MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA Ústav statistiky a operačního výzkumu _____________________________________________________

Analýza pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů magisterského studia PEF MZLU Diplomová práce

Vedoucí práce: Mgr. Veronika Blašková, Ph. D.

Brno 2009

Autor: Bc. Lenka Kučerová

Volná strana pro zadání DP

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Analýza pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů magisterského studia PEF MZLU“ vypracovala samostatně s použitím uvedené literatury a zdrojů a pod odborným dohledem vedoucí diplomové práce.

V Brně, dne 15. května 2009

….………………………… Bc. Lenka Kučerová

PODĚKOVÁNÍ

Děkuji vedoucí diplomové práce Mgr. Veronice Blaškové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi pomohly k vytvoření této práce. Ráda bych také poděkovala všem studentům, co odpověděli na internetově uveřejněný dotazník a umožnili mi tak tento výzkum provést.

ABSTRAKT KUČEROVÁ, L. Analýza pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů magisterského studia PEF MZLU v Brně. Diplomová práce. Brno, 2009. Cílem diplomové práce je analyzovat pracovní zkušenosti a pracovní preference dané skupiny studentů. Stanovený cíl je zkoumán na základě následujících dílčích oblastí: faktory ovlivňující výběr zaměstnání, pracovní zkušenosti v ČR a v zahraničí, vztah studentů k činnosti oddělení Public Relations a způsoby hledání práce. Teoretická část řeší problematiku marketingového výzkumu, statistického zpracování dat a trhu práce. Praktická část se zabývá vyhodnocením dotazníkového šetření na dané téma pomocí analýzy četností, závislostí a testování statistických hypotéz. Bylo využito systému ReLa - Research Laboratory a programu Statistica CZ. Výsledky výzkumu jsou stručně komentovány a doplněny přehlednými tabulkami a grafy.

Klíčová slova: výzkum, práce, pracovní zkušenosti, pracovní preference, studenti, magisterské studium, Provozně ekonomická fakulta

ABSTRACT KUČEROVÁ, L. Analysis of work experiences and work preferences of postgraduate students studying at FBE MUAF Brno. Diploma thesis. Brno, 2009. The aim of this diploma thesis is to analyse work experiences and work preferences of targeted group of students. Specified aim is investigated on the basis of following particular sections: factors affecting a job selection, work experiences from the Czech Republic and abroad, students’ relation to activities of the public relations department, ways of job searching. Theoretical part explains problems of a marketing research, a statistical data processing, and an employment market. Practical part concerns

the

evaluation

of a questionnaire

investigation

on

selected

topic

with the assistance of a frequency analysis, a dependency analysis, and a testing of statistical hypothesis. The program ReLa – Research Laboratory and the Statistica CZ were used. The results of research are briefly commented and completed with well arranged tables and charts.

Key words: research, work, work experiences, work preferences, students, master studies, Faculty of Business and Economics

OBSAH 1. ÚVOD.....................................................................................................................................7 2. CÍL PRÁCE A METODIKA ...............................................................................................8 3. TEORETICKÁ ČÁST........................................................................................................10 3.1 Marketingový/sociologický výzkum............................................................................10 3.1.1 Výzkum a jeho proces..............................................................................................10 3.1.2 Druhy, typy a techniky výzkumu.............................................................................13 3.1.3 Sběr a analýza dat ....................................................................................................15 3.2. Statistické metody zpracování dat..............................................................................17 3.2.1 Analýza četností.......................................................................................................17 3.2.2 Základní charakteristiky ..........................................................................................18 3.2.3 Analýza závislostí ....................................................................................................20 3.2.4 Testování hypotéz ....................................................................................................23 3.3 Trh práce .......................................................................................................................24 3.3.1 Důležité faktory práce, pracovních vztahů a úspěchu ............................................24 3.3.2. Absolvent na trhu práce ..........................................................................................26 3.3.3 Názory a rady personalisty ......................................................................................29 4. VLASTNÍ PRÁCE ..............................................................................................................31 4.1 Charakteristika výzkumu ............................................................................................31 4.2 Prezentace výsledků......................................................................................................34 4.2.1 Charakteristika respondentů ....................................................................................34 4.2.2 Pracovní zkušenosti, preference a faktory ovlivňující výběr zaměstnání................36 4.2.3 Pracovní zkušenosti v ČR ........................................................................................50 4.2.4 Pracovní a studijní zkušenosti ze zahraničí .............................................................52 4.2.5 Činnost Public Relations a vztah studentů k němu..................................................54 4.2.6 Způsoby hledání práce .............................................................................................55 4.3 Testování statistických hypotéz ...................................................................................58 5. DISKUZE ............................................................................................................................62 6. ZÁVĚR ................................................................................................................................66 7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ .......................................................68 8. SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK ...............................................................70 9. PŘÍLOHY.......................................................................... Chyba! Záložka není definována.

1. ÚVOD Každá lidská činnost je podmíněna faktory, které nás k jejímu vykonání vedou. Platí to i pro práci. Podle již známých teorií jsou hlavními motivujícími okolnostmi úspěch, peníze, zajímavá práce nebo možnost kariérového růstu. Přesto každý z nás je individualita a každý člověk je motivován jinými impulsy. Pro jednoho mohou být hnacím motorem právě peníze a materiální požitky a druhý může být šťastný, pokud se mu dostane osobního uznání od jiných. Existují také lidé, kteří potřebují mít vliv a moc nad ostatními. Pro většinu mladých lidí bývá motivující finanční nezávislost na rodičích, možnost osamostatnit se a dělat důležitá rozhodnutí sám. Ke všemu, co lidé činí, potřebují nějaký impuls. Ať už se jedná o osobní život, volný čas či zaměstnání, ve kterém tráví každý člověk kus života. Každý rok opouští poslední ročníky vysokých škol, vyšších odborných škol a univerzit početné množství absolventů. Myslím, že každý z nich by se rád kvalitně uplatnil na trhu práce a našel si zaměstnání odpovídající jeho vzdělání, znalostem a očekávanému finančnímu příjmu. V životě to ale chodí tak, že někdo je lepší a někdo méně. Proto nastává každoročně boj o ty nejprestižnější pozice na trhu práce. Jedním z důležitých faktorů, na které zaměstnavatel v životopise nejen absolventa pohlíží, jsou právě pracovní zkušenosti a praxe, které může uchazeč o práci nabídnout. Někteří studenti mají určitou konkurenční výhodu oproti svým vrstevníkům, protože se například účastnili studia nebo pracovních stáží v zahraničí, ovládají dokonale cizí jazyky nebo po dobu vysokoškolského studia nejen studovali, ale také pracovali v nějaké ze známých či méně známých firem. Pro mě, jako letošního absolventa naší univerzity je tato problematika blízká a zajímá mě, jaké zkušenosti v pracovní oblasti mají moji spolužáci a také jaké jsou jejich požadavky na budoucí práci. Proto je tato diplomová práce zaměřena na zjištění pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů magisterského studia na Provozně ekonomické fakultě Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity.

7

2. CÍL PRÁCE A METODIKA Hlavním cílem této diplomové práce je analyzovat pracovní zkušenosti a pracovní preference studentů na magisterském stupni studia Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity. Stanoveného cíle bylo dosaženo provedením dotazníkového šetření a jeho podrobnou analýzou. Sestavený dotazník zahrnuje několik dílčích cílů, které daný problém celkově zkoumají, mezi tyto patří: Pracovní zkušenosti, preference a faktory ovlivňující výběr zaměstnání. Pracovní zkušenosti v ČR. Pracovní a studijní zkušenosti ze zahraničí. Činnost oddělení Public Relations a vztah studentů k němu. Způsoby hledání práce. Tyto dílčí cíle jsou názvy podkapitol vlastní práce, kde do každé oblasti spadá několik otázek. S využitím výsledků výzkumu a pomocí testování bude možné ověřit následujících 7 předem stanovených hypotéz:

Více než 40 % studentů si myslí, že povinná magisterská praxe je zbytečná.

Alespoň 50 % studentů navazujícího magisterského studia má již představu o zaměření své budoucí kariéry.

Minimálně 70 % dotázaných ovládá plynule alespoň jeden světový jazyk.

Alespoň u 50 % respondentů je zcela důležitý kariérní růst ve firmě, kde budou zaměstnaní.

Při studiu na VŠ pracuje více než 60 % studentů.

Minimálně třetina dotazovaných studentů má zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí.

Alespoň polovina studentů upřednostňuje při hledání práce emailovou komunikaci.

Diplomová práce je metodicky členěna do několika částí. Úvod přibližuje téma závěrečné práce. Cíl vysvětluje, čeho chceme dosáhnout vypracováním, metodika udává postup tvorby a diskuse popisuje výsledek diplomové práce ve vztahu k hypotézám. Vlastní práce zahrnuje dvě části, teoretickou a praktickou. Teoretická část shrnuje informace důležité pro zpracování daného cíle. Přibližuje pojem marketingový a sociologický výzkum, uvádí statistické metody

8

zpracování dat a důležité aktuální informace týkající se absolventů a trhu práce. Tato část diplomové práce byla sepsána na základě studia literárních pramenů a realizace excerptů, z vědeckých metod byla použita zejména analýza komparace. Přínosem pro zpracování byly také znalosti získané studiem na Provozně ekonomické fakultě MZLU. Použitá odborná literatura a internetové zdroje jsou uvedeny v seznamu literatury. Praktická část práce se zabývá charakteristikou a vyhodnocením výzkumu pracovních zkušeností a pracovních preferencí. Byl koncipován dotazník a použita technika písemného dotazování. Pro sběr a zpracování dat byly využity programy ReLa, Excel a Statistica Cz. Výzkum byl vyhodnocen pomocí matematických a statistických metod,

především

absolutních

a relativních

četností,

koeficientů

kontingence

a testováním statistických hypotéz na základě testu o relativní četnosti. V samotné práci lze sledovat grafy relativních četností a kontingenční tabulky, ostatní zdroje jsou uvedeny v příloze. K odvození závěru byla využita metoda dedukce.

9

3. TEORETICKÁ ČÁST 3.1 Marketingový/sociologický výzkum 3.1.1 Výzkum a jeho proces Při realizaci výzkumu řešíme různě složité a komplexní úkoly. Ve výzkumu jde vždy o posloupnost kroků, které jsou řazeny v logickém sledu. Tyto kroky se obvykle značí jako proces marketingového výzkumu [16]. Efektivní marketingové rozhodování vyžaduje shromažďování informací, které se vztahují na specifické situace na trhu nebo na specifický problém. Marketingový výzkum se týká procesu shromažďování, analýzy a předání této informace. Tento proces zahrnuje 4 kroky. Je důležité definovat marketingový problém, sestavit plán výzkumu a vývoje, sesbírat informace a analyzovat je [2]. V sociálních vědách empirický výzkum dochází k poznatkům pomocí systematické analýzy dat získaných nějakým metodologicky podloženým způsobem. Jak data, tak techniky analýzy mají velmi rozmanitý charakter. Proces výzkumu má vést k poznání, které přispěje k lepšímu porozumění sociálnímu světu a umožní predikci, případně ovládání jevů. Účel výzkumu bývá klasifikován do jedné ze tří kategorií: Explorace – jestliže prozkoumáváme nové téma, abychom se o něm co nejvíce dozvěděli, provádíme exploratorní neboli průzkumový výzkum. Má být kreativní, flexibilní a zohledňovat všechny neočekávané jevy. Popis – popisný výzkum dává obraz specifických podrobností situace, jevu nebo vztahů. Popisný a průzkumový výzkum mnohdy splývají. Explanace

–

cílem

tohoto

výzkumu

je

vysvětlit

nějaký

proces,

staví

na exploratorním a popisném výzkumu [7]. Při realizaci marketingového výzkumu se dnes běžně využívají statistické, psychologické a sociologické metody, které umožňují stanovit správnou velikost vzorku výběrového šetření, zvolit vhodný způsob šetření a vybrat odpovídající techniku. Lze rozlišit marketingový výzkum a průzkum trhu. Základní rozdíl spočívá v tom, že marketingový výzkum představuje aktivitu systematickou, dlouhodobou a komplexní, zatímco

průzkum

trhu

slouží

k řešení

jednotlivých

aktuálních

problémů

a k jednorázovému zjišťování potřebných informací [4]. Na marketingový výzkum se lze dívat jako na proces, sestávající z pěti kroků: 10

1) definování problému a cílů výzkumu, 2) sestavení plánu výzkumu, 3) shromáždění informací, 4) statistické zpracování a analýza informací, 5) prezentace výsledků a praktických doporučení.

Definování problému a cílů výzkumu Formulace problému je jednou z nejdůležitějších částí výzkumu. Pokud není problém přesně definován, může se stát, že náklady výzkumu přesáhnou hodnotu jeho přínosu. Je nutné vyvarovat se příliš úzké nebo příliš široké definici problému [6]. Definování problému vysvětluje účel výzkumu a vymezuje jeho cíle. Účel výzkumu představuje odpověď na otázku, proč se má výzkum provádět. Účel můžeme vyjádřit pomocí příležitostí, které na trhu doposud neexistovaly, nebo existují, ale my neznáme přesnější možnosti jejich využití. Je vhodné vycházet ze starého přísloví, které tvrdí, že dobře definovaný cíl, je napůl vyřešený problém. Počet cílů výzkumu musí tedy být přiměřený [9].

Hypotéza Obecně lze hypotézu definovat jako výpověď o dosud neprokázaném stavu dvou nebo více jevů ve zkoumané oblasti, kterou lze testovat. Výzkumem můžeme ověřovat pouze hypotézy, které jsou formulovány v pojmech, pro něž máme výzkumné, měřící nástroje [6]. Hypotéza je určitý specifický předpoklad, konkrétní tvrzení, které logicky vyplývá z nějakého všeobecného tvrzení. Bývá nejčastěji vyvozena z teorie a slouží k ověření pravdivosti nebo nepravdivosti této teorie [3]. Hypotézy se obvykle dělí na deskriptivní-popisné a explanační-vysvětlující. Základním smyslem deskriptivních hypotéz je popsat daný stav. Explanační hypotézy předpokládají existenci vztahu příčiny a následku mezi sledovanými jevy [6]. Existuje několik vlastností dobré hypotézy:

Dobrá hypotéza je nejenom efektivním nástrojem verifikování hotových teorií, ale má i významnou objevitelskou funkci. Je známé i tvrzení, že hypotéza je nejsilnější nástroj, který člověk vynalezl, aby dosáhl spolehlivého poznání.

Správná hypotéza by měla být výrokem o vztazích mezi zkoumanými proměnnými a měla by obsahovat jasné implikace pro ověření těchto vztahů. 11

Musí být formulována v podobě, v níž je testovatelná. Hypotéza, kterou není možno testovat, nemá žádný význam. Hypotéza je netestovatelná, když: obsahuje

pojmy,

které

jsou

vágní,

nejasné,

příliš

všeobecné

nebo

mnohovýznamové, nějaký jev nebo skutečnost vysvětluje tímtéž jevem nebo skutečností, se odvolává na síly nebo ideje, které doposud věda nezná [3]. Plán marketingového výzkumu Plánem výzkumu rozumíme základní dokument, v němž je uspořádaně uvedeno všechno podstatné, co se vztahuje k výzkumnému úkolu. Struktura projektu odpovídá fázím a návaznostem výzkumného procesu v zúžené podobě. Zabýváme se jen těmi, pro které jsme se rozhodli na základě znalosti obecných výzkumných postupů [16]. Plán je dalším následujícím krokem po definování problému a cíle výzkumu. Specifikuje potřebné informace, postup jejich získávání a další postup výzkumu. Umožňuje také kontrolovat průběh výzkumu. Plán výzkumu by měl obsahovat:

formulaci

zkoumaného

problému,

základní hypotézu

řešení

a určení

výzkumného cíle a jeho zdůvodnění,

předběžné představy o tom, co lze od výzkumu očekávat na rozdíl od dosavadních znalostí,

stanovení informačních potřeb, jejich struktury a jejich zdrojů,

navržení výběrového souboru, zdůvodnění jeho velikosti a složení, navržení místa a času realizace výzkumu,

stanovení techniky výzkumu a nástrojů vhodných pro výzkum,

určení způsobu kontaktování respondentů,

předvýzkum-ověření sběru informací na malém vzorku,

vlastní výzkum,

statistické zpracování výsledků, interpretace a prezentace výsledků,

časový rozvrh jednotlivých etap,

rozpočet nákladů na výzkum [5].

12

3.1.2 Druhy, typy a techniky výzkumu Druhy a typy marketingového výzkumu Marketingový výzkum lze klasifikovat z mnoha nejrůznějších hledisek. Podle úrovně společenské reality se dělí na makrospolečenský, mezospolečenský a mikrospolečenský. Dále dělíme výzkum na primární a sekundární. Primární znamená sběr informací v terénu. Sekundární se zabývá statistickým zpracováním dat, která již dříve někdo shromáždil. Další členění marketingového výzkumu je na základní a aplikovaný. První se zabývá teoretickým řešením dané problematiky a druhý je většinou realizován na objednávku nějaké organizace. Hledisko obecné metodologie rozlišuje výzkum následovně: Popisný – výsledky popisují jevy. Diagnostický – nejen popisuje jevy, ale snaží se i o formulaci hypotéz. Prognostický – postihuje současné vývojové trendy. Podle povahy získávaných informací členíme výzkum na: Kvantitativní – zkoumá rozsáhlejší soubory, získané poznatky zpracovává pomocí statistických postupů a zobecňuje na celý základní soubor. Kvalitativní – umožní hlubší poznání motivů chování lidí. Základními technikami jsou individuální hloubkové rozhovory a skupinové rozhovory [6]. Dle časového hlediska je známé členění výzkumu na: Pretest – proces předcházející marketingových rozhodnutím. Posttest – ověřuje výsledky nějakého jednání, činností. Proto jej využíváme až po marketingových rozhodnutích. Operativní (krátkodobý) – výsledky pomáhají řešit okamžité a krátkodobé požadavky. Konjunkturální (dlouhodobý) – informace potřebné pro strategická rozhodování. Jednorázový (ad hoc) – provozujeme za konkrétním účelem. Využívá se k řešení specifického problému. Kontinuální (opakovaný) – pro sledování vývoje. Pracujeme opakovaně se stejným výběrovým souborem, tzv. panel [9].

13

Techniky marketingového výzkumu Na rozdíl od metod, které jsou obecnější, se v případě technik marketingového výzkumu jedná o velice konkrétní způsob sběru primárních dat, umožňující evidovat výskyt jevů i chování lidí, ale také zjistit jejich názory, postoje a motivy. Tři základní techniky marketingového výzkumu jsou dotazování, pozorování a experiment [6]. U informací, které jsou v procesu marketingového výzkumu získávány, se obecně požaduje, aby byly: Relevantní – aby se přímo vztahovaly k řešení daného problému. Validní – aby vyjadřovaly a charakterizovaly to, co vyjadřovat a charakterizovat mají. Reliabilní – tj. spolehlivé, aby opakováním stejných metod byly získávány stejné nebo podobné výsledky. Pohotové – aby bylo možné získat je dostatečně rychle. Rentabilní – aby náklady spojené s jejich získáváním nebyly příliš vysoké [4]. Dotazování Dotazování patří k nejrozšířenějším postupům marketingového výzkumu. Dotazování členíme na písemné, osobní rozhovor a telefonické. Je třeba dbát na správné složení dotazníku. Špatné sestavení dotazníku může negativně ovlivnit získané informace a výsledky nemusí odpovídat potřebám a cílům výzkumu. Dotazník musí na první dojem upoutat svojí grafickou úpravou. Velmi důležitá je první stránka, grafická úprava včetně textu. Na začátku dotazníku by měly být řazeny zajímavé otázky, uprostřed otázky, na jejichž vyplnění záleží, a nakonec otázky méně závažné. Hlavním požadavkem při formulaci otázek je jednoznačnost a srozumitelnost. Otázky členíme na: Otevřené – respondent se může vyjádřit zcela svobodně. Mezi tyto otevřené otázky se řadí otázky volné, asociační, volné dokončení věty, dokončení povídky, dokončení obrázku, dokončení tématického námětu. Uzavřené – tyto otázky předem uvádějí několik možných variant odpovědí. Je možné je dělit na dichotomické, výběrové, výčtové, polytomické. Polootevřené – jsou tvořeny tak, že na konci výčtu uzavřené otázky se uvádí varianta „jiné“, tím vznikne otázka polootevřená.

14

Pozorování Jde o způsob získávání primárních informací a provádí je vyškolení pracovníci, pozorovatelé. Předpokládá se objektivita pozorovatele, tedy jeho nezávislost na objektu. Pozorování probíhá bez aktivní účasti pozorovaného. Rozlišujeme pozorování standardizované a nestandardizované. Při nestandardizovaném je určen pouze cíl pozorování, pozorovatel má volnost rozhodovat sám o jeho průběhu i jeho hlediscích. U standardizovaného pozorování jsou přesně definovány jevy, které má pozorovatel sledovat. Pozorování lze uskutečňovat zjevně nebo skrytě. Skryté pozorování se používá, když by zjevná přítomnost pozorovatele narušovala průběh pozorované skutečnosti. Také rozlišujeme pozorování zúčastněné a nezúčastněné. Při zúčastněném pozorování se pozorovatel snaží zatajit svoji úlohu pozorovatele.

Experiment Experimentální techniky sledují vliv jednoho jevu na druhý, v nově vytvořené situaci. Experiment patří k nejrozšířenějším poznávacím postupům v přírodních a technických vědních disciplínách. Experimenty se dělí do dvou hlavních skupin a to na experimenty laboratorní

a

terénní.

Při

zobecňování

poznatků

získaných

prostřednictvím

experimentálních postupů, je třeba dbát jisté opatrnosti, protože informace jsou čerpány ze situací v podstatě uměle navozených [6].

3.1.3 Sběr a analýza dat

Sběr údajů Sběr údajů je zahrnutý do realizační etapy výzkumu. Úspěch celého výzkumného snažení je závislý na kvalitě odvedené práce všech spolupracovníků výzkumu. Když shromáždíme požadovaný objem údajů, provedeme nejprve jejich kontrolu a úpravu, teprve potom se pustíme do vlastní analýzy a interpretace výsledků. Vstupem pro analýzu se údaje stávají až po jejich zpracování pomocí výpočetní techniky. Je důležité prověřit, zda mají shromážděné údaje tyto vlastnosti: 1. validita – přesnost, 2. reliabilita – spolehlivost, pravdivost. Z tohoto důvodu se provádí dva typy kontrol: 1. Kontrola úplnosti a čitelnosti – rozhodujeme se, zda budeme kontrolovat všechny údaje nebo vybereme náhodně jen některé. 15

2. Logická kontrola – zkoumá, zda respondent odpovídal pravdivě a tazatel sběr údajů skutečně prováděl. Při úpravě údajů vyřadíme údaje zjištěné od respondentů, kteří poskytli neúplné, nepřesné nebo logicky nesprávné odpovědi [9].

Kategorizace, kódování a třídění Kategorizací rozumíme přesné vymezení variant odpovědí, zjištěných hodnot znaků, se kterými budeme provádět další operace. Základní kategorizací slovních znaků je pouhý výčet variant odpovědí. Kategorizace číselných znaků znamená zařazení zjištěných hodnot. Kódováním rozumíme přiřazení určitého indexu každé otázce a zejména každé variantě odpovědi, do které jsme otázku kategorizovali. Způsobů kódování je víc, z praktických důvodů dalšího počítačového zpracování lze za nejvhodnější považovat číselné kódy u každé varianty odpovědi. Úkolem třídění je zjistit, kolik dotazovaných ze sledovaného souboru má tu či onu hodnotu znaku nebo více znaků. Tříděním 1. stupně je pouhý výčet absolutních či relativních četností v hodnotách jednoho znaku. Tříděním 2. stupně zachytíme jednotky, které mají stejně hodnoty již dvou tříděných vlastností zároveň. Výslednou podobou je tzv. kontingenční tabulka [6].

Technické zpracování a interpretace výsledků V dnešní době si již nedokážeme představit zpracování údajů bez pomoci výpočetní techniky. Díky elektronickému zpracování se nám výrazně zjednoduší a zpřesní další fáze výzkumného procesu, kterou je analýza údajů. Na rozdíl od ručního zpracování můžeme pomocí dat uložených v počítači kdykoli provádět nejrůznější změny. Pro zpracování údajů využíváme tzv. statistické výpočetní prostředí, které je tvořeno nejen specializovaným statistickým softwarem, ale skládá se také z obecného programového vybavení. Konečným krokem je interpretace údajů. Představuje převedení výsledků analýzy do závěrů a doporučení nejvhodnějšího řešení zkoumaného problému. Snažíme se při ní pomocí slovního vyjádření navrhnout konkrétní doporučení [9].

16

3.2. Statistické metody zpracování dat Mezi důležité statistické metody zpracování dat můžeme zahrnout analýzu četností (absolutní, relativní), základní charakteristiky (měření úrovně, měření variability), analýzu závislostí (kontingence, asociace) a testování hypotéz. Následující kapitola byla zpracována na základě studia literatury těchto autorů [8], [10], [11].

3.2.1 Analýza četností

Výsledkem statistického zjišťování jsou statistické údaje v neuspořádané podobě. Úkolem statistického zpracování je statistická data uspořádat. Výchozím krokem je analýza každé jednotlivé otázky [10]. Postupujeme tak, že uspořádáme údaje o sledovaném kvantitativním znaku do rostoucí posloupnosti a ke každé variantě znaku přiřadíme počty příslušných statistických jednotek, ty nazýváme četnostmi. Absolutní četnost udává počet hodnot v dané třídě. Z důvodu snazší interpretace je vhodné převést absolutní četnosti na relativní četnost. Relativní četnost získáme jako podíl jednotlivých absolutních četností k celkovému rozsahu. Kumulativní absolutní a relativní četnosti vznikají postupným načítáním hodnot [8].

Absolutní četnost k

ni = n

∑

i =1

Relativní četnost

pi =

ni n

k

k

i =1

i =1

∑ ni = n∑ pi = 1,0

Kumulativní četnosti (absolutní – kni, relativní – kpi) i

kni = ∑ n j

i

kpi = ∑ p j j =1

j =1

Všechny druhy četností lze chápat jako určité funkce hodnot znaku. Toto pojetí umožňuje pochopit konkrétní rozdělení četností jako výslednici určité dávky zákonitosti a zároveň i náhody. 17

Graficky lze znázornit všechny druhy četností. Pro zobrazení číselného znaku je vhodný histogram rozdělení četností a pro znázornění rozdělení četností slovního znaku používáme kruhový výsečový graf [10].

3.2.2 Základní charakteristiky

Měření úrovně Pojem úroveň je jedním ze základních atributů číselných statistických dat. Jde o určitou statistickou tendenci, týkající se porovnávaných souborů jako celku, nikoli každé jednotky zvlášť. Úroveň číselných statistických dat charakterizují dvě významné hodnoty: 1) Modus – typická hodnota, jde o hodnotu s největší četností. U dat tříděných skupinovým tříděním lze určit pouze modální třídu.

xˆ = d m +

nm − nm−1 h 2nm − nm−1 − nm+1

2) Medián – prostřední hodnota neboli prostřední 50% kvartil. Rozděluje soubor na dvě stejně početné části.

Průměry jsou charakteristiky, které jsou konstruovány jako funkce všech hodnot řady, musí splňovat tyto základní vlastnosti: Být funkcí všech hodnot variační řady, jejich hodnota je závislá na každé z naměřených hodnot. Ležet vždy mezi minimální a maximální naměřenou hodnotou. Změní-li se kterákoli z hodnot řady, změní se ve stejném smyslu i hodnota průměru [10].

Aritmetický průměr je nejznámější a nejpoužívanější statistickou charakteristikou. Lze ho uplatnit při řešení téměř všech úloh statistiky.

18

Aritmetický průměr prostý

x=

1 n ∑ xi n i =1

Aritmetický průměr vážený

1 n x = ∑ x i ni n i =1 Harmonický průměr se počítá pouze z kladných hodnot znaku a můžeme ho interpretovat jako převrácenou hodnotu prostého nebo váženého aritmetického průměru převrácených hodnot znaku. Vážený harmonický průměr používáme pro měření úrovně poměrných čísel, tedy rychlosti, výkonu, produktivity práce, jednotkových nákladů a podobně.

Geometrický průměr se používá na měření úrovně bezrozměrných růstových veličin zřetězených v čase [10].

Měření variability Variabilita je pojem pro proměnlivost u číselných dat. Za proměnlivostí stojí většinou různé individuální podmínky a vliv různých nekontrolovatelných činitelů. Statistické údaje mohou obsahovat přirozenou variabilitu a také chybovou variabilitu, která je vnesena chybami měření a nedokonalostí ve vymezení statistických souborů a v definování zkoumaných znaků. Mezi základní charakteristiky variability patří variační rozpětí, rozptyl, směrodatná odchylka a variační koeficient [10].

Variační rozpětí je nejjednodušší, ale i nejhrubší mírou variability. Je definováno jako rozdíl největší a nejmenší hodnoty znaku. Předností je snadnost a rychlost výpočtu a jednoduchá interpretace. Nevýhodou je, že výskyt jediné extrémní hodnoty znaku vyvolává značnou velikost variačního rozpětí. Další nevýhodou je také, že neříká nic o variabilitě hodnot uvnitř variačního rozpětí. R= Xmax – Xmin

19

Rozptyl je definován jako průměr čtverců odchylek jednotlivých hodnot znaku od jejich aritmetického průměru. Jeho velikost je závislá na variabilitě všech hodnot statistického souboru. Měří současně variabilitu hodnot kolem aritmetického průměru a variabilitu vzájemných odchylek jednotlivých hodnot znaku. s x2 =

1 n ( x i − x )2 n i ∑ n i =1

Směrodatná odchylka vyjadřuje kladnou odmocninu z rozptylu. Lze ji na rozdíl od rozptylu interpretovat, ten je vyjádřen ve čtvercích použité měrné jednotky. Její výhodou je, že je uvedena ve stejných měrových jednotkách jako zkoumaný statistický znak.

s x = s x2

Variační

koeficient

je

definován

jako

poměr

směrodatné

odchylky

a aritmetického průměru. Jde o bezrozměrné číslo, jeho stonásobek udává variabilitu v procentech. Lze říci, že pokud je vyšší než 50 %, je znakem značné nesourodosti statistického souboru [8]. vx =

sx x

3.2.3 Analýza závislostí

Analýza závislostí (kontingence, asociace) měří závislost slovních znaků. Setkáváme se s nimi často v dotazníkových šeřeních, kde odpovědi mívají často právě charakter obměn slovních znaků. Slovní znaky dělíme na alternativní, které nabývají dvou obměn a znaky množné, které nabývají více než dvou obměn [11].

20

Obrázek 3.1: Rozdělení závislostí

Zdroj: Přednášky Statistika I

Analýza kontingence Kontingenční tabulka vzniká kombinačním tříděním podle dvou slovních znaků, z nichž alespoň jeden je znakem množným. Symbolem A označíme znak, který nabývá obměn a1, a2, …, ai, …ar, kde r je počet řádků kontingenční tabulky. Znak B nabývá obměn b1, b2, …, bj, …, bs, kde s je počet sloupců kontingenční tabulky. Nepodmíněné četnosti znaku A v posledním sloupci tabulky označíme ni a nepodmíněné četnosti znaku B v posledním řádku tabulky nj. Součet posledního řádku i sloupce tabulky je rozsah souboru n. Podmíněné četnosti v jednotlivých políčkách označíme nij (pro i=1, 2, …,r, j=1, 2, ..,s).

Tabulka 3.1: Ukázka kontingenční tabulky


21

Pro každé políčko kontingenční tabulky lze stanovit vypočtenou četnost pro případ, že znaky A a B by byly nezávislé. Vypočtená četnost nij′ na rozdíl od pozorované nij může nabývat i jiných než celočíselných hodnot. Výpočet se provádí podle vztahu

nij′ =

ni n j n

Čím více se liší vypočtená a pozorovaná četnost, tím větší závislost slovních znaků se projevuje. Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) měří tuto rozdílnost souhrnně za celou tabulku, nabývá hodnot od nuly (ta signalizuje nezávislost znaků A a B) po určitou maximální hodnotu, která je tím větší, čím větší je rozsah souboru a čím větší jsou rozměry kontingenční tabulky. Jde o charakteristiku intenzity závislosti. r

s

χ = ∑∑ 2

(nij − nij′ ) 2

i =1 i =1

nij′

Vliv rozsahu souboru můžeme odstranit použitím průměrné čtvercové

kontingence, ta ale neřeší vliv různé velikosti kontingenční tabulky.

φ = 2

χ2 n

Vhodnější charakteristiky intenzity závislosti jsou koeficienty kontingence.

Pearsonův koeficient kontingence nabývá hodnot z intervalu 0 ≤ P < 1 . Hodnoty 1 ale nemůže nikdy dosáhnout.

P=

χ2 χ2 +n

Cramerův koeficient kontingence nabývá hodnoty 0 ≤ C ≤ 1 bez ohledu na rozměry

kontingenční

tabulky.

Zápis

ve

jmenovateli

zlomku

znamená,

že pro výpočet bereme menší z čísel udávající počet sloupců nebo řádků zmenšených o jedna [12].

C=

22

χ2 n. min{r − 1; s − 1}

Analýza asociace Asociační závislost je zvláštní případ kontingence pro r = s = 2. Lze ji taky definovat jako zvláštní případ korelační závislosti dvou slovních nebo číselných znaků, z nichž každý nabývá pouze dvou hodnot, nula a jedna.

Tabulka 3.2: Ukázka asociační tabulky Ano A/B (y=1)

Ne

Součet

(y=0)

Ano (x = 1)

n11

n10

n1*

Ne (x = 0)

n01

n00

n0*

Součet

n*1

n*0

n** = n


Koeficient asociace měří intenzitu asociační závislosti v hodnotách od -1 do +1. Kromě intenzity závislosti nese také informaci o směru závislosti v asociační tabulce [12]. V =

n.n11 − n1* .n*1 n1* n*1 n0* n*0

3.2.4 Testování hypotéz

Statistickou hypotézou rozumíme předpoklad o určitých vlastnostech náhodné veličiny vyslovený nezávisle na informacích o ní. Pokud testování hypotézy vyžaduje informace o tvaru rozdělení náhodné veličiny, hovoří se o parametrických hypotézách, v opačném případě jde o neparametrické hypotézy. Proti testované - nulové hypotéze stavíme její protiklad – alternativní hypotézu. Smyslem testování hypotéz je zamítnutí nulové hypotézy a přijetí hypotézy alternativní. Jsme odkázáni na informace z náhodného výběru, proto existuje riziko, že výsledek testu nebude v souladu s realitou.

23

Obecný postup při testování

Formulace testované – nulové hypotézy H0 a alternativní hypotézy H1.

Volba hladiny významnosti α. Hladina významnosti je pravděpodobnost neboli riziko nesprávného zamítnutí pravdivé nulové hypotézy. Lze ji předem zvolit. Nejčastěji se volí na hodnotách α = 0,05 nebo α = 0,01.

Výpočet hodnoty testového kritéria. Jde o náhodnou veličinu, jejíž rozdělení pravděpodobnosti za předpokladu platnosti nulové hypotézy je známo. Hodnota kvantitu u1−α / 2 rozděluje soubor na dvě části. Obor hodnot testového kritéria, do kterého při platnosti nulové hypotézy na zvolené hladině významnosti

α kritérium padá prakticky jistě (1- α), nazýváme oborem přijetí testované hypotézy. Doplňkem je tzv. kritický obor.

Kritický obor, obor zamítnutí (−∞, u α / 2 > U < u 1−α / 2 ,+∞ ) .

Obor přijetí, obor nezamítnutí (u α / 2 , u 1−α / 2 ) .

Výsledkem testu je porovnání vypočtené absolutní hodnoty testového kritéria

s tabulkovou hodnotou. V případě, že Uvyp>Utab, H0 se zamítá a v případě, že Uvyp

V případě testu o relativní četnosti lze využít následujícího testového kritéria:

, kde má U rozdělení N [0; 1] a p je relativní četnost [5].

3.3 Trh práce 3.3.1 Důležité faktory práce, pracovních vztahů a úspěchu

Práce je chápána jako sociální proces, neboť pracovní činnost lidí je vždy uskutečňována v určitém společenském prostředí a práce se rozhodujícím způsobem podílí na jejich postavení ve společnosti. Prostřednictvím práce lidé uspokojují nejen své základní biologické potřeby, ale i potřeby sociální – potřeby seberealizace,

24

společenského styku, poznání, nového uznání ze strany ostatních apod. Práce sama o sobě představuje významnou společenskou hodnotu [13]. V životě člověka zaujímá práce nezastupitelné postavení. Je důležitou podmínkou jeho důstojné existence. Přináší nejen materiální prospěch, ale současně mu dává pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Práce také vytváří sociální pole kontaktů, možnost vést rozhovory, potkávat jiné lidi a uzavírat přátelství [1]. Existuje mnoho názorů na pracovní motivaci lidí. Liší se např. v tom, které potřeby jsou pro člověka nejdůležitější. Jednou z nejznámějších teorií je Teorie hierarchie potřeb dle A. Maslowa. Maslow vytvořil přehlednou klasifikaci sedmi skupin potřeb člověka a nazval je základními potřebami. Do skupin těchto základních potřeb patří: - Fyziologické potřeby, zaujímají v hierarchii potřeb nejnižší místo, musejí být uspokojeny vždy. Jde o základní potřeby k udržení lidského života. - Potřeby bezpečnosti a jistoty, tato skupina potřeb nutí člověka ke hledání opory u silnějších jedinců. - Potřeby přátelství, přijetí, lásky, zahrnují tendence lidí navazovat citové vztahy s ostatními. Potřeba je významná v období adaptace člověka na podmínky v pracovní skupině. - Potřeba vážnosti, uznání, je založená na úctě člověka k sobě samému. Neuspokojení této potřeby vede k pocitu méněcennosti. - Potřeba seberealizace, jde o snahu člověka využít své schopnosti a možnosti. Poslední dvě potřeby tvoří potřeba znalostí a potřeby estetické [14]. Jedním z důležitých faktorů, které ovlivňují produktivitu práce, jsou pracovní podmínky. Působí především na výkon práce a psychickou pohodu. Většina lidí dává přednost příjemnému pracovnímu prostředí i za cenu nižší mzdy. Je nutná konstrukce pracovních prostor tak, aby vyhovovaly tělesným rozměrům pracovníků a umožňovaly pohyb. Světelné podmínky musí být přizpůsobeny lidskému oku, je také důležité barevné

řešení

pracovišť.

Známým

problémem,

který

zhoršuje

komunikaci

a soustředění je hluk. Pracovní prostředí bývá také často sledováno z hlediska hygieny a organizace práce. Podívejme se nejprve na pracovní podmínky negativní a poté na podmínky, které by měly být splněny pro ideální pracovní vztahy. Pracovní podmínky lze rozlišit podle důsledku působení na člověka na: 1. Škodlivé pracovní podmínky – způsobují poškození organismu. 25

2. Rušivé pracovní podmínky – snižují výkon v práci. 3. Nepříjemné pracovní podmínky – tyto vedou ke změně postoje pracovníka od pozitivních názorů k negativním [15]. Ideální pracovní vztahy by měly splňovat alespoň tyto podmínky: 1. důvěra mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem, 2. volný tok objektivních informací v obou směrech, 3. uspokojivé postavení a účast každého člověka, 4. kontinuita práce bez konfliktu, 5. zdravé prostředí, 6. úspěch podniku, 7. optimismus do budoucna [18].

Pracovní úspěch každého člověka závisí mimo jiné na hloubce jeho motivace k práci, hnacích silách a především osobních ambicích. Jeden z pohledů na stimuly a hnací síly rozlišuje tzv. 9 tahounů kariéry. Tyto hybné síly nám pomáhají pochopit, co nás uvádí do chodu. Během vývoje člověka se mění. 1. Materiální odměny – snaha o vlastnictví a bohatství, vyšší standard. 2. Moc a vliv – usilování o kontrolu nad lidmi a zdroji. 3. Hledání smyslu – snaha dělat věci cenné a prospěšné. 4. Odbornost – usilování o vysokou úroveň specializace. 5. Tvořivost – hledání inovací a originálních přístupů. 6. Družnost – udržování podnětných vztahů k lidem na pracovišti. 7. Autonomie – usilování o nezávislost a svobodu rozhodování. 8. Bezpečnost – hledání pevné budoucnosti. 9. Status – usilování o uznání a obdiv [17].

3.3.2. Absolvent na trhu práce

Absolventi škol na trhu práce Absolventi vysokých a středních škol se po absolvování studia a složení závěrečných zkoušek dostávají na trh práce a často máme možnost pozorovat, že přes jejich odhodlání pracovat a budovat kariéru, nejsou na hledání práce a na možnosti, jak práci hledat, dostatečně připraveni.

26

Výhody a nevýhody absolventa na trhu práce Absolvent univerzity nebo střední školy je většinou velmi ambiciózní a má velký elán dokázat, že se firmám vyplatí ho zaměstnat a platit mu za jeho práci odpovídající mzdu.

Teoretická příprava absolventů Absolventi škol jsou většinou velmi dobře teoreticky připraveni a vzděláni v odpovídajícím oboru studia, znají současné trendy, velmi dobře zacházejí s internetem a obecně s výpočetní technikou a moderními technologiemi. Jazyková příprava je také většinou na lepší úrovni než u starší generace uchazečů o práci. Jazykové znalosti jsou ale značně rozdílné jak dle počtu jazyků, které absolvent zná, tak i v kvalitě znalosti jazyka.

Praktické zkušenosti absolventů Praxe a praktické znalosti jsou největším handicapem absolventa zejména střední školy. Praxe je většinou velmi sporadická a často jde o praxi, která nesouvisí s budoucím směrem pracovního uplatnění a pracovní kariéry. Absolventi vysokých škol jsou v tomto ohledu pro trh práce připraveni poněkud lépe, protože jejich pracovní zkušenosti jsou mnohem bohatší a často také v oblastech a oborech, ve kterých chtějí absolventi rozvíjet svou pracovní dráhu. Studium na vysoké škole umožňuje mnohem větší časovou i regionální flexibilitu a získávání pracovních zkušeností je mnohem jednodušší nejen u českých zaměstnavatelů, ale i v zahraničí, kde je možné studovat i jazyk. Další výhodou vysokoškolského a univerzitního studia a tím i absolventů těchto škol je práce na projektech, diplomové práce nebo práce bakalářské, které již spojují teoretickou stránku a stránku praktickou zaměřenou na konkrétní případy a jednotlivé firmy a zaměstnavatele.

Mzdové požadavky absolventů škol Zde je možné vysledovat jednu z největších výhod absolventů vysokých i středních škol. Po absolvování studia jsou mzdové nebo platové požadavky absolventa většinou celkem rozumné, nejsou přemrštěné a pro zaměstnavatele určitě akceptovatelné. Absolvent přijme nabídku za menší mzdu, když vidí možnost profesního růstu i kariérového postupu.

27

Absolvent – pracovník k obrazu firmy Další výhodou absolventů na trhu práce je paradoxně jeho nezkušenost a neznalost určitých pracovních postupů. Jde o fakt, který je určitým opozitem oproti nedostatku zkušeností. Jsou společnosti, které preferují nezkušené absolventy, kteří nemají žádné špatné pracovní návyky a z tohoto důvodu se velmi dobře přizpůsobí organizační kultuře i pracovním požadavkům zaměstnavatele [21].

Absolventi na trhu práce Údaje z průzkumu, který v rámci virtuálního veletrhu pracovních příležitostí Měsíc absolventů

on-line

(MAO)

provedl

provozovatel

portálu

Jobs.cz.

potvrzují,

že atraktivita absolventů stoupá a roste i počet absolventských příležitostí. Průzkumu se zúčastnilo 1587 studentů nebo čerstvých absolventů převážně vysokých škol, kteří navštívili tuto on-line akci. Největší zastoupení měly školy ekonomického a technického směru, což odpovídá profilu a zacílení akce, absolventi těchto škol jsou aktuálně u zaměstnavatelů nejžádanější. Jednou z výhod MAO oproti podobným offline akcím je rovná šance oslovit zaměstnavatele odkudkoli a zajišťuje mu u studentů a absolventů velkou popularitu. Lze říci, že absolventi jsou v kurzu, zájem o ně u zaměstnavatelů v České republice roste. Jedním z důvodů je samotný rozvoj ekonomiky, zejména ve finančnictví,

automobilovém

průmyslu,

v

oblasti

ICT

(vývojová

centra)

a ve službách. Také nastává určitý boj o talenty. Na studenty a čerstvé absolventy se zaměřily zejména velké nadnárodní společnosti. Jde u nich o promyšlenou náborovou strategii, jejímž cílem je oslovit perspektivní zaměstnance dříve než konkurence a získat je pro sebe. Atraktivita absolventů pro zaměstnavatele se liší podle studovaného oboru a ne všechny regiony mají stejnou strukturu volných pracovních pozic. Dobrou zprávou pro rozvoj regionu je, že třetina mladých lidí se hodlá po škole vrátit do svého původního bydliště. Dříve byli zaměstnavatelé ochotni přijímat do zaměstnání jen někoho, kdo měl alespoň nějakou praxi, tu se ale studentům nedařilo získat, protože je firmy bez praxe nechtěly. Nyní jsou ale svolné zaměstnávat daleko více studentů než dřív a i školy začaly na práci studentů při studiu hledět jako na součást jejich přípravy na profesní start.

28

Podle mínění zaměstnavatelů nastoupila nyní generace dospělejších, realisticky myslících a na trhu práce lépe zorientovaných mladých lidí, kteří mají přesnější představu, čeho chtějí v profesním životě dosáhnout, i rozumný odhad toho, co je možné. Mnoho personalistů se shoduje, že za to mohou zahraniční stáže a pobyty, na které studenti více jezdí a také rozšířenější práce při studiu. Osmdesát šest procent dotázaných studentů o sobě v průzkumu tvrdí, že ovládá anglický jazyk a skoro všichni zaměstnavatelé se shodli na tom, že nynější absolventi znají cizí jazyky lépe než jejich nedávní předchůdci. I za to určitě mohou zahraniční stáže, ale nejspíše nejen ony. Zásluhu na tom mají i vysoké školy, které zmodernizovaly výuku a vypouštějí na pracovní trh gramotnější lidi jak po stránce vlastní odbornosti, tak i tzv. měkkých dovedností – komunikativnosti a schopnosti prezentovat. Při stanovování platu využívá skoro polovina dotázaných personalistů benchmarkingových průzkumů specializovaných agentur. Jen na základě vlastní úvahy jedná pouze 22 procent společností. Průzkum ukázal, že studenti vnímají šarm známých firem, které se jako první začaly intenzivně věnovat personálnímu marketingu [22].

3.3.3 Názory a rady personalisty

Při přípravě k pohovoru je vhodné si předem zjistit důležité informace o firmě a o práci, o kterou se ucházíte. Je vhodné říci Váš očekávaný plat, který koresponduje s tím, kolik se na danou pozici obecně nabízí, případně specifikovat přesně Vaši představu. Pokud při pohovoru plat nadsadíte příliš vysoko, tak se může stát, že budete v dalších kolech výběrového řízení, z důvodu vysokých platových nároku, "diskriminováni". Největší chyba je, když kandidát přijde na pohovor a nezná základní informace o firmě a o pozici, o kterou se uchází. Kandidát by měl na začátku opravdu přesvědčit personalistu o tom, že ví, kam přišel a co chce dělat. Jak člověk na pohovoru vypadá, je jedním z mnoha kriterií, které mohou ovlivnit celkový dojem a výsledek výběrového

řízení. Je tedy důležité si předem zjistit jaká je firemní kultura. Rozdíl je také v tom, o jakou pozici se člověk uchází. Jinak bude oblečen ten, kdo se uchází o pozici finančního manažera a jinak ten, kdo chce dělat skladového manipulanta. Obecně platí dodržet základní pravidla - čistota, upravenost. Ideální zaměstnanec pro firmu by mě splňovat tyto kritéria: vysoká kvalifikace, vysoké výkony, ochota pracovat nad rámec pracovní doby, mít přiměřené platové nároky. Ideální zaměstnanec je ten, který chce danou práci vykonávat, má patřičné 29

zkušenosti a dovednosti, umí se přizpůsobit, chce se učit, dokáže zadanou práci dotáhnout do konce, je otevřený novým výzvám a je loajální ke společnosti. Žadatelé o místo nejčastěji požadují jako výhody - týden dovolené navíc, možnost flexibilní pracovní doby, permanentky na kulturní akce, služební automobil k soukromým účelům atd. Při hledání pracovního místa je stále větším standardem umět minimálně jeden světový jazyk. Minimálně znamená na střední úrovni, kdy se kandidát domluví po telefonu, přes mail, či na obchodní schůzce. Anglický jazyk, je v celosvětovém měřítku nejlépe využitelný. Německý jazyk vzhledem k poloze ČR není také na škodu. Ruský jazyk má v našich podmínkách určitě také velkou budoucnost. Pokud neznáte jazyk, neznamená to ještě, že nenajdete vhodné uplatnění, ale je to mnohem složitější. Existuje mnoho společností na našem trhu, které cizí jazyky nepožadují. Znalost alespoň jednoho cizího jazyka je samozřejmě výhodou při hledání práce. Nejčastěji vyhledávané pozice jsou: HR manager, PR manager, IT manažer, obchodní specialisté, marketingový manažer. Co se týče nemanažerských pozic, tak velký boom v ČR zažívá stavebnictví a automobilový průmysl. Je proto tedy logické, že nejvyhledávanější nemanažerské pozice ze strany zaměstnavatelů jsou pracovníci výroby, zedníci, skladníci atd. Platy zaměstnanců českých a zahraničních firem se liší. Stále platí, že zahraniční firma je ochotna zaplatit zaměstnancům více, i když to pro ni může být vzhledem k zisku firmy poněkud rizikové. Na českém trhu již existují i české firmy, které dokáží odborníky náležitě ocenit a ohodnotit. Zahraniční firmy mají i více propracovaný systém výhod, bonusů, školení a motivačních programů [19].

Rady pro hledání práce Vyberte si směr kariéry. Připravte si životopis a průvodní dopis. Zkoušejte obě cesty, personální agentury i zaměstnavatele. Ukažte zájem o obor a uveďte odpovídající praxi. Připravte se na výběrový pohovor. Trénujte, choďte často na výběrové pohovory. Buďte trpělivý a najděte si čas na hledání práce. Nebuďte přehnaně sebevědomí [20].

30

4. VLASTNÍ PRÁCE Předmětem výzkumu jsou pracovní zkušenosti a pracovní preference zvolené cílové skupiny studentů. Tento předmět se konkrétně operacionalizuje na několik dílčích částí, a to preference a faktory ovlivňující výběr zaměstnání, pracovní zkušenosti v ČR, pracovní zkušenosti ze zahraničí a zkušenosti v oblasti brigád a stáží, činnost oddělení Public Relations a vztah studentů k němu a způsoby hledání práce.

4.1 Charakteristika výzkumu Téma výzkumu je velmi aktuální, zabývá se otázkou pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů na magisterském stupni studia Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity, konkrétně studentů studujících Provozně ekonomickou fakultu. Výstupem tohoto výzkumu bude zpracování četností odpovědí na jednotlivé otázky, výběr a zpracování zajímavých závislostí a jejich vyhodnocení pomocí známých koeficientů a také zamítnutí nebo přijetí stanovených statistických hypotéz. Celkový počet studentů v prvním a druhém ročníku magisterského studia PEF MZLU a na jednotlivých oborech byl zjištěn na studijním oddělení a činí 833 studentů. Do výzkumu nebyli zahrnuti studenti Evropských studií, kterých je 36. Následující tabulka udává přehled počtu studentů na jednotlivých oborech magisterského studia PEF MZLU. Tabulka 4.1: počet studentů na oborech magisterského studia PEF MZLU Studijní obor Počet studentů Manažersko-ekonomický 448 Ekonomika zemědělství a potravinářství 41 Finance 171 Veřejná správa 74 Ekonomická informatika 99 Celkem 833 Zdroj: Studijní oddělení

31

Pro účely tohoto výzkumu byl sestaven dotazník, ve kterém je obsaženo 29 otázek. První část dotazníku, tedy 25 otázek je rozděleno do 5 dílčích oblastí, které jsou zkoumány:

Pracovní zkušenosti, preference a faktory ovlivňující výběr zaměstnání (otázka 1 - 11).

Pracovní zkušenosti v ČR (otázka 12 - 15). Pracovní a studijní zkušenosti ze zahraničí (otázka 16 - 18). Činnost oddělení Public Relations a vztah studentů k němu (otázka 19 - 21). Způsoby hledání práce (otázka 22-24). Zbývajících 5 otázek jsou otázky identifikační.

Při tvorbě dotazníku se přihlíželo především na vhodnou formulaci a typ otázek, jejich správné pochopení a návaznou posloupnost v dotazníku. Důraz byl kladen také na celkový vzhled dotazníku, aby respondenty vyplňování příliš neunavilo a bylo pro ně zajímavé. Objektem výzkumu se stali studenti magisterského studia Provozně ekonomické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Bylo provedeno nevyčerpávající šetření pomocí náhodného výběru, který odpovídá zastoupení studentů na jednotlivých programech. Objektem byli ti studenti, kteří vyplnili dotazník umístěný na internetu v době průběhu výzkumu. Jako nejvhodnější technika průzkumu byla zvolena technika písemného dotazování a zveřejnění dotazníku na internetu. Byly použity otázky uzavřené, polootevřené a baterie otázek. Před reálným vystavením vytvořeného dotazníku na internetu za pomoci systému RELA bylo nutné provést předvýzkum. Ten se provádí za účelem úpravy některých otázek z důvodu lepší pochopitelnosti pro respondenty a popřípadě vyřazení nevhodných otázek. Předvýzkum byl proveden na náhodně vybraných deseti studentech cílové skupiny magisterského studia a následně byly některé otázky přepracovány a byla upravena jejich formulace. Po úpravě byl dotazník opakovaně vystaven na dokumentovém serveru univerzitního informačního systému MZLU a také byl vložen na vývěsku v osobní administrativě, kam má přístup každý student. Někteří jedinci z cílové skupiny byli také kontaktováni

emailem.

Výzkum

byl

dostupný

na

internetové

adrese

http://rela.mendelu.cz/vyzkum/?vyzkum=699 a probíhal v období od 2. 12. 2008 do 17. 2. 2009, tedy přesně 2 měsíce a 15 dní, poté byl pro dostatek dat ke zpracování 32

uzavřen. Celkový počet dotazníků k vyhodnocení z možného maxima 833 studentů je 275 získaných a použitelných dotazníků. Jde tedy téměř o jednu třetinu z celkového souboru možných vyplněných dotazníků. Původní počet získaných dotazníků činil 286, ale 11 dotazníků bylo z důvodů neúplného vyplnění z vyhodnocení vyřazeno. Použitelné dotazníky byly zpracovány za pomoci programů Excel a Statistica Cz. Pro každou otázku byly vytvořeny tabulky četností, které byly doplněny přehlednými grafy. Grafy jsou uvedeny přímo v prezentaci výsledků diplomové práce a tabulky v příloze. Dalším krokem při zpracování byla analýza závislostí. U otázek především první části dotazníku, která se nejvíce ztotožňuje s cílem diplomové práce, jsou zjišťovány závislosti. Bylo vypracováno 8 kontingenčních tabulek a závislosti byly hodnoceny pomocí čtyř ukazatelů, a to: čtvercové kontingence, průměrné čtvercové kontingence, Pearsonova koeficientu a Cramerova koeficientu. Poslední částí zpracování dat se stalo testování statistických hypotéz. Pomocí testu o relativní četnosti bylo sedm předem stanovených hypotéz buď potvrzeno, nebo zamítnuto.

33

4.2 Prezentace výsledků Analýza četností přehledně zobrazí výsledky výzkumu. Četnosti odpovědí na jednotlivé otázky jsou znázorněny v grafech a vyhodnocovány postupně, dle jejich pořadí v dotazníku. Každá otázka spadá do určité předem stanovené oblasti zkoumání.

4.2.1 Charakteristika respondentů Otázka 25: Pohlaví

Otázka 26: Věk 1% 3%

Muž 21%

11%

21%

28% Žena 79%

36%

Muž

Žena

Graf 4.1: Relativní četnosti-pohlaví Zdroj: Vlastní výpočty

22 a méně

23

24

25

26

27 a více

Graf 4.2: Relativní četnosti-věk Zdroj: Vlastní výpočty

Výzkumu, který se týkal pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů na PEF MZLU se zúčastnilo a svými odpověďmi přispělo 275 studentů magisterského studia. Z celkového počtu maxima možných dotázaných studentů 833 tedy odpovědi tvoří názory téměř jedné třetiny studentů. Z hlediska pohlaví odpovídalo 79 % žen a 21 % mužů – graf 4.1. To odpovídá celkové skladbě studentů naší univerzity, kde početnější skupinu tvoří ženy. Graf 4.2 ukazuje, že nejvíce zastoupená věková skupina respondentů je 23 let (36 %), 24 let (28 %) a 22 let (21%). Ostatní věkové kategorie, především starší 24 let se podílely minimálně. Toto věkové vyhodnocení nám může částečně naznačovat, že většina dotázaných studuje řádným způsobem a studium neprodlužuje, popřípadě, že nezapočali studium v pozdějším věku.

34

Otázka 27: Studijní program

Otázka 28: Studijní obor 8%

8%

8% 32% 23%

55% 6%

60%

Manažersko-ekonomický Ekonomika zemědělství a potravinářství Ekonomika a management

Finance

Hospodářská politika a správa

Veřejná správa

Systémové inženýrství a informatika

Ekonomická informatika

Graf 4.3: Relativní četnosti-studijní program Graf 4.4: Relativní četnosti-studijní obor Zdroj: Vlastní výpočty Zdroj: Vlastní výpočty

Z předešlých grafů 4.3 a 4.4 můžeme sledovat zastoupení dotazovaných vzhledem k programu a oboru, který studují. Mezi respondenty dominují studenti magisterského studijního programu Ekonomika a management 60 %, 32 % dotázaných tvoří studenti Hospodářské politiky a správy a pouze 8 % studenti programu Systémové inženýrství a informatika. Poměry odpovídajících studentů na jednotlivých studijních programech souvisí s celkovou skladbou studentů na těchto programech. Jak již zmiňuje graf 4.3, Ekonomika a management je nejobsazenější a nejméně studentů je na programu Systémové inženýrství a informatika. Počtem respondentů je nejvíce zastoupený studijní obor Manažerskoekonomický 55 % a dále pak obor Finance 23 %, ostatní obory jsou zastoupeny zřídka, vzhledem k tomu, že ani celkový počet studentů na těchto oborech není vysoký. Obory Veřejná správa a Ekonomická informatika tvoří 8 % dotázaných a 6 % zbývá na Ekonomiku zemědělství a potravinářství. Rozdělení respondentů podle ročníku magisterského studia je téměř rovnoměrné, 51 % tvoří studenti 1. ročníku a nepatrně menší procento 49 % je dáno studenty 2. ročníku. Situaci znázorňuje následující graf 4.5.

35

Otázka 29: Ročník magisterského studia

49% 51%

1

2

Graf 4.5: Relativní četnosti-ročník Zdroj: Vlastní výpočty

4.2.2 Pracovní zkušenosti, preference a faktory ovlivňující výběr zaměstnání Tato oblast je jednou z pěti analyzovaných oblastí, je nejobsáhlejší především z toho důvodu, že se pojí se samotným cílem této diplomové práce. Obsahuje 11 otázek, které jsou zaměřeny na budoucí plánovanou kariéru studentů a představy o absolventském platu a na jejich dosavadní zkušenosti a sebevědomí ve vztahu k hledání práce. Oblast obsahuje také informace o užitečnosti magisterské praxe, studiu v zahraničí, znalosti jazyka a preferovaném pracovním oboru.

Otázka 1: Využili jste někdy nabídky praxe, práce nebo brigády od školy?

Ano 13%

Ne 87%

Ano

Ne

Graf 4.6: Relativní četnosti otázky č. 1 Zdroj: Vlastní výpočty

36

První otázka mého výzkumu se dotazuje na zkušenosti studentů v případě hledání praxe, práce a brigády, a zda využívají možností kontaktu budoucích zaměstnavatelů od univerzity. Pomocí univerzity využilo této nabídky pouze 13 % dotázaných studentů, 87 % ne. Možným vysvětlením je, že studenti hledají příležitosti jinde, např. informacím ohledně práce, které jsou podávány v rámci přednášek nebo uveřejňovány na dokumentovém serveru, nevěnují příliš pozornosti.

Otázka 2: Jaká je podle Vás povinná magisterská praxe?

5%

12%

20%

35% 28%

Zcela užitečná

Spíše užitečná

Zcela zbytečná

Nevím

Spíše zbytečná


Otázka magisterské praxe je mezi studenty často diskutována, řeší se, zda má

či nemá význam. Z tohoto důvodu byla otázka zařazena do dotazníku. Odpovědi vykazují, že studenti hodnotí magisterskou praxi rozporuplně. 47 % uvádí, že je užitečná (součet zcela užitečná a spíše užitečná) a 48 %, že je zbytečná (součet zcela zbytečná a spíše zbytečná). Respondenti se tedy rozdělili na 2 poloviny, pro a proti magisterské praxi. Výsledné hodnoty mohl ovlivnit i fakt, kolik studentů opravdu praxi absolvuje a kolik si ji pouze nechá zapsat u svých známých. Potom by bylo logické, že za užitečnou ji považují jen ti, kteří se jí opravdu zúčastnili, a něco jim přinesla. Nejvíce, tedy 35 % odpovídá, že magisterská praxe je spíše užitečná, 28 % dotázaných naopak, že je spíše zbytečná. K radikálním odpovědím, že je praxe zcela 37

zbytečná, se uchýlilo 20 % a naopak 12 % volilo variantu zcela užitečná. Pouze 5 % studentů neví, jak na tuto otázku reagovat.

Otázka 3: Jakou máte představu o výši svého nástupního platu, jako budoucí absolvent PEF MZLU?

10%

2% 23%

24%

41%

do 13 000

13 001-17 000

21 001-25 000

25 001 a více

17 001-21 000


Další otázkou je citlivé téma, týká se představy o výši nástupního platu absolventa PEF MZLU. Nejvíce procent (41 %) dotázaných uvedlo, že si představuje plat v rozmezí 17 000 až 21 000 Kč, což lze považovat za průměr a myslím si, že tato možnost je reálná a nároky těchto studentů nejsou nijak přehnané. 24 % by požadovalo plat vyšší ve výši 21 001 až 25 000 Kč. Téměř stejné procento 23 % by se naopak spokojilo s platem ve výši 13 001 až 17 000 Kč. Na absolventský plat nad 25 000 Kč pohlíží 10 % studentů, je možné, že tito jsou především z řad informatiků, kde je obecně známo, že finanční odměny jsou vyšší a zaměstnanci v této sféře lépe oceňováni. S přihlédnutím k výsledkům kontingenční tabulky 9.28 uvedené v příloze nelze tento obecný názor potvrdit, protože plat nad 25 000 Kč požaduje pouze 5 studentů Systémového inženýrství a informatiky z celkového počtu 28 studentů, kteří tuto možnost zvolili. Pro větší přesnost tvrzení byl vypočítán koeficient asociace na základě asociační tabulky 9.36, která proti sobě staví možnosti platu do 25 000 Kč a nad 25 000 Kč vzhledem k tomu, zda dotázaný student pochází z programu

38

Systémové inženýrství a informatika nebo kteréhokoli jiného. Hodnota koeficientu 0,12 nám naznačuje minimální závislost mezi požadovanou výší platu a programem studia. Požadavky na výši platů se určitě odvíjí od konkrétních schopností jednotlivých studentů, jejich jazykových i odborných znalostí a zkušeností. V současné době ekonomické krize je ale možné, že i ti nejlepší budou muset ze svých nároků částečně slevit.

Byla provedena analýza závislostí mezi diskutovanou otázkou č. 3 a otázkou

č. 25 a č. 27, studijním programem a pohlavím.

Tabulka 4.2: Analýza závislostí - nástupní plat vs. studijní program Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 22,476 χ2

Průměrná čtvercová kontingence

φ2

0,082

Pearsonův koeficient kontingence Cramerův koeficient kontingence Zdroj: Vlastní výpočty

P C

0,275 0,202

Z vypočítaných koeficientů uvedených v tabulce 4.2 můžeme konstatovat, že mezi představou studentů o výši nástupního platu absolventa a studijním programem se projevuje pouze nízká závislost ( P=0,275, C=0,202).

Tabulka 4.3: Analýza závislostí - nástupní plat vs. pohlaví Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 46,125 χ2


φ2

0,168


P C

0,379 0,410

Mezi otázkou č. 3 a otázkou č. 27 již vidíme střední závislost mezi sledovanými znaky. Na základě vypočtených koeficientů je patrný statisticky středně silný vztah mezi pohlavím a požadovaným nástupním platem absolventů PEF MZLU (P=0,379, C=0,410). Tabulka 4.3 shrnuje všechny vypočtené ukazatele. Z kontingenční tabulky 9.29 v příloze je patrné, že s nižším platem se spokojí spíše ženy.

39

Otázka 4: Vyhodnocení baterie otázek Tabulka 4.4: Statistické vyhodnocení otázky č. 4 Rozhodně Rozhodně Otázka č. 4 Spíše ano Spíše ne ano ne Máte představu o zaměření Vaší 63 % 15 % 20 % 1% budoucí kariéry?

Hodnotíte dosavadní pracovní zkušenosti jako dostačující? Je Vaše BP, popřípadě DP zaměřena do oblasti, které byste se chtěli věnovat v budoucím zaměstnání? Věříte v úspěch, že najdete práci, která odpovídá Vašim nárokům a představám? Zdroj: Vlastní výpočty

Nevím 1%

24 %

6%

40 %

29 %

1%

43 %

14 %

31 %

8%

4%

14 %

59 %

21 %

2%

4%

Otázka 4 shrnuje baterii otázek s možnými škálovými variantami odpovědí. Znázornění relativních četností můžete sledovat v tabulce 4.4 nebo grafu 4.9. První otázka se studentů ptá, zda již mají představu o směru svojí budoucí kariéry. 63 % uvedlo variantu rozhodně ano, 15 % spíše ano. Z odpovědí lze usoudit, že dotázaní už vědí, kterým směrem chtějí po dokončení školy jít. Negativně odpovědělo 21 % (spíše ne 20 %, rozhodně ne 1 %). Následující otázka v baterii zjišťuje hodnocení dosavadních pracovních zkušeností respondentů. Jako dostačující hodnotí své pracovní zkušenosti 30 % studentů (rozhodně ano 24 %, spíše ano 6 %). To, že jedna třetina studentů uvádí dostatečné pracovní zkušenosti, může být spojeno s tím, že spousta studentů již v 2. ročníku magisterského studia souběžně i pracuje, především z toho důvodu, že mají více volného času a většinu předmětů studovali dříve. Vysoký počet dotázaných 69 % považuje své zkušenosti za nedostačující (spíše ne 40 %, rozhodně ne 29 %). Svou diplomovou nebo bakalářskou práci zaměřilo do preferované oblasti svého budoucího zaměstnání 57 % studentů podílejících se na tomto výzkumu (43 % rozhodně ano, 14 % spíše ano). Toto zjištění je pozitivní, studenti si v rámci vypracovávání těchto závěrečných prací více rozšíří a prohloubí své znalosti v dané oblasti. Tato práce jim tedy může v budoucnu i pomoci získat plánované zaměstnání a vyniknout nad ostatními uchazeči.

40

Poslední otázka baterie zkoumá, jestli studenti věří, že najdou takové zaměstnání, které odpovídá jejich nárokům a představám. Věří v to 63 % respondentů (14 % rozhodně ano, 59 % spíše ano). 23 % dotázaných se dívá na budoucnost spíše pesimisticky a nemyslí si, že najdou odpovídající práci (21 % spíše ne, 2 % rozhodně ne). Je pozitivní, že téměř 2/3 dotazovaných mají optimistický pohled do budoucnosti.

Věříte v úspěch, že najdete práci, která odpovídá Vašim nárokům a představám?

14

59

Je Vaše BP, popřípadě DP zaměřena do oblasti, které byste se chtěli věnovat v budoucím zaměstnání?

43

Hodnotíte dosavadní pracovní zkušenosti jako dostačující?

24

Máte představu o zaměření Vaší budoucí kariéry?

Rozhodně ano

Spíše ano

21

14

6

31

40

63

8 4

29

15

24

20

1

11

0% 10% 20% 30% 40% 50% 60% 70% 80% 90% 100 % Spíše ne Rozhodně ne Nevím


Analýza kontingence byla provedena mezi otázkou č. 4a, týkající se představy o zaměření budoucí kariéry a otázkou č. 28 studijním oborem. Tabulka 4.5: Analýza závislostí - budoucí kariéra vs. studijní obor Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 16,729 χ2


φ2

0,061


P C

0,239 0,123

Z přiložené tabulky 4.5 hodnot koeficientů můžeme vyčíst pouze statisticky

slabou závislost. Nebyl zjištěn nijak významný vztah mezi představou studentů o zaměření budoucí kariéry a studijním oborem (P=0,239, C=0,123).

Možnost provést analýzu závislostí se nabízí i u otázky č. 4b, která se ptá, zda studenti hodnotí své dosavadní zkušenosti jako dostačující a otázkou č. 29 ročníkem magisterského studia.

41

Tabulka 4.6: Analýza závislostí - pracovní zkušenosti vs. ročník Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 14,246 χ2


φ2

0,052


P C

0,222 0,228

Z ukazatelů v tabulce 4.6 není z hlediska koeficientů kontingence patrná žádná významná závislost. Mezi ročníkem magisterského studia a tím, zda studenti považují své pracovní zkušeností za dostačující je pouze nízká závislost (P=0,222, C=0,228).

Otázka 5: Přitahuje Vás po studiu práce v zahraničí nebo preferujete práci v ČR?

15%

85%

Preferuji práci v ČR

Preferuji práci v zahraničí


Velké procento dotázaných 85 % tvrdí, že po studiu preferují práci v České republice, práci v zahraničí je nakloněno pouze 15 % studentů. Dalo by se předpokládat, že studenti upřednostňující práci v cizině budou mít plynulou znalost některého z cizích jazyků. Z tohoto důvodu provedeme u následující otázky analýzu závislostí.

42

Otázka 6: Kolik světových jazyků ovládáte plynule? 2% 0% 11% 28%

59%

Žádný

1

2

3

4 a více


Jazykové znalosti jsou stále více ceněny a požadovány. Plynulou znalostí jednoho světového jazyka se pyšní 59 % studentů. Toto procento je poměrně vysoké, jde o téměř 2/3 dotázaných, kteří jsou schopni domluvit se v cizím jazyce. Z druhé strany je dnes u vysokoškolského studenta znalost minimálně jednoho cizího jazyka na komunikativní úrovni častou podmínkou při hledání zaměstnání. Z tohoto důvodu není moc veselé zjištění, že téměř jedna třetina 28 % dotázaných neovládá plynule žádný světový jazyk. Dvěma světovými jazyky plynule hovoří 11 % vysokoškoláků a 2 % ovládají dokonce tři cizí jazyky.

Mezi otázkami č. 5 a 6 se nabízí provést analýzu kontingence. Zjistíme, jestli existuje nějaký vztah mezi tím, zda studenty přitahuje spíše práce v zahraničí nebo v ČR a plynulou znalostí cizích jazyků.

Tabulka 4.7: Analýza závislostí - práce v zahraničí nebo v ČR vs. jazyky Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 39,672 χ2


φ2

0,144


P C

0,355 0,380

Na základě vypočtených koeficientů kontingence, které jsou uvedeny v tabulce 4.7, je mezi otázkami zjištěna střední statistická závislost. Je tedy sledován určitý vztah

43

mezi znalostí cizích jazyků a preferencí práce v zahraničí nebo v ČR. (P=0,355, C=0,380).

Otázka 7: U kolika světových jazyků ovládáte alespoň základy? 2% 0%

17%

20%

61%

Žádný

1

2

3

4 a více


Tato otázka 7 se týká znalostí alespoň základů jazyka popřípadě více jazyků. Základní znalost alespoň jednoho jazyka má 20 % studentů. Základy dvou jazyků zná 61 %, což je poměrně vysoké číslo. 17 % uvedlo, že má základy dokonce u třech jazyků a 2 % u čtyř. Lze tvrdit, že otázky č. 6 a č. 7 týkající se jazykových znalostí, jsou ovlivněny subjektivním ohodnocením sebe sama jednotlivých studentů. A proto mohlo dojít k tomu, že student, který své znalosti daného jazyka považuje za základní, je může mít mnohem vyšší než jiný student, který ale subjektivně ohodnotil svou znalost jako plynulou. V současné době jsou mezi studenty rozšířené zahraniční studijní výjezdy v projektu Sokrates Erasmus a také možnosti zahraničních pracovních stáží, které rozšiřují a prohlubují studentské jazykové znalosti. Myslím si, že tyto možnosti zahraničního studia a poznávání cizích zemí jsou pro studenty stále více přitažlivé.

44

Otázka 8: Ve kterém oboru byste chtěli pracovat

35

32

30 25

21

20 %

14

15 8

10

7

5

5

4 1

1

1

1

1

1

3

0 lo dě vě po od Ne a av pr í v Do st ěl U ěd a E m ik Ze at j m le n vo ob vý sig a Pr de um st a va zk rá no Vý sp čin á čí jn ůr ře Tv ve a ní át St ia e gi éd je o l M ro no ika zd ch st é gi te sk ní Lo lid ač a rm ika fo t is In al on rs ch ru Pe ní ov st od Ce e ch nc ob a na g Fi tin ke ar

M


Otázka 8 zkoumá, který pracovní obor je mezi studenty nejpožadovanější a ve kterém by v budoucnu chtěli najít svou práci. Z grafu je patrné, že mezi studenty nejvíce preferované pracovní oblasti patří finance 32 %, marketing a obchod 21 % a personalistika a lidské zdroje 14 %. Tyto tři oblasti jsou z hlediska studia na PEF MZLU v Brně dobře zastoupeny a myslím si, že studenti by měli patřit mezi dobře vybavené kandidáty na pozice v těchto oborech. Další oblasti, které studenti uvedli a stojí za zmínku, jsou cestovní ruch 8 %, státní a veřejná správa 7 % a informační technologie 5 %. Toto nízké zastoupení informačních technologií jako preferované oblasti mezi studenty PEF MZLU je pravděpodobně dáno opět skladbou studentů, kdy stěžejními programy na této fakultě jsou především Management a ekonomika a Hospodářská politika a správa, studentů informatiky je ve srovnání s těmito programy málo. V grafu 4.13 jsou patrné i oblasti, které volilo pouze jedno procento dotázaných studentů. 3 % studentů se zdrželi odpovědi na tuto otázku.

45

Otázka 9: Co je pro Vás při hledání práce nejdůležitější

63

Pracovní náplň Benefity

35

10

63

Možnost vzdělávání ve firmě

23

27

60

Příjemný kolektiv Příjemné pracovní prostředí

49

Platební podmínky

48

40 46

0%

10%

Zcela důležité

20%

Spíše důležité

40%

50%

60%

Spíše nedůležité

50

20

60 30%

2

50

50

32

4 11

55

Kariérní růst

20

8 0 70%

80%

90% 100%

Zcela nedůležité


Každý má při hledání zaměstnání určité požadavky, které jsou pro něj více

či méně důležité. Graf 4.14 zobrazuje odpovědi studentů na 7 podbodů toho, co by jim zaměstnavatel měl rozhodně nabídnout. Když sečteme varianty zcela důležité a spíše důležité, považuje 98 % studentů za nejdůležitější pracovní náplň a stejné procento studentů platební podmínky. Jako další nejdůležitější věci při hledání práce byly ohodnoceny stejným procentem (95 %) příjemný kolektiv a stejně tak příjemné pracovní prostředí. Vysokého procenta dosáhl ale i kariérní růst (92 %) a možnost vzdělávání ve firmě (87 %). Nejmenší procento z těchto sedmi bodů z hlediska důležitosti získaly benefity 73 %. Všechny kategorie jsou studenty vysoce hodnoceny, lze tedy říci, že všech sedm oblastí hraje při hledání práce mezi dotazovanými studenty vysokou roli. Pro přehlednější zobrazení výsledků je u této otázky uvedena i následující tabulka 4.8.

46

Tabulka 4.8: Statistické vyhodnocení otázky č. 9

Otázka č. 9 Kariérní růst Platební podmínky Příjemné pracovní prostředí Příjemný kolektiv Možnost vzdělávání ve firmě Benefity Pracovní náplň

Zcela důležité 32 % 48 % 49 % 55 % 27 % 10 % 63 %

Spíše důležité 60 % 50 % 46 % 40 % 60 % 63 % 35 %

Spíše nedůležité 8% 2% 5% 5% 11 % 23 % 2%

Zcela nedůležité 0% 0% 0% 0% 2% 4% 0%

Zdroj: Vlastní výpočty

U této otázky č. 9 byla provedena analýza závislostí mezi důležitostí kariérního růstu pro studenty a jejich studijním programem a také mezi důležitostí platebních podmínek a ročníkem studia. Tabulka 4.9: Analýza závislostí - kariérní růst vs. studijní program Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 16,817 χ2


φ2

0,061


P C

0,240 0,175

Byla prokázána statisticky slabá závislost mezi důležitostí kariérního růstu a studijním programem respondentů (P=0,240, C=0,175). Ještě nižší závislost vykazuje vztah mezi důležitostí platebních podmínek pro studenty a ročníkem jejich magisterského studia (P=0,136, C=0,137). Konkrétní hodnoty všech vypočítaných ukazatelů jsou zobrazeny v tabulkách 4.9 a 4.10.

Tabulka 4.10: Analýza závislostí - platební podmínky vs. ročník Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 5,199 χ2


φ2

0,019


P C

0,136 0,137

47

Otázka 10: Vidíte ve svých spolužácích z VŠ velkou konkurenci?

7%

5%

11%

37%

Rozhodně vidím

40%

Spíše vidím

Spíše nevidím

Rozhodně nevidím

Nevím


Cílem otázky 10 bylo zjistit, jestli se studenti cítí být ohroženi při hledání zaměstnání ze strany svých spolužáků a zda si myslí, že jim mohou konkurovat. Když zhodnotíme tuto otázku globálně, tak více než polovina studentů (51 %) cítí, že jim spolužáci mohou velmi dobře konkurovat a 44 % to vidí přesně naopak. Odpovědi jsou vcelku vyvážené. Také odpovědi spíše vidím a spíše nevidím jsou téměř rovnocenné. Až 40 % studentů magisterského studia PEF MZLU konkurenci ze strany spolužáků z VŠ vidí. Studenti nevolili radikální varianty, pouze 11 % uvedlo, že ve svých spolužácích rozhodně konkurenci vidí a naopak jen 7 % dalo najevo, že se rozhodně necítí být ze strany spolužáků ohroženi. Je všeobecně známo, že někdo studuje snadno a někdo hůře. Vzhledem k tomu, že studentů na magisterských oborech už není až tak mnoho a většina se během pěti let strávených na škole dobře poznala, tak vědí i o svých kvalitách. Toto může částečně vysvětlit obavy studentů z konkurence jejich spolužáků.

U této otázky bylo zajímavé provést analýzu kontingence ve vztahu k otázce

č. 12, která řeší, zda studenti při studiu na VŠ pracují. Hodnoty koeficientů, podle kterých byl vztah mezi těmito dvěma otázkami hodnocen, vidíte v následující tabulce 4.11.

48

Tabulka 4.11: Analýza závislostí - konkurence ve spolužácích vs. práce při studiu Ukazatel Označení Hodnota Čtvercová kontingence (chí-kvadrát) 5,323 χ2


φ2

0,019


P C

0,138 0,139

Pearsonův a Cramerův koeficient kontingence vykazuje statisticky velmi slabou

závislost. Lze tedy podle hodnot v tabulce 4.11 tvrdit, že mezi konkurencí viděnou ve spolužácích a prací studentů při studiu je pouze velmi slabý vztah. (P=0,138, C=0,139).

Otázka 11: V jakém sektoru byste raději pracovali?

1%

20%

79%

Státní sektor

Soukromý sektor

Nevím


Tato otázka týkající se preferencí práce ve státním nebo veřejném sektoru uzavírá první část dotazníku. Přiložený graf 4.16 zobrazuje, že 79 % dotázaných upřednostňuje zaměstnání v soukromém sektoru, 20 % studentů naopak v sektoru státním. Procento respondentů na tuto otázku neodpovědělo.

49

4.2.3 Pracovní zkušenosti v ČR Tato kapitola zkoumá pracovní zkušenosti studentů v naší republice a obsahuje 4 otázky. Zjišťují, zda studenti při studiu pracují, charakter této práce, délku pracovních zkušeností a obor, kterému se věnují. Otázka č. 12 je otázkou filtrační, v případě odpovědi „ne“ již studenti neměli na následující tři otázky odpovídat a měli přejít až k otázce č. 16.

Otázka 12: Pracujete při studiu na VŠ? Otázka 13: Jakého charakteru je Vaše práce?

18%

16%

29%

20% 35%

82%

Ano

Ne

Krátkodobá, brigády

Dlouhodobá, systematická

Obě možnosti zároveň

Neodpovědělo

Graf 4.17: Relativní četnosti otázky č. 12 Graf 4.18: Relativní četnosti otázky č.13 Zdroj: Vlastní výpočty Zdroj: Vlastní výpočty

Z otázky 12 plyne, že při studiu pracuje velká část studentů (82 %). Z tohoto počtu považuje 35 % studentů svou pracovní činnost jako dlouhodobou a systematickou, 29 % pracuje pouze krátkodobě na brigádách a obě uvedené možnosti kombinuje 20 % studentů. Hodnoty zobrazují grafy 4.17 a 4.18. Je dobře, že vysoké procento dotázaných studujících se věnuje práci již v průběhu studia, mohou tak získat spoustu cenných zkušeností a následně se tím zvýší jejich šance na nalezení vhodného pracovního místa.

50

Otázka 14: Pokud při studiu na VŠ pracujete, uveďte prosím jak dlouho?

12%

18%

11%

24%

15% 20%

Méně než půl roku

1 rok

2 roky

3 roky

4 roky a více

Neodpovědělo


Přiložený graf 4.19 nám znázorňuje, kolik let studenti pracují. Žádná z možných variant odpovědí nijak zvlášť nad ostatními nedominuje. Lze ale spatřit tendenci, že největší část studentů pracuje dlouhodobě či krátkodobě už několik let, 24 % 4 roky a více, což je téměř od započetí studia na VŠ, 20 % uvedlo možnost 3 roky, 15 % 2 roky. Z vyhodnocení této otázky je zjevné, že studenti se snaží sami si přivydělat a částečně si tak přilepšit. Důvodem může být nedostatek financí od rodičů, nízká stipendia a především vysoké náklady studentů jak na studia, tak i osobní život. Snaha studentů dlouhodobě pracovat, získávat zkušenosti a propojovat teorii s praxí je pro ně samotné vzhledem k budoucnosti velmi přínosná a zvyšuje jejich hodnotu na trhu práce.

Otázka 15: Kterého oboru se Vaše práce týká? 35

29

30

%

25

20

21

20 15

9

10

4

5

5

2

2

2

5 1

0

M

Pe In Tv Ne Fi Ce Lo St Ad M fo ar na an át ůr rs gi od m st rm ke ní čí nc st uá on i o po n v ika ač tin i a č e a s l n n in vě tra lis ír ve ní g íč n dě uc tik t a ř os te in iva ej ob a lo h n c t n os hn a a á ch lid de t sp ol od og sk sig rá va ie é n zd ro je


51

Každá pracovní činnost spadá do určitého oboru, studenti měli svou brigádu

či práci zařadit v otázce 15. Téměř vyrovnané jsou varianty práce ve financích (21 %) a marketingu a obchodě (20 %). Další uvedené oblasti mají zastoupení skromnější, 9 % cestovní ruch, 5 % administrativa a informační technologie. Velké procento studentů na tuto otázku neodpovědělo (29 %). Četnosti jsou uvedeny v grafu 4.20.

4.2.4 Pracovní a studijní zkušenosti ze zahraničí V rámci této diplomové práce byly zjišťovány také pracovní a studijní zkušenosti ze zahraničí. K tématu se vztahují tři otázky, první otázka je filtrační, studenti odpovídající na otázku č. 16 negativně měli přejít až k otázce č. 19. Kapitola se studentů ptá na četnost jejich studijních a pracovních výjezdů do ciziny a na největší motivy k práci a studiu v cizí zemi.

Otázka 16: Máte zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí?

23%

77%

Ano

Ne


Se studiem nebo prací v cizí zemi má zkušenosti 23 % studentů, kteří odpovídali na tento výzkum. Výsledky zobrazuje předešlý graf 4.21. V grafu následujícím 4.22 vidíme kolikrát již v zahraničí ve vztahu k studiu či práci byli. Když studenti vycestovali, bylo to nejčastěji 1-2 krát, tuto variantu uvedlo 18 %. Z vyhodnocení těchto otázek bylo zjištěno, že zahraničních možností studia a práce využila méně než 1/3 dotázaných studentů. Důvodem mohou být určité osobní zábrany a jazyková bariéra.

52

Otázka 17: Kolikrát jste za svá studia SŠ a VŠ vycestovali pracovně nebo v rámci studia do zahraničí?

3%

4%

18%

75%

0 krát

1-2 krát

3-4 krát

5 a vícekrát


Otázka 18: Co pro Vás bylo největším důvodem k práci nebo studiu v cizí zemi?

10% 32%

13%

27%

18%

Finanční ohodnocení

Kultura cizí země

Získání životních zkušeností

Cestování

Zdokonalení v cizím jazyce


V otázce 18 měli respondenti uvést maximálně tři důvody, které považovali za největší impuls k tomu, aby využili práce nebo studia v cizině. Na první místo se probojovala možnost zdokonalení se v cizím jazyce, uvedlo 32 % dotázaných, o něco méně 27 %, a tedy druhou pozici má možnost získání životních zkušeností a na třetí místo studenti zařadili cestování 18 %.

53

4.2.5 Činnost Public Relations a vztah studentů k němu Do oblasti činnosti PR spadají tři otázky. Byly zařazeny do dotazníku proto, aby se zjistilo, jestli studenti tohle oddělení znají a považují jeho činnost za přínosnou, zda se účastní burzy pracovních příležitostí, kterou PR pořádá, a iniciují zde budoucí spolupráci.

Otázka 19: Jak se díváte na zavedení oddělení Public Relations na naší fakultě z hlediska přínosu pro studenty? Otázka 20: Jak hodnotíte 2. ročník Job fair – burzy pracovních příležitostí na PEF? Otázka 21: Iniciovali jste nebo se chystáte iniciovat na základě Job fair nějakou spolupráci?

11%

19%

10%

14% 30%

60%

3% 49%

4%

Zúčastnil jsem se, jsem spokojen Zúčastnil jsem se, nejsem spokojen

Zcela pozitivně

Spíše pozitivně

Zcela negativně

Nevím

Spíše negativně


Nezúčastnil jsem se, neměl jsem čas Nezúčastnil jsem se, nezajímá mě to

Graf 4.25: Relativní četnosti otázky č.20 Zdroj: Vlastní výpočty

Je dobré zjištění, že více než polovina studentů, dokonce 63 % se dívá na zavedení oddělení Public relations pozitivně, konkrétně 49 % spíše pozitivně a 14 % zcela pozitivně. Poměrně velká část dotazovaných ale volila variantu nevím 30 %. Je možné, že studenti toto oddělení pro styk s veřejností neznají. Relativní četnosti na otázku 19 zobrazuje graf 4.24. Public Relations na PEF pořádá spoustu soutěží, výstav, burz, plesů a jiných akcí. Zajímají se, informují, hodnotí a svými nápady ovlivňují život studentů na PEF MZLU. Jednou z činností zmiňovaného oddělení je každoroční pořádání burzy pracovních příležitostí na fakultě PEF. Letos proběhl druhý ročník Job fair. Z hlediska vyhodnocení tohoto výzkumu ale otázka na návštěvnost této akce nepůsobí příliš pozitivně, jak plyne z grafu 4.25, 60 % studentů uvedlo, že se akce nezúčastnilo 54

z důvodu nedostatku času, 19 % magisterských studentů problematika nabídky pracovních příležitostí přímo v areálu školy nezajímá. Pouhých 11 % dotázaných se akce zúčastnilo a bylo spokojeno. V posledním uvedeném grafu můžeme vidět, že 10 % odpovídajících studentů iniciovalo nebo se v budoucnu chystá navázat na základě této burzy pracovních příležitostí spolupráci.

2%

10%

88%

Ano

Ne

Neodpovědělo


4.2.6 Způsoby hledání práce Dotazník uzavírá podkapitola nazvaná způsoby hledání práce. Patří sem tři otázky, které hledají odpověď na nejoblíbenější informační zdroje studentů při hledání pracovních příležitostí, nejnavštěvovanější portály práce a v poslední řadě, jestli studenti

upřednostňují

osobní,

telefonický

nebo

emailový

způsob

kontaktu

zaměstnavatele.

Otázka 22: Uveďte 3 nejoblíbenější zdroje, kde se informujete o nabídkách práce?

V otázce č. 22 měli respondenti možnost zvolit maximálně tři oblíbené zdroje informací o pracovních nabídkách. Z následujícího grafu 4.27 vyplývá, že nejvíce jsou zastoupeny internetové servery práce 89 %, druhou pozici získala možnost vyhledávání pracovních příležitostí pomocí přátel a rodičů 56 % a za třetí nejfrekventovanější zdroj respondenti určili internetové stránky konkrétních firem 51 %. Mezi první trojici se probojovali dvě možnosti zahrnující využití internetu, lze z toho vyvodit, že svět informačních technologií, a tedy i internetu umožňuje pro dotazované nejrychlejší 55

a nejaktuálnější způsob hledání vhodných pracovních nabídek. Studenti téměř nevyužívají inzerce v rádiu a odborných časopisech.

Inzerce v rádiu

1

Školní nástěnky

18

Firmy v okolí

23

Přátelé a Rodiče

56

Noviny

33

Odborné časopisy

7

Internetové stránky firem

51

Internetové servery práce

89 20

40

60

80

100

%

0


Otázka 23: Jaké jsou Vaše oblíbené portály práce, kde vyhledáváte pracovní nabídky?

61

12

10

2

10

14 3

3

4

2

ww

w

ww w

85

.p ra c .s e. cz pr ac w ww e. c z . w ww jobs .c w z ww .ka r i er .u a. ra w cz ww dp .n rac e. ab c w riga z ww d .b u.c z ri w ww gad y. .p c w ww rofe z se .jo .c bo z w n ww lin e. w cz ww .st u de .z am n es t .cz tn an ic z

%

90 80 70 60 50 40 30 20 10 0


Největší procento dotázaných uvedlo v předešlé otázce 22 za prioritní využití internetových portálů při hledání práce. Otázka 23 se ptá na konkrétní nejpoužívanější

56

internetové vyhledávače. Mezi tři nejvíce oblíbené byly studenty zařazeny pracovní portály www.jobs.cz - 85 %, www.prace.cz - 61 % a www.brigady.cz - 14 %. Je patrné, že první dva internetové portály jsou mezi studenty opravdu oblíbené.

Otázka 24: Jaký způsob kontaktu upřednostňujete při hledání zaměstnání nebo brigády?

40% 51% 9%

Osobní kontakt

Telefonní kontakt

E-mailová komunikace


S nalezením vhodné pracovní příležitosti je spojen i způsob kontaktu budoucího zaměstnavatele. Graf 4.29 nám ukazuje, jaký způsob volí dotazovaní studenti nejraději. Více než polovina - 51 % dává přednost emailové komunikaci, 40 % upřednostňuje osobní kontakt a pouze 9 % staví na první místo při oslovení zaměstnavatele telefonní hovor. Nejvíce oblíbený mezi studenty je tedy email, popřípadě osobní kontakt. Kontaktování emailem je rychlé a časově nenáročné pro obě strany, proto se k němu i já přikláním nejvíce. Email má také určitou výhodu pro stydlivější osoby, které mají z osobního setkání nebo telefonování obavy. Ze srovnání variant osobního a telefonního kontaktu je patrné, že většina dotázaných dává přednost mluvenému projevu tváří v tvář. Tady se mohou někteří spoléhat i na kouzlo osobnosti a důležitý první dojem.

57

4.3 Testování statistických hypotéz V poslední části zpracování diplomové práce bude provedeno testování statistických hypotéz. Již na počátku výzkumu bylo stanoveno sedm hypotéz, jejich pravost bude ověřena na základě provedení testu o relativní četnosti. Kritický obor, neboli obor zamítnutí nulové hypotézy, je vymezen na hladině významnosti α = 0,05. Bude porovnána hodnota testového kritéria s kritickým oborem. Výsledek tohoto testu povede k zamítnutí, nebo nezamítnutí dané hypotézy. Kritický obor pro test je stanoven na základě statistických tabulek jako (−∞;- 1,645 > .

Pro výpočet bude využito tohoto testového kritéria:

Hypotéza č. 1 Více než 40 % studentů si myslí, že povinná magisterská praxe je zbytečná.

H0: π ≥ 0,40

p = 0,48

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,40

Testové kritérium U =

0,48 − 0,40

0,48 ⋅ (1 − 0,48) 275

= 2,655

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Hodnota testového kritéria nespadá do kritického oboru, proto nulovou hypotézu

nezamítáme. Je tedy možné tvrdit, že s pravděpodobností 95 % si více než 40 % studentů myslí, že povinná magisterská praxe je zbytečná.

58

Hypotéza č. 2 Alespoň 50 % studentů navazujícího magisterského studia má již představu o zaměření své budoucí kariéry.

H0: π ≥ 0,50

p = 0,78

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,50


0,78 − 0,50

0,50 ⋅ (1 − 0,50) 275

= 9,287

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Ani v tomto případě nulovou hypotézu nezamítáme, protože testové kritérium nespadá do kritického oboru. S rizikem 5 % lze konstatovat, že více než 50 % studentů má již představu o tom, jak bude zaměřena jejich budoucí kariéra.

Hypotéza č. 3 Minimálně 70 % dotázaných ovládá plynule alespoň jeden světový jazyk.

H0: π ≥ 0,70

p = 0,72

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,70


0,72 − 0,70

0,70 ⋅ (1 − 0,70) 275

= 0,724

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Hodnota testového kritéria zcela zřejmě nespadá do kritického oboru. Stanovenou nulovou hypotézu tedy nezamítáme. S pravděpodobností 95 % bychom mohli tvrdit, že alespoň jeden světový jazyk ovládá plynule minimálně 70 % dotázaných.

59

Hypotéza č. 4 Alespoň u 50 % respondentů je zcela důležitý kariérní růst ve firmě, kde budou zaměstnaní.

H0: π ≥ 0,50

p = 0,32

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,50


0,32 − 0,50

0,50 ⋅ (1 − 0,50) 275

= −5,970

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Z vypočtené hodnoty testového kritéria v tomhle případě vyplývá, že do kritického oboru spadá. Stanovenou nulovou hypotézu zamítáme ve prospěch alternativní. S pravděpodobností 95 % je kariérní růst zcela důležitý nanejvýš pro 50 % studentů.

Hypotéza č. 5 Při studiu na VŠ pracuje více než 60 % studentů.

H0: π ≥ 0,60

p = 0,82

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,60


0,82 − 0,60

0,60 ⋅ (1 − 0,60) 275

= 7,447

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Hodnota testového kritéria v tomhle případě do kritického oboru nespadá. Nulovou hypotézu nezamítáme a lze tvrdit, že s rizikem 5 % pracuje při studiu na VŠ více než 60 % studentů.

60

Hypotéza č. 6 Minimálně třetina dotazovaných studentů má zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí.

H0: π ≥ 0,33

p = 0,23

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,33


0,23 − 0,33

0,33 ⋅ (1 − 0,33) 275

= −3,526

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Vypočtená hodnota testového kritéria zcela jasně spadá do kritického oboru. Na tomto základě nulovou hypotézu zamítáme ve prospěch alternativní. S pravděpodobností 95 % můžeme tvrdit, že zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí má nanejvýš jedna třetina dotázaných studentů.

Hypotéza č. 7 Alespoň polovina studentů upřednostňuje při hledání práce emailovou komunikaci.

H0: π ≥ 0,50

p = 0,51

α = 0,05

n = 275

H1: π < 0,50


0,51 − 0,50

0,50 ⋅ (1 − 0,50) 275

= 0,332

Kritický obor: (−∞;- 1,645 > Hodnota testového kritéria u poslední stanovené hypotézy nespadá do kritického oboru a nulovou hypotézu v tomto případě nezamítáme. S rizikem 5 % je možné konstatovat, že emailovou komunikaci při hledání práce upřednostňuje alespoň polovina studentů.

61

5. DISKUZE Pracovní zkušenosti a preference magisterských studentů PEF MZLU byly zkoumány prostřednictvím internetového dotazníku. Ke zpracování výzkumu bylo použito 275 dotazníku, ty tvoří téměř třetinu cílové skupiny. Obecně lze konstatovat, že se získáváním dat nebyl významný problém a studenti byli ochotni se výzkumu zúčastnit, což bylo pravděpodobně podpořeno osobním zájmem o dané téma, které zaujalo většinu letošních nebo budoucích absolventů. V rámci diskuse budou výsledky jednotlivých bodů vlastní práce shrnuty a budou navržena doporučení, které vyplývají z dotazníkového šetření jak pro studenty, tak pro vedení školy a také pro oddělení Public Relations.

Z hlediska struktury respondentů tvořily 79 % ženy, nejvíce zastoupeným studijním programem se stala Ekonomika a management (60 %) a obor Manažerskoekonomický (55 %). Rozdělení dle ročníku magisterského studia bylo téměř rovnoměrné.

Z hlavní části dotazníku bylo zjištěno, že možností nabízené praxe nebo brigád od školy využívá pouze 13 % dotázaných. Z hlediska hodnocení magisterské praxe studenty je až alarmující zjištění, že téměř polovina (48 %) na ni pohlíží jako na zbytečnou. Naštěstí některé zejména velké firmy dnes hledají absolventy i bez praxe,

rozvíjejí programy na jejich zaškolení a snaží se tak oslovit perspektivní lidi dříve než konkurence. Nejpočetnější skupina studentů (41 %) pohlíží na nástupní plat absolventa v rozmezí 17 000 až 21 000 Kč.

Představu o zaměření svojí budoucí kariéry

má již 78 % dotázaných, ale 69 % si jsou vědomí toho, že jejich pracovní zkušenosti nejsou dostačující. Více než polovina (57 %) zaměřila téma bakalářské nebo diplomové práce do oblasti, které by se v budoucnu chtěli věnovat a v úspěch při hledání odpovídající práce věří 73 % budoucích absolventů. V dnešní době jsou velmi důležité cizí jazyky. Komunikativní znalost angličtiny dnes požadují od vysokoškolských absolventů snad všechny firmy na českém trhu práce, znalost druhého cizího jazyka je většinou konkurenční výhodou. Uchazeč se znalostí jazyka má nejenom větší šanci práci získat, ale i šanci na rychlejší kariérní postup. Práce v zahraničí přitahuje pouze 15 % dotázaných, ale co se týká jazykové vybavenosti, téměř 2/3 studentů uvedly plynulou znalost jednoho světového jazyka a také znalost

62

základů u dvou cizích jazyků. Jako nejpřitažlivější pracovní obory, volí téměř třetina

studentů finance, 21 % marketing a obchod a 14 % personalistiku a lidské zdroje. Byly zjišťovány také nejdůležitější faktory ovlivňující uchazeče o zaměstnání, tady dosáhly nadměrně vysokého procenta téměř všechny body, pracovní náplň 98 %, příjemný kolektiv a pracovní prostředí 95 %, kariérní růst 92 %, za nejméně důležité byly zvoleny benefity 73 %. Je zajímavé, že více než polovina studentů (51%) vidí konkurenci ve svých spolužácích z VŠ. Pouze 20 % respondentů plánuje zaměstnání ve státním sektoru, ostatní se zaměřují na sektor soukromý.

Zkušenosti s prací v ČR potvrzuje 82 % studentů, 35 % volí dlouhodobé brigády, ostatní zmiňují pouze nárazové brigády nebo kombinaci (20 %), práce se týká

především oblastí financí (21 %) a marketingu a obchodu (20 %). Studijní či pracovní pobyt v zahraničí je v poslední době považován za součást vzdělání, za téměř nutnou položku v životopise zájemce o lepší pracovní pozice. Šance takovou zkušenost získat je pro studenta VŠ mimořádně vysoká. Nejjednodušší cestou pro výjezd je program Erasmus/Sokrates. Zkušenosti s prací nebo studiem

v zahraničí má pouze 23 % dotázaných, kteří vycestovali do zahraničí jednou až dvakrát. Jako nejčastější důvod zahraničních cest uvádí 1/3 magisterských studentů zdokonalení v cizím jazyce, dále pak získání životních zkušeností (27 %) a cestování (18 %). Na zavedení oddělení Public Relations se dívají pozitivně téměř 2/3 respondentů, velká část dotázaných (30 %) volilo variantu nevím, proto je možné, že působení tohoto oddělení na naší škole nezaregistrovali. Veletrh pracovních příležitostí Job fair má řešit problém nedostatku vhodných zaměstnanců, kterému čelí

řada firem, a zároveň obtíže studentů při hledání praxí a budoucího povolání, druhého ročníku této akce se zúčastnilo 21 % studentů a z toho bylo spokojeno pouze 11 %. Nezúčastnilo se 79 %, především z důvodu nedostatku času. Jedna desetina návštěvníků

Job fairu se chystá realizovat s nějakou firmou spolupráci. Do situace, kdy potřebujeme najít novou práci, se můžeme dostat nejen po škole, ale i kdykoli během života. Někdy práci najdeme hned, jindy je třeba hledat déle. Možností jak novou práci hledat je mnoho, vždy je dobré se poptat přátel či známých, zda o nějakém místě nevědí. Právě tato osobní doporučení velmi často pomohou nové místo získat. Mezi nejoblíbenější způsoby hledání práce byly studenty zařazeny s velkou převahou internetové servery práce, dále by nadpoloviční většina dotázaných volila pomoc přátel a rodičů a internetové stránky firem. Nejvíce využívaným 63

pracovním portálem je www.jobs.cz (85 %) a www.prace.cz (61%), u ostatních portálů je oblíbenost minimální. Zaměstnavatele kontaktuje většina studentů nejčastěji pomocí

e-mailu nebo osobního setkání.

U otázek, kde bylo zajímavé zjistit určité vzájemné vztahy, byla provedena

analýza kontingence nebo asociace. Středně silná závislost se projevila pouze ve dvou případech, mezi pohlavím respondentů a jejich požadavky na výši nástupního absolventského platu (C=0,410) a další mezi znalostí cizích jazyků a preferencí práce v zahraničí nebo v ČR (C=0,380). Ostatní zjišťované vztahy se neprokázaly a byly statisticky slabé. V rámci práce bylo testováno sedm hypotéz, které byly stanoveny na počátku výzkumu. Pět hypotéz bylo potvrzeno a dvě hypotézy byly zamítnuty ve prospěch alternativních hypotéz. Jedná se o nulovou hypotézu č. 4 o tom, že alespoň u 50 % respondentů je zcela důležitý kariérní růst ve firmě, kde budou zaměstnání a nulovou hypotézu č. 6, že minimálně třetina dotazovaných studentů má zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí. Alternativní hypotézy u těchto dvou případů tvrdí, že kariérní růst je zcela důležitý nanejvýš pro 50 % studentů a že zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí má nanejvýš jedna třetina dotázaných studentů.

Závěrečná doporučení Až polovina dotázaných studentů pohlíží na povinnou magisterskou praxi jako na zbytečnou. Z tohoto důvodu bych doporučila vedení školy například možnost zavedení kreditového systému za odvedenou praxi pro větší motivaci a snahu studentů. Studenti by si naopak měli uvědomit, že prokázat alespoň minimální praxi při studiu je nezbytné a daná opatření jsou především pro jejich dobro. 4 týdny praxe není extrémně dlouhé období a spousta ostatních škol má praxi i půlroční.

Výzkumem bylo zjištěno, že téměř 1/3 studentů neovládá plynule žádný světový jazyk. Studentům, kteří nemají dostatečné jazykové znalosti, bych radila včas využít nabídek jazykových škol a možností dosáhnout na certifikát z určitého jazyka. Ověřená znalost jazyka vás pozvedne.

Jazykový systém na MZLU byl dříve docela zanedbaný, došlo ke zlepšení tím, že jazyky jsou nyní ohodnoceny 2 kredity za úspěšnou zkoušku. Do budoucna bych 64

doporučila kredity navýšit, spousta studentů by to zajisté uvítala, vzhledem k tomu, že povinných odborných předmětů je dostatek a mnozí by jako předměty volitelné studovali právě cizí jazyky, což je vzhledem k jejich budoucímu uplatnění důležité.

Z výzkumu bylo zjištěno, že spousta studentů se věnuje pouze krátkodobým nárazovým brigádám. Vhodnější by bylo vynaložit úsilí na nalezení dlouhodobější spolupráce se zaměstnavatelem v oboru blízkému studiu. Je to užitečné nejen z toho hlediska, že po studiu mohou v dané společnosti pokračovat, ale mohou náležitě vyzkoušet propojení teorie s praxí, což se jim jako zkušenost v budoucnu určitě vyplatí.

Pouze 23 % studentů vycestovalo za prací nebo studiem do zahraničí. Těm, kteří ještě mají tu možnost, plně doporučuji využít studia nebo stáže v zahraničí, například v programu Erasmus. V budoucím životě a při hledání práce své zkušenosti bohatě zúročí a budou mít přednost před ostatními uchazeči.

Potvrdila se nízká účast studentů na školní burze pracovních příležitostí Job fair, téměř 80 % uvedlo jako důvod neúčasti nedostatek času. Z tohoto důvodu bych navrhla vedení školy, aby zvážilo možnost uvolnění studentů z vyučování v době konání Job fairu, například každý ročník a obor na určitou hodinu konání veletrhu pracovních příležitostí.

Jako další lze vedení školy, především oddělení Public relations doporučit, aby se při zvaní firem na veletrh pracovních příležitostí zaměřili na oblasti, které jsou na základě tohoto výzkumu studenty nejvíce preferované, finance, marketing a obchod a personalistika a lidské zdroje. Bylo by vhodné pomocí krátkého průzkumu u studentů zjistit, o jaké konkrétní firmy by měli největší zájem. Tato opatření by mohla vést k většímu zájmu a návštěvnosti Job fairu studenty.

Kromě internetových serverů www.jobs.cz a www.prace.cz

používají studenti

ostatní servery pouze velmi málo a okrajově, těmto méně oblíbeným serverům práce bych doporučila masivnější kampaň a reklamu, pokud chtějí získat větší oblíbenost.

65

6. ZÁVĚR Pro uplatnění absolventů v příštích letech bude mimo jiné rozhodující i univerzální povaha ekonomické krize, která postupně zasahuje všechna ekonomická odvětví a proniká téměř do všech profesí. Absolventi vysokých škol mají ztížené podmínky, neboť většinou vstupují na pracovní trh jako nováčci bez zkušeností a pracovní historie. Diplomová práce se věnovala aktuálnímu tématu – analýze pracovních zkušeností a pracovních preferencí studentů magisterských oborů na PEF MZLU v Brně. Bylo zpracováno a vyhodnoceno 275 dotazníků na 29 otázek zaměřených do sfér týkajících se cíle diplomové práce. V rámci prezentace výsledků byly zjištěny dvě středně silné závislosti mezi pohlavím respondentů a jejich požadavky na výši nástupního absolventského platu a další mezi znalostí cizích jazyků a preferencí práce v zahraničí nebo v ČR. Potvrzeno bylo pět ze sedmi stanovených hypotéz a u dvou hypotéz byly přijaty hypotézy alternativní. V diskuzi jsou stručně shrnuty a komentovány výsledky jednotlivých kapitol společně s doporučením. Mezi nejdůležitější zjištění patří, že až polovina dotázaných pohlíží na magisterskou praxi jako na zbytečnou, třetina studentů neovládá plynule žádný světový jazyk. Jenom 35 % respondentů volí dlouhodobé brigády, ostatní zmiňují brigády nárazové nebo kombinaci, zkušenosti s prací nebo studiem v zahraničí má pouze 23 % dotázaných. Téměř třetina studentů nezaregistrovala působení oddělení Public Relations na naší škole, Job fairu – burzy pracovních příležitostí, kterou tohle oddělení organizuje, se nezúčastnilo 79 % dotázaných, především z důvodu nedostatku

času. Mezi studenty nejoblíbenější pracovní portály byly zařazeny www.jobs.cz (85 %) a www.prace.cz (61 %). Pro posouzení kvality absolventa slouží několik ukazatelů, jedním z nich je bezesporu jazyková připravenost, proto by žádný z absolventů neměl podceňovat váhu certifikátů z jazyka. Cizí jazyky jsou výhodnou investicí, a tak se vyplatí i kurzy v jazykových školách, protože školní úroveň je často pro práci v mezinárodních společnostech nedostatečná. Obecně mají absolventi s praxí v cizině a jazykovými znalostmi větší šanci získat zaměstnání. Zahraniční pobyt totiž dává zaměstnavatelům určitou záruku samostatnosti uchazeče, ale i zvládnutí daného jazyka na potřebné úrovni. Při hledání vhodné práce záleží i na druhu vystudované vysoké školy. Z tisku je známo, že například absolventi ekonomie, lékaři a učitelé se o nedostatek míst bát

66

nemusí. Naopak absolventi uměleckých a zemědělských škol jsou na tom s uplatněním hůře. Absolventi jsou skupinou, které nechybí potenciál. Často však nezískají pro práci dostatek praktických zkušeností a musí pro začátek nastupovat na juniorská pracovní místa. Většina firem posuzuje kvalitu každého konkrétního uchazeče a ne vždy může absolventovi pomoci při hledání práce renomé vysoké školy.

67

7. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY A ZDROJŮ [1] BUCHTOVÁ, B. a kol. Nezaměstnanost-psychologický, ekonomický a sociální problém. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2002. 240s. ISBN 80-247-9006-8.

[2] CLEMENTE N., M. Slovník marketingu. 1.vyd. Brno: Computer Press, 2004. 378 s. ISBN 80-251-0228-9.

[3] FERJENČÍK, J. Úvod do metodologie psychologického výzkumu. 1. vyd. Praha: Portál, 2000. 256 s. ISBN 80-7178-367-6.

[4] FORET, M., PROCHÁZKA, P., URBÁNEK, T. Marketing – základy a principy. 1. vyd. Brno: Computer Press, 2003. 200 s. ISBN 80-722-6888-0.

[5] FORET, M., STÁVKOVÁ, J. Marketingový výzkum. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 160 s. ISBN 80-247-0358-8.

[6] FORET, M., STÁVKOVÁ, J., VAŇOVÁ, A. Marketingový výzkum.1.vyd. Znojmo: Tiskárny Havlíčkův Brod, a.s., 2006. 116 s. ISBN 80-239-7755-5.

[7] HENDL, J. Kvalitativní výzkum. 1. vyd. Praha: Portál, 2005. 408 s. ISBN 807367-040-2.

[8] HINDLS, R., HRONOVÁ, S., SEGER, J. Statistika pro ekonomy.2. vyd. Praha: Professional Publishing, 2003. 415 s. ISBN 80-86419-30-4.

[9] KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 277 s. ISBN 80-247-0966-X.

[10] MINAŘÍK, B. Statistika I - Popisná statistika (první část). 1. vyd. Brno: MZLU, 2000. 98 s. ISBN 978-80-7157-928-1.

68

[11] MINAŘÍK, B. Statistika I - Popisná statistika (druhá část). 3. přepracované vyd. Brno: MZLU, 2008. 226 s. ISBN 978-80-7375-152-4.

[12] MINAŘÍK, B. Statistika II. 1. vyd. Brno: MZLU, 2007. 136 s. ISBN 978-807375-033-6.

[13] NOVÝ, I. A kol. Sociologie pro ekonomy. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 2006. 288s. ISBN 80-247-1705-0.

[14] OURODA, S. Sociologie. 1.vyd. Brno: MZLU v Brně, 2004. 160s. ISBN 807157-766-9.

[15] PROVAZNÍK, V. a kolektiv. Psychologie pro ekonomy a manažery. Praha: Grada publishing, 2002. ISBN 80-247-0470-6.

[16] PŘIBOVÁ, M. Marketingový výzkum v praxi. 1.vyd. Praha: Grada Publishing, 1996. 238 s. ISBN 80-7169-299-9.

[17] TAILOR, R. Změň sám sebe. 1.vyd. Praha: Grada publishing, 2000. ISBN 807169-989-6.

[18] ŽÁRY, I. Public relations. 1.vyd. Bratislava: Univerzita Komenského Bratislava, 1996. ISBN 80-223-1018-2.

Internetové zdroje:

[19] Ekonom [online]. [cit. 9. listopadu 2008]. Ptali jste se personalisty. Dostupné na: .

[20] Hledám práci [online]. [cit. 6. listopadu 2008]. Absolventi-rady pro hledání práce. Dostupné na: .

69

[21] Hledám práci [online]. [cit. 17. listopadu 2008]. Absolvent na trhu práce. Dostupné na: .

[22] Personál-časopis pro rozvoj lidských zdrojů [online]. [cit. 6. listopadu 2008]. Absolventi na trhu práce. Dostupné na: .

8. SEZNAM GRAFŮ, OBRÁZKŮ A TABULEK Seznam grafů Graf 4.1: Relativní četnosti-pohlaví…......................................................................................30 Graf 4.2: Relativní četnosti- věk….……………...……………………………………..…….30 Graf 4.3: Relativní četnosti-studijní program… .......................................................................35 Graf 4.4: Relativní četnosti-studijní obor……………………………………………………..35 Graf 4.5: Relativní četnosti-ročník ...........................................................................................36 Graf 4.6: Relativní četnosti otázky č. 1 ....................................................................................36 Graf 4.7: Relativní četnosti otázky č. 2 ....................................................................................37 Graf 4.8: Relativní četnosti otázky č. 3 ....................................................................................38 Graf 4.9: Relativní četnosti otázky č. 4 ....................................................................................41 Graf 4.10: Relativní četnosti otázky č. 5 ..................................................................................42 Graf 4.11: Relativní četnosti otázky č. 6 ..................................................................................43 Graf 4.12: Relativní četnosti otázky č. 7 ..................................................................................44 Graf 4.13: Relativní četnosti otázky č. 8 ..................................................................................45 Graf 4.14: Relativní četnosti otázky č. 9 ..................................................................................46 Graf 4.15: Relativní četnosti otázky č. 10 ................................................................................48 Graf 4.16: Relativní četnosti otázky č. 11 ................................................................................49 Graf 4.17: Relativní četnosti otázky č. 12…. ...........................................................................50 Graf 4.18: Relativní četnosti otázky č. 13……………………..…………………..………….50 Graf 4.19: Relativní četnosti otázky č. 14 ................................................................................51 Graf 4.20: Relativní četnosti otázky č. 15 ................................................................................51 Graf 4.21: Relativní četnosti otázky č. 16 ................................................................................52

70

Graf 4.22: Relativní četnosti otázky č. 17 ................................................................................53 Graf 4.23: Relativní četnosti otázky č. 18 ................................................................................53 Graf 4.24: Relativní četnosti otázky č. 19…… ........................................................................49 Graf 4.25: Relativní četnosti otázky č.20……………………………………………………..49 Graf 4.26: Relativní četnosti otázky č. 21 ................................................................................55 Graf 4.27: Relativní četnosti otázky č. 22 ................................................................................56 Graf 4.28: Relativní četnosti otázky č. 23 ................................................................................56 Graf 4.29: Relativní četnosti otázky č. 24 ................................................................................57

Seznam obrázků Obrázek 3.1: Rozdělení závislostí ............................................................................................21

Seznam tabulek

Tabulka 3.1: Ukázka kontingenční tabulky .................................................................... 21 Tabulka 3.2: Ukázka asociační tabulky .......................................................................... 23 Tabulka 4.1: počet studentů na oborech magisterského studia PEF MZLU .................. 31 Tabulka 4.2: Analýza závislostí - nástupní plat vs. studijní program............................. 39 Tabulka 4.3: Analýza závislostí - nástupní plat vs. pohlaví ........................................... 39 Tabulka 4.4: Statistické vyhodnocení otázky č. 4 .......................................................... 40 Tabulka 4.5: Analýza závislostí - budoucí kariéra vs. studijní obor............................... 41 Tabulka 4.6: Analýza závislostí - pracovní zkušenosti vs. ročník.................................. 42 Tabulka 4.7: Analýza závislostí - práce v zahraničí nebo v ČR vs. jazyky.................... 43 Tabulka 4.8: Statistické vyhodnocení otázky č. 9 .......................................................... 47 Tabulka 4.9: Analýza závislostí - kariérní růst vs. studijní program .............................. 47 Tabulka 4.10: Analýza závislostí - platební podmínky vs. ročník.................................. 47 Tabulka 4.11: Analýza závislostí - konkurence ve spolužácích vs. práce při studiu...... 49 Tabulka 9.1: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 1 .. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.2: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 2 .. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.3: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 3 .. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.4: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 5 .. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.5: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 6 .. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.6: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 7 .. Chyba! Záložka není definována.

71

Tabulka 9.7: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 8 .. Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.8: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 10 Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.9: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 11 Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.10: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 12Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.11: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 13Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.12: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 14Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.13: Statistické vyhodnocení - Otázka č. 15Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.14: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 16Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.15: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 17Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.16: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 18Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.17: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 19Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.18: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 20Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.19: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 21Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.20: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 22Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.21: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 23Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.22: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 24Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.23: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 25Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.24: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 26Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.25: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 27Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.26: Statistické vyhodnocení – Otázka č. 28Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.27: Statistické vyhodnocení – Otázka č.29 Chyba! Záložka není definována. Tabulka 9.28: Kontingenční tabulka pro otázku č. 3 a 25 .............. Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.29: Kontingenční tabulka pro otázku č. 3 a 27 .............. Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.30: Kontingenční tabulka pro otázku č. 4a a 28 ............ Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.31: Kontingenční tabulka pro otázku č. 4b a 29 ............ Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.32: Kontingenční tabulka pro otázku č. 6 a 7 ................ Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.33: Kontingenční tabulka pro otázku č. 9a a 27 ............ Chyba! Záložka není

definována.

72

Tabulka 9.34: Kontingenční tabulka pro otázku č. 9b a 29 ............ Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.35: Kontingenční tabulka pro otázku č. 10 a 12 ............ Chyba! Záložka není

definována. Tabulka 9.36: Pomocná kontingenční (asociační) tabulka ............ Chyba! Záložka není

definována.

73

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents