Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Technika pro údržbu komunikací a zeleně v sídelních útvarech Diplomová práce
Vedoucí práce:
Vypracoval:
Ing. Jiří Pospíšil, CSc.
Bc. Petr Šimek Brno 2008
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma ………………………………………………….………………………………………… ……………………………………………………….. vypracoval(a) samostatně a použil(a) jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.
dne………………………………………. Podpis diplomanta……………………….
Poděkování: Chtěl bych poděkovat panu Ing. Jiřímu Pospíšilovi, CSc. za odborné vedení a pomoc na diplomové práci Technika pro údržbu komunikací a zeleně v sídelních útvarech.
ABSTRAKT Tato diplomová práce se zabývá zimní a letní údržbou komunikací a veřejných prostranství, materiály a technikou používanou při této údržbě, a údržbě zeleně. Cílem této práce bylo provedení sledování technicko-ekonomických parametru při údržbě vybrané lokality u vybraného mechanizačního prostředku. Zjištěné údaje byly použity pro výpočet nákladů jednotlivých operací a vyhodnocení provozu s ohledem na úspory při údržbě dané lokality. V rámci práce byly sledovány činnosti zametání ulic, sečení trávníku, odklízení sněhu a zakládání trávníku. Výsledkem technicko-ekonomického hodnocení jsou provozní náklady při různé výkonnosti a ročním nasazení.
Klíčová slova: Komunální, technika, zeleň, komunikace, prostranství,
The deal of this diploma work was winter and summer street and public place maintenance, materials and machines uses by maintenance and green maintenance. The aim of work was monitoring of technical-economical atributes by selected mechanisation machine. Fixed data has been used for calculation of costs of several operations and evaluation of operation with regard on saving of costs by maintenance of selected lokality. The selected operations were street clearing, lawn cutting, de-snowing, de-icing and lan preparing. The issues of monitoring of technical-economical atributes are operations costs by different efficiency and setting per year.
Key words: Municipal, technology, green, street, public area
OBSAH Abstrakt ............................................................................................................................. 4 1.
Úvod.......................................................................................................................... 7
2.
Cíl práce .................................................................................................................... 8
3.
Literární část ............................................................................................................. 9 3.1
Zimní údržba komunikací a veřejných prostranství ......................................... 10
3.1.1
Základní ustanovení zákona...................................................................... 10
3.1.2
Odstraňování a případně zmírnění závad ve sjízdnosti ............................ 10
3.1.3
Úkol zimní údržby .................................................................................... 11
3.1.4
Legislativní rámec..................................................................................... 11
3.1.5
Stanovení pořadí podle důležitosti a etap údržby místních komunikací .. 12
3.1.6
Obecná problematika používaných posypových materiálů ...................... 12
3.1.6.1
Základní vlastnosti chemických rozmrazovacích látek .................... 14
3.1.6.2
Chlorid sodný (NaCl) ....................................................................... 15
3.1.6.3
Chlorid vápenatý (CaCl2)................................................................. 15
3.1.6.4
Chlorid hořečnatý (MgCl2) ............................................................... 16
3.1.6.5
Močovina (CO (NH2)2)..................................................................... 16
3.1.6.6
Alkoholy a glykoly ........................................................................... 17
3.1.6.7
CMA (Calcium Magnesium Acetate) ............................................... 17
3.1.7
Technologie posypu vozovek ................................................................... 19
3.1.8
Technika pro zimní údržbu ...................................................................... 21
3.2
Letní údržba silnic a veřejných prostranství .................................................... 24
3.2.1
Veřejné prostranství .................................................................................. 25
3.2.2
Činnosti prováděné při letní údržbě a použitá technika ............................ 26
3.2.2.1
Strojní a ruční čištění komunikací a veřejných prostranství ............. 26
3.2.2.2
Mobilní sběr psích exkrementů z pevných i zatravněných ploch ...... 27
3.2.2.3
Kropení komunikací .......................................................................... 28
3.2.2.4
Údržba dětských hřišť a souvisejícího mobiliáře .............................. 28
3.2.2.5
Odstraňování žvýkaček ..................................................................... 28
3.2.2.6
Sečení příkopů a svahů podél komunikací a cest .............................. 28
3.2.2.7
Seřezávání jízdních profilů vozovek ................................................. 28
3.2.2.8
Seřezávání krajnic vozovek ............................................................... 28
3.2.2.9
Údržba příkopů .................................................................................. 28
3.2.2.10
Odstraňování plevelů ......................................................................... 28
3.2.2.11
Mytí svislého dopravního značení ..................................................... 28
3.3
Údržba zeleně ................................................................................................... 29
3.3.1
Trávníky .................................................................................................... 30
3.3.1.1
Zakládání trávníků ............................................................................ 32
3.3.1.2
Výsev ................................................................................................ 32
3.3.1.3
Ošetření plochy po výsevu ............................................................... 33
3.3.1.4
Kosení ............................................................................................... 33
3.3.1.5
Rozdělení žacích strojů..................................................................... 33
3.3.1.6
Mulčování ......................................................................................... 35
3.3.1.7
Vertikutace ....................................................................................... 35
3.3.1.8
Aerifikace ......................................................................................... 36
3.3.1.9
Prořezávání trávníků ......................................................................... 36
3.3.1.10
Závlaha .............................................................................................. 36
3.3.1.11
Hnojení .............................................................................................. 37
3.3.2
Keře ........................................................................................................... 37
3.3.2.1
Řez okrasných keřů .......................................................................... 37
3.3.2.2
Ruční nářadí...................................................................................... 38
3.3.2.3
Plotostřihy......................................................................................... 38
3.3.3
Stromy....................................................................................................... 38
3.3.3.1
Bezpečnostní řez ............................................................................... 38
3.3.3.2
Zdravotní řez .................................................................................... 38
3.3.3.3
Redukční řez ..................................................................................... 38
3.3.3.4
Mechanizace při údržbě stromů........................................................ 39
3.3.3.5
Štěpkování větví ............................................................................... 39
4. Metodika ..................................................................................................................... 40 4.1 Sledování vybraného mechanizačního prostředku ............................................... 40 4.2 Ekonomické hodnocení......................................................................................... 41 5. Měření a sledování ...................................................................................................... 44 5.1 Údržba krajnice ..................................................................................................... 49 5.2 Zakládání trávníku ................................................................................................ 53 5.3 Odklízení sněhu .................................................................................................... 55 5.4 Sečení trávníku ..................................................................................................... 58 6. Závěr ........................................................................................................................... 61 7. Přehled literatury......................................................................................................... 62 9. Seznam obrázků, tabulek a rovnic .............................................................................. 63
1. ÚVOD Snaha člověka o snížení podílu namáhavé práce má vliv na technický rozvoj společnosti se všemi výhodami i negativními důsledky na okolí, ve kterém lidstvo žije. Potřeby obyvatel vyúsťují v rozvoji řady činností a služeb, zajišťujících tvorbu a údržbu bezproblémového a neustále kvalitnějšího prostředí pro život a práci. Mezi těmito službami hrají nezastupitelnou úlohu služby, různě nazývané jako technické, komunální, městské, apod., plnící však v zásadě podobné úkoly. Mezi hlavní patří udržování bezpečné dopravy v podobě odstraňování kalamitních stavů v zimním období a díky rozvoji telematických služeb jejich včasnému předcházení, péče o svislé a vodorovné dopravní značení a zeleň okolo vozovek. V letních měsících by se v centrech měst nedýchalo nejlépe, nebýt pravidelného odstraňování prachu z ulic a náměstí, jehož významným zdrojem je zejména automobilová doprava. Pro kvalitu života ať už na venkově, či ve městě má zásadní význam zeleň ve všech svých podobách, tvořená přírodními, či umělými parky, stromy a další zelení ve formě trávníků. Péče o zeleň v celém rozsahu je dalším z významných úkolů komunálních služeb. V neposlední řadě je významný servis městského mobiliáře v podobě laviček, odpadních nádob, zastávek městské hromadné dopravy, parkovacích míst atd. Zde se významně uplatní nasazení zejména geografických informačních systémů, sloužících k identifikaci, pasportizaci a inventarizaci městského majetku, přinášejících v konečném důsledku úsporu ve financích i čase v podobě cílené údržby a okamžitého přehledu o stavu o mechanizačních prostředcích, pracovnících i vykonávané činnosti.
7
2. CÍL PRÁCE Cílem této práce je charakterizovat činnosti spojené se zimní a letní údržbou komunikací a veřejných prostranství v sídelních útvarech a popsat mechanizační prostředky, používané při této údržbě. U vybrané komunální techniky provést sledování technicko-ekonomických parametru při údržbě vybrané lokality. Zjištěné údaje použít pro stanovení nákladů jednotlivých operací a vyhodnocení provozu s ohledem na úspory při údržbě dané lokality.
8
3. LITERÁRNÍ ČÁST Komunální (technické) služby hrají nezastupitelnou úlohu v údržbě komunikací a zeleně v sídelních útvarech všech velikostí. Ve schématu na obrázku 1 jsou znázorněny hlavní činnosti, které tyto služby provádějí.
Obrázek 1: Schéma činností komunálních služeb
Technické služby
Zimní údržba komunikací a VP
Letní údržba komunikací a VP
Údržba zeleně
Odstraňování sněhu
Strojní a ruční čištění
Zakládání trávníků
Odstraňování ledu
Kropení
Výsev
Posyp chemickým materiálem
Odstraňování exkrementů
Ošetření po výsevu
Posyp inertním materiálem
Údržba mobiliáře
Kosení
Zabezpečování odtoku vody
Odstraňování žvýkaček
Mulčování
Údržb příkopů
Vertikutace
Údržba krajnic
Aerifikace
Likvidace biomasy
Prořezávání
Odstraňování plevelů
Závlaha
Mytí dopravního značení
Hnojení Řez keřů Bezpečnostní řez stromů Zdravotní řez stromů Redukční řez stromů
9
3.1
Zimní údržba komunikací a veřejných prostranství Všeobecné zákonné normy určují povinnosti zabezpečovat údržbu majetku jeho
správci. Ze zákona vyplývá hlavně povinnost realizovat všechna opatření, aby svěřený majetek byl vzhledem ke své podstatě zachován, zlepšován a aby sloužil svému účelu. Veškerá opatření se formulují jako plán zimní údržby. Plán vychází ze "Zákona o pozemních komunikacích č.13/1997 Sb.“ a vyhlášky č. 104/1997, část osmá: "Rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad ve sjízdnosti". Tento plán se stává po schválení v Radě města obecně závazným nařízením pro údržbu komunikací a chodníků, které v zimě spravuje společnost k tomuto určená. Plán se netýká účelových komunikací a k nemovitostem přiléhajících chodníků, které jsou v zimním období povinny udržovat organizace, pro jejichž účel byly tyto komunikace zřízeny nebo je převážně používají, resp. majitelé, nebo správci nemovitostí, k nimž chodníky bezprostředně přiléhají, a to ve smyslu "Zákona o pozemních komunikacích z roku 1997, § 27, odst. 4. 3.1.1 Základní ustanovení zákona Zimní údržbou se podle pořadí důležitosti zmírňují závady ve sjízdnosti komunikací, vzniklé zimními povětrnostními podmínkami. 3.1.2 Odstraňování a případně zmírnění závad ve sjízdnosti Předmětem zimní údržby jsou veřejné dopravní pruhy, pásy místních komunikací a dále určené chodníky ve správě společnosti. Pro účely tohoto plánu je zimní období doba od 1. listopadu do 31. března následujícího roku. V tomto období se provádí zimní údržba podle plánu zimní údržby. Pokud vznikne zimní povětrnostní situace mimo toto období, zmírňují se závady ve sjízdnosti komunikací bez zbytečných odkladů přiměřeně k vzniklé situaci.
Odstraňování a případně zmírnění závad ve sjízdnosti zahrnuje zejména: - odstraňování sněhu - posyp chemickým materiálem - posyp inertním materiálem - zabezpečování odtoku vody z vozovek
10
3.1.3 Úkol zimní údržby •
Zmírňování závad ve sjízdnosti komunikací vzniklých zimními povětrnostními podmínkami
•
Odstraňovat z povrchu komunikace sníh, který se na ni dostal pádem z atmosféry, navátím nebo sesuvem z okolního terénu
•
Udržovat plynulý odtok vody z povrchu komunikací
•
Udržovat komunikace čisté a odstraňovat tzv. druhotnou kluzkost
•
Provádět veškeré činnosti takovým způsobem, aby činnost sama i její důsledky zhoršovaly životní prostředí jen v nejmenší možné míře
•
Prováděním zimní údržby zmírňovat důsledky zimních povětrnostních podmínek na silniční síti pro umožnění provozu na těchto komunikacích
•
Přesně informovat o stavu a sjízdnosti a zabezpečit ji hlavně těmito způsoby: –
kontrolou exponovaných míst dispečerským vozidlem
–
zajištění spolupráce s Městskou policií, Policií ČR, SSOK a vozy MHD, jejichž řidiči udržované trasy pravidelně projíždějí a zajišťují místní hromadnou dopravu
–
zajištěním spojení s mechanizačními prostředky nasazenými v terénu mobilními telefony
–
reagováním na připomínky nadřízených orgánů a institucí týkajících se výjimky ze silničního provozu (hasiči, záchranné služby)
•
Prováděním zimní údržby není zajišťována schůdnost vozovky
3.1.4 Legislativní rámec •
Zákon č. 13/97 Sb. o pozemních komunikacích ze dne 23. 1. 1997
•
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí "Zákon o pozemních komunikacích" - část osmá "Rozsah, způsob a časové lhůty pro odstraňování závad"
•
Vyhláška č. 104/1997 Sb., kterou se provádí "Zákon o pozemních komunikacích" - "Technologie zimní údržby"
11
3.1.5 Stanovení pořadí podle důležitosti a etap údržby místních komunikací Pořadí vozovek místních komunikací (dále jen MK) •
I. Pořadí MK
•
II. pořadí vozovek MK
•
III. pořadí vozovek MK
•
MK které se v zimě neudržují
•
Chodníky a aleje
•
Přechody
•
Podchody a průchody
Výchozím podkladem při stanovení pořadí důležitosti zimní údržby komunikací je především zajištění potřeb obyvatelstva, zásobování, zajištění městské hromadné přepravy osob. Dále se vychází ze zkušeností minulých zimních období. 3.1.6 Obecná problematika používaných posypových materiálů Při zajišťování sjízdnosti komunikací během zimního období se na celém evropském území obecně používají dva základní druhy posypových materiálů: •
Chemické rozmrazovací materiály - to jsou látky, které svými vlastnostmi způsobují fyzikálně chemickou změnu sněhu a ledu přítomného na povrchu vozovky, přičemž dochází k jejich tání.
•
Zdrsňující (inertní) posypové materiály - to jsou látky, které mechanickým způsobem zvyšují součinitel tření zledovatělé, nebo ujeté sněhové vrstvy na povrchu vozovky. (Melcher, 2001)
Prakticky ve všech vyspělých zemích v určitém období proběhla, nebo někde i stále ještě probíhá, poměrně široká diskuse o vhodnosti či nevhodnosti, výhodách či nevýhodách, užívání jednotlivých posypových materiálů. V prvé řadě se jedná o diskusi o vhodnosti užívání posypových solí nebo zdrsňujících látek a v druhé řadě diskusi o vhodném výběru jejich jednotlivých druhů. Dosažení ekologického cíle, při němž by se v zimní údržbě vůbec solení nepoužívalo, je ovšem z dnešního pohledu nerealizovatelné. Řada dlouholetých výzkumů, studií a velkých pokusů (např. v Německu a Švýcarsku) ukázaly, že zimní sjízdnost zajišťovaná pouze zdrsňujícími materiály nepředstavuje žádnou alternativu k používání soli. Závěry výzkumů v podstatě shodně konstatovaly, že jenom s využitím posypových solí může být dosaženo alespoň minimální bezpečnosti dopravy na komunikacích v zimním období. 12
Základní analýzou národních zpráv z 19 evropských zemí se prokázalo, že naprosto jednoznačně nejvíce používaným posypovým rozmrazovacím materiálem je sůl a ve své druhové specifikaci je to obyčejný chlorid sodný NaCl. Během posledních dvaceti let se v řadě zemí prováděla celá řada testů při hledání alternativní látky, ale doposud nebyla vhodná náhrada nalezena. Zkoušené látky byly buď neúměrně drahé, nebo nedosahovaly potřebné účinnosti. Prakticky všechny evropské státy tedy chlorid sodný NaCl prioritně používají při zajišťování sjízdnosti komunikací vyššího dopravního významu. Například pro evropské dálnice je sůl, až na naprosté výjimky, používána při zimní údržbě jako výhradní posypový materiál. Aplikace soli je prováděna převážně technologií zvlhčování suché soli solankovým roztokem, tzn. technologií, která se ve všech souvisejících faktorech vyznačuje vysokou efektivitou a omezuje tak zatížení životního prostředí na nezbytné minimum. Používání dalších druhů chemických posypových materiálů je různé. Mezi chemickými rozmrazovacími materiály se vyskytuje mimo nejvíce používaný chlorid sodný (NaCl) také chlorid vápenatý CaCl2 a v menší míře i chlorid hořečnatý MgCl2. Výsledky posledních výzkumů ve Švédsku ale upozorňují na negativní účinky chloridu vápenatého na betonové konstrukce. V rámci různých používaných technologií při zimní údržbě se vyskytují tyto materiály v konkrétní aplikaci i ve formě roztoků. Další chemické materiály, které jsou ale používány spíše v rámci pokusů, nebo určité specifiky lokálního místa, jsou například různé druhy glykolů, alkoholů, močovina. Poměrně široká diskuse je vedena kolem užití chemického materiálu, označovaném CMA - Calcium Magnesium Acetate. Jeho pozitivem je jeho určitá vhodnost pro životní prostředí, ale obrovskou nevýhodou je jeho vysoká pořizovací cena. Takto jsou formulovány závěry naprosto všech aplikačních výzkumů. Při aplikaci zdrsňujících posypových materiálů se v rámci různých technologií posypu převážně používají zejména písky, nebo kamenné drtě. V menší míře se v některých zemích dále používají různé druhy škváry a strusky. (Melcher, 2001)
13
3.1.6.1
Základní vlastnosti chemických rozmrazovacích látek Fyzikální vlastnosti solí svou schopností umožňují snížit bod mrazu vody a tak v
podstatě zabránit vytvoření ledu, nebo rozpustit sníh. Čím vyšší je koncentrace solného roztoku, o to hlouběji leží bod jeho zmrznutí. Tento pokles však není nekonečný. Pro jednotlivé druhy posypových solí existují určité limity maximálních koncentrací. Tato hranice odpovídá teplotě určené bodem stavového grafu roztoku, nazvaného "eutektický bod". Je to určitý bod mrazu, při kterém nasycený roztok stejnoměrně zmrzne. Čím blížeji tomuto bodu leží teploty, tím pomaleji probíhá proces roztávání. Hranice praktického použití solí pro běžnou zimní údržbu proto leží dosti zřetelně nad eutektickým bodem. Zvyšujeme-li koncentraci roztoku nad eutektický bod, pak teplota ztuhnutí roztoku naopak stoupá tak dlouho, až opět dosáhne 0 °C (pokud není roztok znečištěný jinými příměsemi). V případě, že i nadále zvyšujeme koncentraci, začne se v roztoku objevovat pevná sůl také při teplotách nižších než 0 °C (tzv. saturovaný roztok). Soli účinkují jako rozmrazovací látky, jestliže absorbovaly vodní vlhkost z ovzduší, nebo byly předem navlhčeny vodou. Po získání potřebné vlhkosti pak uvolňují cestu roztoku vnitřním napětím menším než je u vody nebo ledu. V případě, že takové roztoky přijdou do styku s ledem nebo sněhem, nemohou koexistovat při okolních teplotách nad eutektickým bodem (-21 °C u chloridu sodného a -50 °C u chloridu vápenatého). To znamená, že chlorid sodný ve vodním roztoku s koncentrací cca 22 % může rozpouštět led až do -21 °C. Podobně stejným způsobem může chlorid vápenatý ve vodním roztoku s koncentrací 30 % rozpouštět až do teploty -50 °C. V případě dosažení takovýchto teplot se vnitřní napětí ledu a roztoku vyrovnají a tyto dvě substance mohou spolu existovat v rovnováze. Jinak řečeno, rozmrazovací účinek byl ukončen. (Melcher, 2001) Z obecného pohledu mají rozmrazovací látky schopnost zabránit vytvoření ledu, snížit bod mrazu vody pod 0 °C, nebo rozpustit led, který se již vytvořil. Mezi rozmrazovací látky, které se na evropském území používají při zimní údržbě silnic a to buď všeobecně, příležitostně, nebo při různých pokusných zkouškách a testech, patří zejména chlorid sodný, dále chlorid vápenatý, chlorid hořečnatý, močovina, alkoholy, glykoly a CMA. V současné zimní údržbě komunikací se ze všech jmenovaných materiálů díky jejich vlastnostem ale běžně používají jen chlorid sodný a v menší míře chlorid vápenatý. (Melcher, 2001)
14
3.1.6.2
Chlorid sodný (NaCl) Je to naprosto nejrozšířeněji používaný výrobek, těžený v solných dolech, nebo i
získávaný odpařováním z mořské vody. Chlorid sodný je aktivní i pod -10 °C (eutektický bod má -21,2 °C). V zimní údržbě se používá v pevném stavu, nebo jako solankový roztok. Relativní velikost zrna má nesmírný vliv na účinnost chloridu sodného - například jemné částečky (< 1 mm) prodlužují dobu setrvání soli na povrchu silnice. Rovněž například také posypová šířka, na jakou může dávkovací rozmetadlo efektivně sypat sůl, závisí na relativní velikosti zrn. Doporučovaná optimální křivka zrnitosti se většinou pohybuje v rozmezí 0,16 - 5 mm. Produkt se dodává převážně volně ložený a při převzetí musí být zkontrolováno, zda nejsou přítomny cizí látky a zda materiál není nějak znečištěný. Zpomalovač ztvrdnutí, nebo-li tzv. protispékací přípravek, je v posypových solích běžně používán téměř ve všech zemích a obvykle to bývá v malém množství přidávaný ferrokyanid draselný nebo ferrokyanid sodný. Pro účely zimní údržby komunikací účinkuje chlorid sodný optimálně do teploty zhruba -5 °C až maximálně -7 °C. Pod touto teplotou se již značně zpomaluje jeho tavící schopnost a při teplotách pod -11 °C se v podstatě stává pro zimní posyp už neúčinným. Proto se v některých zemích chlorid sodný při poklesu teploty pod -7 °C běžně používá ve spojení s chloridem vápenatým. Cenový rozdíl mezi oběma výrobky (chlorid vápenatý je až šestkrát dražší než chlorid sodný) je ale také poměrně dosti určujícím faktorem
při
rozhodování
o
vhodnosti
aplikačního
použití
daného
druhu.
Na závěr je třeba zdůraznit, že chlorid sodný je endotermický, tzn., že vždy potřebuje také určitou externí tepelnou energii k tomu, aby mohl vytvářet komplexní účinek. Proto také začíná jeho působení zpočátku pomaleji. Tato energie je v praxi dodávaná například dopravním provozem, nebo přímo i ze slunečního záření. Různé ovlivňující faktory, jako je třeba vítr (způsobující vypařování), nebo snížení dopravní intenzity, pokles teploty, mohou rovněž značně časově zpomalit rozmrazovací schopnosti této soli. (Melcher, 2001)
3.1.6.3
Chlorid vápenatý (CaCl2) Tato substance je v podstatě vedlejším produktem výroby sody. Chlorid
vápenatý je hygroskopický již od cca 40 % relativní vlhkosti vzduchu a je velmi účinný i při nízkých teplotách až do -35 °C (eutektický bod má až -50 °C). Větší hygroskopičnost materiálu doplňkově povzbuzuje rychlejší počátek rozpouštění. Používá se v pevném stavu, nebo jako solanka s koncentracemi pohybujícími se v 15
rozmezí zhruba mezi 15% až 32%. Nejběžněji používanou solankou je roztok s koncentrací 26%. Jak již bylo uvedeno, chlorid vápenatý se v konkrétním praktickém použití v zimní údržbě dost často používá rovněž ve směsi s chloridem sodným. Materiál se dodává ve formě vloček, nebo šupin, prakticky čistého hydroxidu vápenatého v tloušťce přibližně 1,25 mm a o průměrné velikosti 3- 3,5 mm. Obsah vlastního chloridu vápenatého se přitom pohybuje v rozmezí cca 77-80%. Vzhledem k jeho značné hygroskopicitě se materiál dodává v dobře utěsněných 50 kg pytlích, aby se vyloučily problémy s jeho skladováním. V případě poškození pytle se totiž vytvoří hexachlorid vápenatý, který výrobek pro potřeby zimní údržby naprosto znehodnocuje. Proto je zapotřebí s tímto výrobkem opatrně manipulovat a důsledně zabránit poškození obalu. V protikladu k chloridu sodnému, je chlorid vápenatý exotermický. To znamená, že tepelnou energii naopak vydává. Také jeho velká hygroskopicita mu umožňuje dříve získávat vlhkost ze vzduchu nebo ledu a tím také rychleji rozeběhnout vlastní tavící proces. (Melcher, 2001)
3.1.6.4
Chlorid hořečnatý (MgCl2) Látka je vedlejším produktem při výrobě potaše a používá se ve formě roztoku.
Je velmi hygroskopická (ještě více než CaCl2) a v zásadě se v zimní údržbě používá pouze při likvidačním posypu. Jeho použití v preventivním posypu se nedoporučuje, protože může určitým způsobem dokonce snížit přilnavost pneumatik k vozovce, tzn. snížit součinitel tření a tak v podstatě dokonce bezpečnost dopravy zhoršit. Používá se při teplotách nižších než -9 °C (eutektický bod při koncentraci 21 % má -33 °C). Výrobek se převážně přepravuje přímo z výrobny ve formě solného roztoku. (Melcher, 2001)
3.1.6.5
Močovina (CO (NH2)2) Je to krystalická substance dodávaná v zrnité formě o průměrné velikosti zrn cca
1-2 mm. Substance není žíravá, je však velmi lehká a proto snadno odvanutelná větrem. Z tohoto důvodu pro účinnou aplikaci musí být používaná ve směsi s vodou, nebo v některých případech ve směsi s pískem. Nejnižší bod praktického užití materiálu je o něco vyšší než u NaCl, ale jeho rozmrazovací schopnosti pod teplotou -7 °C velice příkře klesají. Velkou předností je nízký korozivní účinek na materiály. Mimo vysokou pořizovací cenu je zásadním 16
nedostatkem jeho schopnost "nadměrného hnojení", které způsobuje růst bujné vegetace na přilehlých pozemcích a i vodních plochách. Cena tohoto materiálu je velmi vysoká, až osmkrát vyšší než soli NaCl. I z tohoto důvodu je jeho konkrétní aplikování v zimní údržbě komunikací omezeno pouze pro
určité
specifické
případy,
jako
jsou
například
letištní
plochy.
V současné době se u některých SÚS v ČR provádí s tímto druhem rozmrazovacího materiálu (pod obchodním označením AQUA gelo) aplikační testy. (Melcher, 2001)
3.1.6.6
Alkoholy a glykoly Vzhledem k jejich antikorozivním vlastnostem jsou tyto chemikálie používány
hlavně na letištních plochách. Při používání těchto produktů dochází k velmi intenzivnímu "vypařování" a jejich bod vzplanutí je nízký. Izopropylalkohol navíc snižuje povrchové napětí rozpouštěné vody, která se pak snadněji dostává do jemných trhlinek povrchu vozovky. Po odpaření alkoholu vlivem zamrznutí vody dochází k destrukci povrchu. (Melcher, 2001) Účinek rozmrazovací tekutiny působí zpočátku optimálněji než NaCl. Proces tání ledu však potřebuje mnohem více času a daleko větší množství rozmrazovacích chemikálií. Alkoholy a glykoly smíšené s vodou také spotřebovávají značné množství kyslíku, proto nesmí ani zředěné roztoky uniknout do povrchových vod. Vysoká pořizovací cena, slabá účinnost a především negativní účinky těchto chemikálií na životní prostředí zabraňují širšímu uplatnění. Prakticky nikde se nepoužívají při zimní údržbě silnic. (Melcher, 2001)
3.1.6.7 •
CMA (Calcium Magnesium Acetate) Výrobek má nízkou hustotu a je velmi jemný, což způsobuje určité problémy při běžné manipulaci a také při vlastním posypu vozovek (hromadění prachu).
•
Někteří pracovníci po jeho aplikaci při zimním posypu trpí dýchacími problémy a kožními vyrážkami zejména na rukou. Operátoři proto při práci s tímto materiálem musí nosit rukavice a ochranné masky na nos a ústa.
•
CMA má malou vlastní trvanlivost - stálost a po rozpadu nemá téměř (v porovnání s NaCl a CaCl2) žádný negativní vliv na půdu a vegetaci. Octany ale snižují množství kyslíku vázaného ve vodě. CMA se proto nemá používat v oblastech "citlivých" na podzemní vody, protože octany by mohly proniknout vrstvou zeminy dříve, než se biologicky rozloží. 17
•
CMA by tedy měl být méně škodlivý než běžně používané posypové soli. Testy ve velkém měřítku stále ale ještě probíhají.
•
CMA nerozpouští led a sníh tak rychle jako sůl. Například abychom získali porovnatelnou fyzikální úroveň tavící účinnosti, bylo by za každé kilo soli zapotřebí použít 2-3 kg materiálu CMA. Efektivní účinnost CMA může být zlepšena jeho smícháním s pískem v poměru 2:1, tzn. že po posypu je nejdříve využita zdrsňující schopnost písku a později tavící schopnost CMA.
•
Cena materiálu je ale až neúměrně vysoká a výrobek by proto měl být hospodárně použit pouze na citlivých, naprosto výjimečných lokalitách, které nesnesou použití obyčejných chloridů.
Ze všech těchto poznatků vyplývá, že v nějaké krátké době nemůže být se širším používání CMA uvažováno ve všeobecné rovině. V komplexním pohledu jsou výhody chloridů značně větší a komplexnější. Nejen z výše uvedeného rozboru jednoznačně vyplývá, že v evropských zemích je pro zimní údržbu komunikací nejvíce rozšířený a doporučovaný jako rozmrazovací materiál obyčejný chlorid sodný NaCl a chlorid vápenatý CaCl2 (pozor - chlorid vápenatý ale má negativní účinky na beton). Močovina, alkoholy a glykoly, vzhledem k jejich neúměrným cenám, mohou být použity jen za zcela limitovaných okolností. CMA je materiál doposud užívaný v experimentálním stádiu a zejména také jeho vysoká pořizovací cena nedovoluje jeho plošnější nasazení v praxi. (Melcher, 2001) Zejména v posledním období se pro zimní posyp komunikací v ČR obecně dává přednost posypovým materiálům, které svým chemickým složením a fyzikálními vlastnostmi jsou co nejvíce přijatelné pro životní prostředí a případné negativní zatížení snižují na zcela nezbytné minimum. V zimní sezóně 2000/2001 se na posyp vozovek silniční sítě v ČR spotřebovalo 168 000 tun soli, 348 000 tun drtí a písků, 91 000 tun druhotných materiálů, jako jsou škvára a struska. Posyp solí se provádí na 42% z celkové silniční sítě (z toho je 38% udržováno technologií zvlhčování soli), posyp drtěmi a písky na 34% silniční sítě a posyp struskami nebo škvárou na 11% z celkové silniční sítě. Kamenná sůl NaCl pro posyp je využívána ve více než 98 % použitých případů, částečně se také dále používá CaCl2 (převážně ve formě solanky), v minimálním množství MgCl2 (ve formě solanky). Dodávané soli neobsahují více než 5% (z celkové hmotnosti) jemných, prachových částic menších než 0,16 mm a rozsah křivky zrnitosti 18
se většinou pohybuje v rozmezí od 0,16 mm do 4,0 až 5,0 mm. Sůl má obsahovat nejméně 96% účinné rozmrazovací látky. Pro kvalitu posypových solí platí určité předpisy, které jsou obsaženy v metodickém pokynu č. 116 Ministerstva dopravy. Soli jsou převážně dodávány s protispékacími přísadami (zejména s ferrokyanidem sodným). Během posledních let se u nás dodavatelské odvětví plně transformovalo a zaměřilo na "aktivní tržní ekonomiku". Dodavatelé tak například běžně nabízejí letní ceny a další rabaty, nabízejí volnou kapacitu svých vlastních skladovacích prostor, dodávky přímo do skladů silniční správy, mimořádné operativní dodávky a spoustu dalších výhod. Cena dodávek solí závisí na dopravní vzdálenosti, různých cenových slevách a zhruba se pohybuje od 1 700 do 2 200 Kč za tunu. Od roku 1985 již v ČR není povoleno skladovat chemické posypové materiály na venkovních otevřených skládkách. Skladování soli se provádí v halách různé kapacity (průměrně 1000 tun) a v poslední době se na základě zahraničních zkušeností dává přednost celodřevěným konstrukcím. Velmi efektivní a účinné se jeví současné trendy ve skladování soli ve vertikálních celodřevěných silech s kapacitou v rozmezí 40 až 250 tun.
3.1.7 Technologie posypu vozovek Výsledkem těchto výzkumů je například technologická aplikace vlhčených solí – dnes naprosto prioritní technologie při posypu vozovek. Jde o to, že suchá sůl je na rozmetacím talíři sypače zkrápěna solným roztokem. Výhody lze shrnout zhruba do těchto základních bodů: Přidávaná tekutina zcela váže solný prach, úlet soli do přilehlých prostor silnic je prakticky vyloučen Lepší přilnavost posypové látky k povrchu vozovky umožňuje větší dobu účinnosti na jízdní dráze Plným využitím rozpouštěcí látky může být posypové množství výrazně sníženo Pomocí zlepšeného rozpouštěcího výkonu se zlepší počátek rozpouštěcího působení Během roků 1993 – 2001 byl u našich silničních správců aplikován program, jehož úkolem bylo sledování různých parametrů při zajišťování sjízdnosti vozovek, za použití tavících prostředků, tj. solí. Program byl strategicky zaměřen na ověřování zahraničních zkušeností, zejména s technologií vlhčených solí, přímo 19
v aplikačním prostředí silniční sítě naší republiky. Podařilo se získat poměrně vysoce reprezentativní vzorky sledovaných ukazatelů z řádově tisíců sledovaných případů, které tímto svým vysokým počtem dávají předpoklad k maximálně objektivním konečným výsledkům. Analýzou bylo jednoznačně prokázáno, že praktické využívání technologie vlhčené soli přináší i v našich povětrnostních podmínkách výsledky avizované v zahraničních výzkumech. Průměrné dávkování na m2 se například v poslední speciálně sledované zimní sezóně 2000/2001 ustálilo při posypu suchou solí na množství 19,63 g/m2 a velice pozitivní skutečností bylo, že za aplikace zvlhčování solí se posypová dávka snížila o cca 15%, tj. na množství 16,63 g/m2. Vyhodnocení úspor, které logicky z uplatnění této technologie v praktickém použití vyplynuly, se prokázalo, že jen během 5 sledovaných sezón bylo ušetřeno minimálně 25 000 t posypových solí. Pro stanovení dalších seriózních a hlavně reálných přístupů k celé problematice zajišťování zimní údržby je třeba naprosto jednoznačně deklarovat některá obecná základní pravidla, ovlivňující celý komplex zimní údržby na silniční síti: Faktická realizace výkonu zimní služby je vždy zásah do životního prostředí. Ideální pro přírodu by bylo zimní údržbu neprovádět vůbec. Silniční správci musí tyto zásahy s ohledem na přírodu pochopitelně minimalizovat, ale pouze v mezích odpovídajících nárokům člověka i s jeho nutnými požadavky. Právníci, ale i laická veřejnost, při zvažování požadavků bezpečnosti dopravy a požadavků ochrany životního prostředí nepochybují, že život a zdraví lidí musí mít přednost. Faktorem ovlivňujícím celou problematiku jsou ekonomické vlivy. Je důležité poznamenat, že tato skutečnost není omezena jen na současnou situaci v naší republice, ale je obecně platná i v zahraničí a to i v takových ekonomicky silných státech jako jsou např. USA, nebo Japonsko.
20
3.1.8
Technika pro zimní údržbu
Techniku pro zimní údržbu komunikací tvoří: Sněhové pluhy: Malé sněhové pluhy Lehké sněhové pluhy s pevným břitem (traktorové) Lehké sněhové pluhy se segmentovým břitem Sněhové pluhy s podklápěným břitem Sněhové pluhy se segmentovou radlicí Sněhové pluhy pro vysoké vrstvy sněhu Dálniční sněhové pluhy Dálniční sněhové pluhy s podklápěným břitem Malé univerzální šípové pluhy Univerzální šípové pluhy Sněhové pluhy – křídla Sněhové frézy a metače sněhu: Boční sněhové frézy Čelní sněhové frézy Jednostupňové Dvoustupňové Sypače Sypače s řetězovým dopravníkem Sypače se šnekovým dopravníkem Sypače s pásovým dopravníkem Plastové sypače Sypače s posypovým válcem Sypače s rozmetacím diskem Postřikovače solanky
Pro manipulaci se sněhem je rovněž vhodné použít nakladače a nákladní vozidla pro transport např. do řek.
21
Obrázek 2: Lehký sněhový pluh s pevným břitem
Obrázek 3: Sněhový pluh se segmentovou radlicí
22
Obrázek 4: Sněhový pluh – křídlo
V roce 2002 zahájil evropský normalizační institut CEN celoevropský projekt stanovení norem v oblasti silničního provozu, ke kterému se řadí i zimní údržba. Cílem tohoto projektu je, stanovit jednotné technické požadavky na stroje a zařízení na zimní údržbu. První evropské normy v tomto oboru vstoupily koncem uplynulého roku (2007) v platnost. Staly se například automaticky i německými normami DIN. V současné době (2008) jsou v platnosti následující normy: EN 13021:2003 Winter service machines - Safety requirements EN 15144:2007 Winter maintenance equipment - Terminology - Terms for winter maintenance EN 15432:2008 Winter and road service area maintenance equipments - Frontmounted equipments - Interchangeability EN 15431:2008 Winter and road service area maintenance equipments - Power system and related controls - Interchangeability and performance requirements EN 15430-1:2007 Winter and road service area maintenance equipments - Data acquisition and transmission - Part 1: In vehicle data acquisition 23
3.2
Letní údržba silnic a veřejných prostranství Mezi hlavní důvody provádění čištění komunikací a veřejných
prostranství patří snížení prašnosti. Prachové částice s průměrem menším než deset mikrometrů (Particulate Matter 10) představují významnou hrozbu pro lidské zdraví. Tyto částice dokáží velmi účinně zachycovat stromy na povrchu svých listů či jehlic. Klíčová role stromů pro kvalitu ovzduší ve městech je známa už dávno. Dosud ale nebyla prozkoumána jejich schopnost pohlcovat také prachové mikročástice, které na svém povrchu váží řadu toxických látek, jež se při dýchaní dostávají hluboko do plic. Prachové částice PM10 vznikají lidskou činností i přirozenými procesy. Obsahují je například výfukové plyny nebo kouř. Potenciál stromů pohlcovat tyto mikročástice vědci zkoumali ve skotském Glasgowě a v kraji West Midlands v Anglii, konkrétně ve městech Birmingham, Wolverhampton a Coventry. Výzkumníci také vytvořili statistický model, aby vypočetli, jak by koncentrace částic PM10 v daných městech ovlivnilo další vysazování stromů. Model vygeneroval množství scénářů, které ukazují, že koncentrace částic PM10 pocházejících z lidské činnosti lze snížit o 7 až 26 procent. Pokud by se například v kraji West Midlands rozšířily oblasti osázené stromy ze současných 3,7 procent na 16,5 procenta rozlohy kraje, koncentrace částic PM10 by poklesly o 19 procent. Rozšíření zelených oblastí až na teoretické maximum 54 procent (dosažené pouze vysazováním stromů na existujících zelených plochách) by mohlo vyústit v šestadvacetiprocentní pokles koncentrací PM10. To by znamenalo, že v ovzduší by bylo každý rok o 200 tun prachových mikročástic méně. Ukazuje se, že vysazování stromů je efektivní strategií k odstranění prachových mikročástic z ovzduší měst. Studie odhaduje, že v Glasgowě polapí stromy z ovzduší každý rok 4,99 tuny částic PM10. Ve West Midlands dnes stromy pohlcují sedm procent prachových mikročástic pocházejících z lidské činnosti, což ročně představuje 39,63 tun částic PM10 odstraněných z ovzduší. Kdybychom osadili čtvrtinu volných ploch v našich městech stromy, průměrné koncentrace nebezpečného prachu by poklesly o dvě až deset procent. Nejlepšími „čistícími stroji“ na mikročástice prachu jsou stromy s největším povrchem jehlic nebo listů, jako například modřín, borovice či jasan. Největší efekt pro zlepšení kvality ovzduší má vysazování těchto druhů spíš solitérně než ve skupinách. Odvrácenou stranou konceptu je fakt, že některé druhy stromů vylučují těkavé organické látky přispívající ke vzniku přízemního ozónu. Navíc se zjistilo, že prachové
24
částice, pohlcené stromy, nezmizí, ale hromadí se v půdě, která tak může být v dlouhodobém horizontu kontaminována. Lepší způsob, jak toxický prach odstraňovat z ovzduší, ale zatím neznáme. Malé prachové částečky již nejsou zachycovány v nose, nebo hrdle, ale pronikají až do průdušek nebo plic. Ty nejmenší pronikají i buněčnou strukturou. Vdechovaný jemný prach podporuje například vznik astmatu, kardiovaskulárních problémů a rakoviny plic. Skutečná nebezpečnost polétavého prachu se odvozuje z jeho chemického složení, protože na povrch prachových částic se váže řada nebezpečných látek. Jedná se například o těžké kovy a organické látky, které se pak snadněji dostávají do našeho dýchacího ústrojí. Z posledně jmenovaného hlediska je nebezpečnější polétavý prach PM2,5, tedy s velikostí částic do 2,5 mikrometrů v průměru, kterým naše dýchací ústrojí nestaví do cesty žádné zábrany a filtry. I pro jeho nebezpečnost platí, že se odvozuje od jeho chemického složení. Polétavý prach je v zásadě všudypřítomný. S vyššími koncentracemi se můžeme setkat všude tam, kde je dostatek zdrojů jeho vzniku, tedy především ve městech s kumulací průmyslových zdrojů a dopravy, ale také v sousedství těžebních a cementářských provozů atd. Prach na nás ovšem útočí i v našich bytech a záleží na tom, jaké je jeho chemické složení. Jedním z největších zdrojů těchto částic jsou spalovací motory. Zdánlivě nejvýhodnější variantou, jak zabránit zvíření jemného prachu, je zametanou plochu nejdříve zkropit. Kromě toho, že ne vždy je zkrápění tak účinné, aby zabránilo oblakům prachu, je zjištěno, že použitím vody lze odstranit pouze 55% částic PM10. 3.2.1 Veřejné prostranství Veřejným prostranstvím se rozumí místa, která slouží veřejnému užívání: místní komunikace chodníky náměstí parkoviště veřejné podchody a schodiště veřejné sady, parky
25
zastávky městské dopravy Péče o tyto dotčená veřejná místa vychází z legislativního rámce, tvořeného: Zákonem č. 102/2000 o pozemních komunikacích Obecními vyhláškami Zákonem o přestupcích Obecně je na veřejných prostranstvích zakázáno provádět tyto činnosti: odhazovat papíry, obaly, nedopalky cigaret, zápalky, zbytky jídel, ovoce a jiné odpadky jinam, než do určených nádob, košů mýt nebo provádět údržbu a opravu motorových vozidel znečišťovat místa (boxy) sloužící k umístění popelových nádob ukládat popel mimo popelové nádoby (vlastníci rodinný ch domků a podnikatelé musí dokladovat ukládání domovního odpadu) odkládat nepotřebné předměty na veřejném prostranství a vytvářet nepovolené skládky vylepovat plakáty mimo vyhrazená místa znečišťovat omítky budov a staveb odstavovat na veřejném prostranství nepojízdná vozidla
3.2.2
3.2.2.1
Činnosti prováděné při letní údržbě a použitá technika
Strojní a ruční čištění komunikací a veřejných prostranství Čištěním veřejného prostranství se rozumí zametání, popř. mytí a jiné způsoby
odstraňování nečistot z těchto prostranství. Jedná se převážně o odstraňování zimního posypu, bláta, naplavenin, plevele, přerostlého drnu apod. Při čištění veřejných prostranství smí být aplikovány pouze látky nebo přípravky k těmto účelům povolené, při dodržení návodu k použití. Za čištění veřejného prostranství odpovídá organizace, které náleží správa nebo jí bylo svěřeno užívání. Při této činnosti je nutno dbát, aby uživatelé veřejného prostranství byli co nejméně obtěžováni, zejména prachem a hlukem.
26
Často používaný způsob, jak omezit prašnost zametacích vozů, je vzduch před vypuštěním přefiltrovat. Tento způsob je však u systémů, fungujících na sacím principu těžko proveditelný z důvodu velkého objemu vzduchu, procházejícího strojem. Toto však neplatí u strojů s mechanicko-sacím principem. Zde je průtok vzduchu několikanásobně nižší a umožňuje bezprašné zametání i bez aplikace vody např. v mrazu, či v prostředí cementáren. (Paleček, 2008) Výhody mechanicko-sacího systému lze shrnout do těchto bodů: Lze použít prachový filtr – efektivní odfiltrování prachových částic Tichý chod – lze uklízet i v noci Zametání bez použití vody Umožňuje zametání sněhu Až 3x větší rychlost při zametání – vysoká produktivita oproti klasickým sacím systémům Obrázek 5: Samosběrný zametací vůz FAUN s regenerací vzduchu
3.2.2.2
Mobilní sběr psích exkrementů z pevných i zatravněných ploch Je specifickou činností prováděnou pomocí speciálních vysavačů. 27
3.2.2.3
Kropení komunikací Jeho smyslem je zvlhčení vzduchu, snížení prašnosti a ochlazení dlažby a
komunikací. 3.2.2.4
Údržba dětských hřišť a souvisejícího mobiliáře Zde je prováděno zejména čištění pískovišť.
3.2.2.5
Odstraňování žvýkaček Odhaduje se, že na našich chodnících je neuváženě poházeno 3,5 miliardy kusů
žvýkaček. Tradiční metody likvidace často působí nepříjemnosti zákazníkům a poškozují čištěný povrch. Jsou rovněž pomalé a neúčinné. V současné době, kdy je kombinována suchá pára s vhodným ekologicky příznivým čisticím prostředkem, je možno žvýkačku odstranit rychle a beze zbytku, přičemž zůstane jen vlhký povrch, který se za chviličku odpaří. 3.2.2.6
Sečení příkopů a svahů podél komunikací a cest Je prováděno zejména z důvodu odvodu vody z komunikací, což přispívá k vyšší
bezpečnosti na pozemních komunikacích. 3.2.2.7
Seřezávání jízdních profilů vozovek Provádí se strojní seřezávání větví stromů a křovin, které zasahují do vozovky a
tím zmenšují jízdní profil. 3.2.2.8
Seřezávání krajnic vozovek Odstranění nánosů zeminy a plevelů z krajnic, a to i pod svodidly - voda začne
odtékat do příkopů a netvoří kaluže. 3.2.2.9
Údržba příkopů Je prováděna příkopovou frézou, pro rekonstrukce profilu příkopu.
3.2.2.10
Odstraňování plevelů
Odstraňování plevelů a nánosů nečistot na komunikacích je prováděno agresivním kartáčem. 3.2.2.11
Mytí svislého dopravního značení
Dopravní značení musí být udržováno v náležitém stavu, aby byla zajištěna jeho funkce. Pravidelné čištění a obnova značek a dopravních zařízení musí zabezpečovat jejich včasnou viditelnost a správnou čitelnost. (CDV, 2002)
28
3.3
Údržba zeleně Pojem zeleň zahrnuje soubor sadovnických prvků, buď přirozených, nebo
uspořádaných podle zásad sadovnické estetiky do zpravidla více-funkčních kompozic, které utvářejí nebo doplňují dané prostředí. Sadovnické prvky jsou živé - stromy, keře, květinové a trávníkové plochy apod., neživými prvky je například voda a přírodní útvary, stavební objekty a umělecká díla. Součástí objektů zeleně jsou i přenosná nebo stabilní zařízení sloužící k užívání, údržbě a ochraně zeleně. (Bednář, 2008)
Obecně je zeleň tvořena následujícími prvky: •
Trávníky
•
Květinovými záhony
•
Keři
•
Stromy
Mezi hlavní podmínky, které jsou významné pro růst zeleně, zejména dřevin, patří: •
dostupnost vody v půdním prostoru (jak v prostoru, tak i v čase)
•
dostatek půdního vzduchu (provzdušnění půdy)
•
skladba půd, jejich pH a úroveň kontaminace půd
•
klimatické poměry a úroveň znečištění vzduchu
Některé z těchto faktorů lze ovlivnit vhodnými opatřeními při realizaci zeleně. Problematika vhodného navrhování zeleně, zejména ve velkých městech, je dosti složitá a multiplikační přístup je nezbytný. (Bednář, 2008) Funkce zeleně: •
biologická funkce - vytváření přírodních refugií, posílení a stabilizace ekologických vazeb v krajinném segmentu, tvorba biotopů původním rostlinám a živočichům vytlačovaným z intenzivně exploatovaných ploch (články územního systému ekologické stability)
•
meliorační funkce - zlepšování mikroklimatických a biologických poměrů, úprava vodního režimu, vyrovnání teplotních poměrů (zamokřené plochy, rekultivované skládky, větrolamy)
29
•
izolační funkce - ochrana před výfukovými plyny, prachem, hlukem, optické bariéry (výsadby na okrajích zástavby, silnic, průmyslových areálů)
•
asanační funkce - vylučování kyslíku, silic, zlepšení hygienických poměrů ovzduší (filtrace, absorpce)
•
kulturní a estetická funkce - uchování a zvýraznění kulturních památek, stupňování estetické kvality území, zvýraznění přirozeného charakteru (stromy u božích muk, kapliček, hřbitovy)
•
rekreační a naučná funkce - zvýšení rekreačního potenciálu území, výchova k estetice, kultuře, ochraně přírody (hřiště, koupaliště, rekreační areály, naučné stezky, botanické zahrady)
•
produkční funkce - ovoce, dřevo, sazenice (zahrádky, sady, aleje, příměstské lesy, školky dřevin) (Bednář, 2008)
Stromy jsou nedílnou součástí městského prostoru. Stromy ve městech jsou vysazovány z několika důvodů. Některé jsou citové, jiné racionální. V dnešní době jsou stromy i jakýmsi symbolem života. Nemocné a poškozené vyvolávají znepokojení a obavy obyvatel, zdravé a vitální je naopak uklidňují. (Bednář, 2008)Racionální důvody, které vedou člověka k tomu, aby vysazoval stromy, vycházejí z jejich vlastností, kterých se dá využít ke zlepšení životního prostředí. Obecně se do ulic vysazují listnaté opadavé stromy, protože v létě stíní a v zimě nebrání slunečním paprskům ohřívat fasádu. Vhodnější jsou druhy s jemnou texturou s menšími listy a neplodící kultivary. 3.3.1 Trávníky Trávníky lze třídit podle nejrůznějších kriterií do různých kategorií a skupin. Podle úrovně ošetřování dělíme trávníky na intenzivně a extenzivně ošetřované. Dle podmínek stanoviště na trávníky středních, sušších a vlhčích lokalit. Podle účelu se trávníky rozdělují do jednotlivých kategorií. (Vyskočil, a další, 2008)
30
Kategorie trávníku Oblast použití
Vlastnosti
Nároky na péči
Parterový (okrasný) reprezentační zeleň
hustý kobercový trávník z jemnolistých trav, nízká zatížitelnost
vysoké až velmi vysoké
Parkový (rekreační) veřejná zeleň, obytné soubory, zahrady u domů
střední zatížitelnost, odolný proti suchu
střední až vysoké
Sportovní (zátěžový) sportovní, hrací a odpočinkové plochy, parkoviště celoročně vysoká zatížitelnost
střední až velmi vysoké
trávníky se širokým spektrem použití podle převážně extenzivně využívané a/nebo pěstované účelu a stanoviště, např. jako ochrana proti velmi malé až střední, ve porosty ve veřejné a soukromé zeleni, v krajině, u erozi, odolnost na extrémních stanovištích, zvláštních případech až Krajinný (extenzivní) komunikací, na rekultivovaných plochách, základ pro rozvoj stanovištně vhodných biotopů, zpravidla nezatížitelné nebo jen velmi vysoké druhově bohaté porosty lučního charakteru málo zatížitelné Tabulka 1: Kategorie trávníků dle ČSN 83 9031
31
Operace prováděné při údržbě trávníků:
3.3.1.1
Zakládání trávníků Zakládání trávníku je třeba věnovat značnou pozornost. Veškeré chyby při
zakládání se projeví na budoucí kvalitě trávníku. Odstranění takových chyb může být v budoucnu značně náročné a nákladné, v některých případech také nemožné. Pozornost je třeba věnovat nejenom přípravě samotného vegetačního substrátu, ale také podloží. Nezbytný je také výběr odpovídající travní směsi. Trávník můžeme zakládat dvěma základními způsoby. Zvolit je možné přímý výsev nebo travní koberec. Přímý výsev může být ekonomičtější než pokládání travního koberce. Výsev je také fyzicky méně náročný než pokládání travního koberce. Nevýhodou je, že trávník se bude zapojovat několik týdnů. Normální zátěž je možná až po několika měsících. Záleží na vysetých druzích (druhy s rychlým nebo pomalým vývinem). Náročnější je péče o nově vysetý trávník. Kobercové trávníky je možné položit během jednoho dne. Lehká zátěž je možná po několika dnech. Normální zátěž zhruba po 6 týdnech. Travní koberec rychleji zakořeňuje do substrátu. Nevýhodou může být finanční náročnost. Cena travního koberce se bude lišit podle použité směsi, délky pěstování ve školce a také podle výrobce. Může se pohybovat od několika desítek korun až do několika set korun. (Vyskočil, a další, 2008) Doplňkový způsob tvoří hydroosev. Provádí se zejména na dopravních, vodohospodářských, průmyslových a sportovních stavbách, při různých terénních a sadovnických úpravách a při rekultivaci půdního fondu v oblastech zdevastovaných průmyslovou a jinou činností. Je to speciální způsob osévání ploch, při kterém se rovnoměrně nanáší směs osiva, vody, umělého hnojiva, organické hmoty a protierozních přísad na určenou plochu. Metodu hydroosevu je možné výhodně uplatnit na téměř všech druzích ploch a svahů do sklonu 60°. Výjimkou je použití na rostlé skály, plochy toxické, radioaktivní nebo jinak chemicky znehodnocené. 3.3.1.2
Výsev Pokud je k dispozici závlaha je možný výsev po celé vegetační období. Pokud
závlahu k dispozici není, je možné zvolit buď jarní, nebo letně-podzimní výsev. Jarní výsev je od dubna do června a představuje jistotu pro založení travního drnu. Druhou 32
možností v případě absence závlahy je letně-podzimní výsev, který spadá do období začátku září až poloviny října. (Vyskočil, a další, 2008) 3.3.1.3
Ošetření plochy po výsevu V případě zavlažované plochy je třeba dodržet určité zásady. Používat by se
měly menší dávky vody v kratších časových intervalech. Zajištěno by mělo být dostatečné provlhčení do hloubky 60 mm. Při teplotách 15 – 20 °C zavlažujeme denně dávkou 8 – 10 mm. Stejnou dávkou zavlažujeme při teplotách nad 25 °C dvakrát denně. Naopak při teplotách pod 15 °C zavlažujeme pouze třikrát až čtyřikrát týdně. (Vyskočil, a další, 2008) 3.3.1.4
Kosení Pravidelným kosením se udržuje potřebná výška a vzhled trávníků. Podporuje
odnožování trav, čímž se zajistí odpovídající hustota trávníku. Kosení je třeba orientovat podle přírůstků, které závisí na konkrétních podmínkách. Vždy platí, že výšku trávníku snižujeme maximálně o 1/3. Při odstranění větší části rostlin dochází k oslabení porostu. Sekat by se neměl mokrý trávník. Čím je trávník nižší, tím se zvyšuje potřeba vody a živin. Ke kosení trávníků jsou nejvhodnější rotační a vřetenové sekačky. Rotačních sekačky mají nožové žací ústrojí. Rotující nože utínají jednotlivá stébla trávy. Řez není dokonale rovný. Vřetenové sekačky jsou složeny z několika nožů. Listy trav jsou stříhány. Řez je rovný a okraje listů nežloutnou. Nevýhodou je jejich cena a nároky na údržbu. Vřetenové sekačky nejsou vhodné ke kosení přerostlé trávy. Pro sečení krajinných trávníků je možné využít lištové žací ústrojí. (Vyskočil, a další, 2008) 3.3.1.5
Rozdělení žacích strojů
a) podle principu práce s řezem s oporou •
vřetenové
•
s lištovým žacím ústrojím
33
s řezem bez opory •
s rotujícím nožem (rotační žací stroje)
•
bubnové (diskové) žací stroje s více rotujícími noži
•
mulčovače
•
strunové žací stroje (trimmery a dosekávače)
b) Podle způsobu pojezdu: •
ručně nesené
•
dvoukolové
•
čtyřkolové s ručním pojezdem
•
čtyřkolové s motorovým pojezdem
•
ridery (žací ústrojí zavěšené na malotraktoru)
•
vznášedlové (na vzduchovém polštáři)
c) Podle pohonu: •
elektrické
•
akumulátorové
•
motorové (benzínové)
•
solární (napájené fotovoltaickými články)
d) Podle provedení: •
třída hobby (levné provedení s menší životností),
•
farmářská třída (robustní provedení, větší výkony, vyšší životnost)
•
profesionální třída (vysoký výkon, zaškolená obsluha, vysoká životnost)
Druh trávníku
Počet sečí za vegetační období
Výška seče (mm)
Vzrůst (mm)
Trávník v krajině
1-3
60 - 80
-
Trávník v parku
5 - 20
35 - 40
50 - 55
Okrasný trávník
20 - 40
15 - 25
20 - 35
Louky na opalování
10 - 20
35 - 45
50 - 60
Sportovní trávníky
20 - 45
30 - 45
40 - 60
Jamkoviště (Green)
120 - 150
4-7
6-9
Odpaliště (Tee)
40 - 70
12 - 18
16 - 24
Dráha (Fairway)
25 - 40
15 - 20
20 - 27
Tabulka 2: Počet sečí v závislosti na druhu trávníku
34
3.3.1.6
Mulčování Mulčování se provádí u krajinných nebo extenzivně využívaných užitkových
trávníků. Můžeme ho provádět také u květnatých luk. U užitkových trávníků je dobré na podzim vyhrabat stařinu, která se nerozložila během vegetačního období. Při mulčování dochází k rozsekání biomasy na velmi malé kousky, které propadají zpět na trávník. Základní rozdělení těchto strojů vychází z konfigurace osy otáčení. Rozlišujeme mulčovače s horizontální (vodorovnou) a vertikální (svislou) osou rotace. Technika pro mulčování s vodorovnou osou rotace pracuje na principu rychle se otáčejícího válce, který je spojen s nosnou konstrukcí mulčovače osami uloženými na koncích v ložiscích. Rotující válec je osazen různým počtem volně upevněných pracovních orgánů, které mají různou podobu a jedná se o kladiva, čepele a nože různého tvaru, případně řetězy a kombinace různých pracovních orgánů. Mulčovače se svislou osou rotace. Pracovním orgánem je v tomto případě rotor se svislou osou otáčení, který je tvořen hřídelem, jenž je na konci opatřen unášečem, který nese pracovní nože, a to s různou geometrií i uspořádáním. Speciální provedení mulčovací techniky nachází při údržbě zelených pásů okolo komunikací. Pro údržbu těchto ploch jsou určeny mulčovače připevněné na rameni pro lepší dosažitelnost za překážkou či svodidlem. Jedná se o klasický horizontální mulčovač, který je poháněn zpravidla hydraulicky a tvoří tzv. mulčovací hlavu se záběrem asi 1,5 až 2 m. Rameno nesoucí mulčovač je hydraulicky polohovatelné a může mít dosah i několik metrů. Mezi speciální mulčovače lze zařadit rovněž stroje pro obsekávání kůlů, ohrad, sloupů, svodidel či kmenů stromů. Tyto mulčovače jsou nabízeny jako samostatné stroje, nebo mohou být součástí příslušenství ke klasickým plošným mulčovačům vertikální, nebo horizontální konstrukce. V tomto případě se jedná o žací hlavu s rotačním nožem, který připomíná rotační sekačku na trávník, která je umístěna na hydraulicky polohovatelném rameni a nůž je poháněn hydraulicky. Rameno je zpravidla vybaveno možností automatického vychylování. (Javorek, 2008) 3.3.1.7
Vertikutace Vertikálním prořezáváním trávníku v souvislé svislé rýze se odstraňuje plstnatá
vrstva z trávníku. Ploché trojúhelníkovité, hvězdicové nebo volně uchycené nože s tvrzené oceli jsou umístěny na vodorovně se otáčející hřídeli. Nože zasahují 1 - 2 mm
35
do substrátu a nařezávají travní drn ve vzdálenosti 5 - 10 mm od sebe. Význam vertikutace spočívá ve zvýšení rychlosti průsaku vody. (Vyskočil, a další, 2008) Rozdělení vertikutátorů •
ruční
•
motorové
•
traktorové nesené návěsné
3.3.1.8
Aerifikace Aerifikací se odstraňuje zhutnění vegetační vrstvy, zajišťuje se hlubší
provzdušnění profilu a zlepšuje se průsak vody. Jde o propichování trávníku pravidelnou sítí otvorů. (Vyskočil, a další, 2008) Rozdělení aerifikátorů •
ruční
•
motorové
•
traktorové nesené návěsné
3.3.1.9
Prořezávání trávníků Prořezávání je v podstatě aerifikace za použití nožů. Prořezáváním se zlepšuje
propustnost zhutnělé půdy, přístup vláhy a vzduchu ke kořenům. Využívají se různé typy nožů nebo duté trny. Nože mohou zasahovat do hloubky až 250 mm. Rozdíl oproti vertikutaci spočívá v zásahu až do hloubky 250 mm. Během prořezávání se neodstraňuje plsť a stařina z trávníku. (Vyskočil, a další, 2008) 3.3.1.10
Závlaha
V podmínkách České republiky představuje celkový roční úhrn srážek asi 1/2 potřebného množství vody pro růst trávníku. Trávníky na středně těžkých substrátech potřebují 600 - 800 mm srážek za vegetační období. Na písčitých substrátech (golfové greeny) je potřeba vláhy vyšší. Bez zavlažování není možné dosáhnout kvalitního trávníku. (Vyskočil, a další, 2008)
36
Systémy závlah: založené na podmoku (závlaha kořenů) postřik resp. mikropostřik podle provedení Mobilní Stacionární Stabilní 3.3.1.11
Hnojení
Výživa trávníků je pevnou součástí pravidelné péče o travnatou plochu. Ovlivňuje nejen vzhled plochy a barvu trávníku, ale i užitné vlastnosti, které se odvíjejí od zakořenění až po regenerační schopnosti trávníků. K aplikaci slouží především aplikační vozíky, které svými variabilně nastavitelnými štěrbinami aplikují hnojivo na plochu. Tady je nutné zmínit, že jednotlivé stopy by se měli mírně překrývat tak, aby se zamezilo tvorbě míst bez pohnojení – vznikají světlé pruhy, které se pak velmi těžko odstraňují. Další možností je použití například bateriového rozmetadla pro menší a členité plochy a na velké plochy jsou vhodnější rozmetadla tlačené nebo tažené. (Vyskočil, a další, 2008) Typy rozmetacích ústrojí: •
Ruční
•
Motorové
•
Nesené
•
Tažené
3.3.2 Keře Mezi nejčastěji používané rostliny při tvorbě zeleně patří keře. V zahradě používáme keře jako přechodové pásmo mezi stromy a bylinami. (Mlčáková, 2006) 3.3.2.1
Řez okrasných keřů Úkolem řezu okrasných keřů je posílení životnosti, květu-schopnosti a dobrého
zdravotního stavu olistění. Tímto napomáháme keřům k tomu, aby vyrostly do svého přirozeného a funkčního tvaru a aby si i tento tvar udržely. (Mlčáková, 2006) Technika k řezu okrasných keřů: K základnímu nářadí pro ošetření keřů patří ruční nářadí a plotostřihy. 37
3.3.2.2
Ruční nářadí
•
Nůžky na živé ploty
•
Dvouruční nůžky na živé ploty
•
Zahradnické nůžky
•
Zahradnické nůžky s převodem (Fiskars, 2008)
3.3.2.3
Plotostřihy Od způsobu práce ručních nůžek (svíráním a rozevíráním čepelí) se, bez ohledu
na způsob pohonu (akumulátorový, elektrickým, motorový), princip práce plotostřihů odlišuje pouze tím, že současně stříhají i několik větví které se přivádějí mezi prsty naváděcí lišty a kmitající nože pohyblivé lišty. Plotostřih volíme podle velikosti a druhu živých plotů a keřů, které stříháme nebo jinak tvarově upravujeme. Lišty mívají délku od 20 do 70 cm. Čím kratší lištu volíme, tím snadněji lze s plotostřihem manipulovat. (Tůma, 2003) 3.3.3 Stromy Ošetření stromů představuje především odborný řez větví. (Vlado, 2008) 3.3.3.1
Bezpečnostní řez Odstraňují se velké suché větve bezprostředně hrozící pádem a tedy újmou na
zdraví či majetku. 3.3.3.2
Zdravotní řez Jedná se o zásah v koruně stromu, kdy se odstraňují větve suché, odumírající,
nevhodně rostoucí. Ošetřují se stará poranění a dřívější nesprávně provedené řezy. Zdravotní řez je vhodné provádět pravidelně. (Vlado, 2008) 3.3.3.3
Redukční řez
Výrazněji zasahuje do koruny stromu, pokud je třeba odlehčit přetížené větve hrozící zlomením, omezit růst stromu např. směrem k budovám, upravit tvar koruny stromů kvůli náporu větru, odstranit větší část odumírající koruny apod. I při takovýchto větších zásazích je snaha co nejvíce zachovat estetickou hodnotu stromu. (Vlado, 2008)
38
3.3.3.4
Mechanizace při údržbě stromů Mechanizaci při těchto činnostech tvoří zejména sada ručního nářadí v podobě
prořezávacích pil a nůžek s pákovým převodem. Pro ošetřování větví s větším průměrem je nezbytností motorová pila. Poslední činností, prováděnou při údržbě stromů kromě likvidace dřevní hmoty je odfrézování zbylého pařezu pomocí pařezové frézy. (Vlado, 2008) 3.3.3.5
Štěpkování větví Rozdrcení větví na štěpky, které je možno rozptýlit na místě, nebo je odvézt do
kompostárny - menší objem rostlinných odpadů = levnější likvidace.
Obrázek 6: Profesionální štěpkovač Laski
39
4. METODIKA 4.1 Sledování vybraného mechanizačního prostředku V rámci měření budou sledovány operace zimní údržba a operace letní údržby. Při sledování bude využita metoda časových snímků dle ČSN 47 01 20. Měřen bude čas hlavní, kdy sledovaný MP vykonává určenou činnost a časy ztrátové. Každé měření bude opakováno nejméně 4x a následně stanoveny průměrné hodnoty. Současně bude sledován počet pracovníků potřebných k provedení sledované operace, rozsah ošetřované plochy a spotřeba MP. Vzhledem ke složitosti a nedostupnosti měřícího zařízení spotřeby paliva bude spotřeba pohonných hmot měřena metodou doléváním do nádrže. Sledování bude provedeno na území města Němčice nad Hanou, při běžné údržbě města.
Sledován bude stroj Belos Trans Pro s agregovaným nářadím: Rotační kartáč RB 130 Kloubový sněhový pluh - LVP 155 Zakladač trávníků TST 113 Rotační žací stroj RM 150WR
40
4.2 Ekonomické hodnocení Naměřené hodnoty budou použity pro ekonomické hodnocení sledovaného MP, při dané pracovní operaci. Výpočet vychází z metodického výpočtu stanovení nákladů pro zemědělské stroje (Abrhám, 1998). Výpočet je sestaven z rozboru nákladových položek, které sestávají: Z nákladů fixních - Nfix Z nákladů variabilních - Nvar Celkové náklady na provoz stroje Hodinové náklady na provoz stroje
Náklady fixní jsou tvořeny následujícími položkami: rNa - roční náklady na amortizaci
[Kč*rok-1]
(Rovnice 1)
Cstr – Pořizovací cena stroje d – doba používání stroje
rNzu – roční náklady na zúročení vlastního kapitálu a úroky z půjček v případě uložení prostředků na pořízení stroje v bance
u
[Kč*rok-1]
(Rovnice 2)
Su- úroková sazba [%] rNdapoj – roční náklady na daně a pojištění jsou tvořeny náklady na: dálniční známku silniční daň zákonné pojištění dobrovolné pojištění
[Kč*rok-1]
41
(Rovnice 3)
Sp- roční pojistná sazba rNpoj – náklady na pojištění
rNg – roční náklady na garážování vyjadřující částku potřebnou na uskladnění stroje rNg= rNm2*(D+1)*(S+1)
[Kč*rok-1]
D – délka stroje S – šířka stroje rNm2 – roční náklady na 1m2 garážovací plochy
[Kč*m-2*rok-1] (Rovnice 4)
Náklady fixní Nfix jsou tvořeny součtem dílčích nákladů a jednotkové pak podílem celkového nasazení.
Nfix = rNa+ rNzu+ rNdapoj+ rNg
[Kč*rok-1]
(Rovnice 5)
Náklady variabilní jsou závislé na nasazení stroje a jsou tvořeny náklady na opravy, náklady na energie a náklady na živou práci:
rNo – roční náklady na opravy
[Kč*rok-1]
(Rovnice 6)
rNa(x) - rNa při x leté době používání Ko – koeficient oprav (dle typu a spolehlivosti stroje) rW – roční využití (výkonnost) rWn – normované roční využití (dle Ko)
rNe – roční náklady na energii – Tyto náklady souvisí zejména s celkovým stavem stroje, jeho údržbou, seřízením mechanizačních prostředků a celkovými přírodními podmínkami. rNe = Q*Ce*rW*1,1
[Kč*rok-1]
42
(Rovnice 7)
Q -spotřeba energie [l*ha-1, l*h-1, kWh*h-1, kWh*t-1] Ce – cena energie 1l nafty, nebo 1kWh [Kč*l-1] rW – roční využití (výkonnost) rNžp – roční náklady na živou práci jsou tvořeny náklady na mzdy pracovníků, včetně odvodů na sociální a zdravotní pojištění a vybavením pracovními a ochrannými pomůckami. ž
"ž,$% "
[Kč*h-1]
hNžp – hodinová mzda pracovníka hWs – skutečná hodinová výkonnost soupravy No – počet pracovníků jNžp – jednotkové náklady na živou práci [Kč*rok-1]
ž ž &
(Rovnice 8)
Náklady variabilní Nvar jsou tvořeny součtem dílčích nákladů
Nvar = rNo+ rNžp+ rNe
[Kč*rok-1]
(Rovnice 9)
Celkové náklady na provoz stroje jsou dány součtem jednotkových fixních a variabilních nákladů a celkového ročního nasazení stroje. Nc=Nfix+Nvar
[Kč*rok-1]
(Rovnice 10)
[Kč*h-1]
(Rovnice 11)
Hodinové náklady na provoz stroje '
()*
Náklady na jednotku operace +"
,
[Kč*m-2, Kč*ks-1, Kč*m-3]
W07 – hodinová výkonnost stroje
[m2*h-1, ks*h-1, m3*h-1]
43
(Rovnice 12)
5. MĚŘENÍ A SLEDOVÁNÍ Zimní údržba byla sledována na přelomu roku 2007 a 2008. Tato operace byla vzhledem k mírné zimě opakována pouze 3x. Další operace byly sledovány na jaře roku 2008. Sledován byl nosič Belos Trans Pro s agregovaným nářadím: Obrázek7: Stroj Belos Trans Pro
Obrázek 8: Belos Trans Pro
44
Technické parametry stroje Belos Trans Pro: Rozměry
TransPro
Celková délka
2635 mm
Šířka stroje
1148 mm
Celková šířka
1292 mm
Celková výška
1950 mm
Rozvor
1515 mm
Hmotnost
1320 kg
Maximální zatížení náprav - vpředu
1600 kg
- vzadu
1600 kg
Celková hmotnost
2500 kg
Pneumatiky
26x12,00-12
Převody Převodovka Systém pohonu kol
Počítačem řízená nebo servoovládaná hydropřevodovka 2x4 nebo 4x4, každé kolo vlastní hydromotor
Maximální rychlost
30 km/h
Kontrola trakce
ano
Tempomat
ano Hydrostatické
Provozní brzdy Parkovací brzda
na poháněná kola Bubnová na zadní kola
Motor Výrobce
Kubota
Model
V1505, V1505 T
Výkon motoru
36 HP, 45 HP
Objem palivové nádrže
42 litrů
PTO - pohon nářadí - vpředu
Hydraulicky, 60 l/min
- vzadu
Hydraulicky, 30 l/min
Pracovní tlak
210 bar
Hydraulické okruhy - vpředu
2 - 4 vnější okruhy
- vzadu
0 - 2 vnější okruhy
Zvedací síla vpředu
600 kg
Zvedací síla vzadu
600 kg
Průtok
20 l/min
Pracovní tlak
160 bar
Řízení Řízení
Hydraulické servořízení
Max. úhel zatočení
50 stupňů
Max. úhel zkřížení kloubu
12 stupňů
Poloměr otáčení
2,02 m
45
Technické parametry agregovaného nářadí: Rotační kartáč RB 130 Pracovní záběr : 130 Průměr kartáče : 50 cm Hmotnost : 125/150 kg Hydraulické natáčení: 35° do strany
Kloubový sněhový pluh - LVP 155 Hydraulické naklápění 35 stupňů vpřed/vzad Pracovní šířka: 155/ 175 cm Výška: 73 cm Hmotnost: 140/ 150 kg Pluh vyroben z 5 mm ocelového plechu Břit: ocelový, gumový, plastový
Zakladač trávníků TST 113 Šířka záběru: 113cm
Rotační žací stroj RM 150WR Zadní výhoz nebo mulčování Rotační nože: 3 ks Šířka záběru:150 cm Hmotnost: 220 kg Výška pokosu: 40-130 mm Poloha pro čištění
46
Průměrný podíl prací stroje za poslední dva roky, kdy průměrně využití činilo 419h.
Obrázek 9: Podíl prací na celkovém ročním využití stroje
Podíl prací na celkovém ročním využití stroje [h] 48 27 Zametání ulice Odklízení sněhu 64
Zakládání trávníku Sečení
280
Charakteristika místa sledování Němčice nad Hanou leží v jižní části okresu Prostějov, který je součástí Olomouckého kraje. V současné době čítají 2101 obyvatel a od roku 1970 mají statut města. Celková katastrální výměra je 1946 ha. V rámci města nejsou ošetřovány všechny komunikace a plochy díky jejich špatnému technickému stavu. Celková délka komunikací, zařazených do zimní údržby je cca 6 km, do letní údržby v podobě zametání je zařazeno cca 4,5 km. Plochy určené pro sečení jsou rozmístěny po celém městě, kdy hlavní a nejvíce ošetřovanou je plocha parku na Komenského a Palackého náměstí. Samostatnou intenzivně ošetřovanou plochou je fotbalový trávník, který ovšem není zařazen do údržby v rámci technických služeb města.
47
Obrázek 10: Plocha dotčená údržbou
Výsledky sledování jednotlivých operací: Na základě průměrných hodnot z časových snímků bylo vytvořeno ekonomické hodnocení mechanizačního prostředku při daných pracovních operacích ve vztahu k výkonnosti, počtu hodin při pracovním nasazení a provozní spolehlivosti. Náklady byly zpracovány do tabulek a grafů podle pracovních operací a porovnány s náklady na údržbu v době před nasazením stroje: •
Údržba krajnice
•
Odklízení sněhu
•
Příprava půdy k setí
•
Sečení trávníku
Tyto náklady ovlivňuje celá řada faktorů, z nichž mezi nejvýznamnější patří: •
Celkové roční nasazení stroje, které bylo stanoveno jako průměr z nasazení stroje za roky 2006 a 2007
•
Vzhledem k provozu stroje při MÚ Němčice nad Hanou není možné náklady na amortizaci stanovit formou odpisů. Proto byly roční náklady na amortizaci stanoveny rozložením pořizovací ceny stroje do plánované životnosti 10 let.
•
Náklady na uskladnění stroje nejsou na MÚ sledovány, proto byly stanoveny pouze jako orientační a to částkou 1200 Kč.rok-1. 48
•
Náklady na zúročení kapitálu se neuvažují
•
Cena pohonných hmot byla stanovena na 31,00 Kč, průměrná spotřeba vychází z měření časových snímků.
•
Náklady na opravy byly stanoveny na 2% z pořizovací ceny stroje. Do těchto nákladů jsou zahrnuty pravidelné výměny motorového a hydraulického oleje, garanční prohlídky a opotřebitelné díly stroje.
•
Náklady na živou práci byly stanoveny dle mzdového výměru MÚ, včetně odvodů na zdravotní a sociální pojištění. Celkově byla tato částka stanovena na 108 Kč*h-1.
V tabulkách jednotlivých operací jsou uvedeny hodinové náklady. Tyto náklady tvoří součet fixních a variabilních nákladů, včetně nákladů na živou práci.
5.1 Údržba krajnice Srovnání operace zametání krajnice původní manuální činností se strojním zametáním. Základní technickoekonomické parametry strojního zametání byly stanoveny na základě průměrů časových snímků, které jsou uvedeny v tabulce 3. Pracovní rychlost doporučená výrobcem činí 5 km.h-1 při všech operacích. Ovšem jak vyplývá z časových snímků, skutečná pracovní rychlost dosahovala hodnot okolo 2,5 km.h-1. Obrázek 11: Belos Trans Pro + RB130
49
Pracovní operace: Údržba krajnice Sledovaný MP: Belos Trans Pro + RB130 Místo měření, Němčice nad Hanou Ošetřovaná plocha: 4,5 km Spotřeba PHM (l): 12,5 Tabulka 3: Časový snímek 1 T ( min )
OZNAČENÍ ČAS T1
Čas hlavní (základní)
270
T2
Čas vedlejší (pomocný)
35
T21
Čas běhu MP naprázdno bez otáček
5
T22
Čas na doplnění PHM
30
T02
Operativní čas T1+T2
305
T3
Čas na údržbu a přípravu MP
30
Čas na technickou údržbu na pracovišti
30
Čas na odstranění poruch
15
T31 T4 T41
Čas na odstranění funkčních poruch
T42
Čas na odstranění drobných technických poruch
T43
Čas na odstranění větších technických poruch
T44
Čas MP nezaviněného čekání na odstranění poruchy
15
T04
Produktivní čas T02+T3+T4
350
T5
Čas prostojů způsobený obsluhou (odpočinek apod.)
30
T6
Čas pro zahájení a ukončení práce MP
20
Čas přemístění MP z místa uložení na pracoviště a T61
zpět
10
T62
Čas přípravy pracoviště k práci MP
10
Čas ostatních prostojů
5
T71
Prostoje organizační
5
T72
Prostoje způsobené jinými vlivy
T7
T07
Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7
W01 = 1000,0 m*h-1 W02 = 885,2 m*h-1 W04 = 771,4 m*h-1 W07 = 666,6 m*h-1
405
Hodinová spotřeba PHM: 5l
50
Výsledky stanovení nákladů na zametání krajnice jsou uvedeny v tabulce 4 a následně v grafu na obrázku 12. Reálná výkonnost stroje je uvedena v tabulce 4 ve sloupci 2, spolu s náklady na jednotkové množství. Skutečná výkonnost byla ovlivněna řadou vlivů, přičemž zásadní bylo porovnání výrobcem doporučené pracovní rychlosti se skutečnou, dosahovanou při práci v podmínkách nasazení.
Tabulka 4: Ekonomické hodnocení údržby krajnice Údržba krajnice roční fixní nasazení náklady v h*rok-1 [Kč*h-1] 150 250 500 1000
939,50 536,70 281,80 140,90
Náklady [Kč*m-1] pro výkonnost Ostatní PHM Náklady W07 [m*h-1] variabilní [Kč*h-1] celkem náklady 400 666 800 1000 155,00 155,00 155,00 155,00
288,00 1382,50 216,00 907,70 162,00 598,80 135,00 430,90
3,46 2,27 1,50 1,08
2,08 1,36 0,90 0,65
1,73 1,13 0,75 0,54
1,38 0,91 0,60 0,43
Obrázek 12: Průběh provozních nákladů Belos Trans Pro + RB130
Průběh provozních nákladů stroje Belos Trans Pro 4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 Náklady [Kč*m-1]
1,50 1,00 0,50 0,00 400
666
800
1000
Výkonnost W07 [m*h-1] 150 hodin za rok
250 hodin za rok
51
500 hodin za rok
1000 hodin za rok
Díky znalosti hodinových nákladů bylo provedeno srovnání operace údržby krajnice původní manuální činností se strojním zametáním. Původní stav byl tvořen skupinou čtyř pracovníků, vybavených ručním nářadím a vozem Multicar M25. 3 pracovníci byli určeni na samotnou údržbu a 1 ve funkci řidiče vozu. Náklady na živou práci nejsou pro jednotlivé činnosti rozlišovány. Po nasazení stroje Belos Trans Pro byl snížen počet pracovníku ze čtyř na dva se současným výrazným urychlením práce z 45 hodin na celkových 6,75. Současnou sestavu tvoří komunální stroj Belos Trans Pro s obsluhou a vůz Multicar M25 s řidičem, která slouží k nakládání smetků. Další úsporu by znamenalo pořízení sběrné nádoby k zametacímu adaptéru, čímž by došlo ke snížení pracovních sil z dvou na jednu a převedení vozu Multicar na jinou práci. Pořizovací cena sběrné nádoby činí cca 160 000 Kč. Z obrázku 13 je patrné, že doba návratnosti prostředků, nutných pro pořízení činí cca 5 roků. Při plánované životnosti stroje 10 let činí celková úspora cca 150 000 Kč.
Obrázek 13: Porovnání ručního a strojního zametání
Porovnání ručního a strojního zametání 700000
600000
500000
400000 Náklady na údržbu [Kč]
300000
200000
100000
0 1
2
3
4
5
6
7
8
9
10
Doba používání [rok] Ruční zametání
Strojní zametání + Multicar
52
Strojní zametání se sběrem
5.2 Zakládání trávníku Srovnání zakládání trávníku původní manuální činností se strojním. Tato operace nebyla před nasazením stroje do provozu v žádné podobě ve městě realizována, a proto není porovnání možné. Základní technickoekonomické parametry zakládání trávníku byly stanoveny na základě průměru z časových snímků stroje v tabulce 6. Výsledky stanovení nákladů na zakládání trávníku jsou uvedeny v tabulce 5 a následně v grafu na obrázku 7. Tabulka 5: Ekonomické hodnocení operace zakládání trávníku Zakládání trávníku roční fixní nasazení náklady v h*rok-1 [Kč*h-1] 150 250 500 1000
Náklady [Kč*m-2] pro výkonnost Ostatní PHM Náklady W07 [m2*h-1] variabilní [Kč*h-1] celkem náklady 400 444 601 800
939,50 536,70 281,80 140,90
192,00 192,00 192,00 192,00
288,00 1419,50 216,00 944,70 162,00 635,80 135,00 467,90
3,55 2,36 1,59 1,17
3,20 2,13 1,43 1,05
2,36 1,57 1,06 0,78
Obrázek 14: Průběh provozních nákladů Belos Trans Pro + TST113
Průběh provozních nákladů stroje Belos Trans Pro
4,00 3,50 3,00 2,50 2,00 Náklady [Kč*m-1] 1,50 1,00 0,50 0,00
400
666
800
Výkonnost W07 150 hodin za rok
250 hodin za rok
500 hodin za rok
53
1000
[m*h-1] 1000 hodin za rok
1,77 1,18 0,79 0,58
Pracovní operace: Zakládání trávníku Sledovaný MP: Belos Trans Pro + Rotavátor TST 113 Místo měření, Němčice nad Hanou Ošetřovaná plocha: 3960 m2 Spotřeba PHM (l): 37,2 Tabulka 6: Časový snímek 2 T ( min )
OZNAČENÍ ČAS T1
Čas hlavní (základní)
360
T2
Čas vedlejší (pomocný)
35
T21
Čas běhu MP naprázdno bez otáček
5
T22
Čas na doplnění PHM
30
T02
Operativní čas T1+T2
395
T3
Čas na údržbu a přípravu MP
30
Čas na technickou údržbu na pracovišti
30
Čas na odstranění poruch
55
T31 T4 T41
Čas na odstranění funkčních poruch
T42
Čas na odstranění drobných technických poruch
15
T43
Čas na odstranění větších technických poruch
40
T44
Čas MP nezaviněného čekání na odstranění poruchy
T04
Produktivní čas T02+T3+T4
480
T5
Čas prostojů způsobený obsluhou (odpočinek apod.)
30
T6
Čas pro zahájení a ukončení práce MP
20
Čas přemístění MP z místa uložení na pracoviště a T61
zpět
10
T62
Čas přípravy pracoviště k práci MP
10
Čas ostatních prostojů
5
T71
Prostoje organizační
5
T72
Prostoje způsobené jinými vlivy
T7
T07
Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7
W01 = 660,0 m2*h-1 W02 = 601,5 m2*h-1 W04 = 495,0 m2*h-1 W07 = 444,1 m2*h-1
535
Hodinová spotřeba PHM: 6,2l
54
5.3 Odklízení sněhu Základní technickoekonomické parametry strojního odklízení sněhu byly stanoveny na základě průměrných hodnot časových snímků stroje v tabulce 8. Skutečná pracovní rychlost opět dosahovala hodnot okolo 2,5 km.h-1. Výsledky stanovení nákladů na zametání krajnice jsou uvedeny v tabulce 7 a následně v grafu na obrázku 15. Reálná výkonnost stroje je uvedena v tabulce ve sloupci 2, spolu s náklady na jednotkové množství. Tabulka 7: Ekonomické hodnocení odklízení sněhu
roční fixní nasazení náklady v h*rok-1 [Kč*h-1] 150 250 500 1000
Náklady [Kč*m-1] pro výkonnost Ostatní PHM Náklady W07 [m*h-1] variabilní -1 [Kč*h ] celkem náklady 1000 1357 1600 1800
939,50 536,70 281,80 140,90
161,00 161,00 161,00 161,00
288,00 1388,50 216,00 913,70 162,00 604,80 135,00 436,90
1,39 0,91 0,60 0,44
1,02 0,67 0,45 0,32
0,87 0,57 0,38 0,27
0,77 0,51 0,34 0,24
Obrázek 15: Průběh provozních nákladů Belos Trans Pro + RB130
Průběh provozních nákladů stroje Belos Trans Pro 1,60 1,40 1,20 1,00 0,80
Náklady [Kč*m-1] 0,60 0,40 0,20 0,00 400
666
800
Výkonnost W07 150 hodin za rok
250 hodin za rok
55
1000
[m*h-1]
500 hodin za rok
1000 hodin za rok
Pracovní operace: Odklízení sněhu Sledovaný MP: Belos Trans Pro + RB130 Místo měření, Němčice nad Hanou Ošetřovaná plocha: 6,0 km Spotřeba PHM (l): 26 Tabulka 8: Časový snímek 3 OZNAČENÍ ČAS
T ( min )
T1
Čas hlavní (základní)
300
T2
Čas vedlejší (pomocný)
40
T21
Čas běhu MP naprázdno bez otáček
10
T22
Čas na doplnění PHM
30
T02
Operativní čas T1+T2
340
T3
Čas na údržbu a přípravu MP
30
Čas na technickou údržbu na pracovišti
30
T31
Čas na odstranění poruch
T4 T41
Čas na odstranění funkčních poruch
T42
Čas na odstranění drobných technických poruch
T43
Čas na odstranění větších technických poruch
T44
Čas MP nezaviněného čekání na odstranění poruchy
T04
Produktivní čas T02+T3+T4
370
T5
Čas prostojů způsobený obsluhou (odpočinek apod.)
T6
Čas pro zahájení a ukončení práce MP
10
Čas přemístění MP z místa uložení na pracoviště a T61
zpět
T62
Čas přípravy pracoviště k práci MP Čas ostatních prostojů
5
T71
Prostoje organizační
5
T72
Prostoje způsobené jinými vlivy
T7
T07
10
Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7
W01 = 2000,0 m*h-1 W02 = 1636,4 m*h-1 W04 = 1440,0 m*h-1 W07 = 1358,5 m*h-1
385
Hodinová spotřeba PHM:5,2l 56
Díky znalosti technickoekonomických parametrů bylo provedeno srovnání původního a současného způsobu údržby. Původní stav byl tvořen skupinou šesti pracovníků, vybavených ručním nářadím a vozem Multicar M25. 4 pracovníci byli určeni na samotnou údržbu, 1 ve funkci řidiče vozu a 1 jeden pracovník byl určen na aplikaci posypu. Náklady na živou práci nejsou pro jednotlivé činnosti rozlišovány. Po nasazení stroje Belos Trans Pro byl snížen počet pracovníku ze šesti na dva se současným výrazným urychlením práce z 12 až 14 hodin na celkových 6,4. Současnou sestavu tvoří komunální stroj Belos Trans Pro s obsluhou a jeden pracovník pro ruční úklid nepřístupných míst. Z obrázku 16 je patrné, že při plánované životnosti stroje 10 let činí celková úspora cca 116 000 Kč.
Obrázek 16: Porovnání ručního a strojního odklízení sněhu
Porovnání ručního a strojního odklízení sněhu 300000
250000
200000 Náklady na údržbu [Kč] 150000
100000
50000
0 1
2
3
4
5
6
7
Doba používání [rok]
Ruční odklízení
Strojní odklízení
57
8
9
10
5.4 Sečení trávníku Základní technickoekonomické parametry sečení trávníku byly stanoveny na základě časového snímku stroje v tabulce 10. Výsledky stanovení nákladů na zametání krajnice jsou uvedeny v tabulce 9 a následně v grafu na obrázku 17. Reálná výkonnost stroje je uvedena v tabulce ve sloupci 2, spolu s náklady na jednotkové množství. Tabulka 9: Ekonomické hodnocení operace sečení trávníku Sečení trávníku roční fixní nasazení náklady v h*rok-1 [Kč*h-1] 150 250 500 1000
939,50 536,70 281,80 140,90
Náklady [Kč*m-2] pro výkonnost Ostatní PHM Náklady W07 [m2*h-1] variabilní [Kč*h-1] celkem náklady 1000 1744 2000 2500 179,00 179,00 179,00 179,00
288,00 1406,50 216,00 931,70 162,00 622,80 135,00 454,90
1,41 0,93 0,62 0,45
0,81 0,53 0,36 0,26
0,70 0,47 0,31 0,23
0,56 0,37 0,25 0,18
Obrázek 17: Průběh provozních nákladů v závislosti na roční výkonnosti Belos Trans Pro + RM150WR
Průběh provozních nákladů stroje Belos Trans Pro
4,00 3,50 3,00 2,50 Náklady 2,00 [Kč*m-2] 1,50 1,00 0,50 0,00
400 150 hodin za rok
666 800 Výkonnost W07 [m*h-1] 250 hodin za rok
500 hodin za rok
58
1000 1000 hodin za rok
Pracovní operace: Sečení trávníku Sledovaný MP: Belos Trans Pro + RM150WR Místo měření, Němčice nad Hanou Ošetřovaná plocha: 6250 m2 Spotřeba PHM (l): 11,5 Tabulka 10: Časový snímek 4 T ( min )
OZNAČENÍ ČAS T1
Čas hlavní (základní)
120
T2
Čas vedlejší (pomocný)
35
T21
Čas běhu MP naprázdno bez otáček
5
T22
Čas na doplnění PHM
30
T02
Operativní čas T1+T2
155
T3
Čas na údržbu a přípravu MP
30
Čas na technickou údržbu na pracovišti
30
T31
Čas na odstranění poruch
T4 T41
Čas na odstranění funkčních poruch
T42
Čas na odstranění drobných technických poruch
T43
Čas na odstranění větších technických poruch
T44
Čas MP nezaviněného čekání na odstranění poruchy
T04
Produktivní čas T02+T3+T4
185
T5
Čas prostojů způsobený obsluhou (odpočinek apod.)
T6
Čas pro zahájení a ukončení práce MP
20
Čas přemístění MP z místa uložení na pracoviště a T61
zpět
10
T62
Čas přípravy pracoviště k práci MP
10
Čas ostatních prostojů
10
T71
Prostoje organizační
10
T72
Prostoje způsobené jinými vlivy
T7
T07
Celkový čas nasazení T04+T5+T6+T7
W01 = 3125 m2*h-1 W02 = 2419 m2*h-1 W04 = 2027 m2*h-1 W07 = 1744 m2*h-1
215
Hodinová spotřeba PHM: 5,75l
59
Díky znalosti hodinových nákladů bylo provedeno srovnání operace sečení trávníku původní činností a se strojem Belos. Původní stav byl tvořen skupinou 4 pracovníků. 2 pracovníci byli určeni na sečení menších ploch pomocí motorových kos, 2 byli určeni na sečení větších ploch. Náklady na živou práci nejsou pro jednotlivé činnosti rozlišovány. Celková doba potřebná pro sečení všech ploch činila cca 56 hodin při průměrném počtu 7 sečí. Po nasazení stroje Belos došlo ke snížení počtu pracovníků na 2, jednoho v roli obsluhy stroje a druhého pracovníka na dokončovací práce. Rovněž doba údržby se zkrátila na cca 32 hodin. Z obrázku 18 je patrné, že při plánované životnosti stroje 10 let činí celková úspora cca 131 000 Kč.
Obrázek 18: Porovnání původního a současného sečení
Porovnání původního a současného sečení 350000
300000
250000
200000 Náklady na údržbu [Kč] 150000
100000
50000
0 1
2
3
4
5
6
7
Doba používání [rok]
Původní sečení
Současné sečení
60
8
9
10
6. ZÁVĚR Technika pro údržbu komunikací a zeleně tvoří dnes nezastupitelnou úlohu při zachování běžného provozu každodenního života. Zejména v zimním období je to udržení bezpečné a plynulé silniční dopravy, v letních měsících pak přispívá k lepšímu snášení vysokých teplot pomocí zkrápění ulic a snižování prašnosti. Vzhledem k rostoucím cenám paliv a lidské práce je sledování těchto mechanizačních prostředků velmi žádoucí. Cílem
této
práce
bylo
technicko-ekonomické
zhodnocení
vybraného
mechanizačního prostředku a vliv jeho nasazení na náklady údržby komunikací a zeleně ve vybrané lokalitě. Stroj je v lokalitě Němčice nad Hanou nasazen třetí sezonu. Hlavním důvodem pro jeho nasazení byla snaha o snížení provozních nákladů omezením počtu zaměstnanců a zvýšením rychlosti práce. Jak ze sledování vyplývá – i přesto, že stroj není v lokalitě optimálně vytížen – dle informací dovozce je optimální vytížení okolo 1000h ročně, došlo při jeho nasazení k očekávanému snížení nákladů, při současném nárůstu rychlosti práce. Nízké využití stroje je dáno zejména špatným stavem části komunikací ve městě a dále nedostatečným vybavením přídavného nářadí k základnímu energetickému prostředku. V rámci práce byla vypracována hodnocení těchto prací: •
Zametání krajnice
•
Odklízení sněhu
•
Příprava půdy k setí
•
Sečení trávníku
Ekonomická hodnocení napomohou při nasazení stroje tak, aby byl využit efektivněji, než v současné době. Dále by měly napomoct k obhájení nákupu dalšího příslušenství k základnímu stroji.
61
7. PŘEHLED LITERATURY 1. Fiskars [Online] / autor Fiskars // Ruční nářadí. - Fiskars, 2008. www.fiskars.cz. 2. Hodnocení mechanizačních prostředků pro údržbu okrasné zeleně [Kniha] / autor Mlčáková Kateřina. - Brno : MZLU, 2006. 3. Multimediální učební texty [Online] / autor Vyskočil Ivo, Vrzalová Jana a Skládanka Jiří // Trávníkářství. - Ústav výživy zvířat a pícninářství, 28. Duben 2008. - 1. Květen 2008. - http://www.af.mendelu.cz/ustav/222/travy/. 4. Náklady na provoz zemědělských strojů [Kniha] / autor Abrhám Z. a kol.. Praha : Institut výchovy a vzdělávání Mze ČR, 1998. 5. Parky, lesoparky, stromořadí [Online] / autor Bednář Oldřich // Texty o územním plánování v Brně. - Veronica, 2008. http://www.veronica.cz/ucastverejnosti/uzemniplan_brna/publikace/kap_6.html. 6. Posypové materiály pro zimní údržbu komunikací v ČR a v zemích EU [Online] / autor Melcher Karel // Ekolist. - BEZK, 3. Prosinec 2001. - 20. Březen 2008. - http://www.ekolist.cz/zprava.shtml?x=49570&all_ids=1. 7. Pracujeme se zahradní technikou [Kniha] / autor Tůma Jan. - Praha : Grada, 2003. 8. Strojní linky v zemědělství a jejich ekonomika [Kniha] / autor Špelina M. Praha : státní zemědělské nakladatelství, 1982. 9. Stromolez [Online] / autor Vlado Martin // Nabídka služeb. - Stromolez, 2008. http://www.stromolez.eu/nabidka-sluzeb/. 10. Trendy v konstrukci mulčovačů [Online] / autor Javorek Filip // Agroweb. Profi Press, 21. Březen 2008. - http://www.agroweb.cz/Trendy-v-konstrukcimulcovacu__s172x30283.html. 11. Zametání ulic a čistota pvzduší [Článek] / autor Paleček Roman // Komunální technika. - Praha : Profi Press, 2008. 12. Zásady pro dopravní značení na pozemních komunikacích [Kniha] / autor CDV. - Brno : Centrum dopravního výzkumu, 2002. - Sv. II.
62
9. SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A ROVNIC Obrázek 1: Schéma činností komunálních služeb ............................................................ 9 Obrázek 2: Lehký sněhový pluh s pevným břitem ......................................................... 22 Obrázek 3: Sněhový pluh se segmentovou radlicí .......................................................... 22 Obrázek 4: Sněhový pluh – křídlo .................................................................................. 23 Obrázek 5: Samosběrný zametací vůz FAUN s regenerací vzduchu ............................. 27 Obrázek 6: Profesionální štěpkovač Laski...................................................................... 39 Obrázek7: Stroj Belos Trans Pro Obrázek 8: Belos Trans Pro ....................................... 44 Obrázek 9: Podíl prací na celkovém ročním využití stroje ............................................. 47 Obrázek 10: Plocha dotčená údržbou ............................................................................. 48 Obrázek 11: Belos Trans Pro + RB130 .......................................................................... 49 Obrázek 12: Průběh provozních nákladů Belos Trans Pro + RB130 ............................. 51 Obrázek 13: Porovnání ručního a strojního zametání ..................................................... 52 Obrázek 14: Průběh provozních nákladů Belos Trans Pro + TST113 ............................ 53 Obrázek 15: Průběh provozních nákladů Belos Trans Pro + RB130 ............................. 55 Obrázek 16: Porovnání ručního a strojního odklízení sněhu .......................................... 57 Obrázek 17: Průběh provozních nákladů v závislosti na roční výkonnosti Belos Trans Pro + RM150WR ............................................................................................................ 58 Obrázek 18: Porovnání původního a současného sečení ................................................ 60
Tabulka 1: Kategorie trávníků dle ČSN 83 9031 ........................................................... 31 Tabulka 2: Počet sečí v závislosti na druhu trávníku...................................................... 34 Tabulka 3: Časový snímek 1 ........................................................................................... 50 Tabulka 4: Ekonomické hodnocení údržby krajnice ...................................................... 51 Tabulka 5: Ekonomické hodnocení operace zakládání trávníku .................................... 53 Tabulka 6: Časový snímek 2 ........................................................................................... 54 Tabulka 7: Ekonomické hodnocení odklízení sněhu ...................................................... 55 Tabulka 8: Časový snímek 3 ........................................................................................... 56 Tabulka 9: Ekonomické hodnocení operace sečení trávníku.......................................... 58 Tabulka 10: Časový snímek 4 ......................................................................................... 59
63
