Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

SYSTÉMY HNOJENÍ VINIC A POUŽÍVANÉ MECHANIZAČNÍ PROSTŘEDKY

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracoval

Doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.

Radek Jankovič

Lednice 2013

1

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Systémy hnojení vinic a používané mechanizační prostředky“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne…………………………………………

Podpis diplomanta……………………………………..

2

Poděkování

Děkuji Doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za vedení a pomoc, kterou mně poskytl při zpracování této bakalářské práce.

3

OBSAH 1.

ÚVOD............................................................................................................. 1

2.

CÍL .................................................................................................................. 2

3.

LITERÁRNÍ ČÁST ........................................................................................ 3 3.1

Morfologie a fyziologie révy vinné......................................................... 3

3.1.1 Kořenový systém ................................................................................. 3 3.2

Příjem živin ............................................................................................. 7

3.2.1 Příjem živin u révového keře ............................................................... 7 3.3

Systémy hnojení vinic ........................................................................... 10

3.3.1

Organická hnojiva ................................................................................. 10

3.3.1.1 Chlévský hnůj ................................................................................. 11 3.3.1.2 Kejda ............................................................................................... 11 3.3.1.3 Močůvka ......................................................................................... 11 3.3.1.4 Sláma .............................................................................................. 12 3.3.1.5 Zelené hnojení ................................................................................ 12 3.3.1.6 Komposty........................................................................................ 12 3.3.2

Minerální hnojiva .................................................................................. 13

3.3.2.1 Dusíkatá hnojiva ............................................................................. 13 3.3.2.2 Fosforečná hnojiva.......................................................................... 15 3.3.2.3 Draselná hnojiva ............................................................................. 17 3.3.2.4 Hořečnatá hnojiva ........................................................................... 17 3.3.2.5 Vápenatá hnojiva ............................................................................ 17 3.3.2.6 Vícesložková hnojiva...................................................................... 18 3.4

Mechanizační prostředky pro hnojení ................................................... 18

3.4.1

Způsoby aplikace organických hnojiv .................................................. 19

3.4.2

Rozmetadla organických hnojiv ............................................................ 20

3.4.2.1 Traktorová rozmetadla pro plošnou aplikaci .................................. 21 3.4.2.2 Traktorová rozmetadla pro řádkovou aplikaci ................................ 22 3.4.2.3 Kypřiče pro hloubkovou aplikaci ................................................... 22 3.4.2.4 Aplikátory pro hnízdové hnojení .................................................... 23 3.4.2.5 Adaptéry pro hnojení na portálových nosičích ............................... 23 3.4.3 4.

Rozmetadla minerálních hnojiv ............................................................ 23

VYPRACOVÁNÍ ......................................................................................... 26 4

4.1

Přehled vybraných strojů....................................................................... 26

4.2

Porovnání systémů hnojení a mechanizačních prostředků.................... 47

5.

ZÁVĚR ......................................................................................................... 49

6.

SOUHRN A RESUMÉ................................................................................. 50 6.1

Souhrn ................................................................................................... 50

6.2

Resumé .................................................................................................. 50

7.

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY .......................................................... 51

8.

PŘÍLOHY ..................................................................................................... 55

5

1. ÚVOD Kvalitu révy vinné určuje množství faktorů. Jednou ze základních věcí, na které musí vinohradník myslet, je hnojení a prostředky, díky nimž aplikuje hnojiva do vinohradu. V rámci procesu hnojení můžeme aplikovat hnojiva statková nebo minerální. Je důležité, aby byla zajištěna rovnováha prvků v půdě. Účelem hnojení je tedy doplnit v půdě úbytek živin odčerpaných rostlinami, zvýšit tak její úrodnost a upravit její chemické, fyzikální a biologické vlastnosti.

Výživa a hnojení révy zajišťují rovnováhu růstu u révy vinné, její plodnost a kvalitu hroznů. Z pohledu výživy je potřeba se zaměřit na vinici jako ke komplexnímu ekosystému. Je důležité pochopit podstatné body mezi potřebou a odběrem živin, které umožňují zefektivnit výživu a hnojení révového keře. Potřeba živin je celkový příjem živin, které rostlina přijímá během vegetace. Díky těmto živinám réva vinná může vytvářet letorosty, listy, květy a plody. Potřeba hnojení je množství živin, které je nutno do půdy ve vinici dodat, tak aby byla zajištěna optimální výživa révy vinné. Obecně tedy můžeme říct, že nejlepším hnojivem pro vinice zůstává chlévská mrva, která obsahuje ty nejnutnější živiny a všestranně obohacuje půdu potravnými látkami. Tím nejvýznamnějším makroprvkem je dusík, který má velký vliv na růst a výnos hroznů a je jednou z hlavních zásobních látek, které se ukládají v kořenech. Chlévská mrva zahřívá půdu a obohacuje ji o humus, který dělá půdu kyprou, propustnou a dostatečně vlhkou. Jedno hledisko je jak hnojit a druhé čím hnojit. Ve své bakalářské práci popisuji jednotlivé mechanizační prostředky pro hnojení. Jedná se především o rozmetadla jak statkových, tak minerálních hnojiv. První rozmetadla se začala vyrábět již v 19. století kolem roku 1875 v Americe. Postupný vývoj těchto strojů dospěl až do dnešní podoby a rozmetadla se čím dál více začínají využívat v moderním vinohradnictví.

1

2. CÍL Cílem práce je popsat systémy uplatňované při hnojení vinic, zpracovat charakteristiku mechanizačních prostředků využívaných při hnojení vinic a srovnat systémy hnojení a používanou techniku z hlediska dostupnosti pro uživatele a výsledné efektivity.

2

3. LITERÁRNÍ ČÁST 3.1 Morfologie a fyziologie révy vinné Réva vinná (Vitis vinifera) má dlouhodobý vývoj. Během domestikace se vyvinula přes liánu bez úponků až po současnou podobu – jasná morfologická stavba květů, hroznů a bobulí. Révový keř se dělí na nadzemní a podzemní část. Nadzemní část se skládá z dřevnaté a zelené části keře. Podzemní část tvoří kořenový systém. (Pavloušek, 2011)

3.1.1

Kořenový systém

„Kořenový systém zabezpečuje čtyři funkce ovlivňující růst a vývoj nadzemní části révy vinné“ (Pavloušek, 2011, s. 47): - upevnění a ukotvení révového keře v půdě; - ukládání zásobních látek – sacharidů a minerálních látek; - příjem vody a živin z půdy; - tvorbu rostlinných hormonů.

Obr. 3.1 Kořenový systém vegetativně rozmnožované révy vinné

3

Réva vinná se rozmnožuje jedině vegetativně. Jedním z nejběžnějších způsobů je roubování ušlechtilých odrůd na podnože odolné k révokazu. Typ a uspořádání kořenového systému určuje způsob rozmnožování. Kořenový systém vegetativně rozmnožované révy vinné vzniká z podnožového řízku, jež vytváří kořenový kmen – délka bývá obvykle 35 – 50 cm. (Pavloušek, 2011)

Na kořenovém kmenu se vytváří tři typy kořenů – hlavní, vedlejší a povrchové (rosné). Hlavní kořeny jsou na bazální části kořenového kmene, při výsadbě by mělo být vytvořeno 3 – 5 hlavní kořenů. Tyto kořeny slouží k ukotvení a upevnění rostlin v půdě. Tyto kořeny dorůstají několika metrů, a to z důvodu příjmu vody i z hlubších vrstev půdy. Lépe se daří kořenům v kamenitých nebo písčitých půdách než v půdách s vysokým podílem jílovitých částic. (Pavloušek, 2011)

Další součástí kořenového kmene jsou vedlejší kořeny. Tyto kořeny mají největší význam a vyrůstá na nich poměrně velký objem kořenového vlášení, jež slouží pro příjem vody a živin z půdy. Díky nim pak révový keř kvalitně roste. (Pavloušek, 2011)

Třetím typem jsou povrchové nebo-li rosné kořeny. V prvních 4 letech se tyto kořeny musí pravidelně odstraňovat. (Pavloušek, 2011)

Kořenový systém přijímá živiny prostřednictvím nových kořenů. Kořeny se dělí na dvě skupiny (Pavloušek, 2011): a) Silné kořeny, které mají průměr větší než 2 mm, představují vysoký podíl kořenové biomasy, vytváří architekturu kořenového systému, transportují vody a živiny a v neposlední řadě mají za úkol fungovat jako zásobní orgán. b) Jemné kořeny, jejichž průměr je menší než 2 mm plní funkci příjmu vody a živin. Jedná se především o kořenové vlášení.

Kořenové vlášení se vyvíjí následujícím způsobem (Pavloušek, 2011): „Kořenový vrchol se skládá z kořenové čepičky a apikálního meristému, jenž zabezpečuje růst a vývoj kořene v prodlužovací zóně, která je dlouhá asi 2 mm. V kořenovém vrcholu se rovněž tvoří rostlinné hormony – gibereliny a cytokininy. Ty se vodivými pletivy přesunují do nadzemní části keře, kde se podílí na udržování 4

rovnováhy mezi podzemní a nadzemní částí keře, iniciaci květenství a vývoji bobulí. Dělení buněk, a tím i růst kořenů je naproti tomu zajišťován hormony auxiny, které se z vrcholků letorostů transportují do kořenů floémem (lýkem). Prodlužovací růst ovlivňují gibereliny. Za prodlužovací zónou kořene následuje vrstva kořenového vlášení pro příjem vody a živin. Navíc má toto vlášení schopnost uvolňovat organické látky do půdy a podílet se tak na rozvoji mikroflóry v kořenové zóně.“ (Pavloušek, 2011, s. 48)

V průměru jsou kořenové vlásky tenké, mají asi 10 µm a zaujímají až 60 % z celkové plochy kořenového systému. Největší množství se nachází v hloubce 0,3 – 0,4 m a nejtenčí kořeny jsou v hloubce 0,1 – 0,6 m, jejich funkce je příjem živin. Nové kořeny jsou v počátku růstu bílé a po pěti týdnech hnědnou a po dalších 3 – 6 týdnech zčernají. Hnědnutí kořenů značí ukončení funkce příjmu vody a živin. Přímá úměra je mezi kořenovým systémem a listovou stěnou keře. Révové keře, jež mají kvalitně vyvinuté tenké a silné kořeny v optimálním poměru, mají způsobilost vyživovat listovou stěnu a zajistit dostatečnou tvorbu zálistků, jež mají vliv na tvorbu kvalitních hroznů. (Pavloušek, 2011)

Abychom měli kvalitní hrozny je potřeba mít poměr mezi tenkými a silnými kořeny větší než 3,5. (Pavloušek, 2011)

Faktory, které ovlivňují růst a uspořádání kořenového systému (Pavloušek, 2011): - genetické vlastnosti podnožové odrůdy, - chemické a fyzikální vlastnosti půdy, - spon výsadby, - vzdálenost keřů v řadě, - pěstitelský tvar, - závlaha nebo vodní hospodaření půdy, - způsob ošetřování půdy ve vinici, - výživa a hnojení.

Růst kořenů je ovlivněn dostupností vody v půdě. V období po rašení se rozvíjí pozvolna, intenzivněji pak rostou mezi květenstvím a zaměkáním bobulí. Negativně na rozvoj kořenů působí nadměrné sucho, příliš vlhká půda a vysoký podíl travních druhů. 5

Další faktor, který může negativně působit na vývoj kořenů především v horních vrstvách půdy, je kultivace meziřadí ve vinici formou černého úhoru. Na růstu kořenů se podílí taktéž teplota půdy – minimální je 6 – 8 °C, optimální je však teplota mezi 25 – 30 °C. (Pavloušek, 2011)

Růstové látky jsou produkovány kořeny a tyto látky ovlivňují kvalitu hroznů. Například se může jednat o kyselinu abscesovou (ABA), která je ukazatelem stresu vyvolaného suchem, zasolením půdy nebo nedostatkem živin. ABA má pozitivní vliv na kvalitu antokyanových barviv a taninů v hroznech modrých odrůd. (Pavloušek, 2011)

Kořenový systém ovlivňuje od začátku výsadby révy vinné budoucí kvalitu hroznů, proto je velice důležité již od počátku o kořenovou soustavu pečovat, tzn. aby byl udržován požadovaný poměr mezi tenkými a silnými kořeny. (Pavloušek, 2011)

„Vývoj kořenů úzce souvisí s použitou podnoží. Rychleji a bujněji rostoucí podnože (Kober 5 BB, Kober 125 AA, Craciunel 2)prospívají při dostatečné vlhkosti velmi dobře, slaběji rostoucí podnože (Teleki 5C, SO 4, Binova) mají za sucha tendenci pronikat hlouběji do vrstev půdy. Kořenový systém podnoží je ovlivňován nejen půdními podmínkami, ale také genetickými vlastnostmi podnože. Podnož určuje tzv. geotropismus (růstový pohyb působením gravitace) kořenů. Následující obrázek ukazuje tři hlavní typy geotropie kořenů v závislosti na jednotlivých Vitis spp. používaných ke šlechtění podnoží.“ (Pavloušek, 2011, s. 50)

Obr. 3.2 Geotropismus kořenového systému 6

Nejznámějšími podnožemi, které se v České republice používají, jsou kříženci Vitis berlandieri x Vitis riparia. Zakořenění těchto podnoží je spíše mělčí nebo středně hluboké. Vitis rupestris má hluboké zakořenění. Zakořenění lze ve vinici upravit i sponem výsadeb. (Pavloušek, 2011)

Kořenová soustava slouží k ukládání zásobních látek, jež se podílí na mrazuodolnosti a taktéž pomáhají révovému keři v růstu od rašení do období květu. (Pavloušek, 2011)

3.2 Příjem živin Živiny jsou látky, které organismus přijímá a požaduje k projevu všech svých životních funkcí. Živiny mají základní rysy, a to jsou nezbytnost a nezastupitelnost. Pokud tyto vlastnosti nejsou v rovnováze, projevuje se to především poruchami růstu. Při výrazném nedostatku živin rostlina nemůže dokončit svůj vegetační cyklus. (Vaněk, 2007)

Z hlediska obsahu prvků v rostlině a jejich výskytu se dělí rostlinné živiny na několik skupin (Vaněk, 2007, s. 13): - makroelementy vyskytující se v rostlinách od několika desetin do desítek %. Patří sem: C, O, H, N, P, K, Ca, Mg, S, (Fe), - mikroelementy s obsahem zpravidla menším než 0,05 % (jsou často uváděny v ppm). Patří k nim: Fe, Mn, Zn, Cu, B a Mo, - prvky užitečné, jejich obsah v rostlinách může dosahovat vysokých hodnot a charakteristické pro ně je to, že je nepotřebují všechny rostlinné druhy. Patří sem např. Na, Al, Si, Cl aj.

Rozdělení rostlinných živin podle jejich fyziologických a biochemických vlastností je zobrazeno v tabulce – viz Tab. 0.1 Příloha III.

3.2.1

Příjem živin u révového keře

Rostliny přijímají živiny svými kořeny ve formě iontů. Jsou to buď anionty, např. -

NO3 , SO42-, H2PO4- aj. nebo kationty K+, NH4+, Ca2, Mg2+ aj. Jedná se o dvě fáze, kde 7

v první fázi příjmu jsou jednotlivé ionty nasorbovány na povrchu kořenů, kde se stabilizuje rovnováha mezi ionty v půdním roztoku a tzv. volným prostorem kořenů. Ve fázi dvě pronikají do vnitřního prostoru kořenů přes poloprostupnou membránu. (Vaněk, 2007)

Činitelé, kteří ovlivňují příjem živin jsou rozděleni do vnitřních (ovlivňují samotnou rostlinu) a vnějších faktorů, kam řadíme faktory klimatické, povětrnostní a půdní. (Vaněk, 2007)

Vnitřní faktory jsou určeny především dědičným základem rostliny. Podstatným prvkem rostlinného druhu je příjmová kapacita rostlin související s genetickým založením. V první řadě je dána rozvojem kořenového systému jednotlivých druhů rostlin, do kterého spadá hloubka pronikání kořenů, množství kořenového vlášení a celkový povrch kořenů. Vliv zde mají i vnější podmínky, a to půdní vlastnosti jako je zrnitost, pórovitost, pH, obsah živin a další. Zde je důležité podotknout, že především bohatý kořenový systém má předpoklady pro intenzivnější příjem živin, a to vede k lepšímu zásobování nadzemních orgánů potřebnými živinami. (Vaněk, 2007)

Dalším faktorem ovlivňující příjem živin jsou vnější faktory. Tyto faktory značně zasahují do příjmu živin i jejich využití na tvorbu výnosu a kvalitu produkce. Jak už bylo, spadají sem především povětrnostní podmínky, kde má největší vliv množství dešťových srážek a jejich rozdělení. Se zvýšenou vlhkostí půdy se obyčejně zvyšuje příjem fosforu, draslíku, boru aj., naopak pokud se zvyšuje příjem vápníku a sodíku má to za následek sucho. Zřetelně se na příjmu živin podílí také teplota – při dostatečné vlhkosti se při vyšších teplotách zvyšuje příjem živin. (Vaněk, 2007)

„Půdní podmínky a vlastnosti rozhodují o množství jednotlivých iontů v půdním roztoku a rovnováhách, které se ustalují mezi pevnou fází půdy a půdním roztokem. Jsou to hlavně hodnota pH, zrnitost, sorpční schopnost, pórovitost, obsah organických látek v půdě, biologická činnost a vlastní obsah živin.“ (Vaněk, 2007, s. 20)

„Půdní a povětrnostní podmínky zasahují do příjmu živin tak výrazně, že mnohdy působí výrazněji než vlastní hnojařské nebo agrotechnické zásahy. Schematické 8

znázornění příjmu živin rostlinami a vzájemné vztahy mezi složkami pevné fáze půdy a půdním roztokem (půdní vodou) lze znázornit takto (Vaněk, 2007, s. 20):“

rostlina C, N, P, S org. látky a mikroorganismy

Ca, Mg, K, Na původní roztok

koloidy

chemické sloučeniny a sraženiny Fe, Al, P, S, Mn, Ca, Mg, K, Na

Obr. 3.3 Schematické znázornění příjmu živin rostlinami

Nejvýznamnější živiny jsou ty, které se nacházejí v rozpustné formě v půdní vodě (roztoku), dále pak ty, které jsou sorpčně vázány v pevné fázi půdy. Dokonalý soulad je, když v půdním roztoku je jen přiměřené množství iontů. (Vaněk, 2007)

Na jílové sekundární minerály a humusové látky (půdní koloidy) se vážou vlivem převládajících záporných nábojů hlavně kationty (převážně Ca a Mg). Důležitým bodem je rovnováha iontových výměn, která je udávána mezi výměnnými kationty a půdním roztokem. Pokud se tato rovnováha poruší dochází tak k novému ustavení. Dalším bodem, který je znázorněný v tabulce, jsou chemické sloučeniny a sraženiny. Tyto složky představují významnou část pevné fáze půdy. Zde se také nachází mnoho prvků ať antropogenního původu, nebo z matečného substrátu. Do půdního roztoku se tyto prvky různě rozpouští a uvolňují. Proces uvolňování je ovlivněn jednak danými sloučeninami, ale také půdními podmínkami a vlastnostmi, zde je rozhodující pH půdy, obsah organických látek, redox potenciál, zrnitostní složení apod. Poslední záležitostí, jež je znázorněna v tabulce, jsou organické látky spolu s mikroorganismy. Živiny se

9

uvolňují prostřednictvím mineralizačních procesů, a to především C, N, P a S. (Vaněk, 2007)

„Z uvedených skutečností je zřejmé, že živiny v půdě jsou rozhodující pro zajištění výživy rostlin. Hnojením a dalšími agrotechnickými zásahy se snažíme vytvářet či udržovat potřebnou hladinu jednotlivých živin a jejich forem v půdách, aby byly zajištěny předpoklady harmonické výživy rostlin.“ (Vaněk, 2007, s. 21)

3.3 Systémy hnojení vinic Rovnováha růstu, plodnost a kvalita hroznů u révy vinné je zajišťována kvalitním hnojením. V systému hnojení má významnou úlohu hnojení statkovými hnojivy a bilancování s rostlinnými zbytky. Při špatné rovnováze vyprodukovaných organických hnojiv a jejich potřeby je možné vykrýt tuto nerovnováhu nákupem statkových hnojiv, zařazením zeleného hnojení nebo zapravením slámy. Až pak by se měla potřeba živin vyrovnávat dodávkou v minerálních hnojivech. (Syrový, 2008)

V následujících podbodech popíši dva základní způsoby hnojení, a to organické a minerální.

3.3.1 Organická hnojiva Obsah a složení organických hnojiv je z velké části odrazem živinného režimu půdy dané oblasti a způsobu ošetřování. Díky nim jsou do půdy dodávány rostlinné živiny (makroelementy i mikroelementy), organické látky, mikroorganismy, látky stimulační, růstové a hormonální. Mimo jiné mají organická hnojiva také vysokou hnojivovou hodnotu. (Vaněk, 2007)

Organická hnojiva (Vinařský obzor, 2013, číslo 2, s. 82): - podpoří růst a vývoj vinohradu, nikoliv zbrzdí - doplní – na základě přirozeného odbourání a spotřeby – úbytek organické hmoty v půdě - stabilizují (nebo lépe zvýší) obsah humusu v půdě - zabezpečí dostatek živin révě 10

- ušetří doplňování živin umělými hnojivy – hlavně dusíkem - pokryjí povrch půdy a omezí erozi - zlepší vododržnost půdy - dlouhodobě zlepší strukturu půdy a tím sníží škody způsobené pojezdy mechanismů

3.3.1.1 Chlévský hnůj Základem chlévského hnoje je chlévská mrva, která je směsí výkalů, steliva a zbytků krmiva. Druh zvířat, jejich stáří, krmení, způsob ustájení, druh a množství steliva je důležitým faktorem, který má vliv na výši produkce chlévské mrvy, obsah sušiny, organických látek a živin. (Vaněk, 2007)

Proces zrání mrvy představuje biologicko-chemické procesy, při kterém se komponenty rozkládají a přeměňují na látky jiného kvalitativního složení. (Vaněk, 2007)

3.3.1.2 Kejda Kejda se tvoří při roštovém nebo volném ustájení zvířat bez podestýlky. Je to směs pevných a tekutých výkalů hospodářských zvířat, více nebo méně zředěných vodou. Pokud je kejda kvalitní, obohacuje půdu o organické látky a snadno přijatelné živiny a tím je srovnatelná s ostatními statkovými hnojivy. V Německu, Francii a Nizozemsku zaujímá kejda významné postavení, bez výraznějších problémů se skladováním a aplikací. (Vaněk, 2007)

3.3.1.3 Močůvka „Močůvka je zkvašená moč ustájených hospodářských zvířat zředěná vodou (napájecí, splachovací, ale i dešťovou a povrchovou). Podle kvality a složení řadíme močůvku k velmi účinným dusíkato-draselným hnojivům. Dusík v močůvce je také z malé části přítomen ve formě kyseliny hipurové, močové a močoviny. V průběhu zkvašování moči se postupně tyto látky rozkládají až na amoniak. Živiny jsou v močůvce obsaženy v přijatelném stavu pro rostliny a plně využitelné ihned po hnojení.“ (web2.mendelu.cz)

11

3.3.1.4 Sláma Slámu využíváme zejména při přechodu na bezstelivové provozy nebo u farem, které se specializují na rostlinou výrobu, kde nemůžeme počítat s produkcí stájových hnojiv. Sláma obsahuje více draslíku, organických látek a má vyšší obsah sušiny než chlévský hnůj, a proto je lepší se zaorávkou slámy provést také hnojení fosforečnými a draselnými hnojivy. Jestliže použijeme slámu ke hnojení správným způsobem, zvýší se obsah trvalého humusu v půdě a zlepší se půdní struktura. Důsledkem toho jsou půdy rychleji vysychávající, vzdušnější (kypřejší), a tím jednodušeji obdělávatelné. (web2.mendelu.cz)

3.3.1.5 Zelené hnojení Zeleným hnojením rozumíme zaorávání vyprodukované rostlinné hmoty do půdy. Rostliny na zelené hnojení se pěstují v podobě podsevů, letních a ozimých meziplodin, výjimečně ve formě hlavních plodin. (Vaněk, 2007)

Zelené hnojení se podílí na odstranění půdní únavy a zlepšení struktury půdy díky prokořenění půdního horizontu. Mulčování zelené hmoty potom obohacuje půdu o organický materiál. (Pavloušek, 2011)

Rozhodujícím kritériem pro uplatnění a efektivnost zeleného hnojení je (Vaněk, 2007, s. 93): - časové hledisko – dostatečně dlouhá vegetační doba pro vysévané plodiny (asi 2 měsíce), - vláhové podmínky stanoviště, - finanční náročnost, hlavně cena osiva.

Zelené hnojení můžeme použít buď samostatně nebo ve spojení s hnojem, kejdou nebo i slámou. Biologickou činnost půdy kladně ovlivňuje zaorávka zeleného hnojení, která do půdy vnáší kvalitně rozložitelnou organickou hmotu. (Vaněk, 2007)

3.3.1.6 Komposty „Výroba této skupiny organických hnojiv je podle ČSN 46 5735 charakterizována smícháním a biologickým zráním různých látek obsahujících rozložitelné organické 12

látky a rostlinné živiny. Podle způsobu výroby je možno rozlišit komposty statkové, průmyslové a speciální. Suroviny pro výrobu kompostů se dělí na substráty minerální (zemina, rybniční bahno, zemité kaly apod.), substráty organické (odpadní biomasa ze zemědělství, odpady z dřevozpracujícího, potravinářského či papírenského průmyslu), substráty mikrobiální (chlévská mrva, kejda, močůvka, čistírenské kaly, fekálie atd.), popř. vápenaté hmoty (mleté vápence, saturační kaly). Hotový kompost musí být podle ČSN 46 5735 hnědá, šedohnědá až černá homogenní hmota drobtovité až hrudkovité struktury bez nerozpojitelných částic. Komposty jsou produktem s vysokým podílem humusových látek. Vyzrálý kompost je tudíž velice stabilní organické hnojivo, živiny v něm obsažené jsou do půdy uvolňovány velmi pomalu a nehrozí jejich vyplavování do podzemních vod.“ (web2.mendelu.cz)

3.3.2 Minerální hnojiva Jedná se o výrobky chemického průmyslu, které se vyznačují vyšším obsahem živin, obsahující jednu nebo více živin. Vyrábí se z přírodních surovin (draselné minerály, fosfáty, vápence) a původem dusíku je přímá syntéza amoniaku z dusíku a vodíku. (Vaněk, 2007)

3.3.2.1 Dusíkatá hnojiva Zásadním stavebním prvkem, který ovlivňuje růst a vývoj révy vinné je dusík. Proto je důležité hnojit minerálními dusíkatými hnojivy. Dusík se velmi dobře pohybuje v půdě a přenáší se pomocí vody. Réva vinná nejvíce žádá dusík v období kvetení a zaměkání bobulí, hnojení se proto přizpůsobuje vlhkosti půdy a jarním srážkám. (Pavloušek, 2011)

Dusíkatá hnojiva se nezapravují do půdy hloubkově, ale povrchově. (Pavloušek, 2011)

13

Tab. 3.1 Dusíkatá hnojiva a rychlost jejich působení Hnojivo

Působení

ledek vápenatý

rychle působící

síran amonný

rychle se rozpouštící

močovina

pomaleji působící

dusíkaté vápno

velmi pomalu působící

dusičnan amonný

rychle až středně rychle působící

Ledek vápenatý Dusičnan vápenatý CA(NO3)2 je účinnou složkou ledku vápenatého. Hnojivo je snadno rozpustitelné i ve velmi malém množství vody a na trhu je dostupné v granulované podobě o velikosti 1 – 4 mm, popřípadě ve formě nepravidelných destiček. Ledek vápenatý je fyziologicky zásadité hnojivo. (Vaněk, 2007)

Síran amonný Síran amonný (NH4)2SO4 obsahuje dusík ve čpavkové formě a v podobě bílých až našedlých krystalů. Síran amonný se v půdě velmi rychle rozpouští v půdní vodě a při soustavném používání síranu amonného je nutno okyselující účinek neutralizovat pravidelným vápněním. (Vaněk, 2007)

Močovina „Močovina CO(NH2)2 je amid kyseliny uhličité (karbamid). V půdě je močovina dobře pohyblivá a vlivem enzymu ureasy četných mikroorganismů a rostlinných zbytků se poměrně rychle hydrolyticky štěpí na uhličitan amonný.“ (Vaněk, 2007, s. 97)

„Podmínkou dobré účinnosti močoviny je omezení možných ztrát po hnojení. Je nutné její rychlé zapravení do půdy. Značné ztráty těkáním čpavku nastávají zejména za suchého a teplého počasí, na půdách alkalických a lehkých s malou sorpční kapacitou.“ (Vaněk, 2007, s. 98)

Dusíkaté vápno Kyanamid vápenatý CaCN2 je účinnou složkou dusíkatého vápna. (Vaněk, 2007) 14

Hnojivo obsahuje (Vaněk, 2007): - 60 % kyanamidu vápenatého, - 20 % oxidu vápenatého, - 12 % uhlíku.

Dusičnan amonný Hnojivem se dvěma formami dusíku je dusičnan amonný NH4NO3. Obě tyto formy jsou dobře využívány a s ohledem na jeho působení se ukazuje dusičnan amonný jako univerzální hnojivo. Je dodáván na trh ve formě bílých krystalků nebo granulí. (Vaněk, 2007)

3.3.2.2 Fosforečná hnojiva Dalším prvkem ovlivňující růst a vývoj révy vinné je fosfor. Tento prvek se vyznačuje velmi malou pohyblivostí v půdě, proto by se mělo provádět hnojení přímo ke kořenům. (Pavloušek, 2011)

Fosforečná hnojiva se podle rozpustnosti fosforu dělí do několika základních skupin. (Pavloušek, 2011)

Tab. 3.2 Rozdělení fosforečných hnojiv

Příklady hnojiv

Typ hnojiva

s fosforem rozpustným ve vodě

Superfosfát

s fosforem rozpustným v citranu amonném

Dikalciumfosfát

s fosforem rozpustným ve 20% kyselině citronové s fosforem rozpustným v silných kyselinách

Thomasova moučka Doloros, Donaukorn

15

Hnojiva s fosforem rozpustným ve vodě Patří sem superfosfáty jednoduché, které se vyrábí z přírodních fosfátů rozkladem kyselinou sírovou, ta uvolní z fosfátu kyselinu fosforečnou za vzniku sádry a fluorovodíku. Působením kyseliny ortofosforečné na zbývající podíl použitého fosfátu se tvoří vodorozpustný dihydrogenfosforečnan vápenatý jako účinná složka superfosfátu. Pokud tento superfosfát upravíme mletím vznikne superfosfát práškový nebo superfosfát granulovaný (tato forma je ekonomicky výhodnější, hygieničtější a má větší agrochemickou účinnost). (Škarpa, 2011)

Do této kategorie dále patří dvojitý superfosfát granulovaný a trojitý superfosfát granulovaný. (Škarpa, 2011)

Hnojiva s fosforem rozpustným v citranu amonném Sem spadají dikalciumfosfát a metafosfáty (metafosfát amonný, metafosfát draselný a metafosfát vápenatý). (Škarpa, 2011)

Hnojiva s fosforem rozpustným ve 20% kyselině citronové Základem těchto hnojiv je hydrofosforečnan vápenatý. Jsou špatně rozpustné ve vodě, ale lépe ve slabých kyselinách. (Škarpa, 2011)

Mezi hnojiva s fosforem rozpustným ve 20% kyselině citronové řadíme (Škarpa, 2011): - Thomasova moučka - Dopofos - Hyperfosfát - Hyperkorn

Hnojiva s fosforem rozpustným v silných kyselinách Zde řadíme mleté fosfáty, hyperfosfáty, dolofos, donaukorn, fosmag a kostní moučky. (Škarpa, 2011)

16

3.3.2.3 Draselná hnojiva Pohyblivost draslíku v půdě je spíše střední až nízká, naopak v rostlině velmi dobrá. Důležitý je poměr mezi draslíkem a hořčíkem – při hnojení je potřeba dbát na správný poměr mezi těmito prvky, protože při nevhodném poměru může dojít ke vzniku některých fyziologických poruch souvisejících s výživou. (Pavloušek, 2011)

Draselná hnojiva se využívají především v síranové a chloridové formě (tato forma v některých typech půd může zvýšit zasolení). Réva vinná pozitivněji přijímá formu síranovou, která působí na kvalitu hroznů (cukernatost, titrovatelné kyseliny, antokyany a taniny). Tato forma by se měla používat obzvlášť v nových výsadbách. (Pavloušek, 2011)

Hnojiva s draslíkem v chloridové formě Do této skupiny patří chlorid draselný (draselná sůl), kamex granulovaný, korn kali, kainit s hořčíkem magnesia. (Škarpa, 2011)

Hnojiva s draslíkem v síranové formě Tato kategorie hnojiv obsahuje síran draselný, patentkami (kalimagnesia). (Škarpa, 2011)

3.3.2.4 Hořečnatá hnojiva „Příjem hořčíku z půdy je ovlivněn průběhem počasí a také obsahem draslíku v půdě, jehož vysoký obsah příjem hořčíku brzdí. Při aplikaci hořečnatých hnojiv je třeba sledovat poměr k draselným hnojivům, aby byl zachován optimální vztah mezi K a Mg v půdě. Mezi hořečnatými hnojivy jsou nejpoužívanější hořká sůl, kieserit a síran hořečnatý.“ (Pavloušek, 2011, s. 259)

3.3.2.5 Vápenatá hnojiva Vápník pozitivně působí na tvorbu a růst kořenů, zvláště kořenového vlášení. Při správném množství vápníku v půdě a příznivé půdní reakci se tvoří bohatší kořenový systém, který se vyznačuje vyšší příjmovou kapacitou pro živiny. (Vaněk, 2007)

17

Vápenatá hnojiva slouží k udržování optimální hladiny přístupu vápníku v půdě a k úpravě pH. (Škarpa, 2011)

Formy vápenatých hnojiv (Škarpa, 2011): - s uhličnatou formou – mleté vápence, slíny a opuky, saturační kaly (cukrovarnická šáma), lihovarská šáma, fenolové vápno, - s žíravou formou – pálené vápno, hydraulické vápno, acetylenové vápno, - se síranovou formou – sádra, pregips (hydratovaný síran vápenatý), - s křemičitanovou formou – vysokopecní strusky (vysokopecní vápenatá struska hnojivá

mletá,

martinská

vápenohořečnatá

struska

mletá,

vápenatá

elektrostruska).

3.3.2.6 Vícesložková hnojiva Jsou skupinou hnojiv obsahující dvě a více hlavních živin. Podle počtu živin se dělí na: - dvousložková, - třísložková, - vícesložková.

K nejvýznamnějším znakům vícesložkových hnojiv patří obsah přijatelných živin a jejich vzájemný poměr. Vyrábějí se hlavně v granulované formě, která umožňuje stejnoměrnou aplikaci a jejich použití je ekonomicky výhodnější. Podle způsobu výroby vícesložkových hnojiv je dělíme na vícesložková hnojiva kombinovaná a směsná (smíšená). (www.agrokrom.cz)

3.4 Mechanizační prostředky pro hnojení Pod pojmem hnojení se rozumí doplňování živin do půdy a usměrňování výživy rostlin. Působením hnojiv dochází ke zlepšení fyzikálních, chemických a biologických vlastností půdy. (Kumhála, 2007)

18

Ve vinohradnictví je hnojení pomocí organických hnojiv charakterizováno velkým množstvím aplikovaných hmot a velkou spotřebou energie (nakládání a přeprava). (Zemánek, Burg, 2003)

„Hnojení ve vinohradnictví vykazuje několik specifik (Zemánek, Burg, 2003, s. 47): - V technologických postupech se zatravněným meziřadím poskytuje rostlinná hmota půdě stálý zdroj humusu a proto se zde uplatňuje jen hnojení průmyslovými hnojivy. - V technologických postupech s uplatněním černého úhoru se provádí hnojení hnojem nebo kompostem v tříletých cyklech v dávkách 40 – 60 t.ha-1 s požadavkem zapravení hmoty. To se provádí zaoráním nebo pomocí talířových podmítačů. - Poměr šířky meziřadí a šířky záběru umožňuje aplikovat hnojiva jedním průjezdem do více meziřadí (běžně až tři meziřadí). Závisí to na rovnoměrnosti aplikace. - Používaná rozmetadla průmyslových hnojiv lze též využít pro výsev zeleného hnojení. - Pro aplikaci minerálních hnojiv se využívá nejen rozmetadel, ale také hloubkových kypřičů.“

V předchozí kapitole jsem se zabýval rozdělením hnojiv na organická a minerální.

Hnojení organickými hnojivy je náročnější na nákladní techniku i na celkový objem hmoty (aplikuje se hlavně hnůj a komposty). Stroje, pomocí kterých aplikujeme hnojiva se nazývají rozmetadla a liší se objemem ložného prostoru a pracovním – rozmetacím ústrojím. (Zemánek, Burg, 2003)

3.4.1 Způsoby aplikace organických hnojiv Při použití organických hnojiv se musíme řídit několika zásadními pravidly, které vyplývají především z nároků vinic na výživu. Stanovení vhodné dávky hnojiva se určuje na základě půdního rozboru a podle obsahu čistých živin v hnojivu. Například 19

hnůj a kompost, jež se řadí mezi organická hnojiva, mají ve srovnání s minerálními hnojivy nižší obsah živin, a proto se aplikují ve větších dávkách. (Zemánek, Burg, 2010)

Všeobecně platí, že se hnojení provádí mimo vegetační cyklus. Výběr aplikační techniky závisí především na požadavku dodržení dávky a jejího rovnoměrného rozložení. (Zemánek, Burg, 2010)

Jednotlivé stroje jsou znázorněny viz Příloha I., Příloha II.

Způsoby aplikace organických hnojiv (Vinařský obzor, 2009, číslo 7-8): - plošná aplikace – rozvrstvení hnoje nebo kompostu po celé ploše jednoho nebo více meziřadí vinice pomocí rozmetadel se zadním rozmetáním a s jeho následným zapravením, - řádková aplikace – může se používat u hnoje nebo kompostu, je to dávkování hmoty do brázdy podél řádku v kořenové zóně a jeho zapravení přioráváním, - hloubková aplikace – prováděná pomocí hloubkových kypřičů do kořenové zóny, kde je pak granulát nebo jemný kompost dávkován kanálem v tělese slupice do hloubky 0,5 – 0,6 m, - hnízdová aplikace – nový progresivní způsob, nejčastěji se využívá kompost nebo granulát, které se dávkují k jednotlivým keřům do předvrtaných jamek vytvořených u každého keře s využitím traktorových vrtáků.

3.4.2 Rozmetadla organických hnojiv Rozmetadla hnoje slouží k dopravě, rozdrobení a rovnoměrnému rozhození hnoje po povrchu půdy. (Kumhála, 2007)

Součástí pracovního ústrojí rozmetadel je podávací ústrojí, které má za úkol rovnoměrně přisouvat materiál k rozmetacímu ústrojí. Podávací ústrojí je tvořeno nejčastěji řetězovými nebo lištovými dopravníky, které jsou uložené ve spodní části ložného prostoru. Dopravník se může pohybovat plynule nebo přerušovaně. (Zemánek, Burg, 2003) 20

Pro rozmetadla hnoje platí tyto požadavky (Zemánek, Burg, 2010, s. 106): - konstrukce ložné korby má umožnit snadné nakládání hnoje i kompostu; - objem ložné korby by měl odpovídat účelu rozmetadla a zajistit co nejefektivnější výkonnost; - rozmetací i dávkovací ústrojí má zajistit rovnoměrnost aplikace při snadném a rychlém nastavení dávky; - konstrukce rozmetadla musí umožňovat snadnou manévrovatelnou a dostatečnou přepravní rychlost; - u rozmetadel se předpokládá vysoká provozní spolehlivost a snadná údržba i čištění ložného prostoru.

3.4.2.1 Traktorová rozmetadla pro plošnou aplikaci Tato kategorie rozmetadel je nejrozšířenější skupinou a vyrábí se především jako návěsná, výjimečně jako nesená nebo přívěsná. Nejdůležitější díl rozmetadla je tvořen jednonápravovým, někdy vícenápravovým podvozkem s korbou tvořící ložný prostor, podávací a rozmetací ústrojí, pohony včetně ovládacího a seřizovacího ústrojí. (Walg, 2007) Objem ložného prostoru se pohybuje v rozmezí 1,4 – 4,5 m3. Množství, které se bude aplikovat, se nastavuje pomocí vhodné kombinace pojezdové rychlosti a rychlosti podávacího dopravníku. Pro pohyb rozmetadel po vrstevnici svažitých pozemků bývají některé konstrukce rozmetadel vybaveny stranovým vyrovnáváním. (Walg, 2007)

Podle typu rozmetacího ústrojí rozlišujeme (Friedman, 1973): - Rozmetadla s bubnovým rozmetacím ústrojím představující nejpoužívanější konstrukci. Jsou tvořeny svisle, šikmo nebo vodorovně uloženými válcovými bubny opatřenými lopatkami. Hnojivo je pak aplikováno dozadu za stroj. - Rozmetadla s talířovým (kotoučovým) rozmetacím ústrojím jsou používány především k rozmetání vápna, kompostů apod. Rozmetací ústrojí tvoří otáčející se rozmetací lopatky na rozmetacím stole nebo na rozmetacím kotouči. - Nesené nabírací rozmetadla slouží k aplikaci kompostu. Typické je pro něj hydraulicky ovládané sklopné zadní čelo umožňující nacouvání traktoru do 21

hromady kompostu a jeho nabrání. Po uzavření čela je kompost převezen do meziřadí a prostřednictvím kotoučového rozmetacího ústrojí rozmetán.

3.4.2.2 Traktorová rozmetadla pro řádkovou aplikaci Pro řádkovou aplikaci hnojiva nebo kompostu do příkmenného pásu se využívají traktorová rozmetadla pro řádkovou aplikaci do předem připravené brázdy. Rozmetadla jsou konstruovány převážně jako návěsné, méně jako nesené. Jsou vybaveny dopravníkovým nebo kotoučovým pracovním ústrojím. (Zemánek, Burg, 2010)

Dopravníkové rozmetací ústrojí je tvořeno dvojicí horizontálních frézovacích válců oddělující organickou hmotu ze zásobníku rozmetadla a posouvají ji na příčný pásový dopravník. Organická hmota je pak přisunována do strany k patám keřů nebo do předem vyorané brázdy. (Zemánek, Burg, 2010)

Kotoučové rozmetací ústrojí je tvořeno z čela korby vzadu nebo vpředu, jež je doplněno frézovacími lopatkami. Upravit dávku a částečně usměrnit směr pohybu rozmělněného dávkovaného materiálu můžeme pomocí polohovatelného krytu ústrojí. Materiál je postupně prostřednictvím posuvného dna přisouván k frézovacímu kotouči a je bočně přes kryt usměrněn do úzkého pásu ke keřům. Tyto stroje dosahují v závislosti na aplikační dávce výkonnosti od 0,4 do 0,6 ha/h. (Zemánek, Burg, 2010)

3.4.2.3 Kypřiče pro hloubkovou aplikaci Hloubkové kypřiče představují samostatnou skupinu strojů, které se používají pro aplikaci organických hnojiv přímo do požadované hloubky půdního horizontu. Hloubková aplikace se využívá při hloubkovém kypření a doporučuje se provádět v tříletých cyklech v období od července do listopadu (nejlépe po sklizni). (Walg, 2007)

Kypřiče hnojiv mají 1 – 3 (výjimečně 5) radlice a při průjezdu tvoří svislé rýhy do hloubky 0,4 – 1 m, do kterých se současně aplikuje hnojivo pomocí zásobníků a dávkovacího zařízení. (Walg, 2007)

„Vedle možnosti doplnění organické hmoty do blízkosti kořenů keřů révy vinné slouží hloubkové kypření k obnově příznivých poměrů v půdním profilu meziřadí. Jedná 22

se především o jeho dostatečné provzdušnění, které napomáhá aktivaci aerobních bakterií, a o prokypření utuženého podorničí. Velký význam především na svažitých pozemcích má i tvorba tzv. zasakovacích pásů, které s velkou účinností omezují vodní erozi. Přeřezání části kořenů zároveň příznivě působí na jejich regeneraci.“ (www.agroweb.cz)

3.4.2.4 Aplikátory pro hnízdové hnojení Aplikátory pro hnízdové hnojení mají speciální konstrukci a slouží pro nový progresivní způsob aplikace jemných kompostů nebo granulátů. Principem operace je aplikace hnojiva do vyvrtaných otvorů o průměru 100 – 150 mm do hloubky 0,6 – 0,8 m v prostoru příkmenného pásu a naplnění těchto otvorů jemným kompostem nebo granulátem. Zařízení se skládá z traktorového vrtáku neseného čelně na polohovatelném rameni, z neseného zásobníku hnojiva a z dávkovacího ústrojí. Operace je zajištěna pomocí traktorového vrtáku, který zabezpečuje podle potřeby jeho stranové nastavení včetně potřebného úhlu sklonu. Hnojivo je přiváděno ze zásobníku prostřednictvím kanálu tvořeného plastovým potrubím s kónicky se zužujícím ústím, které usnadňuje jeho nasunutí do otvoru připraveného v půdě. Pro plynulejší posun materiálu kanálem je dávkovací ústrojí doplněno ventilátorem. Tento způsob hnojení zajišťuje přísun hnojiva bezprostředně do kořenové zóny, provzdušnění, prokypření a částečnou regeneraci kořenového systému. (Zemánek, Burg, 2010)

3.4.2.5 Adaptéry pro hnojení na portálových nosičích Tyto adaptéry představují typy mechanizačních prostředků, které se využívají na hnojení vinic a mohou být upraveny pro plošnou, stranovou nebo hnízdovou aplikaci. Využívají se převážně v zahraničí, ale postupně se dostávají i do České republiky. (Zemánek, Burg, 2010)

3.4.3 Rozmetadla minerálních hnojiv Rozmetadla minerálních hnojiv se používají pro aplikaci tuhých jedno nebo vícesložkových minerálních hnojiv v práškové nebo zrnité (granulované, krystalické) podobě. Energetická náročnost a množství rozmetaného materiálu je u aplikace

23

minerálních hnojiv menší ve srovnání s aplikací organickými hnojivy. (Zemánek, Burg, 2010) Podle způsobu rozmetání se zde využívají dva principy (Zemánek, Burg, 2010): - Gravitační rozmetání – jedná se o vyhrnování hnojiva, kdy částice padají vlivem gravitace na povrch pozemku. - Odstředivé rozmetání – využívá aktivní rozmetací ústrojí, díky kterému se hnojivo rozptýlí na povrch půdy účinky kinetické energie.

Podle konstrukčního řešení se tyto rozmetadla používají při plošné, řádkové nebo hnízdové aplikaci minerálních hnojiv. Vyrábí se jako traktorová nesená s nosností cca 150 – 300 kg nebo návěsná s nosností 400 – 1000 kg. (Zemánek, Burg, 2010)

Jsou konstruovány jako adaptéry portálových nosičů a jejich rozmetací ústrojí je především pneumatické. Tyto rozmetadla jsou vyráběny s kovovým nebo plastovým zásobníkem ve tvaru násypky, která je doplněna ve vnitřním prostoru čechračem. Dalšími významnými částmi jsou dávkovací a rozmetací ústrojí, u nichž je pohon tvořen díky vývodové hřídeli traktoru nebo hydromotoru. (Zemánek, Burg, 2010)

Pracovní ústrojí těchto rozmetadel tvoří podávací ústrojí přisouvající rovnoměrně materiál k rozmetacímu ústrojí. Podávací ústrojí je tvořeno pásovým nebo šnekovým dopravníkem, který je umístěný ve dně zásobníku. (Walg, 2007)

Nejčastěji používaným ústrojím u rozmetadel je kotoučové odstředivé rozmetací ústrojí, které je tvořeno jedním nebo dvěma horizontálními kotouči s lopatkami. Hnojivo se dostane na kotouče se svislou osou rotace. Lopatky kotouče udělí částicím hnojiva potřebnou kinetickou energii a hnojivo je rozmetáno. (Walg, 2007)

Pro hnízdovou aplikaci minerálních hnojiv se využívá u rozmetadel pracovní ústrojí kombinované s mechanickým dávkováním a pneumatickou dopravou hnojiva. Výkonnost rozmetadel při hnojení vinic je závislé na stavu porostu (šířka meziřadí, délka řad, reliéf terénu, šířka úvratí), na technické úrovni strojů (šířka záběru, pracovní rychlosti, objemu zásobníků) a na podmínkách aplikace (dávka, vzdálenost místa nakládky, výkonnost nakládky). (Zemánek, Burg, 2010) 24

Hloubková aplikace tuhých nebo kapalných minerálních hnojiv se může provádět i pomocí hloubkových kypřičů, které jsou vybaveny zásobníkem a dávkovacím zařízením. Hnojivo, které je pneumaticky dávkováno pomocí dopravníkového kanálu ve slupici se ukládá do hloubky 0,6 – 0,8 m. U aplikace kapalných hnojiv se využívají hloubkové kypřiče, díky kterým je hnojivo dávkováno za pomocí čerpadla přes hadice do půdy. (Zemánek, Burg, 2010)

25

4. VYPRACOVÁNÍ

4.1 Přehled vybraných strojů V následující části je zpracován přehled vybraných strojů pro aplikaci organických a minerálních hnojiv ve vinicích. Při výběru strojů byla zohledňována především průjezdnost a agregovatelnost s traktory. Přehled je zpracován formou karty stroje s uvedením jeho technických parametrů a základního popisu.

26

Karta stroje 1 Název

TWIST 3500 alpin

Popis

Rozmetadlo hnoje určeno na svažitý terén

Značka

Pöttinger

Obr. 4.1 TWIST 3500 alpin

Tab. 4.1 Karta stroje TWIST 3500 alpin Atribut

Hodnota

Užitečná hmotnost

3.500 kg

Rozměry ložné plochy

1500 x 3200 mm

Počet svislých válců

4

Minimální šířka rozhozu

4–6m

Hmotnost

1.100 kg

Vybavení: - vzadu uložená náprava pro optimalizaci zatížení i při vyprazdňování, - čtyři svislé válce pro rovnoměrný rozhoz a tvorbu jemných částí pro přihnojování, - hydraulický pohon podlahového dopravníku s nastavením rychlosti podlahového dopravníku, - dělené bočnice, - ochranná mřížka v přední části.

27

Karta stoje 2 Název

TWIST 4001

Popis

Rozmetadlo statkových hnojiv

Značka

Pöttinger

Obr. 4.2 TWIST 4001

Tab. 4.2 Karta stroje TWIST 4001 Atribut

Hodnota


4000 kg


1700 x 3600 mm

Minimální šířka rozhozu – 2 vodorovné válce

2 – 2,5 m

Minimální šířka rozhozu – 4 svislé válce

4–7m

Hmotnost – 2 vodorovné válce

1240 kg

Hmotnost – 4 svislé válce

1310 kg

Vybavení: - čtyři svislé válce pro jemné rozdružení částic a pro rovnoměrný rozhoz v pracovním záběru, - vodorovné válce s pracovním záběrem do 3 metrů vhodné do vinic, - hydraulický pohon podlahového dopravníku s nastavením rychlosti podlahového dopravníku.

28


RUR-60

Popis


Značka

Agrostroj Pelhřimov

Obr. 4.3 RUR-60

Tab. 4.3 Karta stroje RUR-60 Atribut

Hodnota


6000 kg


3830 x 1800 mm


14 m

Hmotnost

2330 kg

Vybavení: - podací válec zkvalitňuje rozmetání, je na něm použita dvojitá šroubovice, - rozmetací stůl je dvoulopatkový s efektivním rozhozem 14 metrů, - je vybaven mechanickým pohonem řetězových dopravníků, hydraulickým posunem dna a hydraulickým zadním čelem, které umožňuje přepravu a rozmetání kašovitých materiálů.

29


RA-80

Popis


Značka

Agrostroj Pelhřimov

Obr. 4.4 RA-80

Tab. 4.4 Karta stroje RA-80 Atribut

Hodnota


8000 kg


5000 x 2000 mm


16 m

Hmotnost

3810 kg

Vybavení: - jsou koncipovány jako profesionální stroje s vzájemně oddělitelným podvozkem a korbou, - podvozek je vybaven hydraulickou odstavnou nohou umožňující jednoduchou manipulaci a odstavení i plně naloženého stroje, - korba je opatřena dvojitým podlahovým dopravníkem se čtyřmi vysoko pevnostními řetězy, posun materiálu je zajišťován hydraulicky, - rozmetaný materiál je před vstupem na rozmetací stůl zpracován dvěma podávacími válci.

30


M 1080

Popis


Značka

Bergmann

Obr. 4.5 M 1080

Tab. 4.5 Karta stroje M 1080 Atribut

Hodnota


6000 kg


4200 x 1800 mm


6–8m

Hmotnost

2235 kg

Vybavení: - rozmetadlo má kónickou celoocelovou vanu, - čtyřválcové rozmetací ústrojí, - velmi pevné tepelně zušlechtěné trhací zuby.

31


N 161 Herkules

Popis


Značka

Pronar

Obr. 4.6 N 161 Herkules

Tab. 4.6 Karta stroje N 161 Herkules Atribut

Hodnota


8200 kg


4000 x 1900 mm


12 m

Hmotnost

6000 kg

32


ADS 80

Popis


Značka

Fliegl

Obr. 4.7 ADS 80

Tab. 4.7 Karta stroje ADS 80 Atribut

Hodnota


8000 kg


4000 x 1450/2200 mm


12 m

Hmotnost

3900 kg

Vybavení: - rozmetadlo pojíždí a distribuuje materiál i ve svažitém terénu, - má svisle umístěné frézovací válce, - pracuje jak se suchým, tak i s vlhkým materiálem, - optimální rovnoměrné rozmetání se stará ojnicový sklápěcí hydraulický válec, - pohon rozmetadla zajišťuje pomocný hřídel.

33


NCR7

Popis


Značka

NC Engineering

Obr. 4.8 NCR7

Tab. 4.8 Karta stroje NCR7 Atribut

Hodnota


6000 kg


3490 x 1500 mm


16 m

Hmotnost

4500 kg

Vybavení: - spodní část rozmetadla má čtyři podlahové řetězy s proměnnou rychlostí a pozinkovanými drážkami, které umožňují posun materiálu k rotačním šnekům, - dálkové mazání ložisek, hřídele, pohonu a šneků.

34


PTU-5

Popis


Značka

Belarus

Obr. 4.9 PTU-5

Tab. 4.9 Karta stroje PTU-5 Atribut

Hodnota


5000 kg


5035 x 2250 mm


6–8m

Hmotnost

1900 kg

35


RM 12

Popis


Značka

ZDT

Obr. 4.10 RM 12

Tab. 4.10 Karta stroje RM 12 Atribut

Hodnota


7610 kg


4520 x 1900 mm


neuvedeno

Hmotnost

3840 kg

Vybavení: - rozmetadlo má dvoukotočnové rozmetací ústrojí, tři horizontální frézovací válce, - hydraulické uzavírací a dávkovací hradítko a elektrohydraulické ovládání posunu dna.

36


RM 1-070

Popis

Rozmetadlo průmyslových hnojiv

Značka

ZDT

Obr. 4.11 RM 1-070

Tab. 4.11 Karta stroje RM 1-070 Atribut

Hodnota


800 kg


1258 x 2012 mm

Objem zásobníku

0,8 m3

Hmotnost

290 kg

Vybavení: - ekonomický model, - jednoduchá údržba, - nerezové rozmetací lopatky.

37


AXIS 20.1

Popis


Značka

Kuhn

Obr. 4.12 AXIS 20.1

Tab. 4.12 Karta stroje AXIS 20.1 Atribut

Hodnota


neuvedeno

Šířka nádrže bez nápravy

2400 mm


12 – 28 m

Hmotnost

295 kg

Vybavení: - rovnoměrné dávkování po celé šířce pracovního záběru – regulační zařízení CDA®, - nastavení aplikační dávky systémem DFC, díky kterému v zásobníků zůstává minimum zbytků a dobře se čistí, - elektronický ovládací terminál Quantron A pro dávkování aplikačního množství v závislosti na pojezdové rychlosti.

38


ZA-XW Perfect 502

Popis


Značka

Amazone

Obr. 4.13 ZA-XW Perfect 502

Tab. 4.13 Karta stroje ZA-XW Perfect 502 Atribut

Hodnota


1000 kg


1420 x 1070 mm


10 – 18 m

Hmotnost

194 kg

Vybavení: - úzký zásobník s velmi strmými stěnami násypek a nízkou výškou plnění, - objem od 500 do 700 litrů a pracovní záběry od 10 do 18 metrů a 2 až 5 metrů s nastavitelným zařízením na řádkové rozmetání.

39


SDA 500

Popis


Značka

Agrex

Obr. 4.14 SDA 500

Tab. 4.14 Karta stroje SDA 500 Atribut

Hodnota


800 kg

Objem zásobníku

0,5 m3


neuvedeno

Hmotnost

154 kg

Vybavení: - rozmetadlo má tříbodové uchycení, - možnost omezení rozhozu pouze kmenům, - nerezový disk i lopatky.

40


MDS 55

Popis


Značka

Rauch

Obr. 4.15 MDS 55

Tab. 4.15 Karta stroje MDS 55 Atribut

Hodnota


1800 kg

Objem zásobníku

0,5 m3


1080 x 1080 mm

Hmotnost

190 kg

Vybavení: - stabilní robustní bezúdržbová převodovka, - pomalu rotující čechrač hnojiva, - komfortní dávkování, - kryty rozmetacích disků z ušlechtilé oceli, - řádkový adaptér.

41


N039/1 MX

Popis


Značka

AGROMET

Obr. 4.16 N039/1 MX

Tab. 4.16 Karta stroje N039/1 MX Atribut

Hodnota


500 kg


1750 x 990 mm


10 – 12 m

Hmotnost

235 kg

Vybavení: - rám se závěsným systémem, nákladní skříň, síta umístěná v nákladní skříni. - pohon rozmetacích talířů a míchadel, - mechanismus regulace rozmetání, - hydraulická nebo mechanická instalace k otevírání dávkovacích otvorů ve dně skříně. 42


L1 base

Popis


Značka

Bogballe

Obr. 4.17 L1 base

Tab. 4.17 Karta stroje L1 base Atribut

Hodnota


neuvedeno

Objem zásobníku

0,55 m3


1200 x 1250 mm


10 – 12 m

Hmotnost

500 kg

Vybavení: - nejmenší typ dvoukotoučových nesených rozmetadel, - technologie Trend umožňuje veškerý komfort ovládání i přesnost aplikace, - hydraulické ovládání hradítek, ochranné zástěrky, síta a kloubový hřídel.

43


RotaFlow RO-C

Popis


Značka

Vicon

Obr. 4.18 RotaFlow RO-C

Tab. 4.18 Karta stroje RotaFlow RO-C Atribut

Hodnota


neuvedeno


1760 x 900 mm


9 – 18 m

Hmotnost

neuvedeno

Vybavení: - ovládání manuální nebo hydraulické, - kloubový hřídel se spojkou proti přetížení, - rozmetací ústrojí, šroubové spoje a hydraulické koncovky z nerezu, - robustní pyramidové síto, - testovací box pro zjišťování vlastností hnojiva.

44


SIEW XL 600

Popis


Značka

Akpil

Obr. 4.19 SIEW XL 600

Tab. 4.19 Karta stroje SIEW XL 600 Atribut

Hodnota


neuvedeno

Objem zásobníku

0,6 m3


10 – 24 m

Hmotnost

200 kg

45


PRODAG CONE P-800-2

Popis


Značka

Prodag

Obr. 4.20 PRODAG CONE P-800-2

Tab. 4.20 Karta stroje PRODAG CONE P-800-2 Atribut

Hodnota


neuvedeno


neuvedeno


12 – 18 m

Hmotnost

neuvedeno

Vybavení: - dvoukotoučové rozmetadlo se sítem a kardanem + nerez talíř, - nastavitelná geometrie lopatek, - oboustranný ovládací mechanismus, - komaxitovaná povrchová ochrana, - hydraulické ovládání dávkování.

46

4.2 Porovnání

systémů

hnojení

a

mechanizačních

prostředků V současné době existuje na trhu široká nabídka vinohradnické techniky, která pěstitelům révy vinné umožňuje usnadnění a zefektivnění práce. Otázkou je samotný výběr mechanizačních prostředků. Co se týká hnojení a aplikace hnojiv existuje taktéž nepřeberné množství různých rozmetadel organických a minerálních hnojiv. Je potřeba se zaměřit na technické parametry, velikost obhospodařované plochy s jeho výkonností, spotřebou energie i s požadavky na agregovatelnost. Než začneme aplikovat hnojiva do půdy je potřeba stanovit vhodnou dávku hnojiva, a to na základě půdního rozboru – počítá se podle obsahu čistých živin v hnojivu. Výběr vhodného termínu aplikace je ovlivněn pěstitelským postupem. Hnojení se provádí mimo vegetační cyklus. Je nutné zvážit také možnosti a způsoby dokonalého zapravení organického hnojiva do půdy. Hnojení organickými hnojivy zůstává zatím na okraji zájmu. Důvodem je nedostatek statkových hnojiv, jelikož je čím dál méně zemědělských podniků, které tyto hnojiva produkují. Vhodné řešení představuje výroba granulátů organických hnojiv, které samy o sobě znamenají výrazné zlepšení aplikovatelnosti. Výhodou u organických hnojiv je, že dodávají do půdy rostlinné živiny, organické látky, mikroorganismy, látky stimulační, růstové a hormonální obsahují velké množství živin, které zaručují kvalitní růst. Mimo jiné mají organická hnojiva také vysokou hnojivovou hodnotu. Nejčastěji využívaným hnojivem je statkový hnůj. Pokud zemědělský podnik neprodukuje dostatečné množství organických hnojiv vzniká nerovnováha, kterou musí vykrýt nákupem statkových hnojiv, tím se zvyšují náklady. Jestliže není možný nákup statkových hnojiv je potřeba dodat živiny jiným způsob. A zde přicházejí na řadu minerální hnojiva. Z hlediska dostupnosti pro uživatele jsou k dostání v prodejnách se zaměřením na zemědělskou výrobu. Jedná se o výrobky chemického průmyslu, které se vyznačují vyšším obsahem živin. Jedním z důležitých prvků je např. dusík, který ovlivňuje růst a vývoj révy vinné. Výhodou využívání minerálních hnojiv je jejich snadná dostupnost na trhu. Naopak musíme tyto hnojiva nakupovat, což se odráží v nákladech firmy.

47

Volba aplikační techniky podléhá zejména dodržení dávky a jejího rovnoměrného rozložení v aplikovaném úseku. Jak organická tak minerální hnojiva je nutno aplikovat prostřednictvím mechanizačních prostředků. Pokud se zaměříme na rozmetadla organických hnojiv, tak jejich největší nevýhodu pro uživatele je vysoká pořizovací cena, avšak dostupnost je dobrá. Návratnost těchto strojů má dlouhodobý charakter, proto je efektivita využívání nízká. Dalšími faktory proč se tyto rozmetadla málo využívají je např. šířka meziřadí, nedostatek organických hnojiv a nutnost stroje (traktor). Na druhou stranu pro dynamický rozvoj podniku jsou potřebné. Dostupnost rozmetadel minerálních hnojiv je pro uživatele snadná. Jejich pořízení je méně nákladné oproti rozmetadlům organických hnojiv. Současná rozmetadla minerálních hnojiv již nejsou pouhými zásobníky s regulovatelným výpadovým otvorem a dvojicí kotoučů. Moderní technika a elektronika již vstoupila i do těchto strojů a přispívá nejen k příjemnější a snadnější obsluze, ale také k přesné aplikaci a úsporám hnojiv. V posledních letech se na trhu objevily adaptéry pro hnojení nesené na multifunkčních portálových nosičích. Jsou vhodné pro aplikaci kompostu nebo strukturních organických hnojiv. Z konstrukčního hlediska jsou řešeny jako dvojice samostatných zásobníků, které umožňují při průjezdu stroje aplikovat organická hnojiva současně do dvou meziřadí.

48

5. ZÁVĚR V bakalářské práci jsem popsal morfologii a fyziologie révy vinné, příjem živin, rozebírám systémy uplatňované při hnojení vinic a charakteristiku mechanizačních prostředků využívaných při hnojení vinic. Vlastní práci popisuji ve čtvrtém bodě, kde jsem vytvořil karty 20ti strojů. Karty obsahují popis jednotlivých typů rozmetadel, včetně jejich parametrů. Tyto karty poskytují informace soustředěné v jedné databázi a umožňují přehled strojů (rozmetadel) od různých výrobců. Srovnávám systémy a používanou techniku z hlediska dostupnosti pro uživatele a výsledné efektivity. Vývoj za posledních deset let potvrzuje nahrazování ruční práce moderními a výkonnými mechanizačními prostředky, které vedou k efektivitě jejich využívání a pro uživatele jsou snadno dostupné.

49

6. SOUHRN A RESUMÉ

6.1 Souhrn Cílem bakalářské práce bylo popsat systémy hnojení vinic a používané mechanizační prostředky. Teoretická část obsahuje morfologii a fyziologii révy vinné, příjem živin révy vinné, systémy hnojení (organická a minerální hnojiva) a mechanizační prostředky (rozmetadla organických a minerálních hnojiv).

Klíčová slova Hnojení vinic, mechanizační prostředky, organická hnojiva, minerální hnojiva.

6.2 Resumé The aim of this thesis was to describe fertilization systems of vineyards and used machinery. The theoretical part includes the morphology and physiology of the vine, vine nutrient intake systems, fertilization system (organic and mineral fertilizers) and machinery (spreaders of organic and mineral fertilizers).

Keywords Fertilizing vineyards, machinery, organic fertilizers, mineral fertilizers.

50

7. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Knihy: FRIEDMAN, M. Zemědělské stroje I. SZN Praha: 1973. 362 s. KUMHÁLA, F. a kol. Zemědělská technika: stroje a technologie pro rostlinnou výrobu. 1. vyd. v Praze: Česká zemědělská univerzita, 2007. 426 s. ISBN 978-80-213-1701-7. PAVLOUŠEK, P. Pěstování révy vinné: moderní vinohradnictví. Praha: Grada Publishing, 2011. 336 s. ISBN 978-80-247-3314-2. SYROVÝ, O. a kol. Doprava v zemědělství. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2008. 248 s. ISBN 978-80-86726-30-4. VANĚK, V. a kol. Výživa polních a zahradních plodin. Praha: Profi Press, 2007. 176 s. ISBN 976-80-86726-25-0. WALG, G. Taschenbuch der Weinbautechnik. Kaiserslautern: Rohr-Druck, 2007. 620 s. ISNB 978-3-92115678-0. ZEMÁNEK, P.; BURG, P. Speciální mechanizace: mechanizační prostředky pro vinohradnictví. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 93 s. ISBN 80-7157-739-1. ZEMÁNEK, P.; BURG, P. Vinohradnická mechanizace. Olomouc: Vydavatelství Baštan, 2010. 220 s. ISBN 978-80-87091-14-2.

Internet: (2013-03-31) (2013-04-06) (2013-04-13)

Internetové stránky použité při vyhledávání jednotlivých rozmetadel (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) 51

(2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28) (2013-04-28)

Časopisy: Vinařský obzor, 2013, číslo 2, ročník 106/2013, s. 82. ISSN 1212-7884. Vinařský obzor, 2009, číslo 7-8, ročník 102/2009, s. 82. ISSN 1212-7884.

Prezentace: Minerální hnojiva, Škarpa Petr

52

Seznam tabulek Tab. 3.1 Dusíkatá hnojiva a rychlost jejich působení

14

Tab. 3.2 Rozdělení fosforečných hnojiv

15

Tab. 4.1 Karta stroje TWIST 3500 alpin

27

Tab. 4.2 Karta stroje TWIST 4001

28

Tab. 4.3 Karta stroje RUR-60

29

Tab. 4.4 Karta stroje RA-80

30

Tab. 4.5 Karta stroje M 1080

31

Tab. 4.6 Karta stroje N 161 Herkules

32

Tab. 4.7 Karta stroje ADS 80

33

Tab. 4.8 Karta stroje NCR7

34

Tab. 4.9 Karta stroje PTU-5

35

Tab. 4.10 Karta stroje RM 12

36

Tab. 4.11 Karta stroje RM 1-070

37

Tab. 4.12 Karta stroje AXIS 20.1

38

Tab. 4.13 Karta stroje ZA-XW Perfect 502

39

Tab. 4.14 Karta stroje SDA 500

40

Tab. 4.15 Karta stroje MDS 55

41

Tab. 4.16 Karta stroje N039/1 MX

42

Tab. 4.17 Karta stroje L1 base

43

Tab. 4.18 Karta stroje RotaFlow RO-C

44

Tab. 4.19 Karta stroje SIEW XL 600

45

Tab. 4.20 Karta stroje PRODAG CONE P-800-2

46

Tab. 0.1 Rozdělení rostlinných živin podle jejich fyziologických a biochemických vlastností

58

53

Seznam obrázků Obr. 3.1 Kořenový systém vegetativně rozmnožované révy vinné

3

Obr. 3.2 Geotropismus kořenového systému

6

Obr. 3.3 Schematické znázornění příjmu živin rostlinami

9

Obr. 4.1 TWIST 3500 alpin

27

Obr. 4.2 TWIST 4001

28

Obr. 4.3 RUR-60

29

Obr. 4.4 RA-80

30

Obr. 4.5 M 1080

31

Obr. 4.6 N 161 Herkules

32

Obr. 4.7 ADS 80

33

Obr. 4.8 NCR7

34

Obr. 4.9 PTU-5

35

Obr. 4.10 RM 12

36

Obr. 4.11 RM 1-070

37

Obr. 4.12 AXIS 20.1

38

Obr. 4.13 ZA-XW Perfect 502

39

Obr. 4.14 SDA 500

40

Obr. 4.15 MDS 55

41

Obr. 4.16 N039/1 MX

42

Obr. 4.17 L1 base

43

Obr. 4.18 RotaFlow RO-C

44

Obr. 4.19 SIEW XL 600

45

Obr. 4.20 PRODAG CONE P-800-2

46

Obr. 0.1 Hnízdová aplikace kompostu

56

Obr. 0.2 Adaptér pro hnojení organickými hnojivy nesené na multifunkčním 56

nosiči Obr. 0.3 Adaptér pro hnojení organickými hnojivy nesené na multifunkčním nosiči

56

Obr. 0.4 Traktorové nesené rozmetadlo pro hnízdovou aplikaci minerálních hnojiv

57

Obr. 0.5 Hloubkový kypřič s přihnojováním

57


57 54

8. PŘÍLOHY

55

PŘÍLOHA I.

Obr. 0.1 Hnízdová aplikace kompostu

Obr. 0.2 Adaptér pro hnojení organickými hnojivy nesené na multifunkčním nosiči

Obr. 0.3 Adaptér pro hnojení organickými hnojivy na multifunkčním nosiči 56

PŘÍLOHA II.

Obr. 0.4 Traktorové nesené rozmetadlo pro hnízdovou aplikaci minerálních hnojiv



57

PŘÍLOHA III. Tab. 0.1 Rozdělení rostlinných živin podle jejich fyziologických a biochemických vlastností Živina

Skupina

Příjem a transport

Fyziologické a biochemické vlastnosti

C H O

Příjem ve formě plynné (CO2 Nejdůležitější stavební kameny nebo O2), možnost příjmu C také organických molekul ve formě jako HCO3, voda

N S P B Si

Příjem v oxidovaných formách (fosfáty, nitráty, nitrity, sulfáty, boritany, křemičitany). Dusík přijímán rovněž v redukované formě jako NH4+. Živiny jsou transportovány v rostlině buď jako anorganické ionty, nebo ve vazbě do organických molekul.

Důležité stavební kameny organických látek. NO3- a SO42jsou před vazbou na uhlíkaté řetězce org. sloučenin redukovány a vázány homeopolární vazbou. Volné elektronové páry atomů N a S umožňují vytváření chelátových vazeb. Fosforečnany, boritany a křemičitany se neredukují a vytvářejí s OH skupinami organických molekul (hlavně s cukry) estery.

Jsou přijímány jako kationty (K+, Na+, Mg2+ a Ca2+) a také v rostlině jako kationty transportovány.

Většinou jsou poutány sorpčně na organické látky, odkud mohou být vzájemně vytěsňovány. Ca a Mg mohou vstupovat do chelátových vazeb, přičemž Mg může v této vazbě vystupovat jako aktivátor enzymů.

Jsou přijímány jako kationty nebo v chelátové vazbě, výjimkou je Mo, který je přijímán jako MoO42-.

Tvoří převážně kovové složky enzymů, přičemž je významná právě schopnost vstupovat do chelátových vazeb, které umožňují specifické vymezení účinnosti enzymů. Významná je také možnost změny mocenství, která přenosem elektronů umožňuje rovněž průběh enzymatických reakcí.

K Na Mg Ca

Fe Mn Cu Zn Mo

nekovy

alkalické kovy a kovy alkalických zemin

těžké kovy

58

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Recommend Documents