bezlesí (vřesoviště a louky). Cílem péče v této zóně je dosažení přírodě blízkého stavu lesních společenstev. Přírodovědně unikátní bezlesá stanoviště je nezbytné udržovat v žádoucím stavu odborně podloženým managementem (pastva, kosení a jiné biotechnické zásahy). III. zóna (okrajová) - lemuje většinou druhou zónu ve vnější části národního parku. Je nejvíce poznamenána lidskou činností člověka. Zahrnuje zemědělsky využívané plochy především v okolí Čížova a Lukova a okrajové partie lesního komplexu.
2. 2. Biogeografické charakteristiky 2. 2. 1. Přírodní lesní oblast Zkoumané území náleží do přírodní lesní oblasti 33 ( Předhoří Českomoravské vrchoviny). Oblastní plány rozvoje lesa (OPRL) jsou metodickým nástrojem státní lesnické politiky a doporučují zásady hospodaření v lesích ( zákon č. 289/1995 Sb., §23, odst. 1) Cílem OPRL je vytvořit předpoklady pro minimalizaci střetů veřejných a vlastnických zájmů v lesích a nalezení odpovídajících proporcí podpory jednotlivých funkcí lesa a doporučení diferencovaných zásad hospodaření, orientovaných na dosažení cílového stavu. ( Plíva K., Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1986, +mapa)
2. 2. 2. Typy přírodní krajiny Silikátové vrchoviny. Moderátní pohoří s bukodubovými lesy. (Typy přírodní krajiny, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno)
11
2. 2. 3. Sídelní typy Typy obcí podle zaměstnanosti bydlícího ekonomicky aktivního (EA) obyvatelstva: obce s převahou EA obyvatel v zemědělství a lesnictví, obce přechodného typu (střediska se zdůrazněnou pracovní a obslužní funkcí) (Sídelní typy, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno)
2. 3. Geologické poměry Z regionálně geologického hlediska je sledované území situováno na jihovýchodních svazích Českého masívu, na něž ve východní části transgreduje neogen karpatské čelní hlubiny. Nejstarším a svým rozsahem i nejdůležitějším souborem hornin jsou metamorfity moravika dyjské klenby, s kterými jsou metamorfně spjaty magmatity dyjského masívu. Metamorfované horniny dyjské klenby jsou zastoupeny třemi jednotkami: od západu k východu je to vranovská jednotka ( na území parku vystupuje velmi omezeně ), dále bítešská ortorula a jednotka lukovská. Jsou od sebe odděleny tektonickými liniemi SVJZ směru, ukloněnými k SZ. (Dudek A. (redaktor listu): Geologická mapa ČSSR-mapa předčtvrtohorních útvarů-list, Znojmo, Ústřední ústav geologický, Praha 1990, mapa, 1:200 000)
Vranovskou jednotku tvoří především masívní či břidličnatá biotitická pararula. Pararula obsahuje také vložky dvojslídného svoru s granáty a četné polohy granátického amfibolitu (horniny se střídají v centimetrových až metrových polohách), krystalického vápence, erlanu a kvarcitu ( Jenček 1984 ).
2. 4. Geomorfologie oblasti Geomorfologické členění lesní oblasti podle Regionálního členění reliéfu ČSR (Balatka B., Czudek T. a kol.: Typologické členění reliéfu ČSR, Geografický ústav ČSAV, Brno 1971, mapa, 1:500 000 ) Provincie Soustava Podsoustava Celek Podcelek Okrsek
Česká vysočina Českomoravská soustava Českomoravská vrchovina Jevišovická pahorkatina Bítovská pahorkatina Vranovská pahorkatina
12
Jevišovická pahorkatina – jihovýchodní část Českomoravské vrchoviny; členitá pahorkatina střídající se s kotlinami na krystalinických horninách; rozloha 2010 km 2, střední výška 414,3 m, střední sklon 3°; místy jsou na plochém povrchu zbytky tropických zvětralin z druhohor a třetihor, v plochých kotlinách jsou zbytky neogenních usazenin.
Bítovská pahorkatina – část Javořiské pahorkatiny, členitá pahorkatina proříznutá hlubokým údolím Dyje se zaklesnutými meandry; rozloha 259 km 2, střední výška 445,8 m; BP je tvořena krystalickými horninami , na nichž spočívají ostrůvky neogenních usazenin, v jejichž podloží bývá krystalinikum hluboko zvětralé; přítoky Dyje mají na horních tocích plochá úvalovitá údolí, která se směrem po toku zařezávají; nejvyšším bodem je Suchá hora 571 m v Dešovské pahorkatině; ploché povrchy jsou pokryta poli, strmé svahy většinou zalesněné.
Vranovská pahorkatina – část Bítovské pahorkatiny; pahorkatina prořezaná hlubokými zaklesnutými meandry řeky Dyje, složena z krystalinických hornin, u obce Šatov jsou tektonicky zakleslé usazeniny a pod nimi zvětraliny krystalinika; hluboké údolí Dyje má úzké kaňonovité přítoky a je z části vyplněno údolní nádrží u Vranova nad Dyjí, nejnižší bod U rozhledny – 476 m; 2.-4. vegetační stupeň, převládají pole a louky, lesy jsou tvořeny smrkovými porosty s borovicí, méně s bukem a dubem, ve východní části jsou borové porosty se smrkem a dubem, na prudkých jižních svazích rostou zakrslé dubové porosty s teplomilnou vegetací, výskyt jelení zvěře.
2. 5. Regionálně fytogeografické členění ČR - Českomoravský okruh - mezofytikum - Českomoravské mezofytikum 68 Moravské podhůří Vysočiny (Regionálně fytogeografické členění ČR, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno)
Sdružené územní jednotky Fytogeografická oblast Fytogeografický obvod
2. 6. Pedologické poměry Největší zastoupení zde mají oligotrofní a mezotrofní hnědé půdy (35,3 resp. 38,3 % ). Jedná se o půdy vzniklé převážně na kyselých vyvřelých a metamorfovaných horninách (granity, granodiority, ruly, svory, fylity), převážně mělké - středně hluboké, zrnitostně písčité - hlinitopísčité, kamenité, se střední až malou zásobou živin (zvláště u oligotrofních hnědých půd na nezpevněných sedimentech - písky, štěrkopísky, slepence, droby).
13
Dále následují illimerizované půdy (sem patří i hnědozemě a parahnědozemě). Jsou to kvalitní hluboké půdy, hlinité až jílovitohlinité, s dobrými živinnými poměry. Vyvinuly se na spraších a sprašových hlínách. Ze skupiny hydromorfních půd se zde přibližně ve stejném plošném rozsahu vyskytují pseudogleje a gleje na hlínách a aluviálních naplaveninách. Podzolové půdy jsou vázány na štěrkopísky, slepence, ruly, a diority. Jde tedy o minerálně chudší, lehké a skeletovité, středně hluboké půdy. K vývojově nejmladší skupině zde patří nevyvinuté půdy a rankery. Jsou vázány na ruly, granodiority, písky a jiné horniny. Mají převážně mělký profil, značnou skeletovitost a vysychavost. (M. Koch, Mikroregion Vranovsko, Plzeň, leden 2002)
2. 6. 1. Produkční potenciál půd Produkční potenciál lesních půd (1981 – 1985) – mírně nadprůměrný až nadprůměrný (2 500 – 4 399 Kč). Ohrožení půd vodní erozí – malé. (Produkční potenciál půd, M 1: 1000 000, Geograf. Ústav ČSAV Brno)
2. 7. Klimatické poměry Podle klimatického územního členění ČR (Quitt, 1970) se sledované území rozkládá v mírně teplé oblasti, okrsku MT 9 a okrsku MT 11.
Charakteristiky mírně teplé oblasti, okrsku MT 9 a okrsku MT 11: Počet letních dnů Počet dnů s prům.teplotou 10°C a více Počet mrazových dnů Počet ledových dnů Prům.teplota v lednu Prům.teplota v červenci Prům. teplota v dubnu Prům. teplota v říjnu Prům. počet dnů se srážkami 1 mm a více Srážkový úhrn ve vegetačním období Srážkový úhrn v zimním období Počet dnů se sněhovou pokrývkou Počet dnů zatažených Počet dnů jasných Prům. úhrn srážek - rok
40 – 50 140 – 160 110 - 130 30 – 40 -3 - ( -4 ) °C 17 – 18 °C 6 – 7 °C 7 –8 °C 100 – 120 400 – 450 mm 250 – 300 mm 60 – 80 120 – 150 40 – 50 600 mm
40 - 50 140 – 160 110 - 130 30 – 40 -2 - ( -3) °C 17 – 18 °C 7 – 8 °C 7 –8 °C 90 – 100 350 – 400 mm 200 – 250 mm 50 – 60 120 – 150 40 – 50 600 mm 14
Prům. úhrn srážek - jaro Prům. úhrn srážek - léto Prům. úhrn srážek – podzim Prům. úhrn srážek - zima Prům. lednová teplota vzduchu Prům. červencová teplota vzduchu Prům. roční teplota vzduchu
160 mm 240 mm 130 mm 140 mm - 4 °C 16,5 – 17 °C 7 °C
160 mm 240 mm 130 mm 140 mm - 4 °C 16,5 – 17 °C 7 °C
Klimatické stanice-průměrná teplota vzduchu ˚C za období 1901-1950 (Vesecký A. a kol.: Podnebí Československé socialistické republiky-tabulky, Polygrafia, Praha 1961) Tabulka č. 1 Znojmo: 306 m. n. m., ϕ = 48°52´ , λ = 16°03´ I. II. - 1,9 - 0,5
III. 3,9
IV. 8,9
V. VI. VII. VIII. IX. 14,1 17,1 19,0 18,1 14,4
X. XI. 8,9 3,5
XII. Rok IV.-IX. - 0,2 8,8 15,2
Z důvodu, že se na Vranovské přehradě nenachází klimatická stanice, jsou zde uvedeny pouze průměrné teploty vzduchu z klimatické stanice Znojmo.
Srážkoměrné stanice- průměrný úhrn srážek (mm) za období 1901-1950 (Vesecký A. a kol.: Podnebí Československé socialistické republiky-tabulky, Polygrafia, Praha 1961)
Tabulka č. 2 Znojmo: 306 m. n. m., ϕ = 48°52´ , λ = 16°03´ I. 30
II. 30
III. 27
IV. 40
V. 62
VI. 73
VII. VIII. IX. 72 69 42
X. 43
XI. 39
XII. Rok IV.-IX. 37 564 358
X.-III. 206
Tabulka č. 3 Vranov, přehrada: 354 m. n. m. , ϕ = 48°54´ , λ = 15°49´ I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. 31 32 31 50 63 77 78 80 47 53
XI. 47
XII. Rok IV.-IX. 37 620 401
X.-III. 219
15
Tabulka č. 4 Průměrné hodnoty získané aritmetickým průměrem z dat těchto klimatických stanic: I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Rok IV.-IX. 31 31 29 45 63 75 75 74 48 45 39 37 592 380
V klimadiagramu jsou zaneseny hodnoty z klimatické a srážkoměrné stanice ve Znojmě. Důvodem je, že se na Vranovské přehradě nenachází klimatická stanice.
15
45
10
30
5
15
0
0 III
-5
Teplota [°C ] Srážky [ mm ]
Srážky
60
XI . XI I.
20
X.
75
VI . VI I. VI II. IX .
25
. IV . V.
90
II.
30
I.
Teplota
Klimadiagram
-15
měsíce
Obr. č. 1 Klimadiagram
16
X.-III. 213
2. 8. Hydrologické poměry Hydrologicky náleží zvolené území do povodí řeky Dyje. Dyje (č. h. p. 4-14-02-001) • délka toku: 305,6 km • plocha povodí: 13 418,7 km2 • průměrný průtok u ústí: 43,89 m3. s-1 • průměrný průtok v Podhradí n. D.: 8,97 m3. s-1 • průměrný průtok ve Vranově pod přehradou: 10,6 m3. s-1 • řád toku: III • přitéká z Rakouska od jihozápadu, na jejím toku je vybudována Vranovská vodní nádrž, dále se její tok stáčí na jihovýchod opět k Rakousku, kde tok tvoří téměř 30 km dlouhou státní hranici. Pstruhová voda od nádrže Vranov po nádrž Znojmo.
Podzemní vody jsou charakterizovány puklinovým oběhem jako prosté. Minerální vody nejsou zastoupeny, v optimálních případech jde o vody mineralizované. Z hlediska vodovodního zásobování nemají podzemní vody velký význam. K dispozici jsou pouze zlomové prameny a prameny vyvěrající z krystalických vápenců, které vystačí zpravidla pouze pro zásobování domovní nebo nejvýše pro osady (hlavně rekreační osady). Vydatnost pramenů se většinou pohybuje řádově v desetinách litrů za sekundu. Vodovodní zásobení většiny obcí je založeno na využití spodních vod čtvrtohorních sedimentů na krystalinickém skalním podkladě (Dudek, 1962).
2. 8. 1. Vodohospodářský potenciál území Nízký vodohospodářský potenciál. Podzemní vody – nízký v.p. Výroba a spotřeba pitné vody ( vzrůst pitné vody 1,00 – 1,25; podíl 1990/1980) (Vodohospodářský potenciál území, M 1: 1000 000, Geograf. ústav ČSAV Brno)
2. 8. 2. Regiony povrchových vod v ČSR Oblast vodnatosti: nejméně vodná (Q = 0 – 3 l/s/km2); nejvodnatější měsíce únor – březen. Oblast retenční schopnosti: velmi malá Stupeň rozkolísanosti odtoku: silně rozkolísaný Koeficient odtoku: nízký 0,11 – 0,20 (Regiony povrchových vod v ČSR, M 1: 500 000, Geograf. ústav ČSAV Brno)
17
2. 8. 3. Regiony mělkých podzemních vod v ČSR Základní typy podzemních vod: s celoročním doplňováním zásob Časový výskyt prům. měsíčních stavů hladin podzemních vod a vydatnosti pramenů: nejvyšší březen – duben, nejnižší červenec – srpen. (Regiony mělkých podzemních vod v ČSR, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno)
2. 9. Přírodní a socioekonomické faktory životního prostředí 2. 9. 1. Historický vývoj kultivace krajiny
Lesní krajina s porosty typu dubových bučin a borů, včetně borových doubrav na píscích. Dále kultivovaná krajina. (Historický vývoj kultivace krajiny, M 1: 1 000 000, GÚ ČSAV Brno)
2. 9. 2. Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb Podíl bytů s ústředním a etážovým vytápěním : 63,2 – 78,71 Obytná plocha na 1 obyvatele : 14,28 – 16,1 Užitková plocha občanské vybavenosti ve městě : 75,92 – 87,99 Objem základních prostředků ve městě: 43,54 – 52,26 (S. Řehák a kol., Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb, M 1: 1000 000, GÚ ČSAV Brno)
2. 9. 3. Cestování a rekreace Podíl potenciálních rekreačních ploch v katastrálních územích je 33 – 66%. Rekreační zatížení území 50 – 100 lůžek na 1 km2 potenciálních rekreačních ploch. Rekreační funkce sídel je významná. (J. Vystoupi, I. Hýblová, P. Mariot, Cestování a rekreace, M 1: 1 000 000, GÚ ČSAV Brno)
18
2. 10. Biota 2. 10. 1. Flóra Údolí i okolní svahy jsou porostlé dubohabrovým listnatým lesem s příměsí lip, na severních stráních převládají bučiny s jedlí, javorem, klenem a tisem. Křovinatý podrost tvoří hlavně brslen bradavičnatý a lísky. Podle Zlatníkova členění vegetační stupňovitosti se v oblasti Vranovské přehradě vyskytují 3 vegetační stupně: a) bukodubový – nížiny do přibližně 400 m. n. m. Převládá dub zimní( Quercus petraea) nad bukem (Fagus sylvatica) s přimíšeným habrem ( Carpinus betulus) a jeřábem břekem (Sorbus torminalis). Keřové patro tvoří teplomilné druhy, ptačí zob obecný (Ligustrum vulgare), svída krvavá (Swida sanguinea). Z bylin jsou zastoupeny zvonek broskvolistý (Campanula persicifolia), hrachor černý (Lathyrus niger), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum)atd. b) dubobukový – v rozmezí výšek 300 – 500 m. n. m. Ve stromovém patře převažuje buk (Fagus sylvatica) nad dubem zimním (Quercus petraea), vtroušen bývá javor mléč (Acer platanoides), lípa srdčitá (Tilia cordata). V podrostu jsou hojně kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), violka lesní (Viola reichenbachiana) , mařinka vonná (Galium odoratum), ostřice chloupkatá (Carex pilosa?), strdivka jednokvětá (Melica uniflora) aj. c) bukový – ve výškách od 400 m. n. m. V porostu dominuje buk (Fagus sylvatica), nezřídka v tzv. holých bučinách, kde mimo buku nejsou žádné další druhy dřevin s i bylinný podrost je mimo jarního aspektu téměř potlačen a sporadicky se vyskytují jen samorostlík klasnatý (Actea spicata), ječmenka evropská (Hordelymus europaeus), šťavel kyselý (Oxalis acetosella) atd. Druhová skladba lesa v zásadě velmi přesně odpovídá přírodnímu potenciálu území. V bylinném patru se potkáváme například s prvosenkou jarní (Primula veris), dymnivkou plnou (Corydalis cava), plicníkem lékařským (Pulmonaria officinalis), s jaterníkem podléškou (Hepatica nobilis) nebo hrachorem jarním (Lathyrus versus). Najdeme tu ale i brambořík evropský (Cyclamen europaea), lilii zlatohlavou (Lilium martagon), lýkovec jedovatý (Daphne mezereum).
19
2. 10. 2. Fauna Z nesmírně zajímavé a rozmanité fauny je pozoruhodný výskyt mnoha savců například ježka západního, rejska malého, sysla obecného, veverky obecné, plcha velkého, křečka polního, lišky obecné, jezevce lesního, kuny skalní, tchoře tmavého, srnce, jelena, divokého prasete apod. Přímo ve sklepeních zámku a na jeho půdách sídlí kolonie netopýrů - mezi nimi byl identifikován vrápenec malý, netopýr velký, řasnatý, hvízdaný, ušatý, brvitý, dlouhouchý i černý. Z plazů je to například ještěrka zelená, slepýš křehký a několik druhů užovek.. Zajímavý je zejména výskyt až dvoumetrové užovky stromové, která byla pozorována pod zámkem ve Felicitině údolí. Obojživelníky reprezentuje především mlok skvrnitý, kterého za deštivého počasí potkáme i na lesních cestách vedoucích k zámku. Přímo v jeho vnitřním areálu se pak vyskytuje masově se přemisťující ropucha obecná a ropucha zelená, která - pokud je deštivý rok - dokáže nárazově zaplnit v počtu několika set kusů celou plochu mostu i obou nádvoří. Početnost i složení ryb v Dyji je dlouhodobě určováno především umělým zarybňováním a sportovním rybolovem. Vranovská přehradní nádrž je domovem kaprů, candátů, štik, také sumců (v roce 1994 v ní byl uloven jedinec o hmotnosti 94 kg, jeho délka činila 244 cm). V jejím horním konci se vyskytuje podoustev, dnes již velmi vzácná ouklejka pruhovaná a raritní hlavačka podunajská. Žijí zde rovněž dva druhy škeblovitých mlžů - velevrub nadmutý a velevrub malířský, jejichž lastury se dříve používaly k výrobě perleťových knoflíků. Zajímavá je absence ryb na úseku od přehradní hráze až po podzámecký jez u bývalého panského mlýna, kde protéká jen turbinami propouštěná spodní neokysličená voda. Druhová skladba hmyzu je velmi rozmanitá. Nalezneme tu například chráněné druhy jako motýla jasoně dymnivkového, tesaříka obrovského, tesaříka broskvoňového, také zajímavý síťokřídlý hmyz jako mravkolva obecného, na Braitavě pak brouka roháčka bukového.
2. 11. Zemědělství, lesní hospodářství, průmysl 2. 11. 1. Zemědělství Zemědělská výroba zůstává ve většině malých obcí hlavní místní hospodářskou činností.
20
2. 11. 1. 1. Zemědělský region V daném území patří půdy produkčně do oblasti převážně obilnářsko – bramborářské.
Výrobní charakteristika – podíl na hodnotě hrubé zemědělské produkce =) vysoký podíl ornin kolem 25%, mléko 10-25%, vepřové maso 10-20%, hovězí maso 1015%, brambory do 10% a len 2%. (Zemědělské regiony, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno)
2. 11. 2.
Lesní hospodářství
Lesy spadají do obvodu Lesní správy Znojmo. Lesnatost na daném území činí 65 – 95%. (Mapa lesnatosti, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno) Jak již bylo výše uvedeno, náleží sledované území do přírodní lesní oblasti 33 ( Předhoří Českomoravské vrchoviny). Lesní vegetace a porosty PLO Oblast Předhoří Českomoravské vrchoviny leží na rozhraní dvou významných fytogeografických oblastí, a to středoevropské (hercynské) lesní květeny a teplomilné jihovýchodoevropské (panonské) květeny. Přibližným rozhraním je linie Tišnov – horní část Vranovské přehradní nádrže. Toto rozhraní poznamenává ráz vegetace i lesních společenstev. Teplomilné druhy a teplomilná společenstva pronikají od JV do okrajů oblasti a podél řek i do vyšších poloh, zejména na slunných expozicích, na vápencích a hadci. Přechodný ráz umožňuje lesním společenstvům značnou pestrost. Charakteristické je rovnoměrné rozložení 2. – 4. vegetačního stupně, při významném zastoupení dubového stupně (14 %). V převažující živné řadě (63 %) se kromě nejrozšířenější svěží kategorie S uplatňují i ostatní kategorie, zejména B, H, C, částečně i W. Charakter oblasti dokresluje silné zastoupení kyselé řady (26 %), zejména kyselé kategorie K. V oblasti proto není jednoznačná převaha některého společenstva. K plošně významným patří svěží bučiny (4S), v nichž přechod kyselé a živné řady charakterizuje kombinace Oxalis acetosella, Galium scabrum, Carex digitata, Senecio fuchsii a acidofilní druhy, nebo svěží buková doubrava většinou travnatého rázu. V bohaté dubové bučině je běžná Asperula odorata, Melica uniflora, Carex pilosa, Sanicula europaea, dentaria bulbifera a další, v bohaté bukové doubravě ještě Melittis melissophyllum, popřípadě i Cyclamen europaeum. Charakteristická jsou i teplomilná společenstva suchých habrových doubrav (1C), dřínových doubrav (1X) s pestrou druhovou a keřovou skladbou i kavylové lesostepi. Přechodný ráz území mezi hercynskou a panonskou oblastí se promítl i do přirozené skladby porostů, kde v polohách nad 400 m převažoval buk , v nižších polohách dub. Jedle byla hojnou dřevinou vyšších a středních poloh, borovice se původně omezovala jen na exponované lokality (skály, hadce), odkud se šířila do člověkem narušených
21
ploch. Smrk se mohl vyskytovat jen lokálně (podmáčené a rašelinné lokality). Původní skladba byla později výrazně pozměněna člověkem při umělé obnově lesa a pastvě dobytka. Dle typologické mapy (1Mapová příloha:Mapa č. 9 – Typologie) se v oblasti vranovské pláže a okolí nacházejí tyto skupiny lesních typů (SLT): 0 Z – reliktní bor, 1 J – habrová javořina , 1 Z – zakrslá doubrava, 2 A – javorobuková doubrava, 2 B – bohatá buková doubrava, 2 C – vysýchavá buková doubrava, 2 S – svěží buková doubrava, 3 A – lipodubová bučina, 3 B – bohatá dubová bučina, 3C – vysýchavá dubová bučina , 3 D – obohacená dubová bučina, 3 H – hlinitá dubová bučina, 3 J – lipová javořina a 3 O – jedlodubová bučina. Skupiny lesních typů jsem převedla dle klíče na skupiny typů geobiocénů (STG), které byly ověřeny v terénu: 0 Z -) 4 A 2 dubové bory (Querci - pineta), 1 J -) 2 C 3 habrové javořiny vyššího stupně (Carpini – acerata superiora), 1 Z -) 2 AB 2 zakrslé doubravy vyššího stupně (Querceta humilia superiora), 2 A -) 2 BC 3 javorové bukové doubravy (Fagi querceta aceris), 2 B -) 2 B 3 typické bukové doubravy (Fagi - querceta typica), 2 C -) 2 B 3 typické bukové doubravy (Fagi – querceta typica), 2 S -) 2 AB 3 bukové doubravy (Fagi querceta), 3 A -) 3 BC 3 javorové dubové bučiny (Querci – fageta aceris), 3 B -) 3 B 3 typické dubové bučiny (Querci – fageta typica), 3 C -) 3 B 3 typické dubové bučiny (Querci – fageta typica), 3 D -) 3 BD 3 lipové dubové bučiny (Querci – fageta tiliaea),3 H -) 3 B 3 typické dubové bučiny (Querci – fageta typica), 3 J - ) 3 C 3 lipové javořiny (Tili – acerata) a 3 O -) 4 AB 3 jedlodubové bučiny (Fageta abietino – quercina).
Charakteristika STG Querci - pineta Dubové bory 4A2 Mírné svahy v nadmořské výšce 365 – 412 m. Půdotvorné podloží tvoří především pískovce a slepence a žuly Z půdních typů převládá arenická kambizem a arenické podzoly. V dřevinném patře dominuje borovice lesní (Pinus sylvestris), přimíšen je dub zimní (Quercus petraea), bříza bělokorá (Betula pendula) a smrk ztepilý (Picea abies). V synuzii podrostu převažuje borůvka (Vaccinium myrtillus), vřes obecný (Calluna vulgaris), kostřava ovčí (Festuca ovina). Nalezneme zde i bohatou lichenoflóru a mechorosty. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
22
Carpini - acerata superiora Habrové javořiny vyššího stupně 2C3 Strmé svahy, většinou stinné a pokryté kamenitou sutí v nadmořské výšce 360 – 400 m. Geologické podloží tvoří minerálně bohatší silikátové horniny. Převažujícím půdním typem jsou rankry kambizemní. V dřevinném patře převažuje habr obecný (Carpinus betulus) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). Příměs tvoří lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos) a duby (Quercus petraea, Quercus robur). V keřovém patře nalezneme především bez černý (Sambucus nigra), svídu krvavou (Swida sanguinea) a brslen evropský (Euonymus europaea). V synuzii podrostu roste především kopřiva dvoudomá (Urtica dioica), bršlice kozí noha (Aegopodium podagraria), česnáček lékařský (Alliaria petiolata)), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), česnek medvědí (Allium ursinum) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Querceta humilia superiora Zakrslé doubravy vyššího stupně 2 AB 2 Kamenité části svahů v nadmořské výšce 350 – 420 m. Geologickým podložím jsou ruly a svory. Půdním typem je kambizemní ranker. V dřevinném patře je dominantní dub zimní (Quercus petraea) a borovice lesní ( Pinus sylvestris), ojedinělou příměs tvoří bříza bělokorá (Betula pendula) a habr obecný (Carpinus betulus). V synuzii podrostu nalezneme lipnici hajní (Poa nemoralis), kokořík vonný (Polygonatum odoratum), vřes obecný (Calluna vulgaris), kociánek dvoudomý (Antennaria dioica), lišejníky aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Fagi – querceta aceris Javorové bukové doubravy 2 BC 3 Vyduté části svahů, jejich bází a žlebů v nadmořské výšce 370 – 440 m. Geologické podloží tvoří velmi rozmanité horniny, překryté různě mocnými vrstvami svahovin, případně sprašových hlín. Půdním typem jsou silně humózní mezotrofní až eutrofní kambizemě.
23
V dřevinném patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), dále se vyskytují dub letní (Quercus robur), lípa srdčitá (Tilia cordata) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). Příměs tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies). Buk (Fagus sylvatica) je dosti potlačen. Keřové patro je nesouvislé, tvořené zimolezem pýřitým (Lonicera xylosteum),lískou obecnou (Corylus avellana), brslenem evropským (Eonymus europaeus) a bezem černým (Sambucus nigra). V synuzii podrostu převažuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora),lipnice hajní (Poa nemoralis), pšeníčko rozkladité (Milium effusum), mařinka vonná (Galium odoratum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), plicník lékařský(Pulmonaria officinalis) a bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Fagi – querceta typica Typické bukové doubravy 2B3 Svahy a plošiny převážně severní expozice v nadmořských výškách 350 – 440 m. Geologickým podložím jsou především pararuly, žuly a granodiority. Půdním typem je mezotrofní kambizem a luvizem. V dřevinném patře dominuje dub zimní (Quercus petraea), významnou příměs tvoří habr (Carpinus betulus), další příměsí je lípa srdčitá (Tilia cordata), borovice lesní (Pinus sylvestris) buk (Fagus sylvatica) a smrk (Picea abies) se vyskytují jen ojediněle. V synuzii podrostu je dominantní lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora) , hrachor černý (Lathyrus niger), ptačinec velkokvětý(Stellaria holostea), konvalinka vonná (Convallari majalis), kozinec sladkolistý (Astragalus glycyphyllos), mařinka vonná (Galium odoratum), kyčlnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Fagi – querceta Bukové doubravy 2 AB 3 Vypuklé svahy a plošiny v nadmořských výškách 415 – 440 m a severních expozicích. Geologickým podložím jsou granodiority a pararuly. Půdním typem jsou kambizemě a luvizemě. V dřevinném patře se vyskytuje dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), příměs tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris) a smrk (Picea abies). Ojediněle se vyskytuje bříza bělokorá (Betula pendula). Keřové patro není vyvinuto.
24
V synuzii podrostu převažuje lipnice hajní (Poa nemoralis), konvalinka vonná (Convallaria majalis), sasanka hajní (Anemone nemorosa), rozrazil lékařský (Veronica officinalis) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Querci – fageta typica Typické dubové bučiny 3B3 Plošiny a střední svahy v nadmořských výškách 350– 500 m. Převládajícím půdním typem je kambizem typická. V dřevinné skladbě převažuje dub zimní (Quercus petraea), habr (Carpinus betulus), jednotlivou příměs tvoří lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos) a javory (Acer campestre, Acer platanoides). Buk (Fagus sylvatica) se vyskytuje jen ojediněle. Ve značné míře se vyskytují borové porosty a smrkové monokultury. V synuzii podrostu se vyskytuje lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mařinka vonná (Galium odoratum), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), konvalinka vonná (Convallaria majalis), kokořík mnohokvětý (Polygonatum multiflorum), sasanka hajní (Anemone nemorosa), samorostlík klasnatý (Actaea spicata) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Querci – fageta aceris Javorové dubové bučiny 3 BC 3 Mírné svah v nadmořské výšce 400 – 420 m. V geologickém podloží převládají živnější horniny krystalinika. Půdním typem je kambizem typická či kambizem rankrová. V dřevinném patře jsou zastoupeny dub zimní (Quercus petraea), habr obecný (Carpinus betulus), javory (Acer campestre, Acer platanoides), lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos), místy i buk lesní (Fagus sylvatica). Dále se vyskytují smrk ztepilý (Picea abies) a borovice lesní (Pinus sylvestris). Z keřů se vyskytuje lýkovec jedovatý (Daphne mezereum) a bez černý (Sambucus nigra). V synuzii podrostu dominuje strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mařinka vonná (Galium odoratum), bažanka vytrvalá (Mercurialis perennis), hrachor jarní (Lathyrus vernus), kyčelnice cibulkonosná (Dentaria bulbifera), plicník lékařský (Pulmonaria officinalis), kopytník evropský (Asarum europaeum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), šťavel kyselý (Oxalis acetosella)aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
25
Querci – fageta tiliaea Lipové dubové bučiny 3 BD 3 Mírné až střední svahy a široce klenuté hřbety v nadmořských výškách 360 – 440 m. Půdotvorným substrátem je vápenec, pískovec a spraše. Z půdních typů se vyskytuje kambizem a hnědozem. V dřevinném patře převládá dub zimní (Quercus petraea) a habr obecný (Carpinus betulus). Buk lesní (Fagus sylvatica) se vyskytuje ojediněle. Občasnou příměs tvoří javory (Acer campestre, Acer platanoides) a lípy (Tilia cordata, Tilia platyphyllos). V keřovém patře dominuje líska obecná (Corylus avellana). V synuzii podrostu dominuje válečka lesní (Brachypodium sylvaticum), lipnice hajní (Poa nemoralis), strdivka jednokvětá (Melica uniflora), mařinka vonná (Galium odoratum), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), jaterník podléška (Hepatica nobilis), kopytník evropský (Asarum europaeum), kostival hlíznatý (Symphytum tuberosum) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Tili – acerata Lipové javořiny 3C3 Strmé svahy v nadmořské výšce 350 - 410 m. Geologickým podložím jsou silikátové živnější horniny. Půdním typem je kambizemní rankr či kambizem rankrová. V dřevinném patře se ve vzájemném poměru javory (Acer platanoides, Acer pseudoplatanus), lípy (Tilia cordata, tilia platyphyllos), habr obecný (Carpinus betulus), dub zimní (Quercus petraea) a jasan ztepilý (Fraxinus excelsior). Ojedinělou příměs tvoří buk lesní (Fagus sylvatica), borovice lesní (Pinus sylvestris)a smrk ztepilý (Picea abies). V synuzii podrostu nalezneme dymnivku dutou (Corydalis cava), česnek medvědí (Allium ursinum), bažanku vytrvalou (Mercurialis perennis), česnáček lékařský (Alliaria petiolata), vlaštovičník větší (Chelidonium majus), ptačinec velkokvětý (Stellaria holostea), kopytník evropský (Asarum europaeum), strdivku jednokvětou (Melica uniflora) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
Fageta abietino - quercina Jedlodubové bučiny 4 AB 3 Vypuklé části svahu v nadmořské výšce 435 – 451 m. Geologickým podložím jsou
26
ruly, žuly a fylity. Půdním typem oligotrofní kambizem. V dřevinném patře dominují smrkové monokultury, příměs tvoří borovice lesní (Pinus sylvestris). Jedle bělokorá (Abies alba) a dub zimní (Quercus petraea) se vyskytují ojediněle. Z keřů se vyskytuje jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia)). V synuzii podrostu dominuje bika hajní (Luzula luzuloides), šťavel kyselý (Oxalis acetosella), borůvka (Vaccinium myrtillus), mařinka vonná (Galium odoratum), violka lesní (Viola reichenbachiana) aj. (Buček, A., Lacina, J., 1999)
2. 11. 3. Průmysl V odvětvové struktuře hospodářství Vranovska dominovaly v minulosti zemědělské podniky, ať už s formou státního nebo družstevního vlastnictví statků. Ještě v 1. polovině 90-tých let v zemědělství a lesnictví pracovalo více než 50 % ekonomicky aktivních obyvatel. Počet pracujících v průmyslu a stavebnictví nedosahoval zde však ani 500 osob a tyto tvořily 1/6 celkové zaměstnanosti. Intenzivnějšímu podnikání v průmyslu zde brání i nízká úroveň technické infrastruktury. Co se týče vzniku nových průmyslových firem, situace ve východní části Vranovska je podstatně lepší. Nově vzniklé firmy se orientují na výrobní činnost v odvětví potravinářském a dřevozpracujícím, tedy na zpracování místních surovin. I přes problémy patří zemědělské podniky k významným zaměstnavatelům, např. ZD Štítary, ZD Korolupy (80 zaměstnanců), ZD Petřín ve Starém Petříně, AGRO Uherčice s. r. o. (42 pracovníků) a další. Stálým problémem však je neustálé propouštění pracovníků. V oblasti zemědělství podnikají ve Vratěníně také 3 rodinné farmy. Mezi významné závody v průmyslové oblasti lze zařadit např. Jihomoravské dřevařské závody a. s., závod Šumná a Uherčice (zpracování dřeva), Jihomoravské lesy a. s., divize Znojmo, závod Uherčice (těžba dřeva a výsadba stromků, 31 zaměstnanců), JATPEK s. r. o. v Lesné (masokombinát), Zeman shoe s. r. o. Znojmo, provozovna Uherčice (výroba obuvi, 30 zaměstnanců) a další. (M. Koch, Mikroregion Vranovsko, Plzeň, leden 2002) Nepochybně významnou úlohu hraje i řemeslná výroba, která zde má dlouholetou tradici. Jde hlavně o dřevařskou výrobu, jako např. Motka, Oremba, Stejskal ve Vranově nad Dyjí, JIRTOM Chvalatice nebo Máca Jan Zblovice (truhlářské dílny), dále o keramickou výrobu – Keramika u rybníka M. Rivolová & J. Dudziak v Uherčicích (výroba a prodej keramiky). V Uherčicích provozuje svou dílnu i umělecký kovář Jaroslav Bureš. Ve Vranově nad Dyjí se zajímavou činností zabývá paní Miklátková. Jedná se o paspartování, což je vsazovaní látky či papíru do obrazových rámů. Mašek & Vítek se zase zabývají uměleckou výrobou loutek (Dotazníkové šetření prostřednictvím starostů obcí, 2001).
27
2. 12. Mikroregion Vranovsko Jde o pohraniční mikroregion o rozloze téměř 250 km2, jehož území se skládá z katastrů 23 obcí. Podíl sledované oblasti na celkové rozloze území okresu Znojmo činí 15,1 %. Jedná se o velmi ucelené území, které je protažené ve směru západ-východ. Jižní hranicí je samotná státní hranice s Rakouskem, západní zase od sebe odděluje Jihomoravský a Jihočeský kraj, severozápad tvoří přirozená hranice řeky Želetavky a severní a severovýchodní hranice je tvořena katastry obcí ležících na silnici II. třídy č. 408. Do jihovýchodního cípu mikroreginou zasahuje i Národní park Podyjí. Vranovsko se nachází v západní části okresu Znojmo. Z hlediska kraje jde o jihozápadní část Jihomoravského kraje. Sousedí se dvěma okresy, s jindřichohradeckým (Jihočeský kraj) a třebíčským (kraj Vysočina). Jelikož se mikroregion nachází na rozhraní výše jmenovaných administrativních jednotek, má to za následek velké vzdálenosti do center vyššího řádu. S tím je samozřejmě spojena ekonomická izolovanost oblasti, která brání plynulému rozvoji zájmového území. Z Vranova nad Dyjí do okresního města Znojma je po silnici 22 km. Nejdále do Znojma po silnici mají obce ze západní části mikroregionu, např. Vratěnín je vzdálen 44 km. Situace není lepší ani do sousedních okresních měst (Jindřichův Hradec 58 km, Třebíč 53 km). Z toho plyne, že zde důležitou pozici pro obce této odlehlé oblasti mají malá města regionálního významu v sousedním okrese Třebíč, jako jsou Jemnice (do 16 km) a případně Moravské Budějovice (do 29 km). Za zmínku určitě stojí i fakt, že několik obcí západní časti Vranovska jsou zároveň členy mikroregionu Jemnicko. Vranov nad Dyjí, centrum mikroregionu, je pověřenou obcí 2. stupně vykonávající státní správu. Jelikož nedosahuje ani počtu jednoho tisíce obyvatel, nemá statut města.. (M. Koch, Mikroregion Vranovsko, Plzeň, leden 2002)
Tab. č. 5 Obce sdružené do mikroregionu Vranovsko Název Bítov Chvaletice Korolupy Lančov Lesná Lubnice Onšov Oslnovice Podhradí nad Dyjí Podmyče Stálky
Počet místních částí 1 1 1 1 1 1 1 1 1
Katastrální výměra v km2 6,06 11,81 15,47 15,08 3,43 7,6 5,57 6,11 6,17
Počet obyvatel
Průměrný věk
157 120 202 259 267 83 72 101 50
44,1 46,1 37,5 36 41 45,3 42,4 41,8 51,6
1 1
5,65 12,14
98 158
38,5 36,1 28
Starý Petřín Šafov Štítary Šumná Uherčice Vranov nad Dyjí Vratěnín Vysočany Zálesí Zblovice
3 1 1 1 2 1
18,55 9,49 24,97 11,96 12,55 13,44
250 169 675 588 425 873
38,5 37,5 37,6 40 38 39,3
1 1 1 1
14,72 7,25 7,17 4,49
280 112 184 44
37,7 44,1 40,8 52,3
2. 13. Znojmo Město ohraničující území NP z východu. Místo bylo osídleno již v době kamenné. Historie města navazuje na tradici staroslovanského hradiště, které leželo nad soutokem Dyje a Gránického potoka. Po rozpadu Velké Moravy v první polovině 11. století vznikl na druhé straně hlubokého údolí v roce 1046 hrad Znojem, který byl v letech 1055 - 1222 sídlem údělných knížat z rodu Přemyslovců. V době panování českého krále Přemysla Otakara I. došlo ke sloučení několika tehdejších osad okolo hradu. Tím vzniklo město Znojmo, které bylo v roce 1226 povýšeno na město královské. R. 1190 založil údělný kníže Konrád Ota premonstrátský klášter v Louce, jehož historie je velmi úzce spjatá s rozvojem města Znojma. Ve 13. století jsou ve městě zakládány kláštery dalších řádů - minoritů, dominikánů a klarisek. Ve středověku vznikl půdorys starého města sevřeného hradbami, který se zachoval dodnes. Po požáru 1490 je celé 16. stol. ve znamení renesanční přestavby, kterou vedou stavební mistři z Rakouska a Itálie. Z této doby pochází celá řada měšťanských i šlechtických domů a paláce s barokními doplňky. Po bitvě na Bílé hoře se zde v roce 1628 konal zemský sněm, na kterém bylo pro Moravu přijato Obnovené zřízení zemské, jež uzákonilo dědičnost Habsburků na českém trůně, absolutismus, rekatolizaci a germanizaci. 17. století bylo pro Znojmo velmi těžkým obdobím. Roku 1645 obsadila město vojsko švédského generála Torstensona, roku 1663 hrozili Turci obsazením Znojma a v letech 1679-1680 bylo zasaženo ničivou epidemií moru. Josefínské reformy roku 1784 přinesly Znojmu nejen zrušení několika klášterů, ale také ukončení významných uměleckých zakázek. V průběhu deseti let se městem převalilo několik armád - roku 1799 ruská vojska na cestě do Itálie, roku 1805 francouzská vojska při postupu na Slavkov. V roce 1809 se v okolí města svedla prudká bitva mezi vojsky císaře Napoleona a rakouského císaře Františka I. Pobyt vítězných Francouzů stál město víc než čtvrt milionu zlatých. Větší rozvoj města nastal až ve druhé polovině 19. století s budováním císařských silnic do Prahy, Vídně a Brna. V té době město opustilo středověké hranice a začalo se rozrůstat na místě bývalých sadů a vinic. V období českého obrozenectví byl v roce 1870 ve Znojmě založen vlastencem, notářem a básníkem Janem Vlkem první český spolek Beseda Znojemská. V roce 1918 byl německým obyvatelstvem učiněn neúspěšný pokus o odtržení Znojma a Znojemska od nově vzniklé Československé 29
republiky. V době II. světové války bylo Znojmo součástí tzv. sudet. Znojmo bylo osvobozeno Rudou armádou 8. května 1945. Celý historický střed města byl v roce 1971 vyhlášen za Městskou památkovou rezervaci. Znojmo je proslulé vínem a znojemskými okurkami, které sem přivezl v 16. stol. opat louckého kláštera Šebestián Freytag z Čepiroh jako lék proti moru. Okresní město, hospodářské a kulturní centrum jihozápadní Moravy. Vlakové i autobusové spojení. Nástupiště turistických tras do východní části NP Podyjí.
Tab. č. 6 Počet obyvatel dle SLDB 2001 Území Obyvatelstvo celkem muži ČR 10 230 060 4 982 071 Jihomoravský kraj 1 127 718 546 818 Znojmo 35 758 17 061
ženy 5 247 989 580 900 18 697
muži v % 48,7 48,5 47,7
ženy v % 51,3 51,5 52,3
Tab. č. 7 Počet obyvatel ve věku dle SLDB 2001 Území Obyvatelstvo ve věku 0 - 14 15 – 59 ženy ČR 1654412 3430909 Jihomoravský kraj 180138 377805 Znojmo 5646 12481
60+ muži 639866 70978 1990
60+ ženy 674027 75368 2182
75+ 573373 67632 2076
Tab. č. 8 Počet domů Území ČR Jihomoravský kraj Znojmo
Domy úhrnem 1969018 237514 4494
Domy obydlené 1630705 205293 4154
Byty úhrnem 4366293 454406 14309
Byty obydlené 3827678 404876 13317
Rodinné domy 1406806 185148 3071
Bytové domy 195270 17847 985
Tab. č. 9 Počet bytů Území ČR Jihomoravský kraj Znojmo
Rodinné domy 1632131 203648 3537
30
3 Rekreace na dané lokalitě Rekreace je jednou z rozmanitých forem využívání volného času, která je v souladu se zájmy celospolečenskými (vzdělání, kultura, účast na veřejném životě atd.) a kterou je třeba chápat, v nejširším slova smyslu, jako takový druh činnosti nebo odpočinku, jež přináší fyziologické a psychické uvolnění člověka a vytváří tak účinnou protiváhu nepříznivým vlivům běžného života a pracovního nebo obytného prostředí ( Přikryl, 1974).
3. 1. Typizace rekreace na dané lokalitě Rekreaci můžeme rozdělit například podle časových a prostorových kategorií a podle druhu činnosti. Z hlediska časových kategorií rozdělujeme rekreaci na: 1) krátkodobou ( max. 3 dny, dopravní čas max. 25% rekreačního času) • každodenní ( pracovní, 2 – 3 hod.) • polodenní ( víkendová ) • jednodenní ( víkendová ) • vícedenní ( 1 – 3 dny )
2) dlouhodobou (více než 3 dny, dovolenkového charakteru, není vázána dopravní vzdáleností a časovou dostupností)
Z hlediska prostorových kategorií rozdělujeme rekreaci na: • • • •
příměstskou ( každodenní až jednodenní ) ve volné krajině ( krátkodobá i dlouhodobá ) střediskovou ( rekreační oblasti a zařízení ) pobytovou individuální ( chatová, chalupářská apod. )
Z hlediska druhu činnosti rozdělujeme rekreaci na: • • • •
procházky a klidový odpočinek pohybovou rekreaci rekreační sportování myslivost, rybaření a sběr přírodnin
31
Lokalita je vzhledem k poloze vhodná ke krátkodobé i dlouhodobé rekreaci. Využívána je zejména k rekreaci jednodenní až vícedenní a také k tzv. pobytové individuální rekreaci, probíhající sezónně. Z hlediska rekreační činnosti lze lokalitu využít k procházkám, pěší turistice, cykloturistice, k vyjížďkám na koni a také ke sběru lesních plodin.
3. 2. Posouzení lokality z hlediska rekreační atraktivity Rekreační atraktivita území je souhrn rekreačně vysoce vhodných přírodních, historických, kulturních a sociálních podmínek území.
3. 2. 1. Camp Pláž Areál navazuje přímo na Vranovskou pláž a kromě širokých možností rekreace (koupání, sportovní vyžití, rybaření apod.) poskytuje návštěvníkům ubytovací kapacity v campu, chatových osadách, ubytovně nebo penzionu. •
Camp je vybaven nově vybudovanými umývárnami, WC, sprchami s teplou vodou a kuchyňkami. Obytné přívěsy lze napojit na elektrickou energii.Chatové osady mají vlastní společné kuchyňky s ledničkami, vařiči a nádobím.
•
Ubytovna U převozu - třílůžkové pokoje s umyvadlem se studenou vodou, společné WC. Penzion Na Stráni - tří a čtyřlůžkové pokoje se sprchovými kouty, WC a umyvadlem. Každý pokoj má vlastní vybavený kuchyňský kout.
•
Pláž s možností koupání, tobogán, volejbalová hřiště, stolní tenis, půjčovny loděk a šlapadel. Kino, dětské hřiště, veřejné ohniště, parkoviště. Stravování je možné jak individuální (v areálu je řada obchodů s potravinami, restaurací a stánků s občerstvením), nebo je možno objednat zároveň s ubytováním polopenzi nebo plnou penzi. Tab. č. 10
Ubytování
Camp
Stany 400
Obytné přívěsy 40
Chatové osady
Čtyřlůžkové chatky 47
Dvoulůžkové chatky 11
32
Ubytovna U převozu
lůžek 98
Penzion Na Stráni
lůžek 36
3. 2. 2. Chata Dolja Chata se nachází u Vranovské přehradní nádrže v lokalitě Štítarský les, 50 m od vody a 10 min. pěšky od Vranovské pláže. Obchod je od chaty vzdálený 300 m, restaurace 200 m. Chata je po celkové rekonstrukci. K vybavení patří zastřešená veranda, předsíň, obývací pokoj s krbovými kamny a rozkládací pohovkou, ložnice v podkroví, vybavený kuchyňský kout, koupelna se sprchovým koutem, ohřev vody el. průtokový, samostatné WC. Celková kapacita chaty 5 osob. Vybavení chaty : TV, video, radiomagnetofon Vybavení areálu : Venkovní posezení, otevřené ohniště.
Možnost individuálního vaření ve vybavené kuchyňce (mikrovlnka, elektrický vařič, varná konvice, kávovar, vestavná lednička). Speciality : Možnost najmout loďku (laminátová "jola" pro 4 osoby). Úschovna kol (sklep). Pes není povolen.
3. 2. 3. Chatová osada U tobogánu Chatová osada U Tobogánu se nachází v bezprostřední blízkosti pláže Vranovské přehrady a cca 100 m od vody. Areál chatové osady je obklopen lesem. Možnost ubytování je ve 2 a 4lůžkových chatičkách. Společné sociální zařízení lze najít zhruba 50 m od chatek. Chatky jsou jednoduše vybaveny, patrové postele (u dvoulůžkových válendy) s ložním prádlem, zásuvka 220V, osvětlení, skříň na šaty, odkládací malá skříňka, židle, stolek.
33
Přímo v areálu je možnost posezení, ruské kuželky, ohniště. Chatková osada navazuje na areál Vranovské pláže, kde jsou sportoviště, tobogán, obchody a další vybavení. Možnost parkování aut u chatek. Stravování je individuální - několik restaurací v okolí osady. Možnost vařit i ve společné kuchyňce umístěné v areálu cca 50m od chatek.
Tab. č. 11 Ubytování
Počet míst
Čtyřlůžková chatka 44
Dvoulůžková chatka 6
3. 2. 4. Penzion M Nově vybudovaný penzion stojí na pláži Vranovské přehrady na pokraji lesa s krásnou vyhlídkou na jezero. Penzion nabízí 2-4 lůžkové pokoje a 5-ti lůžkové apartmány s balkóny nebo předzahrádkami. Pokoje jsou vybaveny WC a sprchou, apartmány tvoří 2 pokoje, WC, vana, sprcha. Parkování vozidel je možné v oploceném areálu, společenská místnost s kapacitou pro 20 osob. Restaurace "Skleník" (30 m), možnost polopenze nebo plné penze. Kapacita : celkem 88 lůžek
3. 2. 5. Štítarský ráj Středisko se nachází v klidném prostředí Vranovské přehrady, která je ideálním místem pro rekreaci těch, kteří touží po vodě, rybaření, klidu a přírodě. Středisko se nachází v blízkosti Vranovské pláže - je vzdáleno 70 m od údolní nádrže (písčitý břeh, ideální koupání). Plocha Vranovské přehrady umožňuje provozování vodních sportů, surfování, projížďky na loďkách či šlapacích kolech, Národní park Podyjí pak vybízí k turistickým a cykloturistickým výletům. V areálu je vlastní krčma s venkovním posezením - 50 míst, uvnitř 30 míst a v blízkosti se nachází obchod s potravinami. Není možnost brát s sebou domácí zvířata (pes). Stravování: chaty jsou vybaveny kuchyňkami možnost zajištění polopenze (PP) v okolních restauračních zařízeních
34
Možnost konání soukromých večírků, oslav a jiných společenských událostí i mimo sezonu. Je možné také zajistit mimosezonní pobyty pro rybáře. (smluvní ceny). Kapacita chaty: 3 samosatatné 4-lůžkové chaty s přistýlkou 1x chata pro dvě rodiny (v každé dva 2-lůžkové pokoje s možnosti přistýlky) každá chata má vlastní sociální zařízení (WC, sprcha, teplá voda) Chaty jsou vybaveny: válendy, palandy, vestavěná skříň, stůl, židle, kuchyňská linka, chladnička, dvouplotýnkový el. vařič, varná konvice, mikrovlnka. Parkování u chat.
3. 2. 6. Penzion U jezera Penzion "U jezera" se nachází 25 km od jihomoravského města Znojma, v klidném prostředí Národního parku Podyjí na břehu Vranovské přehrady cca 50m od vody. Kromě vnitřní restaurace nabízí i posezení na zastřešené terase s obsluhou. Na pláži (cca 200 m) se nachází tobogán, za poplatek si lze zapůjčit lodičky, kajaky, šlapadla, windsurfing, kola a jiné sportovní potřeby. Kapacita: 6 pokojů - 16 lůžek + 6 přistýlek Stravování: možnost celodenního stravování v restauraci přímo v našem penzionu. Společenské akce: Možnost uspořádat různé společenské akce jako jsou např. srazy, firemní školení, večírky, oslavy, narozeniny apod. Ubytování: Penzion nabízí ubytování ve 2 a 4 lůžkových pokojích. Na každém pokoji je k dispozici rozkládací křeslo jako přistýlka. Sociální zařízení se nachází na patře. K dispozici je zdarma dětská cestovní postýlka.
3. 2. 7. Osada U lesa Ubytování v dřevěných pěti a čtyřlůžkových chatkách v oploceném areálu. Chatky jsou vybaveny válendami, lednicí s mrazničkou, vařičem, nadobím a ložním prádlem. Možnost parkování aut v areálu a bezplatný vstup na pláž. WC a sprchy jsou společné v areálu. Směr od Znojma: Lesná, odbočit na Vranovskou pláž, Šumná, Štítary a dále cedule "Osada U lesa" Směr od Moravských Budějovic: směr Znojmo, Vranovská Ves, odbočit na Šumnou, Štítary a dále cedule "Osada U lesa"
35
3. 2. 8. Chatová osada Slunečnice Chatová osada Slunečnice se nachází v části Vranovské přehrady, v klidném prostředí, poblíž pláže, asi 100 m od břehu přehradního jezera a 25 km od města Znojma. Chatová osada nabízí ubytování pro nenáročné v chatkách, srubech a pokojích v hlavní budově o celkové kapacitě 170 lůžek. Stravování je formou polopenze, výběrem ze dvou menu. Sociální zařízení s teplou vodou je společné. V areálu je velká zastřešená terasa - jídelna, pivnice (40 míst), vinárna (70 míst), společenská místnost s TV a krbem, volejbalové hřiště, koutek pro děti, půjčovna základních sportovních potřeb, ruské kuželky, biliár, ohniště. Parkování bez poplatku. Na pláži, cca 300 m, za poplatek je tobogán, půjčovny loděk a šlapadel.
3. 3. Okolí Vranovské přehrady 3. 3. 1. Zámek VRANOV NAD DYJÍ Vranov byl vybudován jako jeden z nejvýznamnějších hradů podyjské obranné soustavy při jižní hranici země ve skalnaté zalesněné krajině. První písemný doklad o jeho existenci najdeme už v Kosmově kronice (k roku 1100). Roku 1323 dostal Vranov do zástavy Jindřich z Lipé a roku 1422 v léno rod Lichtenburků. V průběhu 16. století střídal hrad často majitele. Získali jej postupně koupí nebo odkazem pánové z Boskovic v roce 1516, z Pernštejna v roce 1525, z Lomnice roku 1528, z Krajku v roce 1552, Čertorejští roku 1558, z Dietrichsteina v roce 1570 a nakonec Hanuš Volf Strein ze Schwarazenavy roku 1601. Už tehdy a zejména v 17. století Vranov začal chátrat. Za třicetileté války jej obléhali a poškodili Švédové a zkázu dovršil požár v roce 1665. Teprve Althannové svou radikální přestavbou, započatou roku 1687, vtiskli sídlu barokní podobu. Projekt vypracoval J. B. Fischer z Erlachu, přestavba trvala cca 100 let. V roce 1793 získal nakrátko Vranov pražský advokát Josef Hilgartner z Lilienbornu, potom přešel zámek do vlastnictví dvou spřízněných rodin polského původu: Mniszků v roce 1799 a Stadnických roku 1867. Na počátku 2. světové války jej dostal jako konfiskát německý baron Gebhard von der Wense-Mörse. Původní podoba středověkého hradu je rozpoznatelná jen v hrubých rysech. Na jižní straně ostrohu se dochovala část hradebního zdiva a tři hranolové věže, v jz. předhradí pak mohutná věž, obklopená dnes užitkovými renesančními budovami, pseudogoticky upravenými. Centrem nového zámku je stavba oválného půdorysu, zaklenutá kupolí s mansardovou střechou kopírující vnitřní sál předků. Na jejím místě stávala původní hradní kaple. Na západní část sálů předků navazují tři křídla obytných místností, obklopující nádvoří, uzavřené terasou s výhledem do údolí a na město v podhradí.
36
Západní trakt je spojen s objekty vytvářejícími další nádvoří v předhradí. Mosty přes zbytky příkopu jej propojují se vstupní branou.
K zámeckému areálu se ještě připojuje kaple Nejsvětější Trojice, vybudovaná na centrálním kruhovém půdorysu (v letech 1698 - 1700) a vytvářející ve své siluetě druhou dominantu zámku. Interiéru stejně jako exteriéru dominuje sál předků s galerií rodu Althannů. Italští mistři doplnili prostor reliéfní výzdobou s alegorickými výjevy. Vrcholem je freska Jana Michala Rottmayra se strhující barevností, vyznívající v barokní symfonii celku. Iinteriéry zámku jsou zařízeny jednak ve stylu klasicismu a jednak přibližují kulturu bydlení v průběhu 19. stol na vranovském zámku (na plátně malované tapety s vyobrazením evropských parků a zahrad, keramická kamna, lustry, nábytek) a jsou doplněny pozoruhodnou sbírkou vranovské kameniny.
Tab. č. 12
Návštěvnost zámku v období červenec – září 2006
Červenec Srpen Září
Plné vstupné 8 973 10 406 2 492
Snížené vstupné 4 535 5 736 1 438
Vstup zdarma 115 193 62
Pozn.: snížené vstupné = studenti, důchodci, žáci, invalidé vstup zdarma = děti
3. 3. 2. Hrad BÍTOV Bítov je jedním z nejstarších a nejromantičtějších hradů naší země (první písemná zmínka je z let 1061-1067). Leží na ostrohu obtékaném řekou Želetavkou, nedaleko jejího soutoku s Dyjí, v malebném kaňonu tzv. Moravského Švýcarska. Dnes se zrcadlí ve vodách Vranovské přehrady (zbudované v r. 1935), které zatopily obec Bítov v podhradí. Původně dřevěný hrad byl jako zeměpanský hrad, střežící jižní hranici země, nahrazen hradem kamenným – z poč. 13 stol. se dochovala pouze západní břitová věž.. Bítov býval centrem jednoho ze šesti moravských krajů. Po vymření Přemyslovců se dostává (1307) na více než 200 let do rukou Lichtemburků. Za nich vzniklo jádro dnešní kaple Nanebevzetí Panny Marie (1334), základ dnešního paláce, obě vstupní věže se štítovou zdí a jižní křídlo. Po vymření Lichtemburků se zde vystřídali Strejnové ze Švarcenavy, Jankovští z Vlašimi (zakladatelé zdejší zbrojnice) a mezi lety 1811 – 1863 byl pustnoucí hrad za hrabat Daunů upraven do dnešní
37
novogotické podoby. Za zmínku stojí zejména palácové novogotické interiéry s kolekcí rozsáhlé iluzivní výmalby napodobující dřevo, kámen nebo štuk. Interiéry jsou doplněny sbírkou obrazů tzv. druhé vlny německých a rakouských romantiků – ze zámku Rájce n. Svitavou (Schnorr z Carolsfeldu, Russ, Fendi, Camphausen). Posledním majitelem do roku 1945 byl velkoprůmyslník baron Jiří Haas z Haasenfelsu, za jeho syna Jiřího mladšího se změnil hrad v největší soukromou zoologickou zahradu na kontinentě v té době. Nejvyhledávanější je dnes sbírka 51 vycpaných psů nejrůznějších ras.
ZBROJNICE Od roku 2003 je znovu po 33 letech otevřena výběrová expozice nejvýznamnějších exemplářů slavné bítovské zbrojnice. Zbrojnice je umístěna do původních prostor, kde byla uložena od 18.století, doložených fotografií z r. 1880. Jádrem sbírky jsou zbraně nashromážděné zejména v době, kdy hrad náležel rodině Jankovských z Vlašimi (16121736). Vedle starších prací význačných zbrojířů z konce 16. století představuje také zejména vynikající uměleckořemeslná díla puškařů 17. století. Vedle zájmu o umělecky řemeslně zpracované zbraně reprezentační povahy měli příslušníci rodu zvláštní zájem o technicky nové, nezvyklé řešení palných zbraní. Víceranné zbraně, zadovky, vzduchovky, větrovky. Zbrojnice obsahuje také výběr středověkých zbraní, které vyjadřují vlastní obrannou funkci hradu jako kopí /11.stol./, meče /14.stol./, hradební pušky. Jádrem orientální části jsou předměty zejména z islámské oblasti. Zbrojnice je charakteristická svým romantickým uspořádáním (štíty, dřevcové zbraně) navozujícím iluzi rytířských síní středověkých hradů. Návštěvníkům vřele doporučujeme prohlídku tohoto unikátu naší minulosti. Tab. č. 13 Návštěvnost hradu v období červenec – září 2006 Plné vstupné Červenec 11 962 osob Srpen 13 415 Září 3 136
Snížené vstupné 4 759 osob 5 806 1 395
pozn.: snížené vstupné = děti, studenti, důchodci
3. 3. 3.
Zřícenina hradu CORNŠTEJN
Hrad Cornštejn byl postaven v první polovině 14. století na skalnatém ostrohu nad řekou Dyjí za účelem posílení hradu Bítova. Hrad založili Lichtenburkové, v jejichž držení byl dlouhou dobu. Zpočátku šlo o nevelký hrad přibližně obdélníkového půdorysu, oddělený od hřebenu příkopem, se čtyřpatrovým palácem v čele a parkánovou zdí kolem jádra. V polovině 14. stol. byl rozšířen, stal se nedobytnějším a současně pohodlnějším k obývání. Po husitských válkách došlo k výrazným stavebním úpravám. Byl postaven nový palác, rozšířeno opevnění a upraveno předhradí. V r. 1464
38
byl Cornštejn obléhán a v polovině r. 1465 dobyt vojsky krále Jiřího z Poděbrad. Po porážce získali hrad Krajířové z Krajku. Ti hrad poškozený obléháním opravili a přestavěli. Byla zejména posílena fortifikace hradu. Poslední zmínka o hradu je z r. 1576, kdy byl převeden k bítovskému panství. Nový majitel Volf Strejn ze Švarcenavy již nepotřeboval udržovat toto rozsáhlé sídlo, a tak Cornštejn rychle zpustl a změnil se ve zříceninu. V posledních letech probíhají památkové práce zaměřené na jeho obnovu.
3. 3. 4. Zřícenina hradu FREJŠTEJN Hrad Frejštejn byl postaven v 1. polovině 13. století a první písemná zmínka o něm je z roku 1250. Po roce 1440 sídlil na hradě loupeživý šlechtic Jan Krajíř z Krajku, a proto mu byl hrad za peněžitou náhradu odebrán a zbořen. Počátkem 16. století začala generální oprava hradu, ale nebyla dokončena a neobývaný hrad i nadále pustnul. Do dnešní doby se z hradu zachovalo zdivo hradního paláce až do výše 2. patra, válcová věž, vysoké hradby a zčásti zasypané příkopy. Jde o jednu z nejrozsáhlejších a nejlépe zachovalých hradních zřícenin u nás. Hrad je nad řekou Dyjí před začátkem vranovské přehradní nádrže jižně od obce Podhradí nad Dyjí.
3. 3. 5. Vodní dílo Vranovská přehrada Základní charakteristiky: Obec Tok Výška hráze nad terénem Délka hráze v koruně Objem nádrže Výstavba
Vranov nad Dyjí Dyje 47 m 290,5 m 132,7 mil. m3 1930 - 34
Významným vodním dílem v povodí řeky Dyje je přehrada postavená na Dyji u Vranova nad Dyjí. Nádrž měla v době dokončení v roce 1934 největší objem zadržené vody v tehdejším Československu a dnes je stále klíčovým dílem v dyjské vodohospodářské soustavě. VD Vranov je představitelem víceúčelové vodní nádrže. Dnes slouží především k zachycení povodňových průtoků ( tzv. stoletý průtok v hodnotě 355 m3/s je schopna snížit na 222 m3/s), dále k nalepšování nízkých průtoků v toku pod nádrží, které v celoročním průměru dosahují 4,3 m3/s, zajišťuje výrobu elektrické energie ve špičkové vodní elektrárně, umožňuje odběry vody pro vodárenské využití v úpravně ve Štítarech a v neposlední řadě má velký význam pro rekreaci. První úvahy o výstavbě přehrady na Dyji se objevily v souvislosti se snahou využít energetický potenciál této řeky. Ještě za Rakouska - Uherska uvažoval moravský zemský úřad o stavbě několika menších přehrad, mezi něž patřila i přehrada u Vranova nad Dyjí. V roce 1908 založilo několik jihomoravských obcí akciovou společnost Podyjské závody pro nádrže a elektrárny, která se zaměřila na přípravu stavby. Do 39
začátku první světové války se však nepodařilo zajistit potřebné finanční prostředky, a tak skutečná příprava začala až po válce, již z popudu Moravského zemského výboru. V letech 1923 – 27 byla zpracována studie, která navrhovala výstavbu gravitační hráze z litého betonu, což byla konstrukce, jež se v té době začala při podobných stavbách prosazovat. Hráz byla situována do vhodného místa v údolí hned nad obcí Vranov nad Dyjí, kde má řeka Dyje plochu povodí přes 2 211 km2 a dlouhodobý průměrný průtok v toku dosahuje téměř 10 m3/s. V roce 1930 zahájilo stavbu konsorcium firem Českomoravská akciová stavební společnost, Praha, akciová společnost Lana, Praha a Podnikatelství staveb Pittel a Brauseweter z Brna. Byly vyhloubeny základy, provedena úprava základové spáry a injektáž podloží. Injektáž se prováděla v celé ploše základu ještě před zahájením betonáže. Ta začala v červnu 1931.
3. 3. 6. Vyhlídka Hardegg Altánek, který se nachází na moravské straně, na cestě od Čížova, byl vybudován v roce 1885, ale po roce 1945 zpustl a byl zničen. Znovu postaven byl v roce 1990 Rakouským klubem turistů. Z této vyhlídky si můžeme vychutnat naprosto ojedinělý pohled na údolí řeky Dyje a na nejmenší město Rakouska s gotickým hradem.
3. 4. Haberská starodávná stezka Drobná zmínka v Kosmově kronice o cestě od Malína k místu zvaném Gabr (Habr) přispěla nejen k pojmenování tohoto úseku, ale toto jméno, ztotožněné s Habry, začalo být používáno pro celou, obecně známou trasu od Čáslavi do Znojma. Průchozími body byly Brod, Brtnice, Mor. Budějovice a většinou Jihlava. Jednoduchý akt vzniku stezky a jejího jména spočíval ve vložení krátké linie dopravní sítě, přesně specifikované Kosmovou zprávou (Malín-Gabr), do pozdější středověké a novověké komunikace (Znojmo-Praha).
3. 4. 1. Památky duchovní kultury, památníky a ostatní památky v okolí
Farní kostel Nanebevzetí Panny Marie je největší a umělecko historicky nejvýznamnější vranovskou církevní památkou. Postaven byl již v první polovině 13. století, v gotice zaklenut a rozšířen o dnešní sakristii. Po vypálení a vydrancování Vranova Švédy v roce 1645 došlo k jeho postupné přestavbě v barokním duchu, o kterou se kolem roku 1685 a po celé 18. století zasloužili patronové farnosti hrabata z Althannu. Z bohatého vybavení interiéru kostela zaujme mimo jiné románsko gotická křtitelnice, sochy sv. Máří Magdaleny a sv. Petra z doby kolem roku 1770, dále
40
postranní rokokový oltář z druhé třetiny 18. století s obrazem sv. Jana Nepomuckého z okruhu F. A. Maulbertsche nebo dva barokní obrazy z první třetiny 18. století, umístěné v štukových rámech presbytáře a znázorňující scény ze života Panny Marie.
Kaple sv. Ondřeje, kterou tvoří rotunda s apsidou zaklenutá kupolí, je pozdně románskou stavbou z první poloviny 13. století. Barokní doba vtiskla asi v polovině 18. století svou podobu do její fasády s malbou Kristovy tváře na tzv. Veroničině roušce. V podzemním podlaží stavby, do kterého je dnes vstup zazděn a zasypán, je autentická kostnice zaplněná v několika vrstvách lebkami. V okolí kaple se dříve rozkládal hřbitov, v němž se přestalo pohřbívat někdy na přelomu 19. a 20. století. Morový sloup na náměstí je hodnotnou barokní památkou postavenou v roce 1713 majitelem panství hrabětem Michalem Heřmanem Althannem. Připomíná dramatickou epidemii tzv. černé smrti decimující Vranov v roce 1680, kdy na ni zemřelo 81 obyvatel městečka.. Na jeho vrcholu stojí na zeměkouli Panna Marie Neposkvrněná, pod níž umístili autoři tohoto uměleckého díla čtyři morové patrony - sv. Rocha se psem, sv. Floriana ulévajícího z vědra vodu, sv. Šebestiána s šípy zabodnutými do hrudi a sv. Jana Nepomuckého držícího krucifix. Významné domy. Bohatou historii Vranova dokumentují jeho některé domy. Hned při vjezdu od Znojma zaujme dvojštítové průčelí barokního mlýna z počátku 18. stolení s aliančním erbem hrabat Althannů a knížat Pignatelli. Budova pošty na náměstí je stavbou se středověkým původem, která svůj současný vzhled získala na konci 19. století - dříve v ní byla radnice, obecní šatlava a stará hasičská zbrojnice. Ze středověku pocházejí i další významné domy na náměstí, přestavované v 8. a 9. století, jako dnešní Hotel pod zámkem a s ním sousedící Pážecí dům. Starší původ má i barokní budova fary vedle kostela, jejíž současný vzhled pochází z první čtvrtiny 18. století. Dnešní škola je bývalou administrativní budovou panského pivovaru, postupně budovanou v 17. a 18. století, a naposledy přestavěnou v roce 1906. Zajímavou památkou je i klasicistní dům zámeckého zahradníka nad fotbalovým hřištěm.
Továrna na výrobu kameninového zboží. Velká budova protáhlého obdélného půdorysu se sedlovou střechou a vysokým komínem, umístěná vedle Zámeckého hotelu, je bývalou továrnou. Do dnešní podoby ji nechala přestavět ve čtyřicátých letech 19. století majitelka zámku Helena Mniszková. Ve své době to byl proslulý závod, pracující v letech 1799 až 1882. Vyráběl zejména čajové, jídelní, kávové a mycí soupravy, dekorativní vázy, také ale figurální, liturgické i jiné předměty. Jeho produkce dosáhla zejména ve dvacátých až čtyřicátých letech 19. století neobyčejného technologického i estetického mistrovství a masově pronikla na tuzemský i evropský trh. Slavnou historii vranovské kameniny připomíná vybranými kolekcemi řada světových muzeí. Mniszkův kříž, umístěný na tzv. Křížovém vrchu, pochází z doby krátce po roce 1847. Nechala ho na počest svého zesnulého manžela Stanislava postavit majitelka zámku
41
Helena z Mniszku, a to na místě, které si oblíbil a kam rád chodíval. Svědčí o tom polsko německý nápis na litinové desce zabudované do zděné podnože kříže: "Žena nejlepšímu z mužů, děti nejlaskavějšímu z otců. Na památku Jeho Excellence hraběte Stanislava z Mniszku." Tato zajímavá regionální památka je součástí místní turistické stezky Karla Claryho. Claryho kříž je krajinnou dominantou vyrobenou z blanenské litiny a postavenou v lese nad dnešní přehradní hrází. U jeho paty je na desce německý nápis: "Na památku mého přítele knížete Karla Claryho - 1831". Monument zřídil majitel panství a zámku polský hrabě Stanislav Mniszek poté, co se při návštěvě Vranova během cholerové epidemie nakazil a krátce potom i zemřel jeho dlouholetý druh - spisovatel, malíř a humanista Karel Clary. Obelisk u tzv. Ledových slují. Nad Ledovými slujemi se na vrcholu skalní plošiny, z níž se naskýtá výjimečný výhled do údolí Dyje, tyčí zděný obelisk. Byl postaven okolo roku 1860 Okrašlovacím spolkem ve Vranově jako projev díků hraběnce Heleně Mniszkové, která tuto krajinu zpřístupnila veřejnosti. V základech obelisku je zazděna nádoba s mincemi a pařez věkovité borovice, která dříve stála dříve na vrcholu skály. Felicitina studánka byla postavena v roce 1806 na úpatí braitavského vrchu pod zámkem, u vstupu do tzv. Felicitina údolí. Její stěny zdobí reliéfní barevná vegetace z pískovce. Ve středu interiéru, zaklenutého kupolí s kazetováním, je nádržka, do níž je přiváděna voda z horní části přilehé stráně. Nad fasádním průčelím s umělecky hodnotným vlysem tančících nymf je v trojúhelníkovém štítě německý nápis: "Felicie hraběnka z Mniszku zřídila a věnovala tuto studánku unaveným poutníkům k osvěžení a svému milému údolí pro okrasu". Památka je součástí místní turistické stezky Heleny Mniszkové.
Pohraniční opevnění ve Vranově nad Dyjí. V letech 1935 až 1938 vznikl na hranicích republiky mohutný řetězec bojových železobetonových pevnůstek - tzv. řopíků, a to jako do hloubky členěný obranný systém s převládající možností bočních paleb. Celkem 19 bunkrů v strategicky důležitém Vranově se dochovalo v úplnosti. Jsou nepřehlédnutelným krajinotvorným prvkem a mají jednotlivě, a zejména jako soubor charakter unikátní technické památky. Linie začíná těsně pod zámkem a pokračuje pak podél silnice k budovám bývalého statku a od něho přes Junácké údolí k přehradní hrázi. Jde vesměs o různě modifikované pevnůstky vzor 37 LO. Většina objektů je volně přístupná, na třech z nich, umístěných poblíž zámku, je zájemcům nabízen v letním období odborný výklad.
42
3. 5. Současné pěší turistické trasy
3. 5. 1. Značení pěších tras Pěší trasy jsou značeny pásovými značkami, které se skládají ze tří vodorovných pásů. Prostřední pás, který určuje barvu značené trasy, je červený, modrý, zelený nebo žlutý. Oba krajní pásy jsou bílé a mají za úkol značku ještě více zviditelnit. Pásová značka tedy tvoří čtverec o rozměrech 10 x 10 cm. V ostrých lomech cesty nebo při jejím odbočení na jinou komunikaci je pásová značka doplněna na šipku. Na společném úseku několika značených tras se používá vícebarevná značka, pro místní trasy je někdy použito místní značky. Na koncích značených tras najdete koncovou značku a různé krátké významové odbočky jsou značeny speciálními značkami odbočka k vrcholu nebo vyhlídce, ke zřícenině hradu, ke studánce a k jinému zajímavému objektu. Tzv. naučné stezky se značí pásovými i místními značkami nebo speciálními značkami naučné stezky. Ve městech, vesnicích, na křižovatkách s jinou značenou trasou a na dalších turisticky významných místech je malované značení doplněno tabulkami a směrovkami. Z tabulky se dozvíte název místa, popř. jeho nadmořskou výšku, směrovky informují o kilometrových vzdálenostech k dalším cílům na trase.
3. 5. 2. Přehled turistických tras 3. 5. 2. 1. Turistické okruhy ve Vranově n/D Okruh Heleny Mniszkové [mníškové] Okruh Heleny Mniszkové [mníškové] je asi 4 km dlouhá procházka bývalým Vranovským lesoparkem. Začíná a končí u vchodu do Státního zámku Vranov a zavede nás na některá pozoruhodná místa, například k Felicitině studánce, do areálu předválečných opevnění, k napodobenině antického chrámku, později zasvěcenému Panně Marii Ochranitelce tak zvaná Maria Schutz [šuc] a k vyhlídce Tanečnice naproti zámku. Celý okruh je středně náročnou procházkou a volným krokem ho lze obejít za necelou hodinu.
Felicitin okruh [felicitin] Felicitin [felicitin]okruh je necelé 3 km dlouhá trasa mezi náměstím ve Vranově a vranovským zámkem. Při procházce tímto okruhem navštívíme místní část Benátky, okraj lesů Národního parku Podyjí na pravém břehu Dyje a malebnou Felicitinu studánku. Okruh vede středně náročným terénem a pohodlně ho lze absolvovat za necelou hodinu.
43
Claryho stezka Claryho stezka nás dovede z náměstí ve Vranově k tak zvanému Claryho [klaryho] kříži, romantické vyhlídce nad hrází Vranovské přehrady. Cestou projdeme okolo několika zajímavých památek, například Farního kostela Nanebevzetí Panny Marie, Mniszkova [mníškova] kříže a Kaple výběrčího. Po výstupu na horní hranu údolí se dostaneme do obce Onšov, odtud zpět do lesa ke Claryho [klaryho] kříži a prudkým svahem k Vranovské přehradě. Výškově náročnější stezka s návratem zpět na náměstí do Vranova po silnici měří okolo 7 km a lze ji pohodlně absolvovat za necelé dvě hodiny.
Okruh Junáckým údolím Okruh Junáckým údolí je žlutě značená turistická trasa začínající a končící před vchodem do Vranovského zámku. Prochází místní částí Benátky, náměstím, zastavěnou částí Vranova a Junáckým údolím s kamenným mostem z roku 1783. Trasa je téměř 6 km dlouhá, vede středně náročným terénem a lze ji pohodlně absolvovat za hodinu a půl.
3. 5. 2. 2. Výlet do přírody– Hardeggská vyhlídka, Šumná, Štítarský les, Švýcarské údolí, přehrada Vranov nad Dyjí – Zadní Hamry 2 km – rozcestí pod Čížovem 8,5 km – Hardeggská vyhlídka a zpět 12 km – Lesná 17 km – okraj Šumné 19 km – Štítarský lesík 19,5 km – Švýcarské údolí 21 km – Vranovská přehrada 24 km – Vranov nad Dyjí 25,5 km Výlet je poměrně náročný, můžeme ale zvolit nejrůznější i snadnější kombinace tras. Hlavní trasa míří od rozcestí u autobusové stanice po červené značce po levém břehu Dyje. Silnička se přimyká ke strmým skalnatým svahům – z informační tabule v terénu se můžeme podrobněji seznámit s cennou lokalitou. Jedná se o tzv. Hamerské vrásy. Po silničce vyrazíme do Zadních Hamrů ke klasicistní kapli sv. Heleny z r. 1815, opouštíme poslední stavení a vstupujeme do údolí. Značka nás přivádí k dřevěnému přístřešku, který může fungovat jako odpočívadlo i jako úkryt před nepohodou. Tady se obracíme vlevo a stoupáme lesem, pěšinou se dostaneme na širší komunikaci a na rozcestí. Žlutá značka odtud vede přímo do Lesné – tím můžeme výlet podstatně zkrátit. Systém podzemních dutin – Ledové sluje je vytvořen v rulách skalnatého vrchu Větrník ( 510 m). Dno podzemních prostor leží níž než vstupní otvory, a tak se ve slujích po celý rok udržuje chladný zimní vzduch, ledová výzdoba podobná krápníkům vydrží často až do začátku léta. Celkem je evidováno 14 slují,z nichž nejdelší měří 120m a nejhlubší dosahuje 40 m.
44
Pro možnost zřícení skal je vstup přísně zakázán – hrozí skutečně smrtelné nebezpečí. A tak se spokojíme s odbočením k významové značce, která nás přivede k obelisku (postaven r. 1860 na památku hraběnky Heleny Mniszkové), od kterého se otvírá zajímavý výhled do údolí Dyje. Vracíme se na červenou značku a pokračujeme Pašeráckou stezkou, ze které uhýbáme stále lesem k rozcestí Na Klepech při silnici z Čížova do Hardeggu. Na silnici mohou jen pěší a cyklisté, pro které je otevřen přechod do Rakouska. Můžeme se vydat i na tzv. Hardeggský okruh, námětů je víc. Neměli bychom ale vynechat Hardeggskou výhlídku. Dostaneme se k ní pouze po modré turistické značce. Ta sleduje silnici k hranicím, po sléze k ní odbočí lesem – a my se zastavíme až u vyhlídkového dřevěného pavilonu na okraji skály. Hluboko pod námi plyne Dyje a u ní se prostírá nejmenší rakouské město s hradem z 12. století Hardegg. Od vyhlídky se vracíme stejnou cestou – modrá značka po silnici směřuje do obce Čížov s kaplí P. Marie Bolestné, s pozoruhodnými ploty z plochých kamenů s nálezy z mladší doby kamenné v okolí a především s památníkem „Železné opony“. Ve středu obce uhýbá modrá značka vpravo stáčí se podél lesa a přivádí nás k půvabnému rybníku Dechťák. Krátce vstoupí na silnic z Čížova do Horního Břečkova, pak pokračuje pohodlnou cestou k Čížovskému rybníku a do Lesné. V Lesné (dříve Liliendorf) objevíme kapli sv. Terezie z let 1867-8 s oltářním obrazem od J. Doré, rytce někdejší vranovské keramické továrny. Tradičně obdivovanou památkou je bývalý větrný mlýn na východním okraji obce. Kuželovitá zděná stavba s přístavkem a atrapou větrných lopat je využita na stylové rekreační zařízení. V posledních letech bylo v Lesné otevřeno Muzeum motocyklů s expozicí historických motocyklů, sidecaru ale i automobilů a traktorů. Ze středu obce od restaurace a autobusové zastávky (muzeum je pár kroků odkud obcí směrem ke Znojmu, dále na okraji Lesné je větrný mlýn) se vydáme po modré turist. značce směrem k Šumné. Jdeme po silnici obcí a kolem zemědělského objektu na křižovatku a stále po silnici mírně vpravo scházíme do mělkého údolí na okraji Šumné. Vstříc nám přichází zelená turistická značka – dáme se společně s ní vlevo k orientačnímu místu ve Štítarském lese a pak se napojíme na silničku, která nás přivádí do Švýcarského údolí. Silnička (zákaz vjezdu) sleduje Švýcarskou zátoku, obestavěnou rekreačními chatami. Po levé ruce míjíme romantický chatový tábor, dorazíme k lávce pro pěší, která se klene nad zátokou a spojuje tuto část přehrady s pláží, dalším významným rekreačním centrem. Vlevo ve skalách nad námi je Claryho kříž, památka na tragickou smrt přítele majitele vranovského zámku. Přecházíme přehradní hráz, pokračujeme kolem parkoviště pod Ptačím vrchem a sejdeme do Vranova nad Dyjí, kolem prvních zařízení cestovního ruchu, přes most s výhledem na zámek do středu malebné obce.
45
3. 5. 2. 3.
Za romantikou Podyjí
Hnanice – Šobes – Příčky - Nový Hrádek - Lukov - Na Keplech - Ledové sluje - Zadní Hamry -Vranov n/Dyjí
Výchozím místem mohou být buď Hnanice, do nichž se dostaneme autobusem či automobilem, nebo Šatov, kde je možný příjezd vlakem. Délka trasy je 26,5 km, ale pokud si trasu prodloužíme na Nový Hrádek připočteme další 3 km. Terén je zvlněný a místy se vyskytují prudší ale krátká stoupání. Možnost občerstvení se nám naskytne v Šatově : Moravský sklípek, Hnanicích: restaurace Devět mlýnů, penzion Vinohrad, vinice Šobes, Lukově: penzion U Hrádku, a ve Vranově nad Dyjí
Od kostela sv. Wolfganga v Hnanicích vycházíme po žluté turistické značce přes obec, později odbočíme po asfaltové silničce doleva a prudším klesáním přicházíme k rozcestníku Pod Šobesem, odkud pokračujeme po červené turistické značce. Po visutém mostě překročíme řeku Dyji a zanedlouho stoupáme vinicí Šobes. Po přechodu hřebene (vyhlídky na meandrující Dyjí) pokračuje cesta do kopce po silničce, kterou pak opouští, aby se na ni u rozcestníku U Milíře opět vrátila. Od rozcestí Žlebský potok odbočuje červená turist. značka doleva a pokračuje na Příčky, odkud je možné po zelené turistické značce navštívit Nový Hrádek. Z Příček pokračujeme přes Lukov, později lesem k rybníku na rozcestí Pod Čížovem. Společně s modrou turistickou značkou dojdeme k rozcestníku Na Keplech, odkud odbočíme doprava a náročnější terénem – pašeráckou stezkou dojdeme k rozcestníku Ledové sluje, odkud vede krátká odbočka k vyhlídce u Obelisku. Pokračujeme po červené značce až k údolí řeky Dyje, okolo které dojdeme proti proudu přes Zadní Hamry do Vranova.
3. 6. Naučná stezka 3. 6. 1.
Naučná stezka Karla Claryho – Granátová zátoka
Modro – bíle značená stezka vybudovaná na počest „ praotce“ vranovských turistů – knížete Karla Josefa Clary Andrigena ( 1777 – 1831 ) – spojuje vranovské přehradní jezero s městečkem Vranovem po levobřežní straně řeky Dyje. Vznikla za spolupráce vranovského Občanského sdružení Clary se Správou Národního parku Podyjí, Národním památkovým ústavem, Klubem českých turistů a obcemi Vranov a Onšov mezi léty 2003 – 2005. Trasa je 4 km dlouhá a překonává převýšení 130 m. Navazuje na původní značenou cestu KČT z třicátých let a na lesoparkové úpravy bývalého vranovského Okrášlovacího spolku. Jejím cílem je propojit kdysi vyhledávaná
46
zákoutí Vranova s nečetnými výhledy na údolí řeky dyje, přehradní jezero a zámek ( Claryho kříž, Kumpova poklona, Mniszkův kříž) a nově turisticky zpřístupnit malebnou vesničku Onšov. Nástupní úsek začíná v tzv. Granátové zátoce. Neobvyklý název zátoky má svůj původ v odrůdě českých granátů, zvané almansiny, které se hojně vyskytují ve formě vyplavenin na jejích březích. Ze zátoky stezja stoupá strmě vzhůru lesem až k vyhlídce u Claryho kříže. Asi ve dvou třetinách výstupu míjí stezka pozoruhodně zachovalou betonovou nádrž čtvercového půdorysu – jde zřejmě o pozůstatek rezervoáru vody využívaného při stavbě přehradní hráze ve třicátých letech. Lesní cesty vedoucí do kopce z Granátové zátoky jsou staré mlýnské cesty, jež vedly od bývalého Pointnerova, později Jelenova, mlýna. Jeho zbytky jsou dnes na dně přehradního jezera.
3. 7. Cyklostezky 3. 7. 1. Orientační značení cyklotras Cyklistické trasy dělíme na cyklotrasy a cykloturistické trasy. Všechny prvky cyklistického značení mají žlutou podkladovou barvu. Cyklotrasy jsou ty, které vedou po silnicích, dobrých místních a účelových komunikacích. Jejich značení je podobné jako u silničního značení pro motorová vozidla. Používají se tři základní cykloznačky: Návěst před křižovatkou, Směrová tabule a Směrová tabulka. Na všech najdete symbol kola, číslo dané trasy a na směrových tabulích i kilometrové vzdálenosti k dalším cílům na trase. Umisťují se stejně jako dopravní značky před každou křižovatkou nebo odbočkou cyklotrasy. Cykloturistické trasy jsou ty, které vedou většinou po horších polních či lesních cestách nebo terénem. Jsou vyznačeny pásovými značkami o rozměru 14x14 cm, které mají krajní pásy žluté a prostřední je červený, modrý, zelený nebo bílý. Mohou být také doplněny na šipku. Jedná se tedy o podobné značení jako u tras pěších nebo lyžařských, jen základní barva je žlutá a značky jsou přibližně jednou tak velké, aby byly pro cyklisty lépe viditelné. Pásové značení je doplněno směrovkami, které oproti těm pěším mají opět žlutý podklad, jen dvě řádky textu a v záhlaví napsáno "Cyklotrasa KČT č. ...".
3. 7. 2. Přehled cyklostezek 3. 7. 2. 1. Hrady a zámky česko-rakouského příhraničí Vranov n/D-Nový Petřín-Šafov-Podhradí nad Dyjí Uherčice-Korolupy-Svobodův mlýnZblovice-Bítov-Lančov-Vranov nad Dyjí
47
Výchozí místem je Vranov nad Dyjí, trasa je určena pro všechny druhy kol a její délka je 53 km. Trasa je těžší obtížnosti s asfaltovým povrchem a místy prudším stoupáním. Z Vranova vyjíždíme po cykloturistické.trase č.48 (Greenways PrahaWien=GW) směrem na Podhradí n/D,odbočíme vlevo a okolo čerpací stanice stoupáme do kopce okolo zámku. Na křižovatce neodbočujeme, ale pokračujeme rovně do Šafova. Odtud jedeme přes Starý Petřín (napojení na cyklotrasu č.48) do Podhradí n/D (možnost koupání) se zříceninou hradu Frejštejn. Po silnici proti toku Dyje, později prudkým stoupáním okolo dvora Mitrov do Uherčic, kde opouštíme cyklotrasu č.48. Z Uherčic pokračujeme směrem na Lubnici (cyklotrasa č. 5007), ale na první křižovatce odbočíme vpravo na Korolupy a přes Oslnovice a Vysočany směrem na Dešov (cyklotrasa č. 5011). Sjíždíme z kopce do údolí Želetavky k Svobodovu mlýnu a odbočíme vpravo na Zblovice, na křižovatce se dáme vpravo k hradu Bítov. Stejnou cestou se vracíme zpět na křižovatku, projedeme Bítov a sjíždíme k Vranovské přehradě. Za mostem odbočíme v ostrém úhlu vlevo a stoupáme k zřícenině hradu Cornštejn. Odtud dále lesní asfaltovou silničkou do Lančova, kde odbočíme vlevo a pokračujeme až do Vranova. Druhá, rakouská varianta trasy (celkem 64 km) je z Uherčic do Vratěnína přes hraniční přechod Unterthürnau do Drosendorfu, přes Langau do Riegersburgu,dále přes Felling, Hardegg, Čížov do Vranova.
3. 7. 2. 2. Vranov nad Dyjí – Čížov Spojením Vranova s Čížovem (přes Zadní Hamry a kopec Větrník) je umožněno zejména prázdninovým rekreantům Vranova, aby se co nejrychleji na kole dostali do srdce národního parku, aniž by riskovali nepříjemnou cestu vranovskými serpentinami s poměrně hustým automobilovým provozem. Druhé dosavadní spojení Vranova s Čížovem, tzn. přes hráz Vranovské přehrady, Švýcarským údolím do Lesné a přes kopec Větrník je přece jen delší a může sloužit například pro zpáteční cestu.
3. 7. 2. 3. Lesná – Znojmo Výchozí místo: Lesná Délka trasy: 69 km Obtížnost trasy: náročnější kopcovitý terén (z Hardeggu do Fellingu a z Vranova do Čížova prudké stoupání), v druhé části trasy terén zvlněný
48
Z Lesné jedeme asi 1 km směrem na Vranov a pak odbočíme vlevo a po trase č. 48 dojedeme do Čížova. Ubytovaní ve Vranově pojedou po levém břehu Dyje přes Zadní Hamry a pak po nové cykloturistické trase /není vhodná pro silniční kola/ do Čížova. Odtud se pokračuje do Hardeggu /mezi Čížovem a Hardeggem je odbočka vpravo na Hardeggskou vyhlídku/, kde je hraniční přechod do Rakouska /pro pěší a cyklisty/. Další cesta je vedena po trase Ságy, mýty pověsti /modrá/ přes Felling do Riegersburgu. Pokračujeme po zelené /trasa rybníků a tůní se symbolem žáby/ přes Weitersfeld do Obermixnitzu a po modré trase do Pulkau. Odtud jedeme po trase šesti měst /žlutá/ přes Rohrendorf, Schrattenhal a Obernalb do Reztu a po stejné trase přes Mitteretzbach, Hnanice, Havraníky a Nový Šaldorf zpět do Znojma.
Cykloturistické cíle-trasy: Vranov - Feliciina studánka 2 km Vranov - celnice Šafov 11 km Vranov - Chvalatice - Bítov 20 km Vranov - přehrada 2,3km Vranov - Slavonice 66 km Znojmo - Vranov 21 km Znojmo - Vranovská přehrada 22 km Znojmo - Nový Hrádek (přes Gránice) 22 km Znojmo - Vranov (přes NP Podyjí) 28,5km Znojmo - Retz - Hardegg - Znojmo 52 km Znojmo - Vranov - Znojmo (Velký) 84 km
3. 7. 2. 4. Vranov nad Dyjí- Hardegg Obtížnost trasy: mimořádné převýšení Tři možnosti tras: • po cyklostezce č. 48 přes hráz Vranovské přehrady a přes Lesnou • po hlavní silnici přes Lesnou a Horní Břečkov (velice hustý silniční provoz) • po cyklotrase č. 5122 přes Zadní Hamry (nejprudší stoupání v oblasti Ledových slují). Jinak tato cesta patří jedna k nejhezčím a nejkratším – 14 km -kolem řeky Dyje asi 2 km (nikde jinde tato možnost již v národním parku není). Vranov – Hardegg je na kole výlet na celý den.
49
3. 7. 2. 5. Kolem Tento mnohoznačný název nechce nabídnout nic jiného než to, co vidíte kolem, jedete-li na kole národním parkem. •
Andělský mlýn Bývalý renesanční mlýn v údolí Mašovického potoka, poslední dochovaný na území NP Podyjí avšak ve špatném stavebním stavu. •
Býčí sklála Kolmá žulová stěna nacházející se nad začátkem jezera znojemské přehradní nádrže pod vyhlídkou. •
Čížovský rybník Lokalita výskytu vzácných rostlin a živočichů (ostřice česká, skokan ostronosý), využívaná jako přírodní koupaliště. •
Devět mlýnů Řada mlýnů na Dyji, z nichž historicky doložených je šest. První zmínky o nich pochází z r. 1497. V 16. století snad byly již pusté. V padesátých letech byly zbytky části zachovalých záměrně zničeny. Z některých se zachovaly sklepy a náhony, např. Gruberova a Papírny na cestě pod Šobesem. •
Havranické vřesoviště Přes 100 ha stepních porostů v Evropě dost ojedinělých s výskytem vzácných chráněných druhů (koniklec velkokvětý, divizna fialová, kavyl Ivanův, kudlanka nábožná, dudek evropský, strnad zahradní) •
Hradišťské terasy Zbytky středověkých kamenných teras, dnes zpustlých sadů a zahrad nad znojemskou přehradou. Rostou tu ještě např. mišpule německá a fíkovník smokvoň, dnes vzácné druhy ovoce. •
Králův stolec Vyhlídka nad hladinou znojemské vodní nádrže, vystavěná roku1892.
•
Kraví hora Pahorek nad Znojmem, se vzácnou vřesovištní flórou, rozsáhlý pruh vřesovišť mezi Znojmem a rakouským Retzem. Vyskytují se tu vzácné druhy rostlin a živočichů. •
Ledové sluje Suťový svah s množstvím podzemních prostor s mikroklimatem, který způsobuje, že se zde za příhodných podmínek udržuje od zimy led a sníh až do pozdního jara. Svah je veřejnosti nepřístupný pro stálý pohyb mocných skalních balvanů a pro výskyt jedinečné fauny a flory, m.j. čápa černého, symbolu NP Podyjí.
50
•
Mločí potok Hluboké skalnaté údolí k řece Dyji s výskytem mloka skvrnitého, mnohdy s neobyčejně velkými jedinci. Přístup turistů jen do horní části. •
Sealsfieldův kámen Místo na skalním ostrohu s jedinečnou vyhlídkou do dyjského kaňonu a na vyhlídku Králův stolec, nazvané podle místního rodáka Karla Antona Postla, který se později stal v USA známým spisovatelem pod pseudonymem Charles Sealsfield. •
Suťová pole Zvaná obvykle kamenná moře, rozsáhlé svahy pokryté velkými kameny ze zvětralých skal, posunujících se postupně do údolí řeky Dyje. Převažují na pravém břehu řeky, např. na cestě od Papírny na Sealsfieldův kámen. •
Šobes Lokalita osídlená již ve starší době kamenné, době bronzové, za Keltů i v době římské. Pro polohu a podmínky byl jižní svah využíván k pěstování vinné révy proslulé svojí kvalitou do té míry, že se víno odtud dodávalo na císařské a královské dvory. Lokalita je řazena mezi deset nejlepších vinařských poloh v Evropě. Na turistické trase, resp. cyklotrase lze v letních měsících zdejší vína ochutnat. •
Železné schody Dnes již neexistující artefakt. Pro ochranu státní hranice za dob komunistického režimu, vybudovali zde pohraničníci železné schodiště do strmého svahu o více než 300 schodech. Před jejich stržením r. 1996 to bylo místo nesnadného výstupu bikerů s kolem na zádech. Z místa nad bývalými schody je výhled hluboko do rakouské planiny.
3. 8. Hipostezky Rozvoj koňské turistiky a koňských stezek se v poslední době stává velkým fenoménem. Počet rekreačních koní v naší republice stoupá a agroturistika je žádaným turistickým produktem. Jízda na koni ale také příznivě působí na lidský organismus. Příkladem je hipoterapie – ježdění pro tělesně postižené. Působením hipoterapie dochází zvláště k: ovlivňování psychiky, vyvolání vzorce chůze, synchronizaci organismu, koordinaci pohybů atd.
51
3. 8. 1. Stávající hipotrasy 3. 8. 1. 1. Znojmo – Hradiště, Mašovice, Podmolí, Lukov, Horní Břečkov, Lesná, Onšov, Vranov nad Dyjí Trasa stezky V roce 2006 byla na Znojemsku vyznačena díky grantu EU a zásluhou NP Podyjí první jezdecká stezka v příhraničí. Dlouhá je 30km a vede mírně zvlněnou krajinou ze Znojma ochranným pásmem NP až do Vranova nad Dyjí. Stezka má počátek na Hradišti což je městská část Znojma. Orientace ve městě, odbočky Po příjezdu po silnici I. třídy silnici od Prahy je směrovka Hradiště, Mašovice hned na kraji města přibližně 500m za stanicí OMV. Po příjezdu od Brna či Vídně je naopak odbočka Hradiště Mašovice až při výjezdu z města. Držte se směru Praha. Opět 500m před OMV doleva, odbočka Mašovice, Hradiště. V obci sídlí Proboštství řádu křížovníků, řádové sestřičky. Tady si můžete ponechat přepravníky i automobily. Proboštství je jedním z článků projektu jezdecké stezky. Kdo se o existenci stezky zasloužili Nadace partnerství podpořila myšlenku finančně. Práci v terénu a projekt na značení zajistili společně Klub českých turistů a občanské sdružení Merlin Znojmo. Při vyhledání tras pomohl NP Podyjí a spolupracovala i obec Vranov nad Dyjí, která se zasloužila o získání financí na projektovou dokumentaci. Město Znojmo, odbor rozvoje a kultury, rovněž projekt stezek podpořilo – poskytlo finanční prostředky na průvodce stezkou.
3. 8. 1. 2. Vranov nad Dyjí – Uherčice – Plačovice – Maříž Projekt s názvem „Podpora jezdecké turistiky na jihozápadní Moravě“, podporovaný Nadací Partnerství, vznikl se záměrem propojit vzniklou jezdeckou stezku Znojmo-Vranov nad Dyjí s jihočeskými trasami. Konkrétně se jedná o úsek Vranov nad Dyjí-Uherčice-Plačovice-Maříž, který prochází krásným lesním komplexem jižně pod Starým Hobzím (Holubí a Holubičí vrch), v Janově překračuje tok Moravské Dyje a pokračuje okolím Mutenské obory k Chvaletínu a dle možností kopíruje stávající cyklostezku Greenways Praha-Vídeň. Jezdecká stezka prochází členitým terénem nad severním okrajem Vranovské přehrady se záměrem zavést její uživatele na zajímavá místa, jakými je například hrad Bítov (významný opěrný bod dávné Královské cesty), romantické údolí říčky Želetavky či renesanční zámek Uherčice. Z Uherčic už je možné navázat na rakouské jezdecké stezky, zatímco rakouští jezdci zde mají naopak možnost navštívit naši trasu a pokračovat po ní na území Jihočeského kraje do Maříže u Slavonic. Úsek od plačovické dostihové stáje VALORY do jezdeckého centra v dolnorakouském Autendorfu, jejíž vytvoření kromě obou uvedených stájí významně podpořila také obec Dešná, si první rakousko-česká ekipa projela již v průběhu podzimu 2005.
52
4 Návštěvnost a dostupnost 4. 1. Vlastní šetření V měsících červenec, srpen a září roku 2006 bylo prováděno pozorování, které bylo uskutečněno v Campu pláž. Důvodem zvolení tohoto stanoviště bylo, že se jedná o nejfrekventovanější místo na dané lokalitě. Měření se uskutečňovala v každém měsíci vždy v několika dnech. Aby po více dnech měření bylo dosaženo co největšího pokrytí celého dne, měřilo se ve 2 hodinových intervalech. Získané hodnoty byly přepočítány na celý měsíc, zvlášť pro pracovní dny, zvlášť pro víkendy. Kvantifikace návštěvnosti byla zhodnocena pro jednotlivé měsíce a z hlediska složení návštěvníků. Věková struktura a sportovní aktivity návštěvníků odráží jejich složení na lokalitě. Návštěvníci jsou rozděleni na děti do 14 let, návštěvníky v produktivním věku, seniory a cyklisty.
Tab. č. 14
Kvantifikace návštěvnosti během 3 měsíců Měsíc Červenec Srpen Září celkem
Pracovní dny 1 233 1 118 590 2 941
Víkend 2 421 1 875 1 150 5 446
Celkem 3 654 2 993 1 740 8 387
V tabulce č. 14 je zachyceno množství návštěvníků v jednotlivých měsících a v průběhu pracovního týdne a víkendu. Největší návštěvnost byla v měsíci červenci – 3 654 lidí. V průběhu července, srpna a září navštívilo sledovanou lokalitu celkem 8 387 návštěvníků. Během pracovního týdne ( za 3 měsíce ) – 2 941 lidí a přes víkendy ( za 3 měsíce ) – 5 446 lidí.
Tab. č. 15 Rozdělení návštěvníků
Pracovní dny Víkend Celkem
Děti ( do 14 let) Produktivní věk 478 885 415 3 311 893 4 196
Senioři 690 623 1 313
Cyklisté 753 1 232 1 982
Celkem 2 806 5 581 8 387
53
Tabulka č. 15 zobrazuje strukturu návštěvníků. Nejvíce návštěvníků je v produktivním věku – 4 196 lidí, což je 50 % z celkového počtu návštěvníků. Druhou nejpočetnější skupinou jsou cyklisté – 1 982, což činí 24 % z celkového počtu návštěvníků. Senioři tvoří celkově 16 % všech návštěvníků. Děti jdou zastoupeny 11%.
4. 2. Určení rekreační dostupnosti a předpokládané zatížení lokality rekreací Na základě počtu obyvatel města a vzdálenosti sídelního útvaru od lokality určíme pásmo dostupnosti a předpokládané zatížení lokality rekreací.
Tab. č. 16 Předpokládané zatížení krajiny rekreací ( Kasalický a kol., 1979 ) Pásmo dostupnosti
Sídelní útvar s počtem obyvatel do 20 tis. 20 – 50 tis. nad 50 tis.
I
do 3 km 10 obyv./ha
do 6 km 15 obyv./ha
do 10 km 20 obyv./ha
II
3 – 15 km 5 obyv./ha
6 – 10 km 10 obyv./ha
10 – 12 km 15 obyv./ha
III
15 – 30 km 25 obyv./ha
10 – 15 km 5 obyv./ha
12 – 15 km 10 obyv./ha
IV
nad 30 km 0,5 obyv./ha
15 – 30 km 2,5 obyv./ha
15 – 30 km 5 obyv./ha
V
X
nad 35 km 0,5 obyv./ha
nad 35 km 2,5 obyv./ha
Tab. č. 17 Posouzení rekreační dostupnosti a zatížení lokality rekreací Sídelní útvar Znojmo Vranov nad Dyjí
Pásmo dostupnosti IV I
Zatížení rekreací 2,5 obyv./ha 10 obyv./ha
Město Znojmo je od zkoumané lokality vzdáleno 22 km a má 35 758 obyvatel. Obec Vranov nad Dyjí se nachází 3 km od Vranovské přehrady a má 873 obyvatel. Veřejnou autobusovou dopravu na Vranovsku zajišťuje společnost ČAS – SERVICE a. s., ČSAD Jindřichův Hradec a. s. a TRADO-BUS s. r. o. Železniční doprava je zajišťována Českými drahami. Z Vranova nad Dyjí do Znojma existuje v současné době ve všední dny 9 přímých spojů a 1 o letních prázdninách, 8 spojů v neděli (z toho 5
54
v době letních prázdnin) a v sobotu je situace ještě horší – 1 spoj a 4 o letních prázdninách. Směr Vratěnín – Jemnice umožňuje 3 přímé spojení, stejně tak jako směr Bítov – Moravské Budějovice. Z hlediska železniční dopravy existuje ze Šumné do Znojma 11 přímých spojů a 3 v určité dny. V opačném směru do Moravských Budějovic mohou cestující využít stejný počet spojení. V neděli je k dispozici i 1 přímé spojení až do Prahy. (www.jizdnirady.cz)
4. 3. Rekreační potenciál porostů v okolí Vranovské pláže Rekreační potenciál modelově zjišťujeme pro reprezentativní porosty povodí, charakterizující průměrné stanovištní podmínky a dominantní dřeviny. Stanovení rekreačního potenciálu porostů metodou Ambrosovou (1980) PR = BK + DK + PK kde PR = rekreační potenciál porostu BK = faktor porostního bioklimatu DK = faktor porostní diverzity PK = faktor porostní přístupnosti
Faktor bioklimatu Tento faktor zjišťujeme prakticky z osy y grafu A. Průměrná roční teplota porostu je 7,5 °C, tudíž faktor bioklimatu je 0,98.
Faktor diverzity porostů Zjišťujeme zjednodušeně podle zápoje porostu a bylinného podrostu z údajů osy y grafu B. Porostní zápoj je 2vrstevný a pokryvnost vegetace je >50% bohatá, tudíž se faktor klimatu rovná číslu 0,61. Faktor přístupnosti porostů Vyjadřuje podmínky ekotopu porostu (sklonitost, kvalita povrchu, kamenitost, zamokření). Prakticky se vyjadřuje podle sklonitosti a kamenitosti terénu na ose y grafu C. Sklon terénu je 12° a povrchová kamenitost je >15%, tudíž je faktor přístupnosti porostu roven 0.63.
PR = 0,98 + 0,61 + 0,63 PR = 2,22
55
Tab č. 18 Rekreační potenciál porostů Hodnota PR 2,80 – 3,0 2,40 – 2,79 1,80 – 2,39 1,50 – 1,79 1,00 – 1,49 < 1,00
Rekreační potenciál mimořádný velmi vysoký vysoký průměrný nízký velmi nízký
Dle tabulky č. 18 odpovídá hodnota PR vysokému rekreačnímu potenciálu porostů.
Hodnocení rekreační účinnosti současných porostů (Vyskot, I. 1984) Rekreační potenciál porostu PR vyjadřující maximální schopnosti porostu daných dřevin a ekologických podmínek je vždy ovlivněn současným stavem (snížená stabilita, špatný zdravotní stav, neprůchodnost aj.) a změnami rekreačních podmínek vyplývajících ze způsobů, metod a technologií hospodaření. Stávající rekreační efekt porostu vyjadřujeme vztahem reálné a potenciální rekreační účinnosti: Rf = PRr * PRp-1 kde Rf = rekreační efekt porostu PRr = skutečná rekreační účinnost porostu PRp = potenciální rekreační účinnost porostu podle Ambrose
Výpočet skutečné rekreační účinnosti porostu PRr PRr = PRp – (rs + rz + rp + re + rh) kde PRp = rekreační potenciál porostu podle Ambrose rs = redukční faktor stability porostu rz = redukční faktor zdravotního stavu porostu rp = redukční faktor průchodnosti a průhlednosti re = redukční faktor estetických prvků porostu rh = redukční faktor hospodaření
56
a. Redukční faktor stability porostu Tab. č. 19 Redukční faktor stability porostu Hodnota rs 0 0,1 – 0,2 0,2 – 1,0 1,0 – 2,0 2,7 – 3,0
Charakteristika porostu Porost je stabilní, známky narušení nejsou Porost je lehce narušen, ojediněle zlomy a vývraty Porost je značně narušen, časté zlomy a vývraty Porost je silně narušen, části porostu jsou destruovány Porost je destruován kalamitou
Dle charakteristiky porostu je porost lehce narušen, s ojedinělým výskytem zlomů a vývratů. Z toho vyplývá, že redukční faktor stability porostu je roven 0,15.
b. Redukční faktor zdravotního stavu porostu Tab. č. 20 Redukční faktor zdravotního stavu Hodnota rz 0 0,05 – 0,15
Charakteristika porostu Porost je zdravý, poškození abiotickými a biotickými činiteli zanedbatelné Porost je zdravotně narušen, jednotlivá poškození a souše
0,16 – 0,30 0,31 – 0.50
Porost je značně narušen, časté poškození a souše Porost je silně narušen, silné poškození a souše
Dle charakteristiky porostu je porost zdravotně narušen, s častým poškozením a soušemi. Z toho vyplývá, že redukční faktor zdravotního stavu porostu je roven 0,1.
c. Redukční faktor průchodnosti a průhlednosti Tab. č. 21 Redukční faktor průchodnosti a průhlednosti Hodnota rp 0 0,05 – 0,15 0,16 – 0,30
Charakteristika porostu Porost je volně průchodný, zápoj je rozrušený Porost je méně průchodný, zápoj korun je plný Porost je obtížně průchodný, zápoj korun je přehoustlý
57
Dle charakteristiky porostu je porost méně průchodný, s plným zápojem korun. Z toho vyplývá, že hodnota redukčního faktoru průchodnosti a průhlednosti je rovna 0,1.
d. Redukční faktor estetických prvků porostu Tab. č. 22 Redukční faktor estetických prvků porostu Hodnota re 0 0,05 – 0,10 0,11 – 0,20 0,21 – 0,30
Charakteristika porostu Optimální množství estetických prvků (dřeviny, keře, byliny) Malé množství estetických prvků Ojedinělé estetické prvky Monotonní porost bez estetických prvků
Dle charakteristiky porost obsahuje porost malé množství estetických prvků. Z toho vyplývá, že redukční faktor estetických prvků je roven 0,075.
e. Redukční faktor hospodaření Tab. č. 23 Redukční faktor hospodaření Hodnota rh 0 0,05 – 0,15 0,16 – 0,30
Charakteristika porostu Porost není hospodářsky zanedbán, jsou provedeny sanitární zásahy, není poškozen těžební a jinou činností Porost je poškozen hospodářskou činností, jsou patrné důsledky zanedbaného hospodaření Porost je značně poškozen hospodářskou činností, jsou výrazné důsledky zanedbaného hospodaření
Z charakteristiky porostu vyplývá, že porost je poškozen hospodářskou činností, jsou patrné důsledky zanedbaného hospodaření. Redukční faktor hospodaření je tedy roven 0,1. Dosazením do původního vzorce získáme skutečnou rekreační účinnost porostu: PRr = PRp – (rs + rz + rp + re + rh) PRr = 2,22 – (0,15 + 0,1 + 0,1 + 0,075 + 0,1) PRr = 1,695
58
Na základě výše uvedeného vztahu vyhodnotíme skutečný rekreační efekt současného porostu Rf: Rf = PRr * PRp-1 Rf = 1,695 * 2,22-1 Rf = 0,76
Tab. č. 24 Rekreační efekt porostu Hodnota Rf 1,0 0,90 – 0,99 0,80 – 0,89 0,70 – 0,79 0,60 – 0,69 < 0,60
Rekreační efekt maximální velmi vysoký vysoký průměrný podprůměrný málo funkčná, vyžadující změny hospodaření
Hodnota Rf odpovídá průměrnému rekreačnímu efektu porostu.
59
5 Analýza rekreační významnosti zájmové oblasti 5. 1. Posouzení životního prostředí Na základě ekologických a hospodářských charakteristik je území ČR diferencováno do oblastí kvality ŽP. Hodnoceny jsou tyto charakteristiky: typ území a reliéfu, klimatické faktory, charakter lesů, intenzita zemědělské výroby, znečištění ovzduší a ŽP. Kvalita životního prostředí Typ reliéfu – pahorkatiny Teplotní charakter – mírně teplý Charakter lesů – roztroušené lesy většinou rekreační význam Intenzita zemědělské výroby – průměrná Lesy – vodohospodářský i rekreační význam Celkové hodnocení – vyhovující ( Kvalita životního prostředí, M 1: 500 000)
Znečištění ovzduší Tab. č. 25
Průměrné denní koncentrace imisí
NO2 SO2 NOx Prašný aerosol
Koncentrace (µg/m3) 24 9 117 29
Tab. č. 26 Limitní hodnoty NO2, SO2, prašného aerosolu pro ochranu zdraví a NOx pro ochranu ekosystémů
NO2 SO2 NOx Prašný aerosol
Koncentrace (µg/m3) 40/rok 125/den, 50/rok 30/rok 50/den, 40/rok
(www.chmu.cz)
Potenciální znečišťovatelé Z hlediska emisí jsou potenciálními znečišťovateli Agropodnik Znojmo a. s. – Farma Lesná (amoniak 18,5 t / rok) a Podyjí - chov prasat Vracovice (amoniak 9,21 t/ rok). (www.chmu.cz) 60
Kvalita vody Jakost vody pro koupání posuzuje Krajská hygienická stanice. Dále určuje četnost i rozsah kontrolních rozborů vody. Kontrola jakosti vody musí být zahájena nejpozději 14 dní před předpokládaným začátkem koupací sezóny. V průběhu tohoto období se kontrolní vzorky odebírají jednou za 14 dní, v případě zhoršení kvality vody nebo podezření na zhoršení lze četnost odběrů zvýšit.
Tab. č. 27 Přehled kvality vody v sezóně 2006 datum
teplota °C - pláž
15.5.2006
18,3
29.5.2006
18,0
12.6.2006
18,9
26.6.2006
24
10.7.2006
23,9
24.7.2006
26
7.8.2006
-
14.8.2006
20,7
21.8.2006
20,2
4.9.2006
19,8
hodnocení
X
Legenda:
voda vhodná ke koupání zhoršená jakost vody X měření nebylo provedeno ( www.khsbrno.cz)
Úroveň životního prostředí Třídy úrovně životního prostředí – I. vysoká úroveň.
61
5. 2. Zařazení území do rajonu cestovního ruchu a rekreace Podle aktualizované rajonizace cestovního ruchu (DOHNAL A KOL., 1981) spadá zkoumané území do oblasti cestovního ruchu Podyjí s číslem 42. Tato oblast je hodnocena jako území III. kategorie mající kvalitní přírodní předpoklady a podmínky pro realizaci cestovního ruchu. Rekreace se v oblasti uskutečňuje především v letních měsících a to v podobě krátkodobé i dlouhodobé rekreace; největší zájem je o vodní sporty a návštěvy okolních kulturních památek. Doplňujícími funkcemi jsou pěší turistika, vodní turistika, myslivost, rybolov a přírodní zajímavosti.
62
6 Zhodnocení 6. 1. Hodnocení rekreačních středisek a jejich okolí Kromě měření návštěvnosti byl na lokalitě proveden i průzkum v jednotlivých rekreačních střediscích. Z vlastního šetření a informací od majitelů středisek vyplývá:
6. 1. 1. Camp pláž Camp nabízí široké možnosti ubytování. V areálu se totiž nacházejí chatové osady, podnikové chaty a místa pro stany i karavany. Přes hlavní sezónu je camp zcela obsazen. Je vyhledáván zejména mladší generací z důvodů konání mnoha zajímavých akcí jako jsou nohejbalový turnaj, volejbalový turnaj Vranovské léto, Benátská noc, závody dračích lodí, výlov sektu Lechovice. Víceúčelová hřiště jsou jednou z předností tohoto camp, i když to naproti dolnímu parkovišti se nachází blízko vody a soukromého pozemku. Návštěvníci mají možnost zahrát si volejbal, tenis, nohejbal, stolní tenis a kuželky. Další předností je tobogán, který umožňuje sportovní vyžití hlavně pro děti. Celodenní stravování je v areálu zajištěno dostatečným množstvím restaurací. Možností je i využití kuchyněk. Největším problémem je nedostatek parkovacích míst, jak přímo v areálu campu, tak v nedaleké ubytovně U převozu a penzionu Na Stráni. Dalším problémem je instalace elektrických přípojek pro karavany, které neodpovídají normě ČSN.
6. 1. 2. Chata Dolja Chata se nachází v poklidné lokalitě Štítarského lesa, nedaleko Vranovské pláže. Přes hlavní sezonu je chata plně obsazena Jelikož je její kapacita 5 osob, navštěvují ji především rodiny s dětmi či party přátel. Chata je po celkové rekonstrukci, takže vybavení je velmi luxusní a umožňuje velké pohodlí. Bohužel zde není možnost sportovního vyžití.
6. 1. 3. Chatová osada U tobogánu Tato osada je přímou součástí campu Pláž. Návštěvníci tedy mohou využít víceúčelová hřiště, tobogán, možnost celodenního stravování i vaření v kuchyňkách a WC a sprchy v areálu. Jako nedostatek se v chatové osadě jeví připojení chat na elektrické přípojky. Tato instalace bohužel neodpovídá normě ČSN.
63
6. 1. 4. Penzion M Penzion je nově vybudovaný a nachází se v blízkosti areálu campu Pláž. Jeho vybavení je velmi komfortní a poskytuje návštěvníkům velké pohodlí. Velkou předností penzionu je možnost parkování v jeho oplocené areálu a také možnost posezení ve společenské místnosti a na balkónech či předzahrádkách. Možnost stravování je v nedaleké restauraci „Skleník“, ale návštěvníci by jistě uvítali vybudování alespoň malé kuchyňky přímo v penzionu.
6. 1. 5. Štítarský ráj Středisko se nachází v blízkosti Vranovské pláže, návštěvníci tedy mohou využít atraktivity nabízené v campu Pláž – sportoviště, koupání, restaurace, tobogán atd. Velkou výhodou je vybavení chat kuchyňkami a samostatným sociálním zařízením. Dále je zde možnost konání soukromých večírků, oslav a jiných společenských událostí i mimo sezonu.
6. 1. 6. Penzion U jezera Penzion leží 200 m od Vranovské pláže, kde se nachází tobogán a za poplatek si lze zapůjčit lodičky, kajaky, šlapadla, windsurfing, kola a jiné sportovní potřeby. Výhodou penzionu je možnost uspořádat různé společenské akce jako jsou např. srazy, firemní školení, večírky, oslavy, narozeniny apod. Další předností je možnost celodenního stravovaní v restauraci přímo v penzionu a posezení na zastřešené terase s obsluhou.
6. 1. 7. Osada U lesa Možnost ubytování v osadě je v dřevěných chatkách, které jsou vybaveny mimo jiné i lednicí a vařičem. Velkou předností je možnost parkování aut v areálu a bezplatný vstup na pláž. Nevýhodou je nedostatečné sportovní vybavení.
6. 1. 8. Chatová osada Slunečnice Chatová osada nabízí široké možnosti ubytování - v chatkách, srubech a pokojích v hlavní budově. Stravování je formou polopenze, výběrem ze dvou menu přímo v areálu osady. Předností osady je možnost využití pivnice, vinárny, společenské místnosti a TV a krbem. Další předností je dostatečné sportovní vyžití, jelikož se v areálu nachází volejbalové hřiště, koutek pro děti, půjčovna sportovních potřeb, kuželky a biliár. Parkování je zajištěno přímo v areálu a bez poplatku.
64
6. 2. Hodnocení zeleně v Campu Pláž V campu Pláž má z dřevinných druhů největší zastoupení borovice lesní (Pinus sylvestris). Je vysazena především v okolí chatových osad a nedaleko pláže, kde vytváří příjemné prostředí pro obyvatele stanů. Dalším druhem, který se vyskytuje v několika exemplářích, je bříza bělokorá (Betula pendula). Ve východní části nalezneme dub zimní (Quercus petraea) a lípu srdčitou (Tilia cordata). V bezprostřední blízkosti pláže roste pouze deset borovic lesních, které jsou soustřeďovány spíše do střední a východní části. Dalším druhem, rostoucím u pláže, je bříza bělokorá (Betula pendula) v počtu 4 ks a dub letní (Quercus petraea) v počtu 6 ks.
6. 3. Hodnocení turistických tras, cyklotras, hipotras Značení turistických tras a jejich pravidelná údržba patří k jedné z nejdůležitějších aktivit členů KČT. Ti se již od roku 1889 věnují značení pěších tras, od roku 1997 také značení pro lyžaře a cyklisty a od roku 2005 se podílí i na značení hipotras, tedy jezdeckých stezek pro turistiku na koni. Vytvořená síť pěších značených tras je přitom svoji hustotou, kvalitou a také tím, že pokrývá beze zbytku celé území republiky, hodnocena jako nejlepší v Evropě.
6. 3. 1. Turistické stezky Většina turistických tras je značena velmi dobře a přehledně. Turistické stezky také obsahují téměř všechny významné historické i přírodní památky. Některé z tras jsou součástí dálkových, časově náročnějších tras.
6. 3. 2. Cyklotrasy Greenways Praha Vídeň je významnou evropskou stezkou, založenou v roce 1990 skupinou amerických a českých nadšenců. Na území České republiky dosahuje délky 350 km. Hlavním realizátorem projektu se stalo Občanské sdružení Greenways Zelené stezky. Z iniciativy tohoto sdružení byla mezi evropskými městy Prahou a Vídní v roce 1997 vyznačena dálková cyklotrasa. V roce 1998 převzala program Zelené stezky - Greenways Nadace Partnerství jako jeden ze svých grantových a asistenčních programů pro zlepšování životního prostředí a podporu regionálního rozvoje.
65
6. 2. 4. Hipotrasy Cestování na koni je ekologickou formou turistiky, šetrnou k životnímu prostředí a patří k takzvané měkké turistice. Jezdci na koních se vracejí k přírodě a rozhodně ji nemají v zájmu ničit. Vzniká síť značených stezek, které umožní jezdcům bezproblémově projet dané území a zároveň zabrání neregulovanému rekreačnímu využívání lesů a páchání škod na porostech. Je samozřejmé, že na značených stezkách, které budou křižovat i jiné turistické trasy, je nutný vzájemný respekt a dodržování určitých pravidel pro bezpečnost všech. V současné době je dokončena realizace projektu hipostezky Znojmo – Vranov nad Dyjí. Napojení této hipostezky na jihočeskou trasu je ve stádiu projektu.
66
7 Návrhy 7. 1. Rekreační prvky Camp pláž •
V campu jsou k dispozici dvě parkoviště: dolní s kapacitou 20 parkovacích míst a značným sklonem a horní s kapacitou 160 parkovacích míst. Vzhledem ke kapacitě campu je 180 parkovacích míst zcela nedostačujících. Z tohoto důvodu bych navrhla vybudování dalšího parkoviště s kapacitou 50-60 parkovacích míst.
•
Víceúčelová hřiště v campu kryje nedostatečně upravený povrch. Hřiště naproti dolnímu parkovišti je velmi blízko vodě a soukromému pozemku Navrhuji proto instalaci sítí proti možnosti úletu míče do vody či na soukromý pozemek.
•
Pro karavany je zde možnost napojení na elektrické přípojky. Bohužel tyto přípojky neodpovídají normě ČSN – musí být chráněny před větrem a srážkami, litinové zakázané. Proto navrhuji výměnu nevyhovujících přípojek za nové, které budou odpovídat normě.
Penzion Na Stráni •
Penzionu Na stráni stejně jako Ubytovna U převozu nejsou vybaveny parkovišti. Jelikož jsou od sebe vzdálené pouze několik metrů, navrhovala bych vybudování parkoviště pro ně společné. Parkoviště by mělo zpevněný povrch a kapacitu 50 – 60 parkovacích míst.
Ubytovna U převozu •
Ubytovna U převozu neumožňuje ubytovaným přípravu teplé stravy.. Doporučila bych vybudování alespoň malé kuchyňky. Dále zde nejsou na pokojích zásuvky na 220 V. Navrhuji instalaci zásuvek.
Chata Dolja •
Možnosti sportovního vyžití jsou u této chaty velmi omezené. Doporučuji vybavení alespoň stolním tenisem a kuželkami.
Chatová osada U tobogánu •
Chatky v chatové osadě jsou také špatně napojeny na elektrické přípojky.
67
Penzion U jezera •
I když je možnost sportovního vyžití v nedalekém areálu campu Pláž, navrhuji vybavení alespoň stolním tenisem či kuželkami.
Osada U lesa •
Osada neumožňuje sportovní vyžití, proto volejbalového hřiště a vybavení stolním tenisem.
zde
navrhuji
vybudování
Vyhlídka Hardegg •
Na vyhlídku Hardegg vede cesta, která je přístupná pouze pro pěší turisty a cyklisty. Auto je proto nutné nechat na „parkovišti“ před obcí. Toto parkoviště připomíná spíše poválenou louku a je nepřehledně značené. Navrhuji proto vybudování parkoviště se zpevněným povrchem a kapacitou 20 – 30 míst, které bude přehledně označeno. U vyhlídky by dále bylo vhodné umístit stojany pro kola, která by nepřekážela v pohybu ostatním turistům i cyklistům.
7. 2. Výsadba zeleně v Campu Pláž (1 Mapová příloha – mapa č. 8) V bezprostřední blízkosti pláže roste poměrně málo dřevin, které by návštěvníkům poskytly stín. Dřeviny jsou soustřeďovány spíše do střední a východní části. Proto navrhuji výsadbu těchto stromů: borovice lesní (Pinus sylvesrtris) – výsadba v západní i východní části pláže po 2 ks, dub zimní (Quercus petraea) – západní část v počtu 2 ks a bříza bělokorá – také západní část v počtu 2 ks. Dále navrhuji výsadbu těchto keřů: hloh obecný (Crataegus laevigata) – v počtu 3 ks, mochna křovitá (Potentilla fruticosa) – v počtu 3 ks a růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima) – také v počtu 3 ks.
7. 3. Vytváření drobných odpočinkových míst Turisté často využívají, ať už k odpočinku či k občerstvení, příjemná zákoutí s lavičkou umístěné podél tras. Především příznivci pěší turistiky uvítají tuto možnost k odpočinku i občerstvení. Hlavním účelem těchto přístřešků je, že poskytují ochranu v případě nepříznivého počasí. Na trase naučné stezky Karla Claryho jsou rozmístěny tři lavičky. Navrhuji, aby byla alespoň jedna lavička nahrazena přístřeškem.
68
7. 4. Stávající účelové stavby a objektů Jedná se o objekty, které jsou kulturními či historickými památkami nebo připomínají významné osobnosti. Za údržbu těchto objektů zodpovídají obecní úřady, lesní správa nebo Klub českých turistů. • Mniszkův kříž • Claryho kříž • Felicitina studánka • Morový sloup • Obelisk u tzv. Ledových slují
7. 5. Obnova a údržba stezek, pěšin a chodníků pro pěší turistiku Hlavním cílem lesních cest je umožnit návštěvníkům lesa dostat se na zajímavá místa. Schůdnost těchto tras je zajišťovány LČR. Údržbou a vyznačováním turistických tras je pověřen KČT. Přeznačování a údržba se realizuje vždy jednou za tři roky. Namátková kontrola se provádí jednou za rok.
7. 6. Tvorba cyklostezek, turistických tras a hipotras Územím prochází dostatečný počet cyklostezek a turistických tras, a to i s návazností na dálkové trasy. Značení nejen pěších turistických tras, ale i cyklotras a hipotras, zabezpečuje Klub českých turistů. navrhuji: • poskytnout mapky, na kterých budou vyznačeny jednotlivé trasy, do informačního centra ve Znojmě a Vranově nad Dyjí • instalovat na parkoviště informační tabule s mapou a údaji o jednotlivých trasách ( způsob značení, délka trasy, stupeň náročnosti) V současné době je projekt hipostezky Vranov nad Dyjí – Maříž dokončen, není však realizován. Návrh vhodných hipotras zohledňuje: • atraktivity na trase • kvalitu povrchu trasy • souběh s cyklistickými trasami • souběh s pěšími turistickými trasami • možnosti občerstvení • převýšení terénu
69
7. 7. Rekreační a vzdělávací a informační systém Navrhuji vytvořit vhodný informační systém tabulí, abychom návštěvníkům lesa usnadnili orientaci v místech, kde se nacházejí různé rekreační objekty. Instalováním informačních tabulí jsou pověření členové KČT. navrhuji: • Vytvořit jednotný systém informačních tabulí Informační tabule umístit: - na rozcestích, odkud jsou značeny trasy - v místech výskytu významných památek
Informační tabule by měly obsahovat: - informace o daném objektu či trase (způsob značení, délka) - mapu v jednotném měřítku s vyznačením celé situace ( místo, kde se nacházíme, jednotlivé trasy, parkoviště)
7. 8. Budování rozcestníků navrhuji: • Vytvořit jednotný sytém rozcestníků Umístění rozcestníků: - na rozcestí - v místech, kde se objekt odklání od turisticky značené trasy Obsah rozcestníků: - názvy objektů - logo KČT - vzdálenosti k objektům
70
8 Závěr V závěru práce jsou shrnuty veškeré informace o popisované lokalitě. Bakalářská práce analyzuje krajinný segment v oblasti Vranovské přehrady ve vztahu k rekreaci, o celkové rozloze 6,28 km2. Za úvodem následuje komplexní analýza sledovaného území na základě charakteristik administrativně – správních, biogeografických, geologických, geomorfolických, fytogeografických, pedologických, klimatických, hydrologických, přírodních, geobiocenologických a průmyslových. Následně byla popsána rekreační střediska, která se vyskytují na zvoleném území. V rekreačních střediscích byla provedena analýza jejich vybavenosti a kapacity. Práce též obsahuje popis památek v okolí turistických center, jednotlivé turistické trasy, cyklotrasy, stávající a navržené hipotrasy a jejich současné značení. Dle venkovního měření byla zhodnocena kvantifikace návštěvnosti za měsíc červenec, srpen, září a z hlediska složení návštěvníků. Za tyto 3 měsíce byla celková návštěvnost 8 387 lidí. Během pracovního týdne ( za 3 měsíce ) – 2 941 lidí a přes víkendy ( za 3 měsíce ) – 5 446 lidí. Ze získaných hodnot vyplývá, že největší návštěvnost byla v měsíci červenci – 3 654 lidí. Z hlediska složení návštěvníků je nejvíce návštěvníků produktivního věku – 4 196 lidí, což je 50% z celkového počtu návštěvníků. Druhou nejpočetnější skupinou jsou cyklisté – 1 982, což činí 24 % z celkového počtu návštěvníků. Senioři tvoří celkově 16 % všech návštěvníků. Děti jdou zastoupeny 11%. Na základě počtu obyvatel města a vzdálenosti sídelního útvaru od lokality bylo určeno pásmo dostupnosti a předpokládané zatížení lokality rekreací podle Kasalického (1979). Městu Znojmu bylo přiřazeno pásmo dostupnosti IV. a zatížení rekreací 2,5 obyvatel/ha. Vranov nad Dyjí spadá do I. pásma dostupnosti a předpokládané zatížení rekreací je 10 obyvatel/ha. Svojí prostorovou dimenzí a časovou dostupností splňuje sledované území předpoklady pro rekraci jednodenní až vícedenní také k tzv. pobytové individuální rekreaci, probíhající sezónně. Dle Ambrosovy (1980) metody byl stanoven vysoký rekreační potenciál porostů v okolí Vranovské pláže. Dále byla hodnocena rekreační účinnost současných porostů (Vyskot, I. 1984). Rekreační efekt současných porostů byl vyhodnocen jako průměrný. Celkově lze stav rekreačních středisek hodnotit uspokojivě. Zjištěné nedostatky jsou řešeny patřičnými návrhy. Jedním z počátečních návrhů je rozšíření kapacity parkoviště campu Pláž. Bezpečnost víceúčelového hřiště naproti dolnímu parkovišti bych zvýšila instalací sítí proti úletu míčku do vody či na soukromý pozemek. Majitele campu a chatových osad vybízím k výměně elektrických přípojek, tak aby odpovídaly normě ČSN. Majiteli ubytovny U převozu doporučuji vybudovat alespoň malou kuchyňku a v pokojích nainstalovat zásuvky na 220V. Dále navrhuji vybudovat společné parkoviště pro návštěvníky ubytovny U převozu a penzionu Na stráni. Možnosti sportovního vyžití pro návštěvníky chaty Dolja a penzionu U jezera jsou velmi omezené. Doporučuji proto vybavení alespoň stolním tenisem a kuželkami. Pro zvýšení atraktiviti osady U lesa navrhuji vybudování volejbalového hřiště a vybavení stolním tenisem. V campu Pláž jsem navrhla výsadbu těchto dřevin: borovice lesní (Pinus sylvesrtris) – výsadba v západní i východní části pláže po 2 ks, dub zimní (Quercus
71
petraea) – západní část v počtu 2 ks a bříza bělokorá (Betula pendula) – také západní část v počtu 2 ks, hloh obecný (Crataegus laevigata) – v počtu 3 ks, mochna křovitá (Potentilla fruticosa) – v počtu 3 ks a růže bedrníkolistá (Rosa spinosissima) – také v počtu 3 ks. Naučnou stezku Karla Claryho jsem doporučila vybavit drobným odpočinkovým místem. Pod vyhlídkou Hardegg navrhuji vybudovat zpevněné parkoviště, které bude přehledně značeno. Dále u vyhlídky umístit stojany na kola. K tomu, aby byla návštěvníkům usnadněna orientace, navrhuji vytvořit informační systém tabulí. Informační tabule by měly obsahovat mapu v jednotném měřítku a informace o daném objektu. Součástí tohoto komplexního informačního systému budou i rozcestníky, které by měly být umístěny na rozcestí a v místech odklonu objektů od značených turistických tras.
72
9 Přehled použité literatury Jurko, A., 1990. Ekologické a socioekonomické hodnotenie vegetácie. 1. vyd. Príroda, Bratislava, 195 s. Löw , J., Míchal, I., 2003. Krajinný ráz 1. vyd. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, 552 s. Přikryl, F., 1974. Rekreace v přírodním prostředí – využití krajiny k rekreaci, VŠZ Brno Volný, S., 1986. Ochrana a tvorba krajina, VŠZ Brno Holeček, M. a kol., 2005. Zeměpis cestovního ruchu, Nakladatelství České geografické společnosti, s. r. o., Praha Nouza J., 2003. Rozhledny na prahu 21. století, nakladatelství 555, Liberec Prof. Ing. . Broža, V., DrSC. a kol., 2005. Přehrady ČECH, Moravy a Slezska, Liberec Homolová, M., Plzák, R., 2005. Příběhy české a moravské krajiny, Nakladatelství Pavel Dobrovský – BETA RNDr. Němec, J. a kol., 2006. Voda v České Republice, Consult Praha Mgr. Axamitová, J. a kol., 2001. Turistický lexikon – Čechy, Morava, Slezsko, Praha 1 Vesecký, A. a kol., 1961. Podnebí Československé socialistické republiky-tabulky, Polygrafia, Praha Koch, M., 2002. Mikroregion Vranovsko, Plzeň David, P., Soukup, V., 1999. 999 turistických zajímavostí, Euromedia Group, k. s., Knižní klub Sudíková, L., 2006. Specifika rozvoje cestovního ruchu v rekreační oblasti Vranovské přehrady, Brno Ing. Jánský, P., 2002. ČR stručný turistický průvodce Nakladatelství Music Cheb, Cheb Knápek, Z., 2002 . Průvodce po nejkrásnějších míctech Čech, Moravy a Slezska, Nakladatelství Rubicoi, Olomouc Dohnal a kol., 1981. Rajonizace cestovního ruchu,. Terplan, Praha Binek, J. a kol., 2005. Strategie rozvoje mikroregionu Vranovsko. GaREP s.r.o., Brno Doc. Ing. Vyskot, I., CSc., 1995. Ochrana a tvorba krajiny (cvičení), MZLU v Brně. 125 stran Buček, A., Lacina, J., 1999. Geobiocenologie II., MZLU Brno, 240 s. www.vranov-region.cz www.camp-plaz.cz www.jizdnirady.cz www.chmu.cz www.khsbrno.cz
73
10 Přehled použitých map Podyjí a Vranovská přehrada. 1992. Soubor turistických map 1 : 50 000. 2. vyd. Praha : Klub českých turistů. Quitt E.: Klimatická oblast ČSR, Geografický ústav ČSAV, Brno 1975, mapa, 1:500 000 Plíva K., Žlábek I.: Přírodní lesní oblasti ČSR, Státní zemědělské nakladatelství, Praha 1986, +mapa Balatka B., Czudek T. a kol.: Typologické členění reliéfu ČSR, Geografický ústav ČSAV, Brno 1971, mapa, 1:500 000 Typy přírodní krajiny, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno Sídelní typy, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno Dudek A. (redaktor listu): Geologická mapa ČSSR-mapa předčtvrtohorních útvarů-list, Znojmo, Ústřední ústav geologický, Praha 1990, mapa, 1:200 000 Regionálně fytogeografické členění ČR, M 1:1000 000, GÚ ČSAV Brno Produkční potenciál půd, M 1: 1000 000, Geograf. Ústav ČSAV Brno Vodohospodářský potenciál území, M 1: 1000 000, Geograf. ústav ČSAV Brno Regiony povrchových vod v ČSR, M 1: 500 000, Geograf. ústav ČSAV Brno Regiony mělkých podzemních vod v ČSR, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno Historický vývoj kultivace krajiny, M 1: 1 000 000, GÚ ČSAV Brno S. Řehák a kol., Územní koncentrace výroby, bydlení a služeb, M 1: 1000 000, GÚ ČSAV Brno J. Vystoupi, I. Hýblová, P. Mariot, Cestování a rekreace, M 1: 1 000 000, GÚ ČSAV Brno Zemědělské regiony, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno Mapa lesnatosti, M 1: 500 000, GÚ ČSAV Brno Kvalita životního prostředí, M 1: 500 000
74
11 Resume The aim of this bachelory work was the analysis of recreational centres, tourist paths, cycle paths, bridleways and historical memories on Vranovská přehrada.. The necessary data was obtained by own cross country inguire of chosen area. The quantity of visit rate was found out by outside measuring that proceeded in month of July, August and September. The visit rate was measured in every month always within a few days. Data were chronicled in 2 – hour – intervals to achieve the biggest coverage of the whole day after more days of measuring.
On the base of the number of citizen and distance of resident formation from territory was determined zone of availability and implied trust load of territory recreation. There was utilized the metod of Kasalický. The high recreation potential of forest stands was fixed by method of Ambros. The average recreation effect of contemporary forest stands was evaluated by method of Vyskot. The whole classification of recreational centres seems to be satisfactory. The absences are solved by suggestions. The one of initial proposal is enlargement of park capacities of the camp Pláž. The playground in camp Pláž secures against fly ball away. I have urged owners of camp Pláž and cottages to exchange electric supplies. In boarding – house U převozu, construction of small kitchen and sockets in rooms was suggested. For boarding – houses U převozu and Na stráni, the constructing of carpark was suggested. In boarding – house U jezera and cottage Dolja, the table tennis and skittles was suggested. To increase the atractivity of boarding-house U lesa the volleyball playground and table tennis were suggested. In camp Pláž I have suggested plantantion of these tree species: Pinus sylvesrtris, Quercus petraea, Betula pendula, Crataegus laevigata, Potentilla fruticosa and Rosa spinosissima.
The instructive path of Carl Clary was recommended to equip with relaxed place. In proximity of the Hardegg outlook, the stands for cycles and carpark were suggested. Another suggestions are related to complex information system like signboards, leaflets, guideposts etc.
75
12 Seznam příloh 1 2 3
Mapová příloha Grafická příloha Fotografická příloha
76
