Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně
Provozně ekonomická fakulta ÚSTAV PODNIKOVÉ EKONOMIKY
__________________________________
Podnikatelský plán
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Jaroslava Zichová
Dana Volfová
Brno 2008 1
Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Podnikatelský plán vypracovala samostatně pod vedením vedoucí bakalářské práce a s použitím odborné literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 1. 5. 2008
……………………. Dana Volfová
2
Poděkování
Ráda bych poděkovala paní ing. Jaroslavě Zichové za odborné vedení, cenné rady a trpělivost při vedení mé práce.
3
Abstrakt Volfová, D. Podnikatelský plán. Bakalářská práce. Brno, 2008. Cílem bakalářské práce je vypracovat podnikatelský plán pro fiktivní nově vznikající firmu – jazykovou školu Felicie, s. r. o. Práce je rozdělená na dvě části. První část, literární rešerše, je věnována nejen struktuře podnikatelského plánu, obsahu jednotlivých částí a požadavků na jeho zpracování, ale i problematice podnikání v malých a středních podnicích a rizika s ním spojeného.Ve vlastní práci se jedná již o vypracování konkrétního podnikatelského plánu pro zahájení činnosti jazykové školy.
Klíčová slova Podnikatelský plán, živnostenské podnikání, jazyková škola
Abstract Volfová, D. Entrepreneurial plan. Bachelor thesis. Brno, 2008. The aim of the bachelor thesis is to work out an entrepreneurial plan for a fictitious newly established company – a language school Felicie, Ltd. The paper is divided to two parts. The first one, a literature search, is devoted not only the entrepreneurial plan structure, the content of individual parts and claims on the plan processing , but also the task of carrying business in small and medium companies and the risk connected with it. The very thesis already deals with drawing up a real entrepreneurial plan for starting the language school activities.
Key words Entrepreneurial plan, trade business, language school
4
Obsah Úvod.......................................................................................................................................... 7 Cíl a metodika .......................................................................................................................... 8 Literární rešerše ....................................................................................................................... 9 Živnostenské podnikání, podnikatel................................................................................ 9 Rozhodnutí podnikat, faktory úspěšného podnikání a možné překážky .................. 9 Malé a střední podniky..................................................................................................... 11 Význam ........................................................................................................................... 11 Omezení.......................................................................................................................... 11 Podnikatelský plán – definice, stručný obsah ............................................................... 12 Význam, funkce ................................................................................................................. 12 Externí ............................................................................................................................. 12 Interní.............................................................................................................................. 13 Pravidla pro zpracování plánu........................................................................................ 14 Příprava podnikatelského plánu..................................................................................... 15 Struktura podnikatelského plánu ................................................................................... 15 Souhrn ............................................................................................................................. 16 Profil podniku ................................................................................................................ 16 Definice produktu ......................................................................................................... 17 Definice trhu................................................................................................................... 18 Marketingový plán........................................................................................................ 19 Technicko-technologická charakteristika................................................................... 21 Riziko............................................................................................................................... 21 Finanční část projektu................................................................................................... 23 Vlastní práce........................................................................................................................... 25 Souhrn ................................................................................................................................. 25 Definice produktu ............................................................................................................. 26 Překlady, tlumočení ...................................................................................................... 28
5
Charakteristika trhu .......................................................................................................... 28 Zákazníci, výsledky průzkumu trhu.......................................................................... 28 Konkurence .................................................................................................................... 29 SWOT analýza Felicie, s. r. o............................................................................................ 30 Strategie a cíle .................................................................................................................... 30 Reklama .............................................................................................................................. 31 Technicko-technologická charakteristika....................................................................... 31 Vybavení školy .............................................................................................................. 31 Zaměstnanci ....................................................................................................................... 32 Náklady na učebnice a vybavení školy.......................................................................... 35 Finanční část projektu....................................................................................................... 36 Ceny................................................................................................................................. 37 Výnosy ............................................................................................................................ 37 Plán splátek .................................................................................................................... 38 Rozvaha .......................................................................................................................... 38 Cash flow ........................................................................................................................ 39 Daň z příjmů .................................................................................................................. 39 Hospodářský výsledek ................................................................................................. 40 Diskuze a závěr...................................................................................................................... 41 Použitá literatura ................................................................................................................... 42
6
Úvod Po sametové revoluci v roce 1989 a následném přechodu ekonomiky z centrálně plánované na tržní se velké množství lidí pokusilo o do té doby málo dostupné podnikání. Zdaleka ne všichni ovšem dosáhli očekávaného úspěchu. Příčiny krachů firem byly a jsou různé – od nezkušenosti zakladatelů přes neubránění se konkurenci až po platební neschopnost. Rozhodnutí podnikat není ani v dnešní době jednoduché. Je třeba zvážit všechna rizika, vlastnosti trhu, vlastní schopnosti i finanční možnosti. Právě z tohoto důvodu lze jednoznačně doporučit sestavení kvalitního podnikatelského plánu. Tento dokument může budoucím podnikatelům pomoct k tomu, aby původní myšlenka nebo nápad dostaly konkrétní obrysy a stal se z nich skutenčný plán se všemi podstatnými podrobnostmi. Při jeho sestavování se autor mimojiné seznámí s trhem, na který hodlá proniknout, zformuluje své strategie, které mu k tomu mají sloužit, propočítá předpokládané náklady, výnosy, cash flow a hospodářský výsledek. Na základě výše uvedeného se podnikatel rozhodne, zda je jeho záměr uskutečnitelný v nezměněné podobě, jestli je nutné provést některé úpravy nebo jestli se záměr ukáže příliš rizikový, prodělečný nebo dokonce nerealizovatelný a autor se tudíž rozhodne od něho upustit. Sestavení plánu ho tedy může zachránit od finanční újmy způsobené neúspěšným pokusem o podnikání předem odsouzené k zániku. Podnikatelský plán ovšem neslouží jenom jako dokument pro osobní potřebu podnikatele a jeho případných společníků, ale i jako nezbytný podklad k žádosti o úvěr, bez kterého se obejde málokterý začínající podnik. I z tohoto důvodu je nutné věnovat tvorbě plánu velkou pozornost, protože investor se podle něho rozhodne o poskytnutí nebo neposkytnutí svých finančích prostředků.
7
Cíl a metodika Cíl a metodika Cílem bakalářské práce je zpracovat podnikatelský plán pro jazykovou školu. Jedná se o nový podnik a plán je vytvořen před jeho vznikem, má tedy pomoci zakladatelům zhodnotit proveditelnost a přínosnost záměru v praxi. Práce je rozdělená na dvě části. Literární rešerše obsahuje teoretické shrnutí problematiky tvorby podnikatelského plánu, požadavků na jeho formu a obsah jednotlivých částí. Jako podklad k rešerši jsem použila citovanou literaturu a informační zdroje z internetu. Ve vlastní práci se jedná o sestavení plánu pro konkrétní nově vznikající firmu, pro určení místa nově vznikajícího podniku v tržním prostředí byla
použita SWOT
analýza. Vlastní část práce byla vytvořena na základě provedení analýz jednotlivých oblastí, které jsou pro sestavení tohoto základního dokumentu rozhodující. Jedná se o provedení analýzy trhu, technického zabezpečení, zabezpečení lidskými zdroji. Výsledky těchto analýz tvoří podklad pro sestavení finanční části – zakladatelského rozpočtu, ve kterém je vyčíslena potřeba kapitálu a možnosti jeho získání, dále je provedena predikce hospodářského výsledku. Velmi důležité je také zvážit rizika, která se zahájením podnikání souvisí. Na základě těchto informací je pak třeba rozhodnout, zda je založení firmy reálné a výhodné. Jestliže ano, formulování cílů a strategií potřebných k jejich dosažení.
8
následuje
Literární rešerše Živnostenské podnikání, podnikatel Živnostenské podnikání upravuje Živnostenský zákon č. 455/1991 Sb. Živnost je zde definována jako soustavná činnost provozovaná samostatně, vlastním jménem, na vlastní odpovědnost, za účelem dosažení zisku a za podmínek stanovených tímto zákonem. Zákon rovněž upravuje podmínky, za kterých smí být živnost provozována fyzickou a právnickou osobou. Mezi všeobecné podmínky patří dosažení věku 18 let, způsobilost k právním úkonům, bezúhonnost. Zvláštní podmínky jsou odborná nebo jiná způsobilost, pokud je tento zákon k provozování živnosti vyžaduje. [10] Kromě výše zmíněného právnického pojetí má pojem podnikání (enterprise) i další interpretace: Ekonomické pojetí – podnikání je zapojení ekonomických zdrojů a jiných aktivit tak, aby se zvýšila jejich původní hodnota. Je to dynamický proces vytváření přidané hodnoty. Psychologické pojetí – podnikání je činnost motivovaná potřebou něco získat, něco dosáhnout, vyzkoušet si něco, něco splnit. Podnikání v tomto pohledu je prostředek k dosažení seberealizace, zbavení se závislosti, postavení se na vlastní nohy apod. Sociologické
pojetí
–
podnikání
je
vytvářením
blahobytu
pro
všechny
zainteresované, hledáním cesty k dokonalejšímu využití zdrojů, vytvářením pracovních míst a příležitostí. [3]
Rozhodnutí podnikat, faktory úspěšného podnikání a možné překážky Rozhodnutí podnikat může mít mnoho příčin. Motivací k zahájení podnikatelské činnosti
může být
například
touha po nezávislosti, ztráta zaměstnání,
nespokojenost v dosavadním zaměstnání či touha zbohatnout. Častým impulsem
9
bývá významná změna životní situace – dovršení určitého stupně vzdělání nebo již zmíněné propuštění ze zaměstnání. [1] Budoucí podnikatel musí ovšem kromě motivace mít i potřebné duševní a fyzické předpoklady. Měl by být schopen posoudit prostředí, rozeznávat příležitosti a umět jich pomocí svých zdrojů využít a v neposlední řadě být schopen minimalizovat dopad hrozeb na podnik. K podnikání je třeba odvaha, energie, iniciativa, sebedůvěra, sebekázeň, schopnost přijímat riziko, odolnost vůči stresu a řada dalších vlastností. Kromě výše zmíněného je ovšem třeba počítat i s věcnými faktory úspěšného podnikání. Podnikatel musí mít jasně definovaný trh pro dané výrobky nebo služby, musí umět získávat a využívat informace o finanční a tržní pozici podniku a měnícím se tržním prostředí, efektivně spolupracovat se zaměstnanci, disponovat investičním kapitálem získaným externě nebo z vlastního zisku a znát, respektovat a využívat regulační a stimulační normy státní správy a samosprávy. Úspěch podnikání může být ohrožen mnoha faktory. Nejobecnějšími překážkami jsou nedostatečné finanční prostředky, zvláště u malých a středních podniků, a psychologické překážky, například obava z nezdaru. Podnikání může být rovněž ohroženo zejména konkurenční rivalitou, která se projevuje především při vysokém počtu konkurentů, nízké poptávce, podobnosti výrobků nebo existenci substitutů. Konkurence se může projevovat v cenové oblasti, jakosti výrobku nebo služby, servisu nebo inovaci. Dalším ohrožením jsou silní kupující, vyžadující od firem působících v oboru další a další výhody, což může v konečném důsledku vést i ke ztrátě potenciálních zisků. Problémem je i absence kupujících, tedy nezájem o výrobek či službu nebo existence silných dodavatelů. [4] Rozhodnutí, zda podnikat či ne, je nepochybně značně ovlivněno kulturou dané země. Kultura, která dokáže ocenit osobu, jež s úspěchem založila nový podnik, vyprodukuje více nových firem než prostředí, jemuž je podobný přístup cizí. Americká kultura vysoce hodnotí toho, kdo je svým vlastním pánem, kdo využívá 10
individuální příležitosti, kdo je úspěšný a kdo vydělává, což vše patří k podnikání. Proto snad není překvapující, že míra zakladatelství v USA je tak vysoká. Zároveň je však nutno připomenout, že v některých zemích nejsou úspěšné založení firmy a příslušný výdělek hodnoceny tak vysoko a nezdar může být považován za hanbu. Jiné kultury ovšem přisuzují tomuto problému podstatně vyšší význam, než jaký by mu příslušel ve Spojených státech. Nicméně však neexistuje žádná kultura, která by vůči podnikání zaujímala jednoznačně kladná či záporná stanoviska. [1]
Malé a střední podniky Význam Malé a střední podniky dávají šanci k samostatné realizaci lidí v produktivním procesu. Pomáhají stabilizovat společnost, protože výrazná politická nejistota nebo radikální proudy pro ně představují zdroj rizik. Malé a střední podniky přispívají k ekonomickému oživení regionu – nebývají totiž vlastněny zahraničními subjekty, a proto efekty z podnikání zůstávají v původním prostředí. Některé provozovny také dotvářejí urbanizaci měst a vesnic a udržují či obnovují historickou architekturu. Co se týče ekonomických přínosů, tyto typy podniků vytváří protipól k monopolům, v protikladu k velkým řetězcům jsou flexibilnější a více se zaměřují na individuální přání zákazníků lokálního trhu. Působí ale i jako subdodavatelé velkých podniků.
Omezení Malé a střední podniky mají mnohem menší ekonomickou sílu a často obtížný přístup ke kapitálu. Ve srovnání s velkými podniky je jejich pozice ve veřejných soutěžích o státní zakázky nevýhodnější. Jsou také vyloučeny z podnikání, kde je třeba velkých investic. Nemohou si dovolit zaměstnávat špičkové odborníky a ačkoliv jsou nositeli vysokého počtu inovací, jedná se obvykle o inovace nižšího řádu. Mohou také být ohroženy dumpingovými cenami prosazenými obchodními řetězci. 11
Podnikatelský plán – definice, stručný obsah Podnikatelský plán je koncepce podnikatelského záměru v písemné podobě. Obsahuje cíle a strategie podniku, přednosti záměru, vymezení trhu, cílových skupin, konkurentů, plánování obratu, hospodářského výsledku a financování. Jeho těžištěm je kvalitativní vyjádření k perspektivě podniku, ale také k jeho rizikům. [2] Můžeme ho přirovnat k autoatlasu, který by nám měl usnadnit odpovědi na otázky typu: kde jsme, kam se chceme dostat a jak se tam dostaneme. [3] Záměr má obvykle tři hlavní části – popisnou část s předpoklady a plánovanými aktivitami, číselnou část s účinky předpokladů a aktivit na obrat, investice, likviditu a zisky, a přílohovou část, jejíž obsahem bývají obrázky, nákresy, rozsáhlé výpočty a smlouvy. [2]
Význam, funkce Podnikatelský plán má dvě hlavní funkce:
Externí Plán je především nezbytným prostředkem k získání bankovního úvěru. Na jeho základě banky prověřují šanci podniku na úspěch a tím i bonitu žadatele. Proto banky především
zajímají informace, umožňující odhad očekávaného úspěchu
a rizik. Hodnotící kritéria bank: Jedním z nejpodstatnějších kritérií je budoucí platební schopnost podniku a jeho záruky. Představu o tomto problému lze získat z plánu likvidity a propočtu zisku a ztrát. Důležité jsou rovněž záruky, které banka získá za své úvěry. Nejlepší bývá ručit nezatíženým nemovitým majetkem, případně movitým majetkem, např. stroji, zařízením nebo sklady zboží.
12
Poskytovatele úvěru zajímá také, jak velký je podíl cizího kapitálu v poměru ke kapitálu vlastnímu. Platí přitom, že procento vloženého cizího kapitálu by nemělo být příliš vysoké. [2] Další zásady, které je nutné při tvorbě plánu dodržovat, jsou následující: reálnost a konzistentnost podnikatelské koncepce, plán musí být srozumitelný a bez rozporů, pro produkt by měl existovat dostatečně velký trh, produkt musí přinášet jednoznačný užitek pro zákazníka, produkt by měl mít konkurenční výhodu oproti ostatním, marketingové strategie musí být promyšlené a management kvalitní. Jak již bylo zmíněno, plán je nutnou podmínkou pro získání kapitálu, a to nejen ve formě bankovního úvěru, ale například i podpůrných prostředků ze státních fondů nebo fondů EU. [6]
Interní Podnikatelský plán slouží především jako ústřední řídící dokument zakladatele firmy. Pomáhá k uspořádání a představení podnikové koncepce, písemný plán je možné zdokonalovat na základě konzultací s odborníky, zpracování plánu nutí zakladatele k formulování přesných strategií, je významným nástrojem pro pozdější kontrolu, zda bylo naplánovaných cílů dosaženo. [6] Proces tvoření plánu přispívá podnikateli ke správnému sebehodnocení. Nutí ho odpovědět si na otázky, zda má jeho nápad vůbec smysl, zda bude v praxi fungovat nebo jestli uspokojí potřeby kupujících. Není vyloučeno, že si podnikatel po zpracování plánu uvědomí nepřekonatelnost překážek a podnikat vůbec nezačne. Ačkoliv takový výsledek není žádoucí, je rozhodně lepší se myšlenky vzdát než investovat čas i peníze a pak zkrachovat. [1] Podnikatelský plán slouží také jako podklad pro rozhodování v případech, kdy se uvažuje o sloučení nebo rozdělení podniku. Často se pro jednotlivé části firmy vypracovávají dílčí plány, které se pak sladí v jednom ústředním. Správně připravený plán pomáhá vedení rozpoznat hrozící problémy například s financováním a vyřešit situaci ještě v přípravném stádiu. 13
Při srovnávání cílů s dosaženými výsledky dochází ke kontrole plnění plánu a zjišťování případných odchylek. Proto je potřebné vyjádření cílů v hodnotovém vyjádření. [2]
Pravidla pro zpracování plánu Způsob zpracování podnikatelského plánu se bude
samozřejmě lišit v závislosti
na velikosti podniku a objemu potřebných finančních prostředků. Pro plány na založení velké firmy vyžadují investoři více informací. V těchto případech je obvyklá délka podnikatelského záměru 40 – 50 stránek a přílohy. Vztah údajů v plánu a čísel musí být zcela jasný. Je třeba si uvědomit, že čtenář obvykle nemá možnost získat další doplňující informace a nebude-li schopen některé části zcela porozumět, je více než pravděpodobné, že k celému projektu zaujme negativní postoj. Pokud je příjemce předem znám, autor ho může upozornit, které body jsou nejdůležitější. Časté bývá zpracovávání plánu více autory. V takovém případě je nutné předem se dohodnout na stylu, rozsahu, způsobu výkladu a formální úpravě, jinak bude dokument působit nesourodě a nekoordinovaně. Tvůrci plánu se musí vyhnout opisování pasáží z knih nebo ze vzorových plánů. Takový postup vyvolává dojem nekompetentnosti. Zvláštní význam má použití externích informačních zdrojů, například údajů z novin nebo studií. Poskytovatelé kapitálu jim věnují velkou pozornost, protože u nich předpokládají větší objektivitu. Veškeré zdroje je však vždy nutné uvést konkrétně a jmenovitě. Při úpravě dokumentu je třeba mít na paměti, že je to první, čeho si příjemce povšimne. Nesmí se objevit chyby jako nesprávné číslování stran, vadné fotokopie, špatný tisk, prohřešky proti pravopisu nebo chybějící obsah. Naopak dobře působí kvalitně zpracovaná první strana, kde se objeví název podniku, jeho značka a jméno, adresa a telefonní číslo kontaktní osoby.
14
V některých případech může být užitečné zadat část nebo celý plán externím poradcům. Děje se tak z důvodu náročnosti zpracovávaného tématu, náročnosti příjemce na dokument nebo časového zaneprázdnění a nedostatečné zkušenosti vedení. Zpracování se obvykle zadává poradcům z oblasti marketingu, financí a odbytu. Odborníci musí být ovšem o podniku dobře informováni. Vždy je nutné uvést jejich jména a případně i adresy a telefonní čísla. I když pro zpracování plánu není potřeba využít služeb poradců, je přesto účelné nechat jimi alespoň zkontrolovat již hotový plán. Často se totiž stává, že podnikatel považuje některé souvislosti za samozřejmě, ale laikovi by nemusely být jasné. Na tento problém může externí spolupracovník včas upozornit. [2]
Příprava podnikatelského plánu Nejdůležitější pro kvalitní rozhodnutí je dostatečné množství vhodných informací. Velké a zavedené firmy obvykle znají trh dobře, tento problém se tedy týká spíše malých a nových firem. V současné době je možné najít velké množství potřebných informací a kontaktů v elektronické podobě. Je ovšem také pravda, že informační systém mnohdy nemůže nahradit přímý osobní kontakt se zákazníky, dodavateli, experty nebo představiteli konkurenčních firem. Pro tento účel lze využít veletrhů, výstav nebo konferencí, kde si podnikatel může upřesnit obrázek o tržním prostředí také pomocí projevů účastníků, sborníků a propagačních materiálů. [3]
Struktura podnikatelského plánu Není možné přesně obecně stanovit, jak by měl podnikatelský plán vypadat a jak by měl být rozsáhlý. Závisí totiž na daném podniku a jeho struktuře, se kterou korespondují jednotlivé části plánu. V každém plánu však musí být počáteční shrnutí a finanční plán.
15
Souhrn Podnikatelský plán začíná stručným shrnutím všech důležitých bodů. Jedná se vlastně o zhuštěnou prezentaci následujících součástí. Potenciální investor by z něj měl pochopit celý podnikatelský záměr během pár minut. Je bezpodmínečně nutné vzbuzení zájmu čtenáře, protože na základě shrnutí se investor často rozhoduje, zda vůbec pokračovat ve čtení nebo obrátit svou pozornost k dalšímu plánu. Souhrn proto nelze chápat jako úvod, ale jak již bylo výše zmíněno, jako zdroj všech podstatných informací o záměru. Po přečtení této části musí mít investor jasno v tom, jaký je předmět podnikání, o jaké výrobky a trh jde, co bude celý projekt investora stát a co z něho může naopak získat. [2] Souhrn proto musí obsahovat především: Předmět podnikání – jaké výkony nabízíme a jaké jsou příslušné trhy, faktory úspěchu – uvést konkurenční výhodu oproti konkurentům, jaký je užitek pro zákazníka, proč by měl zákazník nakupovat právě tento výrobek, podnikatelské cíle – popsat nejdůležitější cíle a možnosti růstu firmy, ekonomické ukazatele a potřeba kapitálu – očekávané finanční výsledky, kolik prostředků bude potřeba, jak budou použity a jaká bude jejich rentabilita. Potřeba kapitálu by měla být uvedena na začátku shrnutí, protože investor hned ví, o jakou částku se bude řádově jednat a zda ji může a je ochoten poskytnout. Protože jde o souhrn podrobněji rozvedených částí, píše se až nakonec.
Profil podniku Uvádí se obor a předmět podnikání, velikost podniku, právní forma, funkce a výrobky. V této části je rovněž třeba popsat, jaké potřeby zákazníků chce podnik uspokojovat. U již existujících firem v této části bývá zpravidla popsána historie firmy, idea podniku a důvod založení. Uvádějí se i další důležité informace z minulosti, například výměna vedení, reorganizace výrobkových skupin, mimořádné úspěchy a splnění dřívějších plánů. 16
Co se týče budoucnosti, je třeba se zaměřit na cíle podniku a způsoby jejich dosažení, tedy strategie. Cíle se vyjadřují obvykle v číselné podobě (podobě ukazatelů, např. zisku, růstu obratu, podílu na trhu), což umožňuje pozdější kontrolu jejich plnění. Všechny cíle však nemusí být měřitelné, může se jednat i o získání vztahu zákazníka k výrobku, zdokonalení obalu, změna názvu výrobku apod. Formulace cílů by měly být krátké, výstižné a vždy trochu reklamní. K danému cíli uvedeme strategii potřebnou k jeho dosažení. [2] U nových firem je vhodné uvést původ myšlenky, která vede k založení podniku a zahájení podnikání. Podnikatelský nápad mohl vzniknout např. objevením mezery na trhu. Spousta lidí má také zkušenosti v daném oboru z bývalého zaměstnání a nyní se chce osamostatnit. Další možností je objevení nového technického principu a snaha o jeho prosazení v praxi. Není ani vyloučeno, že záměr vznikl pouhou náhodou.
Definice produktu V této části je popsán výrobek nebo celý sortiment. Jedná se jak o fyzický vzhled a technické parametry, tak o užitečnost a použitelnost. Zmíníme se, zda se jedná o výrobek patentovaný nebo vyráběný na základě licence, zda má ochrannou známku či zda je jeho výroba podmíněna souhlasem administrativních orgánů. Důležitá je i fáze, v jaké se výrobek nachází (zda již existuje nebo jde o fázi vývoje) a životnost tohoto výrobku. Jde-li o výrobek inovovaný, uvedeme i tuto skutečnost spolu se sdělením, v čem tato inovace spočívá. V přílohové části je možné doplnit popis výrobku nákresy nebo fotografiemi. Nezapomeneme ani na případné doplňkové služby, které provázejí prodej výrobku, jako např. opravářské a údržbářské práce, servis, školení a zácvik pro správné používání výrobků, instalace a montáž nebo poradenské služby. Bude-li náš podnik poskytovat službu, popíšeme její charakter, jak bude poskytována a jaká zařízení k tomu budeme potřebovat. 17
Pro získání zájmu potenciálního investora je nutné uvést konkurenční výhodu. Aby se podnik na trhu uplatnil, nestačí být stejně dobrý jako ostatní. Je třeba přijít s lepší nabídkou, zajímavější koncepcí nebo profesionálnějším servisem. Popíšeme proto, jaký užitek zákazníkovi naše nabídka přináší a proč by měl nakupovat u nás a ne u konkurence. Přednosti, které má náš výrobek nebo služba, je třeba vidět z pohledu zákazníka.
Definice trhu Aby podnikatelský záměr uspěl, je nutné najít pro výrobek či službu trh, který produkty přijme. Banky nebo investory proto zajímá, zda trh, na kterém má být produkt nabízen, má dostatečný potenciál. Podnik ovšem není obvykle schopen uspokojit požadavky celého trhu. Pro některé zákazníky nejsou dané výrobky nebo služby dostatečně luxusní nebo naopak nemusí být cenově dostupné, proto je nutné zaměřit se pouze na určitou jejich část, tzv. segment trhu. Ten obsahuje zákazníky, kteří mají z daného produktu značný užitek, mají k němu snadný přístup a jsou ochotni a schopni za produkt zaplatit. V podnikatelském záměru je nutné popsat jak charakteristiky celého trhu, tak zvoleného segmentu. Je nutné definovat: teritoriální velikost trhu – je třeba určit zda se jedná o místní, regionální nebo celostátní trh a zda jsou nějaké oblasti vývozu, objem a vývoj poptávky – průměrné roční procento jejího růstu se uvádí v hmotných nebo peněžních jednotkách, trendy oboru – jestli dochází k růstu, stagnaci či poklesu, předpokládaný podíl na trhu v prvním roce a následujících letech střednědobého období způsoby uplatnění se na trhu. Dále je třeba uvést obecnou charakteristiku nabídky a v neposlední řadě specifikovat několik hlavních konkurentů – tedy uvést jejich jména, rozmístění, velikost, prodejní podmínky a silné a slabé stránky. 18
Marketingový plán Marketingový plán je velmi významnou částí celého podnikatelského záměru. Marketingový systém specifikuje hlavní vzájemně se ovlivňující složky, a to vnitřní i vnější, jež firmě umožňují, aby úspěšně uváděla na trh své výrobky nebo služby. Příprava tohoto plánu by měla začít z analýzy prostředí. Analýza prostředí Je třeba vzít v úvahu následující oblasti: Vnější prostředí: ekonomika – trendy vývoje HDP, nezaměstnanost, disponibilní zisk, atp., kultura – demografické změny (populační exploze, stárnutí obyvatelstva), stravovací návyky, péče o životní prostředí, technologie – objem zdrojů vyčleňovaných vládou na technologické změny, poptávka – životní cyklus výrobku a předpokládaná poptávka v jeho fázích, životnost produktů, právní zřetele – změny zákonů (deregulace cen, zákaz určitých reklam, zdravotní předpisy), konkurence – jak čelit konkurenčnímu prostředí, suroviny – výpadky v dodávkách surovin, vztahy s dodavateli, případné alternativní zdroje. Vnitřní prostředí: finanční zdroje – finanční plán k pokrytí finančních potřeb, manažerský tým – rozdělení zodpovědnosti za realizaci marketingového plánu, vybudování kvalitního týmu, dodavatelé – výběr na základě dodací lhůty, jakosti, ceny dodávek, Cíle a záměry.
19
Marketingový mix Jedná se o soubor nástrojů, pomocí kterých může marketing ovlivňovat tržby. Nástroje marketingového mixu se označují 4P (product, price, place, promotion. [3] Význam těchto prvků se liší v závislosti na typu odvětví, cíli podniku, povaze trhu, velikosti firmy a dalších faktorech. [1] Product (výrobek nebo služba) – tato součást může plně vystihovat povahu podniku. Prvky, které mohou odlišovat výrobek nebo službu od konkurence, jsou například balení, značka nebo design. Služby mají oproti výrobkům svá specifika. Lze je považovat za nehmotné (nelze je fyzicky pocítit), neodlučné (ve většině případů není možné oddělit ji od jejího poskytovatele), proměnlivé (služby nemusí být na stále stejné úrovni, výsledky se liší) a pomíjivé (čas ztracený v oblasti služeb nelze nahradit). K omezení vlivu těchto čtyř nepříznivých funkcí by měl marketingový plán počítat se specifickými strategiemi. Nehmotnost – lze vytvořit hmotné ztělesnění služby (například plastiková karta v bankovnictví), neodlučnost – zvyšovat počet obslužných středisek a usilovat o důvěru lidí v ně (například systém zdravotnických stanic poskytujících jednoduchou péči), proměnlivost – vyvinout systém správného výběru personálu, monitorovat přání a stížnosti zákazníků, pomíjivost – stanovovat různé ceny s cílem přesunout poptávku mimo špičku, připomínání sjednaných návštěv.
Price (cena) – jedním z nejsložitějších úkolů nového podniku je stanovení správné ceny výrobku nebo služby. Je třeba zohlednit řadu faktorů – náklady, slevy, dopravné, režijní přirážky, poptávka po výrobku (nákupy ve velkém mohou vést ke snížení ceny). Naopak pro kvalitní produkty je někdy vhodnější nasadit vyšší cenu jako známku prestiže.
20
Place
(distribuce)
–
pro
podnikatele
může
být
distribuční
kanál
nebo
zprostředkovatel rozhodujícím faktorem, v němž se může promítat cena, propagace i prestiž výrobku. [1]
Technicko-technologická charakteristika U výrobního podniku se popisují základní fáze technologického postupu, potřebné materiály, strojní vybavení a prostorové nároky. Důležité je i zda všechny součástky výrobku vyrábí daný podnik nebo jsou některé z nich dováženy od subdodavatelů. V takovém případě se uvede, v jakém finančním objemu se tak děje. Pro zjištění co a v jaké míře zatěžuje výrobní náklady se určí spotřeba jednotlivých položek základního materiálu na výrobek a cenu. Do této části patří i rozhodující profese pracovníků ve výrobním procesu a jejich mzdové náklady. Tyto kalkulace, stejně jako spotřeba materiálu, jsou pouze reprezentativní a umožňuji posoudit vliv těchto položek na výši jednicových nákladů. V případě maloobchodního prodeje nebo poskytování služeb se zde objeví nákup zboží, inventurní systém a potřebné skladovací prostory. [1] K provozním nákladům patří i náklady na technické služby a opravy. Popíšeme také způsob distribuce a s tím spojeného vybavení.
Riziko Riziko je neoddělitelnou součástí podnikání. Podnikatelské riziko má však vždy dvě stránky: pozitivní stránku – spojenou s nadějí na úspěch, uplatněním na trhu a dosažením vysokého zisku, je určitým hnacím motorem fungování a rozvoje ekonomiky, negativní
stránku
–
projevuje
se
jako
nebezpečí dosažení horších
hospodářských výsledků, ztrátami a v krajním případě i bankrotem. [5] Příčiny rizika: výraznější změny poptávky vedoucí k poklesu prodeje, změny prodejních cen produktů a vstupů, změny makroekonomické a hospodářské politiky, změny mezinárodního ekonomického a politického okolí, podcenění investičních
21
nákladů a pracovního kapitálu, nedosažení projektované výrobní kapacity, změny techniky a technologie. Členění rizika podle věcné náplně: Technická rizika – spojena s uplatňováním rozvoje vědy a techniky, výrobní rizika – např. nedostatek různých zdrojů, ekonomická rizika – zde jsou zahrnuta rizika nákladová, inflace, rizika spojená s rozpočtovou a peněžní politikou, se zahraničně-obchodními operacemi atd., tržní rizika – spojena s úspěšností produktů na domácích i zahraničních trzích. Zahrnují převážně rizika prodejní a cenová. Zdrojem bývá chování konkurence, změny spotřebitelských preferencí, apod., finanční rizika – dostupnost bankovních úvěrů a jejich cena, polická rizika. Způsoby snižování rizika: Způsoby snižování rizika lze rozčlenit do dvou základních skupin: Ofenzivní přístup – soustředí se na odstranění příčin vzniku rizika, defenzivní přístup – zaměřuje se na snížení nepříznivých důsledků rizika.
Diverzifikace rizika – snaha rozložit riziko na co největší základnu. Může se jednat například o výrobní diverzifikaci (rozšiřování výrobního programu), diverzifikaci z hlediska zákazníků, odbytových cest nebo diverzifikaci dodavetelskou, flexibilita – podnik je schopen rychle reagovat na různé druhy změn. Lze zajistit například volbou výrobního zařízení nebo technologie s univerzálním charakterem, využívání různých forem pronájmu (leasing) nebo snahou o snižování fixních nákladů, dělení rizika – rozdělení rizika mezi dva nebo více účastníků, Transfer rizika – přesun části rizika na jiné subjekty, např. dodavatele nebo odběratele (uzavírání dlouhodobých kupních smluv na dodávky surovin, uzavírání kontraktů na prodej výrobků za předem stanovených podmínek),
22
pojištění – negativní důsledky rizika se přenáší na pojišťovnu, která škody kryje buď plně nebo částečně podle podmínek pojistné smlouvy, vyhýbání se riziku – v případě nepřijatelného rizika, využívání síly – podnik využije dominantního postavení nebo konkurenční výhody, získávání dodatečných informací – jestliže je nejistota budoucího vývouje vyvolána především nedostatečným poznáním určitých procesů, objektů či skutečností, vytváření rezerv – například udržování zásob surovin, vytváření finančních rezerv. [5]
Finanční část projektu Finanční plánování je nedílnou součástí podnikatelského plánu. Jeho cílem je ukázat investorům, jak se bude vyvíjet finanční situace podniku, dosáhne-li podnik všech plánovaných cílů. I když se spousta podnikatelů domnívá, že uvedená čísla jsou jen předpovědí či výsledkem fiktivním výpočtů, je plánování nutné. Aby se předešlo chybám, bývá často třeba konzultovat plán s odborníky, například daňovými poradci. Při zpracování této části bychom se měli vždy držet navrhovaného způsobu, což usnadní práci pracovníkům bank. Finanční část by měla obsahovat: cash-flow (plán likvidity), výkaz zisků a ztrát (propočet rentability nebo výsledku), bilanci (rozvahu) a ukazatele rentability, vlastního kapitálu, likvidity a další. Čísla je lepší uvádět s určitým zaokrouhlením a čím dále v budoucnosti se pohybujeme, tím delší období volíme (například cash-flow pro první rok zpracujeme pro každý měsíc, ale výpočty pro pátý rok již dále nedělíme). [2]
Cash flow Hotovostní toky nejsou totéž co zisky. Zisk je výsledkem odpočtu nákladů od tržeb, zatímco hotovostní toky jsou rozdílem mezi skutečnými hotovostními příjmy a platbami. Hotovost skutečně „teče“ jen tehdy, když jsme skutečně placeni, nebo platíme. Tržby nejsou hotovostí proto, že k platbě za prodej může dojít třeba až
23
za třicet dnů. Ne všechny účty se platí okamžitě. Z druhé strany však hotovostní splátka jistiny z úvěru není podnikatelským nákladem, ale snížením hotovosti. Odpisy základních prostředků jsou nákladem, který snižuje zisky, nikoli však vynaložením hotovosti. Zpracování výkazu cash flow je velmi důležité. I ziskový podnik může zbankrotovat z důvodu nedostatku hotovosti. Jestliže jsou výdaje vyšší než příjmy, musí si podnikatel chybějící hotovost vypůjčit nebo vzít ze svého bankovního konta. Naopak přebytek hotovosti vzniklý převahou příjmů nad výdaji lze investovat do krátkodobých zdrojů nebo uložit v bance pro pokrytí případného budoucího nedostatku. Při sestavování výkazu cash flow je třeba mít na paměti, že se jedná pouze o odhad, který je zpravidla třeba upravit po spuštění podniku. [1] Výkaz zisků a ztrát Hlavním zdrojem zisku jsou tržby. Podklady pro odhad jejich výše lze čerpat například z průzkumu trhu nebo tržeb v odvětví. V nákladech budou zahrnuty položky jako cestovné, platy a mzdy zaměstnanců nebo pojistné. Náklady by měly být pečlivě zhodnoceny, aby se ověřilo, že jakékoliv jejich zvýšení je přiřazeno odpovídajícímu období. Rozvaha Ke zpracování rozvahy charakterizující stav podniku na konci prvního roku jsou třeba některé údaje z výkazu zisků a ztrát a cash flow. [1] Rozvaha se člení na aktiva a pasiva. Aktiva zahrnují veškerý majetek, s kterým podnik hospodaří, ve věcné podobě v peněžním vyjádření. Aktiva se dále dělí na dlouhodobá (stálá), kam patří majetek s životností delší než dva roky. Stálá aktiva zahrnují dlouhodobý hmotný (např. stroje, budovy), nehmotný (software, patenty) a finanční (dlouhodobé cenné papíry) majetek. Aktiva krátkodobá (oběžná) lze dále rozdělit na zásoby, pohledávky a finanční majetek krátkodobé povahy.
24
Pasiva vyjadřují majetek z pohledu zdrojů, ktrým je krytý. Dělí se proto na vlastní kapitál (základní kapitál, kapitálové fondy, fondy ze zisku, hospodářský výsledek minulých období a hospodářský výsledek za běžné období) a dluhy (závazky, výpomoci, bankovní úvěry, rezervy).
Vlastní práce Souhrn Firma Felicie, s. r. o. byla založena 1. 8. 2007 jako společnost s ručením omezeným. U jejího zrodu stáli čtyři zakladatelé: ing. Petr Dokoupil, absolvent VŠE s pětiletou praxí ve firmě Hema, s. r. o., zabývající se finančním a daňovým poradenstvím, Mgr. Alena Mahlerová, absolventka FF MU – obor anglický jazyk a literatura a francouzský jazyk a literatura, Bc Alexandr Trofimenko, student FF MU, obor ruský jazyk a literatura a Dana Volfová, studentka PEF MZLU. Každý z jednatelů vložil vklad ve výši 100 000 Kč. Všechny vklady byly splaceny před zápisem společnosti do Obchodního rejstříku. Felicie, s. r. o. sídlí ve středu Brna v přízemí patrového domu na Úvozu. Dům je v osobním vlastnictví Petra Dokoupila, který ho získal jako dědictví po babičce. První patro pronajímá realitní kanceláři Home, s. r. o. a tyto příjmy využívá i v podnikatelské činnosti. V počáteční fázi Felicie, s. r. o. nabízí výuku čtyř jazyků, a to angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny. Firma zaměstnává devět lektorů – čtyři rodilé mluvčí a pět českých lektorů. Na výuce samotné se budou osobně podílet i dva zakladatelé – Mgr. Alena Mahlerová jako česká lektorka angličtiny a Bc. Alexandr Trofimenko, jehož česko-ruský původ mu umožňuje zastávat místo rodilého mluvčího ruštiny. Zakladatelé se znají už dlouhá léta a postupem času dospěli k názoru, že spojení jejich vzdělání, schopností a v neposlední řadě kapitálu k založení podniku jim
25
umožní výše uvedené zúročit. Volba padla logicky na jazykovou školu, protože dva zakladatelé mají lingvistické vzdělání. Petr Dokoupil a Dana Volfová pak mohou přispět nejen svým ekonomickým vzděláním, ale oba si při studiu také přivydělávali výukou jazyků, ani oni tedy nejsou v tomto odvětví úplnými nováčky. Zakladatelé mají s jazykovými školami zkušenosti i jako studenti, proto se dovedou vžít do uvažování klientů. Zvolený obor považují za perspektivní; v dnešní době je téměř v každém povolání požadována určitá úroveň jazykových znalostí.
Definice produktu Kurzy Skupinové kurzy Jak již bylo zmíněno, Felicity, s. r. o. poskytuje výuku čtyř jazyků – angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny. Všechny jazyky jsou rozděleny do tří pokročilostí, a to začátečníci, středně pokročilí a pokročilí. Ve vedení hodiny se střídají čeští lektoři i rodilí mluvčí, a to tak, že český lektor vysvětluje převážně gramatiku a cvičí studenty v poslechových dovednostech, oproti tomu rodilý mluvčí se více zaměřuje na konverzaci a zajišťuje zadávání a opravování písemných úkolů. Počet studentů v kurzech je 3 – 12. Kurzy jsou poskytovány ve frekvenci 2krát týdně 2 hodiny, hodinou se rozumí 45 minut. Český lektor a rodilý mluvčí se pravidelně střídají, což znamená, že v týdnu se víceméně rovnoměrně procvičí všechny základní dovednosti jazyka. Výuka jako celek je vedena k praktickému použití naučeného tak, aby studenti byli schopni i s nevelkými znalostmi na počátku komunikace v základních situacích. Kromě výše uvedeného jsou ve všech jazycích k dispozici i kurzy konverzace, vedené výhradně rodilým mluvčím. I zde se probírá gramatika, ale spíše formou opakování a osvěžení. Mohou pomoci například samoukům, kteří mají v hlavě osnovu gramatiky, ale chybí jim zkušenosti a také příležitosti nabyté znalosti vyzkoušet v praxi. Stejně tak kurz poslouží studentům, kteří jazyk uměli, ale v důsledku jeho nedostatečného používání ztratili jistotu a potřebují „oprášit“ dříve naučené. 26
Kurzy probíhají v období září-červen, čímž je zdůvodněna relativně vyšší cena oproti některým konkurenčním školám, které ovšem pořádají kurzy pouze od října do května. Pomaturitní studium Škola otvírá pomaturitní studium angličtiny s akreditací MŠMT. Výuka bude probíhat pondělí až pátek 4 hodiny denně. I pomaturitní studium je rozděleno na tři stupně jako odpolední kurzy. Maximální počet studentů v těchto kurzech je 15. I zde se střídají čeští lektoři s rodilými mluvčími s podobně rozdělenými povinnostmi jako u skupinových kurzů. Kurzy probíhají od září do června. Prázdninové kurzy O prázdninách jsou k dispozici intenzivní kurzy angličtiny s 3 stupni pokročilosti a konverzací. Týdenní hodinová dotace odpovídá pomaturitnímu kurzu. Maximální počet studentů je zde 15. Využívané materiály, způsob a organizace výuky se také podobá pomaturitnímu kurzu, ovšem ve vyšším tempu. Jeden kurz trvá 4 týdny, v období prázdniny tedy proběhnou dvě kola. Firemní a individuální kurzy Kurzy „na klíč“ zcela podle přání klientů. Možná je docházka do firmy či domácnosti nebo v případě volných učeben ve škole i využití těchto prostor. Zákazník si vybere, zda upřednostňuje českého lektora nebo rodilého mluvčího, lze objednat i speciální tématicky orientovanou výuku, například obchodní angličtinu.
Zařazení do kurzů probíhá na základě konzultace se studentem, na jeho přání jsou k dispozici rozřazovací testy. Pokud student zjistí, že si nezvolil správnou pokročilost, je možné mezi kurzy přecházet i v průběhu roku. Automaticky jsou nabízeny ukázkové hodiny zdarma, studenti mohou absolvovat dvě, s českým lektorem i rodilým mluvčím.
27
Překlady, tlumočení Firma spolupracuje s externími překladateli a tlumočníky, kterým zadává zakázky podle individuálních požadavků zákazníků jak z řad soukromých osob, tak i podniků. Nabízí tlumočnické služby při různých příležitostech a překlady běžných i odborných textů.
Za zmínku stojí, že díky spolupráci s externími odborníky není nabídka ve firemních, individuálních kurzech ani v překladech nebo tlumočení omezena pouze na čtyři výše uváděné jazyky, naopak lze požadovat prakticky kterýkoliv jazyk.
Charakteristika trhu Zákazníci, výsledky průzkumu trhu Felicity, s. r. o. si klade za cíl uspokojit část poptávky po výuce jazyků převážně v městě Brně. Předpokládáme však, že mezi zákazníky se zařadí i obyvatelé okolních obcí, kteří do Brna dojíždí za prací a v místě bydliště se nesetkají s tak pestrou nabídkou. Na základě provedeného průzkumu trhu bylo zjištěno, že většina lidí se hodlá zdokonalovat v jazykových znalostech nebo dokonce plánuje naučit se nový jazyk. Týká se to jak studentů, tak zaměstnaných a některých důchodců. Lze tudíž předpokládat, že klienti budou patřit do všech těchto skupin. Výsledkům průzkumu i svým zkušenostem přizpůsobili zakladatelé výběr nabízených jazyků. Z výsledků vyplývá, že téměř každý se chce učit angličtinu či se v ní zdokonalovat. Němčina, ačkoliv zájem o ni dlouhodobě spíše klesá, má stále velké množství příznivců, protože téměř každý se s ní setkal již ve škole. V souvislosti se vstupem do EU se předpokládá nárůst zájmu o francouzštinu, a to hlavně u mladých lidí. Ruština jako čtvrtý zvolený jazyk má své klienty nejen mezi střední a starší generací, kteří se ji učili ve škole a chtějí navazovat na získané
28
znalosti, ale i mezi mladou generací, která je již nezatížená negativními postoji k tomuto jazyku a uznává jeho relativní důležitost. Podle výsledů průzkumu byla zvolena i frekvence poskytovaných hodin a střídání českých lektorů a rodilých mluvčích.
Konkurence Skutečnost, že jazyková vybavenost je v dnešní době prakticky samozřejmostí, představuje pro nově vznikající firmu vstupující do odvětví výuky jazyků výhody i nevýhody. Nevýhodou a rizikem je jistě velmi početná a silná konkurence zavedených podniků se svojí historií a dobrým jménem. Mezi nejznámější jazykové školy v Brně patří: Tutor – vzdělávací společnost, jejíž součástí je i jazyková škola. V současnosti koupil i známou školu Diplomat. Je to skutečně všestranná firma, nabízí výuku angličtiny, němčiny, španělštiny, italštiny, francouzštiny, ruštiny, čínštiny a češtiny pro cizince. V jejich programu najdeme i firemní a individuální kursy, pomaturitní studium a přípravu na mezinárodní zkoušky, např. FCE a CAE. Některé zákazníky může odradit relativně vyšší cena, zvlášť u soukromých hodin. Majda agency – institut jazykového vzdělávání, poskytuje výuku angličtiny, němčiny, francouzštiny, italštiny, španělštiny a ruštiny. I zde mohou zákazníci využít firemních nebo prázdninových kurzů. Lákadlem je i možnost návštěvy pohybových kurzů jako aerobik nebo jóga, pořádanými stejnou agenturou ve stejné budově. Firma neposkytuje pomaturitní ani individuální kursy. Slůně – jazyková škola a překladatelská agentura, nabízí komplexní služby v oblasti jazykové výuky – široké spektrum kursů, překlady, tlumočení. Firma poskytuje i individuální kursy méně obvyklých jazyků, firemní výuku, přípravu ke zkouškám a pobytové kurzy angličtiny.
29
SWOT analýza Felicie, s. r. o. Tab. 1: SWOT analýza: STRENGTHS Schopnost
WEAKNESSES přizpůsobit
se
individuálním Úzká škála nabízených jazyků
požadavkům zákazníka (individuální, firemní kurzy) Přátelské, neformální prostředí i lektoři
Žádné
specifické
kurzy
(obchodní,
příprava na zkoušky,…) Široký jazykový servis (individuální hodiny, Nezavedená, kurzy, překlady)
neznámá
firma
bez
historie
Dobré vybavení školy a učeben OPPORTUNITIES
THREADS
Vstup ČR do EU – nutnost umět jazyky
Silná konkurence
Nepříliš kvalitní výuka jazyků na školách
Volný pohyby osob – možný pokles zájmu o kurzy
Výuka jazyků je volná živnost
Nízká
solventnost
nejširší
cílové
skupiny (studenti) Stoupající
požadavky
zaměstnavatelů Stoupající zájem o kurzy v zahraničí
na jazykovou vybavenost zaměstnanců
Strategie a cíle Jak již bylo zmíněno, škola si klade za cíl uspokojit část poptávky po výuce jazyků především brněnských obyvatel a obyvatel okolních obcí. Cílem firmy je i získat dobrou pověst jako škola poskytující kvalitní služby s jednoznačnou orientací na klienta. Management proto určil následující strategie: Přilákat zákazníky správně nastavenou cenou – tak nízkou, aby kurzy přicházely v úvahu i pro studenty a seniory, a tak vysokou, aby signalizovala odpovídající kvalitu.
30
Dosáhnout
vysoké
úrovně
nabízeného
servisu
v kombinaci
s přátelským
a „rodinným“ prostředím, zahrnujícím individuální přístup k zákazníkovi. Zaměření celého systému výuky na praktické použití jazyka a to nejen v konverzaci, ale i v gramatice. Využívat při výuce moderní metody a techniku, například sledování filmů v originále.
Reklama Felicie, s. r. o. bude mít svoji webovou stránku, vytvořenou a spravovanou externím spolupracovníkem, na které bude prezentovat svou nabídku kurzů, samozřejmě i s ceníkem. Uživatel si bude moci prohlédnout seznam lektorů i s fotografiemi a krátkými informacemi o jejich vzdělání, certifikátech a praxi. Vystaveny budou i fotografie exteriéru a interiéru školy a samozřejmě kontaktní informace. Do všech stupňů škol budou rozeslány letáky k vyvěšení na nástěnky.
Technicko-technologická charakteristika Vybavení školy Výuka probíhá ve 4 přibližně stejně vybavených místnostech. Ve všech je k dispozici bílá tabule na fixy, knihovna se slovníky, CD přehrávač, video, DVD přehrávač a televize. Stoly jsou vyrovnány do „čtverce“, tak, aby na sebe studenti pohodlně viděli, vepředu je místo pro lektora. Lektoři mají svou místnost, kam si ukládají věci a kde se případně připravují na hodiny. Je zde i knihovna s odbornou literaturou jako slovníky, gramatiky a učebnice všech vyučovaných jazyků, CD a DVD přehrávač a televize. Firma má svoje „centrum“ v recepci, kde je umístěn stůl a kancelářská židle, telefon, PC napojený na Internet, tiskárna a další především dekorační vybavení. Z recepce lze vstoupit do kanceláře ředitele. Místnosti je vybavena podobně jako recepce, ale je počítáno s místy pro více lidí.
31
Hygienické zařízení tvoří pánské a dámské WC pro klienty, kde v každém se vyskytují tři kabinky a umývárna se zrcadlem. Samozřejmostí je stálá vybavenost toaletním papírem, tekutým mýdlem a automatickým vysoušečem rukou. Hygienické zařízení pro zaměstnance se nachází vedle recepce, jedná se o dvě kabinky a umyvadlo.
Zaměstnanci Felicie, s. r. o. zaměstnává (kromě učících zakladatelů) devět lektorů: dva české lektory a dva rodilé mluvčí pro angličtinu, a vždy jednoho českoho lektora a jednoho rodilého mluvčího pro francouzštinu, ruštinu a němčinu. Tito lektoři jsou zaměstnáni na dohodu o pracovní činnosti, čeští lektoři dostávají plat 200 Kč/60 minut a rodilí mluvčí 230 Kč/60 minut. Čeští lektoři: PhDr Jiří Výborný – angličtina Mgr Lucie Škrétová – angličtina Mgr Pavla Dvořáková – francouzština PhDr Magdalena Krejčí – ruština Mgr Miroslav Kučera – němčina + Mgr Alena Mahlerová – angličtina
Rodilí mluvčí: John Fox – angličtina Helen Leyden – angličtina Helga Hermann – němčina Jacques Deschamps – francouzština + Bc Alexandr Trofimenko – ruština
32
Ing Petr Dokoupil zastupuje školu jako její oficiální ředitel a má na starosti finanční záležitosti včetně účetnictví. Dana Volfová pracuje v recepci, vyřizuje přihlášky a jedná se studenty. Dalšími zaměstnanci jsou Božena Blažková, uklízečka, a RNDr Zdeněk Štěpán, externí spolupracovník, vytvářející a spravující webovou stránku školy a fungující jako poradce přes informační technologie. Kromě zakladatelů pracují zaměstnanci na dohodu o pracovní činnosti, která je s některými uzavírána na období školního roku, tedy září – červen, a s ostatními i na dobu prázdnin, protože v tomto období je díky sníženému počtu kurzů potřeba méně zaměstnanců. Tab. 2: Náklady na zaměstnance – školní rok: Jméno Hodiny/měsíc Kč/hod celkem měsíc Celkem období Jiří Výborný 22,5 200 4 500 45 000 Pavla Dvořáková 22,5 200 4 500 45 000 Magdalena Krejčí 22,5 200 4 500 45 000 Miroslav Kučera 22,5 200 4 500 45 000 Lucie Škrétová 60 200 12 000 120 000 John Fox 30 230 6 900 69 000 Helga Hermann 30 230 6 900 69 000 Jacques Deschamps 30 230 6 900 69 000 Helen Leyden 60 230 13 800 138 000 Zdeněk Štěpán 5 250 1 250 12 500 Božena Blažková 40 50 2 000 20 000 Celkem x x 67 750 677 500
Tab. 3: Náklady na zaměstnance – prázdniny: Jméno Hodiny/měsíc Kč/hod Celkem měsíc Celkem období Jiří Výborný 80 200 16 000 32 000 John Fox 80 230 18 400 36 800 Lucie Škrétová 80 200 16 000 32 000 Zdeněk Štěpán 5 250 1 250 2 500 Božena Blažková 40 50 2 000 4 000 Celkem x x 53 650 107 300
33
Tab. 4: Odměna zakladatelů – školní rok: Jméno Kč za měsíc Kč za období Petr Dokoupil 22 000 220 000 Alena Mahlerová 22 000 220 000 Dana Volfová 22 000 220 000 Alexandr Trofimenko 22 000 220 000 Celkem 88 000 880 000
Tab. 5: Odměna zakladatelů – prázdniny: Jméno Kč za měsíc Kč za období Petr Dokoupil 22 000 44 000 Alena Mahlerová 22 000 44 000 Dana Volfová 11 000 22 000 Alexandr Trofimenko 11 000 22 000 Celkem 66 000 132 000
Tab. 6: Náklady na externí spolupracovníky: Položka 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Překlady 1 440 000 1 584 000 1 728 000 1 872 000 2 016 000 Firemní kurzy 230 400 259 200 288 000 316 800 345 600 Tlumočení 360 000 480 000 600 000 720 000 840 000 Individuální kurzy 144 000 158 400 172 800 187 200 201 600 Celkem 2 174 400 2 481 600 2 788 800 3 096 000 3 403 200
Překladatel dostává plat 300 Kč/stránka A4. Předpokládáme v 1. roce průměrně 100 stránek za týden (ze všech jazyků dohromady) a v dalších letech pak postupně 110, 120, 130 a 140 stránek/týden. Za 60minutovou lekci firemního kurzu náleží lektorovi plat 300 Kč. Předpokládáme v 1. roce 16 hodin týdně, v dalších letech pak postupně 18, 20, 22 a 24 hod. Tlumočení do 4 hodin představuje pro školu náklad na mzdu 2 500 Kč. V 1. roce bude tlumočník najat 3krát týdně, pak postupně 4krát, 5krát, 6krát a 7krát. V individuálních kurzech se plat shoduje s firemními kurzy, předpoklad je 10 hodin týdně, 11 hodin, 12 hodin, 13 a 14 hodin.
34
Náklady na učebnice a vybavení školy Tab. 7: Náklady na učebnice: Učebnice Cena v Kč/ks Cutting edge-elementary 350 Cutting edge-intermediate 350 Cutting edge-advanced 390 English conversation practise 240 In English – practice pack 1 190 In English – practice pack 2 190 In English – practice pack 3 190 Tangram 1 240 Tangram 2 240 Tangram 3 240 Themen Aktuell 250 Forum 1 360 Forum 2 380 Forum 3 470 Parlons Francais 250 Raduga 1 250 Raduga 2 260 Raduga 3 270 Govoritě po russki 240
Orientační ceny převzaty ze zdroje [7]. Studenti si učebnice objednávají, takže škola pořídí vždy přesný počet kusů. Tab. 8: Plán nákupu majetku: Položka Bílá tabule HI-FI systém DVD přehrávač Televize Lavice do učebny Katedra Židle do učebny Kancelářská židle Stůl Kancelářský stůl Knihovna PC Telefon Tiskárna + kopírka + scanner Software Celkem
Počet kusů Cena v Kč/ks Cena v Kč celkem 4 5 500 22 000 5 1 700 8 500 5 1 500 7 500 5 4 000 20 000 28 1 200 33 600 4 2 000 8 000 60 600 36 000 2 1 000 2 000 1 3 500 3 500 2 2 400 4 800 3 1 500 4 500 2 6 500 13 000 2 150 300 2 1 700 3 400 2 14 000 28 000 x 47 250 195 100
35
Orientační ceny převzaty ze zdroje [9].
Finanční část projektu Tab. 9: Náklady na založení firmy: Položka Cena (Kč) Získání živnostenského listu 4 000 Společenská smlouva – notářský zápis + ověřování podpisů,… 5 000 Výpis z rejstříku trestů 200 Zápis do obchodního rejstříku 5 000 Reklama – letáky,… 3 000 Celkem 17 200
Tab. 10: Souhrn nákladů: Položka Nákup majetku, náklady na založení Kancelářské vybavení (fixy, tužky, papír,…) Hygienické potřeby Učebnice Mzdy školní rok Odměny zakladatelů školní rok Zdravotní a sociální pojištění školní rok Mzdy prázdniny Plat zakladatelů prázdniny Zdravotní a sociální pojištění prázdniny Mzdy-další aktivity Zdravotní a sociální poj.-další aktivity Energie (vodné, stočné, elektřina, teplo) Reklama a prezentace Telefon, internet, poštovné Odpisy Úrok z úvěru Poplatky za vedení účtu Celkem
1. rok 212 300
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
0
0
0
0
6 000
6 000
6 000
6 000
6 000
6 000 29 190 677 500 880 000
6 000 36 630 677 500 880 000
6 000 53 630 677 500 880 000
6 000 62 020 677 500 880 000
6 000 71 550 677 500 880 000
237 125
237 125
237 125
237 125
237 125
107 300 132 000
107 300 132 000
107 300 132 000
107 300 132 000
107 300 132 000
37 555
37 555
37 555
37 555
37 555
2 174 400 2 481 600 2 788 800 3 096 000 3 403 200 761 040
868 560
96 000
96 000
976 080 1 083 600 1 191 120 96 000
96 000
96 000
12 000 12 000 12 000 12 000 12 000 18 000 18 000 18 000 18 000 18 000 140 000 340 000 340 000 340 000 340 000 10 000 5 122 0 0 0 1 800 1 800 1 800 1 800 1 800 5 538 210 5 943 192 6 369 790 6 792 900 7 217 150
36
Ceny Ceny byly stanoveny na základě průzkumu trhu a situace v konkurenčních firmách. Tab. 11: Ceny: Položka Kurzy pro veřejnost (cena za obě pololetí) Pomaturitní angličtina (za obě pololetí) Překlady Tlumočení Firemní kurzy Individuální kurzy Letní kurzy (4 týdny)
Cena v Kč 12 000 25 000 400/A4 3 000/1 – 4 hodiny 400/60 min 400/60 min 2 500
Výnosy Tab. 12: Výnosy: Položka
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
Aj-kurz Nj-kurz Fj-kurz Rj-kurz Aj-pomaturitní Učebnice Pronájem 1. patra Překlady Firemní kurzy Tlumočení
192 000 240 000 384 000 432 000 480 000 192 000 240 000 384 000 432 000 480 000 192 000 240 000 384 000 432 000 480 000 192 000 240 000 384 000 432 000 480 000 525 000 675 000 825 000 900 000 1 125 000 32 109 40 293 58 993 68 222 78 705 900 000 900 000 900 000 900 000 900 000 1 920 000 2 112 000 2 304 000 2 496 000 2 688 000 307 200 345 600 384 000 422 400 460 800 432 000 576 000 720 000 864 000 1 008 000
Individuální kurzy Letní intenzivní kurzy Aj Celkem
192 000 211 200 230 400 249 600 268 800 140 000 180 000 220 000 240 000 300 000 5 216 309 6 000 093 7 178 393 7 868 222 8 749 305
Co se kurzů týče, předpokladem jsou 4 studenti v 1. roce, pak postupně 5, 8, 9 a 10 studentů. V pomaturitní angličtině a letních kurzech očekáváme 7, 9, 11, 12 a 15 lidí. Učebnice prodáváme s 10% přirážkou. Především pro uhrazení vstupních nákladů by byl třeba úvěr ve výši 200 000 Kč. V propočtech počítáme s úrokovou sazbou 5 % p. a., doba splatnosti je 20 měsíců. [8]
37
Plán splátek Tab. 13: Plán splátek: Pořadí splátky Výše splátky 0
0
Úrok
Úmor
Výše nesplaceného dluhu
0
0
200 000
1
107 561 10 000
97 561
102 439
2
107 561
5 122 102 439
0
∑
215 122 15 122 200 000
x
Rozvaha Tab. 14: Rozvaha: Aktiva Dům
Pasiva
10 000 000 Kč Vlastní kapitál 10 400 000 Kč
Vybavení školy 195 100 Kč
Úvěr
200 000 Kč
Běžný účet
404 900 Kč
Aktiva celkem
10 600 000 Kč Pasiva celkem
38
10 600 000 Kč
Cash flow Tab. 15: Cash flow: Období Počáteční stav peněžních
1. rok
2. rok
3. rok
4. rok
5. rok
404 900 1 125 438 1 419 900 2 498 203 3 737 395
prostředků Prodej učebnic
32 109
40 293
58 993
68 222
78 705
Tržby za kurzy
1 293 000 1 635 000 2 361 000 2 628 000 3 045 000
Tržby za ostatní aktivity
3 991 200 3 424 800 3 858 400 4 272 000 4 725 600
Příjmy za nájemné Příjmy celkem Výdaje za učebnice Výdaje za materiál, energii a služby
900 000
900 000
900 000
900 000
900 000
6 216 309 6 000 093 7 178 393 7 868 222 8 749 305 29 190
36 630
53 630
62 020
71 550
139 800
139 800
139 800
139 800
139 800
Výdaje za odměny zakladatelů
1 012 000 1 012 000 1 012 000 1 012 000 1 012 000
Mzdy zaměstnanců + soc. a zdr. poj.
3 994 920 4 409 640 4 824 360 5 239 080 5 653 800
Placené daně
0
0
70 300
176 130
266 760
Nákup majetku, náklady na založení
212 300
0
0
0
0
Splátky úvěru
107 561
107 561
0
0
0
Výdaje celkem Konečný stav peněžních
5 495 771 5 705 631 6 100 090 6 629 030 7 143 910 1 125 438 1 419 900 2 498 203 3 737 395 5 342 790
prostředků
Daň z příjmů 1. rok Ztráta = -321 901 2. rok ZD = 56 901 ZD snížený (odečtení ztráty z 2. roku) = 0 (zbytek ztráty 265 000) D=0
39
3. rok ZD = 808 603 ZD snížený (odečtení zbytku ztráty z 2. roku) = 543 603 ZD zaokrouhlený = 543 000 D = 103 170 4. rok ZD = 1 075 322 ZD zaokrouhlený = 1 075 000 D = 204 250 5. rok ZD = 1 532 155 ZD zaokrouhlený = 1 532 000 D = 291 080 Pro spočítání daně z příjmů byla použita sazba 19 %. Skutečný stav záleží na aktuální legislativě v daných letech.
Hospodářský výsledek Tab. 16: Hospodářský výsledek: 1. rok 2. rok 3. rok 4. rok 5. rok Výnosy 5 216 309 6 000 093 7 178 393 7 868 222 8 749 305 Náklady 5 538 210 5 943 192 6 369 790 6 792 900 7 217 150 HV před zdaněním -321 901 56 901 808 603 1 075 322 1 532 155 Daň 0 103 170 204 250 291 080 0 HV po zdanění
-321 901
56 901
705 433
871 072 1 241 075
Ztráta se objevuje jenom v prvním roce, v dalších letech již podnik dosahuje zisku.
40
Diskuze a závěr Jazykovou školu Felicii, s. r. o. založili čtyři jednatelé (ing. Petr Dokoupil, Mgr. Alena Mahlerová, Bc. Alexandr Trofimenko a Dana Volfová) 1. 8. 2007. Počáteční kapitál tvoří vklady zakladatelů po 100 000 Kč a dům získaný dědictvím v ocenění 10 000 000 Kč. Pro překlenutí počátečního období činnosti podniku zakladatelé požádali o úvěr 200 000 s 5% úrokem a splatností 2 roky. Škola zajišťuje výuku čtyř jazyků – angličtiny, němčiny, francouzštiny a ruštiny. Zaměstnává jedenáct zaměstnanců – čtyři rodilé mluvčí, pět českých lektorů, externího spolupracovníka přes informační technologie a uklízečku. Kromě těchto stálých zaměstnanců škola spolupracuje s překladateli, tlumočníky a dalšími lektory podle aktuálních zakázek. K výuce jsou k dispozici čtyři místnosti s veškerým potřebným vybavením, pro přijímání zákazníků a administrativní práci slouží recepce a kancelář ředitele. Mezi nabízené služby patří nejen klasické jazykové kurzy pro veřejnost (vždy tři stupně pokročilosti a konverzace), ale i firemní, individuální, pomaturitní a intenzivní letní kurzy, dále tlumočení a překlady. Felicie má příjmy i z prodeje učebnic které na požádání studentů objednává a z pronájmu prvního patra domu, kde škola sídlí. Ke ztrátě dochází pouze v prvním roce, od druhého roku už by podnik měl dosahovat zisku. Z výkazu cash flow vyplývá, že ani zpočátku není třeba očekávat problémy s platební neschopností. Domnívám se, že založení jazykové školy je i přes nesporně vysoká rizika, jako je silná konkurence v odvětví, dobrou volbou. Je samozřejmě třeba mít na paměti, že žádná nová firma bez historie nemá na trhu lehké postavení a nikdy není jisté, zda si vybuduje svou pozici mezi konkurenty nebo bude nucena trh opustit. Je rovněž velmi těžké předpovídat budoucí tržby, protože vše záleží pouze na roznodnutí a zájmu zákazníků.
41
Použitá literatura [1] HISRICH, R. D. – PETERS, M. P. Založení a řízení nového podniku. 1. vyd. Praha: Victoria Publishing. 1996. 501 s. ISBN 80-85865-07-6.
[2] STRUCK, U. Přesvědčivý podnikatelský plán. Předpoklad získání potřebného kapitálu. 1. vyd. Praha: Management Press, 1992. 136 s. ISBN 80-85603-12-8.
[3] VEBER, J. – SRPOVÁ, J. Podnikání malé a střední firmy. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2005. 304 s. ISBN 80-247-1069-2.
[4] VEJDĚLEK, J. Jak založit nebo převzít podnik. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 1997. 229 s. ISBN 80-7169-234-4.
[5] WAGNEROVÁ, E. – MARKOVÁ, V. Vývoj malých a středních podniků v ČR a na Slovensku. Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2003. 174 s. ISBN 80-7248-216-5.
[6] WUPPERFELD, U. Podnikatelský plán pro úspěšný start. 1. vyd. Praha: Management Press, 2003. 159 s. ISBN 80-7261-075-9.
[7] iEnter. Jazykové učebnice, Dům knih [online]. c2005-2007, [cit. 2007-01-05]. Dostupné z:
ucebnice>
[8] Raiffeisenbank. Raiffeisenbank, a. s. – CZ – Hypokredit – neúčelový podnikatelský úvěr. [online]. c2006, [cit. 2007-01-05]. Dostupné z:
42
[9] Školex.
www.skolex.cz
[online].
[cit.
2007-01-05].
Dostupné
z:
[10] ChAMR & PARTNERS, s. r. o. Živnostenský zákon – úplné aktuální znění živnostenského zákona č. 144/1991 Sb. o živnostenském podnikání v platném znění [online]. [cit. 2007-01-05]. Dostupné z:
43
