Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně. Interaktivní křeslo Diplomová práce Bc. Jan Dědič

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku designu a bydlení

Interaktivní křeslo Diplomová práce

2007

Bc. Jan Dědič

1

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma interaktivní křeslo zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.

V Brně, dne:.........................................

2

Chtěl bych touto cestou poděkovat všem, kteří mi svými připomínkami a radami pomohli při psaní této diplomové práce. Hlavní poděkování patří prof. Ing. Štefanovi Schneiderovi, Phd., vedoucímu mojí diplomové práce a oponentovi Ing. Vlastimilu Packovi. Jejich pomoci a vedení při psaní a realizaci diplomové práce si velice vážím.

3

Obsah 1. Úvod

6

2. Abstrakt

8

3. Cíl práce

9

4. Metodika práce

10

4.1 11 kritérií pro hodnotný design

10

4.2 Historie zadavatele diplomové práce, škoda Auto a.s.

11

4.2.1 Postupné zachycení vývoje firmy Škoda Auto a.s.

12

4.3 Historie vývoje kanceláří ve Škodě Auto a.s.

15

4.4 Novodobé typy kanceláří

19

4.4.1 Klub

19

4.4.2 Příležitostná pracoviště

20

4.4.3 Denní místnost

22

4.4.4 Konferenční místnost

24

4.4.5 Individuální otevřená kancelář

26

4.4.6 Styk se zákazníky (Call centrum)

28

4.5 Mobilní nábytek act ve Škodě Auto a.s.

29

5. Barvy v interiéru kanceláří

30

6. Charakteristika sedacího nábytku

33

6.1 Základní části sedacího nábytku

34

7. Analýza součastného stavu sedacího nábytku s rozšířenou funkcí

36

8. Vlastní návrh

46

8.1 Přehled vývoje tvarového řešení

46

8.2 Konečný návrh

54 4

9. Konstrukční řešení

64

9.1 Základní rozměry interaktivního křesla

64

9.2 Konstrukční řešení jednotlivých částí

65

interaktivního křesla 9.3 Představení firmy Wiesner hager

82

10. Diskuse

86

11. Závěr

87

12. Summary

89

13. Použitá literatura

100

14. Přílohy 14.1 Výkresová dokumentace pro výrobu prototypu

5

1

Úvod

Dnešní doba a společnost se dá velmi snadno charakterizovat. Je to doba spěchu, neustálého hledání času, který by se dal lépe využít, například k získávání nových informací z internetu, odborné literatury apod.. Lidé jsou stále více ovlivňováni technickými vymoženostmi moderní doby a snaží se jim vyrovnat. Chtějí být rychlejší, výkonnější, získat co nejvíce vědomostí. Velice často si lidé uvědomují, že je jejich čas drahý. Platí pravidlo, že čas jsou peníze. Průměrný pracovník tráví až jednu třetinu života v práci. Myslím si, že toto číslo ještě není konečné. Bude se pravděpodobně ještě navyšovat. Můžeme pozorovat, že hranice mezi prací a volným časem se stává stále pružnější a někdy se úplně stírá. Moderní doba nám umožňuje, že si můžeme práci nosit i domů. Nová komunikační technika spolu s internetem umožňuje, aby jednotliví pracovníci zůstali i při práci doma v kontaktu s firmou. Stále více se setkáváme s lidmi, kteří jsou prací doslova posedlí. Nemohou na práci přestat myslet a přemýšlejí o ní i při cestě domů, doma u večeře apod.. Chtějí být ve své profesi nejlepší. Často se sám sebe ptám, co jim to přináší, proč to dělají? Snažil jsem se je pochopit a vcítit se do jejich myšlení. Vede je k tomu asi potřeba být lepší než ostatní. Lepší než kolega v práci. Konkurence na trhu práce je veliká a jakákoli chyba, či klopýtnutí může mít nedozírné následky. Takoví pracovníci mají dokonce už i svoje pojmenování, říká se jim workoholici. Pro takové lidi je den moc krátký, nemluvě o osmihodinové pracovní době. Většinou se jedná o výše postavené pracovníky a podnikatele. Poznání způsobu života těchto lidí mě vedlo k myšlence, zdali by se dalo navrhnou křesílko, které by splňovalo požadavky nejen klasických pracovníků. Ale také nejnáročnější požadavky lidí, pro něž je práce životním stylem. Když jsem se začal tímto problémem hlouběji zabývat přišel jsem na příklad ve kterém by se moje křesílko mohlo uplatnit. To jsem ještě zdaleka nevěděl, že možnosti jeho uplatnění se nacházejí i v jiných odděleních. Nyní ten případ rámcově nastíním. Úspěšný podnikatel přijde do podniku na předem domluvenou schůzku. Dojede ovšem o půl hodiny dříve. Musí počkat, než se mu bude moci někdo ze zaměstnanců věnovat. A právě ta půlhodina, kterou by nečinně čekal, by se mu jevila jako promarněný čas. Mohl ho vyplnit nějakou činností, která by vedla k užitku. Například se připravit na schůzku, zformulovat věty, na svém osobním počítači

6

upravit prezentaci atd.. Naproti tomu jsou pracovníci , kteří si v takové chvíli raději oddechnou. Koupí si v nápojovém automatu kávu, posadí se a přečtou si třeba noviny. Tato druhá skupina lidí je naštěstí stále v převaze. Ale postupem času se bude stávat, že se rozdíly mezi první a druhou skupinou pracovníků, začnou vyrovnávat. Zejména díky trendu zkracujících se vzdáleností. S větším využíváním moderních a rychlejších dopravních prostředků. Většímu obchodování mezi zahraničními státy, otevřením hranic v EU. Bude se zvyšovat počet zahraničních stáží a cesta na ně může být vhodně vyplněna prací. Pracovník je vlastně díky internetu a osobnímu počítači jakoby neustále přítomen v práci. Pracuje tedy v letadle, při cestě z letiště na hotel atd.. Nyní jsem nastínil i směr kterým se bude ubírat moje diplomová práce. Chci se pokusit nalézt řešení pro dvě protichůdné skupiny pracovníků. Tedy pro ty, kteří chtějí i při sedění pracovat. A pro ty, kteří dávají přednost krátkodobé relaxaci, povídáním si s kolegou, či četbě novin a popíjením kávy. Do jaké míry se mi to povedlo, posuďte sami...

7

2

Abstrakt

Návrh interaktivního křesla určeného k sezení a k příležitostné práci s notebookem je vypracován na podkladě souhrnu informací o dané problematice. Křeslo bylo navrženo do kancelářských prostor dle zadání firmy Škoda Auto a.s. V návrhu jsou zohledněny funkční, estetické, ergonomické, ekonomické a technické parametry. Na základě vyhodnocení analýzy je vytvořen sedací nábytek umožňující variabilitu použitých materiálů a skladby křesel Klíčová slova: kancelář, variabilita, pracovní plocha, interaktivní křeslo

2

Abstract

Propose the interactive office arm-chair specify for seating and for casual work with notebook is work up basis informations about of this problems. The interactive office arm-chair was proposes in to the office rooms, according to requirement firm Škoda Auto a.s.. In propose are looking for functional, aesthetic, ergonomic, economic and technicial parameters. On the basic of evaluation analyses was create sitting furnicure enabled to realise variability used stuffs and compositions the interactive office arm-chair. Pivotal words: office, variability, working surfaces, interactive armchair

8

3

Cíl práce

Diplomová práce je zpracovávána pro firmu Škoda Auto Mladá Boleslav. Při konzultaci s mým oponentem, panem Packem, jsem se domluvili na tématu diplomové práce. Jeho zadání bylo následující. Vymyslet křeslo do kancelářských prostor, které by nesloužilo jen ke krátkodobému sezení, ale bylo by určeno i pro příležitostnou práci s notebookem. Většina zákazníků, kteří navštěvují firmu Škoda Auto jsou podnikatelé, nebo obchodní zástupci různých firem. Většinou si s sebou nosí i osobní počítač (notebook). Pokud se stane, že z jakéhokoli důvodu musejí různě dlouhou dobu čekat na jednání, otevřou notebook. Na něm potom pracují, nebo si například prohlížejí internet. Ve většině firem sedí zákazníci na židličkách a notebook mají opřen o kolena, nebo v lepším případě položen na konferenčním stolku. Sezení není v takovém případě ideální. Cílem mojí diplomové práce je vytvořit křeslo, které do sebe skloubí dva požadavky. Prvním požadavkem je vytvoření křesílka na příležitostné sezení a krátkodobému odpočinku. Druhým požadavkem je vytvoření křesílka s různě velkou pracovní plochou. Ta by měla být uzpůsobena pro příležitostnou práci s notebookem. Při cestě k vlastnímu návrhu jsem použil 11 kritérií pro hodnotný design [prof. Dr. H. c. Wolfgang Haipl].

9

4

Metodika

4.1

11 kritérií pro hodnotný design [prof. Dr. H. c. Wolfgang Haipl].1

1.

Cílová skupina (Pro koho navrhujeme?)

2.

Funkce (Co požadujeme od nábytku?)

3.

Prostředí (Do jakého prostředí nábytek navrhujeme?)

4.

Ergonomie (Člověk je měřítkem všech věcí.)

5.

Bezpečnost (Praktická a vizuální důvěryhodnost.)

6.

Materiálová adekvátnost (Každý materiál má svoje vlastnosti.)

7.

Technologie (Soulad mezi návrhem a výrobou.)

8.

Cena (Návrh a cena si nesmí protiřečit.)

9.

Ekologie (Naše životní prostředí si vyžaduje harmonii mezi návrhem, výrobou a využitím zařízení.)

10.

Údržba (Údržba produktu nesmí být zátěží.)

11.

Výrobní doba a životnost (Délka výroby je měřítkem pro používání a životnost.)

1

[19]

SCHNEIDER, Š. Materiály z výuky. 2005.

10

4.2

Historie zadavatele diplomové práce, Škody Auto a.s.

Mladá Boleslav je velice významným průmyslovým centrem dolního Pojizeří. Ve více než tisícileté historii tohoto města se střídala období vzestupu i úpadku. Mezi zajímavé letopočty patří konec 15. století až počátek 17. století. V tomto období byla mladá Boleslav významným centrem Jednoty bratrské. To mělo příznivý vliv na dobrou úroveň společenského života, rozvoj školství a architektury. Rozhodující význam má v historii Mladé Boleslavi století 19.. V tomto století došlo k výstavbě železnice, silnice a zejména k výstavbě továrny Laurin & Klement. Více než stoletá historie mladoboleslavské automobilky je spjata s dějinami nejen československého, českého, ale i světového automobilismu.

Václav Laurin (27.9.1865 – 4.12.1930) Václav Laurin se narodil dne 27.9.1865 v Přepeřích. Vyučil se zámečníkem a po vyučení se stává spolumajitelem zámečnické dílny Kraus a Laurin v Turnově. V této době již přemýšlí o založení firmy, která by se zabývala výrobou a opravou bicyklů. Úvahy Václava Laurina se stanou skutečností, když se setkává s mladoboleslavským knihkupcem a vášnivým cyklistou Václavem Klementem. Společně si v roce 1895 pronajmou v Mladé Boleslavi, na místě zvaném „U sedmi zlodějů“, dílnu, kde pak pod jménem Laurin & Klement opravují a vyrábějí bicykly, které pojmenovali Slavia. Václav Laurin umírá 4.12.1930 v Mladé Boleslavi.

Václav Klement (16.10.1868 – 13.8.1938) Narodil se 16.10.1868 ve Velvarech. Brzy po narození mu umírá matka a je tedy vychováván macechou. Ta mu nedovoluje studia. Od čtrnácti let již Václav Klement pracuje. Pracoval jako učeň v knihkupectví ve Slaném, kde při zaměstnání navštěvuje měšťanskou školu, kterou i úspěšně dokončí. Po vyučení se knihkupcem chvíli pracuje v Praze a potom odchází do Mladé Boleslavi, kde získává místo u knihkupce Novotného. Smrt Novotného mu umožnila odkoupit jeho knihkupectví. Bohužel se mu nedaří v podnikání a je nucen knihkupectví prodat, aby zaplatil svoje dluhy. V roce 1985 začíná nová etapa v životě Václava Klementa. Setkává se totiž s Václavem Laurinem a spolu zakládají již zmíněnou firmu. Václav Klement umírá 13.8.1938.

11

4.2.1 Postupné zachycení vývoje Škody Mladá Boleslav2

Traduje se, že někdy v létě roku 1894 se porouchalo mladoboleslavskému knihkupci Václavu Klementovi jeho bicykl. Poslal tedy česky psanou reklamaci do sídla německé firmy, která kolo vyrobila. Za několik dní se mu dopis vrátil s německy napsanou odpovědí, že chce-li dostat odpověď na reklamaci, musí ji napsat ve srozumitelném jazyce. Klement jim již neodpověděl. V hlavě se mu začala rodit myšlenka otevřít si opravnu bicyklů. Mechanik Václav Laurin , který chtěl vyrábět a opravovat bicykly v Mladé Boleslavi se dozvěděl, že zkušený obchodník , Václav Klement, chce zkusit podnikat ve stejném oboru. Oba pánové se brzo sešli a jejich schůzkou byl ujednán vznik firmy Laurin & Klement. Jak již bylo napsáno, v roce 1895 začali v místě zvaném „U sedmi zlodějů“, v dílničce o 120 m2 opravovat a vyrábět bicykly. Podnikání jim šlo výborně a tak v roce 1898 dílnu opouštějí a na pozemku kousek za Mladou Boleslaví staví novou továrnu. V ní pak zahajují vývoj a výrobu motocyklů. Ve stejném roce si Klement z Paříže přivezl malou motocykletu Werner. Po pečlivém prostudování se ji snažili oba nadšenci překonstruovat. Pochopili, že musí kolem motoru postavit rám a ne motor vtěsnat do rámu. Nahradili a vylepšili ještě další věci, a mohl tak vzniknout 1. český motocykl. Další výroba bude zachycena jen letopočty a vyráběnými modely automobilů. Historie vyráběných modelů: (1895 – Slavia – bicykl) 1905 – L&K A („Voiturette“) 1906 – L&K B, C, D, E 1907 – L&K B2, C2, F, FF, FC, HO, HL 1908 – L&K BS, FCS, G 1909 – L&K DL, DO, FDL, FDO, EN, FN, GDV, RC, FCR, L, LO 1910 – L&K ENS 1911 – L&K K, Kb, LOKb, LK, S, Sa 1912 – L&K DN, RK, Sb, Sc 1913 – L&K M, Mb, MO, MK, 400, O, OK, Sd, Se, Sg, Sk

2

[on-line] citováno 1.3.2007 Dostupné na World Wide Web http://cs.wikipedia.org/wiki/Škoda_Auto

12

1914 – L&K Ms, Sh, Sk, T, Ta 1916 – L&K Si, Sl, Sm, So, 200, 205 1917 – L&K Md, Me, Mf, Mg, Mh, Mi, Ml, 300, 305 1920 – L&K MS, 540, 545, L&K – Škoda 545 1921 – L&K MK 6, 445, 450 1922 – L&K A, 100 1923 – L&K 500, 505, Sp, 210, 105, 150, L&K – Škoda 500, 505, 505 N, 150 1925 – L&K – Škoda 120, 110, 115, 350 1926 – L&K – Škoda 550, 550 N, 360, Škoda – Hispano Suiza 1927 – L&K – Škoda 125 1928 – Škoda 4 R 1929 – Škoda 6 R, 430, 430 D, 645, 860, 154, 104, 104/II, 304, 304 N, 304 ND, 306, 306 N, 306 ND, 306 K, 306 NK, 504, 506, 506 N, 506 ND 1930 – Škoda 422, 206, 206 D, 206 DN, 404 D, 404 DN, 404 DND, 404, 404 N 1931 – Škoda 633 1932 – Škoda 637, 637 D, 637 K, 650, 932 1933 – Škoda 420 – Standard 1934 – Škoda 420 – Rapid, 418 – Popular, 420 – Popular, 640 – Superb, 406 D, 406 DN, 406 DND, 406, 406 N, 406 Nd, 656 D 1935 – Škoda 935, Popular Sport – Monte Carlo (typ 909), Rapid Six (910), Rapid 1936 – Škoda Favorit (904), Favorit 2000 OHV (923), Superb (902, 913), 903 1937 – Škoda Sagitta (911), Popular OHV (912) 1938 – Škoda Popular 1100 OHV (927), Rapid OHV (922, 939R), Superb OHV 1939 – Škoda Popular 995 (937), Superb 4000 (919), 100 (942), 150 (943), 256 B, 1940 – Škoda Popular 1101 (938), 903 1941 – Škoda Rapid 2200 (953), Superb 3000 – KFZ 15 (952) 1942 – Škoda RSO – Radschlepper OST (Porsche 175) 1946 – Škoda 706 R, 706 RO, Tudor 1101 (938) 1948 – Škoda VOS, Škoda VOS-L 1949 – Škoda Sport (966) 1950 – Škoda Supersport (966), Tudor 1102 1951 – Škoda MOŽ-2 (972), Tatra 600 (Tatraplan) 1952 – Tatra 805, Škoda 973, 1200 (955), 1201 (980) 1955 – Škoda 440 (970), 445 (983) 13

1957 – Škoda 450 (984), 1101 OHC (968) 1959 – Škoda Octavia (985, 702), Octavia Super (993, 703), Felicia (994) 1960 – Škoda Octavia TS (995) 1961 – Škoda Octavia 1200 TS (999), Škoda Octavia Combi (993 C, 703 C, 704) 1963 – Škoda Felicia Super (996), 1964 – Škoda F3, 1000 MB (990, 721), 1000 MB de Luxe (990, 721) 1966 – Škoda 1000 MBG de Luxe (710), 1000 MBX de Luxe (990 T) 1967 – Škoda 1100 MB de Luxe (715), 1100 MBX de Luxe (723 T) 1968 – Škoda 1203 (997, 776) 1969 – Škoda 100, 100 L (722), 110 L (717), 110 LS (719) 1970 – Škoda 110 R (718-K) 1971 – Škoda 120 S, 120 S Rallye (728) 1975 – Škoda 130 RS (735) 1976 – Škoda 742 105 S, 105 L, 105 GL, 105 SP, 120, 120 L, 120 LE, 120 LS, 120 GLS, 120 LX 1981 – Škoda Garde (743), Rapid (743), Rapid 130 (747), 135 Rapid (747), 136 1984 – Škoda (742) 105S, 105L, 105GL, 120L, 120LS, 120GLS, 120LX, 130 LR, 130 L, 130 GL , 135 L, 136 L, 135 GL, 136 GL (745), 120, 130 L, 130 GL , 135 L, 1988 – Škoda Favorit (136 L, 136 LS, 135 L/LX/LE, 135 LS/GLX) 1991 – Škoda Forman (136 L, 136 LS, 135 L/LX, 135 LS/GLX), Pick-up, Praktik, 1994 – Škoda Felicia (LX, GLX) 1995 – Škoda Felicia Combi (LX, GLX) 1996 – Škoda Octavia (LX/Classic, GLX/Ambiente, SLX/Elegance, RS, 4x4) 1997 – Škoda Felicia Fun 1998 – Škoda Octavia Combi (LX/Classic, GLX/Ambiente, SLX/Elegance, RS, 4x4) 1999 – Škoda Fabia (Classic, Comfort/Ambiente, Elegance, RS) 2000 – Škoda Fabia Combi (Classic, Comfort/Ambiente, Elegance) 2001 – Škoda Fabia Sedan (Classic, Comfort/Ambiente, Elegance) 2001 – Škoda Superb (Classic, Comfort, Elegance, Laurin&Klement) 2004 – Škoda Octavia II (Classic, Ambiente, Elegance, RS) 2005 – Škoda Octavia II Combi (Classic, Ambiente, Elegance, 4x4, RS) 2006 – Škoda Roomster (Roomster, Style, Sport, Comfort)

14

4.3

Historie vývoje kanceláří ve Škodě Mladá Boleslav

Zjednodušeně lze říci, že vývoj kanceláří v podniku Škoda Mladá Boleslav je shodný s vývojem kanceláří v jiných podnicích podobné velikosti. Proto nejprve popisuji vývoj kancelářských ploch obecněji a případné odchylky, které jsou mezi jednotlivými podniky, či zeměmi popisuji detailněji. Uspořádání kancelářských prostor lze z hlediska jejich vývoje rozdělit do tří období. Prvním je období předprůmyslové, druhým je průmyslové a posledním typem je období informačních technologií. Ve třetím období, tedy období informačních technologií, lze kanceláře rozdělit ještě na další podtypy. Model předprůmyslové kanceláře vychází z rodinných vztahů, které představovaly základ organizace práce. Prostory kanceláří se v tomto období vyznačovaly domáckou atmosférou. Tento typ kanceláří neumožňoval realizovat obchody velkých rozměrů. Postupem času se z těchto typů kanceláří vznikaly kancelářské budovy (z anglického office buildings). Které se vyznačovaly tím, že podél chodby byly umístěny místnosti. Tyto místnosti byly spíše menšího charakteru. I v součastné době je možno tento typ v některých podnicích zahlédnout. Většinou se tak stává v budovách, které byly postaveny v dřívější době a majitel nechce vynaložit určité náklady na jejich úpravu. Potom je tedy rozmístění kanceláří omezené dispozičními parametry budovy. Zejména se jedná o menší firmy, nebo i některé firmy středního charakteru. Organizace práce v takových pracovních prostorech se řídí principy zjednodušení a specializace. V dřívějších dobách, kdy tento typ kanceláří vznikal se práce, např. ve formě dokumentů, pohybovala od jednoho psacího stolu k dalšímu tak, jak se to děje při pásové výrobě. Počátek 20. století je charakterizován rozmachem továrenské výroby. Také kanceláře v tomto období získávají továrenský vzhled. Při takovém uspořádání jsou úředníci soustředění v otevřených, dlouhých a úzkých prostorách. V takovém prostředí pracovali níže postaveni zaměstnanci. Vedoucí pracovníci měli samostatné kanceláře. Ty byly umístěny v blízkosti svých oddělení. Ředitelé měli svoje kanceláře umístěny dále od pracovního ruchu. Co se týče zařízení továrenského typu kanceláří, mělo strohý vzhled. To bylo způsobeno pravoúhlým rozmístěním uniformního nábytku. Tyto kanceláře měly navenek plnit dojem velice dobré organizace práce. Skutečnost ale byla jiná, zdůrazňovaly vnitropodnikové rozdělení

15

funkcí a hierarchii podniku. Například kanceláře v nejvyšších místech budov byly přidělovány vysokému managamentu. Střední řídící pracovníci dostávali kanceláře umístěné po obvodu budov. A řadovým pracovníkům byly přidělovány kanceláře v centrální části budovy. Vzhled kanceláří v tomto období vyjadřoval monotónnost, standardizaci a opakování úloh. Stavba, zejména její geometrie podmiňovala rozmístění nábytku. Obr.1. Kancelář ve Laurin & Klement z období 20. let 20. století.3 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci Obr.2. Kancelář ve firmě Laurin & Klement počátkem 30. let 20. století.4 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci Obr.3.Jiná možnost dispozičního řešení kanceláře z období konce 20. let 20. století. Fotografie je opět pořízena ve firmě Laurin & Klement.4 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci

Padesátá a šedesátá léta dvacátého století vnesla do vzhledu kanceláří pravoúhlé dělení a určitou jednotvárnost. Práce byla vnímána a vysvětlována jako statická činnost. V sedmdesátých létech bych postupně pozměňován pohled na práci. Zatímco v předchozím desetiletí se práce i pracoviště v kanceláři chovalo staticky, teď se na práci dívalo jako na trvale se vyvíjející činnost. Ovšem existovaly i výjimky. Například ve Velké Británii se začal zavádět jako jeden z hlavních architektonických rysů obrovský otevřený půdorys a smělá konstrukce. Konstrukce byly navržena tak, aby hlásaly firemní řád. Všichni pracovníci i všechno zařízení mělo své místo. Vedoucí pracovníci byli v místnostech s vysokými stropy. Ostatní pracovníci pracovali v buňkách nejvyšší kvality. Všechno zde bylo statické a předem určené. Managament vše řídil a věděl všechno nejlépe. Naproti tomu v Holandsku byla Arch. Hermanem Herzbergerem navržena nízkopodlažní budova pro pojišťovnu Centraal Beheer, která měla otevřený půdorys. Managament zde byl implicitně naznačený, nikoliv zřetelně vyjádřený, jak tomu bylo v Anglii. Ta byla stále velice konzervativní a uniformní. Organizační struktura byla: mladá, nejednoznačná a rovnostářská. Nikde tu nebyla patrná žádná hierarchie. Každý si mohl svoje pracoviště zařídit podle libosti. Pracovník si například mohl na

3 4

Archiv Škoda Auto a.s. Archiv Škoda Auto a.s.

16

stěnu kanceláře vylepit plakát, vybavit ji rostlinami. Záměrně urbanisticky koncipovaný interiér pojišťovny Centraal Beheer je projektován tak, aby podněcoval atmosféru vzájemné pomoci, blízkosti a interakce. A tak, aby nevyjadřoval kontrolu a řízení. I přes tuto snahu se dospělo díky průzkumu mezi zaměstnanci firmy k závěru, že pracovníci chtějí a preferují nikoliv otevřený půdorys, ale jednotlivé stejné kanceláře. Které jsou prosvětleny denním světlem a mají přirozenou ventilaci vzduchu. Proto přestal být otevřený půdorys v severní Evropě alternativou.5 80. léta jsou charakterizována rozvojem výpočetní techniky a tedy jejím zpřístupněním pro kancelářské prostory. Ovšem toto zpřístupnění si mohly zatím dovolit pouze větší společnosti a to jen v omezeném množství. Dalším problémem byla nepřipravenost již postavených a zařízených kanceláří. Byly postaveny v době, kdy se zatím s využíváním výpočetní techniky nepočítalo. Logickým vyústěním tohoto problému byla nutnost úprav nevyhovujících prostor. A to nejen z hlediska dispozičního, ale také estetického. Proto musely být kanceláře přestavěny, nebo alespoň upraveny, aby splňovaly požadavky nastupujícího období. V dnešní době je již samozřejmostí vybavení kanceláře výpočetní technikou a není tedy problém si vybrat různé druhy pracovních stolů, které budou splňovat požadavky pro kterou jsou určeny. Pracovní stoly v 80. létech nebyly určeny a konstruovány pro umístění počítače, tiskárny a dalších příslušenství. Pracovní prostor byl velice omezený, většinou nebyla splněna podmínka ergonomických parametrů pracovišť. Například monitor nebyl ve vztahu k přirozenému sedu ve správné výšce. Proto často docházelo k nadměrnému zatěžování zad soustavným hleděním dolů, nebo naopak nahoru na monitor počítače. Další problém byl s umístěním příslušenství (např. tiskáren), které v tomto období nebyly zrovna nejmenší. Proto se většinou tyto problémy řešily dočasnými kompromisy. Pokud si tedy shrneme uspořádání a rozmístění kancelářských ploch i samotných kanceláří v tomto období, dojdeme k závěru, že nedocházelo k nějakým podstatným změnám. Jediné změny byly realizovány především v úpravě pracovních ploch. 90. léta až po současnost jsou charakterizována prudkým rozmachem v používání výpočetní techniky. Ta se stala levnější a tedy i snadněji dostupnější. Mohli si ji tedy dovolit i menší firmy. V průběhu 90. let se začínají kanceláře rozvíjet

5

[9]. RIEWOLDT, O. Bauten für die Zukunft. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1997, 240 s. ISBN 3-421-03127-4

17

a dělit na více druhů. Tyto druhy byly závislé na typu práce, která se měla v dané kanceláři vykonávat. Budu se jim věnovat později. Dále se v tomto období dostává do podvědomí lidí další skutečnost, která podstatně ovlivňuje vzhled kanceláří. Jedná se o tzv. Identitu společnosti, neboli Corporate indentity.6 Pod tímto názvem si můžeme představit především následující základní prvky, které mohou být doplněny ještě dalšími, dodatkovými. •

Design společnosti: pod tímto názvem si můžeme představit komunikaci firmy se svým okolím. Jak se chová firma navenek. Zahrnuje především vizuální prvky, například firemní logo, písmo, barvu.

•

Dalším prvkem jsou komunikační aktivity společnosti. Do této části patří zejména vytváření vztahů s veřejností (Public relations) a společná reklama s propagací.

•

Podniková kultura: patří sem zásady a způsoby mezilidské komunikace uvnitř firmy. Zásady styku představitelů vedení s řadovými pracovníky, nebo pravidla styku se zákazníky. Na tento prvek se nelze dívat jen z pohledu verbální komunikace. Musíme si uvědomit, že velmi zásadní vliv má i neverbální komunikace, například používání firemních uniforem, značky firmy na oděvu atd..

•

Podniková nabídka: je závislá na poskytovaných produktech podniku. V podstatě může jít o službu, nebo výrobek. Ten má splňovat zejména požadavek kvality, potom může přispívat k vytváření pozitivního image společnosti.

Tyto základní prvky charakterizují pojem Identita společnosti (Corporate identity). Zejména v poslední době je Identita společnosti jedním z faktorů, které nám ovlivňují především estetickou tvář kanceláře. Její barevnost a uspořádání. Obr.4. Corporate Identity firmy Wickens Tutt, London. Kombinace šedé a modré.7 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci.

Obr.5. Corporate Identity firmy Sony Music Entertainment, London. Kombinace dřeva a krémové barvy stěn.7 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci.

6

[7]DOROTJAKOVÁ, I. Kancelář. Bratislava: Jaga group, v.o.s., 1999. 173 s. ISBN 80-88905-20-6 [8] BAYER, K. Büro international. Anröchte: Bauzirkel Verlag GmbH, 2001. 139 s. ISBN 39801016-3-0 7

18

4.4

Novodobé dělení kanceláří

Po zadání požadavku od firmy Škoda Auto Mladá Boleslav na návrh interaktivního křesla jsem přemýšlel v jakém prostředí by mohlo být umístěno. Při tom jsem si udělal analýzu součastných typů kanceláří. Pro podrobnější představu nyní popíši základní typy novodobých kanceláří. Přitom upozorním u určitých typů na možnost umístění mnou navrhnutého interaktivního křesla.

Kancelář typu:

4.4.1 Klub: Je prvním typem kanceláře, nebo spíše pracovního prostoru, klubového typu. Toto pracoviště

je

charakterizované

týmovou

prací,

probíhají

tady

neformální

komunikace, práce je chápána jako obecná. Na tyto prostory tedy není nahlíženo jako na stálá pracoviště. Jejich významnou součástí jsou i prostory, které umožňují vyšší frekvenci neformálních společných setkání a řešení úkolů. Pracovníci v podstatě sedí, nebo mohou stát např. u barového pultu. Diskutují o problému a společně se snaží nalézt řešení. Hranice mezi konverzací a prací je tady velice tenká a nelze ji tedy přesně určit. V podstatě se konverzace rovná práci. Součástí takových pracovišť má být možnost se připojit na datovou síť, tedy připojení buď na intranet, nebo internet. Tyto prostory jsou v podstatě nejvyšším typem pracovišť určených pro týmovou práci. Jde o optimální prostředí pro interaktivní a kreativní práci. Pokud se zaměříme na zařízení těchto prostor zjistíme, že je velice variabilní. Je charakterizované různými typy sezení a konferenčních stolků. Po zhodnocení charakteristiky tohoto typu pracoviště jsem svoje interaktivní křeslo navrhoval především do tohoto typu prostor. Obr.6. Klubová kancelář.8 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci.

8

[6] RAYMOND, S., CUNLIFFE R. Tomorrowś Office. 1. vyd. Hong Kong: Dah

19

4.4.2 Příležitostná pracoviště: Jde v podstatě o druhý typ novodobého typu kanceláře. Tento typ pracoviště se v poslední době dostává stále více do popředí. Dnešní doba je charakterizována hledáním nových obchodních partnerů a kontaktů. Proto jsou někteří zaměstnanci nuceni více cestovat a z toho důvodu je pro ně samostatná kancelář zbytečná. Hlavním důvodem je, že by v ní trávili malé množství času a byla by tedy nedostatečně využita. Tento typ pracoviště vyhovuje individuální procesní práci s důvěrnými informacemi. Je určeno pro práci do třech hodin denně. Dispozice a vybavení je maximálně přizpůsobené určením a typem práce, která se tu má vykonávat. Sdílení pracovní plochy je maximálně využito. Při plném obsazení kanceláře pracovníky je patrná zvýšená hustota obsazení kancelářského prostoru. Velkou výhodou je malá spotřeba pracovního místa na jednoho pracovníka. Běžně se tyto kanceláře zhotovují pro více pracovníků.Obvykle v počtu 5-10 pracovních míst na jednu místnost. Počet míst je závislý nejen na velikosti místnosti, ale hlavně na typu firmy. Je zřejmé, že firma, která má větší množství pracovníků, kteří jsou většinu svého času na cestách bude potřebovat větší počet míst v takovém druhů kanceláří. Způsob práce v takové kanceláři je následující. Pracovník si musí svoje pracovní místo dopředu zamluvit, například po telefonu, emailem. Přitom musí uvést svoje jméno, přibližně jakou práci bude vykonávat a velice důležitý je údaj kdy a v kolik hodin. Pověřená osoba mu zamluví dané místo na určitý den a hodinu. Pracovník má tedy jistotu, že přijde-li do kanceláře, bude mít k dispozici pracovní plochu s počítačem a veškerým příslušenstvím. Počítače mohou být chráněny heslem. Pokud tomu tak je, pověřená osoba sdělí pracovníkovi přihlašovací jméno a jeho heslo. Jestliže má firma v rámci svých počítačů zaveden vlastní informační systém (např. intranet), přihlašuje se pracovník pod svým jménem a heslem. Tento typ kanceláří může být umístěn například v kombinaci s týmovou otevřenou kanceláří. Velice vhodné je i umístění v blízkosti hlavních komunikačních prostor. Pokud nejsou v místnosti systémová zařízení jako například kopírka, fax, skener, musí být v blízkosti tohoto pracoviště místnost, kde jsou tyto systémová zařízení umístěna. Přístup k nim nesmí být nijak omezen, musí být přístupná v rámci celé

20

pracovní doby. Co se týče vybavenosti, pracovní plocha musí být vybavena telefonem, zvukovým a vizuálním oddělením jednotlivých pracovišť.Každá pracovní plocha by měla mít samostatné osvětlení. V této místnosti mohou existovat i pracovní plochy na kterých nejsou umístěny počítače. V takovém případě jsou tyto plochy určeny pro pracovníky, kteří používají vlastní notebook a mají v něm informace, které potřebují ke svojí práci. Důležité je, aby zde byla možnost připojení se na datovou a elektrickou síť. Neméně důležité jsou i úložné prostory.

Většinou jsou realizovány formou výměnných osobních schránek. Do nich si pracovník uloží svoje potřeby, dokumenty a další věci, které potřebuje mít na tomto pracovišti při práci. Součástí bývá i mobilní osobní kontejner. Při výběru židlí se nejčastěji používají židle pro přibližně čtyřhodinové sezení. Mnou navrhnuté interaktivní křeslo se do těchto prostor hodí méně. Je to především z důvodu, že pracovník přijede do firmy, usedne k zamluvené pracovní ploše a okamžitě začne pracovat. Po dokončení práce nejčastěji odjíždí z podniku pryč. Toto křeslo by se zde mohlo uplatnit pouze v případě obsazenosti všech pracovních ploch. Usedl by tedy do křesla a čekal na uvolnění pracoviště, popřípadě kdyby měl notebook mohl by si čekání zkrátit přípravou dokumentů potřebných pro další práci. Obr.7. Příležitostné pracoviště.9 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci.

9

[7] DOROTJAKOVÁ, I. Kancelář. Bratislava: Jaga group, v.o.s., 1999. 173 s. ISBN 80-88905-20-6

21

4.4.3 Denní místnost: Součastná moderní administrativní pracoviště musejí mít i užitkové prostory. Jedná se zejména o různé formy kuchyněk, místnosti ve kterých jsou umístěny např. automaty na kávu apod. Používání těchto nápojových automatů je nejvíce rozšířeno ve středních a větších podnicích. Jelikož příprava nápoje v těchto automatech není příliš rychlá, musíme jejich množství dimenzovat na počet pracovníků, kteří ve firmě pracují. Pokud se jedná o prostory, které jsou navštěvovány i jinými osobami, než zaměstnanci, např. úřady, musíme jejich počet úměrně naddimenzovat. Jejich výhodou, která není až tak moc patrná je, že při přípravě nápoje je dostatek času na navázání hovoru mezi spolupracovníky. Menší firmy řeší občerstvení svých pracovníků nejčastěji formou stravenek. Tento typ, může být použit i u firem středního charakteru, ovšem není zde tak běžný. Pracovníci si tedy docházejí v době polední pauzy na oběd do některé z blízkých restaurací. Během pracovní doby s v kanceláři občerstvují pouze nápoji. V tomto případě je dostačující mít na pracovišti malý koutek s rychlovarnou konvicí a umyvadlem. Dále je vhodná skříňka na umístění nádobí. Velké administrativní budovy mají ve svých komplexech restauraci, popř. snack-bar. Velké množství firem má však pro tento účel vyhrazenu speciální místnost, neboli day-room. Tyto místnosti slouží k odreagování zaměstnanců během polední pauzy, popřípadě v době před, nebo po pracovní době. Nemají ovšem sloužit pouze k občerstvování, nebo konzumaci jídla. Umožňují totiž i neformální setkávání. Bývají nejčastěji umisťovány v těsné blízkosti komunikačních tras. Vybavení denní místnosti je velice různorodé, podle typu určení. Rozhodujícím ukazatelem je, jestli budou sloužit jen pro přípravu nápojů, nebo i jídel. Mohou obsahovat: kávovar, prodejní automaty na studené a teplé nápoje, mikrovlnnou troubu, chladničku. Dále odpovídající sedací nábytek, pulty a stolky určené pro rychlé občerstvení. Jejich součástí musí být i dřez s tekoucí teplou a studenou vodou. Tyto prostory jsou využívány přibližně 1 hodinu denně. V poslední době je možné se setkat i s tzv. kuřárnami. Hlavně z důvodu zákazu kouření na pracovišti. Velice důležité je, aby tyto prostory byly dobře větratelné. Mezi vybavení kuřáren musí patřit popelníky, odpovídající typy stoliček, či křesel a stolky.

22

Myslím si, že mnou navržené křeslo nenalezne v těchto typech místností větší uplatnění.

Obr.8.Denní místnost ve Škodě Auto a.s.10

Obr.9.Denní místnost ve Škodě Auto a.s.11 10

Archiv Vlastimil Pacek, Škoda Auto a.s.

23

4.4.4 Konferenční místnost: Je pracoviště, které je cíleně určeno k setkávání a práci pracovníků. Počet míst v konferenční místnosti je rozdílný podle typu firmy, nebo velikosti oddělení. Obvykle bývají navrženy pro 8-10 osob. Shromaždují se zde především zejména za účelem vzájemné komunikace. Díky tomu vznikají určité nároky na prostor kde se tato komunikace odehrává. Například vhodným výběrem zařizovacích předmětů konferenční místnosti můžeme příznivě ovlivnit jednání. Mohou být vytvořeny jako jedna místnost, nebo jako více místností s funkčně určeným pracovním zařízením. Velice vhodné je vybavení konferenční místnosti audiovizuální technikou. Ta by měla být umístěna v prostru určeném pro prezentaci, protože právě prezentace většinou rozhoduje o konečném úspěchu. Tyto technické prostředky jsou důležitou součástí profesionálně vybaveného prostředí pro prezentaci myšlenek, řešení a výsledků. V praxi rozeznáváme tři rozdílné typy konferenčních místností, respektive interiérů: Prvním typem je statický interiér. Je především určen pro pravidelně se opakující setkání jistého počtu osob (např. představenstva firmy, obchodního oddělení apod.). Centrem prostoru bývá zasedací stůl. Ten svým tvarem a velikostí odpovídá počtu osob, jejich postavení ve firmě a také prostorovým možnostem místností. Nadstandardní nábytek v konferenční místnosti zaručuje její reprezentativnost. Variabilní interiér je druhým možným typem konferenční místnosti. Umožňuje umístění a přizpůsobení nábytku podle zamýšleného charakteru jednání. Může se jednat o školení, seminář, nebo prezentaci. Používá se zde zejména stohovatelný nábytek, který dovoluje flexibilní přizpůsobení se počtu účastníků. Velice vhodná je vybavenost audiovizuální technikou, projekčním plátnem, televizí, diaprojektorem, nástěnné tabule apod.. Dynamický interiér je třetím a posledním typem konferenční místnosti. Jde v podstatě o nový typ. Uplatňuje se zde nová, demokratická organizace práce a metoda skupinové komunikace. Podstata spočívá ve využívání myšlenkového potenciálu všech členů a ztotožnění se s jejich cíli a řešením. Samozřejmostí je skladebnost nábytku. V podstatě se jedná o přechod z plošné diskuse na diskusi v malých skupinkách a naopak.

24

U všech těchto typů je samozřejmostí technické zázemí místností. Zejména snadná dostupnost datových a elektrických rozvodů. Odpovídající nábytek (konferenční židle, stůl). Velice vhodné je i vyřešené zatemnění proti slunci. Domnívám se, že mnou navrhnuté interaktivní křeslo se do tohoto typu místnosti nehodí. Možné uplatnění by bylo v konferenční místnosti statického typu. Bylo by určeno pro jednání menší skupinky osob. Všichni pracovníci by měli k dispozici notebook, které by byly vzájemně společně propojeny a měly zajištěno i propojení se zpětným projektorem. Pomocí notebooku by se řídila prezentace a mohlo by docházet i k vzájemnému sdílení a výměně dat mezi notebooky.

Obr.10.Otevřená konferenční místnost ve Škodě Auto a.s..11 Obr.11. Velice vtipně vyřešená konferenční místnost ve Škodě Auto a.s..11 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci. Obr.12. Nadstandardně vybavená konferenční místnost s možností prezentace ve Škodě Auto a.s.11 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci. 11

Archiv Vlastimil Pacek, Škoda Auto a.s.

25

4.4.5 Individuální otevřená kancelář: Jde o nejrozšířenější typ kanceláří. Jsou chápána jako stálá pracoviště. Práce zde nemá jen jeden typ činnosti, uspořádání prostoru umožňuje individuální práci sestávající z více typů činností. V těchto kancelářích je dostatek individuálního úložného prostoru. Umožňuje nahodilé, vzájemné působení pracovníků a částečně i týmovou práci. Tento typ kanceláří lze dále rozdělit na samostatnou kancelář, tedy pro jednoho pracovníka. Samostatná uzavřená kancelář je vytvořena přesně podle dispozičních možností místnosti. A dále na kancelář pro dva až tři pracovníky. Tato kancelář vznikne znásobením základních pracovních ploch. Ty se skládají buď do předem určeného tvaru, nebo jsou umístěny odděleně od sebe. Výhodné je, pokud můžeme v kanceláři připojit notebook. Důležitá je dostupnost elektrických zařízení, jako jsou kopírky, skenery a tiskárny. Musí být vyřešeno vizuální oddělení mezi jednotlivými pracovníky. Tím docílíme vytvoření tzv. diskrétního pracovního prostředí. Při zřizování kanceláří může vzniknout problém, který způsobuje hluk. Hluk může do prostor kanceláře pronikat okny z ulice, tedy z interiéru. Nebo může vznikat přímo v kanceláři. Jedná se například o hlučnost elektrických zařízení, hlasitá mluva pracovníka s klientem, hluk pronikající do kanceláří například z chodby apod.. V dnešní době se pohybuje hodnota hluku v běžných kancelářských prostorách v rozmezí od 50 do 70 dB. Pokud hluk soustavně dosahuje vysokých hodnot, brání soustředění a může být příčinou vzniku stresových stavů.Všechny tyto příznaky vedou u pracovníka k pocitu fyzické vyčerpanosti na konci pracovní doby. Optimální hodnota hluku by se měla pohybovat do 45 dB. Nevhodné působení hlučnosti na pracovníky můžeme eliminovat vhodným architektonickým řešením. Používají se různé druhy předělů, paravánů a stěn, které bývají vyrobeny z materiálů pohlcujících a tlumících zvuk. Výška paravánů nesmí být vyšší než výškový modul pro bezproblémovou komunikaci mezi přidělenými pracovišti. Nesmí být například tak vysoký, aby nám omezoval přístup denního světla. Nejčastěji se tyto zástěny vyrábějí z následujících druhů materiálů : dřevo, minerální vlny a materiály na bázi dřeva. Dále je možné příliš velkou hlučnost utlumit například vhodně zvoleným stropním podhledem, obkladem stěn. Obklady stěn jsou vyráběny nejčastěji jako dřevěné, kovové, plastové, sádrokartonové a z minerálních materiálů. Také je možná kombinace uvedených materiálů.

26

Pracovní stoly musejí být navrženy tak, aby poskytovaly pracovníkovi dostatek pracovního prostoru. Dobré je, pokud umožňují uspořádání do skupin po čtyřech, nebo násobcích. Pokud to dispoziční možnosti budovy dovolí, umisťujeme tento typ kancelářských prostor dále od průchozích komunikačních tras. Tímto opatřením se jednoduše zbavíme hluku, který mohl případně pronikat z chodby do interiéru kanceláře. Výhody tohoto typu kanceláře spočívají zejména v optimálním využití obsazenosti kancelářského prostoru. Nevýhoda spočívá ve velkých nárocích na profesionální vztahy mezi pracovníky a v již popsaných problémech s hlukem.

Obr.13. Individuální otevřená kancelář ve Škodě Auto a.s..12 Obr.14. Další velice zajímavé řešení individuální otevřené kanceláře ve Škodě Auto a.s..13 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci.

12 13

Archiv Vlastimil Pacek, Škoda Auto a.s. Archiv Vlastimil Pacek, Škoda Auto a.s.

27

4.4.6 Styk se zákazníky (Call centrum): Jde o poslední typ kancelářského pracoviště. Je plně zařízeno a orientováno na styk se zákazníky. Ten se uskutečňuje zejména přes telefon. Tento typ pracoviště je určen pro vícesměnný provoz, méně častěji pro provoz jednosměnný. Velice důležité je provést správné a hlavně účinné odhlučnění pracoviště. Hlavními pracovními pomůckami jsou osobní počítač a telefon.

Požadavky na úložný prostor jsou minimální. Operátor zadává všechny údaje přímo do počítače. Na stole může mít deníček na poznámky, ale hlavní pracovní nástroj je počítač. Velikost pracovní plochy je tedy hlavně navržena pro práci na počítači. Jak již bylo řečeno, hlavní požadavek je zvukové odhlučnění pracoviště. To je doplněno i vizuálním oddělením od ostatních pracovišť. Vizuální oddělení nesmí bránit přístupu slunečního svitu. Pokud je provoz veden jako vícesměnný, samozřejmostí musí být osobní úložný prostor. Ten může být vyřešen například umístěním osobních skříněk v kanceláři. Další možností je uzamykatelné zásuvky u pracovního stolu. Tento způsob se používá, pokud se střídají ve vícesměnném provozu vždy dva stejní pracovníci. Call centra umisťujeme buď v kombinaci s individuální otevřenou kanceláří, nebo pro ně vyhradíme speciální prostory. Druhá varianta se používá častěji. Mezi hlavní výhody tohoto typu pracoviště patří malá zastavěná plocha a možnost zvýšení hustoty obsazení kanceláře. Obr.15. Call centrum. Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci.

28

4.5

Mobilní nábytek act ve Škodě Auto a.s.

Součástí výbavy kanceláří ve Škodě Auto a.s. Mladá Boleslav je i mobilní nábytek act. Jeho tvůrci jsou designéři Vlastimil Pacek a Rostislav Tomaščík. Jsou to absolventi Technické univerzity ve Zvoleně, Katedry designu nábytku a dřevařských výrobků. Podnětem pro vytvoření vlastního nábytku pro podnik Škoda Auto a.s. bylo rozhodnutí vedení firmy v roce 1996. Hlavním důvodem pro vývoj a výrobu vlastního nábytku byla vysoká pořizovací cena importovaného nábytku. Požadavky na nábytek byly následující: musí být mobilní, ekologický, pevný, inspirativní a hlavně lacinější než nábytek zahraniční. Autoři zvolili cestu funkčnosti a zjednodušení technologie výroby. Jako první podmínku si dali odmítnutí levných a nekvalitních materiálů. Základem mobilního nábytku act je pevná kovová konstrukce, která musí odolat i nešetrnému zacházení. Charakteristický je tvar stolní desky a tzv. ledvinky, která ergonomizuje pracoviště. Autoři při návrhu vycházeli z antropometrických souvislostí. Hloubka pracovního stolu není po celé šířce stejně široká. Na hlubší straně je místo pro umístění monitoru počítače. Jelikož monitor musí být v určité vzdálenosti od očí, vznikne na pracovní desce před monitorem prostor, který se rovná přibližně formátu A4. Celá sestava je vybavena kolečky. Vyrábí se v barevném provedení javor-zelená (standard Škoda Auto a.s.) a javorpomerančová. V této barvě byly vyrobeny jen tři pracovní místa. Ty jsou umístěny právě v kanceláři pana Packa.

Obr.16. Mobilní nábytek act14 Obr.17. Mobilní nábytek act.14 Viz. Příloha: Doplňkové fotografie k diplomové práci. 14

Archiv Vlastimil Pacek, Škoda Auto a.s.

29

5

Barvy v interiéru kanceláří

Pomocí barev můžeme ovlivnit psychiku pracovníků a celkový dojem z kanceláře. Psychické působení barev na člověka je známo už z minulosti, jako jeden z prvních ho zkoumal německý básník J.W. Goethe. Jak jednotlivé barvy působí je uvedeno v následující tabulce, která je doplněna i možností konkrétního užití jednotlivých skupin barev.

Skupina barev

Psychicko-fyziologické působení

Zvyšují činnost tělesných funkcí, zvyšují chuť k Teplé barvy jídlu, zvyšují vnímání zvuků. Jsou veselé, lehké a povzbudivé. Snižují tělesné funkce. Studené Jsou pasivní, čisté, jasné a barvy svěží. Tmavé odstíny barev

Uklidňují, působí noblesně a věcně.

Optické působení

Vhodné prostory

Rozšiřují a osvěžují místnost.

Pracovny, jídelny a dětské pokoje.

Prostor rozšiřují a prodlužují.

Kuchyně, koupelny a pracovny.

Ohraničují a zužují.

Velké, prostorné a reprezentativní prostory.

Tab.1. Vliv skupin barev na vnímání člověka, jejich optické působení v prostoru a vhodnost do jednotlivých míst v interiéru.15

Barevnost jakéhokoli prostředí se vyjadřuje pomocí barevného tónu, světlostí a sytostí barev. Pokud se podíváme detailněji na problematiku barevného sladění jednotlivých prvků v interiéru, zjistíme, že to není zcela jednoduché. Vždy je lepší se poradit s odborníkem, nebo s bytovým architektem. Také barevné kombinace mají emotivní vliv na člověka. •

Červená barva způsobuje vzrušení, je dynamická a vyjadřuje energii.

•

Růžová barva (směs červené a bílé) ztrácí svou dynamickou aktivitu, stává se měkčí a jemnou.

•

Červenohnědá barva vyjadřuje stálost a pevnost.

Pokud se zaměříme na možnost kombinace těchto barev se dřevem, zjistíme, že některá dřeva vedle červené barvy nevypadají dobře. Jsou to například: mahagon,

15

[14] HUBÁČKOVÁ, B., ŠKRABALOVÁ, E., HUBÁČEK, P. Domovní pracovny a kanceláře. Praha: ERA, 2000. 120 s. ISBN 80-7386-068-7

30

palisandr, jilm. Jiná naopak vedle červené barvy vyniknou. Jedná se o smrk, lípu, borovici a jiná světlá dřeva. Kombinace červené a zelené působí svěže a zářivě, červená s fialovou nebo modrou působí vznešeně až duchovně. Modrá barva: vyvolává pocit bezpečí, uklidnění a pohodlí. Její odstíny působí na člověka takto. Světle modrá působí přívětivě, vyvolává pocit oblohy a vzduchu. Tmavě modrá je klidná, tvrdá a uzavřená. Kombinace tmavě modré barvy s fialovou pocit uzavřenosti a tvrdosti ještě umocňují. Modrá se žlutou nebo kombinacemi přírodního dřeva působí povzbuzujícím a oživujícím dojmem. Žlutá barva: je spojována s radostnými a veselými pocity. Příliš žluté barvy však může vyvolávat neklid a nervozitu. Žlutá na hladkých plochách, překrývajících strukturu nejvíce vynikne vedle modrofialové nebo modré barvy. Tmavě žlutá, která je kombinována s bílou barvou vyvolává slavnostní pocity. Zajímavé jsou kombinace také dalších barev. Například zelená s modrou vyvolávají napětí a strach.

Obr.18. V barevném spektru se objevují barvy různých tónů, sytostí a jasu.16

31

Barva

Žlutá

Oranžová

Psychickofyziologické působení

Optické působení

Povzbuzuje, osvobozuje, Ve světlých odstínech přináší pocit uvolnění a rozšiřuje prostor. V souladu. tmavých vystupuje do popředí.

Modrozelená

Pracovny, jídelny, dětské pokoje.

Slavnostní, vyvolává pocit radosti.

V tmavých odstínech Pro místnosti na oslavy. prostor zužuje, ve světlých rozšiřuje.

Je spojena s představou přírody, vlhka a tepla.

Rozšiřuje prostor.

Všechny prostory vyžadující přátelskou atmosféru, vhodná na podlahové krytiny.

Uklidňuje a chrání, snižuje napětí.

Zužuje prostor.

Ložnice a pracovny.

Uklidňující a chladná.

Zužuje prostor.

Reprezentativní prostory.

Světle zelená

Tmavě zelená

Vhodné prostory

V tmavých tónech klidná, Ve světlých odstínech ve světlých přívětivá, rozšiřuje prostor, v pocit ticha a touhy. tmavých ho zužuje.

Kuchyně, koupelny a pracovny.

Vážná a slavnostní.

Zužuje prostor.

Slavnostní a reprezentační místnosti.

Extravagantní a jemná.

Ve světlých odstínech rozšiřuje prostor, v tmavých ho zužuje.

Slavnostní místnosti, dívčí a dámské pokoje.

Purpurová

Působí důstojně, hrdě a vznešeně.

Neutrální

Slavnostní místnosti, dívčí a dámské pokoje.

Sytá červeň

Vzrušující, energická, agresivní.

Zužuje prostor.

Pro párty místnosti.

Bílá

Světlá, jasná, lehká a čistá.

Rozšiřuje prostor.

Pro všechny místnosti

Velmi zmenšuje prostor.

Černá

Strohá, těžká, spojena s představou smrti.

Pro všechny místnosti, kde nemá působit barevné zařízení.

Neutrální.

Šedá

Pasivní smutná, pocit hladovění a chudoby.

Pro každý druh nábytku, který má působit neutrálně.

Modrá

Modrofialová Červenofialová

Tab.2. Vliv skupin barev na vnímání člověka, jejich optické působení v prostoru a vhodnost do jednotlivých míst v interiéru.16

16

[14] HUBÁČKOVÁ, B., ŠKRABALOVÁ, E., HUBÁČEK, P. Domovní pracovny a kanceláře. Praha: ERA, 2000. 120 s. ISBN 80-7386-068-7

32

6

Charakteristika sedacího nábytku (funkce, ergonomie, tvar)

20. století vneslo do života lidí nový fenomén. Tímto fenoménem se stalo sezení. Více než kdy jindy se tato činnost zapojila do životního koloběhu lidí. Podíváme-li se na ni detailněji, zjistíme, že člověk sedí při většině denních činností. Sedí doma, v práci a ve škole. Také v automobilu a dopravních prostředcích, jako jsou vlaky, autobusy a letadla. V době svého volna (kino, kavárna, restaurace). Je tedy zřejmé, že sezení by se měla věnovat velká pozornost. Sezení může ovlivnit naše zdraví. Proto se nyní budu podrobněji věnovat sedacímu nábytku, jeho ergonomii, rozdělení a obecné charakteristice. Konstrukce sedacího nábytku má být taková, aby vyhovovala všem požadavkům, které jsou na něj kladeny. Správná konstrukce umožňuje oddálit a snížit fyzickou únavu pracovníka. Naproti tomu špatná konstrukce neposkytuje optimální podporu při výkonu práce, dříve se dostavuje pocit únavy. V krajním případě si můžeme způsobit zdravotní problémy. Důležité je, aby výběr sedacího nábytku odpovídal pracovní činnosti, antropologickým předpokladům a fyziologickým požadavkům. Faktory ovlivňující typ a tvar pracovní židle: •

použité zařízení, prostorové uspořádání

•

druh vykonávané práce (psychická, fyzická, lehká, těžká)

•

základní pracovní plocha

•

hlavní pracovní pohyby (nohy, ruky)

•

Nároky na střídání polohy (druh polohy a frekvence střídání)

•

Změny polohy v sedě (předklony, natáčení trupu)

•

Účinky vnějších sil (vibrace)

Třídění pracovních židlí: •

podle tvaru a konstrukce (stoličky, křeslo)

•

podle oblasti použití (dopravní prostředky, kancelář, dílna)

•

podle pohyblivosti ohledně okolí (stabilní, pojízdné, přenosné)

•

podle nastavitelnosti jednotlivých prvků (pevné, výškově nastavitelné, sklápěcí)

•

podle povrchové úpravy nosných ploch (tvrdé, čalouněné, tvarované)

•

podle speciálních požadavků (vytápěné, odpružené, bezpečnostní)

33

6.1

Základní části sedacího nábytku

Nohy (podstavná část): nejdůležitějším požadavkem na tuto část je stabilita a pevnost. Jako doplňková funkce můžeme od podstavné části požadovat výškovou nastavitelnost, popřípadě pohyblivost pomocí koleček. Zejména u pracovních stoliček je požadováno , aby byl stojan židle vybaven pojízdným zařízením a také aby sedák byl otočný kolem své osy. Výška sedáku od země je základním ergonomickým požadavkem. Platí zásada, že výška přední hrany sedacího nábytku musí být níže, než je výška ve které je podkolenní jamka. Je to z důvodu, aby nedocházelo ke stačování svalstva, cév a nervů. Dále dochází k výraznému pocitu nepohodlí, díky tomu, že osoby menšího vzrůstu nedosáhnou na nohama na zem. Nízký sedací nábytek, na kterém se těžiště sezení přenáší směrem do předu, tlačí stehna na břišní partie. Výška židlí je odvozována od tělesných rozměrů průměrné ženské populace. Výška sedadla je dále v přímé závislosti na poloze, kterou umožňuje opěradlo sedacího nábytku. U sedacího nábytku s většími sklony opěráku (křesla) sledujeme závislost výšky sedáku ku sklonu opěráku. Nesmí docházet ke zvyšování tlaku na spodní plochu stehen a aby bylo možné i po jedné hodině sezení vstávat i znovu usedat. U tohoto druhu sedacího nábytku (odpočivný, hovorový) není stanovena společná výška jako u židlí. Rozdílnost výšek by měla umožňovat výběr podle individuálních potřeb (staří lidé – mládež). Starší lidé potřebují sedací nábytek, který má vyšší výšku sedáku od země, hlavním důvodem je lepší vstávání z takového sedacího nábytku. Dále musí sedací nábytek splňovat požadavek stability směrem do stran, dopředu a dozadu. Hloubka sedadla: hloubka sedadla nám ovlivňuje pohodlnost usednutí. Hloubka by měla být taková, aby po dosednutí a opření zůstávala mezera mezi lýtkovou částí a hranou sedadla. Při opření nesmí vznikat tlak na spodní plochu stehenní části noh. Ta by mohla být způsobena nevhodně zvolenou hloubkou sedáku k výšce sedáku od země. Plocha sedáku: velikost sedáku by měla mít minimální rozměry 40 x 40 centimetrů. Optimální rozměr pro hloubku sedáku je odvozen z délky stehna maximálního počtu žen české populace. Stejně tak šířka sedáku, ta se určuje pomocí vzdálenosti hřebenů pánevních kostí s přičtením 10 až 15 centimetrů na tloušťku podkoží a obleku.

34

Sklon a tvar sedáku: mezi sklonem sedáku a opěráku existuje vzájemný vztah. Mírný sklon sedáku znemožňuje klouzání těla směrem do předu. Při velkém sklonu sedáku dochází k přenášení váhy na opěradlo. Tvar sedáku je závislý na požadované funkci, druhem činnosti nebo odpočinku, pro něž je sedací nábytek určen. Jeho tvar musí být takový, aby podepíral co největší plochu stehen tak, aby se zatížení přenášelo na přední a střední plochu stehen. To musí být splněno v sezení v předklonu i v záklonu. Tvar sedáku a jeho sklon musí být takový, aby bránil sklouznutí těla směrem dopředu. Sklon a tvar opěradla: čím je větší sklon opěradla, tím více zakloněni sedíme. Zároveň nám dochází ke zvyšování sklonu sedáku. Při vyšších sklonech opěradla dochází k podepírání zad nejen v bederní části, ale také k podpírání v horní části zad. U odpočivného sedacího nábytku bývá podepřena i hlava. U pracovních židlí je doporučeno, aby byl opěrák ve svislém směru prohnut do oblouku, který odpovídá zakřivení zad. Při dlouhodobém sezení mají být záda opřena v bederní oblasti. K tomu slouží bederní opěra. Ta vyvolává pocit jistoty při sezení a stabilizuje pánev v sedě. Vlastní výška bederní opěry je odvozena od průměrného výšky bodu bederního zakřivení do průměrné výšky spodního okraje lopatkových kostí. Bederní opěradlo je určeno k podpírání části mezi druhým a pátým obratlem. Mělo by sledovat bederní prohnutí. Područka: umožňuje komfortnější sezení, usnadňují usedání a vstávání ze židle. Dále nám zabezpečují trup směrem do stran. Při používání područek jsou lokty obvykle mimo područky a do styku s nimi se dostává pouze předloktí, přibližně v polovině hloubky sedací plochy. To svírá s područkami přibližně úhel 45°. Pokud se používají čalouněné područky, musíme předpokládat v těchto místech nejnamáhavější část. Výška područek se stanovuje podle výšky loktů nad sedákem. K tomuto rozměru přidáváme přibližně 3 centimetry.

35

7

Analýza součastného s rozšířenou funkcí

stavu

sedacího

nábytku

Alfredo Haberli: Geometrické křesílko – Solitare Tento designový návrh vytvořil designér Alfredo Haberli. Jedná se o celočalouněné křesílko s organickým tvarem. Tento návrh umožňuje širokou variabilitu. Ta je dosti patrná z obrázku. Křesílko může být zhotoveno jako hovorové, popřípadě jako pracovní. Varianta pracovního křesílka se liší od hovorového přidáním boční pracovní plochy. Křesílko je ideální pro četbu, psaní, práci s notebookem, popřípadě jen na odpočinek a relaxaci. Je určeno do domácích pracovišť, ale i pro dynamická pracoviště v kancelářích. Sedák a opěrák je zhotoven ze studené pěny. Noha a podnož je v provedení chrom, nebo stříbrný lakovaný kov. Doplňkovým předmětem je pracovní plocha, která je zhotovena z plastické hmoty a umisťuje se na čalouněnou pracovní plochu. Snadno se po ni posouvá a nedochází tak k možnému špinění a odírání pracovní plochy. Křesílko Solitare se vyrábí v několika barevných a materiálových provedeních. Používá se kůže a textilní materiál. Barevné provedení je zřejmé z obrázků.

Obr.19. Solitare17

17

[on-line] citováno 1.3.2007 Dostupné na World Wide Web http://cubeme.com/blog/2006/12/29/solitaire-by-alfredo-haberli/

36

Obr.20. Detailní pohled na křesílko Solitare18

18

[on-line] citováno 1.3.2007 Dostupné na World Wide Web http://cubeme.com/blog/2006/12/29/solitaire-by-alfredo-haberli/

37

Fredrik Mattson: Bla-station, innovation C (Výrobce firma Bene) Toto křesílko, navržené pro firmu Bene, slouží pro využití volného času. Je určeno pro krátkodobé sezení, možnost četby, práce na notebooku. Jeho výhodou je lehkost konstrukce, nápaditý a elegantní tvar. Konstrukce je složena z ocelové trubky, která je opěněná polyuretanem. Centrální sloupec s talířem je vyroben z nerezové oceli, celé křesílko je otočné. Jako potahový materiál se používá speciální pogumovaná látka. Vyrábí se v mnoha barevných provedeních. Toto křesílko nachází uplatnění v knihovnách, školách, veřejných prostorách.

Obr.21. Křesílko Bla-station, innovation C umístěné v interiéru knihovny.19

Obr.22. Křesílko Bla-station, innovation C.19 19

[on-line] citováno 8.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://totemdesign.com/Merchant2/merchant.mvc?

38

Johannes Scher Coffice Interactive (Výrobce firma Bene)

Designér Jahoannes Scher navrhnul pro firmu Bene nové inovační křesílko, které pojmenoval Coffice Interactive. Toto křesílko může sloužit hned k několika účelům. Můžeme na něm uvolněně odpočívat, nebo komunikovat s kamarádem, popřípadě pracovat. Podporu práce nám umožňuje rozšířené opěradlo na ruce, které slouží jako pracovní plocha. Toto křesílko může být doplněno i připojením na datovou síť. Je vhodné do recepcí, letištních prostor, hotelů, muzeí, bank, komunikačních zón. Také je vhodné pro VIP obývacích pokojů. Vyrábí se jako samostatné křesílko, křeslo pro dva, nebo tři, pohovka s nebo bez opěradel na ruce. Hloubka sedáku je 46 cm, šířka pracovní plochy je 30 cm a celková výška křesílka je 74 centimetrů. Jako potahový materiál se používá textilie, nebo kůže. Barevné provedení je v červené, modré a černé barvě.

Obr.23. Coffice Interactive.20 20

[on-line] citováno 15.1.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.bene.com

39

Obr.24. Práce s notebookem na křesílku Coffice Interactive.21

Obr.25. Coffice Interactive doplněné dotykovým monitorem.21

21

[on-line] citováno 1.3.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.bene.com

40

Denny Venlet: EASY RIDER

Toto velice zajímavé křesílko navrhl designér Denny Venleni. Jedná se o kruhový posed, který obklopuje plochá půlkruhovitá podpěrka. Ta slouží nejen jako opora při práci, ale také jako pohodlná opěra pro záda. Autor uvádí, že je určena do těchto prostor: knihoven, interiéry lodí, fitness centra, hotelové pokoje, počítačových kaváren, letiště, muzeum, pošty, městské haly, univerzity a pro domácí kanceláře. Autor počítá i s použitím v exteriéru. Kde si uživatel jeho křesílka vybere vhodné místo, usedne a může se plně věnovat svojí práci. Může se jednat například o práci s notebookem, čtení, či jen povídání si s přáteli. Toto křesílko má kovovou kostru, která je vyplněna EPS polystyrenem. Jedná se o plast, který se vyrábí ve formě tvrdých a lehčených plastů, a to ve formě tvrdých a měkkých strukturálních pěn s kompaktním povrchem a měkkým jádrem. Toto křesílko je vyrobeno pomocí vstřikování tohoto plastu do formy. Křesílko se vyrábí v pěti barevných provedeních. Jsou to tyto barvy: černá, červená, zlatá, šedá a zelená. Jako podnož slouží tři kovové nohy, které jsou ve spodní části opatřeny kolečky, nebo talířky. Rozměry křesílka EASY RIDER jsou: výška sedáku od země je 435 mm, výška pracovní plochy je 745 mm a křesílko má průměr 1200 mm.

Obr.26. Easy Rider a možné způsoby sezení.22

41

Obr.27. Easy Rider v interiéru.22

Obr.28. Easy Rider v interiéru.22 22

[on-line] citováno 8.3.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.bulo.be/modules/bulo/product.php?iid=36#1

42

Shin Azumi a Tomoko Azumi: BIG ARM

Shin Azumi a Tomoko Azumi pocházejí z Japonska. Shin Azumi se narodil v Kobe a tomoko Azumi v Hirošimě. Oba studovali v Londýně, kde dodnes žijí a pracují. Tato dvojice spolupracovala například s Authentics, Guzzini, Habitat, Brühl & Sippold, některé výrobky pochází také z jejich vlastní produkce. Připomeňme jenom roztomilé slánky a pepřenky „Snowman“ z roku 1999 pro Authentics. Společně se podíleli také na projektu vytvoření křesílka BIG ARM. Návrh křesílek vznikl v roce 2000. Jedná se o křesílko, které je určeno například pro práci s notebookem. Oba autoři se shodují, že možností, jak by se dalo jejich křesílko využít je několik. Nechtějí je tedy úzce specializovat a tím nabídnout případnému uživateli pouze jednu, či dvě funkce. Chtějí, aby se uživatel křesílek BIG ARM neomezoval tím, co řekl výrobce, ale používal je tak, jak uzná za vhodné. Ale už z prvního pohledu na toto křesílko je zřejmé, že bude sloužit především k neformálnímu sezení, příležitostné práci s notebookem, čtení, nebo hovoru se svým kamarádem. Tomuto křesílku se vyrábí i taburet, který je ze spodní strany opatřen malými kolečky, které umožňují snadnější manipulaci. Křesílko BIG ARM je umístěno na plastové podnoži. Jako materiál je použita textilie. Vyrábí se ve čtyřech základních barevných provedeních. Tedy v červené, černé, bílé a šedé.

Obr.29. Barevná variace Big Arm.23

43

Obr.30. Křesílko BIG ARM s notebookem na pracovní ploše.23

23

[on-line] citováno 12.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.bulo.be/modules/bulo/product.php?iid=36#1http://www.designmuseum.org/__entry/3840? style=design_image_popup

44

ALTERNO od firmy Züco:

Alterno, křesílko určené pro odpočinek a práci vyrábí firma Züco. Výhodou tohoto křesílka je jeho malá hmotnost, díky vhodně zvolené kostře křesílka. Na křesílko Alterno byla použita polyuretanová pěna, jako potahový materiál se používá kůže. Vyrábí se ve třech barevných provedeních: bílé, černé a červené. Jako podnož je použita kovová noha opatřená ve spodní části talířem. S křeslem je možné se otáčet. Pokud se uživatel rozhodne pracovat na křesílku s notebookem, tak jako pracovní plocha slouží rozšířené područky. Na křesílku je možné sedět ve dvou směrech.

Obr.31. Křesílko Alterno v bílém provedení.24

Obr.32. Detailnější pohled na křesílko Alterno.24

24

[on-line] citováno 12.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.dexigner.com

45

8

Vlastní návrh

8.1

Přehled vývoje tvarového řešení

Při zadání požadavku od firmy Škoda Auto a.s., na výrobu interaktivního křesla, jsem přemýšlel nad tvarem takového křesílka. Základní požadavky byl půdorysný rozměr 800x800 milimetrů, možnost řazení křesílka do sestav, příležitostná práce s notebookem. Další funkce, které jsou na křesílku uskutečněny vyplynuly z vlastního hledání konečného tvaru. Nejprve bych se chtěl věnovat vlastnímu názvu interaktivní křeslo. Většina lidí neví, co si může pod tímto názvem představit. Interaktivní křeslo je vlastně křeslo s více funkcemi. Není omezeno pouze jednou funkcí, kterou je sezení. Je rozšířeno o možnost práce a dalších doplňkových vlastností. Například odložení věcí, použití jako hovorového křesílka, funkci polohování atd. Moje první návrhy se ubíraly směrem k něčemu novému, inovačnímu. Rychle jsem však od nich upustil. Tyto návrhy byly spíše ateliérového typu a jejich výrobu by poznamenalo několik faktorů. Prvním faktorem byla cena za kterou by se takové křeslo dalo vyrobit. Dalším faktorem bylo konstrukční řešení, které u takovýchto návrhů bývá velice složité a tedy i finančně náročné. Nehledě na další možná úskalí, která by mohla vzniknout při vyvzorování prototypů. Proto se moje další návrhy ubíraly konzervativnějším směrem. Při studii trendů v designu podobných křesel jsem se shlédl v křesílku od firmy Bene. Toto křesílko se skládá z minima prvků, je jednoduché a konstrukčně kvalitně vyřešené. Proto jsem se rozhodl podobně jednoduché křesílko navrhnout. Před vlastním návrhem jsem musel zohlednit základní požadavky, které by mělo mnou navržené interaktivní křesílko splňovat. Prvním a velice důležitým požadavkem byla příležitostná práce s notebookem. Proto jsem si zjistil co nejvíce informací o notebooku. Notebook, neboli laptop je malý přenosný osobní počítač. Historie notebooků sahá do počátku 80. let, kdy tyto dnes již moderní přístroje, připomínaly spíše kufry. Zpočátku měly analogový display (jako např. Nokia 5110) pracovaly na frekvenci 100 Khz a jejich paměť byla 16 kb a HDD měly okolo 500 Kb. K významnému zvratu došlo až v druhé polovině 80. let a to tak, že byly vynalezeny černobílé monitory, které se už daly použít pro notebooky. Notebook byl zpočátku využíván

46

pro složité aplikace a operace. Poté, co firma Microsoft vynalezla systém Windows 3.11, nastal zvrat a z pracovního počítače se pozvolna stávaly pomůcky, bez kterých se dnes neobejde ani jeden menší podnikatel či manažer. Počátkem roku 1984 byly notebooky již standardně vybaveny FDD mechanikou, poté, přibližně v roce 1989 začala být do notebooků montována CD-ROM mechanika. Od roku 1996 se s úspěchem používá v notebooku DVD mechanika, která byla náhradou za CD-ROM mechaniku. DVD mechanika se používá do dnešních dnů. Notebooky poskytují uživateli ty samé přednosti, jako osobní počítač, nebo desktop. Dá se o nich ovšem říci, že u notebooku je za stejnou cenu nižší výkon, než u desktopů. Notebooky obsahují ty samé komponenty, jako klasické osobní počítače. Jenom jsou miniaturizovány a rozmístěny v počítači tak, aby zabíraly co nejméně místa. Notebooky mají převážně LCD displeje. Jako dodatek ke klávesnici bývá přítomen Touchpad nebo Trackpoint - zařízení, kterým lze notebook ovládat bez použití myši. Procesor Intel Pentium M byl prvním, který byl vyvíjen pouze pro nasazení v noteboocích. Druhým, podstatnějším rozdílem oproti klasickým počítačům je menší rozšiřitelnost notebooků. Zatímco u klasického osobního počítače je velmi jednoduché vyměnit například grafickou kartu, zde je možno počítač rozšiřovat jenom velmi sporadicky. Notebook má nyní obvykle klávesnicí s klávesami normální velikosti, odklopný barevný LCD displej o úhlopříčce 11-20", akumulátor a hmotnost kolem 3 kilogramů. Z důvodů nižší spotřeby energie má zpravidla procesor nižší taktovací frekvencí, než mají standardní osobní počítače; kapacita operační paměti a pevného disku je rovněž obvykle o málo menší, lepší notebooky se ale výkonností příliš neliší od stolních počítačů. Notebooky jsou nyní standardně vybavovány rozhraními jako osobní počítače, často je v nich i modem nebo Wi-fi přijímač. Kromě klávesnice je do notebooku integrováno i polohovací zařízení, nejčastěji nyní takzvaný Touchpad (dotyková ploška), případně i Trackpoint, dříve se často používal Trackball. Některé notebooky mohou mít i dotykový displej, vznikla ale též nová kategorie přenosných počítačů označovaná Tablet PC. Podíl notebooků na trhu osobních počítačů stále stoupá a díky snížení cen LCD displejů je jejich cena jen o málo vyšší než u běžného osobního počítače. Notebook menší než list A4 papíru se označuje jako subnotebook, má obvykle menší LCD displej s úhlopříčkou 10-13". 47

Notebook vážící více než 5 kilogramů se nazývá desknote (desktop - notebook).25 Nyní se budu věnovat vlastnímu hledání cesty konečného tvaru interaktivního křesla. Křesílko muselo být schopno poskytnout uživateli plochu, určitých rozměrů, na které by mohl pracovat. Délka takové práce by nepřesahovala půl hodiny. Pokud se na tento požadavek podíváme detailněji, zjistíme, že lze vymyslet a najít mnoho konstrukčních řešení. Pracovní deska může být například vyrobena z různých materiálů. Může být pevná, nebo pohyblivá (otočná). Kdy jejím překlopením vznikne pracovní plocha a odklopením pracovní plochu zase odstraníme. Šířka pracovní plochy se odvíjí od základních a nejčastějších rozměrů prodávaných notebooků. Já jsem zvolil šířku pracovní plochy 30 centimetrů. Většina prodávaných notebooků se na takto dimenzovanou plochu spolehlivě vejde. Dalším problémem, který se při návrhu pracovní plochy a rozboru vlastní práce s notebookem objevil, je možnost připojení na datovou síť (internet). To lze vyřešit buď použitím skřínky, která může být upevněna přímo na křesílku. Nebo může být umístěna v blízkosti křesílka. Například umístěná na zdi, či na zemi. Pokud by však byla součástí interaktivního křesílka, zbývalo určit, jak by byl vyřešen její design a na jakém místě by byla umístěna. V tomto případě by ovšem nastal problém s mobilitou křesílka. To byl totiž druhý požadavek. Nezbývalo mi nic jiného, než se detailněji seznámit s možnostmi připojení se na datovou síť. Zjistil jsem , že v podniku Škoda Auto a.s. je v areálu firmy umístěn bezdrátový přístup k internetu, takzvaná WI-FI síť. Podmínkou je, aby notebook byl vybaven zařízením, které umí tento signál přijímat a také odesílat. Existuje i druhá možnost, jak se lze bezdrátově připojit na internet. Jedná se o internet GPRS, který si uživatel koupí u některého z tuzemských poskytovatelů. Princip je založen na kartě, která se vkládá do notebooku a pomocí interního modemu se dá snadno připojit k internetu. Na kartě bývají umístěny informace o uživatelovi a přístupový kód. Jelikož je firma Škoda Auto a.s. vybavena WIFI sítí, v dalších návrzích jsem počítal s touto variantou. Odpadlo mi tedy připojení pomocí kabelu a tím se mi vyřešil i problém s mobilitou interaktivního křesílka. Jak již bylo řečeno, druhým požadavkem bylo, aby křesílko bylo mobilní. Tento požadavek vyplíval z potřeby úklidu pod a v okolí křesílka a s jeho snadnějším přemístěním. Tento problém můžeme opět řešit více možnostmi. Prvním možným 25

[on-line] citováno 2.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.Wikipedia.cz

48

řešením by bylo navrhnout takové křesílko, které by bylo lehké. Problém manipulace by byl tedy snadný, tedy posouváním křesílka po zemi. Nohy by musely být vybaveny buď plastovými, pryžovými, nebo silikonovými kluzáky. Plastové kluzáky se používají v prostorách, jejichž podlaha je pokryta koberci. Naopak kluzáky z nebarvící pryže a silikonu se používají u podlah dřevěných, nebo dokončených dlažbou. Druhou možností je použití koleček, místo pevných noh. Obě dvě možnosti mají svoje výhody a nevýhody. Stejně jako u noh, musejí být i kolečka vybavena buď pryžovými, nebo plastovými kolečky. Jejich použití je stejné jako v předešlém případě. U mého návrhu jsem použil kolečka. Zdálo se mi to jako lepší řešení. Zejména jsem zohlednil manipulaci s křesílkem. U první varianty, tedy s použitím noh by byla manipulace fyzicky náročnější. Náročnost by se ještě umocňovala s větším množstvím křesílek, které by bylo potřeba přemístit. Ovšem i u koleček mi vznikl problém s jejich použitím. Musel jsem vyřešit, jak zamezit jejich nechtěnému popojíždění při dosedání uživatele do křesílka. V takovém případě by mohlo křesílko při dosedání podjet a problém by byl na světě. Vyřešil jsem ho použitím jedné nohy pevné, byla umístěna v přední části a třech koleček. Ty by byly vybaveny brzdou, takže se dají zabrzdit a tak zabránit nechtěnému popojíždění. Pokud by nastal požadavek křesílka přemístit, jednoduchým způsobem se kolečka odbrzdí. Přední pevná noha může sloužit k uchopení a manipulaci s interaktivním křesílkem.

Po ujasnění si požadavků a jejich vyjasnění jsem se mohl plně pustit do vlastního návrhu. Prvním vážnějším návrhem, který jsem po konzultaci s panem prof. Schneiderem vybral, bylo křesílko, které mělo jednu područku a opěrák. Područka mi sloužila jako pracovní plocha pro notebook. Při práci s tímto tvarem jsem přišel na další možnosti, které z takového tvaru vychází. Toto řešení umožňovalo také použití opěráku jako pracovní plochy. Tím mi vlastně vznikla variabilita v použití jak pro člověka, který je pravák, tak i pro leváka. Jako podnož u tohoto návrhu jsem ještě použil čtyři pevné nohy, protože jsem v době vzniku hledal vhodné kolečka, která by sem šla použít.

49

Obr.33. První vybraný návrh, který jsem dále rozpracovával Obr.34. Křesílko doplněno o funkci odkládání. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

Tento prvotní návrh jsem dále rozpracovával. Hledal jsem nové možnosti, jak interaktivní křesílko ozvláštnit. Při konzultaci jsme přišli na možnost odložení věcí. Lidé, kteří vlastní notebooky si je nosí v brašnách. Bylo by proto vhodné, kdyby si je mohli odložit do nějakého odkládacího prostoru. Než aby odkládali brašnu na zem vedle křesílka. Proto jsem interaktivní křesílko doplnil o odkládací prostor. Navrhl jsem jich několik druhů, z těch jsme postupně vyřazovali až jsme se dopracovali k několika, které by šly použít. Bylo možno vymyslet opravdu mnoho variant. Například kombinace neděleného opěráku s pracovní plochou doplněnou o odkládací prostor. Vybrána byla varianta, kdy byla pracovní plocha a opěrák sníženy a na ně byla vlastně posazena nástavba, kterou podepíraly podpěry. Podpěry měly pracovat na stejném mechanismu jaké známe z automobilů a jsou v nich určeny pro nastavení opěrek hlavy. Tím by interaktivní křesílko získalo další funkci, bylo by rozšířené o možnost nastavení si výšky pracovní plochy a opěráku. Opět se zde nabízely možnosti posouvat jen pracovní plochu, opěrák by byl pevný. Nebo mít nastavitelné obě plochy. Nakonec byla vybrána varianta, kdy byly výškově nastavitelné obě

50

plochy, tedy opěrák i pracovní plocha. Zbývalo jen vyřešit technickou stránku. Toto řešení stále zachovávalo variabilitu použití pro praváky i leváky. Nijak nebyla omezena i možnost skladby křesílek do rozdílného tvaru.

V této fázi jsme na konzultaci s panem Ing. Packem přišli na další možnost pokračování ve vývoji tvaru tohoto křesílka. Došlo k odstranění posuvného mechanismu, hlavně díky komplikovanému technickému řešení. Dalším nedostatkem bylo, že podpěra byla umístěna přímo ve středu plochy. Tím vlastně nedošlo k možnosti využít celou plochu odkládacího prostoru. Podpěry působily jako překážky při odkládání věcí. Proto v dalším návrhu tvořily podpěru pracovních ploch prodloužené nohy. Tím jsme docílili zároveň ochrany rohů interaktivního křesílka. Protože všeobecně platí, že rohy křesel a ostatních čalouněných výrobků v kancelářích nejvíce trpí při manipulaci s křesílkem. Dochází k jejich odírání. Křesílko již bylo vybaveno třemi kolečky a jednou nohou. V ploše nohy bylo vyfrézované madlo. Mělo sloužit k možnosti uchopení při manipulaci s interaktivním křesílkem. Ovšem problémem celé této varianty bylo opět technické řešení. Možnosti, jak tento problém vyřešit určitě jsou, ale upustil jsem od nich, protože by to vedlo ke zvýšení výrobní ceny. Tím bych vlastně šel proti jedné z podmínek, kterou jsem si stanovil na začátku, před samotnou tvorbou návrhu interaktivního křesla.

51

Obr.35. Novější varianta s jednou odkládací plochou.

Obr.36. Novější varianta.

Díky nastalým problémům jsem musel přemýšlet nad jejich řešením, popřípadě hledáním dalších tvarů. Problémem byla i dosavadní velká hmotnost křesílka. Spotřeba materiálu by byla velká a tím pádem by byla i dražší výroba. Musel jsem tedy svoji pozornost zaměřit tímto směrem. Přemýšlel jsem, kde by se dalo ubrat materiálu a tím docílit snížení hmotnosti. Zároveň jsem přemýšlel nad technickou proveditelností. Vzniklo několik návrhů, než jsem dospěl k novému tvarovému řešení. Přitom byl zachován původní smysl a půdorysný tvar. Jako nejlepší varianta se mi zdála ta, kde jsem ubral hmotu pod pracovní plochou. Vznikl tak prostor, který se dal využít jako odkládací prostor. Byl mnohem větší, než v předešlých variantách a také byl k němu lepší přístup. Další možností bylo ubraní hmoty i pod opěrákem. Tím jsem docílil většího snížení hmotnosti celého interaktivního křesílka. Vzniklo tedy zcela nové řešení. Ovšem s odlehčením křesílka bylo nutné vyřešit konstrukci. Musela být taková, aby nedošlo k poškození křesílka při užívání a k možnému zranění lidí. Novou konstrukci jsem navrhnul s použitím

52

ocelové rourky, jejíž průměr je 20 mm. Alternativou bylo použití obdélníkového profilu o rozměrech 35x15 mm. Pracovní prostor mi podpírá ocelový prvek, který je navíc ve spodní části vyztužen vzpěrou. Vzpěra je stejného profilu a průměru jako materiál použitý pro podpěry. Funkce vzpěry není jen ve vyztužení, tvoří mi zároveň opěru. Je tedy možné o ní opřít obal notebooku, popřípadě další věci. Vypracoval jsem několik různých variant, kde byla použita kombinace profilů, různé možnosti podepření. Tyto nové návrhy jsem donesl na konzultaci s panem profesorem Schneiderem. Nové návrhy jsme prošly, některé jsme vyřadili, na těch zbylých jsme pracovali.

Obr.37. Nový odlehčený tvar.

53

Obr.38. Nový odlehčený tvar s odkládacím prostorem.

8.2

Konečný návrh

Systémový postup v tvorbě ve smyslu návrhu produktu pro konkrétní funkci v souvislostech tvarového řešení použitých materiálů, racionální konstrukce a výroby. Výsledný produkt ve smyslu předcházející filozofie představuje soustavu komponentů na bázi kovu, dřevěných velkoplošných materiálů a čalounických materiálů, které jsou vyráběny samostatnými technologickými postupy a jednoduše jsou složeny do konečného funkčního celku ve fázi montáže. Uvedený systém navrhnutého interaktivního křesla umožňuje inovací jeho částí (změnu profilu kovové konstrukce, změnu povrchové úpravy kovových a dřevěných částí, změnu materiálu kterým je interaktivní křesílko dokončeno a také detailu šití) možnost uvedenou individualizací dosáhnout výsledného produktu s jeho použitím do různých kvalit prostředí. Navrhnuté interaktivní křesílko je skládačkou pro naplnění funkcí hovorového sezení, práce s notebookem a odkládání osobního zavazadla. Křeslo svým tvarem a

54

řešením umožňuje jeho aplikaci jako soliteru, nebo možnost řazení do funkčních sestav, ve smyslu dispozičního řešení prostoru ve kterém bude použito.

Specifikace funkcí jednotlivých částí interaktivního křesla: Obr.39. Jednotlivé funkční celky interaktivního křesla. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci

55

Varianta 1. Základním prvkem první varianty je kovová kostra s ohýbaných trubek. Na ni se jednoduchými montážními postupy připevňují ostatní části interaktivního křesílka, které spolu dohromady tvoří hotový výrobek. Velice jednoduše lze zaměnit kteroukoli část za jinou. Jedná se v podstatě o skládačku. Na kovovou kostru se přišroubuje sedák s opěrákem na kterém jsou již připevněny tři upevňovací úhelníky, kteří slouží k připevnění pracovní plochy k sedáku. Sedák může být dokončen kůží, Alcantarou, nebo textilií. Poté se připevní pracovní plocha. Opět je zde velikou výhodou variabilita daného křesílka. Můžeme použít velkoplošný, nebo čalouněný materiál s různou barevnou kombinací. Odkládací plocha je řešena podobně jako pracovní můžeme použít velkoplošný materiál, nebo kov. Složením všech čtyř částí dostáváme hotový výrobek.

Opěrák s sedákem Pracovní plocha

Upevňovací úhelník

Kovová kostra, varianta 1. Odkládací plocha

Obr.40. Jednotlivé komponenty interaktivního křesla.

56

Obr.41. Složené interaktivní křeslo.

Obr.42. Interaktivní křeslo, černá kůže. Obr.43. Různé materiálové varianty pracovní a odkládací plochy. Viz. Příloha: fotografie k diplomové práci.

57

Obr.44. Dvě barevné provedení interaktivního křesla, 1. varianty.

58

Varianta 2. Základním prvkem druhé varianty je kostra se svařených ocelových trubek. Na ni se jednoduchými montážními postupy připevňují ostatní části interaktivního křesílka, které spolu dohromady tvoří hotový výrobek. Velice jednoduše lze zaměnit všechny části interaktivního křesla za jiné. Jedná se v podstatě o skládačku. Na kovovou kostru se přišroubuje sedák s opěrákem na kterém jsou již připevněny tři upevňovací úhelníky, kteří slouží k připevnění pracovní plochy k sedáku. Sedák může být dokončen kůží, Alcantarou, nebo textilií. Poté se připevní pracovní plocha. Opět je zde velikou výhodou variabilita daného křesílka. Můžeme použít velkoplošný, nebo čalouněný materiál s různou barevnou kombinací. Odkládací plocha je řešena podobně jako pracovní můžeme použít velkoplošný materiál, nebo kov. Složením všech čtyř částí dostáváme hotový výrobek.

Pracovní plocha Upevňovací úhelník

Opěrák s sedákem

Kovová kostra, varianta 2. Odkládací plocha

Obr.45. Jednotlivé komponenty interaktivního křesla, druhá varianta.

59

Obr.46. Složené interaktivní křeslo. Obr.47. Interaktivní křeslo z černé kůže, 2. varianta. Viz. Příloha: fotografie k diplomové práci Obr.48. Různé materiálové varianty pracovní a odkládací plochy. Viz. Příloha: fotografie k diplomové práci

60

Obr.49. Interaktivní křeslo, 2. varianta.

61

Skladba interaktivních křesel Interaktivní křeslo je možné skládat do různých tvarů. Následující ukázky jen dotvořují velkou variabilitu v interiéru.

Obr.50. Skladba interaktivních křesel 1. varianty

62

Obr.51. Další možné způsoby skladby interaktivního křesl Obr.52. Skladba interaktivních křesel, 2. varianty. Viz. Příloha: fotografie k diplomové práci.

63

9

Konstrukční řešení

9.1

Základní rozměry interaktivního křesla

300

300

600

300

500

800

Obr.53. Základní rozměry interaktivního křesla Obr.54. Základní rozměry interaktivního křesla. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

64

9.2 Konstrukční řešení jednotlivých částí interaktivního křesla Kostra čalouněných výrobků: kostra slouží jako základ pro čalounění, plní pevnostní funkci ve výrobku. Ale není omezena jen na technickou pevnostní funkci, může být i výrazným estetickým prvkem. V případě mnou navrženého interaktivního křesla se na estetické funkci podílí kovový rám, který tvoří opěru pro další části výrobku. Tedy pro opěrák, sedák, pracovní a odkládací plochu. Pokud je kostra výrobku schována, například pod čalouněním a nepodílí se na estetické funkci, jde o kostru zcela technickou. Kostra může být vyrobena z: •

Dřevěný materiál: tento typ materiálu se nejvíce používá při výrobě koster a jejich částí. Nejčastěji se používá dřevotřísková deska, překližka, masiv laťovka.

•

Kovový materiál: nejpoužívanějšími kovovými materiály jsou ocel a hliník. Vyznačují se větší pevností a trvanlivostí než kostry vyrobené ze dřeva, nebo materiálů na bázi dřeva. Mohou se spojovat svařováním, šroubováním, nýtováním. Lze je snadno povrchově dokončit.

•

Materiál vyrobený z plastu: v poslední době se stále častěji dostávají do popředí plastové skořepiny. Mohou plnit funkci technickou i estetickou. Jde o materiál z dobrou údržbou a dobrými mechanicko-fyzikálními vlastnostmi. Navíc mají velice dobrou tvarovou variabilitu. Lze z nich vyrobit v podstatě jakýkoli tvar.

•

Kombinace předchozích třech typů: ve výrobě koster je možná kombinace všech tří druhů materiálů.

Kovová kostra: Nyní bych se chtěl chvíli věnovat problematice kovu a výroby kovových koster. Kov lze ve výrobě nábytku kombinovat s různými druhy dalších materiálů. Podle materiálové kombinace dělíme nábytek na: •

celokovový

•

kombinace kov – čalounění

•

kombinace kov – dřevo

•

kombinace kov – plast

65

•

kombinace kov – sklo

•

nebo vzájemná kombinace kov, dřevo, čalounění

Při výrobě nábytku, jejichž součástí jsou kovové materiály, musíme dodržovat určité technologické postupy. Technologie obrábění a tvarování kovových prvků jsou shodné s technologickými postupy, které jsou používané při obrábění kovů ve strojírenské výrobě. V případě mnou navrhnutého interaktivního křesla plní kovová trubka funkci rámové konstrukce a zároveň má nosnou funkci. Kovové prvky mohou plnit i jiné funkce, například pružící funkci, nebo dekorační. Ocelové trubky lze tvářet například ohýbáním. To můžeme provádět několika způsoby. Prvním způsobem je ruční ohyb v přípravku. Nejčastěji se používá k ohýbání tenkostěnných trubek. Největší průměr, který můžeme u tohoto typu použít je 20 milimetrů. Minimální ohyb je roven 2.5*D. Při ručním ohýbání je vhodné používat hydraulické směsi na bázi oleje AMG-10. Tyto směsi se používají zejména pro snížení tření a také jako chladící kapalina.26 Druhým způsobem ohýbání trubek je ohyb navíjením. Tento ohyb je realizován pomocí pohyblivého segmentu kotouče. Trubka je při tomto způsobu ohýbání dotláčena na volné straně do drážky kotouče. To nám zajišťuje lišta, která má profil drážky odpovídající profilu trubky. Ohyb kombinovaný s osovou tlakovou silou je třetím způsobem ohýbání ocelových trubek. Ohyb je u tohoto druhu realizován pomocí přídavného tlačného osového mechanismu. Tato metoda se nejčastěji používá k ohýbání za studena, bez ohřevu. Nebo s lokálním vysokofrekvenčním ohřevem. U všech třech způsobů ohýbání může dojít ke vzniku některých výraznějších defektů. Nejčastějším defektem je ztenčení stěny trubky na vnějším poloměru. To může v krajní situaci vést až ke vzniku trhlin. Dalším velmi častým defektem je zploštění profilu. To nastává v případě, že jsme nedodrželi požadovaný poloměr zaoblení. V praxi můžeme těmto nežádoucím případům předcházet. Používají se zejména různé druhy výplní, například písek. Ale mohou být i tekutá, elastická, nebo mechanická. Postup je takový, že nejprve zazátkujeme jednu stranu, provedeme aplikaci výplně a zazátkujeme i druhou stranu.

26

Přednášky: Výroba nábytku III., Ing. Arnošt Trávník

66

V součastné době je na světě známo několik tisíc druhů ocelí. Liší se od sebe svými vlastnostmi, které jsou získávány kombinací obsahu uhlíku a legujících prvků. Norma ČSN označuje oceli šestimístným číslem. První dvojčíslí značí třídu norem (41 jsou oceli určené ke tváření, 42 oceli lité). Ale vlastní používané číslo oceli je pětimístné. Vznikne tak, že se vynechá počáteční číslice 4. Pro mnou navržené interaktivní křesílko bych doporučoval použít ocel 13 127. Jde o bezešvé trubky. Vyznačují se výbornou svařitelností. Používají se zejména k výrobě svařovaných konstrukcí a ohýbaných profilů. Každá ocel má svůj materiálový list. v něm je uvedeno chemicko složení, mechanické vlastnosti, příklady použití, způsob výroby a další údaje. Kromě oceli je možné použít pro výrobu podpěr pracovní plochy interaktivního křesla, spodního rámu i hliník. Hliník má matný povrch. Mezi jeho dobré fyzikální vlastnosti patří, dobrá tepelná vodivost a také elektrická vodivost. Přirozenou vlastností hliníku je, že se na vzduchu pokrývá vrstvou oxidů. Tak se stává odolná proti korozi. Ze slitin hliníku s hořčíkem a křemíkem se vyrábějí trubky, plechy atd.. vyznačují se velkou tuhostí a odolností proti korozi. Proti korozi se mohou hliníkové díly, nebo slitiny hliníku chránit eloxováním.

Kovová kostra, varianta 1. Popis konstrukce: Kostra je složena z ocelových trubek, jejichž průměr je 20 milimetrů. Na pravé straně jsou trubky svařeny. A to tak, že jsou nejprve zkráceny pod úhlem 45° a potom k sobě přivařeny. Na straně levé je ocelová trubka ohnuta o devadesát stupňů, směrem nahoru. Poloměr ohybu je R50. Tento poloměr ohybu je použit i u ostatních ohybů, které se na kostře interaktivního křesla vyskytují. Další ohyb je v horní části křesla, který jde pod pracovní plochu. V polovině pracovní plochy je ocelová trubka zkrácena a je přivařena ke druhé, zadní polovině kostry interaktivního křesla. Konstrukce zadní části je symetrická s přední. Na spodní části kovové kostry jsou přivařeny upevňovací trojúhelníky, na které se provede montáž koleček a předních kovových nohou. Dále jsou k ní přivařeny kovové obdélníky, které slouží k uchycení sedáku ke kostře. Uvnitř kostry jsou umístěny i tři vyztužovací prvky, které jsou z ocelových trubek, stejného průměru jako má kostra. Ty slouží nejen k vyztužené celé kostry, ale také jako upevňovací

67

prvek sedáku a odkládací plochy. Jsou v nich vyvrtány otvory, přes které se provede přichycení sedáku a odkládací plochy ke kostře. Boční strana kovové kostry je vyztužena jednou kovovou rourkou, která slouží i jako opěra pro odložené věci.

Obr.55. Kovová kostra, varianta 1.

Kovová kostra, varianta 2. Popis konstrukce: Kostra je složena z ocelových trubek, jejichž průměr je 20 milimetrů. Na pravé straně jsou trubky svařeny. A to tak, že jsou nejprve zkráceny pod úhlem 45° a potom k sobě přivařeny. Na straně levé je ocelová trubka opět svařena pod úhlem 45°. Rozdíl oproti 1. variantě je nejen v tom, že ve variantě dva není použit ohyb, ale také v umístění podpěry pracovní plochy. U varianty 2. je podpěra pracovní plochy umístěna hned vedle sedáku. Skládá se z ocelové rourky o průměru 20 milimetrů a je ke spodnímu rámu přivařena. V horní části podpěry je použito svaření pod úhlem 45°. V levé části kovové kostry je vytvořena opěra pro odložené věci. Skládá se opět z kovové rourky o průměru 20 milimetrů, rohové spoje jsou svařeny pod úhlem 45°. Na spodní části kovové kostry jsou přivařeny upevňovací trojúhelníky, na které se provede montáž koleček a předních kovových nohou. Dále jsou k ní přivařeny kovové obdélníky, které slouží k uchycení sedáku ke kostře. Uvnitř kostry jsou umístěny i tři vyztužovací prvky, které jsou z ocelových trubek, stejného průměru jako má kostra. Ty slouží nejen k vyztužené celé kostry, ale také jako upevňovací 68

prvek sedáku a odkládací plochy. Jsou v nich vyvrtány otvory, přes které se provede přichycení sedáku a odkládací plochy ke kostře. Boční strana kovové kostry je vyztužena jednou kovovou rourkou, která slouží i jako opěra pro odložené věci. Obr.56. Kovová kostra, varianta 2. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

Kovová noha Popis konstrukce: Kovová noha je vyrobena z kovového materiálu, který má stejnou povrchovou úpravu jako kovová kostra. Kostra interaktivního křesla je dokončena chromováním. A je vyleštěn na vysoký lesk. Chromování vyžaduje, aby kovový materiál byl nejprve ponořen do koupele roztoku mědi a niklu, potom následuje samotné elektrolytické chromování. Měď vlastně slouží jako

převodník mezi ocelí a

chromem, slouží vlastně jako lepidlo těchto dvou materiálů. Název chrom pochází z řeckého slova CHROMA, neboli barva. Vyjadřuje schopnost chromu tvořit různé barevné sloučeniny. Jde o neušlechtilý kov, který odolává atmosferické korozi. A to díky tomu, že se velmi rychle potahuje tenkou, neviditelnou vrstvičkou oxidu, který ho chrání před dalšími účinky atmosféry. Pro tuto vlastnost je velice rozšířen jako povrchová ochrana u kovových materiálů. Noha interaktivního křesla je vyrobena z kovové rourky, která má průměr 35 milimetrů. V horní části je k ní přivařen kruhový prvek ve kterém jsou vyvrtány otvory pro upevnění nohy ke kovové kostře. Je připevněna pomocí šroubků M 3x25, nebo samořezných vrutů 3x20 milimetrů. Spodní část nohy je vybavena otáčecím mechanizmem, který umožňuje výškovou stavitelnost nohy. Noha je ve spodní části opatřena nalepenou plstěnou vložkou, která zamezuje poškrábání podlahy.

69

Obr.57. Rozměry kovové nohy.

70

Kolečka Popis konstrukce: Kolečka, která jsem použil ve svojí diplomové práci nebudu vyrábět, ale nakoupím je od italské firmy StampMatic s.r.l. Tato firma má široký sortiment koleček pro křesla, pohovky a další použití. Mnou vybraná kolečka jsou 100 milimetrů vysoká, průměr koleček je 78 milimetrů a jejich tloušťka 50 milimetrů. Vyrábějí se v mnoha barevných a tvarových kombinacích. Já jsem si vybral ty, které se dají pomocí páčky zabrzdit. Tím je znemožněn jejich pohyb, snadným posunutím páčky směrem nahoru jsou kolečka odbržděná a jsou opět pohyblivá. Obr.58. Různé varianty koleček od firmy StampMatic27 Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci. Obr.59. Možnosti dokončení bočních ploch koleček, včetně jejich montáže

k nábytku.27

Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

Konstrukce sedáku a opěráku Popis konstrukce: Na kostru sedáku a opěráku mého křesílka se dá použít více druhů materiálů. Může být například vyrobena z kovu, dřeva apod.. Já jsem se pokusil tento problém vyřešit tak, aby byla co nejjednodušší na výrobu a splňovala všechny parametry které jsou na kostry kladeny. Vybíral jsem si mezi dřevotřískovou deskou tloušťky 18 milimetrů a překližovanou deskou tloušťky 15 milimetrů. Nakonec jsem se rozhodl použít překližovanou desku, vyrobenou z břízy, jejíž tloušťka je 15 milimetrů. Pro můj výběr jsem zohlednil především otázku ceny, hmotnosti, pevnosti a jednodušší montáže. Nyní bych chtěl v krátkosti popsat vlastnosti a možnosti použití mnou vybraného materiálu. Překližka je deska, kterou tvoří obvykle lichý počet dýh, které jsou na sebe kolmo naklíženy, zachovávají tak pravidlo symetrie. Jejich výhodou je, že se dají snadno ohýbat, povrchově dokončovat, tvarovat a laminovat. Dostáváme tak materiál, který má dobré fyzikálně-mechanické vlastnosti, je vyroben z přírodního materiálu a pryskyřic. Další dobrou vlastností je jeho vysoká estetická úroveň. Ohýbání překližky je známé už od počátku 19. století. Výrobní postup vymyslel belgický umělecký truhlář Jean Josef Chapius. Na jeho výrobní postup navázal Michael Thonet, který ho upravil a vylepšil. Úspěšně ho používal asi od roku 27

[22] Firemní katalog StampMatic, 2006

71

1830. Překližka však neměla použití jen ve výrobě nábytku. Například za druhé světové války se z ní vyráběly součásti letadel, tvarované dlahy a nosítka pro raněné. V dnešní době má překližka široké spektrum použití. Vyrábí se z ní nábytek, doplňkové předměty, svítidla apod.. Velice zajímavé výrobky vznikají v Itálii. K nejznámějším firmám, které překližku používají patří: Alias, Zanotta, Bieffe atd.. Konkrétně firma Alias přišla před několika lety s naprosto revoluční technologií, která se zatím nikdy ve výrobě židlí nepoužívala. Ta zároveň otevírá designérům zcela nové možnosti tvarování. Korpus kostry sedáku a opěráku je složen převážně z překližované desky, která má tloušťku 15 milimetrů. Ta je spojena kolíky, které jdou přes celou tloušťku desky. Kostra sedáku je dále složena z bukových hranolků, které jsou určeny pro upevnění vlnovců v horní části kostry. Ve spodní části jsou bukové hranolky určeny pro upevnění sedáku ke kovové kostře. Tyto hranolky jsou ke kostře přišroubovány vruty 5x70 mm. V rozích kostry jsou umístěny bukové hranolky rozměru 25x25 mm, slouží k vyztužení kostry a jsou k překližované desce přisponkovány. Kostra sedáku je po očalounění kůží ze spodní strany přišroubována šroubem M8x35 ČSN 02 1727. Poté je spodní strana začištěna technickou textilií. Kostra opěráku je složena z překližované desky, která má tvar boční strany očalouněného opěráku. Horní plocha opěráku je složena ze smrkové desky 25x154x450 milimetrů, která je umístěna mezi bočnicemi z překližované desky. Smrková deska je spojena s překližkou pomocí kolíků. Pod ní jsou smrkové podpěry, které mají čtvercový průřez 25x25 milimetrů. Rohy opěráku jsou zpevněny smrkovými

hranolky

25x25

milimetrů,

které

jsou

ke

korpusu

opěráku

přisponkovány. Zadní strana opěráku je uzavřena sololitem a přisponkována k rohovým výztuhám, horní smrkové desce a spodní překližované desce. Přední strana opěráku je složena z překližované desky, která má výšku 335 milimetrů. V této desce jsou vyvrtány otvory pro připevnění opěráku k sedáku. Obr.60. Pohled na kostru sedáku a opěráku položenou na kovové konstrukci 1. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

72

Nosný podklad: Jako nosný podklad sedáku jsem zvolil vlnité pružiny, které jsou připevněny pomocí speciálních úchytů a přisponkovány k bukovým hranolkům. Vyrábějí se tvarováním patentovaného drátu do pravidelně se opakujících plošných vlnovek. Konce drátů jsou ohnuty směrem dovnitř. Vyrobená pružina se stočí do kruhovitého nebo mírně obloukovitého tvaru a tepelně se zpracovávají v elektrické peci při teplotě 240°C. Vlnité pružiny mají vysokou nosnost a velký odpor proti stlačení.Přičemž pružiny jsou navzájem propletené bavlněným provázkem nejméně ve třech řadách v kolmém směru. Zvýšíme s tím bezpečnost. Opěrák je opatřen pryžotextilními popruhy, jejichž šířka je 50 milimetrů. Základem pryžotextilních popruhů je tkanina, nebo úplet, na který jsou z obou stran nalisovány pryžové folie. Pružící hodnoty běžných pryžotextilních popruhů jsou omezeny průtažností textilie, vložené rovnoběžně s délkou daného prvku. Tuto nevýhodu odstraňují pryžotextilní materiály, u nichž je jako textilní středová vložka použit opryžovaný kord, který se ukládá ve dvou vrstvách šikmo, křížově v úhlu asi 40°k podélné ose popruhu. Kordová vložka při zatížení umožňuje větší protažení popruhu, ale součastně vymezuje jeho maximální průtažnost. Pryžotextilní popruhy jsou umístěny vodorovně a k bočnicím opěráku jsou připevněny přisponkováním.

Obr.61. Kostra sedáku a opěráku.

73

Tvarovací a kypřící materiály: Na interaktivní křesílko jsem použil tyto PUR pěny: PUR N 3543, PUR N 2538 a PUR HR 4542. Polyuretanové pěny nám vytvářejí konečnou měkkost, nebo tvrdost čalounění, jedná se o materiál, kterým se vytváří konečný tvar. Na přední a vrchní plochu opěráku jsem použil měkčí typ pěny, PUR N 2538. V přední části opěráku má pěna tloušťku 100 mm a na horní ploše je tloušťka polyuretanové pěny 20 mm. Na boční plochu, zadní a na plochu sedáku jsem použil polyuretanovou pěnu N 3543, která je tvrdší, než pěna použitá na přední a horní plochu opěráku. Tvrdší pěna je použita z důvodu menší tloušťky materiálu. Tloušťka pěny na bočních a zadní ploše je 10 milimetrů, na sedáku je použita pěna tloušťky 100 milimetrů. V oblasti kolen a přední části sedáku jsem použil nejtvrdší pěnu PUR HR 4542. Šířka pěny je 100 mm a její tloušťka také 100 mm. Tloušťka pěny v přední části sedáku je 10 mm. Pokud je pracovní plocha v kožené variantě, je na ni použita pěna PUR N 2538, tloušťky 19 milimetrů. Všechny pěny jsou k sobě přilepeny pomocí rozpouštědlového lepidla. Nanášení lepidla se provádí pomocí stříkací pistole. Jako separační část mezi vlnovcovými pružinami a PUR pěnou jsem použil izolační textilii, jejíž hmotnost je 400 g/m2.

Obr.62. Řez sedákem a opěrákem.

74

Izolační a separační materiál: Jako izolační a separační materiál mezi PUR pěnou a hovězí usní jsem použil Molino. Jedná se o technickou, bavlněnou, viskózovou, nebo polyestero-viskózovou tkaninu. Hmotnost Molina je maximálně 120 g/m2. Pevnost v tahu je do 300 N. Tažnost mají vyšší ve směru útku asi o 20%. Molina mají různou barvu, převážně režnou a černou.

Potahový materiál: Jako potahový materiál jsme s panem profesorem Schneiderem zvolili kůži, nebo alkantaru. Alkantara působí svým vzhledem nevtíravě a má vynikající vlastnosti. Usně patří mezi přírodní materiály,jsou získávány zpracováním kůží z divokých a domácích zvířat. Na usně jsou kladeny požadavky, které musejí být před jejich použitím splněny. Usně musejí být hladké, nelepivé a po jejich vyčinění vláčné. Přírodní a dobarvené usně musejí být beze skvrn, kazů a po celém svém povrchu stejnosměrně barevné. Vyrábějí se v různých tloušťkách. Usně menších tloušťek se používají na méně namáhané plochy, například na venkovní stranu područek, nebo zadní plochy. Silné usně se zeslabují štípáním. Přírodních usní máme několik druhů. Zejména se třídí podle druhu zvířete z kterého pocházejí. Hovězí useň: je dostatečně pevná, samonosná a se schopností jímat vodní páry. Vyznačuje se dostatečnou prodyšností. Pokud je vhodně ošetřována, zvyšujeme odolnost proti opotřebení. U usní platí pravidlo, že mají být v místě švu ztenčeny. Štípaná useň: jde o druh usně, která vzniká štípáním silné hovězí usně. Vzniká nám horní a dolní štípenka. Štípenka nemá přírodní líc. Ten se vytváří uměle, například nalisováním, nebo nastříkáním barviv. Juchtová useň: jde o speciální druh usně, která je získávána z kůží jalovic, telat nebo koní. Ta se speciálními technologickými operacemi vyčiňuje a barví. Jedná se o velmi kvalitní a trvanlivý druh usně. Vepřová useň: získává se zpracováním kruponu a jeho odbarvením. Na useň se provede nástřik ochranného barviva, ten však snižuje užitkovou hodnotu usně. Další nevýhodou je, že při zpracování těchto usní vznikají drobné trhlinky, které se stávají viditelné až po napnutí usně. Kozí useň: vyrábí se z kůží koz. Vzniká tak velice kvalitní potahový materiál, který se nazývá ševro, safián a meregnin. Dobrou vlastností těchto usní je jejich měkkost a vláčnost. 75

Zámišová useň28: zpracovává se z jeleních, srnčích, sobích nebo i ovčích kůží, které jsou činěny rybím tukem. Mezi jejich dobré vlastnosti patří měkkost a dobrá zpracovatelnost.

Alcantara: V nabídce stále více firem, zabývajících se výrobou čalouněného nábytku, se v posledních letech objevuje potahová látka s obchodním názvem Alcantara. Jedná se o nový, zcela unikátní materiál, který díky svým přednostem nemá v současné době konkurenci. Jde o umělý materiál (68 % polyester, 32 % polyuretan) vyrobený z ultratenkého mikrovlákna, 20 x tenčího než lidský vlas, který byl vyvinut japonskými a italskými odborníky a je používán nejen v nábytkářském, ale také v automobilovém a oděvním průmyslu. Svým vzhledem připomíná Alcantara semišovou kůži. Svými vynikajícími vlastnostmi však kůži v mnohém ještě předčí a je před ní upřednostňována. Jedinou nevýhodou Alcantary je zatím její vyšší cena. Většina výrobců ji nabízí ve stejné cenové kategorii jako kůži (tedy přibližně 4000 Kč za běžný metr).

Obr.63. Pohled na očalouněný sedák a opěrák interaktivního křesla. Materiál šedá kůže.

28

[12] DRÁPELA, J., PROKOPOVÁ, H. Výroba čalouněného nábytku. Praha: SNTL, 1987. 216 s.

76

Odkládací plocha Popis konstrukce: Odkládací noha může být u interaktivního křesílka vyrobena ve dvou variantách. První varianta, kterou jsem navrhl je MDF deska, která má tloušťku 19 milimetrů. Tato deska je povrchově dokončená vakuování. Sortiment fólií, které se dají použít je široký. Druhou variantou je kovová odkládací plocha, která může být plná, nebo perforovaná několika otvory. Kovová deska má tloušťku 2.5 milimetru a je ke kostře bodově přivařena. Kovová pracovní deska je povrchově dokončena chromováním.

Obr.64. Odkládací plocha vyrobená z MDF. Obr.65. Odkládací plocha vyrobená z kovu. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci. Obr.66. Odkládací plocha vyrobená z kovu – perforovaná. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

77

Pracovní plocha Popis konstrukce: Pracovní plocha interaktivního křesla může být vyrobena ve dvou variantách. První variantou je použití nového materiálu, který se jmenuje Eurolight. Jedná se o lehké konstrukční desky, které mají velice dobré fyzikální a mechanické vlastnosti. Hustota desek je závislá na jejich tloušťce, při tloušťce desky 50 milimetrů, kterou jsem použil na konstrukci pracovní desky, je hustota 254 kg/m3. Tato deska je složena z několika vrstev. Po stranách desky je výztuha z dřevotřísky. Na výztuhách je položena krycí dřevotřísková deska. Tato krycí deska se vyrábí ve třech tloušťkách, 3 milimetry, 4 milimetry a 8 milimetrů. Já jsem použil krycí vrstvu o tloušťce 8 milimetrů. Zbylý prostor je vyplněn voštinou. Desky mohou být dokončeny fólií na jakýkoli barevný dezén. Pevnost v ohybu u tloušťky 50 milimetrů je 5 N/mm2 a E modul v ohybu EN 310 je 1000 N/mm2. Tyto desky se vyrábějí s tloušťkovou tolerancí 0.3%.

Obr.67. Pracovní plocha vyrobená z desky Eurolight.

Druhá varianta je vytvoření čalouněné pracovní plochy. Konstrukce této varianty je řešena pomocí dřevěného rámu, vyrobeného ze smrkových hranolků o rozměru 25x25 milimetrů. Tyto hranolky jsou k sobě přišroubovány vruty 3x40. Na takto vytvořený rám je přisponkován sololit. Po přisponkování sololitu se provede zakrytí konstrukce technickou textilií a položení PUR pěny N 2538. Tloušťka pěny je 19

78

milimetrů. Pracovní plocha se dokončí stejným druhem materiálů jaký je použit na sedáku a opěráku, tedy kůží, nebo Alcantarou.

Upevňovací úhelník Popis konstrukce: Upevňovací úhelník slouží k připevnění pracovní plochy k sedáku. Tím se docílí větší stability a pevnosti pracovní plochy a zamezí se případnému odchlýpení pracovní plochy od opěráku. Úhelník je vyroben z kovu, jehož tloušťka je 5 milimetrů. Do něj jsou navrtány otvory pro vruty V 3x20 a otvor pro šroub Š 6x35. Upevňovací úhelník je s opěrákem spojen tímto šroubem. Poté se úhelník spojí s pracovní plochou pomocí vrutů.

Obr.68. Upevňovací úhelník. Viz. Příloha: Fotografie k diplomové práci.

Obr.69. Interaktivní křesílko s připevněnými upevňovacími úhelníky.

79

Spojovací materiál: Pro výrobu kostry mnou navrhnutého interaktivního křesla budu potřebovat níže uvedený spojovací materiál. Nyní obecně popíši jeho vlastnosti a další možné použití.

Kolíky: kolíků se používá několik druhů. Dělíme je na kovové, dřevěné a plastové. Ve výrobě koster se používají nejvíce kolíky dřevěné. Nejčastější dřevinou z které jsou vyráběny je buk. Jejich povrch může být buď hladký, nebo na povrchu zvrásněný. Zvrásnění je ve formě drážek, které mohou být rovné, nebo ve formě šroubovice. Dělíme je podle různé tloušťky. Obecně platí pravidlo, že délka kolíku musí odpovídat nejméně trojnásobku jejich průměru. Průměr kolíku, který použijeme na spojení kostry závisí na tloušťce spojovaného materiálu. U dílců, jejichž tloušťka je menší než 16 milimetrů se používají kolíky o průměru 6 milimetrů. To je i případ mnou navrhnuté konstrukce sedáku a opěráku. Pro dílce o tloušťce v rozmezí 16 – 19 milimetrů používáme kolíky o průměry 8 milimetrů. Dílce s tloušťkou nad 19 milimetrů jsou spojovány kolíky o průměru 10 milimetrů.

Vruty: stejně jako kolíky, jsou i vruty hodně používány v konstrukci koster. Například jimi připevňujeme kování, nebo je používáme přímo na konstrukční spoje. Nejčastěji se používají vruty o průměru 4 – 5 milimetrů. Pro upevnění noh používáme vruty o průměru 5 – 6 milimetrů. Vruty se od sebe liší zejména tvarem hlavy. Pro lepší představu uvedu nejčastěji používané typy hlav: vrut s plochou hlavou zápustnou do dřeva, s čočkovitou hlavou do dřeva, s půlkulovou hlavou do dřeva, s plochou hlavou zápustnou do dřevotřísky, s čočkovitou hlavou do dřevotřísky, s půlkulovou hlavou do dřevotřísky, talířovou hlavou do dřevotřísky, s hlavou šestihrannou a konfirmat.

Průmyslové spojovače: jsou určeny do sponkovacích pistolí (mechanických, pneumatických a elektrických). Mezi hlavní rozměry spon patří jejich šířka hřbetu, délka nožek a průměr použitého drátu. Délka nožek se pohybuje v rozmezí 3 – 40 milimetrů. Tvar ostří nožek může být: dlátovitý: ostří vniká do materiálu rovně pilovitý: má asymetrické ostří a díky tomu se nožky spon vychylují ven na opačné strany. Tento typ spon se nejčastěji používá pro zarážení do měkkého dřeva. 80

stupňovitě sekaný spojovač: vyznačuje se velkou průrazností. Používá se ke spojení několika tenkých materiálů.

Pro zvýšení pevnosti spoje se na nožky spojovače nanáší syntetická pryskyřice, která nám zároveň usnadňuje pronikání do tvrdých dřevin. Sponky se nejčastěji používají k připevnění čalounění ke kostře, nebo k připevnění materiálu kostry.

Šrouby: šrouby použiji při spojení kostry opěráku a sedáku. Jako matici použiji zarážecí matici. Nejčastěji se na kostry používají šrouby M8. Pokud jsou použity na viditelných místech, musí být povrchově dokončeny. Nejčastěji se používá zinkování.

81

9.3 Představení firmy Wiesner-Hager29 Firma, která bude sponzorsky vyrábět mnou navrhnuté prototypy interaktivního křesla se jmenuje Wiesner-Hager. V následujících řádcích bych chtěl tuto firmu stručně představit a na pár fotografiích ukázat a popsat část jejich sortimentu. Tato firma sídlí v Rakousku, ve městě Altheim. Její pobočka je i v české republice, konkrétně v Humpolci. Jde o předního výrobce kancelářského a objektového nábytku v Evropě. Jejich filozofií je prosazování inovačního emočního designu, který je orientovaný na člověka. Jejich výrobky jsou známy svoji velmi vysokou kvalitou dílenského zpracování. Před několika lety vstoupili do sféry vybavování kanceláří nábytkem, který zaručuje nový inovační standard. Tedy vysokou flexibilitu kanceláře. Cílem je nabídnout řešení pro procesově orientované práce, využití flexibilního a pohyblivého nábytku. Ten dává možnost snadného a rychlého přizpůsobení kanceláře dynamickým změnám firmy. Tím se dosáhne výhody, že se nemusí běh firmy na několik dní omezit, nebo dokonce úplně zastavit. Během pár hodin lze přizpůsobit nábytek potřebám jeho novým uživatelům, rychle, přesně a levně – efektivně.

Prvním nabízeným produktem, který jsem vybral jsou konferenční židle, jejíž název je outline-net. Opěrák je zhotoven z pletené síťoviny, ta dělá židli transparentní, vzdušnou a lehkou. K tomu přispívá také vysoká flexibilita síťovaného potahu. Tato látka je zhotovena z materiálu, který je vysoce odolný proti otěru. Svými vlastnostmi je outline_net vhodný jako přídavná židle v kanceláři, v komunikačních prostorách – nebo také pro řadové vybavování židlemi ve velkých sálech. K tomu slouží především snadno ovladatelné spojovací prvky a velmi těsné stohování ( 30 židlí může být naskládáno do výšky menší než 2 m ).

29

[on-line] citováno 22.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.wiesner-hager.com

82

Obr.70. Konferenční židle Outline-net.29

Řada židlí S-kolekce se vyznačuje zdrženlivým, klasickým a strohým designem. Harmonicky se tak přizpůsobí nejrůznějším architektonickým návrhům – od víceúčelových prostor, přes restaurace, domovy důchodců, nemocnice až po soukromé byty.

Obr.71. Židle z kolekce S.29

29

[on-line] citováno 22.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.wiesner-hager.com

83

COMPOD Philips Haselwander, absolvent Vysoké školy Joanneum pro průmyslový design ve Štýrském Hradci, navrhl pro mladou generaci systém COMPOD. Svůj koncept vyvinul v rámci studentského projektu CrossOffice pod vedením designéra Martina Ballendata. Haselwanderův koncept COMPOD představuje variabilní sedací a lůžkový nábytek pro samostatnou i týmovou práci. Současně umožňuje rozmanitost pozic těla a bez nákladných mechanizmů podporuje zdravé, dynamické sezení. COMPOD boří tradiční jednorozměrný pohled na kancelářskou práci a ukazuje, jak také může práce v budoucnu probíhat. Wiesner-Hager tvoří kancelářskou architekturu a v COMPODu vidí další zajímavý stavební kámen pro vytváření inovačních, vysoce hodnotných kancelářských konceptů. Řeč tvarů COMPODu vzdává hold jednoduchosti, jasnosti, absolutní specifičnosti a novým dimenzím v kanceláři.

Obr.72.Sestava COMPOD.29

29

[on-line] citováno 22.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.wiesner-hager.com

84

Theba jednoduchá estetická linie Theba splňuje všechny požadavky čalouněného nábytku na úrovni, jsou spolu spojeny reprezentativnost a funkčnost. Formální kontrast mezi obloukovitým a rovným vedením linie ukazuje napětí a propůjčuje nábytku vysokou stálost. Design: Ton Haas

Obr.73. Křeslo Theba, design Ton Haas.29

Technické moduly Float & process modul pracovního místa nabízí profesionální kabelový management. Vezměte technické doplňky společně s elektrifikací a umožněte tak přesné rozložení pracovního stolu a techniky. Process IT-Lift umožňuje ve spojení se stolem Process Power Table pohodlné nastavení výšky pracovní plochy včetně EDV-equipment na Power Station.

Obr.74. Technický modul. 29

[on-line] citováno 22.4.2007 Dostupné na World Wide Web http://www.wiesner-hager.com

85

10

Diskuse

Téma mojí diplomové práce se jmenuje Interaktivní křeslo. Toto téma nevzniklo náhodou, ale z požadavku a potřeby firmy Škoda Auto a.s., navrhnout a vytvořit sedací nábytek s rozšířenou funkcí. Materiálové složení nebylo určeno a měl jsem tedy v této oblasti volnou ruku. Byly dány pouze některé, již jmenované požadavky, z nichž nejdůležitějším byl požadavek na příležitostnou práci s notebookem. Pokud se podíváme do historie, zjistíme, že nábytek s rozšířenou funkcí není nic nového. Například Thonet uváděl ve svém katalogu z roku 1880 kuřáckou židli s ratanovým výpletem a čalouněnou podpěrkou s úložným prostorem pro kuřácké potřeby. Dalším velice zajímavým kusem nábytku od Thoneta je z téhož roku nabízená židle, která měla rozšířenou funkci v držáku na klobouky. Držák byl umístěn pod sedákem a byl vyroben z ohýbaného drátu. Tímto rozborem vlastně zjistíme, že potřeba výroby nábytku, konkrétně křesla s rozšířenou funkcí není požadavkem jen dnešní doby. Pokud si položím otázku, jaký má přínos interaktivní křeslo? Musím zcela jasně odpovědět, že přínosů a jeho výhod je několik. Nejde jen o kus čalouněného nábytku, který je omezen jen na jednu funkci, sezení. Interaktivní křeslo je rozšířeno o další funkce, které v dnešní době může využít většina lidí. Jeho funkce jsou odvozeny od prostoru do kterého je určeno. Tedy do kancelářských a administrativních budov, veřejných prostor. Uplatnění nalezne i ve veřejných prostorách, jako jsou třeba magistráty a různé druhy úřadů. V těchto prostorech je velice často potřebné vyplnit určité dokumenty. Pracovní plocha Interaktivního křesla to umožňuje. Další jeho výhodou je možnost odkládání osobních zavazadel, které máme při sobě a pod kontrolou. Je Interaktivní křeslo mobilní? I tento požadavek jsem řešil. V prostorách pro které bylo navrženo je potřeba občas změnit dispoziční uspořádání nábytku. Díky zadním kolečkům je velice usnadněna manipulace s tímto křeslem.

86

11

Závěr

Výsledný produkt, ve smyslu počáteční filozofie představuje soustavu komponentů, které složeny do sebe představují konečný funkční celek. Interaktivní křeslo není určeno jen pro jednu funkci. Plní funkce tři. První funkcí je sezení. Tuto funkci zabezpečuje sedák s opěrákem, který tvoří první celek interaktivního křesla. Druhá funkce je pracovní. Tu plní pracovní plocha umístěná v rovině s opěrákem. Její rozměr je takový, aby na ni byl dostatek prostoru pro vykonávání nejběžnějších prací. Například vyplnění formuláře, četba, nebo práce s notebookem. Pracovní plocha může sloužit i k odložení nápoje, různých časopisů, psacích potřeb. Pracovní plocha je druhým celkem interaktivního křesla. Třetí funkcí je možnost odložení si osobního zavazadla. Odkládací plocha je umístěna pod plochou pracovní a umožňuje odložení a většího zavazadla. Odkládací plocha je třetím celkem interaktivního křesla. Posledním celkem interaktivního křesla je kovová kostra na kterou se předcházející tři celky jednoduchými montážními postupy připevňují. Variabilita tvarového řešení křesla je možná díky dvěma variantám kovových koster. První varianta je vytvořena z ohýbaných kovových trubek. Podpěra pracovní plochy je umístěna na kraji interaktivního křesla. Druhá varianta je vytvořena svařením kovových trubek a podpěra pracovní plochy je umístěna vedle sedáku s opěrákem. Variabilní není pouze kostra křesla, odkládací plocha může být vyrobena z různých materiálů. Mezi ty základní patří materiál MDF, kov, Eurolight. Kovová odkládací plocha může být vyrobena s otvory. Základním požadavkem na odkládací plochu je možnost odložení věcí a také snadná údržba a čistitelnost. Pracovní plochu je možné vyrobit ve dvou variantách. Může být čalouněná, nebo z velkoplošných materiálů, například desky Eurolight. Údržba této části je rovněž snadná. Sedák s opěrákem má stabilní rozměry a jeho velkou předností je možnost použití u obou typů koster, bez nutnosti změny rozměrů. Může být povrchově dokončen kůží, nebo Alcantarou. Další výhodou je možnost vytvoření křesla s pracovní a odkládací plochou na pravé straně, nebo i na levé. Toho docílíme pouhým otočením kostry a přemístěním sedáku. Křeslo svým tvarem a řešením umožňuje aplikaci jako soliteru, nebo možnost řazení do sestav. Pokud je řazeno do sestav, existuje mnoho variant, jak může být řazeno. Některé možnosti jsem naznačil v této diplomové práci.

87

Na závěr bych chtěl říci, že interaktivní křeslo nemusí být striktně používáno pouze v kancelářských prostorách. Jeho výhody a funkční celky umožňují použití v nejrůznějších typech veřejných prostor.

88

12

Summary

Resulting of product in sence initial philosophy constitute system element´s, which put in self represent the end of whole function. The interactive arm-chair is not use only for one function. It has three function. First of function is seating. This function secure seat and rest they are make a firt whole of interactive arm-chair. Second is working function. This perform working surface, which is same as top of rest. On working surface is very much spaces for perform usual work. For example fill up the form, reading, or work with notebook. Working surface make serve for put-off drink, diverse magazines and pencil. Working surface is a second whole of interactive arm-chair. Third function is possibility put-off personal luggage. Put-off surface is third whole of interactive arm-chair. A last whole of interactive arm-chair is a metal frame on which a three whole fasen simple assembly. Variability of form solve interactive arm-chair is possibly thanks two variable metal frame. Firs variant is from blade metal bugle. Support to working surface is on bounds of interactive arm-chair. Second variant is from weld metal bugle and supoport to working surface is near the seat and rest. Variable is not only bugle armchair, put-off surface may be produce from different materials. Between this base belong middle density fibrebourd, metal, Euroligt. Metal put-off surface may be make with vent. The base requirement produce on put-off surface is put-off thingś and easy maintenance, cleanness. Work surface may be make in two variant. It may be from upholster, oder from Eurolight. Maintenance this sector is too easy. Seat with rest has constant dimension and his big priority is possibility use at both type of bugle. May be make from upholster hide or Alcantara.

89

13

Použitá literatura

1.

CIMBUREK, F. Dějiny nábytkového umění I.-II. Brno: Rovnost, 1948. 667 s.

2.

CIMBUREK, F. Dějiny nábytkového umění III. 1. vyd. Brno: Rovnost, 1950. 673 s.

3.

HALABALA, J. Výroba nábytku:

Tvorba a konstrukce. 1. vyd. Praha:

SNTL, 1969. 271 s. 4.

BRUNECKÝ, P. Historický vývoj nábytku. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1993. 228 s. ISBN 80-7157-441-4.

5.

BRUNECKÝ, P. Dějiny bydlení. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 258 s. ISBN 80-7157-677-8

6.

RAYMOND, S., CUNLIFFE R. Tomorrowś Office. 1. vyd. Hong Kong: Dah Hua Press Co. Ltd., 1997. 197 s. ISBN 0-419-21240-x

¨7.

DOROTJAKOVÁ, I. Kancelář. Bratislava: Jaga group, v.o.s., 1999. 173 s. ISBN 80-88905-20-6

8.

BAYER, K. Büro international. Anröchte: Bauzirkel Verlag GmbH, 2001. 139 s. ISBN 3-9801016-3-0

9.

RIEWOLDT, O. Bauten für die Zukunft. Stuttgart: Deutsche Verlags-Anstalt, 1997, 240 s. ISBN 3-421-03127-4

10.

LORKO, M., JAMBRICHOVÁ, Z. Ergonómia. Prešov: Technická univerzita v Košiciach, 1998. 122 s. ISBN 80-7099-392-8

11.

PACEK, V. Tech-center Škoda Auto a.s. Škoda Auto a.s., 1999. 20 s.

12.

DRÁPELA,

J., PROKOPOVÁ, H. Výroba čalouněného nábytku. Praha:

SNTL, 1987. 216 s. 13.

KOUCKÝ, R. Architektonická kancelář. Praha: Zlatý řez o.s., 1999. 440 s. ISBN 80-902810-0-1

14.

HUBÁČKOVÁ, B., ŠKRABALOVÁ, E., HUBÁČEK, P. Domovní pracovny a kanceláře. Praha: ERA, 2000. 120 s. ISBN 80-7386-068-7

15.

SOUKENKA, V. Design nábytku. Praha: České vysoké učení technické, 2001. 35 s.

16.

Thompson, A. Feng Shui. Český těšín: Finidr s.r.o., 1996. 170 s. ISBN 8085975-95-5

90

17.

KOLESÁR, Z. Kapitoly z dejín dizajnu 1. diel. Bratislava: Slovenské centrum dizajnu, 1998. 65 s. ISSN 1335-0344x

18.

KOLESÁR, Z. Kapitoly z dejín dizajnu 2. diel. Bratislava: Slovenské centrum dizajnu, 2000. 70 s. ISSN 80-967005-7-x

19.

SCHNEIDER, Š. Materiály z výuky. 2005.

20.

DLABAL, S. Nábytek člověk-bydlení. Ústav bytové a oděvní kultury. 1973. 177 s.

21.

PETRÁNSKY, L. Teoria a metodologia designu. Zvolen: Technická univerzita, 1994. 117 s. ISBN 80-228-0318-9

22.

Firemní katalog StampMatic, 2006

23.

Conen ČR, Školní a kancelářský nábytek. Kolín: Conen ČR, 1997. 50 s.

Internetové stránky http://www.natuzzi.co.uk http://www.zanotta.it http://www.moroso.it http://www.ldseating.com http://www.cubeme.com http://www.wiesner-hager.com http://www.cubeme.com http://www.totemdesign.com http://www.twentytwentyone.com http://www.azumi.co.uk http://www.designmuseum.org http://www.bulo.be http://Wikipedia.cz http://www.hgstyle.cz http://www.bpp.cz http://www.dexigner.com http://www.prumysl.cz http://www.ferrum.cz http://www.bene.com

91