Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Trestná činnost související s podnikáním Bakalářská práce
JUDr. Hana Kelblová, Ph.D.
Dominika Pšurná
Vedoucí práce
Zpracovatelka bakalářské práce
2010
Ráda bych na tomto místě poděkovala vedoucí mé práce paní JUDr. Haně Kelblové, Ph. D. za poskytnuté připomínky, důležité rady a odborné vedení.
Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci vyřešila samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu. V Brně 6. 1. 2010
...........................................................................
Abstrakt Pšurná, D. Trestná činnost související s podnikáním. Bakalářská práce. Brno, 2010 Tato bakalářská práce je věnována problematice vzniku a následku trestné činnosti v podnikání podle trestního zákona. V literárním přehledu práce jsou uvedeny druhy trestných činů proti měně a trestných činů daňových, jejich vznik následné potrestání. Praktická část je pojata jako rozbor trestního spisu z Okresního soudu v Hodoníně, který popisuje trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby. Nalezneme zde obžalobu, usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, rozsudek Okresního soudu v Hodoníně, odvolání obžalovaného do rozsudku Okresního soudu v Hodoníně, zamítnutí odvolání Krajským soudem v Brně a odůvodnění zamítnutí, předpis nákladů trestního řízení a dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Klíčová slova: Trestní zákon, trestné činy hospodářské, trestné činy proti měně a trestné činy daňové, zkrácení daně, poplatku a jiné podobné povinné platby. Pšurná, D. Criminal aktivity incidental with business. Bachelor thesis. Brno, 2010 This bachelor thesis deals with the issue of inception and result of criminal acitivty in business according to the penal code. In literature abstrakt of this thesis are mentioned the sorts of criminal acts against currency and tax criminal acts, inception of this crime acts and their subsequently punishment. Practical part is analysis of crime dokument from distrikt court in Hodonín, which describes criminal act of shortening of tax, charge and else similarly obligatory payment. We can find here an indictment, a resolve from organ for detection corruption and financial kriminality, a sentence of distrikt court in Hodonín, a rescission to the sentence of distrikt court in Hodonín, a dispproval of rescission from regional court in Brno and a rationale, a ruling of court costs and a motions to the highest court in Brno. Key words: Penal code, economical crime acts, criminal acts against currency and tax criminal acts, shortening of tax, charge and else similarly obligatory payment.
OBSAH 1. Úvod práce......................................................................................................- 7 2. Cíl a metodika práce .......................................................................................... 8 3. Rozdělení trestních činů v podnikání ................................................................ 9 4. Trestné činy proti měně a trestné činy daňové ............................................... 10 4.1 Trestné činy proti měně.............................................................................. 10 4.1.1 Padělání a pozměňování peněz ............................................................. 11 4.1.2 Udávání padělaných a pozměněných peněz.........................................12 4.1.3 Výroba a držení padělatelského náčiní.................................................12 4.1.4 Ohrožování oběhu tuzemských peněz ..................................................13 4.1.5 Padělání a pozměňování známek .........................................................14 4.2 Trestné činny daňové ..................................................................................15 4.2.1 Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti.................................................16 4.2.2 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti ................................17 4.2.3 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby............................19 4.2.4 Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží ............................... 24 4.2.5 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení ......................... 25 5. Nový trestní zákon ........................................................................................... 28 5.1 Trestné činy proti měně a platebním prostředkům ................................... 28 5.1.1 Padělání a pozměnění peněz ................................................................ 29 5.1.2 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku ...................................................................................................................... 29 5.1.3 Udávání padělaných a pozměněných peněz ........................................ 30 5.1.4 Výroba a držení padělatelského náčiní................................................ 30 5.1.5 Neoprávněná výroba peněz.................................................................. 30 5.1.6 Ohrožování oběhu tuzemských peněz ..................................................31 5.2 Trestné činy daňové, poplatkové a devizové...............................................31 5.2.1 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby ................................31 5.2.2 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby ...............................................................................................31 5.2.3 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení ......................... 32
5.2.4 Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží ...................................................................................................................... 32 5.2.5 Padělání a pozměnění předmětů k označení zboží pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti ............................ 32 5.2.6 Padělání a pozměnění známek ............................................................ 33 5.2.7 Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství 33 6. Praktická část .................................................................................................. 34 6.1 Obžaloba ..................................................................................................... 34 6.2 Usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality .................... 36 6.3 Rozsudek Okresního soudu v Hodoníně ................................................... 38 6.4 Předpis nákladů trestního řízení.................................................................41 6.5 Odvolání k rozsudku Okresního soudu v Hodoníně.................................. 42 6.6 Zamítnutí odvolání Krajským soudem v Brně a odůvodnění zamítnutí... 43 6.7 Dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně ........................................................ 44 7. Náklady soudu.................................................................................................. 46 7.1 Náklady civilního řízení .............................................................................. 46 7.2 Náklady obhajoby ex offo ........................................................................... 47 7.3 Náklady trestního řízení............................................................................. 47 8. Závěr................................................................................................................. 48 9. Zdroje ............................................................................................................... 50 10. Přílohy ............................................................................................................ 52
1. Úvod práce Tato bakalářská práce se zabývá problematikou trestné činnosti, která se může vyskytnout v podnikání, zejména trestnými činy, které tvoří třetí oddíl hlavy druhé zvláštní části trestního zákona – trestné činy hospodářské. Tímto tématem jsem se rozhodla zabývat především proto, že významně ovlivňuje národní hospodářství České republiky tím, že jsou státu omezeny příjmy z daní a poplatků. Neplacení daní a poplatků je nežádoucí i z hlediska konkurence, kdy se podnikatelé a firmy, které řádně platí daně a poplatky, dostávají do nevýhody oproti neplatícím, kterým zůstanou finanční prostředky z neodvedených daní a poplatků pro další financování nebo osobní potřebu. Z těchto uvedených faktů je zřejmé, že tato nelegální činnost je pro společnost nebezpečná. V mé práci jsem vycházela z trestního zákona č. 140/1961 Sb., který je v praxi užíván od 1. 1. 1962 a doznal bezmála 70 novelizací. Tento zákon je platný do 31. 12. 2009. Od 1. 1. 2010 jej po 47 letech účinnosti nahradí nový trestní zákoník - zákon č. 40/2009 Sb., který výrazně mění a modernizuje české trestní právo, a kterému se v mé práci budu také věnovat při jeho srovnávání se starým zákonem. V části trestního zákona, kterou se zabývám v této práci, tedy trestné činy proti měně a trestné činy daňové, došlo k rozdělení tohoto oddílu na dva nové oddíly, a to trestné činy proti měně a platebním prostředkům a další oddíl se bude nazývat trestné činy daňové, poplatkové a devizové. Mezi trestnými činy proti měně a platebním prostředkům se nachází dva nové trestné činy: neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku a dále neoprávněná výroba peněz. U trestných činů daňových, poplatkových a devizových žádný nový nepřibyl, jen se přejmenoval trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociálním zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti na trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby.
-7-
2. Cíl a metodika práce Cílem této bakalářské práce je blíže rozebrat problematiku trestných činů hospodářských – trestných činů proti měně a trestných činů daňových s ohledem na jejich rozdělení do těchto dvou skupin a vysvětlit je nejen pomocí trestního zákona č. 140/1961 Sb., ale také poukázáním na jejich podobu v praxi. V literárním přehledu jsem uvedla všechny trestné činy hospodářské a pak se blíže zaměřila na trestné činy proti měně a trestné činy daňové. Rozebrala jsem jejich skutkové postaty a jim odpovídající tresty pomocí trestního zákona, a také podle dalších dostupných zdrojů, aby bylo blíže jasné, jaké činnosti k těmto činům spadají. Dále jsem provedla srovnání aktuálního trestního zákona s novým trestním zákonem, který nabude účinnosti 1. 1. 2010. V praktické části se nachází rozbor spisu z Okresního soudu v Hodoníně, zejména tyto jeho části: obžaloba, usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality, rozsudek Okresního soudu v Hodoníně, odvolání obžalovaného k rozsudku Okresního soudu v Hodoníně, zamítnutí odvolání Krajským soudem v Brně a odůvodnění zamítnutí, předpis nákladů trestního řízení a dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Dále uvádím i vybrané soudní náklady, a to náklady civilního řízení, obhajoby a trestního řízení. Metodika práce spočívala ve studiu právních předpisů, zejména trestního zákona a další dostupné literatury týkající se problematiky trestných činů, trestního řízení apod. Dále jsem rozebrala spis týkající se trestného činu podle § 148 trestního zákona, tedy trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby, patřící podle mého názoru mezi nejčastěji páchané trestné činy z trestných činu hospodářských, které jsou projednávány Okresním soudem v Hodoníně a které jsou společensky nejnebezpečnější z hlediska nákladů zatěžujících soudní rozpočet, ale také z hlediska škod jimi vzniklých, které jsou podle Tab. 1 uvedené v Příloze 1 opravdu vysoké. V Příloze 1 nalezneme i srovnání celkové výše škod s výší škod zajištěných, ze kterého vyplývá, že zajištěno není ani 5 % celkové částky, pokud se podaří vůbec něco zajistit. Řešení, spočívající ve snížení počtu spáchaných trestných činů a tím i nákladů a škod jimi způsobených, je možné nalézt v již zmiňované nové úpravě trestního zákona. -8-
3. Rozdělení trestních činů v podnikání Toto rozdělení je provedeno podle zákona č. 140/1961 Sb. – trestní zákon, hlava druhá – trestné činy hospodářské •
Trestné činy proti hospodářské soustavě -
Neoprávněné podnikání (§ 118)
-
Neoprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry (§ 118a)
-
Poškozování spotřebitele (§ 121)
-
Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou (§ 124)
-
Porušování
předpisů
o
nakládání
s kontrolovaným
zbožím
a technologiemi (§ 124a – 124c) -
Porušování předpisů o zahraničním obchodu s vojenským materiálem (§ 124d – 124f)
•
•
Trestné činy proti hospodářské kázni -
Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění (§ 125)
-
Porušení povinnosti v insolvenčním řízení (§ 126)
-
Porušování závazných pravidel hospodářského styku (§ 127)
-
Zneužívání informací v obchodním styku (§ 128)
-
Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě (§ 128a – 128c)
-
Vystavení nepravdivého potvrzení (§ 129)
-
Poškozování finančních zájmů Evropských společenství (§ 129a)
Trestné činy proti měně a trestné činy daňové -
Padělání a pozměňování peněz (§ 140)
-
Udávání padělaných a pozměněných peněz (§ 141)
-
Výroba a držení padělatelského náčiní (§ 142)
-
Ohrožování oběhu tuzemských peněz (§ 144)
-
Padělání a pozměňování známek (§ 145)
-
Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti (§ 145a)
-
Porušení zákazu v době nouzového stavu v devizovém hospodářství (§ 146)
-
Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na úrazové pojištění, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti (§ 147)
-9-
•
-
Zvláštní ustanovení o účinné lítosti (§ 147a)
-
Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby (§ 148)
-
Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží (§ 148a)
-
Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení (§ 148b)
Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právům souvisejícím s právem autorským a proti právům k databázi -
Nekalá soutěž (§ 149)
-
Porušování
práv
k ochranné
známce,
obchodnímu
jménu
a chráněnému označení původu (§ 150) -
Porušování průmyslových práv (§ 151)
-
Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi (§ 152)
4. Trestné činy proti měně a trestné činy daňové Tyto trestné činy tvoří třetí oddíl hlavy druhé zvláštní části trestního zákona, tedy trestné činy hospodářské.
4.1 Trestné činy proti měně Jejich skutkovými podstatami jsou zároveň plněny určité mezinárodní závazky České republiky vyplývající zejména z Úmluvy o potírání penězokazectví ze dne 20. 4. 1929 publikované pod č. 15/1932 Sb., proto je zde trestním postihem chráněna nejen domácí měna, ale též cizozemské peníze, platební prostředky a cenné papíry.1 Nebezpečnost trestných činů proti měně pro podnikatelskou sféru vyplývá především ze skutečnosti, že se z různých důvodů (také vzhledem k uvedené činnosti podvodného charakteru) nedaří rychleji zavádět moderní formy bezhotovostních plateb, a proto část podnikatelů požaduje za dodané zboží nebo služby zásadně peníze v hotovosti a používání hotových peněz má stále velký význam. To je pak spojeno s mnoha dalšími riziky Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 392. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
1
- 10 -
vyplývajícími z potřeby manipulovat se značnými peněžními hotovostmi a mimo jiné je tak poskytován prostor pro padělání a pozměňování peněz a pro udávání padělaných a pozměňovaných peněz do oběhu.
4.1.1 Padělání a pozměňování peněz Trestný čin padělání a pozměňování peněz spáchá: a) kdo sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze, nebo kdo takové peníze přechovává, nebo b) kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé. Za to může být pachatel potrestán v případě uvedeném jako a) trestem odnětí svobody na 2 léta až 8 let, v případě uvedeném jako b) trestem odnětí svobody na 5 let až 10 let. Jde o dvě skutkové podstaty, které mají ještě další dvě alternativy. Ochrana
je
poskytována
českým
i
cizozemským
penězům
v souladu
s mezinárodní ústavou o penězokazectví je pachatelem ten, kdo: a) sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze jakýmkoliv způsobem nabytí, tedy jinak, než vlastním paděláním či pozměněním, b) přechovává padělané nebo pozměněné peníze, čili s nimi jakkoliv disponuje, pokud nejde o vlastní padělání či pozměnění. Padělanými penězi jsou české nebo cizozemské peníze, které byly padělány. Jsou to jakékoliv napodobeniny, které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání, třeba jen za určitých okolností zaměněny s pravými penězi a dostat se tak do oběhu. Padělání je úplné vyhotovení peněz bez oprávnění a s cílem, aby vypadaly jako pravé. Pozměněnými penězi jsou české nebo cizozemské peníze, které byly pozměněny. Pozměněním je provedení změny na pravých penězích vzatých z oběhu tak, aby se podobaly penězům vyšší hodnoty, např. sestavením bankovky z částí jiných pravých peněz.2
Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 393. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
2
- 11 -
Pachatelem je ten, kdo: a) padělá nebo pozmění peníze v úmyslu je udat jako pravé, platné nebo jako peníze vyšší hodnoty a při tom nezáleží na tom, zda se mu peníze podaří udat, b) padělané nebo pozměněné peníze udá – jakkoli je odevzdá jako pravé. Přísnější postih v podobě trestu odnětí svobody na 10 až 15 let hrozí tomu, kdo spáchá trestný čin padělání a pozměňování peněz jako člen organizované skupiny nebo ho spáchá ve značném rozsahu (rozhoduje o tom počet a nominální hodnota padělaných nebo pozměněných peněz a zda je případ ojedinělý, nebo jde o soustavné jednání). Trestným činem je i nepřekážení trestného činu padělání a pozměňování peněz a stejně tak je trestným činem i neoznámení téhož trestného činu.
4.1.2 Udávání padělaných a pozměněných peněz Trestného činu udávání padělaných a pozměněných peněz se dopustí a trestem odnětí svobody až na 2 roky, peněžitým trestem nebo propadnutím věci bude potrestán ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé. Týká se to peněz tuzemských i cizozemských. Pachatel tedy v době, kdy mu bylo placeno, nesmí vědět, že dostává padělané nebo pozměněné peníze, a tuto okolnost se musí dozvědět až po přijetí peněz.3 Kdyby pachatel od počátku věděl, že peníze, kterými mu bylo placeno, jsou padělané nebo pozměněné, a přesto je přijal a později udal jako pravé, jednalo by se o trestný čin udávání padělaných a pozměněných peněz.
4.1.3 Výroba a držení padělatelského náčiní Trestný čin výroby a držení padělatelského náčiní spáchá a trestem odnětí svobody až na 2 roky bude potrestán, kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří anebo přechovává nástroj nebo jiný předmět určený k padělání
Citace z použité literatury Draštík A., Hasch, K., Kučera, P., Rizman, S., Přehled judikatury, Trestné činy hospodářské, str. 117. 1. vydání. Praha: JUDIKARURA, 2005. 276 s. IBSN 80-7357141-2
3
- 12 -
nebo pozměňování peněz. Při tom nemusí dojít k užití těchto nástrojů a předmětů – trestným činem je zde jednání mající charakter přípravy k padělání nebo pozměňování peněz. Nástrojem určeným k padělání nebo pozměňování peněz je jakékoliv zařízení k tomu způsobilé, ať už za tímto účelem vyrobené, přizpůsobené, nebo i zařízení jinak používané k běžné legální činnosti4, např. tiskařský lis, barevná kopírka, raznice pro ražení mincí, forma na odlévání mincí apod. Jiným předmětem určeným k padělání nebo pozměňování peněz je jakékoli další věc určená ke splnění toho účelu, např. tiskařská barva, papír apod. Úmysl pachatele musí zahrnovat okolnost, že jde o nástroj nebo jiný předmět obecně určený k padělání a pozměňování peněz, a to jak tuzemských, tak i cizozemských. Kdyby pachatel vyrobil, sobě nebo jinému opatřil či přechovával nástroj nebo jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz v úmyslu spáchat konkrétní, individuálně určený trestný čin, např. trestný čin padělání a pozměňování peněz, šlo by o přípravu k tomuto trestnému činu nebo ve vztahu k jinému pachateli a spolupachatelství na něm. Přísnější trest v podobě trestu odnětí svobody na 1 až 5 let hrozí tomu, kdo trestný čin výrobu a držení padělatelského náčiní spáchá při výkonu svého povolání, které mu umožnilo snadnější výrobu, opatření nebo pozměňování peněz (např. tiskař snadněji opatří potřebný papír a barvy v tiskárně apod.). Nezáleží na tom, zda se jedná a zaměstnavatele, zaměstnance, podnikatele či o svobodné povolání.
4.1.4 Ohrožování oběhu tuzemských peněz Podle
tohoto
ustanovení
lze
stíhat
a
testem
odnětí
svobody
až na 6 měsíců nebo peněžitým trestem potrestat za trestný čin ohrožování oběhu tuzemských peněz toho, kdo: a) neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražky (platební prostředky, které mají neoprávněně nahradit funkce skutečných peněz, zejména jako platidla a oběživa) tuzemských peněz, b) takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 395. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
4
- 13 -
c) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze (v rozporu se zákonem nechce přijmout platbu v zákonné měně), d) bez hospodářské potřeby shromažďuje drobné tuzemské peníze, e) poškozuje tuzemské peníze – je nutné je stáhnout z oběhu a poskytnou za ně případnou náhradu podle vyhlášky ČNB o postupu při příjmu peněz a nakládání s nimi a při poskytování náhrad za necelé a poškozené bankovky a mince. Z hlediska zavinění se z všech uvedených alternativ vyžaduje úmysl, přičemž postačí úmysl nepřímý.
4.1.5 Padělání a pozměňování známek Trestný čin padělání a pozměňování známek spáchá a trestem odnětí svobody až na 1 rok, peněžitým trestem nebo trestem propadnutí věci bude potrestán každý, kdo: a) padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo b) takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých. Paděláním známek je úplné vyhotovení jejich napodobenin, které vzhledem ke své kvalitě mohou být při udávání, třeba jen za určitých okolností zaměněny s pravými známkami. Pozměněním je provedení změny na pravých známkách tak, aby nabyly např. podoby vyšší hodnoty, než jaká na nich byla původně uvedena, odstranění otisku razítka z použité známky, aby vypadala jako nepoužitá. Pozměněné známky musí budit dojem pravých známek. Uváděním do oběhu se rozumí jakýkoliv způsob rozšiřování padělaných nebo pozměněných
známek
na
veřejnosti
tak,
aby
plnily
účel
pravých
a nepozměněných známek. Užitím padělané nebo pozměněné známky jako pravé je její jednorázové použití k témuž účelu, jaký plní pravá známka, tj. potvrzení určité platby apod. Poštovními známkami se rozumí ceniny vydávané a používané podle zákona o poštovních službách a o změně některých zákonů. Výhradní právo uvádět je do oběhu má držitel poštovní licence. Nejedná se zde o známky
- 14 -
cizozemské či neplatné a ani o ty, které jsou jen předmětem filatelistického zájmu. Kolkové známky jsou ceniny vydávané a používané podle vyhlášky o kolkových známkách. Jejich prostřednictvím lze platit daně, poplatky či jiné platby.5 Přísnější trest v podobě trestu odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let hrozí tomu, kdo spáchá padělání a pozměňování známek ve značném rozsahu (rozhodující je množství a nominální hodnota padělaných a pozměněných kusů a také zda jde o případ ojedinělý, nebo o soustavné jednání) nebo získá takovým trestným činem značný pospěch.
4.2 Trestné činy daňové Skutkové podstaty trestných činů daňových zahrnují různé formy porušování daňových, poplatkových, celních a podobných povinností určitých osob vůči státu nebo jiným subjektům, jako jsou např. obce, zdravotní pojišťovny apod. Z těchto povinných odvodů jsou zajištěny příjmy finančních prostředků určených k financování činnosti státu, krajů, obcí a obdobných činností ve veřejném zájmu. Subjekty jako stát, kraje a obce s těmito příjmy hospodaří a uhrazují svoje potřeby, poplatky na všeobecné zdravotní pojištění pak putují na léčebnou péči zdravotní pojišťovny. Význam trestných činů daňových vyplývá ze skutečnosti, že platit daně, poplatky, clo, pojistné na zdravotním pojištění a sociálním zabezpečení je povinnost, která se týká téměř každého obyvatele republiky v produktivním věku a všech podnikatelů včetně právnických osob. Podvodné zkracování či neodvádění daní a dalších povinných plateb podnikatelem představuje někdy velmi významnou konkurenční výhodu oproti těm podnikatelům, kteří řádně platí daně i všechny povinné platby a kteří musejí zdaněním svých dalších příjmů nahrazovat i ztráty způsobené těmi, kdo daně neoprávněně zkracují. Předmětem trestního postihu jsou zejména podvodná jednání směřující ke snížení či zatajení uvedených povinných plateb nebo neodvádění některých z nich, ale trestní zákon sankcionuje také související či přípravná jednání, jejichž Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 397. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
5
- 15 -
důsledkem je zejména daňový či podobný únik. Všechny trestné činy v této skupině vyžadují úmyslné zavinění. S placením daní a s daňovým řízením souvisejí i některé jiné hospodářské trestné činy, např. trestný čin zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, jehož následkem může být i ohrožení včasného a řádného vyměření daně.
4.2.1 Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti Trestného činu padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti se dopustí a trestem odnětí svobody až na 1 rok, peněžitým trestem nebo trestem propadnutí věci bude potrestán, kdo: a) padělá nebo pozmění nálepky k označení zboží pro daňové účely nebo jiné předměty vydávané státním orgánem nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako doklad o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo b) kdo takové nálepky nebo předměty uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých. Ochrana se zde poskytuje pouze tuzemským nálepkám k označení zboží pro daňové účely a tuzemským předmětům osvědčujícím splnění poplatkové povinnosti. Sankcionují se zejména povinnosti podle zákona o spotřební dani a podle zákona o pozemních komunikacích, ve znění pozdějších předpisů. Podle prvního z citovaných zákonných ustanovení je zavedena povinnost označit nálepkou cigarety a alkohol v tuzemsku vyrobený nebo do tuzemsky dovezený. Podle dalších ustanovení o pozemních komunikacích byla stanovena povinnost zaplatit poplatek za užívání dálnice a rychlostní silnice před jejím užitím a označit motorové vozidlo přilepením jedné části dvoudílného kupónu prokazující splnění této poplatkové povinnosti. Zde nejde o označení pro daňové účely. Druhou část kupónu je řidič povinen předložit na požádání ke kontrole příslušníkovi Policie České republiky ve služební uniformě.
- 16 -
Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti se však může vztahovat i na jiné nálepky k označení zboží pro daňové účely nebo na jiné předměty jako doklady o splnění poplatkové povinnosti, než které byly výše uvedeny, pokud tak zákon stanoví. Nepatří sem kolkové známky, které slouží k placení daní a poplatků a jejichž padělání a pozměňování je postihováno podle speciálního ustanovení o trestném činu padělání a pozměňování známek, ani potvrzení vydané příslušným orgánem v tomto případě jako doklad o zaplacení určitého poplatku nebo jiné podobné platby, neboť zde nejde o nálepku či předmět ve smyslu tohoto ustanovení (padělání nebo pozměňování některých potvrzení orgánů veřejné moci by mohlo být trestným činem padělání a pozměňování veřejné listiny). K trestnosti tohoto ustanovení v případě užití nálepek (což znamená jejich umístění na krabičky cigaret a jiné zboží, na motorové vozidlo, popř. jinou věc) je nutný úmysl způsobit tímto jednáním jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch směřující zejména k daňovému úniku. Ale v případě uvádění padělaných nebo pozměněných nálepek nebo jiných předmětů do oběhu nebo jejich užití jako pravých, postačí úmyslné zavinění, popřípadě i v podobě nepřímého úmyslu. Přísnější trest v podobě odnětí svobody na 6 měsíců až 5 let hrozí tomu, kdo spáchá tento trestný čin ve značném rozsahu nebo získá takovým trestným činem značný prospěch.
4.2.2 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní
pojištění
a
příspěvku
na
státní
politiku
zaměstnanosti Tohoto trestného činu se dopustí ten, kdo jako plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení, zdravotní pojištěním, úrazové pojištění, nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Trestem je odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitý trest. Pokud by pachatel takto získal značný prospěch, bude potrestán odnětím svobody na 1 až osm 8. Z hlediska zavinění je zde vyžadován úmysl.
- 17 -
Tento trestný čin může spáchat pouze zaměstnavatel (respektive fyzická osoba oprávněná jednat za zaměstnavatele), protože je povinen odvádět platby za jiného, tedy za své zaměstnance. Jinak vždy odvádějí povinné subjekty tyto platby samy za sebe; tento způsob platby se týká rovněž té části pojistného na zdravotní pojištění pojistného na sociální zabezpečená, včetně příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, kterou je povinen platit přímo zaměstnavatel (sám za sebe – jejich nedovedení tedy nenaplňuje skutkovou podstatu trestného činu neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti). Stejně je tomu i v případě, že by zaměstnavatel příslušné výkazy či podklady pro vyměření uvedených povinných plateb zfalšoval nebo úmyslně zkreslil, aby tím dosáhl nižšího výpočtu daně a plateb na zdravotní pojištění a sociální zabezpečení – toto jednání spadá pod zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti se tedy týká jen těch případů, kdy zaměstnavatel neskrývá svou daňovou povinnost, ale z různých důvodů ji neplní, přičemž nezáleží na tom, jak naloží se sraženými a neodvedenými
platbami,
tj.
zda
je
použije
na
financování
svých
podnikatelských aktivit, k úhradě jiných závazků, nebo zda si je ponechá (např. na svém bankovním účtu) pro další potřebu (např. jako pohotovostní rezervu či jako důkaz své solventnosti).6 Vzhledem ke způsobu placení se pojmem daň rozumí daň z příjmů fyzických osob za závislé činnosti a z funkčních požitků podle zákona o dani z příjmů, protože jen v tomto případě je daň placena tak, že plátcem je zaměstnavatel, který je povinen srážet zálohu na daň zaměstnanci jako poplatníkovi daně a odvádět ji za něj příslušnému správci daně. Z uvedeného vyplývá, že jde o zálohu na daň z příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků zaměstnance, kterou mu zaměstnavatel z jeho mzdy sice srazil, ale nedovedl ji správci. Pojistným na sociální zabezpečení je povinná platba určená k financování potřeb poskytovaného sociálního zabezpečení. Zahrnuje pojistné na důchodové zabezpečení a pojistné na nemocenské pojištění. Jeho výši Citace z použité literatury Draštík A., Hasch, K., Kučera, P., Rizman, S., Přehled judikatury, Trestné činy hospodářské, str. 153. 1. vydání. Praha: JUDIKARURA, 2005. 276 s. IBSN 80-7357141-2
6
- 18 -
a podmínky placení stanoví zákon o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, ve znění pozdějších předpisů, který zakládá také povinnost platit příspěvek na státní politiku zaměstnanosti. Pojistným na zdravotní pojištění je povinná platba určená k financování potřeb poskytované zdravotní péče bez nutnosti její přímé úhrady. Jeho výši a podmínky placení stanoví zákona o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění ve znění pozdějších předpisů.7 Pokud by byl na zaměstnavatele vyhlášen konkurs podle zákona o konkursu a vyrovnání, práva a povinnosti zaměstnavatele (mezi které patří i povinnost odvést za zaměstnance zálohy na daň příjmů, pojistné na zdravotní pojištění
a
sociální
zabezpečení
včetně
příspěvku
na
státní
politiku
zaměstnanosti) je oprávněn vykonávat správce konkursní postaty podle zákona o konkursu a vyrovnání. V případě zániku obchodní společnosti, jestliže se provádí její likvidace, přecházejí výše uvedené povinnosti na likvidátora. Zánik trestnosti v důsledku účinné lítosti při neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti nastane, pokud pachatel tuto povinnost řádně splnil již dříve, než soud prvního stupně začal vyhlašovat rozsudek. Předpokladem použití účinné lítosti je zjištění, které je doloženo odpovídajícími důkazy, že byl spáchán trestný čin neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a je znám i jeho pachatel. Podmínkou zániku trestnosti je tedy dostatečné odvedení dlužné částky uvedených povinných plateb v plné výši (i v případě plateb již promlčených) a za celé období vymezené ve stíhaném skutku.
4.2.3 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby se dopustí a trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 roky nebo peněžitým trestem bude potrestán ten, kdo:
Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 359. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7. 7
- 19 -
a) ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu, nebo b) vyláká výhodu na některé z povinných plateb na dani, clu, pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, poplatku nebo na podobné povinné platbě. Je patrné, že jde o dvě samostatné skutkové podstaty, které mohou být naplněny nezávisle na sobě, ale také z části zkrácením daně a z části vylákáním výhody. Daní se zde rozumí zákonem stanovená peněžitá částka, kterou je fyzická či právnická osoba povinna odvádět do veřejných rozpočtů ve stanovenou lhůtu.8 Jedná se o daň z příjmů, ze zdanitelných činností, ze zdanitelných výrobků, z převodu či přechodu majetku nebo na základě jiných skutečností. Za zaplacení daně nelze bezprostředně očekávat nějakou protihodnotu, ale u poplatku ano, např. službu. Daně a poplatky lze ukládat jen na základě zákona, ale je možné zavést jiný druh daně, než jsou vyjmenované v zákoně o soustavě daní. Soustavu daní, k nimž je možné dopustit se trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, tvoří: - daň z přidané hodnoty (včetně daně při dovozu), - spotřební daně (z uhlovodíkových paliv a maziv, z lihu, z piva, z vína, z tabákových výrobků), - daně z příjmů (fyzických osob, právnických osob), - daň z nemovitostí, - daň silniční, - daň z dědictví, darovací daň a daň z převodu nemovitostí, - „ekologické daně“ (daň z elektřiny, zemního plynu a některých dalších plynů a pevných paliv). Kromě těchto zákonů upravují problematiku daní a další předpisy, zejména zákon o správě daní a poplatků, ve znění pozdějších předpisů, a také prováděcí vyhlášky, jako např. vyhláška, kterou se provádějí některá ustanovení zákona České národní rady o dani z nemovitostí, vyhláška, kterou se provádějí Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 366. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
8
- 20 -
některá ustanovení zákona České národní rady o daních z příjmů, vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků, ve znění pozdějších předpisů atd. Clo je povinná platba stanovená právními předpisy, odlišná od daní a poplatků, která je vybírána v přímé souvislosti s přechodem zboží přes státní hranici. Vyměřuje se ze zboží podle sazeb stanovených celním sazebníkem.9 Základem právní úpravy cla je celní zákon, ve znění pozdějších předpisů, celní sazebník apod. Rozlišujeme tyto druhy cla: vývozní, dovozní, vyrovnávací, odvetné a antidumpingové, kterým může být zatížen výrobek, jehož vývozní cena, za kterou je vyvážen z České republiky, je nižší než normální hodnota obdobného výrobku při běžném obchodu v zemi vývozu. Clu nepodléhá zboží, které je v mezinárodních smlouvách výslovně označeno jako zboží bez cla. Poplatkem se rozumí povinná platba odváděná ve prospěch státu nebo obce subjektem poplatku zato, že jsou mu poskytnuty určité služby, vydáno osvědčení o jeho právech nebo že se může účastnit určitého řízení (např. soudního, správního)10. Poplatky jsou zejména: soudní, správní a místní; místními poplatky jsou poplatek ze psů, poplatek za lázeňský nebo rekreační pobyt, poplatek za ubytovací kapacity, poplatek za užívání veřejného prostranství, poplatek za povolení vjezdu s motorovým vozidlem do vybraných míst a částí měst, poplatek za vstupného a poplatek za provozovaný výherní hrací automat. Za jinou podobnou povinnou platbu je považován poplatek, který je povinen platit držitel televizního nebo rozhlasového přijímače.11 Důležitým předpokladem zkrácení daně, cla poplatku, pojistného či jiné podobné povinné platby je nezbytné zjištění, zda je určitá osoba skutečně subjektem povinným přiznat, vyměřit a zaplatit takovou platbu, v jaké výši tak byla povinna podle zákona učinit a zda a v jakém rozsahu tak ve skutečnosti učinila. Ve smyslu trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je zkrácení daně, cla, poplatku, pojistného na sociální zabezpečení, pojistného na zdravotní pojištění a podobné povinné platby je jakékoli jednání, Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 367. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7. 10 tamtéž, str. 368 11 tamtéž, str. 369 9
- 21 -
v jehož důsledku je poplatníkovi (povinné osobě) vyměřena a jím zaplacena nižší daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba), než jaká by měla být vyměřena a zaplacena, nebo k vyměření a zaplacení daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby) vůbec nedošlo, i když podle zákona měla být platba vyměřena (přiznána) a zaplacena. Zpravidla jde o zvláštní případ podvodu, kterým se v rozporu se zákonem ovlivňuje daňová (poplatková, celní a další) povinnost určitého subjektu tak, že ten v rozporu se skutečností předstírá nižší rozsah této povinnosti nebo předstírá, že takovou povinnost vůbec nemá. Pachatel tedy příslušné výkazy či podklady pro stanovení uvedených povinných plateb zfalšuje, nepořídí, úmyslně zkreslí nebo nevede, aby tím dosáhl nižšího výpočtu daně a dalších plateb nebo aby vůbec zatajil, že má určitou daňovou, poplatkovou, celní apod. povinnost. Zkrácením příslušné platby lze dosáhnout buď aktivním jednáním, např. podáním úmyslně zkresleného daňového přiznání, v němž se předstírají vyšší výdaje vynaložené na dosažení příjmů a zatajuje se tak skutečný zisk a tím dojde k zaplacení nižší daně, nebo může být daň zkrácena opomenutím takového konání, ke kterému byl daňový subjekt povinen, např. úmyslným nepodáním daňového přiznání ze skutečně dosažených příjmů. Výši zkrácení představuje rozdíl mezi daní (poplatkem, clem, pojistným, jinou povinnou platbou), kterou má poplatník (povinná osoba) podle příslušných předpisů zaplatit, a nižší daní (poplatkem, clem, pojistným, jinou povinnou platbou), která mu byla vzhledem k trestné činnosti přiznána, vyměřena, stanovena, resp. kterou zaplatil (není-li podmínkou vyměření).12 Pokud nebyla daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) vůbec přiznána nebo vyměřena, resp. byla zatajena samotná skutečnost, odůvodňující vznik daňové, celní, poplatkové atd. povinnosti, výše zkrácení se rovná celé výši této povinné platby, která měla být přiznána, vyměřena a zaplacena. Pachatelem i spolupachatelem trestného činu zkrácen daně, poplatku a podobné povinné platby může být nejen subjekt daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby), ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že zákonná daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) nebyla jemu nebo i jinému subjektu vyměřena buď vůbec, anebo nikoliv v zákonné výši Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 372. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
12
- 22 -
a daň (poplatek, clo, pojistné, jiná povinná platba) tak byla zkrácena ve větším rozsahu. Subjekt daně (poplatku, cla, pojistného, jiné povinné platby) a subjekt trestného činu nemusí být totožní – pachatelem může být např. daňový poradce podnikatele. Vylákáním výhody na některé z povinných plateb na dani, clu, pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, poplatku nebo na podobné povinné platbě je samostatnou skutkovou postatou a jeho existence souvisí s tím, že podle příslušných právních předpisů může subjekt povinné platby (poplatník či plátce) ve vztahu k některým povinným platbám při splnění zákonných podmínek ve svůj prospěch uplatnit odpočty, osvobození, nebo srážky. Tento postup přichází v úvahu jen u povinných plateb, kdy státu ze zákona vzniká povinnost poskytnout poplatníkovi či plátci vrácení přeplatku na zmíněných povinných platbách. Pokud si subjekt povinné platby uplatňuje neoprávněně některá z jinak přípustných osvobození, odpočtů nebo snížení povinných plateb a tím zkracuje daň, poplatek nebo jinou povinnou platbu, jde o trestný čin podle zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Vylákání výhody na dani, clu, poplatku nebo jiné povinné platbě spočívá ve fingovaném předstírání skutečnosti, z níž má vyplývat povinnost státu poskytnout neoprávněně plnění tomu, kdo podle zákona nemá nárok nebo vůbec není poplatníkem příslušné povinné platby, od které se výhoda odvíjí.13 V podstatě jde o postih pachatele, který nezkracuje plnění vůči státu, ale naopak od státu vyžaduje daňovou, celní, poplatkovou atd. výhodu v podobě peněžní výplaty, na jejíž poskytnutí nemá nárok, a to na základě uvedená nepravdivých tvrzení týkajících se skutečností rozhodných pro stanovení výše a podmínek splatnosti uvedených povinných plateb a při tom není podstatné, zda byl trestný čin spáchán při podnikatelské činnosti nebo jiné skutečnosti, která má povahu zdanitelného plnění. V praxi dochází nejčastěji k vylákání neoprávněných daňových výhod, kdy pachatelé podvodně uplatňují zejména: a) nadměrný odpočet daně z přidané hodnoty podle zákona o dani z přidané hodnoty (DPH), zejména při vývozu zboží do zahraničí plátcem této daně, 13
Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 376. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
- 23 -
b) nárok na vrácení spotřební daně podle zákona o spotřebních daních, zejména v případě vývozu zdaněných vybraných výrobků v rámci podnikatelské činnosti. Vylákání výhody na některé z povinných plateb na dani, clu, pojistném na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění, poplatku nebo na podobné povinné platbě nevyžaduje, aby byl či páchán ve větším rozsahu. Pachatelem i spolupachatelem může být nejen subjekt povinné platby, ale kdokoliv, kdo svým úmyslným jednáním způsobí, že ve vztahu k příslušné povinné platbě byla jemu nebo i jinému subjektu povinné platby získána neoprávněná výhoda, např. též daňový poradce. Přísnější postih za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je stanoven v podobě trestu odnětí svobody na 1 rok až 8 let pro toho, kdo spáchá tento trestný čin za některé z následujících okolností: a) spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami, b) poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru, což je zvláštní způsob zajištění zboží či zařízení, a to zejména v souvislosti se spotřební daní z lihu nebo v celním zařízení, c) způsobí-li takovým činem značnou škodu, za kterou lze v tomto případě považovat celou výši zkrácené daně, poplatku, cla, pojistného či jiné povinné platby jen tehdy, jestliže nebyla tato platba v důsledku jednání pachatele vůbec přiznána, vyměřena a zaplacena; jinak jde vždy jen o rozdíl mezi výší zkrácené povinné platby, která byla ve skutečnosti přiznána, vyměřena a zaplacena a výší, v níž měla být taková platba podle zákona přiznána, vyměřena a zaplacena.
4.2.4 Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží Za trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží lze trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léta nebo peněžitým trestem potrestat toho, kdo: a) s nálepkami k označení zboží pro daňové účely nakládá v rozporu s právním předpisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávnění prospěch, nebo
- 24 -
b) v rozporu s právním předpisem uvádí do oběhu zboží bez nálepek k jeho označení pro daňové účely. Sankcionovány jsou různé formy porušování opatření proti daňovým úniků, zejména ve vztahu ke spotřebním daním. Jedná se o nálepky k označení cigaret a alkoholických nápojů v tuzemsku vyrobených nebo do tuzemska dovezených. Skutková podstata tohoto trestného činu se odkazuje na zákon o spotřebních daních, ve znění pozdějších předpisů, vyhláška, kterou se stanoví podrobnosti ke značení některých tabákových výrobků apod. Nakládání s nálepkami k označení zboží v rozporu s právním předpisem je jakékoliv jednání, při kterém pachatel nedodržuje pravidla stanovená pro objednávky, distribuci, prodej, používání, evidenci, placení, vrácení a ničení nálepek, jak jsou obsažena v předpisech.14 Pachatelem může být kdokoliv, komu jsou uvedené povinnosti určeny. Uváděním zboží bez nálepek do oběhu se rozumí různé způsoby nabídky neoznačeného zboží na trhu, především pak jeho určení k prodeji a samotný prodej,
výměna
tohoto
zboží
apod.
Pachatelem
může
být
kdokoliv,
kdo neoznačené zboží uvede na trh. Přísnější postih v podobě trestu odnětí svobody na 1 rok až 5 let je stanoven pro toho, kdo spáchá trestný čin porušení předpisů o nálepkách k označení zboží za některé z následujících okolností: a) spáchá-li čin nejméně se dvěma osobami, b) získá-li pachatel značný prospěch. Ještě přísnější trest v podobě trestu odnětí svobody na 5 let až 12 let hrozí tomu, kdo získá tímto trestným činem pospěch velkého rozsahu.
4.2.5 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení Trestný čin nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení spáchá a trestem odnětí svobody na 6 měsíců až 3 léty může být potrestán ten, kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Smyslem těchto povinností je předejít daňovým únikům a zajistit řádné a včasné Šámal, P., Purý, F., Rizman, S., Trestní zákon: Komentář, str. 932. 6. vyd. Praha C. H. Beck, 2004. 1719 s. ISBN 80-7179-769-7 14
- 25 -
vyměření daně jinému, popřípadě i úspěšné vymáhání daně. Týká se pouze daňového řízení, nikoli řízení o jiných povinných platbách, třebaže i ve vztahu k nim některé předpisy ukládají povinnost oznamovat určité skutečnosti. Zákonná oznamovací povinnost musí být povinností stanovenou přímo zákonem, přičemž konkrétním zákonným ustanovením je zejména zákon o správě daní a poplatků, které pod nadpisem „Součinnost třetích osob“ stanoví povinnosti konkrétním státním orgánům, notářů, právnickým i fyzickým osobám. Zákonná oznamovací povinnost je podle tohoto ustanovení širší a nespočívá jen v pouhém oznámení určitých skutečností v užším slova smyslu, ale jde spíše o sdělení nebo podání zprávy či potřebných údajů, ať už pro řádné a včasné vyměření daně jinému nebo pro její vymáhání. Nesplnění zákonné oznamovací povinnosti teda spočívá v opomenutí povinného
subjektu,
který si úmyslně nepočíná v souladu s ustanovením zákona o správě daní a poplatků a svou povinnost buď nesplní vůbec, nebo nikoliv řádně a včas. Zákonná oznamovací povinnost je zde vázána na výzvu či vyžádání správce daně. Zákonnou oznamovací povinnost mají: a) soudy, jiné státní orgány a notáři, b) státní kontrolní orgány, c) státní a jiné orgány a právnické osoby vedoucí evidenci osob a jejich majetku, d) právnické osoby a fyzické osoby mající příjmy z podnikatelské a jiné samostatně výdělečné činnosti nebo z pronájmu, které provádějí úhrady fyzickým
osobám
za
jejich
samostatně
nebo za pronájem a z těchto úhrad nesrážejí daň, e) orgány sociálního zabezpečení f) zdravotní pojišťovny g) úřady práce h) statistické orgány i) banky j) provozovatelé poštovních služeb k) orgány spojů l) pojišťovny m) vydavatelé tisku
- 26 -
výdělečnou
činnost
n) veřejní správci o) právnické a fyzické osoby mající sídlo nebo bydliště na území České republiky a stále provozovny subjektů se sídlem nebo bydlištěm v cizině umístěné na území České republiky p) nejvyšší kontrolní úřad Správcem daně, vůči kterému je třeba splnit zákonnou oznamovací povinnost, se obecně rozumí územní finanční orgány a další správní i jiné státní orgány České republiky, jakož i orgány obcí v České republice věcně příslušné podle zvláštních zákonů ke právě daní.15 K tomu, aby vznikla trestní odpovědnost, musí nesplnění zákonné oznamovací povinnosti ohrozit ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Jde o ohrožovací delikt, a proto postačí jen dostatečně zdůvodněná možnost, že nebude daň jinému řádně a včas vyměřena nebo vymáhána a není třeba, aby bylo vyměření či vymáhání dně zcela zmařeno. Pachatelem může být jen fyzická osoba jednající za některý ze subjektů, který má uloženou zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně. Z hlediska zavinění jde o trestný čin úmyslný, přičemž postačí úmysl nepřímý. Pachatel tedy musí vědět o své (resp. právnické osoby, za kterou je povinen jednat) oznamovací povinnosti a být přinejmenším srozuměn s tím, že nesplněním této povinnosti může ohrozit ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání. Přísnější trest, kterým je odnětí svobody na 1 rok až 5 let, hrozí tomu, kdo nesplněním oznamovací povinnosti v daňovém řízení způsobí značnou škodu. Její podstatou je výše daně, která nemohla být v důsledku nesplnění oznamovací povinnosti vyměřena nebo vymáhána (resp. vymožena).
Citace z použité literatury Šámal, P., Purý, F., Sokolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice, str. 389. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7.
15
- 27 -
5. Nový trestní zákon Jak jsem již uvedla v úvodu, v mé práci jsem vycházela z trestního zákona č. 140/1961 Sb., který je v praxi užíván od 1. 1. 1962, který je platný do 31. 12. 2009. Od 1. 1. 2010 jej nahradí nový trestní zákoník (č. 40/2009 Sb.)16. Důvodem k jeho zavedení je zejména to, že současný trestní zákon je výsledkem četných novelizací, mnohdy reagujících především na aktuální potřeby vyvolané růstem a vývojem kriminality, ale hlubší zásahy do trestního práva byly provedeny jen okrajově.17 Výsledkem je trestní zákon, který jen obtížně reaguje na měnící se společenskou realitu, nedostatečně zajišťuje ochranu svobod a práv jednotlivce a jen v omezené míře přispívá ke stabilitě společnosti, což je jeden z hlavních důvodů pro zavedení nového trestního zákona. Ten je založena na přesvědčení, že ochranu demokratického zřízení, práv a svobod jednotlivců a ochranu jejich života, zdraví a majetku je třeba dosahovat především mimotrestními prostředky. Na protiprávní jednání je podle důvodové zprávy třeba reagovat prostředky trestního práva až v krajních případech. Potlačování kriminality by mělo spočívat ve vhodném vyvažování prevence a represe. Česká legislativa se snaží přiblížit evropské legislativě, což je další důvod zavedení nového trestního zákona. Hlavní změna trestných činů proti měně a trestných činů daňových je rozdělení tohoto oddílu na dva nové oddíly, a to trestné činy proti měně a platebním prostředkům a další oddíl se bude nazývat trestné činy daňové, poplatkové a devizové.
5.1 Trestné činy proti měně a platebním prostředkům Jak je popsáno výše, tento nový oddíl hospodářských trestných činů vznikl u rozdělení původního oddílu nazvaného trestné činy proti měně a trestné činy daňové. Mým cílem je tyto oddíly porovnat a poukázat na rozdíly mezi starým a novým trestním zákonem.
16 17
URL: čerpáno dne 20. 11. 2009 http://www.zakonynawebu.cz/cgi-bin/khm.cgi? URL: čerpáno dne 20. 11. 2009 http://pravniradce.ihned.cz/
- 28 -
5.1.1 Padělání a pozměnění peněz Krom změny slova pozměňování na pozměnění zde došlo ke snížení trestu odnětí svobody z dvou až osmi let na jeden rok až pět let. V druhém odstavci ustanovení, které pojednává o padělaných a pozměněných penězích vyšší hodnoty se také snížil trest odnětí svobody, a to z trestu pět až deset let na tři až osm let. I třetí odstavec, který řeší páchání trestného činu v organizované skupině a značeném rozsahu trestné činnosti, je poznamenán změnou trestu odnětí svobody, tentokrát z trestu deset až patnáct let na pět až deset let a přibyl zde trest propadnutí majetku. K tomuto ustanovení přibyly dva další odstavce – odstavec čtvrtý je skoro totožný s odstavcem třetím, avšak zde jde o páchání trestného činu ve více státech, což je trestné odnětím svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutím věci. Pátý odstavec pojednává o trestné přípravě.
5.1.2 Neoprávněné opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku Tento trestný čin je do trestního zákonu nově přidán. Dopustí se a trestem odnětí svobody až na dva roky, zákazem činnosti nebo propadnutím věci nebo jiné majetkové hodnoty bude potrestán ten, kdo sobě nebo jinému bez souhlasu oprávněného držitele opatří, zpřístupní, přijme nebo přechovává platební
prostředek
jiného,
zejména
nepřenosnou
platební
kartu
identifikovatelnou podle jména nebo čísla, elektronické peníze, příkaz k zúčtování, cestovní šek nebo záruční šekovou kartu. Kdo by však sobě nebo jiném opatřil, zpřístupnil, přijal nebo přechovával padělaný nebo pozměněný platební prostředek, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až pět let. Kdyby pachatel padělal nebo pozměnil platební prostředek v úmyslu použít jej jako pravý nebo jako platný, nebo kdyby takovýto prostředek použil jako pravý nebo platný, byl by potrestán odnětím svobody na tři až osm let.
- 29 -
Trest odnětí svobody na pět až deset let nebo propadnutí majetku by čekalo toho, kdo by: a) spáchal tento trestný čin jako čelen organizované skupiny, nebo b) spáchal tento trestný čin ve značném rozsahu Ještě přísnější trest, a to odnětí svobody na osm až dvanáct let nebo propadnutí majetku by pachatel obdržel, pokud by: a) spáchal tento trestný čin jako člen organizované skupiny působící ve více státech b) spáchal tento trestný čin ve velkém rozsahu. Příprava k tomuto trestnému činu je trestná.
5.1.3 Udávání padělaných a pozměněných peněz Zde se pouze změnil peněžitý trest na trest zákazu činnosti.
5.1.4 Výroba a držení padělatelského náčiní
U tohoto ustanovení došlo k rozšíření skutkové podstaty o nabízení, prodávání, zprostředkování nebo jiné zpřístupnění, opatření nebo přechovávání zařízení nebo jeho součást, postup, pomůcku nebo jakýkoli jiný prostředek, včetně počítačového programu, vytvořený nebo přizpůsobený k padělání nebo pozměnění peněz nebo prvků sloužících k ochraně peněz proti padělání anebo vytvořený
nebo
přizpůsobený
k padělání
nebo
pozměnění
platebních
prostředků. Trest byl rozšířen o zákaz činnosti, propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty.
5.1.5 Neoprávněná výroba peněz Tento trestný čin je také nově zaveden a spáchá ho a odnětím svobody na jeden rok až pět let bude potrestán ten, kdo s použitím zařízení nebo materiálů k výrobě peněz určených a držených v souladu se zákonem, vyrobí
- 30 -
peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání, nebo kdo neoprávněně vyrobené peníze nebo prvky sloužící k ochraně peněz proti padělání sobě nebo jinému opatří, uvede do oběhu nebo přechovává. Pokud by pachatel spáchal tento čin jako člen organizované skupiny, nebo ve značném rozsahu, bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let. A pokud by tato organizovaná skupina působila ve více státech, odnětí svobody se zvyšuje na pět až deset let. Také u tohoto trestného činu je jeho příprava trestná.
5.1.6 Ohrožování oběhu tuzemských peněz V tomto ustanovení byl změněn peněžitý trest na zákaz činnosti nebo propadnutí věci nebo jiné majetkové hodnoty. Ve druhém odstavci byla vypuštěna skutková postata spočívající ve shromažďování drobných tuzemských peněz bez hospodářské potřeby.
5.2 Trestné činy daňové, poplatkové a devizové 5.2.1 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby Zde se změnil trest odnětí svobody za spáchání tohoto činu nejméně dvěma osobami, porušení úřední uzávěry a způsobení značné škody ze stávajícího trestu jednoho roku až osmi let na dvě léta až osm let. Pokud by byla tímto činem způsobena škoda velkého rozsahu, bude trest odnětí svobody místo stávajících pěti až dvanácti let pouze pět až deset let.
5.2.2 Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení a podobné povinné platby
Toto ustanovení nese oproti aktuálnímu zkrácený název, jinak se nezměnilo.
- 31 -
5.2.3 Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení
V ustanovení se upravila výše trestů. V prvním odstavci pojednávajícím o nesplnění zákonné oznamovací povinnosti se trest odnětí svobody z původních šesti měsíců až tří let změnil na odnětí svobody až na dvě léta nebo zákaz činnosti. Při způsobení značné škody tímto činem může pachatel očekávat trest odnětí svobody na jeden rok až čtyři léta nebo peněžitý trest, místo odnětí svobody na jeden rok až pět let.
5.2.4 Porušení předpisů o nálepkách a jiných předmětech k označení zboží
Zde došlo k rozšíření skutkové podstaty o nakládání s kontrolními páskami nebo jinými předměty k označení zboží pro daňové účely a toto nakládání je blíže rozvedeno na dovážení, skladování, přeprav a uvádění do oběhu. Trest se změnil jen nepatrně, odnětí svobody nezačíná na hranici šesti měsíců. Kdyby pachatel tímto činem získal prospěch velkého rozsahu, bude podle nového trestního zákona potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let, na místo aktuálního trestu odnětí svobody na pět až dvanáct let.
5.2.5
Padělání
a pozměnění
předmětů
k označení
zboží
pro daňové účely a předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti
Místo slova „nálepek“ je v názvu ustanovení slovo „předmětů“; mezi tyto předměty patří: nálepky, kontrolní pásky nebo jiné předměty k označení zboží pro daňové účely anebo předměty vydávané orgánem veřejné moci nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako doklad o splnění poplatkové povinnosti. Mezi tresty se už nenachází peněžitý trest, ale zákaz činnosti.
- 32 -
V tomto ustanovení se nachází nový odstavec, který pojednává o získání prospěchu velkého rozsahu, při kterém je trest odnětí svobody stanoven na dvě léta až osm let.
5.2.6 Padělání a pozměnění známek
Opět zde nalezneme změnu peněžitého trestu na trest zákaz činnosti. Pokud pachatel spáchá tento čin ve značném rozsahu, nebo získá-li takovým činem pro sebe nebo pro jiného značný prospěch, bude krom současného trestu odnětí svobody na šest měsíců až pět let potrestán i peněžitým trestem. Také v tomto ustanovení se nachází nový odstavec, který je totožný s předchozím ustanovením. Tedy při získání velkého prospěchu z tohoto trestného činu je stanoven trest odnětí svobody na dvě léta až osm let.
5.2.7 Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství
Toto ustanovení je shodné s ustanovením ze starší verze trestního zákona, pouze se rozšířil trest o trest peněžitý a trest zákazu činnosti.
- 33 -
6. Praktická část V rozboru soudního spisu, který pojednává o trestném činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby, jsem se zaměřila na jeho nejdůležitější části, což je:
6.1 Obžaloba Obžaloba je v trestním řízení rozhodnutím svého druhu, kterým je na základě výsledků přípravného řízení postaven obviněný před soud. Pojem obžaloba někdy bývá rovněž používán k označení státního zástupce či prokurátora, který jako veřejný žalobce v postavení procesní strany před soudem obžalobu zastupuje. Při kontradiktorním pojetí trestního řízení, je trestní soudní proces chápán jako druh určitého sporu strany obžaloby a strany obhajoby, k jehož rozhodnutí je povolán soud. V České republice podle aktuálně účinného trestního řádu obžalobu může podat pouze státní zástupce, jestliže výsledky vyšetřování dostatečně odůvodňují postavení obviněného před soud. K obžalobě se připojí spisy shromážděné v přípravném řízení a o jejím podání se vyrozumí obviněný, obhájce a poškozený. Proti podání obžaloby nemůže obviněný brojit žádnými opravnými prostředky, o podané obžalobě musí soud rozhodnout. Státní zástupce může vzít obžalobu zpět až do doby, než se soud prvního stupně odebere k závěrečné poradě; po zahájení hlavního líčení tak může učinit jen tehdy, pokud obžalovaný netrvá na jeho pokračování. Zpětvzetím obžaloby se věc vrací do stadia přípravného řízení. V současné praxi jsou případy zpětvzetí obžaloby poměrně vzácné. Obžaloba musí obsahovat: - označení státního zástupce a den sepsání obžaloby, - jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě i jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou, žalobní návrh, jehož součástí je: - přesné označení skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě
- 34 -
s uvedením i jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným a aby bylo odůvodněno použití určité trestní sazby, - uvedení, jaký trestný čin obžaloba v tomto skutku spatřuje, a to jeho
zákonným
pojmenováním,
uvedením
příslušného
ustanovení zákonů a všech zákonných znaků, - odůvodnění žalovaného skutku s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá, seznam důkazů, jejichž provedení se v hlavním líčení navrhuje, a právní úvahy, kterými se státní zástupce při posuzování rozhodných skutečností řídil. V tomto
případě
podává
obžalobu
státní
zástupkyně
Okresního
zastupitelství Hodonín na obviněného, který podal nepravdivé daňové přiznání na Finančním úřadě v Kyjově. U obžalovaného je uvedeno jeho jméno a příjmení, adresa, IČ, DIČ, den podání daňového přiznání, období, které se k daňovému přiznání vztahuje (rok 2002), základ daně a výše vlastní daně. Obžalovaný spáchal trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby tím, že vydával faktury o prodeji motorových vozidel fyzickým osobám s prodejní cenou nižší, než byla skutečná prodejní cena. Když peníze za skutečnou prodejní cenu převzal, o rozdílu oproti ceně na faktuře věděl. Dále je v obžalobě uveden výčet všech takto prodaných vozidel, názvy modelů, jejich identifikační čísla (VIN18), čísla faktury, dny prodejů, částky uvedené na fakturách spolu s celými jmény a adresami zákazníků, skutečná prodejní cena a rozdíl mezi cenami. Další skutkovou podstatu, ze kterého byl pachatel obžalován a která také spadá pod trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, spáchal tím, že nevystavil a do základu daně nezahrnul účetní doklady o prodeji motorových vozidel a při dovozu těchto vozidel z ciziny do ČR a jejich následném prodeji v ČR uvedl jména jiných osob jako dovozců a prodejců. Tyto příjmy zatajil a snížil tak základ pro výpočet daně z příjmů fyzických osob. U tohoto trestného činu jsou ve výčtu uvedeny prodaná vozidla, názvy modelů, identifikační čísla, čísla faktur a den jejich vydání, které nebyly vyhotoveny, jména uvedených prodejců společně s jejich adresami, prodejní ceny, jména,
18
URL: čerpáno dne 20. 11. 2009 http://cs.wikipedia.org/wiki/Identifikacni _cislo_vozidla
- 35 -
data narození a adresy zákazníků, skutečné ceny vozidel a rozdíly mezi těmito cenami. V obžalobě je dále uvedeno, že obžalovaný těmito trestnými činy zkrátil daň, čímž způsobil značnou škodu a spáchal trestný čin zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby. Státní zástupkyně Okresního státního zastupitelství v Hodoníně proto navrhuje slyšení svědků, čtení jejich výpovědí, provést důkaz výpisy z Centrální evidence vozidel, žádostmi Celního ředitelství Brno o poskytnutí dokladů předložených při přihlášení vozidel do evidence, výpisem základních dat obchodní firmy obžalovaného apod., a konstatování osobních výkazů obviněného. Odůvodnění obžaloby zde uvádí, že se obviněný necítí vinen a veškeré skutečnosti uvedené v obvinění vznikly na základě zjištění finančního úřadu, který nerespektoval skutečnost, že automobily, které prodával, byly neopravené, nekompletní nebo poškozené. Obviněný využil svého práva a odmítl k věci vypovídat. Z trestných činů je však obviněný usvědčován a jeho obhajoba vyvrácena důkazy provedenými při vyšetřování, naplnil tak všechny
znaky
skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby. Obviněný zkrátil daň nejméně o 687 464,- Kč, čímž způsobil značnou škodu českému státu, zastoupeném Finančním úřadem Kyjov. Viz Příloha 2.
6.2 Usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality Usnesením rozhoduje útvar odhalování korupce a finanční kriminality o zahájení trestního stíhání obviněného. Usnesení je vždy písemné. Usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality musí obsahovat: - označení útvaru a den sepsání usnesení, - jméno a příjmení obviněného, den a místo jeho narození, jeho zaměstnání a bydliště, popřípadě i jiné údaje potřebné k tomu, aby nemohl být zaměněn s jinou osobou, - trestný čin, ze kterého byl obviněný obviněn,
- 36 -
- přesné označení skutku, pro který je obviněný stíhán, s uvedením místa, času a způsobu jeho spáchání, popřípadě s uvedením i jiných skutečností, pokud je jich třeba k tomu, aby skutek nemohl být zaměněn s jiným, - odůvodnění skutku, pro který je obviněný stíhán s uvedením důkazů, o které se toto odůvodnění opírá - poučení ohledně následné stížnosti, kterou lze následně podat u policejního orgánu, a o které rozhoduje okresní státní zástupce; také že obviněný musí mít obhájce již v přípravném řízení. Usnesení útvaru odhalování korupce a finanční kriminality je velmi podobné obžalobě, ale tímto usnesením se zahajuje trestní stíhání obviněného podle § 160 odst. 1 trestního řádu. Hlavní rozdíl je v odůvodnění, ve kterém se popisuje zahájení trestního řízení ve věci výše uvedeného trestného činu, kdy kupující vozidel podali k věci vysvětlení před policejním orgánem či v řízení před Finančním úřadem Kyjov. Útvarem odhalování korupce a finanční kriminality bylo zjištěno, že se stejných trestných činů obžalovaný dopustil i ve zdaňovacím období pro rok 2000 a 2001. Dále je v usnesení uvedeno, že byly částečně zajištěny spisy motorových vozidel od příslušných pověřených obcí vedoucích jejich evidenci, také byla zajištěna daňová přiznání obžalovaného. Najdeme zde i den, kdy byly na Útvar odhalování korupce a finanční kriminality předány materiály Finančního úřadu Kyjov o kontrole v rámci obnovy řízení u obviněného, jejímž výsledkem bylo zjištění rozdílu mezi původně vyměřenou daní z příjmu fyzických osob a daní, která měla být přiznána. Při této kontrole byly sestaveny protokoly o ústním jednání s kupujícími i s jinak zúčastněnými osobami. Byly zajištěny i další písemné materiály prokazující rozdílnost prodejních a fakturovaných částek, proto vydal Finanční úřad rozhodnutí o zrušení původních rozhodnutí o konkludentním vyměření daně z příjmů fyzických osob za rok 2000 a 2001 a nově stanovil základ vyměření daně. Obviněný prostřednictvím svého zástupce podal odvolání proti oběma rozhodnutím o ukončení obnovených řízení, ale to neobsahovalo předepsané náležitosti, takže správce daně vyzval obviněného k jejich doplnění. Toto doplnění bylo podáno po stanovené lhůtě, proto správce daně odvolací řízení zastavil.
- 37 -
Dne 13. 12. 2007 bylo vydáno policejním orgánem usnesení o zahájení trestního řízení proti obviněnému pro trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, kterého se dopustil v roce 2002 naprosto totožným způsobem, jako v roce 2000 a 2001, z čehož vyplývá, že se jedná o pokračování v trestném činu, kde jednání již stíhané (rok 2000 a 2001) předcházelo tomuto trestnímu stíhání (rok 2002). V odůvodnění dále nalezneme poučení, které říká, že je proti tomuto usnesení přípustná stížnost, kterou lze podat u policejního orgánu do 3 dnů od jejího doručení. O stížnosti rozhodne okresní státní zástupce v Hodoníně. Stížnost nemá odkladný účinek. Je zde také uvedeno, že obviněný musí mít obhájce již v přípravném řízení a pokud si ho sám nezvolí do dvou dnů od převzetí tohoto usnesení, bude mu obhájce stanoven Okresním soudem v Hodoníně. Viz Příloha 3.
6.3 Rozsudek Okresního soudu v Hodoníně Rozsudek je druh soudního rozhodnutí, kterým se autoritativním způsobem vyslovuje výsledek soudního řízení ve věci samé (tzv. meritorní rozhodnutí). Rozsudkem se také rozhoduje o dalších věcech, je-li o nich rozhodováno společně s rozhodnutím ve věci samé, nebo o dalších procesními předpisy vymezených věcech, jejichž význam odpovídá významu meritorního rozhodnutí. Rozsudek se vyhlašuje vždy veřejně, a to i v případě, kdy účast veřejnosti byla v předcházejícím řízení vyloučena. Vyhlášení se provádí slavnostním a důstojným způsobem, kdy všechny přítomné osoby včetně soudců musí povstat. V úvodu se slovy „jménem republiky“ zdůrazňuje skutečnost, že rozsudek je autoritativním rozhodnutím státní moci. Ve stoje je vyhlášen výrok rozsudku, pokud soud následně stručné ústně rozsudek odůvodňuje, činí se tak již v sedě. Okamžikem ústního vyhlášení je soud, který rozsudek vynesl, tímto rozsudkem vázán. Rozsudek následně soud vyhotoví i v písemné formě, která v horní části první strany obsahuje vyobrazení státního znaku, na konci každého vyhotovení je otisk kulatého razítka soudu s vyobrazením státního znaku, originál rozsudku je podepsán předsedou senátu (samosoudcem) či výjimečně - 38 -
jiným členem senátu nebo jiným soudcem. Písemné vyhotovení rozsudku je veřejnou listinou. V trestním řízení může být po provedeném hlavním líčení vyslovena vina obžalovaného a uložen mu trest pouze rozsudkem (tzv. odsuzující rozsudek). Rozsudkem se také po provedeném hlavním líčení rozhoduje o zproštění obžalovaného podané obžaloby (tzv. zprošťující rozsudek). Písemné vyhotovení rozsudku v trestním řízení má tyto části: - úvodní část – obsahuje úvodní prohlášení „jménem republiky“ včetně označení „Česká republika“ jako státu, jehož jménem je rozsudek činěn, slovo „rozsudek“, dále označení soudu, soudců (samosoudce či složení senátu), místa a dne vyhlášení, jakož i označení obžalovaného, - výrok (enunciát) – jde o podstatu rozsudku, ve výroku je uvedeno jakým způsobem se rozhoduje, obsahuje popis skutku, pro který se trestní stíhání vedlo, jeho právní posouzení, zda se obžalovaný shledává vinným nebo zda se podané obžaloby zprošťuje, v případě odsouzení zda a jaký se obžalovanému ukládá trest, dále může obsahovat i rozhodnutí o ochranném opatření, výroky o vzájemném vztahu k jiným rozhodnutím (výrok o zrušení jiných rozhodnutí či jejich částí), rozhodnutí o nároku na náhradu škody, pokud jej poškozený řádně a včas v řízení uplatnil, - odůvodnění – zde soud vyloží, jaké důkazy provedl, jak je hodnotil, jaká zjištění na jejich podkladě učinil, jakým způsobem věc posoudil po právní stránce, odůvodnění se nevyhotovuje u rozsudku samosoudce, pokud se státní zástupce i obžalovaný vzdali práva odvolání (tzv. zjednodušený rozsudek), - poučení – obsahuje informaci, zda je či není přípustný opravný prostředek, jaký konkrétně, kde a v jaké lhůtě jej lze podat. V trestním řízení se rozsudkem rozhoduje také v řízení o stížnosti pro porušení zákona, pokud Nejvyšší soud České republiky vyslovuje, že napadeným rozhodnutím byl porušen zákon, a také při rozhodování o výkonu trestního rozsudku cizího státu na území České republiky. V rozsudku opět nalezneme stejný podrobný popis trestné činnosti obviněného, který je zde už nazýván obžalovaný. Je zde však uveden rozsudek, podle kterého se obžalovaný odsuzuje za trestný čin zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby k trestu odnětí
- 39 -
svobody v trvání 1 roku a výkon trestu odnětí svobody se obžalovanému podmíněně odkládá na zkušební dobu v trvání 2 let. Odůvodnění rozsudku nám říká, že skutkový děj popsaný ve výrokové části tohoto rozsudku byl zjištěn provedeným dokazováním u několika hlavních líčení. Obžalovaný využil u hlavního líčení práva nevypovídat, že do policejního protokolu uvedl, že se cítí být nevinen, protože Finanční úřad nerespektoval skutečnost, že prodávané vozidla byla nekompletní, neopravená nebo poškozená. Dále je zde výpověď svědkyně, která je zaměstnána na Finančním úřadu Kyjov a která prováděla daňovou kontrolu u obžalovaného a jejíž výpověď potvrdila výše zjištěné skutečnosti o trestné činnosti obžalovaného. U soudu vypovídali i další svědkové, kteří nakupovali vozidla od obžalovaného, jejichž výpovědi byly v podstatě shodné, až na jednu svědkyni, která je sestra obžalovaného a který využila práva nevypovídat. Dále byly čteny další důkazní listiny a písemnosti, jako např. Celního úřadu v Hodoníně, Finančního úřadu v Kyjově, listiny k jednotlivým vozidlům apod. Po tomto dokazování přistoupil soud k hodnocení důkazů jak jednotlivě, tak ve vzájemných souvislostech a dospěl k závěru, že obžalovanému byla prokázána vina. Obžalovaný jednáním podrobně popsaným ve výrokové části naplnil veškeré znaky skutkové podstaty trestného činu zkrácení daně, poplatku a jiné povinné platby, jeho jednání bylo hodnoceno jako úmyslné, neboť obžalovaný tímto způsobem zkrátil daň z příjmů fyzických osob o částku nejméně 687 464,- Kč ke škodě českého státu zastoupeného Finančním úřadem v Kyjově. Obhajoba obžalovaného, že Finanční úřad mylně vyhodnotil prodej vozidel jako prodej nových automobilů, zatímco on prodával vozy poškozené, neopravené a nekompletní, byla vyvrácena zejména svědkyní, která se vyjádřila k průběhu daňové kontroly
ke zjištění, že obžalovaný mohl dokladovat
skutečnosti, na které se odvolává, což však neučinil. Všechny výše uvedené skutečnosti vzal soud v úvahu při rozhodování a druhu a výši trestu. Přihlížel i tomu, že obžalovaný nebyl doposud soudně trestán a nebyl projednáván ani pro přestupek a proto mu byl vyměřen trest na spodní hranici zákonné trestní sazby a protože nebyly zjištěny žádné okolnosti pro nutnost okamžitého nástupu trestu, byl mu výkon trestu podmíněně odložen.
- 40 -
Poučení podává zprávu o tom, že lze proti tomuto rozsudku podat odvolání do 8 dnů od doručení jeho písemného vyhotovení ke Krajskému soudu v Brně. Rozsudek může odvoláním napadnout státní zástupce pro nesprávnost kteréhokoliv výroku, obžalovaný pro nesprávnost výroku, který se ho přímo dotýká, zúčastněná osoba pro nesprávnost výroku o zabrání věci a poškozený, který uplatil nárok na náhradu škody, pro nesprávnost výroku o náhradě škody. Viz Příloha 4.
6.4 Předpis nákladů trestního řízení Podle zákona o trestním řízení soudním (trestní řád) náklady nutné k provedení trestního řízení včetně řízení vykonávacího nese stát; nenese však vlastní náklady obviněného, zúčastněné osoby a poškozeného, ani vydání způsobená zvolením obhájce a zmocněnce. Stát však nese náklady na nutnou obhajobu, které obviněnému vznikly v důsledku podání stížnosti pro porušení zákona. Byl-li obžalovaný pravomocně uznán vinným, je povinen nahradit státu: a) náklady spojené s výkonem vazby, b) odměnu a hotové výdaje uhrazené ustanovenému obhájci státem, pokud nemá nárok na obhajobu bezplatnou, c) náklady spojené s výkonem trestu odnětí svobody a s výkonem trestu domácího vězení a (Tato novelizace nabývá účinnosti 1. ledna 2010.) d) paušální částkou ostatní náklady, jež nese stát. Kdo podal zcela bezvýsledně dovolání nebo návrh na obnovu řízení, je povinen státu nahradit náklady řízení o tomto návrhu, a to paušální částkou, kterou
stanoví
Ministerstvo
spravedlnosti
obecně
závazným
právním
předpisem. Dále je povinen nahradit státu odměnu a hotové výdaje obhájci, pokud byl v souvislosti s takovým návrhem ustanoven, ledaže obviněný má nárok na obhajobu bezplatnou nebo na obhajobu za sníženou odměnu.19
19 Citace zákona č. 141/1961 Sb., o trestním řízení soudním (trestní řád), URL: čerpáno dne 15. 11. 2009 http://business.center.cz/business/pravo/zakony/trestni_rad/cast1h8.aspx
- 41 -
Ve formuláři předpisu nákladů trestního řízení se vyplní příslušné náležitosti, v části o usnesení je hlavní údaj povinnost zaplatit podle § 152 odst. 1 písm. d) trestního řádu náklady trestního řízení stanovené paušální částkou, v tomto případě 4 000,- Kč, a to do 15-ti dnů ode dne doručení tohoto usnesení. V části o odůvodnění přepisu nákladů trestního řízení je uveden datum rozsudku, a že byl obviněný uznán vinným, proto je povinen uhradit náklady trestního řízení. Poučení informuje, že proti tomuto není přípustná stížnost. Je zde i upozornění, které říká, že pokud nebude paušální částka zaplacena ve stanovené lhůtě, bude vymáhána podle předpisů o vymáhání pohledávek. Viz Příloha 5.
6.5 Odvolání k rozsudku Okresního soudu v Hodoníně Odvolání
je
řádný
opravný
prostředek,
kterým
lze
napadnout
nepravomocné rozhodnutí soudu nebo správního úřadu I. stupně. Řízení o odvolání probíhá v režimu apelace, tzn. odvolací soud nebo správní úřad přezkoumává správnost napadeného rozhodnutí po všech stránkách, a pokud odvolání shledá důvodným, může podle své úvahy napadené rozhodnutí buď zrušit a vrátit věc zpět k dalšímu řízení, nebo místo soudu nebo správního úřadu I. stupně sám rozhodnout. V některých případech není odvolání přípustné vůbec nebo jsou jeho důvody striktně omezeny, např. se nelze odvolat proti usnesení, jímž soud nebo správní úřad pouze upravuje vedení řízení (např. odročuje jednání), není možné odvolání proti rozsudkům v tzv. bagatelních věcech (spory o plnění do 2000 Kč) a odvolání proti rozsudku pro zmeškání je zásadně možné jen na základě tvrzení, že pro vynesení takového rozsudku nebyly dány zákonné předpoklady. Podání odvolání vyvolává dvojí účinek: - odkladný (suspensivní) účinek znamená, že včas podaným odvoláním se odkládá právní moc a vykonatelnost napadeného rozhodnutí. Ve výjimečných případech může soud nebo správní úřad, který napadené rozhodnutí vydal, odkladný účinek odvolání vyloučit, - devolutivní účinek způsobuje, že o odvolání zásadně rozhoduje soud nebo správní úřad nadřízený soudu nebo úřadu, který rozhodnutí vydal. Výjimkou je případ tzv. autoremedury, která umožňuje za určitých - 42 -
okolností soudu nebo správnímu úřadu odvolání v plném rozsahu vyhovět a vlastní rozhodnutí tak opravit („zhojit“ - lat. remederi). Odvolání se podává u toho soudu nebo správního úřadu, který napadené rozhodnutí vydal. Ten je povinen (s výjimkou autoremedury) odvolání spolu s příslušnými spisy postoupit soudu nebo úřadu odvolacímu. O možnosti odvolání musí být oprávněné osoby přímo v textu rozhodnutí poučeny. V trestním řízení se řádný opravný prostředek proti usnesení nazývá stížnost; odvoláním lze napadnout pouze trestní rozsudek. Odvolání podává obžalovaný právně zastoupený svým advokátem. V rozebíraném spisu má odvolání 4 části. První část informuje, že obžalovaný podává odvolání ve stanovené lhůtě do všech částí výroků o vině i o trestu, protože soud prvního stupně nedostatečně zjistil skutkový stav věci a vyvodil tak nesprávné právní závěry. Druhá část obsahuje výrok o odsouzená obžalovaného. Ve třetí části je popsána skutkové podstata trestného činu zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, za který byl obžalovaný odsouzen a námitka obžalovaného, že získal jen zanedbatelnou výhodu na některé z povinných plateb, proto není naplněna podmínka trestnosti činu podle § 3 odst. 2 trestního zákona. V čtvrté části obhájce uvádí, že se Okresní soud v Hodoníně nevypořádal se všemi skutečnostmi významnými pro rozhodnutí a tudíž nebyla skutková zjištění učiněna správně a proto navrhuje, aby Krajský soud v Brně rozsudek Okresního soudu v Hodoníně zrušil. Viz Příloha 6.
6.6
Zamítnutí
odvolání
Krajským
soudem
v Brně
a odůvodnění zamítnutí V zásadě zamítnutí odvolání osahuje odůvodnění a poučení o opravných prostředích. Odvolání obžalovaného v rozebíraném spise bylo zamítnuto v souladu s trestním řádem.
- 43 -
V odůvodnění nalezneme shrnutí faktů z odvolání a dále, že odvolací soud trestního řádu přezkoumal výroky soudu, proti kterým se obžalovaný odvolával a také správnost postupu řízení z hlediska vytýkaných vad. Odvolací soud shledal, že nedošlo k žádnému pochybení a rozsudek vyhodnotil jako správný a trest jako odpovídající a tudíž odvolání zamítl jako nedůvodné. Poučení o opraných prostředcích informuje, že proti tomuto rozhodnutí není řádný opravný prostředek přípustný, takže rozhodnutí nabylo právní moci a je vykonatelné. Lze však proti němu podat dovolání, které může podat nejvyšší státní zástupce, který je povinen v dovolání uvést, že jej podává ve prospěch či neprospěch obviněného, nebo může dovolání podat obviněný, ale pouze prostřednictvím obhájce. Viz Příloha 7.
6.7 Dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně Dovolání je mimořádný opravný prostředek, jímž lze napadnout pravomocné rozhodnutí odvolacího soudu. Podané dovolání nemá odkladný účinek, tzn. předcházející rozhodnutí zůstává pravomocné. Dovolací soud však může, pokud k tomu shledá závažné důvody, odložit jeho vykonatelnost. Řízení o dovolání má výrazně kasační charakter, dovolací soud až na výjimky
nepřezkoumává
skutková
zjištění,
neprovádí
dokazování
a rozhoduje jen na podkladě spisového materiálu, zpravidla bez jednání; dovolání buď zjednodušenou procedurou odmítne, zamítne (čímž v obou případech napadené rozhodnutí potvrdí) nebo mu vyhoví a napadené rozhodnutí zruší. V takovém případě dovolací soud přikáže nižším soudům znovu věc v potřebném rozsahu projednat a rozhodnout. Velmi výjimečně dovolací soud sám rozhoduje rozsudkem; jím se řízení končí. Přípustnost dovolání je striktně omezena výčtem přípustných dovolacích důvodů: typicky se jako dovolací důvody připouští tvrzené procesní vady v předchozím
řízení
nebo
nesprávné
hmotně-právní
posouzení
věci.
Nesprávnost skutkových zjištění dovolacím důvodem však zásadně být nemůže. O dovolání rozhoduje soud III. stupně, jímž je v České republice Nejvyšší soud. Ten většinu dovolání odmítá bez jednání. Proti rozhodnutí dovolacího - 44 -
soudu nejsou přípustné žádné další opravné prostředky, lze proti němu brojit pouze ústavní stížností. Dovolání tedy podává obžalovaný v zastoupení svého advokáta. V tomto případě má dovolání tři části. V první části je shrnutí důležitých faktů z rozsudku Okresního soudu v Hodoníně a z odvolání, které bylo zamítnuto Krajským soudem v Brně, což je důvod, proč obžalovaný podává dovolání k Nejvyššímu soudu v Brně. Druhá část obsahuje dovolací důvody, jako je nedostatečné zjištění skutkového stavu věci soudu I. a II. stupně, na jehož základě vyhodnotily nesprávné závěry. Dále soudy nehodnotily řádně všechny skutečnosti a důkazy svědčící ve prospěch obžalovaného. Obžalovaný zde popírá, že způsobil značnou škodu, protože v souvislosti s výkonem své podnikatelské činnosti provedl ve prospěch osob, které byly slyšeny jako svědci, službu tím, že dovezl motorová vozidla ze zahraničí a jednalo se o vozidla poškozená, opotřebená a jejich hodnota tudíž v době prodeje odpovídala hodnotě, za kterou je obžalovaný prodával. Následně po uzavření smlouvy s kupujícími na základě dohody provedl obžalovaný úkony a činnosti, které vedly k opravě a zhodnocení vozidel, které bylo činěno ve prospěch majitelů a jejich jménem. Ve třetí části se nachází návrh nejvyššímu soudu České republiky, aby vydal usnesení, které vrátí věc krajskému soudu v Brně k dalšímu řízení. Bohužel mi Okresním soudem v Hodoníně nebyl poskytnut dokončený spis, takže nemohu říci, jak rozhodl Nejvyšší soud. Zbývá jen doufat, že bude dosaženo spravedlnosti. Viz Příloha 8.
- 45 -
7. Náklady soudu Další část praktické části mé práce je věnována nákladům vzniklým během soudních řízení, které proběhly na Okresním soudě v Hodoníně. Z databáze okresního soudu mi byly poskytnuty tři druhy nákladů, a to: a) náklady civilního řízení b) náklady obhajoby c) náklady trestního řízení.
7.1 Náklady civilního řízení Mezi tyto náklady patří znalečné, svědečné apod. Na Okresním soudě v Hodoníně nejsou tyto náklady významně zastoupeny a ani jejich výše není oproti ostatním nákladům vysoká, jak můžeme vidět z následující tabulky. Tab. 2:
Předpis nákladů civilního řízení Předpis nákladů trestního řízení rok
předepsáno k úhradě (v Kč)
počet pohledávek
2005
635 699,25
143
2006
431 239,25
86
2007
690 034,40
99
2008
577 985,00
155
2009
550 045,00
97
V roce 2008 bylo posléze zaplaceno celkem 489 402,10 Kč, tato částka se však netýká pouze pohledávek z roku 2008, ale také z předchozích let, čili všechny pohledávky z roku 2008 nejsou splaceny a nutno podotknout, že některé pohledávky jsou nedobytné, což samozřejmě platí pro všechny pohledávky Okresního soudu v Hodoníně. Z Tab. 2 je zřejmé, že výše těchto nákladů ani počet pohledávek významně nekolísají, jsou zhruba ve stejné úrovni.
- 46 -
7.2 Náklady obhajoby ex offo Jedná se o náklady, které vznikly z obhajoby přidělené obžalovanému státem z úřední moci. Tyto náklady už patří mezi významné z hlediska jejich výše, přitom počet pohledávek je podobný, jako v předchozím případě. V roce 2008 činily tyto pohledávky celkem 1 152 615,00 Kč a počet pohledávek byl 123. Z této částky bylo doposud zaplaceno 493 294,30 Kč, což není ani polovina. Pro rok 2009 se jsou pohledávky ve výši 4 053 325, 50 a jejich počet je 213. Je zřejmé, že došlo k dramatickému nárůstu, který je zapříčiněn vyšší potřebou advokátů ex offo z důvodu nárůstu počtu obžalovaných, kteří si advokáta nemohou dovolit.
7.3 Náklady trestního řízení Jak už napovídá název, tyto náklady vznikly v souvislosti s trestním řízením, jejichž výčet je uveden výše v odstavci 6.4 Předpis nákladů trestního řízení . V roce 2008 činily pohledávky z trestního řízení celkem 4 179 967,00 Kč a
byly
v celkovém
počtu
1290
pohledávek.
Z toho
bylo
zaplaceno
2 402 230,90 Kč. V roce 2009 je výše pohledávek 3 911 400,00 Kč v počtu 1127 pohledávek. Z tohoto lze konstatovat, že i tyto náklady se dají považovat za ustálené. Můžeme však očekávat jejich nárůst po zavedení nového trestního zákona, který u většiny hospodářských trestných činů zmírnil trestní sazby.
- 47 -
8. Závěr Trestné činy proti měně a trestné činy daňové patří mezi nejčastěji páchané hospodářské trestné činy. Důležité je zajistit adekvátní trestněprávní ochranu ekonomiky před trestnou činností, a tím i ochranu hospodářského mechanismu a systému ekonomických vztahů. V této oblasti trestných činů je třeba zvláště uplatňovat zásadu pomocné úlohy (subsidiarity) trestní represe, a proto se zásahy státu pomocí trestněprávních prostředků omezují v podstatě na: a) postih pro nesplnění povinností vůči státu, zejména finančních (daňových, celních, devizových atd.), b) postih pro nedodržení důležitých předpisů vymezujících rámec podnikání a závazná pravidla podnikání, včetně zajištění rovnosti na trhu (neoprávněné podnikání, porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi,
porušování
předpisů
o
zahraničním
obchodu
s vojenským materiálem, porušování závazných pravidel hospodářského styku apod.), c) postih
různých
jednání
podvodného
charakteru
(poškozování
spotřebitele, pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě apod.), d) ochranu
tajemství
obchodních
informací
a
účetní
evidence
(zneužívání informací v obchodním styku, zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění atd.), e) ochranu měny a závazků vyplývajících z mezinárodních smluv a úmluv (padělání a pozměnění peněz, průmyslová práva, autorské právo, poškozování finančních zájmů Evropských společenství apod.). Nejúčinnější prostředek pro snížení počtu trestných činů, a tím i snížení škod jimi způsobených (viz Tab. 1 z Přílohy 1), je zavedení nového trestního zákona, což se stane 1. 1. 2010, ve kterém můžeme nalézt nové trestné činy, jako např. trestný čin neoprávněného opatření, padělání a pozměnění platebního prostředku,
které
svými
skutkovými
podstatami
navazují
na
právo
a mezinárodní smlouvy Evropské unie. Tento nový trestní zákon v oblasti hospodářských trestných činů však nenabyl mnoho změn hlavně z důvodu, že jsou jejich skutkové podstaty již osvědčené, jejich aplikace je v praxi zažitá - 48 -
a podpořená množstvím judikatury. Změnily se trestní sazby, i když ne významně – buď byly tresty zachovány, lehce pozměněny nebo sníženy, proto by se dalo předpokládat, že hospodářská kriminalita by mohla vzrůst. Postihy by se měly naopak zvyšovat, aby případné budoucí pachatele spíše odradily. Jak ale můžeme vidět z Tab. 3 uvedené v Příloze 9, vývoj hospodářské kriminality je klesající, což je důsledek četných novelizací stávajícího trestního zákona, které reagovaly na vývoj kriminality, avšak ne dostatečně, jako je tomu u nového trestního zákona. Je však otázkou, zda kriminalita neporoste z důvodu snížení trestních sazeb u těchto trestných činů. Kriminalita by z hlediska statistky mohla růst také z toho důvodu, že v novém trestním zákoně se objevují nově zavedené skutkové podstaty trestných činů,
čili budou
trestně
postihnutelné další protizákonné jednání. Náklady státu na soudní řízení jsou poměrně vysoké a představují významný zásah do státního rozpočtu. Pro snížení těchto nákladů je třeba urychlit jeho délku např. zefektivněním, a tím i zrychlením spolupráce policie se zastupitelstvími a soudy. Předešlo by se tak další kritice ze strany Evropské unie. Dále je třeba zefektivnit vymáhání dlužných částek ze soudních řízení, které hradí ten, kdo porušil své povinnosti a zavdal tak příčinu ke sporu. Lze to provést např. přísnějšími postihy za neplacení, což je patrně jediný způsob, protože systém vymáhání pohledávek na Okresním soudě v Hodoníně vychází dlužníkům vstříc, lze si domluvil prakticky jakýkoliv splátkový kalendář. Podstatné je také to, aby byly všechny soudní případy řešeny objektivně a adekvátní výše trestu byla dostačujícím zadostiučiněním pro poškozené i společnost, aby v souvislosti s rozsudkem nevznikaly nesouhlasné projevy veřejnosti.
- 49 -
9. Zdroje Literatura ŠÁMAL, P., PURÝ, F., SOKOLÁŘ, A., ŠTENGLOVÁ, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání. Praha: C. H. Beck, 2001. 801 s. ISBN 80-7179-493-7. NETT, A. Nové jevy v hospodářské kriminalitě. 1. vydání. Adamov: MIKADAPRESS, 2005. 307 s. ISBN 80-210-3831-4. KRATOCHVÍL, V., LÖFF, M. Hospodářské trestní právo a trestní odpovědnost. 1. vydání, Adamov: MIKADAPRESS, 2003. 223 s. ISBN 80-2103299-5. TERYNGEL, J. Trestní řád (komentár). 1. vydání. Praha: SEVT, 1992. 632 s. ISBN 80-7049-034-9. ŠÁMAL, P., PURÝ, F., RIZMAN, S. Trestní zákon: Komentář. 6. vydání. Praha: C. H. Beck/SEVT, 2004. 1719 s. Komentované zákony. ISBN 80-7179869-7. DRAŠTÍK A., HASCH, K., KUČERA, P., RIZMAN, S., Přehled judikatury, Trestné činy hospodářské. 1. vydání. Praha: JUDIKARURA, 2005. 276 s. IBSN 80-7357-141-2
Právní předpisy Trestní předpisy. Přestupky: podle stavu k 26 .1. 2009. Ostrava: Sagit, 2009. 464 s. Úplné znění. ISBN 978-80-7208-732-7.
- 50 -
Daňové zákony: podle stavu k 1. 1. 2008. Praha: GRADA, 2008. 208 s. Úplné znění. ISBN 978-80-247-2385-3.
Internetové zdroje http://business.center.cz/ - stránky obchodních a právních informací http://cs.wikipedia.org/ - všeobecná encyklopedie http://pravniradce.ihned.cz/ - právní informace http://aplikace.mvcr.cz/ - statistiky Ministerstva vnitra ČR http://www.zakonynawebu.cz/ - informace se sbírky zákonů a sbírky mezinárodních smluv ČR http://portal.justice.cz/ - oficiální server českého soudnictví http://ministerstvo-spravedlnosti.cz/ - Ministerstvo spravedlnosti ČR http://www.policie.cz/ - Policie ČR http://trestnizakonik.cz/navrh/duvodova-zprava.html - důvodová zpráva k návrhu trestního zákoníku
- 51 -
10. Přílohy
- 52 -
