MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA ÚSTAV FINANCÍ

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Mimoburzovní obchodování s cennými papíry

Vedoucí práce: Ing. Roman Ptáček, Ph.D.

Zpracoval: Vít Brožina

Brno 2008

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že předložená bakalářská práce je původní a zpracoval jsem ji samostatně. Prohlašuji, že citace použitých pramenů je úplná, že jsem v práci neporušil autorská práva (ve smyslu zákona č. 121/2000 Sb. O právu autorském a o právech souvisejících s právem autorským ve znění pozdějších předpisů).

V Brně dne 25. května 2008

........................ podpis

Tímto bych chtěl poděkovat Ing. Romanu Ptáčkovi, Ph.D., vedoucímu této bakalářské práce, za vstřícný přístup a cenné rady.

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá mimoburzovním obchodováním s cennými papíry jako alternativou k obchodování burzovnímu. V teoretické části jsou vymezeny důvody vzniku a existence mimoburzovního trhu. Je zde také popsán současný stav ve světě i v České republice. Praktická část řeší postavení mimoburzovního organizátora na kapitálovém trhu v České republice. Zabývá se také porovnáním burzovního a mimoburzovního trhu v českém prostředí. K tomuto porovnání bylo vybráno kritérium nákladovosti. Jsou vyčísleny transakční náklady. Je hledán objem obchodu, kdy je z hlediska nákladů výhodnější investovat na burze.

Abstract This bachelor project is focused on off-exchange trading as an option to stock exchange. There are specified reasons of uprise and existence of off-exchange markets in theoretical part. There is described present position in the world and in the Czech Republic. Practical part is focused on position of off-exchange trading organiser on capital market in the Czech Republic. It compares off-exchange trading and stock market in czech setting. It was chosen criteria of costs for this comparison. There are specified transactional costs. It is searched for bulk of business, when it is more profitable to invest on stock.

Obsah 1 2 3 4

5

6 7 8

Úvod ........................................................................................................... 6 Cíl ............................................................................................................... 7 Metodika .................................................................................................... 8 Současný stav řešené problematiky ....................................................... 9 4.1 Definice mimoburzovního obchodování, mimoburzovního trhu s cennými papíry a organizátora mimoburzovního trhu ....................... 9 4.2 Důvody vzniku mimoburzovních trhů cenných papírů a organizátorů mimoburzovního trhu ......................................................................... 10 4.3 Přístupy ke členění mimoburzovního trhu.......................................... 11 4.4 Výhody mimoburzovního obchodování .............................................. 12 4.4.1 Výhody pro emitenty ................................................................... 12 4.4.2 Výhody pro investora .................................................................. 13 4.5 Nevýhody mimoburzovního trhu ........................................................ 13 4.6 Zahraniční mimoburzovní trhy ........................................................... 14 4.6.1 Mimoburzovní trh USA................................................................ 14 4.6.2 Mimoburzovní trh v Evropě......................................................... 16 4.7 Mimoburzovní trh v České republice.................................................. 16 4.8 RM-systém a.s................................................................................... 17 4.8.1 Zákazníci RM-S .......................................................................... 17 4.8.2 Základní pokyny RM-S ............................................................... 18 4.8.3 Druhy obchodů na RM-S ............................................................ 19 4.8.4 Index RM .................................................................................... 20 4.9 Zákonné úpravy vymezující a upravující obchodování na mimoburzovním trhu v ČR ................................................................. 21 Vlastní práce............................................................................................ 22 5.1 Význam organizátora mimoburzovního trhu v letech 2001-2007 v České republice .............................................................................. 22 5.2 Vývoj obchodování s cennými papíry v České republice v letech 2001-2007 na Burze cenných papírů Praha a trhu RM-Systém......... 23 5.3 Porovnání burzovního a mimoburzovního trhu v České republice podle zvoleného kritéria............................................................................... 24 5.3.1 Možnosti obchodování na českém trhu u vybraných obchodníků s cennými papíry......................................................................... 24 5.3.2 Možnosti obchodování na českém trhu u organizátora mimoburzovního trhu .................................................................. 27 5.3.3 Porovnání nákladovosti investice u vybraných obchodníků s cennými papíry......................................................................... 28 Diskuze .................................................................................................... 48 Závěr ........................................................................................................ 49 Použité zdroje.......................................................................................... 50

5

1. Úvod S tím, jak roste životní úroveň, stále více lidí v České republice investuje na kapitálových trzích. Mnoho z nich však nezná všechny investiční možnosti, které

jim

tento

trh

nabízí.

Jednou

z těchto

možností

je

i

využití

mimoburzovního trhu a investování právě na něm. Jedním z hlavních kritérii, podle kterých se drobný investor rozhoduje, kam umístit svou investici, je bezpochyby suma nákladů, která je s touto investicí spojena. Pro drobného investora je nemožné investovat na burze na vlastní účet bez pomoci některého z prostředníků - tzv. brokerů. To samozřejmě zvyšuje celkové náklady na investici, protože brokeři služby neposkytují zadarmo. Převážnou část sumy nákladů za investici tvoří tedy poplatky prostředníkům obchodu. Jelikož existuje na trhu nepřeberné množství těchto prostředníků, je důležité mít dostatek informací. Mimoburzovní trh může v některých případech eliminovat některé tyto náklady. Tím láká čím dál víc investorů. Hodně

lidí

vůbec

netuší

jaký

je

rozdíl

mezi

trhem

burzovním

a mimoburzovním. V dnešní době totiž kdysi jednoznačné a jasné rozdíly mizí. Mimoburzovní trh se tak blíží tomu burzovnímu. Některé zřetelné rozdíly však přetrvávají.

6

2. Cíl Mimoburzovní trh je považován za méně prestižní avšak také levnější alternativou burzovního obchodování. Zda tomu tak je i v České republice se chceme přesvědčit v této práci. Hlavním cílem práce je: •

potvrdit nebo vyvrátit hypotézu, že je mimoburzovní obchodování výhodnější při nižších objemech obchodu. Výhodnost bude vysvětlena na

velikosti

transakčních

nákladů,

spojených

s podáním

a uskutečněním příkazu pro obchodování, popřípadě odměně za služby obchodníkovi s cennými papíry. •

popsat vývoj mimoburzovního obchodování s cennými papíry v České republice za posledních sedm let.

Pro splnění hlavního cíle je nezbytné splnit následující dílčí cíle: •

vyčíslit transakční náklady podle ceníků určených obchodníků s cennými papíry.

•

stanovit objem obchodu, pokud je to možné, kdy je výhodnější obchodovat na burze.

•

analyzovat vývoj mimoburzovního obchodování v České republice a popřípadě určit specifika českého mimoburzovního trhu.

Vycházíme z hypotézy, že mimoburzovní obchodování je levnější pro drobné investory. Předpokládáme tedy, že čím vyšší částku investujeme tím menší bude výhodnost investice v mimoburzovním prostředí.

Budeme

zkoumat vztah mezi výší investované částky a sumou nákladů investice v mimoburzovním RM-Systému a u tří renomovaných brokerů Fio, Brokerjet a Cyrrus.

7

3. Metodika V teoretické části je práce zaměřena na vysvětlení existence a vzniku mimoburzovního

obchodování,

stanovení

výhod

a

nevýhod

tohoto

specifického trhu, popis fungujících trhů ve světě a především v USA. V poslední části literárního přehledu je popsána situace v České republice. Je zde nastíněna organizační struktura mimoburzovního trhu a zákonné normy tento trh vymezující. Tyto informace jsou čerpány z dostupné literatury, příslušných zákonů a z internetových zdrojů. Praktická část se zaměřuje na český mimoburzovní trh, který je zastoupen společností RM-Systém, a.s.. Mimoburzovní trh je srovnáván s trhem burzovním. Ke srovnání je použito hlavní kritérium nákladovosti investice a dílčí kritérium možných způsobů investování. Jsou stanovena investiční pásma, ve kterých jsou procentní vyjádření nákladovosti u jednotlivých obchodníků neměnná. Poté je vypočítána výše poplatku v hraniční částce daného investičního pásma s použitím základních matematických metod. Tak je možné pomocí grafického vyjádření stanovit, na kterém trhu a u jakého obchodníka

je

v daném

investičním

pásmu

nejvhodnější

investovat.

Předpokladem je, že v nižších investičních pásmech bude výhodnější mimoburzovní trh a se stoupající výší investice bude výhodnější trh burzovní. Tato hypotéza je zkoumána na českém kapitálovém trhu. Přesné postupy výpočtu jsou uvedeny v kapitole 5.3.3.

8

4. Současný stav řešené problematiky 4.1 Definice mimoburzovního obchodování, mimoburzovního trhu s cennými papíry a organizátora mimoburzovního trhu Existuje mnoho definic mimoburzovního obchodování s cennými papíry. Liší se podle autorů. Jedna z nejobecnějších definic se nabízí přímo z názvu mimoburzovní obchodování. Jedná se o obchodování s cennými papíry, které neprobíhá na burze. Probíhá tedy, jak je patrno z názvu, mimo burzu. Další definicí může být například definice podle Poloučka (2003), který tvrdí, že mimoburzovní obchodování je takové obchodování, které „neprobíhá na jednom místě, ale jedná se ve své podstatě o obchodování telefonem, faxem nebo nově přes internet mezi jednotlivými dealery“1. Zde je však nutno podotknout, že v dnešní době již tato definice ztrácí na významu, protože i burzy používají různé elektronické systémy, které umožňují obchodovat na dálku. Podle

Pavláta

(2003b)

je

mimoburzovní

trh

součást

veřejného

organizovaného trhu, který „vznikl jako důsledek určitých zvláštností burzy a jako snaha se těmto specifikům vyhnout“2. Organizátory mimoburzovního trhu s cennými papíry můžeme definovat podle Rejnuše (2005) jako instituce, které „nemají statut burzy, avšak vykazují obdobnou činnost“3. Podle

zákona

o

podnikání

na

kapitálovém

trhu

organizátor

mimoburzovního trhu organizuje regulovaný trh s investičními nástroji a nemá statut burzy.

1

Zdroj: POLOUČEK, S. Peníze, banky a finanční trhy (2003), s. 197 Zdroj: PAVLÁT, V. Kapitálové trhy (2003b), s. 34 3 Zdroj: REJNUŠ, O. Úvod do teorie finančního trhu (2005), s. 42 2

9

4.2 Důvody vzniku mimoburzovních trhů cenných papírů a organizátorů mimoburzovního trhu Podle Rejnuše (2005) jsou to tyto důvody: •

Příjem méně prestižních druhů cenných papírů na jiných trzích neobchodovaných „Burzy

jako

trhy

nejprestižnější,

nemají

povinnost

přijmout

k obchodování všechny druhy cenných papírů. Jejich rozhodnutí závisí mimo jiné na tom, zda žadatel splnil nebo nesplnil burzou předepsané podmínky.“4 Zde se otvírá prostor pro mimoburzovní organizátory, kteří právě tyto cenné papíry přijímají a umožňují s nimi obchodovat. •

Nižší správní poplatky pro emitenty Aby mohly být akcie dané firmy obchodovány na burze, musí firma splnit mnoho kritérií. Firma však musí také zaplatit nemalé poplatky. Mimoburzovní trhy a organizátoři mívají zpravidla tyto poplatky nižší než na burze a tím se pro menší firmy stávají přitažlivější.

•

Jiný způsob obchodování vzhledem k algoritmu spárování pokynů Mimoburzovní organizátoři mohou používat jiný typ algoritmu pro spárování pokynů , který lépe vyhovuje jejím zákazníkům.

•

Odlišné hodiny nebo dokonce dny obchodování Na burzách se obchoduje podle předem určeného časového rozvrhu a po

ukončení

seance

nelze

dál

obchodovat.

Mimoburzovní

organizátor může mít stanoveny delší obchodní seance nebo jiný časový rozvrh. •

Nižší poplatky Nemalou roli v rozhodování investorů ve výběru pomocí jakého trhu bude zhodnocovat své peníze má bezpochyby výše poplatků, které si jednotlivé finanční instituce účtují za své služby. Burza jako prestižní

4

Zdroj: REJNUŠ, O. Úvod do teorie finančního trhu (2005), s. 42

10

trh má tradičně poměrně vysoké poplatky. Zde se znovu otevírá prostor pro mimoburzovní trh, který jako alternativa k burze nabízí nižší náklady spojené s obchodováním. Polouček (2003) dodává ještě další důvod: •

Mírnější právní regulace Obchodování na mimoburzovním trhu může být snazší díky mírnější a jednodušší regulaci a menší byrokracii. Klienti mají jednodušší přístup k obchodování. Na burzu nemají a nemohou mít jednotlivý klienti přístup, mohou obchodovat jen prostřednictvím členů burzy.

Pavlát (2003a) nachází ještě další důvody: •

Důvody technického rázu Moderní technika umožnila organizovat mimoburzovní obchody nezávisle na místě sídla burzy. Tento důvod byl jedním z hlavních podnětů rozvoje mimoburzovního trhu v USA. V současnosti jsou už i burzy vybaveny těmito systémy a tím se rozdíly v této oblasti stírají.

•

Konkurence burzám Možnost konkurovat burzám vyústila především v USA v budování samostatných mimoburzovních systému obchodování.

4.3 Přístupy ke členění mimoburzovního trhu Mimoburzovní trhy cenných papírů člení autoři různě. Podle Rejnuše (2005) jej lze členit podle organizovanosti na: •

Veřejné organizované trhy mimoburzovní Sem spadají všichni organizátoři mimoburzovního trhu a všechny mimoburzovní

elektronické

systémy.

Jsou

více

regulovány

zákonodárstvím. Obchoduje se zde jen část z obíhajících cenných papírů.

11

•

Veřejné neorganizované OTC-trhy Jedná se o tzv. „ prodej přes přepážku“ (over the counter markets). Zájemci o prodej nebo koupi cenných papírů se při obchodování na těchto trzích obracejí buď na svou banku, nebo na jiného obchodníka s cennými papíry, kteří požadovaný obchod zprostředkují zpravidla s některými ze svých obchodních partnerů.

Podle

Pavláta

(2003b)

je

mimoburzovní

trh

součástí

veřejného

organizovaného trhu a nelze ho tak již dále členit. Mimoburzovní trh nazývá souhrnně OTC trh. Ten je regulován příslušnými

legislativními normami

i interními předpisy a podléhá odpovídajícímu dozoru. Autor vychází zejména z mimoburzovního trhu USA.

4.4 Výhody mimoburzovního obchodování Vychází z již zmíněných důvodů vzniku mimoburzovních trhů. Lze je členit ze dvou pohledů: •

z pohledu emitentů

•

z pohledu investorů hledajících, co nejvýhodnější zhodnocení investic

4.4.1 Výhody pro emitenty •

Mírnější kritéria pro vstup na trh Burza jako prestižní instituce nemusí a ani nechce přijímat všechny cenné papíry. Má stanovená kritéria, které musí firma vstupující na burzu bezpodmínečně splnit. Mimoburzovní organizátor zpravidla mívá mírnější pravidla a přijímá i méně známé a menší firmy. Tyto firmy tak můžou získat potřebný kapitál a investoři můžou vybírat i z jiných zajímavých firem.

•

Nižší poplatky za emisi cenných papírů a správu emitovaných cenných papírů Jednou z hlavních výhod mimoburzovního obchodování je relativně nízká úroveň správních poplatků vzhledem k burze. Pro menší firmy

12

je to možná jeden z klíčových faktorů v rozhodování zdali vstoupit na kapitálový trh.

4.4.2 Výhody pro investora •

Přímé obchodování Obyčejný investor nemůže obchodovat přímo na burze. Musí využívat prostředníka, brokera. Kdežto na mimoburzovním trhu může investor obchodovat přímo u organizátora mimoburzovního trhu.

•

Nižší poplatky za založení a správu účtu a také za objem uskutečněných obchodů Toto je jedna z hlavních výhod, které mimoburzovní trh nabízí. Snaží se snížit poplatky na co nejnižší úroveň tak, aby přilákaly i drobné investory. Tím konkuruje burze, která je tradičně relativně drahá. Otevírá se tak prostor i pro investory, pro které jsou investice na burze nereálné.

•

Široký výběr investičních možností Tím,

že

mimoburzovní

trh

přijímá

i

cenné

papíry

burzou

neakceptované, rozšiřuje investiční možnosti pro svoje klienty.

4.5 Nevýhody mimoburzovního trhu •

Menší likvidita některých cenných papírů Z některých výhod však plynou také nevýhody. Jednou z nich je právě nižší likvidita cenných papírů méně známých firem. Největší zájem je o kapitálově silné společnosti.

•

Nižší prestiž Společnosti, jejichž cenné papíry jsou kótované na burze, jsou tradičně považovány za silné. Proto je členství na burze určitým vyjádřením prestiže.

13

4.6 Zahraniční mimoburzovní trhy 4.6.1 Mimoburzovní trh USA Jak uvádí Pavlát (2003a) nebo Rose (1992), mimoburzovní trh v USA bývá také označován jako druhý trh. Je tradičně nazýván OTC-trhem, což pochází z doby, kdy se cenné papíry zpravidla kupovaly a prodávaly v bankách, kde byly vydávány přes přepážku. Tento trh je „největším trhem akcií, které mají regionální význam, a akcií nedávno založených společností, které nesplňují kotační požadavky amerických burz“5. Dále tento trh zahrnuje cenné papíry několika set velkých společností, které splňují kotační požadavky amerických burz, ale které si stanovily, že zůstanou na mimoburzovním trhu. Na mimoburzovním trhu USA se obchoduje s akciemi 30-40 tisíc amerických společností. Účastníky trhu jsou hlavně dealeři, obchodující na vlastní účet. Dealer se může stát tvůrcem trhu pro určitou emisi, pokud se bude zaměřovat jen na tuto emisi. Zde je velký rozdíl oproti burze. Na burze jsou tvůrci trhu stanovováni a nemohou si vybrat cenný papír, pro který se stanou tvůrcem trhu. Dalšími účastníky jsou brokeři. Investorům není umožněn přímý přístup. Musí využívat právě služeb dealerů nebo brokerů. Pavlát (2003a) řadí cenné papíry, které se obchodují na mimoburzovním trhu v USA do 4 skupin6: •

Málo aktivní emise cenných papírů, s nimiž obvykle obchodují regionální obchodníci.

•

Menší emise, o které je zájem v měřítku USA. Kurzy těchto emisí zaznamenává a denně obchodníkům oznamuje Národní úřad pro kotaci.

•

Aktivně obchodované emise, kótované na automatizovaném kotačním systému NASDAQ

5 6

Zdroj: PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů (2003a), s. 96 Zdroj: PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů (2003a), s. 96

14

•

Nejvíce obchodované emise kotované na Národním tržním systému.

a) Mimoburzovní elektronické systémy USA Podle Pavláta (2003a) existují v USA tyto systémy: •

NASDAQ Je to jeden z nejznámějších amerických mimoburzovních obchodních systému. Co do obratu se může měřit s největší americkou burzou NYSE. Tento systém byl zaveden v roce 1971 Americkou národní asociací obchodníků s cennými papíry NASD (National Association of Securities Dealers). V té době bylo zavedení tohoto systému obrovským krokem vpřed, protože napomohlo rychlému šíření informací o stavu trhu. Do té doby bylo možné získat každodenní informace o kurzech všech cenných papírů z tzv. „růžových archů“ (pink sheets) vydávaných Národním úřadem pro kotaci.

•

NMS NASD postupně tento systém zdokonalovala a v roce 1982 zavedla Národní tržní systém (NMS – National Market System), jehož primárním cílem je obchodování s nejaktivnějšími emisemi systému NASDAQ. Pro systém NMS byla zavedena tvrdší pravidla kotace emisí.

•

SOES Další inovací byl systém SOES (Small Order Execution System), který je primárně určen pro individuální obchodníky a pro obchodování s malým počtem akcíí (do 1000 akcií).

b) Soukromé obchodní systémy Jedná se o elektronické obchodní systémy, které „vlastní soukromé společnosti“7.

7

Tyto

systémy

se

liší

hlavně

v použitých

technologiích

Zdroj: PAVLÁT, V. Burzy cenných papírů (2003a), s. 100

15

K nejznámějším americkým soukromým

systémům obchodování s cennými

papíry patří Arizona Stock Exchange (AZX) a Posit. AZX má v názvu burza, ale není burzou. Tento název vychází ze způsobu obchodování na tomto systému. Jsou zde organizovány denní aukce akcií, které však začínají až po ukončení burzovního dne na burze v New Yorku (NYSE)

4.6.2 Mimoburzovní trh v Evropě Ve Velké Británii patří mezi soukromé elektronické mimoburzovní systémy Tradepoint, založený v roce 1995. Obchodují zde především institucionální investoři. V Polsku existuje mimoburzovní organizátor MTS-CeTO. Na Slovensku byl mimoburzovní trh reprezentovaný RM-Systémem Slovakia, který se v roce 2002 transformoval na Slovenskú burzu cenných papierov.

4.7 Mimoburzovní trh v České republice Podle Pavláta (2003a) můžeme mimoburzovní trh v ČR rozdělit na dvě části: •

Neorganizovaný mimoburzovní trh Na tomto trhu dochází ke koupi nebo prodeji cenných papírů přímo mezi dvěma subjekty. Cena je stanovena dohodou. Na

neorganizovaném

trhu

zaknihovaných

cenných

papírů

probíhala velká část obchodování (více jak 50%) v průběhu kuponové privatizace a těsně po ní (v letech 1994 – 1996). Obchody probíhaly zejména na přepážkách Střediska cenných papírů. V současnosti je již tento způsob obchodování výrazně snížil, avšak nelze zcela přesně vyčíslit. •

Organizovaný mimoburzovní trh V České republice je jediným organizátorem mimoburzovního trhu společnost RM-Systém a.s. (dále jen RM-S).

16

4.8 RM-systém a.s. Tato společnost vznikla v roce 1993 především za účelem přímého obchodování drobných investorů s akciemi vzešlými z kuponové privatizace. RM-S měl těmto akcionářům zjednodušit obchodování s akciemi nabytými v kuponové privatizaci. RM-S je vybudován na zákaznickém principu. Mezi specifické rysy RM-S patří neexkluzivita členství. Přístup na trh RM–S není nijak omezen. Zákazníkem se může stát jakákoli fyzická či právnická osoba bez ohledu na to, zda je občanem České republiky či nikoliv. Působení RM–S je schváleno úřadem pro regulaci kapitálového trhu, tj. Českou národní bankou. Ústředí společnosti sídlí v Praze. Orgány RM-S jsou tvořeny nejvyšším orgánem valnou hromadou, statutárním orgánem představenstvem, kontrolním orgánem dozorčí radou a ředitelem. RM-S se řídí platnými předpisy a ustanoveními Tržního řádu RM-S, schváleným ministerstvem financí ČR. Dalším důležitým dokumentem jsou Technické podmínky provozu RM-S.

4.8.1 Zákazníci RM-S Tržní řád RM-S rozděluje zákazníky na dvě skupiny: •

Běžní zákazníci Tito zákazníci jsou oprávněni podávat pokyny jen na podatelně obchodních míst RM-S

•

Zvláštní zákazníci Takový zákazníci, kteří jsou oprávněni podávat

pokyny i jiným

způsobem než běžní zákazníci. Patří sem:

17

Zákazníci obchodující pomocí aplikace Easywobchod „EasyWobchod je internetová on-line aplikace, sloužící k snadnému a rychlému obchodování českých i zahraničních cenných papírů.“8 Lze pomocí ní obchodovat české i zahraniční tituly a vybrané deriváty. Zákazníci obchodující pomocí aplikace Wobchod „Wobchod je starší internetová on-line aplikace sloužící k obchodování pouze českých cenných papírů kotovaných na trhu RM-S.“9 Internetový zákazníci „Zákazník,

který

obchoduje

prostřednictvím

nainstalovaného

programu RM-S/Internet, kdy je přenos dat zabezpečen osobním elektronickým certifikátem. Minimálně jednou za šest měsíců je nutné obnovit elektronický certifikát.“10 On-line zákazníci „On-line zákazník používá k obchodování on-line stanici dodávanou RM-S,

která

je

na

trh

RM-S

připojena

v

reálném

čase.

Většinou jsou on-line zákazníci licencovaní obchodníci, banky, podílové fondy a fyzické osoby, kteří hledají na kapitálovém trhu nejdokonalejší služby, nejširší nabídku cenných papírů, nejrychlejší přístup k informacím a možnost obchodovat v reálném čase.“11

4.8.2 Základní pokyny RM-S Tržní řád RMS rozlišuje tyto základní pokyny: K-pokyn - pokyn ke koupi cenného papíru v aukci

8

Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/internetove_obchodovani.asp> 9 Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/internetove_obchodovani.asp> 10 Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/internetove_obchodovani.asp> 11 Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/inf_zakonl.asp>

18

P-pokyn - pokyn k prodeji cenného papíru v aukci Jiný pokyn - pokyn k provedení jiné činnosti nebo služby, než jsou služby poskytované na základě K-pokynů a P-pokynů

4.8.3 Druhy obchodů na RM-S •

Aukce „Aukce je každodenní kontinuální obchodování, ve kterém se průběžně mění aktuální nabídka a poptávka, podle zadávaných pokynů. Skládá se ze dvou oddělených fází.“12 Úvodní fáze slouží k párování pokynů z předchozích dnů, které nebyly dosud uspokojeny a pokynů, které RM-S obdržel v rámci úvodní fáze provozního dne a které byly úspěšně zvalidovány. „Validace

je

podle

tržního

řádu RM-S

zvláštní kontrolní

a zabezpečovací postup, kterým je zjištěno, zda kupující má dostatek peněžních prostředků pro uskutečnění pokynu a prodávající vlastní cenné papíry pro uskutečnění prodeje.“13 On-line fáze slouží ke zpracovávaní pokynů, které nebyly uspokojeny v úvodní fázi a dále pokynů podaných v režimu on-line obchodování. Zde každý podaný pokyn podněcuje nové aukční kolo pro daný cenný papír. Za jeden den se tak vytvoří pro každý cenný papír zpravidla několik různých aukčních cen. •

Přímé obchody RM-S umožňuje přímé obchody, což jsou „neanonymní dohody mezi dvěma obchodními partnery“14. Zákazník zadává u tohoto pokynu povinné a volitelné dispozice.

12

Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/inf_aukc.asp> 13 Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/inf_aukc.asp> 14 Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/inf_probch.asp>

19

Mezi povinné dispozice patří: Registrační číslo a IČO Typ pokynu ISIN Registrační číslo protistrany Cena 1 ks cenného papíru a počet kusů Mezi volitelné dispozice patří mimo jiné: Odložené vypořádání Peněžní vypořádání Informace o pokynu •

Blokové obchody „Blokový obchod je takový obchod, který se týká souboru kusů daného cenného papíru s tím, že tento soubor je nabízen k prodeji jedním prodávajícím v jeden obchodní den. Velikost bloku je zpravidla větší než 2 % velikosti příslušné emise cenného papíru, nejméně však činí 1000 kusů cenného papíru.“15

4.8.4 Index RM Index RM trhu s cennými papíry RM–S odráží vývoj cen hlavních titulů, které se na českém kapitálovém trhu obchodují. Plní roli indikátora trhu s cennými papíry, který jediným číslem shrnuje pohyby cen nejvýznamnějších cenných papírů v rámci jednoho dne. Jak uvádí Polách (2002) od 3. dubna 1994 začal být zveřejňován index PK 30, jehož výchozí hodnota byla nastavena na 1000 bodů. Bázi indexu PK 30 tvořilo třicet hlavních titulů, které se na trhu RM–S obchodovaly. Od 17.7.2006 byl změněn jeho název na Index RM, jehož bázi tvoří deset titulů. Změny v indexu se provádí na základě rozhodnutí kótační komise RM-S. 15

Zdroj: RM-SYSTÉM, a.s. [online].[cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: < http://www.rm-system.cz/inf/inf_blkob.asp>

20

4.9 Zákonné úpravy vymezující a upravující obchodování na mimoburzovním trhu v ČR V ČR existují dva stěžejní zákony, které vymezují vztahy a okolnosti obchodování na mimoburzovním trhu. Jsou to: •

Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech Upravuje především smlouvy o cenných papírech a manipulaci s nimi.

•

Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu Mimoburzovní trh je řešen v Hlavě I v § 37 - 44 a §46 – 49. A dále v Hlavě III, která je celá věnovaná mimoburzovnímu trhu.

Pro společnost RM-S a její zákazníky jsou dále závazné dokumenty: •

Tržní řád RM-systému a.s. Upravuje a vymezuje hlavní služby RMS, organizační uspořádání společnosti, povinnosti a práva zákazníka společnosti, pravidla pro přijetí cenného papíru na trh RMS a úkony s tím spojené, fungování trhu RMS, podávání pokynů na trh RMS a ceny za služby RMS.

•

Technické podmínky provozu RM-S Tento dokument vymezuje mimo jiné následující oblasti fungování společnosti RM-S: Pravidla registrace zákazníků Způsoby podávání pokynů Časový harmonogram obchodního dne Tvůrce trhu, jeho registrace, práva a povinnosti Stanovení a uveřejnění přípustného cenového pásma Pravidla poskytování informací Předobchodní validace pokynů

21

5. Vlastní práce 5.1 Význam organizátora mimoburzovního trhu v letech 2001-2007 v České republice Ekonomika České republiky se rozvíjí dynamickým tempem. Tato skutečnost se promítá i do českého kapitálového trhu. Ten se v posledních několika letech rozvíjí velice výrazně. Dokládá to Tabulka č.1 a Graf č.1 Tab. č.1 - Procentní podíl RM-Systému a BCPP na kapitálovém trhu v ČR v letech 2001-2007 Rok 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 RM-Systém 13,07 % 9,37 % 3,51 % 1,01 % 0,63 % 0,46 % 0,75 % BCPP 86,93 % 90,63 % 96,49 % 98,99 % 99,37 % 99,54 % 99,25 % Celkem 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % 100,00 % Zdroj: RM-Systém, a.s., BCPP, a.s. Graf č.1 - Procentní podíl RM-Systému a BCPP v letech 2001-2007 na kapitálovém trhu v ČR 13,07%

9,37% 3,51% 1,01% 0,63% 0,46% 0,75%

100% 90% 80%

[v %]

70% 60% 50% 40%

96,49%98,99% 99,37%99,54%99,25% 86,93%90,63%

RM-S BCPP

30% 20% 10% 0% 2001

2002

2003

2004

2005

2006

2007

[rok]

Zdroj: RM-Systém, a.s., BCPP, a.s., Vlastní výpočty

Je zřejmé, že mimoburzovní obchodování na regulovaném trhu, zastoupené RM-S zaujímá v současnosti jen velice malou část celkového obchodování v rámci České Republiky. Jeho význam se tedy od počátku nového století snižuje. Vysoký podíl RM-S v roce 2001 ve výši 13 % byl dán především stále doznívající privatizací státního majetku pomocí kuponové privatizace a tedy odprodejem takto nabytých akcií pomocí RM-S.

22

Od roku 2004 je zřetelný pokles obchodování a ustálení podílu RM-S na celkovém obchodování kolem jednoho procenta. Regulované mimoburzovní obchodování se tak stává jenom jakýmsi doplňkem hlavního burzovního obchodování. I přes takto nízký podíl na obchodech na kapitálovém trhu je jeho význam neoddiskutovatelný, jak je popsáno v předešlých kapitolách.

5.2 Vývoj obchodování s cennými papíry v České republice v letech 2001-2007 na Burze cenných papírů Praha a trhu RM-Systém Vývoj obchodování je důležitým ukazatelem pro stanovení dynamiky trhu a budoucího zájmu investorů o kapitálový trh. Graf č.2 - Vývoj obchodování s akciemi a podílovými listy na BCPP a v RM-Systému v letech 2001-2007

1041,17

1000

848,9 1013,02

[v mld. Kč]

800 600

479,66

400 197,4

200 128,8 19,36 20,41 0 2001 2002

257,44 9,36

4,88

6,58

3,93

7,67

2003

2004

2005

2006

2007

[rok]

Burza

RM-S

Zdroj: RM-Systém, a.s., BCPP, a.s., Vlastní výpočty Tab č.2 - Dynamika objemu obchodu s akciemi a podílovými listy v Kč v letech 2001-2007 v ČR na BCPP a RM-Sytému Index Subjekt Ukazatel [%] 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 bazický 100 % 105 % 48 % 25 % 34 % 20 % 40 % RM-Systém hodnotový řetězový 52 % 135 % 60 % 195 % x 105 % 46 % bazický 100 % 153 % 200 % 372 % 808 % 659 % 787 % BCPP hodnotový řetězový x 153 % 130 % 186 % 217 % 82 % 119 % Zdroj: RM-Systém, a.s., BCPP, a.s., Vlastní výpočty

23

Jak je patrné z grafu č.2 a tabulky č.2 BCPP v letech 2001-2005 zaznamenala výrazný růst, který činil 808 % v roce 2005 vzhledem k roku 2001. Z toho vyplývá enormně se zvyšující zájem investorů v České republice o investování na kapitálovém trhu a především na burze. Naopak RM-S se dostal na 40 % objemu obchodování v roce 2007 oproti roku 2001. Jak už bylo zmíněno, vysoký objem obchodu v 90. letech 20. století a na začátku 21. století byl způsoben doznívajícím vlivem kuponové privatizace. V roce 2007 se objem obchodu skoro zdvojnásobil oproti roku 2006, což je dobrý signál pro další rozvoj mimoburzovního trhu u nás.

5.3 Porovnání burzovního a mimoburzovního trhu v České republice podle zvoleného kritéria Pro

porovnání bylo zvoleno kritérium nákladů. Jak píše PAVLÁT (2003a)

existuje mnoho dalších kritérií, které lze brát v úvahu. Patří sem především likvidita, doba potřebná pro vyřízení pokynů, anonymita, ochrana investorů a další. Kritérium nákladů je v literatuře považováno za jednu z nejdůležitějších výhod mimoburzovního trhu. Mimoburzovní trh je považován za levnější. Je-li tomu tak i v České republice se chceme přesvědčit.

5.3.1 Možnosti obchodování na českém trhu u vybraných obchodníků s cennými papíry a) Fio, burzovní společnost a.s. Tento obchodník s cennými papíry nabízí dvě možnosti podání pokynu: •

Osobně a telefonicky za poplatek 30 Kč Umožňuje obchodovat na Burze cenných papírů Praha, a.s. v těchto režimech: KOBOS, AOS

24

Tab č.3 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v režimu AOS a KOBOS na BCPP u obchodníka Fio objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč 750 000 Kč 0,4 % 750 000 Kč a více 0,2 % + 1500 Kč Zdroj: Fio, burzovní společnost a.s.

SPAD Poplatek obchodníkovi za jeden lot 0,2% min. 500 Kč max. 2650 Kč Poplatek BCPP 0,1% max. 4000 Kč •

Elektronicky zadarmo pomocí aplikace e-broker Umožňuje obchodovat na Burze cenných papírů Praha, a.s. v těchto režimech: KOBOS, AOS Tab č.4 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v režimu AOS a KOBOS na BCPP u obchodníka Fio objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč 750 000 Kč 0,4 % 750 000 Kč a více 0,2 % + 1500 Kč Zdroj: Fio, burzovní společnost a.s.

SPAD Poplatek obchodníkovi za jeden lot 0,1 % min. 250 Kč max. 990 Kč Poplatek BCPP 0,01 % max. 4000 Kč

b) Brokerjet České Spořitelny, a.s. Tento obchodník s cennými papíry nabízí dvě možnosti podání pokynu: •

Telefonicky nebo faxem za poplatek 30 Kč v KOBOS a 150 Kč ve SPAD Je možno obchodovat v těchto režimech: KOBOS

25

Tab. č.5 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v režimu KOBOS na BCPP u obchodníka Brokerjet objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč 800 000 Kč

800 000 Kč 0,4 % a více

0,2 % + 1600 Kč

Zdroj: Brokerjet České Spořitelny, a.s.

SPAD Poplatek obchodníkovi za jeden lot 1290 Kč (V tomto poplatku je již zahrnut poplatek Burze cenných papírů Praha.) •

Elektronicky zdarma Je možno obchodovat v těchto režimech: KOBOS Tab. č.6 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v režimu KOBOS na BCPP u obchodníka Brokerjet objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč 800 000 Kč

800 000 Kč 0,4 % a více

0,2 % + 1600 Kč

Zdroj: Brokerjet České Spořitelny, a.s.

SPAD Poplatek obchodníkovi za jeden lot 1290 Kč (V tomto poplatku je již zahrnut poplatek Burze cenných papírů Praha.)

c) Cyrrus a.s. Tento obchodník s cennými papíry nabízí několik možností podání pokynu. Patří sem podání pokynu telefonicky, faxem, písemně nebo osobně. Všechny tyto pokyny jsou zdarma. Je možno obchodovat v těchto režimech: KOBOS, AOS

26

Tab. č.7 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v režimu AOS a KOBOS na BCPP u obchodníka Cyrrus objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč

50 000 Kč 0,81 % min. 100 Kč

50 000 Kč

100 000 Kč 0,76 %

100 000 Kč

250 000 Kč 0,71 %

250 000 Kč

500 000 Kč 0,66 %

500 000 Kč

750 000 Kč 0,61 %

750 000 Kč

1 000 000 Kč 0,56 %

1 000 000 Kč

a více 0,50 %

Zdroj: Cyrrus a.s.

Poplatek Burze cenných papírů Praha je 0,07 % SPAD Poplatek obchodníkovi za obchody do 20 milionů Kč je 0,39 %, minimálně však 3000 Kč. Poplatek Burze cenných papírů Praha je 0,07 %, maximálně však 4000 Kč.

5.3.2 Možnosti obchodování na českém trhu u organizátora mimoburzovního trhu a) RM-Systém Pokyn je možno podat těmito způsoby: •

Osobně za poplatek 80 Kč Obchodovat lze v aukci Tab. č.8 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v aukci na trhu RM-S objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč 50 000 Kč 0,60 % z objemu min. 390 Kč 50 000 Kč 100 000 Kč 0,50 % z celého objemu + 440 Kč 100 000 Kč 500 000 Kč 0,43 % z celého objemu + 510 Kč 500 000 Kč 1 000 000 Kč 0,30 % z celého objemu + 1160 Kč 1 000 000 Kč a více 0,15 % z celého objemu + 2660 Kč Zdroj: RM-Systém a.s.

27

•

Elektronicky zdarma Obchodovat lze v aukci Tab. č.9 - Výše poplatku za uskutečnění obchodu u akcíí v aukci na trhu RM-S objem obchodu výše poplatku nad do 0 Kč 50 000 Kč 0,60 % min. 0 Kč 50 000 Kč 100 000 Kč 0,50 % + 50 Kč 100 000 Kč 500 000 Kč 0,43 % + 120 Kč 500 000 Kč 1 000 000 Kč 0,30 % + 770 Kč 1 000 000 Kč a více 0,15 % + 2270 Kč Zdroj: RM-Systém a.s.

•

Pomocí pokynu EasyClick zdarma Obchodovat lze v aukci 0,29 % min. 0 Kč max. 3 400 Kč

5.3.3 Porovnání nákladovosti investice u vybraných obchodníků s cennými papíry Porovnat nákladovost můžeme ze dvou hledisek: •

Podle obchodníka s cennými papíry

•

Podle trhu, na němž realizujeme svoji investici

Pro porovnání burzovního a mimoburzovního trhu je důležité zaměřit se na druhé hledisko. Pro úplnost zde uvedeme hodnocení i pro první hledisko. Pro porovnání jsou stanoveny investiční pásma. Výše poplatku je stanovena pro hraniční hodnoty investice v daném pásmu. Investice je brána jako jeden pokyn ke koupi nebo prodeji, který je podán v nejlevnější formě (zdarma). Abstrahujeme zde také od jednorázových registračních poplatků, které jsou hrazeny při založení účtu u obchodníka s cennými papíry a Střediska pro cenné papíry. Investice do akcií v režimu SPAD na BCPP jsou uvažovány od částky 750 000 Kč a výše, protože v režimu SPAD se obchoduje v minimálních množstvích, tzv. lotech, a tedy i v minimálních možných částkách investice. Ty se liší podle jednotlivých cenných papírů, ale v průměru se pohybují v řádech stovek tisíc a miliónů korun. Pro výpočty jsou použity dva vzorce:

28

•

Vzorec č.1 – Výpočet investované částky, která odpovídá minimálnímu (maximálnímu) poplatku VPM

PP

= IČ

kde VPM – výše minimálního/maximálního poplatku PP – procentní podíl poplatku z investované částky v desetinném vyjádření IČ – investovaná částka, která odpovídá minimálnímu (maximálnímu) poplatku •

Vzorec č.2 – Výpočet výše poplatku v hraničních hodnotách investičního pásma HČ * PP + KVP = VPHČ

kde HČ – hraniční částka KVP – konstantní výše poplatku PP – procentní podíl poplatku z investované částky v desetinném vyjádření VPHČ – výše poplatku v hraniční částce investičního pásma

a) Investice do 50 000 Kč •

Fio, burzovní společnost a.s. Režim AOS / KOBOS Poplatek obchodníkovi: 0,4 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

0 Kč

Poplatek burze:

zahrnut v poplatku obchodníka

Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 50 000 Kč: 50000 * 0,004 = 200

29

Při investici 50 000 Kč zaplatíme poplatek 200 Kč. •

Brokerjet Režim KOBOS Poplatek obchodníkovi: 0,4 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

0 Kč

Poplatek burze:




Cyrrus Režim AOS / KOBOS Poplatek obchodníkovi: 0,81 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

100 Kč

Poplatek burze:

0,07 % z objemu obchodu

Použijeme vzorec č.1 pro výpočet investované částky, která odpovídá minimálnímu poplatku:

100

0,0081

= 12346

Při jakékoli investici do 12 346 Kč včetně, bude zaplacen poplatek 100 Kč. Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 50 000 Kč: 50000 * 0,0081 = 405 50000 * 0,0007 = 35

Při investici 50 000 Kč zaplatíme poplatek 405 Kč obchodníkovi a 35 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 440 Kč

30

•

RM-Systém Režim aukce Poplatek:


Minimální poplatek:

0 Kč


Při investici 50 000 Kč zaplatíme poplatek 300 Kč. Režim Easyclick, trh RMS Poplatek:



0 Kč

Maximální poplatek:

3400 Kč



Vyhodnocení při investici do 50 000 Kč Nejlevněji nás vyjde investice na trhu RM-S v režimu Easyclick, kde zaplatíme 145 Kč při objemu obchodu 50 000 Kč. 200 Kč zaplatíme v režimu KOBOS u společnosti Brokerjet nebo v režimech KOBOS a AOS u společnosti Fio. Největší náklady jsou spojené s investicí u společnosti Cyrrus v režimu AOS či KOBOS. V tomto investičním pásmu je jednoznačně nejvýhodnější investovat na trhu RM-S v režimu Easyclick. Tento režim má však určitá specifika, která nemusí vyhovovat každému investorovi.

31

Graf č. 3– Výše poplatků v investičním pásmu od 0 do 50 000 Kč u vybraných obchodníků s cennými papíry a na trhu RM-S 450 Cyrrus

Výše poplatku v Kč

400 350 300

RMS

250

Brokerjet Fio

200 150

Easyclick

100 50 0 0

10000

20000

30000

40000

50000

60000

Objem obchodu v Kč

Zdroj: Vlastní výpočty dle ceníků jednotlivých obchodníků

b) Investice nad 50 000 Kč do 100 000 Kč •


0 Kč

Poplatek burze:




Brokerjet Režim KOBOS Poplatek obchodníkovi:



0 Kč

Poplatek burze:


32




100 Kč

Poplatek burze:


Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 100 000 Kč: 100000 * 0,0076 = 760 100000 * 0,0007 = 70

Při investici 100 000 Kč zaplatíme poplatek 760 Kč obchodníkovi a 70 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 830 Kč •


0,5 % z objemu obchodu + 50 Kč


0 Kč

Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 100 000 Kč: 100000 * 0,005 = 500 + 50 = 550

Při investici 100 000 Kč zaplatíme poplatek 550 Kč. Režim Easyclick, trh RMS Poplatek:



0 Kč


3400 Kč

33



Vyhodnocení při investici od 50 000 Kč do 100 000 Kč Nejlevněji nás znovu vyjde investice na trhu RM-S v režimu Easyclick, kde zaplatíme 290 Kč při objemu obchodu 100 000 Kč. Stejná situace jako v předchozím investičním pásmu je u společností Brokerjet a Fio. U obou zaplatíme na poplatcích 400 Kč v režimu KOBOS, popřípadě AOS. Největší náklady jsou znovu spojené s investicí u společnosti Cyrrus v režimu AOS či KOBOS.


Graf č. 4 – Výše poplatků v investičním pásmu od 50 000 do 100 000 Kč u vybraných obchodníků s cennými papíry a na trhu RM-S 900 800 700 600 500 400 300 200 100 0

Cyrrus

RMS Brokerjet Fio Easyclick

0

20000

40000

60000

80000

100000

120000

Objem obchodu v Kč


c) Investice nad 100 000 Kč do 250 000 Kč •


0 Kč

Poplatek burze:


34




0 Kč

Poplatek burze:





100 Kč

Poplatek burze:



Při investici 250 000 Kč zaplatíme poplatek 1775 Kč obchodníkovi a 175 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 1950 Kč. •



35


0 Kč


Při investici 250 000 Kč zaplatíme poplatek 1195 Kč. Režim Easyclick Poplatek:



0 Kč


3400 Kč



Vyhodnocení při investici od 100 000 Kč do 250 000 Kč I v tomto investičním pásmu je nejvýhodnější investice na trhu RM-S v režimu Easyclick, kde zaplatíme 725 Kč při objemu obchodu 250 000 Kč. V režimu KOBOS a AOS u společností Fio a Brokerjet zaplatíme shodně 1000 Kč. Největší náklady jsou spojené s investicí u společnosti Cyrrus v režimu AOS či KOBOS.

36

Graf č. 5 - Výše poplatků v investičním pásmu od 100 000 do 250 000 Kč u vybraných obchodníků s cennými papíry a na trhu RM-S


2500 2000

Cyrrus

1500

RMS Brokerjet Fio Easyclick

1000 500 0 0

50000

100000

150000

200000

250000

300000

Objem obchodu v Kč


d) Investice nad 250 000 Kč do 500 000 Kč •


0 Kč

Poplatek burze:





0 Kč

Poplatek burze:


Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 500 000 Kč:

37

500000 * 0,004 = 2000



100 Kč

Poplatek burze:



Při investici 500 000 Kč zaplatíme poplatek 3300 Kč obchodníkovi a 350 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 3650Kč. •




0 Kč


Při investici 500 000 Kč zaplatíme poplatek 2270 Kč. Režim Easyclick Poplatek:



0 Kč


3400 Kč


38


Vyhodnocení při investici od 250 000 Kč do 500 000 Kč Nejlevněji nás výjde investice na trhu RMS v režimu easyclick, kde zaplatíme 1450 Kč při investici v hodnotě 500 000 Kč. Společnosti Fio a Brokerjet mají v tomto investičním pásmu shodné poplatky ve výši 2000 Kč při investici 500 000 Kč. Graf č. 6 - Výše poplatků v investičním pásmu od 250 000 do 500 000 Kč u vybraných obchodníků s cennými papíry a na trhu RM-S


4000 Cyrrus

3500 3000

RMS Brokerjet Fio

2500 2000 1500

Easyclick

1000 500 0 0

100000

200000

300000

400000

500000

Objem obchodu v Kč


e) Investice nad 500 000 Kč do 750 000 Kč •


0 Kč

Poplatek burze:



Při investici 750 000 Kč zaplatíme poplatek 3000 Kč.

39

Režim SPAD Poplatek obchodníkovi: 0,1 % za jeden lot Minimální poplatek:

250 Kč


990 Kč

Poplatek burze:

0,01 %, maximálně 4000 Kč


Při investici 750 000 Kč v případě, že kupujeme jeden lot zaplatíme poplatek 750 Kč obchodníkovi a 75 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 825 Kč. •


0 Kč

Poplatek burze:



Při investici 750 000 Kč zaplatíme poplatek 3000 Kč. Režim SPAD Poplatek obchodníkovi: 1290 Kč za jeden lot Poplatek burze:


Za předpokladu, že kupujeme jeden lot ve výši investované částky 750 000 Kč činí poplatek 1290 Kč. •

Cyrrus Režim AOS / KOBOS

40

Poplatek obchodníkovi: 0,61 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

100 Kč

Poplatek burze:



Při investici 750 000 Kč zaplatíme poplatek 4575 Kč obchodníkovi a 525 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 5100Kč. Režim SPAD Poplatek obchodníkovi: 0,39 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

3000 Kč

Poplatek burze:



3000

0,0039

= 769231

Při jakékoli investici do 769 231 Kč včetně, bude zaplacen poplatek 3000 Kč. Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 750 000 Kč: 750000 * 0,0039 = 2925 750000 * 0,0007 = 525

Při investici 750 000 Kč zaplatíme poplatek 3000 Kč (minimální poplatek) obchodníkovi a 525 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 3525 Kč. •

RM-Systém Režim aukce Poplatek obchodníkovi: 0,3 % z objemu obchodu + 770 Kč

41


0 Kč


Při investici 750 000 Kč zaplatíme poplatek 3020 Kč. Režim Easyclick Poplatek obchodníkovi: 0,29 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

0 Kč


3400 Kč



Vyhodnocení při investici od 500 000 Kč do 750 000 Kč Nejlevnější je opět investice na trhu RMS v režimu easyclick, kde činí výše poplatku při investici 750 000 Kč 2175 Kč. Při investice v aukci na trhu RM-S činí poplatek 3020 Kč, což je už jen o 20 Kč více než u obchodníků Brokerjet a Fio v režimech AOS a KOBOS, kde je výše poplatku 3000 Kč. Obchodník Cyrrus je již výrazně dražší. Režim SPAD je považován za relevantní nad 750 000 Kč. Bude zahrnut v následujícím investičním pásmu.

42

Graf č. 7- Výše poplatků v investičním pásmu od 500 000 do 750 000 Kč u vybraných obchodníků s cennými papíry a na trhu RM-S 5300

Cyrrus


4800 4300 3800 3300

RMS Brokerjet Fio

2800 2300

Easyclick

1800 1300 300000

400000

500000

600000

700000

800000

Objem obchodu v Kč


f) Investice nad 750 000 Kč do 1 000 000 Kč •

Fio, burzovní společnost a.s. Režim AOS / KOBOS Poplatek obchodníkovi: 0,2 % z objemu obchodu + 1500 Kč Minimální poplatek:

0 Kč

Poplatek burze:


Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 1 000 000 Kč: 1000000 * 0,002 = 2000 + 1500 = 3500

Při investici 1 000 000 Kč zaplatíme poplatek 3500 Kč. Režim SPAD Poplatek obchodníkovi: 0,1 % za jeden lot Minimální poplatek:

250 Kč


990 Kč

Poplatek burze:


43


990

0,001

= 990000

Při jakékoli investici nad 999 000 Kč včetně, bude zaplacen poplatek obchodníkovi 990 Kč. Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 1 000 000 Kč: 1000000 * 0,001 = 1000 1000000 * 0,0001 = 100

Při investici 1 000 000 Kč v případě, že kupujeme jeden lot zaplatíme maximální poplatek 990 Kč obchodníkovi a 100 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 1090 Kč. •

Brokerjet Režim KOBOS Poplatek obchodníkovi: 0,2 % z objemu obchodu + 1600 Kč Minimální poplatek:

0 Kč

Poplatek burze:



Při investici 1 000 000 Kč zaplatíme poplatek 3600 Kč. Režim SPAD Poplatek obchodníkovi: 1290 Kč za jeden lot Poplatek burze: zahrnut v poplatku obchodníka Za předpokladu, že kupujeme jeden lot ve výši investované částky 1 000 000 Kč činí poplatek 1290 Kč.

44

•


100 Kč

Poplatek burze:


Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 1 000 000 Kč: 1000000 * 0,0056 = 5600 1000000 * 0,0007 = 700

Při investici 1 000 000 Kč zaplatíme poplatek 5600 Kč obchodníkovi a 700 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 6300Kč. Režim SPAD Poplatek obchodníkovi: 0,39 % z objemu obchodu Minimální poplatek:

3000 Kč

Poplatek burze:


Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 1 000 000 Kč: 1000000 * 0,0039 = 3900 1000000 * 0,0007 = 700

Při investici 1 000 000 Kč zaplatíme poplatek 3900 Kč obchodníkovi a 700 Kč burze. Celková zaplacená částka na poplatcích činí 4600 Kč. •




0 Kč


45

Při investici 1 000 000 Kč zaplatíme poplatek 3770 Kč. Režim Easyclick Poplatek

:



0 Kč


3400 Kč

Použijeme vzorec č.2 pro výpočet výše poplatku v hraniční částce 1 000 000 Kč: 1000000 * 0,0029 = 2900

Při investici 1 000 000 Kč zaplatíme maximální poplatek 2900 Kč. Vyhodnocení při investici od 750 000 Kč do 1 000 000 Kč Nejlevněji nás vyjde investice v režimu SPAD, za předpokladu, že kupujeme jeden lot. U obchodníka FIO bude zaplaceno 1090 Kč za 1 000 000. Mimoburzovní trh se v tomto investičním pásmu stává z hlediska nákladů nevýhodný. Je však nutné podotknout, že musí být splněny předpoklady stanovené v této práci pro režim SPAD. Graf č. 8 - Výše poplatků v investičním pásmu od 750 000 do 1 000 000 Kč u vybraných obchodníků s cennými papíry a na trhu RM-S

7000 Cyrrus

6000 Výše poplatku v Kč

•

5000

Cyrrus SPAD RMS Fio Brokerjet

4000 3000

Easyclick Brokerjet SPAD Fio SPAD

2000 1000 0 600000

700000

800000

900000

1000000

1100000

Objem obchodu v Kč


46

g) Vyhodnocení všech investičních pásem Podle výše uvedených výpočtů je z obecného hlediska investování při nízkých investicích na mimoburzovním trhu levnější i v České republice. Jako zlomový bod - investice, kdy už je výhodnější investovat spíše na burze byla v této práci nalezena. Za předpokladu, že v režimu SPAD investujeme vždy do jednoho lotu ve výši dané investiční částky a stanovíme, že v režimu SPAD lze technicky obchodovat od objemu 750 000 Kč, potom je investice nad 750 000 Kč jednoznačně výhodnější v režimu SPAD na BCPP.

47

6. Diskuze Mimoburzovní trh je v současné době v České republice plně rozvinut. V 90. letech minulého století byl kapitálový trh včetně mimoburzovního trhu deformován transformačními postupy. V současnosti se však situace ustálila a mimoburzovní trh zaujal stabilní pozici na českém kapitálovém trhu. Pavlát (2003b) tvrdí, že „hranice mezi burzovním a mimoburzovním obchodováním dnes již není zdaleka tak ostrá“16. To se potvrdilo i v této práci. Mimoburzovní obchodování stále ještě nabízí méně nákladnou alternativu k burze. Tato nákladovost již však není tak zřetelná a ne v každém případě vychází mimoburzovní trh lépe. Polouček (2003) tvrdí, že výše poplatků je na všech mimoburzovních trzích podstatně nižší. Toto tvrzení již není tak jednoznačné a v některých případech již neplatí. Mimoburzovní trh zaujímá v České republice jen malou část na kapitálovém trhu. Jak uvádí Pavlát (2003a), burzy se vybavily výpočetní technikou a rozvolnily svá pravidla. Snaží se tak eliminovat konkurenci mimoburzovního trhu. V odborných kruzích je diskutována myšlenka, že by bylo dělení na burzovní a mimoburzovní trh v České republice zrušeno. Jak dokazují výsledky této práce, je tato myšlenka opodstatněná. Rozdíly mezi těmito trhy se velice rychle ztrácí.

16

Zdroj: PAVLÁT, V. Kapitálové trhy (2003b), s. 34

48

7. Závěr Z analýzy vývoje mimoburzovního trhu v České republice vyplývá, že tento trh má jen doplňkovou úlohu k hlavnímu burzovnímu trhu. V předešlých letech tento trh sehrál důležitou úlohu při kuponové privatizaci. Toto je jedno z hlavních specifik českého mimoburzovního trhu. Pozůstatky kuponové privatizace mohou ovlivňovat některé obchody ještě dnes. V dnešní době se tento trh ustálil kolem 1% podílu na celkovém objemu obchodu na kapitálovém trhu v České republice. V roce 2007 byl tento podíl 0,75 % a představoval částku 7,67 miliardy Kč. V roce 2007 tak dosáhl 40 % objemu obchodu na RM-Systému oproti roku 2001. Z vyčíslení transakčních nákladů u daných obchodníků s cennými papíry vyšlo nejlépe obchodování na trhu RM-S v režimu Easyclick v investičních pásmech do 750 000 Kč. Rozdíly v nákladovosti u obchodníků i na trhu RM-S se však pohybují v průměru v řádech stovek korun. Tento rozdíl není tak vysoký a nákladovost nehraje v dnešní době v České republice hlavní roli. Od 750 000 Kč za podmínek stanovených v této bakalářské práci je výhodnější z hlediska nákladů investovat v režimu SPAD na Burze cenných papírů Praha. Podle dosažených výsledků je mimoburzovní trh v České republice levnější alternativou burzovního obchodování v nižších objemech obchodu. Otevírá se zde prostor i pro drobné investory, kteří by si nemohli dovolit investovat na Burze cenných papírů Praha. Není to však jednoznačný závěr. Tento trh je levnější jen ve speciálním režimu Easyclick, který nemusí vyhovovat každému investorovi. Stanovená hypotéza, že je mimoburzovní obchodování v České republice výhodnější při nižších objemech obchodu, byla zde dokázána. Zároveň je nutné konstatovat, že mimoburzovní trh ztrácí některé své výhody. Hranice mezi trhem burzovním a mimoburzovním se pozvolna ztrácí.

49

8. Použité zdroje Odborné publikace 1. PAVLÁT, Vladislav. Burzy cenných papírů. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2003a. 126 s. ISBN 80-239-0230-X. 2. PAVLÁT, Vladislav. Kapitálové trhy. 1. vyd. Praha : Professional publishing, 2003b. 256 s. ISBN 80-86419-33-9. 3. PAVLÁT, Vladislav, KUBÍČEK, Antonín. Regulace a dozor nad kapitálovými trhy. 1. vyd. Praha : Vysoká škola finanční a správní, o.p.s., 2004. 230 s. ISBN 80-86754-13-8. 4. POLÁCH, Jiří, KOŘENÁ, Kateřina. Peněžní a kapitálové trhy. 1. vyd. Zlín : Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně, 2002. 370 s. ISBN 80-7318-084-7. 5. POLOUČEK, Stanislav. Peníze, banky a finanční trhy. 1. vyd. Frýdek Místek : Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2003. 293 s. ISBN 80-7248-246-7. 6. REJNUŠ, Oldřich. Úvod do teorie finančního trhu. 2. nezměněné vyd. Brno : Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 135 s. ISBN 80-7157-882-7. 7. ROSE, Peter S. Money and capital markets : Financial System in an Increasingly Global Economy. 4th edition. Texas : Irwin, 1992. 843 s. ISBN 0-256-08300-2.

Elektronické zdroje 8. Burza cenných papírů Praha, a.s. : Výroční zprávy [online]. c1998-2008 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: . 9. RM-SYSTÉM, a.s [online]. 1997 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: . 10. Finanční skupina Fio [online]. 2004 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: .

50

11. Cyrrus [online]. 2007 [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: . 12. Online Broker České Spořitelny [online]. [2007] [cit. 2008-04-16]. Dostupný z WWW: .

Zákony 13. Zákon č. 591/1992 Sb., o cenných papírech ve znění pozdějších předpisů 14. Zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu ve znění pozdějších předpisů

51

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

Recommend Documents