Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta Ústav ekonomie
Nezaměstnanost žen v regionu Pardubice DIPLOMOVÁ PRÁCE
Bc. Petra Škodová
Brno 2008
1
Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem tuto diplomovou práci zpracovala samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.
V Brně dne 1. 5. 2008
Bc. Petra Škodová
2
Poděkování Za metodické vedení a odborné konzultace děkuji vedoucímu mé diplomové práce, Ing. Petru Rozmahelovi, Ph.D. Dále bych chtěla poděkovat Radce Vojtíškové z Úřadu práce v Pardubicích za její ochotu, vstřícnost a poskytnutý materiál při zpracování této diplomové práce.
3
Shrnutí V diplomové práci jsem se snažila přiblížit situaci nezaměstnaných žen a žen na rodičovské dovolené v regionu Pardubice a navrhnout možné způsoby řešení této problematiky. Dále jsem popsala několik projektů (realizující se nejen na území Pardubického kraje), které jsou určeny pro nezaměstnané ženy. Na závěr jsem uvedla firmy v České republice, které se nejvíce zabývají rovnými příležitostmi žen a mužů. Při zpracování této práce jsem v teoretické části čerpala z odborné makroekonomické literatury, při zpracování praktické části jsem vycházela z podkladů Úřadu práce v Pardubicích, a to konkrétně z ročních zpráv tohoto úřadu.
Summary The diploma thesis I tried to deseribe the problem of unemployed women and women on their maternity leaves in the region of Pardubice. I also tried to suggest some possible ways how to solve thes problem.The aim of the thesis is to suggest possible ways how to solve the unemployment problem. The study also includes a description of several projects (realized in the region of Pardubice) which are concentrated on the unemployed women support. The firms providing equal opportunities for women as well as men are mentioned at the end of the thesis. The theoretical part of the thesis is based on the current macroeconomic literature and the analytical part uses the sources of the Employment agency in Pardubice. Particularly, the annual reports of the agency were used as the source of data for the analysis.
4
Obsah 1
Úvod ................................................................................................................................7
2
Cíle práce.........................................................................................................................9
3
Metodika a materiál.......................................................................................................10
4
Literární přehled............................................................................................................12 4.1 Trh práce ................................................................................................................................. 12 4.1.1 Poptávka po práci ............................................................................................................. 12 4.1.2 Nabídka práce................................................................................................................... 12 4.1.3 Rovnováha na trhu práce.................................................................................................. 13 4.2 Nezaměstnanost....................................................................................................................... 14 4.2.1 Definice nezaměstnanosti................................................................................................. 14 4.2.2 Měření nezaměstnanosti................................................................................................... 15 4.2.3 Druhy nezaměstnanosti .................................................................................................... 16 4.2.4 Metodika zjišťování nezaměstnanosti v ČR..................................................................... 21 4.2.5 Přirozená míra nezaměstnanosti....................................................................................... 22 4.2.6 Délka trvání nezaměstnanosti........................................................................................... 22 4.2.7 Náklady nezaměstnanosti ................................................................................................. 23 4.2.8 Důsledky nezaměstnanosti ............................................................................................... 24 4.3 Zákonná minimální mzda........................................................................................................ 24 4.4 Fondy a operační programy Evropské unie............................................................................. 26 4.4.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost................................................................. 28
5
Současná platná legislativa upravující postavení žen na trhu práce v ČR ....................31 5.1 Ženy na trhu práce................................................................................................................... 31 5.1.1 Zákoník práce................................................................................................................... 31 5.1.2 Zákon o zaměstnanosti ..................................................................................................... 32 5.1.3 Problémy a přednosti žen na trhu práce ........................................................................... 32 5.1.4 Platy žen ........................................................................................................................... 34
6
Analýza nezaměstnanosti v regionu Pardubice.............................................................35 6.1 Trh práce v regionu Pardubice ................................................................................................ 35 6.1.1 Zařazení Pardubic v rámci klasifikace NUTS.................................................................. 36 6.1.2 Situace v jednotlivých mikroregionech............................................................................ 37 6.1.3 Volná pracovní místa ....................................................................................................... 38 6.1.4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Pardubice v roce 2006......................................... 40 6.1.5 Vývoj a struktura uchazečů o zaměstnání ........................................................................ 41
7
Míra nezaměstnanosti na Pardubicku a v České republice ...........................................46 7.1 Nezaměstnanost v České republice ......................................................................................... 46 7.2 Nezaměstnanost v jednotlivých krajích ČR ............................................................................ 47 7.3 Porovnání nezaměstnanosti v ČR a regionu Pardubice........................................................... 48 7.3.2 Nezaměstnanost žen v ČR................................................................................................ 49 7.3.3 Nezaměstnanost žen v regionu Pardubice ........................................................................ 50 7.4 Nezaměstnanost žen a mužů v Evropě .................................................................................... 52
8
Rodičovský příspěvek ...................................................................................................56 8.1 Uplatnění žen na rodičovské dovolené na trhu práce v regionu Pardubice............................. 57
5
8.1.1 Možnosti uplatnění žen na rodičovské dovolené na trhu práce................................... 62 – shrnutí případové studie ......................................................................................................... 62
9
Možnosti řešení nezaměstnanosti žen ...........................................................................64 9.1 Projekty a kurzy určené pro ženy............................................................................................ 64 9.1.1 Projekt „Otevření nových příležitostí k návratu do zaměstnání“ ..................................... 64 9.1.2 Projekt „Vzdělání – nová šance pro ženy vracející se na trh práce“ ................................ 65 9.1.3 Kurzy „Perspektivní zaměstnanec“ a „Úspěšný podnikatel“ ........................................... 65 9.1.4 Projekt "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů" ........................................................ 65 9.2 Možné způsoby řešení nezaměstnanosti žen ........................................................................... 66 9.2.1 Práce doma ....................................................................................................................... 66 9.2.2 Pracovní doba................................................................................................................... 67 9.2.3 Mateřské školy ................................................................................................................. 67 9.2.4 Firemní školky.................................................................................................................. 68 9.2.5 Přímé oslovení firem ........................................................................................................ 68 9.2.6 Dny otevřených dveří ....................................................................................................... 68 9.2.7 Podpora podnikání............................................................................................................ 69 9.2.8 Pravidelné informace z pracoviště ................................................................................... 69 9.2.9 Příspěvky zaměstnavatelům od úřadu práce..................................................................... 69 9.2.10 Další možnosti................................................................................................................ 70 9.3 Firmy v České republice zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů ............................. 70
10 Závěr..............................................................................................................................72 11 Seznam literatury...........................................................................................................74 12 Seznam grafů, obrázků a tabulek ..................................................................................76
6
1
Úvod
Pro diplomovou práci jsem si vybrala téma nezaměstnanost žen v regionu Pardubice, jelikož žena s dětmi, ale i bezdětná žena, má mnohem méně příležitostí při výběru zaměstnání než muž. Chtěla bych poukázat na možné řešení této problematiky a navrhnout způsoby, jak omezit počet nezaměstnaných žen. Důvodem výběru tohoto problému byl fakt, že i já jsem žena a i mě mohou jednou nastat problémy s výběrem zaměstnání, proto bych chtěla navrhnout několik možností, jak řešit tuto nežádoucí situaci. Ze zkušeností většiny žen přijímají zaměstnavatelé do pracovního poměru raději muže. Žena na trhu práce, a zejména žena s rodinou, je považována za nejistou a neperspektivní pracovní sílu. Hlavním důvodem je rodičovská dovolená. Na tento druh dovolené odchází převážně ženy a jejich zaměstnavatel si musí najít nového pracovníka, který nahradí ženu na tři roky při odchodu ze zaměstnání. Neznamená to pouze vypsat výběrové řízení, přijmout vhodného člověka, ale i nového pracovníka zaučit a to stojí zaměstnavatele moc času a peněz. Dalším problémem je skutečnost, že při onemocnění dítěte musí jeden z rodičů zůstat doma a to opět tento problém v mnoha případech řeší ženy. Dále se ženy musejí starat o domácnost, úklid, vaření, psát s dětmi úkoly, ale i věnovat více pozornosti svým nemocným rodičům a proto nemohou mít tolik času na práci, pracovat v sobotu a v neděli a mít tolik přesčasů jako muži. Proto pokud se zaměstnavatel může rozhodnout, s kým uzavře pracovní smlouvu, zda s ženou či mužem, tak spíše volí mužské pohlaví, jelikož mu to nepřinese tolik problémů a starostí. Bohužel v naší společnosti se setkáváme s diskriminací žen. Ukazatele, které nás přesvědčí o tomto problému jsou struktura a míra nezaměstnanosti žen oproti mužům. I v platech existují rozdíly, i když jsou ženy zaměstnány ve stejné pracovní pozici a vykonávají stejnou práci jako muži. I když žena má při výběru pracovního místa menší možnosti a musí věnovat více času při nalezení vhodného zaměstnání než muž, tak i ona chce být do značné míry finančně nezávislá na svém manželovi. Ženy se snaží pracovat i z toho důvodu, že chtějí přispět do rodinného rozpočtu. Mají potřebu seberealizace, chtějí uplatnit své vzdělání, zajistit se do stáří, být mezi lidmi a navazovat nové sociální kontakty. Nejen z těchto důvodů by měla žena pracovat, ale i pro případ, kdyby muž jako jediný živitel rodiny ztratil zaměstnání, žena se rozvedla nebo nastala jiná nečekaná událost. V tom okamžiku by rodina (popř. rozvedená žena) zůstala bez jakéhokoliv příjmu a rodina by se ocitla v krizové situaci. Proto by se měla
7
žena snažit o udržení své profesní schopnosti, i když nepracuje a stará se o domácnost, pokud by došlo k nějaké nežádoucí nebo nepředvídatelné situaci.
8
2
Cíle práce
Záměrem diplomové práce je přiblížit situaci nezaměstnaných žen a žen na rodičovské dovolené v pardubickém regionu (dříve okres Pardubice) z hlediska možnosti jejich aktivního zapojení v rámci trhu práce a navrhnout možnosti řešení této problematiky.
Hlavním cílem práce je vyhodnotit současnou úroveň nezaměstnanosti žen v regionu Pardubice v porovnání se situací v České republice a posoudit způsoby aktivního zapojení nejrizikovějších skupin nezaměstnaných žen do pracovního procesu, které umožňuje pracovní legislativa ČR. Součástí posouzení možností je analýza platné pracovní legislativy a analýza a komparace současných existujících projektů zaměřených na řešení problému ženské nezaměstnanosti včetně vlastních návrhů řešení ve zkoumaném regionu. Dílčím cílem a zároveň nezbytnou součástí práce je na základě provedení terénního šetření posoudit možnosti žen na rodičovské dovolené uplatnit se na trhu práce.
V rámci plnění dílčího cíle práce byla stanovena pracovní hypotéza: Současný systém sociálního zabezpečení, platná legislativa a současná situace na trhu práce v ČR neumožňují ženám na rodičovské dovolené uplatnit se aktivně v pracovním procesu a navýšit tak rodinný rozpočet.
9
3
Metodika a materiál
Hlavní metodou použitou v diplomové práci byla analýza, s jejíž pomocí jsem se zabývala nezaměstnaností žen v regionu Pardubice. Analyzované výsledky, které byly zjištěny, byly dále porovnány v rámci České republiky. V diplomové práci byla použita komparace míry nezaměstnanosti mezi ženami a muži a dalšími metodami byly metody logické indukce a dedukce, které byly využity při vyhodnocení výsledků výzkumu, na jejichž základě jsem se vyjádřila ke stanovené hypotéze. V souvislosti s plněním dílčího cíle práce – posouzení možností žen na rodičovské dovolené uplatnit se aktivně na trhu práce bylo provedeno šetření ve vzorku nezaměstnaných žen na rodičovské dovolené metodou řízeného rozhovoru. Na jeho základě byla vytvořena případová studie přibližující situaci tří nezaměstnaných žen v podobných podmínkách snažících se uplatnit v pracovním procesu na trzích práce v regionu Pardubice. Diplomová práce je rozdělena na dvě hlavní části a to na část teoretickou a část praktickou. Teoretická část je zaměřena na vysvětlení základních pojmů souvisejících s trhem práce (poptávka po práci, nabídka práce, rovnováha na trhu práce), nezaměstnaností (definice a měření nezaměstnanosti, druhy, přirozená míra nezaměstnanosti, metodika zjišťování nezaměstnanosti, příčiny, délka trvání nezaměstnanosti, náklady nezaměstnanosti a její důsledky) a zákonnou minimální mzdou. Jelikož Česká republika je od května roku 2004 členem Evropské unie, proto následující kapitola je nazvaná – Fondy a operační programy EU. Podrobněji je rozpracován operační program s názvem Lidské zdroje a zaměstnanost, jelikož diplomová práce s touto problematikou úzce souvisí. Praktická část je zaměřena na nezaměstnanost žen v regionu Pardubice. V úvodu je uvedeno v čem jsou ženy podle zákoníku práce zvýhodňovány oproti mužskému pohlaví a vysvětlen rozdíl mezi přímou a nepřímou diskriminací. Dále se zmíním o zákonu o zaměstnanosti a pak se snažím poukázat na problémy, které mají ženy na trhu práce, jelikož patří mezi rizikové skupiny trhu práce. Následuje celková charakteristika okresu Pardubice, kde jsou přiblíženy geografické, přírodní a ekonomické faktory a zařazení Pardubic v rámci klasifikace NUTS. Poté je stručně popsána situace v jednotlivých mikroregionech, struktura zaměstnavatelů a volná místa v regionu Pardubice. Práce se dále zabývá vývojem míry nezaměstnanosti, strukturou uchazečů o zaměstnání a cizinci na trhu práce v regionu Pardubice. V další části práce bude popsána nezaměstnanost v regionu Pardubice se srovnáním s Českou republikou. Nejprve se zaměřím na nezaměstnanost v ČR a v jednotlivých krajích. Dále
10
se budu podrobněji zabývat srovnáním nezaměstnanosti žen v ČR, v regionu Pardubice a ve vybraných zemích Evropy. V poslední kapitole bude provedeno terénní šetření tří žen na rodičovské dovolené z regionu Pardubice, které se snaží uplatnit na trhu práce. Závěr diplomové práce bude věnován řešení nezaměstnanosti žen v regionu Pardubice, které by mohlo fungovat jak na Pardubicku, tak i v celé ČR. Ve své práci používám při hodnocení míry nezaměstnanosti v České republice ukazatel, který zveřejňuje Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti (platnou do konce června 2004). Jelikož je Česká republika od 1. května 2004 členem Evropské unie (EU), musela být změněna metodika výpočtu míry nezaměstnanosti na tzv. obecnou míru nezaměstnanosti (tuto metodu doposud prováděl každé čtvrtletí Český statistický úřad na základě Výběrového šetření pracovních sil). Od července 2004 MPSV poprvé zveřejnilo míru nezaměstnanosti podle této metody, která je lépe srovnatelná s výsledky ve členských zemích EU. K vypracování této práce je použito různých dostupných informačních zdrojů (Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce, Zákoník práce, Zákon o zaměstnanosti atd.). Nejvíce jsem čerpala z materiálu Úřadu práce v Pardubicích, kde mi ochotně poskytli potřebné podklady, které jsem potřebovala pro svoji diplomovou práci. Dále jsem získávala informace z knižních publikací a z Internetu (Internetové stránky Českého statického úřadu a Ministerstva práce a sociálních věcí). V diplomové práci jsem také použila grafické vyjádření vývoje hodnot analyzovaného ukazatele (ukazatelů) ve formě tabulek, sloupcových a spojnicových grafů, které jsou pro prezentaci výsledků přehledné a srozumitelné.
11
4
Literární přehled
4.1 Trh práce „Práce patří mezi primární výrobní faktory. Je to vědomá a účelná činnost člověka a její kvalita a množství závisí na jeho fyzických a duševních schopnostech [5, s. 99].“
4.1.1 Poptávka po práci Z mezního produktu práce je určena poptávka po práci. Pokud země bude chtít vyšší mezní produkt práce a vyšší mzdu, potom musí mít vyšší kvalitu pracovních vstupů a lepší technologie.
Firmy
(poptávají
práci)
zvyšují
poptávku
po
práci
do
té
doby,
dokud se nevyrovnají mezní náklady práce s příjmem z mezního produktu práce. Pokud se vyrovnají, firmy už nechtějí dodatečné jednotky práce. Výše mzdové sazby závisí na poptávce po práci. Z tohoto hlediska se potom mzdové sazby rovnají mezním nákladům práce a firmy se snaží zvyšovat poptávku po práci až doby vyrovnání mzdové sazby s příjmy z mezního produktu práce. [5] Jestliže příjem z mezního produktu (tj. dodatečný příjem, který by firma získala, kdyby zapojila dodatečnou jednotku práce) je větší než náklady na její získání, potom je podnikatel ochoten najímat práci. Pokud příjem z mezního produktu se rovná nákladům, potom podnikatel nemá zájem o dodatečné jednotky práce. [1] Pokud země bude chtít dosahovat vyššího mezního produkt práce a vyšší mzdy, tak bude potřeba, aby země měla vyšší kvalitu pracovních vstupů, modernější technologie a větší kvalitu a množství vstupů. [9]
4.1.2 Nabídka práce Na mezních nákladech domácností při konání práce je závislá nabídka práce. Peněžním oceněním vykonané práce je mzda. Jestliže efekt plynoucí z výkonu práce je roven nebo větší nákladům spojených s prací, potom jsou domácnosti ochotny pracovat. Domácnosti na trhu práce se rozhodují na základě poměřování nákladů při konání práce s výší mzdy za práci. Důležitou roli při rozhodování domácností o nabídce práce je způsob, jakým chtějí využívat práci
a volný čas.
Způsob,
jakým
domácnosti
využijí
disponibilní
čas
závisí
na velikosti mzdové sazby a na významu, který přikládají volnému času. [5] Nabídka práce je rozhodování člověka, zda pracovat nebo nepracovat. Neboli rozhodování, zda pracovat nebo se věnovat volnému času. Člověk se rozhoduje mezi volným časem 12
a ostatními statky, které by si mohl za mzdu pořídit. Pokud si chce člověk pořídit nějaký statek, musí znát jeho cenu a také cenu volného času (tj. to, co člověk je ochoten obětovat pokud se rozhodne nepracovat). Z toho plyne, že cenou volného statku je mzda. Pokud se mzda zvýší, volný čas se zdraží a tomu se říká substituční efekt (tj. rostoucí mzda vede člověka k tomu, aby více pracoval a méně se věnoval volnému času). Dále rozeznáváme důchodový efekt (tj. rostoucí mzda vede člověka k tomu, aby se věnoval více volnému času a méně nabízel práci). Oba tyto efekty působí proti sobě a záleží, který z nich převládá. Pokud převládá substituční efekt, tak bude člověk nabízet více práce, pokud se mzda zvýší. Při převládání důchodového efektu, bude při zvýšení mzdy člověk nabízet méně práce. [4]
4.1.3 Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává, když se poptávané množství práce rovná nabízenému množství práce a rovnovážná mzda nastává při této rovnováze trhu. Nerovnováha trhu práce je přechodnou situací a je eliminována pohybem reálné mzdy. Rovnováha na trhu práce se mění buď ze strany nabídky, nebo ze strany poptávky. Reálná mzda i zaměstnanost se mění stejným směrem při změně rovnováhy trhu práce: růst poptávky po práci zvyšuje reálnou mzdu a zaměstnanost. Snížení nezaměstnanosti a reálné mzdy má za následek pokles poptávky po práci. Při změně rovnováhy trhu práce ze strany nabídky se mění zaměstnanost a reálná mzda opačným směrem. Při poklesu nabídky práce dojde ke snížení zaměstnanosti a zvýšení reálné mzdy. Při růstu nabídky práce by se zvýšila zaměstnanost a snížila reálná mzda. [4] Podle Obrázku 1 se v bodě E protíná křivka agregátní nabídky po práci a agregátní poptávky po práci, kde nastává rovnováha na trhu práce. Pokud křivka poptávky po práci klesá (tj. posouvá se zleva doprava), budou klesat i reálné mzdy a to má za následek, že firmy budou poptávat větší množství práce a naopak.
13
Obrázek 1: Graf závislosti poptávky po pracovní síle a nabídky pracovních sil na výši mezd [9]
4.2 Nezaměstnanost 4.2.1 Definice nezaměstnanosti Nezaměstnanost je definována jako “výskyt osob bez placeného zaměstnání, které je chtějí a aktivně je hledají, jsou na něj odkázány jako na zdroj obživy [8, s. 388].” Nezaměstnaní jsou ti, kteří nemají práci, ale usilovně ji hledají. Důležitým znakem nezaměstnaného je to, že si aktivně hledá zaměstnání. Smysl nemá nazývat člověka nezaměstnaným, který není zaměstnán a ani si žádnou práci neshání. [4] Eurostat∗ považuje za nezaměstnané osoby 15 a starší, které byly bez práce (tj. nebyly v zaměstnání), hledaly si aktivně práci (tj. formou úřadu práce, zprostředkovatelských agenturách nebo v podnicích atd.) a byly ochotni nastoupit do práce do 14-ti dnů. Pokud člověk nesplňuje alespoň jednu výše uvedenou podmínku, lze ho považovat za zaměstnaného nebo ekonomicky neaktivního. Podle českého zákona platí, že mezi nezaměstnané jsou počítány jen ty osoby, které jsou registrovány na úřadu práce. To znamená, že člověk bez placeného zaměstnaní, připravený práci okamžitě přijmout, ale aktivně hledající zaměstnání jinak než přes úřad práce
∗
Statistický úřad Evropské komise se sídlem v Lucembursku
14
(např. přes inzerci, přes soukromou zprostředkovatelnu práce, přes známé) není do počtu registrovaných nezaměstnaných v České republice zahrnut. Uveďme si ještě alespoň jednu definici nezaměstnanosti. Samuelson a Nordhaus (1995) definují nezaměstnané jako lidi, kteří nejsou zaměstnáni, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce vrátit.
4.2.2 Měření nezaměstnanosti Počet nezaměstnaných se stanovuje jednak podle statistik nezaměstnaných, které jsou vypracovávány na základě registrace na úřadech práce a jednak na základě výběrových šetření pracovních sil. Obyvatelstvo starší než 16 let se z hlediska trhu práce člení do tří skupin:
Zaměstnaní – mezi zaměstnané patří lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a také ti, kteří práci mají, ale momentálně nepracují kvůli stávkám, nemoci, dovolené a mateřské dovolené.
Nezaměstnaní – mezi nezaměstnané patří lidé, kteří nemají zaměstnání, ale práci aktivně hledají nebo čekají, až se budou moci do práce opět vrátit. Nebo-li jde o člověka, který je nezaměstnaný (nepracuje), ale během posledních několika dní se snažil najít zaměstnání anebo byl propuštěn a čeká na výzvu, aby se mohl opět vrátit do práce. Pokud chce být člověk považován za nezaměstnaného, potom se musí nějakým způsobem snažit najít novou práci. Každá osoba musí podávat úřadu práce zprávu o tom, že navštívil firmu, která hledá nového zaměstnance nebo odpověděl na inzerát.
Mezi
ekonomicky
aktivní
obyvatelstvo
jsou
zařazeni
ti,
kteří
jsou
zaměstnaní
nebo nezaměstnaní.
Ostatní – mezi ostatní patří lidé, kteří udržují domácnost, studují, jsou v důchodu nebo jsou tak hodně nemocní, že nemohou pracovat, nebo práci nehledají. Tito občané jsou zahrnováni mezi ekonomicky neaktivní obyvatelstvo. [9]
15
Obecná míra nezaměstnanosti Důležitým ukazatelem je obecná míra nezaměstnanosti, která se vypočte jako počet nezaměstnaných osob (U) k pracovním silám (L). Mezi pracovní síly patří zaměstnané osoby (E) – ti, kteří práci už mají a nezaměstnané osoby (U) – ti, kteří práci aktivně hledají.
u = U/ (E + U) * 100 Mezi ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou započítávány jak zaměstnané, tak nezaměstnané osoby (tzn. počet ekonomicky aktivních osob se rovná součtu všech zaměstnaných a všech nezaměstnaných osob). Jako zaměstnaní jsou bráni lidé, kteří vykonávají jakoukoli placenou práci, a rovněž ti, kteří práci mají, ale právě nepracují z důvodu nemoci, kvůli dovoleným či stávkám.
4.2.3 Druhy nezaměstnanosti Podle příčin, které způsobují nezaměstnanost, se rozlišují čtyři druhy nezaměstnanosti – frikční (třecí) nezaměstnanost, sezónní nezaměstnanost, strukturální nezaměstnanost a cyklická (konjunkturální) nezaměstnanost.
Frikční nezaměstnanost Frikční nezaměstnanost dochází při normálních změnách zaměstnání a doba nezaměstnanosti je jen krátkodobá, při niž si nezaměstnaní shánějí nové zaměstnání. Jedná se především o osoby ucházející se o zaměstnání poprvé v životě, ale také o osoby ucházejících se o zaměstnání po ztrátě zaměstnání předchozího. Z ekonomického hlediska krátkodobé hledání nových a lépe placených míst vede k přesunu pracovní síly tam, kde bude využita a zaplacena lépe. Tato nezaměstnanost patří mezi nezaměstnanost dobrovolnou, protože nezaměstnaní pracovníci přecházejí z jedné práce do druhé nebo hledají lepší zaměstnání. Frikční nezaměstnanost není chápána jako sociální či ekonomický problém. [9] Mezi frikční nezaměstnanost patří mladí lidé, kteří dostudovali a hledají si první zaměstnání nebo lidé, kteří dobrovolně odešli ze své předchozí práce a hledají si jiné zaměstnání (např. lépe placené zaměstnání) nebo lidé, kteří byli propuštěni ze svého zaměstnání z důvodu zániku podniku či z organizačních změn. [3]
16
Sezónní nezaměstnanost O sezónní nezaměstnanosti se mluví jako o cyklické nezaměstnanosti, která je pravidelná a je spojená s přírodním cyklem. Vzniká v důsledku sezónních prací a z pravidelného sezónního kolísání poptávky po práci. Jedná se o zemědělství, lesnictví, turistický ruch, stavebnictví apod. Nabídka práce je také ovlivněna sezónně v souvislosti se školním rokem. [7]
Cyklická nezaměstnanost Cyklickou (periodickou) nezaměstnanost Dornbusch definuje jako “nezaměstnanost, která převyšuje frikční nezaměstnanost; dochází k ní pokud je skutečný výstup (produkt) pod úrovní výstupu odpovídající úrovni plné zaměstnanosti [2, s. 553]“. U cyklické nezaměstnanosti jde o nezaměstnanost ve všech odvětvích, kde se ekonomika nachází ve fázi celkového hospodářského poklesu. Poptávka po práci klesá a postihuje téměř všechny profese a to má za následek, že jsou lidé propouštěni v jednom odvětví a nemohou nalézt zaměstnání v jiných odvětvích. Příčinou této nezaměstnanosti může být zpomalení investic, které vedou k poklesu poptávky po materiálech a surovinách. Pokud budou lidé propouštěni ze svého zaměstnaní, tak budou domácnosti dostávat i méně příjmů a klesne poptávka po spotřebních statcích. Další příčinou může být pokles zahraniční poptávky. Pokud zahraniční firmy nebudou mít zájem o naše zboží, tak klesne produkce a dojde k propouštění zaměstnanců, což vyvolá snížení příjmů. [4]
Strukturální nezaměstnanost Strukturální nezaměstnanost vzniká na základě strukturálních změn v ekonomice, kdy se některá odvětví zmenšují a naopak. Strukturální změny mají za následek pokles poptávky po některých profesích, ale současně roste poptávka po jiných profesích. Tato strukturální nezaměstnanost může trvat několik let, což vyžaduje, aby se pracovníci rekvalifikovali. [4] Strukturální nezaměstnanost se projevuje tím, že vzniká nesoulad mezi poptávkou a nabídkou po pracovnících. Tento nesoulad se může objevit pokud poptávka po určitém druhu práce se zvyšuje a poptávka po jiném druhu práce se snižuje, a nabídka po pracovnících se nepřizpůsobuje. [9] Tento druh nezaměstnanosti vzniká malou poptávkou po pracovnících v určitých odvětvích (např. doly, těžké strojírenství). Tuto nezaměstnanost postihuje pouze některá odvětví na rozdíl od cyklické nezaměstnanosti, kde pokles poptávky je skoro u všech odvětví. Příčinou strukturální nezaměstnanosti může být nedostatečná migrace za prací. Může to být 17
z důvodu vysokých nákladů na dopravu či nedostatek bytů v místě zaměstnání a to může vést k nerovnováze na trhu práce v jednotlivých regionech téže profese. Pokud budeme chtít snížit strukturální
nezaměstnanost
musíme
vytvářet
tolik
volných
pracovních
míst,
aby to odpovídalo nabízené práci a to jak v kvalifikačním tak regionálním smyslu. [3]
Dále se nezaměstnanost rozlišuje na dobrovolnou a nedobrovolnou:
Dobrovolná nezaměstnanost Pokud nezaměstnaný hledá vyšší mzdu, než která odpovídá trhu práce, nazýváme tuto nezaměstnanost dobrovolnou. Výše dobrovolné nezaměstnanosti a délka trvání je ovlivněna tím,
jaké
příležitosti
mají
nezaměstnaní.
Mezi
jejich
příležitosti
patří
podpory
v nezaměstnanosti. Pokud jsou podpory v nezaměstnanosti nízké a doba jejich poskytování krátká, jedná se o nízkou dobrovolnou nezaměstnanost, protože lidé, kteří jsou nezaměstnaní jsou motivováni, aby si našli nové zaměstnání. [4] Dobrovolně nezaměstnaní pracovníci se mohou věnovat volnému času nebo studiu, než aby šli do práce. Tito pracovníci mohou být frikčně nezaměstnaní a přecházet z jedné školy na jinou nebo nastoupit do svého prvního zaměstnání. Dále to mohou být matky malých dětí, které se rozhodly odejít ze zaměstnání a starat se o své děti. Nebo sem patří starší lidé, kteří odešli do předčasného důchodu či lidé s nízkou kvalifikací a z důvodu nízkých mezd se rozhodli raději věnovat svému volnému času. [9] Dobrovolnou nezaměstnanost můžeme také definovat jako upřednostňování volného času před prací. [1] Na Obrázku 2 je na ose X znázorněno množství práce a na ose Y reálná mzdová sazba. Křivka S vyjadřuje agregátní nabídku práce a křivka D agregátní poptávku po práci. Úsečka 0LE znázorňuje počet zaměstnaných a červená úsečka vyjadřuje dobrovolnou nezaměstnanost (to jsou ti, kteří za danou mzdu nechtějí pracovat). Dobrovolná nezaměstnanost také znamená, že počet nezaměstnaných je nižší nebo roven počtu volných pracovních míst.
18
Obrázek 2: Graf závislosti poptávky po pracovní síle a nabídky pracovních sil na výši mezd [9]
Nedobrovolná nezaměstnanost Nezaměstnaní shánějí práci za takovou mzdu, která na trhu převládá (někteří nezaměstnaní by byli spokojeni i s mzdou nižší), ale nemohou práci najít. Stát stanoví vyšší minimální mzdu a pak zaměstnavatelé nesmějí zaplatit zaměstnancům nižší mzdu než je stanovená. Lidé by chtěli pracovat i za nižší mzdu (především u málo kvalifikovaných profesí), ale zaměstnavatel je propustí z důvodu vysoké minimální mzdy. Hlavním důvodem nedobrovolné nezaměstnanosti patří překážky, které brání poklesu mezd. Příčinou bývají odbory, které požadují vysoké mzdy. Nedobrovolná nezaměstnanost je pro obyvatele mnohem horší než dobrovolná nezaměstnanost. Nedobrovolně nezaměstnaný si nevybírá pracovní místa a chce přijmout práci za převládající mzdu, ale přesto ji najít nemůže, zatímco dobrovolně nezaměstnaný odmítá pracovní místa, která nejsou placena podle jeho představ a chce něco mnohem lepšího. Proto jsou lidé zklamaní, mají existenční potíže a cítí beznaděj v podmínkách nedobrovolné nezaměstnanosti. [4]
Z Obrázku 2 je patrné, že při vysoké mzdové sazbě bude více kvalifikovaných pracovníků ochotno pracovat, než je pracovních příležitostí. Počet pracovníků, kteří jsou ochotni pracovat při mzdě W´ nalezneme v bodě Y na nabídkové křivce, ale firmy chtějí najmout jen počet pracovníků v bodě X na poptávkové křivce. Jelikož je mzdová sazba nad úrovní rovnovážné mzdy, dochází na trhu práce k nadbytku pracovníků. Úsečku W´X tvoří zaměstnaní,
19
XY (modrá úsečka) je nedobrovolná nezaměstnanost a úsečka YZ představuje ti, kteří nechtějí za danou mzdu pracovat nebo-li jsou dobrovolně nezaměstnaní.
Z pohledu
délky
trvání
nezaměstnanosti
můžeme
nezaměstnanost
také
dělit
na krátkodobou a dlouhodobou nezaměstnanost.
Krátkodobá nezaměstnanost Pro krátkodobou nezaměstnanost je charakteristická doba trvání do jednoho roku. V případě, že se jedná o frikční nezaměstnanost (a ne o nezaměstnanost s vysokou pravděpodobností značné délky trvání), nejde o nějak závažný a nebezpečný problém.
Dlouhodobá nezaměstnanost Dlouhodobá nezaměstnanost může mít za následek velké sociální potíže, může také vést k existenčním potížím člověka a jeho rodiny a může dojít i ke ztrátě kvalifikace ale i sebeúcty. Proto je dobré, abychom nezaměstnanost hodnotili podle její výše ale i délky. Pokud v ekonomice převažuje dlouhodobá nezaměstnanost (lidé jsou nezaměstnaní i několik let), tak není něco v pořádku. Příčinou můžou být vysoké podpory v nezaměstnanosti, které nemotivují lidi, aby si našli vhodnou práci. Dalším důvodem může být dlouhotrvající hospodářská recese nebo dlouhodobě strnulé mzdy, které jsou fixované na delší dobu. Dlouhodobá nezaměstnanost se může změnit z nedobrovolné na dobrovolnou, protože pokud jsou lidé delší dobu bez práce, tak se mění jejich styl života a i jejich postoje k zaměstnání. Je zjištěno, že pokud jsou lidé dlouho nezaměstnaní, tak ztrácejí motivaci si nějakou práci najít, protože si na život bez práce už zvykli a stali se pohodlnějšími a tudíž jim stačí žít pouze ze státních podpor. [4]
Skrytá nezaměstnanost Skrytou nezaměstnanost můžeme definovat tak, že si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná osoba neregistruje. Jde tedy o nezaměstnané, kteří nejsou registrování na úřadu práce, i když zaměstnání nemají, ale při nabídce by práci přijali. Mezi tento druh nezaměstnanost patří především vdané ženy a mladiství. Jsou to osoby, kteří si hledají práci přímo u zaměstnavatelů a neregistrují se na úřadu práce a osoby, které rezignovaly si najít nějakou práci. Dále sem patří osoby s nízkou kvalifikací či vysokým věkem (např. předčasné odchody do důchodu). [7]
20
Z pohledu duálního trhu práce můžeme trh práce rozdělit na primární a sekundární. Primární trh práce Primární trh práce se vyznačuje lepšími pracovními příležitostmi a podmínkami, vyšší prestiží, dobrými možnostmi profesionálního růstu a poskytuje mnohem více pracovních příležitostí. Práce na tomto trhu je velmi dobře placena a mzda se neustále zvyšuje. [7]
Sekundární trh práce Do tohoto trhu práce řadíme pracovní místa s nižší prestiží a s nižší mzdou. Jedná se o trh práce s malou stabilní
pracovní příležitostí a pracovníci se tu
často setkávají
s nezaměstnaností, ale na druhou stranu lze na sekundárním trhu lépe najít zaměstnání než na primárním trhu práce. Dále se tento sektor vyznačuje omezenými příležitostmi pro profesionální růst. [7]
4.2.4 Metodika zjišťování nezaměstnanosti v ČR V České republice existují dva odlišné způsoby pro vypočítání ukazatele procentní míry nezaměstnanosti – obecná míra nezaměstnanosti a míra registrované nezaměstnanosti.
Obecná míra nezaměstnanosti Obecnou míru nezaměstnanosti používá Český statistický úřad (ČSÚ) a je definovaná Mezinárodní organizací práce (ILO). Zde se za nezaměstnané považují všechny osoby patnáctileté a starší, které současně splňují tři podmínky: nebyly zaměstnané, hledaly si aktivně práci a byly připraveny k nástupu do práce a to nejpozději do 14-ti dnů. Tato metodika spočívá v zjišťování nezaměstnanosti výběrovým šetřením pracovních sil (VŠPS). Šetření v rámci VŠPS je prováděno v náhodně vybraných domácnostech formou dotazování a nevztahuje se na osoby bydlící dlouhodobě v hromadných ubytovacích zařízeních. Každé čtvrtletí je do výběru zařazeno 20 % nově vybraných domácností, které jsou po pěti čtvrtletích z výběrového šetření vyřazeny. Velikost výběrového souboru je 25 000 domácností a výsledky jsou vždy průměrné údaje za hodnocené čtvrtletí.
Míra registrované nezaměstnanosti Metodika Ministerstva práce a sociálních věcí byla zavedena 1. 7. 2004 a měří tzv. míru registrované nezaměstnanosti podle nové metodiky. Důvodem je harmonizace s Evropskou unií a údaje za Českou republiku bude možné lépe srovnávat s výsledky členských zemí.
21
Naopak obtížnější bude hodnocení dlouhodobého vývoje nezaměstnanosti v rámci České republiky. Pro výpočet míry nezaměstnanosti použijeme v čitateli registrované uchazeče o zaměstnání, kteří mohou
do zaměstnání nastoupit ihned. Nepatří sem ti, kteří jsou v pracovní
neschopnosti, ve výkonu trestu, v rekvalifikaci, na mateřské dovolené nebo vykonávají krátkodobé zaměstnání. Mezi uchazeče o zaměstnání se budou nově zahrnovat i případní uchazeči ze zemí Evropského unie. Pracovní síla ve jmenovateli je součtem počtu zaměstnaných (z šetření VŠPS prováděného ČSÚ), počtu dosažitelných uchazečů a počtu cizinců pracujících v České republice.
4.2.5 Přirozená míra nezaměstnanosti Přirozená míra nezaměstnanosti vzniká, když jsou trhy práce a statky v rovnováze a je ustálena na úrovni potenciálního produktu. Přirozená míra je ovlivňována demografickým vývojem (dochází k růstu ekonomicky aktivního obyvatelstva, a tj. dospívající mládež a ženy), vládní politikou ve vztahu k trhu práce (tj. pojištění v nezaměstnanosti), zvýšenou nestabilitou ekonomiky (tj. ropné a zahraničně obchodní šoky) a možná i minulým vývojem nezaměstnanosti. Snížit přirozenou míru nezaměstnanosti bychom mohli díky zdokonalováním informací na trhu práce (např. přehledy o volných pracovních míst nebo programy určené pro zvyšování kvalifikace), přepracování vládních programů tak, aby měli pracovníci větší pobídky k práci (např. snížení minimální mzdy, pomoci zdravotně postiženým osobám v hledání práce), udržování „přetlakové“ ekonomiky (tj. co nejvyšší hrubý národní produkt a co nejnižší míra nezaměstnanosti), usnadňující nalezení práce (zaměření na osoby s vysokou nezaměstnaností) a podporou migrace lidí za prací. [9] Přirozenou
míru
nezaměstnanosti
také
můžeme
vyjádřit
mírou
nezaměstnanosti,
která odpovídá stavu rovnováhy na trhu práce. Jedná se o míru nezaměstnanosti, která vzniká působením tržních sil a kterou nelze dlouhodobě ovlivňovat fiskálními ani monetárními nástroji. Přirozená míra nezaměstnanosti je taková, kde inflace je stabilní, neroste ani neklesá. [1] 4.2.6 Délka trvání nezaměstnanosti Doba (délka) trvání nezaměstnanosti je definovaná jako průměrná délka období, kdy je osoba nezaměstnaná. Délku trvání nezaměstnanosti má za následek cyklické faktory (tj. stav ekonomického cyklu) a strukturální charakteristiky trhu práce. [6]
22
Kromě ekonomických nesnází vede dlouhodobá nezaměstnanost ke zhoršování fyzického i psychického zdraví člověka (např. k vyššímu výskytu srdečních chorob, alkoholismu a sebevražd) a je vysoce traumatizující událostí v životě člověka. [9]
4.2.7 Náklady nezaměstnanosti Je nutné dělit náklady nezaměstnanosti na jednotlivého pracovníka a na náklady nezaměstnanosti celé ekonomiky. Je potřeba tyto náklady vyjadřovat pro nezaměstnanost cyklickou, frikční a strukturální. Mezi nekvalifikovanými pracovníky je nezaměstnanost více rozšířena, odlišná je podle věkových skupin pracovníků, podle pohlaví a v určitých skupinách ve společnosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti je u nejchudšího obyvatelstva a nerovnoměrné jsou i náklady nezaměstnanosti. Pracovníci a jejich rodiny, kteří jsou nedobrovolně nezaměstnaní, mají nižší disponibilní důchod a tedy i životní úroveň. U dlouhodobé nezaměstnanosti ztrácí pracovníci kvalifikaci, ale také sebevědomí, zvyšuje se u nich sklon k alkoholismu, drogám, zločinnosti, porušuje se jejich fyzické a psychické zdraví aj. [6]
Náklady cyklické nezaměstnanosti Přirozenou míru nezaměstnanosti převyšuje cyklická nezaměstnanost. Tento druh nezaměstnanosti souvisí s nevyužitím práce a ostatních výrobních faktorů, které vedou ke ztrátě produkce rozdílu mezi potenciálním produktem a úrovní skutečné produkce. Americký ekonom Arthur Okun zjistil, že když domácí produkt roste rychleji, tak míra nezaměstnanosti klesá a naopak. Okunův zákon tvrdí, pokud cyklická nezaměstnanost se zvýší o jedno procento, potom klesne produkt pod úroveň potenciálního produktu o 2,5 – 3 %. Vede to k tomu, že část nezaměstnanosti má cyklickou povahu. Velké ztráty vzniknou při poklesu produkce pod úroveň potenciálního produktu a mezi ně patří např. to, že firmy ztrácejí zisky z nižší produkce, nezaměstnaní nedostanou odměnu za práci, ale podporu v nezaměstnanosti, vláda ztrácí daň z příjmů od těchto nezaměstnaných. [6]
Náklady strukturální a frikční nezaměstnanosti Strukturální nezaměstnanost je spojena se strukturálními změnami na trhu práce. Snaží-li se pracovník najít zaměstnání, kde dostane co nejvyšší mzdu, potom tímto přispívá k růstu
23
produktivity v celém hospodářství. Potom část nákladů na tento druh nezaměstnanosti má dobrý efekt v růstu produktivity. Někteří pracovníci jsou dlouhou dobu nezaměstnaní a nemají možnost být dále zaměstnáni, je další následek tohoto typu nezaměstnanosti a tímto vznikají opravdové ztráty. Proto je nutné najít překážky, se kterými se setkávají tito pracovníci. Především, zda se jedná o překážky v rámci selhání trhu a zda mohou být či nemohou být tato selhání trhu práce odstraněna změnou hospodářské politiky. [6]
4.2.8 Důsledky nezaměstnanosti Důsledky nezaměstnanosti dělíme na dvě kategorie - ekonomické a sociální. Ekonomické důsledky vznikají na základě ztráty produkce (tj. rozdíl mezi skutečným a potenciálním produktem). Nejedná se o dopad přirozené míry nezaměstnanosti, ale o dopad cyklické nezaměstnanosti. [3] Sociální dopady jsou nejvíce bolestné u dlouhodobé nezaměstnanosti (tj. lidé jsou nezaměstnaní více než jeden rok). Největším problémem u dlouhodobé nezaměstnanosti je to, že během několika měsíců se snižují dávky v nezaměstnanosti a lidem klesají naspořené peníze. Sociální dopady jsou spojené s vyšší kriminalitou, alkoholismem, prostitucí apod. [6] Ekonomické důsledky vznikají tehdy, je-li společnost v situaci, kdy její ekonomika není schopna vytvořit dostatek pracovních příležitostí pro všechny lidi, kteří mohou a chtějí pracovat, dochází k nevyužití výrobního faktoru. Následkem toho vznikají rozsáhlé ztráty na produktu společnosti, a to v podobě výrobků a služeb, které nezaměstnaní mohli vyrobit a nevyrobili. Sociální dopad je další z negativních dopadů nezaměstnanosti na společnost. Tyto sociální dopady se většinou nedají vyčíslit, jako je tomu v oblasti ekonomické. Dlouhodobá nezaměstnanost
vede
ke
ztrátě
kvalifikace,
odbornosti
a
manuální
zručnosti.
Při nezaměstnanosti vždy dochází k poklesu životní úrovně. Naše společnost nabízí nezaměstnaným lidem sociální zabezpečení, podpory v nezaměstnanosti, ale ty však nemohou zabezpečit plnou kompenzaci mzdy, ztracené díky nezaměstnanosti.
4.3 Zákonná minimální mzda Zaměstnavatel je povinen podle zákoníku práce zaplatit zaměstnanci za provedenou práci minimální mzdu (tj. nejnižší peněžní plnění), kterou stanovuje vláda. Zaměstnavatel musí
24
minimální mzdu dát všem pracovníkům, i když jsou zaměstnáni jen na vedlejší pracovní poměr nebo na dobu neurčitou. Pokud zaměstnavatel uzavře dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti se zaměstnancem, potom musí být splněny minimální mzdové tarify. Do minimální mzdy se nezahrnuje příplatek za práci v noci a za svátek, práce přesčas, práce ve ztíženém a zdraví škodlivém pracovním prostředí. [12] Nejvíce osob pobírajících minimální mzdu jsou ženy (tj. dvě třetiny z celkového počtu) a jsou nejvíce ochotny pracovat za nízkou mzdu, než aby braly podporu v nezaměstnanosti nebo sociální dávky. Dále nejvíce lidí, kteří berou minimální mzdu jsou občané s nízkou kvalifikací vykonávající pomocné práce v průmyslu, hotelnictví či zemědělství. [17] Minimální mzda existuje v České republice od února roku 1991. V tomto roce dosahovala pouze 2000 Kč měsíčně. O velikosti minimální mzdy rozhoduje vláda České republiky. Od jejího zavedení se zvedla více než trojnásobně. Většinou se stanovuje jedenkrát ročně a to k prvnímu dni měsíci ledna. V České republice minimální mzda kolísá okolo 40 % průměrného výdělku a v ostatních zemích je to kolem 50 %. [21] Od ledna roku 2007 lidé pobírají minimální mzdu (8 000 Kč měsíčně) o 45 Kč více než od července loňského roku, kdy činila 7 955 Kč. Minimální hodinová mzda (48,10 Kč) zůstala v těchto obdobích stejná. V Evropě je nejnižší minimální mzda v Rusku (33 euro za měsíc). V Moskvě (nejdražší město světa) je stanovena speciální minimální mzda a to 167 euro. Nejvyšší minimální mzda v Evropské unie je v Lucembursku a činí 1 570 euro. V této zemi je mnohem složitější vyjít s minimální mzdou ve porovnání s Českou republikou. Nejvyšší minimální mzda v porovnání se zeměmi Evropské unie je na Kypru (702 euro). Minimální
mzda
v zemích
Evropské
unie
byla
nejdříve
zavedena
v roce
1969
v Nizozemí. Dánsko, Finsko, Švédsko, Rakousko, Německo a Itálie nemá minimální mzdu vůbec zavedenou. [17]
Ve všech státech je minimální mzda uvedená v Tabulce 1 a je vyjádřená v národní měně a v eurech. Země, které nemají za národní měnu euro, byl proveden přepočet dle směnného kursu.
25
Tabulka 1: Minimální mzda ve vybraných zemích v Evropě (červenec 2007) země v národní měně v eurech Lucembursko 1 570 euro 1 570 Irsko 1 499 euro 1 499 Velká Británie 927,32 pounds sterling 1 381 Kypr 409 pounds 702 Řecko 626 euro 626 Turecko 563 new lira 303 284 8 000 korun Česká republika Chorvatsko 2 080 kunas 282 Polsko 899 zlotých 233 Slovensko 7 600 korun 205 Ukrajina 420 hřiven 62 Rusko 1 100 rublů 33 Zdroj: GOLA, P. Minimální mzda: ano či ne? (2006)
4.4 Fondy a operační programy Evropské unie O fondech Evropské unie mluvíme, jako o nástrojích, které jsou určeny pro realizaci politiky sociální a hospodářské soudržnosti (HSS) Evropské unie (EU). Tato politika se snaží zmírňovat zaostávání regionů, které jsou nejvíce znevýhodněny a dále je zaměřena na snižování rozdílů jednotlivých regionů v oblasti rozvoje. V porovnání s ostatními státy Evropské unie patří Česká republika mezi chudší státy a v období 2007 – 2013 může z fondů EU čerpat až 26,7 miliard euro (752,7 miliard Kč). Tyto peníze by měly sloužit pro zlepšení životního standardu obyvatelstva. [16] Strategické obecné zásady Společenství je strategický dokument, který je postaven nejvýše v Evropské unii a je určen pro realizaci politiky HSS. Tento dokument obsahuje hlavní priority pro období 2007 – 2013. Hlavní rozvojové problémy země definuje každý stát v Evropské unii v rámci tzv. Národního rozvojového plánu. Národní strategický referenční rámec představuje soulad mezi Národním rozvojovým plánem a Strategickými obecnými zásady Společenství. Národní strategický referenční rámec v České republice obsahuje systém finančních toků fondů Evropské unie v ČR, operační programy pro realizace politiky HSS a udává strategické cíle, způsob řízení a koordinace politiky HSS.
26
Pro žadatele a realizátory projektů jsou nejvíce důležité dokumenty, které se nazývají operační programy (OP). Operační programy jsou určené dvojím způsobem tj. regionálně a tématicky, a dále obsahují specifické cíle, které jsou určeny pro zájemce projektů.
Obrázek 3: Operační programy v soustavě strategických dokumentů [16]
Česká republika bude moci v období 2007 – 2013 využívat 26 operačních programů, které se dělí na tři cíle (cíl Konvergence, cíl Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost a cíl Evropská územní spolupráce) politiky hospodářské a sociální soudržnost.
Cíl Konvergence je zaměřen na regiony a státy, které jsou méně vyspělé a snaží se o jejich podporu sociálního a hospodářského rozvoje. V České republice tam patří všechny regiony soudržnosti kromě Prahy. Tento cíl je rozdělen na osm tematických operačních programů (OP Doprava, OP Životní prostředí, OP Podnikání a inovace, OP Výzkum a vývoj pro inovace, OP Lidské zdroje a zaměstnanost, OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost, Integrovaný operační program a OP Technická pomoc) a sedm regionálních operačních programů (NUTS II Severozápad, NUTS II Moravskoslezsko, NUTS II Jihovýchod, NUTS II Severovýchod, NUTS II Střední Morava, NUTS II Jihozápad, NUTS II Střední Morava). Česká republika může využít z tohoto programu 25,89 mld. euro (730 mld. Kč).
27
Cíl Regionální konkurenceschopnosti a zaměstnanost podporuje regiony, které nepatří do cíle Konvergence. V České republice mezi tento cíl patří Praha, která má dva operační programy (OP Praha Konkurenceschopnost a OP Praha Adaptabilita). Česká republika může využít z tohoto programu 0,42 mld.euro (11,73 mld. Kč).
Cíl Evropská územní spolupráce je zaměřen na přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráci regionů. Tento cíl obsahuje devět operačních programů (OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko, OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko, OP Meziregionální spolupráce - všechny státy EU, Norsko a Švýcarsko, OP Nadnárodní spolupráce - ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny, Síťový operační program ESPON 2013 - všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU a Síťový operační program INTERACT II - všechny členské státy). V České republice jsou do tohoto programu zahrnuty všechny regiony a na tento cíl v je vyčleněno 0,39 mld. euro. [16]
4.4.1 Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost V této kapitole se více budu zabývat operačním programem Lidské zdroje a zaměstnanost, protože se ve své
diplomové práci zabývám nezaměstnaností, která úzce souvisí
s tímto operačním programem. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost se zabývá snižováním nezaměstnanosti pomocí aktivní politiky na trhu práce, profesního vzdělávání, zvyšováním kvality veřejné správy a mezinárodní spolupráce v uvedených oblastech a na začleňování sociálně vyloučených obyvatel zpět do společnosti. Globálním cílem je zvýšit zaměstnanost a zaměstnatelnost lidí v České republice na úroveň průměru 15 nejlepších zemí Evropské unie. Podporu můžou žádat poskytovatelé sociálních služeb, zaměstnavatelé, kraje, obce, orgány státní správy, orgány služeb zaměstnanosti a vzdělávací a poradenské organizace. Řídicím orgánem tohoto programu je Ministerstvo práce a sociálních věcí a je financován z Evropského sociálního fondu.
28
Tento program patří mezi tematické operační programy v cíli Konvergence a je pátým největším operačním programem v České republice. Z fondů Evropské unie je pro něj určeno 1,81 mld. euro (51,18 mld. Kč), což je 6,80 % veškerých finančních prostředků, které jsou určeny pro Českou republiku. [16]
Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost (OP LZZ) obsahuje 6 prioritních os:
Adaptibilita se snaží snížit nezaměstnanost prostřednictvím rozvoje odborných znalostí, kvalifikací zaměstnanců a zaměstnavatelů, podpory investic do rozvoje lidských zdrojů ze strany podniků apod. Na prioritní osu 1 je z fondů Evropské unie vyčleněno 597,9 mil. euro, tj. 33,0 % OP LZZ.
Aktivní politiky trhu práce je zaměřena na prevenci nezaměstnanosti (dlouhodobé nezaměstnanosti a nezaměstnanosti skupin znevýhodněných na trhu práce). Dále budou podporovány
aktivity
zaměřené
na
zvýšení
kvality
poradenských,
vzdělávacích
a zaměstnaneckých služeb poskytovaných institucemi na trhu práce a to pomocí rekvalifikací, zprostředkování zaměstnání, odborných praxí, nových forem zaměstnání pro ženy a mladiství, školících programů apod. Na prioritní osu 2 je z fondů Evropské unie vyčleněno 597,9 mil. euro, tj. 33,0 % OP LZZ.
Sociální integrace a rovné příležitosti se snaží pomoc osobám sociálně vyloučeným pomocí zvyšování kvality a dostupnosti sociálních služeb, kvalifikací, kurzů, poradenských programů k motivaci sociálně vyloučených osob při vyhledávání zaměstnání. Dále budou podporovány aktivity zaměřené na prosazování rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce. Na prioritní osu 3 je z fondů EU vyčleněno 398,6 mil. euro, tj. 22,0 % OP LZZ.
Veřejná správa a veřejné služby se snaží zvyšovat kvalitu a efektivnost veřejné správy a veřejných služeb. Podpora bude zaměřena na modernizaci orgánů ústřední státní správy a územní veřejné správy. Pomocí této prioritní osy bude podpořeno řízení a rozvoj lidských zdrojů ve veřejné správě, řízení kvality a výkonnosti a zkvalitnění systému vzdělání a školení ve veřejné správě. Na prioritní osu 4 je z fondů Evropské unie vyčleněno 108,7 mil. euro, tj. 6,0 % OP LZZ.
29
Mezinárodní spolupráce je zaměřena na podporu mezinárodní spolupráce v rámci rozvoje lidských zdrojů mezi projekty v různých členských státech pomocí výměny zkušeností mezi členskými státy, zaměření na řešení specifických problémů apod. Na prioritní osu 5 je z fondů Evropské unie vyčleněno 36,2 mil. euro, tj. 2,0 % OP LZZ.
Technická pomoc je zaměřena na financování aktivit spojených s řízením programu. Např. výběr projektů, zpracování studií a analýz, platy pracovníků, publicita programu apod. Na prioritní osu 6 je z fondů EU vyčleněno 72,5 mil. euro, tj. 4,0 % OP LZZ.
30
5
Současná platná legislativa upravující postavení žen na trhu
práce v ČR 5.1 Ženy na trhu práce
5.1.1 Zákoník práce Podle zákoníku práce č. 262/2006 Sb. jsou ženy na trhu práce zvýhodňovány v porovnání s mužským pohlavím. Mezi hlavní výhody žen patří zákaz práce pod zemí při těžbě nerostů či ražení tunelů a štol (výjimkou jsou např. ženy, které vykonávají praxi při studiu či zdravotnickou službu). Dále těhotné ženy nesmějí být zaměstnávány pracemi, které by ohrožovaly jejich těhotenství. Pokud žena vykonává práci, která je těhotným ženám zakázána, je zaměstnavatel povinen tuto ženu dočasně přeřadit na jinou práci, která je pro ni vhodná. Dále pokud těhotná žena pracuje v noci a nevyhovuje ji to, může požádat zaměstnavatele o její zařazení na denní směnu a zaměstnavatel ji musí vyhovět. Ženy těhotné a ženy, které se starají o dítě mladší než jeden rok, nesmí být zaměstnávány přesčas. Zaměstnavatel musí vyhovět těhotné ženě či ženě pečující o dítě mladší než 15 let o zkrácení pracovního úvazku pokud si o to požádá. Zákoník práce č. 282/2006 Sb. (účinný od 1. 1. 2007) nařizuje zaměstnavatelům, aby zajišťovali všem zaměstnancům rovné příležitosti např. v oblasti pracovních podmínek, v odměňování za práci, v poskytování
jiných peněžních hodnot, v dosažení postupu
v zaměstnání. Zákoník práce zakazuje jakoukoliv diskriminaci – přímou a nepřímou. O přímé diskriminaci mluvíme tehdy,
pokud se se zaměstnancem jedná hůře než s jiným
zaměstnancem z důvodu zdravotního postižení, věku, sexuální orientaci, náboženství či rasového a etnického původu. „Nemáme zájem o zaměstnance, kteří jsou zdravotně postiženi“ nebo „Hledáme mladé ženy do 30 let...sekretářky….vedoucí pracovníky…ženy s většími dětmi“. Všechny tyto uvedené úryvky z inzerátu jsou příkladem přímé diskriminace. Za nepřímou diskriminaci je považována taková situace, kdy by se jednalo o neutrální ustanovení, které by obsahovalo kritérium, již by znevýhodňovalo lidi např. z důvodu náboženství, věku, pohlaví, etnického či rasového původu. Příkladem této diskriminace je např. požadavek pro všechny uchazeče, kteří se chtějí ucházet o zaměstnání, aby skládali zkoušky z určitého cizího jazyka, i když není pro výkon pracovní funkce potřebný. Dalším
31
příkladem je v inzerátu požadavek maximálního výkonu či flexibilní doby (i zde je zřejmé, že na toto pracovní místo nemůže nastoupit žena s malými dětmi).
5.1.2 Zákon o zaměstnanosti Prvního října roku 2004 vstoupil v platnost nový zákon o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb. Novela přináší několik zásadních změn. Přísněji zákon zachází s lidmi, kteří nechtějí nastoupit do zaměstnání, které je pro ně vhodné podle úřadu práce. Tyto lidi je možné poslat k vyšetření u lékaře úřadu práce. Problémy s evidencí na úřadu práce mají i lidé, kteří nejsou ochotni spolupracovat s úřadem práce nebo nechtějí dodržovat stanovený individuální akční plán. Změny v zákonu o zaměstnanosti se týkají také výše podpor v nezaměstnanosti. Evidovaný uchazeč o práci má nárok na 50 % předchozího platu po dobu třech měsíců a v dalším čtvrtletí má nárok na 45 % platu (dříve pouze 40 % platu). Pokud se uchazeč o práci účastní rekvalifikačního kurzu, pak jeho výše podpory v nezaměstnanosti bude 60 % předchozího příjmu. Jedním z nových nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti je tzv. příspěvek na zapracování, který může dostat zaměstnavatel, který přijal uchazeče o práci, jemuž úřad práce věnuje zvýšenou pozornost. Jde například o absolventy škol, ženy po rodičovské dovolené, zdravotně postižené osoby nebo lidi nad padesát let. Příspěvek může zaměstnavatel pobírat tři měsíce a jeho výše může dosahovat až polovinu minimálního životního minima.
5.1.3 Problémy a přednosti žen na trhu práce Ženy na trhu práce patří k rizikovým skupinám a má jim být věnována zvýšená pozornost dle Zákona o zaměstnanosti č. 435/2004 Sb., § 33. Ženy, které patří k ohroženým skupinám na trhu práce jsou např. ženy s malými dětmi, matky samoživitelky, ženy nad 50 let, ženy vracející se na trh práce po mateřské dovolené, ženy s nízkou kvalifikací ale i svobodné mladé ženy. Tyto skupiny se často setkávají s nezaměstnaností a uchazeči nacházejí pracovní místo většinou na sekundárním trhu práce, kde je méně pracovních příležitostí a práce je špatně finančně ohodnocena. Proto na tyto účastníky trhu práce musí být více zaměřena politika zaměstnanosti. Ženám můžou vznikat různé problémy, pokud se stanou nezaměstnané. Jsou unavené, depresivní, cítí se podrážděné a jsou více nespokojené se svým vzděláním než muži. Nejenže mají ženy v době nezaměstnanosti psychické potíže, ale cítí se diskriminované při hledání zaměstnání. Tuto situaci často řeší snižováním požadavků na své budoucí zaměstnání a jsou 32
ochotny pracovat za nižší mzdu než muži. Nejtíživěji ztrátu zaměstnání nesou starší lidé (nejen ženy) ve věku mezi 40 až 50 lety. Tito lidé mají pocit nejistoty, bezradnosti a postupem času ztrácejí sebedůvěru. Čím je člověk starší, tím je více zvyklý na svůj stereotyp a to vede k horším návykům na nové životní situace. Dalším problémem je péče žen o děti. Zaměstnavatelé se brání přijmout ženu po rodičovské dovolené, protože předpokládají, že dítě bude často nemocné a žena bude muset zůstat doma a starat se o dítě. Dále zaměstnavatelé počítají s tím, že žena po rodičovské dovolené ztratila pracovní znalosti a dovednosti, které jsou způsobeny dlouhou absencí na trhu práce a také že žena nebude mít zájem pracovat na směny a přes čas. Vzdělání je dalším neúspěchem při výběru do zaměstnání. Tento problém nejvíce trápí ženy nad 40 let. V dnešní době potřebují sekretářky a účetní ke svému pracovnímu výkonu počítač. Jelikož v dřívějších dobách se na počítači nevyučovalo, tak v dnešní době chybí ženám nad 40 let znalost např. programů Word a Excel. Dalším problémem žen je menší zkušenost v oblasti řízení a rozhodování a také málo zkušeností. Nejvíce jsou ženy diskriminované na nejvyšších stupních a proto tyto pracovní pozice zůstávají většinou jen mužům. V neposlední řadě i svobodným mladým ženám se zaměstnavatel vyhýbá. Předpokládá, že mladé slečny se v blízké době vdají, založí rodinu a dle zákona zůstanou na mateřské dovolené 28 týdnů. Po jejím uplynutí může žena požádat o prodloužení rodičovské dovolené až do čtyř let věku dítěte. Zaměstnavatel je povinen do třech let věku dítěte držet ženě pracovní místo. Z důvodu její absence musí zaměstnavatel přijmout jinou osobu, kterou musí zaučit a to stojí mnoho času a peněz. Po rodičovské dovolené se žena vrací zpět do práce, ale velmi často se stává, že ztratila kontakt se svým zaměstnáním tak, že musí absolvovat různé kurzy a rekvalifikace. Často se stává, že ženy před uplynutím rodičovské dovolené přivedou na svět druhé dítě a zůstanou doma několik let. A to je hlavní důvod, proč zaměstnavatel nechce přijmout mladou svobodnou ženu. Hlavním problémem žen s malými dětmi na trhu práce patří absence z důvodu nemocnosti dětí, nemožnost pracovat na směny, únava, nesoustředěnost na práci a nemožnost delší pracovní doby. U žen, které byly dlouhodobě nezaměstnané patří mezi hlavní handicap nechuť zapojit se do pracovního procesu, ztráta pracovních návyků, ztráta dovedností (cizí jazyky, práce s počítačem), ztráta praxe a motivace z důvodu vysokých sociálních dávek. I ženy starší 50-ti let nemají lehké najít zaměstnaní – jsou často nemocné, neznají cizí jazyky, v práci mají pomalejší tempo, nejsou ochotny učit se novým věcem a neznají nové technologie. 33
Mezi hlavní přednosti žen s malými dětmi nebo žen, které byly dlouhodobě nezaměstnané patří především to, že si váží práce, mají zájem o práci, jsou aktivní, snaží se zapojit do pracovního procesu, jsou spolehlivé a zodpovědné. Ženy, které jsou starší více než 50 let se mohou pyšnit profesními zkušenostmi, ochotou, obětavostí, praxí a zodpovědností.
5.1.4 Platy žen Dle statistik Českého statistického úřadu mají ženy v České republice menší příjmy než muži. Jeden z hlavních důvodů je nižší počet odpracovaných hodin, jelikož žena se musí více věnovat rodině a dětem. Ale jsou i situace, kdy žena vykonává stejnou pozici ve stejné firmě jako muž, ale i tak na své výplatní pásce bude mít nižší částku než mužské pohlaví. Společnost bere muže jako živitele rodiny, což může být další důvod vyššího platu. V Evropské unii ženy vydělávají o 15 procent méně než muži na stejných pozicích. Největší rozdíl, kdy muži vydělávají víc než ženy je v Estonsku a na Kypru (25 %), Slovensku (24 %), Německu (22 %), Británii a Finsku (20 %) a Česku (19 %). Naopak nejmenší rozdíly jsou na Maltě (4 %), v Belgii (7 %) a ve Slovinsku (8 %). [24] Nejmenší rozdíly v platech nalezneme v top managementu, kde se nejvíce hledí na hodnotu a kvalitu manažera. Nejvyšší platy v roce 2006 měly ženy, které pracovaly jako vedoucí a řídící pracovnice (32 264 Kč), dále jako vědecké a odborné pracovnice (26 113 Kč) a ty ženy, které vykonávaly práci ve zdravotnictví či školství (21 616 Kč). Podle vzdělání si nejvíce vydělají ženy s vysokoškolským vzděláním (30 759 Kč). Podstatně méně si vydělají ženy s vyšším a bakalářským vzděláním (22 820), dále se středním vzděláním s maturitou (20 619 Kč), se středním vzděláním bez maturity (14 174 Kč) a nejméně se základním a nedokončeným vzděláním (13 336 Kč). Průměrná mzda žen v roce 2006 činila 19 305 Kč a mzda u mužů byla 25 593 Kč, což je zhruba o 25 % více než mzda u žen. [14]
34
6
Analýza nezaměstnanosti v regionu Pardubice
6.1 Trh práce v regionu Pardubice V Tabulce 2 je uvedena celková charakteristika pardubického regionu (regionem Pardubice je zde míněno území, jemuž odpovídal dřívější okres Pardubice, který se skládal ze tří mikroregionů – Pardubicko, Holicko a Přeloučsko) z hlediska trhu práce:
Tabulka 2: Celková charakteristika okresu Pardubice Počet obyvatel
(stav ke dni 31. 12. 2006)
161 849 osob
Počet obyvatel v produktivním věku (15 – 64 let) (stav ke dni 31. 12. 2006)
114 302 osob
Počet ekonomicky aktivních obyvatel
VŠPS pro II.Q 2007
82 965 osob
Počet pracovních míst u organizací
stav ke dni: 30. 6. 2007
83 183 míst
Počet OSVČ
stav ke dni: 30. 6. 2007
14 856 osob
Počet žáků s ukončenou ZŠ a ZVŠ
Škol. rok 2006 - 2007
1 629 osob
Počet nových absolventů SŠ, SOU, VOŠ
Škol. rok 2006 - 2007
2 455 osob
Z toho: z okresu Pardubice
Škol. rok 2006 - 2007
1 568 osob
zájem o další studium
Škol. rok 2006 - 2007
970 osob
zájem o nástup do pracovního poměru
Škol. rok 2006 - 2007
598 osob
Průměrný počet volných míst
1. pololetí 2007
3 138 míst
Průměrný počet uchazečů o zaměstnání
1. pololetí 2007
4 105 osob
Průměrná míra nezaměstnanosti
1. pololetí 2007
4,43 %
Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2007
Okres Pardubice se rozkládá na ploše 889 km2. Svou rozlohou se řadí mezi středně velké okresy v České republice s počtem obyvatel 181,1 na 1 km2. Geograficky je situován na severovýchodním okraji republiky. Území okresu se skládá ze 112 obcí, z toho 8 měst (Dašice, Holice, Horní Jelení, Chvaletice, Lázně Bohdaneč, Pardubice, Přelouč, Sezemice) a 1 městysu (což je městečko stojící mezi městem a vsí) - Choltice. Celkový počet obyvatel v regionu Pardubice k 1.1. 2007 byl 161 849 osob, z toho bylo 78 894 mužů a 82 955 žen. Průměrný počet uchazečů o zaměstnání ke konci roku 2006 v regionu Pardubice byl 4 729 osob, z toho 2 547 žen a 2 182 mužů. Na druhou stranu počet volných
35
pracovních míst byl 3 139 míst. Míra registrované nezaměstnanosti v roce 2006 činila 5,23 % (žen 6,45 % a mužů 4,28), což je o 1,47 % méně než předešlý rok. [19] Zeměpisně je charakter pardubického okresu určován polohou v Polabské nížině. Nejnižším bodem je místo, kde řeka Labe směřuje do jiného okresu a to v nadmořské výšce kolem 200 metrů. Ve střední nížinné části se tyčí Kunětická hora (295 m nad mořem) se středověkým hradem. V západní části okresu se mění nízká pahorkatina do oblasti Železných hor, kde nalezneme nedaleko obce Holotín nejvyšší bod, který měří 398 m nad mořem. Ve východní části okresu začíná podhůří Orlických hor. V pardubickém okresu dominantním postavením je průmysl a zemědělství. Zemědělství je zaměřeno jak na rostlinou tak na živočišnou výrobu. Převážně se zde pěstuje obilí, řepa či pícniny a z živočišné výroby se vyprodukuje maso, vejce a mléko. Mezi hlavní a důležitá průmyslová odvětví patří strojírenství, potravinářství a chemický průmysl. Území okresu má výhodnou polohu z hlediska dopravního spojení, protože tu leží nejvýznamnější železniční trať Praha a Česká Třebová. V železničním uzlu Pardubice ji křižuje další významná trať, a to Liberec - Havlíčkův Brod. Městem Pardubice prochází hlavní silniční tah spojující Hradec Králové - Chrudim a dochází tu k velké výstavbě cyklostezek, které vedou ke zvýšení dopravní bezpečnosti a rozvoje cykloturistiky. [16]
6.1.1 Zařazení Pardubic v rámci klasifikace NUTS Na základě usnesení vlády České republiky č. 707/1998 byla vypracována klasifikace územních jednotek NUTS v ČR pro potřeby statistické, analytické a pro potřeby Evropské unie. Klasifikace NUTS se využívá ke statistickému monitorování a k analýze sociální a ekonomické situace v regionech a pro potřeby přípravy, realizace a hodnocení regionální politiky. Na základě ústavního zákona č. 347/97 Sb. Je ČR dělena od 1. 1. 2000 na: Oddíl (NUTS 0) – vyjadřuje stát Českou republiku – kód CZ. Pododdíl (NUTS 1) – vyjadřuje území České republiky – kód 0. Skupina (NUTS 2) – vyjadřuje oblasti – číslované od 1 do 8. Podskupina (NUTS 3) – vyjadřuje kraje – číslované od 1 do 9 vždy v rámci oblasti, přičemž použité kódy jsou 1 – 3. Třída (NUTS 4) - vyjadřuje okresy – číslované od 1 do 9 a písmenem A až Z. Podtřída (NUTS 5) – vyjadřuje základní územní jednotku.
36
Tabulka 3: Zařazení Pardubic do klasifikace NUTS Kód
NUTS 0 stát
NUTS 1 území
CZ05 CZ053 CZ0531 CZ0532 CZ0533 CZ0534 Zdroj: www.czso.cz
NUTS 2 oblast Severovýchod
NUTS 3 kraj
NUTS 4 okres
Pardubický kraj Chrudim Pardubice Svitavy Ústí nad Orlicí
6.1.2 Situace v jednotlivých mikroregionech Okres Pardubice se z hlediska sledování trhu práce dělí na tři mikroregiony: Pardubicko, Přeloučsko a Holicko.
Pardubicko Nejméně problémovým mikroregionem v okrese Pardubice se za první pololetí roku 2007 stalo jako už tradičně Pardubicko. Míra nezaměstnanosti byla (3,7 %) k 30. 6. 2007 nižší o 1,34 % než ke konci minulého roku, kdy činila 5,04 %. Ke konci června roku 2007 byl podíl žen na celkové nezaměstnanosti 52 % a podíl mužů 48 %. V mikroregionu Pardubice bylo evidováno 85,1 % všech volných míst v okrese a 70,4 % všech uchazečů o zaměstnání. Během prvního pololetí roku 2007 počet volných míst rostl a počet uchazečů o práci klesal. Příčinou tohoto stavu byla velká koncentrace podnikatelských subjektů v různých odvětvích ale také příliv obyvatelstva. Nejvyšší míra nezaměstnanosti na Pardubicku byla v obci Hrobice (9,38 %) a nejnižší v obci Plch. V mikroregionu působí největší zaměstnavatelé v okrese (ALIACHEM a.s., odštěpný závod SYNTHESIA, FOXCONN CZ s.r.o., Krajská nemocnice Pardubice). Nejvíce volných pracovních míst bylo pro absolventy střední odborné školy a střední odborné školy s maturitou v odvětví obchodu, služeb, strojírenství, elektrotechniky a stavebnictví. Nejvíce uchazečů, kteří nabízeli práci, byli lidé se středním odborným vzděláním s výučním listem (40,4 %), základním vzděláním (27 %) a středním odborným s maturitou (26,2 %).
Přeloučsko Nejvíce problémovým mikroregionem v prvním pololetí roku 2007 se stalo Přeloučsko. Míra nezaměstnanosti vyšplhala k 30. 6. 2007 na 4,7 %. Velmi dobrou událostí bylo zvýšení počtu
37
volných míst (o 38 %), pokles počtu uchazečů o zaměstnání (o 31 %), pokles míry nezaměstnanosti (o 1,95 %) a pokles počet uchazečů na 1 volné místo. Podíl žen a mužů na celkové nezaměstnanosti byl stejně velký jako na Pardubicku (tj. 52 % u žen a 48 % u mužů). Nejvyšší míra nezaměstnanosti na Přeloučsku byla v obci Hlavečník (12,73 %) a nejnižší v obci Holotín (0 %). Poptávka po pracovnících byla se středním odborným vzděláním v oboru strojírenství, elektrotechniky a zemědělství. Nejvíce lidí, kteří nabízeli práci byli vyučeni (42 %), ale zaměstnavatelé většinou hledali uchazeče o zaměstnání v jiném oboru. Nejvíce pracovních příležitostí nabízeli zaměstnavatelé v Přelouči a Chvaleticích, kde působí nejvýznamnější zaměstnavatelé v mikroregionu KIEKERT – CS, s.r.o., výrobce centrálních autozámků, a ČEZ a.s. Elektrárna Chvaletice. K hlavním faktorům negativně ovlivňujícím situaci v oblasti patřily slabé podnikatelské zázemí v jednotlivých obcích, struktura volných míst u zaměstnavatelů neodpovídá struktuře uchazečů o zaměstnání, nedostatečná dopravní obslužnost a útlum výroby spojený se snižováním počtu pracovníků (VOP s.p. Přelouč).
Holicko V průběhu prvního pololetí roku 2007 se situace na trhu práce na Holicku neustále zlepšovala, jelikož došlo k poklesu počtu uchazečů o práci (o 61 %) a poklesu míry nezaměstnanosti (o 2,06 %), ale naopak tu byl nejnižší počet volných míst ze všech regionů. Míra nezaměstnanosti tu byla nejnižší ze všech mikroregionů a činila pouze 3,3 %. Opět míra nezaměstnanosti u žen byla vyšší než u mužů a nejvyšší míra nezaměstnanosti na Holicku byla v obci Borek (8,74 %) a nejnižší v obci Uhersko (1,54 %). Volná místa byla v odvětví strojírenství, elektrotechniky a zemědělství převážně pro střední odborné vzdělání a střední odborné vzdělání s maturitou. Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo se středním vzděláním (36,2 %), se základním vzděláním (31,9 %) a se středním odborným vzděláním s maturitou (24,3 %).
6.1.3 Volná pracovní místa V průběhu prvního pololetí roku 2007 průměr počtu volných pracovních míst byl 3138. Tento počet neustále rostl a pohyboval se mezi 2718 až 3553 místy. Největší podíl volných míst byl pro dělníky (81 %), pro technicko-hospodářské funkce (18 %), pro osoby zdravotně postižené (2 %) a pro absolventy a mladistvé (10 – 47 %). Nejvíce zaznamenaných volných míst v průběhu prvního pololetí roku 2007 bylo na Pardubicku (85 %), na Přeloučsku (10 %) a na Holicku (5 %). 38
Tabulka 4: Struktura volných míst dle kategorií 31. 12. 2006
30. 6. 2007
Pracovní místa - celkem:
3139
3553
- pro dělníky
2563
2886
- pro THP
576
667
- pro občany se ZPS
112
66
- pro absolventy a mladistvé 1401 1044 Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2007
V průběhu prvního pololetí roku 2007 bylo nejvíce volných pracovních míst u uchazečů, kteří dosáhli základní vzdělání (47 %). Odvětví služeb, obchodu, elektrotechniky a stavebnictví nabízelo nejvíce volných pracovních míst. Do druhé největší skupiny s volnými pracovními místy patřila kvalifikace se středním odborným vzděláním s výučním listem (32 %). Počet volných míst jak u skupiny se základním vzděláním tak se středním odborným vzděláním s výučním listem měl v průběhu prvního pololetí roku 2007 rostoucí tendenci. Počet volných míst pro kvalifikaci vysokoškolského vzdělání v průběhu prvního pololetí roku 2007 neustále rostl. Největší zájem o vysokoškoláky měli zaměstnavatelé o odvětví školství (učitelé na střední škole a učitelé cizích jazyků), strojírenství (technici a konstruktéři) a elektrotechniky (projektanti, vedoucí pracovníci se znalostí anglického jazyka a technici).
39
Tabulka 5: Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání Stav ke dni
31. 12. 2006 30. 6. 2007 volná uchazeči/ volná uchazeči/ uchazeči uchazeči místa 1 místo místa 1 místo 11 0 7 205 0 1308 1637 0,8 973 1671 0,6
bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání nižší střední vzdělání
4
26
0,2
6
7
0,9
nižší střední odborné
108
8
13,5
62
13
4,8
střední odborné s výučním listem
1892
1047
1,8
1282
1129
1,1
střední odborné bez mat. + výuční list
56
15
3,7
42
9
4,7
ÚSV
112
6
18,7
110
4
27,5
ÚSO s vyučením i maturitou
172
34
5,1
129
38
3,4
ÚSO s maturitou (bez vyučení)
807
284
2,8
620
316
2,0
vyšší odborné vzdělání
32
1
32
27
12
2,3
bakalářské vzdělání
30
3
10
23
7
3,š
vysokoškolské
190
78
2,4
161
141
1,1
7
0
-
15
1
15
doktorské
4729 3139 1,5 3457 3553 CELKEM Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí 2007
1
6.1.4 Vývoj míry nezaměstnanosti v okrese Pardubice v roce 2006 Tabulka 6: Míra nezaměstnanosti v roce 2006 dle nové metodiky Měsíc
1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
ČR (v %)
9,2
9,1
8,8
8,3
7,9
7,7
7,9
7,9
7,8
7,4
7,3
7,7
Pardubice (v %)
6,7
6,6
6,4
5,9
5,9
5,3
5,5
5,6
5,6
5,1
4,9
5,2
Zdroj: www.mpsv.cz
Na začátku roku 2006 přesahovala hranice nezaměstnanosti v České republice 9 %, ale od počátku roku se nezaměstnanost snižovala a tento trend trval až do června. Během prázdnin došlo k nepatrnému zvýšení nezaměstnanosti, ale od září se opět nezaměstnanost snižovala. Míra nezaměstnanosti v okrese Pardubice se pohybovala v roce 2006 mezi 4,9 až 6,7 %. V zimním
období
přesahovala nezaměstnanost
6
%.
Prvních
šest
měsíců
míra
nezaměstnanosti klesala a během prázdnin došlo k jejímu zvýšení, ale tento stav se po letních měsících změnil a v listopadu byla nezaměstnanost nejnižší během celého roku.
40
Pokles míry nezaměstnanosti na jaře způsobilo oživení ve strojírenství, trvalý zájem o nové pracovníky v odvětví elektrotechniky, služeb a obchodu a zahájení sezónních prací ve stavebnictví a zemědělství. Ve 3. čtvrtletí míra nezaměstnanosti rostla vlivem příchodu nových absolventů na trh práce. Opětovný pokles míry nezaměstnanosti v říjnu a listopadu byl způsobem zlepšením ekonomické situace v celé ČR. Prosincové zvýšení míry nezaměstnanosti bylo způsobeno řadou propouštění, ukončením pracovních poměrů na dobu určitou a sezónním omezením činnosti u některých zaměstnavatelů. Nezaměstnanost v okrese Pardubice zůstala v průběhu roku 2006 pod celostátním průměrem.
Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2007 v okrese Pardubice a ČR
10 9 8 7 6 5
pr
os in
ec
pa d lis to
říj en
ří zá
sr pe n
če
rv en ec
če rv en
kv ět en
du be n
bř ez en
ún
le
or
4 de n
míra nezaměstnanosti (v %)
Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2006
měsíc
ČR
Pardubice
Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí roku 2007
6.1.5 Vývoj a struktura uchazečů o zaměstnání K 30. 6. 2007 úřad práce v Pardubicích evidoval 3457 uchazečů o zaměstnání. V prvních šesti měsících roku 2007 se počet uchazečů snížil o 1272 osob oproti konci roku 2006. V průběhu prvního pololetí roku 2007 došlo ve struktuře uchazečů ke snížení žadatelů o zaměstnání ve všech kategorií - u kategorie dělníků o 950 osob (tj. o 29,4 %), u THP a ostatních o 322 osob (tj. o 21,5 %), u absolventů o 177 osob (tj. o 54,8 %) a u osob se ZP o 244 osob (tj. o 23 %).
41
Tabulka 7: Vývoj a struktura uchazečů o zaměstnání 31. 12. 2006
30. 6. 2007
Stav ke dni počet
%
počet
%
dělníci 3 234 68,4 2 284 66,1 THP a ostatní 1 495 31,6 1 173 33,9 absolventi 323 6,8 146 4,2 osoby se ZP 1 062 22,5 818 23,7 celkem 4 729 100 3 457 100 Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí rok 2007
6.1.6 Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání
Tabulka 8: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání celkem 31. 12. 2006
ženy 30. 6. 2007
31. 12. 2006
30. 6. 2007
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
11
0,2
7
0,2
7
0,3
4
0,2
1308
27,7
973
28,1
703
27,6
529
27,7
nižší střední vzdělání
4
0,1
6
0,2
1
0,0
4
0,2
nižší střední odborné
108
2,3
62
1,8
55
2,2
37
1,9
střední odborné s výučním listem
bez vzdělání a neúplné základní základní vzdělání
1892
40,0
1282
37,1
930
36,5
674
35,3
stř. nebo stř. odborné bez mat.
56
1,2
42
1,2
44
1,7
33
1,7
USV
112
2,4
110
3,2
69
2,7
66
3,5
USO s vyučením i maturitou
172
3,6
129
3,7
88
3,5
61
3,2
USO s maturitou
807
17,1
620
17,9
530
20,8
391
20,5
vyšší odborné vzdělání
32
0,7
27
0,8
22
0,9
16
0,8
bakalářské vzdělání
30
0,6
23
0,7
16
0,6
11
0,6
vysokoškolské
190
4,0
161
4,7
79
3,1
75
3,9
7
0,1
15
0,4
3
0,1
9
0,5
4729
100
3457
100
2547
100
1910
100
doktorské celkem
Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí rok 2007
Největší počet osob podle vzdělanostní struktury je se středním odborným vzděláním s výučním listem (37,1 %), osob se základním vzděláním (28,1 %) a USO s maturitou (17,9 %). Ke zvýšení počtu osob došlo u doktorského vzdělání (o 8 osob, tj. 8 osob, tj. o 114,3 %) a u nižšího středního vzdělání (o 2 osoby, tj. 50 %). K největšímu poklesu došlo
42
u vzdělanostních stupňů středního odborného vzdělání s výučním listem (o 620 osob, tj. 32,2 %) a základního vzdělání (o 335 osob, tj. 25,6 %). U žen bylo rozdělení vzdělanostní struktury podobné. Opět nejvíce žen mělo střední odborné vzdělání s výučním listem (35,3 %) a základní vzdělání (27,7 %). Ke zvýšení počtu žen došlo nejvíce u doktorského vzdělání (o 6 osob, tj. trojnásobně).
6.1.7 Věková struktura uchazečů o zaměstnání Největší podíl uchazečů o zaměstnání je mezi 30 až 50 lety a to v obou sledovaných skupinách. Druhá nejčetnější věková kategorie byla nad 50 let. Jedná se většinou o uchazeče, kteří chtějí odejít do předčasného starobního důchodu, jelikož jsou těžko umístitelní do zaměstnání. Ke snížení počtu uchazečů došlo ve všech věkových kategorií s výjimkou kategorie nad 50 let, kde se počet uchazečů v obou kategorií zvýšil zhruba o 2 %. Z výše uvedených údajů vyplývá, že počet nezaměstnaných žen je vyšší (o 363 osob, tj. o 5,2 %) než počet nezaměstnaných mužů.
Tabulka 9: Věková struktura uchazečů o zaměstnání celkem 31. 12. 2006
ženy 30. 6. 2007
31. 12. 2006
30. 6. 2007
počet
%
počet
%
počet
%
počet
%
do 19 let
254
5,4
180
5,2
121
4,8
83
4,3
do 30 let
1109
23,4
757
21,9
528
20,7
363
19,0
do 50 let
1945
41,1
1399
40,4
1213
47,6
899
47,0
nad 50 let
1421
30,1
1121
32,4
685
27,0
565
29,6
celkem
4729 100 3457 100 2547 100 1910 Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí rok 2007
100
6.1.8 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence Počet evidovaných uchazečů byl k 30. 6. 2007 nižší než ke konci roku 2006. Celkem došlo ke snížení o 27 % a počet evidovaných žen klesl o 25 %. Největší podíl nezaměstnaných je v evidenci na úřadu práce do 3 měsíců a to v obou sledovaných skupinách. Neustále dochází ke zvyšování
dlouhodobě evidovaných
uchazečů o zaměstnání. Zvláště
se to projevuje v kategorii nad 24 měsíců. Naopak ve všech ostatních kategorií (3 – 24 měsíců) dochází k pomalému snižování evidovaných uchazečů. Největší pokles byl
43
zaznamenán v kategorii 3 - 6 měsíců a 6 – 9 měsíců. U žen bylo pořadí stejné jako u celkové délky evidence.
Tabulka 10: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence celkem
do 3 měsíců
31. 12. 2006 počet % 1690 35,7
ženy
30. 6. 2007 počet % 1175 34,0
31. 12. 2006 počet % 751 29,5
30. 6. 2007 počet % 599 31,4
3 – 6 měsíců
902
19,1
636
18,4
493
19,4
348
18,2
6 – 9 měsíců
438
9,3
304
8,8
276
10,8
178
9,3
9 – 12 měsíců
310
6,6
237
6,9
187
7,3
140
7,3
12 – 24 měsíců
499
10,6
349
10,1
311
12,2
218
11,4
nad 24 měsíců
890
18,8
756
21,9
529
20,8
427
22,4
celkem
4729 100 3457 100 2547 100 1910 Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí rok 2007
100
6.1.9 Struktura uchazečů o zaměstnání dle klasifikace zaměstnání
Tabulka 11: Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání celkem 31. 12. 2006
ženy
30. 6. 2007
31. 12. 2006
30. 6. 2007
počet 70
% 1,5
počet 57
% 1,6
počet 29
% 1,1
počet 22
% 1,2
Tř. 2-vědečtí a odborní pracovníci
233
4,9
225
6,5
133
5,2
137
7,2
Tř. 3-techničtí, zdrav., pedag. pracov.
485
10,3
350
10,1
243
9,5
165
8,6
Tř. 4-nižší administrativní pracovníci
405
8,6
331
9,6
341
13,4
267
14,0
Tř. 5-provozní pracovníci ve službách
677
14,3
505
14,6
529
20,8
388
20,3
Tř. 6-dělníci v zemědělství a lesnictví
140
3,0
69
2,0
97
3,8
50
2,6
Tř 7-řemeslníci a výrobci
998
21,1
659
19,1
313
12,3
240
12,6
Tř. 8-obsluha strojů a zařízení
297
6,3
194
5,6
117
4,6
88
4,6
1122
23,7
854
24,7
598
23,5
456
23,9
4
0,1
3
0,1
0
0
0
0
298
6,3
210
6,1
147
5,8
97
5,1
1910
100
Tř. 1-zákonodárci, vedoucí pracovníci
Tř. 9-pomocní a nekvalif. pracovníci Tř. 0-příslušníci armády nezadáno
4729 100 3457 100 2547 100 Zdroj: Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za první pololetí rok 2007
celkem
44
Ve struktuře uchazečů podle Klasifikace zaměstnání nedošlo v průběhu prvního pololetí roku 2007 k výraznějším změnám. Nejvíce uchazečů o zaměstnání bylo ve třídě 9 – pomocní a nekvalifikovaní pracovníci (24,7 %) a třída 7 – řemeslníci a výrobci. Jelikož došlo k poklesu uchazečů v jednotlivých třídách, tak se snížil i celkový pokles uchazečů o zaměstnání. Největší pokles byl zaznamenán ve třídě 7 – řemeslníci a výrobci a to o 339 osob (34 %). Ani u žen nedošlo v průběhu prvního pololetí roku 2007 k výrazným změnám. Nejčetnější opět zůstala třída 9 (stejně jako u celkové klasifikaci zaměstnání), dále třída 5 – provozní pracovníci ve službách (20,3 %) a třída 4 – nižší administrativní pracovníci (14,0 %). Nejméně žen pracuje v třídě 1 – zákonodárci a vedoucí pracovníci a žádná žena není zaměstnaná v třídě 0 – příslušníci armády. Největší růst počtu žen byl v třídě 2 – vědečtí a odborní pracovníci, kde došlo ke zvýšení o 2 % oproti roku 2006. Naopak k největšímu poklesu došlo ve třídě 6 – dělníci v zemědělství a lesnictví (o 1,2 %).
45
7
Míra nezaměstnanosti na Pardubicku a v České republice
7.1 Nezaměstnanost v České republice Tabulka 12 ukazuje vývoj nezaměstnanosti v ČR
Tabulka 12: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1998 – 2007 Rok (stav k 31.12.) 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005 2006 2007 červenec
Evid. uchaz. (v tis.) 386,9 487,6 457,4 461,9 514,4 542,4 541,7 510,4 448,5
376,6
Volná místa (v tis.)
38
35
52
52,1
40,7
40,2
51,2
52,2
93,4
124,0
Míra nezam. (v %)
7,5
9,4
8,8
8,9
9,8
10,3
9,5∗
8,9*
7,7*
6,4*
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Českou republiku převážně postihuje strukturální nezaměstnanost (tj. zaměstnavatelé nabízejí práci, ale složitě hledají zaměstnance s praxí, vzděláním a v některých regionech je nedostatek určitých pracovníků v oboru a v jiných naopak), která je dlouhodobá. Na území ČR fungují podniky v rozvinutých centrech (Praha, Mladá Boleslav), které nemohou najít kvalifikovanou pracovní sílu, ale jsou tu i podniky v příhraničních regionech (severní Morava), kde se nabízí mnoho pracovníků, ale mají nízkou kvalifikaci. Tedy míra nezaměstnanosti je v České republice nerovnoměrná z regionálního pohledu. Míra nezaměstnanosti v letech 1998 až 2003 neustále rostla (viz. Graf 2), pouze v roce 2000 došlo k poklesu míry nezaměstnanosti oproti předchozímu roku o více než půl procenta. V roce 2003 se míra nezaměstnanosti přehoupla přes hranici 10 % a v tomto roce byl růst míry nezaměstnanosti zastaven. Od tohoto roku se míra nezaměstnanosti neustále snižuje a v červenci roku 2007 dosahovala míra nezaměstnanosti jen 6,4 %. Od července roku 2004 se míra registrované nezaměstnanosti vypočítává podle nové metodiky, proto musíme brát v úvahu některé odchylky, protože míra nezaměstnanosti počítaná podle původní metodiky byla přibližně o celé jedno procento vyšší v porovnání s novou metodikou.
∗
Nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti
46
Graf 2: Vývoj míry nezaměstnanosti v ČR v letech 1998 – 2007
míra nezaměstnanosti (v %)
Vývoj nezaměstnanosti v letech 1998 - 2007 11 10 9 8 7 6 5 1998
1999
2000
2001
2002
2003
2004
2005
2006
2007
rok
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
7.2 Nezaměstnanost v jednotlivých krajích ČR Tabulka 13 ukazuje míru nezaměstnanosti (v %) podle jednotlivých krajů a podle pohlaví v ČR. Na první pohled vidíme, že míra nezaměstnanosti ve sledovaném období klesá jak u žen tak u mužů, ale i v krajích. Nejvíce nezaměstnaných žen (ale i mužů) se nachází v Ústeckém a Moravskoslezském kraji, kde v roce 2004 dosahovala míra nezaměstnanosti žen téměř 18 %. Důvodem tak vysoké nezaměstnanosti je, že tyto kraje jsou zaměřeny na zemědělskou výrobu a na těžký průmysl - těžba uhlí, chemický průmysl, hutnictví a strojírenství. V roce 2004 přesahovala míra nezaměstnanosti žen hranici 10-ti % v osmi krajích – Ústecko, Moravskoslezsko, Olomoucko, Jihomoravsko, Karlovarsko, Zlínsko, Vysočina a Pardubicko a v roce 2006 pouze v pěti krajích, kde se pod tuto hranici dostalo Pardubicko, Vysočina a Zlínsko. Naopak nejmenší počet nezaměstnaných nalezneme v Praze, kde se míra nezaměstnanosti pohybuje okolo třech procent. Důvodem tak nízké nezaměstnanosti je široká nabídka pracovních příležitostí. Pod celostátním průměrem v roce 2006 byla míra nezaměstnanosti u žen a u mužů pouze v Praze, Středočeském, Jihočeském, Plzeňském a Královehradeckém kraji. Nezaměstnanost žen na Pardubicku za poslední tři roky neustále klesá a v roce 2006 byla 8,4 %.
47
Tabulka 13: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (v %) stav k 31.12. kraj Praha Středočeský Jihočeský Plzeňský Karlovarský Ústecký Liberecký Královéhradecký Pardubický Vysočina Jihomoravský Olomoucký Zlínský Moravskoslezký
2004
2005
2006
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
4,1 8,7 8,1 8,0 11,3 17,8 9,6 8,8 10,5 10,9 12,3 12,9 11,0 17,7
3,1 5,5 5,4 5,7 10,3 14,3 7,1 6,8 7,8 7,3 9,5 10,8 8,4 15,3
3,0 8,0 8,3 7,9 11,4 17,7 9,3 8,6 9,9 10,4 11,9 12,7 11,3 16,5
2,8 5,0 5,5 5,3 9,4 13,6 6,5 6,3 7,1 6,6 8,9 9,1 7,7 12,5
3,2 6,8 7,2 6,9 10,3 16,6 8,7 7,5 8,4 9,0 10,8 11,1 9,7 14,8
2,5 4,2 4,5 4,6 8,3 11,7 5,8 5,4 5,8 5,7 7,3 7,4 6,3 10,9
Celkem 9,5 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
8,9
7,7
7.3 Porovnání nezaměstnanosti v ČR a regionu Pardubice 7.3.1 Nezaměstnanost v ČR a v regionu Pardubice Nezaměstnanost
v regionu
Pardubice
zůstává
pod
celostátním
průměrem.
Míra
nezaměstnanosti v ČR neustále převyšuje míru nezaměstnanosti v regionu Pardubice a jak je vidět, tak se nikdy nedostala pod úroveň tohoto okresu. Rozdíly mezi mírou nezaměstnanosti v okrese Pardubice a v ČR jsou docela vysoké a nejvyšší můžeme sledovat v roce 2002, kde rozdíl činil 3,5 %. Naopak nejmenší rozdíl byl zaznamenán v roce 2005. Ve sledovaném období byla míra nezaměstnanosti u obou kategorií nejnižší v roce 2006, kde míra nezaměstnanosti v regionu Pardubice dosahovala 5,2 % a v ČR jen 7,7 % (viz Tabulka 14), ale nesmíme zapomenout, že od roku 2004 se míra nezaměstnanosti počítá dle nové metodiky, kde míra nezaměstnanosti je zhruba o jedno procento nižší než před rokem 2004.
48
Tabulka 14: Míra nezaměstnanosti v regionu Pardubice a ČR Stav ke dni (31. 12.)
2001
2002
2003
2004
2005
2006
ČR (v %)
8,9
9,8
10,3
9,5∗
8,9∗
7,7∗
Pardubice (v %)
5,6
6,3
7,2
6,9∗
6,7∗
5,2∗
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Pokud se pozorně podíváme na Tabulku 15, která ukazuje nezaměstnanost podle pohlaví v regionu Pardubice a v ČR, tak uvidíme, že jak v regionu Pardubice, tak v ČR je míra nezaměstnanosti žen vyšší než u mužů. Dále můžeme zjistit, že míra nezaměstnanosti žen v regionu Pardubice je zhruba o 2 až 3 % menší než míra nezaměstnanosti žen v celé ČR. Důvodem nižší nezaměstnanosti je široká nabídka pracovních příležitostí v regionu Pardubice.
Tabulka 15: Míra nezaměstnanosti podle pohlaví v regionu Pardubice a ČR ženy
muži
Stav ke dni (31.12.)
region Pardubice
ČR
region Pardubice
ČR
2004
8
10,9
6,1
8,3
2005
8,3
10,5
5,6
7,6
2006
6,5
9,3
4,3
6,4
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
7.3.2 Nezaměstnanost žen v ČR Z Grafu 3 vyplývá, že počet nezaměstnaných žen klesá. Výjimkou je pouze rok 2004, kde počet nezaměstnaných žen v České republice nepatrně vzrostl. Ke značnému poklesu žen bez práce došlo v roce 2006 (zhruba o 27 tis.), i když v tomto roce byl zaznamenán nejvyšší podíl žen na celkové nezaměstnanosti, tj. 53 %. Důvodem snížení počtu nezaměstnaných žen v roce 2006 je větší zájem o aktivní politiku zaměstnanosti a větší počet pracovních míst vytvořených v rámci aktivní politiky zaměstnanosti.
∗
Nová metodika výpočtu míry nezaměstnanosti
49
Tabulka 16: Nezaměstnanost žen v České republice Rok (stav k 31.12.) Ženy Podíl na celkové nezaměstnanosti (v %)
2003
2004
2005
2006
272 498
276 254
265 631
238 713
50,21
51,00
52,04
53,22
---
0,79
1,04
1,18
Meziroční nárůst (v %) Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Graf 3: Nezaměstnanost žen v České republice
počet nezaměstnaných žen
Vývoj počtu nezaměstnaných žen 280 000 270 000 260 000 250 000 240 000 230 000 220 000 210 000 2003
2004
2005
2006
rok
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
7.3.3 Nezaměstnanost žen v regionu Pardubice Vývoj nezaměstnanosti podle pohlaví nepřinesl závěry, které bychom nečekali. Počet nezaměstnaných žen je mnohem vyšší než u mužů a to v celém sledovaném období. Vysvětlení tohoto jevu je, že pracovních příležitostí pro ženy na trhu práce je daleko méně než pro muže, neboť ženy jsou stavěny v první řadě do rolí matek a až poté do rolí pracujících. Zaměstnavatel požaduje u svých zaměstnanců vysoké nasazení a velkou výkonnost. Bohužel zaměstnavatel většinou předpokládá, že žena se nebude moci na 100 % věnovat práci z důvodu rodičovských povinností (např. opatrováním dětí v době nemoci). Mezi další důvody patřící k vyšší míře nezaměstnanosti žen je, že žena je brána jako slabší
50
pohlaví a tudíž není v jejich silách vykonávat některé profese (např. výkopové práce nebo řízení velké firmy). Ženy jsou tak mnohdy považovány za neperspektivní pracovníky a hůře hledají nové zaměstnaní. Největší pokles počtu nezaměstnaných žen byl zaznamenán ke konci roku 2006, kde počet hluboce klesl pod hranici 3000. Podíl žen na celkové nezaměstnanosti se pohybuje kolem 52 %, což je zhruba o 13 % více než u mužů.
Tabulka 17: Nezaměstnanost žen a mužů v regionu Pardubice v období 2003 - 2006 ženy Rok (stav k 31. 12.)
muži
Celkem
Podíl na celkové nezaměstnanosti (v %)
Celkem
Podíl na celkové nezaměstnanosti (v %)
2003
3 087
52,67
2 228
38,00
2004
3 111
51,35
2 403
39,67
2005
3 023
52,47
2 270
39,40
53,86
1 788
37,81
2006
2 547 Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Jak je vidět na Grafu 4, který vychází z Tabulky 18, v letech 2004 a 2005 se počet nezaměstnaných žen skoro vůbec neměnil a v následujícím roce křivka počtu nezaměstnaných žen nepatrně klesla. Výrazný pokles byl zaznamenán až v prvním pololetí roku 2007, kde počet nezaměstnaných žen klesl zhruba o 20 % oproti minulým rokům. Hlavním důvodem je zvýšení počtu osob účastněných se rekvalifikačních kurzů. V prvním pololetí roku 2006 nastoupilo do rekvalifikací 202 žen (tj. 64,2 % z celkového počtu uchazečů) a v prvním pololetí roku 2007 se počet zvýšil na 303 (tj. 71,9 % z celkového počtu uchazečů). Z Grafu 4 můžeme vypozorovat určité tendence ve vývoji počtu nezaměstnaných žen v průběhu roku. Pokles této křivky v průběhu dubna a května souvisí se zahájením sezónních prací
(např.
zahrádkaření,
zemědělské
práce,
rekreační
zařízení).
Nárůst
počtu
nezaměstnaných žen v červenci a srpnu má za následek propouštění ze zaměstnání v průběhu letních měsíců, kdy se nezaregistrují ihned po propuštění, aby si užili dovolenou o letních prázdninách. Dalším důvodem je ukončení venkovských prací během měsíce září.
51
Tabulka 18: Počet nezaměstnaných žen v regionu Pardubice v průběhu období 2004 - 2007 Rok Měsíc
1.
2.
3.
4.
5.
6.
7.
8.
9.
10.
11.
12.
2004
3 158 3 181 3 091 3 050 3 019 3 057 3 235 3 335 3 279 2 971 3 012 3 111
2005
3 150 3 137 3 079 3 046 3 001 3 046 3 171 3 269 3 175 3 007 2 926 3 023
2006
3 012 2 960 2 862 2 811 2 744 2 696 2 842 2 887 2 804 2 618 2 468 2 547
2007
2 537 2 409 2 218 2 086 1 997 2 066
---
---
---
---
---
---
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
Graf 4: Vývoj počtu nezaměstnaných žen v průběhu roku v období 2004 - 2007
počet nezam ěstnaných žen
Nezaměstnanost žen v průběhu roku 3 500 3 000 2 500 2 000 1 500 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
11
12
měsíc 2004
2005
2006
2007
Zdroj: Ministerstvo práce a sociálních věcí
7.4 Nezaměstnanost žen a mužů v Evropě Mezi hlavní prioritou každé evropské země je snažit se snižovat nezaměstnanost. Národní vlády se převážně zaměřují na snižování nezaměstnanosti u lidí, kteří jsou starší více než 50 let, na dlouhodobou nezaměstnanost, na mladé lidi do 25 let a na vyrovnání rozdílu v nezaměstnanosti dle pohlaví. Ženy si mnohem hůře hledají zaměstnání než muži a tedy míra nezaměstnanosti žen v Evropě je častěji vyšší než u mužů.
52
Tabulka 19: Míra nezaměstnanosti (v %) ve vybraných zemích stav k 31.12.
2004
2005
2006
ženy
muži
ženy
muži
ženy
muži
EU 25
10,2
8,1
9,8
7,9
9,0
7,1
Česká republika
9,9
7,1
9,8
6,5
8,8
5,8
Estonsko
8,9
10,4
7,1
8,8
5,6
6,2
Irsko
4,1
4,9
4,0
4,6
4,1
4,6
Řecko
16,2
6,6
15,3
6,1
13,6
5,6
Španělsko
14,3
8,0
12,2
7,0
11,6
6,3
Itálie
10,5
6,4
10,1
6,2
8,8
5,4
Lucembursko
7,1
3,7
5,8
3,5
6,2
3,5
Lotyšsko
10,2
10,6
8,7
9,1
6,2
7,4
Rakousko
5,3
4,4
5,5
4,9
5,2
4,4
Polsko
19,9
18,2
19,1
16,6
14,9
13,0
Slovensko
19,2
17,4
17,2
15,5
14,7
12,3
Finsko
8,9
8,7
8,6
8,2
8,1
7,4
Švédsko
6,1
6,5
7,3
7,5
7,2
6,9
Velká Británie
4,2
5,0
4,3
5,1
4,9
5,7
Norsko
4,0
4,8
4,4
4,8
3,4
3,6
USA
5,4
5,6
5,1
5,1
4,6
4,6
Japonsko
4,4
4,9
4,2
4,6
3,9
4,3
Zdroj: Eurostat
Pokud se pozorně podíváme na Tabulku 19, která ukazuje míru nezaměstnanosti vybraných států v procentech, tak zjistíme, že v Estonsku, Irsku, Lotyšsku a Velké Británii je míra nezaměstnanosti žen nižší než u mužů. Na druhou stranu největší rozdíly nalezneme v jižních zemích Evropy. Jedná se především o Řecko, kde míra nezaměstnanosti žen v roce 2006 činila skoro 14 %, což je více jak dvojnásobek než u mužů (necelých 6 %). Podobně jako Řecko je na tom Španělsko a Itálie. Nejnižší míra nezaměstnanosti žen v roce 2006 byla v Norsku (3,4 %) Irsku (4,1 %), Velké Británii (4,9 %), Rakousku (5,2 %) a v neevropských zemích – Japonsko (3,9 %) a USA (4,6 %). Naopak mužů bylo nejméně nezaměstnaných v Lucembursku (3,5 %), Norsku (3,6 %), Rakousku (4,4 %), Irsku (4,6 %) a v neevropských zemích - Japonsko (4,3 %) a USA
53
(4,6 %). Důvodem nízké nezaměstnanosti v Norsku, Irsku, Velké Británii či Lucembursku jsou velmi nízké daně a dávky v nezaměstnanosti, dále legislativa umožňuje podnikatelům rychle propouštět a přijímat zaměstnance, možno využívání částečných pracovních úvazků, jsou tu velmi dobré podmínky pro podnikání, které vedou k většímu počtu volných pracovních míst a k nízké nezaměstnanosti. Nejvyšší míra nezaměstnanosti žen v posledním sledovaném období (viz. Tabulka 18) byla zjištěna v Polsku (14,9 %), Slovensku (14,7 %), Řecku (13,6 %) a Španělsku (11,6 %). U mužů míra nezaměstnanosti nad 10 % vyšplhala v Polsku (13 %) a na Slovensku (12,3 %). Největší nezaměstnanost postihuje státy jižní Evropy – Řecko, Španělsko, Itálie. Příčinou je nízká kvalifikace a nízké vzdělání občanů, kteří mají negativní vliv na příliv investorů do těchto jižních zemích, ale i pracovněprávní předpisy, které poskytují zaměstnancům nadměrnou ochranu. Lidé, kteří jsou bez práce a žijí v oblastech s vysokou nezaměstnaností nejsou ochotni migrovat do regionů, kde je nabízena práce. Ženy v jižních státech tradičně zůstávají v domácnosti a starají se o rodinu a o děti, což je další důvod vysoké nezaměstnanosti. Naopak v severských zemích (tj. Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko) je počet nezaměstnaných malý, jelikož stát poskytuje nízké státní dávky a mzdové rozdíly ve společnosti jsou velmi malé. Vývoj nezaměstnanosti v zemích Evropské unie souvisí s hospodářským růstem. V zemích, kde dochází k růstu ekonomiky, klesá nezaměstnanost (Litva, Slovensku, Estonsko). Naopak kde ekonomika stagnuje, nezaměstnanost roste (Německo). Polsko
a
Slovensko
se
neustále
potýká
s problémem
vysoké
nezaměstnanosti,
i když za poslední tři roky nezaměstnanost prudce klesá. Důvodem snižování nezaměstnanosti je vstup Polska a Slovenska do Evropské unie, kde investoři dostali chuť poskytnout peníze a výsledkem je více pracovních míst. Hlavními důvody nezaměstnanosti je, že špičkoví pracovníci odchází pracovat do zahraničí. Dále mnoho Poláků a Slováků pracuje nelegálně, neregistrují se na úřadech práce, aby mohli pobírat sociální dávky a to vede k vysoké nezaměstnanosti. Slováci a Poláci, kteří žijí v pohraničí dojíždí pracovat do Čech, jelikož je tu lépe placená práce. Pokud srovnáme nezaměstnanost v Evropské unii, USA a Japonsku, tak tu existují velké rozdíly. V Evropských zemích (EU 25) se nezaměstnanost pohybuje kolem 9 %. V USA a Japonsku je nezaměstnanost dvojnásobně nižší než v Evropě a koriguje v rozmezí 4 – 5 %. Hlavním důvodem tak nízké nezaměstnanosti jsou nízké daně a menší sociální dávky, které motivují nezaměstnané k nalezení pracovního místa. Oproti tomu v Evropě, kde většina 54
států vyplácí nezaměstnaným vysoké dávky v nezaměstnanosti a proto lidé nemají důvod si hledat práci. Na druhou stranu musíme brát v úvahu, že míra nezaměstnanosti v Japonsku je nadhodnocena, protože za zaměstnaného se počítá každý, kdo za sledovaný měsíc pracoval alespoň hodinu.
55
8
Rodičovský příspěvek
Pokud rodič pečuje celý měsíc alespoň o jedno dítě mladší než 4 roky nebo mladší než 7 let, je-li zdravotně postižené, má nárok na rodičovský příspěvek. Tento příspěvek může pobírat i ten rodič, který je výdělečně činný. Pouze musí zajistit hlídání dítěte jinou zletilou osobou. [18] Od letošního roku lze rodičovský příspěvek čerpat ve třech různých výších. Jedná se o zvýšenou výměru (11 400 Kč/měsíčně), základní výměru (7 600 Kč/měsíčně) nebo sníženou výměru (3 800 Kč/měsíčně).
Příspěvek lze čerpat ve třech variantách:
rychlejší čerpání rodičovského příspěvku - do dvou let věku dítěte rodič pobírá 11 400 Kč měsíčně - před odchodem na mateřskou dovolenou musí mít rodič příjem minimálně 16 400 Kč měsíčně - o tuto variantu musí rodič požádat do 22 týdne (31 týdne u vícerčat) věku dítěte
klasické čerpání rodičovského příspěvku - do třech let věku dítěte rodič pobírá 7 600 Kč měsíčně - o tuto variantu musí rodič požádat do 21 měsíce věku dítěte
pomalejší čerpání rodičovského příspěvku -
do 18 měsíců věku dítěte rodič pobírá 7 600 Kč měsíčně a pak do 4 let 3 800 Kč měsíčně
-
pokud rodič nepožádá o rychlejší nebo klasické čerpání rodičovského příspěvku, bude mu po 21. měsíci věku dítěte vyplácen příspěvek ve snížené míře
Pokud se rodič rozhodne pro jednu ze tří variant, tak poté už nemůže způsob čerpání příspěvku změnit. Pouze v rozhodných období si může rodič zvolit dobu a výši příspěvku.
56
Rodičovský příspěvek obdrží i ten rodič, pokud jeho dítě mladší 3 let navštěvuje jesle nebo školku méně než 5 dní v měsíci nebo dítě starší 3 roky dochází do mateřské školky maximálně na 4 hodiny denně nebo na 5 dní v měsíci. Rodič musí žádat o rodičovský příspěvek na příslušném úřadě sociální podpory. Od 1. ledna 2008 musí každý rodič (i ten, který pobíral příspěvek před rokem 2008) podat novou žádost pokud chce pobírat rodičovský příspěvek. [18]
Rodičovský příspěvek na dítě narozené před 1. lednem 2008
Pokud bylo dítě 1. ledna 2008 mladší než 22 týdnů, potom se rodič mohl rozhodnout pro rychlejší, klasické nebo pomalejší čerpání rodičovského příspěvku.
Pokud bylo dítě 1. ledna 2008 starší než 22 týdnů a současně mladší než 21 měsíců, potom se rodič mohl rozhodnout mezi klasickým nebo pomalejším čerpáním rodičovského příspěvku.
Pokud bylo dítě 1. ledna 2008 starší než 21 měsíců a mladší než 3 roky, potom bude rodič pobírat do 3 let věku dítěte 7 600 Kč a dále do 4 let věku dítěte 3 800 Kč.
Pokud bylo 1. ledna 2008 dítě starší než 3 roky, potom bude rodič pobírat 3 800 Kč do 4 let věku dítěte. [18]
8.1 Uplatnění žen na rodičovské dovolené na trhu práce v regionu Pardubice V dnešní době mají některé ženy na rodičovské dovolené zájem zvyšovat rodinný rozpočet. Pokud se rozhodnou o navýšení financí, tak volí většinou mezi dvěma způsoby, a to dojížděním do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek nebo vykonávání práce v domácím prostředí. Hlavním důvodem zaměstnání během rodičovské dovolené je zvýšení rodinného rozpočtu, neztrácení kontaktu s profesí, být neustále mezi lidmi nebo potřeba vlastní seberealizace. Naopak jsou i matky, které nejsou ochotny se vzdát svého volného času stráveného s dítětem ve prospěch práce i za předpokladu, že patří mezi finančně slabší rodiny. Na základě těchto faktů jsem provedla výzkum, s třemi ženami na rodičovské dovolené žijící v regionu Pardubice, pomocí řízeného rozhovoru a dále se snažila zjistit, zda si ženy během rodičovské dovolené nějakým způsobem přivydělávají.
57
1. žena - Iveta
věk: 30
povolání před rodičovskou dovolenou: účetní
Paní Iveta žije se svou rodinou v centru Pardubic, je vdaná a v srpnu roku 2007 se jí narodila dcera. Její povolání je vedení účetnictví v soukromé menší firmě v Pardubicích. Před rodičovskou dovolenou si paní Iveta vydělávala průměrně 21 600 Kč hrubé mzdy (čistá mzda 16 574 Kč). Než odešla na rodičovskou dovolenou, domluvila se s majitelem firmy, že od února roku 2008 bude docházet do zaměstnání na 5 hodin dvakrát týdně. Celkově tedy bude pracovat 40 hodin měsíčně. Jelikož má dobře placené místo, chtěla by se do zaměstnání co nejdříve vrátit a plánuje, že další dítě by chtěla mít do 2 let, proto se rozhodla pro rychlejší čerpání rodičovského příspěvku (11 400 Kč za měsíc do 2 let věku dítěte). Za hodinu práce v měsíci březnu obdržela paní Iveta 105 Kč, což za čtyři týdny je 4 200 Kč při 40 hodinách. Do zaměstnání dojížděla městským autobusem a využívala slevovou kartu, při které zaplatila za jednu jízdu 10 Kč. Paní Iveta navštěvovala svoje zaměstnání osmkrát za měsíc. Jeden den v týdnu se o dítě postarala babička a jednou týdně navštěvovala její domácnost její neteř, která studuje na vysoké škole a tímto si přivydělávala na své studium. Jelikož trvala paní Ivetě cesta do práce a zpět jednu hodinu, musela zaplatit slečně za hlídání o hodinu víc, což je 6 hodin (celkem 510 Kč). Při kalkulaci příjmů a nákladů v měsíci březnu paní Iveta zjistila, že dojíždění za prací na zkrácený pracovní úvazek se ji vyplatilo. Celkové náklady za tento měsíc byly 2 200 Kč a celkové příjmy činily 4 200 Kč. Paní Iveta se svěřila, že mezi největší nevýhody dojíždění za prací při rodičovské dovolené může být nedodržení sjednané pracovní doby (40 hodin měsíčně), která by mohla být navýšená, pokud by nestihla v zaměstnání vykonat zadané úkoly. Na druhou stranu ale matka malé dcery zvýšila rodinný rozpočet tím, že si přivydělává během rodičovské dovolené.
58
Tabulka 20: Kalkulace příjmů a nákladů v měsíci březnu náklady za týden autobus 4 x 10 Kč = 40 Kč hlídání 6 hod x 85 Kč = 510 dítěte Kč
příjmy
za měsíc 4 x 40 Kč = 160 Kč 4 x 510 Kč = 2 040 Kč
mzda celkem
550 Kč
2 200 Kč
za týden
za měsíc
10 hod x 105 Kč = 1 050 Kč 1 050 Kč
4 x 1 050 Kč = 4 200 Kč 4 200 Kč
2. žena – Martina
věk: 28
povolání před rodičovskou dovolenou: pokladní v supermarketu
Paní Martina bydlí se svým manželem a dvěma dětmi (8 let a 16 měsíců) v Mikulovicích nedaleko Pardubic. Její profese je pokladní v pardubické Hypernově, kde její hrubá mzda byla před narozením druhého dítěte 12 600 Kč (čistá mzda 10 723 Kč) než odešla na rodičovskou dovolenou. Jelikož toto povolání nepatří mezi dobře placené zaměstnání, tak se paní Martina rozhodla pro čtyřletou rodičovskou dovolenou a zatím neuvažuje o tom, že by dojížděla (6 km) do zaměstnání na poloviční pracovní úvazek, který ji byl nabídnut před odchodem na rodičovskou dovolenou. Protože je dítěti už 16 měsíců, tak si paní Martina už nemohla (i kdyby chtěla) zvolit rychlejší variantu (2 roky) rodičovské dovolené, protože o tento druh rodičovské dovolené musí matka požádat do 22. týdne života dítěte. O klasickou variantu (3 roky) může paní Martina požádat až do 21. měsíce věku dítěte. Než nejmladší dítě dosáhne 21 měsíců, tak do té doby bude matka pobírat 7 600 Kč za měsíc a poté 3 800 Kč až do 4 let věku dítěte.
59
Tabulka 21: Kalkulace příjmů a nákladů za situace pokud by paní Martina dojížděla do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek náklady za týden autobus 6 x 13 Kč = 78 Kč hlídání 22,5 hod x 90 Kč = dítěte 2 025Kč
příjmy
za měsíc 4 x 78 Kč = 312 Kč 4 x 2 025 Kč = 8 100 Kč
mzda celkem
2 103 Kč
8 412 Kč
za týden
za měsíc
18 hod x 67 Kč = 1 206 Kč 1 206 Kč
4 x 1 206 Kč = 4 824 Kč 4 824 Kč
Pokud by paní Martina dojížděla třikrát týdně na 6 hodin do zaměstnání, tak by za jednu jízdu autobusem zaplatila 13 Kč. Musela by si také zajistit hlídání svého nejmladšího dítěte (105 Kč/hodina) a za hodinu práce v pardubické Hypernově by dostala 67 Kč. Spočítala si, že by se ji přivydělávání jako pokladní nevyplatilo, protože plat v Hypernově není tak velký (4 824 Kč za zkrácený pracovní úvazek), aby pokryl náklady na dopravu a náklady na hlídání dítěte (8 412 Kč/měsíc), protože nemá nikoho z příbuzných, kdo by se ji o dítě postaral. Dále by paní Martina chtěla se svým nejmladším dítětem strávit co nejvíce času, což je jeden z hlavních důvodů pro zvolení nejdelší rodičovské dovolené. Jelikož manžel paní Martiny vydělává dostatek peněz a dokáže rodinu finančně zabezpečit, proto není potřeba, aby se paní Martina vracela co nejdříve do zaměstnání. Paní Martina při rodičovské dovolené si nepřivydělává a veškerý čas věnuje pouze dětem a rodině.
3. žena – Simona
věk: 32
povolání před rodičovskou dovolenou: překladatelka
Paní Simona žije se svým manželem a synem (17 měsíců) v Pardubicích. Její povolání je překladatelka v jedné pardubické agentuře, která se specializuje na překlady ekonomických, právnických a technických textů a norem. Delší dobu přemýšlela, jaký typ rodičovské dovolené by byl pro ni a jejího syna nejlepší. Jelikož její syn starší víc než 22 týdnů, proto se paní Simona mohla rozhodnout pouze pro klasické nebo pomalejší čerpání rodičovské dovolené. Ráda by zůstala se svým synem 4 roky, ale kvůli pracovním
60
povinnostem si to nemůže dovolit. Proto zvolila prostřední cestu, a to tříletou rodičovskou dovolenou. V době rodičovské dovolené by nechtěla být paní Simona finančně závislá jen na manželovi a ráda by přispívala do rodinného rozpočtu. Rozhodla se pro práci doma, protože její povolání překladatelky ji to umožňuje. Paní Simona si každý týden chodí do agentury pro spisy, které pak doma překládá a po přeložení z cizího jazyka do češtiny je odevzdává zpět agentuře. Jelikož firma má sídlo ve stejné ulici jako je její bydliště, nemusí jezdit městskou hromadnou dopravou a ušetří tedy za jízdné. Paní Simona potřebuje k překládání textů klid a nechce být rušena, proto se většinou věnuje své práci v době, kdy její manžel přijde ze zaměstnání a stará se o syna on nebo večer, kdy uloží syna ke spánku. V průměru paní Simona pracuje 4 hodiny týdně (120 Kč/hodinu) a v průběhu měsíce března nevykazovala žádné náklady, protože pracuje doma a tedy nemusí platit za dopravu a za hlídání dítěte. Mezi největší výhodou práce doma je časová flexibilita, kterou si paní Simona upravuje podle vlastní potřeby a dále si může sama organizovat svůj čas. Pokud nestíhá pracovat v týdnu, tak si práci rozvrhuje na víkend, kdy se manžel stará o dítě. Sídlo firmy v místě bydliště je další výhodou, kterou uvádí paní Simona, protože tím ušetří jízdné do zaměstnání a čas za dojíždění. Dále při práci na rodičovské dovolené neztrácí kontakt s profesí a tím i sebejistotu. Největší nevýhodou při práci doma je nedostatek klidu, který paní Simona při svém povolání jako překladatelka potřebuje.
Tabulka 22: Kalkulace příjmů a nákladů za měsíc březen
náklady za týden
příjmy za měsíc
za týden
za měsíc
0 Kč
4 hod x 120 Kč = 480 Kč 480 Kč
4 x 480 Kč = 1 920 Kč 1 920 Kč
autobus hlídání dítěte mzda celkem
61
8.1.1
Možnosti uplatnění žen na rodičovské dovolené na trhu práce – shrnutí případové studie
Paní Iveta pracuje při rodičovské dovolené na zkrácený pracovní úvazek jako účetní. Do zaměstnání dochází měsíčně na 40 hodin a v březnu si vydělala 4 200 Kč. Jelikož firma nesídlí v místě bydliště, musela paní Iveta dojíždět a zajistit si hlídání své osmi měsíční dcery. Celkové náklady, které souvisely se zaměstnáním činily 2 200 Kč. Matka malé dcery se rozhodla pro dvouletou rodičovskou dovolenou, při které bude pobírat do dvou let věku dítěte 11 400 Kč. Pokud od příjmů odečteme výdaje, potom paní Iveta (včetně rodičovského příspěvku) dostala za měsíc březen 13 400 Kč, což bylo nejvýše v porovnání se všemi třemi ženami. Další žena, Martina, má dvě děti a nejmladšímu je 17 měsíců. Před nástupem na rodičovskou dovolenou pracovala v supermarketu v Pardubicích jako pokladní. Rozhodla se pro pomalejší čerpání rodičovské dovolené, protože si spočítala, že by se jí nevyplatilo dojíždět např. na 6 hodin třikrát za týden do zaměstnání, protože by si musela zaplatit dopravu z obce Mikulovice, ve kterých žije se svou rodinou. Největší položkou by však byl výdaj za hlídání dítěte, protože nemá nikoho z příbuzných, kdo by se o jejího syna postaral. Proto její jediný příjem je rodičovský příspěvek o velikosti 7 600 Kč (do 21 měsíce věku dítěte a dále 3 800 Kč do 4 let věku dítěte). Jelikož si paní Martina nijak při rodičovské dovolené nepřivydělává, jsou její příjmy ze všech třech žen nejmenší. Klasické čerpání rodičovského příspěvku si vybrala paní Simona, která si během péči o dítě přivydělává překladatelstvím a za měsíc březen si vydělala 1 920 Kč. Nemá žádné výdaje za hlídání dítěte, protože pracuje tehdy, až se manžel vrátí ze zaměstnání a věnuje se svému 17 měsíčnímu synovi. Základní výměra rodičovského příspěvku u prostřední varianty (3 roky) je 7 600 Kč. Celkově paní Simona za měsíc březen dostala 9 520 Kč. Pokud porovnáme všechny tři varianty žen na rodičovské dovolené zjistíme, že největší rodičovský příspěvek (11 400 Kč) získala za měsíc březen paní Iveta, která si zvolila dvouletou rodičovskou dovolenou. Žádné výdaje související se zaměstnáním měla paní Martina, jelikož si spočítala, že by se ji nevyplatilo dojíždět do práce, kde by vykonávala povolání (pokladní) jako před nástupem na rodičovskou dovolenou. Proto se rozhodla, že bude celodenně pečovat o svého syna a starat se o rodinu.
62
Tabulka 23: Zhodnocení třech žen na rodičovské dovolené (březen 2008) Iveta
Martina
Simona
zaměstnání při rodičovské dovolené
účetní
žádné
překladatelka
věk nejmladšího dítěte
8 měsíců
16 měsíců
17 měsíců
délka rodičovské dovolené
2 roky
4 roky
3 roky
rodičovský příspěvek
11 400 Kč
7 600 Kč
7 600 Kč
výdělek
4 200 Kč
0 Kč
1 920 Kč
výdaje související se zaměstnáním (doprava, hlídání dětí)
2 200 Kč
0 Kč
0 Kč
příjmy - výdaje
13 400 Kč
7 600 Kč
9 520 Kč
Myslím si, že současný systém sociálního zabezpečení a současná situace na trhu práce v ČR umožňuje ženám na rodičovské dovolené se aktivně uplatnit v pracovním procesu a zvyšovat rodinný rozpočet a to nejen prací doma, ale i částečnou výpomocí v podniku, ve kterém žena pracovala než odešla na mateřskou a později na rodičovskou dovolenou. Další můj názor je takový, že matka malého dítěte by se měla věnovat pracovním povinnostem jen do té míry, aby nezanedbávala péči o dítě a chod domácnosti. Ženy se většinou snaží uplatnit v době rodičovské dovolené na trhu práce pokud mají možnost pohlídání dítěte jinou zletilou osobou, žijí ve městech, mají pocit společenské izolace, rodina potřebuje další příjem nebo existuje možnost sladit zaměstnání s rodičovskou dovolenou. Jak dlouhou rodičovskou dovolenou si žena vybere záleží na řadě okolností. Jednou z ní je především vzdělání matky. Čím vyšší vzdělání rodička dosáhla, tím kratší typ rodičovské dovolené si volí. Se vzděláním souvisí i kvalifikace matky. Pokud žena vykonává kvalifikovanější zaměstnání, tak se do práce vrací většinou dříve než ty ženy, které jsou zaměstnány v méně náročných povoláních a tudíž se věnují mnohem více rodině a péči o děti. Dále délku rodičovské dovolené ovlivňuje i příjem rodičky. Pokud si žena vydělává méně než její partner, tak se většinou po narození dítěte do zaměstnání ihned nevrací a stará se o domácnost a o rodinu.
63
9
Možnosti řešení nezaměstnanosti žen
9.1 Projekty a kurzy určené pro ženy V této kapitole bych ráda popsala několik projektů (realizující se v současnosti nejen na území Pardubického kraje), které jsou většinou určeny pro nezaměstnané ženy, které by se chtěly vrátit zpět do zaměstnání. 9.1.1 Projekt „Otevření nových příležitostí k návratu do zaměstnání“ Tento projekt má usnadnit snadnější návrat do práce ženám nad 55 let věku, dlouhodobě nezaměstnaným ženám a ženám po mateřské a rodičovské dovolené. Projekt funguje na základě grantového schématu – Podpora rovných příležitostí žen a mužů na trhu práce, a v rámci operačního programu – Rozvoj lidských zdrojů. Je plně financován Evropským sociálním fondem a pro zájemce je zcela bezplatný. Hlavním cílem tohoto vzdělávacího projektu je naučit zájemce pracovat s osobním počítačem, zlepšit motivační a komunikační schopnosti, tak aby si našli zaměstnání. Projekt probíhá v šesti okresech – Pardubice, Chrudim, Svitavy, Ústí nad Orlicí, Rychnov nad Kněžnou a Náchod. Po absolvování závěrečných zkoušek je účastnicím vystaveno rekvalifikační osvědčení, které je platné po celé České republice. Pro maminky s dětmi je možnost během kurzu dát dítě pohlídat do nabízeného mateřského centra, kde je zajištěno stravování dítěte standardním způsobem. Pokud bude chtít maminka umístit dítě do mateřského centra na více než 5 dní a nebude chtít přijít o rodičovský příspěvek, tak ji bude vyplacena náhrada rodičovského příspěvku z rozpočtu projektu. Projekt je rozdělen do dvou částí, tj. vzdělávací část a část podpory vzdělávacího konzultanta. Vzdělávací část tvoří pět modulů. První modul je nazván jako Rekvalifikační kurz ovládání osobního počítače, který je zakončen rekvalifikační zkouškou a testem. Dále následuje Kurz zvyšování osobní efektivity, kde je výuka zaměřena na přípravu do výběrového řízení a na vstup do zaměstnání. Jak správně psát obchodní korespondence se zájemkyně dozví v kurzu s názvem Kurz úpravy obchodních písemností. Kurz efektivního telefonování je zaměřen na výuku profesionální komunikace po telefonu a vzdělávací část je ukončena Ekologickým seminářem. V průběhu a po dobu třech měsíců po skončení vzdělávání mají účastnice možnost využívat podporu ze strany pracovního konzultanta. Náplní pracovního konzultanta je hledání vhodného zaměstnání pro absolventky kurzu, plánování jejich pracovní kariéry a hledání dalších možností, jak by se mohly ženy vzdělávat. [23]
64
9.1.2 Projekt „Vzdělání – nová šance pro ženy vracející se na trh práce“ Tento projekt (Vzdělání – nová šance pro ženy vracející se na trh práce) byl obdobný jako projekt uveden výše – byl zaměřen na stejné cílové skupiny, probíhal ve stejné oblasti a byl financován stejným evropským fondem. Pouze se lišil v náplni vzdělávacího kurzu a v termínu konání, jelikož tento projekt proběhl dříve (od 1. 10. 2005 do 31. 3. 2007). Na začátku kurzu se účastnice nejprve seznámily s informačními technologiemi a v další části výuky se věnovaly operačnímu systému Windows, kde se naučily psát zprávu, dopis, plakát ve Wordu, vytvořit tabulku, přehledy a grafy. Dále se zabývaly prezentacemi v PowerPointu a databázemi v programu Access. Součástí tohoto kurzu byla i práce s internetem a odesílání a příjímání zpráv pomocí elektronické pošty. [23]
9.1.3 Kurzy „Perspektivní zaměstnanec“ a „Úspěšný podnikatel“ Nezisková organizace Prosperita, o. p. s. se zabývá přípravou a realizací projektů v oblasti rozvoje lidských zdrojů a podpory podnikání. Vypsala kurzy s názvem „Perspektivní zaměstnanec“ a „Úspěšný podnikatel“. Oba výše uvedené kurzy jsou určené pro matky s malými dětmi, pro dlouhodobě nezaměstnané ženy, matky samoživitelky, ženy se základním vzděláním nebo bez vzdělání, ženy v předdůchodovém věku, ženy vracející se na trh práce, začínající podnikatelky a pro muže, kteří jsou v podobné situaci jako matky s malými dětmi. Kurzy probíhají skoro po celé České republice a i v Pardubicích. Pro účastníky je nabízeno v průběhu kurzů ubytování, hlídání dětí a stravné. Kurz „Perspektivní zaměstnanec“ je zaměřen na ekonomické myšlení, komunikační dovednosti a základní právní znalosti a probíhá od září 2007 do února 2008. Kurz „Úspěšný podnikatel“ obsahuje manažerské dovednosti a ekonomické myšlení a probíhá od září 2007 do června 2008. [20]
9.1.4 Projekt "Půl na půl - rovné příležitosti žen a mužů" Jedná se o program, který probíhá po dobu třech let (2005 - 2008). Díky programu EU Equal je realizovaný na národní i mezinárodní úrovni (Španělsko, Rakousko, Dánsko, Lotyšsko a Polsko). V Evropské unii podporuje iniciativa společenství Equal mezinárodní spolupráci při vývoji a prosazování nových nástrojů, které by pomohly proti nerovnosti na trhu práce a proti diskriminaci.
65
V rámci Gender Studies, o. p. s.∗ a pomocí dalších partnerů probíhají dva projekty. První z nich je zaměřen na Královéhradecký, Jihomoravský a Liberecký kraj a druhý na oblast hlavního města Prahy. Tyto projekty jsou zaměřeny na rovnosti příležitostí žen a mužů na trhu práce a v rodinném životě, snižování rozdílů mezi zaměstnáváním mužů a žen, odstranění diskriminace na trhu práce a změna kariérních a rodinných stereotypů. Oba zmiňované projekty jsou zaměřeny na dvě cílové skupiny: na ženy do 35 let věku, ženy a muži s malými dětmi, ženy nad 50 let, muži na rodičovské dovolené a na skupiny, které mohou ovlivňovat situaci na trhu práce (zaměstnavatelé, média, tvůrci politik a veřejnost). Projekty přinesou prospěch rizikovým skupinám na trhu práce v podobě výzkumné (např. průzkum potřeb ohrožených skupin na trhu práce), vzdělávací, mediální, informační (letáky informační centra) a poradenské aktivity. Řešením na mezinárodní úrovni jsou výměny praktikantů z praxe, besedy týkající se dané problematiky, Mezinárodní den rovných příležitostí, mezinárodní konference nebo semináře. [22]
9.2 Možné způsoby řešení nezaměstnanosti žen 9.2.1 Práce doma Jedna z možností jak být zaměstnaná je práce doma. Tuto možnost využívají především ženy s malými dětmi, jelikož existují časové úseky (např. v době spánku dítěte nebo pokud dítě hlídají prarodiče), v kterých se žena nemusí starat o svého potomka a může se věnovat práci, aniž by sháněla paní na hlídání. Pracovnice ušetří čas za dojíždění do práce, může si práci rozložit a zorganizovat podle svých potřeb. Lidé pracující doma mají většinou sjednanou se zaměstnavatelem dohodu o provedení práce nebo dohodu o pracovní činnosti. Z tohoto důsledku nemají žádné zaměstnanecké výhody (např. zdravotní a sociální pojištění nebo placenou dovolenou). Nejčastěji se jedná o administrativní práci, účetnictví, práci s internetem, výuku či doučování např. cizích jazyků, překladatelku, vaření, pečení, šití na zakázku nebo hlídání cizích dětí. Žena může u těchto prací zůstat i po rodičovské dovolené, pokud nenajde zaměstnání. Tento druh práce má řadu výhod. Jedná se především o časovou flexibilitu, nedojíždění za prací, více času na rodinu či vlastní organizace pracovní doby. Nepravidelný příjem, ∗
Nevládní nezisková organizace, která slouží jako informační, konzultační a vzdělávací centrum v otázkách vztahů žen a mužů a v jejich postavení ve společnosti
66
stereotyp, nízký výdělek, práce se spojuje s osobním životem, to vše patří mezi zápory při práci doma.
9.2.2 Pracovní doba Jsou i maminky, které by kromě péči o dítě se rády věnovaly kariéře a pro tyto ženy je ideálním řešením částečný pracovní úvazek. Tento typ pracovního úvazku může být i vhodný pro zaměstnance před odchodem do důchodu či tělesně postižené. V České republice není tento typ úvazku rozšířený, jelikož firmy nemají velký zájem zaměstnávat lidi na zkrácený úvazek. Řešením by mohly být úlevy pro firmy, které by zaměstnávaly na kratší úvazek rodiče či pracovníky dosahující určitého věku. Příkladem může být pokles odvodů (nyní 35 % z hrubé mzdy) firem za zaměstnance. Nejvíce je tento typ úvazku využíván v Nizozemí, kde v roce 2005 pracovalo 75 % žen na částečný úvazek a ve Velké Británii 43 % žen. [19] Částečné úvazky pomáhají především ženám vhodněji skloubit pracovní povinnosti s domácností a s různými aktivitami, ale také lépe usnadňují vstup a odchod na trh práce. Naopak slabou stránkou částečného úvazku je nižší odvod na důchodové pojištění, nemožnost čerpání dodatkové dovolené či získání 13. platu, omezuje rozvoj kariéry a profesní růst a zaměstnavatelé většinou chtějí po pracovníku stejnou práci jako po člověku, který je zaměstnán na klasickou pracovní dobu. Nejen částečné pracovní úvazky, ale i flexibilní práce je vhodným řešením pro ženy s malými dětmi. Jedná se o typ pracovního poměru, kdy zaměstnanec si sám volí pracovní dobu – počátek, průběh a konec. Většinou mu zaměstnavatel určí časové období, kdy musí být na pracovišti. 9.2.3 Mateřské školy Problém, který v současné době řeší rodiče s dětmi je malý počet míst v mateřských školách. Po roce 1989 klesla porodnost a to mělo za následek postupné rušení mateřských škol, které v dnešní době chybí a investovat do nových je nad finanční možnosti obce. Jednou z možností jak vyřešit tento problém je tzv. vzájemná rodičovská výpomoc. Spočívalo by to v tom, že jedna maminka by si vzala do péče děti ze svého okolí, čímž by touto prací přispěla do rodinného rozpočtu, a druhá maminka která by měla domluvené hlídání, by mohla chodit dále do práce. Dále by pomohlo maminkám pružnější pracovní doba v mateřských školách. Jelikož školka je otevřena většinou do 16 hod a ženy jsou tak omezeny při své práci a nemohou pracovat např. na odpolední směny.
67
9.2.4 Firemní školky Firmy by mohly vyjít vstříc svým zaměstnancům pomocí vystavění dětských koutků přímo na pracovišti nebo-li tzv. firemních školek, kde by děti hlídali zkušení pedagogičtí pracovníci. Tím by ulevily rodičům v hledání místa v mateřské škole a také by rodiče ušetřili za hlídání dětí. Bylo by vhodné, aby firemní školky fungovaly i pro menší děti (mladší než tři roky). Rodiče by mohli děti navštěvovat i během pracovní doby a výhodou pro firmu by bylo, že by neztratila dobré zaměstnance, kteří by museli zůstat delší dobu na rodičovské dovolené. Firmy by se měly nějakým způsobem motivovat, aby zakládaly vlastní školky, a jednou z možností jsou daňové úlevy. Tato alternativa v hlídání dětí se už běžně využívá v zemích Evropy (např. Francie, Německo). V České republice podobný typ školek poskytuje firma IBM∗, která využívá služby jedné z mateřských školek v areálu své firmy. Česká spořitelna, Unipetrol či Česká pojišťovna uvažují o vytvoření vlastních školek pro děti svých zaměstnanců. V případě menších firem, kde by se nevyplatilo pořídit vlastní školku, by si firma mohla „pořídit“ místa v místní mateřské školce, kterou by navštěvovaly děti zaměstnanců. [13] Dalším návrhem by mohly být příspěvky zaměstnancům od firem na zajištění hlídání dětí přímo v jejich domácnosti. 9.2.5 Přímé oslovení firem Toto řešení se netýká pouze žen, ale všech nezaměstnaných. Pokud člověk má představu, v jaké firmě by chtěl pracovat, tak je vhodné, aby firmu oslovil přímo, i když si zrovna nevšiml, že by firma vypsala výběrové řízení. Nejdříve než toto rozhodnutí dotyčná osoba učiní, je vhodné aby si zjistila podrobnější informace o podniku a čím se firma zabývá, ale také co by mohla dotyčná osoba firmě nabídnout.
9.2.6 Dny otevřených dveří Jedním z dalších možných řešení by mohla být setkávání zaměstnavatelů s budoucími zaměstnanci. Tito zájemci o pracovní místo by si mohli prohlédnout prostředí a provoz firmy, osobně si popovídat se zaměstnancem z personálního oddělení a dozvědět se požadavky na různé pracovní pozice nebo zjistit, co by mohla firma zájemcům o pracovní pozici nabídnout. Potenciální zaměstnanci by se zde mohli setkat přímo se svým možným
∗
firma zabývající se financováním projektů a IT technologií
68
nadřízeným, kde by mohli navázat osobní kontakty a také by se mohli zeptat na případné nejasnosti nebo v případě zájmu si domluvit pracovní pohovor.
9.2.7 Podpora podnikání Toto řešení se netýká pouze nezaměstnaných žen, ale všech kteří nemohou najít práci. Jelikož Česká republika je od 1. 5. 2004 členem Evropské unie, tak její občané mají nárok na čerpání peněz z evropských fondů. Ti, kteří nemají peníze a rádi by podnikali, mohou požádat o finanční prostředky z operačního programu Podnikání a inovace, který podporuje vznik a rozvoj stávajících firem. Pro tento operační program je pro období 2007 – 2013 vyčleněno necelých 86 mld. Kč pro Českou republiku. V případě zájmu využít peněžní podpory z EU, je možné navštívit některé poradenské středisko pro evropské fondy, kterých v České republice rok od roku přibývá (např. společnost Raven v Brně nebo Direkt group v Praze). [16]
9.2.8 Pravidelné informace z pracoviště Pokud žena nastoupí na mateřskou dovolenou, tak pro ni bude snadnější návrat zpět do práce, pokud bude pravidelně informovaná o tom, co se děje na pracovišti. Jednalo by se o návštěvy důležitých porad, schůzek nebo školení. Dále by zaměstnavatel mohl posílat rodičce informace o změnách na pracovišti a před brzkým návratem zpátky do práce by se mohla zúčastnit i schůzek se svými kolegy z práce.
9.2.9 Příspěvky zaměstnavatelům od úřadu práce Dalším možným řešením jsou příspěvky zaměstnavatelům od úřadu práce, pokud přijmou do pracovního poměru osobu, která je vedena na úřadu práce a zároveň patří mezi rizikové skupiny. Mezi takové osoby patří např. absolventi škol, ženy po rodičovské dovolené nebo lidi starší více než 50 let. Pokud zaměstnavatel vytvoří společensky účelné pracovní místo pro osobu, která je evidovaná na úřadu práce a patří mezi rizikovou skupinu, potom má zaměstnavatel nárok na příspěvek od úřadu práce. Příspěvek je vyplácen po dobu 6 měsíců a jeho výše je 7 000 Kč za měsíc včetně sociálního a zdravotního pojištění. Velikost příspěvku záleží na rozhodnutí jednotlivého úřadu práce a v jednotlivých období se může měnit. [23] Nejdříve zaměstnavatel musí vyplnit žádost na společensky účelné pracovní místo a poté doložit od České správy sociálního zabezpečení, finančního a celního úřadu svoji bezdlužnost. Dále musí poskytnout oprávnění k podnikání a svůj bankovní účet, kam mu bude 69
v případě kladného rozhodnutí poslán příspěvek. Tyto všechny dokumenty musí zaměstnavatel donést do 15-tého dne v měsíci na úřad práce. Zaměstnavatel může mít již uchazeče vybraného nebo si teprve vybere vhodnou osobu. Následuje projednání komise a po schválení je sepsána s uchazečem pracovní smlouva s nástupem do práce od prvního následujícího měsíce a uchazeč se k prvnímu odhlásí z evidence. 9.2.10 Další možnosti Nezaměstnané ženy by se při hledání práce neměly spoléhat pouze na úřady práce, neboť je spousta dalších možností, jak nalézt zaměstnání. Jednou z nich jsou inzerce volných pracovních míst v rádiích, televizi, novinách, časopisech nebo ve speciálních přílohách věnovaných nabídce zaměstnání (např. příloha MF Dnes vycházející ve čtvrtek). V opačném případě si může zájemce o zaměstnání podat vlastní inzerát o hledání zaměstnání a pak čekat, až se mu nějaký zaměstnavatel ozve. Další z možností jsou personální agentury, které se zabývají zprostředkováním práce a vyhledávání vhodných kandidátů na střední a vyšší pozice. Většinou se tyto agentury zaměřují na pracovníky s vysokoškolským vzděláním. V Pardubicích sídlí mnoho těchto agentur (např. Personál Management, Profi-Men nebo Start). Vhodným řešením je i tzv. sdílené pracovní místo, kde na jedné pozici pracují dvě pracovnice, které si slaďují práci mezi sebou. Zaměstnankyně si dělí mezi sebe i dovolenou a další výhody, které firma nabízí. Řada žen si hledá zaměstnání prostřednictvím svých známých, neboť i oni mohou vědět o zajímavých pracovních možnostech. Práci si lze hledat i přes internet, což je v dnešní době velmi rozšířené, jednoduché a pohodlné. Existují specializované portály, kde je velké množství nabídek práce od firem, ale i úřadu práce či personálních agentur (např. www.jobs.cz). Nabídky práce jsou velice aktuální a je možné je třídit podle zvolených kritérií (např. profese, místa, platu).
9.3 Firmy v České republice zabývající se rovnými příležitostmi žen a mužů Rovnost příležitostí pro ženy a muže v České republice stále ještě není samozřejmostí. V dnešní době už ale existují firmy, které se touto problematikou zabývají a snaží se tuto situaci nějakým způsobem řešit. V roce 2006 se nejvíce rovnými příležitostmi žen a mužů v ČR zabývaly firmy Microsoft, s. r. o., Citibank, a. s. a Air Products spol. s. r. o. [22]
70
Firma Microsoft, s. r. o. umožňuje svým zaměstnancům mnoho způsobů, jak sladit rodinný život s pracovní dobou. Jednou z možností je flexibilní pracovní doba, částečné pracovní úvazky, posunutí pracovní doby nebo stlačení pracovního týdne∗. Dále firma poskytuje svým pracovníkům práci doma v případě nemocného dítěte. Dále se snaží vybudovat zařízení pro děti v okolí, kde by mohly trávit svůj volný čas. Snaží se i zvyšovat podíl žen ve společnosti a také se zabývá tím, co více dělat pro zaměstnané rodiče. K základním principům firmy Citibank, a. s. patří dodržování rovných příležitostí žen a mužů ve společnosti. Všichni pracovníci (ženy a muži) mohou využívat flexibilní pracovní dobu, částečný pracovní úvazek, stlačený pracovní týden nebo práci z domova. Firma poskytuje rodičům příspěvek na hlídání dětí a uvažuje o vybudování firemních školek. Každoročně pořádá letní tábory a pobyty pro děti svých zaměstnanců a v neposlední řadě i firemní piknik pro rodinné příslušníky s programem pro děti. Ženám nabízí kurzy pro jejich rozvoj manažerské dovednosti. I firma Air Products spol. s. r. o. zabývající se dodávkou technických plynů pro různá průmyslová odvětví je zaměřena na rovné příležitosti žen a mužů. Pomocí speciálního programu „Dámský klub“ se firma snaží zvyšovat počet žen v řídících pozicích. Dále firma poskytuje možnost zkrácené a flexibilní pracovní doby. Ženy na rodičovské dovolené mohou pracovat z domova, kde mají k dispozici služební notebook. [22]
∗
Možnost pracovat v jednotlivých dnech týdne více hodin a další týden pracovat méně.
71
10
Závěr
Ve své diplomové práci jsem se pokusila přiblížit situaci nezaměstnaných žen a žen na rodičovské dovolené v pardubickém regionu (dříve okres Pardubice) a navrhnout možná řešení této problematiky. V úvodních kapitolách jsem definovala trh práce (poptávku po práci, nabídku práce, rovnováhu na trhu práce), nezaměstnanost (definici a měření nezaměstnanosti, druhy, metodiku zjišťování nezaměstnanosti, přirozenou míru nezaměstnanosti, délku trvání nezaměstnanosti, příčiny, náklady nezaměstnanosti a její důsledky), zákonnou minimální mzdu a fondy a operační programy Evropské unie. Po rozboru platné legislativy žen na trhu práce jsem se zabývala přednostmi a problémy žen na trhu práce. Ženy s malými dětmi, matky samoživitelky, ženy nad 50 let, ženy vracející se na trhu práce po rodičovské dovolené, ženy s nízkou kvalifikací ale i svobodné mladé ženy patří mezi ohrožené skupiny na trhu práce. Závěr kapitoly byl věnován platům žen, jelikož ženy mají v ČR menší příjmy než muži. Z hlavních důvodů je menší počet odpracovaných hodin, protože žena se musí věnovat rodině a domácnosti. Míra nezaměstnanosti v regionu Pardubice se pohybovala v roce 2006 mezi 4,9 až 6,7 %. Prvních šest měsíců míra nezaměstnanosti klesala a během prázdnin došlo k jejímu zvýšení, ale tento stav se po letních měsících změnil a v listopadu byla nezaměstnanost nejnižší během celého roku. Nezaměstnanost v okrese Pardubice zůstala v průběhu roku 2006 hluboko pod celostátním průměrem. Nezaměstnanost žen dle pohlaví v regionu Pardubice je větší než u mužů. Vysvětlení tohoto jevu je, že pracovních příležitostí pro ženy na trhu práce je daleko méně než pro muže, neboť ženy jsou stavěny v první řadě do rolí matek a až poté do rolí pracujících. Výrazný pokles počtu nezaměstnaných žen byl v prvním pololetí roku 2007, kde počet nezaměstnaných žen klesl zhruba o 20 % oproti minulým rokům. Hlavním důvodem je větší zájem o rekvalifikace. Také v ostatních státech Evropy si ženy hůře hledají zaměstnání než muži. V Estonsku, Irsku, Lotyšsku a Velké Británii je míra nezaměstnanosti žen nižší než u mužů. Ženy v jižních státech tradičně zůstávají v domácnosti a starají se o rodinu a o děti, což je další důvod vysoké nezaměstnanosti. Naopak v severských zemích (tj. Dánsko, Švédsko, Norsko a Finsko) je počet nezaměstnaných malý, jelikož stát poskytuje nízké státní dávky a mzdové rozdíly ve společnosti jsou velmi malé. Nejnižší míru nezaměstnanosti žen nalezneme v Norsku
72
(3,4 %), Irsku (4,1 %) nebo Velké Británii (5,2 %) a nejvyšší v Polsku (14,9 %), Slovensku (14,7 %), Řecku (13,6 %) a Španělsku (11,6 %). Hypotéza, která byla stanovena v úvodních kapitolách diplomové práce, byla zamítnuta na základě terénního šetření a na základě existujících projektů a kurzů (např. projekt „Otevření nových příležitostí k návratu do práce“ nebo kurz „Perspektivní zaměstnance“) určených nejen pro ženy s malými dětmi probíhajících v regionu Pardubice. Jednou z možností jak řešit nezaměstnanost žen, je „práce doma“. Tuto možnost využívají především ženy s malými dětmi. Nejčastěji se jedná o administrativní práci, účetnictví, práci s internetem, výuku či doučování, překladatelku atd. Tento druh práce má řadu výhod. Jedná se především o časovou flexibilitu, nedojíždění za prací, více času na rodinu či vlastní organizace pracovní doby. Částečný pracovní úvazek. To je typ pracovního úvazku, který může být vhodný nejen pro ženy s malými dětmi, ale i pro zaměstnance před odchodem do důchodu či tělesně postižené. Další z možností jak řešit nezaměstnanost žen je tzv. vzájemná rodičovská výpomoc, firemní školky, možnost začít podnikat, příspěvky zaměstnavatelům od úřadu práce (pokud přijmou zaměstnavatelé do pracovního poměru osobu, která patří do rizikové skupiny) nebo přímé oslovení firmy, i když firma nevypsala výběrové řízení. Nezaměstnaní mohou hledat také práci pomocí inzerce v novinách či časopisech nebo pomocí personálních agentur či známých apod. Rovnost příležitostí pro ženy a muže v České republice stále ještě není samozřejmostí. V dnešní době už ale existují firmy, které se touto problematikou zabývají a snaží se tuto situaci nějakým způsobem řešit. V roce 2006 se nejvíce rovnými příležitostmi žen a mužů v ČR zabývaly firmy Microsoft, s. r. o., Citibank, a. s. a Air Products spol. s. r. o.
73
11
Seznam literatury
[1] BUCHTOVÁ, B. a kolektiv. Nezaměstnanost psychologický, ekonomický a sociální problém. Praha: Grada Publishing a. s., 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. [2] DORNBUSCH, R. a FISCHER, S. Macroeconomics. New York: McGraw-Hill, 1990, 828 s. ISBN 0-07-017787-2. [3] HELÍSEK, M. Makroekonomie. Slaný: Melandrium, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-25-1. [4] HOLMAN, R. Ekonomie. Praha: C. H. Beck, 2001, 714 s. ISBN 80-7179-387-6. [5] KLÍMA, J. Makroekonomie I. MZLU Brno 2000, 156 s. ISBN 80-7157-483-X. [6] MACH, M. Makroekonomie II. Slaný: Melandrium, 1998, 215 s. ISBN 80-86175-04-9. [7] MAREŠ, P. Nezaměstnanost jako sociální problém. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. 80-86429-08-3 [8] PETRUSEK, M. Velký sociologický slovník. Praha: Karolinum, 1996, 747 s. ISBN 80-7184-164-1. [9] SAMUELSON, P. A. a NORDHAUS, W. D. Ekonomie. Praha: Nakladatelství Svoboda, 1995, 1011 s. ISBN 80-205-0494-X. [10] Zákon č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. [11] Zákon č. 262/2006 Sb., Zákoník práce.
[12] ANTOŠ, O. Minimální mzda roste - vzroste nezaměstnanost? [online]. 29. 12. 2004 [cit. 2007-11-05]. Dostupné z:
[13] BENEŠOVÁ, P. Nový tahák pro zaměstnance: firemní školky [online]. 31. 7. 2007 [cit. 2007-11-15]. Dostupné z: [14] Český statický úřad [online]. Dostupné z: [15] Eurostat [online]. Dostupné z: [16] Fondy Evropské unie [online]. Dostupné z: [17] GOLA, P. Minimální mzda: ano či ne? [online]. 5. 6. 2006 [cit. 2007-11-10]. Dostupné z: [18] Ministerstvo práce a sociálních věcí [online]. Dostupné z: [19] MYSÍKOVÁ, M. Částečné úvazky usnadní návrat na trh práce [online]. 30. 3. 2004 [cit. 2007-11-05]. Dostupné z: [20] Obecně prospěšná společnost Prosperita [online]. Dostupné z:
74
[21] PRAŽÁKOVÁ, R. Minimální mzda je zaručené minimum, ale... [online]. 20. 1. 2003 [cit. 2007-10-29]. Dostupné z: [22] Rovné příležitosti [online]. Dostupné z: [23] Úřadu práce v Pardubicích [online]. Dostupné z: [24] Vše o Evropské unii [online]. Dostupné z: [25] Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za rok 2006 [online]. Pardubice: Úřad práce v Pardubicích, 19. 2. 2007 [cit. 2007-11-05]. Dostupné z: [26] Zpráva Úřadu práce v Pardubicích o situaci na trhu práce za 1. pololetí 2007 [online]. Pardubice: Úřad práce v Pardubicích, 13. 8. 2007 [cit. 2007-11-05]. Dostupné z:
75
12
Seznam grafů, obrázků a tabulek
Graf 1: Vývoj míry nezaměstnanosti v roce 2007 v okrese Pardubice a ČR Graf 2: Vývoj nezaměstnanosti v ČR v letech 1998 – 2007 Graf 3: Nezaměstnanost žen v České republice Graf 4: Vývoj počtu nezaměstnaných žen v průběhu roku v období 2004 - 2007
Obrázek 1: Graf závislosti poptávky po pracovní síle a nabídky pracovních sil na výši mezd Obrázek 2: Graf závislosti poptávky po pracovní síle a nabídky pracovních sil na výši mezd Obrázek 3: Operační programy v soustavě strategických dokumentů
Tabulka 1: Minimální mzda ve vybraných zemích v Evropě (červenec 2007) Tabulka 2: Celková charakteristika okresu Pardubice Tabulka 3: Zařazení Pardubic do klasifikace NUTS Tabulka 4: Struktura volných míst dle kategorií Tabulka 5: Počet hlášených volných míst podle požadavků na vzdělání Tabulka 6: Míra nezaměstnanosti v roce 2006 dle nové metodiky Tabulka 7: Vývoj a struktura uchazečů o zaměstnání Tabulka 8: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Tabulka 9: Věková struktura uchazečů o zaměstnání Tabulka 10: Vývoj struktury nezaměstnanosti dle délky evidence Tabulka 11: Vývoj struktury uchazečů o zaměstnání podle Klasifikace zaměstnání Tabulka 12: Vývoj nezaměstnanosti v letech 1998 – 2007 Tabulka 13: Míra nezaměstnanosti v jednotlivých krajích ČR (v %) Tabulka 14: Míra nezaměstnanosti v regionu Pardubice a ČR Tabulka 15: Míra nezaměstnanosti podle pohlaví v regionu Pardubice a ČR Tabulka 16: Nezaměstnanost žen v České republice Tabulka 17: Nezaměstnanost žen a mužů v regionu Pardubice v období 2003 - 2006 Tabulka 18: Počet nezaměstnaných žen v regionu Pardubice v průběhu období 2004 - 2007 Tabulka 19: Míra nezaměstnanosti (v %) ve vybraných zemích Tabulka 20: Kalkulace příjmů a nákladů v měsíci březnu Tabulka 21: Kalkulace příjmů a nákladů za situace pokud by paní Martina dojížděla do zaměstnání na zkrácený pracovní úvazek
76
Tabulka 22: Kalkulace příjmů a nákladů za měsíc březen Tabulka 23: Zhodnocení třech žen na rodičovské dovolené (březen 2008)
77
