Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně DIPLOMOVÁ PRÁCE

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta

Ústav práva

DIPLOMOVÁ PRÁCE

STRUTURA, FORMY PÁCHÁNÍ A PREVENCE HOSPODÁŘKÉ TRESTNÉ ČINNOSTI

Vedoucí práce

Zpracovatel práce

Mgr. Jiří Tuza

Bc. Radomír Němec

Brno 2007

Poděkování : Považuji za svou milou povinnost poděkovat panu Mgr. Jiřímu Tuzovi, za odborné a organizační vedení při zpracování této práce. V neposlední řadě patří můj dík také panu plk. JUDr. Františku Zamazalovi za cenné a věcné připomínky a rady při zpracovávání této práce.

V Brně 12. května 2007

……….………………... Bc. Radomír Němec

2

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem předloženou diplomovou práci vypracoval samostatně za pomoci vedoucího diplomové práce, s použitím citované literatury, ostatních informačních zdrojů a výsledků vlastního šetření, které jsou uvedeny v této práci.

3

ABSTRAKT Němec. R.

Struktura, formy páchání a prevence hospodářské trestné

činnosti. Diplomová práce. Brno, 2007 Abstrakt: Práce se zabývá vyhodnocením struktury a forem páchání hospodářské trestné činnosti a následným předložením návrhů preventivních opatření, která by vedla ke ztížení či zamezení tuto trestnou činnost páchat. Vychází přitom z konkrétní situace na teritoriu v působnosti Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod. V práci jsou použita reálná data o počtu, formách páchání a objasněnosti hospodářských trestných činů na zkoumaném území, přičemž výsledky zpracování vstupních dat a navržených preventivních opatření je možno po zobecnění aplikovat v rámci jednotlivých okresních a městských ředitelství Policie ČR. Klíčová slova: hospodářský trestný čin, prevence, trestní zákon, Policie České republiky ABSTRACT Němec.R. Structure, forms of commission and prevention of economic crime offence Diploma thesis. Brno, 2007 Abstrakt: The work deals with evaluation of structure and forms of economic crime offence and subsequent presentation of proposal of preventative measures, which could lead to complication or prevention to commit the crime offence. The work goes out of the concrete situation in the territory, where the Police of the Czech republic, Distrikt directorate Havlíčkův Brod, work. There are used in the work real data about the number, forms of commission and the number of clarified economic crime offences in the investigated territory. Results of input data processing and designed preventative measures can be apply to constituent distrikt and municipal directorates of the Police of the Czech republic. Crucial words: economic crime offence, prevention, penal code, the Police of the Czech republic

4

1. ÚVOD

8

2. CÍL PRÁCE A METODIKA

10

2.1. CÍL PRÁCE 2.2. METODIKA PRÁCE 2.3. VYMEZENÍ ZÁKLADNÍCH POJMŮ V RÁMCI TRESTNÍHO PRÁVA 2.4. STRUČNÁ GEOGRAFICKÁ A DEMOGRAFICKÁ CHARAKTERISTIKA TERITORIA OKRESNÍHO ŘEDITELSTVÍ HAVLÍČKŮV BROD

10 11 13

3. PREVENCE KRIMINALITY

22

20

3.1. VYMEZENÍ POJMŮ 22 2 3.1.1. DEFINICE POJMU PREVENCE KRIMINALITY............................................ 22 3 3.1.2. OBJEKTY PREVENCE KRIMINALITY...................................................... 22 3.2. STRUKTURA PREVENCE KRIMINALITY 23 4 3.2.1. SOCIÁLNÍ PREVENCE.........................................................................23 5 3.2.2. SITUAČNÍ PREVENCE........................................................................23 6 3.2.3. PREVENCE A POMOC OBĚTEM TRESTNÝCH ČINŮ.................................... 24 3.3. ÚROVNĚ PREVENCE KRIMINALITY 25 7 3.3.1. PRIMÁRNÍ PREVENCE....................................................................... 25 8 3.3.2. SEKUNDÁRNÍ PREVENCE...................................................................25 3.4. PREVENTIVNĚ INFORMAČNÍ SKUPINY POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY 27 4. HOSPODÁŘSKÉ TRESTNÉ ČINY

28

4.1. VYVĚTLENÍ POJMU HOSPODÁŘSKÝ TRESTNÝ ČIN 28 4.2. TRESTNÉ ČINY HOSPODÁŘSKÉ, HLAVA DRUHÁ ZÁKONA Č. 140/1961 SB. TRESTNÍHO ZÁKONA 30 9 4.2.1. TRESTNÉ ČINY PROTI HOSPODÁŘSKÉ SOUSTAVĚ, HLAVA DRUHÁ, ODDÍL PRVNÍ .............................................................................................................. 30 10 4.2.1.1. Neoprávněné podnikání, § 118 TZ........................................ 30 11 4.2.1.2. Neprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry, § 118a TZ............................................................................................... 32 12 4.2.1.3. Poškozování spotřebitele, § 121 TZ........................................ 33 13 4.2.1.4. Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, § 124 TZ........................................................................................................ 35 14 4.2.1.5. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124a TZ, porušení zákazu nebo omezení.............. 35 15 4.2.1.6. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124b TZ, nesplnění důležité povinnosti.................36 16 4.2.1.7. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124c TZ, nepravdivý nebo neúplný údaj................. 37 17 4.2.1.8. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124d TZ, zahraniční obchod bez povolení nebo licence................................................................................................. 38 18 4.2.1.9. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124e TZ, vydání neoprávněného povolení nebo licence................................................................................................. 39 19 4.2.1.10. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124f TZ, vylákání povolení nebo licence.............. 40

5

20 21 22 23

4.2.2. TRESTNÉ ČINY PROTI HOSPODÁŘSKÉ KÁZNI, HLAVA DRUHÁ, ODDÍL DRUHÝ 41 4.2.2.1. Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, § 125 TZ..... 41 4.2.2.2. Porušování povinností v řízení o konkurzu, § 126 TZ............ 44 4.2.2.3. Porušování závazných pravidel hospodářského styku, § 127 TZ ............................................................................................................ 46 24 4.2.2.4. Zneužívání informací v obchodním styku, § 128TZ............... 47 25 4.2.2.5. Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 128a TZ, neoprávněné zvýhodnění..................................................................... 49 26 4.2.2.6. Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 128b TZ, pletichy v souvislosti s veřejnou dražbou............................................ 51 27 4.2.2.7. Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 128c TZ, pletichy při veřejné dražbě.................................................................. 52 28 4.2.2.8. Vystavení nepravdivého potvrzení, § 129 TZ......................... 53 29 4.2.3. TRESTNÉ ČINY PROTI MĚNĚ A TRESTNÉ ČINY DAŇOVÉ, HLAVA DRUHÁ, ODDÍL TŘETÍ.......................................................................................................54 30 4.2.3.1. Padělání a pozměňování peněz, § 140 TZ.............................. 54 31 4.2.3.2. Udávání padělaných a pozměněných peněz, § 141 TZ........... 56 32 4.2.3.3. Výroba a držení padělatelského náčiní, § 142 TZ................... 56 33 4.2.3.4. Společná ustanovení, § 143 TZ.............................................. 57 34 4.2.3.5. Ohrožování oběhu tuzemských peněz, § 144 TZ.................... 58 35 4.2.3.6.Padělání a pozměňování známek, § 145 TZ............................ 59 36 4.2.3.7. Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti, § 145a TZ...... 60 37 4.2.3.8. Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství, § 146 TZ........................................................................ 61 38 4.2.3.9. Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, § 147 TZ........................................................................................................ 62 39 4.2.3.10. Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, § 148 TZ ............................................................................................................ 63 40 4.2.3.11. Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží, § 148a TZ65 41 4.2.3.12. Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, § 148b TZ........................................................................................................ 66 42 4.2.4. TRESTNÉ ČINY PROTI PŘEDPISŮM O NEKALÉ SOUTĚŽI, OCHRANNÝCH ZNÁMKÁCH, CHRÁNĚNÝCH VZORECH A VYNÁLEZECH A PROTI AUTORSKÉMU PRÁVU, PROTI PRÁVU SOUVISEJÍCÍM S PRÁVEM AUTORSKÝM A PROTI PRÁVU K DATABÁZI, HLAVA DRUHÁ, ODDÍL ČTVRTÝ..................................................................... 67 43 4.2.4.1. Nekalá soutěž, § 149 TZ......................................................... 67 44 4.2.4.2. Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu, § 150 TZ.......................................... 69 45 4.2.4.3. Porušování průmyslových práv, § 151 TZ.............................. 71 46 4.2.4.4. Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, § 151 TZ............................................... 71 4.3. TRESTNÉ ČINY PROTI MAJETKU, HLAVA DEVÁTÁ 73 47 4.3.1. ZPRONEVĚRA, § 248 TZ................................................................ 73 48 4.3.2. NEOPRÁVNĚNÉ DRŽENÍ PLATEBNÍ KARTY, § 249B TZ..........................74 49 4.3.3. PODVOD, § 250 TZ.......................................................................75 50 4.3.4. POJISTNÝ PODVOD, § 250A TZ........................................................77 51 4.3.5. ÚVĚROVÝ PODVOD, § 250B TZ.......................................................79 52 4.3.6. PROVOZOVÁNÝ NEPOCTIVÝCH HER A SÁZEK, § 250C TZ......................80 53 4.3.7. PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU, ÚMYSLNÉ ZPŮSOBENÍ ŠKODY, § 255 TZ................................................................................... 81 54 4.3.8. PORUŠOVÁNÍ POVINNOSTÍ PŘI SPRÁVĚ CIZÍHO MAJETKU, ZPŮSOBENÍ ZNAČNÉ ŠKODY Z VĚDOMÉ NEDBALOSTI, § 255A TZ................................................. 82 55 4.3.9. POŠKOZOVÁNÍ VĚŘITELE, § 256 TZ................................................. 83 56 4.3.10. ZVÝHODŇOVÁNÍ VĚŘITELE, § 256A TZ...........................................85 57 4.3.11. PLETICHY PŘI ŘÍZENÍ KONKURZNÍM A VYROVNÁVACÍM, § 256B............ 86

6

58

4.3.12. PŘEDLUŽENÍ, § 256C.....................................................................87

5. STRUKTURA HOSPODÁŘSKÉ TRESTNÉ ČINNOSTI V PŮSOBNOSTI POLICIE ČR, OKRESNÍ A MĚSTSKÉ ŘEDITELSTVÍ 89 5.1. VĚCNÁ PŘÍSLUŠNOST, VYMEZENÍ ROZDÍLŮ MEZI HOSPODÁŘSKOU A OBECNOU 89 5.2. STRUKTURA NÁPADU HOSPODÁŘSKÉ TRESTNÉ ČINNOSTI NA TERITORIU POLICIE ČR, OKRESNÍ ŘEDITELSTVÍ HAVLÍČKŮV BROD 92 59 5.2.1. ZDROJE VSTUPNÍCH DAT................................................................... 92 60 5.2.2. VYHODNOCENÍ STRUKTURY A VÝVOJE NÁPADU HOSPODÁŘSKÉ TRESTNÉ ČINNOSTI ZA ZKOUMANÉ OBDOBÍ.................................................................. 93 TRESTNOU ČINNOSTÍ

6. DOPORUČENÍ OBECNĚ PLATNÝCH PREVENTIVNÍCH OPATŘENÍ APLIKOVATELNÝCH PRO JEDNOTLIVÉ ÚTVARY POLICIE ČESKÉ REPUBLIKY NA ÚROVNI OKRESNÍCH A MĚSTSKÝCH ŘEDITELSTVÍ

95

7. ZÁVĚR

101

8. PŘÍLOHY

102

9. LITERATURA

106

7

1. Úvod Záměrem vypracování diplomové práce na téma „Struktura, formy páchání a prevence hospodářské trestné činnosti“ je zejména vyhodnocení struktury a forem páchání hospodářské trestné činnosti a následné předložení návrhů preventivních opatření, které by vedly ke ztížení možností tuto trestnou činnost páchat, a ve svém důsledku by tato opatření měla přispět ke snížení počtu páchaných hospodářských trestných činů, zejména v rámci působnosti Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod. V práci budou použita data o počtu, formách páchání a objasněnosti hospodářských trestných činů v rámci působnosti Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod, přičemž výsledky zpracování vstupních dat je možno po zobecnění aplikovat v rámci Policie ČR jako celku. V současnosti nastává mnoho nových trendů, zejména s rozvojem internetového bankovnictví, používání platebních karet a zejména v oblasti nárůstu objemu poskytovaných úvěrů. Samozřejmě zde existují i další formy hospodářské trestné činnosti, ale tyto jsou poměrně statické a jejich vývoj je jen velmi málo závislý na vývoji okolí. Za důležité

považuji

poznamenat, že vlivem páchání

hospodářské trestné činnosti dochází ke škodám hlavně majetkové povahy, přičemž v jejich nejzávažnějších formách dochází i ke škodám na životě a zdraví. Stejně tak s postupující globalizací mají nejzávažnější formy hospodářské trestné činnosti nadnárodní charakter a vyžadují úzkou spolupráci s orgány ostatních států. Ovšem právě tyto nejzávažnější hospodářské trestné činy zpracovávají specializované útvary při Policejním prezidiu ČR a tak policisté při jednotlivých okresních ředitelstvích s těmito nepřijdou do styku. Proto v diplomové práci budou tyto závažné hospodářské trestné činy definovány, ale dále již nebudou zmíněny z výše popsaných důvodů. Tato práce bude formulovat ve své teoretické části podmínky, za jakých je hospodářský trestný čin spáchán a které jsou stanoveny

8

v trestním zákoně, včetně výkladových stanovisek a komentářů k jednotlivým ustanovením. Dále stanoví možné budoucí směry a postupy páchání hospodářské trestné činnosti, což má svou úlohu v její prevenci.

9

2. Cíl práce a metodika 2.1. Cíl práce Cílem diplomové práce nazvané „Struktura, formy páchání a prevence hospodářské trestné činnosti“ je přesné formulování a vyhodnocení základních postupů a forem páchání hospodářské trestné činnosti v rámci teritoria Okresního ředitelství Havlíčkův Brod s využitím vstupních dat o hospodářských trestných činech s ohledem na věcnou příslušnost Služby kriminální policie a vyšetřování při výše uvedeném okresním ředitelství. Při teoretickém rozboru hospodářské trestné činnosti budou definovány zákonné podmínky, zásady a postupy, které jsou důležité při právním posuzování hospodářské trestné činnosti a mají vztah k prevenci, která hraje velmi důležitou, i když opomíjenou roli. Přílohou práce bude ukázka struktury a forem páchání hospodářské trestné činnosti v rámci teritoriálního území Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod v uplynulých třech letech, kterou Služba kriminální policie a vyšetřování za dané období zpracovávala. Ambiciózním záměrem práce pak je, aby se stala pomůckou pro jednotlivé nižší organizační články Služby kriminální policie a vyšetřování při jednotlivých okresních a městských ředitelstvích Policie ČR na celém území České republiky, zejména ve vztahu k předcházení této specifické trestné činnosti.

10

2.2. Metodika práce Na počátku práce bude předložena rešerše základních pojmů užívaných v trestním zákoně, trestním řádu a dalších souvisejících právních předpisech. Bude zde definováno postavení Policie ČR, tak jak je tomu v zákoně a bude následovat stručná charakteristika teritoria, které má Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod ve své působnosti. V další části práce bude následovat rešerše a popis na téma prevence trestné činnosti, přičemž zde budou uvedeny konkrétní případy prezentací Policie ČR. Další, velmi obsáhlou a stěžejní kapitolou budou rešerše k jednotlivým hospodářským trestným činům, tak jak jsou definovány zákonem, včetně souvisejících předpisů a stanovisek. U popisu jednotlivých hospodářských trestných činů budou uvedeny nutné podmínky a okolnosti, za kterých může dojít ke spáchání tohoto konkrétního trestného činu. Zvýšená pozornost bude věnována těm skutkovým podstatám, které jsou podle věcné příslušnosti zpracovávány v úrovni Služby kriminální policie a vyšetřování při jednotlivých okresních a městských ředitelstvích Policie ČR. Právě u těchto nejrozšířenějších trestných činů bude vždy na závěr uveden stručný autorův komentář. V tomto bude popsána nejčastější forma spáchání trestného činu a navržena konkrétní preventivní opatření, která by vedla ke snížení nápadu daného trestného činu. Po této kapitole bude následovat již samostatná část práce dle cíle, kdy budou provedeny rozbory současných a nastupujících trendů v oblasti páchání hospodářské trestné činnosti. Zde se bude pracovat s tou částí dříve definovaných hospodářských trestných činů, které spadají do věcné příslušnosti okresního ředitelství v rámci struktury Policie ČR. Zjištěné skutečnosti budou porovnány s informacemi, které jsou obsaženy v odborné literatuře, uvedené v požitých zdrojích. K rozborům budou použity informace a data získaná z interních zdrojů

11

Policie ČR, příbuzné literatury, ze zdrojů vnitřní informační sítě Policie - Intranet a v neposlední řadě ze zdrojů přístupných on-line na internetu.

12

2.3. Vymezení základních pojmů v rámci trestního práva V mé diplomové práci bych se chtěl zabývat zejména strukturou a formami páchání hospodářské trestné činnosti, tak jak je vymezena v zákoně číslo 140/1961 Sb., Trestním zákoně ve znění pozdějších předpisů, zejména v hlavě druhé a deváté. Úvodem bych poznamenal, že trestné činy, tedy jaké jednání je či není trestným činem, jsou skutkově popsány ve zvláštní části zákona číslo 140/1961 Sb., Trestního zákona. Dle ustanovení § 1 zák. č. 140/1961 Sb. je účelem trestního zákona chránit zájmy společnosti, ústavní zřízení České republiky, práva a oprávněné zájmy fyzických a právnických osob.1 Trestný čin jako takový je definován v § 3 odst. 1 uvedeného zákona číslo 140/1960 Sb. Zde je uvedeno, že trestným činem je pro společnost nebezpečný čin, jehož znaky jsou uvedeny v tomto zákoně.2 V odstavci 2 uvedeného § 3 z. č. 140/1960 Sb. se dále říká, že čin, jehož stupeň nebezpečnosti je pro společnost nepatrný, není trestným činem, i když jinak vykazuje znaky trestného činu.3 Trestný čin musí splnit určité povinné znaky, jež jsou označovány jako pojmové znaky trestného činu. Mezi tyto pojmové znaky patří: nebezpečnost činu pro společnost (označováno

jako

materiální znak), znaky uvedené ve zvláštní části trestního zákona (formální znaky), dále věk a příčetnost pachatele.4 Další z nutných podmínek, aby čin byl trestným činem dle trestního zákona je zavinění. Trestní zákon v § 4 a § 5 zná obecně dvě

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3

Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit,

Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 4 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317-009-4

13

formy zavinění a to úmyslné či nedbalostní. Každá z uvedených forem má ještě dvě podformy. § 4 písm. a), b) se týká úmyslného zavinění. Je zde uvedeno: Trestný čin je spáchán úmyslně, jestliže pachatel chtěl způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, nebo věděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.1 Druhou formou, jak je výše uvedeno, je zavinění z nedbalosti a v trestním zákoně je definováno v § 5 písm. a), b). Zde je uvedeno, že trestný čin je spáchán z nedbalosti, jestliže pachatel věděl, že může způsobem v tomto zákoně uvedeným porušit nebo ohrozit zájem chráněný tímto zákonem, ale bez přiměřených důvodů spoléhal, že takové porušení nebo ohrožení nenastane, nebo nevěděl, že svým jednáním může takové porušení nebo ohrožení způsobit, ač o tom vzhledem k okolnostem a k svým osobním poměrům vědět měl a mohl.2 Trestní zákon vyžaduje u trestných činů úmyslné zavinění, vyjma těch, kde je výslovně uvedeno, že k jeho spáchání postačuje nedbalostní způsob zavinění. Další nutnou podmínkou je osoba pachatele, která se označuje jako subjekt trestného činu. Je nutné si uvědomit, že pachatelem může být pouze osoba fyzická, z čehož vyplývá, že nelze trestně postihnout osobu právnickou. Pachatel trestného činu je popsán v § 9 odst. 1, 2 z. č. 140/1960 Sb. V ustanovení uvedeného § 9 odst. 1, 2 je uvedeno. Pachatel trestného činu je, kdo trestný čin spáchal sám, byl-li trestný či spáchán společným jednáním dvou nebo více osob, odpovídá každá z nich jako by trestný čin spáchala sama.3 Osoba pachatele musí splnit určitá kriteria, která jsou opět taxativně stanovena v Trestním zákoně. 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317-009-4

14

Prvním kritériem je věk, který je obsažen v § 11 Trestního zákona. Kdo v době spáchání činu nedovršil patnáctý rok svého věku, není trestně odpovědný.1 To znamená, že trestní odpovědnost nastává teprve dnem, který následuje po patnáctých narozeninách.2 Dalším kriteriem na osobu pachatele je příčetnost. Opakem příčetnosti je nepříčetnost a tato je definována v § 12 Trestního zákona. Kdo pro duševního poruchu v době spáchání činu nemohl rozpoznat jeho nebezpečnost pro společnost nebo ovládat své jednání, není za tento čin odpovědný.3 Podmínkou tedy je, že dušení porucha musí objektivně existovat v době spáchání činu.4 Poslední

podmínkou

jsou

tzv.

okolnosti

vylučující

protiprávnost. Tyto okolnosti jsou opět taxativně uvedeny v §§ 13 až 15 Trestního zákona. Patří sem nutná obrana, krajní nouze a oprávněné použití zbraně. Nutnou obranou dle § 13 Trestního zákona je. Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.5

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80- 7317-009-4 3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 4 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy,

2. doplněné

vydání,

Eurounion,

s.r.o.,

Praha, ISBN 80-7317-009-4 5 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

15

Nutná obrana vylučuje tedy protiprávnost činu i jeho nebezpečnost, k nutné obraně je oprávněn kdokoli a je přípustná i proti úkonům veřejných činitelů.1 Krajní nouzí dle § 14 Trestního zákona je. Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému tímto zákonem, není trestným činem. Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil.2 Oproti nutné obraně tedy nemůže být způsobený následek stejně závažný, nebo závažnější, než ten, který hrozil.3 Poslední z okolností vylučujících protiprávnost je oprávněné použití zbraně. Oprávněné použití zbraně dle § 15 Trestního zákona je. Trestný čin nespáchá, kdo použije zbraně v mezích zmocnění příslušných právních předpisů.4 Použitím zbraně rozumíme její použití způsobem, k němuž byla určena, například použití zbraně příslušníkem Policie České republiky

v souladu s ustanovením § 39 zákona č. 283/1991 Sb.

o Policii České republiky.5 Jedním z posledních velmi důležitých pojmů je škoda. Tato může mít více forem od majetkové počínaje po například škodu na životě či zdraví. Vzhledem k tomu, že diplomová práce se dále zabývá hospodářskými trestnými činy je zřejmé, že u těchto půjde o škodu 1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317-009-4 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317-009-4 4 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 5 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317-009-4

16

vyčíslitelnou v peněžních jednotkách. Zde rozlišujeme několik stupňů. Prvním stupněm je škoda nepatrná, což je částka, která nepřevyšuje 5.000 Kč, a tudíž se v těchto případech nejedná o trestný čin, neboť zde chybí jeden z povinných znaků a to nebezpečnost činu pro společnost.1 Dalšími stupni, kdy se již jedná o trestné činy co se společenské nebezpečnosti týče, je škoda nikoli nepatrná, což je částka v rozmezí od 5.000 do 25.000 Kč, škoda nikoli malá v rozmezí od 25.000 do 500.000 Kč, dále škoda ve velká v rozmezí od 500.000 do 5.000.000 Kč a posledním nejzávažnějším stupněm je škoda velkého rozsahu, což je částka 5.000.000 Kč a výše. Neméně důležitým zákonem, který má přímou souvislost na Trestní zákon č. 140/1961 Sb. je zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád ve znění pozdějších novelizací. Účelem trestního řádu je upravit postup orgánů činných v trestním řízení tak, aby trestné činy byly náležitě zjištěny a jejich pachatelé podle zákona náležitě potrestáni. Řízení přitom

musí

působit

k upevňování

zákonnosti,

k předcházení

a zamezování trestné činnosti, k výchově občanů v duchu důsledného zachovávání zákonů a pravidel občanského soužití i čestného plnění povinností ke státu a společnosti.2 Z výše uvedeného je tedy zřejmé, že Trestní řád je normou procesně právní. Důležitým ustanovením Trestního řádu je § 2 odst. 2, tzv. presumpce neviny. Zde je uvedeno, že dokud pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu není vina vyslovena, nelze na toho, proti němuž je vedeno trestní řízení, hledět jako by byl vinen.3 Platí zde, že obviněnému musí být vina prokázána pouze zákonnými prostředky a dále se uplatňuje pravidlo „in dubio pro reo“, pochybnosti ve prospěch obviněného.

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Půry, F., Trestní řád. Komentář. I. Díl. 4. vydání. Praha:C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-634-4

17

Orgány činné v trestním řízení jsou povinny postupovat proti obviněnému nestranně a nezaujatě, vždy v souladu s ustanovením § 2 odst.1, 3, 4, 5, 6, 7 zákona č. 141/1961 Sb. Trestního řádu.1 Orgány činnými v trestním řízení se rozumějí soud, státní zástupce a policejní orgán.2 V další části diplomové práce jsem se rozhodl zkoumat pouze hospodářskou trestnou činnost z pohledu Policie České republiky. Sám pracuji u Policie České republiky již 13 let a v současnosti

jsem

služebně zařazen u služby kriminální policie a vyšetřování, Správy Východočeského kraje v Hradci Králové, pracoviště Havlíčkův Brod. Úvodem bych se chtěl zmínit o postavení Policie České republiky v našem právním řádu. Nemohu opomenout zákonné normy, kterými se Policie České republiky řídí a v neposlední řadě bych chtěl pojednat o prevenci trestné činnosti obecně, formách prevence a její důležitosti. Postavení

Policie

České

republiky

je

jako

v každé

demokratické zemi vymezeno zákonem. Ústava České republiky deklaruje Českou republiku jako svrchovaný, jednotný a demokratický právní stát, kde lid je zdrojem veškeré moci.3 Státní moc lze uplatňovat jen v případech, mezích a způsoby, které tak stanoví zákon.4 Činnost policejního aparátu, jako součásti výkonné moci je obecně vymezena v ustanoveních Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Policie České republiky byla zřízena zákonem České národní rady č. 283/1991 o Policii České republiky ve znění pozdějších doplnění. Vznikl tak ozbrojený sbor, který plní úkoly ve věcech 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Ústava České republiky, čl. 2, odst. 3, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 1 vydání 4

Listina základních práv a svobod, čl. 3, odst. 1, Praha, tiskárny

Ministerstva vnitra, 2. vydání

18

vnitřního pořádku a bezpečnosti v rozsahu vymezeném ústavními zákony, zákony a ostatními obecně závaznými předpisy.5 Mezi tyto úkoly patří mimo jiné i konání v přípravném řízení o trestných činech. V současné době jsou úkoly rozděleny mezi obvodní či místní oddělení Policie České republiky, která konají přípravní řízení o trestných činech, jejichž horní hranice odnětí svobody nepřevyšuje tři roky. Pakliže je tato hranice překročena, konají orgány Služby kriminální policie a vyšetřování na jednotlivých stupních. Toto rozdělení není ovšem směrodatné, ale je nejhojněji využíváno. Dozor nad zákonností přípravného řízení má na starosti příslušný státní zástupce. Policie České republiky je podřízena Ministerstvu vnitra České republiky, jakožto ústřednímu orgánu státní správy pro vnitřní věci, které bylo zřízeno zákonem České národní rady č. 2/1969 Sb. ve znění pozdějších novelizací, o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy.2 Nejvyšším stupněm v hierarchii Policie České republiky je Policejní prezidium v čele s Policejním prezidentem. Jedná se zejména o složku metodickou, které jsou podřízeny jednotlivé krajské správy a specializované útvary jako například URNA, Národní protidrogová centrála a jiné. Jednotlivým krajským správám jsou dále podřízena okresní ředitelství Policie České republiky. Vzhledem k tomu, že Policie České republiky nadále kopíruje dávno zrušený systém krajů, proto i jednotlivých krajských správ je celkem osm. Nastává zde u okresního ředitelství v Havlíčkově Brodě paradox, že okres Havlíčkův Brod dle nového územního členění spadá pod kraj Vysočina, ale Policie zde je podřízena správě v bývalém krajském městě Hradci Králové. Stejně tak tomu je se státním zastupitelstvím a soudy. Jak jsem již výše uvedl v další části práce se chci zabývat druhy a formami hospodářské trestné činnosti a tyto pak zhodnotit ve vztahu k mému služebnímu působišti na okrese Havlíčkův Brod. 5 Zákon č. 283/1991 Sb., O Policii České republiky, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 2. vydání 2 Zákon České národní rady č. 2/1969, O zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 6. vydání

19

2.4. Stručná geografická a demografická charakteristika teritoria Okresního ředitelství Havlíčkův Brod K samotnému Okresnímu ředitelství Havlíčkův Brod lze říci, že toto je situováno na pomezí Čech a Moravy v samém středu České republiky. Svou rozlohou o velikosti 1.265 km2 je okres Havlíčkův Brod okresem nadprůměrné velikosti (22. místo mezi 77 okresy ČR), z hlediska počtu obyvatel (95,8 tisíc ke konci roku 1997) je okresem mírně podprůměrným (46. místo), (což je 76 obyvatel/km 2). Území okresu je v současnosti rozděleno do 120 obcí, z nichž osm má statut města, kde žije 60% obyvatel okresu Havlíčkův Brod.1 Samotné okresní ředitelství Policie ČR v Havlíčkově Brodě má sídlo v ulici Husova 2783. Na této adrese má sídlo vedení ředitelství, Služba kriminální policie a vyšetřování, ekonomické oddělení a další servisní složky okresního ředitelství Policie ČR. Do působnosti Okresního ředitelství Havlíčkův Brod patří celkem šest obvodních oddělení Policie České republiky v Golčově Jeníkově, Havlíčkově Brodě, Chotěboři, Světlé nad Sázavou, Přibyslavi a Ledči nad Sázavou. V působnosti ředitelství je několik míst, kde zejména v letních měsících dochází k velké koncentraci lidí a tím pádem i ke zvýšení nápadu trestné činnosti. Jedná se zejména o část Sečské přehrady, údolí řek Sázavy a Doubravy, CHKO Železné hory a další významné lokality což znázorňuje situační mapa okresu Havlíčkův Brod. Dále je ředitelství podřízena služba dopravní policie a další organizační složky.

1 GAREP, Společnost pro regionální ekonomické poradenství: Strategie rozvoje Jihlavského kraje – profil okresu Havlíčkův Brod, Leden 1999

20

1) Mapa okresu Havlíčkův Brod1

1 Vnitřní směrnice Obvodního oddělení Policie České republiky Chotěboř, veřejně nepřístupné

21

3. Prevence kriminality 3.1. Vymezení pojmů 3.1.1. Definice pojmu prevence kriminality Součástí trestní politiky je vedle represe také prevence kriminality, neboli předcházení trestné činnosti. Prevenci kriminality lze definovat jako soubor nerepresivních opatření, tedy veškeré aktivity vyvíjené státními, veřejnoprávními a soukromoprávními subjekty, směřující k předcházení páchání kriminality a snižování obav z ní.1 Jde tedy vlastně o eliminaci sociálně patologických jevů, snížení motivů a příležitostí k páchání trestných činů. Subjekty preventivní politiky jsou tedy nejen orgány činné v trestním řízení (Policie České republiky, soudy, stání zastupitelství, vězeňství), ale i další instituce jakými jsou podnikatelské subjekty, školská zařízení, zájmová sdružení občanů a samozřejmě každý jednotlivý občan.

3.1.2. Objekty prevence kriminality Prevence kriminality velmi úzce souvisí s prevencí dalších sociálně patologických jevů, přičemž nejzávažnější jsou různé formy sociálního vyloučení a v dnešní době je také velmi aktuální problém různých závislostí, jako například drogová závislost či gamblerství. Z tohoto hlediska můžeme objekty prevence rozdělit do tří základních skupin: kriminogenní faktory – příčiny a podmínky kriminality oběti trestné činnosti – skutečné a potenciální pachatelé trestné činnosti – skuteční nebo potenciální

1

Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně

nepřístupné

22

3.2. Struktura prevence kriminality 3.2.1. Sociální prevence Sociální prevence představuje aktivity, které ovlivní sociální integraci, a aktivity zaměřené na změnu nepříznivých společenských a ekonomických podmínek.1 Tyto podmínky můžeme považovat za živnou půdu a hlavní příčinu páchání trestné činnosti. Sociální prevence je zejména věcí státu a tudíž je významnou složkou státní sociální politiky. Měření efektivnosti sociální prevence je velmi složitou záležitostí. Je prakticky nemožné tuto efektivnost změřit, ať již pomocí statistických nebo ekonomických metod. Efektivnost lze jen odhadovat pozorováním subjektů, na které je preventivně působeno.

3.2.2. Situační prevence Situační prevence vychází z poznatků a praktických zkušeností. Některé druhy kriminality se objevují za určitých podmínek v určitém čase, na určitém prostoru a místě.2 Na základě takto získaných zkušeností a přijetím vhodných opatření lze kriminogenní faktory eliminovat na určitou mez. Velmi důležité je také vyhodnocení situace v daném místě, čase a prostoru, neboť jen tak mohou být síly a prostředky využity co nejefektivnějším a zároveň co nehospodárnějším způsobem. Efektivnost situační prevence je poměrně dobře postižitelná pomocí vhodných statistických metod a zároveň je velmi úspěšná.

1

Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně

nepřístupné 2

Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně

nepřístupné

23

3.2.3. Prevence a pomoc obětem trestných činů Tento druh prevence v sobě vhodným způsobem kombinuje oba předchozí druhy prevence. Je založena na konceptech bezpečného chování, s ohledem na různé kriminální situace, a psychickou připravenost ohrožených osob.1 V praxi jde vlastně o poradenskou činnost, trénink v obraně, propagaci technických prostředků, které mohou ochránit před trestnou činností a jejími následky.

1

Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně

nepřístupné

24

3.3. Úrovně prevence kriminality 3.3.1. Primární prevence Primární prevence v sobě zahrnuje programy osvětové, výchovné či vzdělávací, které jsou určeny pro širokou veřejnost.1 Pozornost je u takovýchto programů věnována zejména dětem a mládeži. Z uvedeného jasně plyne, že těžištěm celé primární prevence bude zejména škola, rodina a různé zájmové organizace. Názorným příkladem primární prevence je Krimifest, který je již třetím rokem připravován policií v Havlíčkově Brodě za pomoci města Havlíčkův Brod a pod záštitou Ministerstva vnitra ČR. Těžiště

Krimifestu

spočívá

v názorných

ukázkách

z činnosti

jednotlivých složek Policie ČR (psovodi, kriminalističtí technici, pyrotechnici, zásahové jednotky a další). Program je doplněn promítáním filmů s kriminální tématikou a diskuzemi s odborníky na téma kriminalita a její prevence. Návštěvníci mohou nejen názorně vidět, jak Policie ČR pracuje, ale co se nejvíce líbí dětem je, že si mohou i spoustu věcí vyzkoušet sami.

2) Ukázka techniky Policie České republiky, Krimifest 2002

3.3.2. Sekundární prevence Ve středu zájmu sekundární prevence stojí zejména jednotlivci a skupiny osob, které lze za určitých podmínek označit jako rizikové.2

1 Oficiální webové stránky Ministerstva vnitra ČR, dostupné na http//www.mvcr.cz 2 Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně nepřístupné

25

Znamená to, že tyto osoby či skupiny osob se mohou v budoucnu stát přímo pachateli trestné činnosti, nebo mohou být naopak oběťmi trestné činnosti.

3) Ukázka práce zásahové jednotky, Krimifest 2004

Sekundární prevence se dále u těchto osob zabývá sociálně patologickými jevy (drogová, alkoholová závislost, dlouhodobá nezaměstnanost, gamblerství, vandalismus) a z toho vyplývajícími příčinami kriminogenních situací.

26

3.4. Preventivně informační skupiny Policie České republiky Preventivně informační skupiny Policie České republiky jsou současné v době jednou z priorit ministerstva vnitra. V systemizaci Policie ČR se jedná o nová pracoviště na úrovni krajů, okresních, obvodních a městských ředitelství Policie ČR. Jejich hlavním úkolem je komunikace a spolupráce s místními orgány a institucemi, sdělovacími prostředky a samozřejmě s občany.1 Základní podmínkou a hlavním stavebním prvkem ke stanovení bezpečnostních a preventivních aktivit jsou co nejkomplexnější informace o struktuře a charakteru páchané trestné činnosti. Těmito informacemi disponuje Policie České republiky v příslušném teritoriu a je v její režii, jakým způsobem a jak efektivně budou předmětné informace využity v programu prevence kriminality. Z tohoto důvodu byl vládou České republiky schválen nový přístup k systému prevence kriminality na místní úrovni v rámci Programu partnerství.2 Podstatou zmíněného programu je partnerská spolupráce Policie ČR s místními orgány veřejné správy při přípravě a realizaci cílených opatření (projektů), které budou minimalizovat lokální kriminogenní podmínky.3

1 Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně nepřístupné 2 Oficiální webové stránky Ministerstva vnitra ČR, dostupné na http//www.mvcr.cz 3 Oficiální webové stránky Ministerstva vnitra ČR, dostupné na http//www.mvcr.cz

27

4. Hospodářské trestné činy 4.1. Vyvětlení pojmu hospodářský trestný čin Pojem trestný čin obecně je již vysvětlen v úvodu diplomové práce. Stejně tak je zde uvedena definice pojmu trestný čin, kdy se tedy jedná o pro společnost nebezpečný trestný čin, jehož znaky jsou popsány v zákoně č. 140/1961 Sb., Trestním zákoně.1 Dle předmětného zákona jsou trestné činy vyjmenovány ve zvláštní části Trestního zákona. V této zvláštní části jsou dále rozděleny dle chráněného zájmu do jednotlivých hlav, kterých je celkem dvanáct. Hospodářské trestné činy jsou obsaženy v hlavě druhé zvláštní části Trestního zákona. Dále jsou obsaženy v hlavě deváté. Dle jednotlivých trestných činů tyto, v rámci Policie České republiky, rozdělujeme na trestné činy obecné kriminality a trestné činy hospodářské. V hlavě druhé zvláštní části Trestního zákona jsou uvedeny trestné činy hospodářské a tak, v rámci Policie České republiky u těchto není pochyb o věcné příslušnosti. Ale například ve věci trestných činů podle § 124 a § 124a - § 124f konají trestní řízení útvary Policie České republiky s celorepublikovou působností, jako například Útvar odhalování organizovaného zločinu. V tomto ohledu je rozlišení dle věcné příslušnosti u trestných činů v hlavě deváté o něco složitější. Z tohoto důvodu je zde bráno pomocné měřítko, které říká, že se jedná o hospodářský trestný čin, kde jde o vztah podnikatelský subjekt versus stát, dále zaměstnanec versus zaměstnavatel a podnikatel versus podnikatel. Jde o členění velmi obecné a toto není nikterak závazné v rámci Policie České republiky. V daném případě se spíše jedná o doporučení s tím, že zde existuje poměrně velká benevolence. Vezmu-li konkrétně Okresní ředitelství Havlíčkův Brod, tak oddělení hospodářské kriminality zpracovává většinu trestných činů uvedených v hlavě deváté s tím, že bere částečně v potaz doporučené rozdělení, zejména ve vztahu k trestnému činu Podvod dle § 250, Krádež dle § 247, Neoprávněné užívání cizí 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

28

věci dle § 249, Neoprávněný zásah do práva k domu, bytu nebo nebytovému prostoru dle § 249a, Zpronevěra dle § 248 a Zneužívání vlastnictví dle § 258 Trestního zákona.1 Ostatní v této hlavě uvedené trestné činy jsou automaticky brány jako hospodářské trestné činy.

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

29

4.2. Trestné činy hospodářské, hlava druhá zákona č. 140/1961 Sb. Trestního zákona

4.2.1. Trestné činy proti hospodářské soustavě, hlava druhá, oddíl první V tomto oddíle je celkem popsáno šest skutkových postat trestných činů, které se týkají hlavně samotného podnikání, práv spotřebitele a obchodování s vojenským materiálem. Jak již název oddílu napovídá, jedná se o trestné činy proti hospodářské soustavě jako celku s důrazem na eliminaci jevů, které by hospodářskou soustavu mohli ohrozit či jinak destabilizovat.

4.2.1.1. Neoprávněné podnikání, § 118 TZ Prvním a v tomto oddíle nejrozšířenějším trestným činem je trestný čin Neoprávněné podnikání dle § 118 Trestního zákona. Kdo neoprávněně ve větším rozsahu poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.1 V odstavci 2 a jeho písmenech jsou dále uvedeny zpřísňující podmínky, které zvyšují nebezpečnost trestného činu pro společnost. Takto tomu je u všech trestných činů. Neoprávněného podnikání se dopouští každý, kdo poskytuje služby nebo provozuje výrobní nebo jiné výdělečné podnikání v rozporu se živnostenským zákonem nebo v rozporu s jinými právními předpisy, které stanoví podmínky pro jejich provozování.2 K naplnění trestní odpovědnosti je třeba, aby neoprávněné podnikání bylo prováděno ve větším rozsahu. Jde zpravidla o více akcí, ale může jít i o jednu rozsáhlou akci, trvající delší dobu. Současně se zvažuje, zda šlo o činnost 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

30

srovnatelnou s výkonem zaměstnání, provozovanou s cílem získat trvalý zdroj finančních příjmů.1 Nemůže tedy jít o jednorázovou činnost, ale předmětná činnost musí být nějakou dobu vykonávána. Podle soudní judikatury k naplnění znaku „ve větším rozsahu“ postačuje doba nejméně šest měsíců.2 I když je podnikání, a to i neoprávněné, prováděno za účelem dosažení zisku, neznamená to na straně druhé, že při splnění všech povinných znaků nemůže být trestně postiženo podnikání, které je ztrátové. V tomto případě je rozhodující účel činnosti, kterým je dosažení zisku. K této okolnosti se přihlíží v rámci stanovení společenské nebezpečnosti činu pro společnost. Některé činnosti nejsou podle § 3 Živnostenského zákona živností. Příkladem může být prodej nezpracovaných či zpracovaných rostlinných či živočišných výrobků z vlastní drobné pěstitelské a chovatelské činnosti fyzickými osobami. Trestné není například vlastní bezprostřední poskytování tzv. sexuálních služeb – prostituce. V tomto případě již nejde ani o přestupek. Naproti tomu je trestná osoba, která jiného zjedná, přiměje nebo svede jiného k provozování prostituce nebo kořistí z prostituce provozované jiným.3 Z hlediska subjektivní stránky tohoto trestného činu se vyžaduje úmysl, který musí zahrnovat všechny znaky tohoto trestného činu a pachatelem může být pouze fyzická osoba. Méně závažné případy nedovoleného podnikání je možno postihnout jako přestupek na úseku podnikání podle § 24 odst. 1 zákona č. 200/1990 Sb. o přestupcích. Přestupku se dopustí ten, kdo neoprávněně provozuje obchodní, výrobní či jinou výdělečnou činnost.4 V praxi je velmi obtížné prokázání této skutkové podstaty konkrétní osobě. Problémem je zejména prokázat dobu podnikání, tj. její soustavnost, kde se obecně bere jako směrodatné období nejméně šesti měsíců v řadě. 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Zákon č. 200/1990 Sb., O přestupcích, Střední policejní škola Holešov, Holešov 1995

31

Na zkoumaném teritoriu byla tato forma trestné činnosti zpracována v letech 2005 a 2006, vždy se jednalo o jeden skutek. V obou případech šlo o provozování podomní hostinské činnosti bez patřičného povolení. Jako možné preventivní opatření v souvislosti s touto formou trestné činnosti lze navrhnout důslednější vyhodnocení informací, které se při běžném výkonu služby dají získat od veřejnosti a následná spolupráce s finančními úřady, úřady práce a místní samosprávou.

4.2.1.2. Neprávněné provozování loterie a podobné sázkové hry, § 118a TZ Kdo neoprávněně provozuje loterii nebo podobnou sázkovou hru, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.1 Neoprávněné provozování loterie nebo jiné sázkové hry je zvláštním speciálním případem neoprávněného podnikání, které chrání společenské vztahy vznikající při podnikání v souvislosti s provozováním loterie nebo podobné sázkové hry.2 Podle zákona č. 202/1990 Sb. o loteriích a jiných podobných hrách se za loterii nebo jinou podobnou hru považuje hra, jíž se účastní dobrovolně každá fyzická osoby, která zaplatí vklad, jehož návratnost se účastníkovi nezaručuje. O výhře nebo prohře rozhoduje náhoda nebo předem neznámá okolnost nebo událost

uvedená

provozovatelem

v předem

stanovených

herních

podmínkách. 3 Jednočinný souběh s trestným činem neoprávněného podnikání podle § 118 je vyloučen, neboť ustanovení § 118a je v poměru speciality k § 118.4 Po subjektivní stránce je opět vyžadován úmysl, který musí zahrnovat i znak „neoprávněně“, a pachatelem může být pouze fyzická osoba. Jestliže pachatelé předstírají vznik právnické osoby zabývající se např. loterií nebo tuto

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Zákon č. 202/1990 Sb., O loteriích a podobných hrách, § 1 odst. 1, ASPI, a.s., Praha 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

32

loterii provozují v rámci právnické osoby, která nemá oprávnění takovou hru provozovat, jsou jako jednotlivci trestní podle § 118a.1 Daný trestný čin nebyl na zkoumaném teritoriu za sledované období zpracováván. Vzhledem k jeho velmi omezenému výskytu nelze obecně přijmout žádná konkrétní preventivní opatření. Lze ale konstatovat, že vhodným preventivním opatřením je důsledné vyhodnocení informací o možném páchání tohoto trestného činu.

4.2.1.3. Poškozování spotřebitele, § 121 TZ Kdo na cizím majetku způsobí škodu nikoli nepatrnou tím, že poškozuje spotřebitele zejména tak, že je šidí na jakosti, množství nebo hmotnosti zboží, nebo uvede ve větším rozsahu na trh výrobky, práce nebo služby a zatají přitom jejich podstatné vady, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.2 Ustanovení o poškozování spotřebitele obsahuje dvě části, které jsou samostatnými skutkovými podstatami.3 První obsahuje klasické poškozování spotřebitele, jež se děje formou šizení spotřebitele na hmotnosti, množství či jakosti. Za škodu nikoli nepatrnou je třeba považovat škodu nejméně 5.000 Kč. V literatuře se objevují případy z praxe, kdy hostinský předražil svatební hostinu o takovou částku dosahující škody nikoli nepatrné tím, že připisoval na účtenky větší množství konzumace, než svatebčané skutečně vypili.4 Druhá upravuje zvláštní formu přípravy trestného činu, kdy spotřebitel dosud nebyl poškozen. V literatuře jsou zmiňovány případy s pokusy postihnout jako trestný čin poškozování spotřebitele i nesvědomité cestovní kanceláře, které na obrázkových prospektech slibovaly dovolenou v pohádkovém prostředí, ale ve skutečnosti 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Teryngel, J. Nad trestní odpovědnost podnikatele. Praha:Orac, 1998

33

ubytovaly klienty v bývalých oslích stájích, lemovaných několika smetišti a železniční tratí, přičemž se však nepodařilo prokázat, že tuzemský prodejce zájezdu věděl o těchto vadách zájezdů, když se údajně spolehl na informace zahraničního smluvního partnera, kterým byl sám podveden.1 Spotřebitelem může být v zásadě kdokoli, tedy fyzická i právnická osoba, která nakupuje výrobky nebo užívá služby za jiným účelem než pro podnikání.2 U obou výše uvedených forem spáchání trestného činu podle § 121 je nutné úmyslné zavinění. Trestný čin poškozování spotřebitele podle § 121 je v poměru speciality k trestnému činu Podvodu podle § 250 a jednočinný souběh těchto ustanovení je vyloučen.3 Stejně tak tento trestný čin nebyl na zkoumaném teritoriu za sledované období

zpracováván.

V případech,

kdy

se

objevili

informace,

které

by nasvědčovaly možnému spáchání tohoto trestného činu, byla o této skutečnosti informována Česká obchodní inspekce, která tato podezření vyřídila v rámci své působnosti. Důsledné a časté kontroly tohoto orgánu jsou vlastně i tím nejlepším možným preventivním opatřením. Stejně tak je zde nutná rychlá vymahatelnost práva.

1 Teryngel, J. Nad trestní odpovědnost podnikatele. Praha:Orac, 1998 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

34

4.2.1.4. Porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou, § 124 TZ Kdo podstatně ohrozí obecný zájem tím, že poruší zákaz nebo omezení dovozu, vývozu nebo průvozu zboží, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Ustanovení § 124 o porušování předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou chrání hospodářské i jiné zájmy (zdravotnické, kulturní, veterinární), které mohou být ohroženy nekontrolovaným pohybem zboží přes státní hranici České republiky.2 Jedná se o trestně právní normu odkazující na právní předpisy upravující dovoz, vývoz a průvoz zboží. Patří sem například zákon č. 13/1993 Sb., celní zákon, zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny a další. K porušení předpisů o oběhu zboží ve styku s cizinou dochází zejména v případě nezákonného dovozu, vývozu či průvozu zboží, uvedením nesprávných údajů o zboží podléhajícímu celnímu dohledu nebo získáním povolení na základě nepravdivých, pozměněných nebo padělaných dokladů. Na porušení některých předpisů pamatuje Trestní zákon také zvláštními ustanoveními například dovoz, vývoz a průvoz omamných a psychotropních látek § 187 Trestního zákona Aby byla naplněna skutková podstata uvedeného trestného činu je nutné úmyslné zavinění. Tento trestný čin nebyl za sledované období zpracováván, neboť spadá do kompetence orgánů celní správy.

4.2.1.5.

Porušování

předpisů

o

nakládání

s kontrolovaným

zbožím

a technologiemi, § 124a TZ, porušení zákazu nebo omezení Odstavec 1: Kdo poruší zákaz nebo omezení týkající se nakládání se zbožím a technologiemi kontrolovanými podle zvláštních předpisů bude potrestán odnětím svobody až na tři léta anebo peněžitým trestem.

1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

35

Odstavec 2: Kdo bez povolení vyveze zboží nebo technologie kontrolované podle zvláštních předpisů nebo je převede na cizí stát nebo organizaci, která má sídlo v cizině, anebo na cizího činitele bude potrestán odnětím svobody na tři léta až osm let anebo peněžitým trestem anebo propadnutím majetku.1 Jak je z uvedeného patrné, tak ustanovení § 124a zahrnuje v jednotlivých odstavcích dvě skutkové podstaty. Účelem odstavce 1 je zabránit úniku strategických zařízení do určitých států.2 Zboží a technologie se dělí na tři oblasti a to oblast atomové energetiky, oblast vojenských zařízení a oblast průmyslovou. V odstavci 2 je výslovně uvedeno, že zboží musí být převedeno na cizí stát, cizí organizaci nebo cizího činitele. Cizím státem v tomto případě rozumíme jiný stát než je Česká republika, cizí organizace je zaková, která sídlí v cizině a cizím činitelem rozumíme jakoukoli cizí fyzickou či právnickou osobu rozdílnou od organizace. Není jím cizí stát.3 Z hlediska subjektivní stránky trestného činu jde opět o úmyslný trestný čin. Touto formou spáchání trestného činu se zabývají dle věcné příslušnosti specializovaná pracoviště Policie ČR a orgánů celní správy a z tohoto důvodu nejsou na úrovni okresního ředitelství žádným způsobem zpracovávána.

4.2.1.6.

Porušování

předpisů

o

nakládání

s kontrolovaným

zbožím

a technologiemi, § 124b TZ, nesplnění důležité povinnosti Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého zaměstnání, povolání, postavení nebo své funkce a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k nakládání se zbožím nebo technologiemi kontrolovanými podle

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava,

ISBN

80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

36

zvláštních předpisů, nebo že takové zboží unikne z evidence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Porušení nebo nesplnění důležité povinnosti zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce musí způsobit neoprávněné vydání povolení k nakládání se zbožím a technologiemi kontrolovanými podle zvláštních předpisů nebo únik takového zboží z evidence.2 Z hlediska zavinění je vyžadováno úmyslné zavinění. Stejně jako u výše uvedeného se touto formou spáchání trestného činu zabývají dle věcné příslušnosti specializovaná pracoviště Policie ČR a orgánů celní správy.

4.2.1.7. Porušování předpisů o nakládání s kontrolovaným zbožím a technologiemi, § 124c TZ, nepravdivý nebo neúplný údaj Odstavec 1: Kdo dosáhne na základě nepravdivého nebo neúplného údaje vydání dokladu potřebného pro orgány kontrolující zboží a technologie podle zvláštního předpisu, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.3 K danému odstavci lze říci, že tento je v podstatě zvláštní formou přípravy k jednání podle § 124a a §124b, přičemž musí být dán nutně úmysl tyto činy spáchat.4 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo podklady potřebné pro evidenci zboží a technologií, kontrolovaných podle zvláštního předpisu, zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede, anebo kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače, v němž se vede evidence tohoto zboží a technologií.5

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

37

Stejně jako u prvního odstavce i v tomto případě se jedná o speciální skutkovou podstatu. Tato skutková podstata je speciálním případem trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125.1 Touto formou spáchání trestného činu se opět zabývají dle věcné příslušnosti specializovaná pracoviště Policie ČR a orgánů celní správy.

4.2.1.8.

Porušování

předpisů

o

nakládání

s kontrolovaným

zbožím

a technologiemi, § 124d TZ, zahraniční obchod bez povolení nebo licence Kdo bez povolení nebo licence provede zahraniční obchod s vojenským materiálem, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až osm let nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.2 Objektem tohoto trestného činu je zájem na kontrole zahraničního obchodu s vojenským materiálem ze strany státu, který se kontrole obchodu s vojenským materiálem zavazuje v mezinárodních smlouvách. Vojenským materiálem rozumíme zejména malorážní a velkorážní zbraně, tanky a obrněná vozidla, střelivo, vojenské výbušniny a paliva, programová vybavení, elektronická zařízení a další. Obchod s vojenským materiálem smějí provádět pouze právnické osoby se sídlem na území České republiky na základě povolení. Povolení vydává ministerstvo průmyslu a obchodu se souhlasným vyjádřením ministerstva zahraničí, ministerstva obrany a ministerstva vnitra a to s přihlédnutím k obchodním zájmům České republiky.3

5 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

38

Z hlediska zavinění je vyžadován úmysl. § 124d je speciální ve vztahu k ustanovení § 124b odst. 2. Jednočinný souběh trestného činu podle § 124d společně s trestným činem podle § 124 je vyloučen. Opět jako u výše popsané skutkové podstaty se touto formou spáchání trestného činu zabývají dle věcné příslušnosti specializovaná pracoviště Policie ČR a orgánů celní správy.

4.2.1.9.

Porušování

předpisů

o

nakládání

s kontrolovaným

zbožím

a technologiemi, § 124e TZ, vydání neoprávněného povolení nebo licence Kdo poruší nebo nesplní důležitou povinnost svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce a způsobí tím, že je neoprávněně vydáno povolení k provádění zahraničního obchodu s vojenským materiálem, nebo vydá nepravdivý nebo neúplný doklad, na jehož základě je takové povolení nebo licence neoprávněně vydána, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři roky nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Objektem tohoto trestného činu je zájem na kontrole zahraničního obchodu s vojenským materiálem ze strany státu a na dodržování podmínek provádění takového obchodu Výkon státní správy v oblasti obchodu s vojenským materiálem musí být v souladu s mezinárodními závazky České republiky a jejími zahraničněpolitickými, obchodními a bezpečnostními zájmy. 2 Obchodem s vojenským materiálem se rozumí vývoz vojenského materiálu přes hranice v České republiky na území států Evropské unie, jakož i ostatních států, dovoz vojenského materiálu přes hranice do České republiky, nakládání s vojenským materiálem v zahraničí, a to včetně členských států Evropské unie, jakož i plnění závazků vůči zahraničním osobám a přijímání plnění od zahraničních osob, jejichž předmětem je vojenský materiál uvedený v § 5 odst. 3 tohoto zákona.3

1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Zákon č. 38/1994 Sb., O zahraničním obchodu s vojenským materiálem, § 2 odst. 1, ASPI, a.s., Praha

39

Prověřování a vyšetřování těchto případů je dle věcné příslušnost v kompetenci specializovaných pracovišť Policie ČR a orgánů Celní správy.

4.2.1.10.

Porušování

předpisů

o

nakládání

s kontrolovaným

zbožím

a technologiemi, § 124f TZ, vylákání povolení nebo licence Odstavec 1: Kdo žádost o povolení nebo o licenci v zahraničním obchodu s vojenským materiálem doloží nepravdivým nebo neúplným dokladem nebo zatají skutečnosti důležité pro vydání povolení nebo licence, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta nebo peněžitým trestem.1 Objekt trestného činu je totožný s objektem u trestného činu 124d odstavec 1. Z hlediska zavinění se zde vyžaduje úmysl, přičemž postačuje i úmysl eventuální.2 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo podklady potřebné pro evidenci zahraničního

obchodu

s vojenským

materiálem,

zničí,

poškodí,

učiní

neupotřebitelnými, zatají nebo evidenci nevede, anebo kdo učiní zásah do technického nebo programového vybavení počítače, v němž se vede evidence zahraničního obchodu s vojenským materiálem.3 Tato skutková podstata je speciálním případem trestného činu zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125. Jednočinný souběh trestného činu podle § 124f odstavec 2 s trestným činem zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění podle § 125 je vyloučen.4 Z hlediska zavinění je zde vyžadován úmysl. Vzhledem k závažnosti se touto formou spáchání trestného činu zabývají dle věcné příslušnosti specializovaná pracoviště Policie ČR a orgánů celní správy. 1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

40

4.2.2. Trestné činy proti hospodářské kázni, hlava druhá, oddíl druhý 4.2.2.1. Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění, § 125 TZ Odstavec 1: Kdo nevede účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole, ač je k tomu podle zákona povinen, nebo kdo v takových knihách, zápisech nebo jiných dokladech uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, nebo kdo takové knihy, zápisy nebo jiné doklady zničí, poškodí, učiní neupotřebitelnými nebo zatají a ohrozí tak majetková práva jiného nebo řádné a včasné vyměření daně, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti, nebo kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen.2 Ustanovení § 125 obsahuje dvě samostatné skutkové podstaty, první v odstavec 1 a druhou v odstavci 2. K odstavci 1 lze uvést, že údaje o stavu hospodaření a jmění jsou zde konkretizovány jako účetní knihy, zápisy a jiné doklady sloužící k přehledu o stavu hospodaření a majetku nebo k jejich kontrole.3 Podnikatelé jsou povinni vést účetnictví v rozsahu a způsobem stanoveným zvláštním zákonem. Řádné vedení účetnictví zabezpečuje ve své

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

41

působnosti statutární orgán společnosti a to buď prostřednictvím zaměstnanců, nebo na základě smlouvy mandátní prostřednictvím třetí osoby.1 Účetní knihy, zápisy nebo jiné doklady nevede ten, kdo si takové knihy anebo doklady neopatří nebo nevyhotoví, anebo si je opatří či vyhotoví, ale buď je vůbec nevyplňuje, anebo zápisy provádí nedostatečně, takže nemají příslušné náležitosti a nedávají přehled o stavu hospodaření a majetku či nemohou sloužit k jejich kontrole.2 Za nepravdivé se považují takové údaje, jejichž obsah vůbec neodpovídá skutečnému stavu, o němž je podávána informace, a to byť jen v některé důležité části výkazu nebo hlášení.3 Za hrubě zkreslující údaje považujeme takové, které mylně nebo neúplně informují o podstatných a důležitých okolnostech sloužících ke kontrole hospodaření, což může vést k zásadně nesprávným závěrům.4 Zničení účetních knih, zápisů nebo jiných dokladů znamená zlikvidování jejich hmotné podstaty tak, že přestanou mít svou hodnotu a nejsou schopny plnit svůj účel.5 V tomto případě se jedná o úmyslný trestný čin, kde není vyžadován specifický úmysl zajistit sobě či jinému neoprávněné výhody. Jestliže pachatel jednal způsobem uvedeným v § 125 odst. 1 v úmyslu zkrátit daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu a jednání by dosáhlo alespoň stadia pokusu, bylo by nutné ho posoudit jako trestný čin zkrácení daně, poplatku nebo podobné povinné platby podle § 148 ve stadiu pokusu podle § 8 odst. 1. Jednočinný souběh s trestným činem zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby je tedy vyloučen.6

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 5 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

42

Skutková podstata trestného činu podle § 125 odst. 2 rozlišuje tři typy jednání. Prvním je, kdo uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje v podkladech sloužících pro zápis do obchodního rejstříku, anebo v takových podkladech zamlčí podstatné skutečnosti. Druhým typem jednání je, kdo v podkladech sloužících pro vypracování znaleckého posudku, který se přikládá k návrhu na zápis do obchodního rejstříku, uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Poslední typem jednání je, kdo v takových podkladech zamlčí podstatné údaje, anebo kdo jiného ohrozí nebo omezí na právech tím, že bez zbytečného odkladu nepodá návrh na zápis zákonem stanoveného údaje do obchodního rejstříku nebo neuloží listinu do sbírky listin, ač je k tomu podle zákona nebo smlouvy povinen. Ustanovení § 125 odst. 2 chrání správnost údajů uváděných v obchodním rejstříku a úplnost sbírky listin, která je jeho součástí.1 Obchodní rejstřík je veřejný seznam, do kterého se zapisují zákonem stanovené údaje o podnikatelích.2 Je proto obecným zájmem, aby údaje zapisované v obchodním rejstříku byly pravdivé. I v tomto případě se jedná o úmyslný trestný čin, kde není vyžadován specifický úmysl zajistit sobě či jinému neoprávněné výhody. Uvedený trestný čin zkoumaná součást Policie ČR zpracovávala v letech 2003, 2004 a 2005. Vždy vycházela z oznámení příslušného finančního úřadu, který skutečnosti, které zakládají předmětnou skutkovou podstatu, zjistil v rámci své kontrolní činnosti. Právě kontrolní činnost finančních úřadů, ale i živnostenských úřadů a správců konkurzní podstaty a následná spolupráce s orgány činnými v trestním řízení, je nejvhodnějším preventivním opatřením.

6 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Zákon č. 513/1991 Sb., § 27 odst. 1, Obchodní zákoník podle stavu k 17.1.2002, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80-7208-282-5

43

4.2.2.2. Porušování povinností v řízení o konkurzu, § 126 TZ Stejně jako § 125 i trestný čin dle § 126 v sobě zahrnuje dvě skutkové podstaty. Odstavec 1: Kdo po prohlášení konkurzu maří nebo hrubě ztěžuje výkon funkce správce konkurzní postaty a tím ohrožuje úplné a správné zjištění majetku patřícího do konkurzní podstaty nebo zpeněžení tohoto majetku, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu.2 Objektem skutkové podstaty uvedeného trestného činu je zejména zájem na řádném výkonu funkce správce konkurzní podstaty.3 Dlužník je v úpadku, jestliže má více věřitelů a není schopen po delší dobu plnit své platné závazky. Jestliže dlužník zastavil platby, má se za to, že není schopen plnit své splatné závazky.4 Cílem konkurzu a vyrovnání je dosáhnout poměrného uspokojení věřitelů zejména z dlužníkova majetku za podmínek stanovených tímto zákonem.5 Konkurz na majetek dlužníka prohlašuje příslušný krajský soud, který jmenuje i správce konkurzní podstaty. Konkurzní podstatu tvoří majetek podléhající konkurzu. Konkurz se týká majetku, který patřil dlužníkovi v den prohlášení konkurzu.6

1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4

Zákon

č.

328/1991

Sb.,

O

konkurzu

a

vyrovnání,

§

3

odst.

1,

3

odst.

1,

JUDr. Ing. Zelenka, J., Ph.D., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-238-X 5

Zákon

č.

328/1991

Sb.,

O

konkurzu

a

vyrovnání,

§

JUDr. Ing. Zelenka, J., Ph.D., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-238-X 6 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

44

Úpadce je povinen neprodleně sestavit a bez zbytečného odkladu nejpozději do 30 dnů od prohlášení konkurzu předat správci seznam svého majetku a závazků.1 Mařit výkon správce konkurzní podstaty znamená usilovat o znemožnění takového výkonu funkce v době, kdy má být splněn. Hrubé ztěžování výkonu funkce správce konkurzní podstaty je jednání pachatele, kterým vytvoří podmínky, v důsledku nichž je k výkonu funkce správce konkurzní podstaty z hlediska úplného a správného zjištění majetku patřícího do konkurzní podstaty nebo ke zpeněžení tohoto majetku třeba vynaložit podstatně více energie, času a prostředků, než by bylo jinak zapotřebí.2 Z hlediska subjektivní stránky je vyžadováno úmyslné zavinění. V odstavci 2 je uvedeno, že stejně jako v odstavci 1 bude potrestán ten, kdo nesplní svou zákonnou povinnost podat návrh na prohlášení konkurzu. Zákonnou povinnost podat bez zbytečných odkladů návrh na prohlášení konkurzu má právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel, jsou-li v úpadku. Právnická osoba nebo fyzická osoba – podnikatel, která je v úpadku, je povinna bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkurzu. Právnická osoba v likvidaci má tuto povinnost, jen je-li předlužena.3 Stav předlužení znamená, že závazky společnosti převyšují majetek společnosti. Po subjektivní stránce se k naplnění znaků trestného činu porušení povinností v řízení o konkurzu vyžaduje úmysl, přičemž postačí i úmysl nepřímý. Zpravidla však půjde o úmysl přímý. Tento trestný čin se za zkoumané období vyskytl v jednom případě v roce 2005. Jednání spočívalo v nepředání veškeré účetní a jiné dokumentace,potřebné pro činnost konkurzního správce. Stejně jako u výše uvedené skutkové podstaty je základním předpokladem prevence velmi dobrá spolupráce se správcem konkurzní podstaty

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3

Zákon

č.

328/1991

Sb.,

O

konkurzu

a

vyrovnání,

§

JUDr. Ing.Zelenka, J., Ph.D., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-238-X

45

3

odst.

1,

již od počátku, v případě byť jen náznaku podezření ze spáchání tohoto nebo i jiného trestného činu.

4.2.2.3. Porušování závazných pravidel hospodářského styku, § 127 TZ Odstavec 1: Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody, poruší závažným způsobem pravidla hospodářského styku stanovené obecně závazným právním předpisem, bude potrestán odnětím svoboda až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Toto ustanovení chrání zájem na svobodném rozvoji hospodářské soutěže v rámci závazných pravidel hospodářského styku. Objektem trestného činu podle § 127 je hospodářská kázeň.2 Porušením pravidel hospodářského styku ve smyslu § 127 odst. 1 Trestního zákona s přihlédnutím k § 42 Obchodního zákoníku tedy zejména je: •

nekalé soutěžní jednání – nekalá soutěž (§42-§52 Obchodního zákoníku)

•

nedovolené narušování hospodářské soutěže, které je upraveno zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

•

dohody narušující soutěž, upraveno zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

•

neplatné převody práv a neplatné licence, upraveno zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže

•

dohody o spojování podniků

•

zneužívání monopolního nebo dominantního postavení na trhu, upraveno zákonem č. 63/1991 Sb., o ochraně hospodářské soutěže3

1Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

46

Pravidly

hospodářského

styku

však

nejsou

míněna

ustanovení

Obchodního zákoníku upravující obchodní závazkové vztahy (část třetí Obchodního zákoníku) a proto nemůže být podle tohoto ustanovení trestně stíhán dlužník, který je v prodlení, zhotovitel díla, který poruší své povinnosti provést dílo řádně.1 Jde o úmyslný trestný čin, který musí zahrnovat nejen všechny znaky trestného činu, ale musí zde být dán i tzv. druhý úmysl opatřit sobě nebo jinému ve značném rozsahu neoprávněné výhody.2 Odstavec 2: Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, způsobí-li činem uvedeným v odstavci 1 vážnou poruchu v hospodářské činnosti nebo vážnou poruchu v zásobování anebo zkrácení příjmů státu ve značném rozsahu.3 Za poruchu v zásobování je nutno považovat i nedostatečné zásobování obyvatelstva v určitém místě. Ve vztahu k tomuto následku postačuje nedbalost.4 Dále je možný jednočinný souběh s trestným činem podvodu podle § 250. Zkrácení příjmů státu ve značném rozsahu je jak zkrácení daně, což je třeba vyjádřit souběhem s trestným činem zkrácení daně, tak poplatku a podobné povinné platby podle § 148. Z hlediska zavinění zde postačí nedbalost.5 Tento trestný čin nebyl za sledované období, ani za období předcházející danou součástí Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván.

4.2.2.4. Zneužívání informací v obchodním styku, § 128TZ 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 5 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

47

Odstavec 1: Kdo v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch neoprávněně využije informace dosud nikoli veřejně přístupné, kterou získal z důvodu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce a jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku a uskuteční nebo dá podnět k uskutečnění smlouvy nebo operace na organizovaném trhu cenných papírů nebo zboží, bude potrestán odnětím svobody až na tři léta, nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Ustanovení § 128 odst. 1 Trestního zákona o tzv. insider tradingu chrání zájem na rovných podmínkách hospodářské soutěže, pokud jde o využívání privilegovaných informací, ke kterým má někdo přístup z titulu svého zaměstnání, povolání, postavení nebo funkce a ke kterým nemají přístup jiné subjekty pohybující se na organizovaném trhu cenných papírů nebo zboží.2 Přitom musí jít o informaci, která je v době jejího použití a tedy spáchání trestného činu, dosud nikoli veřejně přístupná, což je informace, o které se někdo dozví dříve než ostatní hospodářské subjekty na věci zainteresované.3 Zároveň však musí jít o informaci, jejíž zveřejnění podstatně ovlivňuje rozhodování v obchodním styku. Musí to být tedy informace obchodně využitelná, která má podstatný význam v obchodní činnosti hospodářských subjektů.4 Trestný čin musí být spáchán v úmyslu opatřit sobě nebo jinému výhodu nebo prospěch. Výhoda nebo prospěch mohou mít materiální i nemateriální povahu a mohou mít jakoukoli podobu.5 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo jako pracovník, člen orgánu, společník, podnikatel nebo účastník na podnikání dvou nebo více podniků nebo organizací se stejným nebo podobným předmětem činnosti v úmyslu uvedeném

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 5 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

48

v odstavci 1 uzavře nebo dá popud k uzavření smlouvy na úkor jedné nebo více z nich.1 Ustanovení § 128 odst. 2 Trestního zákona o tzv. selftradingu (obchodování ve svůj prospěch), které je samostatnou skutkovou podstatou, chrání zneužívání postavení ve dvou nebo více podnicích či organizacích, zejména v oblasti konkurence v obchodní činnosti. Zákaz konkurence upravuje ustanovení § 65 Obchodního zákoníku, které, pokud jde o osoby a rozsah, v jakém tyto osoby podléhají zákazu konkurenčního jednání, odkazuje na ustanovení o jednotlivých společnostech.2 Také u tohoto trestného činu je vyžadován úmysl opatřit sobě nebo jinému prospěch nebo výhodu. Toto ustanovení je speciální ve vztahu k trestnému činu podvodu podle § 250 a proto je zde jednočinný souběh vyloučen.3 Stejně jako předchozí trestný čin, tak ani tento trestný čin nebyl za sledované období, ani za období předcházející danou součástí Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván. Rizikovou skupinou a tím i zájmovou skupinou v tomto případě mohou být například členové místní samosprávy anebo zaměstnanci obecních či městských úřadů, nebo magistrátů, kteří rozhodují o investicích z veřejných rozpočtů či o prodeji majetku samosprávných celků.

4.2.2.5. Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 128a TZ, neoprávněné zvýhodnění Odstavec 1: Kdo v souvislosti s veřejnou soutěží nebo veřejnou dražbou v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch zjedná některému soutěžiteli nebo účastníku dražby přednost nebo výhodnější podmínky na úkor jiných soutěžitelů, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.4 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317-

49

Toto ustanovení, stejně jako ustanovení § 128b a § 127c, chrání zájem na řádném a zákonném provedení jakékoli veřejné soutěže nebo jakékoli veřejné dražby.1 Veřejnou soutěží se obecně rozumí případ, kdy více subjektů usilují podle vyhlášených pravidel o dosažení stanoveného výsledku, který pak bude zhodnocen. Pojem veřejné obchodní soutěže vymezuje § 281 Obchodního zákoníku.2 Trestný čin podle § 128a odst. 1 musí být spáchán úmyslně s cílem způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému prospěch. Veřejné dražby a vznik, trvání a zánik některých právních vztahů s tím souvisejících nyní obecně upravuje zákon č. 26/2000 Sb., o veřejných dražbách a další předpisy.3 Odstavec 2 písm. a): Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, jestliže spáchá čin uvedený v odstavci 1 jako vyhlašovatel nebo pořadatel veřejné soutěže nebo veřejné dražby, člen privatizační komise, licitátor nebo jako člen organizované skupiny.4 Vyhlašovatel veřejné soutěže je vlastně ten, kdo vyhlásil veřejnou obchodní soutěž. Vyhlašovatel může být jak fyzická tak právnická osoba. Odstavec 3: Stejně jako v odstavci 2 bude potrestán, kdo za okolností uvedených v odstavci 1 žádá, přijme nebo si dá slíbit majetkový nebo jiný prospěch.5 V tomto odstavci je stanovena další okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby ve vztahu k odstavci 1. Pod pojmem prospěch se zde rozumí jakákoli výhoda.6

009-4 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 4 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří vMotloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 5 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

50

Je zde vyloučen jednočinný souběh s trestným činem přijímání úplatku podle § 160 Trestního zákona a naopak není vyloučen jednočinný souběh s trestným činem zneužívání pravomoci veřejného činitele podle § 158 Trestního zákona.1 Tento trestný čin je velmi specifický a je zde velká veřejná kontrola. Přesto došlo k jeho spáchání na zkoumaném teritoriu, kdy šlo o zmanipulované výběrové řízení na zakázku města. Do soutěže o zakázku se přihlásilo více zájemců a přesto soutěž vyhrál jeden z nejdražších, který měl prokazatelné kontakty na osoby, které o zakázce rozhodovali. Nejdůležitějším preventivním opatřením je právě výše uvedená veřejná kontrola a transparentnost veřejných soutěží.

4.2.2.6. Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 128b TZ, pletichy v souvislosti s veřejnou dražbou Kdo se dopustí pletich v souvislosti s veřejnou soutěží tím, že a)

lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel v účasti na soutěži,

b)

jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti na soutěži, nebo

c)

žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží účasti na soutěži,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.2 Pod pojem pletich je třeba zahrnout ve smyslu tohoto ustanovení zahrnout všechna jednání popsaná pod písm. a) až c) § 128b.3 K dokonání

činu

je

zapotřebí,

aby

pachatel

skutečně

docílil,

že poškozený se zdržel účasti v soutěži. Pokud by se poškozený přesto veřejné 6 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

51

soutěže zúčastnil, bylo by možno jednání pachatele posoudit jako pokus podle § 8 Trestního zákona k trestnému činu podle § 128b písm. a).1 Takto, jak je výše uvedeno, se postupuje i u písmene b) a c). Z hlediska subjektivní stránky se jedná znovu o úmyslný trestný čin. Jednočinný souběh trestného činu podle § 128b písm. a) s trestným činem vydírání podle § 235 není možný. Stejně, jako je uvedeno výše, nebyl tento trestný čin za sledované období danou součástí Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván. Opět zde nastupuje institut veřejné kontroly. V závažných případech by mohlo jít o vydírání dle § 235 Trestního zákona.

4.2.2.7. Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě, § 128c TZ, pletichy při veřejné dražbě Kdo se dopustí pletich při veřejné dražbě věcí tím, že a)

lstí nebo pohrůžkou násilí nebo jiné těžké újmy přiměje jiného, aby se zdržel účasti na podávání návrhů při dražbě,

b)

jinému poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě, nebo

c)

žádá nebo přijme majetkový nebo jiný prospěch za to, že se zdrží podávání návrhů při dražbě,

bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta, nebo peněžitým trestem. V tomto případě se jedná o skutkově stejný trestný čin, jak je výše popsán pod § 128b. Odlišnost spočívá pouze v objektu, kdy v případě § 128b je předmětem ochrany řádný průběh veřejné soutěže a u § 128c je tímto objektem řádný průběh veřejné dražby. Z hlediska úmyslu a případných jednočinných souběhů jsou obě ustanovení totožná. Tento trestný čin nebyl za sledované období součástí Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván.

4.2.2.8. Vystavení nepravdivého potvrzení, § 129 TZ

1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

52

Kdo jménem banky nebo jiné právnické osoby oprávněné k provozování finanční činnosti podle zvláštního zákona nebo jako auditor vystaví jinému nepravdivé potvrzení o jeho finanční situaci a jeho majetkových poměrech, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Objektem tohoto trestného činu je pravdivost potvrzení o finanční situaci nebo majetkových poměrech, které v některých případech vydávají banky, popřípadě jiné finanční instituce, nebo auditoři.2 V praxi půjde podle důvodové právy k zákonu č. 253/1997 Sb., zejména o případy, kdy banka vystaví nepravdivé potvrzení o poskytnutém úvěru nebo o finančních poměrech svého klienta, a ten pak takové potvrzení zneužije v obchodním nebo úředním styku.3 Zvláštností je zde osoba pachatele. Tím může být pouze pracovník banky, nebo jiné právnické osoby, která je dle zvláštního zákona oprávněna k provozování finanční činnosti, anebo auditor. Subjekt tohoto trestného činu je speciální. Jedná se o úmyslný trestný čin. Taktéž tento trestný čin nebyl zkoumanou součástí Policie ČR nikdy zpracováván. Jako preventivní opatření se v dané souvislosti jeví nejvhodnější důrazná kontrolní činnost a možnost bezodkladného ověření předloženého potvrzení u toho, kdo potvrzení vystavil.

4.2.3. Trestné činy proti měně a trestné činy daňové, hlava druhá, oddíl třetí 4.2.3.1. Padělání a pozměňování peněz, § 140 TZ Odstavec 1: Kdo sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze, nebo kdo takové peníze přechovává, bude potrestán odnětím svobody na dvě léta až osm let.4 1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

53

Odstavec 2: Kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, nebo kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody na pět až deset let. Jde zde o dvě samostatné skutkové podstaty, které mají ještě další alternativy. Ochrana dle tohoto zákona je poskytována českým i cizozemským penězům v souladu s mezinárodní Úmluvou o potírání penězokazectví, která byla vyhlášena pod č. 15/1932 Sb.1 Podle § 140 odst.1 Trestního zákona je pachatelem ten, kdo sobě nebo jinému opatří padělané nebo pozměněné peníze, anebo ten kdo padělané nebo pozměněné peníze přechovává. Ve výše uvedených případech tedy nejde o výrobu padělaných nebo peněz. Podle § 140 odst. 2 Trestního zákona je pachatelem ten, kdo padělá nebo pozmění peníze v úmyslu udat je jako pravé nebo platné anebo jako peníze vyšší hodnoty, anebo ten, kdo padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé. Toto ustanovení upravuje formy trestné činnosti, zakládající dva samostatné trestné činy. V prvním případě záleží, zda je pachatel sám nebo jako spolupachatel. Čin

je

v tomto

případě

dokonán

již

vyhotovením

padělaných

peněz

či pozměněním v naznačeném úmyslu, bez ohledu na to, jak s nimi poté naloží.2 V druhém případě pachatel jedná tak, že padělané nebo pozměněné peníze udá jako pravé, tj. uvede je do oběhu, aniž sám jako pachatel nebo spolupachatel též peníze padělal nebo pozměnil. Čin je v tomto případě dokonán až udáním takových peněz jako pravých.3 Z hlediska subjektivní stránky musí být pachateli prokázán úmysl udat je jako pravé, platné nebo jako peníze vyšší hodnoty. 4 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

54

Jednočinný souběh ustanovení § 140 odst. 2,druhý případ, s trestným činem podvod podle § 250 je možný. Naopak není přípustný jednočinný souběh ustanovení § 140 s trestným činem udávání padělaných a pozměněných peněz podle § 141. Tento trestný čin je naopak v poslední době velmi rozšířen. Je tomu hlavně proto, že v posledních letech došlo ke zkvalitnění a zvýšení dostupnosti kopírovací a výpočetní techniky. Můžeme zde sledovat dvě skupiny. První

skupinou

jsou

profesionální

padělatelé,

jejichž

padělky

je prakticky nemožné rozpoznat pro jejich zdařilost. Zde je obecně velmi nízká objasněnost. Druhou skupinou jsou náhodní padělatelé, zejména z řad mladistvých, kteří padělání peněz berou jako zkoušku svých schopností a dovedností pracovat s výpočetní technikou. Tyto padělky jsou vesměs nekvalitní a pro člověka, který s penězi přichází dennodenně do styku, není problém tyto odhalit a pachatele zadržet. Právě na tuto druhou skupinu by měla být namířena preventivní opatření, kdy ze zpracovávaných případů je patrné, že pachatelům až tak nejde o majetkový prospěch, ale o zkoušku svých schopností. Tito lidé si pak nejsou vědomi důsledků, které pro ně má jejich jednání. Zde by vhodným preventivním opatřením byly přednášky a osvěta mezi těmito cílovými skupinami. Dalším

preventivním

opatřením,

které

by

zamezilo

páchání

tohoto trestného činu je výraznější rozšíření bezhotovostních plateb.

4.2.3.2. Udávání padělaných a pozměněných peněz, § 141 TZ Kdo padělané nebo pozměněné peníze, jimiž mu bylo placeno jako pravými, udá jako pravé, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Na rozdíl od případu udávání padělaných nebo pozměněných peněz podle § 140 odst. 2, druhý případ, je podle tohoto ustanovení postihován případ

1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4

55

udání padělaných nebo pozměněných peněz, které pachatel držel specifickým způsobem – získal je jako platbu od jiné osoby za prodané zboží či služby.1 Pachatel tedy v době, kdy mu bylo placeno, také nesměl vědět, že dostává padělané nebo pozměněné peníze. Tuto okolnost se musel dozvědět až po přijetí peněz.2 Pokud by ale pachatel tuto skutečnost věděl, byl by na místě postup podle § 140 pro spáchání přísnějšího trestného činu. Z hlediska subjektivní stránky musí být pachateli opět prokázáno úmyslné jednání. Tento trestný čin nebyl za sledované období zpracováván. Dle mého názoru se jedná o skutkovou podstatu, kterou je velmi obtížné konkrétní osobě prokázat, pakliže by podezřelý tvrdil, že neví o tom, že jím udané peníze byly falešné.

4.2.3.3. Výroba a držení padělatelského náčiní, § 142 TZ Podle § 142 odst. 1 se uvedeného trestného činu dopustí ten kdo vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří anebo přechovává nástroj nebo jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta.3 Odstavec 2: Odnětím svobody na jeden rok až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 při výkonu svého povolání. Podle ustanovení § 142 je trestný pachatel, který vyrobí, sobě nebo někomu jinému opatří nebo přechovává padělatelské náčiní, které je však pouze obecně určené k padělání nebo pozměňování peněz, bez vztahu ke konkrétnímu, individuálně určenému trestnému činu.4 Kdyby pachatel vyrobil, sobě nebo jinému opatřil nebo přechovával nástroj nebo jiný předmět určený k padělání nebo pozměňování peněz v úmyslu 1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

56

spáchat konkrétní, individuálně určený trestný čin, např. podle § 140 odst. 2 Trestního zákona, šlo by o přípravu k tomuto trestnému činu podle § 7 odst. 1 Trestního zákona.1 Okolnost podmiňující použití vyšší trestní sazby podle § 142 odst. 2 znamená, že pachatel toto své povolání využil pro snadnější spáchání trestného činu. Musí tedy jít o povolání, které mu usnadnilo jeho spáchání.2 Jednočinný souběh uvedeného trestného činu s trestným činem nadržování podle § 166 je možný. Z hlediska subjektivní stránky je zde vyžadován úmysl, který musí obsahovat i okolnosti, že jde o nástroj či jiný předmět, který je obecně určen k padělání nebo pozměňování peněz. Tento trestný čin nebyl za sledované období, ani za období předcházející danou součástí Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván.

4.2.3.4. Společná ustanovení, § 143 TZ Ochrana podle § 140 až § 142 se poskytuje též penězům jiným než tuzemským,

tuzemským

a

cizozemským

bezhotovostním

platebním

prostředkům, jakož i tuzemským a cizozemským cenným papírům.3 Novela trestního zákona provedená zákonem č. 253/1997 Sb. rozšířila ochranu podle § 140 až § 142 na tuzemské a cizozemské bezhotovostní platební prostředky a dále na všechny tuzemské a cizozemské cenné papíry.4 Toto ustanovení trestního zákona tedy rozšiřuje objekt trestných činů v § 140 až § 142 Trestního zákona. Patří sem například i šeky, platební karty, směnky, akcie dluhopisy či podílové listy. Specifickou a v poslední době expandující formou výše uvedeného trestného činu jsou padělané šeky. Tyto jsou většinou ze zahraničí a příjemce šeku 1 Šámal, P., Púry, F., Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

57

je odesílatelem vyzván k jeho proplacení a pak následně po odečtení provize má získané peníze dle instrukcí poslat zaslat na smyšlenou adresu. Následně banka zjistí, že zahraniční šek je falešný a vyzve předkladatele šeku k vrácení vyplacených peněz, čímž osobě, která šek uplatnila v bance, vzniká škoda. Nutno podotknout, že jde většinou o částky do 5.000 Euro nebo USD. Jako preventivní opatření se jeví zejména zvýšená informovanost veřejnosti v tisku a televizi, neboť z praxe mohu uvést, že tento poměrně nový, ale účinný systém není široké veřejnosti znám.

4.2.3.5. Ohrožování oběhu tuzemských peněz, § 144 TZ Odstavec 1: Kdo neoprávněně vyrobí nebo vydá náhražku tuzemských peněz, nebo kdo takové náhražky neoprávněně dává do oběhu, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo a) bez zákonného důvodu odmítá tuzemské peníze b) bez hospodářské potřeby shromažďuje drobné tuzemské peníze, nebo c) poškozuje tuzemské peníze2 Náhražkou tuzemských peněz podle odstavce 1 jsou takové platební prostředky, které mají trvale, nebo dočasně plnit funkci peněz.3 Odmítání tuzemských peněz bez zákonného důvodu podle odstavce 2 písm. je jakékoli odmítání peněz, ke kterému nedává zákon oprávnění.4 Co se týká ustanovení odstavce 2 písm. b) o shromažďování drobných peněz bez hospodářské potřeby je nutné přihlédnout ke všem okolnostem.

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

58

Asi nejčastější možnou formou spáchání tohoto trestného činu je poškozování tuzemských peněz podle § 144 odst. 2 písm. c), která spočívá v úmyslném např. pálení, trhání peněz. Z hlediska subjektivní stránky je vždy striktně vyžadován úmysl pachatele. Taktéž tento trestný čin nebyl za sledované období orgány Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván.

4.2.3.6.Padělání a pozměňování známek, § 145 TZ Kdo padělá nebo pozmění poštovní nebo kolkové známky v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobe nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo kdo takové známky úmyslně uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Toto ustanovení chrání zájem na pravosti platných tuzemských poštovních a kolkových známek a tím příjem státu jednak z emise poštovních známek a jednak poplatků placených kolkovými známkami.2 Poštovními známkami se rozumí ceniny vydávané a požívané podle § 35 zákona č. 29/2000Sb., o poštovních službách a o změně zákonů.3 Kolkové známky jsou ceniny vydávané a používané podle vyhlášky č. 192/1993 Sb., ve znění vyhlášky č. 264/1997 Sb. Prostřednictvím kolkových známek lze platit v určitých případech daně, poplatky či jiné platby.4 Z hlediska zavinění jde o úmyslný trestný čin. Za zkoumané období, ani předešlé období nebylo zaznamenáno spáchání tohoto trestného činu na zkoumaném teritoriu.

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 4 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

59

Možným vysvětlením je v případě poštovních známek nízký profit z trestné činnosti a do hry vstupuje čím dál více internetová komunikace prostřednictvím e-mailu. V případě kolkových známek je jejich prodej a tím i profit také velmi nízký, zejména vzhledem ke skutečnosti, že na místech, kde se kolkových známek užívá, se dá platit přímo penězi v hodnotě kolkové známky. Uvedená opatření a vlivy se tedy stávají nejlepšími možnými preventivními opatřeními.

4.2.3.7. Padělání a pozměňování nálepek k označení zboží nebo předmětů dokazujících splnění poplatkové povinnosti, § 145a TZ Kdo padělá nebo pozmění nálepky k označení zboží pro daňové účely nebo jiné předměty vydávané státním orgánem nebo jím zmocněnou právnickou osobou jako doklad o splnění poplatkové povinnosti v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo kdo takové nálepky nebo předměty uvádí do oběhu nebo jich užije jako pravých, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.2 Ustanovení slouží k ochraně tuzemských nálepek k označení zboží pro daňové účely a zájmu státu na plnění dalších poplatkových povinností.3 V praxi jde například o kolky na krabičkách cigaret, lahvích alkoholu nebo o dálniční známky. Jedná se o trestný čin vyžadující úmysl. Tento trestný čin nebyl za sledované období, ani za období předcházející danou součástí Policie ČR na zkoumané úrovni zpracováván. Jak je uvedeno výše, tak v případech padělaných dálničních známek je ideálním preventivním opatřením přechod na elektronické mýto. V případě cigaret či alkoholu se jeví jako nejvhodnější opatření jejich prodej na určených místech, nikoli na tržnicích a v podobných stánkových prodejích.

2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4

60

4.2.3.8. Porušení zákazů v době nouzového stavu v devizovém hospodářství, § 146 TZ Kdo v době nouzového stavu v devizovém hospodářství poruší zákazy, které jsou stanoveny devizovým zákonem pro nouzový stav v devizovém hospodářství a vztahují se na vyhlášený nouzový stav, bude potrestán odnětím svobody na jeden rok až šest let.1 Jedná se o trestný čin, který je řazen mezi trestné činy proti měně a trestné činy daňové. Možnost spáchání trestného činu je značně omezena na přesně specifikovaný stav.2 Nouzový stav v devizovém hospodářství může podle § 32 odstavec 3 zákona č. 219/1995 Sb., Devizového zákona, vyhlásit vláda, je-li bezprostředně ohrožena platební schopnost vůči zahraničí.3 Z hlediska zavinění je vyžadován úmysl, přičemž postačuje i úmysl nepřímý. V praxi tato skutková podstata není uplatňována, zejména vzhledem ke svým specifickým podmínkám. Vzhledem k velmi specifickým podmínkám, které jsou nutné k tomu, aby mohl být spáchán tento trestný čin, nebyl dosud na zkoumaném teritoriu zpracováván. 4.2.3.9. Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti, § 147 TZ Kdo jako plátce ve větším rozsahu nesplní svoji zákonnou povinnost za poplatníka odvést daň, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, nebo příspěvek na státní politiku zaměstnanosti, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.4 Ustanovení § 147 Trestního zákona míří na případy, kdy zaměstnavatel neskrývá

svou

povinnost

odvést

za

zaměstnance

příslušné

platby,

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 4 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

61

ale z nejrůznějších důvodů je úmyslně nesplní, přičemž není rozhodné, jak zaměstnavatel naloží se sraženými a neodvedenými platbami.1 Pachatelem uvedeného trestného činu může být pouze plátce daně, uvedeného pojistného a příspěvku, který nesplní svoji zákonnou povinnost odvést tyto platby, respektive jejich části za jiného.2 Jde o úmyslný trestný čin, jehož pachatelem může být pouze zaměstnavatel. Ustanovení § 147a Trestního zákona je zvláštní ustanovení o účinné lítosti. Trestnost neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti zaniká, jestliže pachatel svou povinnost dodatečně splnil dříve, než soud prvního stupně počal vyhlašovat rozsudek.3 Tento trestný čin byl za celé zkoumané období spáchán celkem v osmi případech. Jedinou možnou formou je právě neodvedení příslušných finančních prostředků. Prověřování a vyšetřování těchto případů je v 90-ti % případů zastaveno, neboť je hojně využíváno institutu účinné lítosti. Preventivním opatřením je důsledná kontrola ze strany finančního úřadu, příslušné správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny a následná rychlejší komunikace s orgány činnými v trestním řízení.

4.2.3.10. Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby, § 148 TZ Odstavec 1: Kdo ve větším rozsahu zkrátí daň, clo, pojistné na sociální zabezpečení nebo zdravotní pojištění, poplatek nebo jinou podobnou povinnou platbu, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem. Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo vyláká výhodu na některé z povinných plateb uvedených v odstavci 1. 1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

62

Odstavec 3 písm. b): Odnětím svobody na jeden rok až osm let bude pachatel potrestán, poruší-li k usnadnění takového činu úřední uzávěru.1 Zkrácením daně, poplatku a podobné povinné dávky je jednání, v důsledku něhož a)

je poplatníkovi vyměřena nižší daň (poplatek, dávka) než by měla být vyměřena

b)

k vyměření daně, poplatku, dávky vůbec nedošlo.2

Jde zpravidla o zvláštní případ podvodu, jímž se v rozporu se zákonem ovlivňuje daňová (poplatková, celní) povinnost určitého subjektu tak, že ten v rozporu se skutečností předstírá nižší rozsah této povinnosti nebo předstírá, že takovou povinnost vůbec nemá.3 Ustanovení § 148 odst. 2 Trestního zákona je samostatnou skutkovou podstatou a jeho existence souvisí s tím, že podle příslušných právních předpisů může subjekt povinné platby ve vztahu k některým platbám při splnění zákonných podmínek ve svůj prospěch uplatnit odpočty, osvobození nebo srážky.4 Ustanovení § 148 odst. 3 písm. b) porušením úřední uzávěry se rozumí například porušení plomby, pečeti.5 I v tomto případě je vyžadováno úmyslné zavinění, přičemž pachatelem může být i osoba, která není subjektem daně. Zkrácením daně však není její pouhé neodvedení, byla-li příslušná platba správně vypočtena, přiznána nebo vyměřena, tedy nebyla zatajena skutečnost, odůvodňující vznik např. daňové,celní nebo jiné poplatkové povinnosti.

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 4 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 5 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická

kriminalita

v České

republice.

vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

63

1.

V tomto případě se jedná o trestný čin, který může mít spoustu forem spáchání. Velmi zjednodušeně se nechá říci, že jde o velmi specifickou formu podvodu, kde poškozeným je stá,t potažmo správce daně. Tento trestný čin může být spáchán například uplatněním falešné faktury do nákladů společnosti a jinými obdobným způsoby, které v důsledku snižují daňový základ. Nejzávažnější formy, co se týče výše zkrácené daně, jsou machinace s produkty, na které se vztahuje spotřební daň, zejména pohonné hmoty. Z praxe mohu uvést příklad, kdy právě na okrese Havlíčkův Brod a následně v Praze docházelo k míchání paliv zatížených spotřební daní s látkami obdobných chemických vlastností dovezených z rafinerií v Polsku. Celý systém, jak tato skupina fungovala, byl velmi složitý a v řetězci firem, které s těmito komoditami obchodovaly byla spousta nekontaktních firem. Po dvouleté spolupráci s tehdejší finanční policií a celní správou bylo sděleno obvinění celkem šestnácti osobám. Škoda byla v den zahájení trestního stíhání okolo 250.000.000,- Kč a toto číslo není ještě konečné. Z preventivních

opatření,

která

by

zamezila

páchání

zejména

té nejzávažnější formy tohoto trestného činu, bych navrhoval sjednocení spotřební daně a ne, jak je tomu dosud, že v případě jednoho užití se z této látky daň platí, ale pokud je užita jiným způsobem, tak nepodléhá spotřební dani. Stejně tak bych navrhoval zrušit různé výjimky na dovozy pohonných hmot, kdy je do České republiky dovezeno velké množství a dovážející společnost končí podnikání v konkurzním řízení a bez jakéhokoli majetku.

4.2.3.11. Porušení předpisů o nálepkách k označení zboží, § 148a TZ Kdo s nálepkami k označení zboží pro daňové účely nakládá v rozporu s právním předpisem v úmyslu způsobit jinému škodu nebo opatřit sobě nebo jinému neoprávněný prospěch, nebo kdo v rozporu s právním předpisem uvádí do oběhu zboží bez nálepek k jeho označení pro daňové účely, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta nebo peněžitým trestem.1

1 Trestní zákon a Trestní řád, 9. aktualizované vydání s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1.1.1998, Jelínek, J., Sovák, Z., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-100-6

64

Pojem nálepky k značení zboží pro daňové účely je již vysvětlen u ustanovení § 145 a Trestního zákona. Jedná se například o kolky na cigaretách či dálniční známky. Jednání pachatele má dvě formy. 1)

Nakládání

s nálepkami

k označení

zboží

v rozporu

s právním předpisem je jakékoli jednání, v jehož rámci pachatel nedodržuje pravidla stanovená pro objednávky, distribuci, prodej, používání, evidenci, placení, vracení a ničení nálepek.1 2)

Uvádění zboží bez nálepek do oběhu se rozumí různé způsoby nabídky neoznačeného zboží na trhu.2

V tomto případě je nutné posoudit možné spáchání trestného činu podle § 148 odst. 2 Trestního zákona. Z hlediska zavinění je vyžadován úmysl. Tento trestný čin nebyl dosud na zkoumaném teritoriu zpracováván, tudíž nelze navrhnout konkrétní preventivní opatření.

4.2.3.12. Nesplnění oznamovací povinnosti v daňovém řízení, § 148b TZ Kdo nesplní svoji zákonnou oznamovací povinnost vůči správci daně a ohrozí tak ve větším rozsahu řádné a včasné vyměření daně jinému nebo její vymáhání, bude potrestán odnětím svobody na šest měsíců až tři léta.3 Smyslem je předejít daňovým únikům a zajistit řádné a včasné vyměření daně jinému, popřípadě i úspěšné vymáhání daně. Ustanovení se týká jen daňového řízení, nikoli řízení o jiných povinných platbách, například cla.4 Toto ustanovení je účinné od 1.1.1998 novelou Trestního zákona provedenou zákonem č. 253/1997 Sb.

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 4 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

65

Pachatelem může být jen fyzická osoba, rozdílná od plátce daně, která jedná za některý z daňových subjektů, jež má uloženu zákonnou oznamovací povinnost.1 Jde tedy o konkrétní subjekt se zvláštní vlastností ve smyslu § 90 odst. 1 Trestního zákona. Z hlediska zavinění jde o úmyslný trestný čin. Taktéž tento trestný čin nebyl dosud na zkoumaném teritoriu zpracováván.

1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4

66

4.2.4. Trestné činy proti předpisům o nekalé soutěži, ochranných známkách, chráněných vzorech a vynálezech a proti autorskému právu, proti právu souvisejícím s právem autorským a proti právu k databázi, hlava druhá, oddíl čtvrtý 4.2.4.1. Nekalá soutěž, § 149 TZ Kdo jednáním, které je v rozporu s předpisy upravujícími soutěž v hospodářském styku nebo se zvyklostmi soutěže, poškodí dobrou pověst nebo ohrozí chod nebo rozvoj podniku soutěžitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Cílem je chránit zájem na řádném průběhu hospodářské soutěže v tržním hospodářství proti nekalé soutěži.2 Nekalou soutěží, tak jak ji upravuje Obchodní zákoník, se rozumí jednání v hospodářské soutěži, které je v rozporu s dobrými mravy a je způsobilé přivodit újmu ostatním soutěžitelům nebo spotřebitelům.3 S tímto ustanoveném Trestního zákona velmi úzce souvisí zákon č. 513/1991 Sb., Obchodní zákoník, zejména § 44 až § 55 . Má-li se jednat o nekalou soutěž, tak musí jít o jednání v hospodářské soutěži, kterou se rozumí veškerá samostatně provozovaná hospodářská činnost směřující k vytvoření zdrojů příjmů zhodnocováním zboží nebo výkonů, bez rozdílu, zda jde o činnost upravenou živnostenským zákonem nebo jiným právním předpisem, tedy včetně podniků prvovýroby, podniků v oblasti kultury i tzv. svobodných povolání, přičemž hospodářskou soutěží je soupeření podnikatelských subjektů v hospodářské oblasti s cílem předstihnout jiné subjekty a dosáhnout tím hospodářského prospěchu.4 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Chalupa, R., Štenglová, I., Tomsa, M., a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 1994

67

Současně se také musí jednat o takové jednání, které je v rozporu s dobrými mravy soutěže a je způsobilé objektivně přivodit újmu. Nekalou soutěží podle § 44 odst. 2 Obchodního zákoníku jsou tyto případy: 1) klamavá reklama 2) klamavé označování zboží a služeb 3) vyvolání nebezpečí záměny 4) parazitování na pověsti 5) podplácení 6) zlehčování 7) srovnávací reklama 8) porušení obchodního tajemství 9) ohrožování zdraví a životního prostředí1 Poškození dobré pověst ve smyslu této skutkové podstaty nastane, jestliže je hospodářská pověst soutěžitele jednáním pachatele skutečně narušena. Poškození dobré pověsti musí skutečně nastat.2 Pokud jde o ohrožení chodu podniku nebo jeho rozvoje, postačí, že hrozí způsobení nikoli zanedbatelné škody. Nemusí tedy porucha skutečně nastat.3 Z hlediska zavinění jde o úmyslný trestný čin. Jednočinný souběh s trestnými činy přijímání úplatku podle § 160 Trestního zákona a podplácení podle § 161 Trestního zákona je možný. Naopak je vyloučen jednočinný souběh s trestným činem porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu podle § 150 Trestního zákona, neboť tyto trestné činy jsou vůči sobě v poměru speciality. Vzhledem k velmi specifickým podmínkám uvedených v Obchodním zákoníku, které jsou nutné k tomu, aby mohl být spáchán tento trestný čin, nebyl dosud na zkoumaném teritoriu zpracováván do fáze, kdy bylo možno sdělit obvinění konkrétní osobě. Ve všech věcech, byl případ, po provedení dostupných úkonů z pokynu dozorujícího státního zástupce policejním komisařem odložen

1 Zákon č. 513/1991 Sb., § 44 odst. 2, Obchodní zákoník podle stavu k 17.1.2002, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80-7208-282-5 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

68

podle § 159a/1 trestního řádu a oznamovatel byl odkázán na soukromoprávní žalobu.

4.2.4.2.

Porušování

práv

k ochranné

známce,

obchodnímu

jménu

a chráněnému označení původu, § 150 TZ Odstavec 1: Kdo doveze, vyveze nebo uvede do oběhu výrobky nebo služby neoprávněně označované ochrannou známkou, k níž přísluší výhradní právo jinému, nebo známku snadno s ní změnitelnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo pro dosažení hospodářského prospěchu a)

neoprávněně užívá obchodní jméno nebo jakékoliv označení s ním zaměnitelné, nebo

b)

uvede do oběhu výrobky neoprávněně opatřené označením původu, k němuž přísluší výhradní právo jinému, nebo značením původu snadno s ním zaměnitelným.2

Objektem tohoto trestného činu je zájem na ochraně řádného průběhu hospodářské soutěže, konkrétně zájem na ochraně ochranné známky, obchodního jména a označení původu výrobků, neboť tyto plní několik důležitých funkcí a to funkci ochrannou, rozlišovací, garanční, propagační a soutěžní.3 Ochranná známka může být tvořena jak slovy, tak i písmeny, číslicemi, kresbou či tvarem. Příkladem může být láhev od nápoje Coca-cola, kdy ochrannou známkou je nejen nápis, ale i specifické vyobrazení nápisu a tvar skleněné láhve. Stejně tomu je u obchodního jména. Tento pojem definuje Obchodní zákoník jako název pod kterým je podnikatel zapsán do obchodního rejstříku a pod kterým činí právní úkony. 1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

69

Obchodní firmou fyzické osoby je její jméno a příjmení. Může obsahovat dodatek odlišující osobu podnikatele, např. syn, starší, nebo druh podnikání, např. klempíř.1 Obchodní firma nesmí být zaměnitelná s obchodní firmou jiného podnikatele a nesmí působit klamavě. Označení původu výrobků je zeměpisný název země, oblasti nebo místa, který se stal všeobecně známý jako údaj o tom, odkud pochází výrobek, jehož jakost nebo znaky jsou dány výlučně nebo podstatně zeměpisným prostředím včetně činitelů přírodních nebo lidských.2 V praxi může jít například o označení Pilsner Urquel nebo například Olomoucké tvarůžky. Stejně jako ve výše uvedených případech jde o úmyslný trestný čin. Je možný jednočinný souběh s trestným činem podvodu podle § 250 Trestního zákona. Není možný jednočinný souběh s trestným činem nekalá soutěž podle § 149, neboť je ustanovení § 150 a § 149 vůči sobě v poměru speciality. Tento trestný čin byl a je poměrně rozšířen v oblasti padělků textilních výrobků, které k nám jsou dováženy z Číny a Vietnamu a následně jsou prodávány na tržnicích. Samozřejmě existují i další způsoby spáchání, například motocykly zn.BLATA, což jsou opět padělky z Číny. Hlavním poznávacím znamením je velmi nízká cena a kvalita tohoto zboží ve srovnání s originálem a dále místo, kde dochází k prodeji. Prvořadým preventivním opatřením je důsledná kontrola zboží, které je k nám dováženo ze zemí, které tolerují jeho výrobu jako např. Čína či Vietnam. Dalším opatřením, které by zcela jistě vedlo k potlačení tohoto jevu, je zpřísnění podmínek stánkového prodeje. Vždyť při jakékoli kontrole, zejména vietnamských tržišť, je vidět úprk obchodníků od stánků a následuje věta: „Já neumím česky“. Zboží je následně zabaveno příslušnými orgány, ale za několik hodin po kontrole jsou již stánky opět plné padělků a u stánků jsou titíž lidé, kteří „neumí česky a nevědí komu stánek patří“, ačkoli inkasují tržby. S tímto problémem se potýkají zejména příhraniční oblasti České republiky jako například Cheb či Teplice. 1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

70

4.2.4.3. Porušování průmyslových práv, § 151 TZ Kdo

neoprávněně

zasáhne

do

práv

k

chráněnému

vynálezu,

průmyslovému vzoru, užitnému vzoru nebo topografii polovodičového výrobku, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.1 Toto ustanovení chrání technickou tvůrčí činnost v oblasti průmyslových práv a požitky z ní plynoucí. Ochrana se poskytuje pouze vynálezu, užitnému vzoru a topografii polovodičového výrobku.2 Neoprávněný

zásah

do

chráněných

průmyslových

práv

musí

být úmyslný, tzn. že pachatel je trestným, pokud úmyslně zasáhne do některého z práv, které chrání vynález, užitný vzor nebo topografii polovodičového výrobku. Ve vztahu k trestnému činu nekalá soutěž podle § 149 je vyloučen jednočinný souběh. Tento trestný čin nebyl dosud na zkoumaném teritoriu zpracováván a tudíž nelze jednoznačně definovat přijatelné a účinné prostředky prevence.

4.2.4.4. Porušování autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi, § 151 TZ Kdo neoprávněně zasáhne do zákonem chráněných práv k autorskému dílu, uměleckému výkonu, zvukovému či zvukově obrazovému záznamu, rozhlasovému či televiznímu vysílání nebo databázi, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.3 Toto ustanovení chrání především vědeckou, literární a jinou uměleckou tvůrčí činnost a požitky z ní plynoucí, ale i práva výrobců zvukového záznamu a zvukově obrazového záznamu, dále právo nakladatele na odměnu v souvislosti se zhotovením rozmnoženiny jím vydaného díla pro osobní potřebu a práva pořizovatele databáze.4 1 Trestní zákon a Trestní řád, 9. aktualizované vydání s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1.1.1998, Jelínek, J., Sovák, Z., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-100-6 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

71

Jedná se o trestně právní normu s blanketní dispozicí, kde se uplatní zásada, a to i vůči cizinci, že zákony zavazují každého, i když je nezná (ingnorantia iuris nocet), neboť zde nejde o omyl skutkový, ale o omyl právní.1 Pokud někdo v rámci nekalo-soutěžního jednání také současně nakládá s autorským dílem, může být takovéto jednání způsobilé

vyvolat dva různé

následky. Proto lze dovodit, že za určitých okolností není vyloučen jednočinný souběh trestného činu nekalé soutěže podle § 149 Trestního zákona a trestného činu podle § 152 Trestního zákona.2 Jde zde opět o úmyslný trestný čin. Tento druh trestné činnosti je v současnosti aktuální zejména u stánkového prodeje, tržišť a poutí. To je případ hudby a filmů na DVD. Další, velmi rychle expandující formou, je kopírování a následný prodej na dobírku či nelegální poskytování hudby, filmů a software na internetu. Co se týká preventivních opatření, tak v případě stánkovému prodeji platí stejná opatření jako například u textilu. Problém nastává při nelegálním kopírování prostřednictvím internetu. Zde dosud není jednoznačná koncepce, neboť jde o problém celosvětový, zejména vzhledem k anonymitě, která je na internetu.

1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, 13/2002-T 316, ASPI, a.s., Praha

72

4.3. Trestné činy proti majetku, hlava devátá 4.3.1. Zpronevěra, § 248 TZ Kdo si přisvojí cizí věc, která mu byla svěřena, a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Objektem trestného činu zpronevěry je především vlastnictví věci a ochrana vlastnického práva. Není vyloučeno, aby šlo o nemovitou věc, v praxi se však takové případy trestně nepostihují.2 Nemusí jít o věc individuálně určenou, ale může se jednat i o druhově určené věci, jestliže má držitel povinnost vrátit tytéž věci, a ne jen věci určitého druhu a množství, anebo zbaví-li se pachatel při jejich přisvojení možnosti je vrátit.3 Nutnou podmínkou je, že věc je fyzicky pachateli odevzdána do jeho moci tak, aby s ní mohl nakládat. Současně pachatel musí s touto věcí naložit v rozporu s účelem, ke kterému mu byla věc svěřena. Klasickým případem zpronevěry může být ponechání si tržby prodavačkou v obchodě, nebo když si poštovní zaměstnanec ponechá peníze, které měl doručit. V odstavci 3 písmeno a) je mimo jiné uvedeno: Odnětím svobody na dvě léta až osm let bude pachatel potrestán, spácháli čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženu povinnost hájit zájmy poškozeného.4 1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Novotný, O., Dolenský, A., Vaľo, M., Vokoun, R. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní část. Praha: CODEX Nakladatelství Hugo Grotius, a.s., 3. přepracované vydání, 1997 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4

73

Za takto specifikovanou osobu můžeme považovat takovou, která má na základě jiného právního předpisu zvláštní povinnosti např. opatrovník či poručník. Na rozdíl od krádeže se pachatel věci nezmocňuje, ale má ji již před přisvojením ve své moci a na rozdíl od podvodu získá pachatel zpronevěry faktickou moc nad věcí bez vyvolání nebo využití omylu.1 Trestný čin zpronevěry je v případě leasingové smlouvy dokonán tím, že pachatel najatou věc neoprávněně prodá, a nikoli již uzavřením leasingové smlouvy, na jejímž základě je mu věc svěřena.2 Z hlediska subjektivní stránky je vyžadováno úmyslné jednání pachatele. Tento trestný čin je nejčastěji páchán tak, že pachatel zakoupí věc formou splátkového prodeje a tuto následně prodá a splátky hradí jen částečně. V případě, že je nehradí vůbec,jde o trestný čin podvodu podle § 250 Trestního zákona. Opět existují i další formy spáchání, jako například ponechání si tržby prodavačkou, ale tyto případy jsou méně obvyklé. Mezi účinná preventivní opatření by zcela jistě patřilo alespoň částečné zpřísnění podmínek splátkového prodeje, neboť v dnešní době není potřebné dokládat kromě osobních údajů žádné jiné, které by byť jen částečně svědčily o solventnosti zákazníka. Zde je problém zejména na straně splátkových společností a jejich boje o zákazníka. Díky tomuto pak nelze aplikovat žádné preventivní opatření, neboť potenciálnímu zákazníkovi je výrobek na splátkový prodej doslova vnucen.

4.3.2. Neoprávněné držení platební karty, § 249b TZ Kdo si neoprávněně opatří nepřenosnou platební kartu jiného identifikovatelnou podle jména nebo čísla nebo předmět způsobilý plnit její funkci, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.3 Předmětem ochrany podle § 249b Trestního zákona jsou pouze platební karty vydávané bankou, nebo platební karty, jejíž vydání je podmíněno existencí 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, 2/2001-T 30, ASPI, a.s., Praha 3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

74

bankovního účtu, případně platební karty, které svým držitelům umožňují čerpat poměrně vysoký úvěr.1 Bankovními kartami nejsou karty identifikační, členské, předplatní a zákaznické. Tyto platební karty jsou považovány za bankovní karty ve smyslu § 249a

Trestního

zákona,

jen

splňují-li

podmínky

nepřenosnosti

a identifikovatelnosti podle jména nebo čísla.2 K tomu, aby byla naplněna skutková podstata uvedeného trestného činu podle § 249a Trestního zákona postačuje, že pachatel má platební kartu nebo předmět způsobilý plnit její funkci ve svém držení, ačkoli se ani nepokusil tyto použít při placení či výběru hotovosti. Jde opět o úmyslný trestný čin, přičemž postačuje úmysl opatřit si platební kartu či jiný předmět způsobilý plnit její funkci. Nemusí tedy úmysl spočívat až v jejich použití. Je možný jednočinný souběh s trestným činem krádeže podle § 247 Trestního zákona, kdy například odcizenou platební kartou navíc pachatel provede výběr v hotovosti. V dnešní době se jedná o velmi rozšířený trestný čin. Je to tím, jak se tento platební prostředek stává součástí každodenního života a prakticky každá peněženka či kapsa obsahuje platební kartu. Na druhou stranu opravdu minimální množství karet je dále zneužito a jde zejména o ty karty, na kterých je poznačen PIN kód. Opět je zde problematické navrhovat konkrétní preventivní opatření. V této souvislosti existuje snad jediné a tím je zvýšená přítomnost policistů na místech, kde dochází k této trestné činnosti, apelování na širokou veřejnost, aby se o svůj majetek řádně starali. Pak nebudou vidět například v supermarketech nákupní koše se zavěšenou taškou obsahující peněženku a platební kartu zatímco zákazník daleko od koše cosi hledá v regálu.

4.3.3. Podvod, § 250 TZ Kdo ke škodě na cizím majetku sebe nebo jiného obohatí tím, že uvede někoho v omyl, využije něčího omylu nebo zamlčí podstatné skutečnosti, 1 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

75

a způsobí tak na cizím majetku škodu nikoli nepatrnou, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Účelem je ochrana majetkových práv bez ohledu na druh a formu vlastnictví, kterou zaručuje článek 11 Listiny základních práv a svobod, která je součástí ústavního pořádku České republiky. Objektem trestného činu je tedy cizí majetek. Cizím majetkem rozumíme majetek, který nenáleží pachateli nebo nenáleží výlučně jemu.2 Podvodné jednání, tedy uvedení v omyl nebo využití omylu, může směřovat nejen vůči poškozenému, ale i vůči jiné osobě.3 Pachatel uvede jinou osobu v omyl zpravidla aktivním jednáním, které má povahu určité lsti, když pachatel předstírá existenci určitých okolností, které jsou v rozporu se skutečným stavem věci.4 Trestný čin podvodu podle § 250 Trestního zákona je dokonán obohacením pachatele nebo jiného. Jako pokus lze takové jednání kvalifikovat tehdy, kdy se pachatel teprve pokusil uvést někoho v omyl. Na podvodu mohou být zainteresovány celkem až čtyři osoby. Jsou to pachatel, osoba poškozená, osoba obohacená a osoba jednající v omylu.5 Jednočinný souběh trestného činu podvod dle § 250 Trestního zákona a krádeže podle § 247 Trestního zákona není možný. Rozdíl tkví v tom, že krádeží se pachatel věci sám zmocní, ale při podvodu je pachateli věc vydána. Stejně tak není možný jednočinný souběh s trestnými činy pojistný podvod dle § 250a a úvěrový podvod dle § 250b Trestního zákona, neboť tato ustanovení jsou vůči ustanovení § 250 v poměru speciality.

1 Trestní zákon a Trestní řád, 9. aktualizované vydání s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1.1.1998, Jelínek, J., Sovák, Z., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-100-6 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7 5 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

76

Měl-li pachatel hned při objednávce a při uzavření obchodu úmysl, že si věc dá poslat na ukázku a že ji po obdržení nejen prodá, nýbrž i stržené peníze ponechá, jde o podvod, nikoli zpronevěru.1 Z hlediska subjektivní stránky, musí být prokázáno úmyslné jednání. V dnešní době se jedná o velmi rozšířený trestný čin. Valná většina trestních oznámení, které jsou zkoumanou součástí Policie ČR zpracovávána jsou mimo jiné trestné činy oznamovaná s podezřením na spáchání trestného činu podvodu. Naproti tomu musím konstatovat, že v praxi jsou podávána trestní oznámení, která od počátku nezakládají jakékoli podezření ze spáchání trestné činnosti, neboť se jedná o civilně – právní spory. Přesto dle zákona je Policie ČR povinna takové oznámení přijmout, prověřit a shromáždit podklady pro odložení věci podle § 159a/1 Trestního řádu.Tímto způsobem si oznamovatel výrazně ulehčuje shromažďovaní důkazního materiálu pro civilní řízení před soudem, protože potřebné důkazy, posudky a jiné materiály za něj obstará na náklady státu Policie ČR. Co se týká preventivních opatření, tak oběťmi tohoto trestného činu jsou lidé starší a více důvěřiví anebo lidé s minimálním právním vědomím a v neposlední řadě lidé, kteří si kupují například elektroniku na splátky a obratem tuto věc prodávají a nehradí dohodnuté splátky. Právě starší lidé se stávají obětí různých falešných elektrikářů a podobných, kteří vyberou údajné zálohy. V tomto případě je nejlepší možnou prevencí pořádání přednášek směrem k potenciálním obětem. Pak je zde problém druhé skupiny, kdy například při sjednávání nebankovních půjček je žadateli předložena smlouva, která je koncipována jako smlouva kupní na nemovitost. Žadatel pak smlouvu bezhlavě podepíše a pak celou věc oznamuje na Policii ČR. Z následného výslechu vyplyne, že smlouvu buďto nečetl vůbec anebo nerozuměl obsahu, ale přesto podepsal. Právě v těchto případech se jeví jako nejúčinnější zahrnutí jakéhosi právního minima již do školních osnov, což se dá spojit i s přednáškami policistů z praxe.

4.3.4. Pojistný podvod, § 250a TZ Odstavec 1: Kdo při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje

1 Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, R 4035/1930, ASPI, a.s., Praha

77

nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem nebo propadnutím věci.1 Odstavec 2. Stejně bude potrestán, kdo úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo kdo stav vyvolaný pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu.2 Z výše uvedeného je patrné, že dané ustanovení v sobě obsahuje dvě skutkové podstaty. V první z nich pachatel při sjednávání pojistné smlouvy nebo při uplatnění nároku na plnění z takové smlouvy uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje. Objektem zde je ochrana řádného sjednávání pojistných smluv a poskytování plnění z nich.3 V druhé z nich pachatel úmyslně vyvolá pojistnou událost, nebo stav pojistnou událostí udržuje v úmyslu zvýšit vzniklou škodu. Objektem zde je ochrana plnění poskytovaných na podkladě pojistných událostí, bez ohledu na to o jaký druh pojištěná jde.4 Pojištěním rozumíme určitý vztah, kdy se pojistník snaží snížit dopady z v budoucnu nastalé situace. Pachatelem může být kdokoli z účastníků pojistné smlouvy, zpravidla se však jedná o pojistníka. Z hlediska subjektivní stránky se vyžaduje úmyslné jednání. Jednočinný souběh s trestným činem podvod podle § 250 Trestního zákona je vyloučen. Za sledované období se dle policejních statistik nejedná o nijak zvlášť rozšířený trestný čin. Drtivá většina případů je spáchána v souvislosti s provozem motorového vozidla a to zejména s falešnou dopravní nehodou. V dnešní době již samy pojišťovny mají své interní vyšetřovatele, kteří jsou speciálně vyškoleni k tomu, aby mohli poznat, zda se nehoda stala uváděným způsobem či nikoli. V případě jakýchkoli pochybností je výplata pojistky pozastavena až do vyšetření případu, na kterém se podílejí znalci a odborníci 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

78

pojišťovny, příslušné orgány Policie ČR jsou dožadovány o fotodokumentaci. Právě tato opatření pojišťoven, spočívající v důkladném prověření pojistných událostí, se ukázala jako nejlepší možnou prevencí proti tomuto druhu trestné činnosti, neboť se výrazně zvýšilo odhalení podvodného jednání.

4.3.5. Úvěrový podvod, § 250b TZ Odstavec 1: Kdo při sjednávání úvěrové smlouvy či v žádosti o poskytnutí subvence nebo dotace uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje nebo podstatné údaje zamlčí, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo bez souhlasu věřitele nebo jiné oprávněné osoby použije úvěr, subvenci nebo dotaci na jiný než sjednaný účel.2 Stejně jako trestný čin pojistný podvod dle § 250a Trestního zákona i toto ustanovení v sobě zahrnuje dvě skutkové podstaty. K trestní odpovědnosti za trestný čin podle § 250b odst. 1 nebo 2 Trestního zákona, na rozdíl od obecného podvodu podle § 250, není třeba vznik škody.3 Obecně lze říci, že odstavec 1 zahrnuje zájem na řádném a pravdivém průběhu žádosti o úvěr, dotaci či subvenci. V tomto případě nemusí ani dojít k jejich schválení. Odstavec druhý již ochraňuje účelovost použití úvěru, dotace či subvence v souladu s deklarovaným použitím. Pachatelem může být kterýkoli z účastníků smlouvy, ale zpravidla jde o osobu dlužníka. Jde o úmyslný trestný čin. Jednočinný souběh s trestným činem podvod podle § 250 Trestního zákona je vyloučen.

1 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 2 Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 80-7317009-4 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

79

Oproti výše uvedenému pojistnému podvodu podle § 250a Trestního zákona se jedná o velmi rozšířený trestný čin. Nejčastější formou spáchání je, že žadatel o úvěr předloží společně se žádostí nepravdivé či falešné potvrzení zaměstnavatele o výši svého příjmu či o zaměstnavateli samotném. Na základě těchto údajů je poskytnuta půjčka. Pachatelé tohoto trestného činu se ve většině případů rekrutují ze sociálně slabších skupin nebo mladých lidí, kteří například touží koupit si automobil. Z hlediska případné prevence je důležité si uvědomit, že zde je problém na straně poskytovatelů půjček, kteří v rámci konkurenčního boje o získání zákazníka rok od roku snižují požadavky na bonitu žadatele. V takovémto prostředí pak jakákoli preventivní opatření ztrácejí smysl. Na druhou stranu je nutné konstatovat, že od doby, kdy byl spuštěn registr dlužníků, výrazně ubylo aktuálně spáchaných úvěrových podvodů.

4.3.6. Provozováný nepoctivých her a sázek, § 250c TZ Kdo provozuje peněžní nebo jinou podobnou hru nebo sázku, jejíž pravidla nezaručují rovné možnosti výhry všem účastníkům, bude potrestán odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem.1 Objektem uvedeného trestného činu je zájem na poctivém a rovném provozování peněžních nebo jiných podobných her nebo sázek. Sekundárním objektem je zde cizí majetek.2 Peněžní hrou je v tomto případě například řetězový typ her zvaný letadlo. Za jinou podobnou hru můžeme považovat například skořápky. Pachatelem je zde osoba provozovatele peněžní hry nebo jiné podobné hry anebo sázky. Pachatelem nemůže být účastník hry, protože tento je v pozici poškozeného. Opět jde o úmyslný trestný čin. V daném zkoumaném období nebyl tento trestný čin dokumentován a tudíž, nelze navrhnout konkrétní preventivní opatření. 1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

80

4.3.7. Porušování povinností při správě cizího majetku, úmyslné způsobení škody, § 255 TZ Odstavec 1: Kdo jinému způsobí škodu nikoli malou tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2, písm. a): Odnětím svobody na šest měsíců až pět let bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost chránit zájmy poškozeného.2 Objektem trestného činu podle § 255 jsou majetková práva v nejširším smyslu a nepřímo je chráněn i zvláštní vztah důvěry. Zpravidla je majetek tvořen souhrnem všech aktiv určitého právního subjektu.3 Škodou v tomto případě nejsou nutné výdaje, související se samotnou existencí majetku, například placené daně, ale vyšší hodnoty, jako například pokuty. Škodou může být i nedůvodné zatížení majetku třeba zástavním právem. Pachatelem tohoto trestného činu může být jen fyzická osoba, která je nositelem zákonem uložené nebo smluvně převzaté povinnosti opatrovat nebo spravovat cizí majetek.4 Jde zejména o případy rodičů vůči svým dětem, správce dědictví ustanovený soudem, soudem ustanovený opatrovník, pěstoun či správce konkurzní podstaty. Povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek mají ze smlouvy zejména advokáti, notáři, prokuristé či obchodníci s cennými papíry. V odstavci 2, písmeno a) je dále uvedena speciální osoba pachatele.

1 Trestní zákon a Trestní řád, 9. aktualizované vydání s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1.1.1998, Jelínek, J., Sovák, Z., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-100-6 2 Trestní zákon a Trestní řád, 9. aktualizované vydání s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1.1.1998, Jelínek, J., Sovák, Z., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-100-6 3 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

81

Osobou zde uvedenou je ten, u něho z pracovního, funkčního nebo služebního postavení nebo jiného právního vztahu plyne, že jeho hlavním úkolem je péče o zabezpečování a ochranu zájmů poškozeného.1 V praxi se může právě jednat o zákonného zástupce nezletilých dětí opatrovníka. Vyžaduje se úmyslné zavinění. Ustanovení o trestném činu podle § 255 Trestního zákona se vztahuje na osoby, jimž bylo svěřeno opatrování nebo správa cizího majetku. Proto se uplatní tam, kde se jim nedá prokázat, že by ve své funkci obohatily sebe nebo jiného, ale prokáže se jim způsobení škody. V tomto smyslu je ustanovení § 255 Trestního zákona subsidiární k ustanovení o trestném činu zpronevěry podle § 248 Trestního zákona.2 Za sledované období byl tento trestný čin spáchán ve dvou případech. V obou jednáních byl pachatelem správce konkurzní podstaty, který rozprodal některé části majetku za značně nevýhodných podmínek pro věřitele, ačkoli bylo prokázáno, že tentýž majetek mohl mít nového majitele za několikanásobně vyšší cenu. Primárním preventivním opatřením je samotná činnost věřitelského výboru a příslušného krajského soudu, neboť mají možnosti kontroly nad majetkem zahrnutým v konkurzní podstatě. Dalším opatřením je zvýšená schopnost Policie ČR tento majetek nalézt a do projednání celého případu zajistit a na základě soudního rozhodnutí předat právoplatnému majiteli.

4.3.8. Porušování povinností při správě cizího majetku, způsobení značné škody z vědomé nedbalosti, § 255a TZ Odstavec 1: Kdo z vědomé nedbalosti (§ 5 písmeno a) jinému způsobí značnou škodu tím, že poruší podle zákona mu uloženou nebo smluvně převzatou povinnost opatrovat nebo spravovat cizí majetek, bude potrestán odnětím svobody až na šest měsíců nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.3 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, 4/2001-T 91, ASPI, a.s., Praha 3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

82

Odstavec 2, písmeno a):Odnětím svobody až na tři roky bude pachatel potrestán, spáchá-li čin uvedený v odstavci 1 jako osoba, která má zvlášť uloženou povinnost chránit zájmy poškozeného.1 Ustanovení § 255a je nedbalostní alternativou trestného činu porušování povinností při správě cizího majetku ve vztahu k jeho úmyslné formě vyjádření v § 255 Trestního zákona. Z hlediska zavinění se vyžaduje, aby škoda byla způsobena z vědomé nedbalosti ve smyslu § 5 písm. a) Trestního zákona, proto by nepostačovalo, kdyby pachatel zavinil vznik tohoto následku jen z vědomé nedbalosti podle § 5 písmeno b) Trestního zákona, pokud nevěděl, že může svým jednáním takový následek způsobit, ač o tom vědět měl a mohl.2 Jednočinný souběh trestných činů podle § 255 Trestního zákona a § 255a Trestního zákona je nemožný. Tento druh trestné činnosti nebyl ve zkoumaném ani předešlém období zpracováván

a

tedy

nelze

navrhnout

taková

preventivní

opatření,

která by vycházela z praktických poznatků.

4.3.9. Poškozování věřitele, § 256 TZ Odstavec 1) Kdo i jen částečně zmaří uspokojení svého věřitele tím, že: a)

zničí, poškodí, zatají, zcizí, učiní neupotřebitelnou nebo odstraní část svého majetku,

b)

předstírá nebo uzná neexistující právo nebo závazek,

c)

svůj majetek zdánlivě zmenšuje, nebo

d)

v řízení před soudem odmítne splnit zákonnou povinnost učinit prohlášení o svém majetku nebo o majetku právnické osoby, za kterou je oprávněn jednat, nebo v takovém prohlášení uvede nepravdivé nebo hrubě zkreslené údaje, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.3

1 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

83

Daná skutková podstata v odstavci 2, písmeno a, b zahrnuje i byť jen částečné zmaření uspokojení věřitele jiné osoby tak, jak je uvedeno v odstavci 1 písmeno a, b. Objektem tohoto trestného činu je ochrana majetkových práv věřitelů.1 Objektivní stránka v sobě zahrnuje dvě formy jednání. Může tedy jít o poškození vlastního věřitele, kdy se jednání dopouští sám dlužník, což je uvedeno v odstavci 1. V druhém případě jde o poškozování cizího věřitele, tudíž pachatel je odlišný od dlužníka samotného, což je uvedeno v odstavci 2. Společně s trestnými činy podle § 256a, § 256b, § 256c jde o tak zvané úpadkové delikty, kdy zákonným znakem není četnost věřitelů ani stav předlužení či platební neschopnost dlužníka, kdy na tyto případy může dopadat trestní odpovědnost podle ustanovení § 256a nebo 256c Trestního zákona.2 Z hlediska subjektivní stránky je vyžadováno úmyslné zavinění. Tento trestný čin také nepatří mezi ty nejběžnější, nicméně za sledované období byl zpracováván ve čtyřech případech. Ve třech případech se jednalo o uznání neexistujícího závazku, čímž mělo dojít k výraznému zhoršení majetkové situace dlužníka vůči věřitelům. V jednom případě pak došlo k zatajení značné finanční hotovosti. K případným preventivním opatřením lze uvést, že tato se v tomto případě a v případě Zvýhodňování věřitele podle § 256a aplikují velmi obtížně. Zde je třeba apelovat na samotné věřitele, aby to byli oni, kdo budou svůj majetek hlídat a zároveň sledovat situaci svého dlužníka. Pakliže pojmou jakékoli konkrétní podezření, tak tento podnět předat k prošetření příslušným orgánům.

4.3.10. Zvýhodňování věřitele, § 256a TZ

3 Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8 1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 2 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

84

Kdo jako dlužník, který není schopen plnit své splatné závazky, zmaří, byť i jen částečně, uspokojení svého věřitele tím, že zvýhodní jiného věřitele, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.1 Jde o jeden z tak zvaných úpadkových deliktů, kterým je porušováno právo věřitele na uspokojení jeho pohledávky odpovídající zásadám konkurzního a vyrovnávacího řízení.2 Na rozdíl od trestného činu podle § 256 se nemění nijak majetek dlužníka, ale jeho majetek je k uspokojení věřitelů použit nerovnoměrně. Znamená to, že jednotlivý věřitelé by měli být uspokojeni dle zásad zákona o konkurzu a vyrovnání, tj. poměrně a rovnoměrně. Proto je dlužník povinen bez zbytečného odkladu podat návrh na prohlášení konkurzu podle § 3 odst. 1, 4 zákona o konkurzu a vyrovnání. Subjektivní stránka opět vyžaduje úmyslné zavinění. Přednostní uspokojení pohledávky jednoho věřitele nesolventním dlužníkem samo o sobě nestačí, musí být prokázán úmysl pachatele zmařit popsaným způsobem uspokojení pohledávek i ostatních věřitelů. V praxi se jedná zejména o případy, kdy dlužník již nebyl schopen hradit své splatné závazky a přesto prakticky za poslední své peníze zakoupil pro potřebu jednatele osobní automobil a tento automobil zaplatil v hotovosti. Tímto způsobem tak zamezil včasné a rovné uspokojení ostatních věřitelů na úkor prodejce automobilu. Úmysl dlužníka byl prokázán zejména korespondencí, kdy přes urgence o zaplacení dlužné částky na ně reagoval tím, že si je nepřebíral a pokud si je přebral, tak odpověděl telefonicky ve smyslu,“ že z něj nikdo nic nedostane a nic nezaplatí“. Toto bylo prokázáno svědeckými výpověďmi, které se velmi shodovaly. Zde je třeba opět apelovat na samotné věřitele, aby to byli oni, kdo budou svůj majetek hlídat a zároveň sledovat situaci svého dlužníka tak, aby mohli podat sami návrh na prohlášení konkurzu. Pakliže pojmou jakékoli konkrétní podezření, tak tento podnět předat k prošetření příslušným orgánům.

4.3.11. Pletichy při řízení konkurzním a vyrovnávacím, § 256b 1 Trestní zákon, Trestní řád, Stav ke dni 1.8.2006. Praha: C. H. Beck, ISBN 80-7179-962-9 2 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

85

Odstavec 1: Kdo jako konkurzní věřitel v souvislosti s hlasováním na schůzi věřitelů nebo v souvislosti s hlasováním o nuceném vyrovnání nebo jako věřitel v souvislosti s hlasováním při vyrovnávacím jednání přijme nebo dá si slíbit majetkový nebo jiný prospěch, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán ten, kdo věřiteli v souvislosti s hlasováním na schůzi věřitelů nebo v souvislosti s hlasováním o nuceném vyrovnání za souhlas poskytne, nabídne nebo slíbí majetkový nebo jiný prospěch.2 Odstavec 3: Odnětím svobody až na dvě léta nebo peněžitým trestem bude potrestán, kdo jako vyrovnací správce, správce konkurzní podstaty nebo člen věřitelského výboru v konkurzu přijme nebo si dá slíbit pro sebe nebo jiného ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší.3 Objektem tohoto trestného činu je právo věřitele na uspokojení své pohledávky podle zásad konkurzního a vyrovnávacího řízení a zajištění řádného průběhu takového řízení ze strany jiných osob než soudu.4 Podstatou jednání, tak jak je uvedeno v odstavci 1 je pasivní úplatkářství, kdy pachatel přijme nebo dá si slíbit určitý prospěch v souvislosti s hlasováním v rámci konkurzního nebo vyrovnávacího řízení. Pachatelem může být pouze konkurzní věřitel nebo věřitel v rámci vyrovnávacího řízení. Podstatou jednání, tak jak je uvedeno v odstavci 2 je aktivní úplatkářství, kdy pachatel nabídne nebo slíbí určitý prospěch v souvislosti s hlasováním v rámci konkurzního nebo vyrovnávacího řízení. Zde může být pachatelem pouze konkurzní věřitel. Podstatou jednání, tak jak je uvedeno v odstavci 3 je postihování zvláštní případ pasivního úplatkářství ze strany osob, která se nachází v určitém postavení v rámci řízení o konkurzu a vyrovnání. Pachatel zde přijme nebo dá si slíbit sobě nebo jinému ke škodě věřitelů majetkový nebo jiný prospěch, který mu nepřísluší. I zde je vyžadováno prokázání úmyslného jednání pachatele. 1 Trestní zákon, trestní řád, Stav ke dni 1.8.2006. Praha:C.H.Beck, ISBN 80-7179962-9 2 Trestní zákon, trestní řád, Stav ke dni 1.8.2006. Praha:C.H.Beck, ISBN 80-7179962-9 3 Trestní zákon, trestní řád, Stav ke dni 1.8.2006. Praha:C.H.Beck, ISBN 80-7179962-9 4 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

86

Tento trestný čin nebyl dokumentován ve sledovaném období a tudíž nelze navrhnout konkrétní preventivní opatření.

4.3.12. Předlužení, § 256c Odstavec 1: Kdo, byť i z vědomé nedbalosti, si přivodí předlužení tím, že: a) činí vydání hrubě nepřiměřené svým majetkovým poměrům, b) spravuje svůj majetek způsobem, který neodpovídá zákonem mu uloženým nebo smluvně převzatým povinnostem nebo je s nimi v hrubém nepoměru, c) užívá poskytnutý úvěr v rozporu nebo hrubém nepoměru s jeho účelem, d) poskytne ze svého majetku půjčky nebo úvěry jiným osobám, ač je to v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, nebo e) učiní nad rámec obvyklého podnikatelského rizika obchod nebo operaci, která nenáleží k jeho pravidelné podnikatelské činnosti nebo je v hrubém nepoměru k jeho majetkovým poměrům, bude potrestán odnětím svobody až na jeden rok nebo zákazem činnosti nebo peněžitým trestem.1 Odstavec 2: Stejně bude potrestán, kdo, byť i z vědomé nedbalosti, ač ví, že je předlužen, přijme nový závazek nebo zřídí zástavu.2 Objektem tohoto trestného činu je stejně jako u trestných činů podle § 256, 256a, popřípadě 256b ochrana majetkových práv věřitelů. V tomto případě je poskytována trestněprávní ochrana před potenciálním nebezpečím vyplývajícím ze stavu předlužení dlužníka, v němž hrozí, že bude zmařeno uspokojení pohledávek věřitelů.3 Trestný čin podle § 256c opět patří mezi tzv. úpadkové delikty, ačkoli Trestní zákon blíže nespecifikuje stav předlužení a proto je nutné vycházet z toho, jak je stav předlužení definován v zákonu o konkurzu a vyrovnání. Předlužení 1 Trestní zákon, trestní řád, Stav ke dni 1.8.2006. Praha:C.H.Beck, ISBN 80-7179962-9 2 Trestní zákon, trestní řád, Stav ke dni 1.8.2006. Praha:C.H.Beck, ISBN 80-7179962-9 3 Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I., Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání.Praha:C.H.Beck. 2001, ISBN 80-7179-493-7

87

jako podmínku splnění trestní odpovědnosti podle § 256c je nutné odlišovat od neschopnosti dlužníka splácet své splatné závazky. Trestně postižitelným může být stav předlužení pouze ve spojení s určitým jednáním dlužníka, které vedlo k takovému stavu nebo jehož se v tomto stavu dále dopouští.1 Z hlediska zavinění se vyžaduje, aby dlužník jednal úmyslně, přičemž postačuje i úmysl nepřímý, nebo z vědomé nedbalosti. Výše uvedený trestný čin nebyl ve sledovaném období zkoumanou součástí Policie ČR dokumentován a tak s ohledem na praktické zkušenosti nelze navrhnout konkrétní preventivní opatření.

1 Šámal, P., Půry, F., Rizman, S., Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha. C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7

88

5.

Struktura

v působnosti

hospodářské Policie

ČR,

trestné

okresní

a

činnosti městské

ředitelství 5.1. Věcná příslušnost, vymezení rozdílů mezi hospodářskou a obecnou trestnou činností Jak z předešlého vyplývá, ne všechny hospodářské trestné činy, tak jak jsou uvedeny v popisné části, jsou zpracovávány na úrovni okresního či městského ředitelství Policie ČR. Vzhledem k tomu, že prověřování trestných činů obecně vyžaduje určité specifické znalosti a postupy, tak zákon č. 141/1961 Sb., Trestní řád v § 16 a § 17 definuje věcnou příslušnost. Je zde zejména zohledněna závažnost činu pro společnost. Na úrovni okresního či městského ředitelství Policie ČR jsou zpracovávány ty případy, které dle § 16 trestního řádu spadají do věcné příslušnosti okresního soudu. Případy ve věcné působnosti krajského soudu, jež jsou uvedeny v § 17 trestního řádu řeší útvary Policie ČR na jednotlivých správách krajů či útvary s celorepublikovou působností. Tímto se okruh trestných činů pro účely diplomové práce poněkud zužuje. Ačkoli je okruh hospodářských trestných činů i nadále velmi široký, tak zejména z vlastní zkušenosti musím konstatovat, že okruh zpracovávaných trestných činů v rámci Okresního ředitelství Policie ČR Havlíčkův Brod je dále omezen jen na některé skutkové podstaty. Toto je zapříčiněno specifičností té které skutkové podstaty, kdy například jednoduché trestné činy s nízkou společenskou nebezpečností jsou zpracovány na jednotlivých, místně příslušných, obvodních odděleních Policie ČR. Příkladem mohou být Úvěrové podvody podle § 250b odst. 1 se škodou v rozmezí 5.000 Kč až 10.000 Kč. Dále musím upozornit, na skutečnost, že u hospodářských trestných činů není ve valné většině předem známo, zda se skutečně jedná o trestný čin podle Trestního zákona. Zde je patrný rozdíl mezi obecnou a hospodářskou trestnou činností.

89

Právě u obecné

kriminality je většinou jasné, že se skutek stal,

je například odcizeno motorové vozidlo, došlo ke spáchání vraždy či k vloupání a odcizení věcí z bytu. K odhalení pachatele a k prokázání skutku jsou ve velké míře používány operativní prostředky, výslechy osob a znalecká zkoumání v oborech daktyloskopie, soudního lékařství či testy DNA. Dokazování je tedy v minimální míře závislé na listinných důkazech. Naopak u hospodářské trestné činnosti je dokazování závislé na výsleších osob, listinných důkazech a znaleckých zkoumáních listinných důkazů. Ne nadarmo se tomuto druhu říká kriminalita býlích límečků. Pro operativní prostředky je zde minimum prostoru, neboť mezi dobou spáchání a dobou, kdy skutek vyšel najevo, uplynula ve většině případů již nějaký čas. Z tohoto vyplývá i velká latence hospodářské trestné činnosti. Dále je hospodářská trestná činnost ovlivněna oproti obecné kriminalitě velký

množstvím

souvisejících

právních

předpisů,

například

Obchodní

a Občanský zákoník, Zákon o konkurzu a vyrovnání či zákony mající vztah k účetnictví a další. Toto sebou nutně přináší zvýšené nároky na pracovníky Policie ČR, kteří se hospodářskou trestnou činností zabývají, protože jejich znalosti musí značně převyšovat znalosti trestního práva. Částečně jsou tyto nároky eliminovány prostřednictvím využívání znalců v určitém oboru, což je následně využito v řízení před soudem, ale existují tlaky na co nejmenší využití znaleckých zkoumání pro jejich finanční náročnost. Proto, jak již bylo zmíněno výše, právě ten daný konkrétní pracovník Policie ČR musí rozhodnout, zda skutek je trestným činem dle zvláštní části Trestního zákona, či se jedná např. o občansko-právní spor. Tato rozhodnutí se však činí po poradě s dozorujícím státním zástupcem. Z tohoto vyplývá, že okolo 20-30% oznámení je odloženo podle § 159a, odst. 1 Trestního řádu, neboť ve věci nejde o podezření z trestného činu. Spousta oznamovatelů podává trestní oznámení v domnění, že řízení trestní nahrazuje civilně-právní spory a rozhodnutím v trestním řízení bude zároveň rozhodnuto o náhradě způsobené škody. Takovéto případy končí právě odložením dle § 159a, odst. 1 Trestního řádu anebo ve věci nejsou ani zahájeny úkony trestního řízení dle § 158 odst. 3 Trestního řádu a věc je uložena. Jak jsem již uvedl výše, tak samotné dokazování je založeno hlavně na listinných důkazech, např. smlouvách či účetních dokladech. Problém zde nastává, pokud tyto listinné důkazy nelze opatřit pro jejich ztrátu, zničení či pouhou fiktivní existenci. Pak je celý případ závislý na kreativitě, vědomostech

90

a schopnostech konkrétního policisty, zda dokáže najít jiný způsob, jak skutek prokázat aby důkazy takto získané akceptoval soud. Dalším specifikem hospodářské trestné činnosti je to, že při jejím páchání v naprosté většině případů dochází k majetkovým újmám. Ovšem její nejzávažnější formy jsou doprovázeny i útoky na život a zdraví. Příkladem tohoto můžou být vraždy tak zvaných bílých koní tedy osob, které na svou osobu či firmu odebraly od jiných subjektů zboží, nezaplatily ho a toto následně prodaly třetím osobám, které pak tyto své dodavatele fyzicky zlikvidovaly. Takto bylo ovšem postupováno ve velmi málo případech.

91

5.2. Struktura nápadu hospodářské trestné činnosti na teritoriu Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod 5.2.1. Zdroje vstupních dat V této části práce je zpracována struktura nápadu hospodářské trestné činnosti na teritoriu Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod za uplynulé 4 roky. Východiskem zkoumání jsou data z evidence o trestných činech hospodářského charakteru, spáchaných za zkoumané období ve výše uvedeném teritoriu, které jsou dle jednotlivých skutkových podstat setříděny do tabulky, která je přílohou diplomové práce. Data z evidence o trestných činech, hospodářského charakteru jsou uspořádána tak, aby bylo na první pohled zřejmé, jaká je struktura a vývoj hospodářské trestné činnosti za zkoumané období. Vstupní data byla získána z vnitřních evidencí Policie ČR, přičemž nejde o utajované materiály. Co se týká samotné struktury nápadu hospodářské trestné činnosti, tak na zkoumaném teritoriu je přiměřeně různorodá. Obecně lze říci, že jsou ve zvláštní části Trestního zákona uvedeny skutkové podstaty, které se v praxi nepoužívají. V rámci působnosti Policie ČR, Okresní ředitelství Havlíčkův Brod je okruh skutkových podstat omezen. V praxi to znamená, že určitý druh trestné činnosti se vyskytuje velmi hojně, některé případy trestných činů jsou ojedinělé a některé trestné činy se zde za zkoumané období nevyskytly. Tuto skutečnost lze po zobecnění potvrdit u všech součástí na úrovni okresního či městského ředitelství.

92

5.2.2. Vyhodnocení struktury a vývoje nápadu hospodářské trestné činnosti za zkoumané období Ještě než se dostanu k samotnému komentáři ke zpracovaným tabulkám a tím k hlavnímu cíli diplomové práce, tak musím vést, že zde uvedené počty jednotlivých trestných činů jsou počty dokonaných trestných činů nebo těch, které byly dokumentovány ve stadiu pokusu. Došlo tedy k zahájení trestního stíhání konkrétní osoby, anebo odložení věci podle § 159a odstavec 2, 3 Trestního řádu pro nepřípustnost s ohledem k ustanovení § 11 odst. 1 tr. řádu, či pro neúčelnost s ohledem na ustanovení § 172 odst. 2 písm. a nebo b). Samotný počet zpracovaných spisů za jednotlivé zkoumané období je však několikanásobný. Stejně tak neplatí, že co jednotlivý trestný čin, to jeden pachatel a jeden útok na zájem chráněný trestním zákonem. Pachatelů může být u jednoho trestného činu několik, v tom případě se jedná o spolupachatelství podle § 9 odst. 2 Trestního zákona anebo jeden pachatel může spáchat více skutků. V tomto případě nastává otázka pokračujícího trestného činu, kdy obecně doba spáchání mezi jednotlivými dílčími útoky stejného trestného činu nesmí přesáhnout šest měsíců. Ze zpracované tabulky nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2003 (Příloha č. 1) je patrné, že v daném období bylo na zkoumaném teritoriu vedeno trestní řízení ve 118 spáchaných trestných činech. Nejčastěji spáchaným trestným činem je Úvěrový podvod podle § 250b Trestního zákona se 100% objasněností a za ním následují Podvod podle § 250 Trestního zákona, opět se 100% objasněností a trestné činy v souvislosti s ochranou měny, což je pro daný rok trestný čin podle § 140 Trestního zákona, kdy ze 17 trestných činů byly objasněny pouze dva případy. Dalším trestným činem, kde je velmi nízká objasněnost je Neoprávněné držení platební karty podle § 249b Trestního zákona, kde z deseti spáchaných skutků nebyl objasněn žádný. Za zmínku v daném období ještě stojí 16 skutků trestného činu zpronevěry, kdy je u těchto opět objasněnost 100%. Ostatní v příloze uvedené trestné činy byly objasněny. Celková objasněnost trestné činnosti za zkoumané období je 78,8 %. Ve zpracované tabulce nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2004 (Příloha č. 2) je vidět, že za dané období bylo spácháno celkem 124 hospodářských trestných činů. Na prvním místě co do počtu spáchaných skutků je opět Úvěrový podvod dle § 250b Trestního zákona, kterých bylo spácháno 43 93

a z tohoto počtu nebyly objasněny dva skutky. Stejně tak z celkových spáchaných 18 podvodů podle § 250 Trestního zákona nebyl objasněn jeden skutek. Naopak z celkových 13 spáchaných trestných činů Neoprávněného držení platební karty podle § 249b byly objasněny pouze dva skutky. Nízká objasněnost je i u trestných činů v souvislosti s ochranou měny, kdy z 21 spáchaných skutků se podařilo objasnit pouze jeden a v tomto případě ještě věc byla odložena pro nedostatek věku pachatele. U ostatních trestných činů byly objasněny všechny skutky a proto za sledované období činila objasněnost hospodářské trestné činnosti 72,6%. Z tabulky nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2005 (Příloha č. 3) lze vyčíst, že došlo k výraznému nárůstu trestných činů oproti předešlým rokům a to na 236 trestných činů. Největší podíl na tomto nárůstu má trestný čin Úvěrový podvod podle § 250b Trestního zákona, kdy z celkových 131 skutků nebyl objasněn pouze jeden skutek. Výrazně stoupl také počet trestných činů Neoprávněné držení platební karty, kdy z 51 skutků nebyl objasněn žádný. U ostatních trestných činů nedošlo k tak velkému nárůstu, snad jen, u Podvodu podle § 250 Trestního zákona nedošlo k objasnění dvou skutků z celkových osmi skutků v souvislosti s ochranou měny byly objasněny dva trestné činy, které byly opět odloženy vzhledem k věku pachatele. Zbylé trestné činy byly objasněny na 100%. Celková objasněnost za sledované období činila 74,6%. Ze zpracované tabulky nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2006 (Příloha č. 4) je patrné, že ve sledovaném období došlo ke spáchání 217 hospodářských trestných činů. Největší podíl zaujímá trestný čin Úvěrový podvod podle § 250b Trestního zákona s počtem 95 skutků, které byly také objasněny. Naproti tomu stojí růst spáchaných tr. činů Neoprávněného držení platební karty podle § 249b Trestního zákona, kdy z celkem 66 spáchaných skutků byly objasněny pouze tři. Nízký stupeň objasněnosti tradičně panuje u trestných činů v souvislosti s ochranou měny, kdy z celkových 19 skutků byl objasněn pouze jeden a tento byl pro úmrtí pachatele následně odložen. U trestného činu Zpronevěry podle § 248 Trestního zákona nedošlo k objasnění jednoho skutku z celkových 12. Ostatní trestné činy se podařilo objasnit na 100%. Objasněnost oproti předchozímu období mírně poklesla na 70,1%.

94

6. Doporučení obecně platných preventivních opatření aplikovatelných pro jednotlivé útvary Policie České republiky na úrovni okresních a městských ředitelství Každý člověk žijící na území České republiky a dbalý zákonů by si zcela jistě přál, aby se on sám či jeho blízcí nikdy nestali poškozenými trestnou činností. Bohužel docílit takovéhoto stavu je v dnešním světě nemožné. Proto si společnost zřídila složku Policie České republiky, jejímž prioritním úkolem je ochrana života, zdraví a majetku. Samozřejmě Policie ČR plní i jiné úkoly, avšak odhalování trestné činnosti, přestupků a jejich pachatelů je její hlavní činností. Ve své diplomové práci jsem se zabýval pouze spáchanou hospodářskou trestnou činností, což je jen menší část z trestné činnosti jako celku. Z vlastních zkušeností mohu říci, že struktura nápadu

hospodářské trestné činnosti

u jednotlivých útvarů Policie ČR na úrovni Městského či okresního ředitelství je velmi podobná a odlišnosti jsou zde jen v počtu spáchaných trestných činů. Vzhledem k tomu, že jedním z důležitých úkolů Policie ČR jako celku, je i předcházení trestné činnosti, vidím zejména u hospodářské trestné činnosti velký prostor pro preventivní opatření a osvětu, které by v důsledku snížily počet spáchaných hospodářských trestných činů. Prvním cílem práce bylo základě údajů o počtu spáchaných trestných, tak jak jsou uvedeny v příloze zhodnotit dosavadní vývoj hospodářské trestné činnosti a určit možné budoucí směry jejího vývoje. Jak je již uvedeno v úvodu diplomové práce, hospodářská trestná činnost se vyznačuje vysokým stupněm objasněnosti. Je tomu především proto, že při jejím páchání vždy existuje několik svědků a dále tuto provází množství listinných dokumentů, které vedou k pachateli. Taktéž není vždy jasné, zda jednání, popisované nejčastěji oznamovatelem, je skutečně trestným činem. Toto je předmětem prověřování oznámení a jeho výsledkem je buď zahájení trestního stíhání anebo odložení pro některý z důvodů uvedených v § 159a Trestního řádu. Přibližně u poloviny všech případů je konstatováno, že jednání nesplňuje znaky trestného činu a věc se tedy odloží dle § 159a odst. 1 Trestního řádu. 95

Svým způsobem výjimečné jsou trestné činy v souvislosti s ochranou měny např. dle § 140 Trestního zákona a Neoprávněného držení platební karty dle § 249b Trestního zákona. Na rozdíl od ostatních je vždy na počátku prověřování známo, zda byl či nebyl spáchán trestný čin. Hlavním znakem je padělaná bankovka a v druhém případě neoprávněné držení platební karty, přičemž nutně nemusí dojít k jejímu zneužití. U těchto trestných činů je důležitým faktorem i čas mezi dobou spáchání a zjištěním, že se skutek stal. Jako příklad lze uvést právě onu peněženku s platební kartou, kdy oznamovatel ani přesně neví, kdy naposledy peněženku měl a kde tedy mělo k trestnému činu dojít. Co se týká nápadu hospodářské trestné činnosti za zkoumané období předchozích čtyř let, je nutno konstatovat, že základní ukazatel, kterým je celková objasněnost, je poměrně stabilní a osciluje okolo 70%, což je poměrně slušný výsledek. Taktéž struktura páchané hospodářské trestné činnosti je poměrně stabilní. Nejčastěji páchaným trestným činem je Úvěrový podvod podle § 250b Trestního zákona. Tento trestný čin je nejčastěji spáchaným v každém ze sledovaných obdobích. Příčinou je zejména masivní reklamní kampaň bank či podobných subjektů a zostřený konkurenční boj o zákazníka mezi poskytovateli úvěrů, který vedl k omezení prověřování schopnosti splácet poskytnutý úvěr. Objasněnost u tohoto trestného činu je tradičně vysoká, neboť tento trestný čin je nejvíce páchán osobami, které nedisponují požadovaným příjmem a tento v potvrzení záměrně navyšují tak, aby jim byl úvěr přidělen. Naopak zřídka je při páchání použito falešných osobních dokladů. Při posuzování této trestné činnosti je třeba se dále zaměřit na tu skutečnost, zda skutek není Podvodem podle § 250 Trestního zákona. Takto se postupuje zejména v případě, že žadatel o úvěr uvedl například vyšší příjem, než skutečně měl, a následně nebyl schopen poskytnutý úvěr od počátku splácet. Pokud si ale příjem v potvrzení uměle navýší a řádně splácí, tak se dopouští úvěrového Podvodu podle § 250b Trestního zákona. Tyto dva výše uvedené trestné činu jsou tedy mezi sebou v poměru speciality. Dalším trestným činem v pořadí je Neoprávněné držení platební karty dle § 248b Trestního zákona. Ke spáchání tohoto trestného činu postačuje například situace, že neznámý pachatel odcizí z volně uložené tašky peněženku a s ní nevědomky i platební kartu, kterou posléze i s peněženkou zničí. Ačkoli škoda vzniklá na odcizení peněženky by odpovídala přestupkovému

96

jednání, vzhledem k odcizení karty je nutno jednání kvalifikovat jako trestný čin. Objasnění této trestné činnosti je velmi složité a objasněnost je velmi mizivá. Dalším problematickým trestným činem jsou trestné činy, které souvisejí s ochranou měny. Nejčastější formou je padělání měn a šeků. Objasněnost padělaných měn je nízká zejména vzhledem k tomu, že kvalitní falešnou bankovku, například v tržbě, rozpoznají až v bance a tak její předchozí cesta není známa. Specifickou a v poslední době expandující formou výše uvedeného trestného činu, jsou padělané šeky. Tyto jsou většinou ze zahraničí a příjemce šeku je odesílatelem vyzván k jeho proplacení a pak následně po odečtení provize má získané peníze dle instrukcí zaslat na smyšlenou adresu. Následně banka zjistí, že zahraniční šek je falešný a vyzve předkladatele šeku k vrácení vyplacených peněz. Osobě, která šek uplatnila tak následně vzniká škoda. Nutno podotknout, že jde většinou o částky do 5.000 Euro nebo USD. V roce 2006 však byl zaznamenán případ padělaného šeku na částku 120.000 USD, kdy výplata peněžních prostředků byla pracovnicí banky odložena a tak předložiteli šeku a potažmo bance nevznikla škoda. Objasnění této trestné činnosti je nízké až nulové, neboť šeky jsou zasílány ze zemí jako například Nigerie, Spojené Arabské emiráty a podobně. Šetření po odesilateli se provádí cestou Interpolu a právě takovéto země velmi neochotně podávají zprávy a tudíž není možno ustanovit místo či osobu, která šek zaslala. K formám páchání trestného činu podvod Podle § 250 Trestního zákona bych uvedl, že v tomto případě se jedná o velmi různorodé způsoby, jakými je tato trestná činnost páchána. Podstatou je uvedením někoho v omyl, nebo využití něčího omylu. Právě tento trestný čin směřuje spousta trestních oznámení, která jsou posléze odložena podle § 159a odst. 1 Trestního řádu, protože se nejedná o trestný čin. Příkladem takovýchto podání je vztah dvou obchodních partnerů, kdy jeden je v pozici dodavatele a druhý odběratele, přičemž odběratel nezaplatil dodavateli za odebrané a řádně vyfakturované zboží. Ačkoli se jedná o soukromoprávní spor, je velmi často podáno trestní oznámení. Možným důvodem je jakési vytvoření tlaku na dlužníka, aby zboží uhradil a v neposlední řadě podání trestního oznámení na rozdíl od podání civilní žaloby nestojí žádné finanční prostředky.

97

Co se týká spáchaných trestných činů Podvod podle § 250 Trestního zákona, tak se jedná ve většině případů o vylákání peněžních prostředků nebo věci pod nějakou záminkou a škody u těchto trestných činů nedosahují částky 100.000 Kč. Byly však dokumentovány případy, kdy osoba měla zájem o nebankovní půjčku a jako zástava měla sloužit nemovitost. Následně při podpisu byla zájemci o půjčku podstrčena smlouva kupní. Zájemce o půjčku obdržel částku 150.000 Kč, ačkoli nemovitost měla dle znalce v době podpisu smlouvy hodnotu 2.000.000 Kč. Posledním z trestných činů, kterým bych se v diplomové práci věnoval hlouběji je Zpronevěra podle § 248 Trestního zákona. Tento trestný čin je nejčastěji páchán tak, že pachatel zakoupí věc formou splátkového prodeje a tuto následně prodá a splátky nehradí. Společnost, poskytující splátkový prodej však musí mít ve smlouvě klauzuli, že pořizovaná věc je až do úplného zaplacení ve vlastnictví dané společnosti. Druhý nejčastější způsob spáchání je, že osoba odpovědná za peněžní prostředky či věci si tyto ponechá anebo je dále prodá. To je příklad různých prodavačů či poštovních doručovatelů. Opět jako u podvodu spáchané škody výjimečně převažují částku 100.000 Kč. Z tohoto vybočuje pouze případ z roku 2005, kdy celková škody byla 17.000.000 Kč jak v peněžních prostředcích tak v nemovitostech. Podstata spočívala v oddělené vlastnické struktuře společnosti s.r.o., kdy jediný společník jmenoval jinou osobu jednatele a sám v této pozici nebyl. Vzhledem k tomu, že uvedený společník byl restituent, jehož rodiče od roku 1947 pobývali v zahraničí, kde se sám narodil, udělil jednateli generální plnou moc k zastupování jeho osoby v řízení o restitučních nárocích. Tyto vrácené či vyplacené nároky měli být vkladem společníka do společnosti. Jednatel si však byl vědom, že předmětem restitučních nároků je majetek v hodnotě 100.000.000 Kč, ale protože restituent neměl přehled o majetku, který byl předmětem těchto nároků, tak z pozice jednatele převedl část majetku z těchto nároků ze společnosti na svou fyzickou osobu. Dále pak restituentovi zatajil směnky vydané Pozemkovým fondem a peníze ze směnek byly poukázány na jeho osobní bankovní účet. Tímto jednáním, které bylo následně kvalifikováno jako Zpronevěra, ačkoli v úvahu připadal i Podvod, získal pro sebe a své blízké rodinné příslušníky majetkový prospěch ve výši 17.000.000 Kč. Za zkoumané období se jednalo o ojedinělý takto závažný případ hospodářské trestné činnosti. V tomto případě byl také prvně použit institut

98

zajištění majetku obviněných, přičemž takto zajištěný majetek postačoval k náhradě škody. Druhým cílem diplomové práce bylo stanovení takových preventivních opatření, které by vedly ke snížení počtu páchaných hospodářských trestných činů na celém území Policie ČR. Již od útlého věku by měl být člověk veden k tomu, že své věci si musí v prvé řadě ochránit a zabezpečit sám. Nemohou pak nastat takové případy, kdy je oznámena krádež peněženky s platební kartou a na zadní straně karty má oznamovatel označen PIN. Stejně tomu je v případech, kdy následní oznamovatelé podepisují různé dokumenty. Ve většině případů podepisovaný dokument ani nečtou a následně ani tedy neví, jaké právní důsledky má jejich podpis. Samozřejmě že lidé, kteří jsou důvěřiví budou i nadále existovat. Avšak zde vidím velký a dosud nevyužitý prostor již u výchovy dětí. Navrhuji tedy částečnou změnu učebních osnov předmětu občanská výchova na základní škole, kde by již dětem mohly být vštěpovány základní informace o nástrahách hospodářské trestné činnosti. Šlo by zejména o oblast právních důsledků jejich budoucích podpisů na různých smlouvách. Zde by měli sehrát důležitou roli i pracovníci Policie ČR, kteří se tímto druhem kriminality zabývají, kteří by přednáškami a osvětou působili na mladé lidi. Typickým příkladem jsou prakticky všechny objasněné případy padělání bankovek, které mají na svědomí mladí lidé ve věku od 13 do 18 let. Při následném výslechu tito mladí lidé ani netuší, čeho se dopustili a vytvoření falešné bankovky berou jako klukovinu, kdy si chtěli vyzkoušet své dovednosti na počítači. Stejně tak tomu je při kopírování děl, chráněných autorským zákonem. Podobně je tomu u bankovních ústavů a společností poskytujících jiné finanční služby, jako například splátkový prodej. Zde se Policie ČR potýká s nárůstem počtu spáchaných Úvěrových podvodů podle § 250b Trestního zákona. Velký podíl na tomto má konkurenční boj mezi poskytovateli finančních prostředků, kteří ve snaze získat co největší počet zákazníků, požadují čím dál méně údajů a záruk za poskytnuté prostředky. Na základě takto stanovených minimálních požadavků obdrží prostředky i osoba, která je nemůže splatit. Částečné řešení poskytl nově spuštění registr dlužníků. Ovšem i zde by samotní poskytovatelé měli nastavit takové podmínky, které by zaručili, že bude řádně spláceno ať již formou zástav či ručení. Sami poskytovatelé by taktéž měli

99

zjišťovat, zda zejména potvrzení o příjmu a příjem souhlasí s tím, co by jim sdělil zaměstnavatel, což se v mnoha případech neděje. Právě v tomto vidím prostor pro jednání nejvyšších představitelů Policie ČR se zástupci předmětných společností, kdy by mohla být nalezena taková kriteria, která by dostatečně vyfiltrovala například takovéto žadatele o úvěr, kteří následně nejsou schopni splácet.

100

7. Závěr Touto svou prací jsem chtěl popsat a pro potřeby nejnižších součástí Policie ČR zobecnit nejčastější formy páchání hospodářských trestných činů. Dále jsem chtěl navrhnout konkrétní preventivní opatření, která by směřovala k potlačení tohoto společensky nežádoucího jevu. Ne vždy však je možnost provést konkrétní preventivní opatření ze strany Policie ČR. Právě v tomto je hospodářská trestná činnost specifická, protože je velmi obtížné definovat cílovou skupinu, proti níž mají být vedena preventivní opatření a to ať se jedná o potenciální pachatele, tak i potenciální poškozené. Proto současným základním úkolem Policie ČR, ale i každého policisty, je získat pověst u veřejnosti, která by chápala tuto složku jako službu, jež jí má být v konkrétních případech a situacích ku pomoci. Výsledkem tohoto stavu bude důvěra a komunikace mezi policistou a občanem, což je primární a základní preventivní činnost. Vzhledem k výše popsaným výsledkům práce lze konstatovat, že jsem určené cíle diplomové práce splnil.

101

8. Přílohy Příloha č. 1, Struktura nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2003 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění § 125 Ochrana měny § 140 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby § 148 Zpronevěra § 248 Podvod § 250 Neoprávněné držení platební karty § 249b Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu § 150 Pojistný podvod § 250a Úvěrový podvod § 250b Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 147

102

2 1 7 2 1 6 2 0 1 0 1 5 3 9

6

Příloha č. 2, Struktura nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2004

Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění § 125 Porušování povinností v řízení o konkurzu § 126 Ochrana měny § 140 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby § 148 Poškozování věřitele § 256 Zpronevěra § 248 Podvod § 250 Neoprávněné držení platební karty § 249b Zvýhodňování věřitele § 256a Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi § 152 Pojistný podvod § 250a Úvěrový podvod § 250b Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 147

103

3 2 21 7 1 12 18 13 1 1 1 43 1

Příloha č. 3, Struktura nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2005 Neoprávněné podnikání § 118 Zkreslování údajů o stavu hospodaření a jmění § 125 Porušování povinností při správě cizího majetku § 255 Ochrana měny § 140 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby § 148 Poškozování věřitele § 256 Zpronevěra § 248 Podvod § 250 Pletichy při veřejné soutěži a veřejné dražbě § 128a Neoprávněné držení platební karty § 249b Zvýhodňování věřitele Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi § 152 Pojistný podvod § 250a Úvěrový podvod § 250b

104

1 1 1 8 3 2 5 29 1 51 1 1 1 131

Příloha č. 4, Struktura nápadu hospodářské trestné činnosti za rok 2006 Neoprávněné podnikání § 118 Porušování povinností v řízení o konkurzu § 126 Porušování povinností při správě cizího majetku § 255 Ochrana měny § 140 Zkrácení daně, poplatku a podobné povinné platby § 148 Poškozování věřitele § 256 Zpronevěra § 248 Podvod § 250 Neoprávněné držení platební karty § 249b Porušování práv k ochranné známce, obchodnímu jménu a chráněnému označení původu § 150 Porušení autorského práva, práv souvisejících s právem autorským a práv k databázi § 152 Pojistný podvod § 250a Úvěrový podvod § 250b Neodvedení daně, pojistného na sociální zabezpečení, na zdravotní pojištění a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti § 147

105

1 1 1 19 6 1 12 11 66 1 1 1 95 1

9. Literatura 1.

Zákon č. 140/1961 Sb., § 1, Trestní zákon, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80- 7208-501-8

2.

Novotný, Fr., Růžička, M. a kol., Trestní kodexy, Trestní zákon, Trestní řád a související předpisy, 2. doplněné vydání, Eurounion, s.r.o., Praha, ISBN 807317-009-4

3.

Šámal, P., Půry, F, Rizman, S. Trestní zákon. Komentář. 5. vydání. Praha: C. H. Beck 2003, ISBN 80-7179-624-7 Šámal, P., Král, V., Baxa, J., Půry, F,. Trestní řád. Komentář. I. Díl. 4. vydání. Praha:C. H. Beck 2003, ISBN 807179-634-4

4.

Ústava České republiky, čl. 2, odst. 3, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 1 vydání

5.

Listina základních práv a svobod, čl. 3, odst. 1, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 2 vydání

6.

Zákon č. 283/1991 Sb. o Policii České republiky, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 2 vydání

7.

Zákon České národní rady č. 2/1969 Sb., O zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy, Praha, tiskárny Ministerstva vnitra, 6 vydání

8.

GAREP, Společnost pro regionální ekonomické poradenství: Strategie rozvoje Jihlavského kraje – profil okresu Havlíčkův Brod, Leden 1999

9.

Vnitřní směrnice Obvodního oddělení Policie České republiky Chotěboř, veřejně nepřístupné

10. Vnitřní počítačová síť Policie České republiky Intranet, veřejně nepřístupné 11. Oficiální webové stránky Ministerstva vnitra, dostupné na http//www.mvcr.cz 12. Zákon č. 200/1990 Sb., O přestupcích, Střední policejní škola Holešov, Holešov 1995 13. Zákon č. 202/1990 Sb., O loteriích a podobných hrách, § 1 odst. 1, ASPI, a.s., Praha 14. Teryngel, J. Nad trestní odpovědnost podnikatele. Praha:Orac, 1998 15. Zákon č. 38/1994 Sb., O zahraničním obchodu s vojenským materiálem, § 2 odst. 1, ASPI, a.s., Praha 16. Zákon č. 513/1991 Sb., § 27 odst. 1, Obchodní zákoník, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80-7208-282-5

106

17. Zákon č. 328/1991 Sb., o konkurzu a vyrovnání, § 3 odst. 1, JUDr. Ing. Zelenka, J., Ph.D., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-238-X 18. Šámal, P., Púry, F.,Sotolář, A., Štenglová, I. Podnikání a ekonomická kriminalita v České republice. 1. vydání. Praha: C. H. Beck. 2001, ISBN 80- 179-493-7 19. Trestní zákon a Trestní řád, 9. aktualizované vydání s poznámkami a judikaturou podle stavu k 1.1.1998, Jelínek, J., Sovák, Z., Linde Praha, a.s., ISBN 80-7201-100-6 20. Chalupa, R., Štenglová, I., Tomsa, M., a kol. Obchodní zákoník. Komentář. 2. vydání. Praha: C.H.Beck, 1994 21. Zákon č. 513/1991 Sb., § 44 odst. 2, Obchodní zákoník podle stavu k 17.1.2002, Jiří Motloch – Sagit, Ostrava, ISBN 80-7208-282-5 22. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, 13/2002-T 316, ASPI, a.s., Praha 23. Novotný, O., Dolenský, A., Vaľo, M., Vokoun, R. Trestní právo hmotné. II. Zvláštní

část.

Praha:

CODEX

Nakladatelství

Hugo

Grotius,

a.s.,

3. přepracované vydání, 1997 24. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, 2/2001-T 30, ASPI, a.s., Praha 25. Sbírka soudních rozhodnutí a stanovisek, R 4035/1930, ASPI, a.s., Praha 26. Stanovisko Nejvyššího soudu ČR, 4/2001-T 91, ASPI, a.s., Praha 27. Trestní zákon, Trestní řád, Stav ke dni 1. 8. 2006. Praha: C. H. Beck, ISBN 80-7179-962-9

107