MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ Provozně ekonomická fakulta Ústav managementu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Vnější prostředí potravinářského podniku

Autor: Jaroslava Kotlárová Vedoucí práce: Ing. Dagmar Kudová, Ph.D.

BRNO 2008

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vnější prostředí potravinářského podniku“ vypracovala samostatně za použití literatury a podkladů, které jsou v práci uvedeny.

V Brně dne 10. května 2008

…………………………….. podpis

4

Poděkování

Ráda bych poděkovala vedoucí bakalářské práce, paní Ing. Dagmar Kudové, Ph.D., za její pomoc, podněty a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce.

5

Abstrakt

Tato práce se zabývá charakteristikou a analýzou vnějšího prostředí podniku potravinářského

průmyslu

zabývajícího

se

zpracováním

masa

z hlediska

jeho

managementu, s použitím odborné literatury uvedené v přehledu. V první části práce jsou uvedeny hlavní teoretické postupy a metody, které se využívají v managementu. Ve druhé části této práce jsou popsány hlavní oblasti, které podnik potravinářského průmyslu ovlivňují. Jsou to vlivy makroprostředí a oborového prostředí. Práce obsahuje analýzu příležitostí a analýzu hrozeb. V závěru práce jsou uvedeny doporučení, kterými by se měli řídit podniky v potravinářském průmyslu. Hlavním přínosem práce je přehled o specifikách v odvětví potravinářského průmyslu zabývajícího se zpracováním masa.

Abstract This bachelor work occupies by characteristics and an analysis of external environment of company of food-processing industry conversant meat processing in light of his management by using technical literature listed in summary. The first part is introducing the main theoretical processes and methods which management uses. The second part of this work is describing the main fields which the company of food-processing industry affects. There are influences of macro environment and departmental environment. The work contains an analysis of opportunities and an analysis of threats. In conclusion of work are introducing the referencies,which take control of a company in food-processing industry. The main contribution of this work is an overview about specifics in fiels of food-processing industry conversant meat processing.

6

Obsah 1. Úvod...................................................................................................................................8 2. Literární přehled ................................................................................................................9 2.1. Vnější prostředí.......................................................................................................10 2.1.1. Makroprostředí...................................................................................................11 2.1.2. Oborové prostředí ..............................................................................................14 2.2. Situační analýza vnějšího prostředí ......................................................................20 2.2.1. Analýza příležitostí ............................................................................................21 2.2.2. Analýza ohrožení ...............................................................................................21 3. Cíl a metodika práce ........................................................................................................23 3.1. Cíl práce...................................................................................................................23 3.2. Metodika ..................................................................................................................23 4. Vlastní práce ....................................................................................................................24 4.1. PESTE analýza........................................................................................................24 4.1.1. Politické a právní prostředí ................................................................................24 4.1.2. Ekonomické prostředí ........................................................................................29 4.1.3. Sociální prostředí ...............................................................................................30 4.1.4. Technické a technologické prostředí .................................................................32 4.1.5. Ekologické prostředí ..........................................................................................34 4.2. Oborové prostředí zpracování masa .....................................................................36 4.2.1. Charakteristika odvětví ......................................................................................36 4.2.2. Analýza konkurenčního prostředí ......................................................................38 4.2.3. Státní instituce a zprostředkovatelé v odvětví ...................................................43 4.3. Situační analýza vnějšího prostředí potravinářského podniku..........................47 4.3.1. Formulace příležitostí ........................................................................................47 4.3.2. Formulace hrozeb ..............................................................................................47 5. Diskuse.............................................................................................................................49 6. Závěr ................................................................................................................................51 7. Literatura..........................................................................................................................52 8. Přílohy..............................................................................................................................54

7

1. Úvod Tato bakalářská práce se zabývá podnikem v potravinářském průmyslu v oblasti zpracování masa. Potravinářský průmysl zahrnuje výrobu potravin, poživatin a nápojů. Jedním z jeho významných odvětví je masný průmysl, pod který spadá nákup, zpracování a prodej hovězího, vepřového a drůbežího masa, zvěřiny a ryb. Maso - pod tímto pojmem se v užším slova smyslu rozumí kosterní svalovina zvířat (a tkáně s ní související), anebo v širším slova smyslu to jsou veškeré poživatelné části těl živočichů, určené pro lidskou výživu. Maso je oblíbenou složkou naší stravy, lidé ho konzumují především pro jeho organoleptické vlastnosti. Ovšem i jeho nutriční hodnota pro lidský organismus je nezanedbatelná. Zatímco dnešní průměrná spotřeba masa činí u nás, stejně jako v ostatních vyspělých státech, zhruba 80 kg masa na osobu za rok, konzumoval náš předek v pravěkých dobách přibližně 2 kg masa denně.[8] Potravinářský průmysl má u nás dlouhou tradici. To platí i pro odvětví masa. Kdo by například neznal Kostelecké uzeniny? Potravinářský průmysl je

průmyslem,

bez kterého by se náš svět neobešel, vždyť každý z nás musí jíst. Tento obor je zajímavý hned z několika důvodů. Jedním z nich je veterinární správa, která je složitým komplexem nejrůznějších nařízení a z hlediska mého studijního oboru Veřejná správa je toto téma velmi poutavé. Dále je v tématu potravinářského průmyslu důležitá oblast dotací, která je tvořena širokým spektrem dotací z Evropské unie i dotací ze státního rozpočtu České republiky. Cílem

této

práce

je

nastínit

vnější

prostředí

potravinářského

podniku

zpracovávajícího maso. Charakterizovat a analyzovat toto odvětví a zformulovat příležitosti a hrozby v tomto vnějším prostředí.

8

2. Literární přehled Management V obecném pojetí je management nejčastěji interpretován jako řízení, vedení nebo správa. K definování obsahu pojmu management je možno vymezit čtyři jeho obsahové oblasti: -

je chápán jako souhrn činností, jejichž hlavní obsahovou náplní je koordinace a vedení lidí, směřující k dosahování a plnění vytýčených cílů,

-

je chápán v širším významu než vedení lidí a je charakterizován jako souhrn specifických aktivit, které vykonávají řídící pracovníci,

-

je používán pro označení pracovníků, kteří v organizaci vykonávají manažerské činnosti a funkce,

-

jako vědní disciplína.

Prostředí managementu je prostor, ve kterém manažeři vykonávají manažerské funkce a plní manažerské role. Je to souhrn všech vlivů, které manažery při výkonu jejich činností obklopují, působí na ně a vytvářejí podmínky k tomu, aby mohli plnit plánované a očekávané úkoly.[1]

Obr. 1 : Prostředí managementu 1

Zdroj :[1]

9

2.1. Vnější prostředí Vnější prostředí managementu je tvořeno faktory, které působí v okolí podniku a ovlivňují ho. V současné době víme, že k tomu, aby podnik dosahoval svých cílů, je nutné znát všechny tyto prvky vnějšího okolí, které na podnik působí - zejména jejich povahu, zdroj a sílu. Vnější prvky jsou ty prvky, které nemůže podnik nijak ovlivňovat, ale naopak musí je brát v úvahu a přizpůsobit se jim, aby nezasahovaly negativně do jeho činností.

Firma,

která

chce

vypracovat

strategii,

musí

analyzovat

prostředí,

v němž podniká. Musí tedy sledovat rozhodující síly makroprostředí , které ovlivňují její obchody. Musí též sledovat významné účastníky mikroprostředí, kteří ovlivňují její schopnost vytvářet na trhu zisk. Znalost prostředí umožňuje odhadovat příležitosti, které se nabízejí a mohli by firmě poskytnout výhody oproti konkurenci, stejně jako hrozby, které mohou firmu bezprostředně ohrozit. S charakteristickými rysy vývoje vnějšího prostředí a to vědy, techniky, technologií, obchodu, komunikace, informačních systémů, infrastruktury, globálních aspektů a dalších faktorů se rozsah i význam okolí pro jednotlivé podniky rozšířil. Je zkoumán vývoj všeobecných vnějších faktorů, které ovlivnily a ovlivňují chování a pozici podniků a které budou mít významnou roli v budoucnosti. Základním úkolem analýzy vnějšího prostředí je vymezení okolí a identifikace jeho základních faktorů, vazeb a souvislostí mezi nimi. Okolí vymezuje podniku hranice jeho strategického prostoru a otevírá prostor pro nové strategické příležitosti. Složitost procesu je dána velkým množstvím faktorů působících na podnik zvenku a tyto faktory mají rozdílnou váhu, důležitost i rozsah a mezi nimi existují různé vzájemné souvislosti.[2] Vnější prostředí se skládá z takových prvků jako jsou státní orgány, legislativa, finanční instituce, zákazníci, konkurence, dodavatelé i samotní lidé, kteří jsou pro podnik rovněž významnými činiteli. Je nutné analyzovat, co okolí umožňuje, pro co vytváří předpoklady, co podporuje, co zakazuje a od čeho odrazuje. Ovlivnitelnost okolí je především závislá na vzdálenosti okolí od podniku a na velikosti podniku. Vývoj vnějšího prostředí a jeho jednotlivých faktorů se rychle a značně mění. Mění se význam

10

a rozsah faktorů a objevují se zcela nové faktory. Vnější prostředí má velmi komplexní charakter, který je dán množstvím a rozmanitostí vnějších faktorů.[2]

2.1.1. Makroprostředí Makroprostředí představuje celkový politický, ekonomický, sociální, technologický a ekologický rámec, v němž se podnik pohybuje. Zahrnuje vlivy a podmínky vznikající mimo podnik a bez ohledu na jeho chování. Analýzu makroprostředí označujeme jako PESTE analýzu. Tato analýza rozděluje vlivy makrookolí do pěti skupin. Každá skupina zahrnuje řadu faktorů, které okolí různě ovlivňují. Důležitost faktorů může být pro různé odvětví, podniky a situace odlišná.[2] PESTE analýza zahrnuje následující skupiny : 1) Politické a legislativní faktory – sem zařazujeme stabilitu zahraničí, národní politickou situaci, členství země v EU a další. Tyto prvky představují pro podniky významné příležitosti i hrozby. Politická omezení jako daňové zákony, protimonopolní zákony, regulace exportu a importu, cenové politiky, ochrany životního prostředí a další se dotýkají každého podniku. Existence řady zákonů, právních norem a vyhlášek vymezuje prostor

pro podnikání, upravuje podnikání

a ovlivňuje rozhodování o budoucnosti podniku. 2) Ekonomické faktory – vycházejí z ekonomické podstaty a základních směrů ekonomického vývoje. Jsou charakterizovány stavem ekonomiky a ovlivňuje je vývoj makroekonomických trendů. Základní ekonomické faktory jsou míra ekonomického růstu, úroková míra, míra inflace, daňová politika a směnný kurz. Ekonomický růst vede ke zvýšené spotřebě a zvyšuje příležitosti na trhu. Úroková míra působí na celkovou výnosnost podniku a ovlivňuje skladbu použitých finančních prostředků, určuje cenu kapitálu, ovlivňuje investiční aktivitu podniku. Vliv míry inflace charakterizuje stabilitu ekonomického vývoje. Devizový kurz ovlivňuje konkurenceschopnost podnik na zahraničních trzích. Mezi všemi ekonomickými faktory existují úzké souvislosti a vazby.

11

3) Sociální a demografické faktory – vlivy spojené s postoji a životem obyvatelstva a jeho strukturou. Mezi tyto faktory řadíme demografický vývoj, mobilitu pracovních sil, úroveň vzdělání a kvalifikaci pracovních sil, rozdělení příjmů, životní styl, životní hodnoty a další. 4) Technologické faktory – mezi tyto faktory patří podpora vlády v oblasti výzkumu,výše výdajů na výzkum, nové vynálezy a objevy, rychlost realizace nových technologií, nové technologické aktivity, automatizace, patentová ochrana a mnohé další. 5) Ekologické faktory – zahrnují faktory jako náklady na ochranu přírody, vody ovzduší, půdy, kulturních památek a jiné.[7] Při této analýze je důležité rozpoznat a odlišit faktory významné pro určitý podnik. Faktory se v čase mění a mění se i jejich váha dopadu na podnik. Proto je musíme sledovat a vyhodnocovat průběžně. PESTE analýza je užitečná v následujících 4 bodech: -

uvedené příklady se využívají jako určitý přehled potenciálních vlivů,

-

slouží k vybrání malého počtu klíčových vlivů, které projdou důkladnou analýzou,

-

k identifikaci sil vyvolávajících změny v dlouhodobým časovým horizontem,

-

k určení různých externích vlivů na podnik v minulosti nebo možných vlivů v budoucnosti.[2] V makrookolí se dějí neustále změny. Z tohoto důvodu je nutné odlišit, které změny

ovlivní všechna odvětví rovnoměrně, se stejnou intenzitou na podnik i na konkurenty a které změny ovlivní různé podniky odlišně, protože ty změní konkurenční pozici podniku. Velmi významné je pochopit změny, neboť vnímané změny faktorů makroprostředí signalizují potenciální potřebu změn strategie.[2] Hlavní změny, které v makroprostředí probíhají : a) deregulace, b) strukturální změny, c) nadbytečné kapacita, d) fúze a akvizice, e) ochrana životního prostředí, f) očekávání zákazníků,

12

g) technologické diskontinuity, h) méně protekcionizmu, více volného obchodu, i) globální konkurence. K analýze globalizačních trendů se využívá analýza zvaná model „4C“. Tento model se dělí do čtyř základních skupin. Každá skupina obsahuje několik faktorů, které jsou důležité při volbě strategie globální expanze. Tyto 4 skupiny jsou : 1) Zákazníci

- zde se zabýváme především požadavky zákazníků a jednotným

marketingem. 2) Náklady – náklady na vývoj rostou přímo se zvýšením požadavků na technologie, zkracuje se doba životního cyklu produktů, vysoké výrobní a marketingové náklady přispívají k vysoké hodnotě bodu zvratu. 3) Národní

specifika

–

obchodní

politika,

technické

standardy,

kulturní

a institucionální normy. 4) Konkurence – zajímáme se o globální konkurenci a provázanost činností.[7]

2.1.1.1. Mezinárodní prostředí Mezinárodní prostředí je prostředí celosvětové. Ztrácí se významy hranic a zeměpisných poloh států. Nejdůležitějším článkem mezinárodního prostředí jsou nadnárodní organizace, které odbourávají národní a obchodní překážky. Jejich působením dochází k uzavírání dohod o volném obchodu a k intenzivnějšímu mezinárodnímu obchodnímu propojování. K nejznámějším mezinárodním organizacím řadíme GATT, WTO, Mezinárodní měnový fond, G 7, OPEC, CEFTA a EU. Nejdůležitější mezinárodní faktory : -

vstup zahraničního kapitálu do našeho prostředí,

-

vlivy z EU – zavedení EURO, vstup do EU, požadavky na legislativu, celní předpisy,

-

mezinárodní turistika,

-

mobilita zahraničních pracovníků,

-

změny měnových kurzů.

13

2.1.1.2. Národní prostředí Národní prostředí je prostředí státu, ve kterém se podnik nachází. U nás mluvíme o národním prostředí České Republiky. Nejdůležitějšími faktory národního prostředí jsou politické záměry státu, vývoj ekonomického prostředí státu, sociální prostředí státu a další. Národní prostředí se neustále vyvíjí a je ve všech státech odlišné. Důležitým prvkem národního prostředí jsou státní instituce jako : -

legislativa,

-

inspekce, dozor,

-

podpora exportu, výzkumu,

-

vzdělávací instituce.[1]

2.1.1.3. Regionální prostředí Regionální prostředí je prostředí v bezprostředním okolí sídla organizace. Pro toto prostředí jsou důležité vztahy zastupitelských orgánů a orgánů státní správy k organizaci. Do regionální struktury spadají: -

obecní, krajské úřady,

-

zájmové skupiny.[1]

2.1.2. Oborové prostředí Vymezení odvětví, ve kterém podnik působí, může být složité, protože zažité členění odvětví se s rozvojem nových technologií stává špatně využitelné a protože mnoho podniků vyrábí širší sortiment produktů, které mohou patřit do více odvětví. Odvětví bývá definováno jako skupina podniků nabízejících na trhu obdobný výrobek nebo službu. Důležité je definovat hranice odvětví, pro které je klíčová identifikace relevantního trhu. Hranice odvětví jsou nahraditelné na straně nabídky i poptávky. Dnes dochází k situaci, kdy hranice odvětví nejsou jasně vymezené, není naprosto jasné, kdo jsou vaši konkurenti, kdo jsou vaši zákazníci a jaké nové podniky se v odvětví objevují. Nastává situace, kdy hranice odvětví jsou zamlžené a vzájemně se překrývají. Tradiční hranice mizí a nové ještě

14

nejsou přesně definovány. Struktura odvětví je proměnná nikoliv konstantní veličiny. Ketelhöhn navrhuje využití tzv. „podnikatelského systému“, který je sítí možných kombinací a v této síti definuje cestu platnou pro daný podnik. Tímto se vyhýbá přímé definici odvětví, ve kterém podnik působí.[2] Cílem analýzy odvětví je identifikovat zásadní hybné síly působící v odvětví a určit faktory, které činí odvětví více nebo méně atraktivní. Důležité je odhadnutí jejich budoucích vývojových trendů. Analýza odvětví vede k odhalení impulsů vyvolávajících změny v odvětví, k odhadu předpokládaného směru vývoje odvětví a jeho struktury. Jednotlivá odvětví se liší v základních charakteristikách. Na základě charakteristik chápeme odvětví jako skupinu podniků, jejichž produkty mají tolik společných charakteristik, že uspokojují stejné potřeby na stejném základě, to znamená, že bojují o stejného zákazníka. Obvykle jde o skupiny podniků, které produkují výrobky se vzájemnou blízkou substitucí.[2] Základní charakteristiky odvětví : a) velikost trhu, b) geografický rozsah konkurence, c) růst trhu a fáze v životním cyklu, d) počet konkurentů a jejich relativní velikost, e) zákazníci, f) stupeň vertikální integrace, g) vstupní bariéry, h) výstupní bariéry, i) výrobkové inovace, j) nároky na kapitál, k) diferenciace výrobků, l) míra hospodárnosti, m) tempo změn technologie.

Struktura odvětví Pochopení struktury odvětví a jeho vývojových trendů je třeba pro provádění dalších navazujících analýz. Je důležité sledovat dynamiku odvětví a jeho budoucí

15

předpokládaný vývoj. Struktura odvětví může být chápána ze dvou pohledů a to z pohledu aktivit vytvářejících odvětví a z pohledu konkurenčních prvků formujících v odvětví obecné vztahy. Hodnototvorný řetězec odvětví představuje způsob vnímání konkurenční výhody z pohledu strategické výhodnosti nebo nevýhodnosti každé z aktivit, které se podílejí na vytváření konečné nabídky pro koncového uživatele. Charakteristickým rysem hodnototvorného řetězce je procesní přístup. Jde o logický sled činností. Důvodem využití hodnototvorného řetězce je to, že řetězec je určitý systém, který prezentuje způsob, jak je výsledná cena rozložena mezi rozdílné části tohoto systému. Důležitý význam má zjištění potenciálu a rezerv v jednotlivých částech tohoto systému, např. kde dochází k zadržování největší hodnoty nebo které části ovládají poměrně malou část hodnoty řetězce.Identifikace aktivit v rámci odvětví a jejich přínosu pro konečnou hodnotu produktu může podnik nasměrovat k úvahám o strategické integraci. Podstata konkurence spočívá ve faktorech tvořících základ odvětví a přesahuje rámec konkurentů v odvětví zavedených. Prosperita podniků závisí na intenzivní všestranné komunikaci s partnery na trhu, na schopnosti včas rozpoznat a reagovat, na schopnosti uspokojovat jejich potřeby účinněji a efektivněji než konkurence a na schopnosti aktivně vytvářet nové tržní příležitosti. Analýza, která se využívá k poznání správnosti tržní orientace podniku a případných změn se nazývá analýza odvětví a konkurenčních sil. Schumpeter jako první zdůraznil a analyzoval dynamický vztah mezi strukturou odvětví a konkurencí. Hlavní myšlenka jeho přístupu spočívá v chápání odvětvové struktury ve vztahu k podstatě konkurence v odvětví. Je důležité zjistit, z jakých prvků se systém zvaný odvětví skládá, jaké vazby existují mezi těmito prvky, čím jsou ovlivněny, jaké další vzájemné souvislosti tento systém vymezují a jaká působení lze v budoucnu očekávat.[2] Je třeba určit, zda se jedná o odvětví s atomizovanou strukturou nebo strukturou konsolidovanou. Atomizované odvětví : -

charakterizuje velké množství malých nebo středních podniků, jejichž tržní podíly nevykazují významné rozdíly,

-

neexistuje žádný dominantní podnik,

16

-

nízké vstupní bariéry a diferencované produkty,

-

nejvhodnější je minimalizace nákladů, která umožňuje přežít úpadek a přitom dosahovat vysokých výnosů v době konjunktury.

Konsolidované odvětví charakterizuje: -

malý počet podniků s velkým tržním podílem nebo v krajním případě pouze jedním podnikem,

-

existence vstupních bariér, produkty mohou být diferencované i homogenní,

-

aktivita jednoho podniku bezprostředně ovlivňuje tržní podíl ostatních konkurentů,

-

nezbytná je detailnější analýza zaměřená na počet a velikost podniků v odvětví,

-

nejvhodnější diferenciace produktu při zachování kompatibility s produkty dominantního podniku,

-

vhodné je produkce výrobků komplementárních.[2]

Analýza konkurenčních sil Analýza konkurenčních sil zkoumá základ konkurence v odvětví. Konkurenční síly ovlivňují konkurenční pozici a úspěšnost podniku. Mezi konkurenční síly patří konkurenční pozice podniku, struktura zákazníků, pověst mezi věřiteli a dodavateli a schopnost přilákat kvalifikované pracovníky. Konkurenční prostředí je určeno specifickými podmínkami a konkurenční situací daného odvětví. Analýza konkurenčních sil se orientuje na rozbor konkurenční situace, na zdroje konkurenčních tlaků, jejich intenzitu, na akce a reakce konkurenčních rivalů a na současnou a budoucí konkurenční situaci. Důležitým nástrojem zkoumání konkurenčního prostředí je model pěti sil M. Portera. Cílem tohoto modelu je umožnit pochopení sil, které v tomto prostředí působí, a identifikovat, ty které mají pro budoucí vývoj podniku největší význam a které mohou být strategickými rozhodnutími managementu ovlivněny.Konkurence na trhu je v daném odvětví funkcí pěti konkurenčních sil: 1) Rivalita mezi konkurenčními podniky – mezi faktory které ji ovlivňují patří: -

počet a velikost konkurentů v konkurenčním okolí,

-

míra růstu trhu,

-

vysoké fixní náklady,

17

-

diferenciace produktů,

-

výstupní bariéry z odvětví,

-

akvizice slabších podniků,

-

globální zákazníci.

2) Hrozba substitučních výrobků - mezi faktory které ji ovlivňují patří: -

relativní výše cen substitutů,

-

diferenciace substitutů,

-

náklady na změnu.

3) Hrozba vstupů potenciálních konkurentů – existuje několik typů vstupních bariér: -

úspory z rozsahu a zkušenostní efekt,

-

technologie a speciální know-how,

-

znalost značky a oddanost zákazníků,

-

kapitálová náročnost,

-

absolutní nákladové výhody,

-

přístup k distribučním kanálům,

-

legislativní opatření a státní zásahy.

4) Vyjednávací síla dodavatelů. 5) Vyjednávací síla kupujících.

Obr. 2 : Model pěti sil 1

Zdroj:[2]

18

Působení těchto pěti sil určuje intenzitu konkurence v odvětví a zároveň spolurozhoduje o úspěšnosti podniku v daném odvětví. Tato síla působení je v jednotlivých odvětví různá a zároveň se mění s vývojem odvětví. Jsou-li všechny síly silné, lze očekávat, že výnosnost bude nízká, a to bez ohledu na typ výrobků nebo služeb. Naopak slabé síly dovolují vysoké ceny a vysokou výnosnost. Vyjednávací síla kupujících ovlivňuje ceny, za které mohou podniky prodávat, a stejným způsobem působí i hrozba ze strany substitutů. Určuje, jakou míru zisku ponechají konkurentům v daném odvětví, a zároveň může ovlivňovat náklady a investice. Vyjednávací síla dodavatelů ovlivňuje náklady na vstupu, rozhoduje o nákladech na suroviny, technologie atd. Určuje, v jakém poměru si hodnotu vytvořenou pro zákazníky přivlastní spíše dodavatelé než konkurenti v daném odvětví. Hrozba vstupu nových konkurentů limituje ceny a vyvolává nové investice do posilování vstupních bariér s cílem odradit potencionální konkurenty. Substituty kladou maximum cenám. Stanou-li se ceny dosavadního produktu příliš vysoké, přechází kupující na substituty. Systémový rámec pěti faktorů umožňuje podniku proniknout do složitosti problémů a pomoci určit ty faktory, které jsou pro konkurenty v odvětví rozhodující, a rozpoznat ty strategické změny, které by výnosnost odvětví a současně jeho vlastní výnosnost co nejvýrazněji zlepšily.Cílem analýzy konkurenčních sil je najít strategii, jejíž cílem je nalézt v odvětví takové postavení, kdy podnik může nejlépe čelit konkurenčním silám nebo jejich působení obrátit ve svůj prospěch.[2]

Analýza konkurence Analýza

konkurence

navazuje

na

analýzu

konkurenčních

sil.

Zaměřuje

se na identifikaci klíčových konkurentů a na určení jejich konkurenčního profilu. Je nezbytné odhalit jejich strategické cíle, strategii, specifické předpoklady, vyhodnotit výhody a nevýhody konkurenčních výrobků a zabývat se jejich nákladovým postavením. Analýze konkurence rozumíme jako analýze všech údajů o konkurentech, které jsou nezbytné pro formulaci konkurenční strategie. Analýza konkurence má zásadní význam pro volbu konkurenční strategie podniku ze dvou důvodů:

19

1) Strategii nelze zformulovat bez znalostí nejbližších konkurentů, jejich strategií, důvodů jejich větší úspěšnosti a jejich nejpravděpodobnějších reakcí v budoucnosti. 2) Úspěšná konkurenční strategie je určitým způsobem funkcí konkurenčních strategií jejich

konkurentů,

protože

konkurenční

strategie

nejbližších

konkurentů

jsou obvykle provázané, akce jednoho podniku zpravidla vyvolá sérii protitahů ostatních konkurentů. Základní kroky analýzy konkurence: -

identifikovat současné a potencionální konkurenty,

-

analyzovat jejich cíle a strategie, vypracovat jejich profil, určit jejich konkurenční výhodu,

-

porovnat konkurenční profily a předpovědět očekávané reakce konkurentů na hybné změnotvorné a konkurenční síly. Při sestavování konkurenčního profilu konkurentů se používají charakteristiky cílů,

strategických záměrů a strategie konkurentů. Znalost cílů a záměrů se používá k předpovídání spokojenosti konkurenta se svým současným postavením a s finančními výsledky. V této souvislosti můžeme předvídat pravděpodobnou změnu strategie konkurenta, s kterou bude reagovat na vnější okolí. Další krok, který je třeba provést při analýze konkurence, je analýza současné strategie každého z konkurentů. Rozdíl mezi strategií konkurenta je z hlediska hodnocení profilu konkurenta zcela zřejmý a zásadní.[2]

2.2. Situační analýza vnějšího prostředí Úkolem situační analýzy vnějšího prostředí je zmapovat dění v okolí organizace a snaha o předvídání budoucího děje a jeho ovlivnění činnosti a existence organizace. Dále by měla složit k přípravě a následné reakci na změny v okolí organizace.[1] Situační analýza vnějšího prostředí se skládá z analýzy příležitostí a analýzy hrozeb.

20

2.2.1. Analýza příležitostí Jedním z předpokladů úspěchu podniku, co se průzkumu vnějšího prostředí týče, je rozpoznání nové příležitosti. Příležitost se dá charakterizovat jako přitažlivá oblast, v níž firma, pomocí marketingových činností získává konkurenční výhody. Příležitosti se většinou třídí podle přitažlivosti trhu a pravděpodobnosti úspěchu, který se dá očekávat u každé příležitosti firmy. Pravděpodobnost úspěchu je závislá na obchodní síle podniku a také na tom, zda bude větší než obchodní síla konkurentů. Lze říci, že nejúspěšnější bude ta firma, která bude schopna nejlépe uspokojovat zákazníka po dlouhou dobu. Přitažlivost příležitostí je závislá na množství potenciálních kupujících, kupní síle potenciálních kupujících a ochotě potenciálních kupujících nakupovat.Příležitosti se mohou klasifikovat z hlediska jejich přitažlivosti a pravděpodobnosti úspěchu.[7] Příležitosti umožňují tyto situace nabídka něčeho, čeho je na trhu nedostatek, nabídka existujícího produktu novým způsobem a nabídka nového produktu. Příležitosti jsou např.: -

neexistence domácí nebo zahraniční konkurence,

-

moderní trendy v technologiích země,

-

zrušení ochranářských opatření pro určité výrobky,

-

snadný vstup na nové trhy.

2.2.2. Analýza ohrožení Podnik, kromě vyhledávání nových příležitostí, musí pozorně sledovat i vývoj vnějšího

prostředí,

který

s

sebou

může

přinést

možnost

výskytu

ohrožení.

Ohrožení můžeme definovat jako výzvu vzniklou na základě nepříznivého vývojového trendu, která by mohla vést, v případě absence marketingových aktivit, k narušení firmy. Ohrožení firmy se většinou člení podle jejich závažnosti a pravděpodobnosti výskytu. Hrozby by měly být kvalifikovány z hlediska závažnosti a pravděpodobnosti jejich výskytu.[7] Ohrožení je například: -

volný příchod zahraniční konkurence na domácí trhy,

21

-

silné postavení klíčových konkurentů a zákazníků,

-

neschopnost konkurovat na trzích,

-

nepříznivé legislativní normy.

Obecným úkolem situační analýzy vnějšího prostředí je zjistit, co se v okolí organizace děje a na základě toho se pokusit předvídat, co se může stát, jak to může ovlivnit činnost a existenci organizace a jak by se na současné i předpokládané změny měla organizace připravit, jak by na ně měla reagovat, co by měla udělat.[1]

22

3. Cíl a metodika práce 3.1. Cíl práce Hlavním cílem této bakalářské práce je charakterizovat a

analyzovat

vnější

prostředí potravinářského podniku zabývajícího se zpracováním masa, vybrat nejdůležitější faktory vnějšího prostředí, které ovlivňují podniky v tomto odvětví a formulovat příležitosti a hrozby vnějšího prostředí. Dílčí úkoly této bakalářské práce jsou: -

charakteristika faktorů v odvětví,

-

analýza vnějšího prostředí potravinářského podniku,

-

formulace příležitostí potravinářského podniku,

-

formulace hrozeb potravinářského podniku,

-

zhodnocení celkové situace v tomto odvětví,

-

doporučení pro potravinářské podniky.

3.2. Metodika Pro analýzu vnějšího prostředí potravinářského podniku v České republice jsou použity údaje, které jsou vydávány Ministerstvem zemědělství České republiky, Českým statistickým

úřadem,

získané

ze

Strategie

rozvoje

Jihomoravského

kraje

a ze Strategie rozvoje hospodářství Jihomoravského kraje, informace z denního tisku, časopisů a z odborné literatury. Tyto údaje jsou pro jejich aktualizaci doplněny nejnovějšími materiály z internetu. Pro přiblížení informací z praxe je část informací získána z rozhovorů a konzultací s osobami pohybujícími se v tomto odvětví a to MVDr. Milan Bohdálek bývalý okresní veterinární hygienik, MVDr. Josef Velecký, MVDr. Zdena Machačová - okresní veterinární hygienička, MVDr. Dana Walterová a Stanislav Kotlár - majitel podniku na zpracování drůbežího masa. V praktické části je provedena charakteristika a analýza vnějšího prostředí podniku. V diskuzi jsou rozebrány příležitosti a hrozby nacházející se v prostředí podniku. Závěrem jsou uvedeny doporučení pro podniky. Podnik, ke kterému se analýzy vztahují, se nachází v Jihomoravském kraji v okrese Břeclav. Tento podnik se orientuje na zpracování drůbežího masa.

23

4. Vlastní práce 4.1. PESTE analýza PESTE analýza je analýzou politického a právního prostředí, ekonomického prostředí, sociálního prostředí, technického a technologického prostředí a ekologického prostředí z hlediska mezinárodního, národního a regionálního.[1]

4.1.1. Politické a právní prostředí Mezinárodní vztahy a zahraniční politika Česká republika vystupuje v mezinárodních vztazích z pozice demokratického a politicky, hospodářsky a sociálně stabilního státu ve střední Evropě, který sleduje nejen své dílčí zájmy, ale přebírá také svůj díl odpovědnosti za vývoj Evropy a celého mezinárodního společenství. Výroba potravin a nápojů v EU - 15 byla největším zpracovatelským odvětvím s ročním obratem vyšším než 600 mld. EUR. Nabízela produkci pro 370 mil. obyvatel. Zahrnovala více než 26 tisíc podniků a zaměstnávala více jak

3 miliony

zaměstnanců.

45 mld. EUR ročně. I přes rozdíly

Export mezi

jednotlivými

produkce zeměmi

přesahoval představoval

konkurenceschopnou a vnitřně široce strukturovanou součást zpracovatelského průmyslu s vysokým podílem tvorby přidané hodnoty (cca 10 % ze zpracovatelského průmyslu). Strukturální odlišnosti vyplývají jak z úrovně specializace a finalizace výrob, tak z rozdílů ve velikosti firemní základny a z dalších faktorů. Z hlediska dalšího vývoje

lze

potravinářský průmysl zařadit k odvětvím, která dosud nevyčerpala svůj potenciál dalšího růstu. Za účinný nástroj uplatňovaný v sektoru výroby potravin v EU je potravinové právo, k jehož významné změně došlo v roce 2002 vydáním nového nařízení č. 178/2002 o evropském potravinovém právu a o zřízení Evropského úřadu pro bezpečnost potravin. Vstup do EU znamená výhodu jednotného vnitřního trhu EU, jehož základem je volný pohyb zboží, volný pohyb osob, volný pohyb služeb a volný pohyb kapitálu. Také se naskýtá možnost využití fondů Evropské unie. Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci

24

politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce znevýhodněných regionů.[13]

Nejdůležitější fondy a dotace pro oblast potravinářství v ČR Operační program Podnikání a inovace Zvýšení konkurenceschopnosti sektoru průmyslu a podnikání, udržení přitažlivosti České republiky, regionů a měst pro investory, podpora inovací, stimulace poptávky po výsledcích VaV (výzkumu a vývoje) komercializaci výsledků VaV, podpory podnikatelského ducha a růstu hospodářství založeného na znalostech pomocí kapacit pro zavádění nových technologií a inovovaných výrobků, včetně nových informačních a komunikačních technologií. Regionální operační programy Urychlení rozvoje regionů ČR, na zvýšení jejich konkurenceschopnosti a atraktivity pro investice a na posílení kvality života obyvatel, při respektování vyváženého a udržitelného rozvoje regionů vycházející z využití jejich potenciálu. Z nich pro Jihomoravský kraj je určen regionální operační program pro NUTS II Jihovýchod, který je jedním ze sedmi regionálních nástupců jednoho společného národního programu, a to Společného regionálního programu pro období 2004-2006 (SROP).

Podpora malých a středních podniků v roce 2007 poskytovaná Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a. s. v roce 2007. Program CERTIFIKACE Příspěvek na získání certifikátu ve výši 50 % vynaložených nákladů na odborné poradenské služby externích konzultantů spojené s certifikací ISO nebo zavedením programu EMAS. Výše příspěvku je omezena částkou 300 tis. Kč v případě certifikace integrovaného systému podle norem ISO 14001 a ISO 9001, v ostatní případech částkou 200 tis. Kč.V případě středních podnikatelů je poskytována podpora pouze v případě certifikace

systému

environmentálního

managementu

podle

norem

ISO

14001

nebo společného zavedení a certifikace integrovaného systému podle norem ISO 9001

25

a ISO 14001 nebo zavedení programu EMAS. Záruka za návrh do výběrového řízení ve výši 50 tis. až 5 mil. Kč je poskytována za návrh do obchodní veřejné soutěže nebo soutěže o veřejnou zakázku vyhlášené subjektem se sídlem na území ČR. Záruku lze poskytnout, pokud předmětem výběrového řízení je dodávka výrobků, zboží, služeb a stavebních prací. Program ZÁRUKA Je poskytována ve výši až 80 % jistiny zaručovaného úvěru. Cena záruky činí 0,1 až 0,3 % p.a. z výše záruky.Je poskytována za stejných podmínek jako zvýhodněná záruka a to malým podnikatelům, realizujícím projekty ve vybraných regionech, zejména s vyšší nezaměstnaností k úvěrům do 5 mil. Kč se splatností delší než 3 roky.Finanční příspěvek je poskytován ve výši 10% vyčerpaného zaručovaného úvěru. Získání finančního příspěvku je podmíněno ukončením realizace projektu do dvou let od uzavření smlouvy o záruce. Program PROGRES Malí a střední podnikatelé mohou získat podřízený úvěr. Dlouhodobý výhodný zdroj financování, velmi blízký vlastnímu kapitálu podnikatele, je poskytován až do výše 25 mil. Kč, s pevnou úrokovou sazbou 3 % p.a., se splatností až 11 let a odkladem splátek jistiny až o 6 let. Je požadováno zajištění směnkou vystavenou žadatelem a avalovanou další fyzickou nebo právnickou osobou. Program START Program je určen pro drobné začínající podnikatele, tj. podnikatelé začínající podnikat poprvé nebo minimálně po 7 letech od ukončení předcházející podnikatelské činnosti, kteří nejsou ani nebyli společníky či členy jiné právnické osoby po stejné období. Podpora je poskytována ve formě bezúročného úvěru. Je poskytován se splatností až 7 let, a to do výše 0,75 mil. Kč, resp. do výše 1,5 mil.Kč (pro právnickou osobu s více společníky), nejvýše však do 90 % předpokládaných způsobilých výdajů projektu. Bude vyžadováno zajištění směnkou vystavenou žadatelem a avalovanou další fyzickou nebo právnickou osobou.

26

Koncepce potravinářství ČR pro období po vstupu ČR do EU (2004 – 2013) Koncepce potravinářství přímo navazuje na „Koncepci agrární politiky ČR pro období po vstupu do EU (2004 – 2013)“ Vyšší stupeň zpracování a větší ekonomické zhodnocení produktů zemědělské prvovýroby je jedním z hlavních cílů Koncepce. Strategické odvětvové cíle: -

zvýšení konkurenceschopnosti a výkonnosti potravinářského sektoru a udržení si, v rámci zpracovatelského průmyslu, ekonomicky významného postavení, obdobně jako je tomu i v ostatních průmyslově vyspělých zemích,

-

zajištění předpokladů pro vyšší míru zpracování agrární produkce, odpovídající vyspělým zemím, při předpokládaném růstu obchodní výměny a využívání pravidel tzv. obchodních mechanismů,

-

marketingová podpora kvalitních českých potravin založená na vyváženosti kvality a ceny,

-

založení marketingové agentury, která na základě relevantních informací o tržní situaci zajistí cílenou prezentaci a podporu prodeje českých potravin vč. Využití národní značky, a to z dosavadního odboru zřízeného v rámci Státního zemědělského intervenčního fondu (SZIF),

-

výroba potravin především z domácích surovin v odpovídající kvalitě v zájmu udržení rozměru zemědělství předpokládaného agrární koncepcí při uplatňování vyjednaných podmínek v rámci SZP,

-

inovace potravinářské produkce s využitím rozvoje vědy a výzkumu při uplatnění technologií, splňujících podmínky pro správnou výrobní a hygienickou praxi a nezhoršující životní prostředí,

-

inovace potravinářské produkce k maximálnímu využití doporučení Světové zdravotnické organizace v oblasti zdravé výživy.[18]

Zákony vztahující se ke sféře podnikání v ČR Zákon o podpoře malého a středního podnikání (MSP) Zákon upravuje systém a nástroje státní podpory MSP. Zákon definuje formy a oblasti podpory.

27

Zákon o působnosti Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže Zákon zřizuje Úřad pro ochranu hospodářské soutěže (ÚOHS) jako ústřední orgán státní správy pro podporu a ochranu hospodářské soutěže proti jejímu nedovolenému omezování. Úkolem úřadu je vytvářet podmínky pro podporu a ochranu hospodářské soutěže; vykonávat dohled při zadávání veřejných zakázek a vykonávat další působnosti stanovené zvláštními zákony.

Občanský zákoník Zákon definuje věcná práva; zástavní a zadržovací právo; problematiku dědění a institut odpovědnosti za škodu. Zákoník dále upravuje problematiku závazkového práva - především různé druhy smluv. Zákon o ochraně hospodářské soutěže Zákon upravuje ochranu hospodářské soutěže na trhu výrobků a služeb proti jejímu vyloučení, omezení dohodami soutěžitelů nebo zneužitím dominantního postavení. Zákon o odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku Zákon upravuje problematiku ochrany odpovědnosti za škodu způsobenou vadou výrobku. Obchodní zákoník Obchodní zákoník upravuje základní formy podnikatelských subjektů - obchodní společnost (v. o. s., k. s., s. r. o., a. s.), družstvo;. Dále stanovuje základní předpoklady pro podnikání - úprava obchodních závazkových vztahů, evidenci firem v Obchodním rejstříku a základní úpravu pravidel hospodářské soutěže. Živnostenský zákon Zákon upravuje podmínky živnostenského podnikání. Zákon stanovuje druhy živností (živnosti koncesované, živnosti ohlašovací - řemeslné, vázané a volné); co je a není živností, dále podmínky pro provozování živností (odborná způsobilost); rozsah živnostenského oprávnění (živnosti obchodní a výrobní, živnosti poskytující služby); dále náležitosti spojené s vydáním živnostenského listu/koncesní listiny a jejich centrální evidencí.[9]

28

4.1.2. Ekonomické prostředí České hospodářství jako celek prošlo v období let 1993 – 2006 významnými strukturálními změnami. Obecně lze konstatovat, že došlo ke snížení podílu zemědělství a průmyslu na tvorbě hrubého domácího produktu (HDP) ve prospěch podílu sektoru služeb. Jihomoravský kraj patří k regionům s výrazným ekonomickým potenciálem. Hrubý domácí produkt na obyvatele je jeden z nejvyšších mezi regiony ČR. Dominantním odvětvím ekonomiky Jihomoravského kraje je zpracovatelský průmysl. Přestože od roku 1989 prošla mnohá odvětví průmyslu konverzí, zpracovatelský průmysl stále vytváří více než čtvrtinu hrubé přidané hodnoty kraje. Podíl zemědělství v JMK klesá rychleji než v celé ČR. Stavebnictví a průmysl si dohromady zachovávají přibližně stejný podíl, a to cca 36 % a mírně narůstá sektor služeb.[18] Potravinářský průmysl je vysoce rozvinutý ve většině okresů - největší koncentrace je v jižních a východních okresech tj. Brno-město, Brno-venkov, Hodonín, Znojmo a Břeclav - zpracování masa, cukrovary, konzervárny ovoce a zeleniny. U zpracování masa a masných výrobků lze předpokládat: -

udržení významnosti v oborové struktuře sektoru a ve spotřebě, zejména u vepřového masa, i v dalších letech s vazbou především na tržní řetězce,

-

rozmanitost sortimentu se zastoupením jak typicky národních a regionálních produktů, tak výrobků nadnárodního užití,

-

působení nárůstu dovozu především levného masa a masných výrobků po vstupu do EU, a to jak ze zemí SVE, tak ze zemí EU-15 na situaci na trhu,

-

široké poměrně plošné zastoupení podniky různých velikostí; udržování zaměstnanosti včetně venkovských regionů (i při uzavření části provozů a části firem s přechodným obdobím,

-

nákup suroviny, zejména prasat, prostřednictvím českých odbytových družstev, tj. od větších dodavatelů,

29

-

postupné prosazování specializace a velkoobjemové produkce s vysokou přidanou hodnotou u dominantních výrobců s využitím automatizovaných výrobních linek umožňujících růst produktivity práce a snižování nákladů.

Podpora národního zájmu státu bude směřovat: -

k rozvoji podnikání a vyšší míře zpracování domácích surovin v masných výrobcích a specialitách a v masných polotovarech a hotových jídlech,

-

k marketingové podpoře s využitím národní značky i vlastních privátních značek.

U hovězího masa se v podstatě jeví v cílovém roce bilance produkce, spotřeby a zahraničního obchodu s tímto masem vyrovnaná, avšak za předpokladu růstu koupěschopné poptávky na domácím trhu a exportu do třetích zemí. U vepřového masa domácí spotřeba jen mírně poroste. U drůbeže, kde predikce uvažuje s růstem produkce při eventuálním mírném růstu spotřeby, se patrně omezí dovoz ze třetích zemí v důsledku vyšší celní ochrany, což by mělo přispět ke snížení výrazně záporného salda bilance zahraničního obchodu, lze však očekávat současně i vyšší dovoz ze zemí EU-25. Na území Jihomoravského kraje se nachází 196 bouráren masa, 23 velkých výroben masa

s kapacitou

nad

7,5t/týden

a

59

malých

výroben

masa

s kapacitou

do 7,5t/týden. Ve zpracovatelském průmyslu drůbežího masa v rámci Jihomoravského kraje pracuje jen jeden velký závod s kapacitou nad 150 tis. ks/rok a 3 malé provozy do 150 tis. ks/rok. Úroveň

vyspělých

evropských

ekonomik

by

Česká

republika

mohla

podle některých ekonomických prognóz dosáhnout kolem roku 2013. Díky výkonné ekonomice a zájmu zahraničních investorů se dá očekávat ještě další zlepšování životní úrovně českého obyvatelstva. Oproti zemím staré evropské patnáctky roste tedy česká ekonomika mnohem rychleji a celkově se řadí mezi nejrychleji rostoucí ekonomiky v celém evropském ekonomickém prostoru.

4.1.3. Sociální prostředí Spotřeba potravin v ČR v podstatě odpovídá úrovni i trendům spotřeby v zemích EU. Vzhledem k tomu, že trh s potravinami je příkladem limitovaného prodeje, není reálné

30

očekávat po našem vstupu do EU výrazné hmotnostní zvýšení, ale ani snížení celkového objemu spotřeby. Obecně se dá očekávat velmi mírné zvyšování spotřeby masa, mlékárenských výrobků, másla, ovoce a zeleniny. Naopak k mírnému snížení spotřeby by mohlo dojít u vajec, cukru, brambor a obilovin. Určitý růst spotřeby lze očekávat v hodnotovém vyjádření. Problémem českého potravinářského průmyslu je často zastaralá koncepce řízení a nízká koncentrace kapitálu. Životní standard obyvatel České republiky od pádu socialistického režimu vzrostl. Podle výsledků evropského statistického úřadu EUROSTAT se České republice v roce 2005 podařilo předstihnout v HDP na l obyvatele Portugalsko, první ze „starých“ členských zemí Evropské Unie. V současné době tak HDP České republiky dosahuje 68 % unijního průměru. Zlepšuje se zejména situace v oblasti dostupnosti služeb (internet, mobilní služby, bankovnictví),v oblasti bydlení (bytová výstavba) anebo dopravě (rozvoj dálnic). Životní standard je zajišťován také sociální politikou státu. Jejím dlouhodobým cílem je reagovat na růst ekonomické situace v České republice (zvyšování životního minima a minimální mzdy, která v červenci 2006 dosáhla 7 955 Kč) a zajistit alespoň minimální životní úroveň všech obyvatel České republiky. Vzhledem ke zvyšujícím se nákladům na penzijní systém a očekávanému odchodu do důchodu populačně silných ročníků lidí narozených po 2. světové válce se stává čím dál důležitější reforma penzijního systému. Současný model financování je založen na sociálním pojištění, které platí všechny osoby v produktivním věku. To však již nestačí pokrývat výplaty v rámci penzijního systému, a proto musí reforma přinést udržitelný model, v němž bude část starobních důchodů zajišťována státem z daní a část úsporami seniorů.[13] Vzdělaností se obyvatelé Jihomoravského kraje zařazují na druhé místo ve státě, v kraji působí 12 vysokých škol a celkem 33 fakult vysokých škol, kde studuje přes 60 000 studentů. Téměř třetina obyvatel kraje žije v okrese Brno-město, který však zaujímá pouze 3,2 % rozlohy kraje. Počtem obyvatel i rozlohou jsou – kromě okresu Brno-město – nejmenší okresy Vyškov a Blansko. Plošně největší jsou okresy Znojmo a Brno-venkov, nejvíce obyvatel žije (kromě města Brna) v okresech Brno-venkov a Hodonín. Od poloviny 90. let se výrazně projevuje suburbanizace; kvantitativně je významná zatím především v zázemí Brna. Okres Brno-venkov je v tomto směru

31

nejvýraznějším lákadlem v rámci kraje a zároveň jednou z nejatraktivnějších lokalit z celé České republiky. Přírůstek obyvatel migrací zaznamenaly také ostatní okresy kraje s výjimkou Hodonína a města Brna. Poměrně rychlý úbytek počtu obyvatel města Brna je důsledkem úbytku obyvatel přirozenou měrou a zejména výrazným úbytkem migrací. K 31. 12. 2005 žilo v okrese Břeclav 123 143 osob, z nichž bylo 63 013 žen (51,2 %). Počet obyvatel se proti konci roku 2004 zvýšil o 11 osob. Ke zvýšení stavu obyvatel došlo zásluhou stěhování, zatímco se v průběhu roku 2005 z okresu vystěhovalo 1 059 osob, přistěhovalo se 1 230 osob (přírůstek stěhováním tedy činil 171 osob). Přirozená měna vedla k úbytku obyvatel, živě se v roce 2005 narodilo 1 129 dětí, ovšem zemřelo 1 289 osob (přirozený úbytek představoval 160 osob). Podle věkové struktury z konce roku 2004 bylo z celkového počtu obyvatel 15,2 % osob ve věku do 14 let, stáří 15 až 64 let mělo 71,8 % obyvatel okresu a starších 65 let bylo 13,0 % osob. Průměrný věk obyvatel okresu na konci roku 2004 dosahoval 39,1 roků (37,3 u mužů a 40,8 u žen). Podle údajů ze sčítání lidu v roce 2001 více jak 27 % ekonomicky aktivního obyvatelstva okresu pracovalo v průmyslu, který je prezentován gumárenským a plastikářským, chemickým, strojírenským, polygrafickým a potravinářským odvětvím. V obchodě a pohostinství pracovalo 14 %, ve stavebnictví téměř 10 % a v zemědělství 9 % ekonomicky aktivních obyvatel. Počet pracujících v potravinářství v České republice činí zhruba 160 000 lidí. Okres Břeclav se dlouhodobě řadí k okresům s poměrně vysokou mírou registrované nezaměstnanosti, která k 31. 12. 2005 dosáhla 11,06 %. Spotřeba

masa

v hodnotě

na

kosti

v roce

1993

byla

84,3

kg/obyv.,

1994 - 81,2 kg/obyv., 1995 - 82 kg/obyv., 1996 – 85,3 kg/obyv., 1997 – 81,5 kg/obyv., 1998 – 82,1 kg/obyv., 1999 - 83 kg/obyv., 2000 – 79,4 kg/obyv., 2001 – 77,8 kg/obyv., 2002 – 79,8 kg/obyv., 2003 – 80,6 kg/obyv., 2004 – 80,5 kg/obyv., 2005 – 81,4 kg/obyv., 2006 – 80,6 kg/obyv..[14]

4.1.4. Technické a technologické prostředí Je souhrn historicky se rozvíjejících lidských činností, praktických postupů a výrobních prostředků - nástrojů, strojů a zařízení, včetně způsobů jejich použití, zvláště na aplikaci vědních, zejména přírodovědných poznatků; pomocí techniky ovládá člověk

32

za součinnosti svých fyzických a duševních sil přírodní síly, využívá přírodní bohatství, produkuje výrobky, přeměňuje energii. V širším smyslu se technikou rozumějí způsoby a metody činnosti i v oblastech nevýrobních, například v umění, vědě, sportu nebo zdravotnictví. Někdy se slovem technika označuje pouze souhrn materiálních věcí, jež člověk užívá při cílevědomé činností k plánované změně předmětu. Technika spolu s lidmi, kteří ji vytvářejí a uvádějí v činnost, tvoří podstatnou a vysoce dynamickou součást výrobních sil té které společnosti; technika poukazuje vždy na určité výrobní vztahy, za nichž se pracuje a vyrábí a které vytvářejí materiální základnu té které společnosti. Využíváním techniky se člověk osvobozuje od namáhavé fyzické práce, zčásti i od některých duševních a řídících činností, a tak se uvolňují jeho tvůrčí síly. Smyslem techniky je úplné nebo částečné nahrazení výrobních funkcí člověka, podstatné ulehčení jeho práce při současném zvyšování její produktivity. Technika využívá výsledky vědeckého bádání ve prospěch lidstva, umožňuje člověku překonávat překážky kladené mu přírodou, vytváří bohatství společnosti a vede lidstvo k vyššímu stupni hmotného blahobytu i kultury. Technika se vyvíjí úměrně s vývojem lidské společnosti, zpětně na něj působí, a tak se podílí na přetvářeni lidské společnosti. Technika ve svém vývoji prošla mnoha stupni, charakterizovanými především stavem výrobních prostředků a způsobem jejich využívání. Vývoj techniky probíhá v současnosti ve znamení přechodu od mechanizace k automatizaci celých výrobních procesů, která se stává nejdůležitějším zdrojem růstu produktivity práce a je jedním ze základních ukazatelů technické, hospodářské a civilizační vyspělosti země. Technologie masné výroby je souhrn mnoha odborných a pomocných prací s masem a pomocnými surovinami za pomoci strojů a zařízení a výrobních předpisů, jejichž výsledkem jsou masné výrobky. Existuje mnoho typů různých technických zařízení a strojů, které slouží v potravinářském průmyslu. V dnešní době jsou vynalézány stále nové možnosti k zjednodušení lidské práce. Nejdůležitější objevy sloužící při zpracování masa jsou stroje k zpracování masa, váhová technika, balící stroje a obalové materiály, čistící a desinfekční prostředky a přípravky pro potravinářský průmysl.[8] Dnes více než dříve je potravinářský průmysl odkázán na integrovaný celopodnikový oborový software, jež optimálně zohledňuje všechny oborově specifické,

33

zákonné a individuální požadavky. Takových softwarů je dnes několik. Novinkou mezi nimi je CSB-Systém, který profituje z vysokých racionalizačních efektů, výrazného snížení nákladů a krátké doby implementace.CSB-System je specialista na transparentní jištění původu a bezpečnou zpětnou sledovanost podle mezinárodních standardů (EU VO 178/2002, EU VO 1830/2003, EUREP-GAP, IFS, HACCP, ISO 9000ff, BRC, GLP, GMP, GHP) pro všechny oblasti potravinářského průmyslu. Pomocí výměny dat je možné zajistit úplný důkaz původu pro každou šarži, jež se dostane do procesu od prvotního výrobce až po hotový výrobek. Integrovaný laboratorní informační a manažerský systém QLS/LIMS rozšiřuje CSB-System v rozsáhlý ERP-systém. Výhody systému: -

zajištěný růst díky plně integrovanému zpracování informací,

-

variabilní hmotnostní zboží a egalizované jednotky,

-

flexibilní plánování materiálních zdrojů a zdrojů vytížení,

-

snížení

skladovacích

nákladů

bezpapírovým

provedením

objednávek,

komisionování a dodávek, -

transparentní management kvality (bezpapírový HACCP) a úplný důkaz původu,

-

plynulá integrace více stanovišť pomocí internetu a intranetu(CSB-online.ERP).

Všechny požadavky potravinářského

průmyslu

zobrazuje CSB-System

ideálním

způsobem. Po celém světě používají mnohé společnosti CSB-System Potraviny & lahůdky nanejvýš úspěšně ke zdokonalení postupů a procesů, stejně jako k zrcadlově přesnému vyobrazení svého podniku. Existuje i speciální řešení systému pro maso. Nové technologie v oblasti zpracování masa jsou rentgenové inspekční systémy a antibakteriální role se stříbrnany.[17]

4.1.5. Ekologické prostředí Životní prostředí ovlivňuje zejména koncentrace průmyslu, dopravy a stavebnictví, ale i zemědělství. Podle měrných emisí základních znečišťujících látek patří kraj mezi kraje s lepší kvalitou ovzduší. V rámci okresů Jihomoravského kraje dosahují nepříznivých hodnot měrných emisí znečišťujících látek zejména okresy Brno – město

34

a Brno - venkov. Vzhledem ke zvyšování požadavků na ekologii výroby dochází postupně ke snižování znečištění ovzduší. Problémem zůstává nadále čistota vodních toků - střední a dolní úseky Moravy, Svratky a Dyje vykazují silné až velmi silné znečištění. Jednou z příčin je stále nedostačující intenzita čištění odpadních vod. Přestože počet kanalizačních sítí s čističkou odpadních vod se za poslední rok zvýšil, patří další výstavba čističek odpadních vod mezi priority kraje.Na území kraje se nachází Národní park Podyjí a významné chráněné krajinné oblasti Pálava, Bílé Karpaty a Moravský kras. Na území kraje se dále rozkládá nebo do něj zasahuje 275 maloplošných chráněných území s řadou přírodních parků a národních přírodních rezervací. Statistickým šetřením bylo zjištěno, že v roce 2006 dosáhla celková produkce odpadů v ČR 24,6 mil. tun, což je o 1 % méně vyprodukovaných odpadů než v roce 2005. K poklesu došlo především v produkci podnikového odpadu, odpad vykázaný obcemi zůstává na přibližně stejné úrovni. Činností ekonomických subjektů (podniků) vzniklo celkem 21,3 mil. tun odpadů (v roce 2005 21,8 mil. tun). Z toho bylo 1,3 mil. tun nebezpečných odpadů. Pokles celkové produkce u podniků proti roku 2005 byl zaznamenán v odvětví zemědělství a lesnictví (o 32 %), u odpadu z dolování a těžby (o 27 %), u energetiky (o 10 %) a stavebnictví (o 8 %). Naopak produkce průmyslových odpadů a produkce odpadů z dopravy meziročně stoupla.[14] V potravinářském průmyslu prakticky nevznikají nebezpečné odpady. Téměř všechny lze přepracovat na zemědělské či jinak využitelné druhotné suroviny, např. krmiva, hnojiva apod. Problematické jsou následující látky a odpady -

potravinářské suroviny (živočišné tuky, mléko a mléčné výrobky) obsahující v nepřípustných koncentracích těžké kovy a PCB,

-

odpadní vody se zvýšenými obsahy chloridu sodného, dusičnanů a dusitanů,

-

odpady z biotechnologických výrob obsahující zbytky antibiotik.

35

4.2. Oborové prostředí zpracování masa Podle „přílohy č. 1 k nařízení vlády č. 469/2000 Sb.“ spadá odvětví zpracování masa obsahové náplně řemeslných činností do části A, skupiny 108 : Potraviny a nápoje. Je nazváno jako řeznictví a uzenářství a charakterizováno jako komplexní příjem, porážení a bourání jatečných zvířat, třídění, vykosťování, porcování, balení a skladování masa jatečných zvířat pro prodej nebo další zpracování a vlastní prodej výsekového masa. Těžení a konzervace vedlejších jatečních produktů. Ošetření masa konzervací solením, chlazením a zmrazováním, tepelným opracováním a speciálními úpravami. Zpracování masa na polotovary a masné výrobky. Výroba živočišných tuků. Úprava střev pro další využití. V rámci živnosti lze dále provádět jateční opracování drůbeže, králíků, zvěřiny a zpracování vajec, včetně výroby polotovarů, konzerv, polokonzerv a dalších výrobků z nich. Zpracování ryb včetně výroby polotovarů, konzerv, polokonzerv a dalších výrobků z nich. Příprava a prodej teplých mas a uzenin k bezprostřední spotřebě formou rychlého občerstvení a s tím související doplňkový prodej potravin (chléb, pečivo, hořčice, křen, okurky a podobně) a nápojů (pivo, nealkoholické nápoje), pokud jsou prováděny v provozovně, v níž je provozována předmětná živnost. Z tohoto odvětví bude především zajímat obor zpracování drůbeže.

4.2.1. Charakteristika odvětví Předmětem výroby je technologie porcování a balení chlazené drůbeže. Tyto technologie jsou ošetřeny zákonem o veterinární péči a na jeho dodržování dohlíží Státní veterinární správa. Výrobkem je drůbeží maso určené k přímé spotřebě až po tepelné úpravě. Je bez zvláštních zdravotních omezení ve vztahu ke konzumentovi. Drůbež se velmi dobře uplatňuje v lidské výživě. Maso je lehce stravitelné, chutné a zvlášť vhodné v dietetice. Při kulinární úpravě musíme dodržovat přísná hygienická pravidla.[8] Podmínky, které musí být splněny podle zákona o veterinární péči : Podmínky provozu : -

přejímka se provádí v místnostech k tomu určených,

36

-

surovina se ukládá do příjmového chladícího boxu s teplotou do +4°C, v přepravních obalech je ukládána na vyhrazené palety. Ukládání při skladování a manipulaci přímo na podlahu je přísně zakázáno,

-

přemísťovaní přepravek se provádí s vozíků na kolečkách. Přemísťování taháním přepravek po podlaze pomocí háků je nepřístupné. Mechanizační prostředky jsou vyhrazeny pro výrobní účely a pro účely expedice. Jsou takto řádně označeny, aby nedošlo k záměně,

-

prostory a zázemí provozovny udržujeme ve způsobilém stavebnětechnickém stavu a operativně odstraňujeme vzniklé závady,

-

vedeme záznamy o provozu, údržbě, kontrolách a revizích elektrických plynových, tlakových a ostatních technických zařízení. K registraci teplot v chladírnách jsou určeny registrační teploměry. K záznamům slouží revizní knihy, provozní deníky a inspekční knihy včetně evidence v rámci HACCP,

-

na pracovišti je zakázáno jíst, pít, žvýkat a kouřit. Pro občerstvení zaměstnanců slouží denní místnost.

Hygienické podmínky provozu : -

lékařské prohlídky před vznikem pracovního poměru,

-

mimořádné lékařské prohlídky,

-

preventivní lékařské prohlídky,

-

zabezpečení plynulosti a jednosměrnosti výrobního procesu,

-

nástup pracovníků do zaměstnaní nesmí křížit činnosti spojené s provozem,

-

pro zaměstnance je k dispozici dostatečné zařízení pro osobní hygienu,

-

celková sanitace, která obsahuje :

a) čištění, b) mytí, c) dezinfekci, d) sterilizaci -

povinnost vést sanitační deník.[10]

37

Každý podnik v tomto odvětví musí mít provozní řád, který je vytvořen na základě těchto legislativních podkladů : 1. zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách, 2. zákon č. 258/2000 Sb. o ochraně veřejného zdraví, 3. zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči, 4. vyhláška č. 375/2003 Sb. o zacházení s potravinami živočišného původu, 5. zákon č. 185/2001 Sb. o odpadech, 6. Nařízení ES č. 1774/2002 o klasifikaci vedlejších živočišných produktů, 7. Nařízení ES č. 853/2004 o hygieně potravin živočišného původu.

4.2.2. Analýza podle Portera Dodavatelé RACIOLA-JEHLIČKA s.r.o. Je kapitálově provázána s tuzemskými prvovýrobci (člen přední české zemědělské skupiny LUKROM), z jejichž farem je zajištěn pravidelný a vyvážený tok živé drůbeže. S

průměrnou

denní

produkcí

cca

35.000

poražených

kusů

drůbeže

se RACIOLA-JEHLIČKA s.r.o. řadí mezi podniky střední velikosti, která distribuuje své výrobky jak na všeobecný trh, tak do nejvýznamnějších obchodních řetězců. Společnost se na trhu etabluje jako výrobce drůbežích specialit s vyšší přidanou hodnotou a nadstandardní kvalitou. Porážka drůbeže i závod na masnou výrobu je pod stálou kontrolou veterinární správy. V roce 2004 byla certifikovaná ve smyslu zákona č. 166/1999 Sb § 22 a se značkou CZ 8022 a CZ 1153 mohou být výrobky RACIOLA-JEHLIČKA s.r.o. distribuovány do všech států EU. Tok suroviny a zboží zajišťuje vlastním vozovým parkem, který se neustále modernizuje a rozrůstá. Závod je rozdělen do divizí

porážka, masná výroba, porcovna. obchodní divize, doprava

a ředitelství.Jednotlivé divize vedou střediskové hospodaření a s více než 200 zaměstnanci zajišťují bezproblémový chod firmy. Společnost je držitelem řady ocenění, systému kritických bodů HACCP, ISO 9000:2000.

38

RABBIT Trhový Štěpánov a.s. V tomto závodě se provádí výkrm kuřat a to v celkovém počtu 390 000 ks/rok. Kuřata jsou vykrmována po dobu 40 dnů do váhy 2 – 2,1 kg. Dále je zde jeden ze dvou závodů na výrobu, porcování, další zpracování a distribuci kuřecího masa. Současný denní výkon linky je 30 – 35 000 ks drůbeže v jedné směně. Výrobky jsou distribuovány jak v čerstvém tak v mraženém stavu. Zelenka s.r.o. Společenost Zelenka s.r.o. se zaměřuje na odchov a výkrm krůt, prodej krůťat, krůtího, kuřecího masa a krůtích výrobků. Vznikla v roce 1994, spolupracuje s podnikem OBIMA a.s. Založila společnost POKR Brno a.s., farmu v Medlově a odchovnu krůťat v Kratochvílce. Vyváží jatečné krůty a krůtí výrobky do zemí Evropské unie. V současné době činní její odchov 300 000 krůťat, výkrm 3 000 tun krůtího masa, velkoobchodní a maloobchodní prodej 1 500 tun masa za rok.

Odběratelé Odběrateli tohoto odvětví

jsou spotřebitelé drůbežího masa. Pro analyzovaný

podnik sem řadíme restaurace, vinárny, rychlá občerstvení, hostince, školní jídelny a maloobchody. Patří sem např restaurace Boří les, Réva, Richter, U Zubra, U Nešporů a další, rychlá občerstvení jako Lahůdky V+V, s.r.o., vinárny jako Zámecká vinárna Rotunda, hospody a hostince, školní jídelny, maloobchody např. Eso-land, s.r.o., velkoobchody a supermarkety v Jihomoravském kraji. Zájem o potravinářský průmysl v odvětví zpracování masa začíná být i v zahraničí a to především v Rakousku a Slovenské republice.

Konkurence Agropol Food, s.r.o. Agropol Food, s.r.o., je 100% dceřinou společností Agropol Group, a. s. Jediným předmětem podnikání společnosti Agropol Food je nákup a prodej zboží, zejména výrobků z drůbežího masa. Od roku 2004 je zároveň jediným distributorem výrobků divize

39

zpracování drůbeže, z nichž většina nese značku Vodňanské kuře.Společnosti patřící do divize zpracování drůbeže holdingu Agropol Group vyrábí široký sortiment chlazených, mražených,

uzených

prodeje bohužel

a

nebylo

vařených

drůbežích

výrobků.

možné odběratelům nabídnout

Při

původní

kompletní

organizaci sortiment

ze všech drůbežářských závodů. Strategickým řešením bylo vytvoření centrální odbytové organizace - Agropol Food. Všechny výrobní společnosti pak uzavřely s nově vzniklým distributorem smlouvu o výhradním obchodním zastoupení. V roce 2004 byly zrealizovány rozsáhlé

investice

ve

výrobních

závodech

divize

s

cílem

prohloubit

specializace jednotlivých závodů, a tím zvýšit efektivitu výroby a zejména kvalitu všech výrobků. Byl zahájen proces systematické kontroly výrobků z hlediska chuti i kvality. Jednoznačným potvrzením správnosti uvedené strategie a vynaložených investic je fakt, že všechny výrobní závody holdingu Agropol Group smí vyvážet svou produkci do zemí Evropské unie. Firma GASTROMA a. s. Firma GASTROMA a. s., byla založena dne 31.8.1998 – viz obchodní rejstřík. Původní zaměření činnosti byl velkoobchod a distribuce mražených potravin, především drůbežího masa. Od pololetí roku 2000 zahájila firma porcování drůbeže na vlastní porcovně ve Strabenicích a od roku 2006 vyrábí na této provozovně polotovary a výrobky z drůbežího masa. Firma GASTROMA a.s. je registrována dle ustanovení § 49 odst.1, písm.h), bod 2 zákona č. 166/1999Sb. o veterinární péči a podle čl.3 odst.1 písm.a) EP a rady ES č.854/2004 jako výrobce a distributor oprávněný k dodávce svých produktů v rámci celé EU pod značkou zdravotní nezávadnosti CZ 581 ES. Součástí navazující na výrobní

činnost

je velkoobchod

s

mraženými

a

chlazenými

potravinami

pro maloobchodní prodej a gastronomii. Pro konečného spotřebitele slouží 12 vlastních podnikových prodejen s čerstvým masem, uzeninami a doplňkovým sortimentem. Firma Gastroma a.s. je vlastníkem značky GASTROMA a držitelem certifikátu HACCP. MASIKO s.r.o. Firma MASIKO, s.r.o. vznikla v roce 2001. V roce 2004 byl otevřen nový závod v Prosiměřicích u Znojma, postavený již podle norem EU. Jejím cílem je co nejširší měrou

40

pokrýt prostřednictvím obchodních partnerů oblast veřejného stravování a maloobchodní sítě v ČR případně v EU. Drůbež - Vysočina spol. s r. o. Drůbež - Vysočina spol. s r. o. vlastní a provozuje kapacity na výkrm a zpracování jatečné drůbeže v Moravských Budějovicích. Jde o firmu rodinného charakteru, jejíž činnost se datuje od září roku 2002. Hlavní výrobní jednotkou je zpracovatelský závod v Moravských Budějovicích s cca 230 zaměstnanci, který je zaměřen na porážku a finalizaci hrabavé drůbeže s kapacitou 4 - 4,5 tis. kusů za hodinu a maximálním ročním objemem cca 15 tisíc tun živé hmotnosti zpracované drůbeže. Provoz je vybaven moderní dánskou technologií LINCO. Přísun surovin na porážku, stejně jako rozvoz hotových výrobků, je zabezpečen vlastní dopravou. Společnost má zavedený systém norem ISO 9001 a systém kritických kontrolních bodů HACCP. V prosinci roku 2003 byla schválena veterinární správou k provozování všech činností nejen na českém trhu, ale i v rámci celé Evropské unie (CZ 963 EHS). Nejvýznamnějším dodavatelem surovin - jatečných brojlerů - pro zpracovatelský závod v Moravských Budějovicích je dceřinná společnost TEVAM a. s. Produkce firmy je lokalizována do třech farem, v Moravských Budějovicích, Ratibořicích a Valdíkově. Objem rychlovýkrmu dosahuje v současnosti cca 5 600 tun ročně, což představuje cca 47 % roční materiálové potřeby mateřské společnosti. Drůbež - Vysočina spol. s r.o. zpracovává cca 7 % z celkové produkce jatečných kuřat v České republice. Patří tak mezi středně velké podniky svého charakteru u nás. AGRODRUŽSTVO MORKOVICE AGRODRUŽSTVO MORKOVICE, družstvo hospodaří na výměře 5 498 ha zemědělské půdy, z toho 5 204 ha orné půdy. Zaměstnává 235 pracovníků, celkový roční objem výkonů činí cca. 280 mil. Kč. Rostlinná výroba je zaměřena na pěstování obilovin včetně osiv, máku, cukrovky, řepky, hrachu, zrnovou kukuřici a krmné plodiny pro zajištění živočišné výroby. V roce 2005 byla zahájena výroba alternativních pelet z rostlinného odpadu k využití k energetickým účelům. Živočišná výroba je zaměřena na chov skotu a produkci jatečné drůbeže - krůty, kuřata. Družstvo provozuje vlastní porážku a porcovnu drůbeže. K výrobním aktivitám patří rovněž kovovýroba, jejímž hlavním programem je výroba součástí pro traktory vyráběné a.s. ZETOR Brno.

41

Substituty TVP (Textured vegetable protein) – sojové maso TVP vznikne, když se ze sojových bobů vytáhne olej. Používá se jako náhražka všech druhů masa. Vyrábí se v mnoha formách : ochucený a přírodní, mletý nebo v kuse, s příchutí šunky nebo kuřecích nudliček, a zpracovává se stejně jako maso. Sojové maso je ve skutečnosti bohatší na protein než většina masa. Je také bez tuku. Má méně kalorií a je podstatně levnější.

Robi maso Speciální druh náhražky masa je produkt Robi od společnosti Eurobi. Vyrábí se ze směsi obilných bílkovin včetně rýžové, kukuřičné a pšeničné bílkoviny a pšeničných klíčků. Robi znamená rostlinná bílkovina. Neobsahuje žádný tuk ani cholesterol, má velmi nízký obsah sacharidů a je doporučován řadou odborníků zdravé výživy.

Klaso maso Klaso výrobky jsou velmi vhodné pro diabetiky pro nízký obsah sacharidů současně i nízký obsah tuků. Celý sortiment podporuje prevenci proti civilizačním chorobám, např. srdečně-cévní onemocnění, rakovina, kloubní onemocnění. Prevenci podporuje především obsah vlákniny, nepřítomnost cholesterolu a nízký obsah tuků.

Potenciální noví konkurenti Hrozba vstupu potenciálních konkurentů v potravinářském průmyslu v odvětví zpracování masa není velká. Důvodem tohoto stavu je mnoho vstupních bariér. Tyto bariéry vyplývají především z legislativních opatření a státních zásahů. Pro každý nově vstupující podnik je třeba splnit velké množství podmínek, které jsou dány Českou republikou a Evropskou unií. Vstup do tohoto odvětví je velmi nákladný a to jak z hlediska splnění legislativních podmínek, tak z hlediska technologií a technického vybavení, které je pro toto odvětví nezbytné. Bariérou vstupu jsou také společnosti s dlouhou tradicí, na které jsou zákazníci zvyklí a bude těžké získat zákazníky pro nový podnik.

42

4.2.3. Státní instituce a zprostředkovatelé v odvětví Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí (RRPP) Rada pro rozvoj podnikatelského prostředí (RRPP) vznikla počátkem roku 2004 jako odborný meziresortní poradní orgán Ministerstva průmyslu a obchodu. Jejím cílem je postupné zvyšování kvality podmínek pro podnikání v ČR pomocí jasně formulovaných kroků. RRPP představuje hlavní platformu spolupráce podnikatelů se státní správou.

Státní veterinární správa ČR Státní

veterinární

správa

ČR

je

orgánem

státní

správy

v

resortu

zemědělství - ze zákona vykonává dozor nad zdravím zvířat, nad tím, aby nebyla týrána, nad zdravotní nezávadností potravin živočišného původu, nad ochranou státního území před možným zavlečením nebezpečných nákaz nebo jejich nositelů. - je orgánem státní správy v rezortu zemědělství a je zřízena podle zákona č. 166/1999 Sb. Mimo jiné zajišťuje ochranu území ČR před dovozem zdravotně závadných živočišných produktů ze zahraničí. Veterinární osvědčení o dovozu do EU obsahuje např. - jméno a adresu odesílatele - jméno a adresu příjemce - původ masa: země, kód území - příslušný orgán: ministerstvo, úřad - plánované místo určení masa - místo nakládky pro vývoz - dopravní prostředek a identifikace zásilky. Jejím úkolem je především: -

ochrana spotřebitelů před případnými zdravotně závadnými produkty živočišného původu,

-

monitorování a udržování příznivé nákazové situace zvířat,

-

veterinární ochrana státního území České republiky,

-

ochrana pohody zvířat a ochrana před jejich týráním.[16]

Česká obchodní inspekce Česká obchodní inspekce je orgánem státní správy podřízeným Ministerstvu průmyslu a obchodu; člení se na ústřední inspektorát a jemu podřízené inspektoráty. ČOI kontroluje právnické a fyzické osoby prodávající nebo dodávající výrobky a zboží

43

na vnitřní trh, poskytující služby nebo vyvíjející jinou podobnou činnost na vnitřním trhu nebo poskytující spotřebitelský úvěr, pokud podle zvláštních právních předpisů nevykonává dozor jiný správní úřad. Upravuje je ji zákon č. 64/1986 Sb., o České obchodní inspekci.

Státní zemědělská a potravinářská inspekce SZPI je organizační složka státu, která je přímo podřízená ministerstvu zemědělství. Je orgánem státního dozoru zejména nad zdravotní nezávadností, jakostí a řádným označováním potravin. SZPI kontroluje, v rámci stanovených kompetencí, potraviny, suroviny k jejich výrobě, zemědělské výrobky a tabákové výrobky. Tyto kompetence se vztahují na výrobu, skladování, přepravu i prodej (včetně dovozu).

Bureau Veritas Quality International Mezinárodně působící renomovaná certifikační společnost Bureau Veritas Quality International (Bureau Veritas Certification) je vedoucí světovou nezávislou certifikační organizací a jednou z klíčových dceřiných firem holdingu Bureau Veritas S.A. Díky potenciálu více než 2.500 erudovaných auditorů poskytuje certifikační služby ve více než 100 zemích světa. Vysoce ceněné a mezinárodně uznávané certifikáty Bureau Veritas Certification na manažerské systémy jakosti, životního prostředí a bezpečnosti a ochrany zdraví při práci (BOZP) v současné době ve světě udržuje více než 55.000 organizací, což představuje tržní podíl vyšší než 10 %. K tomu, aby společnost Bureau Veritas Certification udržovala svou reputaci, vysoký standard a poskytovala svým klientům důvěryhodné certifikáty, které jsou platné a uznávané po celém světě, je politika Bureau Veritas Certification zaměřena na získání akreditací ve všech zemích, kde je to z technického a obchodního hlediska možné, a tak trvale zvyšovala důvěru v Bureau Veritas Certification. Společnost Bureau Veritas Certification není ve světě ani v České republice specializována na konkrétní odvětví nebo tržní segment, zajišťuje certifikaci organizací ve všech odvětvích průmyslu, zemědělství a služeb bez ohledu na jejich velikost, dislokaci či charakter.HACCP je nezbytnou součástí managementu jakosti v podnicích s výrobou potravin. Certifikace systému HACCP je v ČR akreditovanou

44

aktivitou a realizuje se podle normativního dokumentu Mze ČR - Všeobecné požadavky na systém kritických bodů (HACCP) a podmínky pro jeho certifikaci.

TÜV SÜD Czech s.r.o. TÜV SÜD Czech s.r.o. jako inspekční a certifikační orgán provádí celý komplex technických, inženýrských, zkušebních, poradenských, verifikačních a certifikačních činností, směřujících k zajištění bezpečnosti výrobků, technických zařízení, jejich částí a materiálů, a to v různých technologických oborech. Certifikace dle ISO 22000 je určena pro řízení bezpečnosti v sektoru výroby potravin od dodavatelů krmných směsí stejně až po výrobce obalových materiálů, zabývá se aspekty trvale udržitelné kvality výroby a zlepšování spokojenosti zákazníka, spojuje řízení jakosti i hygieny a je strukturovaně vystavěna obdobně jako norma ČSN EN ISO 9001, ale současně obsahuje prvky , které sledují specifické aspekty na téma bezpečnost potravin.

Agentura Infak Agentura

infak

zajišťuje

služby

především

pro

potravinářský

průmysl

a příbuzné obory již od roku 1992. Její aktuální náplň je poradenství v oblasti zákona č. 110/1997 Sb., o potravinách, poradenství v oblasti zákona č. 447/2001 Sb., o obalech, poradenství

v

oblasti

zákona

č.

185/2001

Sb.,

o

odpadech,

hygienické

minumum - provádění odborných školení pracovníků ve výrobě potravin,obchodě a veřejném stravování, stanovení kritických bodů ve výrobě (HACCP), ISO 9001 a podnikatelské záměry, studie a projekty výroby potravin.

Společnost CFS group, a.s. Společnost CFS group, a.s. byla založena v roce 2002, aby sjednotila služby několika podnikatelských subjektů pod jednu firemní hlavičku. Konzultační služby pro malé a střední podniky a obce jsou tak poskytovány od roku 2000. Nyní CFS group, a.s. nabízí širokou paletu služeb pro malé a střední podnikatele, velké firmy, neziskové organizace a obce. Hlavní činností je poradenství při získávání dotací z fondů Evropské Unie a národních programů České republiky, analýzy projektů, inovace a financování

45

podnikatelských záměrů. Klienti ocení zejména profesionální přístup a výborné reference úspěšně

realizovaných

projektů.

Zajištění

důvěrnosti

svěřených

informací

je samozřejmostí. Preferujeme dlouhodobou spolupráci před okamžitým ziskem. Největší aktiva společnosti se skrývají ve zkušených, spolehlivých a vzdělaných zaměstnancích s kontakty na široké podnikatelské skupiny a státní instituce. Můžeme nabídnout zkušenosti z oblasti firemních financí, práva, Evropské Unie a dalších důležitých oblastí hospodářského života.

Český svaz zpracovatelů masa Český svaz zpracovatelů masa je dobrovolným sdružením fyzických a právnických osob podnikajících v oboru nákupu, zpracování a prodeje jatečných zvířat, masa a masných výrobků. Hlavním posláním Svazu je ochrana zájmů svých členů, přidružených členů a čestných členů, zajišťování koordinace společných činností, zajišťování odborných služeb v oblasti výrobního a obchodního poradenství, výchovy dorostu a učňů, vydávání certifikátů o výrobcích členů, uplatňování zájmů členských subjektů ve vnitřním i vnějším ekonomickém prostředí. Svaz je živnostenským společenstvem ve smyslu zákona č. 455/1991 Sb. (živnostenský zákon) a zákona č. 301/1992 Sb., o Hospodářské komoře ČR a Agrární komoře ČR. Svaz podporuje a chrání oprávněné podnikatelské, ekonomické, sociální a společenské zájmy svých členů, přidružených členů a čestných členů. Prosazuje rozvoj a obhajuje postavení svých členů, přidružených členů a čestných členů v podmínkách tržního hospodářství. Činnost Svazu se řídí zásadami dobrovolnosti a demokracie.[17]

ECCEAMST Nadace ECCEAMST, Evropské konsorcium pro trvalé vzdělávání ve vědách o mase a technologii, představuje spojení (síť) univerzit, škol, obchodních a jiných společností v oblasti masa. Cílem je (zvyšovat) přenos informací v oblasti věd o mase a technologii.

46

Státní zemědělská a potravinářská inspekce, Státní veterinární správa, Státní rostlinolékařská správa a Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, budou zastřešeny nově vybudovaným Úřadem pro potraviny.

4.3. Situační analýza vnějšího prostředí potravinářského podniku 4.3.1. Formulace příležitostí Příležitosti v potravinářském průmyslu v odvětví zpracování masa seřazené sestupně: -

členství ČR v EU spojené s mezinárodním obchodem,

-

možnost využití fondů Evropské unie,

-

podpora poskytovaná Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s.,

-

technologický rozvoj v odvětví zpracování masa,

-

tradice zpracovatelského průmyslu v České republice,

-

možnost využití softwaru CBS-Systém,

-

získání certifikace systému HACCP,

-

získání certifikace dle ISO 22000,

-

využití poradenských služeb k získání dotací,

-

možnost ekologického zpracování masa,

-

možnost zpracování biomasa,

-

využití poradenských služeb pro splnění podmínek k provozu daných zákonem.

4.3.2. Formulace hrozeb Hrozby v potravinářském průmyslu v odvětví zpracování masa seřazené sestupně: -

bariéry vstupu zapříčiněné legislativou,

-

náročné a nákladné požadavky dle zákona o veterinární péči a dle zákona o potravinách,

-

velké množtví podmínek provozu a hygienických podmínek provozu,

-

konkurence v odvětví,

47

-

zvýšení konkurence členstvím v EU,

-

vysoké nároky na zaměstnance,

-

potřeba provádět školení.

48

5. Diskuse V potravinářském průmyslu a jeho odvětví zpracování masa se nachází velké množství příležitostí a hrozeb. Největším a nejdůležitějším aspektem ve vnějším prostředí tohoto odvětví je vstup a členství České republiky v Evropské unie. Příležitostmi po vstupu do EU jsou zejména rozvoj spolupráce s členskými zeměmi Evropské unie, především s Rakouskem a Slovenskou republikou, možnost exportu do těchto zemí i do ostatních zemí Evropské unie, lepší postavení v mezinárodní sféře, využití finančních zdrojů z Evropské unie a jejích fondů, větší výběr moderní zpracovatelské techniky, získání mezinárodních technologií, příchod zkušených a vysoce vzdělaných zaměstnanců ze členských zemí. Hrozbami vyplývajícími ze vstupu do Evropské unie jsou zvýšená konkurence, zdravotní a hygienické požadavky nově zavedené po vstupu do EU, problém ekonomické nekonkurenceschopnosti,

technologické zaostávání, vysoké náklady na dosažení

mezinárodních parametrů, nedostatečná jazyková vybavenost a nízká znalost legislativy, předpisů a norem Evropské unie. Mezi příležitosti a hrozby je třeba zařadit také ty, které Evropská unie neovlivňuje. Mezi takové příležitosti můžeme zařadit tradici zpracovatelského průmyslu v České republice, podporu poskytovanou Českomoravskou záruční a rozvojovou bankou, a.s., využití poradenských služeb, dostupnost kvalifikovaných pracovníků, získání dostupných certifikací v České republice a rozvoj ekologického zpracování masa a zpracování biomasa, které je dnes stále více žádáno. Hrozby v tomto odvětví jsou bariéry vstupu z hlediska legislativy, stále obtížnější získávání potřebných povolení k možnosti zpracování masa, sledování změn v legislativě, jejichž nedodržením může dojít k udělení vysoké pokuty nebo k pozastavení výroby, vysoké nároky kladené na zaměstnance, které spočívají především v pravidelném školení zaměstnanců a v preventivních zdravotních prohlídkách pracovníků v tomto odvětví. Doporučení vycházející z příležitostí a hrozeb pro podniky v potravinářském průmyslu v oblasti zpracování masa: -

vstup na zahraniční trhy,

49

-

zisk dotací,

-

výběr kvalitní a moderní techniky,

-

sledování změn v legislativě Evropské unie,

-

sledování změn v legislativě České republiky,

-

zisk certifikace,

-

zaměření na školení a zvyšování vzdělání zaměstnanců,

-

využití tradice zpracovatelského průmyslu v České republice v reklamních kampaních,

-

zpracování biomaso.

50

6. Závěr Práce se zaměřuje na vnější prostředí potravinářského podniku s orientací na drůbeží maso. To znamená na maso z kuřat, krůt, slepic, kachen, hus a pštrosů. V prostředí daného podniku se nalézá velké množství aktuálních změn způsobených vstupem České republiky do Evropské unie. Toto přínáší mnohé možnosti a výhody, zároveň také různá nebezpečí. Důsledkem je ukončování činnosti některých společností, které nejsou schopny se novým podmínkám přizpůsobit. Do odvětví zpracování masa nespadají jen velké nadnárodní společnosti, ale i menší podniky nebo jen venkovské statky. Tento obor je specifický svým širokým zaměřením na množství spotřebitelů. Na druhé straně jsou zde značné bariéry vstupu, které jsou dány náročnými a složitými podmínkami státní správy. Potravinářský průmysl se neustále vyvíjí. Využívají se nové stroje a strojní zařízení, nové modernější technologie, doplňkové zařízení provozu, hygienické prostředky a přídavné suroviny. Snahou výrobců je vyrábět za využití nejnovějších technologií co nejlevnější produkty. Velký důraz je kladen na stále ekologičtější výrobu a produkci biopotravin. Spotřebitelé dnes o tuto komoditu projevují zvýšený zájem. Důkazem toho je nárůst prodeje těchto potravin za poslední tři roky o více než 25%. Závěrem je třeba říct, že charakteristikou a analýzou vnějšího prostředí potravinářského podniku byly získány cenné poznatky. Tyto poznatky ukazují oblast potravinářského průmyslu jako rozsáhlé odvětví, ve kterém se při využití příležitostí, které tento obor nabízí, může každý podnik uplatnit a získat si své místo na trhu České republiky i na mezinárodním trhu.

51

7. Literatura [1] POŠVÁŘ, Z., ERBES, J. Management I. dotisk Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2004. 156 stran. ISBN 80-7157-633-6. [2] SEDLÁČKOVÁ, H., BUCHTA, K. Strategická analýza. 2. vydání Praha: C. H. Beck, 2006. 121 stran. ISBN 80-7179-367-1. [3] TÝČ, V. Základy práva Evropské unie pro ekonomy. 4. vydání Praha: Linde, a.s., 2004. 306 stran. ISBN 80-7201-478-1. [4] POLIÁN, M. Správní právo hmotné. 1. vydání Praha: PROSPEKTRUM, 1998. 304 stran. ISBN 80-7175-069-7. [5] SAMUELSON, P.A., NORDHAUS, W.D. Ekonomie. 2. vydání Praha: Svoboda, 1995. 1011 stran. ISBN 80-205-0494-X. [6] PETŘÍČEK, V. Vývoj podnikatelského prostředí v České republice. 1. vydání Praha: CORONA, s.r.o., 2006. 120 stran. ISBN 80-903363-6-1. [7] OBST, O., aj. Základy obecného managementu. 1. vydání Olomouc: Univerzita Palackého v Olomouci, 2006. 76 stran. ISBN 80-244-1365-5. [8] KOLDA, O., ZELINKA, K., KUBÍČEK, V. Zpracování masa. 3. vydání Praha: Sobotáles, 1997. 101 stran. ISBN 80-85920-29-8. [9] JANKŮ a kol. Základy práva pro posluchače neprávnických fakult. 1. vydání Praha: C.H. Beck, 2004. 502 stran. ISBN 80-7179-883-5. [10] Zákon č. 166/1999 Sb. o veterinární péči a o změně některých souvisejících zákonů. [11] Zákon č. 110/1997 Sb. o potravinách a tabákových výrobcích, ve znění pozdějších změn a doplňků. [12] MILKOVICH, G.T.

Řízení lidských zdrojů. 1.vydání Praha: Grada Publishing,

1993. 930 stran. ISBN 80-85623-29-3. [13]URL : [cit. 2007- 04-15] [14] URL : [cit. 2007-03-25] [15] URL : [cit. 2007-03-25] [16] URL : [cit. 2007-05-02] [17] URL : [cit. 20-04-27]

52

[18] URL : [cit. 2007-04-15] [19] URL : [cit. 2007-04-15]

53

8. Přílohy Příloha 1 : Subjekty mezinárodních ekonomických vztahů Příloha 2 : Vzdělání v oblasti potravinářství Příloha 3 : Stroje sloužící k zpracování masa, obalové materiály Příloha 4 : Váhová technika, přípravky pro potravinářský průmysl a čistící a desinfekční prostředky Příloha 5 : Balící stroje

54

Příloha 1

Subjekty mezinárodních ekonomických vztahů -

GATT = General Agreement of Tarifs and Trade (dnes již neexistuje, již nestačil),

-

WTO = World Trade Organisation (dohlíží na přístupy v rámci obchodních vztahů – diskriminaci a nediskriminaci) – WTO nahrazuje GATT,

-

UNCTAD = United Nation Conference on Trade and Development,

-

UNIDO = United Nation Industrial Development Organisation,

-

OECD = Organisation for European Economic Cooperation and Development,

-

IMF = International Money Found,

-

IBRD = International Bank for Reconstruction and Development.

55

Příloha 2

Vzdělání v oblasti potravinářství nabízejí : -

Odborné učiliště a Praktická škola Praha,

-

Střední škola Pohoda s.r.o., Litoměřice,

-

Střední odborné učiliště potravinářské v Praze,

-

Potravinářské středisko praktického vyučování, s.r.o. v Českých Budějovicích,

-

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Znojmo,

-

Střední odborné učiliště potravinářské Jeseník,

-

Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Třešť,

-

Střední průmyslová škola potravinářská Pardubice,

-

Střední průmyslová škola technologie masa Praha,

-

Švehlova střední odborná škola Prostějov,

-

Vyšší odborná škola a Střední průmyslová škola potravinářských technologií v Praze,

-

Vyšší odborná škola potravinářská a Střední průmyslová škola mlékárenská Kroměříž,

-

Vyšší odborná škola, Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Bzenec,

-

Vysoké učení technické v Brně, Fakulta chemická,

-

Vysoká

škola

chemicko-technologická

v Praze,

Fakulta

potravinářské

a biochemické technologie, -

Univerzita Pardubice, Fakulta chemicko-technologická,

-

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Agronomická fakulta.

56

Příloha 3

Stroje sloužící k zpracování masa: -

pily půlící,

-

pily dělící,

-

nastřikovací zařízení,

-

masírovací zařízení nechlazené,

-

masírovací zařízení chlazené,

-

řezačky masa chlazené,

-

řezačky masa,

-

kutry,

-

míchačky masa,

-

kostkovačky masa,

-

odblaňovačky a stahovačky.

Obalové materiály: -

teplem smrštitelné fólie,

-

potravinářská průtažná fólie,

-

polystyrénové a polypropylenové misky,

-

PP sáčky a pásky pro jejich uzavírání,

-

stretch fólie pro ruční i strojní ovinování palet,

-

fólie LDPE a SKIN.

57

Příloha 4

Váhová technika : -

pultové váhy,

-

průmyslové terminály,

-

váhové mosty,

-

kompaktní váhy,

-

kontrolní váhy,

-

přesné váhy.

Přípravky pro potravinářský průmysl: -

antioxidanty,

-

bioprotektory,

-

carragenany,

-

emulgátory,

-

hefeextrakt,

-

startovací kultury,

-

přírodní aromata,

-

přírodní barviva.

Čistící a desinfekční prostředky : -

sanitační prostředky pro CIP aplikace,

-

specielní aditiva k alkalickým či kyselým sanitačním prostředkům,

-

prostředky do myček přepravek a technologických zařízení,

-

prostředky pro pěnové čištění a desinfekci,

-

prostředky pro manuální čištění a desinfekci,

-

prostředky pro osobní hygienu,

-

prostředky pro úpravu a stabilizaci vody,

-

prostředky pro ultrafiltrační zařízení,

-

a další specielní chemikálie.

58

Příloha 5

Balící stroje: -

stroje do teplem smrštitelné fólie - stroje pro balení do polorukávu tenké fólie typu polyolefín či PVC ,

-

stroje HUGO BECK do teplem smrštitelné fólie - automatické balicí stroje do teplem smrštitelné fólie určené pro balení výrobků ve vysokých výkonech až 250 zabalení/min a pro balení dlouhých výrobků,

-

stroje do teplem smrštitelné fólie PE - jsou stroje pro tzv. průmyslové balení výrobků do PE fólie skupinově balených a pro balení velkorozměrných výrobků,

-

aplikátory uch - tyto stroje jsou určeny pro aplikaci uch na pevné balíky,

-

horizontální stroje - stroje pro balení do ploché fólie, kde je sáček tvořen jedním podélným a dvěma příčnými bočními svary,

-

klipovací stroje - stroje jsou určené pro uzavírání sáčků klipem nebo twistem,

-

blister, termoforming - pracují na principu přivaření fólie nebo papíru k misce nebo blisteru, který může být strojem předem vytvarován,

-

stroje pro balení do misek - balení výrobků do misek s možností vakuování a nadávkování inertního plynu k prodloužení trvanlivosti nebo k ochraně výrobku před okolním prostředím,

-

vakuové stroje - vakuováním a eventuálním nadávkováním inertního plynu se dociluje prodloužení trvanlivosti výrobků nebo se zajišťuje ochrana produktu před vnějším prostředím,

-

ovinovací stroje - určené pro balení palet ovinováním do průtažné polyethylenové (PE) fólie,

-

etiketovací stroje - určené pro aplikace etiket na ploché, válcové či oválné předměty jako jsou nádobky, tuby, misky, pekařské výrobky, sáčky,

-

impulzní svářecí lišty - zařízení vhodné ke svařování výrobků do sáčků z různých materiálů nebo do sáčků z vrstvených materiálů.

59

60