MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA ÚSTAV GEOINFORMAČNÍCH TECHNOLOGIÍ

NÁVRH A ZAMĚŘENÍ SÍTĚ CYKLOTRAS POMOCÍ GPS A TVORBA DIGITÁLNÍ MAPY NA ÚZEMÍ ŠLP KŘTINY

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

BRNO 2006

Petra MIŠÁKOVÁ

ABSTRAKT

Autor: Petra Mišáková Téma: NÁVRH A ZAMĚŘENÍ SÍTĚ CYKLOTRAS POMOCÍ GPS A TVORBA DIGITÁLNÍ MAPY NA ÚZEMÍ ŠLP KŘTINY

Tato bakalářská práce se zabývá návrhem cyklotras na území ŠLP Křtiny a jejich zaměřením pomocí technologie GPS. Data byla zpracována v programu ArcGIS verze 9.1. Hlavním výstupem práce je digitální mapa zahrnující cyklotrasy, turistické značení a zajímavá místa na trasách. Mapa je doplněna interaktivními odkazy na fotografie a komentáře k těmto přírodním zajímavostem a kulturním památkám. Prostřednictvím odkazů jsou zobrazovány také výškové profily jednotlivých tras. Výsledky budou následně prezentovány i na mapovém serveru Školního lesního podniku Křtiny.

Klíčová slova: cyklotrasy, cykloturistika, zaměřování pomocí GPS, digitální mapa

ABSTRACT

Author: Petra Mišáková Theme: THE PLAN AND THE SURVEY OF CYCLEWAYS BY GPS AND THE CREATION OF DIGITAL MAP IN THE AREA OF ŠLP KŘTINY

This bachelor´s dissertation is concentraced on the plan of cycleways in the area of ŠLP Křtiny and their surveying by GPS technology. The data were processed by programme ArcGIS version 9.1. The main outcome of this dissertation is the digital map including cycleways, touristic marking and interesting places on the routes. The map contains also interactive links to photographs and commentaries of

these nature interests and sights.

Longitudinal sections of the lines can be imaged by means of links, too. Subsequently the results will be presented on the map server of ŠLP Křtiny.

Key words: cycleways, cycletourism, surveying by GPS, digital map 3

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Návrh a zaměření sítě cyklotras pomocí GPS a tvorba digitální mapy na území ŠLP Křtiny zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 22. 4. 2006

.....................................

4

Děkuji Ing. Tomáši Mikitovi za odborné vedení, cenné rady, připomínky a trpělivost při tvorbě této bakalářské práce.

5

ANOTACE

V rámci této bakalářské práce byla navržena síť cyklotras na území Školního lesního podniku Křtiny. Tyto cyklotrasy byly zaměřeny pomocí systému GPS, jejich celková délka činí 146 km. Naměřená data byla zpracována v programu ArcGIS verze 9.1. V tomto programu byla vytvořena také výsledná digitální mapa zahrnující cyklotrasy, turistické značení a zajímavá místa na trasách. Mapa je doplněna interaktivními odkazy na fotografie a komentáře k těmto přírodním zajímavostem a kulturním památkám. Prostřednictvím odkazů jsou zobrazovány také výškové profily jednotlivých tras s informacemi o nadmořské výšce, vzdálenostech, typech povrchu, turistickém značení, a podobně. Výsledky budou následně prezentovány i na mapovém serveru Školního lesního podniku Křtiny.

ANNOTATION

This bachelor´s dissertation is concentraced on the plan of cycleways in the area of ŠLP Křtiny. This cycleways have been surveyed by GPS technology, their total length is 146 km. The data were processed by programme ArcGIS version 9.1. The resultant digital map including cycleways, touristic marking and interesting places on the routes was create in this programme, too. The map contains the interactive links to photographs and commentaries of nature interests and sights. Longitudinal sections of the lines can be imaged by means of links, too. This sections include information about sea-level altitude, distances, types of surface, touristic marking and the like. Subsequently the results will be presented on the map server of ŠLP Křtiny.

6

OBSAH

1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. CÍL PRÁCE................................................................................................................. 9 3. PŘEHLED TECHNOLOGIE GPS A MOŽNOSTI VYUŽITÍ ............................ 10 3.1 Systém GPS ........................................................................................................... 10 3.2 Struktura systému GPS.......................................................................................... 10 3.3 Signály vysílané družicemi GPS ........................................................................... 12 3.4 Přijímač GPS ......................................................................................................... 13 3.5 Určování polohy a času ......................................................................................... 14 3.6 Využití GPS........................................................................................................... 15 3.6.1 Využití GPS v oblasti rekreace ....................................................................... 16 4. ŠKOLNÍ LESNÍ PODNIK MASARYKŮV LES KŘTINY .................................. 17 4.1 Základní údaje ....................................................................................................... 17 4.2 Přírodní podmínky................................................................................................. 17 4.2.1 Geomorfologické a geologické poměry .......................................................... 17 4.2.2 Půdní poměry .................................................................................................. 18 4.2.3 Klimatické poměry.......................................................................................... 18 4.2.4 Hydrologie....................................................................................................... 19 4.2.5 Charakteristika bioty ....................................................................................... 19 4.3 Zvláště chráněná území ŠLP Křtiny...................................................................... 20 5. METODIKA.............................................................................................................. 21 6. VÝSLEDKY MĚŘENÍ S GPS................................................................................. 23 7. MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA STŘETU ZÁJMŮ....................................... 29 8. ZÁVĚR....................................................................................................................... 32 9. RESUME ................................................................................................................... 33 10. LITERATURA A PRAMENY............................................................................... 34 11. SEZNAM PŘÍLOH................................................................................................. 36

7

1. ÚVOD V souladu s celosvětovým trendem roste i u nás v současnosti zájem o cyklistiku. Tento sport začíná neodmyslitelně patřit k životnímu stylu. Značný podíl na rozvoji cyklistiky má uspěchanost dnešní doby a narůstající množství stresových faktorů působících na jednotlivce. Lidé tak stále častěji hledají možnosti relaxace, kterou jim právě kolo ve formě aktivního odpočinku nabízí. Cyklistiku lze také doporučit jako ideální sport pro udržení zdraví a kondice. V České republice se tento způsob dopravy v posledních letech úspěšně prosazuje jak v měřítku celostátním, tak i v regionálním. K rozvoji cyklistiky nemalou měrou přispívají obce a kraje a od roku 2007 bude navíc možné žádat o dotace na budování cyklostezek ze strukturálních fondů EU. Na podpoře cykloturistiky se podílí také různé příspěvkové organizace. Vhodným příkladem jsou Zelené stezky Greenways, asistenční a grantový program Nadace partnerství, který zahrnuje projekty Moravské vinařské stezky, Cyklisté vítáni a několik dalších. V této bakalářské práci bylo pro návrh a zaměření cyklotras zvoleno území Školního lesního podniku Křtiny, které má cyklistům rozhodně co nabídnout, ať už se jedná o škálu přírodních zajímavostí, či množství kulturních a historických památek. Měření probíhalo za pomoci přístroje GPS, o jehož technologii a možnostech využití je v této práci rovněž pojednáno. Podrobně je popsán také princip měření a následné digitální zpracování dat v programu ArcGIS verze 9.1. Výsledná webová mapa s interaktivními odkazy by měla být přehledným průvodcem pro všechny návštěvníky Školního lesního podniku. Součástí práce je také samostatná kapitola věnovaná vztahu cykloturistiky k ochraně životního prostředí, zahrnuty jsou zde také problémy s majiteli pozemků a další kladné i negativní aspekty provázející cykloturistiku.

8

2. CÍL PRÁCE

Cílem této bakalářské práce je návrh sítě cyklotras na území Školního lesního podniku Křtiny a jejich zaměření pomocí systému GPS. Součástí zpracování je rovněž tvorba digitální mapy, na níž budou zobrazeny navrhované cyklotrasy a pro přehlednost také turistické značení. Tato

mapa

bude

doplněna interaktivními odkazy na fotografie a komentáře k jednotlivým přírodním zajímavostem a kulturním památkám, k dispozici zde budou také výškové profily jednotlivých tras s informacemi o nadmořské výšce, typech povrchu, turistickém značení, převýšení apod. Výsledky budou následně prezentovány i na mapovém serveru Školního lesního podniku Křtiny.

9

3. PŘEHLED TECHNOLOGIE GPS A MOŽNOSTI VYUŽITÍ 3.1 Systém GPS Systém GPS (Global Positioning System) je globální družicový radionavigační systém provozovaný ministerstvem obrany USA. Ačkoli má v současné době rozsáhlé civilní využití, jedná se o původně vojenský systém vyvíjený od 70. let v rámci projektu NAVSTAR – GPS, s cílem vybudovat zcela nový družicový pasivní dálkoměrný systém, který by umožňoval určování polohy v trojrozměrném prostoru spolu s přesným časem a zpřístupnil tak družicovou navigaci i letectvu. Dnes má systém GPS široké využití v nejrůznějších odvětvích a je celosvětově dostupný. Počet civilních uživatelů tohoto systému lze odhadnout na desítky milionů. Důvody tohoto nevšedního zájmu lze shrnout takto: •

relativně vysoká polohová přesnost, od desítek metrů až po milimetry

•

schopnost určovat i rychlost a čas s přesností odpovídající polohové přesnosti

•

dostupnost signálů kdekoliv na Zemi: na povrchu, na moři, ve vzduchu i v blízkém kosmickém prostoru

•

standardní polohová služba systému GPS je civilním uživatelům dostupná bez omezení, bez jakýchkoliv poplatků a její nejběžnější využívání je možné i při použití relativně levného zařízení

•

je to systém pracující za každého počasí a dostupný 24 hodin denně

•

polohu je možné určovat v třírozměrném prostoru

Globální polohový systém byl navržen tak, aby umožňoval všem odpovídajícím způsobem vybaveným uživatelům vysoce přesné určování třírozměrné polohy a rychlosti pohybu a získávání přesného časového signálu.

3.2 Struktura systému GPS Systém GPS je tvořen třemi základními segmenty: •

kosmickým

•

řídicím

•

uživatelským

10

Pro správnou funkci systému GPS jsou potřebné všechny tři segmenty, přesto je lze do jisté míry považovat za nezávislé části, které jsou svázané pouze přesným časem. Přesný čas je základním prvkem celého systému.

Kosmický segment Kosmický segment je tvořen soustavou družic, které jsou systematicky rozmístěny na oběžných drahách a vysílají navigační signály. Plná konstelace kosmického segmentu systému GPS sestává z 28 družic: 24 aktivních a 4 záložních. Oběžné dráhy mají stálou polohu vůči Zemi. Oběžná doba družic je přibližně 12 hodin. Konstelace je tvořena šesti oběžnými drahami, jejichž sklon je okolo 55 stupňů vzhledem k rovníku.

Řídicí segment Řídicí segment je zodpovědný za řízení celého globálního polohového systému. Jeho hlavním úkolem je aktualizovat údaje obsažené v navigačních zprávách vysílaných jednotlivými družicemi kosmického segmentu. Řídicí segment je tvořen soustavou pěti pozemních monitorovacích stanic umístěných na velkých vojenských základnách americké armády (Havaj, Kwajalein, Diego García, Ascension a Colorado Springs). V Coloradu, na letecké základně Schriver nacházející se v Colorado Springs, je umístěna i hlavní řídicí stanice. Kromě toho řídicí segment zahrnuje ještě tři stanice pro komunikaci s družicemi, které jsou umístěné na vojenských základnách Kwajalein, Diego García a Ascension a které umožňují vysílat na družice údaje o jejich oběžných drahách, nastavovat hodiny, aktualizovat navigační zprávy a které umožňují také ovládání družic. V případě poruchy některé z těchto stanic je možné využívat i středisko na Cap Canaveral, sloužící jinak jen pro přípravu družic na vypuštění. Každá družice může obdržet aktualizované údaje i několikrát denně. Pozemní monitorovací stanice jsou bezobslužné, jsou řízené dálkově z hlavní řídicí stanice. V podstatě se jedná o velice přesné GPS přijímače, doplněné o vlastní atomové hodiny. Tyto přijímače mají schopnost sledovat všechny aktuálně viditelné družice a to až 11 družic současně. Všechna prováděná měření jsou dvoufrekvenční. Tyto stanice neprovádějí prakticky žádné zpracování přijatých dat, pouze určují prosté zdánlivé vzdálenosti k družicím a ty spolu s přijatými navigačními zprávami přenášejí do hlavní řídicí stanice. Zde jsou na základě přijatých výsledků měření vypočítány přesné údaje oběžných drah (tzv. efemeridy) a korekce atomových hodin pro jednotlivé 11

družice a přeneseny na stanice pro komunikaci s družicemi, které minimálně jednou denně vysílají efemeridy a údaje o nastavení hodin na jednotlivé družice. Tyto družice pak vysílají prostřednictvím radiových signálů efemeridy svých oběžných drah a přesný čas do GPS přijímačů. Přesnost určení oběžných drah družic na hlavní řídicí stanici se pohybuje kolem 1,5 metru.

Uživatelský segment Uživatelský segment se skládá z GPS přijímačů, uživatelů a vyhodnocovacích nástrojů a postupů. GPS přijímače provedou na základě přijatých signálů z družic předběžné výpočty polohy, rychlosti a času. Pro výpočet všech čtyř souřadnic (x, y, z, t) je zapotřebí přijímat signály alespoň ze čtyř družic. Tyto přijímače jsou používány pro navigaci, určování polohy, měřictví, určování přesného času a pro další účely. Základní úlohou GPS je navigace ve třírozměrném prostoru. Navigační přijímače jsou vyrobeny pro letadla, lodě, pozemní vozidla, pro kosmická tělesa a také v ručním provedení. Přesné určování polohy je možné při použití referenčních přijímačů umístěných na místech o známé poloze, které pak umožňují získat korekce pro opravu výpočtů z mobilních stanic. Příkladem užití pak mohou být měřické práce, vytyčování geodetických sítí, měření spojená s tektonikou litosférických desek, apod. Dalším možným použitím GPS je poskytování přesného časového signálu a případně i kmitočtového standardu. Speciální k tomuto účelu vyvinuté GPS přijímače pak umožňují pro potřeby astronomických observatoří, telekomunikačních zařízení a laboratoří všeho druhu nastavit přesný čas a případně i přesnou frekvenci. GPS signály je možné použít i k výzkumným účelům, například pro studium parametrů atmosféry.

3.3 Signály vysílané družicemi GPS Každý signál vyslaný družicí GPS je kombinací nosné vlny, dálkoměrného kódu a navigační zprávy. Vytváření signálu, který je vysílaný, probíhá v celé řadě kroků. Vychází se při tom z faktu, že veškeré složky signálu jsou odvozovány násobením a dělením základní frekvence.

12

Družice vysílají signály na dvou nosných frekvencích. Frekvence L1 (1575.42 MHz, vlnová délka 19 cm) je modulována dvěma dálkoměrnými kódy reprezentovanými tzv. pseudonáhodnými šumy. Jedná se o přesný nebo též P-kód, který může být pro vojenské účely zašifrován (a pak se označuje Y-kód) a hrubý/dostupný nebo též C/A kód, který není šifrovaný. Druhá frekvence označovaná L2 (1227.60 MHz, vlnová délka 24 cm) je modulována jen P-kódem (resp. jeho šifrovanou variantou – Y-kódem). Většina civilních přijímačů užívá pro měření pouze C/A kód. Signály modulující první nosnou frekvenci L1 se označují jako signály standardní polohové služby. Frekvence L2 je používána pro přesnou polohovou službu a umožňuje měřit zpoždění signálů při průchodu ionosférou. Je využívána jen speciálně vybavenými přijímači. Kromě C/A a P-kódu je oběma nosnými frekvencemi přenášen ještě binární kód, obsahující navigační zprávu, který je kódován pomocí fázových posunů nosných vln. Provozovatel GPS, tedy ministerstvo obrany USA, má možnost kdykoliv snížit přesnost tohoto systému tzv. selektivní dostupností. Ta sníží přesnost C/A kódu tak, že pozemní přijímače mohou vypočítat svoji polohu s chybou až 100 m. Chybu vnesenou selektivní dostupností je možné téměř zcela eliminovat pomocí diferenčních korekcí, které mohou zvýšit přesnost určování polohy až na 1 m. Dne 2. 5. 2000 bylo vládou Spojených států odsouhlaseno zrušení selektivní dostupnosti.

3.4 Přijímač GPS Přijímač GPS je uživatelským zařízením, přijímá a zpracovává signály GPS a na výstupu poskytuje polohu, čas a případně i rychlost pohybu. Přijímač GPS tvoří tři základní funkční bloky: anténa, navigační přijímač a navigační počítač. Anténa je velice důležitou součástí přijímače GPS, její výkonové parametry významně ovlivňují celkový výkon přijímače. Dnes je možné pořídit širokou škálu antén od nejlevnějších, vhodných pro malé ruční přijímače, až po špičkové antény pro velice přesná geodetická měření. Antény se liší svojí konstrukcí a z ní vyplývajících parametrů, jako je citlivost, odolnost proti rušivým signálům, apod.

13

Navigační přijímač zpracovává signály přijaté anténou a vybírá z nich signály vysílané jednotlivými družicemi. Jejich zpracováním získává zdánlivé vzdálenosti k těmto družicím a data tvořící jejich navigační zprávy. Navigační počítač zpracovává data získaná měřicími přijímači a vyhodnocuje z nich aktuální polohu přijímače a aktuální čas GPS, případně rychlost pohybu přijímače. Provádí také další požadovaná zpracování, jako je transformace polohy do požadovaného souřadnicového systému, zavádění diferenčních korekcí apod.

3.5 Určování polohy a času Chceme-li určovat polohu a čas, musíme si nejprve definovat příslušné referenční systémy. Pro systém GPS je v případě určování polohy referenčním systémem Světový geodetický systém - 1984 – WGS-84. Nadmořská výška přepočtená z pravoúhlých souřadnic WGS-84 je vztažena k ploše referenčního elipsoidu. Čas GPS se řídí hlavními kontrolními hodinami (Master Control Clock). Je synchronizován s tzv. univerzálním koordinovaným časem (Universal Coordinated Time -UTC) s přesností na jednu mikrosekundu. Čas UTC je hybridní časová škála, kdy přesný čas je sledován atomovými hodinami, ale je opravován tak, aby byl v souladu s astronomickým časem odvozeným od rotace Země. Čas GPS se uvádí v týdnech a sekundách, které uplynuly od 24:00:00 dne 5. ledna 1980. Družicový čas si udržuje každá družice samostatně. Za tímto účelem je každá vybavena čtyřmi atomovými hodinami. Časy jednotlivých družic jsou sledovány pozemními monitorovacími stanicemi a v případě potřeby znovu nastaveny tak, aby se udržel rozdíl oproti času GPS pod jednu milisekundu. Navigační zpráva každé družice obsahuje údaje nezbytné pro korekci posunu mezi družicovým časem a časem GPS.

14

3.6 Využití GPS Systém GPS je využíván v celé řadě oblastí. Jedním z největších uživatelů služeb systému GPS je v současnosti pravděpodobně doprava. Družicová navigace pronikla do všech druhů transportu. Aplikace v oblasti geodézie a mapování se liší především nároky na přesnost určování polohy a tím i používaným principem měření. Při mapování v měřítku 1:10 000 a menším plně vyhovuje horizontální přesnost určování polohy kolem 2 - 5 m. Vystačíme proto s kódovým měřením s pomocí diferenčního GPS. V případě měřických aplikací jsou na přesnost kladeny mnohem vyšší nároky (až řádově centimetry) a v tom případě již musíme provádět fázová měření. Systém GPS je neocenitelným pomocníkem také v oblasti záchranných služeb a krizového řízení, a to jak při lokalizaci postiženého místa, tak i při jeho případném operativním mapování, při sledování polohy zasahujících jednotek, apod. GPS je vhodným nástrojem rovněž pro

potřeby vědeckého

bádání.

Asi nejznámější oblastí tohoto typu jsou studie pohybu ker zemské kůry až do rozměrů kontinentů. Jinou oblastí je sledování vlastností atmosféry (ionosféry i troposféry), sledování vlivu atmosféry na šíření signálů GPS, monitorování pohybu svahů při sesuvech půdy, monitorování deformací velkých konstrukcí jako jsou velké mosty, přehrady, výškové budovy, apod. Systém GPS je schopen poskytovat časový standard přesnosti, která není běžnými prostředky dostupná. Využití tohoto časového standardu je velice široké: počínaje přesnými fyzikálními měřeními a synchronizací fyzikálních pokusů na velké vzdálenosti přes synchronizaci datových spojů, energetických soustav a platebních systémů až po synchronizaci základnových stanic mobilních operátorů umožňující lokalizovat jednotlivé mobilní telefony s přesností přibližně 100 m. Vedle výše zmíněných existuje ještě nepřeberná škála dalších oblastí využití systému GPS, jako jsou např. vojenské aplikace, dále aplikace v oblasti životního prostředí, mobilních služeb, rybolovu, správy dopravních komunikací a celá řada dalších aplikací.

15

3.6.1 Využití GPS v oblasti rekreace V současné době dostupnost přijímačů GPS značně narůstá, nejlevnější kompaktní přijímač je možné pořídit již za cenu pod 10 000,- Kč. Po deaktivaci selektivní dostupnosti se také zvyšuje přesnost určování polohy. Lze tedy očekávat prudký nárůst využívání přijímačů GPS i pro rekreační účely. Dnešní běžně dostupná přesnost určování polohy jedním přijímačem je kolem 15 m, což v měřítku běžně používaných turistických map 1:50 000 odpovídá na mapě vzdálenosti 0,3 mm. Určovat tak přesně svoji polohu v terénu i na mapě pomocí běžných pomůcek turisty je prakticky nemožné. Moderní navigační přijímače GPS obvykle poskytují uživatelům kromě určování polohy i celou řadu dalších služeb. Do paměti přijímače je možné například ještě před vlastní túrou v rámci domácí přípravy vložit souřadnice posloupnosti bodů, kterými chceme v terénu projít, a přijímač pak ukazuje směr postupně od bodu k bodu spolu se vzdáleností k nejbližšímu bodu. Jinou funkcí, kterou přijímače nabízejí, je postupné vkládání bodů v průběhu pochodu terénem. Přijímač je pak schopen navádět uživatele po trase zpět do výchozího bodu. Nebo je možné tyto body po návratu domů přehrát do počítače a na mapě si zobrazit trasu, po které jsme se pohybovali. Jinou oblastí využití levných navigačních přijímačů je i rekreační létání na závěsných kluzácích, větroních, lehkých sportovních letadlech a podobně. (Rapant, 2002)

16

4. ŠKOLNÍ LESNÍ PODNIK MASARYKŮV LES KŘTINY 4.1 Základní údaje Školní lesní podnik Masarykův les Křtiny vznikl v roce 1923 a je účelovým zařízením Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Její Lesnické a dřevařské fakultě slouží k zajišťování pedagogických, výzkumných, poloprovozních a ověřovacích úkolů. Kromě této hlavní činnosti zajišťuje i běžnou lesní výrobu. V přímé správě obhospodařuje 10 441 ha. Lesy ŠLP tvoří souvislý komplex. V jižní části bezprostředně navazují na okraj města Brna a na severu sahají až po město Blansko. Střední část podniku je součástí CHKO Moravský kras. Na území Školního lesního podniku Křtiny se nachází 21 maloplošných zvláště chráněných území, jejichž celková výměra dosahuje cca 865 ha.

4.2 Přírodní podmínky 4.2.1 Geomorfologické a geologické poměry ŠLP Křtiny leží v naší nejvýznamnější geomorfologické provincii Česká vysočina, v jižní části geomorfologického celku Drahanská vrchovina v nadmořské výšce 210 až 574 m n. m. Ve členitém reliéfu se uplatňují hluboce zaříznutá údolí řeky Svitavy a Křtinského potoka. Rozlišit lze tři základní geomorfologické útvary. V západní části ŠLP Křtiny leží Adamovská vrchovina, která je částí brněnské vyvřeliny. Podloží v této části je tvořeno převážně

amfibolicko-biotitickým

granodioritem,

méně

biotitickým

kyselým

granodioritem. Střední část ŠLP tvoří Moravský kras; zde se jedná především o devonské a jurské vápence, dále se vyskytují pazourkové a rohovcové pokryvy – tzv. rudické vrstvy. Ve východní části se nachází Konická vrchovina tvořena kulmským souvrstvím jílovitých břidlic a drob. Z pokryvných útvarů se uplatňují zvláště pleistocenní a sprašové hlíny, eluviální a deluviální sedimenty.

17

4.2.2 Půdní poměry Z půdních jednotek převládá kambizem typická mezotrofní, v jižní části ŠLP se více uplatňuje kambizem typická oligotrofní, na překryvech sprašových hlín luvizem typická. V Moravském krasu jsou na vápenci zastoupeny rendziny, na minerálně chudých rudických vrstvách kambizemě typické oligotrofní až kambizemě podzolované. Severní část ŠLP se vyznačuje vyšším zastoupením podmáčených stanovišť s kambizemí pseudoglejovou až mezotrofní oglejenou.

4.2.3 Klimatické poměry Podle klimatického členění dle Quitta (1984) leží okrajové části Hádecké plošiny v teplé oblasti T2, zbytek zájmového území se nachází v mírně teplé klimatické oblasti MT 11. Obě tyto oblasti jsou charakteristické dlouhým, teplým a suchým létem. Přechodné období je zde krátké s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, zima je krátká, mírně teplá a velmi suchá s krátkým trváním sněhové pokrývky. Průměrná roční teplota se pohybuje kolem 7,5 °C, v nižších polohách dosahuje až 8,1 °C. Průměrný roční úhrn srážek činí v nižších polohách 528 mm, ve vyšších 685 mm; ve vegetačním období 360 mm. Převažuje severní a západní proudění vzduchu. Mezoklimatické poměry jsou ovlivněny reliéfem a osluněním. V údolí Svitavy dochází vlivem morfologie terénu ke značným rozdílům v radiačních poměrech. Spodní část svahů včetně údolního dna je zastíněna a dopadá na ně jen malá část přímého slunečního záření v porovnání s ostatními svahy. Vlivem rozdílů v množství dopadajícího slunečního záření dochází ke stékání chladnějšího vzduchu a k jeho hromadění na dně údolí. Důsledkem je tvorba místních teplotních inverzí, kdy minimální teploty v údolích jsou podstatně nižší než na hřbetech a plošinách. Tyto teplotní inverze jsou pro údolní zářez Svitavy charakteristické. Častý výskyt klimatických inverzí vyvolává i inverzní zvrat vegetační stupňovitosti.

18

4.2.4 Hydrologie

Z hydrografického a hydrologického hlediska se Moravský kras vyznačuje celou řadou zvláštností od okolního území. Allochtonní vody, přitékající z nekrasových částí Drahanské vrchoviny, se na geologické hranici s devonskými vápenci téměř okamžitě ztrácejí do podzemí, přičemž hydrografie a hydrologie těchto vod je velmi složitá. Některé ponory a vývěry fungují v závislosti na vodních stavech, dochází k mimoúrovňovému křížení podzemních toků, vyskytuje se i proměnná funkce ponoru ve vývěru – tzv. estavela a další jevy. Autochtonní toky v Moravském krasu prakticky chybí, podzemní toky a jejich povodí nejsou vázány na povrchový reliéf. Celé území je rozděleno na tři hlavní hydrografické celky. Každá část má své vlastní,

převážně

podzemní

hydrografické

systémy

s jednotnou

erozní

bází

odvodňovacího toku. Vodní poměry jsou v detailech velmi složité a dnes ještě ne zcela známé. Jižní část Moravského krasu je odvodňována Ochozským, Hádeckým a Hostěnickým potokem. Povodí má plochu 76 km2 s průměrným průtokem 0,16 m3/s. (Vaněčková, 1997) Území Adamovské vrchoviny je odvodňováno řekou Svitavou, která patří do povodí Dyje, úmoří Černého moře (Morava, Dunaj). Hlavní charakteristika toku Svitava: plocha povodí 1145,8 km2, průtok Q100 = 181 m3/s, průtok Q364d. = 1,05 m3/s, průtok Q1 = 40 m3/s. Co se týče jakosti povrchových vod, je Svitava v zájmové oblasti dle údajů z monitorovacích profilů ČHMÚ klasifikována jako tok III. třídy. (Matějíček, 1996)

4.2.5 Charakteristika bioty Území ŠLP Křtiny je řazeno podle biogeografického členění ČR (Culek, 1995) do biogeografické podprovincie hercynské a zasahuje do biogeografických regionů 1.25 Macošského a 1.24 Brněnského. Podle fytogeografického členění (Skalický, 1988) náleží zájmové území do fytogeografické oblasti Mezofytikum, k fytogeografickému obvodu Českomoravského mezofytika, okresy č. 68. Moravské podhůří Vysočiny a č. 70. Moravský kras; jižní výběžky

–

Hády,

vzhledem

k mimořádnému

19

výskytu

xerotermních

druhů,

které zde nacházejí hraniční body rozšíření, jsou již součástí Panonského termofytika a fytogeografického okresu Jihomoravská pahorkatina. Na území ŠLP převládají smíšené porosty, ve kterých připadá 48% na dřeviny jehličnaté a 52% na dřeviny listnaté. Hlavními dřevinami jsou smrk, borovice, modřín, z listnatých dřevin pak buk a dub. Ještě počátkem dvacátého století patřila k hlavním dřevinám jedle, která však postupně dlouhodobě odumírá a její dnešní zastoupení je nepatrné, i když se v posledních letech projevují známky regenerace. Mimořádné růstové vlastnosti má ve zdejší oblasti modřín. Místní ekotyp je označován jako modřín adamovský. Smíšené porosty buku s modřínem patří mezi nejproduktivnější porosty podniku. V lesních

porostech

ŠLP

Křtiny

bylo

typologickým

mapováním

(dle typologického systému ÚHÚL) vymezeno 116 lesních typů ve 47 souborech lesních typů. Převládá živná stanovištní (ekologická) řada se zastoupením 72,3%, do řady obohacené humusem patří 19% a řady kyselé 5% z celkové rozlohy podniku. Z vegetačních stupňů (dle ÚHÚL) je nejvíce zastoupen stupeň 3. – dubobukový (51,5%), dále 2. – bukodubový (27,1%), zvláště v severní části ŠLP se nachází 4. – bukový (16%), na jižním okraji ŠLP 1. – dubový (5,4%).

4.3 Zvláště chráněná území ŠLP Křtiny Na území ŠLP Křtiny se nachází 21 maloplošných zvláště chráněných území o celkové výměře cca 865 ha (lesní půda cca 840 ha), tvoří tedy asi 8% výměry ŠLP Křtiny. Převažující kategorií chráněných území je přírodní rezervace. V naprosté většině jde o rezervace lesní, v menší míře jsou zastoupena vodní a travinobylinná společenstva. Tato síť lesních rezervací zde byla navrhována prof. Zlatníkem již jako ucelený soubor území, reprezentující rozmanitost zdejších přírodních podmínek a zachycující všechny důležité typologické jednotky ŠLP Křtiny. Lesní rezervace ŠLP Křtiny byly ve většině případů navrženy prof. Zlatníkem jako rezervace upravované – v rezervacích mělo postupně dojít úplným odstraněním nepůvodních druhů k obnovení přírodní druhové skladby a navození přirozených a nakonec přírodních procesů. (Svátek, 2003)

20

5. METODIKA Zpracování bakalářské práce bylo rozděleno do několika následujících kroků: •

studium odborné literatury

•

terénní výzkum - mapování v terénu

•

fotodokumentace

•

zpracování textů k jednotlivým významnějším místům

•

úprava dat v programu ArcGIS verze 9.1

•

vytvoření výškových profilů navržených tras

•

tvorba digitální mapy

•

prezentace na mapovém serveru ŠLP Křtiny (http://mapserver.mendelu.cz)

Mapování v terénu bylo jednou z důležitých částí této práce. Proběhlo za pomoci přístroje GPS Trimble Pathfinder Pocket, který byl zapůjčen Ústavem geoinformačních technologií. Pathfinder Pocket je malý, lehký, přenosný GPS přijímač, který v kombinaci s datovým záznamníkem slouží ke sběru GPS dat. GPS Pathfinder Pocket umožňuje: - přesnost DGPS 2-5 m - autonomní přesnost do 10 m - frekvenci záznamu polohy a rychlosti 1 s - kontinuální sledování 8 satelitů

S GPS přijímačem je kabelem propojena malá výkonná magnetická GPS anténa, která může být uchycena na oděvu velcro páskou nebo umístěna ve speciální čepici, batůžku či na střeše vozidla. Jako datový záznamník byl použit Handheld počítač Recon (obr. č. 1) se softwarem pro Pocket PC Obr. č. 1: Handheld počítač

Microsoft Windows Mobile 2003.

Recon

21

Měření probíhalo v programu Trimble TerraSync umožňujícím také převody souřadných systémů, vkládání podkladových map, apod. Data byla exportována za pomoci softwaru Trimble GPS Pathfinder Office do formátu shapefile *. shp, se kterým se dále pracovalo v programu ArcGIS. Konkrétní trasy byly zvoleny se snahou o dosažení maximální turistické atraktivnosti, ale také s ohledem na ochranu přírodního prostředí. Současně s mapováním cyklotras byla zaměřena také jednotlivá zastavení, k nimž byly opatřeny fotografie a následně byly k těmto lokalitám zpracovány i podrobné komentáře. Fotodokumentace byla pořízena pomocí digitálního fotoaparátu Nikon COOLPIX 3100. Velikost snímků byla nastavena na 2048 x 1536 pixelů. Dále byly tyto snímky dle potřeb upraveny v programu Adobe Photoshop 7.0 CE. Mezi zastávkami jsou zastoupeny významné kulturní památky, obě arboreta ŠLP, zahrnuta jsou samozřejmě také maloplošná zvláště chráněná území. Snahou bylo vytvořit co nejpestřejší spektrum lokalit. Data naměřená pomocí systému GPS byla zpracována a upravena v programu ArcGIS verze 9.1 a prostřednictvím digitálního modelu terénu z mapového serveru ŠLP Křtiny byly vytvořeny výškové profily navržených tras. Závěrečným

krokem

pro

zpracování

bylo

vytvoření

digitální

mapy

s interaktivními odkazy na profily navržených tras a na informační tabule k jednotlivým zastávkám.

22

6. VÝSLEDKY MĚŘENÍ S GPS

Mapa č. 1: Síť zaměřených cyklotras na území ŠLP Křtiny

23

Celkově bylo metodou GPS naměřeno 146 km cyklotras a 44 zastávek. Z těchto dat byly sestaveny čtyři následující trasy:

Okruh I.: Jedovnice – Rudické propadání – Rudice – U Kapličky – Studánka Karla Klostermanna – NPR Habrůvecká bučina – NPR Býčí skála – Býčí skála – PR U Výpustku – Křtiny – PR Bayerova – Arboretum Křtiny – Studánka K. J. Schindlera – Jedovnice

Okruh II.: Velká Klajdovka – NPR Hádecká planinka – Památník Josefa Ressela – PR Zadní Hády – Památník Josefa Konšela – Památník Lidušky – Studánka Leoše Janáčka – Myslivna lišky Bystroušky – Bílovice nad Svitavou – PP Kněžnice – PR Malužín – Adamov – PR Jelení skok – Památník Josefa Žalmana – PR U Nového hradu – Nový hrad – Silviculturum – Památník Hradská lesní silnice – NPR Habrůvecká bučina – Studánka Karla Klostermanna – U Kapličky – Rudice – Rudické propadání – Jedovnice – Studánka K. J. Schindlera – Arboretum Křtiny – PR Bayerova – Křtiny – Památník Josefa Opletala – PR Březinka – Ochoz – PR U Brněnky – Velká Klajdovka

Okruh III.: Bílovice nad Svitavou – U Luže – U Buku – Útěchov – PR Coufavá – Adamov – Stará huť – NPR Býčí skála – Býčí skála – PR U Výpustku – Památník Josefa Opletala – PR Březinka – Kanice – PR Čihadlo – Arboretum Řícmanice – Památník Josefa Rosenauera – PP Kněžnice – Bílovice nad Svitavou

Okruh IV.: Brno-Mokrá hora – PP Soběšické rybníčky – Soběšice – Bílovice nad Svitavou – PP Kněžnice – PR Malužín – Adamov – PR Coufavá – Vranov – PR Babí doly – Ořešín – Brno-Mokrá hora

Podrobné údaje o jednotlivých cyklotrasách jsou uvedeny v jejich profilech (viz přílohy č. 2 - 5). Seznam zastávek je uveden v příloze č. 6.

24

Data zaměřená pomocí GPS byla zpracována v programu ArcGIS verze 9.1. a prostřednictvím digitálního modelu terénu z mapového serveru ŠLP Křtiny byly vytvořeny výškové profily navržených tras. Při zpracování se projevily značné rozdíly v přesnosti měření mezi krajinou lesní a nelesní. V obcích a nelesní krajině byla přesnost velmi dobrá (viz zaměřená linie v obci Rudice zobrazená nad SMO 5 - obr. č. 3). Avšak značně nepřesné byly hodnoty zaměřené v krajině lesní, kde docházelo ke značným odrazům signálu vlivem stínění lesními porosty, jak je dobře patrné například v údolí Křtinského potoka (obr. č. 4).

Obr. č. 3: Zaměřená linie v obci Rudice

Obr. č. 4: Zaměřená linie v údolí Křtinského potoka 25

Tyto nepřesnosti se pak pochopitelně velmi negativně projevily při tvorbě profilů (obr. č. 5).

Obr. č. 5: Profil před vyrovnáním linií (okruh I.)

Při zpracování bylo tedy nezbytné provést vyrovnání linií, a to za pomoci podkladové mapy cestní sítě (obr. č. 6).

Obr. č. 6: Profil po vyrovnání linií (okruh I.)

26

Výsledná podoba grafického zobrazení profilů je znázorněna na obr. č. 7. Všechny profily jsou uvedeny v přílohách č. 2 – 5. Profily poskytují řadu informací jako je nejen nadmořská výška, ale i délky úseků, typy povrchů, turistické značení, apod. (Legenda k profilům je uvedena v příloze č. 1)

Obr. č. 7: Část profilu okruhu I.

Digitální mapa byla vytvořena rovněž v programu ArcGIS. Její jednotlivé vrstvy znázorňují turistické značení a navržené cyklotrasy s vyznačenými zastávkami. K trasám se

prostřednictvím interaktivních odkazů zobrazují jejich profily s již

zmíněnými údaji. K zastávkám jsou rovněž pomocí odkazů připojeny informační tabule, které obsahují podrobné komentáře těchto lokalit včetně cen vstupného, otevíracích dob, dnů otevřených dveří, možností exkurzí jeskynních systémů, uvedeny jsou i kontaktní telefony a adresy. Ukázka grafické podoby informačních tabulí je znázorněna na obr. č. 8. Ostatní tabule jsou uvedeny v příloze č. 7.

27

Arboretum Křtiny Je nejstarším a největším zařízením tohoto druhu na ŠLP Křtiny. Nachází se u silnice mezi obcemi Křtiny a Jedovnice, asi 20 km severně od jihomoravské metropole. Založeno bylo v roce 1928 profesorem tehdejší Lesnické fakulty Vysoké školy zemědělské v Brně Augustinem Bayerem. Rozloha arboreta je 23 ha, zabírá louky kolem potoka, přilehlé části lesních svahů a součástí je i rybník. Evidováno je zde 800 taxonů dřevin, z toho je přes 200 druhů, kříženců a kultivarů vrb, což je jedna z rarit této unikátní sbírky. Nejvzácnější dřevinou, se kterou se vnímavý návštěvník může seznámit je pajehličník přeslenitý (Sciadopitys verticillata), pocházející až z dalekého Japonska. Pro poučení je k dispozici naučná stezka Domácí dřeviny, osazená informačními tabulkami o každé představované dřevině.

Estetika arboreta je vhodně doplněna více než 25 dřevěnými sochami a sousošími, které vytvořili studenti Lesnické a dřevařské fakulty MZLU v Brně při pořádaných sochařských sympóziích. Arboretum Křtiny je zpřístupněno návštěvníkům vždy jeden den v týdnu v sobotu, a to po celé vegetační období mezi Dny otevřených dveří, které jsou pořádány na konci měsíce května a na začátku měsíce října. Hromadným exkurzím je umožněn vstup po celý rok na základě předchozí domluvy (tel. 516 428 811, e-mail: [email protected]). Základní prohlídkový okruh trvá přibližně 1 hodinu. Vstupné na osobu činí 20 Kč, pro organizované zájezdy nad 20 osob je hromadné vstupné 500 Kč - včetně výkladu odborného průvodce. Z cen je poskytována sleva 50 % pro školní mládež, studenty a důchodce. Děti do 10 let zdarma. Otevírací doba - 2006: - Den otevřených dveří - ve dnech 27. - 28. 5. 2006 od 9.00 do 17.00 h, - Den otevřených dveří - ve dnech 30. 9. - 1. 10. 2006 od 9.00 do 17.00 h, - v období červen až září 2006 otevřeno vždy v sobotu od 10.00 do 16.00 h.

Obr. č. 8: Ukázka informační tabule

28

7. MULTIKRITERIÁLNÍ ANALÝZA STŘETU ZÁJMŮ Cyklotrasy vs. ochrana přírody

Při turistické jízdě na kolech cyklisté směřují do přírody, mimo silnice s automobilovým provozem a často i mimo značené cyklotrasy. Na mnohých místech se tak setkávají s ochranářskými omezeními. Cenné přírodní hodnoty je nepochybně potřeba chránit a zachovat pro ostatní návštěvníky i další generace. Tato skutečnost je v některých případech podpořena i legislativně, jinde mechanickou překážkou. Plot obory cyklistu zastaví zcela přesvědčivě, cedule u cesty se znakem přírodní rezervace však spíše apeluje na jeho morálku. Nutno zmínit, že někdy je zákaz vjezdu cyklistů umístěn na docela frekventované, dobře sjízdné cestě. Tato opatření mají však často svá pádná opodstatnění, která bohužel nejsou vždy pro veřejnost na první pohled zcela zřejmá. Zpravidla se však jedná o omezení, jež mají předejít možným úrazům cyklistů. Některé destinace, jako například Český ráj, jsou mnohdy již turisticky natolik zatíženy, že místní orgány uvažují o regulaci počtů návštěvníků a někdy již ve snaze o omezení exploatace území sahají k restriktivním opatřením a snaží se uzavírat cesty a zakazovat cykloturistiku v některých oblastech. Jedním z vhodných řešení těchto situací je nabídnout cykloturistům k návštěvě i jiné, než tradičně nejznámější lokality, proto je třeba, aby síť cyklotras byla co nejpestřejší. Co se týče chráněných území, není zde vždy průjezd cyklistů nepřekonatelným problémem. Chráněná území jsou v mnohých případech nadefinována tak, že jimi vedou zpevněné cesty i značené cyklotrasy, jindy je na lokalitě chráněn takový prvek, jehož ochrana není průjezdem cyklistů nikterak omezena. Existuje tedy řada možností, kdy lze i těmito přísně chráněnými územími vést cyklotrasu. Tyto alternativy je však nezbytné projednat s příslušnými orgány ochrany přírody.

Cyklotrasy v mapách, cykloturisté vs. majitelé pozemků

Cyklotrasy v současnosti zažívají velký rozvoj. Pod pojmem cyklotrasa se většinou rozumí cesta vybavená značkami, které projíždějícího cyklistu informují o tom, jaké má trasa číslo, kam vede a jaká je vzdálenost k cíli. V takovém případě se jedná

29

o značenou cyklotrasu, která je zpravidla zřizována různými institucemi, obcemi, kraji, v rámci zvláštních projektů apod. Kvalita těchto tras je odvislá od toho, jak si daný zřizovatel vznikající systém cyklotras promyslel, do jaké míry se projektu věnoval, kolik měl na realizaci finančních prostředků. Bohužel řada zřizovatelů značení cyklotras šla tou nejsnadnější cestou – při navrhování tras se drželi silnic a do terénu se vydali jen zřídka. Existují samozřejmě i silniční cyklisté, ale nesporně velmi značnou skupinu cykloturistů tvoří ti, kteří chtějí za svými zážitky vyjíždět do přírody. Těmto cykloturistům silniční cyklotrasy nevyhovují. Použijí silnici z nutnosti při výjezdu z města a pak často volí polní a lesní cesty. Značené oficiální cyklotrasy jim takové možnosti nabízejí jen sporadicky. Proto se v mapách začínají objevovat také cyklotrasy jiné kategorie – cyklotrasy doporučené. Jsou to trasy v terénu nevyznačené, které někdo z autorů a spolupracovníků projel, popsal a vyhodnotil, že stojí za to je doporučit i ostatním uživatelům. Průjezd takovou doporučenou cyklotrasou je trochu náročnější – zejména na orientaci. Nevedou tudy značky, cyklisté si musí trasu vyhledat podle mapy a popisu trasy sami v terénu. Nicméně doporučené cyklotrasy nám garantují to, že je někdo předem vyzkoušel, popsal a tak nám umožnil nalézt i v neznámé krajině zajímavé a bezpečně sjízdné trasy. A mají-li tyto doporučené trasy zmapované parametry, jako je kvalita povrchu, sjízdnost, varování před obtížnými nebo nebezpečnými úseky, tak se i po nich dá absolvovat denní trasa velmi dobře a podstatně zajímavěji než po silnici. U tras značených je záruka toho, že zřizovatel při instalaci značení musel vedení trasy projednat s těmi, kterých se to dotýká. To jsou především majitelé pozemků. Jejich souhlasem je vyznačení trasy podmíněno. To je právě jeden z těch důvodů, proč většina cyklotras vede po silnicích. Při vedení trasy po silnici je nutno jednat pouze se Správou silnic a s policií. Při vedení trasy terénem je subjektů k jednání podstatně víc – zemědělci, chalupáři, singularisté, lesníci, což vede zpravidla ke značným průtahům a komplikacím. Z hlediska legislativy je v tomto případě řešením právě zmiňovaná doporučená cyklotrasa. Tu není nutno s nikým z jmenovaných projednávat, jelikož oficiální povolení majitele pozemku není třeba. Nejde totiž o vyznačení, ale o doporučení k jízdě na kole. Lesní zákon č. 289/1995 Sb., paragraf 20, definuje činnosti, které jsou v lesích zakázány a doslovně dle písmene j) je zakázáno mimo lesní cesty a vyznačené trasy jezdit na kole, na koni, na lyžích nebo na saních. Z toho lze tedy odvodit, že jízdu na kole po lesních cestách a vyznačených trasách je možné považovat za ze zákona 30

povolenou. Výjimku představují chráněná území, jejichž režim je definován v zákoně č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny.

31

8. ZÁVĚR

V rámci této bakalářské práce byla navržena síť cyklotras na území Školního lesního podniku Křtiny. Tyto cyklotrasy byly zaměřeny pomocí systému GPS, jejich celková délka činí 146 km. Naměřená data byla zpracována v programu ArcGIS 9.1. Při zpracování dat se projevily značné nepřesnosti měření v lesní krajině, způsobené odrazy signálu od porostů. Bylo nezbytné provést vyrovnání zaměřených linií za pomoci podkladové mapy cestní sítě. Lze tedy říci, že mapování cyklotras pomocí GPS má význam spíše v oblastech, kde není dostatek mapových podkladů. Každopádně však lze očekávat značný nárůst využití navigačních přijímačů GPS v cykloturistice. Výsledná digitální mapa byla vytvořena v programu ArcGIS

a zobrazuje

cyklotrasy, turistické značení a zajímavá místa na trase. Mapa je doplněna interaktivními odkazy na fotografie a komentáře k jednotlivým přírodním zajímavostem a kulturním památkám. Prostřednictvím odkazů jsou zobrazovány také výškové profily jednotlivých tras s informacemi o nadmořské výšce, délkách úseků, typech povrchu, turistickém značení, apod. Výsledky budou následně prezentovány i na mapovém serveru Školního lesního podniku Křtiny. Věřím, že tato práce bude přínosem pro rozvoj cykloturistiky na území ŠLP a přehledným průvodcem pro jeho návštěvníky.

32

9. RESUME

This bachelor´s dissertation is concentraced on the plan of cycleways in the area of ŠLP Křtiny. This cycleways have been surveyed by GPS technology, their total length is 146 km. The data were processed by programme ArcGIS version 9.1. During the processing considerable inaccuracy of measurement in forest areas was find out because forest stands have caused reflections of signal. It was necessary to correct surveyed lines according to a map of the road network. The surveying of cycleways by GPS is useful just in the areas where the map data are unsuficient. Nevertheless we can expect cummulative concern in navigation GPS receivers in the field of cycletourism. The resultant digital map including cycleways, touristic marking and interesting places on the routes was created in ArcGIS, too. The map contains the interactive links to photographs and commentaries of nature interests and sights. Longitudinal sections of the lines can be imaged by means of links, too. This sections include information about sea-level altitude, distances, types of surface, touristic marking and the like. Subsequently the results will be presented on the map server of ŠLP Křtiny.

33

10. LITERATURA A PRAMENY CULEK, M. (ed.) (1995): Biogeografické členění České republiky. Enigama. Praha, 356 s. ISBN 80-85368-80-3

http://www.env.cz

http://mapserver.mendelu.cz

http://www.uur.cz

KLIMO, E. (2003): Lesnická pedologie. MZLU v Brně. Brno. 2. vyd., 259 s. ISBN 807157-306-X

Kolektiv autorů (1961): Podnebí ČSSR, tabulky. HMÚ, 379 s.

MATĚJÍČEK, J. (1996): Hospodaření s vodou v povodí. Povodí Moravy a.s. Brno. 1. vyd., 97 s.

PLÍVA, K., ŽLÁBEK, I. (1986): Přírodní lesní oblasti ČSR. Státní zemědělské nakladatelství. Praha, 1. vyd., 316 s. + 4 barevné přílohy. ISBN 07-095-86

QUITT, E. (1984): Klima Jihomoravského kraje. Kabinet zeměpisu Krajského pedagogického ústavu v Brně. Brno. 1. vyd., 165 s.

RAPANT, P. (2002): Družicové polohové systémy. VŠB – Technická univerzita Ostrava. Ostrava, 1. vyd., 200 s. ISBN 80-248-0124-8

SKALICKÝ, V. (1988): Regionálně fytogeografické členění. In: HEJNÝ, S., SLAVÍK, B. (eds.): Květena ČSR. Academia. Praha, 1. vyd., 560 s. + 32 příloh + 1 skládaná mapa

SVÁTEK, M. (2003): Zhodnocení současného stavu a péče o zvláště chráněná území ŠLP Křtiny v roce 2002. Brno. 1. vyd., 164 s.

34

TRUHLÁŘ, J. (1997): Arboretum Řícmanice a památník Stromů, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně – Školní lesní podnik „Masarykův les“ Křtiny. Brno, 32 s.

TRUHLÁŘ, J. (2003): Památníky Adamovských lesů. Primus. Praha, 1. vyd., 213 s. + mapová příloha. ISBN 80-86207-24-2

ÚRADNÍČEK L., MADĚRA P. a kol. (2001): Dřeviny České republiky. Matice lesnická Písek. 1. vyd., 333 s. ISBN 80-86271-09-9

VANĚČKOVÁ, L. a kol. (1997): Rostliny Moravského krasu a okolí. Nadace Moravský kras ve spolupráci se Správou CHKO ČR – CHKO Moravský kras. 1. vyd., 230 s. + 1 příloha. ISBN 80-238-1022-7

VOŽENÍLEK, V. a kol. (2002): Národní parky a chráněné krajinné oblasti České republiky. UP v Olomouci. Olomouc. 1. vyd., 156 s., ISBN 80-244-0468-0

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Zákon č.289/95 Sb. o lesích

35

11. SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Legenda k profilům Příloha č. 2: Profil okruhu I. Příloha č. 3: Profil okruhu II. Příloha č. 4: Profil okruhu III. Příloha č. 5: Profil okruhu IV. Příloha č. 6: Seznam zajímavostí na trasách Příloha č. 7: Informační tabule

36