MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ. Realizace interiéru knihkupectví procesy realizace zakázky

MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA

Ústav nábytku, designu a bydlení

Realizace interiéru knihkupectví – procesy realizace zakázky

Diplomová práce

Brno 2008

Bc. Václav Tichý

1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Realizace interiéru knihkupectví – procesy realizace zakázky zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně dne 20. dubna 2008

Podpis studenta:

2

Rád bych poděkoval za pomoc a rady všem, kteří mi přispěli cennými připomínkami k mé práci. Zvláště pak děkuji Ing. Milanu Vrbíkovi a Bc. Markétě Novákové. 3

Abstrakt Václav Tichý Realizace interiéru knihkupectví – procesy realizace zakázky

Tato diplomová práce se zabývá procesy realizace zakázky při vybavování interiéru knihkupectví. Základem pro zpracování diplomové práce se staly teoretické poznatky při řešení veřejných interiérů a projektového managementu. Výsledkem diplomové práce je vlastní dispoziční řešení knihkupectví a vizualizace řešeného prostoru. Dále jsou zde popsány všechny procesy související s realizací zakázky za použití projektového řízení v realizaci interiérů včetně dokumentace technické přípravy výroby (kusovníku, technicko-hospodářské normy a konstrukčního výkresu pro zvolený prvek z dané zakázky).

Klíčová slova: Knihkupectví, interiér prodejny, projektový management, realizace zakázky.

Abstract Václav Tichý Construction of Interior Bookshelves in a Salesroom – process of order realization

This diploma work deals with processes of order realization by the equipment interior bookshop. The bases for its processing are theoretical knowledge on public interior and on project management. The result of this diploma work is my own design and disposition solution of the bookshop construction and visualization of the all room. There are described all the processes related to order realization with using project management by realisation of interior and there are enclosed technical documentation (piece list, techno-economic specification and construction drawing for elect element from the order).

Key words: Bookshop, shop interior, project management, realization of order. 4

Obsah

1. Úvod ............................................................................................................................. 8 2. Cíl ................................................................................................................................. 9 3. Obchodování.............................................................................................................. 10 3.1 Vývoj obchodování ............................................................................................. 10 3.2 Formy prodeje..................................................................................................... 10 4. Veřejný interiér......................................................................................................... 13 4.1 Definice veřejného interiéru .............................................................................. 13 4.2 Tvorba a funkce veřejného interiéru ................................................................ 13 4.3 Atributy interiéru prodejny............................................................................... 14 4.3.1 Kompozice ..................................................................................................... 14 4.3.2 Forma a tvar ................................................................................................... 15 4.3.3 Proporce ......................................................................................................... 15 4.3.4 Hranice prostoru ............................................................................................ 15 4.3.4.1 Stěny a otvory ve stěnách ....................................................................... 15 4.3.4.2 Podlaha.................................................................................................... 16 4.3.4.3 Sloupy a pilíře......................................................................................... 16 4.3.4.4 Výplně otvorů ve stěnách ....................................................................... 16 4.3.4.5 Stropy...................................................................................................... 17 4.3.5 Barva.............................................................................................................. 17 4.3.6 Osvětlení ........................................................................................................ 19 4.3.7 Vybavení obchodu ......................................................................................... 20 4.3.8 Vystavování zboží.......................................................................................... 21 5. Obchod jako veřejný interiér................................................................................... 23 5.1 Zařízení prodejních prostor............................................................................... 23 6. Funkce knihkupectví ................................................................................................ 25 7. Ekonomika - rozpočtování ....................................................................................... 32 8. Projektový management........................................................................................... 35 8.1 Metody projektového managementu ................................................................ 37 8.1.1 Plánovací proces ............................................................................................ 37 8.1.2 Cíle a strategie ............................................................................................... 37 8.1.3 Věcná dekompozice....................................................................................... 37 5

8.1.4 Organizační dekompozice.............................................................................. 37 8.1.5 Matice zodpovědnosti .................................................................................... 38 8.1.6 Časové plánování ........................................................................................... 38 9. Procesy realizace zakázky ........................................................................................ 42 9.1 Předinvestiční fáze .............................................................................................. 43 9.1.1 Nabídka řešení projektu ................................................................................. 43 9.1.2 Cenová nabídka.............................................................................................. 44 9.1.3 Uzavření smlouvy o dílo................................................................................ 44 9.1.4 Jednání se subdodavateli................................................................................ 44 9.1.5. Zaměření interiéru......................................................................................... 45 9.2 Výrobní proces .................................................................................................... 46 9.2.1 Technická příprava výroby ............................................................................ 46 9.2.1.1 Výkresová dokumentace......................................................................... 48 9.2.1.2 Technicko-hospodářské normy............................................................... 48 9.2.2 Vlastní výroba................................................................................................ 48 9.3 Montáž ................................................................................................................. 49 9.4 Předávací proces ................................................................................................. 49 9.4.1 Předávací dokumentace ................................................................................. 49 9.4.2 Závěrečné vyúčtování a finanční vyrovnání zakázky.................................... 50 9.4.3 Servis ............................................................................................................. 50 9.5 Vyhodnocení projektu ........................................................................................ 50 10. Vlastní řešení ........................................................................................................... 52 10.1. Stávající stav..................................................................................................... 52 10.2. Návrh dispozičního uspořádání...................................................................... 52 10.3. Popis jednotlivých prvků................................................................................. 60 10.3.1. Prostorový a jednostranný regál ................................................................. 60 10.3.2. Prostorový regál nízký ................................................................................ 61 10.3.3. Předokenní stojan........................................................................................ 61 10.3.4. Výstavní pult Pyramida .............................................................................. 61 10.3.5. Stůl šestistranný .......................................................................................... 61 10.3.6. Stolek pro prezentaci DVD, CD a VIDEO novinek ................................... 61 10.3.7. Prosklená vitrína ......................................................................................... 62 10.3.8. Skříňka nízká .............................................................................................. 62 6

10.3.9. Prodejní pult a zápultí ................................................................................. 62 10.4. Cenová nabídka................................................................................................ 63 10.5. Výkresová a technická dokumentace............................................................. 63 10.6. Rozpad jednotlivých činností - WBS.............................................................. 63 10.7. Harmonogram projektu .................................................................................. 63 10.8. Financování projektu – cash flow................................................................... 64 11. Závěr ........................................................................................................................ 65 12. Summary.................................................................................................................. 66 13. Seznam použité literatury ...................................................................................... 67 14. Přílohy...................................................................................................................... 68

7

1. Úvod Knihu jako zdroj informací, poučení, zábavy bereme do rukou již od nejútlejšího věku téměř každý den, ať již se z ní dozvídáme první informace, čerpáme z ní při studiu či slouží jako prostředek k odpočinku. Různé knihy prochází celým naším životem, a pokud kniha není darovaná či zapůjčená k prvnímu styku s ní dochází v interiéru knihkupectví. Na to, ve kterém knihkupectví si nejčastěji a nejraději pořizujeme knihy, má vliv několik činitelů, mezi něž z mého pohledu patří především také přehledné a systematické uspořádání knižních titulů. Proto jsem se tomuto tématu věnoval i ve své bakalářské práci s názvem Řešení konstrukce knižních etažérů v prodejních prostorách, kde jsem se pokusil navrhnout knižní etažéry poskytující prostor pro přehledné uspořádání knih.

Ve své diplomové práci u tématu knih a knižních etažérů zůstanu, ale budu se mu věnovat již komplexněji, a to celkové realizaci interiéru knihkupectví z hlediska procesů realizace zakázky. Hlavním cílem tedy nebude pouhý návrh řešení konečného produktu, ale budu se zabývat jednotlivými postupy v procesu realizace zakázky, jako je uzavření smlouvy o dílo, samotná výroba včetně výkresové dokumentace, montáž, předání finálního produktu včetně závěrečného zhodnocení, vše doplněné o finanční stránku.

Samotná praktická část mé práce nemůže být zpracována bez dobré znalosti základních teoretických poznatků z oblasti vybavení interiérů, konkrétně knihkupectví a také jeho funkce. Neopomenutelné jsou základní ergonomické a antropometrické hlediska interiéru knihkupectví a jeho vybavení. Důležitou roli při vybavování takovéhoto interiéru hraje i aspekt obchodování ve všech jeho podobách. Při komplexním řešení realizace zakázky se také nelze obejít bez potřebných znalostí z oblasti ekonomiky a rozpočtování.

8

2. Cíl Za cíl mé diplomové práce jsem si zvolil komplexní návrh řešení realizace interiéru knihkupectví z pohledu procesů realizace zakázky za použití metod projektového managementu. Součástí je také návrh dispozičního řešení daného prostoru, které má tvořit funkční, stylově čistý a barevně neutrální interiér, tak, aby nekonkuroval barevnosti nabízených knižních titulů. Při zpracování diplomové práce se pokusím uplatnit své dosavadní znalosti a nabyté zkušenosti v této oblasti, které mě vedou k řešení konkrétního projektu. Mojí snahou bude vyhovět požadavkům zákazníka a zároveň uplatnit všechny ergonomické a funkční prvky, které jsou potřebné při tvorbě veřejného interiéru. Pokusím se tedy o komplexní řešení konkrétní zakázky se všemi jejími aspekty.

9

3. Obchodování 3.1 Vývoj obchodování Vznik obchodování je spojen se vznikem civilizace. Stejně tak se i dynamicky rozvíjel a měnil svoje podoby od nejstarších forem až po dnešní moderní formu. K nejstarším formám obchodování patří směnný obchod, který se provozoval takzvaně z ruky do ruky. Teprve v pozdějších dobách se vyvinula forma obchodu, která dává vznik kupci, jenž obstarává směnu zboží za zisk. Zprvu je předmětem obchodu spíše přepychové zboží s výjimkou několika málo nezbytných potřeb v podobě obilí, soli a podobně. Ve středověku došlo k největšímu rozvoji námořního obchodu, neboť moře bylo hodně dlouho jedinou příhodnou dopravní cestou. Až mnohem později dochází k vývoji pozemního obchodu, nejprve ve formě karavanním, při kterém se kupci slučovali z nutnosti vzájemné ochrany. Soběstačností domácího hospodaření nepřicházel podnět ke vzniku obchodu, proto k prvním kupcům patří převážně cizinci, kteří přinášeli zboží a výrobky, jenž byly značně odlišné od domácích a budily tak nové potřeby. Z tohoto důvodu je zahraniční obchod považován za mnohem starší formu obchodu nežli domácí usedlý obchod. Rozvoj domácího obchodu nastal až se vznikem a vzrůstem měst a obcí, forma prodeje v kamenných obchodech ještě o něco později.

3.2 Formy prodeje Podle materiálně technického a dispozičního řešení prodejní plochy, možnosti zákazníka přístupu ke zboží a podle jeho aktivity v procesu nákupu zboží rozdělujeme formy prodeje do dvou charakteristických systémů, a to otevřený systém prodeje a uzavřený systém prodeje.

Otevřený systém prodeje Pro otevřený systém prodeje je charakteristický přímý kontakt zákazníka se zbožím, což je umožněno uspořádáním interiéru prodejny. Předpokladem je velký podíl plochy pro vystavení maximálního množství zboží, čímž je i zvyšována jeho nabídka, možnost prodeje a efektivnější využití prodejní plochy. 10

Pro zákazníka z toho plyne jeho aktivní úloha při výběru zboží, možnost většího pohybu, nezávislost při výběru a rozhodování, možnost bezprostřední kontroly jakosti, množství, hygieny, ceny zboží atd. Zákazník zároveň není nijak časově omezován jinými kupujícími či personálem prodejny. Typickými formami otevřeného systému prodeje jsou samoobslužný prodej, prodej volným výběrem a kombinovaný prodej. Při samoobslužné formě prodeje jsou veškeré úkony v procesu prodeje vykonávány zákazníkem. Tato forma prodeje je výhodná jak pro zákazníka, tak pro podnik a jeho zaměstnance prodejny. Takto zvolený typ prodejny a efektivní využití kapacity prodejny se vyznačuje vyšším počtem obsloužených zákazníků a dosahováním vyšší obratu. Samoobslužná forma prodeje je typická pro supermarkety. Prodej

volným

výběrem

se

vyznačuje

volným

výběrem

zákazníka

z vystavovaného zboží obdobně jako v samoobslužném prodeji. Do prodejního procesu se však zapojuje personál prodejny ve chvíli, kdy se zákazník rozhodne pro nákup vybraného zboží, aby mohl poskytnout informace a vybrané zboží předvést a případně odzkoušet. Tato forma prodeje je aplikována především u zboží občasné poptávky, zboží módního, zboží dlouhodobé, zvláštní a příležitostné poptávky. Poslední formou otevřeného systému prodeje je kombinovaný prodej, při němž dochází ke kombinaci výše uvedených typů prodeje, pokud si to povaha zboží vyžaduje. Jedná se o některé potraviny či zboží, a zboží, kde je nutno užití obalové techniky.

Uzavřený systém prodeje Charakteristické pro uzavřený systém prodeje je styk zákazníka se zbožím prostřednictvím personálu prodejny. Typickou formou uzavřeného systému prodeje a nejstarší formou prodeje vůbec je pultový prodej. Jak již z názvu vyplývá, základním znakem pultového prodeje je prodej zboží přes pult. Pult tvoří dělící prostor mezi zákazníkem a prodávajícím, zároveň tvoří místo, kde se zboží vystavuje a prodává. Veškeré činnosti spojené s procesem prodeje v tomto případě vykonává prodávající, který musí zjistit přání zákazníka a na základě jeho požadavků poskytuje zákazníkovi odborné rady, které vedou zákazníka ke koupi daného produktu. Při pultovém prodeji je obsluhován vždy jeden zákazník a případní další zákazníci musejí čekat, proto je výkonnost prodeje v porovnání se samoobsluhou nebo volným prodejem podstatně nižší. 11

Tato forma prodeje je vhodná pouze tehdy, když je nutné nabízené zboží předvádět, objasnit jeho užitné hodnoty, použití apod. Pultový prodej bývá také častým řešením tam, kde kapacita prodejních prostor neumožňuje samoobslužný prodej.

Prodej na dálku V dnešní době je již také samozřejmostí prodej zboží na dálku za pomocí internetu. Tato forma prodeje spočívá v tom, že si zákazník doma u svého počítače vybere na internetových stránkách zboží, které potřebuje, pomocí bankovního převodu ho zaplatí a následně je mu zboží dodáno až domů. K výhodám této formy prodeje patří jak velmi velký a pestrý výběr hledaného zboží, tak i velmi snadné porovnání konkurenčních cen. Jelikož nákup probíhá z domova formou virtuálního výběru, není nutné obcházet spousty obchodů, což nám ušetří spoustu času, který můžeme využít k jiným aktivitám. K nevýhodám patří zejména to, že si hledané zboží nemůžeme vyzkoušet, a ověřit si tak jeho vlastnosti a správnou funkčnost. Dále je pak potřeba volit ke koupi takové internetové obchody, které jsou již zavedené, a máme u nich jistotu, že v případě reklamace, bude vše vyřešeno ke spokojenosti zákazníka. V tomto ohledu je forma kamenného obchodu stále nepřekonána.

12

4. Veřejný interiér 4.1 Definice veřejného interiéru Používání termínu „veřejný interiér“ není zcela přesné, ale v každodenní praxi je vžitým pojmem, který všeobecně označuje nebytové prostory občanských staveb. V odborné literatuře, která řeší problematiku projektování budov, je používán termín stavby – interiéry občanské vybavenosti, který je výstižnější ale pro běžnou hovorovou praxi poněkud komplikovaný. Pokud tedy hovoříme o veřejném interiéru, nemáme na mysli pouze prostor, který je přístupný široké veřejnosti, ale i prostor větší části veřejnosti nepřístupný a prostor speciálního určení přístupný jen úzké skupině personálu. Vzhledem k tomu, že pro utváření vnitřního klimatu těchto objektů platí stejné, obecně platné zásady, používáme pro ně zobecňující termín – veřejný interiér. Pod pojmem veřejných interiérů – respektive interiérů občanské vybavenosti rozumíme ubytovací zařízení (hotely), odbytová střediska (restaurace, vinárny, kavárny apod.), objekty služeb, administrativy, dále vzdělávací, sociální, zdravotnická, tělovýchovná, kulturní zařízení a sakrální objekty. Z uvedeného výčtu je patrné, že veřejné interiéry slouží k uspokojení základních i odvozených potřeb člověka, a proto je nutno věnovat jejich problematice zvýšenou pozornost. [1]

4.2 Tvorba a funkce veřejného interiéru Navrhovaný interiér je vždy pevně vázán na budovu, v které se nachází, její architektonické řešení a její nejbližší okolí. Z těchto vazeb je určován konečný vzhled a vybavení tohoto interiéru tak, aby došlo k souladu s daným prostředím. Při návrhu veřejného interiéru je třeba klást důraz na co nejlepší funkci objektu, bezpečný provoz a vytvoření vhodného psychologického klimatu prostoru, který odpovídá požadovanému účelu navrhovaného interiéru. Architekt je považován za tvůrce interiéru, ale není to tak docela pravda. Jeho role je sice zásadní, ale to vždy on kdo určuje kvalitu, kreativnost a výsledný efekt řešení. 1

Brunecký, P., Švancara, F.: Interiér – člověk a nábytek, 1. vydání Brno: MZLU, 1995

13

Skutečným a jediným tvůrcem by byl pouze v případě, že by to byl on, kdo určí, co se bude stavět, kde se to bude stavět, zajistí financování adekvátní myšlence a potřebám stavby, určí vnitřní náplň, její kvalitu a technické parametry, provozní a funkční parametry a kvalitu výtvarného zpracování a řešení. Interiér budovy je dílem kolektivu osob podílejících se na přípravě stavby, určení její náplně, splnění legislativních podmínek umožňujících její vznik, zajištění financování, stanovení technických a technologických kritérií budoucího objektu a jeho interiéru. I přes to je role architekta nezastupitelná, neboť on je autorem řešení, on je zodpovědný za míru kreativity návrhu a jeho vyváženost v celém rozsahu koncepce a je to také zpravidla on, kdo určuje míru kompromisů v jednotlivých složkách a dílčích částech ve prospěch celkového řešení. Architekt v průběhu realizace spolupracuje se stavebním dozorem a manažerem realizace a jeho role je z výše uvedených důvodů nezastupitelná. Investor, který z finančních důvodů odmítá účast architekta na procesu realizace, obvykle ztratí daleko vyšší částky nekvalifikovaným rozhodnutími ostatních účastníků realizace, kteří nikdy neznají dílo jako celek. 2

4.3 Atributy interiéru prodejny 4.3.1 Kompozice Veškeré předměty, které jsou umístěny v navrhovaném prostoru, se podílejí na tvorbě celkové atmosféry daného prostoru. Je to dáno zejména jejich materiálem, tvarem, barvou a fyzikálními vlastnostmi. Kompozicí vytváříme celkovou náladu navrhovaného prostoru, požadovaný estetický účinek a psychicko-emotivní náboj. V některých případech jsou při tvorbě interiéru používány takové metody, které záměrně narušují harmonii interiéru a tím často slouží ke zvýraznění daného prvku. Takovéto prvky jsou používány tam, kde je třeba rychlé orientace v prostoru, nebo zdůrazňují určitou funkční část interiéru. K nejčastějším prostředkům, které vedou k dosažení požadovaného účinku, jsou odlišný materiál, barevnost nebo neobvyklá tvarová proporce.

2

Hála, B.: Veřejný interiér, Učební texty do ateliéru interiéru, 2007, dosud nepublikováno.

14

4.3.2 Forma a tvar Stejně jako dochází ke vnímání barev, dochází ke vnímání tvaru a formy předmětů. Formou je v tomto případě myšlen vnější vzhled – podoba určitého prvku v navrhovaném interiéru. Nejedná se tedy pouze o jeho tvarové proporce, ale i jeho povrchové opracování včetně povrchové úpravy. Projevování tvaru a jeho působení je úzce spjato s barvou, která značně ovlivňuje jeho vnímání. Barevností můžeme tvarové proporce daného předmětu zdůraznit nebo naopak utlumit. Při výběru jednotlivých prvků, kterými chceme zařídit interiér, je třeba volit pouze takové materiály a barevné kombinace, kterými docílíme vytvoření estetického, funkčního a účelového zařízení navrhovaného prostoru.

4.3.3 Proporce Vlastnosti materiálu, z kterého jsou vyrobeny zařizovací předměty navrhovaného interiéru, patří k nejdůležitějším aspektům při vnímání prostoru. K jejich harmonizaci a upřesnění slouží proporce, která svými způsoby pomáhá při tvorbě finálního tvaru navrhovaných částí interiéru. Proporce a vzájemný poměr jednotlivých částí interiéru je vnímán jako jeden systém pronikající celým objektem.

4.3.4 Hranice prostoru Za hranice prostoru navrhovaného interiéru jsou považovány stěny, podlaha, sloupy, pilíře, výplně otvorů ve stěnách, stropy apod. Tyto prvky jsou již dány stavbou a ve většině případů je není možné upravit podle požadovaných představ. Tyto představy je možné naplnit většinou za předpokladu, že dojde k většímu stavebnímu zásahu, který může značně zkomplikovat celou realizaci projektu.

4.3.4.1 Stěny a otvory ve stěnách Stěny slouží k ohraničování jednotlivých prostorů v interiéru. Plné stěny je možné kombinovat s otvory, které slouží ke komunikačním průchodům, nebo průhledy sloužící k optickému a světelnému propojení s dalšími místnostmi nebo s venkovním prostředím.

15

4.3.4.2 Podlaha Podlaha je jedním ze základních prvků vybavení interiéru, který značně ovlivňuje jeho funkčnost i estetický vzhled. Při jejím výběru je nutné dobře zvážit, k jakému účelu bude daná místnost sloužit, jak často a jakým způsobem bude používána a následně také prováděna její údržba. Proto je třeba při tomto výběru zvážit i životnost podlahové krytiny, jelikož je ve většině případů pevně spojena se samotnou podlahou a při její případné výměně je nutné stavebních úprav, které mohou značně omezit užívání daného prostoru.

4.3.4.3 Sloupy a pilíře Sloupy a pilíře patří k těm stavebním prvkům, jejichž umístění a velikost jsou již určeny stavebním řešením prostoru a většinou je nutné jejich polohu a velikost zachovat. Tyto prvky nám mohou při tvorbě interiéru značně pomoci a zvýrazněním jejich tvaru a začleněním do daného prostoru můžeme vytvořit příjemnou atmosféru interiéru.

4.3.4.4 Výplně otvorů ve stěnách Mezi výplně otvorů patří hlavně okna a dveře, které zprostředkovávají kontakt interiéru s okolním prostředím. Okna bývají používána převážně jako výplně otvorů ve vnějších stěnách. Velikost, tvar a množství použitých oken určují množství denního světla, které dopadá do místnosti a zároveň zamezují prostupu tepla z interiéru do venkovního prostoru a naopak. Množství denního světla je možné korigovat použitím vhodně zvolené stínící techniky, kterou je nutné správně zkombinovat s ostatními zařizovacími předměty. Dveře slouží většinou jako výplně otvorů vnitřních stěn. Vstupní dveře slouží jako komunikační místa, které umožňují vstup a odchod z interiéru prodejny a zároveň dělají na návštěvníka první dojem. Dveře, které se nachází uvnitř interiéru, zabezpečují spojení a možnost vzájemného oddělení jednotlivých místností. Rozměry těchto výplní úzce souvisí s velikostí člověka, ale i s rozměry jednotlivých předmětů, které bude zapotřebí do daného interiéru v průběhu jeho provozu nastěhovat.

16

4.3.4.5 Stropy Výška a stavební složení stropu je již dán stavbou, ale při realizaci interiéru je možné tento prvek přizpůsobit požadovanému záměru. Při realizaci veřejného interiéru je třeba dbát na to, aby výška stropu odpovídala příslušným hygienickým normám a pracovně právním předpisům pro daný typ prostor. Strop je tvořen přímo stavební konstrukcí nebo podhledem. Podhled je velmi často používán tam, kde je třeba mezi ním a původním stropem provádět různé rozvody například vzduchotechniky. Jeho pomocí je upravována celková výška místnosti nebo je podhledu využíváno k instalaci zapuštěného osvětlení apod. Strop je proto vždy nutné řešit s ohledem na všechny prvky, které se na něm nachází a výrazně je jimi ovlivňován jeho celkový dojem.

4.3.5 Barva Barvy mají v životě mnohem větší význam, než si obvykle uvědomujeme. Vytvářejí nejen celkovou atmosféru interiéru, ale mají velmi silný psychický účinek. Barvami je možné vytvářet dobrou i melancholickou náladu, přispívají k léčení, ale i způsobit onemocnění, mohou přispět k pocitu tepla apod. Na jednotlivé barvy reaguje každý člověk jinak. Na někoho působí určitá barva podrážděně, na jiného člověka působí stejná barva zcela příjemně. Barvy nejsou obvykle vnímány jednotlivě, v interiéru se jich většinou nachází několik najednou. Při nevhodném výběru barev interiéru dochází ke vzájemnému potlačování jednotlivých odstínů. Je třeba dbát na to, aby množství a intenzita vzájemně se doprovázejících barev nebyla příliš odlišná. Barvami je možné velice snadno opticky ovlivnit rozměry jednotlivých místností. Tímto způsobem je možné opticky vytvořit z nízkých místností vyšší, z malých místností větší a naopak. Barvy jsou vnímány prostřednictvím světla. Barevný efekt je závislý na intenzitě dopadajícího světla a na barvě samotné. Jinak působí barvy při denním světle a jinak při umělém osvětlení žárovkami, nebo při osvětlení zářivkami.

Modrá barva uklidňuje, osvěžuje, vyvolává pocity dálek a hloubek. Vlivem modré barvy klesá počet tepů; je projevem citlivosti a jemnosti. Světlomodrá barva vyvolává pocit svěžesti, rozšiřuje prostor. Světlomodrá malba v pokojích zvětšuje prostor a proto jsou její odstíny vhodné pro změnu prostorového efektu. 17

Zelená je barva naděje, klidu a rovnováhy. Různé odstíny zelené poskytují široké spektrum barevných efektů. Zelená působí příznivě jak vedle teplých žlutavých, tak vedle studených modrých a šedivých barev.

Žlutá je intenzivnější než kterákoliv jiná barva. Má povzbuzující účinek, vyvolává optimistický pocit odlehčenosti. Žlutá malba dosahuje světlého, prostorového a teplého efektu

Červená je barva ohně, krve, revoluce. Je dráždivá, povzbuzující, podbízející k aktivitě. Podporuje zvyšování tepu, zrychluje dýchání, zvyšuje krevní tlak. Vyjadřuje energii, duševní sílu, náklonnost. Na malých předmětech umístěných na vhodném místě vytváří příjemný dojem a může zdůrazňovat teplou atmosféru pokoje.

Bílá barva působí sterilně, neosobně, ale je velmi vhodná pro uplatnění jiných barev. Vlivem své jasnosti zvětšuje povrch a rozšiřuje prostor. Její reflexní vlastnosti spolu s jakýmikoliv jinými barvami snadno mění charakter prostoru.

Hnědá barva vyjadřuje stálost, sounáležitost, pocit bezpečí. Působí příjemným dojmem, avšak k sobě potřebuje výraznější oživující barvy.

Důležitým aspektem pro volbu barvy je její odstín a následná kombinace. Při kombinaci barev se můžeme řídit jednou ze tří zásad, které poskytnou jemné a elegantní barevné kombinace:

Obr. 1 Základní škála barev pro jejich kombinaci (www.keepline.cz)

18

•

Odstupňování jedné barvy od světlejších k tmavým odstínům (tón v tónu), např. červená ve stupnici od načervenalé béžové přes lososovou a barvu mědi až k červenohnědé.

•

Používání barev stejné jasnosti, kde je důležité, aby se všechny použité barvy vyznačovaly stejnou decentností. Příkladem je kombinace jemných nebo lehce našedlých pastelů. Odstíny však mohou být i syté zemité nebo šedě zastřené.

•

Při používání barev ze stejné oblasti je vždy jedna ze základních barev určující (žlutá, modrá, červená, zelená) pro ostatní barevné odstíny. Základní barvu pak kombinujeme s odstíny, v nichž tato barva zřetelně prosvítá.

4.3.6 Osvětlení Světlo, resp. osvětlení je základním předpokladem toho, abychom naše okolí mohli vnímat. Jen tak můžeme zaznamenat všechno, co nás obklopuje. Věci poznáváme takové, jaké se nám jeví vlivem osvětlení. Přirozeným zdrojem světla je slunce, jehož světlo je měřítkem k posuzování každého umělého osvětlení. Přítomnost i nepřítomnost slunečního osvitu v mnoha případech ovlivňuje zařízení interiéru. Světlo dává věcem obrysy, nechává je působit plasticky a živě. Prozrazuje nám strukturu materiálu a předvádí nám jeho barvy v nejrůznějších odstínech. Správně uplatněným světelným efektem můžeme docílit pocitu mnohotvárnosti a proměnlivosti prostředí. Míra úrovně osvětlení je závislá především na tom, k jakému účelu bude daný interiér sloužit. Tam kde je konána těžší práce a je vyžadována soustředěná pozornost potřebujeme poměrně

vysokou

úroveň

osvětlení.

Je nutné pamatovat

také

na to, že barva stěn, stropů nebo vnitřního vybavení a jejich materiály odrážejí světlo různým způsobem, resp. světlo pohlcují. Celkový dobrý pocit je ovlivňován vhodným rozložením ploch, které odrážejí světlo. Vlivem různé schopnosti povrchů světlo odrážet vznikají ostré kontrasty mezi podlahou, stěnami a vnitřním vybavením interiéru což má za důsledek rušivý dojem. Proto je nutné při volbě barev a použitých materiálů věnovat tomuto faktu velkou pozornost. Různé barvy reagují na světlo různým způsobem. Hladké bílé stěny odrážejí nejvíce světla, naproti tomu barevné stěny, povrchy s různou strukturou odrážejí méně světla.

19

Při návrhu osvětlení je nutné vycházet ze způsobu využívání navrhovaného prostoru. Projekt osvětlení, vypracovaný bez předem promyšleného rozmístění nábytku nám může v budoucnu způsobit mnoho nepříjemností zejména pak nepříjemným oslňováním, které je způsobeno kontrasty intenzity světla. Oslnění v interiéru můžeme předcházet vhodným umístěním osvětlovacího zdroje. Takovéto oslňování může být nepříjemné hlavně při čtení knih, kde se může odrážet od listů nebo od povrchu stolu přímo do očí. Reflexy lze eliminovat dopadem světla pod jiným úhlem, než se na povrch díváme. Další možností osvětlení je forma takzvaného nepřímého osvětlení. Tento princip spočívá v tom, že zdroj světla je nasměrován na stěnu, od které se toto světlo odráží, a tak dochází k osvětlení daného prvku v interiéru. Tímto lze dosáhnout velmi efektních světelných ostrůvků, které navozují příjemnou atmosféru v interiéru.

4.3.7 Vybavení obchodu Zabezpečení plynulosti obchodního provozu je podmíněné především pohybem zákazníků (vstupní a výstupní prostory, prodejní prostor), pohybem zaměstnanců (vstup na pracoviště, šatny, zdravotnicko-hygienické zařízení, pohyb na pracovišti a zpět) a pohybem zboží (odběr a příjem zboží, skladování zboží a obalů, prodej zboží, pomocné manipulační činnosti). Požadavky na úpravu prodejní místnosti můžeme rozdělit do tří skupin, a to provozní požadavky, ekonomické požadavky a společenské požadavky. Provozní požadavky jsou dány organizací prodeje zboží. Velikost prodejní místnosti je třeba navrhnout takovým způsobem, aby v ní bylo možné vystavit veškeré druhy zboží, které se budou prodávat a musí být zabezpečen jejich plynulý prodej. Prodejní místnost musí být co nejvíce přehledná, pokud možno bez různých výklenků a zákoutí. Takto navržený prostor umožňuje nejen zákazníkům, ale i zaměstnancům rychlejší orientaci a přehled o vystavovaném zboží. Úprava a zařízení prodejny musí odpovídat sortimentu prodávaného zboží a způsobu jeho prodeje. Při návrhu je také třeba myslet na co nejrychlejší doplňování nabízeného zboží, při kterém nesmí docházet ke křížení zákazníků s prodavači při samotném doplňování.

20

Ekonomické požadavky vycházejí z plnění ekonomické a marketingové funkce prodejny. Úprava a zařízení mají přispívat ke zvyšování obratu zboží. Znamená to především maximální využití kapacity prodejní plochy, tj. důmyslné sestavení přístěnných a středových regálů a ostatního výstavního zařízení tak, aby bylo vystaveno co nejvíce zboží. Zboží se rozmísťuje podle určitých zásad, které vedou zákazníka k jeho koupi. Patří sem zejména vhodné vytipování vystavovacích míst, které dokážou svojí polohou na nabízené produkty velmi dobře upoutat. Za velice důležitou je třeba také pokládat ochranu vystavovaného zboží, neboť ztráty zboží značně navyšují provozní náklady prodejny. Tomuto lze předcházet správným skladováním a uložením zboží ve vhodných podmínkách a ochranou před zcizením. Společenské

požadavky

zahrnují

požadavky

estetické,

hygienické

a bezpečnostní. Jsou to požadavky zákazníků i zaměstnanců prodejny. Od zákazníka je však

požadována

především

vysoká

úroveň

obsluhy,

která

úzce

souvisí

s informovaností o použití nabízených produktů. To však souvisí i s pracovními podmínkami zaměstnanců. Při návrhu prodejního prostoru se musí dbát na to, aby pracovníci při používání prodejny nevynakládali zbytečnou námahu a nekonali zbytečné úkony. Od náročného zákazníka je také vyžadováno odpočinkových koutů kde si může v příjemném prostředí odpočinout a pokud možno tak i drobně občerstvit. To vše patří ke kulturnosti prodeje.

4.3.8 Vystavování zboží Způsob, jakým je zboží vystavováno, je ovlivněno hlavně technikou prodeje. Tu ovlivňuje nejvíce forma prodeje, typ prodejny, množství nabízeného sortimentu a v neposlední řadě členitost prodejního prostoru. Mnoho zákazníků se rozhoduje až v obchodě před vystaveným zbožím jestli nabízený produkt koupí nebo nikoliv, proto je nutné, aby vystavované zboží co nejvíce upoutalo zákazníkovu pozornost. Místa viditelná nakupujícími mají „cenu zlata“, a je nutné s nimi takto zacházet. Všechna viditelná místa nemají samozřejmě stejnou kvalitu. Ty nejkvalitnější se obsazují produkty, které mají impulsní charakter a zároveň přinášejí zisk i obrat. Vystavení jednotlivých produktů hraje velkou roli v jejich prodejnosti. Umístěním výrobku na lepší místo je možné zvednout jeho prodej až o desítky procent. 21

Základním principem je uspořádání a dodržení prostoru pro jednotlivé výrobky podle tržního podílu. Každému výrobku principiálně náleží tolik místa, kolik činí jeho finanční podíl na celkovém prodeji v určitém segmentu. Pozici výrobku můžeme vylepšit pomocí speciálního vystavení jako je například sezónní akce, stojánky apod.

22

5. Obchod jako veřejný interiér 5.1 Zařízení prodejních prostor Vnitřní zařízení prodejních prostor můžeme rozdělit dle uspořádání do tří skupin, a to volně instalované, instalované po obvodu a zabudované zařízení. Volně instalované zařízení se nedotýká konstrukce obchodu, jako jsou sloupy, stěny, pilíře atd. Jedná se tedy o středové zařízení. Zařízení instalované právě po obvodu prodejního prostoru se nazývá přístěnné zařízení. Zařízení, které tvoří nedílnou součást stavby, je zařízení zabudované nebo také vestavné zařízení. Při vybavování obchodních prostor nábytkem je nutné dbát především na jeho funkční požadavky. Navrhovaný nábytek musí odpovídat rozměrům a proporcím lidského těla tak, aby se zákazník ani obchodník nemusel příliš natahovat pro vysoko uložené zboží, nebo naopak příliš ohýbat. V případě, že toto pravidlo není dodrženo, umístění zboží se stává pro zákazníka nepřehledné a přestává být pro něj optimálně viditelné. Vertikální rozměry se mají navrhovat podle proporcí lidského těla a horizontální podle délky paží. Rozměry navrhovaného nábytku v obchodě musí zároveň odpovídat rozměrům, tvaru a hmotnosti vystaveného zboží. K dalším parametrům ovlivňujícím prostor obchodu patří také tvar a konstrukce navrhovaného nábytku. Tyto parametry by měly splňovat požadavek dobré variabilnosti a výtvarné propagace pro daný sortiment nabízeného zboží. S tím je spojeno také časté řešení nábytku v nevýrazné a jednoduché formě z důvodu lepšího vyniknutí vystavovaného zboží. To vše napomáhá k lepší prezentaci vystavovaného zboží. Dnešní způsoby rozmístění vnitřního zařízení v obchodech se většinou rozděluje do dvou skupin – pravidelné (geometrické) a nepravidelné (volné) uspořádání. Pravidelné uspořádání vnitřního zařízení ulehčuje zákazníkovi orientaci v prodejním prostoru. Takto řešený interiér někdy působí na člověka monotónně, až únavně viz supermarket.

23

Volné uspořádání vnitřního zařízení je rozmístěno dle pohybu zákazníků, tím vytváří optimální podmínky pro prodej a důkladnou prohlídku vystavovaného zboží za podmínek omezení prodejní řady a zvolení výraznější expozice.3

3

Tichý, V.: Řešení konstrukce knižních etažérů v prodejních prostorách, Bakalářská práce, MZLU Brno,

2006

24

6. Funkce knihkupectví Knihkupectví je jakousi branou do světa vědomostí a základním předpokladem celoživotního vzdělávání, nezávislého rozhodování a kulturního rozvoje jednotlivce i společenských skupin. Na českém trhu převládají relativně malá knihkupectví. V poslední době se však rozmáhá vznik velkých knihkupeckých domů a také silnějších knihkupeckých řetězců. Dále se projevuje silná konkurence supermarketů, které mají také ve své nabídce řadu knižních titulů, nemluvě o internetových obchodech, které velmi konkurují klasickým knihkupcům. Vytváří tlak na kvalitu služeb, které knihkupci poskytují – v podstatě podle mě to bude v budoucnu jediné, co kromě toho, že člověk knihu prolistuje, bude zákazníka do kamenného obchodu přitahovat.4 Knihkupec je obchodník, který pro své podnikání potřebuje mimořádně vysoký kapitál, neboť obrátka jeho zboží je poměrně pomalá. Velké knihkupectví má na skladu několik desítek tisíc různých titulů a nemůže počítat (jako třeba potravinový obchod), že své zásoby prodá během několika dnů. I menší knihkupec musí mít sklad v hodnotě cca 1 mil. Kč. Obrátka knihkupeckých zásob je přitom u obchodu s plným sortimentem zhruba 3 – 4 měsíce. Specializované obchody mohou mít obrátku zásob kratší.[5]

4

Tichý, V.: Řešení konstrukce knižních etažérů v prodejních prostorách, Bakalářská práce, MZLU Brno,

2006 5

Pistorius, V.: Jak se dělá kniha, 1. vydání, Nakladatelství Paseka, Praha 2003

25

6.1 Antropometrické a ergonomické hledisko knižních etažérů

Rozměry lidského těla jsou jedním z výchozích podkladů pro dimenzování bytového prostředí – vnitřního zařízení a zejména nábytkových předmětů. Na jejich základě je možné stanovit normy nábytkových a jiných zařizovacích předmětů vhodných v procesu bydlení. Při masových antropometrických průzkumech byly získány potřebné parametry pro stanovení nejen průměru vypočítaných ze statistických údajů, ale současně údaje určující minimální a maximální požadované velikosti. Při hlubších studiích, které by měly předcházet navrhování všech předmětů, sloužících člověku přímo, je však – kromě antropometrických rozměrů – zapotřebí především přistoupit také k ověřování jiných faktorů, kterými je např. zatížení užívaných předmětů při různých polohách těla, svalová síla, vhodná vzdálenost vidění, potřeba pohybu a pohybový rozsah kloubů (viz obr. 2).6

Obr. 2 Výšky a dosah stojící postavy (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

6

Tichý, V.: Řešení konstrukce knižních etažérů v prodejních prostorách, Bakalářská práce, MZLU Brno,

2006

26

Základní rozměry úložných prostorů a jejich objemy jsou určovány rozměry a množstvím předmětů, které jsou ukládány nebo odkládány. Mimo základní rozměry a rozměry potřebné k manipulaci při ukládání, jsou podstatné v současné době vžité způsoby ukládání. Výšku úložných prostorů určují dosahy a výška horizontu člověka, současně pak světlá výška místnosti (podhled), výška parapetů, dveřních zárubní apod. a rozměry ukládaných předmětů. Tedy člověk, prostor a věci (viz obr. 4-9).7

Obr. 3 Snadný dosah (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

Obr. 4 Optimální výška pro ukládání ve stoje (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

7

Obr. 5 Dosah jednou vztyčenou paží

Obr. 6 Dosah oběma pažemi

(Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

(Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

Tichý, V.: Řešení konstrukce knižních etažérů v prodejních prostorách, Bakalářská práce, MZLU Brno,

2006

27

Obr. 7 Výškové situování polic (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

Obr. 8 Dosahové výšky podle věku (Neufert, E. Navrhování staveb. Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vydání Praha: Consultinvest, 2000)

28

Obr. 9 Studie výškového rozdělení úložných prostorů (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

Šířka úložných prostor není v podstatě ovlivňována antropometrickými rozměry ukládaných věcí. Šířkové rozměry jsou ovlivněny především potřebnými objemy ukládaných předmětů a moduly, vyhovujícími jak ukládaným předmětům, tak materiálovým možnostem výroby úložného nábytku a stavbě. Lze tedy konstatovat, že šířkové rozměry jsou ovlivňovány především výrobními hledisky [8]

8

Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971

29

Obr. 10 Rozměry knih (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

Při navrhování nábytku do prodejních prostor je třeba vytvořit dobré podmínky nejen pro práci prodavačů, ale hlavně docílit co největšího pohodlí zákazníků. Rozměry nábytku do knihkupectví je nutné navrhnout tak, aby kupujícího nikterak neomezovaly při výběru nabízeného zboží. Výška, proporce lidského těla, dosah paží směrem vzhůru a do stran z různých poloh jsou jedním z nejdůležitějších požadavků při návrhu takovéhoto typu nábytku. Dalším kritériem při navrhování celkové výšky nábytku do knihkupectví je zorné pole stojícího člověka. I přes různorodost každého člověka (velikost těla, váha, stáří, apod.) musí vzájemný vztah mezi uživatelem a navrženým zařízením zajišťovat pohodlný a bezpečný požitek z tohoto prostředí. Za nejlépe viditelné předměty se považují takové, které jsou vystaveny ve výšce od 750 – 1500 mm.9

9

Tichý, V.: Řešení konstrukce knižních etažérů v prodejních prostorách, Bakalářská práce, MZLU Brno,

2006

30

Obr. 11 Výška oka vsedě a vstoje (Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971)

Obr. 12 Minimální odstup pozorovatele pro dané výšky expozice (Nováková, Z.: Interiér 10, ČVUT, Praha 2001)

Obr. 13 Zorné úhly (Neufert, E. Navrhování staveb. Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vydání Praha: Consultinvest, 2000)

31

7. Ekonomika - rozpočtování Rozpočet projektu je časově fázovaný plán obvykle reprezentovaný peněžními, nebo pracovními jednotkami. Rozpočet projektu je nedílnou součástí plánu projektu, který obsahuje informace o čerpání zdrojů vymezených pro realizaci projektu v celkovém souhrnu i v jednotlivých složkách podle jednotlivých položek nákladů. Náklady projektu je vyjádřená spotřeba jednotlivých faktorů v peněžních jednotkách, která je vyvolána tvorbou projektových výstupů. Je to také ekonomický zdroj neboli vstupní faktor, který byl zapotřebí k dosažení cíle projektu. Ekonomické pojetí nákladů je peněžně (hodnotově) vyjádřená spotřeba a vázání konkrétních faktorů za určité období za účelem dosažení výnosů. Vázání spočívá v zahrnutí (přidání) ekonomické újmy, způsobené držením a spotřebou výrobních faktorů. Ekonomické náklady jsou náklady včetně tzv. oportunitních nákladů. Což jsou náklady ušlé příležitosti a představují hypotetické alternativní zisky z hypotetického alternativního použití zdrojů.10 Náklady můžeme třídit z několika hledisek, a to např. podle druhu, podle závislosti na změnách objemu výroby, podle účelu a podle závislosti na změně velikosti objemu výstupu. Druhové třídění dělí náklady dle struktury výrobních činitelů (výrobní spotřeba, ostatní náklady, odpisy atd.). Účelové neboli kalkulační třídění umožňuje vyčíslit kalkulační jednici (výrobek, součást, objem služeb atd.). V rámci kalkulačního dělení nákladů rozlišujeme náklady jednicové, tzv. přímé (je možno přesně určit jejich výši) a náklady režijní, jejichž výši nelze určit na kalkulační jednici (jsou vynaložené pro více výrobních úseků). Třídění těchto nákladů se provádí podle kalkulačního vzorce. Struktura kalkulačního vzorce je závislá na druhu a organizaci výroby. Závazný kalkulační vzorec neexistuje, jeho stanovení je v pravomoci podniku. Podnik pak svůj kalkulační vzorec sestavuje podle nejvíce vyhovujících kritérií na daný provoz a tento konkrétní kalkulační vzorec je pak nutné uvést v závazné vnitropodnikové směrnici. Základní struktura nákladů v kalkulačním vzorci má zpravidla toto členění:

10

Marinič, P.: Projektový management a ekonomická efektivnost, VŠEM, Praha 2007

32

1. Přímý materiál 2. Přímé mzdy 3. Ostatní přímé náklady 4. Výrobní režie Vlastní náklady výroby (položky 1 až 4) 5. Správní režie Vlastní náklady výkonu - VN (položky 1 až 5) 6. Odbytové náklady Úplné vlastní náklady výkonu - ÚVN (položky. 1 až 6) 7. Zisk (ztráta) Výrobní cena 8. Obchodní a odbytové přirážky a srážky Prodejní cena

Ekonomická efektivnost projektu je vrcholovým kritériem racionality vynakládání ekonomických zdrojů (výrobních faktorů). Je to účinnost vynaložených (spotřebovaných a/nebo vázaných) prostředků hodnocená z hlediska výsledků. Efektivnost se prosazuje hospodárností. Ta vyjadřuje dosahování žádoucích výstupů s co nejmenším vynaložením zdrojů. Účinnost se ve vztahu k realizaci projektu označuje jako její produktivita. Je výsledkem souměření vytvořených výstupů a vynaložených vstupů. Dosahuje se jí úsporností (snahou o šetření zdroji) a výtěžností (snahou maximalizovat výkony ze zdrojů). Základními ukazateli efektivnosti jsou: •

měřítko efektivnosti (resp. produktivity) = výstup/vstup;

•

zisk;

•

peněžní toky (cash flow);

•

náklady.

33

Výši zisku zjistíme následovně:

Tržby (výnosy) z realizace projektu * Ziskové rozpětí v procentech ______________________________ = Provozní zisk - Úroky _________________________ Zisk před zdaněním - Daň z příjmu __________________________ = Zisk po zdanění

34

8. Projektový management Projektový management je souhrn aktivit spočívající v plánování, organizování, řízení a kontrole zdrojů firmy v krátkodobém časovém období. Účelem projektového managementu je realizovat specifické cíle a záměry prostřednictvím aplikace znalostí, dovedností, nástrojů a technologií tak, aby byly splněny požadavky kladené na projekt. Projektový management se liší od běžné formy operativního řízení především svou dočasnosti i limitem zdrojů určených k realizaci projektu. Projektový management má samozřejmě své výhody oproti jinému typu řízení, ale na druhou stranu také své nevýhody. K potenciálním výhodám projektového managementu patří především to, že ke všem aktivitám, které jsou součásti projektu, je adresně přiřazená odpovědnost bez ohledu na personální změny. Dále je přesně vymezen časový harmonogram i nákladový rámec projektu, je vymezeno využívání kapacit po dobu realizace, což znamená větší flexibilitu a efektivní využívání. Systémový přístup umožňuje efektivně ověřit nové poznatky a praktiky bez nutnosti experimentování v procesu hlavní činnosti. Problematické stránky projektového managementu jsou např. rizika a těžko předvídatelné vnější vlivy, změny koncepce, strategie a hierarchie cílů v řízení firmy, organizační změny v průběhu řešení projektu a případné omezování finančních zdrojů.

Projekt Projekt je sled úkolů a jejích řešení prostřednictvím aplikace metod a pravidel projektového managementu sledující specifický stanovený cíl podniku, který je vymezen v čase a limitován čerpáním zdrojů pro jeho realizaci. Pro projekt jsou charakteristické především skutečnosti, jako je specifický cíl, který má být jeho realizaci naplněn, přesně stanovené datum jeho zahájení a ukončení. Neopomenutelný je i stanovený finanční rámec čerpání zdrojů, potřebná organizační struktura a v neposlední řadě míra samostatnosti v rozhodování, relativně nezávislá na oficiální struktuře. Produktem projektu je cíl, výsledek, nebo jiný výstup projektu, který je realizaci projektu vytvořen několika způsoby. Může to být kvantifikovatelný fyzický objekt nebo jeho část (např. nový výrobek), generovaná nová služba s cílem zlepšení podnikových procesů (např. změna technologie). Dále to může být vytvoření výsledku, který se stává 35

vstupem pro jiné externí, případně externí procesy (např. výstup výzkumu a vývoje), čas (doba realizace, nebo životní cyklus projektu), efektivnost projektu (konkrétní výstupy měřitelné konkrétními nástroji), míra nejistoty a rizika dosažení cíle (pravděpodobnost úspěšnosti projektu) a v neposlední řadě kvalita výstupů realizovaného projektu (splnění stanoveného cíle a aplikovatelnost výstupů v procesech realizace tvorby hodnoty u zadavatele).

Fáze projektu Projekt se dělí na několik fází, které na sebe navazují a jsou nezaměnitelné. Jsou to tyto fáze: • Konceptuální návrh – formulace základních záměru, hodnocení přínosů a dopadu realizace projektu, odhady nákladů a času potřebného na vlastní realizaci, předběžná analýza rizik. • Definice projektu – definice a diverzifikace cílů, vychází a zpřesňuje předchozí fázi a dále diverzifikuje parciální cíle, subsystémy a jejích vnitřní rozhraní, definuje metodiku, aplikuje dovednosti a poznatky, identifikuje zdroje a stanovuje časový harmonogram. • Realizace projektu – realizační aktivity spojené s řízením jednotlivých prací a subdodávek, kontrolou dodržování časového harmonogramu a rozpočtu a dále aktivity spojené s řízením komunikace, kontrolou kvality a účinnosti při dosahování parciálních cílů, testování výstupu, pořízení dokumentace, jako podklad pro aplikaci a využívání výstupů projektu. • Operační období – integrace výsledku projektu do stávajícího systému organizačního systému uživatele, hodnocení technologických, sociálních a ekonomických dopadů realizovaného projektu, zpětná vazba a hodnocení aplikability. • Vyřazení projektu – převedení výstupu projektu do správy a odpovědnosti zadavatele, převedení zdrojů, lidských kapacit i majetku na jiné projekty, shrnutí zkušenosti.

36

8.1 Metody projektového managementu 8.1.1 Plánovací proces Plánovací proces je nezbytný pro realizaci projektu, tedy činnosti pro řízení projektu rozhodující. Plány jsou nutné z toho důvodu, že napomáhají komunikaci mezi stranami zúčastněných při realizaci projektu a koordinaci jejich práce. Plány jsou základem pro sledování průběhu projektu, pro řešení odchylek od plánu a investorovi slouží ke kontrole postupu prací a čerpání nákladů.

8.1.2 Cíle a strategie Při tvorbě každého plánu je třeba si vždy odpovědět na otázky, proč je tento plán sestavován a čeho se má dosáhnout. Proto je prvním krokem plánovacího procesu stručný popis cílů projektu. Potom je třeba určit, jak a jakými postupy stanovených cílů dosáhneme.

8.1.3 Věcná dekompozice Věcnou dekompozicí rozumíme rozklad systému projektu na menší celky tak, aby byla patrná komplexnost projektu a bylo usnadněno jeho řízení a kontrola. Tímto bodem řešíme konkrétní úkoly, které je třeba splnit v průběhu projektu a jak budou nastaveny v celém systému projektu vazby mezi nimi. Jedná se tedy o sestavení seznamu úkolů a o určení jejich logické návaznosti.

8.1.4 Organizační dekompozice Organizační dekompozicí určujeme, kdo bude projektové činnosti vykonávat. Musí být určena organizace projektového týmu se začleněním do organizační struktury firmy a rozděleny projektové role – vypracovány popisy prací. Popisy jednotlivých funkcí se nemusejí v každém případě vypracovávat v plném rozsahu. Při funkcích, které jsou opakované je možno použít již dříve vytvořené popisy a nově popsat jen specifické projektové funkce pro konkrétní úkoly.

37

8.1.5 Matice zodpovědnosti Sestava řádků a sloupců, jejímž prostřednictvím jsou přiřazený projektovým aktivitám osoby, které mají schopnosti a odpovědnost pro jejich realizaci. Při určení zodpovědnosti je také nutné určit odpovídající pravomoci, které jsou zapotřebí ke zdárnému vykonávání požadovaných úkolů. Postupem času projektových prací bývá matice upravována tak, aby co nejlépe vystihovala potřeby řízení projektu. Matice respektuje optimalizaci v oblasti lidských zdrojů: •

z kvalifikačních požadavků;

•

ze schopnosti nést odpovědnost;

•

z předpokládané doby použitelnosti osoby;

•

z předpokládané délky trvání konkrétní aktivity.

8.1.6 Časové plánování Při tvorbě časového plánování je vždy nutné sestavit seznam činností s požadavky na jejich logickou návaznost a určit předpokládané doby jejich trvání, učinit tzv. analýzu struktury procesu. V tomto případě se vychází z věcné dekompozice, kterou upravujeme s ohledem na logickou návaznost činností. Vytvoření seznamu činností v tabulkové formě slouží k získání přehledu o všech činnostech, které jsou nutné k dosažení cíle a o jejich vzájemných vazbách. Před sestavováním tabulky seznamu činností je třeba si rozmyslet následující aspekty: •

které činnosti musí být ukončeny dříve, než může daná činnost začít;

•

které činnosti nemohou začít dříve, než daná činnost skončí;

•

které činnosti mohou probíhat paralelně s danou činností (viz obr. 14).

Po zvážení těchto kroků přistupujeme k sestavení tabulky seznamu činností. Nejlépe je postupovat od konce procesu zpět neboť je snazší určit, co musí být vykonáno, aby se mohl úkol splnit. Pomocí tabulky pak vytvoříme síťový graf (viz obr. 15).

38

Obr. 14 Časové plánování – rozbor časové posloupnosti činností (Němec, V.: Projektový management, Grada Publishing, Praha, 2002)

Obr. 15 Časové plánování – vytvoření seznamu činností (Němec, V.: Projektový management, Grada Publishing, Praha, 2002)

Dalším důležitým aspektem při plánování je analýza času, což představuje výpočet celkové doby trvání projektu, určení činností ležících na kritické cestě a zajištění časových rezerv u ostatních činností. K analýze času používáme metodu CPM (Critical Path Methode, tzv. metoda kritické cesty). V metodě CPM jsou doby trvání činností určeny jedinou časovou hodnotou. Analýza kritického průběhu činností je založena na sestavení síťového grafu jako modelu projektu a na nalezení kritické cesty v něm. Kritická cesta je nejdelší cesta v grafu po činnostech bez časových rezerv. Činnosti, které leží na kritické cestě, jsou kritickými činnostmi proto, že u nich není žádná časová rezerva. Délka kritické cesty tím také určuje nejkratší možnou dobu trvání celého projektu. Zkrátit termín realizace projektu můžeme pouze po rozboru kritických činností a návrhu opatření ke zkrácení dob jejich trvání, např. nasazením dalších zdrojů. 39

Metoda CPM předpokládá neomezené zdroje, a to lidské, věcné nebo finanční. V reálném životě se tyto neomezené zdroje předpokládat nedají, a proto je nutné plán realizace projektu upravit z hlediska potřebných zdrojů, jak by měly být pro plnění jednotlivých úkolů v plánovaném čase k dispozici. Síťový diagram je sice výborným nástrojem pro plánování průběhu projektu, ale pro řízení jeho realizace není příliš praktický. K lepšímu přehledu jednotlivých fází projektu proto slouží Ganttův diagram. Ganttův diagram slouží k přehlednému prezentování aktuálního stavu projektu, k evidenci plnění jednotlivých pracovních činností, časového rozvrhu, finančních prostředků a zisku na projektu. Jedná se o vyjádření vztahu mezi úkoly a množství času, což nám umožňuje v první řadě kalendářní plánování a následnou evidenci plnění prací na projektu. Je tak možné včas upozornit na důležité termíny v průběhu projektu. Při kontrolách plnění úkolů lze z harmonogramu zjišťovat odchylky od stanoveného plánu. V případě záporných odchylek je rozhodováno o způsobech jejich odstranění, to vše je závislé na počtu kontrol a na zkušenostech manažera projektu. Největší výhodou tohoto diagramu je přehlednost, proto Ganttův diagram patří k nejvíce používaným způsobům prezentace nejen rozsáhlých projektů.

Obr. 16 Ganntův diagram (Němec, V.: Projektový management, Grada Publishing, Praha, 2002) 40

Plán zdrojů a nákladů vychází právě z Ganttova diagramu, díky kterému lze efektivně plánovat zdroje a následné náklady. Výhody plánování zdrojů jsou následující:

•

umožňuje včasnou přípravu (naplánování) potřebných zdrojů z hlediska počtu i odbornosti;

•

ukáže na nesrovnalosti, například využití téhož zdroje na více úkolech ve stejnou dobu;

•

umožňuje přeřazení úkolů mezi zdroji;

•

umožňuje včasné naplánování přesčasové práce nebo zapojení externích zdrojů a tím i včasné zajištění finančních prostředků;

•

pomáhá k předvídání rizik atd.

Vzhledem k tomu, že každý projekt je více či méně rizikový, je nutné vytvořit také tzv. plán rizik. Plán rizik nám napomůže k tomu, abychom již v plánovacím procesu byli připraveni na to, když nějaká riziková situace nastane. Příčiny vzniku projektových rizik jsou dvojího charakteru: • příčiny předvídatelné a ovlivnitelné – k větším rizikům patří například velikost, rozsáhlost a komplexnost projektu, nižší projektová a firemní kultura, nesdílení společného cíle, nižší kvalifikace a zkušenosti projektantů, nekompetentnost manažerů, nízká motivace, krátké termíny, omezené finance, zcela nově řešený problém atd.; • příčiny neovlivnitelné – změna politických podmínek, makroekonomická situace, legislativa, technický pokrok, disponibilita zdrojů atd.; tyto příčiny vyvolávají vyšší rizika zvláště u dlouhodobých projektů.

41

9. Procesy realizace zakázky Realizace zakázky se skládá z několika procesů. Všechny tyto procesy na sebe navazují, a aby došlo ke zdárnému a efektivnímu dokončení celé zakázky, je důležité zachovat jednotlivé kroky procesů v logické návaznosti a požadovaném rozsahu. Nelze tedy říci, že nejdůležitějším procesem je samotná výroba požadovaného produktu, protože až správné dodržení všech předcházejících procesů je předpokladem vyrobení správného a kvalitního produktu.

Obr. 17 Postavení technické přípravy výroby v systému managementu výroby (Trávník, A.: Administrativa provozu, MZLU Brno, 2004) 42

9.1 Předinvestiční fáze Pro dokonalé vyřešení designového konceptu prostoru je potřeba souladu představ zákazníka a odborného názoru profesionála v oboru. Tímto setkáním a konzultací získává zákazník ucelený pohled na tu nejlepší možnost řešení z odborného hlediska. Při schůzce také zákazník osobně uvidí vzorníky materiálů, barevnou škálu, a používané konstrukční

prvky.

Detailní

seznámení

se

s

širokým

spektrem

tvarových

a materiálových variant významně přispívá ke komfortu navrhovaného nábytku. Zvláštní důraz je třeba klást hlavně na ergonomii. Na této schůzce bude také se zákazníkem domluveno předběžné datum výroby a následné montáže. V neposlední řadě bude také zákazník na místě seznámen s předběžnými náklady na realizaci dané zakázky. Na základě těchto důležitých a pro výrobu nepostradatelných informací je dodavatel schopen zpracovat cenovou nabídku, která je následně zákazníkem odsouhlasena. Předinvestiční fáze je zakončena uzavřením smlouvy o dílo mezi dodavatelem a investorem.

9.1.1 Nabídka řešení projektu Na základě dodaných požadavků a parametrů na konečný produkt musí dodavatel zpracovat návrh nejefektivnějšího řešení tak, aby splňoval stanovené podmínky a cíle. Nápad je vždy to nejdůležitější při realizaci zakázky. Pokud zákazník nemá jasnou představu, je třeba poradit a za pomocí správně kladených dotazů nalézt nejvhodnější řešení. S konkrétním nápadem můžeme přistoupit k detailnímu návrhu. Analýza prostorových požadavků s ohledem na ergonomii i účelnost umožní navrhnout vhodnou podobu interiéru a začlenit do něj veškeré vybavení. Konečný návrh obsahuje 3D vizualizaci daného interiéru, která obsahuje ucelenou koncepci, slouží jako podklad pro realizaci zakázky. Díky 3D vizualizaci zákazník získá jasný obraz, jak bude interiér v konečné fázi vypadat.

43

9.1.2 Cenová nabídka Když už jsou od zákazníka definovány jednotlivé požadavky na tvorbu zakázky, dochází k vytvoření cenové nabídky. V cenové nabídce jsou již specifikovány jednotlivé prvky, které budou součástí dané zakázky. Obsah cenové nabídky tvoří cena jednotlivých položek bez DPH, cena za kus včetně DPH, cena za celkový poptávaný počet kusů bez DPH, cena za celkový poptávaný počet kusů včetně DPH, celkovou cenu zakázky bez DPH, vyčíslení DPH a celkovou cenu zakázky včetně DPH. Cenová nabídka ve většině případů zahrnuje veškeré práce, dodávky a činnosti, které vyplívají z podkladů pro vypracování této cenové nabídky. Cena uvedená v této nabídce bývá stanovena pro určitou dobu plnění jako cena maximální. Byla-li cena stanovena na základě rozpočtu, který je ve Smlouvě o dílo považován za nezávazný, může se zhotovitel dožadovat navýšení celkové ceny o částku, o jakou prokazatelně a účelně převýšil náklady na danou zakázku.

9.1.3 Uzavření smlouvy o dílo Vzhledem k zajištění korektního vztahu dodavatele a investora je fáze uzavření smlouvy o dílo zcela nezbytná. Smlouva o dílo se používá pro dodávky prací projektových, montážních a stavebních i pro některé služby (opravy apod.). Zhotovitel se v ní zavazuje k provedení určitého díla (pokud nespadá pod kupní smlouvu) a objednatel k zaplacení dohodnuté ceny. Cena musí být ve smlouvě dohodnuta, nebo v ní musí být alespoň stanoven způsob jejího určení, ledaže z jednání o uzavření smlouvy vyplívá vůle stran uzavřít smlouvu i bez tohoto určení viz zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník, §§ 536 – 565; o obvyklém obsahu smlouvy o dílo. Pokud je zakázka realizována pro soukromou osobu, je smlouva o dílo uzavřena na základě zákona č. 40/1964 Sb., občanský zákoník.

9.1.4 Jednání se subdodavateli Po uzavření smlouvy o dílo je nutné sepsat veškeré požadavky na materiál pro výrobu a zboží, které bude nutné nakoupit od subdodavatelů. Na základě takto daných požadavků bude zahájeno jednání s dodavateli těchto komodit tak, aby mohly být splněny veškeré termíny dohodnuté ve smlouvě o dílo a ke spokojenosti zákazníka. 44

Tato fáze projektu je velmi důležitá, protože špatným výběrem našeho obchodního partnera může dojít k ohrožení velmi důležitých termínů daného projektu, které mohou mít velmi špatné následky v podobě ohrožení dohodnutých termínů. Aby nemohlo dojít k takovýmto situacím je třeba veškeré obchodní případy související s daným projektem vyřešit formou smluv s vybranými dodavateli, ve kterých budou uvedeny požadované termíny dodání jednotlivých materiálů a zároveň tyto termíny garantovány ze strany dodavatele. V těchto smlouvách by také měly být dohodnuty patřičné finanční sankce, které by měly naše obchodní partnery dostatečně motivovat k tomu, aby námi objednané materiály a zboží byly dodány včas.

9.1.5. Zaměření interiéru Před samotným zahájením projektové a výkresové dokumentace je zcela nezbytné v první řadě zaměřit celý interiér, kde má být konečný produkt umístěn. Nelze se spolehnout pouze na informace a údaje dodané investorem. Zaměření interiéru je nutné provést odpovědným a především kvalifikovaným pracovníkem, který se zaručí o to, aby bylo vše bylo zaměřeno dle požadavků investora a veškeré podklady z tohoto jednání byly předány k vypracování veškeré projektové dokumentace potřebné ke zdárnému zvládnutí zadané zakázky.

45

9.2 Výrobní proces V této fázi projektu se již dostáváme k vlastnímu výrobnímu procesu. Výrobní proces je rozdělen do dvou hlavních fází, a to technické přípravy výroby, kde je nutné zpracovat veškerá dostupná data, která jsou známá z předchozích fází., a vlastní výroby.

9.2.1 Technická příprava výroby Technickou přípravou výroby označujeme souhrn technických, technologických, technicko-organizačních a technicko-ekonomických prací a opatření, které jsou podmínkou dobré technické úrovně výrobků, progresivní organizace výroby, optimálních ekonomických výsledků a řádného včasného zahájení výroby. Jedná se o souhrn vzájemně spojených činností a opatření, jejichž cílem je zpracovat podrobné technické a ekonomické i výrobní podklady pro zavedení nového, upraveného výrobku do opakované výroby.11

Obr. 18 Konfigurace hlavních činností technické přípravy výroby (Trávník, A.: Administrativa provozu, MZLU Brno, 2004) 11

Trávník, A.: Administrativa provozu, MZLU Brno, 2004.

46

Administrativním výstupem je výrobní dokumentace výrobku, která zahrnuje: 1) Výrobní výkresy 2) Technickou podmínku výroby 3) Kusovník 4) Technicko–hospodářskou normu spotřeby materiálu, času a mezd 5) Technologický (pracovní) postup 6) Nářezové plány 7) Soupis sesazenek, přířezů a podle potřeby další podklady

Výrobní dokumentace je podkladem pro: 1) Nákup materiálu 2) Řízení výrobního procesu 3) Řízení skladového hospodářství 4) Plánování a sledování ekonomiky výrobního procesu 5) Zpracování dokumentace práce 6) Cenovou tvorbu výrobku Obr. 12¨ 7) Zajišťování a výrobu nástrojů, přípravků, měřidel a šablon

Obr. 19 Schéma nákladové cenové tvorby nábytku (Trávník, A.: Administrativa provozu, MZLU Brno, 2004) 47

9.2.1.1 Výkresová dokumentace Výkresová dokumentace je nedílnou součástí projektu, jelikož technický výkres je důležitým a jednoznačným podkladem pro správnou výrobu jednotlivých prvků. Ve výkresové dokumentaci je zobrazován daný prvek a jeho konstrukce v takových podrobnostech a grafických vyjádřeních, aby na ni byly obsaženy veškeré údaje, které je zapotřebí znát při vlastní výrobě. Výkresová dokumentace je dále dělena na výkresy sestav, podsestav, dílců a součástek. Pro individuální a malosériovou výrobu je možné druhy výrobních výkresů slučovat do jediného vyobrazení, ve kterém se mohou

podrobnosti

omezit.

Obsáhlost

a

rozsah

výkresové

dokumentace

je přizpůsobována skutečným potřebám ve výrobě. K výrobní dokumentaci je také třeba zhotovit montážní výkresy, na kterých je zobrazována skladba výrobku jako celku, například u výrobku, který je montován až na místě jeho užití, spojení výrobku s jinými konstrukcemi apod. Montážní výkresy jsou používány také jako podrobný návod pro vlastní montáž výrobku, na nichž jsou uváděny požadované rozměry jednotlivých prvků, způsob montáže kování nebo montážní konstrukci dekorace.

9.2.1.2 Technicko-hospodářské normy Technicko-hospodářské normy materiálů uvádí seznam všech používaných materiálů nebo polotovarů. Každá položka je vyjádřena plánovanou spotřebou materiálu v platných jednotkách množství, využití materiálu, cena materiálů podle jednotek i za celou spotřebu. V technicko-hospodářské normě materiálu je také uvedeno číslování materiálů podle jednotné klasifikace.

9.2.2 Vlastní výroba Po vypracování výkresové dokumentace, kusovníků, technicko-hospodářských norem, pracovních a technologických postupů je možné začít s vlastní výrobou. Ta spočívá v opracování jednotlivých materiálů tak, jak je předepsáno v těchto dokumentech. Z takto opracovaných materiálů jsou kompletovány jednotlivé moduly navrhovaného nábytku. Samozřejmostí je sledování požadované kvality a předepsaných technologických postupů v průběhu výroby. Toto vše je zakončeno výstupní kontrolou, zabalením a uskladněním jednotlivých prvků ve skladě hotových výrobků, odkud jsou expedovány k zákazníkovi. 48

9.3 Montáž Montáž a instalace vyrobeného nábytku bývá nedílnou součástí každé realizované zakázky. Tuto fázi provádí dodavatel sám, v případě potřeby stavebních úprav nutných pro realizaci návrhu, zajistí zprostředkovaně jiného subdodavatele těchto úprav. Díky tomu je dodavatel schopen synchronizovat veškeré potřebné činnosti tak, aby plynule navazovaly a nevznikaly zbytečné prostoje, které by mohly nepříjemně ovlivnit průběh realizace. Šetří se tím hlavně zákazníkův velmi drahocenný čas i peníze, a zároveň po celou dobu dodavatel sleduje a ručí za kvalitu práce. Když je nábytek vyroben, dochází k expedování zakázky a její instalaci v místě realizace. V převážné většině případů se používá vlastní přepravy dodavatele a hlavně vlastního zkušeného týmu techniků a montérů, kteří jsou patřičně proškoleni na daný typ montážních prací. To vše umožňuje dbát na bezpečnost přepravovaných výrobků, kvalitu instalace a hlavně rychlost doručení. Když je vše na místě tak se prostřednictvím zkušených montážníků realizuje instalace a montáž všech prvků přesně dle schváleného projektu a časového harmonogramu. Samozřejmostí je úklid a likvidace odpadů vzniklých v průběhu montáže.

9.4 Předávací proces Předání realizované zakázky se všemi potřebnými náležitostmi probíhá vždy až po pečlivé kontrole kvality odvedené práce našimi pracovníky a po zhodnocení a odsouhlasení zákazníkem.

9.4.1 Předávací dokumentace Předávací dokumentace je tvořena předávacím protokolem nebo montážním listem. Zde je uveden přehled dosažených parametrů v porovnání s projektovanými a s komentářem o změnách, odchylkách a jejich příčinách, provedená, případně doporučená nápravná opatření. Prakticky se jedná o soupis vad a nedodělků, které je třeba odstranit v dohodnutém termínu. V případě, že zákazník neshledá na zjevné závady na předmětu dodávky, dochází k podpisu tohoto předávacího protokolu, 49

který slouží jako doklad o úspěšném předání díla je součástí závěrečného vyúčtování (faktury).

9.4.2 Závěrečné vyúčtování a finanční vyrovnání zakázky Projekt není uzavřen, dokud zákazník nezaplatí fakturu. Vymáhání pohledávek většinou není pracovní náplní projektového manažera, ale oddělení splatných pohledávek. Schopnost manažera projektu však spočívá v tom, aby takovéhoto problémového zákazníka přesvědčil o uhrazení dlužné částky v co nejkratší době. Pro případnou další spolupráci je důležité, aby historie platebních transakcí zákazníka byla v pořádku, jelikož to může mít značný vliv na ochotu dále spolupracovat. V takovéto situaci není v zájmu manažera projektu, aby docházelo k uplatňování smluvních sankcí vůči zákazníkovi, ale o vzájemnou dohodu mezi oběma stranami, která by předcházela nelichotivému soudnímu vymáhání.

9.4.3 Servis Za standardní věc každé zakázky je považován záruční i pozáruční servis. Již ve smlouvě o dílo je definován a garantován. Případné vady a následné opravy dodávaného nábytku popřípadě nově vznesené požadavky na interiér bývají řešeny a zpracovávány velmi rychle. Následná montáž takto opravených výrobků je volena tak, aby co nejvíce vyhovovala požadavkům zákazníka a nedocházelo k omezování standardního provozu daného interiéru Zákaznický

servis

dále

spočívá

v pravidelných

kontrolách

jednotlivých

dodávaných prvků zakázky s možností nabídky dovybavení dalšího sortimentu. Takto realizovaný interiér zvyšuje svým záručním servisem svoji hodnotu a zároveň i spolehlivost.

9.5 Vyhodnocení projektu Závěrečným vyhodnocením průběhu projektu od zadání až po předání uživateli zaznamenáváme jakési poučení pro budoucnost, z kterého může těžit jak zákazník tak, tak hlavně dodavatelská firma. Jde o cenné informace umožňující učit se ze získaných

50

zkušeností, vyvarovat se u příštích projektů zbytečných hyb a uvědomit si, co by se dalo dělat efektivněji a rychleji. Jelikož průběh zakázky bývá obvykle časově i organizačně náročný, je nutné vést veškeré důležité záznamy a postupy v písemné formě. A to především z důvodu kontroly plnění všech úkolů se zakázkou spojených, ale i z hlediska následné kontroly a závěrečného hodnocení. Jelikož je ve většině případů obtížné být objektivní, je možné, aby závěrečné vyhodnocení projektu vypracoval někdo nezávislý, nebo osoba, která se na daném projektu příliš nepodílela. Tato zvolená osoba by měla vést pohovor s každým klíčovým účastníkem projektu a na základě takto zjištěných skutečností sepsat závěrečnou zprávu. Tato zpráva má za úkol pomoci dané firmě a předcházet tak zbytečným chybám v budoucnu a ukázat, jakým způsobem by mělo dojít k upravení pracovních postupů, aby docházelo k efektivnějšímu a rychlejšímu realizování projektu.

51

10. Vlastní řešení 10.1. Stávající stav Prostor prodejny se nachází v přízemí budovy. Jeho délka je 23 metrů a šířka 4 až 5 metrů. Tento prodejní prostor je velmi členitý, což je dáno hlavně různými tloušťkami zdí, pilíři, okenními otvory a stropy, které jsou z části rovné a z části klenuté. Ke vstupu do tohoto prostoru slouží dva samostatné vchody. Vstup, jenž je situován v zadní části interiéru slouží pouze jako vstup, přední jako vstup i východ z knihkupectví, jelikož je situován před prodejním pultem a může být dobře kontrolován.

10.2. Návrh dispozičního uspořádání Cílem bylo vybudovat funkční, stylově čistý a barevně neutrální interiér, který by nekonkuroval barevnosti knih. Jedná se o kombinaci převážně šedého povrchu mobiliáře, pouze v dolní a horní části regálů je doplněno kontrastní pastelově zelenou barvou. Zelená barva je volena na osvětlovacích rampách s konzolkami, sokl a čela zásuvek. Ostatní je v barvě světle šedé, jen nákližky z dubového masivu jsou v přírodní barvě. Požadavek investora je co největší kapacita vystavených knih. Proto je zapotřebí, aby byly v maximální míře navrženy jednostranné regály podél zdí v kombinaci s prostorovými regály. Rozměry jednotlivých regálů budou konstruovány tak, aby mohl být naplněn požadavek investora. Zároveň však musí být zabezpečena správná ergonomie jednotlivých prvků což, bude zaručovat pohodlný nákup. Jednotlivé regály jsou v dolní části doplněné zásuvkami pro zásobu knih, protože skladovací prostory jsou minimální. Zadní část prodejního prostoru bude sloužit pouze k vystavování a ukládání knih. V této části interiéru je šířka místnosti největší a nebrání příliš přehlednosti prodejního prostoru od prodejního pultu. K tomuto účelu je tato část osazena třemi kusy předokenních stojanů, osmi kusy jednostranných regálů a čtyřmi kusy prostorových regálů různých délek. Střední část prodejny je koncipována jako nižší právě pro přehlednost prostoru. Střední část má částečně charakter společenský, proto je zde možnost autogramiád, vernisáží, setkávání s autory a v neposlední řadě pro posezení a prohlížení knih 52

s možností občerstvení. Tato část prodejního prostoru je vybavena čtenářským stolkem ve tvaru šestiúhelníku s šesti kusy dřevěných židlí, dvěma kusy výstavních stojanů ve tvaru pyramidy, jednostranným regálem, nápojovým automatem na kávu, lednicí a skříňkou na nádobí ke kávovaru. Přední část prodejny slouží částečně k vystavování knih a částečně jako prodejní prostor. K vystavování knih a dalšího nabízeného zboží jsou zde tři kusy jednostranných regálů, prostorový regál, tři kusy předokenních stojanů, dvě prosklené vitríny a stolek pro prezentaci novinek DVD, VIDEO, CD. Tento prostor je ještě doplněn prodejním pultem a zápultím.

Obr. 20 Půdorys knihkupectví s navrhovaným řešením Soupis jednotlivých prvků zakázky Pol.

1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23

Druh

Prostorový regál Prostorový regál Jednostranný regál Jednostranný regál Jednostranný regál Jednostranný regál Jednostranný regál Jednostranný regál Jednostranný regál Jednostranný regál Předokenní stojan Pyramida Stůl šestistranný Prostorový regál DVD, VIDEO, CD - prezentace novinek Prosklená vitrína Prodejní pult Zápultí Skříňka Židle dřevěná Interiérové dveře Výmalba stěn a stropů Podlaha - keramická dlažba

Rozměr šířka výška

2200 1800 1400 1200 600 2000 3300 1800 4200

Množství

2322 2322 2322 2322 2322 2322 2322 2322 2322 2322 1500 1200 1200 1470

2 2 3 2 1 1 2 1 1 1 3 2 1 1

ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks ks

1100 1200

1

ks

900 1200 1200 1200

900 2100

2 ks 1 ks 1 ks 600 800 1 ks 7 ks 800 1970 4 ks 390 m2 120 m2

53

Obr. 21 Návrh vybavení interiéru nábytkem – boční pohled od prodejního pultu

Obr. 22 Návrh vybavení interiéru nábytkem – přímý pohled od prodejního pultu 54

Obr. 23 Návrh vybavení interiéru nábytkem – pohled na střední část prodejny

Obr. 24 Návrh vybavení interiéru nábytkem – střední část prodejny, společenský prostor 55

Obr. 25 Návrh vybavení interiéru nábytkem – prostor pro prezentaci CD, DVD a VIDEO novinek

Obr. 26 Návrh vybavení interiéru nábytkem – výstavní pult Pyramida 56

Obr. 27 Návrh vybavení interiéru nábytkem – výstavní pult Pyramida

Obr. 28 Návrh vybavení interiéru nábytkem – zadní část 57

Obr 29 Návrh vybavení interiéru nábytkem – zadní část

Obr. 30 Návrh vybavení interiéru nábytkem – pohled ze zadní části 58

Obr. 31 Návrh vybavení interiéru nábytkem – zadní část

Obr. 32 Návrh vybavení interiéru nábytkem – zadní část 59

10.3. Popis jednotlivých prvků K výrobě jednotlivých zařizovacích prvků je použito laminované dřevotřískové desky v kombinaci barev světle šedé soft, povrch PE, dekor 112 a barvy pastelově zelené, povrch PE, dekor 154 od výrobce KRONOSPAN Jihlava. K výrobě korpusů je použita deska tloušťky 18 mm, k výrobě den zásuvek a zad je požita deska tloušťky 10 mm. Výškově přestavitelné police, které jsou požity k vystavování knižních titulů, jsou vyrobeny z dvou kusů laminované dřevotřískové desky, což tvoří celkovou tloušťku police 36 mm. Tato konstrukce je zvolena kvůli značné hmotnosti vystavovaných knih, jenž má zamezit průhybu jednotlivých polic. Pohledové hrany jsou opatřeny profilovaným nákližkem z masivního dubu v přírodní barvě, ostatní hrany jsou opatřeny ABS hranou tloušťky 0,5 mm v barvě odpovídající použitému dekoru. Konstrukční spoje jsou řešeny pomocí dřevěných kolíků ø 8 x 40 mm, záda jsou osazeny v polodrážce a uchyceny pomocí vrutů ø 3,5 x 35 mm se zápustnou hlavou.

10.3.1. Prostorový a jednostranný regál

Tyto regály jsou určeny k přehlednému vystavování nabízených knižních titulů a zároveň nabízí úložný prostor ke skladování knih. Jsou vhodné pro široký sortiment zboží, zejména pro knihy různých formátů, mapy, průvodce, katalogy a další. Výška těchto regálů je 2322 mm, hloubka a šířka je dána dle umístění jednotlivých regálů tak, aby bylo využito co nejvíce místa k vystavování knižních titulů. Tyto regály jsou sestaveny ze tří částí. Ve spodní části se nachází úložný prostor, který je tvořený jednotlivými zásuvkami, které jsou osazeny rolničkovým výsuvem FR 602 od firmy HETTICH. Jednotlivé zásuvky jsou uzamykatelné pomocí zásuvkového cylindrického zámku Prestige 2000 od firmy HETTICH s universálním klíčem. Střední část regálů tvoří čtyři kusy výškově přestavitelných polic, jenž umožňují vystavit knihy různých velikostí. Horní část regálů je tvořena osvětlovací hlavou, ve které jsou zabudována bodová světla typ SIDE, IRR 1641 N. Tato světla nám umožňují docílit takového osvětlení, aby vystavované knižní tituly působily příjemným dojmem.

60

10.3.2. Prostorový regál nízký Tento regál je určen k přehlednému vystavování nabízených knižních titulů, jeho rozměry jsou 1200 x 1470 x 700 mm. Regál je opatřen třemi kusy pevných polic, které jsou osazeny pod různými úhly tak, aby jednotlivé knihy mohly být vystaveny titulní stranou k zákazníkovi. Tento regál je ještě doplněn čtyřmi kusy zářivkových svítidel typu LUMINEX o délce 1000 mm, které jsou osazeny ve spodní a horní části regálu.

10.3.3. Předokenní stojan Tento stojan má rozměry 900 x 1500 x 700 mm a je tvořen ze dvou částí. Spodní část tvoří dvoudveřová skříňka k uskladnění zásob nabízených knih. Na skříňku navazuje vrchní díl stojanu, jenž tvoří laminované dřevotřískové desky tloušťky 18 mm ve tvaru „A„ a jsou osazeny masivními dubovými lištami. Tyto lišty slouží k vystavování knih titulní stranou k zákazníkovi. Konstrukce stojanu umožňuje vystavování knižních titulů jak ve výloze prodejny, tak i směrem do interiéru.

10.3.4. Výstavní pult Pyramida Tento výstavní pult má rozměry 1200 x 1200 x 1330 mm a je řešen ve tvaru pyramidy. Tvar pyramidy umožňuje přehledné vystavování knih různých rozměrů v prostoru, a zákazník tak má snadný přístup k vystavovaným titulům.

10.3.5. Stůl šestistranný Šestistranný stůl se židlemi je určen pro pohodlné prohlížení knih s případnou možností občerstvení. Rozměry stolu jsou 1200 x 1200 x 1000 mm. Šestistranný stůl tvoří také nástavec o rozměrech 500 x 500 mm, který slouží jako odkládací plocha.

10.3.6. Stolek pro prezentaci DVD, CD a VIDEO novinek Stolek pro prezentaci DVD, CD a VIDEO novinek se skládá ze dvou částí. První část tvoří šest kusů uzamykatelných zásuvek, které slouží k uskladnění nabízených hudebních a filmových nosičů. Druhou část tvoří stolek na počítač a ostatní elektroniku potřebnou k přehrávání těchto médií. Na obou bocích stolku jsou prosklené vitrínky sloužící k vystavování a prezentování novinek. Rozměry uvedeného stolku jsou 1300 x 1200 x 1100 mm.

61

10.3.7. Prosklená vitrína Tato vitrína je učena k vystavování velmi drahých exklusivních titulů, jako jsou například encyklopedie, kroniky, atlasy a podobně. Rozměry vitríny jsou 900 x 2100 x 320 mm. Korpus vitríny je vyroben z laminované dřevotřískové desky tloušťky 18 mm, jehož součástí jsou čtyři kusy výškově přestavitelných polic. Rám dveří je vyroben z masivního dubového dřeva přírodní barvy, výplň dveří tvoří čiré sklo tloušťky 4 mm. Aby bylo zamezeno špatné manipulaci vedoucí k poškození, nebo případné krádeži vystavených titulů, jsou dveře vitríny uzamykatelné. Zákazníkovi jsou tyto tituly předloženy na požádání.

10.3.8. Skříňka nízká Tato skříňka slouží jako zázemí pro občerstvení včetně elektrických spotřebičů jako jsou kávovar a varná konvice. Skříňka je navržena jako dvoudveřová s jednou zásuvkou. Rozměry skříňky jsou 600 x 600 x 800 mm.

10.3.9. Prodejní pult a zápultí Prodejní pult o rozměrech 3200 x 600 x 800 mm je tvořen dvěma uzamykatelnými skříňkami a čtrnácti uzamykatelnými zásuvkami. Střední část horní desky pultu je prosklená bezpečnostním sklem tloušťky 6 mm, a umožňuje tak vystavovat některé drobnější předměty. Rozměry horní desky pultu jsou navrženy tak, aby umožnily dostatečný prostor pro pohodlnou obsluhu ze strany prodávajícího, tak pro kupujícího. Prostor za prodejním pultem je dále tvořen dvěma regály pro vystavování knih, např. knižních novinek nebo knih vyšší cenové kategorie. Spodní část regálů je tvořena uzamykatelnými zásuvkami. Rozměry jednoho regálu jsou 1700 x 2050 x 500 mm.

62

10.4. Cenová nabídka V této cenové nabídce jsou uvedeny jednotlivé položky, které bude obsahovat daný projekt. Jsou zde uvedeny názvy jednotlivých položek, počet měrných jednotek, cena za měrnou jednotku bez DPH, celková cena položky bez DPH, celková cena dodávaných položek včetně dopravy a montáže bez DPH, vyčíslení DPH a celková prodejní cena včetně DPH. Tato cenová nabídka je předložena zákazníkovi k odsouhlasení. (viz Přílohy – cenová nabídka). Po odsouhlasení cenové nabídky následuje sepsání smlouvy o dílo, jejíž nedílnou součástí je právě tato cenová nabídka.

10.5. Výkresová a technická dokumentace Výkresová a technická dokumentace je vytvářena proto, aby jednotlivé prvky byly vyrobeny podle přání zákazníka v požadovaných rozměrech a kvalitě. Při realizaci zakázky je potřeba k jednotlivým prvkům nábytku vytvořit výkresovou dokumentaci, technicko-hospodářské normy materiálu a kusovníky, aby bylo zřejmé, co a jak se má vyrábět. Pro potřeby této diplomové práce je tato dokumentace zpracována pro jeden zvolený prvek, konkrétně se jedná o jednostranný regál (viz Přílohy – výkresy, kusovník a technicko-hospodářská norma materiálu).

10.6. Rozpad jednotlivých činností - WBS Rozpadem jednotlivých činností zajistíme to, aby všechny požadované operace byly popsány a logicky propojeny. Pro tuto činnost je vhodné sestavit tabulku, ve které jsou jednotlivé operace pojmenovány popsána jejich závislost na dalších operacích. Dále pak je zde uvedena předpokládaná doba trvání včetně časových rezerv a předpokládaná spotřeba lidských zdrojů (viz. Přílohy – Rozpad jednotlivých činností).

10.7. Harmonogram projektu Harmonogram projektu slouží ke kalendářnímu plánování a k evidenci plnění jednotlivých operací. Jsou zde uvedeny jednotlivé pracovní činnosti a operace, které je potřeba v průběhu projektu vykonat. K jednotlivým operacím je přiřazena předpokládaná spotřeba času včetně časových rezerv. Tento harmonogram je doplněn o histogram lidských zdrojů, z kterého je patrné, s jakým počtem lidí je nutné v průběhu projektu počítat. 63

Červená linie udává počet lidí zaměstnaných v daném provozu, který řeší zadaný projekt. Pokud by potřeba lidských zdrojů překračovala tuto hranici, bylo by nutné potřebný počet lidí zajistit z jiných zdrojů, například najmutím brigádníků. V opačném případě je nutné zajistit nevyužitým lidem práci na jiném projektu (viz Přílohy – Harmonogram projektu s histogramem lidských zdrojů).

10.8. Financování projektu – cash flow Financování projektu je velmi důležité. Proto je potřeba, aby byl před začátkem projektu vypracován rozpočet financí například pomocí grafu (viz Obr 33 Financování projektu). Z takto sestaveného grafu vyplívá, zda budeme mít v průběhu projektu dostatečné množství finančních prostředků či nikoliv. Pokud bychom se dostávali do záporných hodnot, bylo by nutné vzniklou situaci řešit následujícími způsoby. Získat peníze z jiných zdrojů například půjčka od banky, dohodnout delší splatnosti faktur se subdodavateli, nebo se zákazníkem domluvit úhrady zálohových faktur v takové výši, aby nám tyto zdroje dostatečně pokryly naše výdaje.

Cash - flow 350 000 Kč 300 000 Kč 250 000 Kč 200 000 Kč 150 000 Kč 100 000 Kč

- Kč -50 000 Kč -100 000 Kč

1. týden Středa Pátek 2. týden Zaplacení zálohy 300 000 Kč Pátek Platba za materiál 270 000 Kč Středa Pátek 4. týden Středa Zaplacení zálohy 200 000 Kč Pátek 5. týden Platba za zboží a služby 168 742 Kč Středa Výplata mezd a ostatních… 6. týden Středa Zaplacení závěrečné fa. 214 750 Kč Konečný zůstatek 178 687 Kč

50 000 Kč

Obr. 33 Financování projektu

64

11. Závěr

V mé diplomové práci jsem se zabýval procesy realizace zakázky při vybavování konkrétního interiéru knihkupectví. Při řešení návrhu jsem vycházel z daných parametrů prostoru, zadaných požadavků investora a teoretických znalostí z oblasti obchodování, veřejného interiéru a jeho vybavování, ekonomiky, ergonomie a především projektového managementu. Výsledkem mé diplomové práce je návrh vybavení interiéru knihkupectví sestávající se z několika typů knižních regálů doplněných o úložný prostor, výstavní plochy, prodejního pultu včetně vybavení zápultí a v neposlední řadě zázemí pro návštěvníky s možností občerstvení. Návrh je doplněn o 3D vizualizaci celého prodejního prostoru a jednotlivé procesy při realizaci zakázky. Jednotlivé procesy zakázky jsou popsány v takovém pořadí, jak by měly v průběhu procesu logicky navazovat, aby došlo ke zdárné a efektivní realizaci. Jednotlivé prvky jsou navrženy z laminované dřevotřískové desky v kombinaci s masivními dubovými nákližky. Tento materiál byl zvolen především z důvodu jeho cenové dostupnosti. V případě, že by výrobním materiálem byla dýhovaná dřevotřísková deska, popřípadě masív, výsledná cena by oproti mému návrhu značně vzrostla, což by nebylo v souladu s požadavkem zákazníka na nízkou cenu. Při výběru kování nebyla hlavním kritériem cena, ale naopak vysoká kvalita. Přílohy mé práce tvoří konstrukční výkres vybraného prvku z popisované zakázky včetně kusovníku a technicko-hospodářské normy materiálu, cenová nabídka, harmonogram prací, rozpad pracovních činností a přehled financování projektu. Práce na tomto projektu a nově nabytých zkušeností a poznatků z realizace konkrétního interiéru a jeho vybavení jsou pro mě velice přínosné a využitelné pro moji další praxi. Především realizace zakázky v jejím komplexním pojetí, zahrnující na sebe navazující procesy, je z hlediska využitelnosti v praxi pro mě nejcennějším výstupem.

65

12. Summary In this diploma work I have been concerned with the creation of the own design of the solution of bookshop and its equipment in all processes realization of order. At solution proposal I'm issued from given to parameters room, engaged needs investor and theoretic knowledge from areas trade, public interior and his equipment, economies, ergonomics and above all project management. The result my diploma work is proposal of equipment for bookshop consisting of several types bookshelf´s complemented with storage, showplace, selling counter including equipment for sellers and last but not least place for customers with possibility of refreshment. The proposal is supplemented by 3D visualization of all selling space and individual processes at order's realization. Individual order's processes are described in such order how they should have been applied during the process in the logically connect, to get to successful and effective realization. Individual elements are designed from laminate particle board in combination with massive. This material was elected on the ground of his availability from view of price. In the case the production material would be veneered chipboard, eventually massif, resulting price would be compared to my proposal greatly grown. It would not be conformable with request consumer on low price. The major criterion was not price by selection fittings but on the contrary high quality. To my diploma work is connected constructional drawing of choice element including piece list and techno-economic specification material, price offer, work schedule and summary of financing project. The work on this project, new experience gained and piece of knowledge from realization concrete interior and his equipment are for me very beneficial and available for my next practice. Above all order's realization in its complex conception, comprehensive upon yourself coherent transport systems processes is for me the most valuable output in light of availability in my next practice.

66

13. Seznam použité literatury 1. Bednář, P.: Interiér, ČVUT, Praha 1993 2. Bradáč, L. a kol.: Československé knihovnictví, Praha 1925 3. Brunecký, P., Švancara, F.: Interiér – člověk a nábytek, 1. vydání Brno: MZLU, 1995 4. Trávník, A: Administrativa provozu, MZLU Brno, 2004 5. Brunecký, P.: Dějiny a bydlení, MZLU Brno, 2003 6. Dlabal, S.: Nábytek, člověk, bydlení, Praha 1971 7. Gilbertová, S., Matoušek, Ol: Ergonomie, Optimalizace lidské činnosti, 1. vydání Praha: Grada Publishing a.s., 2002 8. Halabala, J.: Výroba nábytku, tvorba a konstrukce, Nakladatelství technické literatury, Praha 1975 9. Maňák, Řezníčková - Materiály a technické zařízení současného interiéru, ERA Group 10. Němec, V.: Projektový management, Nakladatelství Grada Publishing, Praha 2002 11. Neufert, E. Navrhování staveb. Příručka pro stavební odborníky, stavebníky, vyučující i studenty. 2. vydání Praha: Consultinvest, 2000 12. Rosenau, M. Řízení projektů, Computer press 2007, 3. vydání 13. Petelen, I. Interiér, 1. vydání Zvolen, Slovenská technická univerzita v Bratislavě 2004 14. Nutsch, W. Konstrukce nábytku. Nábytek a zabudované skříně. 1. vydání Praha: Grada Publishing, 2003 15. Pavlát, L.: Tajemství knihy, 2. vydání Albatros, 1988 16. Pistorius, V.: Jak se dělá kniha, 1. vydání, Nakladatelství Paseka, Praha 2003 17. Hála, B. Veřejný interiér, Učební texty do ateliéru interiéru, 2007, dosud nepublikováno 18. Tichý, V.: Bakalářská práce, MZLU Brno, 2006 19. Brádle M.: Diplomová práce, MZLU Brno, 2005 20. Marinič, P.: Projektový management a ekonomická efektivnost, VŠEM, Praha 2007

67

14. Přílohy Cenová nabídka Rozpad jednotlivých činností Harmonogram projektu s histogramem lidských zdrojů Výkresová dokumentace • Výkres č. 1

Jednostranný regál

Celkový pohled

M 1:10

• Výkres č. 2

Jednostranný regál

Řez A - A

M 1:1

• Výkres č. 3

Jednostranný regál

Řez A - A

M 1:1

• Výkres č. 4

Jednostranný regál

Řez B - B

M 1:1

• Výkres č. 5

Jednostranný regál

Řez C - C

M 1:1

Kusovník Technicko-hospodářská norma materiálu

68