Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
Ústav biotechniky zeleně
POUŽITÍ ROSTLIN VE SLEPECKÝCH ZAHRADÁCH
Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracovala:
doc. Ing. Miloš Pejchal, CSc.
Bc. Adéla Heryánová
Lednice 2008
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Použití rostlin ve slepeckých zahradách vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne 5. června 2008
.............................................. 2
Poděkování Touto cestou bych ráda poděkovala doc. Ing. Miloši Pejchalovi, CSc. za velmi cenné metodické vedení, poskytnutí konzultací a odborných rad při zpracovávání diplomové práce. Další poděkování patří všem pedagogům a správcům středisek pro nevidomé v České republice, kteří mi poskytli návštěvu veřejnosti nepřístupných prostor pro nevidomé a podali potřebné informace o těchto objektech, a dále také správcům zahraničních slepeckých zahrad a zahrad smyslů, kteří se mnou ochotně komunikovali prostřednictvím e-mailu a zaslali mi informace a dokumentaci, potřebnou pro zpracování souhrnného seznamu nejvýznamnějších světových zahrad tohoto typu. Speciální poděkování patří paní Dagmar Viláškové ze speciální základní školy v Ostravě, která mi byla ochotně nápomocna při přepisování resumé do Braillova písma. Na závěr patří velký dík mé rodině, která mě po celou dobu zpracovávání této diplomové práce psychicky podporovala a poskytla mi ideální podmínky pro její tvorbu.
3
OBSAH 1.
ÚVOD
6
2.
CÍL PRÁCE
9
3.
LITERÁRNÍ ČÁST 3.1. Definice základních pojmů 3.2. Základní charakteristika zrakově postižených osob 3.2.1. Klasifikace zrakových vad 3.2.2. Smyslové vnímání zrakově postižených 3.2.3. Orientace zrakově postižených v prostoru 3.2.4. Prostorové požadavky zrakově postižených 3.2.5. Obecné parametry technických prvků pro zrakově postižené 3.3. Základní aspekty ZaKA ke zrakově postiženým 3.3.1. Vnímání rostlin zrakově postiženými 3.4. Počátky tvorby slepeckých zahrad a příklady těchto zahrad v České republice a ve světě 3.4.1. Historie slepeckých zahrad 3.4.2. Příklady projektů slepeckých zahrad realizovaných v zahraničí 3.4.3. Projekty slepeckých zahrad realizované v České republice 3.5. Specifika tvorby slepeckých zahrad 3.5.1. Lokalizace a rozsah slepecké zahrady 3.5.2. Prostorové parametry technických a vegetačních prvků 3.5.3. Orientační a informační systém 3.6. Zásady a způsoby použití rostlin ve slepeckých zahradách 3.6.1. Rostliny pro slepecké zahrady dle životní formy 3.6.2. Rostliny pro slepecké zahrady dle vlastností 3.7. Seznam rostlin vhodných pro použití ve slepeckých zahradách 3.7.1. Rostliny s vonnými květy 3.7.2. Rostliny aromatické po rozemnutí 3.7.3. Rostliny s aromatickou borkou a kůrou 3.7.4. Rostliny s listy zajímavými na dotek 3.7.5. Rostliny s květy zajímavými na dotek 3.7.6. Rostliny s plody či plodenstvím, zajímavými na dotek 3.7.7. Rostliny s jedlými plody či plodenstvím 3.7.8. Rostliny vydávající zvuk 3.7.9. Rostliny s výrazně barevnými květy – červená 3.7.10. Rostliny s výrazně barevnými květy – oranžová 3.7.11. Rostliny s výrazně barevnými květy – žlutá
10 10 17 17 18 20 21 21 23 24 28 28 28 28 37 38 38 39 44 45 45 47 51 52 57 60 61 66 68 70 73 75 78 80
4.
METODIKA 4.1. Metodika analýzy dostupnosti rostlin na našem trhu 4.2. Metodika analýzy a zhodnocení současného stavu slepeckých zahrad v České republice
86 86 86 86
5.
VÝSLEDKY PRÁCE 5.1. Analýza dostupnosti sortimentu rostlin na našem trhu 5.2. Analýza a zhodnocení současného stavu slepeckých zahrad v České republice
89 89 92 92
4
5.2.1. Průzkum slepeckých zahrad 5.3. Návrh zahrady pro potěšení smyslů
92 113
6.
DISKUSE
125
7.
ZÁVĚR
128
8.
RESUMÉ
129
9.
POUŽITÁ LITERATURA 9.1. Knihy 9.2. Časopisy 9.3. Internetové zdroje 9.4. Oborová legislativa 9.5. Ostatní zdroje
130 130 133 134 136 136
10. SEZNAM PŘÍLOH 10.1. Obrazové přílohy 10.2. Seznam tabulek 10.3. Speciální přílohy
137 137 137 137
PŘÍLOHY
164
5
1. ÚVOD
„Se zavřenýma očima je žít snadné.“ John Lennon
Legendárního zpěváka vedla k vyslovení tohoto výroku nejspíš myšlenka, zavřít oči a nevidět strasti současného světa. Neuvědomil si však, že existují lidé, kteří by dali jmění za to, aby tento svět, byť zahalený v oblaku lží, zrad, postupně se devastujících zbytků přírody či šedivých budov industrializovaných velkoměst, mohli alespoň na vteřinu spatřit. Ano, John Lennon si mohl pomoci nasazením svých charakteristických tmavých brýlí, pod kterými se alespoň na chvíli před svým „mindrákem“ skryl. Jak lze ale pomoci lidem, kteří možnost skrýt se před svým handicapem nemají? Lidem, kteří jsou nuceni smířit se s tím, že tento svět v celé jeho kráse zřejmě nikdy neuvidí? Je třeba si uvědomit, že nevidomý člověk je člověk stejně, jako my ostatní, a přestože zrakové postižení přináší do života velmi závažné komplikace, smysluplný, užitečný a příjemný život jím končit nemusí. Je zřejmě lepší, naučit se s postižením žít, než čekat na zázrak v podobě uzdravení a uvědomit si, že život je krásný, i když se člověk na mnohé věci nemůže podívat. Od toho, abychom zrakově postiženým pomohli jsme tady my - my ostatní, kteří se můžeme rozběhnout kdykoli a kdekoli se nám zachce. My, kteří jsme mohli sami jen o krůček uniknout podobnému osudu, i když si to v současné chvíli nedokážeme ani představit. Naštěstí se v dnešní majoritní společnosti nachází stále lidé, jejichž duše má potřebu žít pro pomoc druhým, pro pomoc těm, kteří sami nejsou schopni plnohodnotného života, mezi něž lidé se zrakovým postižením bezesporu patří. Dnešní doba nabízí nesčetné možnosti v oblasti vzdělávání a zkulturňování života i takto handicapovaných osob a již zdaleka není jejich vzdělávání záležitostí pouze specializovaných pedagogů. V oblasti poznávání přírody hraje významnou a stále žádanější roli zahradní architekt, který dokáže vytvořit lidem se zrakovým postižením prostředí, v němž dojde k naplnění a uspokojení všech jejich smyslů. Místo, kde dosáhnou pocitu splynutí s přírodou, kde mají možnost zkoumat vlastnosti rostlin, jejich proměnlivost v čase a prostoru, místo, kde mohou nerušeně relaxovat a zapomenout na strasti svého života s handicapem – místo, zvané slepecká zahrada.
6
Diplomová práce pojednává o problematice zrakového postižení, o nárocích a požadavcích těchto osob, s důrazem na specificky utvářené zahrady pro nevidomé a na rostliny pro tyto zahrady vhodné. Tato práce doplňuje již dříve zhotovené diplomové práce, které se komplexně zabývaly problematikou tělesného postižení, především o poznatky z oblasti zahradní a krajinářské architektury, konkrétně z oblasti použití rostlin. Slepecké zahrady mají pro život zrakově postižených nemalý význam. V České republice se však jejich rozšířenost stále odráží od nedostatečných finančních nákladů pro realizaci a následnou údržbu. Ve světě jsou tyto zahrady vytvářeny nejčastěji jako tzv. zahrady smyslů (Sensory gardens, Gardens of senses), které dokáží komplexně povzbudit všechny smysly člověka, nebo jako tématické zahrady pro uspokojení jednotlivých smyslů, což jsou tzv. zahrady vůní (Fragrance gardens), zahrady chutí (Flavour gardens), zahrady barev (Gardens of colours), zahrady pro hmat (Haptic gardens) a zahrady zvuků (Sonic gardens). Použití rostlin ve slepeckých zahradách se odvíjí především od charakteru a záměru zahrady, její lokalizace a celkového kompozičního řešení. Význam pro tento typ zahrad mají především rostliny s výraznými specifickými vlastnostmi, vnímatelnými funkčními smysly zrakově postižených. Nejčastěji jsou ve slepeckých zahradách uplatňovány rostliny vonné, rostliny aromatické po rozemnutí, rostliny zajímavé na dotek, rostliny vydávající zvuk aj.. Nepřípustné je používaní jedovatých rostlin, rostlin s ostrými, silně pichlavými nebo trnitými listy a rostlin způsobujících alergie na místech, kde přichází zrakově postižený s rostlinou do přímého kontaktu hmatem. Tato práce byla vytvořena se záměrem shrnout dostupné informace z domácích i zahraničních zdrojů a vytvořit komplexní dílo, které by příjemně čitelnou formou seznámilo jeho čtenáře s důležitostí a zajímavostí slepeckých zahrad pro oblast zahradní a krajinářské tvorby. V současné době je běžné, že se většina lidí zaměřuje na sebe sama a nedokáže, nebo ani nechce vnímat ostatní, kteří by však např. v případě zrakově postižených osob, jejich zájem ocenili. Nemuselo by potom docházet k tomu, že stejně jako nevidomí tápou v našem světě, tápeme i my ve světě jejich. Mnohdy o nich téměř nic nevíme. Z etického hlediska je však nutné vnímat, že mezi námi takovíto lidé jsou, a že nás potřebují. Zdůrazněním důležitosti slepeckých zahrad a zahrad smyslů, sloužících také širší veřejnosti, bych ráda prolomila hranice, které stále, ať chceme či nikoliv, oddělují komunity vidících a nevidomých. Nevidomí nemohou za to, že nás nevidí, ale my 7
můžeme za to, že je přehlížíme. Přitom tito lidé dokáží i přes svůj smyslový handicap mnohem lépe než my ostatní ocenit každou maličkost a být za ni vděčni.
Udělejme tedy krok kupředu. Seznamme se s možnostmi, které současná zahradně architektonická tvorba nabízí a pomozme takto handicapovaným, vnést ono jedinečné kouzlo rostlin do jejich životů...
8
2. CÍL PRÁCE Cílem této diplomové práce je vytvořit kompletní dílo, věnující se problematice slepeckých zahrad s důrazem na rostliny pro ně vhodné. Část práce bude zaměřena komplexně na problematiku zrakového postižení, prostorové a technické požadavky osob takto postižených a legislativu, která parametry pro pohyb nevidomých v prostoru upravuje. Hlavní díl literární části diplomové práce bude pojednávat o slepeckých zahradách, jejich vývoji v České republice i v zahraničí, jejich typech v závislosti na uplatňovaných rostlinách a především o možnostech použití vhodných rostlin v těchto speciálních zahradách. Smyslem diplomové práce je především seznámit odbornou veřejnost s možnostmi ve vytváření zahrad pro zrakově postižené, které současná zahradně architektonická tvorba (dále ZaKT, ZaKA) nabízí a přiblížit tuto oblast také osobám, kterým je směrována – zrakově postiženým. Práce bude doplněna analýzou dostupnosti sortimentu rostlin pro uplatnění ve slepeckých zahradách, dle dostupnosti na českém trhu a podrobně zpracovanými průzkumy se zhodnocením slepeckých zahrad na území České republiky a srovnáním těchto zahrad se slepeckou zahradou zahraniční. Hlavní výstup práce bude tvořit návrh modelové slepecké zahrady, situovaný v konkrétním zvoleném objektu. V přílohách práce bude umístěn doplňující projekt „Poznávačka potmě“, který by měl nastínit složitost pozorování rostlin bez použití zraku, dále rozhovor s nevidomým studentem Karlovy univerzity na téma „Jak vnímají rostliny nevidomí?“, ukázkový seznam rostlin vybraných současných domácích slepeckých zahrad a provádějící výkresy a schémata k návrhu modelové slepecké zahrady.
9
3. LITERÁRNÍ ČÁST
3.1. Definice základních pojmů alergie – nepřiměřeně silná reakce (přecitlivělost) organismu na určitou látku (Jirásek a kol., 1986)
aromaterapie - alternativní metoda, která využívá příznivého působení vůní některých rostlin, obsažených ve vonných esencích a olejích, na ovlivnění duševního a fyzického stavu člověka (Aromaterapie, 2008)
barva - vlastnost viditelného světla z hlediska vnímání lidského oka. Barevné vidění v oku zprostředkují receptory zvané čípky trojího druhu, tj. citlivé na tři základní barvy: červenou, zelenou a modrou. (Wikipedia, 2007) Z pohledu ZaKA je barva kompoziční prvek, který vnímá lidský mozek jako vstupní (prvotní) veličinu určité kompozice. (Kuťková, 2006)
bobule – dužnatý nebo šťavnatý plod z jednoho nebo několika srostlých plodolistů, často vícesemenný (Mikula, 1979)
borka – odumřelá, obvykle charakteristicky rozpraskaná nebo odlupující se vnější část pletiv dřevnatého stonku (kmene). (Kubát, 2002)
Braillovo písmo (bodové) - slepecké písmo, soustava hmatem čitelných bodů - znaků písmen, vytvořená Louisem Braillem (1809 – 1852). (Král, 1972)
bylina - rostlina s celým stonkem nedřevnatým, bylinným. Rozlišujeme byliny jednoleté, dvouleté a vytrvalé. (Kubát, 2002)
čich - schopnost vnímat chemikálie rozpuštěné ve vzduchu, obvykle ve velmi nízkých koncentracích. Tento vjem se pak označuje jako vůně. (Wikipedia, 2007)
10
dvouletá rostlina (tzv. dvouletka, bienna) – rostlina, vytvářející prvním rokem jen přízemní růžici listů, druhým rokem květy a plody a na konci téhož vegetačního období hynoucí (Dostál, 1954)
echolokace - postup, kdy se vysílaný zvuk od předmětu odrazí zpět, kde je zachycen. Z času od vyslání vlny (zvuku) do příjmu odražené vlny (ozvěny) je možno spočítat vzdálenost předmětu. (Wikipedia, 2007)
haptika – nebo také haptizace představuje soubor postupů umožňujících ztvárnění informací tak, aby byly vnímatelné hmatem (Květoňová-Švecová, 2000)
hybrid (kříženec) – jedinec, vzniklý generativním spojením vlastností geneticky odlišných rodičů (Kuťková, 2006)
chuť - smysl, který dovoluje vnímat chemické látky rozpuštěné ve slinách nebo vodě. Existují chemoreceptory vnímající hořko, sladko, slano a kyselo. Tyto receptory jsou nerovnoměrně rozmístěny v chuťových pohárcích na papilách jazyka. (Wikipedia, 2007)
jednoletá rostlina (tzv. letnička, annuella) – rostlina, která v jednom vegetačním období vyklíčí, vyroste, vykvete, přinese plody se semeny a celá uhyne (Dostál, 1954)
keř (frutex) – rostlina, jejíž stonky jsou dřevnaté, vícečetné, větvené již od země. Dorůstá obvykle do výšky 3-5 m. (Horáček, 2007)
keřík (též keříček, fruticulli) – nízká rostlina (keř) o výšce do 30 cm, zpravidla hustě větvený, s větvemi dřevnatějícími, rostoucí obvykle v hustých souvislých porostech (Horáček, 2007)
kontrast - ve vnímání, v čase nebo prostoru sousedící odlišné podněty vyvolávající protikladné dojmy: sousední plochy jeví zvětšený rozdíl světlosti nebo se připodobňují (Král, 1972)
11
kořeninové rostliny - na základě aromatických látek, které obsahují, propůjčují pokrmům charakteristickou chuť. Proto se využívají v kuchyních jako koření. (Bremnessová, 1988)
kultivar – varieta, která vznikla za záměrného přispění šlechtitele (Wikipedia, 2007)
kůra – první živé pletivo stonku stonku pod pokožkou nebo borkou (Kubát, 2002)
květ (flos) – soubor listů, přisedajících na zkráceném stonku (brachyblastu) a přeměněných k účelu pohlavního rozmnožování. Květ se skládá z tyčinek a pestíků a nejčastěji též z květních obalů. (Dostál, 1954)
květenství – soubor květů na společném stonku, uspořádaných podle určitých pravidel. Může být jednoduché (tvořené jednotlivými květy) nebo složené (z květenství). (Kubát, 2002)
liána – rostlina s tenkým, chabým stonkem, který se ovíjí, opírá nebo zachycuje o živé nebo neživé podložky (Dostál, 1954)
list (fylom) – postranní, zpravidla plochý orgán stonku se zákonitým postavením a omezeným růstem, zpravidla zelený, s fotosyntetickou a transpirační funkcí (Kubát, 2002)
malvice – dužnatý plod, uvnitř rozdělený v několik blanitých pouzder se semeny (Mikula, 1979)
nažka – suchý, nepukavý plod, zpravidla jednosemenný, tvořený jedním nebo několika plodolisty, obvykle s blanitým nebo kožovitým oplodím (Mikula, 1979)
nevidomost (tzv. úplná slepota) - ireverzibilní (nevratný) pokles centrální zrakové ostrosti. Jedná se o trvalou a úplnou ztrátu zraku, kdy nemocný nemůže vůbec vnímat světlo. (Wikipedia, 2007)
12
oftalmopedie (tyflopedie) - věda o výchově a vzdělávání osob se zrakovým postižením, která se snaží zrakově postiženým lidem pomoci překonat jejich handicap (Wikipedia, 2007)
orientační bod pro zrakově postižené - trvalé místo, které je snadno, rychle a jednoznačně vnímatelné hmatem, popřípadě sluchem a výrazně se odlišuje od okolního prostředí. (vyhláška č. 369/2001)
orientační znak pro zrakově postižené - doplňující trvalá informace hmatová, sluchová nebo čichová vedoucí k vytvoření správné představy zrakově postižených osob o prostředí nebo prostoru (vyhláška č. 369/2001)
osoba s omezenou schopností pohybu a orientace - osoby postižené pohybově, zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, popřípadě osoba s mentálním postižením. (vyhláška č. 369/2001)
peckovice – plod nepukavý, souplodím rozdělený na tři vrstvy-vnější, prostřední (dužnatou) a vnitřní (kamennou). (Mikula, 1979)
plod (fructus) – část rostliny, vzniklá přeměnou pestíku nebo všech květních částí po oplození vajíček, která chrání semena a napomáhá jejich šíření. Je možno rozlišovat plody suché (pukavé, nepukavé, rozpadavé) a dužnaté (peckovice, malvice, bobule). (Horáček, 2007)
plodenství – soubor více plodů na společném stonku, vznikající z jednoho květenství (Dostál, 1954)
polokeř (suffrutex) – rostlina, která má ve spodní části stonek dostatečně dřevnatějící a vytrvávající, zatímco horní části zůstávají bylinné a každoročně odumírají (Pejchal, 1993)
prostorová orientace - proces orientace v prostoru, volba směru, udržení směru a dobrání se vytyčeného cíle (Květoňová-Švecová, 2000) 13
rostlina okrasná listem - rostlina atraktivní i v bezkvětém stavu, list je zajímavý svým tvarem, texturou, strukturou či barvou (Kuťková, 2006)
rostlina aromatická - rostliny různých čeledí a rodů obsahující ve svých orgánech vonné látky (silice). Používají se především v parfumeriích, v potravinářství a k výrobě léčiv. (Král, 1972)
rostlina léčivá - rostlina, která má díky svým účinným látkám terapeutický účinek na člověka (Bremnessová, 1988)
rostlina toxická (jedovatá) - rostliny, které ve svých tělech obsahují látky, které jsou schopné způsobit otravu nebo vyvolat jiná zdravotní rizika (Wikipedia, 2007)
silice (éterické oleje) – látky, obsažené v pletivech květů, plodů, listů, kůry a kořenů rostlin. Nachází se např. v žláznatých chlupech, papilách, siličných buňkách a kanálcích (Jirásek a kol., 1986)
sluch - schopnost vnímat zvuky společná všem vyšším živočichům, kteří jsou vybaveni speciálním smyslovým orgánem, uchem. Informace o zachyceném zvuku je vedena pomocí sluchového nervu k dalšímu zpracování do mozku. (Wikipedia, 2007)
smysl - fyziologická schopnost uvědomit si předmět nebo jev, který působí na čidlo (smyslový orgán, receptor). Základní smysly: zrak, sluch, čich, hmat a chuť. (Král, 1972)
stálezelený(á) – bylina nebo dřevina, která si podržuje olistění po celý rok (Bremnessová, 1988)
strom – rostlina, která má zpravidla výrazně diferencovaný stonek. V dolní části tvoří výrazný kmen, v horní části přechází do větvené koruny. Jednoděložné stromy mají často nevětvený kmen s růžicí listů na vrcholu. (Pejchal, 1993)
14
struktura - obecně znamená složení, členění, konstrukci či obraz. U rostlin struktura vyjadřuje charakter větvení a výrazně ovlivňuje habitus rostliny. Je nejvíce patrná v bezlistém stavu, kdy můžeme nejlépe vnímat linii větví. (Kuťková, 2006)
šikmá rampa - část komunikace nebo samostatná konstrukce umožňující vlastní přístup do objektu nebo překonávání výškového rozdílu mezi částmi objektu. Je ohraničenou šikmou rovinou, převyšující okolní plochu o více než 20 mm. (vyhláška č. 369/2001)
textura - uspořádání povrchových částí a detailů povrchů pozorovaných předmětů (Machovec, 1982) Textura je charakter či kvalita povrchu plochy (povrchu rostliny). U rostlin je ovlivněna velikostí a hustotou listů, jejich postavením a členitostí. Následně je závislá na povrchu listu a jeho barvě. (Kuťková, 2006)
varieta (odrůda) – vypěstovaná forma kulturní rostliny s ustálenými dědičnými znaky. Od jiných rostlin stejného druhu se liší jemnými morfologickými odchylkami vyvolanými stanovištními faktory. (Wikipedia, 2007)
vodící linie - spojnice hmatných orientačních bodů umístěných v pochozích plochách a na vnitřních i vnějších komunikacích. Rozlišujeme vodící linii přirozenou a umělou. (vyhláška č. 369/2001)
vůně (aroma) - čichový vjem, který lze získat pomocí čichových receptorů. Je to určitá informace o chemickém složení plynné látky. (Wikipedia, 2007)
vytrvalá rostlina (tzv. trvalka, perenna) – rostlina, přežívající nepříznivé období ve formě zásobních orgánů. Nadzemní části v našich podmínkách zpravidla na zimu odumírají. (Kuťková, 2006)
záhon - prostředí, ve kterém zajišťujeme optimální podmínky pro trvale taxonomicky determinované společenstvo. V následné péči souborem pracovních operací tyto optimální podmínky udržujeme. (Šimek, 2006)
15
záhon květinový - uměle vytvořené společenstvo bylin na zahradnickými technologiemi připraveném stanovišti tak, aby byla zajištěna jeho taxonomická čistota. Taxonomická čistota je termín vymezující taxonomickou skladbu, odpovídající striktně kompozičnímu záměru. (Šimek, 2006)
záhon květinový se speciálním zaměřením - květinový záhon, který svým kompozičním řešením a taxonomickým složením odpovídá zvláštním požadavkům a záměrům. Předpokládá speciální intenzitu údržby. (Šimek, 2006)
záhon vyvýšený – velká nepřenosná nádoba ze dřeva nebo kamene, jejíž výška je ergonomicky výhodná pro člověka (Kleinod, 2004)
zahrada pro nevidomé (slepecká zahrada) – zahrada nebo její část naučného charakteru, určená pro občany, kteří nemohou plně vnímat běžná zahradní díla. Jsou to především invalidé, nevidomí, slabozrací a imobilní občané. (Otruba, 2002)
zahrada smyslů - zahradní prostor, kde jsou aktivovány lidské smysly (Zahrada, 2007)
zrak - smysl, který umožňuje vnímat světlo a jeho barvy. Pro člověka je to smysl nejdůležitější, asi 80% všech informací vnímáme zrakem. (Wikipedia, 2007)
zrakově postižený - osoba se zrakovým postižením, a to buď osoba nevidomá (osoba bez zbytků zraku), nebo osoba slabozraká (osoba se zbytky zraku). (Wikipedia, 2007)
16
3.2. Základní charakteristika zrakově postižených osob Podle údajů Světové zdravotnické organizace je dnes na světě cca 45 miliónů nevidomých. Jiné zdroje uvádějí, že nevidomí tvoří 1-1,5% lidí z celé populace a jejich počet stále roste. Jen v České republice se každoročně rodí cca 20-30 dětí se zbytky zraku nebo dětí nevidomých. Tato skupina se postupně rozšiřuje o ty, kteří přijdou o zrak později. Zrakově postižení (někdy také nevidomí, slepci), nebo správněji osoby se zrakovým postižením, jsou lidé s různými druhy a stupni snížených zrakových schopností. Přesněji se tímto termínem rozumí ti, u nichž poškození zraku určitým způsobem ovlivňuje činnosti v běžném životě a u nichž není dostačující běžná optická korekce. (SONS, 2007)
3.2.1.
Klasifikace zrakových vad
Zrakové postižení lze rozlišovat z několika hledisek. Jednak je to z hlediska zrakové ostrosti a zachovalosti zorného pole, dále pak podle doby vzniku zrakového postižení a jeho rozsahu. Současný výskyt několika rozdílných zrakových poruch také není výjimkou. (Květoňová, Švecová, 2000) Těžké zrakové vady je možno dále dělit na nevidomost a slabozrakost, což jsou hlavní faktory, které je nutno při tvorbě „slepecké zahrady“ vnímat. Nevidomost bývá zpravidla úplnou ztrátou zraku, která odkazuje nevidomého člověka pouze na využívání ostatních smyslů, jako jsou hmat, sluch, čich a chuť. Narozdíl od nevidomého má slabozraký člověk určitý rozsah zbytkového zraku, což mu obvykle umožňuje lokalizovat světlo, rozlišovat některé intenzivní odstíny barev, rozlišovat obrysy předmětů a ohledávat předměty z jejich bezprostřední blízkosti. Vidění člověka se zbytky zraku je sice slabší, ale daleko podstatnější je, že nevidí jen méně, ale vidí také jinak, než člověk bez poruchy zraku. (Smýkal, 1988)
17
3.2.2.
Smyslové vnímání zrakově postižených
Vnímání člověka, neboli vjemy, mohou vznikat přímo, tzn. vytvářet se vlastním přímým vnímáním (smysly), a nepřímo, což jsou vjemy, které vznikají zprostředkovaně jinou osobou (vyprávěním; popisováním určité věci, rostliny apod.) nebo náhradním smyslem. Přímé vjemy tvoří základní vnímání, nepřímé vjemy je dále rozvíjejí. Psychologie zrakově postižených je poměrně mladým oborem a v některých oblastech studia ne zcela prozkoumaným. Zkoumány jsou především senzorické procesy. Jedná se o základní lidské smysly, pomocí nichž je člověk schopný vnímat skutečnost kolem sebe. Patří zde zrak, sluch, čich, chuť a hmat. (Čálek, 1992)
Zrak je nejvíce využívaným smyslem, jehož prostřednictvím člověk přijímá 80 - 85% všech informací z prostředí, a který mu umožňuje vnímat světlo a různé jeho barvy. (Wikipedia, 2007) Při poškození tohoto smyslu či jeho absenci dochází u člověka k narušení přirozeného vývoje, orientace v prostoru a samostatného pohybu. Slabozraké osoby mají určitým způsobem zachovaný zrak a vzhledem k tomu, že každý zbytek zraku rozvíjí určité poznání, zůstává pro ně tento smysl stále jedním z nejdůležitějších. (Smýkal, 1988)
Sluch je smysl pro příjem informací a pro vnímání zvukových podnětů. Je to tzv. telereceptor, tj. smysl, kterým člověk poznává svět na dálku. Množství informací o prostředí získávaných sluchem se pohybuje v rozmezí 8–15% . ( Jesenský, 1988) Kvalita sluchového vnímání se neustále rozvíjí, protože sluch v mnoha případech zastupuje některé důležité funkce zraku. Nevidomý věnuje pozornost všemu, co se zvuky projevuje. Zvuk ho seznamuje se skutečností, že prostor v jeho dosahu má určité uspořádání a že se v něm nacházejí různé předměty, kterými je členěn. (Smýkal, 1988) Neartikulované zvuky vyvolávají u nevidomého estetické zážitky (např. hudba), nebo mohou upozorňovat na nebezpečí (ruchy, výstražná znamení). Tento smysl umožňuje nevidomému také snadnější orientaci v prostoru pomocí tzv. echolokace. (Keblová, 1999)
18
Hmatem člověk vnímá dotykové počitky. Z fyziologického hlediska se jedná o smysl závislý na nervové soustavě, která řídí funkce ruky. Nejvíce receptorů hmatu je na posledních článcích prstů, na rtech a na tvářích. Citlivost receptorů je možné tréninkem zvyšovat. Hmatové vnímání je možno rozlišovat na pasivní, kdy dochází pouze ke kontaktu kůže s předmětem, ale nevzniká představa celkového obrazu, nebo aktivní, což je tzv. haptika, neboli získávání komplexních představ o objektu. Mezi typy hmatového vnímání lze zařadit také tzv. zprostředkované (instrumentální) hmatové vnímání, které umožňuje nevidomému vnímání pomocí speciálních nástrojů (např. bílá hůl, indikátory). (Keblová, 1999)
Čich je někdy neprávem vnímán jako podřadný lidský smysl. Jsou situace, kdy právě čich podává významné poznávací informace. Nevidomí lidé jsou pomocí čichu schopni rozlišovat jednotlivé osoby, druhy zvířat či rostlin, dle jejich charakteristických pachů. Pachy v prostředí přinášejí nevidomému různé informace. Čichové představy mají zvláštní trvanlivost. Paměť pro pachy a vůně přivolává představy spojené s poznanými lidmi, zvířaty, rostlinami, věcmi i s jinými vzpomínkami. Čich je velmi úzce spojen s chutí. Většina komplexních chuťových vjemů člověka vzniká na základě spojení chuťových a čichových počitků. Chuťový vjem je ovlivněn i předchozí zkušeností. Čich a chuť jsou u zrakově postižených pouze doplňkové smysly, které dotvářejí celkový obraz již získaný jinými smysly. (Smýkal, 1988)
Nevidomý člověk má zpravidla lépe vyvinuty schopnosti vnímat okolí náhradními smysly. Je však nutné si uvědomit, že nevidomí se nerodí s nijak mimořádnými vlastnostmi nebo schopnostmi. Nerodí se s lepším čichem ani sluchem, ale kvalita těchto smyslů je pro ně určitým způsobem zásadní pro dosažení určitých životních úspěchů.
Nevidomý člověk např. neslyší lépe než ostatní lidé, avšak je
sluchově pozornější. Zvuky hodnotí hlouběji, protože pro něj mají větší význam. Jsou pro něj signálem. Důležitými vlastnostmi pro smysly je jejich extrémní citlivost k vnímání změn v prostředí a schopnost senzorické adaptace. Poznávání prostřednictvím náhradních smyslů má u nevidomého vyšší nároky na pozornost než je tomu při vnímání zrakem. U tohoto člověka tak dříve dochází k celkové únavě a ke snížení kvality vnímání a poznávání. (Smýkal, 1988) 19
3.2.3.
Orientace zrakově postižených v prostoru
Pro osoby se značným smyslovým omezením, jako je částečná nebo úplná ztráta zraku, je potřeba vytvářet podmínky pro samostatný pohyb. Jedná se o vytváření prostředí bez architektonických, komunikačních, informačních a jiných bariér. Nevidomý využívá k získání potřebných informací pro pohyb a orientaci hmat, sluch a někdy i čich. Slabozraký mimo to může využít i zbytky zraku. Poznatky získané hmatem (hapticky) při samostatném pohybu prostřednictvím bílé slepecké hole a nášlapu jsou pro nevidomého základní. Orientaci nevidomých v prostoru výrazně narušuje okolní ruch, který způsobuje to, že nevidomý ztrácí přehled. Pro nevidomého mají význam také tzv. zvukové stíny, kdy v dráze zvuku stojí nebo se pohybuje neznámý předmět. Sledovaný zvuk se ztrácí ve druhém zvuku a přestává mít orientační význam. Vidomý si tuto situaci mnohdy ani neuvědomí.
Pro nevidomou osobu či osobu se zbytky zraku se skládá prostor z orientačních bodů, souborů orientačních bodů (linie a plochy) a z orientačních znaků.
Orientační body tvoří základní prvky trasy nevidomého. Odlišují se od okolí, jsou trvalé, snadno a rychle nahmatatelné slepeckou holí, nebo nášlapem.
Orientační znaky jsou jednoznačně vnímatelné prvky, např. roh domu, začátek schodiště, zábradlí, šum stromořadí, hluk na vozovce.
Vodící linie představují pro samostatný pohyb a orientaci základní a nejdůležitější prvek, protože spojují orientační body orientačními znaky. S vodící linií udržuje nevidomý prostřednictvím bílé hole stálý kontakt. Do vodících linií nesmějí zasahovat překážky trvalého charakteru. Všechny překážky musí být vyznačeny soklem nebo zarážkou minimální výšky 100 mm. Vodící linie mohou být přirozené (stěna domu, rovina chodníku) a umělé (signální a varovné pásy).
Orientační a informační systém slouží k usnadnění pohybu osoby zrakově postižené v určitém prostoru. K usnadnění orientace zrakově postižených osob dále slouží tyflografické plánky a mapy. Jedná se o reliéfní plánky, které lze číst hmatem a vytvořit
20
si tak představu o daném prostoru. Tyto plánky jsou vydávány také ve formě atlasu, které si nevidomý může ještě před návštěvou objektu prostudovat. Nevýhodou je pracná a nákladná výroba těchto materiálů. Důležité jsou itineráře a slovní popisy trasy. Popis lze vytisknout v Braillově bodovém písmu, nebo dnes již poměrně běžným způsobem je zprostředkování výkladu prostřednictvím nahrávky v mp3 podobě. K poskytnutí konkrétní a detailní informace slouží štítky s Braillovým bodovým písmem, které se pro snadné nalezení se umísťují na zadní stranu madla zábradlí po pravé straně (pro snadnější čtení se štítky někdy lepí vertikálně obrácené) nebo na čelní stranu uprostřed. Tyto štítky snadno předávají informaci nevidomému a jsou levným a účinným prvkem, proto by měly být daleko více rozšířeny. Aby byly zmíněné zásady dobře uplatněny a plnily svou funkci, je nutná spolupráce architekta s odborníkem na samostatný pohyb a orientaci na návrhu slepecké zahrady. (Dudr, 2000; Bariéry, 2007; vyhláška č. 369/2001)
3.2.4.
Prostorové požadavky zrakově postižených
Zrakově postižený člověk, stejně jako ostatní osoby, má při svém pohybu určité nároky na prostor. Parametry jeho pohybového pole jsou však odlišné tím, že je zpravidla při svém pohybu odkázán na používání slepecké hole, případně doprovod další osoby nebo vodícího psa. Jeho pohybové pole je proto o tyto prvky oproti osobám samostatně se pohybujících, značně rozšířeno. Prostorové parametry technických prvků ve slepeckých zahradách jako jsou chodníky, schodiště, šikmé rampy, vyvýšené záhony, zábradlí a mobiliář, upravuje vyhláška 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích, zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace.
3.2.5.
Obecné parametry technických prvků pro zrakově postižené
Cesty pro pěší musí být navrženy tak, aby byly přístupné pro lidi s omezenou schopností pohybu, včetně osob na invalidním vozíku a osob s postižením zraku. U cest určených pro pohyb nevidomých je nutné umístit vodící linie a zajistit, aby povrch byl rovný, pevný a upravený proti skluzu.
21
Přerušení přirozené vodící linie v délce větší než 6000 mm je nutno doplnit vodící linií umělou. Překážky (stožáry veřejného osvětlení,...) musí být navrženy tak, aby byl zachován průchozí profil šířky nejméně 1500 mm. Šířka chodníku by měla být nejméně 1500 mm a smí mít podélný sklon nejvýše 1 : 12 (8,33 %) a příčný sklon nejvýše 1: 50 (2 %). V místech přechodů přes komunikace je nutný snížený obrubník na výškový rozdíl 20 mm oproti vozovce a musí být opatřeny signálními pásy spojujícími varovné pásy s vodícími liniemi. Sklon a délka svahu musí být promýšlena zároveň. Sklon 1:20 je preferovaný pohodlný sklon. Minimální parametry cesty pro pohyb osoby zrakově postižené jsou 700 mm šířka pro postiženého se slepeckou holí a 1100 mm šířka postiženého se slepeckou holí a vodícím psem. Šířka chodníku závisí na jeho významu. Pro běžné využití jsou doporučeny šířky větší, kolem 1800 mm.
Schodiště by nemělo mít sklon větší než 28° a výška schodišťového stupně nesmí být větší než 160 mm. Stupnice nástupního a výstupního schodu musí být výrazně kontrastně rozeznatelná od okolí. Standardní označení se provádí označením stupnice pruhem žluté barvy šířky 100 mm na délku schodu, ve vzdálenosti nejvýše 50 mm od hrany schodu.
Šikmé rampy musí být široké nejméně 1300 mm a jejich podélný sklon smí být nejvýše v poměru 1 : 12 (8,33 %). Šikmá rampa delší než 9000 mm musí být přerušena podestou v délce nejméně 1500 mm. Šikmé rampy musí mít po obou stranách ve výši 250 mm vodící tyč. (vyhláška č. 369/2001)
22
3.3. Základní aspekty ZaKA ke zrakově postiženým Nevidomý člověk, stejně jako člověk vidomý, je úzce spjat s přírodou. Osoby takto postižené zpravidla vyhledávají pro své bytí prostranství, která jsou jejich pohybu co nejvíce přizpůsobena. Bezbariérové řešení však v současné době nabízí především větší města. Pokud nedostane nevidomý podnět k návštěvě lesa, louky či botanické zahrady od nějaké další osoby, mnohdy ani netuší, jaké krásy příroda skýtá a jaké možnosti přiblížit se jí takto imobilní člověk má. Stejně jako ostatní lidé, nevidomí mají různé zájmy a jistě se najde člověk, kterého příroda příliš neosloví, ale lze předpokládat, že pro většinu zrakově postižených osob je příroda svou rozmanitostí a atraktivností pro využití všech lidských vjemů velmi lákavou. Rostlina znamená pro nevidomého člověka určitý stupeň poznání, často je však vnímána mnohem výrazněji jako žijící a proměnlivý organismus, než je tomu při jejím vnímání zdravým člověkem. Nevidomý vnímá velmi obezřetně proměnlivost rostliny v prostoru a čase a je schopen zaznamenávat i velmi drobné odchylky na jejím těle. Volná příroda nabízí nevidomému možnost vnímat svou atmosféru, jemné vůně, příjemné zvuky, ale v mysli tohoto člověka má snahu působit jako celistvá hmota. Nevidomý člověk není schopen od sebe rozlišovat rostliny, které nemají na dotek příliš výrazné znaky, mají velmi jemnou, nespecifickou vůni a při množství rostlin, vyskytujících se např. na trávníku lučního charakteru, není tento člověk schopen jednotlivé druhy rostlin od sebe rozpoznat. Je docela možné, že je to pro něj natolik vyčerpávající a náročné, že ho ani nenapadne po poznání tohoto typu toužit. Zde je pak důležitá role zahradního architekta, který na základě svých odborných znalostí dokáže zkombinovat rostliny, poskytující svými výraznými znaky nevidomému nový rozměr v oblasti poznání a rozlišování jejich druhů a vlastností. Vytvořením tzv. slepecké zahrady nabízí zahradní architekt zrakově postiženému možnost vnímat na základě svých funkčních smyslů to nejlepší, co mu současná příroda nabízí. Kombinací vhodných rostlin a technických prvků je slepecká zahrada jedinečným architektonickým dílem, vytvářejícím relaxační, rekreační a naučné prostředí zrakově handicapovaným lidem. (autor, 2008 - zpracováno na základě rozhovoru s nevidomým studentem Karlovy Univerzity v Praze)
23
3.3.1.
Vnímání rostlin zrakově postiženými
Zrakově postižený člověk je schopen vnímat rostliny hmatem, sluchem, čichem, chutí a v některých případech také zbytkovým zrakem. Na základě těchto poznatků dochází v průběhu let k vytváření tzv. tématických zahrad, které jsou tvořeny s cílem, zaměřit se na rozvoj a vnímání rostlin jediným smyslem, nebo se zaměřují na problematiku zrakového postižení komplexně (tzv. slepecké zahrady, zahrady pro nevidomé, zahrady smyslů). (Keblová, 1999)
Zahrady barev (Gardens of colours) Ztvárněním a komponováním barev v zahradě se zabývala již zahradní designérka a oborová spisovatelka Gertrude Jekyll (1834 – 1923), která vytvořila přes 400 zahrad v Anglii, Evropě a Americe. Seskupovala rostliny stejných barev a vytvářela v zahradách barevné sekce. Především se jednalo o barvy oranžové, zlatožluté, šedé, modré a zelené. (Gertrude, 2008) Barva má v zahradách pro zrakově postižené význam především tehdy, jsou-li pravidelně navštěvovány osobami se zbytky zraku, případně běžnou veřejností. Osoba se zbytky zraku je přes svůj handicap schopna vnímat intenzivní tóny některých barev. Jedná se především o barvu žlutou, oranžovou a červenou. Rostliny v těchto barvách by však pro lepší viditelnost měly tvořit větší plochy. (Hoffmanová, 1993) Intenzivních barev je možno využít jednak v květech, ale také v listech, borce, kůře a plodech. Tyto barvy se proměňují ve vegetačních obdobích (např. žlutě či červeně se barvící listy stromů, keře s výrazně se vybarvujícími plody, pestrobarevné cibuloviny vytvářející tzv. jarní aspekt). Barevný projev zahrady je možno podpořit použitím stavebních materiálů v pestrých a kontrastních barvených odstínech. Dále je k tomuto účelu poměrně časté využití nádob, do kterých se umisťují rostliny tak, aby v nádobě byly zastoupeny druhy v jednom barevném tónu. Také světlo a stín jsou často přehlížené, avšak vizuálně důležité smyslové elementy v zahradě, zvláště při využívání přímých kontrastů. V České republice tento typ zahrad zatím není příliš rozšířen, povětšinou se jedná pouze o záhony menšího rozsahu, laděné v jednom barevném tónu. Především
24
v Anglii jsou však zahrady tohoto typu velmi oblíbené (např. Barrington Court Gardens – Bílá zahrada, Červená zahrada).
Zahrady vůní (Fragrance gardens) V současné době je na vůně u rostlin kladen poměrně velký důraz. Vůně rostlin je vnímána a ceněna především z hlediska tzv. aromaterapie, což je moderní metoda alternativní medicíny. Vůně vždy doplňují zvláštní dimenzi požitku a mají emoční dopad. O to silnější smyslový zážitek přináší vůně u lidí se zrakovým postižením. Přínosné jsou takové rostliny, jejichž vůně plní okolní ovzduší, aniž by bylo zapotřebí se rostlin dotýkat. Tyto je potřeba situovat do závětří pod stromy, přístřešky, či u zdí nebo živých plotů. Různě vonící rostliny je vhodné používat odděleně. Rostliny s aromatickými listy, případně rostliny celkově vonné je nutné nejdříve rozemnout třením konečky prstů, čímž dojde k uvolnění silice. Rozmělnění a přivonění si k rostlinné části je jednou z klasických metod rozpoznání a identifikace rostlin. Vůni do zahrady mohou vnášet také další prvky, jako např. pryskyřice ze stromů, vůně vody ve vodním prvku, vůně posečené trávy. Při vytváření zahrad vůní je důležité dbát na to, aby zde nebyly umístěny rostliny, které jsou častým alergenem a rostliny s nepříjemně intenzivní vůní. Dále je třeba dodržovat několik zásad, mezi které patří především rozdělení vůně do různých výškových úrovní – u nohou, rukou, nosu a nad hlavou (např. mříže, treláže, pergoly, závěsné koše), aby docházelo k rovnoměrnému vzlínání a rozprostření vůně. Umístění konkrétní rostliny je voleno na základě intenzity a charakteru její vůně a vonné části. Další zásadou je tzv. uzavření vůně, což je ochrana vonné rostliny před působením větru. Vůně rostliny je především prvkem uklidňujícím, proto je vhodné do blízkosti příjemně vonících rostlin umístit lavičku k odpočinku. (Haarpainter, 2005) Jako zahrady vůní jsou často označovány zahrady s aromatickými léčivými rostlinami, zvláště klášterní zahrady a zahrady určené pro osoby zrakově postižené. Ve světě je tento typ zahrad oproti ostatním „smyslovým zahradám“ poměrně hojně rozšířen, především z důvodu stále se prosazujícího aromaterapeutického účinku rostlin na duševní zdraví člověka. Příkladem zahrady vůní může být zahrada vůní v Seattle nebo zahrada vůní u jezera Tennant ve Washingtonu.
25
Zahrady zvuků (Sonic Gardens) Zvuk je výborným způsobem k celkovému uklidnění a sladění člověka s prostředím. U nevidomých pomáhají charakteristické zvuky (jako např. tekoucí voda) k lepší orientaci. Je možno rozlišovat zvuky, které vznikají přirozeně a zvuky aktivované lidmi. Přirozenými zvuky jsou např. šustění listí, větví a některých plodů na stromech při působení větru, zpěv ptactva, bzukot hmyzu, zvuk padající vody, její tok a šum. Zvuky aktivované člověkem pak zahrnují např. klidnou hudbu, uměle poháněnou vodu ve fontánách, zvonkohry, ale také šustící listí pod nohama člověka, skřípající štěrk nebo jiné povrchy. (Keblová, 1999) Speciálním prvkem jsou tzv. zvukové ploty, což je zvuk aktivovaný tyčí, kterou člověk táhne podél rour nebo trubek. Je to melodická a veselá zábava. Takovýto zvukový plot se nachází např. ve slepecké zahradě v Budapešti. Zajímavým příkladem zapojení zvuku do zahrady je také zahrada pro zrakově postižené v Lipsku, k níž patří louka, přizpůsobená životu lučních kobylek, které se návštěvníkům odměňují uklidňujícím cvrkáním. Ojedinělým příkladem zvukové zahrady je Giardino Sonoro ve Florencii. (Kofroňová, 2006)
Zahrady chutí (Flavour gardens) Zahrady chutí bývají většinou součástí užitkových zahrad, kde může být vyhrazena část pro ochutnávání různých plodin. Chuť pomáhá zrakově postiženým lidem přiblížit vztah mezi pěstováním rostlin a jejich konzumací. Ochutnávání musí být vztaženo jen na důvěrně známé rostliny a tvary plodů. V této části zahrady nesmí být vysazovány jedovaté rostliny a mělo by být výrazně omezeno chemické hnojení a ochrana rostlin. Vhodné je zde zajistit přívod pitné vody, aby měli návštěvníci možnost si plody omýt. Zahrady chutí jsou vhodné především pro pěstování ovoce, zeleniny, kořeninových rostlin a léčivek, použitelných v kuchyni. Zahrady tohoto typu jsou velmi ojedinělé, častěji je možné se setkat se zahradami kuchyňskými, jako součást zámeckých a klášterních zahrad.
26
Zahrady pro hmat (Haptic gardens) Zahrady pro hmat jsou speciální zahrady, v nichž je využíváno rostlin, stimulujících vnímání pomocí doteku ruky na rostlinu. Hmatově zajímavá rostlina svou texturou doplňuje smyslový zážitek v zahradě. Při doteku na list je vnímán jeho tvar, velikost, charakter okraje a kvalita povrchu listu. V zahradách pro hmat je vhodné používat rostliny, které jsou odolné k častému otrhávání a rozmělňování. Navíc by tyto rostliny měly mít dobrou regenerační schopnost. Zcela vyloučit by se měly rostliny trnité, rostliny s žahavými, pichlavými nebo jinak ostrými listy, rostliny jedovaté a rostliny alergenní při doteku. Nejen rostliny, ale i různé povrchy materiálů stimulují haptické vnímání (voda, kámen, umělecká díla). Dotekem je možné vnímat také kontrast: teplotu (sluncem ohřátá voda a chladná zastíněná voda), kontrastující povrchy (tvrdý kámen a měkký mech). (Keblová, 1999) Hmatové záhony jsou typickým prvkem tzv. slepeckých zahrad a zahrad určených pro výuku smyslového vnímání, např. u malých dětí s různými poruchami. Záhony jsou konstruovány především jako vyvýšené, aby umožňovaly bezpečný a snadný přístup osobám imobilním. Příkladem zahrady pro hmat může být např. hmatový a aromatický záhon v parku Tyršův sad v Brně.
Zahrady smyslů (Gardens of senses, Sensory gardens) Trendem v zahradní architektuře není jen vytváření „zahrad pro nevidomé“, ale především tvorba „zahrad pro rozvoj smyslů“. Jedná se obvykle o záhony, části zahrad, či celé zahrady, které aktivují lidské smysly. Běžné zahrady nabízejí především zrakový požitek, ale zahrady smyslů jsou navržené k tomu, aby stimulovaly všech pět smyslů. Proto jsou zde rostliny a další prvky vybrané se záměrem poskytnout zážitky pro zrak, čich, sluch, chuť i hmat současně. V prostředí těchto zahrad se lépe relaxuje, mají uvolňující a uklidňující účinky. Nemocný nebo postižený člověk může ve smyslových zahradách načerpat energii po stránce fyzické i duševní. Tyto zahrady jsou vytvářeny pro širokou veřejnost, ne pouze pro nevidomé. Bezbariérový přístup by však měl být zásadou. (Večeřová, 2006) Především v zahraničí je tento typ zahrad stále více rozšířený.
27
3.4. Počátky tvorby slepeckých zahrad a příklady těchto zahrad v České republice a ve světě
3.4.1.
Historie slepeckých zahrad
Historie slepeckých zahrad zasahuje do konce 40. let 20. století, kdy byla vytvořena nejstarší slepecká zahrada v Budapešti. Od 50. let 20. století se vytváření slepeckých zahrad začalo dále rozvíjet. Jedním z dalších projektů byla např. zahrada vůní v Brooklynu (New York, USA) nebo bylinná zahrada u města Austin (Texas, USA). U příležitosti zahradnické výstavy ve Stuttgartu (Německo) byla v roce 1977 vytvořena Zahrada vůní a pro hmat. V následujících letech vzniklo ještě několik zahrad především v Německu, Rakousku, Anglii a USA. V současné době patří mezi významné projekty v oblasti zahrad pro nevidomé Zahrada smyslů Fælledparken v Kodani (Dánsko) a dále zahrada smyslů ve městě Osaka (Japonsko), která údajně mezi díly zahradních architektů, tvořenými pro nevidomé, zatím nemá obdoby. (Kofroňová, 2006)
3.4.2.
Příklady projektů slepeckých zahrad realizovaných v zahraničí
Zahrada pro nevidomé Városligét, Budapešť, Maďarsko (The garden of the Blind, Hungary) Zahrada vznikla za podpory nevidomých a jejím cílem bylo pomoci těmto lidem lépe se včlenit do společnosti. Pro usnadnění orientace a pohybu nevidomých v objektu slouží přístupová cesta z dřevěné dlažby, slouží nejen jako hmatové upozornění, ale také jako zvuková signalizace. Poblíž vstupu stojí fontána s vodotryskem, sloužící k echolokaci a s reliéfní kovovou deskou pro nahmatání půdorysu zahrady. Od tohoto místa vedou cesty k jednotlivým oddílům. Cestou je návštěvník veden pomocí hmatových a zvukových signalizací. Součástí zahrady jsou okružní cesty i místa k odpočinku, květinové záhony, koutek pro šachy a minigolf. Půdorysné členění zahrady je sestaveno do koncentrovaných kruhů s cestní sítí.
28
Použití rostlin v zahradě: Jsou zde zařazeny především rostliny s typickou vůní po celé vegetační období (bylinky, koření), doplněné o rostliny velmi dobře rozlišitelné hmatem. Nízké rostliny jsou vysázeny na 0,7 m vysoké záhony opatřené zábradlím a jsou označeny jmenovkami v Braillově písmu. (Černohorská, 1996; Zahrada Budapešť, 2007 - volně přeloženo z angličtiny)
Zahrada vůní v Brooklynské botanické zahradě, New York, USA (Fragrance garden at Brooklyn botanic garden) Zahrada vůní byla vytvořena v roce 1955 jako první zahrada s touto tématikou v USA. Jedná se o zahradu, určenou nevidomým, kterou navrhla krajinářka Alice Recknagel Ireys (*1911-2000). Vstup do zahrady je řešen bezbariérově. Zahrada vůní je tvořena oválným prostorem o velikosti cca 25 m a jejím posláním je sblížit návštěvníky a rostliny v ní, a dále umožnit návštěvníkům vnímat rostliny všemi smysly. Součástí zahrady je i malý bazén s fontánou, jehož voda má sloužit především jako uklidňující prvek, ale také k případnému smytí aromatických látek, které po zkoumání rostlin ulpěly návštěvníkovi na rukou. V centru zahrady se nachází trávník oválného půdorysu, lemovaný dlážděnou cestou, kolem níž se rozprostírají 4 zděné vyvýšené záhony, o výšce 0,8 m. Záhony jsou v horní části opatřeny kovovým zábradlím, na němž jsou umístěny jmenovky s názvy rostlin v Braillově písmu. V roce 1995 došlo k obnově zahrady podle původního plánu architektky. Součástí brooklynské botanické zahrady je také bylinková zahrádka (Herb´s garden), která zahrnuje velké množství specifických zástupců z řad léčivých a aromatických rostlin. Tato část zahrady však není řešena tak, aby zcela vyhovovala požadavkům a potřebám nevidomých.
Použití rostlin v zahradě: Rostliny jsou zde rozděleny do několika tématických celků, a to na rostliny pro dotek, rostliny s vonnými listy, vonné rostliny a kuchyňské rostliny. (Brooklyn, 2007; Ray, 2007 - volně přeloženo z angličtiny)
29
Zahrada vůní u jezera Tennant, Washington, USA (Tennant lake - Fragrance garden) Zahrada vůní byla vytvořena v letech 1985-1986 s cílem, aby sloužila každému člověku, ale zvláště lidem s tělesným a zrakovým handicapem. Zahrada se rozkládá na okraji jezera Tennant ve Washingtonu a je tvořena vyvýšenými betonovými záhony s dřevěným zábradlím. Zahrada má velmi dobře propracovaný popisný systém pro zrakově postižené, který umožňuje identifikaci rostliny pomocí jmenovek s názvy rostlin v Braillově písmu. Navíc je v zahradě, po předchozí telefonické domluvě, přítomen specializovaný pracovník, který zde návštěvníky provede. Zahrada je vytvořena pro povzbuzování všech smyslů svých návštěvníků, kteří se zdejších rostlin mohou nejen dotknout, ale také přivonět si k nim a radovat se tak z jejich krásy. Zahrada je otevřena pro veřejnost pouze v průběhu léta, kdy je zážitek z rostlin nejefektivnější.
Použití rostlin v zahradě: V celé zahradě roste přes 200 rostlin, cibulovin, letniček i trvalek s výraznými vlastnostmi z hlediska vůně, zajímavosti pro dotek a celkové atraktivity těchto rostlin. Kompozici zahrady dále dotváří stálezelené i opadavé keře a stromy. Na celkovém požitku z návštěvy zahrady se podílí také 150 druhů z řad ptactva, které se zde vyskytují. (Erickson, 2007; Tennantlake, 2007; Whatcom, 2007 – volně přeloženo z angličtiny) Zahrada bylin a vůní - Austin, Texas, USA (Herb and fragrance garden at Zilker botanical gardens) Botanická zahrada Zilker je umístěná na 31 akrech rozmanitého terénu na jižním břehu řeky Colorado, nedaleko centra města Austin. Společnost Austin Herb vybudovala bylinnou zahradu, o kterou nadále pečuje. Design vyvýšených záhonů umožňuje jednoduchý přístup k rostlinám. V říjnu roku 2000 byla do zahrady umístěna socha "Rosemary - patronky bylin", kterou vyřezala Mary Albrecht.
30
Použití rostlin v zahradě: Zahrada obsahuje mnoho druhů kořenin a aromatických rostlin. (Zilkergarden, 2007; Zahrada Austin, 2007 – volně přeloženo z angličtiny) Zahrada smyslů v parku Oizumi Ryokuchi, Osaka, JAPONSKO (Sensory garden in Oizumi Ryokuchi Park) Zahrada smyslů byla vytvořena v roce 1977 podle návrhu designéra Yoshisuke Miyake. Zpočátku bylo jejím záměrem, obnovit již existující slepeckou zahradu (Garden for the Blind) z roku 1974, která byla navržena výhradně pro nevidomé a zároveň i nesla název, který odlišoval zrakově postižené od lidí vidících. V této době měla zahrada malou návštěvnost a v průběhu let její úroveň postupně upadala. Zahrada smyslů se vyvinula z konceptu integrace a univerzálního designu. Tato nová zahrada je součástí parku Oizumi Ryokuchi, v jehož centrální části se nachází. Nové umístění zahrady, sousedící s centrálně položeným jezerem v parku, zjednodušuje i integraci vodních elementů. Současný název zahrady pak označuje tuto zahradu za místo, kde může být využita různorodost smyslů, což láká všechny lidi. Zároveň jsou zde zajímavě zkomponovány technické materiály a rostlinné prvky, např. velmi vhodně zkombinované zpevněné plochy pro chůzi. V zahradě je dobře propracovaná navigace a celý orientační systém. Nachází se zde hmatová reliéfní stěna, ozvučená orientační deska a díky vyvýšeným břehům je dobře přístupné i jezero.
Použití rostlin v zahradě: V zahradě je kladen důraz především na rostlinné záhony živě kontrastujících barev. Záhony se díky svému vyvýšení staly lépe přístupné, usnadnily tím vnímání jak hmatové tak i čichové. Součástí zahrady jsou také četné opěrné zídky, kde rostou měkké polštáře bylin s jemnými listy a vonnými květy. (Oizumi, 2007; Osaka, 2007 - volně přeloženo z angličtiny)
Zahrada smyslů v Chatsworth, Anglie (Sensory garden at Chatsworth) Zahradu navrhnul zahradní architekt Max Askew, pracující pro firmu Waterman CPM a k jejímu oficiálnímu otevření došlo 7. srpna 2004. Jedná se inspirující zahradu,
31
vhodnou pro každého člověka, který hledá prostor k odpočinku, ale zvláště pro osoby s poruchami zraku. Návštěvníci se mohou těšit z plně přístupné zahrady, zhotovené z mnoha různých materiálů a rostlin, zajímavých svou vůní, texturou a zvukem. Všechny cesty jsou řešeny bezbariérově. Zahradou oválného půdorysu protéká říčka, přes kterou vedou dvě ploché lávky z dřevěných trámů a oceli. Je zde použito mnoho různých materiálů. Ploty jsou zhotoveny ze dřeva kaštanu, dubu, jasanu a rododendronu. Vyvýšené záhony jsou lemovány dřevem z tisu a cedru, nízké zídky jsou obložené tmavou břidlicí, místním hrubozrnným pískovcem, vápencem a cihlami. Cesta má povrch vysypaný kůrou a jemným štěrkem, místy je také povrch potažen speciálními pestrobarevnými elastickými materiály.
Použití rostlin v zahradě: Nachází se zde zástupci vonných bylin, kuchyňských rostlin a rostlin s výraznou barevností. (Blunkett, 2007; Chatsworth, 2007 – volně přeloženo z angličtiny) Zahrada smyslů v Darlington's South Park, Darlington, Anglie (Sensory garden in Darlington's South Park) Cílem této novodobé zahrady smyslů je poskytnout místo lidem se smyslovými potížemi (především lidem se zhoršeným zrakem, nervovými potížemi, potížemi s učením, apod.), kteří zde mohou přijít a těšit se z parku různým způsobem. V kompozici by měl dominovat vodní prvek, vytvářející zvuk. Smyslový požitek pak mají doplnit různé materiály (štěrk, oblázky, tráva, písek).
Použití rostlin v zahradě: V zahradě jsou vysázeny především rostliny zajímavé svou texturou a vůní. (Darlington, 2007 – volně přeloženo z angličtiny) Zahrada smyslů v Denver botanic garden, USA (Sensory garden, Morrison center) Zahrada smyslů je součástí denverské botanické zahrady, která se rozkládá na ploše 9,3 ha. Samotná zahrada smyslů je tvořena kompozicí ze striktně tvarovaných linií, kdy převládají linie geometrické.
32
Chodníky jsou zarovnány do jedné úrovně, což je vhodné jak pro nevidomé, tak i pro osoby na vozíčku. Vyvýšené záhony umožňují přístupnost i ze stoje. Polygonální tvar záhonů, zhotovených z atraktivního světlého zdiva je také výhodný pro osoby se zrakovým postižením, především při pohybu v jejich těsné blízkosti. Návrh zahrady byl vytvořen s cílem podpořit zrakové, čichové, sluchové a hmatové vnímání rostlin v zahradě. Pro podpoření akustických vjemů je zde umístěna řada fontán. Zahrada smyslů je vytvořena v moderním stylu, jsou zde použity především betonové prvky ve smělých geometrických formách. Zahrada je v pracovních dnech volně otevřena pro veřejnost a je možné si zde sjednat pro skupinu zájemců speciální terapeutický program. (Denver, 2007; Morrison, 2007 – volně přeloženo z angličtiny)
Slepecká zahrada v Knoops Park, Brémy, Německo (Blindengarten im Knoopspark) Zahrada se nachází v městské části St. Magnus v severních Brémách a je volně otevřena pro veřejnost. Především však slouží speciálním potřebám osob zrakově postižených. Jedná se o první slepeckou zahradu v Německu. Vstup do zahrady je řešen bezbariérově. Návštěvník je po zahradě provázen pomocí dlážděné vodící linie. U vstupu je umístěna reliéfní informační tabule, která návštěvníka informuje o zahradě a rozmístění jejich 16-ti tématických celků, kde jsou rostliny umístěny podle svých životních forem. Jsou zde umístěny především rostliny zajímavé na dotek nebo svou vůní. Zahrada se rozkládá na ploše 1600 m2 a je ohraničena náspem osázeným rostlinami. Zahradní stezky jsou pokryté různými materiály za účelem napomáhat nevidomým osobám při orientaci. Vyvýšené záhony jsou tvořeny dřevěnými palisádami o výšce 60-80 cm, aby si návštěvník mohl pohodlně přivonět k rostlinám a dotýkat se jich, aniž by se musel ohýbat. Zahrada je celkově vytvořena tak, aby se zde nevidomý návštěvník mohl bezpečně pohybovat i bez cizí pomoci.
Použití rostlin v zahradě: V jednotlivých tématických celcích se vyskytují např. rostliny s drsnými a aromatickými listy, vonnými květy, zajímavou kůrou, rostliny se zvláštním květenstvím či plody, okrasné trávy a užitkové rostliny.
33
Rostliny jsou zde opatřeny dřevěnými tabulkami s popisem a seřazeny podle abecedy. Popis je uveden také v Braillově písmu. Uvádí se, že je v zahradě více než 500 různých druhů rostlin, z nich nejméně 350 je opatřeno popisem. (Blindengarten, 2007, Blindengarten Bremen, 2007, Bremen, 2007, Schröder, 2007 – volně přeloženo z němčiny) Zahrada smyslů ve Fælledparken Sansehaver, Kodaň, Dánsko (Garden of senses in Fælledparken ) Zahrada byla otevřena v roce 1996, jako speciální místo pro děti. Byla zpracována na základě návrhu z roku 1994, architektky Helle Nebelong, která se specializuje na zahrady a hřiště pro postižené děti. Zahrada smyslů je konstruována jako bludiště s točitými cestami, které vedou hosta cestou mnoha prožitků. Nachází se zde několik zajímavých míst se skulpturami, kterých je možno se dotknout. Zahradu poplétají četné křižovatky, nábřežní scenérie se skálami a jezerem, scenérie bez vody, levandulový ostrov, bludiště ze sloupků, bambusový hájek, malá zahrada vůní s fontánou, pichlavé jehličnany a spousta dalších prvků. Valouny ze žuly jsou umístěny vně zahrady a vytvářejí jakési spojení mezi zahradou a parkem. Zahrada smyslů se stala populárním a návštěvníky vyhledávaným místem, a to i zrakově a jinak postiženými lidmi. (Sansehaver, 2007 – volně přeloženo z angličtiny)
Zahrada pro nevidomé ve Stuttgartu, Německo Zahrada byla vytvořena v r. 1977 na žádost Svazu nevidomých. Jedná se o zahradu vůní a pro hmat. Zahrada se nachází v horském parku Killesberg. Pro usnadnění orientace vede celou zahradou pískovaná cesta, lemovaná cihlovým obrubníkem. V zahradě je umístěn malý pavilon, kde se nevidomí na hmatových plánech mohou seznámit s celým areálem parku. V blízkosti pavilonu je vodní kaskáda, která slouží nevidomým v orientaci v celém objektu Zahrada je pro veřejnost uzavřena, je nutno si vyžádat klíč. Nevidomý návštěvník dostane při návštěvě hmatový plán a brožurku s informacemi o parku v Braillově písmu.
34
Použití rostlin v zahradě: Rostliny jsou zde vysazeny při zemi ve žlabech a na vyvýšených záhonech ohraničených betonovými palisádami. Osazovací plán je tvořen trvalkami, listnáči, jehličnany, růžemi, travinami a vodními a bažinatými rostlinami. Jednotlivé druhy rostlin jsou opatřeny jmenovkami v Braillově písmu. (Černohorská, 1996)
Park pro nevidomé Rosentall, Lipsko, Německo (Blindenpark in Rosentall) Park se nachází v části barokní zahrady v Rosentallu na ploše asi 0,75 ha. K jeho otevření došlo roku 1986. K parku přiléhá stromová kulisa, která se nachází západně nedaleko od zámku. Okružní cesta vede pod solitéry i na otevřená prostranství. V centrální části parku je umístěn reliéfní plán původního historického záměru a kruhová odpočívadla s lavicemi z betonových prvků. V parku je kladen důraz na zvukový efekt, který je podpořen příznivým udržováním ptactva v parku (zimní krmení, udržování dostatečného množství hustých křovin a odstupňování keřového a stromového patra pro snadné přibližování. Zvláštností je umístění květnaté louky poblíž slepecké zahrady, která zde byla navržena především z důvodu akustického projevu lučních kobylek a sarančat).
Použití rostlin v zahradě: Při navrhování vegetace byla sledována myšlenka, přiblížit a oslovit smyslové orgány rostlinnými druhy a odrůdami, které jsou jinak ve veřejných parcích vzácné nebo zcela chybí. Park je rozdělen na jednotlivé tématické druhy – kořeninové rostliny, aromatické rostliny, rostliny se zajímavými listy či květy apod., čímž se usnadnila orientace a zpřehlednily jednotlivé expozice. Popisky u rostlin jsou uvedeny v Braillově písmu a v latince. (Černohorská, 1996)
35
Zahrada vůní v Seattle, USA (Ethel L. Dupar’s Fragrant Garden) K založení zahrady došlo v červenci roku 1973. Byla navržena a financována místní podnikatelkou a ženou, zabývající se dobročinnými akcemi, Ethel Dupar. Zahrada byla navržena tak, aby měla bohaté účinky na smyslové vnímání návštěvníků, a to ať už čichem, hmatem či sluchem. Akustické vjemy podporuje především pozoruhodná fontána, která propojením s pahýlem staré sekvoje, vytváří zvukovou dominantu tohoto prostoru. V současné době dochází v zahradě k významné obnově, která je financována z prostředků nadace rodiny Dupar a nadace zvané The King County Master Gardener Foundation. Zahrada je soukromá, přístup je umožněn pouze osobám s poruchami zraku.
Použití rostlin v zahradě: V zahradě se vyskytuje 50 druhů vonných rostlin z celého světa, jejichž efekt mnohdy umocňuje také olistění zajímavé na dotek, případně výrazně zbarvený květ. Nachází se zde zástupci trvalek, léčivých rostlin, koření, ale také cibulovin a okrasných travin. (Mueller, 2007; Seattle, 2007 – volně přeloženo z angličtiny)
Zahrada smyslů v parku Everton, Liverpool, Anglie (The Sensory Garden in Everton Park) Zahrada smyslů byla navržena anglickým zahradním architektem Davidem Livesey. K jejímu dokončení došlo v létě roku 2005. Zahrada je složena z částí, vytvořených pro uspokojení jednotlivých smyslů. Je zde použit široký sortiment rostlin, sloužících pro potěšení funkčních smyslů nevidomých. (Everton, 2007 – volně přeloženo z angličtiny)
36
3.4.3. Projekty slepeckých zahrad realizované v České republice V České republice se začaly objevovat zahrady se speciálním určením pro zrakově postižené až v 90. letech 20. století. Je zde zrealizováno několik zahrad pro zrakově handicapované, z nichž každá má trochu odlišný charakter. Jedním z prvních, kdo se v naší zemi začal touto problematikou zabývat, z hlediska zahradní architektury, byl pan prof. Ing. Ivar Otruba, CSc., ve spolupráci s tehdejší diplomantkou Kateřinou Černohorskou. V současné době je vytváření slepeckých zahrad v ČR stále ve vývoji. Tento vývoj probíhá poměrně pomalu a na rozdíl od západních zemí, kde je cílem neizolovat zrakově i jinak handicapované od společnosti a vytvářet parky, sloužící všem bez rozdílu, v ČR jsou slepecké zahrady záležitostí především nejbližšího okolí středisek, škol a dalších zařízení pro nevidomé.
Přehled a podrobný rozbor současných domácích slepeckých zahrad je podrobně rozveden v kap. 4.2. Ukázkou současné tvorby slepeckých zahrad v České republice jsou:
Speciální záhon pro nevidomé v Tyršově sadu (Brno), ukázková slepecká
zahrada v arboretu MZLU (Brno), slepecká zahrada v pobytovém rehabilitačním a rekvalifikačním středisku Dědina (Praha),
dětská zahrada pro potěšení smyslů
(Hradec Králové) a Botanická zahrada v Tróji, uzpůsobená pohybu a pobytu nevidomých (Praha). V současné době jsou zpracovány dva důležité koncepty, na jejich základě by měly být v budoucnu vytvořeny další slepecké zahrady. Jedná se o zahradu u domova pro zrakově postižené Palata (Praha), kde se v současné době rozkládá tříhektarový anglický park. V současné době prodělává park celkovou rekonstrukci se zaměřením na vegetační prvky pro nevidomé. (Palata, 2008) Druhým projektem je Zahrada Na Šancích, přizpůsobená pobytu osob s vadami zraku (Hradec Králové), který je součástí urbanistické studie z roku 2004. Návrh zhotovil ateliér Florart a ateliér Žárovka-Architekti. Zahrada by se měla nacházet v prostorové návaznosti na dětskou zahradu pro potěšení smyslů u Mateřské školy speciální v Hradci Králové. Zahrada by měla být kompozičně řešena jako uzavřený prostor vymezený terénní modelací valů a zdi, což vytvoří intimní atmosféru v zahradě. Budou zde použity rostliny s odlišnými texturami a vůněmi tak, aby současně mohly usnadňovat orientaci v prostoru. (Šimek, 2008)
37
3.5. Specifika tvorby slepeckých zahrad Slepecká zahrada, stejně jako ostatní zahradně-architektonické prostory a prvky, musí splňovat určité předpoklady, parametry a zákonitosti. Navíc se jedná o prostor, určený lidem se ztíženou možností pohybu a orientace, což vyžaduje mnohem vyšší důraz na pečlivost zpracování návrhu i samotné realizace zahrady. Nezanedbatelná je také následná udržovací péče o rostlinné i technické prvky v této zahradě, která musí být velmi intenzivní a pečlivá.
3.5.1.
Lokalizace a rozsah slepecké zahrady
Slepecká zahrada je dílem poměrně finančně náročným. Značné finanční nároky si vyžaduje jak její založení, tak i údržba v průběhu let. Z tohoto důvodu se s tímto typem zahrad není možno setkávat běžně a jejich umístění je dáno především lokalitou, kde je možné její plné využití osobami, pro něž je zahrada vytvářena. Nejčastěji se tedy můžeme setkat se slepeckou zahradou v prostorách ústavů, škol a dalších zařízení pro nevidomé. Ve světě se trend zahrad pro nevidomé či zahrad smyslů stále rozrůstá a jsou poměrně hojně situovány také jako součást městských parků nebo zámeckých a botanických zahrad. Slepecké zahrady je komplexně možno rozlišovat na zahrady veřejné a soukromé. (SONS, 2007) Mezi veřejné slepecké zahrady spadají místa, určená jednak zrakově postiženým, ale také širší veřejnosti, pro kterou mohou mít tyto zahrady naučný a odpočinkový charakter. Jedná se o volně přístupné zahrady, zahrady s omezenou dobou návštěvy nebo zahrady s umožněním návštěvy po předchozím objednání. Mnohdy je zde k dispozici průvodce. Tento typ zahrad zahrnuje především prostory parků a botanických zahrad, kde je umístěn obvykle koutek, část nebo jen vyvýšený záhon, určený nevidomým. Z hlediska využitelnosti nevidomými hrají důležitější roli slepecké zahrady soukromé, které jsou vytvářeny především pro využití osobami se zrakovým handicapem. Takovéto zahrady mívají větší rozsah, je zde uplatněno více prvků pro rozvoj jednotlivých smyslů a bývá také kladen větší důraz na pečlivost údržby a funkčnost jednotlivých prvků. Jedná se především o zahrady tvořící součást zařízení pro
38
nevidomé, ale také o zahrady, vytvářené u rodinných domů, kde je členem rodiny osoba se zrakovým postižením. Zahrady tohoto typu jsou obvykle veřejnosti nepřístupné. Všeobecně není možno jednoznačně říci, je-li pro umístění slepecké zahrady vhodnější město či menší obec, park či botanická zahrada. Vše vychází z konkrétních požadavků a možností investorů, kteří jsou zásadní v oblasti rozhodnutí, zda slepecká zahrada má perspektivu být vybudována. V současné době je v České republice nesčetné množství míst, vhodných k umístění slepecké zahrady. Finanční možnosti potenciálních investorů však zapříčiňují fakt, že se současné množství těchto zahrad v naší zemi stěží přibližuje deseti.
3.5.2.
Prostorové parametry technických a vegetačních prvků
Prostorové parametry slepeckých zahrad vycházejí především z předpisů stanovených vyhláškou 369/2001 Sb., o obecných technických požadavcích, zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, upravenou vyhláškou 492/2006 Sb., a dále příslušnými normami. Nutným předpokladem pro správné vybudování slepecké zahrady je znalost těchto předpisů projektanty a realizátory zahrady a vhodná bývá také asistence odborníků znalých v oblasti požadavků zrakově postižených, a to již od prvotní fáze vytváření návrhu slepecké zahrady zahradním architektem. Základním parametrem při tvorbě slepecké zahrady je bezbariérové řešení, umožňující nevidomým, ale také případným návštěvníkům zahrady na invalidním vozíku, bezpečný a pohodlný vstup i pohyb po zahradě. Velikost a prostorová náročnost zahrady záleží od množství a rozsahu jednotlivých technických prvků, jako jsou chodníky, vyvýšené záhony, mobiliář, vodní prvek aj., jejichž rozmístění se také podílí na celkovém tvaru zahrady. Všeobecným předpokladem úspěchu zahrady pro nevidomé je její jednoduchost. Zahradu by měly tvořit jednoduché, přehledné linie, s omezeným využitím pravoúhlých zákoutí. (Otruba, 2002)
Cestní síť Parametry cestní sítě ve slepecké zahradě vychází z obecných předpisů, stanovených vyhláškou. Pro pohyb nevidomého v zahradě je vedle bezbariérovosti,
39
důležitý především povrch cesty a umístění vodící linie, která jak osobu slabozrakou, tak i osobu zcela nevidomou provede po prostoru. Nejčastějšími typy povrchů chodníků ve slepecké zahradě jsou: asfalt, beton, betonové dlaždice, zatravňovací dlaždice, kámen, cihla, dřevo, mlat, minerální beton, stabilizovaná zemina, povrchy z tvrzených recyklovaných plastů či krátce střižený trávník. Omezením při výběru povrchu komunikace jsou povrchy, u kterých hrozí zablokování nebo podklouznutí slepecké hole. Větší důraz je zde kladen na vodící linii, která musí být snadno rozeznatelná slepeckou holí a barevně výrazná oproti okolním povrchům, aby byla srozumitelná také pro osoby se zbytky zraku. V některých případech může být tato linie od okolního povrchu odlišná zvukem, který vydává při poklepu slepeckou holí. Nejčastěji je vodící linie zhotovena ze speciálních betonových nebo plastových dlaždic, nabízených v současné době poměrně hojně i na českém trhu. Linie však může být tvořena i přírodními hmotami, jako je dřevo, štěpky, borka nebo oblázky. V některých případech lze vodící linii nahradit vodící tyčí, umístěnou na okraji cesty, ve výšce 25 cm. (Dudr, 2000) Vyvýšený záhon Tento typ záhonu je využíván především pro lepší přístupnost osob s omezenou schopností pohybu k rostlinám, kterým tak umožňuje přímý kontakt s rostlinou a její poznávání v pohodlné poloze. U zrakově postiženého je způsob poznávání rostlin hmatem ze vzpřímené polohy přijatelnější a přínosnější, než se muset k rostlinám ohýbat. Vyvýšené rostlinné záhony se konstruují nejčastěji o výšce přibližně 300 až 800 mm. Zanedbatelná není ani šířka, která by u hmatového jednostranného záhonu neměla přesahovat 500 mm, z důvodu snadného dosažení na rostliny. Délka záhonu prakticky není omezena. Charakter záhonu, jeho členění, výška, šířka, tvar a použitý materiál jsou výsledkem záměru architekta, vždy je však nutné vycházet především z požadavků a potřeb návštěvníka. Základním modelem vyvýšeného záhonu je uzavřená zídka, tvořená betonem, cihlami, kamenem nebo jinými materiály, v níž se nachází spodní vrstva – rostlý terén, drenážní vrstva, vyrovnávací podklad a pěstební substrát. Betonové základy zídky by měly zasahovat do nezámrzné hloubky 1200 mm pod povrchem.
40
1.
pěstební substrát
2.
vyrovnávací podklad
3.
drenážní vrstva
4.
rostlý terén
5., 6. zídka, základy 7., 8., 9. vrstvy chodníku 10. obrubník 11. chodník 12. trávník
Model vyvýšeného záhonu (Kofroňová, 2006)
Vyvýšený záhon může stát samostatně, nebo být součástí opěrné zídky a vytvářet tak přirozenější dojem. Může mít tvar jednoduchý, nebo složený z více tvarů o shodné či proměnlivé výšce. Stejně jako u běžných záhonů, může být vyvýšený záhon vytvářen pro pohled a přístup z obou stran nebo pouze pro pohled z jedné strany. Vhodným doplňkem je zde zábradlí či madlo z materiálu, příjemného na dotek. Zábradlí je nutné ukončit horním madlem u země nebo záhonu, aby nedošlo k ohrožení zdraví nevidomých osob. (Kleinod, 2004) Někdy je možné setkat se s jednodušším řešením vyvýšeného záhonu, kdy je záhon zbudován tak, že spodní část tvoří 60 mm vysoký obrubník se zábradlím, umístěný ve výšce 900 mm. Do tohoto typu záhonu je vhodné vysadit vyšší trvalky a keře, přerůstající výšku 800 mm. (Wertheimstein, 2007) Přestože u nás stále pokračuje trend tzv. okrasných a reprezentativních zahrad, v USA a západních zemích Evropy dochází k oblibě tzv. zahrad pro požitek ze zahradničení. K tomuto účelu jsou často, především v soukromých zahradách, využívány také vyvýšené záhony, které tak nevidomým osobám mohou přinášet nový rozměr ve vztahu k rostlinám. Tímto rozměrem se stává možnost vlastního vypěstování vybraných druhů rostlin, péče o ně, a jejich případná následná konzumace. Klasickými materiály pro výrobu vyvýšeného záhonu jsou v našich podmínkách nejčastěji kámen nebo betonové prefabrikáty. Dále je možno využít také dřevo, pálené cihly (tzv. zvonivky) nebo v současné době nabízené plastové stěny. (Večeřová, 2006)
41
Při stavbě vyvýšeného záhonu je nutné zajistit drenáž, aby nedocházelo k hromadění vody v jeho spodní části.
Mobilní zeleň Velmi příjemným zpestřením především malých slepeckých zahrad mohou být přenosné rostliny v nádobách, závěsných koších a truhlících. Výhodou těchto nádob ve slepeckých zahradách je možnost osázení pouze jedním druhem rostliny a možnost zdůraznění určitého druhu rostliny a její výrazné vlastnosti (např. rostliny aromatické). Nejčastěji jsou využívány větší hliněné nebo plastové nádoby, rozmísťované v blízkosti míst pro odpočinek v různých výškových úrovních. (Kleinod, 2004)
Soliterní dřeviny Ve slepecké zahradě mohou mít své uplatnění také vzrůstnější dřeviny, jako jsou stromy nebo vyšší keře. Tyto rostliny bývají zpravidla umísťovány v bezprostřední blízkosti zahrady, kdy s nimi návštěvník nepřichází do přímého kontaktu, ale využívá např. jejich stínu nebo požitku z akustických projevů dřeviny při proudění vzduchu. Pokud je však vzrůstnější dřevina umístěná uvnitř slepecké zahrady, tvoří obvykle z důvodu nevelkých rozměrů tohoto typu zahrad, pouze soliteru – samostatně stojícího jedince. Soliterní dřevina je do zahrady umisťována buď pouze jako kulisa, rozčleňující prostor, stínící či dotvářející atmosféru, nebo zde slouží jako prvek pro podporu smyslového vnímání. V tomto případě dřevina splňuje některou ze specifických vlastností, vnímatelných funkčními smysly nevidomých. Soliterní dřeviny je nutné označit vodící linií, stejně jako je tomu u mobiliáře nebo trvalých překážek v zahradě, aby byl nevidomý návštěvník informován a byl včas schopen určit jejich lokalizaci. Tyto dřeviny by neměly být umisťovány na zcela nečekaných místech v prostorách pochozích ploch, kde je nelze očekávat. U vzrůstnějších dřevin je nutné dbát na pečlivou údržbu, aby svým vzrůstem a tvarem neohrožovaly bezpečnost návštěvníků. (Dudr, 2000; Kleinod, 2004)
42
Vertikální konstrukce Ve slepeckých zahradách mohou být uplatňovány tzv. vertikální konstrukce, což jsou nejčastěji mříže, treláže nebo pergoly s popínavými rostlinami nebo v současné době velmi moderní, tzv. zelené stěny. Použitím vertikálních konstrukcí dochází k možnosti rozšíření sortimentu, pro použití ve slepeckých zahradách. Rostliny je nutné ochránit před sešlapáváním umístěním do nádoby nebo ohraničením obrubníkem. Velmi efektní je využití pergol, které umožní růst např. rostlin s aromatickými květy také nad hlavou návštěvníka. Moderním typem vertikální konstrukce je tzv. zelená stěna, která umožňuje růst rostlin po celé své ploše díky kapsám naplněných zeminou. Tento typ konstrukce je vhodný především pro pěstování převislých letniček. (Kleinod, 2004)
Mobiliář Nejdůležitějším faktorem při využití mobiliáře ve slepecké zahradě je jeho umístění, které nesmí bránit pohybu po chodníčcích a zasahovat do vodících linií. Z těchto důvodů je mobiliář umisťován nejčastěji mimo pochozí plochu do tzv. výklenků. K odpočívadlům by měla vést vodící linie, kterou v místě lavičky tvoří odlišný povrch, aby byl zrakově handicapovaný informován. Ve většině případů je u začátku výklenku ukončena přirozená vodící linie, která je nahrazena umělou vodící linií v podobě rozdílné dlažby. Parametry mobiliáře jsou stanoveny normami pro osoby imobilní. Výška lavičky by neměla přesáhnout 450-500 mm, její hloubka 500 mm. Mezi mobiliář patří i odpadkové koše a osvětlení, pro které platí stejné parametry, jako pro odpočívadla. (Dudr, 2000)
Vodní prvek Vodní prvek bývá nejčastěji tvořen fontánou nebo vodní nádrží. Fontána představuje orientační prvek, který je charakteristický pohybující se vodou. Oproti tomu vodní nádrž tvoří voda stojatá, nevydávající žádný charakteristický zvuk, ale vnášející do zahrady příjemnou vůni a atmosféru. U vodních nádrží platí podobné prostorové parametry jako je tomu u vyvýšených záhonů. Voda zde slouží jednak jako estetický prvek, ale také jako naučný záhon s výskytem vodních a bahenních rostlin a může plnit
43
i hygienickou funkci v případě, že má návštěvník, pozorující aromatické rostliny pomocí hmatu, potřebu omýt si silice, které mu ulpěly na rukou. (Dudr, 2000)
3.5.3.
Orientační a informační systém
Zásadní vlastností slepecké zahrady je snadná orientace a „nezablouditelnost“, umožňující nevidomým příjemný pohyb, pobyt a také odpočinek v daném objektu. Echolokace, tedy určování polohy podle sluchu, je důležitá pro orientaci nevidomých. Proto je vhodné do centra slepecké zahrady umisťovat echolokační prvek, kterým může být např. fontána nebo zvonkohra. V případě prvků, využívajících pro vydávání zvuku větru, nastává problém v případě bezvětří. Z tohoto důvodu v případě nemožnosti umístění vodního prvku do zahrady existuje také možnost využití tzv. reprodukovaného zvuku, který se však pro svou technickou náročnost využívá jen ojediněle. Informační systém pro nevidomé lze vytvořit několika způsoby. Může se jednat o hmatově čitelné plány, tzv. akustické (mluvící) mapy nebo jmenovky u rostlin s popisky v latince i v Braillově písmu. (Dudr, 2000)
44
3.6. Zásady a způsoby použití rostlin ve slepeckých zahradách Slepecká zahrada je prostor, určený osobám s velmi vyhraněnými požadavky na vlastnosti rostlin. Proto je nutné volit rostliny pro osázení jednotlivých částí této zahrady velmi obezřetně a dodržovat stanovené zásady pro jejich výběr. Sortiment rostlin pro použití ve slepeckých zahradách je poměrně široký, avšak limitem pro využití konkrétních druhů není pouze jejich vhodnost pro dané stanoviště. Především je to jejich vhodnost a atraktivnost pro funkční smysly nevidomých. Ve slepeckých zahradách jsou využívány druhy s velmi výraznými znaky, jejichž účelem je, aby k nevidomému „samy přicházely“ - aby své znaky, s nadsázkou řečeno, vystavovaly a dávaly na obdiv. Je možno využívat rostliny různými způsoby rozmanité, zajímavé květem, listem, kůrou či plodem, rostliny s výraznou vůní nebo jinak nápadnými znaky. V podstatě jediné limity tvoří rostliny, které mohou jakýmkoliv způsobem ohrozit zdraví návštěvníka. Do této skupiny patří především rostliny jedovaté, rostliny s ostrými trny a rostliny patřící mezi silné alergeny. Příliš vhodné nejsou ani vyšší stromy, které při průchodu pod nimi mohou návštěvníka ohrozit svou větví, sahající do pochozích částí zahrady.
3.6.1. Rostliny pro slepecké zahrady dle životní formy Rostliny jednoleté (tzv. letničky) a dvouleté (tzv. dvouletky) Letničky a dvouletky jsou pro svou v podstatě neomezenou barevnost velmi vhodnými pro tzv. zahrady barev. Mezi letničky patří také spousta atraktivních travin a celá řada rostlin se suchomázdřitým květenstvím, velmi zajímavým na dotek. Neopomenutelnou skupinou jsou také jednoleté cibuloviny a hlíznaté rostliny, které často nabízejí velmi pestré barevné variace. Nevýhodou těchto skupin rostlin však bývá poměrně vysoká náročnost a vysoké finanční náklady na založení, následnou péči a likvidaci na konci vegetace. Z tohoto důvodu nejsou letničky a dvouletky ve slepeckých zahradách příliš využívány.
45
Rostliny vytrvalé (tzv. trvalky) Trvalky jsou zřejmě nejčastěji využívanou formou rostlin ve slepeckých zahradách. Spadá zde celá řada aromatických léčivých rostlin s vonnými listy, spousta druhů s pestrými květy a také řada travin s okrasným květenstvím. Mezi trvalkami je možno najít řadu taxonů, snášejících letní sucha a taxonů, které dokáží růst i v mírném stínu. Neopomenutelnou skupinou trvalek, vhodných pro uplatnění ve vyvýšených záhonech, atraktivních jak barvou květu, tak i svými listy, jsou vytrvalé cibuloviny a hlíznaté rostliny. Mezi těmito skupinami rostlin jsou zástupci, vnášející do slepecké zahrady velmi cenný tzv. jarní aspekt.
Vodní a bahenní rostliny Vodní rostliny vytváří velmi úzkou škálu druhů, které do slepecké zahrady vnáší jakýsi „nový rozměr“. Jednak vlhkost, vůně a atmosféra vody zahradu ozvláštní, ale také díky rostlinám, rostoucím ve vodě, umožní návštěvníkovi rozpoznat novou formu jejich života a obdivovat jejich jedinečnost a zajímavost. Vodní rostliny jsou do zahrady umisťovány především pro své výrazné květy, ale také pro zajímavé, obvykle kožovité listy, efektně vyrůstající z vodní hladiny nebo se na ní vznášející.
Keře, polokeře a keříčky Tyto skupiny rostlin do slepecké zahrady neodmyslitelně patří. Vytváří zde především optické bariéry v pozadí nižších druhů, rozčleňují prostor a v některých případech vynikají také svými specifickými vlastnostmi. Každý druh má své požadavky a proto je jeho volba odvislá především od charakteru stanoviště. U této formy rostlin je nutné dbát především na výskyt ostrých a pevných trnů, které by mohly snadno způsobit zranění. Neméně důležité je brát ohled na cílovou výšku rostliny, která musí odpovídat jejímu umístění, kompozičnímu záměru a především nesmí bránit bezpečnému pohybu handicapovaných osob.
46
Dřevité liány Jedná se o formu dřeviny, která pro svůj růst vyžaduje oporu v podobě treláže, pergoly, mříže, dalších konstrukcí nebo zdi, kolem nichž se může ovíjet, stoupat a růst. Dřevité liány jsou vhodné na vertikální konstrukce především v okolí odpočívadel nebo jsou využívány k porostení loubí. Rostliny používané ve slepeckých zahradách jsou působivé obvykle svou vůní, která je vnímatelná při průchodu kolem nich nebo při lehkém závanu větru.
Stromy Stromy se ve slepeckých zahradách využívají jen zřídka. Je to především z toho důvodu, že jsou poměrně náročné na prostor a mohou svou mohutností a dlouhověkostí při nedostatečné údržbě ohrozit bezpečnost návštěvníka. Pokud to prostory zahrady dovolují, může však být umístění stromů v zahradě velmi efektní, především z důvodu jejich jedlých a chutných plodů, částí, vydávajících zvuk, vonných květů nebo zajímavostí borky či kůry. Stromy mohou být ve slepecké zahradě velmi významným kompozičním prvkem, vytvářejícím zajímavé vizuální propojení této zahrady s okolím, vnímatelné jak osobami vidomými, tak i osobami se zbytky zraku. Neméně důležitými vlastnostmi stromů jsou vytváření stínu a dotváření příjemné atmosféry zahrady při akustickém projevu jednotlivých částí koruny stromu za pomoci proudění vzduchu. Při navrhování je nutné výběr stromu dobře zvážit a zaměřit se především na jeho cílovou velikost a tvar. (Kofroňová, 2006; Otruba, 2002; Večeřová 2006)
3.6.2. Rostliny pro slepecké zahrady dle vlastností Rostliny vonné (aromatické) U této skupiny rostlin je nutné uvědomit si rozdíl mezi vůní a aromatem. Zatímco vůně se šíří samovolně, nejčastěji za pomoci proudění vzduchu, aroma vzniká uvolňováním aromatických látek rozemnutím části rostliny, rozmačkáním nebo jejím zahřátím (na slunci). (Pejchal, 1993) Mezi rostliny vonné lze zařadit takové rostliny, které nevyžadují bezprostřední blízkost a dotek návštěvníka. Je tedy možné, zařadit mezi tyto druhy rostliny, které jsou
47
mírně jedovaté, protože v případě vonných dřevin nebo trvalek je poměrně obtížné hledat rostlinu, která by při doteku jedovatá nebyla. Pokud však rostlina bude využita v pozadí, jako vonná kulisa, lze v tomto případě její jedovatost tolerovat. Vonné rostliny uvolňují svou vůni ve většině případů prostřednictvím květů. Často se tedy jedná o rostliny, vyhledávané hmyzem, včelami nevyjímaje, což by mohlo při umístění v bezprostřední blízkosti návštěvníka způsobit také problémy. Důraz je nutno klást i na alergennost těchto rostlin. Výjimečným případem uplatnění vůně ve slepecké zahradě je použití rostlin s vonnou borkou nebo kůrou. Rostliny aromatické tvoří nejdůležitější skupinu rostlin, využívaných ve slepeckých zahradách. Jedná se o rostliny s tak výraznými aromatickými látkami v listech, stoncích nebo květech, že je návštěvník tyto rostliny od sebe navzájem schopen poměrně snadno rozlišovat a uchovávat si je v paměti. U těchto rostlin není možné připustit jedovatost ani kontaktní alergennost rostliny, vzhledem k tomu, že k uvolňování silic dochází až po bezprostředním kontaktu s rostlinou – při doteku nebo jejím rozemnutí. Aromatické rostliny jsou umisťovány nejčastěji na vyvýšené záhony nebo do mobilních nádob a závěsných truhlíků. Rostliny vonné a aromatické je nutné uváženě kombinovat tak, aby nedocházelo k přebíjení jejich vůní. Zajímavost vůně v zahradě může podtrhnout fakt, že některé rostliny mění intenzitu své vůně v průběhu dne a noci. Přirozeně rostlina mění vůni květu v průběhu svého vegetačního období (jinak voní poupě, jinak odkvétající květ) a nemalý vliv na vůni rostliny má také počasí (dusno před bouřkou, vlhko po dešti). Vůně rostlin jsou často přirovnávány k něčemu známému, připomínajícímu tuto vůni (např. k čokoládě, vanilce, citrónu). Při volbě rostlin je nutné si uvědomit, že vůně je věcí vkusu - co voní jednomu, nemusí vonět druhému. Charakter vůně uvedený v soupisu rostlin (viz. kap. 3.7) vychází z odborných posudků a hodnocení několika autorů.
Rostliny zajímavé pro hmat Tato skupina rostlin je pro slepecké zahrady rovněž velmi důležitá a nepostradatelná. Zahrnuje velkou škálu druhů, vykazujících různé vlastnosti, vnímatelné dotekem. Na základě dotekem získaných vjemů si pak nevidomý člověk dokáže vytvořit představu o tom, jak asi konkrétní druh rostliny vypadá a na základě zapamatování
48
nejvýraznějších rozlišovacích znaků je schopen tuto rostlinu i při opakované návštěvě určit. Rostliny zajímavé pro hmat je možno rozdělit do 4 skupin, a to na rostliny zajímavé listem, rostliny zajímavé květem či květenstvím, rostliny zajímavé plodem či plodenstvím a rostliny se zajímavou borkou, kůrou nebo stonkem. Rostliny zajímavé listem tvoří nejdůležitější část této skupiny. Rozlišovací znaky může tvořit jednak povrch listu, jeho textura (např. velmi jemná, hrubá) a struktura (např. vertikální, převislá, vzpřímená), výskyt ochranných útvarů (např. ochlupení), výraznost žilnatiny, dále také tvar listu a charakter jeho okraje. Zajímavost květu pro hmat lze vnímat především u tzv. suchomázdřitých květenství, které mají např. tzv. slaměnky, nebo také u okrasných druhů trav. Mezi plody zajímavé pro hmat patří především plody a plodenství dřevin, ale také některých letniček a trvalek. Dotekem poměrně dobře rozlišitelné jsou typy plodů a plodenství jako např. oříšky, jehnědy, šišky nebo měchýřky. Plody vzrůstnějších dřevin (stromů) jsou obvykle návštěvníkem vnímány až po svém opadu. Hmatově zajímavou borku či kůru mají především stromy, u kterých je však nutno dbát na umístění a přístupnost ke kmeni. Borka může být jednak zajímavá svým brázděním nebo naopak hladkostí, případně odlupováním. V případě menších slepeckých zahrad je vhodnější vytvoření tzv. hmatové stěny, tvořené dřevěnou kulatinou s ponechanou kůrou, kdy jsou vedle sebe umístěny různé druhy kmenů stromů a návštěvník je může mezi sebou rozlišovat. Do žádné z těchto skupin rostlin nesmí být zařazeny jedovaté rostliny ani rostliny, způsobující kontaktní alergie, a měly by být omezeny rostliny, lákající včely. Navíc je vhodné, zařadit mezi rostliny pro hmat druhy, odolné proti častému dotýkání, aby nedocházelo k jejich snadnému poničení.
Rostliny s jedlými plody či plodenstvím Tato skupina rostlin je pro použití ve slepecké zahradě velmi atraktivní. Může zahrnovat celou řadu ovocných dřevin a bylin, ale také řadu okrasných keřů a stromů, které mají jedlé a mnohdy i chutné plody nebo plodenství. Při výběru těchto dřevin je však nutné dbát zvýšené pozornosti a jejich vhodnost raději konzultovat s odborníky. Nejčastějším typem chuti u plodů ovocných a okrasných dřevin je chuť sladká nebo kyselá, což je velmi příjemné současně se šťavnatostí plodů. Chuť plodu
49
v návštěvníkovi jednak vyvolá okamžitý požitek a jednak se mu uchová v paměti pro příští ochutnávání a rozpoznávání.
Rostliny vydávající zvuk Jedná se o úzkou skupinu rostlin, využívanou ve slepeckých zahradách pouze ojediněle, ale mající pro svou akustickou zajímavost mezi dalšími používanými rostlinami nemalý význam. Zvuk může rostlina vydávat za pomoci proudění vzduchu nebo jiného činitele, kdy dochází nejčastěji k šustění, chrastění či třepetání, nebo jde o zvuky, vycházející ze samotné rostliny při jejím vývoji v průběhu vegetačních období. Zde je možno uvést např. praskání při dozrávání šišek, pukání lusků nebo padání plodů pod strom.
Rostliny s výrazně barevnými květy Barva je vlastností rostliny, která zaujme a osloví na první pohled. Ve slepeckých zahradách však může mít význam pouze tehdy, jsou-li tyto objekty navštěvovány osobami se zbytkovým zrakem, v rozsahu, který jim umožňuje určité barevné tóny rostlin vidět. Takto zrakově postižení obvykle dokáží vnímat jen pestré odstíny žluté, oranžové a červené barvy, proto je vhodné do slepeckých zahrad vysazovat pouze takto kvetoucí druhy. U rostlin s výraznou barvou je důležité jejich seskupení do větších ploch a vytvoření kontrastů mezi těmito plochami. Uplatnění zde nachází především letničky, dvouletky a trvalky, které však mnohdy mohou být jedovaté, proto je vhodné tyto záhony umisťovat tak, aby bylo jednoznačné, že slouží pouze pro pohled a ne pro dotek. Barva ve slepecké zahrad není pouze vlastnost rostliny, ale je především výraznou vlastností kompoziční.
50
3.7. Seznam rostlin vhodných pro použití ve slepeckých zahradách Seznam rostlin byl vytvořen na základě práce s poměrně velkým množstvím odborné literatury. Nejvyužitelnějšími zdroji byly publikace domácích autorů, především zpracované formou atlasů. (Černá, Guth, 1985; Hieke, 1994; Horáček, 2007; Hurych, 2003; Janča, Zentrich, 1994-1996; Jirásek a kol., 1986; Jürke a kol, 1996; Kasparová, Vaněk, 1993; Kliková, Pavelková, 2007; Koblížek, 2000; Kulfan, Krejča, 2001; Machovec, 1982; Mikula, Vankee, 1979; Pasečný, 2003; Štrusa, Žilák, 1997; Větvička a kol, 2004) Rostliny byly do seznamů zařazeny podle vlastností, využitelných při tvorbě slepeckých zahrad, a rozděleny na rostliny s vonnými květy, rostliny s listy aromatickými po rozemnutí, rostliny s listy zajímavými na dotek, rostliny s květy zajímavými na dotek, rostliny s plody zajímavými na dotek, rostliny s aromatickou borkou a kůrou, rostliny vydávající zvuk, rostliny s jedlými plody a plodenstvím a rostliny s výrazně barevnými květy. Tyto rostliny jsou v jednotlivých tabulkových blocích uspořádány abecedně, dle zařazení na úrovni čeledi. Každá položka zahrnuje informace, týkající se základních vlastností a požadavků rostlin, s důrazem na specifikum dané vlastnosti, pro kterou byla rostlina do seznamu zařazena. U některých rostlin jsou připojeny příklady kultivarů a odrůd, dostupné na českém trhu, které jsou svými výraznými vlastnostmi obzvláště vhodné pro použití ve slepeckých zahradách. Tyto odrůdy a kultivary byly voleny na základě informací o jejich specifických vlastnostech, vhodných pro použití ve slepeckých zahradách, načerpaných z odborné literatury a do seznamu rostlin byly zařazeny ty z nich, které odpovídají zařazení do standardů Svazu školkařů České republiky (trvalky, dřeviny).
Zkratky, použité v tabulkách sortimentu rostlin: letnička – jednoletá rostlina dvouletka – dvouletá rostlina trvalka – vytrvalá rostlina SZ – slepecká zahrada p. – půda r. - rostlina vytrv. – vytrvalý(á)
51
3.7.1. Rostliny s vonnými květy Letničky a dvouletky Čeleď
Lat. název
Český název
Pěstitelská forma
Výška (cm)
Doba květu
Specifikace vůně květů
Ammi majus
pakmín větší
letnička
80
IV.-VII.
jemná nasládlá vůně
Ammi visnaga
pakmín visnaga
letnička
80
IV.-VII.
jemná nasládlá vůně
Heliotropium arborescens
otočník stromovitý
50
VI.-IX.
jemná, vanilková vůně
Hesperis matronalis
večernice vonná
do 100
VI.-VII.
sladce vonná (vyniká v podečer)
Matthiola incana
fiala letní
25-70
VII.-IX.
jemně vonná
V, živná p.
Nicotiana alata
tabák křídlatý
nepravá letnička dvouletkatrvalka letničkadvouletka letnička
V, propustná, živná p. V, propustná, živná p. V, propustná, živná p. V, PS, úrodná hlinitá p.
40-150
VII.-IX.
jemně vonné v noci
V, propustná p.
Apiaceae
Boraginaceae
Brassicaceae Solanaceae
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Snowflake´
Trvalky Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Doba květu
Specifikace vůně květů
Požadavky na stanoviště
Asteraceae
Cosmos atrosanguineus
krásenka
trvalka
45-90
VI.-VIII.
čokoládová vůně
V, propustná p.
Cannabaceae
Humulus lupulus
chmel obecný
trvalka
až 700
V.
jemná vůně
Liliaceae
Convallaria majalis
konvalinka vonná
trvalka
20-30
V.-VI.
specificky vonnéjedovatá
Hemerocallis citrina
denivka citronová
trvalka
90-100
VI.-VIII.
vůně po medu a citronu
V, hlubší, živná p.
Hosta sp.
bohyška
trvalka
30-40
VII.-IX.
sladce liliová vůně
V, úrodná p.
52
V, úrodná, hluboká p. V, PS, vlhká, humózní, písčitohlinitá p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Plena´, ´Rosea´, ´Rosea Flore Pleno´
´Aurea´, ´Blue danube´, ´Elegans´, ´Minor´
Lilium candidum Malvaceae Oenotheraceae
Althea officinalis Oenothera missouriensis
vytrv. cibulnatá r. proskurník lékařský trvalka lilie bělostná
100-140
VI.-VII.
medově vonná
do 200 cm
V.-VI.
jemně vonná jemně vonná za soumraku
pupalka missourská
trvalka
20
VI.-X.
Iris barbata
kosatec
trvalka
40-60
VI.-VII.
sladce kořenitá vůně
Iris germanica
kosatec německý
trvalka
40-60
V.-VI.
sladce kořenitá vůně
Paeoniaceae
Paeonia lactiflora
pivoňka bělokvětá
trvalka
50-70
V.-VI.
sladká kořenitá vůně
Polemoniaceae
Phlox paniculata
plamenka latnatá
trvalka
50-100
VI.-IX.
sladce pepřovitá vůně
Primulaceae
Primula auricula
prvosenka lysá
trvalka
20-30
III.-IV.
sladce kořenitá
Rubiaceae
Galium odoratum
mařinka vonná
trvalka
do 30
III.-IV.
sladká senná vůně
Rutaceae
Dictamnus albus
třemdava bílá
trvalka
80
V.-VI.
Violaceae
Viola odorata
violka vonná
trvalka
10-15
IV.
Iridaceae
vůně po citronu a kouři specifické aroma
V, PS, humózní, písčitohlinité p. V, vlhká p. V, bohatá p. V, úrodná, propustná p. V, úrodná, propustná p. V, PS, výživná, hluboká p. V, čerstvá, propustná, humózní p. PS, lehká, vzdušná p. PS, lehká, vzdušná p. V, vápenitá, suchá p. PS, živná, vlhká p.
´Cosmopolitan´, ´Ornament´ ´Florentina´ ´Edulis Superba´, ´Festima Maxima´, ´Primevere´ ´Anne´, ´Pallas Athene´, ´Starfire´, ´Variegata´
´Variegata´ ´Albiflora´
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Výška (cm) do 150
Doba květu IX.
Specifikace vůně květů silná vůně
15-30
III.-IV.
silná vůně
stálezelený keř
70-200
I.-III.
silná vůně
keř
do 60
I.-III.
silná vůně
Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Buddlejaceae
Buddleja davidii Pachysandra procumbens
komule Davidova tlustonitník poléhavý
keř stálezelený polokeř
Sarococca confusa
masoplod změněný
Sarococca humilis
masoplod nízký
Buxaceae
53
Požadavky na stanoviště V, živná p. PS, S, vlhčí, humózní p. V, PS, sušší, živná p. V, PS, sušší, živná p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Nanhoensis´
Calycanthus floridus
sazaník květnatý
keř
100-350
VI.-VII.
vůně po jahodách
V, PS, živná p.
Chimonanthus praecox
zimnokvět časný
keř
do 400
I.-III.
silná vůně
V, normální p.
´Concolor´, ´Grandiflora´
Abelia chinensis
abélie čínská
keř
150
VI.-X.
silná vůně
V, propustná, sušší, kyselá p., je velmi málo otužilá
´Edward Goucher´
Lonicera caprifolium
zimolez obecný
ovíjivý keř
200-700
V.-VI.
silná sladká vůně
V, PS, vlhká půda
´Pauciflora´, ´Praecox´
zimolez nejvonnější
keř
až 250
XII.-III.
silná vůně
V, PS, vlhká půda
zimolez japonský
dřevitá liána
300-1000
VI.-IX.
V, PS, vlhká půda
´Hall´s Prolific´
Lonicera periclymenum
zimolez ovíjivý
dřevitá liána
200-500
V.-VI.
silná vůně voní v noci, silná sladká vůně
V, PS, vlhká půda
´Aurea´, ´Belgica´, ´Quercina´, ´Serotina´, ´Sweet Sue´
Lonicera ×purpusii
zimolez Purpusův
poloopadavý keř
200-300
XII.-IV.
silná vůně
V, PS, vlhká půda
Viburnum ×burkwoodii Viburnum ×carlcephalum Viburnum carlesii
kalina Burkwoodova
keř
250
III.-V.
silná vůně
kalina kulovitá
keř
250
IV.
silná vůně
kalina Karlesiova
keř
150-250
IV.-V.
silná vůně
Viburnum ×juddii
kalina Juddova
keř
do 200
IV.-V.
silná vůně
Viburnum farreri
kalina vonná
keř
150-300
III.-IV., XI.-XII.
nasládlá intenzivní vůně
Celastraceae
Euonymus sanguineus
brslen krvavý
keř
až 600
V.-VI.
silná vůně
Eleagnaceae
Eleagnus commutata
hlošina stříbrná
keř
200-500
V.-VII.
silná vůně
Wisteria floribunda
wistárie květnatá
dřevitá liána
800
V.-VI.
příjemná vůně
Wisteria sinensis
wistárie čínská
dřevitá liána
až 1000
IV.-V., VIII.
silná vůně
Calycanthaceae
Lonicera fragrantissima Lonicera japonica
Caprifoliaceae
Fabaceae
54
V, PS, čerstvá, vlhká p. V, PS, čerstvá, vlhká p. V, PS, vlhká p. V, PS, čerstvá, vlhká p. V, PS, čerstvá, vlhká p. V, PS, živná, hlinitohumózní p. V, PS, S, chudá, suchá p. V, PS, propustná, písčitá, živná p. V, PS, propustná, písčitá, živná p.
´Park Farm´
´Diana´
´Candidissimum´, ´Farrer´s Pink´, ´Nanum´
´Alba´, ´Domino´, ´Shiro noda´ ´Fragrantissima´
Hamamelidaceae
Hamamelis ×intermedia
vilín prostřední
keř
400
III.
silná vůně
Hamamelis mollis
vilín měkký
keř
300-500
I.-III.
silná vůně
Hamamelis virginiana
vilín viržinský
keř
500
IX.-X.
silná vůně
300-500
V.
příjemně vonné
V, PS, normální p.
do 300
VI.-VII.
V, PS, hlinitá p.
V, normální p.
Lardizabalaceae
Akebia quinata
Magnoliaceae
Magnolia sieboldii Abeliophyllum distichum
polostálezelená liána šácholan Sieboldův keř akébie pětičetná
abeliovník dvouřadý
keř
100-150
IV.-V.
silná vůně
PS, normální p.
Jasminum nudiflorum
jasmín nahokvětý
keř
300
XII.-IV.
specifické aroma
V, normální p.
Syringa microphylla
šeřík malolistý
keř
100-150
VI.
Syringa vulgaris
šeřík obecný
keř
500
V.
Philadelphus coronarius
pustoryl věncový
keř
100-400
V.-VI.
Philadelphus ×lemoinei
pustoryl Lemoineův
keř
70-200
VI.
pustoryl malolistý
keř
100-200
VI.
pustoryl Schrenkův
keř
300
VI.-VII.
pustoryl panenský
keř
100-300
VI.
muchovník vejšitý
keř
150-200
V.
Rosa canina
růže šípková
rozkladitý keř
100-300
VI.-VII.
Rosa damascena
růže damašská
keř
do 200
VI.-VII.
Oleaceae
Philadelphaceae
Rosaceae
V, PS,hluboká, živná p. V, PS,hluboká, živná p. V, PS,hluboká, živná p.
Philadelphus microphyllus Philadelphus schrenkii Philadelphus ×virginalis Amelanchier ovalis
55
V, hluboká, výživná, alkalická p. specifické V, hluboká, aroma výživná, alkalická p. sladce V, vzdušná, hlinitá jasmínová vůně p. silná vůně
silná jasmínová vůně
V, vzdušná, hlinitá p.
silná jasmínová vůně silná jasmínová vůně silná jasmínová vůně jemně nasádlá intenzivní aroma specifické aroma
V, vzdušná, hlinitá p. V, vzdušná, hlinitá p. V, vzdušná, hlinitá p. V, PS, vápenaté p. V, PS, hlinitá, propustná p. V, PS, hlinitá, propustná p.
´Angelly´, ´Diane´, ´Gimborn´s Perfume´, ´Moonlight´ ´Doerak´
´Variegata´ ´Semiplena´
´Aureum´, ´Nanum´ ´Superba´ ´Cavour´, ´Decaisne´ ´Deutziiflorus´, ´Duplex´, ´Variegatus´ ´Burkwoodii´, ´Dame Blanche´, ´Erectus´, ´Innocence´. ´Karolinka´, ´Rusalka´
´Miniature Snowflake´, ´Purity´, ´Schneesturm´ ´Edelweiss´, ´Helvetia´ ´Alba Maxima´, ´Carina´, ´Casino´, ´Kupier´ ´Semperflorens´
Rutaceae
Rosa gallica
růže galská
keř
50-200
VI.-VII.
specifické aroma
Rosa ×macrantha
růže velkokvětá
keř
do 200
VI.
silná vůně
Rosa rubiginosa
růže vinná
keř
100-200
VI.-VII.
jablečná vůně
Rosa sp.
pnoucí růže
keř
100-400
VI.-VII.
specifické aroma
Ruta graveolens
routa vonná
60-150
VI.-VIII.
sladce vonné
Daphne blagayana
lýkovec azalkový
stálezelený polokeř stálezelený keř
5-30
IV.-V.
silná vůně
V, PS, hlinitá, propustná p. V, PS, hlinitá, propustná p. V, PS, hlinitá, propustná p. V, PS, hlinitá, propustná p. V, PS, propustná, alkalická p. V, vzdušná, vlhčí p.
Daphne ×burkwoodii
lýkovec Burkwoodův
poloopadavý keř
50-150
V.-VI.
silná vůně
V, vzdušná, vlhčí p.
Daphne cneorum
lýkovec vonný
stálezelený keř
10-40
IV.-VI.
silná vůně
V, vzdušná, vlhčí p.
Daphne mezereum
lýkovec jedovatý
keř
25-200
II.-IV.
silná vůně
V, vzdušná, vlhčí p.
Thymelaeaceae
´Officinalis´, ´Versicolor´, ´Toscana Superb´
´Alchymist´, ´Duplex´ ´Mme Alfred´, ´New Dawn´, ´Lawinia´, ´Alchymist´
´Moonlight´, ´Somerset´, ´Somerset Gold Edge´, ´Variegata´ ´Alba´, ´Albovariegata´, ´Carminea´, ´Major´, ´Ruby Glow´, ´Variegata´ ´Autumnalis´, ´Grandiflora´, ´Plena´, ´Rubra´, ´Ruby Glow´
Stromy Životní Výška (cm) forma
Doba květu
Specifikace vůně květů
Požadavky na stanoviště
1000-2500
V.-VI.
intenzívní vůně
V, chudá, kamenitá p.
strom
do 1000
IV.
silná vůně
strom
3000-4000
VI.
silná vůně
Čeleď
Lat. název
Český název
Fabaceae
Robinia pseudoacacia
trnovník akát
strom
Rosaceae
Prunus mume
meruňka japonská
Tiliaceae
Tilia cordata
lípa srdčitá
56
V, normální p. V, PS, živná, propustná, vlhčí p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Aurea´, ´Coluteoides´, ´Frisia´, ´Inermis´, ´Microphylla´, ´Monophylla´ ´Beni-chi-dori´, ´Peggy Clarke´ ´Roelvo´, ´Winter Orange´
3.7.2. Rostliny aromatické po rozemnutí Letničky a dvouletky Čeleď
Apiaceae
100-250 20-40 20-60 20-60
Specifikace vůně lékořicově vonná sladce vonná sladce vonná sladce vonná pikantně vonná
V, úrodná, propustná p., ochrana proti větru PS, hluboká, vlhká p. PS, lehká, propustná p. V, výživná, jílovitohlinitá p. V, úrodná, lehká p.
dvouletka-trvalka
do 40
typická vůně
V, PS, výživná, vlhká, hluboká p.
anýz vonný
letnička
30-45
Calendula officinalis
měsíček lékařský
letnička
30-50
Chamomilla recutita
heřmánek pravý
letnička
20-30
letnička
do 30
ostře vonná
V, mírně hlinitá, živná p.
Lat. název
Český název
Anethum graveolens
kopr vonný
letnička
60-150
Angelica archangelica Anthriscus cerefolium Carum carvi Coriandrum sativum
andělika lékařská kerblík třebule kmín kořenný koriandr setý petržel zahradní, kadeřavá
dvouletka-trvalka letnička dvouletka-trvalka letnička
Pimpinella anisum
Petroselinum crispum
Asteraceae
Pěstitelská forma Výška (cm)
V, lehká, dobře propustná p.
do 25
ostře vonná
V, mírně hlinitá, živná p.
Pelargonium capitatum
nepravá letnička
30-50
V, propustná p. s kompostem
Pelargonium graveolens
pelargónie, muškát
nepravá letnička
20-40
růžově vonná růžově mentolová vůně
pelargónie, muškát
nepravá letnička
30-50
pelargónie, muškát
nepravá letnička
30-50
Geraniaceae Pelargonium odoratissimum Pelargonium tomentosum Majorana hortensis
majoránka zahradní
letnička
15-50
57
jablečná vůně
V, propustná p. s kompostem
´Citrina´
´ Lemon Rose´
V, propustná p. s kompostem V, propustná p. s kompostem
specifické aroma
´Neapolitanum´
V, jemná, hlinitá p.
letnička
Tagetes tenuifolia
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
V, propustná, mírně alkalická p.
aksamitník rozkladitý aksamitník jemnolistý pelargónie, muškát
Tagetes patula
Lamiaceae
lékořicově vonná jemně pikantně vonná specifické aroma
Požadavky na stanoviště
V, suchá, výživná, propustná p.
´Chocolate´
´African Blue´, ´Cinnamon´, ´Ohře´, ´Litra´, ´Purpurascens´, var. anisum, var. citriodorum, var. minimum
Ocimum basilicum
bazalka pravá
letnička
45
sladce vonná
V, propustná, vlhká p.
Satureja hortensis
saturejka zahradní
letnička
do 35
specifické aroma
V, propustná, alkalická p.
Lat. název
Český název
Foeniculum vulgare
fenykl obecný
trvalka
až 200
lékořicově vonná
Levisticum officinale
libeček lékařský
trvalka
až 200
hořce vonná
Myrrhis odorata
čechřice vonná
trvalka
až 100
sladce vonná
Achillea millefolium
řebříček obecný
trvalka
30-100
Artemisia abrotanum
pelyněk brotan
trvalka
60-120
Artemisia dracunculus
pelyněk kozalec"estragon"
trvalka
Chamaemelum nobile
rmenec sličný
Dianthaceae
Saponaria officinalis
Lamiaceae
Trvalky Čeleď
Apiaceae
Životní forma Výška (cm) Specifikace vůně
Požadavky na stanoviště
vonné listy i květenství sladce citronově vonný
V, propustná, hlinitá p. V, PS, úrodná, výživná, vlhká p. PS, S, bohatá, humózní p. V,PS,bohatá, vlhčí, jílovitá, alkalická p. V, lehká, suchá, propustná p.
60-100
lékořicově vonná
V, lehká, suchá p.
trvalka
20-30
listy vonné po jablkách
mydlice lékařská
trvalka
30-70
malinově vonná
Marrubium vulgare
jablečník obecný
trvalka
30-50
sladce vonná
Mentha aquatica
máta vodní
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Mentha ×gentilis
máta ušlechtilá
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Mentha longifolia
máta dlouholistá
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
V, lehká, dobře propustná p. V, PS, úrodná, výživná, vlhká p. V, propustná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p.
Asteraceae
58
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Rubrum´
´Citrata´ ´Variegata´
máta hebká
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Mentha ×piperita
máta peprná
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Mentha pulegium
polej obecná
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Mentha spicata
máta kadeřavá
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Mentha suaveolens
máta vonná
trvalka
do 100 cm
jablečná vůně
Mentha ×villosa
máta huňatá
trvalka
do 100 cm
mátově vonná
Melissa officinalis
meduňka lékařská
trvalka
do 100 cm
citrusově vonná
Monarda didyma
zavinutka podvojná
trvalka
60-100
citrusově vonná
Nepeta cataria
šanta kočičí
trvalka
45-100
lehce mátově vonná
V, PS, propustá p.
´Citriodora´, ´Six Hills Glant´
Origanum vulgare
dobromysl obecná
trvalka
30-50
specifické aroma
V, suchá, výživná, propustná p.
´Album´, ´Aureum´, ´Compact Pink´, ´Compactum´, ´Hortense´, ´Variegata´
Allium schoenoprasum
pažitka
trvalka
20-30
Allium ursinum
česnek medvědí
trvalka
20- 40
Valeriana officinalis
kozlík lékařský
trvalka
60-150
cibulově vonné listy česnekově vonné listy specifické aroma
V, PS, úrodná, vlhká, propustná p. V, PS, úrodná, vlhká, propustná p. V, PS, S, vlhká hlinitá p.
Životní forma Výška (cm) Specifikace vůně
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
intenzivní svěží vůně
V, propustná, písčitá p.
´Lemon Queen´
V, propustná, písčitá p.
´Dwarf Blue´, ´Folgate´, ´Hidcote´, ´Loddon Pink´, ´Munstead´, ´Nana Alba´, ´Rosea´, ´Twickle Purple´,´Sarah´
Liliaceae Valerianaceae
V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, PS, vlhká, propustná, výživná p. V, vlhká p. V, výživná, lehká, vlhká p.
Mentha ×niliaca
f. citrata, ´Crispa´ ´Upright´ ´Crispa´, ´Moroccan´, ´Nana´, ´Tashkent´, ´Variegata´ ´Variegata´ f. alopecuroides ´Binsuga´, ´Variegata´ ´Blue Stocking´, ´Croftway Pink´
´Album´
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Lat. název
Český název
Asteraceae
Santolina chamaecyparissus
svatolína cypřiškovitá
Lamiaceae
Lavandula angustifolia
levandule lékařská
polokeř
polokeř
30-60
45-100
59
sladce vonná
Rosmarinus officinalis
rozmarýna lékařská
stálezelený polokeř
100-200
specifické aroma
V, propustná p., přenosná rostlina
Salvia officinalis
šalvěj lékařská
stálezelený polokeř
30-75
specifické aroma
V, lehká, suchá, zásaditá, propustná p.
Satureja montana
saturejka horská
poloopadavý polokeř
do 35
specifické aroma
Thymbra spicata
saturejka klasnatá
polokeř
30-50
sladce vonná
Thymus ×citriodorus
mateřídouška
polokeř
15-30
citrusově vonná
Thymus odoratissimus
mateřídouška
polokeř
15-30
citrusově vonná
Thymus praecox
mateřídouška
polokeř
15-30
citrusově vonná
V, lehká, propustná, alkalická p.
Thymus pulegioides
mateřídouška citrónová
polokeř
15-30
Thymus serpyllum
mateřídouška obecná
polokeř
15-30
Thymus vulgaris
tymián obecný
polokeř
15-30
mateřídoušková vůně mateřídoušková vůně mateřídoušková vůně
V, lehká, propustná, alkalická p. V, lehká, propustná, alkalická p. V, lehká, propustná, alkalická p.
V, propustná, alkalická p. V, lehká, propustná, alkalická p. V, lehká, propustná, alkalická p. V, lehká, propustná, alkalická p.
´Albus´, ´Majorca Pink´, ´Prostratus´, ´Suffolk´ ´Aurea´, ´Crispa´, ´Berggarten´, ´Icterina´, ´Major´, ´Minor´, ´Purpurascens´, ´Rosea´, ´Tricolor´, ´Variegata´
´Argenteus´, ´Aureus´, ´Silver beauty´, ´Silver Queen´
´Citriodorus´, ´Coccineus´, ´Minus´, ´Purple beauty´, ´Snowdrift´, ´Vey´
´Compactum´, ´Fragrantissimus´, ´Lemon Silver Queen´
3.7.3. Rostliny s aromatickou borkou a kůrou Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Požadavky na stanoviště
Aristolochiaceae Betulaceae
Aristolochia macrophylla Betula ×jackii
podražec velkolistý bříza Jackova
dřevitá liána keř
1000-2000 300-500
Calycanthaceae
Calycanthus fertilis
sazaník plodný
keř
100-300
PS, vlhčí p. V, propustná, vlhčí p. V, PS, živná, propustná p.
60
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Nanus´, ´Purpureus´
Calycanthus floridus
sazaník květnatý
keř
100-350
Ribes nigrum
rybíz černý
keř
do 200
V, PS, živná, propustná p. V, úrodná, propustná p.
Ribes sanguineum
meruzalka krvavá
keř
200
V, úrodná, propustná p.
Schisandra chinensis
klanopraška čínská
šplhavý keř
500-800
PS, živná, humózní p.
Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Požadavky na stanoviště
Magnoliaceae
Magnolia salicifolia
šácholan vrbolistý
strom
500-1500
V, PS, hlinitá p.
Meliaceae
Toona sinensis
česnekovník čínský
strom
1200-2000
Rosaceae
Prunus maackii
střemcha Maackova
strom
do 1600
Grossulariaceae Schisandraceae
´Ovatus´ ´Albescens´, ´Atrorubens´, ´Carneum´, ´Lombartsii´, ´Splendens´
Stromy
V, teplá, humózní, propustná p. V, živná, písčitá p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Fasciata´, ´Kewensis´, ´Proctoriana´ ´Flamingo´ ´Amber Beauty´
3.7.4. Rostliny s listy zajímavými na dotek Letničky a dvouletky Čeleď
Lat. název Calendula officinalis
Asteraceae
Senecio bicolor
Boraginaceae
Heliotropium arborescens
Brassicaceae
Brassica oleracea var. capitata
Lamiaceae
Coleus blumei
Portulacaceae
Portulaca grandiflora
Pěstitelská forma měsíček lékařský letnička letničkastarček cinerárie dvouletka otočník nepravá stromovitý letnička letničkaokrasné zelí dvouletka nepravá pochvatec letnička Český název
šrucha velkokvětá
Výška (cm) 30-50 40-50
letnička
61
Specifikace zajímavosti listu drsně chloupkatý l. ozdobně vykrajovaný, jemně plstnatý, stříbřitý
Požadavky na Odrůdy vhodné pro použití stanoviště ve SZ V, jemná, hlinitá p. V, normální p.
50
vroubkovaný, eliptický l.
30-40
zvlněný, bublinatý, v hlávce, zkadeřené okraje
V, propustná, živná p. V, vlhká, humózní p.
30-60
vroubkovaný l.
V, normální p.
30
drobný, čárkovitý, dužnatý l.
V, písčitá p.
´Kity´ ´Wizard´
Scrophulariaceae Verbenaceae
Verbascum bombyciferum Verbena ×hybrida
divizna sporýš zkřížený
dvouletka letnička
120 25-30
velký, plstnatý l. vroubkovaný l.
V, normální p. V, živná p.
Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Specifikace zajímavosti listu
Požadavky na stanoviště
Apiaceae
Astrantia major
jarmanka vyšší
trvalka
30-80
zubatý l.
V, vlhčí p.
Aspleniaceae
Phyllitis scolopendrium
jelení jazyk
kapradina
20-50
Podlouhlý, kožovitý l.
S, vlhká, vápenitá p.
Achillea millefolium
řebříček obecný
trvalka
až 80
jemný, peřenosečný l.
V, PS, sušší, dusíkatá p.
Ligularia dentata
popelivka zubatá
trvalka
30-160
Petasites hybridus
devětsil lékařský
trvalka
40-100
Rudbeckia fulgida
třapatka žebrovice různolistá
trvalka
90
velký, okrouhlý, zubatý okraj velký, okrouhlý, zubatý okraj drsně chlupatý l.
V, PS, vlhká, živná p. V, PS, vlhká, humózní p. V, propustná p.
karadina
až 50
kožovitý, úkrojkatý l.
S, vlhčí p.
trvalka
40-100
velký, okrouhlý, zubatý okraj
V, PS, vlhká, humózní p.
trvalka
15
drsně chloupkatý, srdčitý l.
PS, humózní p.
trvalka
10-30
srdčitý, přitiskle chlupatý l.
PS, humózní p.
´Feuerlicht´
Trvalky
Asteraceae
Blechnaceae
Blechnum spicant Borrago officinalis
Omphalodes verna
poměnkovec velkolistý pupkovec jarní
Pulmonaria officinalis
plicník lékařský
trvalka
10-20
drsně chloupkaté
PS, S, normální p.
´Margery Fish´, ´Mrs. Moon´, ´Pink Down´, ´Sissinghurst White´
Symphytum officinale
kostival lékařský
trvalka
až 140
drsně chloupkatý, vyniklá žilnatina
V, PS, vlhká, živná p.
´Azureum´
Pachysandra terminalis
tlustonitník klasnatý
polokeř
10-20
měkký, výrazná žilnatina
V, PS, vlhká p.
´Variegata´
Brunnera macrophylla Boraginaceae
Buxaceae
brutnák lékařský
Odrůdy vhodné pro použití ve SZ ´Canneman´, ´Cleret´, ´Green Star´, ´Shaggy´ ´Angustifolia´, ´Cristata´, ´Furcatum´, ´Undulata´ ´Credo´, ´Fanal´, ´Martina´, ´Moonstine´, ´Petram Schneetaler´, ´Summerwine´
62
´Variegata´
Commelinaceae
Tradescantia virginiana
poděnka viržinská
trvalka
30-70
mírně dužnatý, čárkovitý l.
Sedum sp.
rozchodník
trvalka
5-80
hladký, dužnatý
Sempervivum tectorum
netřesk střešní
trvalka
20-50
dužnatý, v růžici
Athyrium filix-femina
papratka samičí
kapradina
30-150
2-3 krát zpeřený l.
Dryopteris filix-mas
kapraď samec
kapradina
30-150
2-3 krát zpeřený l.
Polystichum setiferum
kapradina osténkatá
kapradina
30-50
zpeřený l.
Iris sibirica
kosatec sbiřský
vytrv. cibulnatá r.
45-100
úzký, kožovitý l.
trvalka
20-50
zubatý, jemně chlupatý l.
PS, S, vlhčí p.
trvalka
15-30
bíle vlnatý, vroubkovaný l.
trvalka
20-60
chlupatý, vejčitý l.
trvalka trvalka
50 50
stříbřitý, vroubkovaný l. stříbřitý, vroubkovaný l.
PS, skalní štěrbiny PS, sředně vlhká, humózní, živná p. V, normální p. V, normální p.
Crassulaceae
Dryopteridaceae
Iridaceae
V, PS, běžná p. V, PS, propustná, humózní p. V, mělká, kamenitá p. PS, S, vlhčí, humózní, kyselá p.
´Cristatum´, ´Frizzelliae´, ´Minutissimum´
PS, S, vlhčí, humózní, kyselá p. PS, S, vlhčí, humózní, kyselá p. V, propustná, vlhčí p.
´Divisilobum´
Nepeta ×faassenii Nepeta mussini
hluchavka skvrnitá jablečník medovník meduňkolistý šanta zkřížená šanta modrá
Stachys byzantina
čistec vlnatý
trvalka
30-50
plstnatý l.
V, normální p.
Stachys grandiflora
čistec velkokvětý
trvalka
30-50
V, normální p.
Liliaceae
Hosta sp.
bohyška
trvalka
30-70
vroubkovaný l. široce vejčité, výrazná propadlá žilnatina
Malvaceae
Althea officinalis
trvalka
do 200 cm
laločnatý, měkce plstnatý
V, vlhká p.
Osmundaceae
Osmunda regalis
karadina
50-180
dvakrát zpeřený l.
Plantaginaceae
Plantago major
jitrocel větší
trvalka
10-30
okrouhlý l. se zapadlou žilnatinou
Poaceae
Festuca glauca
kostřava sivá
vytrvalá tráva
20
jemný, trávovitý l.
Lamium maculatum Marrubium supinum Melittis melissophyllum Lamiaceae
proskurník lékařský podezřeň královská
63
´Blue´
´Snow flake´, ´Superba´ ´Big Ears´, ´Silver Carpet´ ´Rosea´
V, úrodná p.
PS, S, vlhká, chudá, kyselá p. V, PS, vlhká, hlinitopísčitá p. V, PS, propustná, živná p.
´Purpurea´ ´Blaufuchs´, ´Harz´
Miscanthus sinensis Molinia caerulea
ozdobnice čínská
vytrv. tráva
80-250
hrubý, trávovitý l.
bezkolenec modrý vytrv. tráva
30-40
úzký, trávovitý l.
Polygonaceae
Rheum palmatum
reveň dlanitá
trvalka
100-120
mohutný, dlanitě členěný, dlouhý ochlupený řapík
Polypodiaceae
Matteucia struthiopteris
pérovník pštrosí
kapradina
80-150
několikrát zpeřený list
Primulaceae
Primula elatior
prvosenka vyšší
trvalka
30
Alchemilla alpina
kontryhel alpský
trvalka
40-70
Alchemilla mollis
kontryhel měkký
trvalka
40-70
Waldsteinia ternata
mochnička
trvalka
do 10
svraskalý l. stříbřitě chlupatý, pprořezávaný l. laločnatý, sametově chlupatý, gutace zubatý l.
Astilbe ×arendsii
čechrava zahradní
trvalka
40-80
zubatý okraj l.
Astilbe chinensis
čechrava čínská
trvalka
40-80
zubatý okraj l.
Bergenia ×hybrida
bergenie zahradní
trvalka
30-50
velký, tučný, kožovitý
Heuchera brizoides
dlužicha krvavá
trvalka
40-60
srdčitý, zubatý l.
trvalka
80
trvalka
80
trvalka
80
Rosaceae
Saxifragaceae
Rodgersia aesculifolia Rodgersia podophylla Rodgersia sambucifolia
rodgerzie kaštanolistá rodgerzie velkolistá rodgerzie bezolistá
Saxifraga sp.
lomikámen
trvalka
20-50
Tiarella cordifolia
tiarela srdčitá
trvalka
do 30
64
velký kulatý l. se zapadlou žilnatinou velký kulatý l. se zapadlou žilnatinou velký kulatý l. se zapadlou žilnatinou drobný, dužnatý nebo kožovitý
V, PS, propustná, živná p.
´Gracillimus´, ´Purpurescens´, ´Silberfeder´, ´Strictus´
V, PS, propustná, živná p. PS, vlhká, propustná, hluboká p. PS, S, vlhčí, humózní, kyselá p. V, vlhká, hlinitá p. V, PS, boh,vlh,alkal,jílov.p. V, PS, boh,vlh,alkal,jílov.p. V, normální p. PS, S, humózní, ´Cattleya´, ´Red kyselá p. Sentinel´, ´Federsee´ PS, S, humózní, ´Aphrodite´, ´Pumila´ kyselá p. V, PS, S, normální ´Bach´, ´Schneeglocke´, p. ´Purpurascens´ ´Firefly´, ´Palace PS, S, humózní, purple´, ´Pruhoniciana´, kyselá p. ´Scintillation´, ´Taff Joy´ PS, S, humózní p. PS, S, humózní p.
´Rotlaub´
PS, S, humózní p.
V, vápenitá, propustná p. V, PS, lehká, vlhčí, široce pětilaločnatý, zubatý propustná p.
´Kew Form´, ´Oakleaf´
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Specifikace zajímavosti listu
Požadavky na stanoviště
Buxaceae
Buxus sempervirens
zimostráz obecný
stálezelený keř
100-800
kožovitý l.
V, PS, S, normální p.
poloopad. keř
do 500
plstnatý l.
V, PS, normální p.
stálezelený keř
200-400
kožovitý l.
V, PS, normální p.
Viburnum lantana Caprifoliaceae
Corylaceae
Viburnum rhytidophyllum
kalina tušalaj kalina vrásčitolistá
Corylus avellana
líska obecná
keř
100-500
pilovitý, chlupatý l.
V, PS, vlhká, hlinitá p.
Calluna vulgaris
vřes obecný
stálezelený keříček
20-50
jehlicovitý l.
PS, sušší, písčitohumózní p.
15-20
čárkovitý l.
180-300
na rubu plstnaté l.
stálezelený keř
70-100
kožovitý l.
stálezelený keř
do 100
kožovitý l.
polostálezelený keř
400-600
kožovitý l.
keř
50-100
plstnatý l.
V, vlhčí p.
stálezelený keř
30-100
kožovitý, masitý l.
V, PS, normální p.
Ericaceae vřesovec bylinný skalník Cotoneaster buxifolius zmostrázolistý skalník Cotoneaster dammeri Dammerův Rosaceae skalník Cotoneaster microphyllus drobnolistý skalník Cotoneaster salicifolius vrbolistý vrba Salicaceae Salix helvetica švýcarská Scrophulariaceae Hebe sp. rozrazilec Erica herbacea
stálezelený keříček polostálezelený keř
65
PS, sušší, písčitohumózní p. V, sušší, hlinitá, propustná p. V, sušší, hlinitá, propustná p. V, sušší, hlinitá, propustná p. V, sušší, hlinitá, propustná p.
Odrůdy vhodné pro použití ve SZ ´Angustifolia´, ´Belleville´, ´Bullata´, ´Elegans´, ´Marginata´, ´National´, ´Rosmarinifolia´, ´Rotundifolia´, ´Suffruticosa´ ´Mohican´, ´Versicolor´ ´Roseum´, ´Superb´, ´Variegatum´ ´Aurea´, ´Contorta´, ´Funduk´, ´Fuscorubra´, ´Heterophylla´, ´Pendula´ ´Alexandra´, ´Carmen´, ´Citronella´, ´Darkness´, ´Elegantissima´, ´Foxii´, ´Hirta´, ´Minima´, ´Pallida´, ´Romina´
´Nana´ ´Coral Beauty´, ´Jürgl´, ´Miranda´, ´Winter Jewel´ ´Cochleatus´ ´Gnome´, ´Herbstfeuer´, ´Parkteppich´, ´Repens´
3.7.5. Rostliny s květy zajímavými na dotek Letničky a dvouletky Čeleď
Lat. název
Craspedia globosa
laskavec ocasatý pestrovka Haageova slaměnka křídlatá kraspédie
Helichrysum bracteatum
smil listenatý
Amaranthus caudatus Amaranthaceae Gomphrena haageana Ammobium alatum
Asteraceae
Lamiaceae
Plumbaginaceae
Poaceae
Verbenaceae
Český název
Helipterum humboldtianum Helipterum roseum Lonas annua Xeranthemum annum
smilek Humboldtův smilek růžový břinek roční suchokvět roční molucela, irský Molucella laevis zvonek limonka Limonium sinuatum chobotanatá limonka Psylliostychys suworowii Suworova Briza maxima třeslice větší Hordeum jubatum ječmen hřívnatý zaječí ocásek Lagurus ovatus vejčitý proso Panicum capillare vláskovité Pennisetum villosum dochan huňatý sporýš Verbena bonariensis argentinský
Pěstitelská forma
Výška (cm) Doba květu
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Atropurpureus´, ´Viridis´
letnička
100-120
VII.-X.
V, PS, humózní, živná p.
letnička
25-30
VII.-IX.
V, propustná p.
letnička
60-80
VII.-X.
V, normální p.
letnička
70
VII.-IX.
V, normální p.
letnička
80-110
VII.-X.
V, normální p.
letnička
30-35
VI.-IX.
V, normální p.
letnička letnička letnička
30-50 40 50-60
VI.-X. VII.-IX. VII.-X.
V, normální p. V, sušší p. V, sušší p.
letnička
60-70
VI.-VIII.
V, humózní p.
letnička
30-40
VI.-VIII.
V, lehčí, propustná p.
letnička
30-40
VI.-VII.
V, lehčí, propustná p.
letnička letnička
30-40 40-60
VII.-VIII. VII.-VIII.
V, humózní p. V, sušší p.
letnička
30-40
VII.-VIII.
V, humózní p.
letnička
60-70
VII.-VIII.
V, lehčí, písčitá p.
letnička
60-70
VII.-VIII.
V, vzdušná, propustná p.
letnička
100-120
VII.-X.
V, písčitohlinitá p.
66
´Grandiflorum´ ´Bunter Bikini´, ´Červený´, ´Monstrosum´, ´Žlutý´
´Roseum´
Trvalky Čeleď
Lat. Název
Alliaceae
Allium sphaerocephalon
Poaceae
Požadavky na stanoviště
vytrvalá cibunatá r.
30-80
V.-VII.
V, skalnaté útesy, xerotermní louky
trvalka
150
VI.-VII.
V, PS, sušší, propustná, živná p.
Achillea millefolium
řebříček obecný
trvalka
až 80
VI.-VII.
V, PS, sušší, dusíkatá p.
Anaphalis margaritacea Echinacea purpurea Echinops ritro Leontopodium alpinum Liatris spicata
anafálka třapatka nachová bělotrn modrý protěž alpská šuškarda klasnatá
trvalka trvalka trvalka trvalka trvalka
40-50 50-160 100 5-25 60-100
VI.-IX. VII.-IX. VII.-VIII. VI.-IX. VII.-VIII.
V, sušší p. V, propustná, sušší p. V, propustná p. V, skalní štěrbiny V, PS, vlhká, propustná p.
Rudbeckia fulgida
třapatka zahradní
trvalka
50-160
VII.-IX.
V, propustná, sušší p.
rozchodníkovec netřesk střešní šater latnatý hlaváč žlutavý vlčí bob obecný trávnička přímořská
trvalka trvalka trvalka trvalka trvalka
10-80 20-50 100-150 40-100 80-100
VI.-VIII. VI.-VII. VII.-VIII. VII.-X. VI.-VIII.
V, mělká, sušší p. V, mělká, kamentá p. V, sušší p. V, suchá, minerální p. V, normální p.
trvalka
10-25
V.-VII.
V, písčitá, sušší p.
vytrv. tráva
70-90
VIII.-IX.
V, propustná, výživná p.
Hylotelephium spectabile Sempervivum tectorum Caryophyllaceae Gypsophila paniculata Dipsacaceae Scabiosa ochroleuca Fabaceae Lupinus polyphyllus Plumbaginaceae
Životní forma Výška (cm) Doba květu
česnek kulatohlavý řebříček tužebníkovitý
Achillea filipendula
Asteraceae
Český název
Armeria maritima
Pennisetum alopecuroides dochan psárkovitý
Primulaceae
Primula denticulata
prvosenka
trvalka
15
V.-V.
PS, vlhká p.
Saxifragaceae
Astilbe ×arendsii
čechrava zahradní
trvalka
40-80
VI.-VII.
PS, S, humózní, kyselá p.
Primulaceae
Primula denticulata
trvalka
15-30
IV.-V.
V, vlhká, hlinitá, slabě kyselá p.
Rosaceae
Sanquisorba officnalis
trvalka
60-120
V.-X.
V, vlhká p.
prvosenka zoubkatá krvavec toten
67
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Credo´, ´Fanal´, ´Martina´, ´Moonstine´, ´Petram Schneetaler´, ´Summerwine´
´Alba´, ´Floristan Violet´ ´Gloriosa Daisy´, ´Gold Ball´ ´Carmen´ ´Flamingo´
´Alba´, ´Rosea´ ´Casian´, ´Hameln´, ´Japonicum´ ´Alba´, ´Rubra´ ´Cattleya´, ´Red Sentinel´, ´Federsee´ ´Alba´, ´Rubra´
Vodní a bahenní rostliny Čeleď
Lat. Název Acorus calamus
Araceae Calla palustris Eriophorum latifolium Cyperaceae Scirpus tabernaemontani Juncaceae
Juncus effusus
Poaceae
Carex grayi Typha angustifolia
Typhaceae
Typha latifolia Typha minima
Český název
Životní forma Výška (cm) Doba květu
bahenní rostlina bahenní ďáblík bahenní rostlina bahenní suchopýr širolistý rostlina-tráva bahenní skřípina rostlina-tráva bahenní sítina rostlina-tráva bahenní ostřice Grayova rostlina-tráva orobinec bahenní úzkolistý rostlina bahenní orobinec širolistý rostlina bahenní orobinec nejmenší rostlina puškvorec obecný
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Variegatus´
60-100
VI.-VII.
V, nenáročný, otužilý
15-30
V.-VII.
V, PS, vyhřátá, mělká voda
40
IV.-VI.
V, slabě kyselá, vlhká p.
100-150
VII.-VIII.
V, dostatečně živný substrát
´Zebrinus´
70
VI.-VIII.
V, kyselá, slatinná, rašeliništní p.
´Spiralis´
60-70
V.
V, PS, svěží, živná p.
100-250
VI.-VII.
V, bahnitá p.
150-200
VI.-VII.
V, bahnitá p.
80-150
VI.-VII.
V, bahnitá p.
3.7.6. Rostliny s plody či plodenstvím, zajímavými na dotek Letničky a dvouletky Pěstitelská forma letničkadvouletka
Čeleď
Lat. název
Český název
Brassicaceae
Lunaria annua
měsíčnice roční
Cucurbitaceae
Cucurbita pepo
okrasná tykev
letnička
300
Dipsacaceae
Scabiosa stellata
hlaváč hvězdicovitý
letnička
40-60
Výška (cm) 100
68
Specifikace plodu plochá, uvnitř blanitá šešule (tzv.penízek) různě tvarované tykvičky zvláštní trychtýřkovité plodenství
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
V, normální, živná p. V, PS, živná p. V, sušší, vápenatá p.
´Sternkugel´
Papaveraceae
Papaver somniferum
mák setý
letnička
100
makovice
Poaceae
Zea mays
kukuřice setá černucha damašská černucha východní
letnička
100-200
drobná červená palice
V, hluboká, živná, propustná p. V, normální, živná p.
letnička
40-50
baňatý měchýřek
V, sušší p.
letnička
40-50
žebrovaný měchýřek
V, sušší p.
Specifikace plodu
Požadavky na stanoviště
Nigella damascena Ranunculaceae Nigella orientalis
´Lady Bird´ ´Aardbeiennaïs´
Trvalky Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma Výška (cm)
Cannabaceae
Humulus lupulus
chmel obecný
vytrv. opadavá liána
až 700
měkké šištičky
V, úrodná, hluboká p.
Papaveraceae
Papaverpseudoorientale
mák zahradní
trvalka
100
makovice
V, hluboká, živná, propustná p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Catharine´, Feuerriese´
Stromy Čeleď
Lat. název
Český název
Aceraceae
Acer sp.
javor
keř-strom
až 3000
Castanea sativa
kaštanovník jedlý
strom
až 2500
Fagus sylvatica
buk lesní
strom
až 3000
Quercus sp.
dub
strom
Aesculus ×carnea
jírovec červený
Fagaceae
Hippocastanaceae
Juglandaceae
Aesculus hippocastanum Pterocarya fraxinifolia
Životní forma Výška (cm)
Specifikace plodu
Požadavky na stanoviště
až 3000
dvojnažka s křidélkem ořech v měkké ostnité číšce trojboká nažka ve tvrdé ostnité číšce nažka v miskovité číšce
strom
do 2000
ostnitá tobolka
V, PS, hlubší, mírně vlhká p. V, hlubší, kyselejší p., málo otužilý V, PS, vyšší polohy, hluboká p. V, hluboká, živná, vlhčí p. V, hlubší, kvalitní p., chráněné stanoviště
jírovec maďal
strom
až 2500
ostnitá tobolka
V, hlubší, kvalitní p.
paořech jasanolistý
strom
až 3000
plodenství oříšků, obklopený křidélky
V, hlubší, vlhká p.
69
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
Magnoliaceae
Magnolia sp.
Moraceae
Maclura pomifera
Pinaceae
Abies sp. Picea sp. Pinus sp.
šácholan soulangeův maklura jablkovitá jedle smrk borovice
Platanaceae
Platanus sp. Cydonia oblonga Mespilus germanica Ptelea trifoliata Salix caprea Koelreuteria paniculata
Rosaceae Rutaceae Salicaceae Sapindaceae
do 600 do 500 500-800 do 1000
protáhlé, vroubkované plodenství masité, vroubkované plodenství rozpadavá šiška šiška šiška kulovitá ochmýřená nažka plstnatý povrch plstnatý povrch křídlatá nažka plstnaté jehnědy
V, dobrá, hluboká, humózní p. V, nejteplejší oblasti, chráněné místo V, PS, S, hlubší, živná p. V, PS, S, vlhčí p. V, normální p. V, teplejší poloha, výhřevná p. V, živná, propustná p. V, teplejší stanoviště V, teplejší stanoviště V, norrmální, vlhčí p.
až 1200
měchýřovité tobolky
V, výhřevná, sušší p.
keř-strom
500-2000
strom
1500
strom strom strom
3000-500 i přes 3000 2500-3000
platan
strom
3000-3500
kdouloň obecná mišpule obecná křídlatec trojlistý vrba jíva
strom strom keř-strom keř-strom
jasanovec latnatý
strom
3.7.7. Rostliny s jedlými plody či plodenstvím Trvalky Čeleď
Lat. Název
Český název
Physalis alkekengi
mochyně zahradní mochyně peruánská jahodník obecný jahodník truskavec jahodník trávnice
Physalis peruviana Solanaceae
Fragaria vesca Fragaria moschata Fragaria viridis
Životní forma trvalka
60
Specifikace chuti plodu nakyslá bobule
trvalka
60
nakyslá bobule
V, PS, normální p.,
trvalka trvalka trvalka
15-30 15-30 15-30
chutné souplodí nažek chutné souplodí nažek chutné souplodí nažek
V, PS, normální p., V, PS, normální p., V, PS, normální p.,
Výška (cm)
70
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
V, PS, normální p.,
´Alexandria´
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Actinidiaceae
Caprifoliacea
Cornaceae
Corylaceae
Eleagnaceae
Ericaceae
Grossulariaceae
Lat. Název
Český název
Actinidia arguta
aktinidie význačná
dřevitá liána
800
Actinidia chinensis
aktinidie čínská
dřevitá liána
800
Actinidia kolomikta
aktinidie kolomikta
dřevitá liána
700
Sambucus nigra
bez černý
keř
400-600
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
V, PS, vlhká, kyselá p.
´Anna´, ´Issai´
V, PS, vlhká, kyselá p.
´Aureovariegata´
sladká, šťavnatá bobule
V, PS, vlhká, kyselá p.
´Aromatnaja´, ´Klara Zetkin´
sladké bobulovité peckovičky
V, PS, vlhká, humózní p.
´Variegata´ ´Alba´, ´Aurea´, ´Elegantissima´, ´Flava´, ´Macrocarpa´, ´Nana´, ´Violacea´
Životní forma Výška (cm) Specifikace chuti plodu sladkokyselá, šťavnatá bobule kiwi, sladká, šťavnatá bobule
Cornus mas
dřín obecný
keř
200-500
kyselá peckovice
V, PS, S, živná, propustná p.
Cornus sanguinea
svída krvavá
keř
150-300
nahořklá peckovice
V, PS, S, živná, propustná p.
Corylus avellana
líska obecná
keř
100-500
chutný oříšek
V, PS, vlhká, hlinitá p.
Eleagnus angustifolia
hlošina úzkolistá
keř, menší strom
500
Hippophae rhamnoides Oxycoccus quadripetalus Vaccinium angustifolium Vaccinium corymbosum Vaccinium myrtillus
rakytník řešetlákový
keř
100-600
klikva žoravina
keříček
do 80
chutná bobule
V, PS, S, kyprá p.
borůvka úzkolistá
keříček
do 50
sladká bobule
V, PS, S, kyprá p.
sladká nepravá peckovice nakyslá nepravá peckovice
V, PS, S, písčitá, živná p. V, písčitá, lehká p.
borůvka chocholičnatá borůvka černá
keř
60-150
sladká, šťavnatá bobule
V, PS, S, kyprá p.
keříček
15-60
sladká, šťavnatá bobule
V, PS, S, kyprá p.
Vaccinium vitis-idaea
borůvka brusinka
keříček
10-30
nakyslá bobule
V, PS, S, kyprá p.
Ribes nigrum
rybíz černý
keř
do 200
navinulá bobule
V, úrodná, propustná p.
71
´Aurea´, ´Contorta´, ´Funduk´, ´Fuscorubra´, ´Heterophylla´, ´Pendula´
´Leikora´
´Top Hat´
´Leucocarpum´ ´Coralle´, ´Leucocarpum´, ´Masovia´, ´Red Pearl´ ´Apiifolium´, ´Chlorocarpum´, ´Xanthocarpum´
Ribes rubrum Amelanchier ovalis Amelanchier spicata Aronia melanocarpa Crataegus laevigata Crataegus mongyna Crataegus pruinosa Crataegus pubescens f. stipulacea Cydonia oblonga Rosaceae
keř
100-200
nakyslá bobule
V, úrodná, propustná p.
keř
150-200
sladká, šťavnatá malvice
V, PS, vápenaté p.
keř
30-200
sladká, šťavnatá malvice
V, PS, vápenaté p.
keř
50-150
natrpklá malvice
V, PS, vlhká, propustná p.
keř keř keř
300-800 300-500 300-500
sladká peckovice sladká peckovice sladká peckovice
V, hlinitá p. V, hlinitá p. V, hlinitá p.
hloh pýřitý
keř
250-300
šťavnatá peckovice
V, hlinitá p.
kdouloň obecná
keř keř, menší strom keř, menší strom keř, menší strom keř keř, menší strom
200-600
V, živná, hlinitá p.
100
plstnatá, vonná malvice chutná, šťavnatá malvice po přemrznutí sladká malvice sladká, šťavnatá peckovice sladká peckovice
V, živná, písčitá p.
300-600
sladká peckovice
V, živná, písčitá p.
Malus sp.
jabloň
Mespilus germanica
mišpule obecná
Prunus armeniaca
meruňka obecná
Prunus besseyi
Prunus insititia
slivoň Besseyova Briaconská meruňka myrobalán třešňový slivoň obecná
Rubus idaeus
Prunus brigantina
100-500 200-600 300-600
´Autumn Magic´
´Vranja´
V, středně těžká p. V, živná, písčitá p.
200-300
keř
300-1000
maliník obecný
keř
do 200
Vitis amurensis
réva amurská
do 2000
Vitis rupestris
réva skalní
do 300
sladká bobule
V, PS, výhřevná p.
Vitis vinifera
réva vinná
pnoucí keř polopnoucí keř keř
sladká, šťavnatá peckovice sladká peckovice sladké souplodí peckoviček nakyslá bobule
1000-2000
sladká bobule
V, PS, výhřevná p.
72
´Edelweiss´, ´Helvetia´
V, středně těžká p.
keř
Prunus cerasifera
Vitaceae
rybíz červený muchovník vejšitý muchovník klasnatý temnoplodec černoplodý hloh obecný hloh jednoblizný hloh ojíněný
V, živná, písčitá p.
´Flore Pleno´
´Atropurpurea´, ´Hessei´, ´Hollywood´
V, živná, písčitá p. V, PS, kamenitá, úrodná p. V, PS, výhřevná p.
´Albus´, ´Aureus´
Stromy Čeleď
Rosaceae
Lat. Název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Specifikace chuti plodu
Požadavky na stanoviště
Prunus avium
třešeň obecná
strom
až 1500
sladká, šťavnatá peckovice
V, živná, písčitá p.
Prunus cerasus
višeň obecná
strom
500
Prunus domestica
švestka domácí
strom
300-1000
sladkokyselá, šťavnatá peckovice navinulá peckovice
V, živná, písčitá p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Asplenifolia´, ´Decumana´, ´Plena´, ´Praemorsa´, ´Salicifolia´, ´Asplenifolia´ ´Persiciflora´, ´Plena´, ´Rhexii´
V, živná, písčitá p. ´Alboplena´, ´Alboplena Pendula´, ´Cammeliflora´, ´Dianthiflora´, ´Klara Meyer´, ´Nana pendula´
Prunus persica
broskev obecná
strom
do 800
sladká peckovice
V, živná, písčitá p.
Pyrus communis Sorbus aria f. longifolia
hrušeň obecná
strom
do 1500
sladká malvice
jeřáb muk
strom
300-900
chutné malvice
Sorbus aucuparia
jeřáb obecný
strom
500-1500
chutné malvice
V, hluboká, sušší p. V, PS, hluboká, vlhčí, hlinitá p. V, PS, hluboká, vlhčí, hlinitá p.
Výška (cm)
Specifikace zvuku
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
100
šustění šešulí
V, normální, živná p. V, hluboká, živná, propustná p. V, PS, písčitohlinitá p.
´Lady Bird´
´Aurea, Lutescens´, ´Magnifica´, ´Majestica´ ´Edulis´
3.7.8. Rostliny vydávající zvuk Letničky a dvouletky Čeleď
Lat. Název
Český název
Brassicaceae
Lunaria annua
měsíčnice roční
Pěstitelská forma dvouletka
Papaveraceae
Papaver somniferum
mák setý
letnička
100
chrastění makovic
Poaceae
Briza media
třeslice prostřední
letnička
25-70
šustění listí
73
Trvalky Čeleď
Lat. Název
Český název
Campanulaceae
Platycodon grandiflorum
boubelík větší
trvalka
Cortaderia selloana
pampas dvoudomý
Miscanthus sinensis
Specifikace zvuku
Požadavky na stanoviště
80
chrastění plodu
V, PS, neutrální, písčitá p.
trvalka
120
šustění listí
ozdobnice čínská
vytrv. tráva
50-300
šustění listí
Fargesia sp.
bambus
trvalka
do 250
šustění listí
Fargesia nitida
bambus
trvalka
100-120
šustění listí
Phyllostachys aurea
listoklasec
trvalka
600-900
šustění listí
Physalis alkekengi
mochyně zahradní
trvalka
60
šustění měchýřků
V, PS, normální p.
Čeleď
Lat. Název
Český název
Výška (cm)
Specifikace zvuku
Požadavky na stanoviště
Betulaceae
Betula pendula
až 2500
šustění větviček
V, chudší, suchá p.
do 400
pukání lusků
V, chudá, sušší p.
1000-2000
šustění lusků praskání při otevírání šišek třepetání listí
V, normální p.
Poaceae
Solanaceae
Životní forma Výška (cm)
V, hluboká, živná, propustná p. V, hluboká, živná, propustná p. V, vlhčí p., zimní přikrývka V, vlhčí p., zimní přikrývka V, vlhčí p., zimní přikrývka
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Bimbo´, ´Harewood´, ´Jambo´, ´Simba´ ´Nymphenburg´, ´Wakehurst´ ´Zwanenburg´
Stromy
Fabaceae
bříza bělokorá čimišník Caragana arborescens stromovitý Gleditsia triacanthos dřezovec trojtrnný
Životní forma strom keř, menší strom strom
Pinaceae
Pinus nigra
borovice černá
strom
až 4000
Salicaceae
Populus tremula
topol osika
strom
až 3000
74
V, PS, alkalická p. V, normální p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
3.7.9. Rostliny s výrazně barevnými květy – červená Letničky a dvouletky Lat. název
Český název
Callistephus chinensis Cosmos bipinnatus
astra čínská krásenka zpeřená
Pěstitelská forma letnička letnička
Asteraceae
Dahlia pinnata
jiřinka proměnlivá
jednol. hlíznatá r.
kokarda spanilá
Brassicaceae
Gaillardia pulchella Zinnia elegans Cheiranthus cheiri
Cannaceae
Canna indica
dosna indická
letnička letnička dvouletka jednol. hlíznatá r.
Dipsacaceae
Scabiosa atropurpurea
hlaváč šarlatový
Malvaceae
Althaea rosea
proskurník topolovka
Iridaceae
Gladiolus ×hybridus
mečík
Lamiaceae
Salvia coccinea Salvia splendens
Oenotheraceae
Godetia grandiflora
šalvěj šarlatová šalvěj zářivá zářivka velkokvětá
Papaveraceae
Papaver somniferum
Polemoniaceae
Phlox drummondii
Scrophulariaceae
Nemesia strumosa
Tropaeolaceae
Tropaeolum majus
Verbenaceae
Verbena ×hybrida
Čeleď
chejr vonný
mák setý plamenka Drummondova hledíkovka zduřelá lichořeřišnice větší sporýš zkřížený
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Trpaslík šarlatový´ ´Dazzler´ ´Alstergruss´, ´Berliner Kleene´, ´Black Diamond´ ´G. F. Hemerik´, ´Glow´, ´Reddy´
Výška (cm)
Doba kvetení
Požadavky na stanoviště
20-70 100-120
VII.-X. VI.-IX.
V, normální p. V, propustná p.
40-50
VI.-IX.
V, humózní p.
50-60 25-80 40-70
VII.-IX. VI.-X. IV.-VI.
V, propustné, suché p. V, propustná p. V, hlinitá p.
´Profusion Cherry´, ´Říjen´ ´Krvavě červený´
40-120
VI.-X.
V, bohatá, propustná p.
´Grusz aus Rome´
letnička
70-80
VII.-IX.
V, lehká, propustná, alkalická p.
´Grandiflora´, ´Tall Double Mixed´
dvouletka
200-250
VII.-VIII.
V, vlhká, humózní p.
´Šarlatový´
50-100
VI.-VII.
V, písčitá, sušší p.
40-70 25-40
V.-IX. V.-IX.
V, humózní p. V, humózní p.
´Arabian Night´, ´Atom´, ´Oscar´, ´Peter Pears´, ´Robin´ ´Lady in Red´ ´Tetra Pronto´
letnička
30-40
VII.-VIII.
V, vzdušná p.
´Duc of York´, ´Tiefkarmesin´
letnička
100
VII.
letnička
25-60
VI.-IX.
letnička
20-30
jednol. hlíznatá r. letnička letnička
nepravá letnička letnička
V, hluboká, živná, propustná p. V, čerstvá, propustná, humózní p.
´African Sunset´, ´Cuspidata´, ´Červánek´
VI.-VIII.
V, lehčí, humózní p.
´Karmínová´
35-40
VI.-X.
V, propustná, hlinitá p.
´Red Wonder´
25-30
VII.-X.
V, živná p.
´Feuerlicht´
75
´Lady Bird´
Trvalky Čeleď
Lat. název
Český název
Asteraceae
Achillea millefolium Gaillardia aristata Helenium hybridy
řebříček obecný kokarda osinatá záplevák zahradní devaterník zahradní hvozdík pérovitý kohoutek plamenný vlčí bob mnoholistý
Helianthemum hybridy Dianthus plumarius Dianthaceae Fabaceae
Lychnis chalcedonica Lupinus polyphyllus Crocosmia crocosmiiflora
montbrécie
Iridaceae
Životní forma trvalka trvalka trvalka
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Paprika´
Výška (cm)
Doba kvetení
60-80 50-60 90-140
VI.-XI. VII.-IX. VII.-X.
trvalka
30-70
V.-VII.
V, suchá p.
´Heufield Brilliant´
trvalka
30-60
VI.-VII.
V, hlubší, živná p.
´Heidi´
trvalka
60-120
VI.-IX.
V, PS, propustná, písčitá p.
´Carnea´
trvalka
100-120
VI.-VII.
V, hluboká, živná p.
´Mein Schloss´
hlíznátá r.
60-100
VII.-X.
V, dobrá, propustná p., vyžaduje zimní kryt
´Lucifer´
V, propustná, sušší p.
´Indian Territory´, ´Lady Friend´, ´Morning Show´, ´New Centurion´, ´Pennyworth´, ´Ramblin Rose´, ´Rustler´, ´Trails West´, ´Unforgettable´, ´War Chief´
V, PS, vlhká, hlinitá p. V, propustné, suché p. V, teplo, vlhká p.
´Moerheim Beauty´
Iris hybridy
kosatec
vytrv. cibulnatá r.
45-100
IV.-V.
Lamiaceae
Monarda didyma
zavinutka podvojná
trvalka
60-100
VII.-VIII.
Liliaceae
Hemerocallis hybridy
denivka
trvalka
90-100
V.-VII.
V, hlubší, živná p.
´Hemlock´, ´James Marsh´, ´Royal Garnet´
Hyacinthus orientalis
hyacint východní
20-30
III.-IV.
V, propustná, humózní p.
´Jan Bos´
Lilium hybridy
lilie
100-140
VI.-VII.
V, PS, humózní, písčitohlinité p.
´Corina´, ´Massaz´, ´Partner´
vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r.
76
V, výživná, lehká, vlhká p. ´Blue Stocking´, ´Croftway Pink´
Tulipa hybridy
tulipán
vytrv. cibulnatá r.
20-50
III.-IV.
V, PS, lehké, písčitohlinité, neutrální p.
´Abba´, ´Aladdin´, ´Ali Baba´, ´Avignon´, ´Canopus´, ´Charmante´, ´Crystal Beauty´, ´Doorman´s Record´, ´Dyanito´, ´Elizabeth Arden´, ´Etna´, ´Jessica´, ´Miranda´, ´Oscar´, ´Princessa´, ´Red Riding Hood´ ´Barrington Belle´, ´Karl Rosenfield´, ´Tom Eckhardt´
trvalka
60-100
V-
V, PS, normální p.
Paeonia tenuifolia
pivoňka bělokvětá, čínská pivoňka úzkolistá
trvalka
60-100
V.-VI.
Papaver orientale
mák východní
trvalka
100
V.-VI.
Papaver pseudoorientale
mák zahradní
trvalka
100
V.-VI.
Polemoniaceae
Phlox paniculata
plamenka latnatá
trvalka
50-100
VI.-IX.
V, PS, normální p. V, hluboká, živná, propustná p. V, hluboká, živná, propustná p. V, čerstvá, propustná, humózní p.
Primulaceae
Primula vulgaris
trvalka
10-20
III.-IV.
V, PS, vlhká, humózní p.
´Crimson Laced´
Ranunculaceae
Anemone coronaria Fragaria sp.
trvalka trvalka
do 25 15-20
V.-VII. V.
V, živná p. V, živná p.
´De Caen´, ´St. Brigit´ ´Red Ruby´
trvalka
25-50
V.-VII.
V, sušší p.
Paeoniaceae
Papaveraceae
Rosaceae
Saxifragaceae
Paeonia lactiflora
Potentilla atrosanguinea
prvosenka bezlodyžná sasanka věncová jahodník mochna tmavočervená
Astilbe ×arendsii
čechrava zahradní
trvalka
40-80
VII.-VIII.
PS, S, humózní, kyselá p.
Heuchera sanguinea Geum coccineum
dlužicha krvavá kuklík šarlatový
trvalka trvalka
40-60 40-60
IV.-V. V.-VI.
V, PS, normální p. V, PS, normální p.
´Bonfire´ ´Aladin´, ´Feuerriese´ ´Starfire´
´Cattleya´, ´Federsee´, ´Red Sentinel´ ´Martin Bells´ ´Borisii´
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Lat. název
Český název
Životní forma
Výška (cm)
Doba kvetení
Rosaceae
Rosa sp.
záhonová růže
keř
100-400
VI.-VII.
77
Požadavky na stanoviště V, PS, hlinitá, propustná p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Americana´, ´Blaze Improved´, ´Champs Elysees´, ´Chrysler Imperial´, ´Dame de Coeur´, ´Flammentanz´, ´Le Rouge et le
Vodní a bahenní rostliny Čeleď
Lat. název
Český název
Nymphaeaceae
Nymphaea hybrida
leknín hybridní
Životní forma
Výška (cm)
Doba kvetení
20-200
V.-IX.
Výška (cm)
Doba kvetení
70
VI.-IX.
letnička
30-40
VII.-VIII.
letnička
30
VI.-X.
letnička
50-80
VII.-VIII.
letnička
15-20
VI.-X.
letnička
20-30
VI.-X.
letnička
150
VII.-X.
letnička jednol. hlíznatá r. jednol. hlíznatá r.
25-80
VI.-X.
40-120
VI.-X.
50-100
VI.-VII.
letnička
30-40
VI.-IX.
letnička
15-90
VI.-VIII.
vodní rostlina
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Aretusa´, ´Attraction´, ´Ellisiana´, V, kyselejší voda s vrstvou ´Escarboucle´, ´Froebel´, ´James humózního bahna nebo rašeliny Brydon´, ´René Gérard´ Požadavky na stanoviště
3.7.10. Rostliny s výrazně barevnými květy – oranžová Letničky a dvouletky Čeleď
Lat. název
Český název
Cosmos sulphureus Dimorphoteca sinuata Gazania splendens
krásenka sírová dvoutvárka chobotnatá gazánie zářivá třapatka srstnatá vitálka položená
Rudbeckia hirta Asteraceae
Sanvitalia procumbens Tagetes patula
aksamitník rozkladitý
Zinnia elegans
titonie okrouhlolistá ostálka lepá
Canna indica
dosna indická
Gladiolus hybridy
mečík
Eschscholtzia californica Antirrhinum majus
sluncovka kalifornská hledík větší
Tithonia rotundifolia
Cannaceae
Papaveraceae Scrophulariaceae
Pěstitelská forma letnička
78
Požadavky na stanoviště V, propustná p. V, sušší, propustná p. V, propustná p. V, propustná, sušší p. V, lehčí, písčitá p. V, PS, humózní, propustná p. V, hlinitopísčitá p. V, propustná p. V, bohatá, propustná p. V, písčitá, sušší p. V, sušší, písčitá p. V, normální p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Sunset´ ´Tetra Goliath´
´Marmelade´, ´Rustic colors´ ´Mandarin Orange´ ´Oranžový paprsek´, ´Tangerine Gem´ ´Orange Torch´ ´Září´ ´Lucifer´ ´Alice´, ´Bianca´
´Oranžový král´
Tropaeolaceae
Tropaeolum majus
lichořeřišnice větší
nepravá letnička
35-40
VI.-X.
V, propustná, hlinitá p.
´Oranžová koule´
Trvalky Výška (cm)
Doba kvetení
Požadavky na stanoviště
30-40
IV.-V.
V, PS, vlhká p.
trvalka
25-50
VII.-X.
V, propustná, čerstvá p.
záplevák zahradní jestřábník oranžový
trvalka trvalka
90-140 15-25
VII.-X. VII.-VIII.
Lupinus polyphyllus
vlčí bob mnoholistý
trvalka
100-120
VI.-VII.
Trollius hybridus
úpolín zahradní
trvalka
40-100
V.-VI.
Crocus ×hybridus
šafrán
vytrv. hlíznátá r.
5-10
pol. II.-III.
Iris hybridy
kosatec
vytrv. cibulnatá r.
45-100
IV.-V.
V, propustná, sušší p.
´Appolodorus´, ´Avalon Sunset´, ´Fanfaron´, ´Fortunata´, ´Gigolo´, ´Harvest King´, ´Montevideo´, ´Orange Jubilee´, ´Rave On´, ´Speculator´, ´Sunset sonata´, ´Tabacco Land´, ´Spiced Orange´
Fritillaria imperialis
řebčík královský
vytrv. cibulnatá r.
nad 100
IV.-V.
V, bohatá, propustná p.
´Aurora´, ´Orange Brillant´
Hemerocallis hybridy
denivka
trvalka
90-100
V.-VII.
V, hlubší, živná p.
´Frans Hals´, ´Goldarana´, ´Tropic Tangerine´, ´Real Wind´, ´Sombrero Way´, ´Swelling Anthem´
Hyacinthus orientalis
hyacint východní
vytrv. cibulnatá r.
20-30
III.-IV.
V, propustná, humózní p.
´Gypsy Queen´
Čeleď
Lat. název
Český název
Amaryllidaceae
Narcissus hybridy
narcis
Dahlia variabilis
jiřinka proměnlivá
Helenium ×hybridum Pilosella aurantiaca
Fabaceae Helleboraceae
Asteraceae
Iridaceae
Liliaceae
Životní forma vytrv. cibulnatá r.
79
V, teplo, vlhká p. V, propustná p. V, hluboká, živná p. V, PS, čerstvé, vlhké p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Autumn´, ´Bantling´, ´Emma´, ´Fairy´, ´Figaro´, ´Orange Nugget´, ´Park Record´, ´Ralphie´ ´Wyndley´
´Aetna´, ´Orange Globe´
V, PS, humózní, lehká, sušší p.
Lilium hybridy
lilie
Tulipa hybridy
tulipán
Ranunculaceae
Ranunculus asiaticus Trollius chinensis
pryskyřník asijský úpolín čínský
vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r. trvalka trvalka
Solanaceae
Physalis franchetii
mochyně čínská
trvalka
100-140
VI.-VII.
V, PS, humózní, písčitohlinité p.
´African queen´, ´Apricot Beauty´, ´Enchantment´, ´Getijgerd´
20-50
III.-IV.
V, PS, lehké, písčitohlinité, neutrální p.
40-100 90
VII.-VIII. VI.
´Abu Hassan´, ´Allegretto´, ´Apeldoorn´s Elite´, ´Bestseller´, ´Konigin´, ´Orange Wonder´, ´Prinses Irene´, ´Riga´, ´Wilhelmina´ ´Flore Pleno´ ´Golden Queen´
60
VIII.-X.
V, vlhká, živná p. V, PS, normální p.,
ozdobné měchýřkovité kalichy
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Lat. název
Bignoniaceae Caprifoliaceae
Campsis ×tagliabuana Lonicera ×tellmanniana
Rosaceae
Rosa sp.
Český název
Životní forma dřevnatá křivouš, trubač liána zimolez keř Telmannův záhonová růže
keř
Výška (cm)
Specifikace vůně
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
200-500
VII.-IX.
V, hluboká, kyprá p.
´Mme Galen´, ´Guylfoilei´
200
VI.-VII.
V, PS, normální p.
100-300
V.-IX.
V, PS, normální p.
´Jimmi Cricket´, ´Schloss Glücksburg´, ´Whisky Mac´,
3.7.11. Rostliny s výrazně barevnými květy – žlutá Letničky a dvouletky Čeleď Amaranthaceae
Asteraceae
Lat. název Celosia argentea var. plumosa
Český název
Pěstitelská forma
Výška (cm)
Doba květu
Požadavky na stanoviště
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
nevadlec stříbrný
letnička
20-100
VII.-IX.
V, propustná, humózní p.
Calendula officinalis Centaurea moschata
měsíček lékařský chrpa pižmová
letnička letnička
35-70 70-90
VI.-IX. VII.-IX.
V, PS, vápenatá p. V, normální p.
´Nana´ ´Goldschwarze Prinzessin´, ´Monarch Mandarin´, ´Lemon Queen´, ´Pacific Schönheit´, ´Zitronengelb´, ´Radio´, ´Sensace´ ´Suaveolens´
80
Chrysanthemum segetum Coreopsis basalis
kopretina osenní krásnoočko různolisté
Dahlia ×cultorum
jiřina
jednol. hlíznatá r.
50-70
VII.-XI.
Gazania splendens Helenium amarum Helianthus debilis ssp. cucumeri Rudbeckia hirta Sanvitalia procumbens
gazánie zářivá záplevák tenkolistý
letnička letnička
30 30-40
VI.-X. VII.-X.
V, propustná p. V, propustná p. V, teplo, vlhká p.
´Goldkrone´ ´Chessy´, ´Golden Emblem´, ´J. S. Bach´, ´Lemon´, ´Yellow Happiness´, ´Yellow Star´, ´Golden Scepter´, ´Zonnegud´, ´Nina Chester´ ´Freddie´, ´Golden Delight´ ´Sunny Boy´
slunečnice slabá třapatka srstnatá
letnička letnička
80-120 50-80
VII.-VIII. VII.-VIII.
V, propustná p. V, propustná, sušší p.
´Gold Clocks´, ´Má Radost´
letnička
15-20
VI.-X.
letnička
60-80
VII.-X.
letnička
20-30
VI.-X.
letnička
25-35
VI.-X.
V, lehčí, písčitá p. V, PS, humózní, propustná p. V, PS, humózní, propustná p. V, PS, humózní, propustná p.
Ursinia anethoides Xanthisima texanum Zinnia elegans
vitálka položená aksamitník vzpřímený aksamitník rozkladitý aksamitník jemnolistý medvědník koprovitý hvězdníček texaský ostálka lepá
20-30 50-70 25-80
VI.-VII. VI.-X. VI.-X.
V, chudší, vzdušná p. V, propustná p. V, propustná p.
Canna indica
dosna indická
letnička letnička letnička jednol. hlíznatá r.
40-120
VI.-X.
V, bohatá, propustná p.
Gladiolus hybridy
mečík zahradní
50-100
VI.-VII.
V, písčitá, sušší p.
Iridaceae Scrophulariaceae
Antirrhinum majus
hledík větší
Topaeolaceae
Tropaeolum majus
Violaceae
Viola ×witrockiana
Tagetes erecta Tagetes patula Tagetes tenuifolia
Cannaceae
letnička
50-60
VI.-IX.
V, normální p.
´Eldorado´
letnička
50-60
VII.-X.
V, živná p.
´Měsíc´, ´Gold Coins´, ´Luxor´, ´Lemon Gem´, ´Sun Beam´ ´Sonnenglanz´, ´Spun Gold´ ´Citrina´, ´Carina´
15-90
VI.-VIII.
V, normální p.
lichořeřišnice větší
letnička nepravá letnička
´Lucifer´ ´Banana Split´, ´Gold Medal´, ´Golden Glove´, ´Helios´, ´Western Sunset´, ´Nova Lue´ ´Žlutý král´
35-40
V, propustná, hlinitá p.
´Měsíční záře´, ´Zlatá koule´
maceška zahradní
dvouletka
15-25
VI.-X. IV.-VI., IX.XI.
V, PS, živná p.
´Praga´, ´China Traum´
jednol. hlíznatá r.
81
Trvalky Čeleď
Lat. název
Český název
Narcissus hybridy
narcis
Sternbergia lutea
lužanka žlutá
Achillea filipendulina Anthemis tinctoria
Coreopsis verticillata Dahlia variabilis
řebříček tužebníkový rmen barvířský krásnoočko velkokvěté krásnoočko přeslenité jiřinka proměnlivá
Doronicum austriacum Dronicum orientale Asteraceae
Helleboraceae
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Ambergate´, ´Cloud Nine´, ´Enterprise´, ´Prime Time´, ´Tahiti´, ´Golden Ducat´, ´Grebe´, ´Fortissimo´
Výška (cm)
Doba květu
Požadavky na stanoviště
30-40
IV.-V.
V, PS, vlhká p.
10-15
IX.-X.
V, PS, lehká, humózní p.
80-100 30-50
VI.-XI. VII.-VIII.
V, PS, vlhká, hlinitá p. V, propustné, suché p.
´Goldplate´
trvalka
70-90
VII.-VIII.
V, živná p.
´Sunburst´, ´Sunray´, ´Early Sunrise´
trvalka trvalka
50-70 25-50
VII.-VIII. VII.-X.
´Zagreb´, ´Moonbean´
kamzičník rakouský
trvalka
40
V.
kamzičník východní
trvalka
40
IV.
trvalka
60
V.
trvalka trvalka trvalka
50-60 90-140 20-30
VII.-IX. VII.-X. V.-VII.
V, živná p. propustná, čerstvá p. V, PS, hlubší, živná, humózní p. V, PS, hlubší, živná, humózní p. V, PS, hlubší, živná, humózní p. V, propustné, suché p. V, teplo, vlhká p. V, suchá p.
Amaryllidaceae
Coreopsis grandiflora
Životní forma vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r. trvalka trvalka
Doronicum kamzičník jitrocelový plantagineum Gaillardia aristata kokarda osinatá Helenium hybridy záplevák zahradní Helianthemum hybridy devaterník zahradní Heliopsis helianthoides
janeba drsná
trvalka
150
VI.-IX.
V, normální p.
Inula magnifica Pilosella aurantiaca Rudbeckia ×hybrida Solidago ×hybrida Telekia speciosa
oman vznešený jestřábník oranžový třapatka zahradní zlatobýl zahradní kolotočník ozdobný
trvalka trvalka trvalka trvalka trvalka
90-150 15-25 50-160 60-90 80-100
VI.-VIII. VII.-VIII. VII.-IX. VIII.-X. VII.-VIII.
V, propustná, chudá p. V, propustná p. V, propustná, sušší p. V, propustná, uléhavá p. V, PS, vlhká p.
Aquilegia vulgaris
orlíček obecný
trvalka
60
V.-VI.
PS, vlhká p.
82
´Excelsum´ ´Sonne´ ´Feuersiegel´ ´Golden Queen´ ´Karat´, ´Venus´, ´Sonnenzwerg´, ´Goldgefieder´, ´Goldgrünherz´
´Gloriosa Daisy´, ´Gold Ball´ ´Laurin´, ´Strahlenkrone´ ´Mrs. Scott Elliott´, ´Hybrids´, ´Yellow Star´
Crocosmia crocosmiiflora
montbrécie
Crocus flavus
šafrán žlutý
Iris hybridy
kosatec
Lupinus polyphyllus
vlčí bob mnoholistý
Allium moly
česnek zlatý
Eremurus stenophyllus
liliochvostec úzkolistý
Erythronium tuolumnense
kandík
Eucomis bicolor
chocholatice dvojbarevná
Fritillaria imperialis
řebčík královský
Fritillaria pallidiflora
řebčík bledý
Gagea lutea
křivatec žlutý
Hemerocallis citrina
denivka citronová
vytrv. hlíznátá r. vytrv. hlíznátá r. vytrv. cibulnatá r. trvalka vytrv. cibulnatá r. vytrv. hlíznatá r. vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r. trvalka
Hemerocallis hybridy
denivka
Lilium hybridy
lilie
Iridaceae
Liliaceae
60-100
VII.-X.
V, dobrá, propustná p.
5-10
pol. II.-III.
V, PS, humózní, lehká, sušší p.
45-100
IV.-V.
V, propustná, sušší p.
100-120
VI.-VII.
V, hluboká, živná p.
25-30
V.-VI.
PS, normální p.
90-120
VI.
V, lehčí, propustná p.
40
IV.-V.
V, PS, sušší, humózní p.
50-60
VI.-VIII.
V, suchá, kyprá, živná p.
nad 100
IV.-V.
V, bohatá, propustná p.
40-50
IV.-V.
V, bohatá, propustná p.
10-15
III.
V, PS, normální p.
90-100
V.-VII.
V, hlubší, živná p.
trvalka
90-100
V.-VII.
V, hlubší, živná p.
´Fifty grand´, ´Kansas Gold´, ´Stella d´Oro´, ´Lanning Roper´, ´Siloam Jane Bug´
vytrv. cibulnatá r.
100-140
VI.-VII.
V, PS, humózní, písčitohlinité p.
´Golden Splendor Strain´, ´Medallion´, ´Yellow Blaze´
83
´Citronella´
´Aztec Treasure´, ´Cote d´Or´, ´Golden Surrey´, ´Peach Bavarian´, ´Caramba´, ´Vitality´
´Pagoda´
´Lutea´, ´Lutea Maxima´
Oenotheraceae
Primulaceae
Ranunculaceae
Lilium tygrinum
lilie tygrovaná
Tulipa hybridy
tulipán
Oenothera missouriensis Lysimachia nummularia Lysimachia punctata Primula vulgaris Adonis vernalis Anemone ranunculoides Eranthis hyemalis
vytrv. cibulnatá r. vytrv. cibulnatá r.
100-140
VI.-VII.
V, PS, humózní, písčitohlinité p.
´Flaviflorum´
20-50
III.-IV.
V, PS, lehké, písčitohlinité, neutrální p.
´Beauty of Oxford´, ´Golden Apeldoorn´, ´Ikohama´, ´Monte Carlo´
pupalka missourská
trvalka
20
VI.-X.
V, bohatá p.
vrbina penízkatá
trvalka
20-30
VI.-VIII.
PS, vlhčí p.
vrbina tečkovaná prvosenka bezlodyžná hlaváček jarní sasanka pryskyřníkovitá
trvalka trvalka trvalka
40-120 10-20 20-30
VI.-VIII. III.-IV. IV.-V.
PS, vlhčí p. V, PS, vlhká, humózní p. V, výhřevná, propustná p.
trvalka
15-20
IV.
PS, humózní p.
talovín zimní
trvalka
5-15
II.-III.
PS, neutrální, humózní, hlubší p.
Výška (cm)
Doba květu
Požadavky na stanoviště
100-150 60-150
V.-VI. IV.-V.
V, PS, sušší, neutrální p. V, PS, S, sušší p.
Keře, keříčky, polokeře a dřevité liány Čeleď
Lat. název
Český název
Berberidaceae
Berberis thunbergii Mahonia aquifolium
dřišťál Thunbergův mahonie cesmínolistá
Životní forma keř keř
Brassicaceae
Aurinia saxatilis
tařice skalní
polokeř
10-30
IV.
V, propustná, kamenitá p.
Cornaceae
Cornus mas Cytisus ×praecox Caragana arborescens Colutea arborescens Genista tinctoria
dřín obecný čilimník časný čimišník stromovitý žanovec měchýřník kručinka barvířská
200-500 70-150 200-600 150-400 20-100
II.-IV. V.-VI. V.-VI. VI.-VIII. VI.-VII.
V, PS, normální p. V, propustná p. V, chudá, sušší p. V, normální p. V, propustná p.
Laburnocytisus adami
štědřencovec adamův
500-700
V.
V, zásaditá, humózní p.
Laburnum anagyroides
štědřenec obecný
keř keř keř keř polokeř keřstromek keřstromek
500-900
V.-VI.
V, zásaditá, humózní p.
Fabaceae
84
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ ´Aurea´ ´Compactum´, ´Citrinum´, ´Plenum´, ´Variegatum´
Forsythia ×intermedia Jasminum nudiflorum Kerria japonica Potentilla fruticosa
zlatice prostřední jasmín nahokvětý zákula japonská mochna křovitá
keřstromek keř keř keř keř
Rosa sp.
záhonová růže
keř
100-300
V.-IX.
V, PS, normální p.
Rosa hugonis
růže Hugova
keř
200-300
V.-VI.
V, PS, normální p.
Životní forma
Výška (cm)
Doba květu
Požadavky na stanoviště
strom
2000
VI.
V, dobrá, hlinitá p.
strom strom
2000-3000 500-1200
V.-VI. VII.-VIII.
V, hluboká, živná p. V, normální p.
Hamamelidaceae Hammamelis virginiana Oleaceae
Rosaceae
vilín viržinský
500
IX.-X.
V, PS, hluboká, živná p.
200-300 300 150-300 20-150
IV. XII.-IV. V.-VII. VI.-X.
V, živná, propustná p. PS, S, živná p. V, propustná p. V, propustná p.
´Goldkissen´, ´Goldteppich´ ´Gloria Dei´, ´Grandpa Dickson´, ´Neue Revue´, ´Lolita´
Stromy Čeleď
Lat. název
Fabaceae
Gleditsia triacanthos
Český název
Hippocastanaceae Aesculus flava Sapindaceae Koelreuteria paniculata
dřezovec trojtrnný jírovec žlutý svitel latnatý
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ beztrnné formy – ´Elegantissima´, ´Inermis´, ´Majestic´, ´Sunburst´
Vodní a bahenní rostliny Čeleď
Nymphaeaceae
Ranunculaceae
Lat. název
Český název
Životní forma
Nuphar lutea Nuphar pumila
stulík žlutý stulík malý
vodní rostlina vodní rostlina
Výška (cm) 20-80 20-80
Nymphaea hybrida
leknín hybridní
vodní rostlina
Nymphoides peltata
plavín štítnatý
Caltha palustris Ranunculus lingua Trollius europaeus
blatouch bahenní pryskyřník velký úpolín evropský
Doba květu
Požadavky na stanoviště
VI.-IX. VI.-IX.
V, bahnitý, rašelinný substrát V, bahnitý, rašelinný substrát
20-200
V.-IX.
V, kyselejší voda s vrstvou humózního bahna nebo rašeliny
vodní rostlina
50-150
VI.-VIII.
bahenní rostlina bahenní rostlina bahenní rostlina
15-50 70-100 90
III.-V. VI.-VII. VI.
85
V, živná voda s malou vrstvou humusu na dně V, bahnité p. V, živná p. V, vlhká, živná p.
Odrůdy, variety vhodné pro použití ve SZ
´Colonel A. J. Welsh´, ´Marliacea Chromatella´, ´Moorei´, ´Pygmaea Helvola´
4. METODIKA
4.1. Metodika analýzy dostupnosti rostlin na našem trhu Do seznamu firem, nabízejících osivo, sadbu či výpěstky dřevin, byly zahrnuty přední české firmy, které se prodejem daných druhů rostlin maloodběratelům i velkoodběratelům zabývají. Přehled vybraných domácích firem byl vytvořen na základě vyhledání takových firem, které vynikají zařazením aromatických rostlin ve svém sortimentu. U těchto podniků bylo dále zhodnoceno zastoupení ostatních forem rostlin, vhodných pro slepecké zahrady, a procentuálně vyhodnoceno, na jaké úrovni jsou tyto firmy schopny zajistit kompletní vhodný sortiment pro tvorbu slepecké zahrady. Zastoupení dané skupiny rostlin bylo v tabulce vyznačeno položkami ANO a NE. Položka ANO vyjadřuje, že firma daný sortiment rostlin nabízí, položka NE, že tento sortiment v nabídce firmy schází. Z množství získaných hodnot ANO byl vytvořen aritmetický průměr a přepočítán na procenta, vyjadřující procentickou hodnotu možnosti zajištění kompletního sortimentu rostlin pro použití ve slepeckých zahradách. Ze získaných výsledků je možno usoudit, jak je daná firma vhodná jako dodavatel sortimentu pro realizaci zahrady, a to na základě zjištění, jak moc se vypočtená hodnota přibližuje 100%. Důležitost této hodnoty je individuální, na základě konkrétních požadavků na rostlinný sortiment pro realizaci slepecké zahrady.
4.2. Metodika analýzy a zhodnocení současného stavu slepeckých zahrad v České republice Po absolvování osobní návštěvy vybraných slepeckých zahrad v České republice a zahraničí bylo vypracováno podrobné hodnocení z hlediska vhodnosti a využitelnosti zahrady nevidomými, a dále zhodnocení řešení kompozice z pohledu ZaKA. Jednotlivé skutečnosti byly hodnoceny na základě stupnice 1-5, podle níž bylo následně vypočteno celkové hodnocení každé konkrétní slepecké zahrady. Celkové hodnocení bylo vypočítáno metodou zvanou „fuzzy logika“, kdy bylo jednotlivým skutečnostem dle jejich důležitosti přiřazeno ohodnocení s maximální hodnotou 60-100. Tato hodnota dle stupnice 1-5 klesala podle důležitosti hodnocené skutečnosti v rozmezí o hodnotu 10-20. Na základě této početní metody bylo vypočítáno celkové procentuální hodnocení zahrady, jehož výsledek je převeden na slovní ohodnocení.
86
Stupnice pro hodnocení jednotlivých vlastností slepeckých zahrad: 1.
vyhovující
2.
s nepatrnými nedostatky
3.
s patrnými nedostatky
4.
s četnými nedostatky
5.
nedostatečná
U jednotlivých slepeckých zahrad byly hodnoceny tyto skutečnosti: 1.
Umístění zahrady a její kompoziční řešení Při hodnocení byl kladen důraz především na lokalizaci slepecké zahrady
vzhledem k dopravní přístupnosti a možností využití objektu v této lokalitě nevidomými. Z hlediska kompozice byla zahrada hodnocena jako komplex, ve kterém jsou uplatněny všechny zásady pro vytváření těchto speciálních zahrad. Důraz byl kladen především na vlastnosti zahrady, patrné na první pohled – jednoduchost, přehlednost, důmyslnost řešení, atmosféra a jednotnost kompozice. 2.
Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Hodnocena byla především skutečnost, zda zahrada splňuje požadavky na
bezbariérové provedení, jak jsou řešeny vstupní prostory a je-li řešení zahrady odpovídající parametrům pro bezpečný pohyb nevidomých. 3.
Kvalita a povrch přístupových komunikací Při hodnocení kvality a povrchu přístupových komunikací byl kladen důraz na
vhodnost volby materiálu komunikací uvnitř objektu a režim údržby těchto ploch. 4.
Snadnost orientace nevidomých v objektu Hodnocení bylo zaměřeno především na skutečnost, je-li v zahradě umístěn
orientační systém pro nevidomé, alespoň v podobě vodících linií nebo zábradlí, směrujících jej k prvkům, které by měl v zahradě prozkoumat. 5.
Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Zde byla komplexně hodnocena skutečnost, splňuje-li zahrada jednotlivé
technické parametry pro bezpečný pohyb a orientaci nevidomých v prostoru, dané vyhláškou a jsou-li v zahradě prvky, usnadňující nevidomým pohyb a orientaci
87
v zahradě, nebo sdělující nevidomému jinou formou příslušné informace (např. jmenovky u rostlin v Braillově písmu). 6.
Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Vhodnost výběru rostlin byla hodnocena především na základě vlatsností rostlin,
vhodných pro použití ve slepeckých zahradách, s důrazem na umístění rostlin jedvatých, silně alergenních nebo jinak ohrožujících bezpečnost návštěvníka. Přihlíženo bylo také na pestrost použitého sortimentu rostlin. 7.
Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče Stav výsadby a kvalita udržovací péče byly hodnoceny na základě aktuálního
stavu v době terénního šetření, proto výsledky nemusí být zcela směrodatné. Důraz byl kladen především na výpadky ve výsadbách rostlin, zdravotní stav rostlin a celkový vzhled výsadeb. 8.
Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými Návštěvnost
zahrady
byla
hodnocena
na
základě
několikahodinového
pozorování při terénním šetření, proto se jedná pouze o orientační údaj.
Základní tabulka pro výpočet celkového hodnocení pomocí tzv. fuzzy logiky: číslo hodnocené skutečnosti hodnocení
1
2
3
4
5
6
7
8
1
100
100
80
80
100
100
60
60
2
80
80
60
60
80
80
50
50
3
60
60
40
40
60
60
40
40
4
40
40
20
20
40
40
30
30
5
20
20
10
10
20
20
20
20
Stupnice pro hodnocení slepeckých zahrad dle celkových procentuálních výsledků: 100-81 %
vyhovující
80-61 %
s nepatrnými nedostatky
60-41 %
s patrnými nedostatky
40-21 %
s četnými nedostatky
20-0 %
nedostatečná
88
5.
VÝSLEDKY PRÁCE Výsledky diplomové práce zahrnují jednak vypracování analýzy dostupnosti
sortimentu rostlin, vhodných pro použití ve slepeckých zahradách, na základě průzkumu nabídky sortimentu 20-ti domácích firem (kap. 5.1.), dále analýzu a hodnocení současného stavu slepeckých zahrad v České republice, na základě vlastního terénního šetření (kap. 5.2.). Hlavním výsledkem poznatků a informací, načerpaných v průběhu zpracovávání diplomové práce, je návrh Zahrady pro potěšení smyslů, situované ve zvoleném objektu (kap. 5.3.). Doplňujícím materiálem pro přiblížení náročnosti pozorování rostlin bez použití zraku je vypracovaný projekt „Poznávačka potmě“ (kap. Přílohy).
5.1. Analýza dostupnosti sortimentu rostlin na našem trhu Sortiment rostlin vhodných pro použití ve slepeckých zahradách je poměrně široký. Ať už se jedná o dřeviny, trvalky, letničky a dvouletky nebo vodní rostliny, s dostupností na českém trhu není problém. U rostlin vhodných pro slepecké zahrady je kladen důraz na kultivary a odrůdy, protože zde mohou být značné rozdíly např. ve vonnosti mezi jednotlivými zástupci. Ani v tomto nebyl zaznamenán na našem trhu výraznější deficit. Čeští dodavatelé navíc např. u léčivých a aromatických rostlin nabízejí možnost objednání zboží ze sousedního Německa, kde je k dispozici větší množství kultivarů a odrůd, než je tomu na našem trhu. Odběrateli je pak zasláno poštou nebo jeho dodání ze zahraničí zprostředkuje česká zahradnická firma. Z hodnocení vyplynulo, že nejideálnějším řešením k získání kompletního sortimentu rostlin pro projekt slepecké zahrady ze seznamu hodnocených českých firem jsou: Okrasné školky Litomyšl, s.r.o. a
zahradnictví Hortus Spes ze Skalice nad
Svitavou.
89
Tab. 1:
Seznam firem nabízejících sortiment rostlin pro použití ve slepeckých zahradách
Název firmy
Adresa
Adavo-Bajo, zahradnictví Agro BrnoTuřany, a.s. Arboeko, s.r.o.
Velký Osek, 281 51
Bálek – zahradnické centrum Bejo Bohemia, s. r. o. (osiva) Botanické zahradnictví Holzbecherovi Černý-Jaroměř Erica, s.r.o. Florcenter, s.r.o. Gabriel s.r.o. Garden center Černá louka
Sortiment léčivých a aromatických r. ANO
Sortiment letniček a dvouletek ANO
Sortiment trvalek
Sortiment okrasných dřevin
Sortiment vodních rostlin
ANO
ANO
NE
Vhodnost sortimentu pro využití ve slepeckých zahradách 80 %
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
80 %
NE
NE
NE
ANO
NE
20 %
ANO
NE
ANO
ANO
ANO
80%
Podůlšany 49, 533 44 Staré Ždánice Lelekovice 286, 664 31
ANO
ANO
ANO
NE
NE
60 %
ANO
NE
ANO
ANO
NE
60 %
Husova 139, 551 01 Jaroměř Zámek 1, 543 01 Vrchlabí Šlechtitelů 6, 783 71 Olomouc
ANO
ANO
ANO
NE
NE
60 %
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
80 %
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
80 %
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
80 %
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
60 %
Dvorecká 31, 620 00 Brno Smržice 550, 798 17 Rodinná 118, Stará ves nad Ondřejnicí
Lidická 258, 412 01 Litoměřice 702 00 Ostrava 1
90
Název firmy
Adresa
Sortiment léčivých a aromatických r. ANO
Sortiment letniček a dvouletek ANO
Sortiment trvalek
Sortiment okrasných dřevin
Nohel-garden (osiva) Planta Naturalis
Budínek 80, 263 01 Dobříš 507 42 Markvartice u Sobotky
ANO
ANO
ANO
Semena Veleliby a.s. (osiva)
Dvory-Veleliby 41, 288 02, Veleliby u Nymburka
ANO
Sempra Praha a.s. (osiva)
U topíren 2, 170 41 Praha 7
Seva-Flora s.r.o., ŠS Valtice (osiva) Školky Litomyšl, s.r.o. Školky Montano, s.r.o. Zahradnictví Hortus Spes
NE
Sortiment vodních a bahenních rostlin NE
Vhodnost sortimentu pro využití ve slepeckých zahradách 60 %
ANO
NE
NE
60 %
ANO
ANO
NE
NE
60 %
ANO
ANO
ANO
NE
NE
60 %
Mikulovská 366, 691 42 Valtice
ANO
ANO
ANO
NE
NE
60 %
T. G. Masaryka 506, 570 01 Litomyšl 289 16, Přerov n. Labem Mladkov 43, 679 01 Skalice nad Svitavou
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
100 %
ANO
ANO
ANO
ANO
NE
80 %
ANO
ANO
ANO
ANO
ANO
100 %
91
5.2. Analýza a zhodnocení současného stavu slepeckých zahrad v České republice Dle zadání diplomové práce byl proveden průzkum slepeckých zahrad v České republice a jedné zahrady zahraniční. Na základě terénního šetření bylo vytvořeno hodnocení vlastností těchto zahrad. Hodnoceny byly vlastnosti, důležité pro bezpečné a smysluplné využití nevidomými. Dále byly tyto zahrady hodnoceny z hlediska kompozičního řešení a použití rostlin, pohledem ZaKA.
5.2.1. Průzkum slepeckých zahrad Arboretum MZLU, Brno
Lokalita:
Zemědělská 1, 613 00 Brno
Název zařízení:
Botanická zahrada a arboretum MZLU v Brně, Zahrada pro nevidomé
Typ objektu:
veřejný
Datum návštěvy:
2.10. 2003, 5.4. 2007, 2. 10. 2007
Slepecká zahrada, resp. ukázkový prostor pro nevidomé, byla navržena panem Prof. Ing. Ivarem Otrubou, CSc. ve spolupráci s tehdejší diplomantkou Kateřinu Černohorskou. K realizaci záhonů došlo v roce 1996. Toto dílo slouží především jako metodická pomůcka a ukázka jednoho ze současných světových trendů v ZaKA pro studenty MZLU. V prostoru jsou sice použity vodící linie, bezbariérový přístup k záhonům a označení rostlin popisky v Braillově písmu, přesto však není navštěvován nevidomými. Mimo jiné je tomu tak proto, že arboretum jako celek je určeno především studentům MZLU, není zde umožněn volný vstup veřejnosti a přístupové cesty ani chodníky nejsou řešeny bezbariérově. Arboretum je zpřístupněno pouze ve všední dny v době od 9 do 17 hod.. Po celé období „letních prázdnin“ je vstup do arboreta uzavřen. (Arboretum, 2007) Zhodnocení stavu slepecké zahrady: 1. Umístění zahrady a její kompoziční řešení Arboretum MZLU je součástí areálu MZLU v Brně. Slepecká zahrada se nachází ve spodní části arboreta nedaleko od vstupní lávky. Umístění zahrady je trošku sporadicky situováno v těsné blízkosti expozice jedovatých rostlin.
92
Slepecká zahrada je kruhového půdorysu o průměru cca 20 m. Vyvýšené záhony jsou řešeny formou spirál, sbíhajících se směrem ke středovému jezírku. Hodnocení:
2
2. Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Arboretum jako celek není řešeno bezbariérově. Nejsou zde použity vodící linie ani jiné technické prvky, které by umožňovaly volný pohyb nevidomých v prostoru. V expozici slepecké zahrady se však s těmito prvky počítá. Nevidomým je umožněn bezbariérový přístup ze spodní části zahrady po šikmé rampě, která však díky chybnému zhotovení stavebníky nemá patřičný sklon k tomu, aby mohla být imobilními bezpečně využita (sklon je cca 45°). Hodnocení:
4
3. Kvalita a povrch přístupových komunikací V okolí slepeckých záhonů se nachází chodníky zpevněné měkkým asfaltem. Ve středu chodníku je umístěna vodící linie ze žulových kostek. Hodnocení:
2
4. Snadnost orientace nevidomých v objektu Zahrada je řešena tak, aby nevidomí při procházení mezi vyvýšenými záhony měli vždy exponáty s popisky po levé straně. Jsou nuceni k jednosměrnému pohybu. Vyvýšené záhony nejsou opatřené zábradlím, vodící linie se však nachází stále ve stejné vzdálenosti od paty vyvýšeného záhonu, což by mělo činit orientaci nevidomého mezi záhony poměrně snadnou. Problémem by však mohla být prudce se měnící výška jednotlivých záhonů. Jelikož je zahrada řešena pouze jako ukázková, není zde umístěn žádný náročnější orientační systém ani servisní služba pro nevidomé. Hodnocení:
3
5. Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Slepecká záhrada je poměrně precizně provedenou ukázkou tohoto typu zahrad. Záhony o výšce 100 cm i přístupové komunikace o šířce 150 cm umožňují nevidomým bezpečný přístup a pohyb v prostoru. Vyvýšené záhony jsou vytvořeny z oblých betonových prefabrikátů, které při doteku působí možná trošku lacině, avšak nevidomé 93
by při manipulaci neměly nijak ohrozit ani narušit jejich rozjímání nad rozmanitostí rostlin. Naučný charakter slepecké zahrady je podtržen přítomností popisných tabulek s českými i latinskými názvy a názvy v Braillově písmu. Dále jsou doplněny názvem čeledi a místem původu rostliny. Tabulky jsou zhotoveny z kovu a jejich stav i čitelnost jsou prozatím velmi dobré. Také umístění tabulek s názvem odpovídá rostlinám u nich rostoucích. Hodnocení:
2
6. Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Zastoupení rostlin v záhonech je poměrně různorodé. Nachází se zde zástupci trvalek, okrasných travin, opadavých i stálezelených keřů, cibulovin, ve středovém jezírku také vodních rostlin a v sezóně jednoletých rostlin. Rostliny jsou použity poměrně účelně. Nachází se zde druhy se zajímavě vrásčitými a kožovitými listy (Rhododenderon), plstnatými listy (Lychnis coronaria), zajímavými poupaty (Tulipa, Spiraea cinerea), vonnými květy (Lavandula officinalis), apod.. Jako příliš vhodné neshledávám použití rostlin s ostny na okrajích tuhých listů (Ilex). Hodnocení:
3
7. Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče Vzhledem k opakované návštěvě této zahrady je možno zhodnotit stav výsadby v průběhu času. Rostliny v zahradě sice stále plní svůj účel, avšak v současné době jsou zde již viditelné výpadky oproti původní výsadbě. V jarních měsících v záhonech viditelně převládají ne příliš systematicky rozmístění zástupci rodu Tulipa. Údržba těchto záhonů je standardní a je to znát. Vzhledem k tomu, že se jedná o výukový model zahrady, je možné do jisté míry výskyt plevelů a dalších nežádoucích rostlin tolerovat, avšak na nevidomého by tyto rostliny např. v porostu trvalek mohly působit rozpačitě. V sezóně, kdy jsou záhony doplněny pestře kvetoucími letničkami, působí zahrada poměrně harmonickým dojmem. Hodnocení:
3
8. Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými Zahrada není určena návštěvě nevidomých. Jako výukový materiál však velice často přiláká zvídavé studenty. Hodnocení:
5 94
9. Celkové zhodnocení zahrady Jako modelový objekt hodnotím zahradu velmi kladně. Jedná se o jednu z mála ukázek, se kterými se v rámci ČR mohou studenti setkat a její myšlenka i provedení je velmi precizní. Vzhledem k tomu, že zahrada není běžně navštěvována veřejností, jsou zde všechny prvky ve velmi dobrém technickém stavu. Nevýhodami této zahrady je přirozeně nemožnost praktického využití zahrady nevidomými a dále střední intenzita udržovací péče. Hodnocení:
s nepatrnými nedostatky (62 %)
95
Tyršův sad, Brno Lokalita:
mezi ulicemi Kounicova a Botanická, Brno - centrum
Název zařízení:
Slepecká zahrada Tyršův sad – Trvalkový záhon
Typ objektu:
veřejný
Datum návštěvy:
5.4. 2007, 13.7. 2007
Tyršův sad zaujímá rozlohu 1,7 ha a byl vyhlášen kulturní památkou. Park byl založen roku 1883 na části území bývalého hřbitova. V letech 1999-2000 proběhla celková obnova parku dle projektu pana prof. Ivara Otruby. Prostor byl obohacen o treláže s růžemi, dětské hřiště, loubí s popínavými dřevinami, plošné výsadby cibulovin, trvalek a půdopokryvných dřevin. Nedílnou součástí parku je i slepecká zahrada resp. vyvýšený trvalkový záhon. Tento hmatový záhon je významný svou jednoduchostí a univerzálností zabaví se u něj jak lidé intaktní, tak i handicapovaní. Štítky s popisem rostliny v Braillově písmu, latině i češtině jsou připevněny přímo na koruně zídky. Park je na noc uzavřený, především z důvodu zabránění jeho devastaci. (Tyflocentrum, 2007)
Zhodnocení stavu slepecké zahrady:
1.
Umístění lokality a její kompoziční řešení Slepecký záhon se nachází ve spodní, centrální části, poblíž odpočinkového
prostoru s lavičkami. Jedná se o vyvýšený záhon obdélníkového tvaru, tvořící zajímavý doplněk v poklidné, odpočinkové části parku. Záhon je řešen jako oboustranný se zastoupením převážně nízkých až středně vysokých trvalek. Hodnocení:
1
2. Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Nevidomým je umožněn přístup k záhonu hlavní bránou z ulice Botanická. Přístupová cesta je poměrně široká, avšak povrchová dlažba je různorodého charakteru bez příslušné vodící linie. Hodnocení:
2
96
3. Kvalita a povrch přístupových komunikací Přístupové komunikace ke slepeckému záhonu jsou v poměrně dobrém stavu. Povrch je řešen kombinací několika typů a tvarů dlažebních kostek, což však může v nevidomém návštěvníkovi vyvolat zmatek. Hodnocení:
2
4. Snadnost orientace nevidomých v objektu Záhon pro nevidomé je sice centrálním prvkem tohoto parku, je však zřejmé, že se zde počítá s doprovodem u těchto osob. Kromě popisků rostlin zde není žádná orientační ani informační tabule v Braillově písmu ani akustickém (zvukovém) provedení, a jak již bylo zmíněno, ani žádná vodící linie. Hodnocení:
3
5. Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Slepecký záhon byl vytvořen k tomu, aby zde plnil svou funkci. Jeho provedení je tedy plně využitelné nevidomými osobami. Záhon je obdélníkového tvaru a návštěvník je veden okolo záhonu ve směru, který si sám zvolí. U spodního okraje záhonu směrem od vstupu je umístěn prostor k odpočinku s lavičkami. Lavičky jsou umístěny na dlažbě a mohou být snadno využity také nevidomými návštěvníky. Vyvýšený záhon o výšce 80 cm je zhotoven z červeného zdiva. Koruna zídky je pak zhotovena ze dřeva, na kterém jsou umístěny kovové cedulky s popisky v češtině, latině i Braillově písmu. Povrch záhonu je pro dotek nevidomého příjemný. Hodnocení:
2
6. Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Slepecký záhon je zaměřen především na trvalky. Výběr rostlin je dle mého názoru velmi vhodný. Nachází se zde rostliny s vonnými či kožovitými listy, suchomázdřitými květy, pestrobarevnými květy, i další rostliny specifické pro tento typ záhonů. Velmi přínosné je zde ostré rozlišení měnícího se druhu rostliny zdůrazněné výškovou rozdílností vedle sebe rostoucích druhů. Jednotlivé druhy rostlin jsou zde vysazeny v poměrně pravidelných čtvercových útvarech. Hodnocení:
1
97
7. Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče V jarních měsících záhon působí poměrně prázdným dojmem, avšak v létě, kdy se rostliny začnou opět zapojovat, působí velice rozmanitě a zajímavě. Byly zde zaznamenány menší výpadky v druhovém složení, avšak záhon je udržován v takřka bezplevelném stavu, proto tyto výpadky nijak výrazně nenarušují jeho funkci. Hodnocení:
2
8. Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými Slepecký záhon je hojně využíván, pořádají se zde soutěže v poznávání květin pro nevidomé a slabozraké. Velmi častými a zvídavými návštěvníky jsou děti předškolního věku v doprovodu rodičů a často také důchodci. Poklidná atmosféra a také příjemná vůně v okolí záhonu zde láká i maminky s kočárky k odpoledním vycházkám. Hodnocení:
2
9. Celkové zhodnocení zahrady Tyršův sad jako městský park mě velice zaujal. Navštívila jsem jej několikrát a vždy jsem zde narazila na skupinu lidí, která jej velmi pěkným způsobem využívala k relaxaci, odpočinku a společenským hrám. Atmosféra tohoto parku je velmi harmonická a právě takovéto místo shledávám ideálním pro umístění záhonu pro potěšení smyslů. Využití slepeckého záhonu nevidomými je zde zřejmé a jeho provedení i přes svou jednoduchost zcela účelné. Vzhledem k tomu, že se park na noc zamyká nedochází k devastaci jeho částí a je to zde na první pohled znát. Hodnocení:
vyhovující (82 %)
98
Středisko pro nevidomé Dědina, Praha
Lokalita:
Šmolíkova 866, 160 00 Praha 6
Název zařízení:
Pobytové rehabilitační a rekvalifikační středisko pro nevidomé Dědina
Typ objektu:
soukromý
Datum návštěvy:
22.7. 2007
Středisko Dědina bylo založeno 15.9.1994 a jedná se o jediné zařízení svého druhu v České republice. Umožňuje nevidomým a těžce zrakově postiženým lidem absolvovat intenzivní kurzy pracovní rehabilitace, na které navazuje rekvalifikace s následným pracovním uplatněním. Zřizovatelem střediska Dědina je Sjednocená organizace nevidomých a slabozrakých (SONS). Středisko bylo vybudováno za přispění Ministerstva práce a sociálních věcí, Magistrátu hl.m. Prahy a holandské nadace Care for Czech Republic. Realizace specifické zahrady pro zrakově postižené proběhla v letech 2002 – 2003. Původní studie zpracoval Ing. arch. Bulíř z Výzkumného ústavu v Průhonicích. Díky účasti na adventním koncertu České televize získalo středisko ¾ potřebné částky na realizaci projektu. Dalšími financemi přispěla SONS, samotné středisko a drobní dárci. Prováděcí projekt zpracovala firma AROI s.r.o.. Ve výběrovém řízení na realizaci stavby zvítězila Jistická stavební s.r.o., která rekonstrukci provedla. Jednalo se o náročné stavební práce, v první fázi o likvidaci stávajícího stavu (původně zahrada pro dětské jesle), v druhé fázi o vybudování systému chodníků s různými povrchy na nácvik prostorové orientace, vodících linií, cvičná křižovatka se zvukovým semaforem, cvičné plochy na nácvik prostorové orientace, simulovaná zastávka metra. V zahradě je dále umístěna hmatová stěna s výrobky klientů keramické dílny a záhony s bylinkami uzpůsobené na aromaterapii. O údržbu zelených ploch se stará zahradník, záhony s proutím a bylinkami ošetřují klienti střediska dle potřeby. Zahrada je přístupná všem zrakově postiženým, kteří si chtějí vyzkoušet chůzi po různých typech dlažby, vodící linie, zvukový semafor, situaci na zastávce metra, poznávat jednotlivé druhy rostlin. To vše v klidu bez hluku na běžné ulici, takže se mohou lépe na sluchové i hmatové vnímání soustředit. Středisko slouží nevidomým od 16-ti let. (Dědina, 2007; Schifferová, 2007)
99
Zhodnocení stavu slepecké zahrady:
1. Umístění lokality a její kompoziční řešení Lokalita se nachází v poměrně klidné oblasti mezi sídlišti v Praze 6. Slepecká zahrada přímo navazuje na areál střediska pro nevidomé a je využívána výhradně jeho návštěvníky. Zahrada je řešena jako prostor, sloužící k výuce a rozvoji smyslového vnímání a kruhové, vyvýšené záhony zde tvoří základní kostru kompozice. Hodnocení:
1
2. Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Nevidomým je do areálu umožněn bezbariérový přístup hlavní bránou. Vstup do budovy je označen speciální bílou vodící linií. Zahrada se rozkládá okolo celého areálu a je zpřístupněna pomocí různých typů účelových dlažeb sloužících k orientaci nevidomých. Hodnocení:
1
3. Kvalita a povrch přístupových komunikací Komunikace celého areálu jsou provedeny velmi precizně a účelně. Povrch je řešen různě stavěnou speciální dlažbou s vodícími liniemi tak, aby se zde nevidomí mohli učit jednotlivé typy dlažeb rozeznávat a „pracovat“ s nimi. Jedinou slabinou komunikací je poměrně zanedbaná údržba z hlediska vegetační části zahrady, která se projevuje především v prorůstání plevelných rostlin mezi dlaždicemi. Hodnocení:
2
4. Snadnost orientace nevidomých v objektu Středisko je plně účelové a orientace nevidomých v objektu i v zahradě je zde zcela bezproblémová. Hodnocení:
1
5. Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Slepecká zahrada je zaměřena jak na prvky technické a orientační, tak i na prvky vegetační. Využití rostlin je zde víceúčelové. Jednak jsou to rostliny ve vyvýšených záhonech a dále také rostliny (Salix alba), které při průchodu nevidomému umožňují vnímat šustění listí. 100
Vyvýšené záhony jsou umístěny v několika částech zahrady. Jsou jednotného materiálního provedení s kruhovým či obdélníkovým půdorysem. Návštěvník vejde doprostřed záhonu a dle zájmu pozoruje rostliny okolo sebe. Jednotlivé části záhonu jsou různě výškové členěné. Po prozkoumání je návštěvníkovi umožněn východ stejným nebo opačným směrem než vstoupil. Záhony jsou zhotoveny z bílých cihel (zdiva) s dřevěnými korunami. Názvy rostlin označené pouze v Braillově písmu si návštěvník může zjistit při hmatovém kontaktu s rostlinou, mezi kterou je zapíchnuta jmenovka. Toto označení působí vzhledem k různorodému rozmístění rostlin poměrně zmateně a člověk, který neovládá Braillovo písmo není schopen posoudit, zda-li názvy rostlin na jmenovkách souhlasí s druhem, který označují. Hodnocení:
1
6. Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Ve vyvýšených záhonech jsou umístěny rostliny se specifickými vlastnostmi pro nevidomé. Nachází se zde především léčivé a aromatické trvalky, kořeninová zelenina, ale také drobné keře. Zahrada je doplněna množstvím travních ploch a poměrně mladých výsadeb doplňkových dřevin. Hodnocení:
2
7. Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče Zahrada je vytvořena velmi účelně a i rozmístění záhonů a situování výsadeb v nich je velmi zajímavé. Intenzita udržovací péče však není na takové úrovni, aby byli nevidomí schopni v některých částech záhonů rozlišit, která rostlina je zde žádoucí a která plevelná. O údržbu zahrady se stará zahradník a je škoda, že právě v době mé návštěvy došlo k jejímu zanedbání. Hodnocení:
3
8. Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými Zahrada je určena nevidomým a její využívání je takřka každodenní. Hodnocení:
1
101
9. Celkové zhodnocení zahrady Velkým kladem zahrady je bezpochyby její účelnost. Dílo, které bylo vytvořeno pro potřeby nevidomých si zkrátka musí zasloužit chválu. A když přimhouřím oko nad momentální pokulhávající údržbou vegetační složky zahrady, myslím, že si pochvalu právem zaslouží. Zahrada jako celek působí velmi příjemně a je zde vidět práce a láska lidí, kteří ji navštěvují. Hodnocení:
vyhovující (91 %)
102
Dětská zahrada pro potěšení smyslů, Hradec Králové
Lokalita:
Šimkova ulice 879, Hradec Králové 2, 500 03
Název zařízení:
Speciální mateřská škola pro zrakově postižené děti
Typ objektu:
soukromý
Datum návštěvy:
6.9. 2007
Zahrada pro potěšení smyslů byla zrealizována 1.6.2004 na základě grantu z nadace Eurotel (dnes O2). Návrh zhotovila architektka Božena Příkazská. Zahrada slouží k orientaci a rozvoji smyslů dětí předškolního věku. Je zde několik tématických koutků (např. hory, město, les) a také hmatový záhon s aromatickými rostlinami. Pro rozvoj sluchového vnímání vlastní mateřská škola několik speciálních akustických prvků a nechybí zde ani ukázka vodního díla s akustickým projevem v podobě vodního mlýnku. Zhodnocení stavu slepecké zahrady: 1. Umístění zahrady a její kompoziční řešení Mateřská škola se zahradou pro potěšení smyslů se nachází na okraji rozlehlého parku Šimkovy sady v Hradci Králové. Jedná se o velmi klidnou lokalitu. Zahrada je řešena jako výukový prostor pro rozoj smyslů nevidomých dětí. Vegetační prvky v podobě vyvýšených záhonů tvoří lem svahu zahrady. Hodnocení:
1
2. Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Jelikož jde o účelové zařízení, celý objekt je řešen bezbariérově. Hodnocení:
1
3. Kvalita a povrch přístupových komunikací V celém areálu jsou použity materiály, vyhovující pohybu nevidomých dětí. Chodníky mezi jednotlivými tématickými koutky jsou řešeny především povrchem ze zámkové dlažby, ale je zde možné, vyzkoušet si také pohyb po materiálech jako jsou žulové kostky, štěrk či jemná mulčovací kůra. Tyto komunikace jsou pravidelně udržovány v bezplevelném stavu. Hodnocení:
2 103
4. Snadnost orientace nevidomých v objektu Zahrada slouží k výuce základních způsobů vnímání. Jsou zde umístěny prvky a materiály, které podporují hmatové, sluchové a čichové vnímání nevidomých dětí. Pohyb dětí probíhá výhradně za dohledu odborného pedagoga. Hodnocení:
1
5. Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Zahrada byla vytvořena účelově a její řešení naprosto vyhovuje potřebám nevidomých dětí. Prvky v zahradě jsou pro tyto děti velice kvalitním výukovým materiálem. Zahrada je zaměřena jednak na prvky vegetační, které rozvíjí u malých dětí schopnost rozeznávat základní druhy rostlin s výraznými vlastnostmi pro pozorování smysly, s výjimkou zraku, a dále také četné technické prvky, které při manipulaci s nimi vydávají zvuk nebo podporují schopnost rozlišování předmětů a povrchů pomocí hmatu. Hodnocení:
1
6. Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Kompozice zahrady je zaměřena na výrazné, především technické vjemové prvky, mezi kterými je aromatický záhon spíše zpestřujícím doplňkem. Vyvýšený záhon představuje zídku, táhnoucí se v úpatí drobného svahu. Záhon je osazený aromatickými rostlinami, především v podobě kompaktně rostoucích léčivých a aromatických rostlin. Rostliny tvoří drobné „bochánky“, doplněné jmenovkou s vyobrazením rostliny a dřevěnou tabulkou s kovovým štítkem potištěným Braillovým písmem. Dětská zahrada je dále doplněna drobným betonovým dílem, představujícím víceúrovňový vyvýšený záhon, osázený sezónními rostlinami, např. Viola x witrockiana. Hodnocení:
1
7. Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče Aromatickému záhonu, stejně jako ostatním vegetačním prvkům v zahradě, je věnována pravidelná udržovací péče, kterou provádí zdejší „multifunkční“ pracovník. Hodnocení:
2
8. Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými Zahrada je intenzivně využívána nevidomými dětmi i dětmi s dalšími vadami. Hodnocení:
1
104
9. Celkové zhodnocení zahrady Celý objekt mateřské školky je místem plným radosti a lásky, jako přirozeně každé místo určené pro výchovu malých dětí. Zahrada je velmi pestře řešena a pomáhá dětem s rozvojem všech smyslů. Navíc je tento objekt situován na okraji rozlehlého parku Šimkovy sady, který ještě více podtrhuje přirozenou atmosféru dětské zahrady. Technické řešení zahrady je také velmi precizní a na zdejších dětech je patrné, že toto místo navštěvují rády, což je bezesporu tím nejdůležitějším. Hodnocení:
vyhovující (96 %)
105
Botanická zahrada Trója, Praha
Lokalita:
Nádvorní 134, Praha-Trója
Název zařízení:
Botanická zahrada Trója – venkovní expozice
Typ objektu:
veřejný
Datum návštěvy:
23.7.2007
Botanická zahrada v Tróji není čistým příkladem slepecké zahrady, avšak vzhledem k její četné návštěvnosti nevidomými si ji mezi tyto objekty troufám zařadit. Venkovní expozice botanické zahrady má parkovou úpravu. Na centrálním trvalkovém a letničkovém záhoně v letních měsících kvete kolem 300 druhů rostlin. Rostou zde trvalky, léčivky, kolekce cibulovin, sklaniček aj.. K pokladně je zajištěn bezbariérový přístup, navíc je zde k dispozici odborná průvodcovská služba pro nevidomé, kterou je však potřeba předem telefonicky nebo e-mailem objednat. V zahradě jsou pořádány výstavy zaměřené na vnímání všemi smysly, které jsou přístupné i zrakově postiženým. Část expozice je vybavena popiskami rostlin v Braillově písmu a je připravováno vydání zvukového průvodce a hmatový plán jednotlivých expozic. Venkovní expozice je otevřena celoročně a denně. Botanická zahrada vlastní tzv. banku vůní, která obsahuje 35 položek vůní koření, vůní léčivých rostlin a dalších vůní. Jednotlivé vůně jsou ve formě pevné nebo kapalné v plastových lahvičkách, které jsou očíslovány černotiskem i Braillovým písmem a jsou uloženy společně v krabici. Tato sbírka je zapůjčována speciálním školám a organizacím pro nevidomé.
Zhodnocení stavu slepecké zahrady:
1. Umístění zahrady a její kompoziční řešení Botanická zahrada se nachází v poměrně klidné části hlavního města Prahy, nedaleko Zoologické zahrady Trója. Jedná se o venkovní expozice částečně přizpůsobené nevidomým návštěvníkům. Zahrada je rozčleněna na několik expozic, v nichž si nevidomý návštěvník vždy najde prostor k odpočinku a naučnou tabuli s popisem rostliny, charakteristické pro danou expozici, v Braillově písmu. Hodnocení:
2
106
2. Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Do zahrady je zajištěn bezbariérový přístup po přehledně značené trase. Nevidomý musí projít elektronickou brankou u pokladny, ale vstup pro ZTP i jejich průvodce je zdarma. Hodnocení:
1
3. Kvalita a povrch přístupových komunikací V areálu botanické zahrady se střídá poměrně velké množství různých povrchových materiálů, zejména charakteristických pro danou expozici (např. alpinum, japonská zahrada atd.). Jedná se především o dlažbu z žulových kostek, lomeného kamene či jinak zpevněný povrch. Není zde cíleně zhotovená komunikace pro pohyb nevidomých, avšak v doprovodu průvodce je jejich pohyb po zahradě bezproblémový. Hodnocení:
3
4. Snadnost orientace nevidomých v objektu V zahradě není vytvořena žádná vodící linie. Je zde počítáno především s návštěvou nevidomého v doprovodu průvodce. Jsou připravovány akustické orientační prvky, které by nevidomým měly pohyb a orientaci značně usnadnit. Hodnocení:
4
5. Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Nejedná se přímo o slepeckou zahradu, ale o zahradu umožňující nevidomým atraktivní návštěvu v okolí rostlin. Nevidomý má možnost poznávat všechny expozice v zahradě dle vlastních přání a možností. U rostlin s výrazným prvkem vnímatelným nevidomým návštěvníkem je umístěna tabulka s názvem rostliny a jejím stručným popisem jak v latince, tak i v Braillově písmu.. Hodnocení:
3
6. Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Zahrada je tvořena jednotlivými expozicemi s pro ně charakteristickou vegetací. Není zde volen sortiment s důrazným zaměřením na smyslové vnímání nevidomých. Hodnocení:
4
107
7. Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče Intenzita udržovací péče je na základě hojné návštěvnosti zahrady vysoká. Hodnocení:
1
8. Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými Botanická zahrada je jedním z mála účelných botanických zařízení v ČR, které je schopno nevidomé o svých aktivitách informovat, což je hlavním důvodem její hojné návštěvnosti právě nevidomými. Navíc jsou zde pořádány různé akce a soutěže se zaměřením především na tuto skupinu návštěvníků. Hodnocení:
2
9. Celkové zhodnocení zahrady Botanická zahrada v Tróji je jedním z objektů, které by měl „každý náš občan“ v rámci svého základního vzdělání navštívit. Její atraktivita je v současné době (také díky přiléhajícímu skleníku „Fatamorgána“) poměrně velká a pro běžné návštěvníky zcela jistě uspokojivá. Oproti jiným zařízením má tato zahrada výhodu poměrně slušně rozjetého informačního systému, ať už je to prostřednictvím internetu nebo jiných médií, který umožňuje velice rychle informovat veřejnost, včetně nevidomých, o pořádaných akcích a aktualitách. V současné době je využitelnost této zahrady nevidomými dá se říci ve vývinu, avšak do budoucna je plánováno co nejvíce jim v jejich požadavcích a potřebách vyhovět. Hodnocení:
s nepatrnými nedostatky (66 %)
108
Wertheimstein-park, Vídeň, Rakousko
Lokalita:
Wertheimsteinpark, Bauernfeld-gasse, Döbling-Wien 9, Rakousko
Název zařízení:
Blindengarten im Wertheimstein-park
Typ objektu:
dříve soukromý, nyní veřejný
Datum návštěvy:
14.9. 2007
Slepecká zahrada ve vídeňském parku Wertheimstein byla založena 3. 10. 1959 jako první zahrada tohoto typu v Rakousku (a zřejmě zároveň i v Evropě). Byla vytvořena vídeňskými architekty prof. Ing. Viktorem Mödelhammerem a prof. Oskarem Wladarem. Zahrada sloužila slepeckým zařízením celého Rakouska, především však na ni navazujícímu středisku pro nevidomé. V současné době je již všechno jinak...
Zhodnocení stavu slepecké zahrady:
1. Umístění zahrady a její kompoziční řešení Wertheimstein park se rozkládá v poměrně rušné části vídeňské čtvrti Döbling. Park zaujímá plochu 6, 25 ha, z čehož 0, 6 ha připadá slepecké zahradě, umístěné v horní části tohoto parku. Slepecká zahrada, tvořená čtvercovými záhony ve 2 řadách, opatřenými zábradlím, je oplocená a přístupná dvěma brankami. Dle aktuálních informací na internetu by měly být tyto vstupní branky uzamykány a klíč k zapůjčení na vyžádání správcem parku, při mé návštěvě však branky byly odemčeny. Hodnocení:
2
2. Přístupnost pro nevidomé a slabozraké (bezbariérové provedení) Oba hlavní vstupy do parku jsou řešeny bezbariérově. Nevidomým návštěvníkům je určen především horní vstup, od kterého je vedena poměrně široká (cca 60 cm) vodící linie z dlažebních kostek přímo ke slepecké zahradě. Hodnocení:
1
3. Kvalita a povrch přístupových komunikací Kvalita přístupových komunikací je téměř ve výborném stavu. V parku jsou patrné pravidelné udržovací práce, což se týká také odstraňování suchých větví, které mohou ohrožovat bezpečnost návštěvníků a dále odstraňování travních drnů z chodníků. 109
Povrch komunikací je zhotoven z měkkého asfaltu se středovou vodící linií na centrální stezce ke slepecké zahradě. V samotné slepecké zahradě je povrch řešen dlažbou z lomeného kamene s téměř nepatrnou hloubkou spár, což by nemělo nijak narušovat bezpečný pohyb nevidomých. Hodnocení:
1
4. Snadnost orientace nevidomých v objektu V parku nejsou umístěny žádné akustické informační tabule, ani jiné prvky, podávající nevidomým informace o parku, jeho provozu apod. Jedinou úpravou, umožňující snadnou orientaci pro nevidomé, je vodící linie, která však tyto osoby dovede pouze k brance slepecké zahrady. Ostatní části parku musí nevidomý dle zájmu prozkoumat sám. V samotném parku je spousta zajímavě řešených, barevných květinových záhonů, několik poměrně vzácných exemplářů dřevin či dřevin se zajímavými listy, které by jistě zvídaví nevidomí návštěvníci blíže prozkoumali. V doprovodu další osoby je to snadné. Hodnocení:
1
5. Důmyslnost řešení a provedení slepecké zahrady ve vztahu k nevidomým Slepecká zahrada se skládá ze dvou typů záhonů. Po levé straně od vstupu se rozkládá několik záhonů čtvercového půdorysu, v současné době osazených středně vysokými druhy pestrobarevných letniček jako např. Salvia farinacea, Tagetes erecta, Ageratum houstonianum, aj.. Po pravé straně se nachází čtyři účelové obdélníkové záhony opatřené zábradlím a ve spodní části lemované jednou řadou dlažebních kostek, což umožňuje nevidomým snadné rozpoznání hranice záhonu. Tyto záhony byly dříve osázeny vytrvalými rostlinami s výraznou vůní, zajímavými listy, plody či pestrými květy. V současné době se zde z těchto druhů vyskytuje jen několik jedinců nad kterými převládají plevelné druhy. Za slepeckými záhony jsou umístěny zděné výklenky, které dříve zřejmě sloužily pro umístění laviček pro nevidomé. Hodnocení:
3
6. Zastoupení rostlin, posouzení vhodnosti výběru rostlin Mezi rostlinami, které na záhonech přetrvaly se nachází zástupci vytrvalých bylin, dřevin či popínavých rostlin. Rostou zde např. Echinops ritro, Clematis vitalba, 110
Solidago hybrida, Heuchera brizoides, Hosta sieboldiana, Ulmus minor, Hedera helix, Pinus mugo. Centrální dřevinou slepecké zahrady je mohutný strom Paulownia tomentosa. Souběžně s linií záhonů jsou vysazeny mladé stromy Prunus avium. Hodnocení:
2
7. Zhodnocení stavu výsadby, posouzení kvality udržovací péče Na rozdíl od dalších částí parku, ve slepecké zahradě nejsou viditelné téměř žádné známky udržovací péče. Pravidelně se zde provádí kosení trávníku a výsadba letniček, které však stejně jako slepecké záhony a zarostlé spáry mezi dlažbou nejsou během roku nijak výrazně udržovány. V současné době již v záhonech nejsou umístěny jmenovky v Braillově písmu, které zde podle internetových zdrojů dříve byly. Hodnocení:
4
8. Posouzení aktuální návštěvnosti slepecké zahrady a jejího využívání nevidomými V současné době je tato slepecká zahrada navštěvována nevidomými spíše individuálně. V její blízkosti se již nenachází žádné specializované zařízení pro nevidomé. Častými návštěvníky zahrady jsou především matky s kočárky, které zde na rozdíl od poměrně aktivně využívaného parku nacházejí poklidnou a tichou atmosféru mezi voňavými rozkvetlými rostlinami. Hodnocení:
3
9. Celkové zhodnocení zahrady Park Wertheimstein je velmi krásným a mezi návštěvníky zjevně i ceněným místem k odpočinku, dětským hrátkám či menším sportovním vyžitím. Při mé návštěvě zde byla patrná udržovací péče prováděná správci parku a park jako celek působil velmi harmonicky a uspořádaně. Zaujalo mě především poměrně velké množství, pro městský park ne příliš obvyklých, druhů dřevin jako např. Cydonia oblonga, Pterocarya fraxinifolia, Calycanthus floridus, Paulownia tomentosa, aj.. Samotná slepecká zahrada však až takovým klenotem není. Vzhledem k informacím uváděným na internetu a hodnotám zahrady s ohledem na její stáří byla má očekávání větší. Konstrukce zahrady je založena na principu vyhovujícímu pohybu a využívání nevidomými osobami, avšak vše troskotá na udržovací péči, která způsobuje ubývání účelových rostlin pro nevidomé na úkor plevelů. Hodnocení:
vyhovující (81 %) 111
Tab. 2:
Celkové zhodnocení kvality zpracování a údržby zkoumaných zahrad (průběžné hodnocení dle klasifikační stupnice 1-5, výsledek v % dle fuzzy logiky)
Předmět hodnocení
Celkové
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
Arboretum MZLU, Brno
2
4
2
3
2
3
3
5
62
Tyršův sad, Brno
1
2
2
3
2
1
2
2
82
Středisko Dědina, Praha
1
1
2
1
1
2
3
1
91
Dětská zahrada, Hradec Králové
1
1
2
1
1
1
2
1
96
Botanická zahrada Trója, Praha
2
1
3
4
3
4
1
2
66
Park Wertheimstein, Vídeň
2
1
1
1
3
2
4
3
81
Lokalita
hodnocení (%)
Graf celkového hodnocení slepeckých zahrad: Arboretum MZLU v Brně
100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0
Tyršův sad v Brně
Středisko Dědina, Praha
Botanická zahrada, Trója
Ar bo re tu m
M ZL Ty U r š v St ův D Br ět ře sa ně sk di d sk á v za o Br D hr ěd ně ad i na a, ,P H Bo ra ra ta d ha ni ec c W ká Kr er ál za th ov hr ei é ad m st a, ei Tr nój pa a rk ,V íd eň
Dětská zahrada, Hradec Králové
112
Wertheimstein-park, Vídeň
5.3. Návrh zahrady pro potěšení smyslů
Identifikační údaje stavby
Název stavby:
Zahrada pro potěšení smyslů
Místo stavby:
Nový Jičín
Objednatel, investor:
Speciální pedagogické centrum Děcko, o.p.s. (příspěvková organizace)
Stupeň:
Projektová dokumentace k realizaci stavby pro vegetační prvky
Zpracovatel PD:
Bc. Adéla Heryánová
Datum předpokládané realizace:
leden 2009
A.
PRŮVODNÍ ZPRÁVA
A.1
Popis a charakteristika objektu pro umístění zahrady pro potěšení smyslů
Jako lokalita pro umístění zahrady pro potěšení smyslů byl zvolen objekt speciálního pedagogického centra, organizace Děcko, o.p.s., v Novém Jičíně, který zahrnuje prostory speciální mateřské a základní školy, sloužící dětem s tělesným, zrakovým a jiným postižením. Vzhledem k tomu, že tyto prostory prodělaly v roce 2007 výraznou rekonstrukci budov, které tak získaly zcela jinou, moderní vizáž, je zde plánováno také zkulturnění okolních, především travnatých ploch tvořících nevelkou zahradu v areálu tohoto pedagogického centra. Návrh ne příliš rozsáhlé, kompaktní ukázkové zahrady pro potěšení smyslů by měl být pro budoucí plány motivací, případně i předlohou.
113
A.2
Cíl
Cílem návrhu je vnést do prostředí handicapovaných dětí ukázkový vegetační prvek v podobě zahrady pro potěšení smyslů, který jim jednak bude sloužit při výuce a jednak by se měl stát útočištěm k odpočinku při návštěvě tohoto střediska rodiči zdejších dětí. Vzhledem k výrazné absenci vegetačních prvků v areálu střediska je tato ukázková zahrada pro potěšení smyslů velmi vítaným doplňkem. Její umístění v blízkosti herních prvků navíc umožňuje pozorování dětí při vykonávání svých aktivit.
A.3
Základní údaje o lokalitě
Územní specifikace Kraj:
Moravskoslezský
Okres:
Nový Jičín
Obec:
Nový Jičín
Katast. území:
Nový Jičín
Rozloha:
4 478 m2
A.4
Průzkumy a rozbory
Klimatické poměry Nadmořská výška:
284 m. n. m.
Průměrná roční teplota:
7, 9°C
Průměrné roční srážky:
670 mm/rok
Zem. šířka a délka:
49° 35’ , 18° 00’
Podnebí Podnebí je mírně teplé až chladnější, většinou dobře dotované srážkami, oblast leží v mírném srážkovém stínu Jeseníků.
Půdní poměry Převažují glejové hnědozemě na sprašových hlínách s rozsáhlými nivními sedimenty podél toků. Vodní poměry
114
Novojičínsko spadá pod oblast Povodí řeky Odry a jeho centrem protékají 2 drobné toky – Jičínka a Grasmanka.
Vegetační charakteristika Nový Jičín se nachází na rozhraní 2 bioregionů, Nízkojesenického s převažujícím dubobukovým vegetačním stupněm (zaujímá asi 3% výměry lesů) a regionu Ostravského s bukovým vegetačním stupněm (97% výměry) s dominantními dubovými bučinami, luhy a olšinami.
A.5
Kompoziční záměr Zahrada pro potěšení smyslů bude tvořit hlavní vegetační prvek v celém areálu
střediska pro handicapované děti. Je tedy nutné, aby skladba rostlin byla co nejpestřejší, a aby se tento poměrně finančně nákladný prvek stal vyhledávaným místem pro výuku, relaxaci i odpočinek. Půdorysné řešení zahrady pro potěšení smyslů vychází z celkové koncepce zahrady pedagogického centra, kde se střídají hranaté plochy budov s kruhovými prostranstvími pro výkon sportovních aktivit a her. Zahrada pro potěšení smyslů je ohraničena vyvýšenými záhony, tvořícími oblé linie a minimum hran. V půdorysu má zahrada tvar kruhu, otevřeného přístupovou cestou. Zahrada je situována do části pozemku, která je běžně využívána jako vedlejší vstup do areálu. Zde je také vedlejší vchod do budovy, využívaný pro opouštění budovy dětmi v době, kdy jsou svěřeny svým pedagogům. Zahrada je stejně jako celý areál řešena bezbariérově a její vstup je dětem umožněn pouze v doprovodu pedagoga nebo rodičů. Zahrada je řešena tak, aby umožňovala návštěvu jak lidem samostatně se pohybujícím, tak i nevidomým nebo osobám na invalidním vozíčku. Jelikož je zahrada umístěna v areálu speciálního, pro veřejnost nepřístupného objektu, je považována za zahradu soukromou. Zahrada pro potěšení smyslů je tvořena obvodním vyvýšený záhonem, mírně zapuštěným do terénu a přístupným pouze z jedné strany. Z vnější strany je záhon lemován vonnými a pestře kvetoucími keři, které pomáhají v zahradě vytvořit intimní atmosféru a pohledově ji jimi izolovat od okolí (výhled na sídliště a parkoviště). Vstup do zahrady pro potěšení smyslů je po obou stranách tvořen dvěma vyvýšenými záhonky, v úrovni 30 a 60 cm nad zemí, které jsou osázeny aromatickou levandulí (Lavandula angustifolia). Víceúrovňové řešení záhonů při vstupu pozvolně
115
zintenzivňuje vůni této rostliny. Navíc pro posílení barevného kontrastu pro návštěvníky se zbytky zraku je v nižším záhonu, umístěném blíže ke vstupu, použit tmavě fialově kvetoucí kultivar levandule a ve vyšším záhonu kultivar bílý. Samotné řešení zahrady je navrženo tak, aby byl návštěvník velmi jednoduchou cestou, v jejím středu doplněnou vodící linií ze speciální dlažby, proveden po celé zahradě, jednoduše zde našel místa, určená k odpočinku a neměl možnost „zabloudit“. K ještě lepší orientaci a bezpečnějšímu pohybu při prohlídce zahrady slouží zábradlí, umístěné na levé straně po celé délce vyvýšeného záhonu ve výšce cca 70 cm. Vyvýšený záhon vytváří hlavní okruh, kdy je návštěvník přiveden k rostlinám zajímavým pro hmat. Ve své polovině je záhon přerušen výklenkem, ve kterém jsou umístěny lavičky k odpočinku. Tato část je vyznačena vodící linií tak, aby byl nevidomý návštěvník upozorněn, že je zde možnost odpočinku. Zeď výklenku je jednak pro zajímavost a jednak pro vytvoření stínu v místě odpočinku oproti záhonům mírně vyvýšená. V okolí laviček jsou vyhrazeny prostory k umístění mobilní zeleně v nádobách. Tato místa jsou opět vyznačena změnou vodící linie a jsou situována tak, aby nádoby nevytvářely nevidomým osobám bariéru. Druhou možností návštěvy zahrady je jít přímým směrem od vstupu, kde se nachází koutek pro uklidnění a vychutnání si příjemné atmosféry. Při vstupu do tohoto koutku jsou v nízkých záhoncích umístěny výrazně barevné a silně vonné rostliny, které návštěvníka informují o tom, že vstupuje do zákoutí pro potěšení z vůní. Zákoutí tvoří vyvýšený kruhový záhon o polovičním poloměru, než je poloměr záhonu hlavního. Vnitřní záhon je osázen rostlinami, aromatickými po rozemnutí. Hlavním prvkem tohoto zákoutí je drobné vodní dílo v podobě půlkruhového jezírka, situovaného ve výškové úrovni vyvýšeného záhonu. Jezírko zde dotváří poklidnou atmosféru a vnáší do tohoto harmonického zákoutí příjemnou vůni stojaté vody. Voda má navíc důležitý hygienický význam, kdy může sloužit jako pomůcka pro spláchnutí aromat, které návštěvníkovi ulpěly na rukou při pozorování aromatických rostlin hmatem. Jezírko je doplněno výsadbou vodních rostlin. Pozorování, rozjímání a přístup k jezírku je umožněn díky schůdku, osázeném spec. heřmánkem, který je tradiční rostlinou, především díky své odolnosti a nízkému vzrůstu, pro pokrytí míst pro sezení. Tento schodek vytváří v těsné blízkosti vodního prvku přírodní a velmi pohodlnou náhradu mobiliáře. Rostliny ve vyvýšených záhonech jsou voleny tak, aby byly opatřeny výraznými rozlišovacími znaky. Jejich rozmístění vychází z charakteru vlastností, které by u rostlin, rostoucích vedle sebe, měly být co nejodlišnější. Každá rostlina je opatřena kovovou
116
jmenovkou s názvem v latince i Braillově písmu. Tyto jmenovky jsou nepřenosné, umístěné na koruně vyvýšeného záhonu, vždy v těsné blízkosti rostliny, kterou popisují. Jelikož je zahrada poměrně drobným zahradně-architektonickým dílem, není zde umístěn žádný orientační a informační systém. Zahrada je vytvořena přehledně a jednoduše, aby zde bylo jednoduché se orientovat i pro děti předškolního věku. Informace návštěvníkům poskytuje příslušný pedagog nebo jiný doprovod, seznámený s principem a možnostmi využití této zahrady.
A.6
Přehled výchozích podkladů Podkladem pro vypracování projektové dokumentace byl projekt obnovy prostor
mateřské a základní školy speciální, polohopis a výškopis Geodetického ústavu v Novém Jičíně, letecké snímky objektu z roku 2007 a fotodokumentace současného stavu objektu.
A.7
Členění stavby na stavební objekty
SO 01 Vyvýšené záhony SO 02 Chodníky SO 03 Vodní prvek SO 04 Mobiliář SO 05 Vegetační prvky
A.8
Věcné a časové vazby na okolí Vybudování zahrady pro potěšení smyslů bude rozčleněno do 2 etap, z nichž první
se bude týkat vybudování technických prvků a druhá výsadby vegetačních prvků.
A.9
Přehled provozovatelů
Provozovatelem bude příspěvková organizace Děcko, o.p.s. za podpory svých sponzorů.
A.10 Lhůta výstavby Předpokládané zahájení:
1/2009
117
Předpokládané ukončení:
4/2009
A.11 Celkové náklady stavby Celkové náklady na založení vegetačních prvků jsou odhadovány na 46 841 Kč. Náklady na technické prvky nejsou předmětem řešení této dokumentace.
B.
SOUHRNNÁ TECHNICKÁ ZPRÁVA
B.1
Popis jednotlivých stavebních objektů Zahrada pro potěšení smyslů je kruhového charakteru s otevřenou vstupní částí.
Průměr zahrady je 11 m a celkově zahrada tvoří plochu cca 380 m2.
SO 01 Vyvýšené záhony Vyvýšené záhony tvoří kostru zahrady pro potěšení smyslů. Zahrada se skládá s vnějšího „hmatového“ záhonu o výšce 80 cm a z vnitřního aromatického záhonu o stejné výšce. Záhony jsou zděné, vytvořené z cihel okrového odstínu tak, aby svým barevným provedením ladily s celkovým provedením zrekonstruovaných budov. Každý záhon je z vnitřní části opatřen kovovým zábradlím, které má návštěvník vždy po levé ruce (za předpokladu, že prochází zahradu po směru hodinových ručiček). Oba záhony jsou řešeny jako jednostranné, pro přístup ze své vnitřní strany. Jejich šířka je 100 cm, aby ani menší děti neměly problém na pozorované rostliny dosáhnout. Rostliny jsou v záhonu rozmístěny tak, aby vždy vytvářely pás rostliny jednoho druhu směrem od pozorovatele – byly tedy přístupné jak menším, tak i větším osobám. Na koruně záhonu je ve středu vymezeného prostoru pro konkrétní druh rostliny umístěna kovová jmenovka s názvem rostliny v latince (český název, latinský název) a s vyraženým popiskem v Braillově písmu. Rozměry jmenovky jsou 7x12 cm. Technické řešení záhonu je záležitostí návrhu stavební firmy, důležité však je, aby bylo v záhonech zajištěno dostatečné odvodnění a byl zvolen takový povrch, který by při doteku nevyvolával u nevidomých nepříjemný pocit.
118
SO 02 Chodníky Chodník z betonové dlažby tvoří celou vnitřní, pochozí část zahrady. Šířka chodníku je 2 m, aby byl zajištěn bezpečný průchod jak dětem se slepeckou holí, tak i dětem na vozíčku a případně, aby se do zahrady mohlo při výuce bezpečně vejít několik dětí najednou. Dlažba je doplněna vodící linií, tvořenou dvěma řadami speciálních dlaždic s výstupky pro nevidomé. Tato linie by měla být v kontrastním odstínu s okolní dlažbou. Vodící linie je vedena středem chodníku a v místech, kde je nutno návštěvníka upozornit na překážku nebo místo k odpočinku je tato linie přerušena linií na sebe kolmou.
SO 03 Vodní prvek Toto drobné vodní dílo má charakter vyvýšeného záhonu o půlkruhovém řešení. Jedná se o prvek s klidnou, stojatou hladinou, doplněný výsadbou vodních rostlin. Zadní část vodního prvku je obepnutá vyvýšeným záhonem s pestrobarevnými, středně vysokými trvalkami, tvořícími kulisu pro pohled ze středu záhonu. Přední část vodního prvku tvoří schůdek o výšce 50 cm, sloužící jako přírodní odpočívadlo. Vodní hladina zasahuje cca 10 cm pod úroveň koruny vyvýšeného záhonu a hloubka vody je cca 50 cm.
SO 04 Mobiliář Mobiliář je umístěn ve výklenku, situovaném ve středu hlavního okruhu. Jedná se o lavičky z kombinace dřeva a světlého kovu v odstínech odpovídacích prvkům zrekonstruovaných budov pedagogického centra. Jsou zde umístěny 4 kusy laviček, mezi nimiž je vymezen prostor pro umístění mobilní zeleně. Výklenek s lavičkami je vyznačen vodorovnou vodící linií, kolmou na linii hlavního okruhu. S odpadkovými koši ani dalším mobiliářem se v zahradě nepočítá.
SO 05 Vegetační prvky Hlavním předmětem projektové dokumentace jsou vegetační prvky. Pro projekt zahrady pro potěšení smyslů byly využity 3 rostlinné formy – keře, trvalky a vodní rostliny. Keře lemují zahradu z vnější strany z místa, kde se mírně zvedá terén a vytváří zde především optickou bariéru pro pohled ze zahrady na nedaleké sídliště a parkoviště, a samozřejmě také pro pohled opačný. Tyto keře jsou voleny pro svou vůni, barevnou 119
pestrost a výšku cca do 2 m. Vzhledem k tomu, že se jedná o zahradu pro děti, je zde nutné zcela vypustit rostliny jedovaté. Největší část sortimentu zahrnují trvalky, které jsou použity ve všech vyvýšených i nízkých záhonech. Jedná se především o trvalky s výraznou barvou květu, trvalky s listy zajímavými na dotek a trvalky aromatické. Rostliny jsou vysazovány po několika kusech z jednoho druhu tak, aby postupně vytvořily přehledné, zapojené pásy, snadno přístupné a pozorovatelné hmatem. Plocha každé rostliny je cca 1 m2. Většinou se jedná o nižší trvalky kompaktního růstu, které po zapojení vytvoří tzv. koberečky nebo bochánky. V pozadí vodního prvku jsou využity trvalky středního vzrůstu o výšce cca 40-60 cm, které zde mají plnit funkci optické bariéry a dotvořit tak intimnější atmosféru centrální, odpočinkové plochy zahrady. Hlavním prvkem této odpočinkové části je vodní prvek s odpočívadlem, umístěným ve své přední části směrem od vstupu. Tato obdélníková plocha je tvořena zídkou, osázenou ve své horní části kobercem ze rmence sličného (Chamaemelum nobile), který je zajímavý nejen svou jablečnou vůní, ale především vysokou odolností proti zátěži, proto byl již v dávných dobách často využíván na místech, určených k odpočinku. Zídka s touto rostlinou slouží jako náhrada lavičky, s vodním prvkem v pozadí a stává se tak ideálním místem k odpočinku a relaxaci. Vodní prvek představuje velmi atraktivní doplněk, dotvářející poklidnou atmosféru zahrady. Je oživen drobnou výsadbou vodních rostlin, které jsou především zajímavé pro hmat. Tabulky s popisky těchto rostlin jsou umístěny na horním okraji vodního prvku. Jako dodavatel rostlinného matriálu bylo zvoleno zahradnické centrum Bálek ve Staré vsi nad Ondřejnicí (Rodinná 218, Stará Ves nad Ondřejnicí), které se nachází cca 18 km od Nového Jičína a které nabízí kompletní sortiment rostlin, navržených pro projekt zahrady pro potěšení smyslů.
120
B.2
Rozpočet pro založení vegetačních prvků v zahradě pro potěšení smyslů
Seznam rostlin pro použití v zahradě pro potěšení smyslů: Specifikace Poř. č.
Životní forma
Latinský název
Český název
Konečná výška (cm)
Spon (cm)
Potřeba rostlin (ks)
Dodavatel
výpěstku (výška,
Maloobchodní
Cena
typ výpěstku,
cena (Kč)
celkem (Kč)
50
200
65
130
40
160
50
360
50
300
35
420
35
350
obal)
1
2
keř
keř
Buddleja davidii ´Naho Blue´
Deutzia scabra ´Candidissima´
40-50, 2-3 letý komule Davidova
180-300
100x100
4
ZC Bálek
odrostek, kontejner 40-50, 2-3 letý
trojpuk drsný
250
100x100
2
ZC Bálek
odrostek, kontejner 20-25, 2-3 letý
3
keř
Potentilla fruticosa
mochna křovitá
60-80
100x100
4
ZC Bálek
odrostek, kontejner 30-40, 2-3 letý
4
keř
Syringa x persica ´Nana´
šeřík perský
180
100x100
2
ZC Bálek
odrostek, kontejner
5
trvalka
6
trvalka
7
trvalka
Hosta ventricosa Phlox paniculata ´Pink Panther´ Pennisetum alopecuroides
bohyška
40-60
40x40
6
ZC Bálek
plamenka latnatá
50-100
40x40
12
ZC Bálek
dosan psárkovitý
100
30x30
10
ZC Bálek
121
sazenice, K13 sazenice, K13
sazenice, kontejner 9x9
8
trvalka
Aster dumosus ´Lilac´
hvězdnice
25
30x30
12
ZC Bálek
9
trvalka
Omphalodes verna
Pupkovec jarní
10-30
30x30
20
ZC Bálek
10
trvalka
Pulmonaria officinalis
Plicník lékařský
10-20
30x30
20
ZC Bálek
11
trvalka
Tradescantia virginiana
poděnka viržinská
30-60
30x30
20
ZC Bálek
12
trvalka
Lamium maculatum
hluchavka skvrnitá
20-50
30x30
20
ZC Bálek
13
trvalka
Marrubium supinum
jablečník
15-30
30x30
20
ZC Bálek
14
trvalka
Nepeta x fassenii
šanta zkřížená
50
30x30
20
ZC Bálek
15
trvalka
Stachys byzantina
čistec vlnatý
30-50
30x30
20
ZC Bálek
16
trvalka
Festuca glauca
kostřava sivá
20-30
40x40
12
ZC Bálek
17
trvalka
Alchemilla mollis
kontryhel měkký
40-70
30x30
20
ZC Bálek
18
trvalka
Mentha x piperita
máta peprná
60-80
30x30
20
ZC Bálek
19
trvalka
Melissa officinalis
meduňka lékařská
60-80
30x30
20
ZC Bálek
20
trvalka
Origanum vulgare
dobromysl obecná
30-50
30x30
20
ZC Bálek
122
sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, K12 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kont. 9x9
35
420
25
500
25
500
35
700
25
500
25
500
25
500
25
500
50
600
35
700
20
400
20
400
20
400
21
trvalka
22
trvalka
23
20-30
10x10
45
ZC Bálek
30-60
30x30
20
ZC Bálek
šalvěj lékařská
30-75
30x30
20
ZC Bálek
saturejka horská
35
30x30
20
ZC Bálek
15-30
15x15
40
ZC Bálek
tymián obecný
15-30
15x15
40
ZC Bálek
levandule lékařská
45-100
40x40
12
ZC Bálek
levandule lékařská
45-10
40x40
4
ZC Bálek
Rudbeckia fulgida
třapatka
50-160
40x40
4
ZC Bálek
Chamaemelum nobile
rmenec sličný
20
15x15
60
ZC Bálek
leknín
20-100
-
1
ZC Bálek
Sagittaria sagittifolia
šípatka střelolistá
5-50
-
3
ZC Bálek
Typha minima
orobinec nejmenší
30-50
-
5
ZC Bálek
Allium schoenoprasum
pažitka obecná
Santolina
svatolína
chamaecyparissus
cypřišková
trvalka
Salvia officinalis
24
trvalka
Satureja montana
25
trvalka
Thymus serpyllum
26
trvalka
Thyms vulgaris
27
trvalka
28
trvalka
29
trvalka
30
trvalka
31
vodní r.
32
vodní r.
33
vodní r.
Lavandula angustifolia ´Alba´ Lavandula angustifolia ´Loddon Blue´
Nymphaea odorata ´Sulphurea´
mateřídouška obecná
sazenice, K9
35
1575
35
700
35
700
35
700
20
800
20
800
45
540
45
180
35
140
15
900
150
150
sazenice, K15
65
195
sazenice, K12
70
350
sazenice, K12
sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, K13
sazenice, K13
sazenice, K13 sazenice, kontejner 9x9 sazenice, květináč 15
Celková cena za rostlinný materiál:
123
15 570 Kč
Pracovní operace pro založení zahrady (dle ceníku stavebních a sadovnických úprav z roku 2007):
Poř. č.
Číslo prac.
Název prac. operace
M. j.
Množství
Cena za m.j. (Kč)
Cena celkem (Kč)
operace 1
18480-2111
chem. odplevelení pozemku
m2
30
0,5165
16
2
-
Roundup 4-6 l/ha
l
0,018
229
4,20
3
18340-3112
obdělání půdy rytím
m2
30
9,53704
286
2
30
2,90625
87
3
18340-3152
obdělání půdy hrabáním
m
4
18410-2211
výsadba keřů a trvalek do 1 m výšky
ks
558
52,708
29 411
5
-
zálivka keřů a trvalek (30 l/m2-10mm/m2)
l
900
1,63037
1467
Celkové náklady na založení vegetačních prvků v zahradě pro potěšení smyslů: Nákup rostlinného materiálu
15 570 Kč
Náklady na pracovní operace pro založení
31 271 Kč
Celkové náklady
46 841 Kč
Pozn.:
Následná údržba není předmětem řešení této dokumentace, lze však stanovit, že se bude jednat o I. intenzitní třídu údržby.
124
6. DISKUSE Základní část diplomové práce tvoří literární přehled, který byl zpracován na základě odborných poznatků, načerpaných především z domácích a zahraničních literárních pramenů. Kromě literárních zdrojů byly využity také zdroje internetové a velmi cenné informace, poskytnuté prostřednictvím e-mailu zástupci konkrétních domácích i světových slepeckých zahrad. Literární část je tvořena sedmi samostatnými kapitolami, z nichž první kapitola se zaměřuje na základní pojmy daného tématu. Základní pojmy byly čerpány především z odborné zahradnické literatury a v případě pojmů, týkajících se zrakového postižení, ze speciální literatury o zrakově postižených a z vyhlášky č. 369/2001 Sb.. Obecné termíny, jako jsou definice zraku, hmatu, čichu apod. byly definovány dle největší světové elektronické encyklopedie, Wikipedia. Rozdíly ve významech termínů dle jednotlivých autorů nebyly příliš výrazné. Vždy byla zvolena ta citace, která co nejstručněji a nejvýstižněji popisovala podstatu věci. Následující kapitola byla zaměřena na obecnou charakteristiku zrakově postižených, jejich typy dle stupně zrakového postižení, na způsoby jejich vnímání a jejich požadavky pro pohyb v prostoru. Tyto informace byly načerpány ze speciální literatury o zrakově postižených, která byla dostupná povětšinou v podobě brožur a příruček, vydávaných pouze v omezeném počtu kusů přímo pro střediska a organizace pro nevidomé. Tyto prameny bylo poměrně komplikované získat, o to cennější však byly informace, které následně pro tuto práci poskytly. Co se týká této speciální literatury, byly využívány především dva zdroje, a to Keblová (1999), která ve svých třech publikacích velmi podrobně popisuje způsoby smyslového vnímání osob s těžkými zrakovými vadami, a Dudr (2000), který se zabývá obecně prostorovými požadavky a pohybem nevidomých v prostoru. Publikace dalších autorů byly využity jen orientačně, protože jejich obsah byl pro potřeby této práce až příliš podrobný, s řadou odborných oftalmopedických termínů. Ostatní kapitoly literárního přehledu práce jsou již zaměřeny na konkrétní vztah ZaKA a nevidomých, kde byl kladen důraz především na možnosti tvorby zarad pro zrakově postižené, které dnešní doba nabízí. Podle způsobu smyslového vnímání byly zahrady rozlišeny na zahrady pro vnímání pouze jedním smyslem (např. zahrady vůní) a na zahrady, které komplexně povzbuzují všechny lidské smysly (tzv. zahrady smyslů). Charakteristika těchto zahrad vychází především z informací, načerpaných ze zahraničních literárních zdrojů a z konkrétních příkladů
125
těchto typů zahrad, které jsou stručně popsány v následující kapitole. Informace o nejvýznamnějších světových slepeckých zahradách byly obvykle poměrně snadno přístupné po vyhledání na internetu. V některých případech, kdy byla pouze zmínka o zahradě, případně její lokalizaci a jakékoliv další informace nebyly zveřejněny, byl využit kontakt na správce zahrady. Všichni kontaktovaní správci slepeckých zahrad byli velmi
ochotni,
poskytnout
požadované
informace.
Jediným
problémem
při
zpracovávání těchto soupisů současných slepeckých zahradách bylo, zjistit si termín, kterým je slepecká zahrada označována. Poměrně často pro tyto typy zahrad nebylo použito obecného překladového termínu jako např. der Blindengarten (německy) nebo Garden for the Blind (anglicky), ale jednalo se o konkrétní ustálený termín, který se mnohdy i v jednotlivých částech dané země lišil (např. v USA – Sensory gardens a Garden of senes). Literární přehled uzavírá část, zaměřená na použití rostlin v těchto specifických zahradách, jejíž součástí je podrobný přehled poměrně širokého sortimentu rostlin, vhodných pro své vlastnosti k použití ve slepeckých zahradách. Tato poměrně náročná a problematická část byla zpracována na základě použití velkého množství odborné domácí literatury. Mezi tvrzeními jednotlivých autorů, především co se týká požadavků na stanoviště jednotlivých druhů rostlin, byly zjištěny mnohdy značné nesrovnalosti. Přihlédnuto bylo vždy k informacím z nejrozsáhlejšího odborného díla. Seznam rostlin byl uspořádán dle životních či pěstitelských forem rostlin (např. letničky, trvalky, keře) a jednotlivé rostliny v tabulkách byly seřazeny abecedně, podle začlenění na úrovni čeledi a následně dle latinského názvu rostliny. V tabulce jsou uvedeny jednak obecné vlastnosti těchto rostlin, jejich požadavky na stanoviště a dále také specifikace vlastnosti, díky které byla rostlina do seznamu zařazena. Tato specifikace byla částečně problematická pouze u údaje, kdy byl vyjadřován charakter vůně vonných rostlin, protože vnímání těchto vůní a jejich přirovnání k jistým známým věcem (např. vůni citrónu, čokolády, medu) je velmi individuální záležitostí. Zvolené specifikum vůně bylo stanoveno vždy na základě shody několik autorů. Následující kapitola, metodika práce, řeší způsob vyhodnocení dvou témat, a to analýzy dostupnosti sortimentu rostlin pro slepecké zahrady na našem trhu a analýzy a hodnocení současného stavu zvolených slepeckých zahrad. V prvním případě bylo zvoleno 20 podniků, u nichž byl zkoumán sortiment nabízených rostlin a vyhodnoceno, z kolika procent je možno zajistit kompletní požadovaný sortiment pro realizaci slepecké zahrady. Výsledky tohoto hodnocení jsou poměrně orientační, protože byly hodnoceny pouze komplexně skupiny rostlin, ne konkrétní druhy. Hodnocení 126
dostupnosti konkrétních druhů by bylo příliš komplikované, protože sortiment pro použití ve slepeckých zahradách je dosti široký a volba konkrétních druhů je velmi individuální záležitostí dle zaměření zahrady, charakteru stanoviště a skupiny návštěvníků, pro které je zahrada vytvářena. V případě analýzy současného stavu slepeckých zahrad bylo vybráno šest modelových objektů, z nichž jeden byl zahraniční. U těchto objektů bylo provedeno terénní šetření a ohodnocení jejich vlastností z pohledu využitelnosti nevidomými a z pohledu ZaKA. Na základě „fuzzy logiky“ bylo vytvořeno celkové hodnocení jednotlivých slepeckých zahrad. Tato metoda byla zvolena z toho důvodu, že ne všechny hodnocené skutečnosti mají pro využitelnost nevidomými a kompozici ZaKA stejnou hodnotu. Dosažené výsledky jsou tedy přesnější a směrodatnější, než by tomu bylo u vyhodnocení např. pomocí aritmetického průměru. Z dosažených výsledků vyplývá, že navštívené zahrady nemají výraznější nedostatky. Patrné je, že co se týká smysluplného ztvárnění zahrady dle potřeb nevidomých, promyšlenosti kompozičního řešení a zajištění údržby vegetačních prvků, jsou na tom podstatně lépe soukromé objekty, využívané výhradně nevidomými. Stav veřejných slepeckých zahrad však oproti ostatním prostorám, navštěvovaným veřejností, svou jedinečností zřejmě mezi návštěvníky i správci budí respekt, protože ani v tomto případě není stav těchto objektů špatný. Bohužel v případě veřejných slepeckých zahrad byly zaznamenány značné nedostatky, týkající se údržby zeleně, která by v případě těchto objektů měla být velmi intenzivní, aby neměli nevidomí např. při hmatovém zkoumání rostlin problém rozeznat kulturní rostlinu od plevele. Na téma „Zahrady pro handicapované“ již byly zpracovány dvě diplomové a jedna bakalářská práce. Žádná z nich se však podobným hodnocením a analýzou nezabývala a nebyly zjištěny ani jiné dostupné prameny, se kterými by bylo možno získané výsledky srovnat. Hlavním výsledkem diplomové práce bylo vytvoření Zahrady pro potěšení smyslů, která byla situována do objektu Speciálního pedagogického centra Děcko v Novém Jičíně. Tento návrh byl zpracován do podoby projektové dokumentace pro vegetační prvky, složené z průvodní zprávy, souhrnné technické zprávy a výkresové části s osazovacím plánem. Při jeho zpracovávání bylo využito půdorysných plánků objektu, leteckých snímků, informací, získaných od vedení tohoto centra a výsledků terénního šetření, které byly doplněny fotodokumentací. Návrh by měl sloužit jako motivační projekt při plánování obnovy prostor zahrady u pedagogického centra. 127
7.
ZÁVĚR Diplomová práce byla zaměřena především na použití rostlin ve slepeckých
zahradách. Pro přiblížení problematiky zrakového postižení však bylo uznáno za vhodné, zařadit do této práce také kapitoly, zabývající se typy zrakových vad, protože ne vždy musí být ztráta zraku u zrakově postiženého úplná a takovýto člověk může mít na slepeckou zahradu zcela jiné požadavky, především na její barevnost, než člověk nevidomý. Dále zde byly shrnuty prostorové požadavky nevidomých, které vycházejí z obecné vyhlášky a jsou určující také pro parametry technických prvků ve slepeckých zahradách. Hlavní část literárního přehledu byla zaměřena na vztah mezi ZaKA a zrakově postiženými, čímž byla vymezená díla, vytvářená pro nevidomé (zahrady vůní, zahrady smyslů, aj.). Informace o těchto dílech byly získány především ze zpracovaného přehledu nejvýznamnějších světových zahrad, jejichž vývoj má své počátky ve 40. letech 20. století, kdy byla vytvořena první slepecká zahrada v Budapešti. Stručný popis vybraných slepeckých zahrad je doplněn poznámkou, zaměřenou na použití rostlin. V závěru literárního přehledu je umístěn podrobný seznam s rostlinami, vhodnými pro použití ve slepeckých zahradách. Na základě zvolených metodických postupů bylo dosaženo výsledků v oblasti analýzy dostupnosti sortimentu rostlin, vhodných pro použití ve slepeckých zahradách, na našem trhu, kdy byly na základě 100% možnosti zajistit kompletní sortiment pro realizaci slepecké zahrady stanoveny 2 zcela vyhovujícíc podniky z celkem 20-ti hodnocených. Dále byla provedena analýza stavu slepeckých zahrad, u kterých bylo na základě „fuzzy logiky“ vypočteno celkové hodnocení. Z tohoto hodnocení vyplynulo, že kvalita zpracování i následné péče je patrně vyšší u slepeckých zahrad soukromých. Hlavním výsledkem práce je návrh Zahrady pro potěšení smyslů, situovaný ve Speciálním pedagogickém centru v Novém Jičíně, který byl vytvořen na základě všech načerpaných poznatků z průběhu zpracovávání diplomové práci. V kapitole přílohy práce jsou umístěny schémata a výkresy k tomuto návrhu, včetně osazovacího plánu. Doplňujícími přílohami práce jsou – „Poznávačka potmě“, rozhovor na téma „Jak vnímají rostliny nevidomí“ a aktuální seznam rostlin ve dvou konkrétních domácích slepeckých zahradách. Diplomová práce by tímto měla tvořit kompletní dílo, shrnující všechny informace, požadavky a parametry, potřebné pro vytvoření slepecké zahrady.
128
8.
RESUMÉ Diplomová práce se komplexně zabývala problematikou zrakového postižení se
zaměřením na vztah zrakově postižených osob k rostlinám a jejich použití z hlediska zahradní a krajinářské architektury (ZaKA). Z pohledu ZaKA jsou nevidomým osobám vytvářena díla, nazývaná slepecké zahrady (zahrady pro zrakově postižené, zahrady smyslů). Tato práce byla vytvořena na základě využití odborné literatury, spolupráce s osobami, pohybujícími se v oblasti péče o zrakově postižené, a vlastních průzkumů současných slepeckých zahrad v České republice a v zahraničí. Na základě získaných podkladů a poznatků byl vytvořen systematický seznam rostlin, členěný podle jednotlivých vlastností rostlin, důležitých pro použití ve slepeckých zahradách. Dále byla zpracována analýza dostupnosti sortimentu rostlin pro použití ve slepeckých zahradách na našem trhu a na základě terénního šetření bylo vypracováno podrobné zhodnocení slepeckých zahrad v České republice a jedné zahrady zahraniční, a to jednak z pohledu ZaKA a jednak v závislosti na vhodnosti řešení zahrady pro zrakově postižené. Hlavním výsledkem práce je vypracovaný návrh modelové
Zahrady
pro
potěšení
smyslů,
situovaný
v objektu
Speciálního
pedagogického centra v Novém Jičíně. Práce obsahuje četné obrazové přílohy a přílohy speciální, kterými jsou projekt „Poznávačka potmě“ a rozhovor na téma „Jak vnímají rostliny nevidomí?“.
SUMMARY The diploma work deals with the problems of visual defects and it is focused on the relations between the visually handicapped and plants and their application within the garden and landscape architecture. From the garden and lanscape point of view the works of art called sensory gardens are being created for the blind people. This work was based on special literature, questionnairing and cooperation among those look after the visually handicapped, including the exploration of sensory gardens in the Czech Republic as well as abroad. This research resulted in systematic list of plants qualified according to characteristics of the individual plants. It is impotant for the plant application in sensory gardens. Main outcome this work is the project of „Sensory garden“. The diploma work includes numerous picture supplements and special enclosures such as the project „Identification in Darkness“ and the interview „How do the blinds take in plants?“. 129
9.
POUŽITÁ LITERATURA
Citace literárních zdrojů byla provedena podle ČSN ISO 690 a ČSN ISO 690-2. BOLDIŠ, Petr. Modely a příklady citací u jednotlivých typů dokumentů. 1999-2004.
9.1. Knihy BALOUN, JAHODÁŘ, LEIFERTOVÁ. Rostliny způsobující otravy a alergie. Praha: Avicenum, 1989. 276 s. ISBN 08-083-89. BODLÁK, J. Bylinky v léčitelství, kosmetice a v kuchyni. Olomouc: Poznání, 2005. 295 s. ISBN 80-86606-40-6. BÖDEKER, N., KIERMEIER, P. Plantus: Personal edition Freilandpflanzen. Stuttgart: Eugen Ulmer Verlag, 1997. +CD příloha BREMNESSOVÁ, L. Bylinář. Praha: Fortuna print, 1994. 287 s. ISBN 80-85873-00-1. ČÁLEK, CERHA, HOLUBÁŘ. Vývoj osobnosti těžce zrakově postižených. Praha: Achát. 1992. 244 s. ISBN neuvedeno. ČERNÁ, GUTH. Kapesní herbář léčivých rostlin. Praha: Avicenum, 1985. 140 s. ISBN 08-028-85. ČERNOHORSKÁ, K. Koncepční a tvůrčí principy zahradně architektonických úprav pro tělesně postižené osoby. Lednice 1996. Diplomová práce na ZF MZLU, Ústav zahradní a krajinářské architektury. Vedoucí práce Prof. Ing. Ivar Otruba, CSc.. DOSTÁL, J. Klíč k úplné květeně ČSR. Praha: ČSAV, 1954. 1184 s. ISBN neuvedeno. DUDR, V. Metodické poznámky k vytváření podmínek pro samostatný a bezpečný pohyb nevidomých a slabozrakých lidí. Díl 1. Praha: SONS ČR, 2000. 114 s. ISBN 80902025-4-3. FILIPOVÁ, D. Život bez bariér (Projekty a rekonstrukce). Praha: Grada, 1998. 104 s. GAIDA, W., GROETHE, H. Gehöltze: Handbuch für Planung und Ausführung. BerlinHannover: Patzer Verlag, 2000. ISBN neuvedeno. HAARPAINTER, A. Voňavá zahrada. Praha: Grada, 2005. 80 s. ISBN 80-247-1055-2. HENSCHEL, D. Plané rostliny k jídlu. Praha: Granit, 2004. 252s. ISBN 80-7296-033-4. HARAGSIM, O. Včelařské byliny. Praha: Grada, 2007. 124s.ISBN 978-80-247-2157-6. HIEKE, K. Lexikon okrasných dřevin. Praha: Helma, 1994. 739 s. ISBN neuvedeno. HOFFMANOVÁ, H. Barevné vnímání zrakově postižené mládeže. Praha: SONS, 1993. 92 s. ISBN neuvedeno.
130
HORÁČEK, P. Encyklopedie listnatých stromů a keřů. Brno: Computer Press, 2007. 748 s. ISBN 978-80-251-1708-8. HURYCH, V. Okrasné dřeviny pro zahrady a parky. Praha: Květ, 2003. 224 s. ISBN 80-85363-46-5. JANČA, ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin I. Praha: Eminent, 287 s. 1994. ISBN 8085876-02-7. JANČA, ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin II. Praha: Eminent, 1995. 287 s. ISBN 80-85876-04-3. JANČA, ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin III. Praha: Eminent, 1995. 287 s. ISBN 80-85876-14-0. JANČA, ZENTRICH. Herbář léčivých rostlin IV. Praha: Eminent, 1996. 287 s. ISBN 80-85876-20-5. JESENSKÝ, J. Hmatové vnímání informací s pomocí tyflografiky. Praha: SPN, 1988. 228 s. ISBN neuvedeno. JIRÁSEK, STARÝ, SEVERA. Kapesní atlas léčivých rostlin. Praha: SPN, 1986. 320 s. ISBN 14-573-85. JÜRKE, REINHARD, MÜNKEN. Bobulové, užitkové a léčivé rostliny. Praha: Ikar, 1996. ISBN 80-7202-023-4. KASPAROVÁ, VANĚK. Letničky a dvouletky. Praha: ZN Brázda, 1993. 160 s. ISBN 80-209-0247-3. KEBLOVÁ, A. Čich a chuť u zrakově postižených - brožura. Praha: Septima, 1999. 30 s. ISBN 80-7216-081-8. KEBLOVÁ, A. Hmat u zrakově postižených – brožura. Praha: Septima, 1999. 40 s. ISBN 80-7216-085-0. KEBLOVÁ, A. Sluchové vnímání u zrakově postižených – brožura. Praha: Septima, 1999. 30 s. ISBN 80-7216-080-X. KLEINOD, B. Zahrady pro seniory. Praha: Brázda, 2004. 96 s. ISBN 80-209-0329-1. KLIKOVÁ, PAVELKOVÁ. Voda, zahrada a vodní rostliny. Praha: Grada, 1999. 96 s. ISBN 80-7169-760-5. KLIKOVÁ, PAVELKOVÁ. Pěstujeme bylinky. Praha: Grada, 2007. 112 s. ISBN 80247-1902-9. KOFROŇOVÁ, H. Zahrady pro tělesně postižené. Lednice 2006. Bakalářská práce na ZF MZLU, Ústav ZaKA. Vedoucí práce Ing. Přemysl Krejčiřík, PhD..
131
KOBLÍŽEK, J. Jehličnaté a listnaté dřeviny našich zahrad a parků. Praha: Sursum, 2000. 448 s. ISBN 80-85799-86-3. KRÁL, Václav a kol. Malý encyklopedický slovník A-Ž. Praha: Academia, 1972. 1456 s. ISBN 0095-21-082-72. KŘIKAVA, J. Pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin. Skriptum MZLU v Brně, 1993. ISBN 80-7157-084-2. KUBÁT, K. Klíč ke květeně České republiky. Praha: Academia, 2002. 927 s. ISBN 80200-0836-5. KULFAN, KREJČA. Nový atlas léčivých rostlin. Bratislava: Príroda, 2001. 272 s. ISBN 80-07-00261-8. KUŤKOVÁ, T. Studijní materiály pro předmět Květinářství II. 2006. Zahradnický fakulta MZLU v Brně. KVĚTOŇOVÁ – ŠVECOVÁ. Oftalmopedie. 2.vyd. Brno: Paido, 2000. 71 s. ISBN 8085931-84-2. LÁNSKÁ, ŽILÁK. Jedlé rostliny z přírody. Praha: Aventium, 2006. 224 s. ISBN 8086858-13-8. MAETHE, H. BdB-Handbuch: Gehölzsortimente und ihre Verwendung. Pinneberg: Grün ist Leben, 1999. ISBN neuvedeno. MACHOVEC,
Jaroslav.
Sadovnická
dendrologie.
Praha:
Státní
pedagogické
nakladatelství, 1982. 246 s. ISBN neuvedeno. MAYER, J. G. Bylinky z klášterní lékárny. Praha: Knižní klub, 2004. 432 s. ISBN 80242-1099-1. MIKULA, VANKEE. Plody planých a parkových rostlin. Praha: SPN, 1979. 312 s. ISBN 14-019-79. NEUGEBAUEROVÁ, J. Pěstování léčivých a kořeninových rostlin. Skriptum MZLU v Brně, 2006. ISBN 80-7157-997-1. OTRUBA, I. Zahradní architektura pro střední a vysoké školy. Šlapanice: ERA, 2002. 357 s. ISBN 80-86517-13-6. PASEČNÝ P. Zahradní trvalky. Praha: Grada, 2003. 92 s. 80-247-0538-9. PEJCHAL, M. Obecná dendrologie, vybrané kapitoly specializačního studia komplexní péče o dřeviny. Mělník, 1993. 92 s. ISBN neuvedeno. PETŘÍKOVÁ, K. Špeciálne rasliny. Skriptum MZLU v Brně, 1996. ISBN 80-7157187-3. PŘÍHODA, A. Léčivé rostliny. Praha: SZN, 1980. 296 s. ISBN 07-033-80. 132
SCHOLL, G. T. Foundations of education for Blind and Visually handicapped childern and Youth. New York: A. foundation for the Blind, 1986. 509 s. ISBN 0-89128-124-X. SMÝKAL, J. Hovory s rodiči o výchově nevidomého dítěte. Praha: Svaz invalidů ČSR, 1988. 148 s. ISBN neuvedeno. ŠIMEK, P. Koncept osnovy přednášek pro předmět Zakládání a údržba zeleně. 2006. Zahradnická fakulta MZLU v Brně. ŠTRUSA, ŽILÁK. Cibulové a hlíznaté rostliny. Praha: Aventium, 1997. 224 s. ISBN 80-85277-78-6. VEČEŘOVÁ, J. Zahrady pro tělesně postižené. Lednice 2006. Diplomová práce na ZF MZLU, Ústav ZaKA. Vedoucí práce Prof. Ing. Ivar Otruba, CSc.. VĚTVIČKA, ŽILÁK, TULÁČKOVÁ. Trvalky. Praha: Aventium, 2004. 224 s. ISBN 80-7151-234-6. VONÁŠEK, TREPKOVÁ. Chuť a aroma. Praha: Maxdorf, 2002. 124 s. ISBN 8085800-51-9. VERMEULEN, N. Encyklopedie letniček. Praha: Rebo, 2001. 319 s. ISBN 80-7234187-1. WIENER, P. Prostorová orientace a samostatný pohyb zrakově postižených. Praha: Avicenum, 1986. 106 s. ISBN neuvedeno. WOJTOWICZ, D. Bylinky z vlastnej záhrady. Brno: Computer press, 2005. 72 s. ISBN 80-251-0419-2.
9.2. Časopisy Časopis PRAKTIK, téma Léčivky, březen 2007. Vydal Hortiservis Řečice. FLÓRA NA ZAHRADĚ - čl. Červená vždycky potěší, 11/2004, str. 30-33. - čl. Oranžová zahrada, 9/2004, str. 30-33. - čl. Zářivě žlutá zahrada, 2/2004, str. 30-33. HÁJKOVÁ, Eliška: Zahrada pro nevidomé. Zahradníctvo. 1979, č. 10, s. 476- 477. KLANITZER B., BÖHME S.: Ein Wort für Blindenparks. Landschaftsarchitektur. 1984, č. 13, str. 82. KVIZDOVÁ, E. čl. Bylinky v kuchyni, 8/2004, str. 44-45. NAŠE KRÁSNÁ ZAHRADA - Speciál Bylinky, 3/1999, 54 s.
133
- čl. Zelená pokladnice vůní, 4/2005, str. 68-71. - čl. Voňavá radost, 5/2004, str. 12-13. - čl. Vyvýšený záhon, 3/2004, str. 52-55. - čl. Tón v tónu, 12/1997, str. 18-19. - čl. Listy hebké jako samet, 12/1999, str. 10-13. - čl. Zahrada plná vůní a barev, 8/1999, str. 6-12. NĚMCOVÁ, L.. Tyršův sad v Brně. Zahrada- park- krajina. 2005, roč. XV/5, s.19-21. Katalog květinových osiv BENARY, 2007-2008.
9.3. Internetové zdroje Arboretum MZLU v Brně
[online]. [cit. 2007-08-16]. Dostupný z WWW:
Aromaterapie
[online].
[cit.
2008-02-12].
Dostupný
z WWW:
Bariéry
[online].
[cit.
2007-08-12].
Dostupný
z WWW:
Blindengarten
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Blindengarten
Bremen
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Blindengarten in Deutschland
[online]. [cit. 2007-10-07]. Dostupný z WWW:
Bremen
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Brooklyn
botanic garden
[online]. [cit. 2007-10-06].
Dostupný z WWW:
[online]. [cit. 2007-10-06].
Dostupný z WWW:
Brooklyn
botanic garden
Darlington
south
park
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Denver
botanic
gardens
[online].
134
Diskuse na téma Ogród dla niewidomych
[online]. [cit. 2007-09-18]. Dostupný
z WWW: Everton
[online].
[cit.
2007-10-06].
Dostupný
z WWW:
Fragrant
garden
Seattle
[online].
[cit.
2007-10-06].
Dostupný
z WWW:
Gertrude
Jekyll
[online].
[cit.
2007-10-06].
Dostupný
z WWW:
Herb and fragrance garden
[online]. [cit. 2007-10-06]. Dostupný z WWW:
Chatsworth sensory garden
[online]. [cit. 2007-10-06]. Dostupný z WWW:
Květiny a vůně
[online]. [cit. 2007-08-07]. Dostupný z WWW:
rostlin.unas.cz/kvetiny-a-vune.htm> Morrison
center
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Nevidomí
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Oizumi
Ryokuchi
Park
[online].
[cit.
2007-10-07].
Dostupný
z WWW:
Osaka
[online].
[cit.
2008-03-05].
Dostupný
z WWW:
Palata [online]. [cit. 2007-10-06]. Dostupný z WWW: Sansehaver
[online].
[cit.
2007-10-06].
Dostupný
z WWW:
Seattle
[online].
[cit.
2007-07-18].
Dostupný
z WWW:
Sensory
garden
[online].
[cit.
2007-10-06].
Dostupný
z WWW:
SONS-sjednocená organizace nevidomých a slaborzakých [online]. [cit. 2007-07-18]. Dostupný z WWW: Svaz školkařů ČR [online]. [cit. 2007-07-18]. Dostupný z WWW:
135
Tennantlake
[online].
[cit.
2007-06-30].
Dostupný
z WWW:
Tyršův
sad
[online].
[cit.
2007-06-30].
Dostupný
z WWW:
Vůně, tajemná duše rostlin [online]. [cit. 2007-08-07]. Dostupný z WWW: Whatcom [online]. [cit. 2007-07-18]. Dostupný z WWW: < http://www.accessibletrails.com/NW_Wa/whatcom.htm> Wikipedia - otevřená encyklopedie [online]. [cit. 2008-03-05]. Dostupný z WWW: Zahrada Austin [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný z WWW: < http://www.austinherbsociety.org > Zahrada smyslů [online]. [cit. 2007-04-16]. Dostupný z WWW: < http:// //zahradasmyslu.euweb.cz > Zahrady smyslů [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný z WWW: < http://www.zahradni-architekt.cz/zahrady-smyslu.html> Zilkergarden [online]. [cit. 2007-06-30]. Dostupný z WWW: < http://www.zilkergarden.org>
9.4. Oborová legislativa Stavební zákon č. 183/2006 Sb. o územním plánování a stavebním řádu. Vyhláška č. 369/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj, o obecných technických požadavcích, zabezpečujících užívání staveb osobami s omezenou schopností pohybu a orientace, doplněna o vyhlášku 392/2006 Sb..
9.5. Ostatní zdroje Verlag Dashöfer, s.r.o.. Elektronický ceník stavebních a sadovnických p, 2007. Zahradnické centrum Bálek, Stará ves nad Ondřejnicí. Maloobchodní ceník, 2008. Informace o slepeckých zahradách prostřednictvím e-mailu poskytli: BLUNKETT, D. – správce zahrady vůní v Chatsworth, 2007. MUELLER, M. – správkyně zahrady vůní v Seattle, 2007. SCHIFFEROVÁ, M. – ředitelka střediska Dědina v Praze, 2007. SCHRÖDER, D. – správce slepecké zahrady v Brémách, 2007. ŠIMEK, P. – spoluautor projektu Zahrada Na Šancích v Hradci Králové, 2007.
136
10. SEZNAM PŘÍLOH 10.1. Obr. 1: Obr. 2: Obr. 3: Obr. 4: Obr. 5: Obr. 6: Obr. 7: Obr. 8: Obr. 9: Obr. 10: Obr. 11: Obr. 12: Obr. 13: Obr. 14: Obr. 15: Obr. 16: Obr. 17: Obr. 18: Obr. 19: Obr. 20: Obr. 21: Obr. 22: Obr. 23: Obr. 24: Obr. 25: Obr. 26: Obr. 27: Obr. 28: Obr. 29: Obr. 30: Obr. 31: Obr. 32: Obr. 33: Obr. 34:
Obrazové přílohy Ukázka použití slepeckého písma, < zdroj: foto autor, Praha 2007 > Čtení hmatem, kategorie zrakových vad, < zdroj: http://cs.wikipedia.org > Kultura nevidomých, < zdroj: foto autor, technické muzeum v Brně 2008 > Prostorové požadavky nevidomých, < zdroj: Večeřová 2006 > Ukázka dlažeb pro nevidomé, < zdroj: foto autor, http://www.presbeton.cz > Slepecká zahrada, Budapešť, < zdroj: Večeřová 2006 > Zahrada vůní v Brooklyn botanic garden, < zdroj: http://www.bbg.org > Zahrada vůní u jezera Tennant, < zdroj: http://www.co.whatcom.wa.us > Zahrada smyslů, Osaka, < zdroj: http://www.sensory-trust.org.uk > Zahrada smyslů v Chatsworth, < zdroj: http://www.chatsworth.org > Zahrada smyslů v Denver botanic garden, < zdroj: http://www.dbg.org > Slepecká zahrada, Knoopspark,< zdroj: http://www.blindengarten.bremen.de> Zahrada smyslů ve Faeledparken, < zdroj: http://www.sansehaver.dk > Zahrada smyslů v parku Everton, < zdroj: http://www.landscape.uk > Zahrada vůní v Seattle, < zdroj: http://www.seattlelighthouse.com > Projekt Zahrada na Šancích < zdroj: http://www.vpmhk.cz > Vegetační systémy pro slepecké zahrady, < zdroj: http://www.google.com > Rostliny aromatické, < zdroj: foto autor 2007 > Uvolňování aromatických látek, < zdroj: foto autor 2007 > Rostliny s listy zajímavými na dotek, < zdroj: foto autor 2007/2008 > Rostliny s plody zajímavými na dotek, < zdroj: foto autor 2007 > Rostliny s jedlými plody, < zdroj: foto autor 2007 > Rostliny s výrazně červenými květy, < zdroj: foto autor 2007 > Rostliny s výrazně oranžovými květy, < zdroj: foto autor 2007 > Rostliny s výrazně žlutými květy, < zdroj: foto autor 2007 > Slepecká zahrada, arboretum MZLU Brno, < zdroj: foto autor 2007/2008 > Slepecká zahrada, arboretum MZLU Brno, < zdroj: foto autor 2007/2008 > Hmatový záhon, Tyršův sad Brno, < zdroj: foto autor 2007/2008 > Středisko Dědina, Praha, < zdroj: foto autor 2007 > Dětská zahrada pro potěšení smyslů, H. Králové, < zdroj: foto autor 2007 > Botanická zahrada, Praha-Trója, < zdroj: foto autor 2007 > Slepecká zahrada Wertheimstein-park, Vídeň, < zdroj: foto autor 2007 > Speciání pedagogické centrum Nový Jičín, < zdroj: foto autor 2008 > Speciání pedagogické centrum N. Jičín, 3D vizualizace < zdroj: autor 2008 >
10.2.
Seznam tabulek
Tab. 1: Seznam firem nabízejících sortiment rostlin pro použití ve slepeckých zahradách Tab. 2: Celkové zhodnocení kvality zpracování a údržby zkoumaných zahrad
10.3. Příl. 1: Příl. 2: Příl. 3: Příl. 4:
Speciální přílohy
Projekt „Poznávačka potmě“ Rozhovor na téma „Jak vnímají rostliny nevidomí?“ Aktuální seznam rostlin vybraných slepeckých zahrad Výkresová část k návrhu „Zahrady pro potěšení smyslů“ 137
PŘÍLOHY
138
PŘÍLOHA č. 1
„ Poznávačka potmě “
Název projektu:
Autor:
Bc. Adéla Heryánová
Myšlenka projektu: Záměrem tohoto drobného projektu bylo přiblížit lidem, odborníkům z oblasti ZaKA, problematiku vnímání rostlin nevidomými.
Organizace projektu: Projektu se zúčastnilo 20 osob s odbornou znalostí zkoumaných rostlin. Jejich úkolem bylo tyto rostliny určit bez jakéhokoliv vizuálního efektu, tzn. pouze pomocí smyslů hmat, čich, sluch a případně u některých rostlin i chuť. K dispozici bylo 21 exemplářů rostlin především z řad trvalek, léčivých rostlin a keřů s výraznými rozlišovacími znaky.
Výsledky projektu:
Poř. č.
Název rostliny
Úspěšnost (%) *
1
Mentha x piperita
100
2
Mellisa officinalis
60
3
Origanum vulgare
70
4
Salvia officinalis
80
5
Foeniculum vulgare
50
6
Levisticum officinale
90
7
Callendula officinalis
90
8
Lavandula officinalis
80
9
Stachys byzantina
100
10
Buxus sempervirens
100
11
Sedum telephium
90
12
Sedum reflexum
100
13
Hydrangea arborescens (s květenstvím)
100
14
Alchemilla mollis
80
139
15
Pennisetum alopecuroides
60
16
Miscanthus sinensis
50
17
Rudbeckia hirta (s květem)
100
18
Hosta ventricosa
90
19
Bergenia cordifolia
100
20
Brassica oleracea var. capitata
100
21
Geranium renardii
80
* na základě výsledků odpovědí 20 zúčastněných osob (10 mužů, 10 žen)
Celková průměrná úspěšnost: 84,3 %
Poznatky z projektu: -
rostliny s výraznými prvky se rozlišují velmi dobře, pokud jsme měli možnost se s nimi již dříve setkat (uloží se lépe do paměti člověka)
-
rozlišování rostlin s nevýraznými znaky je hodně náročné a při větším množství rostlin vyčerpávající (unavující)
-
u rostlin s výrazně podobnými znaky (např. podobný tvar listu s chloupky) je rozlišování velmi obtížné
-
při zkoumání více rostlin aromatických dochází k smísení vůní na prstech. Vhodné je tedy např. umístění drobného vodního prvku, kde je možno si prsty opláchnout. Smísení vůní je záležitost individuální. Dle výsledků tohoto průzkumu dochází ke smísení vůní průměrně po 5-7 zkoumaných silně aromatických rostlinách. U mužů došlo ke smísení vůní dříve, zřejmě z důvodu silnějšího stisku při hmatovém zkoumání rostlin, čímž došlo k ulpění většího množství silice na prstech.
-
u části osob, které měly možnost se již dříve s rostlinou vizuálně setkat (např. lidé, u kterých nebyla zraková vada vrozená), docházelo k tendenci si rostlinu vybavovat jako celek na základě dřívějšího vizuálního poznání a tyto osoby nebyly schopny pozorně vnímat všechny rozlišovací znaky rostliny prostřednictvím ostatních smyslů
-
doba, za kterou je pozorovatel schopen rostlinu rozpoznat je individuální (někdo vnímá znaky rychle, jiný pomalu)
140
-
při rozeznávání rostlin čichem, hmatem či chutí je poměrně důležitá poklidná atmosféra. Při výrazných akustických vjemech či rušivě se pohybujících prvcích v okolí pozorovatele je narušována jeho schopnost se soustředit
-
při velkém množství rostlin, které je nutno pozorovat dochází k vyčerpání a únavě pozorovatele
Fotodokumentace:
141
PŘÍLOHA č. 2
Rozhovor na téma:
Autor:
„Jak vnímají rostliny nevidomí?“
Bc. Adéla Heryánová
Dotazovaný: Ondřej Lusk Pohlaví:
muž
Věk:
22 let
Povolání:
student filosofie a etnologie na Filosofické fakultě Karlovy univerzity
Typ zrakového postižení:
nevidomý se zbytky zraku (schopnost rozeznávat barvy
kromě modré a zelené, na krátkou vzdálenost rozpoznávat obličeje a obrysy, schopnost orientace v přehledném terénu; pouze bodové zorné pole)
1. Co si vybavíte pod pojmem příroda? (Jaký vztah k ní máte? Jak ji vnímáte? Co pro Vás znamená?) „Příroda a rostliny jsou pro mě jakýmsi druhem zázemí, nějakého tichého klidného místa, které žije svým vlastním životem a kde mám třeba svůj klid a ticho i já.“
2. Zajímáte se o rostliny? Čeho si na nich všímáte a co vnímáte, když jste v jejich blízkosti? Jaký pro Vás mají rostliny význam? „Musím říci, že v botanice se příliš nevyznám. Není to tím, že bych rostliny neměl rád, spíš je to proto, že jsem zatím neměl příliš času a příležitost se v téhle oblasti trochu více zorientovat. V žádném případě nechci říci, že jsou pro mě rostliny něčím nezajímavým. Rostliny kolem sebe vnímám hned z několika hledisek: - při pohybu nebo orientaci jsou pro mě překážka, v pozitivním i negativním smyslu. Negativním tak, že každá rostlina je něco, s čím se můžu střetnout, o co můžu zakopnout, poškodit to, narazit do toho. V pozitivním je to překážka akustická a vizuální, tzn. je to něco, od čeho se může odrážet zvuk nebo případně i světlo a já se podle toho můžu orientovat.
142
-
rostlina je pro mě něco na jednu stranu hodně přitažlivého, na druhou tak trochu
nepředstavitelného, nebo spíš, vnitřně neuchopitelného. Vnímám, že je to živá věc, protože den ode dne můžu pozorovat její vývoj, na druhou stranu mi ale chybí ten vizuální dojem, který je u rostlin, bohužel, docela podstatný. Jediný prostředek, jak s rostlinou můžu komunikovat nebo jí poznávat je hmat, případně čich. -
mám pocit, že o rostlinách nemůžu z pohledu nevidomého mluvit tak úplně
objektivně, protože mám trochu netypickou formu sinestezie, což je určitý druh "mozkový vady" při který se spojují vjemy z různých smyslů, takže vnímám rostliny takovým dost neobvyklým způsobem. Když se rostliny dotýkám, automaticky se ve mě rozvíjí řetězec představ o tom, jaká je tato rostlina uvnitř, jak žije, jak cítí, co vlastně je. Vnímám ji tak, jako bych byl její součástí, vnímám zvuk, čas, teplo, růst nebo doteky tak nějak z jejího pohledu.“
3. Setkal jste se někdy s tzv. slepeckou zahradou (zahradou pro nevidomé, zahradou smyslů)? Navštívil jste ji Vy sám? Pokud ano, o jako zahradu se jednalo a jaký na Vás zanechala dojem? „Projekt zahrady pro nevidomé znám a navštívil jsem ho, mám pocit že asi třikrát, přesto však musím podotknout, že na fakta mám trošku horší paměť. Tuším, že dvakrát to bylo v botanické zahradě v Tróji a místo třetí návštěvy si nepamatuji. Bylo to sice již před několika lety, takže si na úplné detaily bohužel nevzpomenu, ale mohu říci, že tato zahrada ve mě zanechala dojem něčeho exotického. Byla to možnost si jednu po druhé, jako někde na přehlídce, prohlédnout všechny možné zajímavé rostliny a vidět, co všechno vlastně existuje a žije, aniž bych o tom třeba dřív věděl nebo uvažoval.“
4. Uvítal byste, kdyby ve vašem okolí byla možnost navštívit okrasnou zahradu s označením druhů rostlin Braillovým písmem, vyvýšenými záhony a i prostorově přizpůsobenou pro návštěvu nevidomých? Jak si takovouto zahradu představujete? “Na takovéto zahradě bych především uvítal, ocenil, možnost si nejen rostliny prohlédnout, ale hlavně se o nich něco dozvědět. Samozřejmě že to vždy nejde takto zařídit, ale za opravdu hodnotnou považuji například účast člověka, který by nevidomého nebo skupinu nevidomých zahradou provedl a dokázal podat základní nebo doplňující výklad k daným rostlinám. Mezi nevidomými se pohybuji a mohu říci, že spousta z nich bohužel nezná ani základní informace o rostlinách. Myslím si však, že 143
pokud by se nevidomý dozvěděl tyto informace formou, která ho upoutá, může on sám rostliny přestat brát jen jako něco co roste, ale jako něco, co má vlastní, osobitý a zajímavý život, kterému stojí za to se věnovat a poznávat ho. Pokud jde o bezbariérový přístup, to je myslím si opravdu hodnotná věc, protože nejen nevidomý, ale třeba i vozíčkář se jinak těžko v přírodě dostane někam, kde by se mohl setkat se zajímavými rostlinami. Popisky v braillově písmu jsou také určitě hodně důležitá věc. Zúčastnil jsem se několika muzejních a podobných projektů, kde byly dobře propracované Braillovy popisky a bylo vidět, že to nevidomým hodně usnadňuje orientaci na akci, a na základě toho pak přicházejí již s konkrétními a zajímavými dotazy a celkově je průběh takové akce mnohem lepší. Pokud jde o to, jaké rostliny můžeme v takové zahradě najít, tady se asi projevím trošku neobvykle. Jde o to, že pokud se zde setkáváme výhradně s rostlinami, které mají nějaké zajímavé a výrazné znaky, dochází u nevidomých tak trochu k jakémusi filtrování představ, jaké o přírodě máme. Dochází tím k poměrně zřetelnému oddělení dvou světů. Na jedné straně stojí svět zajímavých rostlin, které nás opravdu zaujmou a budou nás přitahovat svou nevšedností, a na druhé straně pak svět běžné přírody, se kterou se setkáváme v každodenním životě a ten nám v kontrastu s takovouto zahradou může připadat celkem nezajímavý a obyčejný. Dle mého názoru by takováto zahrada měla vždy obsahovat jakýsi prvek postupného přechodu od všedního k nevšednímu, protože právě tak bychom asi měli přírodu vnímat. Slepecká zahrada by dle mého názoru měla návštěvníkům poskytnout určitý druh motivace a ujištění, že tohle není vyumělkovaný nákladný svět, který byl poskládán a vybudován, abychom se na něj mohli chodit dívat, ale že je to také součást přírody, kterou můžeme pochopit, mít, najít ji i jinde, nebrat ji jako kuriozitu, ale jako něco, k čemu se můžeme opakovaně vracet.“
144
PŘÍLOHA č. 3
Aktuální seznam rostlin vybraných slepeckých zahrad:
1. Arboretum MZLU Brno Potentilla megalantha Ageratum houstonianum
Primula florindae
Allium karataviense
Rhododendron forestii var. repens
Buddleia davidii
Ruscus hypoglosum
Carex davalliana
Sagittaria latifolia
Carex pseudocyperus
Scirpus tabernaemontani ´Zebrinus´
Deutzia scabra
Sedum acre
Deutzia x magnifica ´Azaleaflora´
Stachys byzantina
Doronicum orientale
Stipa barbata
Heleborus niger
Syringa mayeri
Helianthemum nummularium
Spiraea x cinerea ´Grefsheim´
Helictotrichon sempervirens
Tulipa Sp.
´Saphirsprudel´
Veronica spicata ssp. incana
Ilex aquifolium
Veronicastrum sibiricum
Iris reticulata ´Harmony´
Viburnum farreri
Iris versicolor
Viburnum x judii
Lavandula angustifolia
Viburnum ´Pragense´
Lychnis coronaria Mahonia aquifolium Marrubium vulgare Mentha x piperita Miscanthus sinensis ´Silberspinne´ Nigella damascena Nymphaea alba Origanum vulgare ´Compactum´ Paeonia suffruticosa Philadelphus x lemoinei
145
2. Tyršův sad Brno Helleborus purpuraescens Acaena bouchananii
Iberis sempervirens
Achillea tomentosa
Inula ensifolia
Allysum saxatile
Iris pumila
Antennaria dioica
Lavandula vera
Artemisia lanata
Minuartia stellata
Aruncus dioicus
Nepeta mussini
Bergenia cordifolia
Nepeta racemosa alba
Calamintha nepeta
Phlox subulata
Calamintha nepetoides
Potentilla fragiformi
Cerastium columnae
Primula elatior
Dryas octopetalla
Pulmonaria saccharata
Echinacea purpurea
Salvia officinalis
Erica carnea
Santolina chamaecyparissus
Erigeron hybridus
Sedum spurium
Geranium macrorhizum
Sedum telephium
Geum montanum (chybí ve výsadbě)
Sempervivum tectorum
Gypsopihilla repens
Silene schafta
Helianthemum vulgare
Stachys alata
Hosta plantaginea
Thymus citriodorus Veronica gentianoi
PŘÍLOHA č. 4
Výkresová část k návrhu Zahrady pro potěšení smysů
146
147
