Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Památné stromy Moravskoslezského kraje Karviná a okolí

Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracovala

Ing. Stanislav Vilím

Zuzana Bobková

Lednice 2009

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem svou bakalářskou práci na téma památné stromy Moravskoslezského kraje Karviná a okolí napsala samostatně a použila pouze pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém literatury.

Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici, dne Podpis diplomanta

Poděkování

V první řadě bych chtěla poděkovat paní Marii Hruškové, která mi velmi ochotně podala několik zajímavých informací o památných stromech. Chtěla

bych také poděkovat

vedoucímu

mé

bakalářské práce panu

Ing. Stanislavu Vilímovi za pomoc při zpracovávání tématu památných stromů a za spoustu

užitečných

rad,

které

mi

poskytl

a

které

mi

velmi

pomohly.

OBSAH

1. ÚVOD………………………………………………………………………...…5 2. VÝZNAM PAMÁTNÝCH STROMŮ …...…………………………………...6 3. OCHRANA STROMŮ…………………………………………………………7 3.1 HISTORIE OCHRANY PAMÁTNÝCH STROMŮ…………………….7 3.2 SOUČASNÁ PROBLEMATIKA OCHRANY PAMÁTNÝCH STROMŮ……………………………………………………………….10 3.2.1 Péče o památné stromy……………………………......11 3.2.2 Evidence památných stromů…………………………13 3.2.3 Vyhlašování památných stromů……………………...13 3.3 OCHRANA STROMŮ V POLSKU…………………………………...14 3.4 OCHRANA STROMŮ NA SLOVENSKU……………………………15 4. CHARAKTERISTIKA SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ………………………...16 4.1GEOMORFOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY………………………17 4.2 HYDROGEOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY……………………...18 4.3 METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY………………………..19 4.4 BIOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY………………………………...19 4.4.1 Fytocenóza……………………………………………...19 4.4.2 Zoocenóza………………………………………………20 5. METODIKA…………………………………………………………………...21 6. VYBRANÍ ZÁSTUPCI PAMÁTNÝCH STROMŮ V KARVINSKÉM OKRESE……………………………………………………………………….25 7. STROMY MNOU NAVRHOVANÉ ZA PAMÁTNÉ………………………41 8. DISKUZE……………………………………………………………………...45 9. ZÁVĚR ………………………………………………………………………..46 10. SOUHRN A ANGLICKÉ RESUME………………………………………...48 11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY……………………………………….50 12. SEZNAM PŘÍLOH…………………………………………………………...53

4

1. ÚVOD

Stromy obklopují každého z nás už od narození a je jedno, zda jste z města nebo vesnice. Téměř v každém městě se nachází alespoň jeden park. Je sice fakt, že tyto parky často ustupují novým stavbám, ale jsou tady lidé, kteří se snaží parky zachovat, protože vědí, že stromy mají na člověka kladný vliv. Ne nadarmo se říká, že zelená uklidňuje. Člověk, kterému nejsou stromy lhostejné, ví, že existují i tak zvané památné stromy. Těchto stromů je v našem okolí poměrně hodně, stačí se kolem sebe pořádně rozhlédnout. Také se nemusí jednat pouze o jeden strom, ale i o dva, také větší skupinu stromů, nebo to může být i celá alej. Často se tyto stromy nachází v samotných centrech měst a ne pouze na vesnici nebo volné krajině, jak by se mohlo na první pohled zdát. Takovýto strom je tichým pamětníkem rychle plynoucí doby, který nám o sobě dává vědět svou mohutností, jedinečností a třeba i ševelením svých lístků. Některé stromy mohou poskytnout svou ochrannou náruč i několik stovek let. Proto je nutná ochrana a správná péče nejen památných stromů ale i těch ostatních - „obyčejných“. Vždyť právě stromy nám poskytují kyslík, který je tolik důležitý pro život na Zemi a také útočiště pro různé živočichy.

Toto téma bakalářské práce jsem si vybrala, protože mě už na střední škole památné stromy velmi zaujaly a tak jsem využila možnosti zpracování jejich problematiky k hlubšímu poznání těchto dřevin. Svou prací bych chtěla poukázat na památné stromy v okrese Karviná, přesněji přímo v Karviné a jihovýchodní části okresu, ale nejen na ně. Vytipovala jsem několik jedinců, které považuji za vhodné k vyhlášení za památný strom a zjistila u nich charakteristiky, které jsou nutné pro proces schválení. Snažila jsem se zpracovat nejrůznější materiály týkající se této problematiky a stručně shrnout význam stromů pro lidskou společnost, poukázat na ochranu a vztah k dřevinám v historii a současnosti. Také zde popisuji, jak je zajištěna ochrana významných stromů v sousedním Polsku a na Slovensku.

5

2. VÝZNAM PAMÁTNÝCH STROMŮ

Lidé uctívají staré stromy odpradávna. Stromy lidem poskytovaly mnoho užitečného – potravu, dřevo, oheň, nástroje, stavební materiál. Dřevo stromů je provázelo, a vlastně do dnes provází, od kolébky až do hrobu. Velmi brzy se staré stromy staly předmětem kultu, staly se němými svědky minulosti – pamětí generací. Jsou poselstvím minulosti, které předáváme příštím generacím. O stromech vznikaly písně, vyprávěly se o nich pohádky, pověsti a říkadla. Ne vždy se však uctíval pouze jedinec, mohlo se jednat i o skupinu stromů nebo celý les, také pouhé části stromů mohly mít kouzelnou moc. V českých tradicích měly a dosud mají stromy také své místo, například o Velikonocích mají magický význam tzv. „kočičky“ posvěcené na Květnou neděli (lék proti bolesti v krku a zimnici) a také vrbové proutky na pomlázku. Na 1. května jsou stavěny májky a na sv. Barboru se stříhá větévka z třešně, která by měla do Vánoc rozkvést. Význam památných stromů můžeme hodnotit z mnoha hledisek – historických (váže se k nim historická událost nebo pověst, činnost významné osobnosti), dendrologických, krajinářských (významná krajinná dominanta), estetických (působení mohutnosti vzrůstu, dlouhověkostí, malebností kmene, koruny, habitu) a mnoha dalších. Řada stromů připomíná konec nevolnictví, roboty, konec válek, vznik Československé republiky, rok 1968, nebo návštěvu významných státníků, vědců apod. Významné jsou taktéž stromy hraniční na hranicích katastrů a panství. Obyčejně mezi ně patřily duby, břízy, habry, jedle, smrky, borovice a jasany. Například vrby oddělovaly zpravidla louky a vlhké pastviny. Aby se hraniční stromy odlišily od ostatních, vytesávaly se do nich kříže, kalichy nebo střely, také letopočty, jména a dokonce se do nich zarážely hřeby.1 Z dendrologického hlediska mají památné stromy význam v tom, že jejich ochranou pečujeme o významné exempláře různých taxonů autochtonních i některých introdukovaných dřevin. Velký význam má i uchování genetického bohatství, protože nejstarší památné stromy jsou pravděpodobně fragmenty starých (skoro původních) populací našich domácích dřevin. Památné stromy jsou rovněž významnou složkou naší kulturní krajiny, mnohé z nich jsou krajinnými dominantami, jsou významné svým vzrůstem, věkem, často jsou částmi 1

NĚMEC, J. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.

6

historických a kulturních památek, k řadě z nich se váže pověst nebo historická událost, jsou pamětí krajiny, pomáhají utvářet její krajinný ráz.2

3. OCHRANA STROMŮ

3.1 HISTORIE OCHRANY PAMÁTNÝCH STROMŮ Lidé si v dávné době volili posvátné stromy a přisuzovali jim duši, neboť věřili, že stromy mají jakousi nadpřirozenou sílu a moc. Za posvátný strom byl zvolen ten, který byl lidem nejužitečnější a byl pro ně zárukou přežití. Patřili mezi ně i stromy v dané oblasti nejběžnější. Například v severských zemích to býval dub, protože žaludy tam bývaly součástí potravy a zachraňovaly v nouzi od smrti hladem. Mohly to být také stromy v určité oblasti vzácné, které měly především léčivý účinek. Posvátným stromem se mohl stát i ten, který svým vzrůstem, vzhledem nebo vůní dokázal na lidi zapůsobit a dokázal tak podnítit jejich fantazii. Většinou se jednalo o stromy velmi staré. Naši pohanští předkové se stromy rozmlouvali a věřili, že strom a člověk se mohou dělit o žití. Také věřili, že do stromu rostoucího v místě, kde byl pohřben mrtvý, vstoupí duše zemřelého, a že strom zasazený při narození dítěte je jeho životním stromem. Lidé si stromů nesmírně vážili a pokácet je mohli pouze tehdy, když to bylo nezbytné. Jeho dřevo se pak smělo dále využít. Strom se v žádném případě nesměl svévolně ničit. Slované projevovali úctu ke stromům tím, že věřili, že nejvyšší bůh, vládnoucí nebesům a hromu, sídlí ve stromu, který dokáže bouřím vzdorovat, v dubu. Lidé všech národů obdivovali stromy především pro jejich dlouhověkost a jim nepochopitelnou životaschopnost. Na podzim sice listí opadá, strom je jakoby bez života, ale na jaře se obalí do nové zeleně – probudí se v něm život, rozkvete a opět na něm uzrají plody. Na základě tohoto, pro dávný lid, nepochopitelného zázraku, jsou stromy spojovány s představou o vzniku člověka nebo narozením dítěte. Lidé si tehdy myslili, že děti jsou před narozením skryty ve stromech, anebo alespoň že ve stromech čekají duše nenarozených dětí, až se dostanou na svět. Proto se hlavně ženy obracely 2

KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les -I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1.

7

k různým stromům s prosbou, aby mohly mít děti, především tedy k těm, které měly velké množství plodů. Jestliže byly stromy spojovány s narozením dítěte, logicky souvisely i se smrtí člověka. Smíření se smrtí blízkého usnadňoval mýtus, že duše zemřelých se mohou ukrýt do vyvolené rostliny. Lidí vysazovali stromy u hrobů, právě proto, aby duším zemřelých připravili vhodné místo. Často to byly tisy považované za nejstarší stromy v Evropě. Časem se proměnil způsob života, lidé začali žít na jednom místě, protože se naučili obdělávat půdu. Nemuseli už vyhledávat výjimečný strom v okolí, jejich ochranným stromem se stal ten, kterého si vysadili na záměrně zvoleném místě o osadě. Tohoto stromu si vážili, považovali ho za odkaz předků, vždyť přežil několik generací. Víra v ochrannou pomoc takovéhoto stromu byla po přijetí křesťanství posílena představami o stromech rostoucích uprostřed ráje a chránící vše okolo. Břetislav Mladší se velmi pro křesťanské náboženství nadchl, což mělo za důsledek vyhnání všech čarodějů a věštců ze své země a také dal pokácet a spálit i háje nebo stromy, které na mnohých místech prostý lid ctil. Stromům, které byly vysazené „na památku“, patří název památné, i když je lidé z počátku chránili stejně jako původní posvátné stromy. Vztahy v lidské společnosti se však proměňují, a bylo tomu tak i před dvěma sty lety. Proto se péče o památné stromy postupně stávala závislou na tom, jak události či osobnosti zůstávaly hodné zapamatování. Vypravování o tom, proč byly stromy vysazené, kvůli komu, co se kolem dělo, bývala málokdy zaznamenaná. Lidí si tyto příběhy častěji vypravovali při dračkách a besedách a vypravěči si je různě upravovali. Příběhy o stromech se stávaly pověstmi. 3 Ochrana stromů v minulosti souvisela s péčí o lesní porosty. V této době tvořilo dřevo nejdůležitější surovinu, proto byly lesy poměrně značně káceny. Vznikají první předpisy o porážení stromů a o hospodaření v lese. Jedním z nich je právo knížete Konráda Oty, jeho vznik se odhaduje na rok 1189. Karel IV. se také zajímal o ochranu lesů, proto navrhl dekret na ochranu lesů Majestas Carolinae v roce 1348. V něm se snažil trvale uchovat les hlavně pro potřeby budoucnosti a to bez ohledu na zájmy vlastníků lesa. Dekret chránil lesní porosty

3

HRUŠKOVÁ, M. Kult stromů v zemích Koruny české. 1. vyd. Praha : Abonent ND, 2005. 155 s. ISBN 80-7258-211-9.

8

především před vypalováním, byl v něm určen rozsah kácení a používání dřeva. Snažil se tedy uchovat les pro budoucí generace. Marie Terezie měla také co dočinění s ochranou lesů. Tato velmi vlivná žena vydává důkladný předpis na ochranu a hospodaření v lesích. Předpis nese název Řád lesní a byl vydán roku 1754. Všichni výše uvedení se věnovali ochraně lesa a stromů v něm. Ovšem stromu jako jedinci rostoucímu mimo les nebyla věnována taková pozornost. Stromy v tomto období měly význam hlavně pro lidi žijící v jeho okolí. Tito lidé o něj většinou pečovali. Představoval pro ně jakýsi symbol domova. Strom mohl představovat i památku na jejich rodinného příslušníka, který jej před dávnými léty zasadil. Majestátné, obrovské, vzrostlé a věkovité stromy poprvé nazval termínem přírodní památka Alexandr von Humboldt. Byl profesorem na univerzitě v Berlíně. Při svých vědeckých expedicích v jižní Americe se měl možnost setkat s obrovskými stromy, které ho podle všeho inspirovaly pro tento termín. V roce 1900 byl pojem přírodní památka ještě rozšířen i na aleje, parky a stanoviště vzácných rostlin a to díky řediteli přírodovědeckého muzea v Gdaňsku Hugovi Conwentzovi. Jistě nejznámějším člověkem zabývajícím se památnými stromy je Jan Evangelista Chadt-Ševětínský. Tento člověk napsal jako první seznam památných stromů (1899). Na svém soupisu zajisté nepracoval sám, ale pomáhali mu různí přispěvatelé. Jeho Dějiny lesa a lesnictví, pak i samostatně vydané Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku jsou od doby vydání základním zdrojem informací i dnes. V této knize je uveden popis 165 stromů i s jejich fotografiemi.4 V období před rokem 1920 vychází ochrana stromů pouze z vůle samotných vlastníků. V roce 1920 se objevuje zmínka o nutnosti chránit přírodní památky v takzvaném přídělovém zákoně (zákon č. 81/1920 Sb. § 20).5 V roce 1940 byla Svazem pro okrašlování a ochranu domoviny v republice Československé zahájena revize starých seznamů a zpracování nového soupisu památných stromů (Soupis našich starých a památných stromů). Jako první vyšel v roce 1940 svazek Františka Hrobaře Staré a památné stromy na Rychnovsku (dále ještě Památné stromy na Žambersku, Králicku a Rokytnicku v Orlických horách z r. 1949).

4

NĚMEC, J. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8. 5 Společnost pro církevní právo [online]. 1999 , 21.12.2008 [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW: .

9

V roce 1956 vychází v platnost zákon č. 40/1956 Sb. o státní ochraně přírody doplněný vyhláškou ministerstva kultury ČSR č. 142/80 Sb., která uvádí podrobnosti o ochraně stromů rostoucích mimo les. Zde jsou památné stromy označeny jako chráněný přírodní výtvor a jako chráněná přírodní památka (doklad vývoje společnosti). Soupisy prováděla tehdejší Krajská střediska státní památkové péče a ochrany přírody, ale byly dost nejednotné, protože každé středisko používalo svůj formulář.6

3.2 SOUČASNÁ PROBLEMATIKA OCHRANY PAMÁTNÝCH STROMŮ

Nejnovějším zákonem, který se zabývá i problematikou památných stromů, je zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších právních předpisů a dále na tento zákon navazující prováděcí předpis – vyhláška ministerstva životního prostředí č. 395/1992 Sb. Je v něm přímo definován pojem památný strom: samostatně stojící jedinci, ale i skupiny nebo stromořadí. Památným stromem (skupinou či stromořadím) může být vyhlášená ta dřevina, která vyniká svým vzrůstem, věkem, je významnou krajinnou dominantou, je zvlášť cennou introdukovanou dřevinou anebo je dřevinou historicky cennou, která je památníkem historie, či připomíná historické události nebo jsou s ní spojeny různé pověsti či báje. Památné stromy nejsou „muzeálními exponáty v přírodě“, nýbrž jsou živé části přírody, živé organizmy, které poskytují v ekosystému biotop nebo i útočiště pro celou škálu vzájemně se ovlivňujících organizmů na různých úrovních biologické pyramidy a biologické rozmanitosti. Rostou na nich houby a ptáci mají kde stavět svá hnízda. Hlavně nejstarší stromy jsou i genetickým bohatstvím, protože jsou často pozůstatkem původních populací dřevin v přírodě a lidé mají zájem o záchranu jejich genofondu. Při posuzování, zda ten či onen strom je třeba chránit jako památný, je nezbytné posuzovat důvody ochrany. Mohou to být stromy mladé, ke kterým se váže historická událost, nebo to jsou dendrologické zvláštnosti. Představa, že památné stromy musí být jen ti nejstarší kmeti, je nesprávná.7

6

LexDATA [online]. 2002-2007 [cit. 2009-02-03]. Dostupný z WWW: < http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571cc00341df1c12566af007f1a09/c12571cc00341df1c1256 6d40071c9b8?OpenDocument >. 7 KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1.

10

Památné stromy patří mezi takzvané dřeviny rostoucí mimo les (stromy a keře rostoucí jednotlivě nebo ve skupinách volně v krajině i v sídelních útvarech na pozemcích mimo lesní půdní fond).

3.2.1 Péče o památné stromy Péče o památné stromy přísluší majitelům pozemků, na nichž památné stromy rostou, protože ti jsou i majiteli těchto stromů. Pokud vlastník pozemky pronajímá, je jeho povinností zajistit v nájemní smlouvě, aby byly plněny i uvedené povinnosti vlastníka. K zásahům do památných stromů je nutné povolení příslušného orgánu ochrany přírody. Ošetřování památných stromů je nezbytné svěřit odborné firmě. Při péči o památné stromy je nutno vycházet ze znalostí řady vědních oborů od biologie, přes technické disciplíny až po historické vědy, umění, estetiku, etiku ale i psychologii vztahu člověka ke stromům. V současné době je nutné nejen chránit jednotlivé památné stromy, ale chránit památné stromy jako nedílnou a významnou součást kulturní krajiny. Dnes už se dutiny stromů nevyzdívají, ani nebetonují, používají se metody vycházející z poznatků fyziologie stromů. Také k bezpečnostnímu vázání se již používají moderní materiály a ne ocelová lana nebo ocelové tyče nebo řetězy. Péče o památné stromy je hodně finančně náročná, proto lze požádat o dotaci z Programu péče o krajinu na Státním fondu životního prostředí, část těchto financí nám mohou poskytnout také obecní úřady. Předmětem tohoto zákona je i povolení kácení dřevin. Pokud se jedná o kácení dřevin z pěstebních důvodů, za účelem obnovy porostů, výchovné probírky, z důvodů zdravotních, není povolení potřeba. Je však nutné oznámit tuto skutečnost orgánu ochrany přírody minimálně 15 dní předem, který je může pozastavit, omezit, nebo zakázat, pokud odporuje požadavkům na ochranu dřevin nebo rozsahu zvláštního oprávnění. Povolení není dále potřeba, jedná-li se o dřeviny ve vlastnictví fyzických osob, které je užívají, a pokud svým obvodem kmene ve výšce 130 cm nad zemí nepřesahují 80 cm. Povolení rovněž není potřeba, pokud je stavem dřevin zřejmě a bezprostředně ohrožen životni zdraví nebo hrozí-li škoda velkého rozsahu. V tom případě ten, kdo kácení provedl, musí tuto skutečnost do 15 dnů oznámit orgánu ochrany přírody, který prověří oprávněnost kácení. Žádost o povolení ke kácení může podat pouze majitel pozemku, na kterém dřevina roste, a je tedy i vlastníkem dřeviny. Poškození nebo nepovolené kacení dřevin je kvalifikováno jako přestupek, nejde-li 11

přímo o trestný čin, a ten, kdo dřeviny poškodil nebo vykácel bez povolení je postihován pokutou, která může činit u fyzické osoby až 100 000 Kč, u právnické osoby až 1 000 000 Kč [§ 87, odst. (3), písm. a; § 88, odst. (1), písm. b), c) citovaného zákona]. Za škodu značného rozsahu lze považovat škodu větší než stonásobek minimální měsíční mzdy. Postihována je fyzická nebo právnická osoba, která kácení vykonala, nikoli ten, kdo kácení objednal. 8 Památné stromy je zakázáno poškozovat, ničit a rušit v přirozeném vývoji, jejich ošetřování je prováděno se souhlasem orgánu, který ochranu vyhlásil. Je-li třeba památné stromy zabezpečit před škodlivými vlivy z okolí, vymezí pro ně orgán ochrany přírody, který je vyhlásil, ochranné pásmo, ve kterém lze stanovené činnosti a zásahy provádět jen s předchozím souhlasem orgánu ochrany přírody. Pokud tak neučiní, má každý strom základní ochranné pásmo ve tvaru kruhu o poloměru desetinásobku průměru kmene měřeného ve výši 130 cm nad zemí. V tomto pásmu není dovolena žádná pro památný strom škodlivá činnost, například výstavba, terénní úpravy, odvodňování, chemizace. Zrušit ochranu památného stromu může orgán ochrany přírody jen z důvodu, pro který lze udělit výjimku dle § 56, tzn. jiný veřejný zájem výrazně převažuje nad zájmem ochrany přírody (v zájmu veřejného zdraví a veřejné bezpečnosti, v zájmu stavby dálnice nebo rychlostní silnice apod.)9

Kategorie rozdělení památných stromů: I. kategorie – památné stromy kmetského věku II. kategorie – památné stromy zralého věku 200 až 400 let, III. kategorie – památné stromy – čekatelé, mladého věku

O stromy I. kategorie je nutno pečovat, aby se co nejdéle zachovaly. O stromy II. kategorie je nutno intenzivně pečovat, aby bylo co nejpůsobivější, a o stromy III. kategorie je nutno pečovat, aby se dožily svého plného působení a posléze i kmetského věku. K výběru památných stromů je třeba přistupovat uvážlivě jak z hlediska důvodu jejich ochrany, tak i zdravotního stavu a možností další ochrany. Bylo by vhodné prohlásit za památné stromy i určitý počet jedinců v mladém nebo relativně mladším 8

KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1. 9 JAKL, J. PŘÍRODA.cz [online]. 2006 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: .

12

věku, tj. asi 150-200 let, který tak bude dána možnost „dožít“ se úctyhodného věku a stát se němými svědky naší současnosti pro budoucí pokolení.10

3.2.2 Evidence památných stromů Všechny vyhlášené památné stromy, skupiny stromů a stromořadí jsou evidovány v ústředním seznamu ochrany přírody, který vede Agentura ochrany přírody a krajiny ČR v Praze. Ústřední seznam památných stromů obsahuje dokumenty o vyhlášených památných stromech. Je tvořen veřejnou (ke zhlédnutí na internetu, pouze základní údaje – výška, obvod kmene, datum vyhlášení) a neveřejnou částí (detailní charakteristika stromu – vlastníci pozemku, provedená opatření u stromu apod.). Orgány ochrany přírody, které jsou oprávněny vyhlašovat památné stromy, musí podle vyhlášky č. 395/1992 Sb. předat do 30 dnů ode dne vyhlášení stanovené podklady do ústředního seznamu. Kvalita ústředního seznamu závisí na kvalitě dodaných informací o vyhlášených památných stromech. V ústředním seznamu památných stromů je v současné době zapsáno 4846 položek jednotlivých stromů, skupin stromů a velkých skupin stromů nad 5 jedinců (celkem cca 16 000 stromů). Stromy jsou popisovány jednotlivě, což se týká i skupin do pěti jedinců, takovéto stromy jsou pak vyjádřeny číslem vzhledem k celé skupině (př. 1/3). U skupin s více jak pěti jedinci se skupina popíše jedinou položkou s rozmezím minima a maxima.11

3.2.3 Vyhlašování památných stromů Návrh na vyhlášení památného stromu může podat každý občan České republiky nebo právnická osoba příslušným orgánům ochrany přírody (pověřené obecní úřady, městské úřady, Magistrát hlavního města Prahy a magistráty statutárních měst). Návrh musí obsahovat základní údaje o umístění dřeviny, údaje o dřevině a zdůvodnění návrhu ochrany. (viz. Příloha 1-5) K vyhlášení ochrany dojde na základě oznámení záměru vyhlásit dřevinu za památný strom a následujícího správného řízení, jehož účastníky jsou majitel pozemku, na kterém strom roste, majitelé pozemků

10

KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1. 11 KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1.

13

v ochranném pásmu budoucího památného stromu, dotčené orgány státní správy, případně občanská sdružení, která se k účasti na správním řízení přihlásila. Orgán ochrany přírody vydá rozhodnutí o uznání ochrany památného stromu na základě správního řízení. (viz. Příloha 6) Ochrana památného stromu může být zrušena v případech, kdy strom zanikne nebo zanikne důvod jeho ochrany. Toto rozhodnutí taktéž vydává příslušný orgán ochrany přírody.12

3.3 OCHRANA STROMŮ V POLSKU Ochrana stromů měla v Polsku dlouhou tradici. Jako jeden z prvních se zajímal ochranou stromu král Władysław Jagiełło (1350 – 1434), který vydal dekret o potřebné ochraně tisů. Název památný strom se zde, stejně jako u nás, začal používat díky Alexandru Humboldtovi (1769 – 1859). V roce 1904 nazval Hugo Conwentz za pomníky přírody takové přírodní zvláštnosti, jako jsou obrovské stromy, hezké aleje a parky nebo také stanoviště vzácných rostlin. Hugo Conwentz byl první, který vydal seznam památných stromů v Polsku. Podobný seznam starých stromů „Ochrony godne drzewa i zbiorowiska roślin“ vydal Marian Raciborski v roce 1910. Ochrana starých stromů v Polsku se začala více uznávat na přelomu 19. a 20. století, kdy vznikla moderní ochrana přírody. Působnost této ochrany měla velký význam společenský, kulturní i vědecký. Ochrana přírody v Polsku se v dnešní době rozvíjí ve směru ochrany druhu, individuální i v rámci rezervací. Ochrana stromů, mimo rezervace, je zahrnuta v Ústavě ze 7. dubna z roku 1949. Za památné stromy jsou, na základě článku 12 vzpomínané ústavy, považovány jednotlivé staré stromy nebo jejich celé skupiny, aleje, jejichž ochrana leží ve veřejném zájmu z důvodů vzdělávacích, estetických, historickopamátkových, zdravotních i společenských, a především s ohledem na krajinu.13 (viz. Příloha 7) Minimální rozměry památných stromů jsou definovány v Instrukci o zařízení lesů v národních parcích i rezervacích. Minimální průměr kmene stromu, měřený v 1,3 m

12

KOLAŘÍK, J. Péče o dřeviny rostoucí mimo les - I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1. 13 PACYNIAK, C. Najstarsze drzewa v Polsce. 1. wyd. Warszawa : Wydawnictvo PTTK \"Kraj\", 1992. 205 s. ISBN 83-7005-199-5.

14

nad zemí, je u dubů 120 cm, buku, lípy, jedle, borovice 100 cm, jasanu 80 cm. Dané rozměry mají pouze orientační charakter.14 Postup spojený s vydáváním rozhodnutí o uznání za památník přírody jednotlivých tvorů přírody, a také rozhodnutí ve věci vykonání na náklady Skarbu Państwa nebo i ochranných zařízení nebo provedení kontroly předmětu ochrany, je popsán v nařízení Ministerstva lesnictví z 20. listopadu 1950. Památné stromy v Polsku mohou vyhlásit obecní úřady nebo hejtmani. Návrhy o vzetí objektu pod ochranu náleží tedy oblastním odborům ochrany životního prostředí. To, který z těchto orgánu bude vybrán, záleží na hodnotě objektu. Zhodnocení návrhu může v každé obci probíhat rozdílně. V prohlášení je nutné specifikovat přesné umístění stromu (tak, aby jej bylo možno nalézt). Strom je pak posouzen úřadem, který u něj zjistí druh, výšku a zdravotní stav.15

3.4 OCHRANA STROMŮ NA SLOVENSKU Na Slovensku se ochraně starých stromů začala věnovat pozornost hlavně v druhé polovině 20. století, kdy bylo zaevidováno nejvíce významných stromů. V říjnu 1955 byl Slovenskou národní radou přijat zákon č. 1/1995 o státní ochraně přírody, podle které mohly být významné stromy a jejich skupiny vyhlášené za chráněný přírodní výtvor anebo chráněnou přírodní památku. O čtyřicet let později, 1. ledna 1995, nabyl účinnosti zákon Národní rady Slovenské republiky č. 287/1994 Z.z. o ochraně přírody a krajiny. Podle § 34 tohoto zákona mohou být kulturně, vědecky, ekologicky, krajinářsky anebo esteticky mimořádně významné stromy anebo jejich skupiny včetně stromořadí vyhlášené za chráněné. Stejnou strategii ochrany významných stromů přijal i nový zákon o ochraně přírody a krajiny, zákon č. 543/2002 Z.z., s účinností od 1.1.2003. K 31.12.2006 je na Slovensku evidováno 466 chráněných stromů a jejich skupin včetně stromořadí. Představuje to 1282 jednotlivých stromů zastoupených 67 druhy, z toho je 32 původních a 35 nepůvodních. Uvedený poměr je v neprospěch slovenských domácích dřevin. Cílem ochrany přírody je proto postupně dobudovat soustavu chráněných stromů o chybějící původní druhy. Celkový počet původních stromovitých dřevin, potenciálních na vyhlášení za chráněné stromy pro mimořádný význam 14

Wikipedia [online]. 2005 , 23.5.2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: . 15 PACYNIAK, C. Najstarsze drzewa v Polsce. 1. wyd. Warszawa : Wydawnictvo PTTK \"Kraj\", 1992. 205 s. ISBN 83-7005-199-5.

15

některých jedinců, se odhaduje na 66. Mezi nimi jsou zahrnuty i některé keřovité druhy, které mohou podle literárních pramenů a současné praxe za příznivých okolností dosáhnout stromovitého vzrůstu. Pravděpodobnost je malá, ale stromy budou o to hodnotnější. Vedením státního seznamu chráněných stromů je od 1.7.2002 pověřeno Slovenské muzeum ochrany přírody a jeskyňářství v Liptovském Mikuláši.16 Odbornou organizací ve věcech ochrany dřevin a chráněných stromů je Státní ochrana přírody Slovenské republiky se sídlem v Bánské Bystrici. Chráněné stromy na Slovensku vyhlašuje orgán ochrany přírody, kterým je krajský úřad životního prostředí (KÚŽP). V kompetenci KÚŽP je i vydávání souhlasu na způsob ošetření a na kácení chráněných stromů, jako i změna a rušení chráněných stromů. Ochranné pásmo chráněného stromu je buďto přímo určeno orgánem ochrany přírody anebo se jedná o území okolo chráněného stromu v plošném průmětu jeho koruny, který je zvětšený o 1,5 m, nejméně však v okruhu 10 m od kmene stromu. Chráněné stromy jsou označeny tabulí se státním znakem Slovenské republiky a s nápisem. (viz. Příloha 8) Tabule má tmavozelený podklad a rozměry 15 x 10 cm. Když označení samotného stromu nestačí na zvýraznění předmětu ochrany, označí se tabulí se státním znakem a s nápisem i jeho ochranné pásmo.17

4. CHARAKTERISTIKY SLEDOVANÉHO ÚZEMÍ

Okres Karviná se rozkládá ve Slezsku při státní hranici s Polskem. Eliptické území okresu je protáhlé ve směru od SZ k JV, delší osa měří 34 km, příčná osa 19 km. Na JZ sousedí s okresem Frýdek – Místek, na západě s okresem Ostrava. Nejsevernější bod okresu leží na soutoku Olše s Odrou, nejjižnější bod na katastru Českého Těšína – Horního Žukova, v polích 2 km JV od obce. Nejzápadnější bod okresu se nachází v mrtvém rameni řeky Odry 1,5 km JV od obce Bohumín – Vrbice,

16

Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [online]. [1995] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: . 17 Enviromagazín [online]. 2007 [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: .

16

nejvýchodnější bod pak v údolí řeky Olše JJV od Českého Těšína. Nejvyšším místem okresu je Šachta (425, 8 m n. m.), nejnižším bodem soutok Olše a Odry (188 m n. m.).18

Obr. 1 Poloha okresu v rámci ČR

Obr. 2 Poloha měst v rámci okresu

4.1 GEOMORFOLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Severní část zájmové území, hlavně samotné město Karviná, náleží k provincii Západní Karpaty, soustavě Vněkarpatských sníženin, podsoustavě Severní vněkarpatské sníženiny, celku Ostravská pánev. Jsou to roviny až ploché nížinné pahorkatiny na čtvrtohorních sedimentech ve střední nadmořské výšce 244 m. Převážná část města Karviná se rozkládá na údolní a hlavní terase řeky Olše. Hlavní terasa je vyvinuta 18

WEISSEMANNOVÁ, H. Ostravsko : Chráněná území ČR, svazek X.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 456 s.

17

v centrální části Karviné, kde vytváří několikametrovou vysokou hranu vystupující nad údolní terasu. Charakteristickým rysem reliéfu je jeho intenzivní antropogenní přestavba, četné haldy, poklesy, které jsou často zarovnané vytěženým materiálem. Jižní část okresu Karviná už náleží do celku Podbeskydská pahorkatina se střední nadmořskou výškou 353 m. Charakteristická je čtvrtohorní akumulace říčních naplavenin. Podklad tvoří vápnitý flyš spodní křídy, hlavně jílovce a slínovce.19 Okres má poměrně pestrou geologickou stavbu. Horniny fundamentu Českého masivu vystupují na povrch jen ve dvou výchozech u Orlové (karbon – vestfál, namur), ale v hloubce tvoří podloží celého okresu. V karbonských sedimentech jsou ložiska černého uhlí. Na jihu okresu se fundament noří pod flyšové příkrovy Vnějších Západních Karpat. Největší plochu v okresu zabírá slezská jednotka. V okrese Karviná jsou ve slezské jednotce horniny godulského vývoje stáří od svrchní jury až po spodní křídu – alb. Miocénní sedimenty vyplňují ve velkých mocnostech Ostravskou pánev. Většinu povrchu terénu v okrese však pokrývají čtvrtohorní usazeniny. Jsou tu sedimenty glaciální, fluviální, proluviální, eolické a svahové. Nejvýznamnější jsou sedimenty glaciální série (tilly, fluvioglaciální sedimenty), jak z doby elsterského, tak sálského zalednění. Ve středním pleistocénu byla totiž velká část okresu opakovaně pokryta ledovcem.20

4.2 HYDROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Vodní soustava území patří Baltskému úmoří. Největší tok, řeka Odra, tvoří severozápadní hranici karvinského okresu. Je zregulována a ohrazována, pouze mezi Starým Bohumínem a Kopytovem je zachováno několik meandrů. Povrchovou vodu z území odvádí řeka Olše, pramenící v Polsku, se svými přítoky. Tok Olše vymezuje na jihovýchodě zhruba polovinu hranice území s Polskem. Délka toku od místa, kde řeka Olše v Českém Těšíně vstupuje do území, až do místa, kde jej ve Starém Městě v Karviné opouští, činí asi 20 km. Celková plocha povodí Olše měří 1120 km2, z toho na území ČR 675 km2. Průměrný průtok u ústí je 12,5 m3*s-1.

19

CULEK, M. Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha : Enigma, 1996. 347 s. ISBN 8085368-80-3. 20 WEISSEMANNOVÁ, H. Ostravsko : Chráněná území ČR, svazek X.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 456 s.

18

V okrese Karviná ústí do Olše zprava Petrůvka a Šotkůvka, zleva Stonávka. Na Stonávce byla vybudována přehradní nádrž Těrlicko.21 V území je roztroušeno mnoho rozsáhlých i malých vodních ploch, z nichž žádná není přírodní. Všechny stojaté vody vznikly buď přímou (rybníky, nádrže) nebo nepřímou (zvodnělé poklesové kotliny, zvodnělé pískovny, štěrkovny) činností člověka. V území už dnes v mnoha případech nelze přesně rozlišit záměrně vybudované rybníky od vodních nádrží, které vznikly samovolně v poddolovaném území. Poklesy zemského povrchu v krajině narušují přírodní systém odtoku a z bývalých mělkých údolí se stávají pánvovité sníženiny, z nichž voda nemůže odtékat, čímž vznikají zvodnělé poklesové kotliny, které se následně stávají předním krajinotvorným činitelem.22

4.3 METEOROLOGICKÉ CHARAKTERISTIKY Celý okres náleží podle E. Quitta (1971) do mírně teplé oblasti MT 10, která je zde charakterizovaná dlouhým teplým a mírně suchým létem, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem a krátkou mírně teplou a velmi suchou zimou s krátkým trváním sněhové pokrývky (průměrně 50 – 60 dní za rok).23 Podle údajů ČHMÚ je dlouhodobá průměrná roční teplota vzduchu 8,4 °C a úhrn srážek 778 mm (za období 1987 – 2004). Poměrně vysoké množství srážek je podmíněno blízkostí návětrných svahů Beskyd, spolu se Slezskou nížinou a celkovou oceanitou území. Ostravský bioregion, do něhož území spadá, je nejvlhčí nížinnou oblastí v České republice.24

4.4 BIOTICKÉ CHARAKTERISTIKY 4.4.1 Fytocenóza Okres Karviná je součástí fytogeografického obvodu Karpatské mezofytikum a fytogeografického okresu Ostravská pánev. Jižní část okresu zasahuje také do fyt. okresu Podbeskydská pahorkatina, fyt. podokesu Beskydské předhůří. Potenciálně celé 21

WEISSEMANNOVÁ, H. Ostravsko : Chráněná území ČR, svazek X.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 456 s. 22 KOUTECKÁ, V., POLÁŠEK, Z. Životní prostředí v Karviné. Karviná : [s.n.], 2005. 21 s. 23 WEISSEMANNOVÁ, H. Ostravsko : Chráněná území ČR, svazek X.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 456 s. 24 KOUTECKÁ, V., POLÁŠEK, Z. Životní prostředí v Karviné. Karviná : [s.n.], 2005. 21 s.

19

území Karvinska pokrývaly lesy. Podstatnou část tvořila mozaika lužních porostů, mokřadních olšin, vrbových a vrbotopolových luhů. Mimo údolní nivy převažují podmáčené dubové bučiny. Jak lužní lesy, tak dubové bučiny se zde zachovaly pouze fragmentárně. V Podbeskydské pahorkatině převažují dubohabrové háje. V jejich bylinném patře najdeme v jarním aspektu Anemone nemorosa, Anemone ranunculoides, Primula elatior, Ficaria verna, Caltha palustris, v Podbeskydské pahorkatině také Hepatica nobilis. Později dominuje Allium ursinumi a na prameništích Cardamine amara. Polopřirozenou vegetaci tvoří zbytky vlhkých luk: pcháčových a psárkových a ovsíkových. V Podbeskydské pahorkatině jsou rozšířeny rovněž střídavě vlhké bezkolejové louky a na pastvinách krátkostébelné porosty svazu Cynosurion. Kolem vod se zpomaleným oběhem jsou vyvinuta společenstva rákosin a vysokých ostřic. Ve vodě na ně navazují společenstva rostlin vzplývavých, místy s nepukalkou plovoucí (Salvinia natans) a ponořených s bublinatkou jižní (Utricularia australis). V centrální části okresu leží velký počet odkalovacích a sedimentačních nádrží, jejichž flóra je velmi chudá, ale v litorálu se místy vytvářejí velké plochy rákosin, využívané hojně vodním ptactvem. Z karpatské květeny pronikají na Karvinsko Arum alpinum, Gentiana asclepiadea, Valeriana simplicifolia, Dentaria glandulosa, Euphorbia amygdaloides, a Salvia glutinosa. Na velkých plochách ovlivněných těžbou uhlí a průmyslem převládají ruderální cenózy a neofyt, které pronikají zvláště podél vodních toků a komunikací. Nejnápadnější jsou křídlatka japonská (Reynoutria japonica), netýkavka žláznatá (Impatiens glandulifera), zlatobýl kanadský (Solidago canadensis), místy bolševník velkolepý (Heracleum mantegazzianum).25

4.4.2 Zoocenóza Fauna je zásadně determinována antropogenním vlivem ostravské aglomerace a industrializací celého území. Převažuje chladnomilnější fauna nižších poloh, zejména mokřadní a vodní druhy. Význam lesních biotopů s druhově i početně nejbohatší avifaunou je v okrese o to větší, že lesnatost je velmi malá (13,5%). Ve fragmentech relativně rozsáhlejších lesů hnízdní např. jestřáb lesní (Accipiter gentilis), sporadicky 25


20

holub doupňák (Columba oenas). Porosty lužního charakteru se zachovaly podél větších vodních toků, z chráněných druhů pravidelně hnízdí žluva hajní (Oriolus oriolus) a slavík obecný (Luscinia niegarhynchos). Ruderální plochy osídlují konipas luční (Motacilla flava), koroptev polní (Perdix perdix), bramborníček černohlavý (Saxicola torquata), na výsypkách hlušiny a podobných místech bělořit šedý (Oenanthe oenanthe). Rozmanité vodní a mokřadní prostředí Karvinska tvoří poměrně hustá síť vodních toků, rybniční soustavy, ale také množství zatopených důlních propadlin, štěrkoven apod. Největší řeky okresu (Olše a Odra) patří do parmového pásma, v dolních tocích přecházejí do pásma cejnového. V dalších tocích (Ropičanka a Stonávka) žijí také ryby pstruhového a lipanového pásma. V oblasti Karvinska bylo zatím prokázáno 15 druhů obojživelníků, tj. 80% všech druhů žijících v ČR. Mezi charakteristické druhy patří především skokan zelený (Rana kl. esculenta). Z horských poloh západokarpatské provincie vzácně proniká do povodí Olše vydra říční (Lutra lutra). Na jednom z přítoků Olše byl v roce 1998 potvrzen bobr evropský (Castor fiber). V současnosti již stabilizovaná populace má svůj původ pravděpodobně v Polsku (horní tok Olše).26

5. METODIKA

Nejdůležitějším krokem k započetí práce bylo zjištění počtu a polohy stávajících památných stromů, což jsem zjistila z Ústředního seznamu ochrany přírody. Některé informace mi také byly poskytnuty z odboru životního prostředí na karvinském magistrátu. Protože se v okrese Karviná nachází 61 památných stromů, vybrala jsem si pouze část z nich – 18 dřevin. Snažila jsem se vybírat nejzajímavější dřeviny různých druhů. Každý strom jsem navštívila ve všech ročních obdobích a provedla jejich fotodokumentaci (v měsících srpnu, říjnu, prosinci a březnu/dubnu). Zároveň jsem u

26


21

každého změřila výšku, průměr kmene ve výšce 1,3 m nad zemí, abych zjistila, k jaké změně došlo od posledního měření (měření jsem provedla v měsíci srpnu). Těžším úkolem bylo vybrat několik zástupců, které by v budoucnu mohly být vyhlášeny za památné stromy. Nakonec se mi podařilo najít 7 dřevin, z kterých 3 lípy tvoří jednu skupinu. U těchto stromů jsem provedla inventarizaci. Měřila jsem jejich výšku, obvod kmene ve výšce 1,3 m nad zemí a průmět koruny. Výšku jsem měřila pomocí výškoměru a průměr kmene pomocí dvouramenné průměrky. Pak jsem se snažila co nejlépe určit vitalitu, celkový zdravotní stav, poškození kmene, poškození koruny, výskyt suchých větví a výskyt dutin a hnilob. Při inventarizaci jednotlivých stromů jsem vycházela z pracovního postupu, který nám byl doporučen při vyhodnocování dendrologického potencionálu objektu panem doc. Ing. Pavlem Šimkem, Ph.D.

Výška stromu Při měření jsem použila výškoměru SILVA CLINO MASTER na 20 m. Od báze stromu jsem si odkrokovala 20 m. Následně jsem měřila výšku stromu od báze k vrcholu stromu kolmo k povrchu země. Hodnotu jsem odečetla ze stupnice na 20 m. Pokud byl strom nad či pod rovinou mého měření, tak jsem buď přičítala, nebo odečítala hodnoty ke zjištěné výšce, tak jsem získala celkovou výšku stromu.

Vitalita Vitalita (životaschopnost) je jedním z velmi cenných hodnocených atributů. Kterým posuzujeme určitou vývojovou tendenci jedince. Vitalita je hodnocena jako souborná hodnota bez specifikace dílčích ukazatelů vitality. Hodnocení se opírá především o posouzení olistění a tvarových změn větvení. Olistění vyjadřuje aktuální procento olistění živé části koruny. Tento ukazatel respektuje druhové a specifické odlišnosti charakteristické pro hodnocený taxon. Hodnocení se musí provádět v plné vegetaci (např. při ztrátě olistění 30% u listnáčů je už koruna průhledná). Malformace (tvarové změny) větví primární koruny vyjadřuje proces redukce větvení prvního a druhého řádu na hlavních větvích jako důsledek snižování vitality. Sekundárně ovlivňuje malformace stupeň olistění. Vitalita se dále hodnotí na základě intenzity tvorby výmladků. Čím je strom méně vitální, tím více stahuje tvorbu preventivních výhonů ke kmeni. Doplňujícím údajem o

22

stavu jedince mohou být i změny typických znaků olistění (tzn. velikost listů, barevné změny).27

Tab. 1 Bodové hodnocení vitality Stupeň 1

stromy plně vitální

Stupeň 2

stromy s mírně sníženou vitalitou

stromy se středně sníženou vitalitou, při omezení vnějších negativních vlivů lze očekávat dílčí zlepšení stromy se silně sníženou vitalitou, nelze zpravidla očekávat dílčí Stupeň 4 zlepšení Stupeň 5 stromy bez projevů fyziologické vitality Stupeň 3

Celkový zdravotní stav Zdravotní stav vyjadřuje aktuální odchylku (resp. stupeň poškození) od normálu, vztaženou k jednotlivým hodnoceným atributům. Celkové hodnocení zdravotního stavu vychází z posouzení závažnosti poškození hodnoceného dílčími charakteristikami. Tyto dílčí znaky mají kumulativní charakter a celkový zdravotní stav je posuzován nejen podle „dílčích poškození“, ale rovněž je zohledňován vliv jejich společného výskytu (kumulace poškození).28

Tab. 2 Bodové hodnocení zdravotního stavu stromy bez poškození nebo stromy mírně poškozené, předpoklad dlouhodobé existence stromy výrazně poškozené, existence není bezprostředně Stupeň 2 ohrožena stromy velmi silně poškozené, existence bezprostředně (nebo Stupeň 3 během poměrně krátkého období) ohrožena Stupeň 1

Mezi dílčí charakteristiky zdravotního stavu patří poškození kmene, čímž se rozumí mechanické poškození kmene (včetně kořenového náběhu) zasahující do kambia nebo

27 28

Šimek,P. Koncept osnovy textu, MZLU, ZF Lednice, ZS 2008-2009 Šimek,P. Koncept osnovy textu, MZLU, ZF Lednice, ZS 2008-2009

23

případně do hlubších vrstev dřeva. Poškození představuje především vstupní bránu pro infikování dřevokaznými houbami.29

Tab. 3 Bodové hodnocení poškození kmene (příklady jsou pouze orientační) Příklad oděrky, nebo drobné již zahojené poškození, nezahojené jizvy po Stupeň 1 odstraněných větvích větší poranění, pravděpodobně se zahojí nebo větší množství Stupeň 2 menších ran poškození velkého rozsahu, včetně velkých ran, např. po Stupeň 3 odstranění dvojáku, terminálu apod. Stupeň

Pokud se na dřevině vyskytují hniloby a dutiny, zvažujeme především jejich rozsah, závažnost a lokalizaci.

Tab. 4 Bodové hodnocení výskytu hnilob a dutin Příklad počáteční stadia tvorby dutin, mokvání kmenové dutiny (tvrdá hniloba) neohrožující jedince, četné dutiny Stupeň 2 v koruně, velmi četný výskyt drobných dutin, mokvání ve vidlicích Stupeň Stupeň 1

Stupeň 3

kmenové dutiny (měkká hniloba, plodnice) ohrožující jedince, velké dutiny v koruně nebo při větvení v náběhu, mokvání ve vidlicích

Výskyt suchých větví v koruně je často dokladem zanedbané péče o jedince. Příčiny výskytu mohou být i v souladu s principy růstu v koruně – tyto je třeba odlišovat u každého konkrétního taxonu od ostatních suchých větví. Opožděné odstranění suchých větví může být významným zdrojem infekce.30

Tab. 5 Bodové hodnocení výskytu suchých větví Stupeň Stupeň 1 Stupeň 2 Stupeň 3

29 30

Příklad četné slabší větve, zanedbaná péče část kosterních větví nebo odumírající terminál výpadek kosterních větví nad 50%, suchý terminál

Šimek,P. Koncept osnovy textu, MZLU, ZF Lednice, ZS 2008-2009 Šimek,P. Koncept osnovy textu, MZLU, ZF Lednice, ZS 2008-2009

24

6. VYBRANÍ ZÁSTUPCI PAMÁTNÝCH STROMŮ V KARVINSKÉM OKRESE

Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Karviné Poloha: -

k. ú.: Karviná - město

-

přesnější určení: u oplocení Střediska pečovatelské služby za

restaurací Praha, asi 5 m od chodníku -

parcelní číslo: 736/2

-

souřadnice: 49°51´34.2˝N; 18°32´43.9˝E

Základní údaje: -

výška: 27 m

-

průměr: 0,6 m

-

přibližné stáří: 140 let

Datum vyhlášení: 14. září 1994

Tento krásný štíhlý buk se nachází ve skupině méně vzrůstných lip a buků, kterým zcela dominuje a zdaleka je svou výškou převyšuje. Chybí zde označení památného stromu. (Fotodokumentace viz. Příloha 9 a Mapový list 15-44-04, 15-44-05) Při bližším pozorování jsem na tomto jedinci neshledala žádné významné poškození. Strom kvete i plodí. Buk je jeví jako zdravý a silný, může být však ohrožen neopatrnou manipulací s mechanickými prostředky na údržbu trávníku v blízkosti stromu.

25

Výskyt suchých větví

Výskyt dutin a hnilob

0,6 140

Poškození koruny

Průměr kmene (m)

14

Poškození kmene

Šířka koruny (m)

27

Zdravotní stav

Výška (m)

Fagus sylvatica ‘Atropunicea’

Vitalita

Taxon

Přibližné stáří (roky)

Tab. 6 Celkové hodnocení buku lesního (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Karviné

1

1

1

1

-

-

Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Karviné Poloha: -


-

přesnější určení: v zahradě domu 610, naproti zvláštní škole, ul.

Palackého -


-

souřadnice: 49°51´30.5˝N; 18°32´46.4˝E


výška: 30 m

-

průměr: 0,6 m

-



Tento solitérní buk lesní je pýchou obyvatel domu, na jehož zahradě roste. (Fotodokumentace viz. Příloha 10 a Mapový list 15-44-04, 15-44-05) Paní domácí mi povolila vstup na pozemek s komentářem, že sice o stromu nic neví, ale líbí se jí. Buk je rovněž v dobrém stavu, jako předcházející jedinec. Strom má zdravý a průběžný kmen a pro rod Fagus typicky utvářenou korunu. Strom kvete i plodí. Vzhledem k tomu, že je zahrada oplocená, je menší riziko poškození kmene vandaly.



0,6 140

Poškození koruny

Průměr kmene (m)

23

Poškození kmene

Šířka koruny (m)

30

Zdravotní stav

Výška (m)


Vitalita

Taxon



1

1

1

1

-

-

Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’ ) v Karviné Poloha: -

k. ú.: Darkov

-

přesnější určení: v lázeňském parku, poblíž tenisových kurtů

-

parcelní číslo: 11/1 26

-

souřadnice: 49°50´41.1˝N; 18°32´47.9˝E


výška: 21 m

-

průměr: 0,5 m

-


Datum vyhlášení: 7. ledna 2009

Je velmi pravděpodobné, že tento solitérní buk byl vysazen již v době, kdy byl zakládán lázeňský park, tzn. v létech kolem roku 1900. V této době nabyly lázně velkého věhlasu. U dřeviny se vyskytuje kodominantí větvení, což může být v budoucnu mechanickým problémem a bude nutné zajistit strom bezpečnostní vazbou. Ve vidlici jsem narazila na počáteční stadium mokvání. Žádné další významné defekty jsem na tomto buku nezaznamenala. Strom kvete i plodí. (Fotodokumentace viz. Příloha11 a Mapový list 15-44-04, 15-44-05)

Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



2

1

1

1

-

1

Výška (m)

Taxon

Fagus sylvatica ‘Atropunicea’ 21

Průměr kmene (m)

19 0,5 100

Šířka koruny (m)



Dub letní (Quercus robur) v Karviné Poloha: -


-

přesnější určení: parkoviště u obchodního domu Prior

-

parcelní číslo: 551

-

souřadnice: 49°51´22.2˝N; 18°32´25.6˝E


výška: 23 m

-

průměr: 0,5 m 27

-



Solitérně rostoucí dub na okraji parkoviště u obchodního domu Prior nemá příliš vhodné podmínky pro život. Kvůli zvyšování terénu v okolí je obklopen betonovými zídkami se zábradlím, čímž je chráněn před negativními vlivy provozu na parkovišti. Na dřevině jsou známky po vandalismu, i když je strom oplocen. (Fotodokumentace viz. Příloha 12 a Mapový list 15-44-04, 15-44-05) Ve vidlici se objevuje mokvání a v koruně místy prosychají větve. Strom kvete i plodí.

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Quercus robur

23

18 0,5 150

3

2

2

1

1

1

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 9 Celkové hodnocení dubu letního (Quercus robur) v Karviné

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Karviné Poloha: -


-

přesnější určení: areál parku Boženy Němcové, vpravo od zámku

u rozcestí -


-

souřadnice: 49°51´04.0˝N; 18°32´25.7˝E


výška: 34

-

průměr: 0,75 m

-



28

Tento vysoký jasan patří spolu s následujícím platanem mezi nejmohutnější stromy parku Boženy Němcové, který se rozprostírá za Larischovým zámkem. Jasan má odstraněnou jednu z hlavních větví a několik menších větví v koruně je proschlých. Koruna je nízko nasazená a poněkud nepravidelná. Na kmeni a kosterních větvích se místy vyskytují menší dutiny a zahojené rány. Přesto tento starý jedinec působí vitálně. Jasan kvete i plodí. (Fotodokumentace viz. Příloha 13 a Mapový list 1544-04, 15-44-05)

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Fraxinus excelsior

34

21 0,8 200

3

2

2

1

1

1

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 10 Celkové hodnocení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v Karviné

Platan javorolistý (Platanus x hispanica) v Karviné Poloha: -


-

přesnější určení: na okraji parteru v parku Boženy Němcové u

letního kina -


-

souřadnice: 49°51´05.7˝N; 18°32´25.5"E


výška: 32 m

-

průměr: 0,75 m

-


Datum vyhlášení: 15. února 1999

Další památný strom v parku Boženy Němcové, který roste nedaleko letního kina na okraji skupiny stromů asi 10 m od parkové cesty. Jeho rovný a průběžný kmen a široká a pravidelná koruna zaujmou na první pohled. (Fotodokumentace viz. Příloha 14 a Mapový list 15-44-04, 15-44-05) 29

Pouze na kmeni jsem objevila několik malých oděrek, jinak se strom jeví jako zcela zdravý. Strom kvete i plodí.

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Platanus x hispanica

32

28 0,8 170

2

2

1

1

1

-

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 11 Celkové hodnocení platanu javorolistého (Platanus x hispanica) v Karviné

Lípa velkolistá (Tilia platyphylla) v Chotěbuzi Poloha: -

k. ú.: Chotěbuz

-

přesnější určení: u křižovatky komunikací Chotěbuzská – K

Oboře -


-

souřadnice: 49°46´1.9˝N; 18°34´37.1˝E


výška: 28 m

-

průměr: 0,65 m

-



Je velmi pravděpodobné, že všechny památné stromy v Chotěbuzi pamatují dobu, kdy na zdejším zámku sídlil Karel Josef Trach z Březí (1771-1802). Všechny se nachází v blízkosti, a tudíž je možné se domnívat, že je zde nechal vysázet právě tento pán. Tato stará lípa je poměrně silně napadena jmelím (Viscum album) a navíc se vidlicovitě větví. Ve vidlici se objevuje mokvání a v koruně je vidět drobné prosychání větví. Lípa tvoří na bázi kmene výmladky. Četné rány na kmeni svědčí o nešťastné poloze dřeviny přímo v křižovatce dvou relativně frekventovaných obecních cest. Lípa kvete i plodí. (Fotodokumentace viz. Příloha 15 a Mapový list 15-44-19)

30

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Tilia platyphylla

28

17 0,7 180

4

2

2

1

1

1

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 12 Celkové hodnocení lípy velkolisté (Tilia platyphylla) v Chotěbuzi

Dub letní (Quercus robur) v Chotěbuzi Poloha: -

k. ú.: Chotěbuz

-

přesnější určení: na ul. Chotěbuzská naproti základní škole,

nedaleko křižovatky Chotěbuzská – Pod Zámkem -


-

souřadnice: 49°46´6.2˝N; 18°34´11.2˝E


výška: 21 m

-

průměr: 0,55 m

-



Další památný strom v Chotěbuzi rostoucí na křižovatce cest. Tento dub má poněkud odlišný habitus od ostatních jedinců tohoto druhu srovnatelného věku. Koruna se zakládá velmi vysoko a je poměrně pravidelného kulovitého tvaru. Kosterní větve vytváří jakýsi přeslen, strom zřejmě dávno přišel o terminál. (Fotodokumentace viz. Příloha 16 a Mapový list 15-44-19) Na dubu jsem nenalezla žádné významnější defekty. Jeví se jako relativně zdravý (úměrně věku). Strom kvete a plodí.

31

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Quercus robur

21

19 0,6 180

3

1

1

1

1

-

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 13 Celkové hodnocení dubu letního (Quercus robur) v Chotěbuzi

Dub letní (Quercus robur) v Chotěbuzi Poloha: -

k. ú.: Chotěbuz

-

přesnější určení: na svahu nad silnicí v blízkosti zámečku

-


-

souřadnice: 49°45´57.7˝N; 18°34´37.3˝E


výška: 23 m

-

průměr: 0,75 m

-


Datum vyhlášení: 19. března 2003

Tento krásný solitérní dub letní roste v těsné blízkosti silnice nedaleko výše uvedené lípy. Jeho krásně kulovitě klenutá koruna vytváří výraznou krajinnou dominantu. Velmi pěkný a zdravý jedinec. Strom kvete i plodí. Nezbývá, než doufat, že v takovémto stavu zůstane co nejdéle. (Fotodokumentace viz. Příloha 17 a Mapový list 15-44-19)

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Quercus robur

23

23 0,8 180

1

1

1

-

-

-

32

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 14 Celkové hodnocení dubu letního (Quercus robur) v Chotěbuzi

Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém Těšíně (2 stromy) Poloha: -

k. ú.: Český Těšín

-

přesnější určení: v centru města u tržnice

-


-

souřadnice:

49°44´44.8˝N;

18°37´39.1˝E

a

49°44´45.0˝N;

18°37´39.5˝E Základní údaje: -

výška: 22 m, 23 m

-

průměr: 0,45 m, 0,43 m

-


Datum vyhlášení: 24. srpna 1992

Dva památné stromy rostoucí v centru města v blízkosti náměstí v malém parčíku. Údajně byly vyhlášeny proto, aby nemohla být tržnice, která je v těsné blízkosti těchto stromů, dále rozšířena. Oba dva stromy působí zdravým dojmem. Vyšší z buků má však v místě nasedání koruny ránu, která zřejmě vznikla před dlouhou dobrou, kdy byla, dle mého mínění, odstraněna jedna z kosterních větví. Oba kvetou i plodí. Velké ohrožení pro stromy představuje vandalismus, kdy jsou do kmenů stromů vyrývány různé nápisy. (Fotodokumentace viz. Příloha 18 a Mapový list 15-44-20)

Tab. 15 Celkové hodnocení buků lesních (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém

Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



1

1

1

-

-


19 0,4 150

1

2

2

1

1

-

33

Průměr kmene (m)

1

Šířka koruny (m)

19 0,5 150

Výška (m)


Taxon


Těšíně

Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém Těšíně Poloha: -


-

přesnější určení: v centru města v zahradě polské mateřské školy

na ul. Moskevská -


-

souřadnice: 49°44´48.5˝N; 18°37´39.0˝E


výška: 22 m

-

průměr: 0,45 m

-



Krásný červenolistý buk s širokou korunou, jejíž větve sahají téměř k zemi, roste nedaleko těšínského náměstí. Kmen není průběžný, ve výšce asi 5 metrů se větví na několik kosterních větví. (Fotodokumentace viz. Příloha 19 a Mapový list 15-44-20) Strom je zdravý a plně vitální, kvete i plodí. Na kmeni je vidět několik menších zahojených ran po odstranění větví. Jinak jsem na tomto jedinci neshledala žádné větší či menší defekty.

Tab. 16 Celkové hodnocení buku lesního (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny




22

20 0,5 150

1

1

1

-

-

-

Průměr kmene (m)

Taxon

Těšíně

Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém Těšíně Poloha: -

k. ú.: Český Těšín 34

-

přesnější určení: v centru města v parku Komenského, poblíž

základní školy -


-

souřadnice: 49°44´ 40.8˝N; 18°37´11.8˝E


výška: 24 m

-

průměr: 0,4 m

-


Datum vyhlášení: 5. listopadu 2001

Buk rostoucí na rohu malého parčíku nedaleko základní školy Komenského má korunu mírně nesouměrnou z důvodu zápoje a volného prostoru nad chodníkem, kde je více rozvinuta. (Fotodokumentace viz. Příloha 20 a Mapový list 15-44-20) V koruně jsem v létě objevila jednu proschlou větev. Jinak je strom zdravý a kvete a plodí. Strom by mohl být poškozen vandalismem lidí, protože se jedná o volně přístupný park a také je vystaven neblahému působení psích výkalů.

Tab. 17 Celkové hodnocení buku lesního (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny




24

20 0,4 80

1

1

1

1

1

-

Průměr kmene (m)

Taxon

Těšíně

Dub letní (Quercus robur) v Českém Těšíně (2 stromy) Poloha: -

k. ú.: Horní Žukov

-

přesnější určení: na pravé straně komunikace Pomezní ve směru

na ul. Frýdeckou, nedaleko vodního toku Hrabinka -

parcelní číslo: 957 35

-

souřadnice:

49°44´1.3˝N;

18°35´21.6˝E

a

49°44´1.0˝N;


výška: 30 m, 32 m

-

průměr: 0,5 m, 0,5 m

-



Tyto dva krásné duby jsou dominantou údolí podél potoka Hrabinky, kde se obzvláště vyjímají v zástavbě. (Fotodokumentace viz. Příloha 21 a Mapový list 15-4424) Na kmenech obou jedinců jsou viditelné rány po řezu větví, které jsou zahojené, jinak jsou kmeny průběžné a rovné, bez jakýchkoli defektů. Na vyšším dubu jsem v létě zaznamenala několik menších proschlých větví. Oba dva stromy jsou vitální, kvetou i plodí a je u nich předpoklad ještě dlouhého života.

Tab. 18 Celkové hodnocení dubů letních (Quercus robur) v Českém Těšíně (2

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Quercus robur

30

21 0,5 130

1

1

1

-

-

-

Quercus robur

32

23 0,5 130

1

1

1

-

1

-

Průměr kmene (m)

Taxon

stromy)

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně Poloha: -


-

přesnější určení: v centru mezi hraničními přechody s Polskem

-


-

souřadnice: 49°44´41.1˝N; 18°37´44.1˝E

Základní údaje: 36

-

výška: 25 m

-

průměr: 0,7 m

-


Datum vyhlášení: 5. listopadu 2001

Jasan roste na okraji skupiny stromů v parku na nábřeží Míru, který v jádru představuje úpravu ještě před rokem 1900. V těchto letech byla vytvořena v Českém Těšíně promenáda, tzv. Bulvár Olzy.31 Kmen se rozvětvuje už ve výšce pěti metrů na tři kosterní větve. V tomto místě jsem objevila mokvání. Na kmeni je vidět jedna větší zahojená rána. V koruně je patrné poměrně velké množství starých ran po odstraněných větvích a také jedna zcela suchá větev a místy prosychají i konce větví. Jasan není v příliš dobrém zdravotním stavu. Zdravotní stav stromu může být dále zhoršen vandalismem a případnou neopatrnou manipulací

s mechanizačními

prostředky

při

údržbě

trávníku

v parku.

(Fotodokumentace viz. Příloha 22 a Mapový list 15-44-20)

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Fraxinus excelsior

25

20 0,7 150

3

2

2

1

1

1

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 19 Celkové hodnocení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně

Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně Poloha: -


-

přesnější určení: v centru města u křižovatky ul. Komorní a

Alšovy -


-

souřadnice: 49°44´48.3˝N; 18°37´9.8˝E

31

Infosystém Český Těšín [online]. 1999 , 11.5.2009 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: .

37


výška: 22 m

-

průměr: 0,7 m

-



Jasan u křižovatky vyrůstá přímo z chodníku a je ve špatném zdravotním stavu. Má sníženou statickou stabilitu z důvodu tlakového větvení kmene. Na kmeni je velké množství ran, dokonce jedna dutina a výmladky. V koruně je taktéž mnoho ran – hlavně po odstraněných větvích. Horní část koruny je velmi silně proschlá. Péče o strom je velmi zanedbaná. Dle mého názoru by bylo dobré o stromu provést zdravotní nebo stabilizační řez. (Fotodokumentace viz. Příloha 23 a Mapový list 15-44-20)

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Fraxinus excelsior

22

17 0,7 170

4

2

2

2

2

1

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 20 Celkové hodnocení jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně

Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) v Českém Těšíně Poloha: -


-

přesnější určení: v centru v zahradě mateřské školy na ul.

Štěfánikově -


-

souřadnice: 49°44´51.1˝N; 18°37´37.5˝E


výška: 24 m

-

průměr: 0,5 m

-


Datum vyhlášení: 30. ledna 1998 38

Ginkgo biloba je snad jeden z nejznámějších latinských názvů stromu u široké veřejnosti. Právě tento jinan je další památný strom v centru Českého Těšína. Jedná se o velmi pěkný, štíhlý strom s vejčitou korunou. Kmen se ve výšce tří metrů dělí na 4 kosterní větve. Vypadá jako zcela zdravý a je plně vitální. (Fotodokumentace viz. Příloha 24 a Mapový list 15-44-20)

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Ginkgo biloba

24

13 0,5 150

1

1

-

-

-

-

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 21 Celkové hodnocení jinanu dvoulaločného (Ginkgo biloba) v Českém Těšíně

Lípa velkolistá (Tilia platyphylla) v Českém Těšíně (2 stromy) Poloha: -

k. ú.: Horní Žukov

-

přesnější určení: po pravé straně cesty Pod Zvonek ve směru na

Český Těšín, u č.p. 57 -

parcelní číslo: 77, 78

-

souřadnice:

49°43´9.3˝N;

18°34´33.1˝E

a

49°43´9.6˝N;


výška: obě 28 m

-

průměr: 0,6 m, 0,5 m

-

přibližné stáří: 140 a 170 let


Tyto dvě letité lípy rostou při vjezdu k usedlosti a patří mezi největší stromy v okolí. Jedna z lip je ve velmi špatném stavu, na podzim jí byla odstraněna jedna suchá větev, což výrazně zlepšilo její vzhled. Lípa má však mnoho ran na kmeni po vyvětvování a je napadena klanolístkou obecnou (Schizophyllum communae). 39

Druhá lípa je na tom po zdravotní stránce mnohem lépe, nepůsobí však plně vitálně. Místy jsou v koruně vidět proschlé koncové větévky. Lípa má rovný průběžný kmen, vejčitou korunu, ve které je několik ran po odstraněných větvích. (Fotodokumentace viz. Příloha 25 a Mapový list 15-44-24)

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Tilia cordata Tilia cordata

28 28

15 0,5 140 17 0,6 170

4 3

2 1

3 1

2 1

1 1

3 1

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 22 Celkové hodnocení lip velkolistých (Tilia platyphylla) v Českém Těšíně

Líska turecká (Corylus colurna) v Českém Těšíně Poloha: -


-

přesnější určení: v centru města u tržnice

-


-

souřadnice: 49°45´5.4˝N; 18°37´9.0˝E


výška: 25 m

-

průměr: 0,55 m

-

přibližné stáří: do 150 let

Datum vyhlášení: 24. srpna 1992

Líska s asymetrickou korunou roste v malém parčíku v centru města u tržnice spolu se dvěma památnými červenolistými buky (viz. výše). Jedná se o velmi zajímavý exemplář svého druhu. Měl krásnou 22 metrů širokou deštníkovitou korunu. Po vyhlášení památným stromem začala polovina koruny silně prosychat, takže musela být odstraněna. (Fotodokumentace viz. Příloha 26 a Mapový list 15-44-20) Odstranění kosterní větve způsobilo asymetričnost koruny. Na pozůstalém pahýlu se začíná vytvářet sekundární koruna. Líska je jinak zcela v pořádku a kvete i plodí. 40

Výška (m)

Šířka koruny (m)


Vitalita

Zdravotní stav

Poškození kmene

Poškození koruny



Corylus colurna

25

15 0,6 150

1

2

3

1

-

-

Průměr kmene (m)

Taxon

Tab. 23 Celkové hodnocení lísky turecké (Corylus colurna) v Českém Těšíně

7. STROMY MNOU NAVRHOVANÉ ZA PAMÁTNÉ

V celém okrese se mi podařilo najít celkem 7 potenciálních památných stromů, z toho tři lípy tvoří skupinu stromů. Stromy jsem vyhledávala na základě tipů místních lidí a na základě vlastních znalostí terénu. U každého jsem provedla inventarizaci a vyplnila formulář k návrhu na vyhlášení památného stromu, které jsou součástí přílohy této práce.

Dub letní (Quercus robur) v Dolním Žukově Dub letní roste v Dolním Žukově, ulice Ropická, vpravo ve směru na Ropici asi 250 m od křižovatky s ulicí Záplotí na okraji rozvolněné skupiny stromů. Jedná se o krásného jedince s kulovitě klenutou korunou, rovným kmenem, který se větví ve výšce šesti metrů v 3 kosterní větve. Celková výška stromu je 23 m, šířka koruny 22 m, výška koruny 21 m, průměr kmene v 1,3 m nad zemí je 1,2 m. Souřadnice polohy: 49°42´40.9˝N; 18°35´55.3˝E a nadmořská výška je 344 m n. m. Parcelní číslo je 620/1 a majiteli jsou Ing. Josef Kawulok a Jiřina Kawuloková. (Příloha 1 a Mapový list 15-44-24) Dub je plně vitální a zdravotní stav vynikající, pouze na kmeni jsem našla několik drobných oděrek. Kvete i plodí. Strom má předpoklad dlouhodobé existence. Fotografická dokumentace je doložena v Příloze 27 Dub letní (Quercus robur) v Dolním Žukově – návrh na památný strom.

Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v Českém Těšíně Jírovec roste v centru Českého Těšína v parku na nábřeží Svobody asi 90 m od památníku ve směru toku řeky Olše. 41

Jedná se o jeden z mála pozůstalých stromů, které před rokem 1900 tvořily jakousi promenádu kolem Olše. Koncem 30. let 20. století zde byly provedeny parkové úpravy. Záměrně jsem vybrala pouze tento jediný jírovec, protože ostatní zbylé jsem v katastrofálním

stavu

a

z důvodu

provozní

bezpečnosti

budou

s velkou

pravděpodobností v blízké budoucnosti pokáceny. Jírovec dorůstá výšky 24 m, šířka koruny 15 m, výška koruny23,5 m a průměr kmene 1,41 m. Mohutný kmen se ve výšce 4,5 m dělí na 4 kosterní větve, které vytváří pravidelnou vejčitou korunu. Souřadnice polohy: 49°45´5.4˝N; 18°37´9.0˝E a nadmořská výška je 267 m n. m. Parcelní číslo je 708 a majitelem pozemku je Česká republika – Povodí Odry, s.p. (Příloha 2 a Mapový list 15-44-20) Zdravotní stav stromu je zhoršený, na kmeni je mnoho drobných poranění, v koruně několik proschlých větví a začínají se tvořit dutiny. V místě rozvětvení kmene strom mokvá. Vitalita je poměrně silně snížená. Jírovec je velmi silně napaden klíněnkou jírovcovou (Cameraria ohridella). Fotografická dokumentace je doložena v Příloze 28 Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v Českém Těšíně – návrh na památný strom.

3 lípy srdčité (Tilia cordata) v Chotěbuzi Lípy rostou v Chotěbuzi v blízkosti (cca 50 m) křižovatky ulic Chotěbuzská a K Oboře. Jedná se o tři lípy srdčité, které jsou vysázeny do trojúhelníku kolem kříže a tvoří tak výrazný krajinný prvek. Dorůstají výšek: 18 m, 20 m a 21 m, průměry kmenů ve výčetní tloušťce jsou: 0,8 m, 0,95 m a 0,95 m. Šířky korun: 12 m, 12 m, 14 m a výšky korun jsou: 16 m, 19,5 m a 20 m. Souřadnice polohy: 49°46´1.1˝N; 18°34´32.8˝E, 49°46´1.0˝N; 18°34´33.3˝E, 49°46´0.7˝N; 18°34´33.1˝E a nadmořská výška je 316 m n. m. Parcelní číslo je 253 a majitelem pozemku je Zdeňka Lacková. (Příloha 3 a Mapový list 15-44-19) Zdravotní stav lip bych zhodnotila jako uspokojující. U každé se vyskytuje v koruně několik menších proschlých větví. Lípy jsou v horních částech korun napadeny jmelím (Viscum album). Fotografická dokumentace je doložena v Příloze 29 3 lípy srdčité (Tilia cordata) v Chotěbuzi – návrh na památný strom.

42

Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 1 Tis červený roste v Karviné nedaleko dolu Darkov, přesněji v těsné blízkosti ulice Stonavská asi 250 m (směr Stonava, důl Darkov) za křižovatkou se silnicí ve směru na Horní Suchou. Tis je zakryt v divokém porostu keřů a stromů, takže i když roste pouhých 20 od silnice, není odtud vidět. Tento tis spolu s dalším, který roste přibližně 50 m od něj, jsou památkou na kdysi zde stojící zámek rodu Larish-Mönnichů, který obklopoval 55 ha anglický park. Park byl založen na konci 19. století, ale do dnešní doby se už bohužel nedochoval z důvodu těžby uhlí. Právě kvůli tomuto docházelo k poklesům a propadům podloží, což mělo za následek narušení statiky zámku a ten musel být v 80. letech minulého století zbourán. Po zániku zámku se už o park nikdo nezajímal a jedinými památkami na něj zůstaly právě tyto dva tisy červené a bukový porost s jednou borovicí vejmutovkou. Tis dorůstá výšky 13 m a šířka koruny je 9 m, výška koruny 7 m. Protože se kmen ve výšce 0,3 m dělí na čtyřkmen, změřila jsem průměr každého, které jsem následně zprůměrovala a dostala jsem se na hodnotu 0,38 m. Souřadnice polohy: 49°49´53.0˝N; 18°30´42.6˝E a nadmořská výška je 246 m n. m. Parcelní číslo je 7148/2 a majitelem pozemku je Česká republika – Lesy České republiky, s.p. (Příloha 4 a Mapový list 1544-08) Zdravotní stav tisu je relativně dobrý, vzhledem k velmi nepříznivým podmínkám stanoviště (poklesy podloží, imise, posypová sůl). Neobjevila jsem na něm žádné defekty, ale strom má značně sníženou vitalitu. Fotografická dokumentace je doložena v Příloze 30 Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 1 – návrh na památný strom.

Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 2 Jedná se o druhý tis, který roste nedaleko výše uvedeného. Dorůstá výšky 11 m, korunu má širokou 7 m a vysokou 4,5 m, průměrný průměr trojkmene je 0,31 m. Souřadnice polohy: 49°49´53.0˝N; 18°30´43.3˝E a nadmořská výška je 246 m n. m. Parcelní číslo je 7148/2 a majitelem pozemku je Česká republika – Lesy České republiky, s.p. Tento tis je na tom ze zdravotního hlediska lépe a vykazuje mnohem lepší vitalitu než předešlý. (Příloha 5 a Mapový list 15-44-08) Fotografická dokumentace je doložena v Příloze 31 Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 2 – návrh na památný strom. 43

Vzhledem k historickým záznamům si dovoluji u těchto dvou jedinců odhadnout věk na přibližně 100 let. Z uvedených stromů by si právě tyto, dle mého názoru, zasloužily nejvíce ochrany, už jenom proto, že jsou pamětníky tak honosného sídla Larish-Mönnichů a dokázaly přežít velké změny v jejich okolí.

44

8. DISKUZE

Svoji práci na tématu památných stromů jsem zahájila četbou dostupné literatury s tímto tématem a sháněním informací o jednotlivých dřevinách v okrese. Největším problémem bylo zajištění literatury o významných stromech v Polsku. V českých knihovnách obdobné knihy nejsou vůbec k sehnání a při návštěvě regionální knihovny v polském Ciezsyně jsem musela na požadovanou literaturu čekat téměř tři měsíce. Po prostudování nejdostupnější literatury jsem se vydala do terénu. Zde jsem se setkala s tím, že jsem, zejména v Chotěbuzi a v Dolním Žukově, měla problém památné stromy najít. Využila jsem sice orientačního

popisu polohy dřevin uvedených

v ústředním seznamu, ale přesto jsem mnohdy bloudila. V jednom případě se mi ani nepodařilo velkou skupinu 7 buků lesních najít. Měla růst v malém lese v blízkosti turisticky vyhledávaného archeoparku. Ani při dotazu místního průvodce touto archeologicky významnou lokalitou se mi nedostalo odpovědi a byl ještě přidán komentář v tom smyslu, že ony buky tu hledalo už mnoho lidí, ale nikdo je zatím nenašel. V souvislosti s vyhlašováním stromů na památné jsem navštívila městský úřad v Českém Těšíně a magistrát města Karviné. V Českém Těšíně se jsem setkala s velkou neochotou spolupracovat během obou návštěv, které jsem zde absolvovala. Zato v Karviné jsem hovořila s příjemnými lidmi, kteří mi ochotně a trpěli vše vysvětlili a nabídli mi i pomoc v případě dalších nejasností. Podobné zkušenosti mám i s úřadem Agentury ochrany přírody a krajiny v Ostravě.

45

9. ZÁVĚR

Opravdovou krásu a jedinečnost památných stromů může člověk posoudit jen tehdy, když je osobně navštíví a pokochá se jejich krásou. Mnohdy není jednoduché se k nim dostat, hlavně v zimě, ale stojí to za to. Pak si uvědomíme, že tyto stromy tu stojí po staletí a stále odolávají třeskutému mrazu, severnímu větru, bleskům, krupobitím a žhavým slunečním paprskům a ještě dokážou poskytnout úkryt, potravu a stín pro zvířata. Lidé si stromů v minulosti velmi vážili, ale postupem času se vztah člověka všeobecně k přírodě začal velmi zhoršovat a někteří lidé jí začali přímo opovrhovat. Je nejvyšší čas, aby si lidstvo přírodu pořádně chránilo. Musím poznamenat, že při pozorování vybraných památných stromů, jsem dospěla k přesvědčení, že si lidé na venkově vzrostlých dřevin váží zřejmě více. Stromy v městech byly téměř vždy poškozeny vandaly. V práci mapuji dohromady 19 vyhlášených památných stromů z toho 9 v Českém Těšíně, 3 v Chotěbuzi a 6 v Karviné. V celém okrese jich je vyhlášeno 55. O všechny pozorované stromy je, dle mého názoru, pečováno dobře. Za drobný nedostatek považuji to, že hlavně v Karviné u některých jedinců chybí označení, že se jedná o památný strom. Naštěstí se jedná vždy o velmi výrazné dřeviny. U buku lesního (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v lázeňském parku v Darkově bych doporučila, aby se blízké budoucnosti v koruně provedla bezpečností vazba z důvodu tlakového větvení. Dále u jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v Karviné by bylo dobré věnovat zvýšenou pozornost jeho biomechanické stabilitě, protože strom už je velmi starý (přibližně 200 let) a začínají se u něj objevovat dutiny. Nejhorší zdravotní stav je u jasanu ztepilého (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně v centru města u křižovatky ul. Komorní a Alšovy. Mnoho ran na kmeni, v koruně a obrovské množství proschlých větví v horní části koruny a celkově zanedbaná péče vyžaduje provedení zdravotního řezu. Dále jsem v karvinském okrese hledala dřeviny, které by za památné stromy teprve mohly být vyhlášeny. Vybrala jsem nakonec 7 jedinců, z nichž tři lípy tvoří jednu skupinu. Tyto stromy jsou významné svým vzrůstem, umístěním v krajině a ve třech případech i z historického hlediska. U všech jsem zjistila nejnutnější charakteristiky pro potřebu vyhlášení na památný strom. Zprvu jsem si myslela, že nebude problém takovéto stromy najít. Čím jsem se však nad problémem zamýšlela více, tím méně vhodných stromů jsem v krajině nacházela. 46

Je velká škoda, že se v naší krajině vytrácejí vzrostlejší stromy. Myslím si, že kromě ochrany památných stromů je důležitá i ochrana těch „obyčejných“ zejména pro další generace. Jistě by bylo dobré, aby se už děti na základních školách o památných stromech ve svém okolí dozvídaly a prostřednictvím jejich návštěv se učily pokoře k přírodě. Věřím tomu, že po setkání se s takovýmito pamětníky dob minulých, si snad každý člověk uvědomí, jak je příroda mocná čarodějka.

47

10. SOUHRN A ANGLICKÉ RESUME

Ve své bakalářské práci se zabývám památnými stromy v Karviné a jejím blízkém okolí. Téma památných stromů je nesmírně zajímavé a často i tajuplné. Většinou se jedná o staré stromy, které jsou pamětníky dob minulých a svou přítomností nám je připomínají. Proto je nutné takovéto stromy chránit a pečovat o ně, aby se dochovaly pro nás i pro budoucí generace. S ochranou významných stromů začal už kníže Konrád Ota ve 12. století, pokračoval i Karel IV. (1348) a Marie Terezie (1754). Těmito stromy se zabývá i současná legislativa a zajišťuje jejich ochranu. Za památné stromy jsou dřeviny vyhlášeny nejčastěji z důvodu vzrůstu, dosaženého věku a často se jedná i o krajinnou dominantu. Během studia ochrany dřevin v zahraničí jsem došla k závěru, že je péče velmi obdobná jako u nás. V zájmovém území se nachází 18 vzrostlých památných stromů se všemi charakteristickými vlastnostmi pro patřičné taxony. Nejčastěji zastoupenými rody jsou buky (Fagus), duby (Quercus) a lípy (Tilia). Dále jsem ve zkoumané oblasti vybrala 7 stromů, o kterých si myslím, že si zaslouží získat status památného stromu. Nezbývá než doufat, že se tyto stromy dožijí vysokého věku a že si lidé k nim opět najdou cestu a budou se k nim chovat s úctou, jak si tito krasavci zaslouží.

I deal with monumental trees in my bachelor thesis in the city Karviná and its vicinity. The topic of monumental trees is often extremely interesting and mysterious. Mostly they are old trees, which are witnesses of past times and they commemorate it. It is necessary protected them and take care to survive them for next generations. With the protection of the trees began the duke Konrád Ota in the 12th century, continued Charles IV. and Maria Theresa too. Current legislation deals with these trees and it supports their protection. The most frequently trees are published as monumental .trees because of their growth, age and often they are a dominant feature of the landscape. While I was studying protection of trees abroad, I came to the conclusion that the care is very similar as in our country. In the interested area there are 18 growth monumental trees with all the characteristic quality for taxon. The most often represented genuses are the beeches (Fagus), the oaks (Quercus) and wahoos (Tilia). I chose 7 trees in the interested area, which I think that they deserve to get status of monumental tree. 48

I hope that these trees will have a long life and people will be behave with a respect how these beautiful trees deserve.

49

11. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY

Literární zdroje:

CULEK, Martin. Biogeografické členění České republiky. 1. vyd. Praha : Enigma, 1996. 347 s. ISBN 80-85368-80-3.

DIENSTBIER, Filip. Povinnost péče o stromy a právní následky jejího plnění. Zahrada - Park - Krajina. 2009, roč. XIX, č. 1, s. 44.

HRUŠKOVÁ, Marie. Kult stromů v zemích Koruny české. 1. vyd. Praha : Abonent ND, 2005. 155 s. ISBN 80-7258-211-9.

HRUŠKOVÁ, Marie, LUDVÍK, Bedřich. Stromy se na nás dívají. 1. vyd. Plzeň : Fraus, 2003. 175 s. ISBN 80-7238-275-6.

HRUŠKOVÁ, Marie, TUREK, Jaroslav. Památné stromy. 1. vyd. Praha : Silva Regina, 1995. 192 s. ISBN 80-902033-0-2.

HRUŠKOVÁ, Marie, TUREK, Jaroslav. Památné stromy II. 1. vyd. Praha : Silva Regina, 2001. 189 s. ISBN 80-238-7648-1.

CHADT-ŠEVĚTÍNSKÝ, Jan. Staré a památné stromy v Čechách, na Moravě a ve Slezsku: popisy 65vzácných stromů se 30 obrazy význačných druhů. 2. vyd. V Písku: nákladem vlastním, 1913. 215 s.

KOLAŘÍK, Jaroslav. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – I. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2003. 261 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-36-1.

KOLAŘÍK, Jaroslav. Péče o dřeviny rostoucí mimo les – II. 2. vyd. Vlašim : ČSOP, 2005. 720 s. Metodika Českého svazu ochránců přírody. ISBN 80-86327-44-2.

KOUTECKÁ, Věra, POLÁŠEK, Zdeněk. Životní prostředí v Karviné. Karviná : [s.n.], 2005. 21 s. 50

NĚMEC, Jan. Památné stromy v Čechách, na Moravě, ve Slezsku. 1. vyd. Praha: Olympia, 2003. 224 s. ISBN 80-7033-781-8.

PACYNIAK, Cezary. Najstarsze drzewa v Polsce. 1. wyd. Warszawa : Wydawnictvo PTTK \"Kraj\", 1992. 205 s. ISBN 83-7005-199-5.

REŠ, Bohumil. Památné stromy. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR, 1998. 63 s. ISBN 80-86064-12-3.

ŠIMEK, Pavel. Koncept osnovy textu, MZLU, ZF Lednice, ZS 2008-2009

TOMICZEK, Christian, et al. Atlas chorob a škůdců okrasných dřevin. [s.l.] : [s.n.], 2005. 219 s. ISBN 80-901874-5-5.

WEISSEMANNOVÁ, Hana. Ostravsko : Chráněná území ČR, svazek X.. Praha : Agentura ochrany přírody a krajiny ČR a EkoCentrum Brno, 2004. 456 s.

Zákon č. 114/1992 Sb. o ochraně přírody a krajiny

Internetové zdroje:

AOPK ČR [online]. 1999-2008 [cit. 2008-08-13]. Dostupný z WWW: .

Český úřad zeměměřičský a katastrální [online]. 2004-2009 [cit. 2009-05-22]. Dostupný z WWW: .

Enviromagazín [online]. 2007 [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: .

Infosystém Český Těšín [online]. 1999 , 11.5.2009 [cit. 2009-05-30]. Dostupný z WWW: .

51

JAKL, J. PŘÍRODA.cz [online]. 2006 [cit. 2009-03-21]. Dostupný z WWW: .

LexDATA [online]. 2002-2007 [cit. 2009-02-03]. Dostupný z WWW: < http://www.lexdata.cz/lexdata/sb_free.nsf/c12571cc00341df1c12566af007f1a09/c12571 cc00341df1c12566d40071c9b8?OpenDocument >.

Společnost pro církevní právo [online]. 1999 , 21.12.2008 [cit. 2009-01-25]. Dostupný z WWW: .

Štátna ochrana prírody Slovenskej republiky [online]. [1995] [cit. 2009-06-03]. Dostupný z WWW: .

Wikipedia [online]. 2005 , 23.5.2009 [cit. 2009-02-28]. Dostupný z WWW: .

52

12. SEZNAM PŘÍLOH

Textové přílohy Příloha 1 – Návrh na vyhlášení památných stromů - Dub letní (Quercus robur) v Dolním Žukově Příloha 2 - Návrh na vyhlášení památných stromů - Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v Českém Těšíně Příloha 3 - Návrh na vyhlášení památných stromů - 3 lípy srdčité (Tilia cordata) v Chotěbuzi Příloha 4 - Návrh na vyhlášení památných stromů - Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 1 Příloha 5 - Návrh na vyhlášení památných stromů - Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 2

Obrazové přílohy Příloha 6 - Označení památného stromu malým státním znakem a názvem dřeviny Příloha 7 - Označení památného stromu v Polsku Příloha 8 - Označení památného/ých stromu/ů na Slovensku Příloha 9 - Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Karviné (fotografie) Příloha 10 - Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Karviné (fotografie) Příloha 11 - Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’ ) v Karviné (fotografie) Příloha 12 - Dub letní (Quercus robur) v Karviné (fotografie) Příloha 13 - Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Karviné (fotografie) Příloha 14 - Platan javorolistý (Platanus x hispanica) v Karviné (fotografie) Příloha 15 - Lípa velkolistá (Tilia platyphylla) v Chotěbuzi (fotografie) Příloha 16 - Dub letní (Quercus robur) v Chotěbuzi (fotografie) Příloha 17 - Dub letní (Quercus robur) v Chotěbuzi (fotografie) Příloha 18 - Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém Těšíně (2 stromy) fotografie Příloha 19 - Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém Těšíně (fotografie) Příloha 20 - Buk lesní (Fagus sylvatica ‘Atropunicea’) v Českém Těšíně (fotografie) Příloha 21 - Dub letní (Quercus robur) v Českém Těšíně (2 stromy) - fotografie Příloha 22 - Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně (fotografie) Příloha 23 - Jasan ztepilý (Fraxinus excelsior) v Českém Těšíně (fotografie) 53

Příloha 24 - Jinan dvoulaločný (Ginkgo biloba) v Českém Těšíně (fotografie) Příloha 25 - Lípa velkolistá (Tilia platyphylla) v Českém Těšíně (2 stromy) - fotografie Příloha 26 - Líska turecká (Corylus colurna) v Českém Těšíně (fotografie) Příloha 27 - Dub letní (Quercus robur) v Dolním Žukově – návrh na památný strom (fotografie) Příloha 28 - Jírovec maďal (Aesculus hippocastanum) v Českém Těšíně – návrh na památný strom (fotografie) Příloha 29 - 3 lípy srdčité (Tilia cordata) v Chotěbuzi – návrh na památný strom (fotografie) Příloha 30 - Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 1 – návrh na památný strom (fotografie) Příloha 31 - Tis červený (Taxus baccata) v Karviné Darkově 2 – návrh na památný strom (fotografie)

Mapové přílohy Mapový list 15-44-04, 15-44-05 – se zaznačenými památnými stromy Mapový list 15-44-08 – se zaznačenými památnými stromy Mapový list 15-44-19 – se zaznačenými památnými stromy Mapový list 15-44-20 – se zaznačenými památnými stromy Mapový list 15-44-20 – se zaznačenými památnými stromy

54

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně

Recommend Documents