Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Strojní linky pro pěstování a sklizeň brambor Diplomová práce

Vedoucí práce:

Vypracoval:

doc. Ing. Jan Červinka, CSc.

Karel Zeman

Brno 2007

PROHLÁŠENÍ

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Strojní linky pro pěstování a sklizeň brambor vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Diplomová práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího diplomové práce a děkana AF MZLU v Brně.

dne………………………………………. podpis diplomanta……………………….

Poděkování: Dovoluji si upřímně poděkovat vedoucímu diplomové práce panu Doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc. za cenné rady, odborné vedení a vždy ochotnou pomoc při řešení diplomové práce. Dále děkuji za ochotnou spolupráci svému otci Karlu Zemanovi, který je agronomem v ZD Bělčice, a ostatním pracovníkům družstva podílejících se na pokusu.

Abstrakt: Diplomová práce se zabývá hodnocením pěstování brambor v odkameněných hrůbcích a technologií plošného pěstování. Pro záhonové pěstování byla užita technologie firmy Grimme, kde jsou vysvětleny o popsány jednotlivé specifické stroje komplexní linky pro odkameňování. Práce se zabývá měřením půdních teplot po vysázení brambor, měřením výkonnosti sklízečů, zjišťováním rozdílů ve výtěžnosti konzumních hlíz a rozdíly v ekonomice pěstování u obou těchto technologií.

Bachelor’s work concerns with the evaluation of growing potatoes in de-stoned and bed-formed rows, and potato production technology. The technology provided by the Grimme Company has been used for growing potatoes in raised beds, giving an explanation and description of the individual specific machines that form a complex mechanized line for de-stoning. Further on, it focuses on measuring soil temperatures after planting, measuring the performance of potato harvesters, finding differences in efficiency of potato tubers, and differences in economy of both the technologies

Klíčová slova: brambory, odkameňování, strojní linka potatoes, de – stoning, complex mechanized line

Obsah: 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. LITERÁRNÍ ČÁST .................................................................................................... 10 2.1 Rozdělení užitkových směrů brambor .................................................................. 10 2.2 Situace a vývoj v pěstování brambor v EU........................................................... 11 2.3 Situace v ČR ......................................................................................................... 12 2.4 Požadavky brambor na prostředí .......................................................................... 14 2.5 Technologie pěstování brambor............................................................................ 16 2.5.1 Příprava půdy na podzim ............................................................................... 16 2.5.1.1 Podmítka ................................................................................................. 16 2.5.1.2 Podzimní orba ......................................................................................... 17 2.5.2 Jarní příprava půdy před sázením .................................................................. 18 2.5.2.1 Příprava půdy pro plošné pěstování brambor ......................................... 18 2.5.3.1 Příprava půdy pro pěstování brambor v odkameněných hrůbcích ......... 19 2.5.4 Příprava sadby................................................................................................ 21 2.5.5 Sázení brambor .............................................................................................. 22 2.5.6 Mechanické ošetření porostu ve vegetaci ...................................................... 24 2.5.7 Chemické ošetření porostu ve vegetaci ......................................................... 26 2.5.8 Příprava na sklizeň......................................................................................... 27 2.5.9 Sklizeň brambor............................................................................................. 28 2.5.9.1 Přímá jednofázová sklizeň ...................................................................... 29 2.5.9.2 Přímá dvoufázová sklizeň....................................................................... 29 2.5.9.2 Dělená dvoufázová sklizeň .................................................................... 30 2.5.9.3 Dělená třífázová sklizeň........................................................................ 31 2.5.10 Přeprava brambor......................................................................................... 33 2.5.11 Posklizňová úprava brambor a skladování .................................................. 33 2.5.12 Faktory ovlivňující mechanické poškození hlíz .......................................... 35 2.5.12.1 Vliv sklizňové techniky ........................................................................ 36 2.5.12.2 Vliv odrůdy a velikosti hlíz .................................................................. 36 2.5.12.3 Druh půdy a kamenitost........................................................................ 37 2.5.12.4 Teplota a půdní vlhkost......................................................................... 37 2.5.12.5 Zralost hlíz a délka vegetační doby ...................................................... 38 2.5.12.6 Vliv hnojení .......................................................................................... 38

2.5.13 Následky mechanického poškození brambor .............................................. 38 3. CÍL PRÁCE ................................................................................................................ 40 4. CHARAKTERISTIKA PODNIKU A METODIKA MĚŘENÍ ................................. 41 4.1 Charakteristika podniku ZD Bělčice..................................................................... 41 4.2 Technologie pěstování brambor v ZD Bělčice ..................................................... 43 4.2.1 Technologie plošného pěstování brambor ..................................................... 44 4.2.2 Technologie pěstování v odkameněných hrůbcích ........................................ 45 4.3 Popis odkameňovací linky .................................................................................... 45 4.3.1 Tvarovač řádků Grimme BF 2000 ................................................................. 46 4.3.2 Separátor záhonů Grimme CombiStar CS 1500 ............................................ 47 4.3.3 Sazeč brambor Grimme GL 32 F................................................................... 49 4.3.4 Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR 80-40........................................ 51 4.4 Metodika měření ................................................................................................... 53 4.4.1 Měření teploty půdy....................................................................................... 53 4.4.2 Měření výkonnosti sklízeče ........................................................................... 54 4.4.3 Měření obsahu příměsí a výtěžnosti hlíz ....................................................... 54 4.4.4 Technickoekonomické hodnocení technologií .............................................. 55 5.0 VÝSLEDKY MĚŘENÍ............................................................................................. 56 5.1 Výsledky měření teploty půdy.............................................................................. 56 5.2 Výkonnost sklízeče ............................................................................................... 58 5.3 Zjišťování obsahu příměsí a výtěžnosti hlíz ......................................................... 59 5.4 Technickoekonomické zhodnocení technologií.................................................... 61 6. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 62 7. LITERÁRNÍ PŘEHLED ............................................................................................ 65 8. SEZNAM OBRÁZKŮ:............................................................................................... 67 9. SEZNAM TABULEK................................................................................................. 68

1. ÚVOD Bramborářství v České republice se v posledních letech značně změnilo a získává úroveň přibližující se parametrům pěstitelů v zemích, kde je tento obor na vysoké úrovni. Jsou používány moderní technologie pěstování, nejlepší evropské odrůdy a tržní úpravy zaručující pro spotřebitele kvalitní zboží za přiměřenou cenu. Postupně se zlepšují vztahy mezi pěstiteli a odběrateli a postupuje specializace pěstitelů. Došlo k poklesu ploch, k přesunu části konzumních brambor do teplejších a úrodnějších oblastí a k nárůstu podílu potravinářských výrobků z brambor na trhu. Trvají problémy s rentabilitou pěstování brambor v letech s nadprůměrnou úrodou, zejména u konzumních brambor. Kutnar (2005) uvádí, že brambory pěstovaly již dávno před objevením Ameriky domorodí Indiáni v oblasti And, které nazývali Papas. Podle archeologických nálezů znali tito lidé brambory již více než dva tisíce let před příchodem Španělů a pěstovali je ve výšinách kde se nedařilo kukuřici. Do Evropy se dostaly poprvé mezi roky 1564 až 1573, kdy byly dovezeny do Španělska. Z počátku byly využívány hrstkou vládnoucích feudálů jako vzácná zahradnická rostlina a trvalo velmi dlouho, než nastal převrat v jejich využívání jako obecně prospěšnou a životně důležitou potravinu. První zmínka o pěstování na našem území je z poloviny 17. století, ale rozšíření po celé zemi trvalo až do počátku století devatenáctého. Výnosy kolem roku 1850 se pohybovaly mezi 1až 9 t z jednoho hektaru a brambory byly pěstovány přibližně na 8 % orné půdy. Velká variabilita výnosů byla způsobena zejména epidemiemi hniloby brambor. V tomto období se díky nižším ztrátám vytvořila na Českomoravské vrchovině bramborářská přebytková oblast, protože zde bylo chladnější a vlhčí počasí. Největší rozmach pěstování brambor byl před druhou světovou válkou a od té doby klesá jejich výměra a stoupají výnosy. V roce 1945 bylo sklizeno 445 071 ha s průměrným výnosem 11 t, v roce 1990 to bylo 109 299 ha a výnos činil 16 t a v roce 2006 bylo sklizeno už jen 30 026 ha a průměrný hektarový výnos byl přes nepříznivé klimatické podmínky 24,8 t. Národohospodářský význam brambor je v jejich vysoké produkční schopnosti látek důležitých pro výživu lidí a zpracovatelský průmysl. Brambory obsahují látky dodávající nejen energetickou složku potravy, ale i důležité stavební látky, nezbytné vitamíny a popeloviny. Roční spotřeba na obyvatele ČR se pohybuje mezi 75 – 80 kg, což odpovídá průměrné spotřebě v EU. Neustále se rozvíjí průmyslové zpracování na

8

škrob a jeho deriváty, které jsou důležité pro textilní, papírenský, masný, farmaceutický i těžký průmysl. Naše bramborářství se soustřeďuje na výrobu konzumních a průmyslových brambor a na produkci sadby, která rozhodujícím způsobem ovlivňuje úroveň celého bramborářství. Cílem pěstitelů je dnes produkce co nejkvalitnějších brambor pěstovaných pro konkrétní využití a to v nejrůznějších podmínkách pěstování s patřičným ekonomickým přínosem, který však nelze posuzovat v jednotlivých letech. Hodnocení ekonomiky brambor se musí počítat z delšího období vzhledem k variabilitě výnosů a tím pádem i výkyvům cen. Zejména v posledních letech u konzumních brambor není výjimkou, že meziročně se může cena změnit až čtyřnásobně. U sadbových a průmyslových brambor je situace stabilizovanější, protože ceny a prodávané množství jsou orientačně dohodnuty již před sezónou.

9

2. LITERÁRNÍ ČÁST 2.1 Rozdělení užitkových směrů brambor V ČR se brambory pěstují pro užití: - potravinářské - množitelské - průmyslové - krmné

Hlavní využití brambor u nás je v přímé spotřebě obyvatel, které je přibližně kolem 45 až 55 % celkové produkce. V několika posledních letech došlo k výraznému nárůstu výroby a distribuce nejrůznějších výrobků a polotovarů. Rovněž stoupl podíl tržně upravených balených brambor. Spotřeba pro konzumní účely se v posledních desetiletích stabilizovala v rozmezí 70 až 80 kg za rok. Z jsou toho přibližně 13 kg ranné brambory, 17 kg jsou konzumní v potravinářských výrobcích a 45 kg jsou ve slupce nebo loupané. Výše celkové spotřeby je částečně ovlivňována cenou vypěstovaných brambor, která je závislá na velikosti celkové produkce a rovněž jejich kvalitě. Spotřeba na jednoho obyvatele odpovídá průměrné spotřebě v Evropské unii. Z průměru EU vybočují Irsko, Lotyšsko, Litva a Portugalsko, kde je průměr více než 130 kg na jednoho obyvatele. Opakem jsou Rakousko, Francie a Itálie, kde činí pouhých 40 až 50 kg na obyvatele. Konzumní brambory se dělí dle časnosti sklizně na rané a na konzumní ostatní. Za rané brambory jsou v ČR evidovány pouze ty, které jsou sklizeny do 30. 6. daného roku. Hlízy sklizené po tomto datu jsou označovány jako ostatní konzumní. Sadbové brambory pěstují především zkušení pěstitelé z bramborářských oblastí, zejména na Českomoravské vrchovině. Kvalitní sadba je základem úspěšného pěstování, a proto je produkce sadby nenáročnější oblast pěstování a to jak z hlediska dosažení odpovídajícího zdravotního stavu a velikosti hlíz, tak i pro požadavky na jejich minimální mechanické poškození. Sadba se pěstuje v několika stupních. Množením v předstupních SE1 a SE2 se zabývají většinou majitelé licencí daných odrůd a šlechtitelé, zatímco další stupně E1, C1 a C2 jsou běžně pěstovány na pěstiteli na množitelských plochách a odvádí se z nich licenční poplatky. U nás zaujímají množitelské porosty přibližně desetinu z celkové výměry brambor. 10

Průmyslové brambory se používají k výrobě škrobu, méně často lihu. Polovina vyrobeného škrobu se zpracuje v průmyslu potravinářském a zbytek v ostatních odvětvích, např. při výrobě degradabilních materiálů, které zatěžují přírodní prostředí mnohem méně než klasické plasty. Využití brambor ke krmení se v posledních letech stalo pouze okrajové, protože byly vlivem změny technologií krmení hospodářských zvířat nahrazeny vhodnějšími plodinami. Jako krmné se využívají spíše odpadní či přebytkové hlízy, pro které se již nenachází vhodnější zužitkování.

2.2 Situace a vývoj v pěstování brambor v EU Bramborářství EU-25 je ovlivňováno sedmi nejproduktivnějšími zeměmi, mezi které patří Německo, Francie, Nizozemí, Velká Británie, Belgie, Španělsko a Polsko. Výměra brambor pěstovaných v těchto zemích tvoří 70 % z celkové plochy v EU-25. Neustále pokračuje trend ve snižování osázených ploch, ovšem v původních zemích EU-15 několikanásobně pomaleji než v nových členských státech. V roce 2006 byla v EU 25 celková osázená plocha 1,96 mil. ha. To je o 2 % méně než v roce 2005. K rozšíření ploch došlo pouze v několika státech, např. v Nizozemsku a Belgii, a to pouze mírně. Naopak v různých východoevropských zemích EU se pěstování brambor značně omezilo. Průběh vegetace byl pro pěstování brambor v letošním roce ve velké části EU velmi nepříznivý. Špatné předpoklady již na začátku vegetačního období vytvořil pozdní konec zimy a s tím spojené opožděné sázení brambor. Významně se projevilo horko a sucho v červenci, které poznamenalo velkou část porostů brambor ve střední i východní Evropě. Průměrné výnosy byly proto v mnoha zemích značně nižší než výnosy v roce 2005. Sklizeň v EU 25 v roce 2006 byla přibližně 53 mil. t. To by bylo o 8 % méně než v roce 2005 (Králíček, 2006). Očekávání nedostatku brambor kvůli nízké sklizni se potvrdilo a proto došlo k výraznému růstu spotřebitelských cen v marketingovém roce 2006/2007.

11

Tab.1 Plochy brambor a sklizeň ve vybraných zemích EU-25 (Mze, 2006) 2005

Německo

osázená plocha [ tis. ha] 277

2006

výnos -1 [t·ha ]

celková produkce [tis. t]

41,98

11628

osázená plocha [tis. ha] 274

výnos celková produkce -1 [t·ha ] [tis. t] 35,86

9826

Francie

158

40,90

6462

160

37,00

5920

Nizozemí

156

43,13

6728

157

36,61

5748

Velká Británie

142

42,33

6011

141

38,28

5397

Belgie

65

42,81

2783

64

37,80

2419

Španělsko

95

27,62

2624

87

28,15

2449

Polsko

605

17,68

10696

600

15,26

9156

EU-25

1986

29,45

58488

1961

26,75

52457

2.3 Situace v ČR Vstupem ČR do EU se v českém bramborářství příliš nezměnilo, došlo ke zjednodušení vývozu, ale i k nárůstu dovozu brambor a výrobků z nich. Pěstební plocha se neustále snižuje a to v důsledku několika faktorů. Nejdůležitějším z nich je nestabilita výnosů v závislosti na počasí a tím pádem i cen na trhu, u kterých jsou rozdíly mezi jednotlivými marketingovými roky někdy i ve stovkách procent. Výkyvy v počasí a výnosech lze charakterizovat posledními pěti lety jak uvádí Čížek (2007). V roce 2002 byl vývoj počasí příznivý, avšak srpnové povodně a velmi vlhký podzim část sklizně znehodnotily a část znemožnily sklidit. V roce 2003 přišla rekordní sucha a s nimi výpadek výnosů všech zemědělských plodin. Ročník 2004 byl spíše průměrný a díky ideálnímu průběhu počasí bylo v roce 2005 dosaženo nejvyššího výnosu v historii. Velikost sklizně 2006 ovlivnilo zejména suché a teplém počasí v červenci, které mělo vliv hlavně na ranější odrůdy. I tak byl ale výnos průměrný a díky nízké úrodě v ostatních státech Evropy došlo k nárůstu realizačních cen a tím pádem ke zlepšení ekonomiky pěstování konzumních brambor v této sezóně. Velký vliv na růst cen mělo u nás snížení ploch o 17 % a pokles výnosu o 15,5 %. Příčiny poklesu výnosu lze pozorovat z rozložení srážek v roce 2006, jež udává tab. 2. U brambor k výrobě bramborového škrobu jejichž výměra u nás se pohybuje okolo 5 000 ha je v roce 2006/07 situace téměř opačná. Oproti minulé sezóně došlo k poklesu výnosů a tento výpadek nenahradila ani zvýšená škrobnatost, která byla 19,7 % oproti 18,8 % v roce 2005. Proto se škrobárnám nepodařilo naplnit celkovou kvótu 33 660 t bramborového

12

škrobu a vyrobily pouze 26 800 t. Výkupní ceny těchto brambor jsou však většinou smluvně stanoveny již před výsadbou a to neumožňuje jejich zvýšení ani v případě nízké úrody. Naopak v ročnících s vysokými výnosy to může znamenat finanční jistotu. Tab. č. 2. Průměrná teplota a úhrn srážek na pracovišti VUB Valečov (Mze, 2006) Průměrná teplota ve °C měsíc

normál 2006 2005

Srážky v mm

odchylka 2006 od normálu

normál 2006 2005

odchylka 2006 od normálu

I.

-3,4

-5,8

-1,3

-2,4

33,7

25,6

82,5

-8,1

II

-2,1

-3

-4,2

-0,9

31,7

46,9

44,6

15,2

III

1,3

0

0,8

-1,3

39

84,6

13,3

45,6

IV.

7,3

8,3

8

1

42,5

77,7

26,8

35,2

V.

11,6

13

12

1,4

76,3

104,6 86,3

28,3

VI.

15,2

16,3 13,6

1,1

91,4

99,4

VII.

16,5

20,6 16,4

4,1

80,9

44,7 215,2

-36,2

VIII.

16,3

15,1 14,5

-1,2

86,6

183,8 86,3

97,2

IX.

12,3

16,9 12,1

4,6

48,2

7

34,9

36,9

8

-41,2

Dalšími důvody pro snižování ploch brambor jsou vysoká pracnost, vysoké náklady na produkci na hektar a v neposlední řadě je to dotační politika státu, protože brambory nejsou zařazeny v národních doplňkových platbách a v operačním programu nejsou poskytovány dotace na nákup techniky ani na výstavbu skladovacích a zpracovatelských kapacit. Ke zlepšení situace by mohlo dojít v budoucích letech, protože EU po ČR požaduje převedení doplňkových plateb TOPUP na platby plošné a tím přestanou být znevýhodňovány plodiny, které zde nebyly zařazeny. Významným problémem českého bramborářství je dovoz. I v loňském roce, který lze označit jako vývozní, protože vývoz surových brambor přesáhl dovoz, dosáhl dovoz bramborových výrobků a polotovarů trojnásobku exportu. Proto je třeba se do budoucna soustředit více na kvalitní zpracování brambor a uplatnit tyto výrobky na domácím trhu. Tomu má pomoci program „Na český stůl české brambory.“ V následujících letech budou plochy nadále klesat, protože budou končit někteří malopěstitelé, kteří dosahují nižších výnosů, používají zastaralou techniku a mají nedostatek kapitálu na její obnovu. Tento pokles však již nebude tak výrazný jako v minulých letech a měl by být v produkci nahrazen zvýšením výnosů, ve kterých má české bramborářství oproti hlavním pěstitelům v EU dostatečnou rezervu. Tu bude nutné co nejvíce využít, protože náklady na 1 ha se přibližují a při nižších výnosech by byla domácí produkce výrazně dražší (Vokál, Chlan, 2006). 13

2.4 Požadavky brambor na prostředí Brambory patří mezi plodiny se středně velkými nároky na vláhu, ale citlivě reagují na rozdělení srážek během vegetačního období. Nejmenší nároky na vláhu mají při klíčení. Relativní nedostatek srážek v období od sázení do vzejití působí poměrně příznivě, neboť rostliny vytvoří bohatší kořenový systém a i proto při vegetaci lépe hospodaří s vodou. Opakem je období od začátku tvorby poupat (nasazování hlíz) až po fyziologickou zralost porostu (intenzivní růst hlíz), ve kterém reagují všechny odrůdy citlivě na nedostatek vláhy. 100 Srážky [mm], Spotřeba živin [%]

90 80

dobrý rok [mm] špatný rok [mm] příjem živin [%]

70 60 50 40 30 20 10 0 V

VI

VII

VIII

IX

X

Měsíc

Obr.1 Rozložení srážek během roku a příjem živin rostlinami (Vokál, 2000) Jak uvádí Vokál a kol. (2003), např. v teplém letním slunečném dnu ztrácí list za 20 až 60 minut tolik vody, kolik sám váží. Proto činí potřebné množství vody pro brambory při slunném počasí 3 až 5 mm· m-2 za den. Poruchám růstu by mělo zabránit dodání 20 až 30 mm srážek týdně a vodní deficit by neměl překročit týden. Optimální je v případě potřeby doplnit chybějící vláhu závlahou porostu. Běžné je to u porostů raných konzumních brambor v teplejších a úrodnějších oblastech nebo na malých plochách. Srážky (závlaha) v první polovině vegetační doby ovlivňují růst natě, později počet hlíz a ve druhé polovině vegetační doby růst a hmotnosti hlíz. Z tohoto hlediska na výnos hlíz působí srážky: - velmi raných odrůd v dubnu a květnu - u raných v červnu a červenci - u poloraných od konce června, v červenci a září - u pozdních v červenci a září 14

Spolu se srážkami se na růstu a vývoji uplatňuje i teplota. Brambory jsou ke změnám teploty poměrně citlivé, a to nejen v průběhu vegetačního období, ale i při přípravě sadby, manipulaci s hlízami a při skladování. Rychlým ochlazením na teplotu kolem -1 až -2 °C hlízy zmrznou, při pomalém ochlazování snesou hlízy teplotu až -4°C a při následném postupném roztávání nemusí dojít k poškození hlíz. Růst klíčků v půdě začíná při 8 až 10 °C. Optimální teplota pro klíčení hlíz je 15 až 20 °C. Zvyšováním nebo snižováním se urychluje nebo zpomaluje klíčení. Tato regulace se používá při předkličování hlíz. Nať začíná růst při 5 až 6 °C, nejrychleji roste při 15 až 20 °C a při teplotě nad 30 °C se její růst zastavuje. Teplota 40 °C poškozuje pletiva nadzemních částí rostlin. Odolnost bramborové natě proti nízkým teplotám je rovněž velmi malá. Při déle trvajících teplotách pod -1 °C nať zmrzne. Toto nebezpečí nastává zejména u nejranějších porostů brambor při pozdních jarních mrazech. Optimální teplota pro růst hlíz je ve dne 20 °C a v noci 14 °C. To souvisí s různými fyziologickými funkcemi rostliny za světla a tmy. Ve dne převládá fotosyntéza, v noci transport látek a jejich zabudování do zásobních orgánů a pletiv při růstu. Prokázali to Raeuber a Engel (1966). Pomocí zpomalených snímků rostoucích hlíz mohli oba autoři doložit, že bramborová hlíza roste převážně mezi 16 h odpolední a 7 h ranní. Brambory by neměly být pěstovány na příliš svažitých pozemcích. Sklonitost nebo svahovitost je limitujícím faktorem z hlediska vodní eroze. Maximální přípustnou hodnotou je 8° sklon pozemku. Způsob pěstování brambor spolu s biologickým charakterem rostliny řadí brambory mezi rostliny, které nedostatečně chrání půdu před vodní erozí. Horší parametry má jen kukuřice. Někdy se však umístění brambor na svažitý pozemek nelze vyhnout. V těchto případech je nutné použít některé prvky protierozní ochrany, jako například vhodnou volbu předplodiny brambor. Lze využít buď pozitivního vlivu víceletých pícnin na strukturu půdy, což je u brambor méně obvyklé, nebo využít podsevu či meziplodin jako zeleného hnojení. Významná je i aplikace hnoje. Další opatření jsou v rámci správného zpracování půdy. Vybrané stanoviště by nemělo být extrémně zamokřené nebo v trvalém stínu. Brambory vyžadují půdy dobře provzdušněné a propustné. Proto nejlépe vyhovují půdy středně těžké, ve kterých se pohybuje obsah jílnatých částí od 15 do 40 %, to znamená půdy hlinitopísčité až hlinité. Brambory jsou velmi citlivé na utužení půdy. Jak uvádí Vokál a kol. (2003), obsah humusu by měl být minimálně 2 %. Souvisí to i požadavkem na přístupnost živin, která se zvětšuje se zvyšujícím obsahem kvalitního humusu. V takových podmínkách pak nejsou problémy s přirozeným obsahem živin v rámci 15

staré půdní síly. Jejich optimální zásoba se má pohybovat přibližně na těchto hladinách: fosfor 80 až 110 mg·kg-1 půdy, draslík 200 až 300 mg·kg-1 půdy a hořčík 160 až 230 mg·kg-1 půdy. Dalším důležitým hlediskem je hodnota půdní reakce. Má významný vliv nejen na výživu rostlin, ale patří mezi základní činitele ovlivňující výskyt strupovitosti. Bramborám nejlépe vyhovuje kyselá půdní reakce s pH mezi 5,5 až 6,5. Z hlediska výnosu hlíz nedochází k poklesu ani při nižších hodnotách kolem pH 4,8. Brambory daleko lépe snášejí půdy kyselé než zásadité. Navíc v zásaditých půdách vzrůstá nebezpečí strupovitosti. Obsah kamenů v půdě úzce souvisí s mechanickým poškozením hlíz, zejména při sklizni, transportu a posklizňové úpravě. Orientační hodnota udává jako limitní hmotnost kamenů větších než 35 mm v orniční vrstvě do hloubky 100 mm 10 t·ha-1. Pěstitelé dnes tento problém řeší uplatněním technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích.

2.5 Technologie pěstování brambor 2.5.1 Příprava půdy na podzim Vlastní přípravou půdy můžeme nazvat všechny zásahy, které budou následovat po sklizni předplodiny, zpravidla obilovin. Lze předpokládat, že po předplodině zůstane slehlá, neurovnaná půda s nezužitkovatelnými rostlinnými zbytky nebo se strništěm. Ideální období, kdy předplodina opustí dané stanoviště končí koncem srpna. Jen tehdy máme možnost zasít meziplodinu a tu pak využít pro zelené hnojení. Tato možnost by se měla co nejvíce využívat, protože většina pěstitelů uplatňuje velmi intenzivní způsob hospodaření a toto je cesta jak lze všeobecně půdní vlastnosti zlepšit. Navíc brambory jsou plodinou, která velmi příznivě reaguje na zelené hnojení.

2.5.1.1 Podmítka Provádí se ihned po sklizni předplodiny. Podmítka je mělké zkypření půdy do hloubky 60 až 100 mm, které se v současné době provádí výhradně diskovými a radličkovými podmítači. Mohou být vybaveny malými rozmetadly či jinými mechanismy, které umožňují zasetí meziplodiny na zelené hnojení. Hlavním cílem podmítky je zamezení ztrátám vody z utužené půdy. Podmítkou se nejen zamezí úniku kapilární vody, ale umožní se i dešťové vodě lépe zasakovat do půdy a vytvoří se

16

ochranná izolační vrstva, která zamezí vysychání půdy. Dále se zapraví i posklizňové zbytky předplodin, které, které mohou být zdrojem organických látek pro tvorbu humusu. Podmítkou se rovněž ničí plevele. Její odplevelující účinek je v podstatě mnohostranný. Je třeba si uvědomit, že v době podmítky existují plevele v několika fázích. Jsou to v prvé řadě plevele, které vyrostly v předchozí plodině, která pro ně v době zrání již nebyla konkurenceschopná. Pokud se nezamezí jejich vysemenění, hrozí nebezpečí zaplevelení půdy na řadu let. Další plevele mohou být ve fázích klíčení nebo časných stádií růstu. Tyto plevele ničí podmítka přímo. A konečně v půdě jsou také dormantní semena plevelů, která se po podmítce mohou dostat do podmínek vhodných pro klíčení a následně vyklíčit. Ty pak lze orbou zlikvidovat. Jiný postup je třeba aplikovat, pokud je pozemek zaplevelený pýrem plazivým. Od tohoto plevele je nutné pozemek vyčistit zejména při použití technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích, protože silné zaplevelení pýrem výrazně znesnadňuje a někdy až znemožňuje vlastní odkamenění, protože oddenky ucpávají separátor. Nejlepší regulací je desikace dozrávajícího porostu obilovin, které jsou zpravidla předplodinou pro brambory. Pokud se tato varianta nepodaří, je možno po sklizni provést podmítku, která rozruší a rozřeže oddenky a tím rostliny pýru oslabí. Potom je třeba nechat oslabené oddenky vyrašit a rostliny vzejít. Následuje aplikace totálního herbicidu zpravidla ve stádiu rostli 3 až 4 listů.

2.5.1.2 Podzimní orba Orba je základním opatřením klasického zpracování půdy s mnohostranným účinkem. Nakypřuje půdu a zvyšuje její pórovitost. Dochází k drobení půdy, čímž se zlepšuje stav její struktury, dochází k obracení půdy a v neposlední ředě dochází také k hubení plevelů. Názory na účelnost podzimní orby nejsou jednotné, ale pro zapravení hnoje pod brambory je nutná alespoň střední orba do hloubky 200 mm. Před vlastní orbou se aplikuje dávka kvalitního chlévského hnoje, která se pohybuje okolo 35 t·ha-1, v případě kombinace se zeleným hnojením 25 t·ha-1. Brambory jsou plodinou druhé tratě, takže je možné hnojit již k předplodině. Před podzimní orbou je rovněž možné aplikovat průmyslová hnojiva. Výhoda podzimní aplikace spočívá v tom, že přes zimu dojde k vyplavení chlóru, který se do půdy s nimi dodá a brambory ne něj nereagují příznivě. Pro stanovení dávky by měly být nezbytným pomocníkem výsledky půdních analýz agrochemického zkoušení půdy. Nejvhodnější termín pro orbu je ve většině 17

oblastí kolem poloviny října, aby mohlo ještě před zimou dojít k částečnému rozkladu organických hnojiv.

2.5.2 Jarní příprava půdy před sázením Jarní příprava půdy vytváří podmínky pro kvalitní práci sazečů, odplevelení pozemků, zdárný růst a vývoj brambor a v neposlední řadě i vlastní sklizeň a posklizňovou úpravu brambor. Po zimě jsou na povrchu pole vidět stále hřebeny brázd vzniklé podzimní orbou., které během podzimních a zimních srážek umožňovaly zachycování a vsakování vláhy. Během zimy došlo také ke slehnutí nakypřené vrstvy ornice a rozrušení větších skýv mrazem. Na jaře pak při zvýšení teplot a vzhledem k určitému slehnutí může docházet naopak k nežádoucím ztrátám vody. Proto jakmile je půda schopná zpracování, přistupuje se k první jarní operaci. Touto operací se rozumí urovnání povrchu půdy. Účelem je dokončit rozrušení půdních agregátů, které nezničil mráz. Současně se vytváří izolační vrstva, která brání nežádoucímu úniku vláhy. Vyprovokuje se i klíčení plevelů, které se zničí následným mechanickým zásahem, čímž chráníme budoucí porost brambor před nežádoucím zaplevelením. Urovnání povrchu se provádí smykováním a vláčením šikmo na směr brázd vzniklých orbou. Termín je značně závislý na průběhu povětrnostních podmínek, ale zdá se velice dobře stanovit podle toho, zda již vyschly horní hřebeny brázd.

2.5.2.1 Příprava půdy pro plošné pěstování brambor V této technologii pěstování je základní operací kypření půdy. Brambory potřebují kypré lůžko a celkově kyprou a drobivou strukturu půdy nejlépe do hloubky 180 až 200 mm. K tomu slouží soupravy kultivátorů, prutových válců nebo hřebenových bran. Jak uvádí Čepl (2006), účelnější je obzvláště na těžších půdách dvojí postupné prokypření. Nejprve na hloubku kolem 100 mm a podruhé na hloubku třeba až 220 mm. Problémy mohou nastat na těžších slévatelných půdách. Kromě prokypření a provzdušnění půdy, přípravy lůžka pro sadbové hlízy, má kypření samozřejmě i odplevelující vliv. Začátek jarního kypření půdy je limitován vlhkostí půdy, povrch musí osychat. Použité kypřiče s pasivními orgány mají větší pracovní záběr a vyšší plošnou výkonnost, avšak kvalita a hloubka kypření jsou zpravidla nižší než při kypření rotačními nebo prosévacími orgány při odkameňování. Právě hloubka a kvalita kypření

18

zásadně ovlivňují výnos a množství hrud. Dokonalé nakypření umožňuje použití rotačních kypřičů. Používají se i rotavátory, které jsou vybaveny formovači hrůbků, což umožní rychlejší proschnutí a prohřátí půdy před sázením.

2.5.3.1 Příprava půdy pro pěstování brambor v odkameněných hrůbcích Jarní příprava půdy však může mít i jinou podobu. Ve většině podnicích specializovaných na pěstování brambor nahradila dosud popisovanou metodu technologie odkameňování. Odkameňovací linka se skládá ze tří mechanizačních prostředků pro přípravu půdy a sázení.

Jsou to zpravidla dvouřádkový rýhovač,

separátor kamenů a hrud a dvouřádkový sázeč. Tento způsob pěstování se začal používat ve Skotsku a Anglii v šedesátých letech. V letech 1987 a 1988 byl poprvé zkoušen u nás, ale podmínky pro nákup a praktické využití technologie nastaly až po roce 1989. Technologie odkameňování se rozšiřovala jen pozvolna. Podnět ke změně dali odběratelé konzumních a sadbových brambor, kteří začali preferovat brambory vypěstované a podmínkách technologie odkameňování.

Obr.2 Různé šířky záhonů a brázd

Prvním zásahem je rýhování zpravidla dvoutělesovým rýhovačem. Cílem je soustředit ornici do mohutných hrůbků o základně 1500 až 1800 mm. Ve vzdálenosti rovnající se dvojnásobku meziřádkové vzdálenosti (nebo o něco větší) se vytvoří rozorávacími tělesy rýhy do hloubky asi 250 mm. 19

Obr.3 Rýhovač záhonů

Ornice mezi vytvořenými rýhami se zpracovává prosévacími separátory. Tato operace je energeticky a časově nejnáročnější. Jsou vyráběny separátory pásové, hvězdicové nebo kombinované. Nelze jednoznačně preferovat jedno pracovní ústrojí před druhým, protože v pokusech nebyl prokázán rozdíl v účinnosti separace. Zkušenosti zemědělců ukazují na vyšší výkonnost separátorů s hvězdicemi v méně příznivých podmínkách, tzn. v těžších půdách nebo při vyšší vlhkosti půdy. Většina separátorů v praxi je ovšem kombinovaná, kdy za pasivními vyorávacími radlicemi je umístěno 6 až 8 hvězdic a následuje prosévací dopravník. Za prosévacím ústrojím je napříč uložen reverzní dopravník, který kameny a nerozbité hroudy ukládá do předem vytvořených rýh. Tím vzniknou záhony zbavené většiny kamenů. Pokud se v půdě vyskytují velké kameny o velikosti nad 150 mm, shromažďují se v zásobníku, ze kterého se vyklápí na konci pozemku, a odvážejí z pole. Poznatky z provozního používání potvrzují, že rýhovače postačují svou výkonností pro dva separátory. Použití rýhovačů kombinovaných s rotavátorem umožňuje dřívější nasazení separátorů a zvýšení jejich výkonu, zejména v těžších půdách. Separátory jsou svou výkonností kolem 0,5 ha·h-1 limitujícím strojem celé linky. Vytvářejí dokonale nakypřenou půdu do hloubky asi 200 mm. Proti klasické přípravě půdy s pasivním kypřícím ústrojím má odkameňovací linka vyšší pořizovací náklady, nižší plošnou výkonnost a vyšší náklady na náhradní díly a pracovní sílu. Účinnost odkamenění zpracovávané vrstvy se pohybuje mezi 60 až 90 %. Brambory v odkamenění půdě musí být dostatečně zahrnuty, neboť technologie neumožňuje dodatečnou kultivaci (nahrnování). Přínosem odkameňování půdy před sázením je snížení mechanického poškození hlíz kontaktem brambor a kamenů při sklizni, dopravě a naskladnění, zvýšení výtěžnosti a snížení skladovacích ztrát. Podle Čepla (2006) dochází k výraznému zvýšení výnosů v souvislosti 20

s kvalitním, dostatečně hlubokým kypřením a provzdušněním půdy. V některých podnicích používají tyto postupy i na půdě nevyžadující odkameňování, aby dosáhly vyššího provzdušnění půdy a snížení množství hrud při sklizni.

Obr.4. Separátor kamenů 2.5.4 Příprava sadby Použitá sadba, její výkonnost, vitalita a zdravotní stav velmi rozhodují o úspěchu pěstování brambor. Pozornost je třeba věnovat její přípravě. Vedle mechanické je důležitá příprava biologická, která zahrnuje především narašení a předklíčení hlíz. Narašení je nutné uplatňovat u veškeré sadby určené do dalšího množení i běžnou produkci konzumních i průmyslových brambor. Zvláště významné je u odrůd vykazujících dlouhou přirozenou dormanci (pozdní klíčení), protože probouzení hlíz urychluje jejich vzcházení. Narašení sadby se dosáhne umístěním bramborových hlíz do podmínek, které zajišťují jejich probuzení a vytvoření klíčků o velikosti do 5 mm. Vhodná teplota je mezi 8 až 10 °C, přičemž probouzení a narašení hlíz trvá obvykle do tří týdnů. Narašenou sadbu lze vysazovat vhodnými typy sázečů. Při předkličování jde o intenzivnější přípravu sadby, která výrazně urychluje vzcházení, vegetaci, a tím i sklizeň brambor. Používá se především při produkci raných konzumních brambor proto, aby tyto plochy mohly být sklízeny již koncem května nebo začátkem června. Cílem je vytvoření elastických, odrůdově zbarvených, 15 až 25 mm dlouhých klíčků, nejlépe se základy kořínků. Předkličovat se začíná asi šest týdnů před předpokládaným sázením. Při teplotě 8 až 12 °C se nechají hlízy ve tmě vyrašit. Po vytvoření klíčků dlouhých do 5 mm se začne osvětlovat 8 až 12 hodin denně a teplota se zvýší na 12 až 18 °C. Čím vyšší je teplota, tím je doba předkličování kratší. Výkyvy mezi dnem a nocí nejsou na závadu. Relativní vlhkost vzduchu má být udržována 21

v rozmezí 80 až 90 %. Přibližně týden před sázením se klíčky otužují při teplotách mezi 6 až 8 °C. Omezuje se tak poškození při manipulaci s hlízami během dopravy a sázení. Světelným zdrojem, může být jak přirozené, tak umělé světlo. Světlo brzdí růst klíčků a ovlivňuje jejich zbarvení, které je odrůdově rozdílné. Velikost hlíz k sázení je dána požadavky definovanými v normě ČSN 46 2045. Vychází z požadavku na sázení hlíz potřebné hmotnosti. Malé hlízy mají nedostatečnou zásobu živin potřebných pro vzcházení. Větší hlízy enormně zvyšují potřebnou hmotnost hlíz vysázených na hektar. Sadba se dosud třídí podle velikosti na sítech se čtvercovými otvory. Pro zajištění přibližně stejné hmotnosti sadbových hlíz nezávisle na jejich tvaru je stanoveno rozmezí 35 až 55 mm, u hlíz oválných až dlouhých 30 až 50 mm. Velikostní rozmezí každé skupiny odrůd dělit na sadbu dvojího třídění. Zejména při použití novějších typů lžičkových a miskových sázečů je žádoucí, aby bylo prováděno dvojí třídění pro snížení počtu vynechávek a dvojáků. Potřeba sadby na hektar je násobkem počtu hlíz vysázených na hektar a jejich hmotností.

2.5.5 Sázení brambor Brambory Se sázejí do hrůbků za optimálních půdních a klimatických podmínek. To znamená, že půda je prokypřená nejméně do hloubky 180 až 200 mm a je drobtovité struktury. Půda nesmí být podchlazená, ani zamokřená. Má být vyhřátá na teplotu alespoň 6 až 9 °C. Termín sázení v ranobramborářských oblastech bývá nejčastěji počátkem března, výjimečně při dobrých povětrnostních podmínkách a tam, kde se používá zakrytí textilií, již koncem února. V ostatních bramborářských oblastech se začíná s výsadbou okolo 10. dubna. Sázení by mělo být ukončeno nejpozději do 5. května. Od tohoto termínu se začíná snižovat výnos hlíz a mohou nastat další problémy vedoucí ke snížení výnosu i kvality hlíz. Spon sázení je významným regulačním faktorem velikosti a vyrovnanosti hlíz. V současné době je u nás nejpoužívanější spon 750 × 200 až 380 mm. Při klasické technologii pěstování je meziřádková vzdálenost pravidelná 750 mm, ale při odkameňování je často meziřádková vzdálenost uvnitř záhonu 750 mm a mezi vnějšími hrůbky 1050 mm. V zahraničí se uplatňuje i způsob pěstování brambor v plochých záhonech. Například při požití traktorů s rozchodem kol 1800 mm jsou brambory zasázeny třířádkovým sazečem, kde mezi řádky je vzdálenost 450 mm, kolejový řádek má šířku 900 mm. V našich podmínkách se byla tato metoda zkoušena v letech 1997 a 22

1998 v ZD Choustník. Po delších deštích ale docházelo na povrchu k tvorbě půdního škraloupu, který působil potíže při sklizni vyorávacím nakladačem. Dle Vokála (2003) v rámci jedné odrůdy a totožné přípravy půdy můžeme konstatovat, že u sponů s menší vzdáleností hlíz v řádku má trs nižší počet hlíz, avšak vyrovnaných a s vysokým podílem velikostní frakce 35 až 60 mm. V případě sponů s větší vzdáleností hlíz v řádku je vyšší nasazení hlíz o vyšší průměrné hmotnosti, avšak hlízy jsou méně vyrovnané s vyšším podílem frakce nad 60 mm. Obecně lze tedy doporučit pro množitelské porosty spon 750 × 200 až 230 mm. Znamená to, že množství jedinců na hektar je 58 000 až 67 000. Pro užitkové směry konzumní a průmyslové brambory je doporučený spon 750 × 300 až 380 mm což je 35 000 až 44 000 jedinců na hektar. Hloubka sázení má být při optimálních povětrnostních a půdních podmínkách rovna minimálně velikosti hlíz nebo maximálně o 30 mm větší (měřeno od urovnaného povrchu půdy). Výška nahrnutí ornice nad hlízami by se měla pohybovat kolem 100 až 150 mm. Platí tak známá zásada – mělce sázet, hluboko zaorávat. Při zahrnování je nutno brát zřetel i na vlastnosti odrůdy, protože některé vytváří hlízy do hloubky a jiné je naopak vytlačují z hrůbku. Následkem toho je zelenání hlíz a tím pádem jejich znehodnocení.Se vzrůstající hloubkou uložení sadbových hlíz se snižuje nebezpečí poškození kořenů a hlíz při kultivacích, výskytu zelených hlíz a napadení hlíz plísní bramboru. Zároveň ale mírně klesá teplota a při sklizni je nutné zahloubit více vyorávací radlice a prosít tak více půdy. Kompromisem je tedy sázení na hloubku urovnaného povrchu půdy, nebo až o 30 mm hlouběji za předpokladu dokonalého nahrnutí ornice nad hlízy.

Obr.5. Sázení do záhonů

23

K sázení brambor se používají při klasickém způsobu pěstování různé typy dvou až šestiřádkových sazečů, z nichž některé umožňují sázení naklíčených hlíz s minimálním mechanickým poškozením klíčků. Při sázení do odkameněných záhonů se používají v naprosté většině dvouřádkové sazeče, protože dosavadní pracovní postup rýhování a separace kamenů neumožňuje nasazení víceřádkových sazečů. Je to proto, že není možné dodržet přesnou vzdálenost mezi sousedními záhony. Využívají se i dávkovače pro tuhá i tekutá průmyslová hnojiva a mořící zařízení, umožňující ošetřit hlízu nebo půdu proti chorobám a škůdcům. Adaptéry pro pásové přihnojení brambor při sázení umožňují použít optimální formu hnojiva. Při snížení dávek hnojiv umožňují zvýšení výnosu. K sázení raných brambor, které se sázejí zpravidla naklíčené se využívá poloautomatických sázecích mechanismů, aby nedošlo k ulámání či poškození klíčů. U těchto strojů se zpravidla hlízy vybírají ručně ze zásobníku a vkládají do sázecího mechanismu, který bývá s vysazovacím kotoučem, elevátorový nebo excentrický. Automatické sázecí mechanismy fungují zcela bez lidské práce. Některé typy umožňují také sázení předklíčených brambor, ale zejména se využívají k sázení všech narašených brambor. Automatická sázecí ústrojí bývají elevátorová, pásová či kotoučová s prstovými přidržovači.

2.5.6 Mechanické ošetření porostu ve vegetaci S výjimkou technologie odkameňování se od sázení do vzejití porostu provádí mechanická kultivace. Jedná se o systém vláčení a proorávek prováděných po sobě v určitém časovém sledu. Porost se vegetaci mechanicky ošetřuje s cílem prokypřit půdu a zamezit nežádoucímu růstu plevelů. Vliv kultivace na podmínky růstu není v současné době zcela jednoznačný, a jestliže byla půda před sázením dostatečně prokypřená a provzdušněná, a nad hlízou je minimálně 80 mm půdy, nemá kultivace po vzejití z toho hlediska význam. Důležitá je jako odplevelující zásah, kdy jejím cílem je ničit plevele na bocích hrůbků. Díky vývoji preemergentních i postemergentních herbicidů, které dokáží udržet porost brambor bez plevelů po celou dobu vegetace, někteří pěstitelé od těchto mechanických zásahů již zcela upustili nebo omezili počet zásahů v kombinaci s herbicidem vzhledem k jejich pracnosti a nízké plošné výkonnosti. Jako první zásah po výsadbě, po které je nad hlízou 100 - 130 mm kypré ornice, by mělo následovat vláčení síťovými bránami s krátkými hřeby. Doba zásahu se 24

řídí klimatickými podmínkami a vývojovým stadiem plevelů. Plevele by neměly přerůst přes stadium děložních listů, maximálně prvního pravého listu. To bývá asi 10 -14 dnů po sázení. Vláčením se sníží výška ornice nad hlízami na 30 - 50 mm, čímž se urychlí vzcházení, prokypří povrch hrůbků a zničí klíčící plevele. Vláčí-li se za suššího počasí, klíčící semenné plevele lépe zasychají. Tam, kde se nepodaří při výsadbě nahrnout nad sadbovou hlízu požadovaných 100-130 mm ornice, nelze hned vláčet, ale naopak provede se proorávka naslepo, po které by hrůbky měly zůstat vysoké alespoň 220 - 250 mm. Po proorávce naslepo následuje vláčení, které rozdrolí hroudy a hlavně ničí klíčící plevele. Termín vláčení je závislý na rozvoji klíčících plevelů a vlhkosti půdy. Do doby vzejití rostlin brambor se počet proorávek naslepo a vláčení diferencuje podle druhu půdy a stupně zaplevelení. Na těžších, jílovitých půdách se provádí v odstupu 7 - 10 dnů dvakrát proorávka naslepo a dvojí až trojí vláčení. Na lehčích písčitých půdách a při menší intenzitě zaplevelení obvykle postačí jedna proorávka naslepo a jedno až dvě vláčení. Podle podmínek je také třeba měnit kultivační tělesa. Hrobkovací tělesa po první proorávce naslepo je možné vyměnit za plečkovací tělesa různé konstrukce, která nevyhrnují půdu ze dna hrůbků na vrcholek, ale pouze rozruší a prokypří povrch a zničí i plevele. V podmínkách plné mechanické kultivace je nutné i po vzejití pokračovat v kultivačních zásazích a to zejména z důvodu regulace zaplevelení. Mladé rostlinky brambor ještě nedokáží zastínit plevele a být tak vůči nim konkurenceschopnými. Používají se plečky s kypřícími radličkami, které se zahloubí do 60-100 mm. Zásah je třeba provést opatrně, protože mladé rostlinky brambor jsou křehké. Plečkování lze podle konkrétní situace doplnit proorávkou, ale provedenou mělčeji než v období do vzejití. Vzešlý porost je možné i vláčet, a to velmi opatrně síťovými branami při pomalejší rychlosti. Všechny operace se provádí v časovém odstupu dle potřeby, tzn. asi za 7-10 dnů. Poslední kultivační zásah je nahrnování. Provádí se v období plného zapojení rostlin v řádcích, tzn. při výšce trsů 300 až 350 mm. Při této operaci se výlučně používají hrobkovací tělesa., a to na hloubku 40 až 60 mm s nahrnutím 30 až 60 mm půdy ke stonkům brambor tak, aby došlo jak ke zničení plevelů v meziřádcích a bocích hrůbků, tak i zahrnutí a udušení plevelů na vrcholcích hrůbků

25

Obr.6 Hrůbkování

Obr.7 Plečkování po vzejití

2.5.7 Chemické ošetření porostu ve vegetaci Chemická ochrana porostu brambor má na výnos velký vliv. Pokud

není

prováděna precizně, může dojít až k několikanásobnému snížení výnosů. Jako první z chemických přípravků bývá aplikován půdní herbicid. Plná mechanická kultivace se již zpravidla neprovádí z výše uvedených důvodů. Preemergentní herbicidy mají být aplikovány nejpozději 3 dny před vzejitím brambor, nejlépe 10 až 14 dní po zasázení. Postemergentní lze aplikovat i po vzejití, čím později je však aplikován, tím větší plochu zakrývá porost a jeho účinnost se snižuje. Velmi důležitým zásahem při pěstování brambor je ochrana proti plísni bramborové. Nedostatečná ochrana je příčinou významných ztrát, ale má dopad i na kvalitu hlíz, proto je nutné využít všech dostupných možností k omezení ztrát. První ošetření musí být preventivní - porost by měl být chráněn fungicidem již před vytvořením podmínek pro infekci. To bývá zpravidla nutné většinou až těsně před zapojení porostu, při kterém přestane mezi rostlinami proudit vzduch. Průměrně postačí 3 až 5 aplikací, ale při vlhkém a teplém počasí není výjimkou až 7 aplikací. Pro první postřik a kdykoli v průběhu vegetace, kdy je nebezpečí plísně nízké, používají se levné kontaktní přípravky typu Novozir MN 50, Dithane M 45. V době plné vegetace lze jednou až dvakrát použít systémové přípravky typu Ridomil MZ 72 WP, Ripost M. V době silného tlaku jsou vhodné přípravky s lokálně systémovou složkou Curzate M, Akrobat MZ. Pro poslední jeden až dva postřiky v závěru vegetace se používají přípravky, které dobře tlumí infekci hlíz, např. Brestan 60, Altima 500 SC. V závěru vegetace bývá v některých letech tlak plísně velmi silný a ani fungicidy nezabrání infekci natě. V takovém případě je lepší nať zničit (Rasocha a kol, 2004). Dalším nebezpečím během vegetace je mandelinka bramborová. Ochrana spočívá v chemickém ošetřování při překročení kritických hodnot výskytu, tj. 100 brouků na ha v květnu a červnu nebo při výskytu 5000 larev na ha, tj při výskytu 1 larvy

26

asi na každém desátém trsu. Přípravky jsou uvedeny v „Metodické příručce pro ochranu rostlin“ (např. Karate 5 EC). Ošetření lze většinou spojovat s ošetřením proti plísni.

2.5.8 Příprava na sklizeň Vhodné podmínky pro sklizeň se vytvářejí již při přípravě půdy, sázení, kultivaci a ochraně, jak je uvedeno výše. Před vlastní sklizní je většinou nutno odstranit nať. U porostů konzumních brambor, u kterých není zjištěna plíseň bramborová se dává přednost mechanickému zničení natě. K němu slouží rozbíječe natě, většinou čtyřřádkové. Mohou být kladívkové či řetízkové. Tímto způsobem se rozbíjí nať co nejblíže povrchu půdy s předpokladem, že zásah nesmí poškozovat hlízy a nesmí ani dojít k jejich obnažení, protože by znamenalo jejich zezelenání. Mechanicky se ničí nať též v silně zaplevelených porostech. U množitelských porostů a tam, kde se vyskytuje plíseň bramborová, zajišťuje se odstranění natě pomocí desikantů, např. Basta 15, Harvade 25 F. To je u množitelských porostů povinné. Jak uvádí Vokál (2003), odstraněním natě u brambor se sleduje především: -Usnadnění sklizně a zvýšení výkonů sklizňové techniky, zničení plevelů a omezení jejich rozšíření, a to u všech užitkových směrů pěstování brambor. -Zvýšení vyzrálosti hlíz, zpevnění jejich slupky. Dosáhne se tak nižší mechanické poškození bramborových hlíz a tím se zajistí lepší materiál pro skladování. Tato otázka přímo souvisí s ochranou hlíz proti skládkovým chorobám, a je tudíž významná pro všechny užitkové směry pěstování brambor. -Regulace velikosti hlíz. Pro zvýšení výtěžnosti jak sadbových, tak i konzumních brambor. -Ochrana všech užitkových směrů pěstování brambor proti šíření plísně bramborové. Cílem je zastavit další množení patogena a omezit tak tvorbu inokula, které je zdrojem infekce hlíz brambor. Znamená to snížení nebezpečí dalšího šíření plísně bramborové a omezení napadení hlíz touto chorobou. Nejvhodnější je chemická desikace napadeného porostu rychle působícím přípravkem. Mechanické ničení natě je méně účinné, neboť plíseň přežívá na zbytcích rostlin a je i nadále zdrojem infekce. Při rozhodování o terminu zničení natě je třeba zohlednit především náchylnost pěstované odrůdy k plísni na hlízách, klimatické a půdní podmínky dané lokality, vývoj počasí, výnos hlíz, procento napadené natě a očekávaný vývoj infekce. Obecně lze podle pěstované odrůdy doporučit ukončení vegetace při napadení natě plísní v rozsahu 5 až 20 %. 27

-Ochrana brambor proti virovým chorobám. Využívána je pouze u množitelských porostů brambor. Cílem je zabránění přenosu virových chorob vektory a omezení přechodu virové infekce z natě do hlíz. Termíny desikací pro pěstitele sadbových brambor jsou závazné. Množitel bramborové sadby je povinen nejpozději k vyhlášenému termínu pro danou skupinu odrůd odstranit nať chemicky nebo mechanicky a následně chemicky, eventuelně vytrháním. Termíny desikací stanoví v jednotlivých regionech příslušné semenářské kontroly ÚKZÚZ. Nedodržení termínu desikace, nebo při nedokonalém zničení natě a při obrůstání desikovaných rostlin znamená sestupnění do C2 (přesadby) a tím finanční ztrátu množitele. Problémem při desikaci brambor bývají nové obrosty, jež ovlivňují nepříznivě kvalitu brambor. Na obrostlé trsy se soustřeďují mšice, které mohou přenášet virové choroby brambor a nebezpečné jsou i z hlediska dalšího šíření plísně bramborové. Následkem obrůstání trsů brambor dochází často ke zmlazování hlíz, k jejich deformacím, k nárůstkům a podobně. Ty potom mohou být snadno mechanicky poškozovány, což zhoršuje kvalitu i úspěšnost skladovatelnosti.

2.5.9 Sklizeň brambor Sklizeň

brambor

je

spolu

s posklizňovou

úpravou

v současné

době

nejpracnějším a nejproblematičtějším úsekem výroby brambor. Je prokázáno, že mechanizovaná sklizeň a další manipulace s čerstvě sklizenými hlízami zásadně ovlivňuje stupeň poškození hlíz. Jako společné kritérium sklizně je uplatňován cíl co nejvyšší kvality s minimálním poškozením jako východisko dalšího skladování s minimálními ztrátami. Termín sklizně určuje spíše účel pěstování, než fyziologická zralost hlíz. Rané brambory se sklízejí v období, kdy většina hlíz dosáhla konzumní velikosti 30 mm. Sadbové brambory se dají sklízet 14 dní po zničení natě. Zpravidla se však k vlastní sklizni přistupuje později, nejčastěji v září a říjnu, protože je problém v horkých letních dnech udržet správnou skladovací teplotu ve skladech. Mechanizovaná sklizeň brambor zahrnuje v podstatě ty tyto operace: podorávání hrůbků, oddělení půdy a hrud od hlíz, dále oddělení natě, rostlinných zbytků, plevele a popřípadě i kamenů od hlíz. Ve srovnání s jinými plodinami je sklizeň brambor obtížnější, protože stroje musí zpracovat velké množství materiálu. Podle hloubky vyorávání, tvaru vyorávací radlice a stavu a rozložení půdy se pohybuje množství vyoraného materiálu v hrůbku v rozmezí 850 až 1300 t·ha-1, z čehož brambory tvoří jen 28

asi 3 % jak uvádí Neubauer a kol. (1989). Ostatní se považuje za příměsi, které je nutno od brambor oddělit. Kromě toho, že tvrdší hroudy a kameny se oddělují od bramborových hlíz velice nesnadno, přispívá k celkové obtížnosti skutečnost, že hlízy jsou jen málo odolné proti poranění. Na tuto vlastnost bramborových hlíz je třeba brát při sklizni a další manipulaci zvláštní ohled, protože největší ztráty bývají způsobeny právě poraněním.

Při sklizni brambor se využívají nejvíce tyto postupy:

1)přímá sklizeň jednofázová dvoufázová

2) Dělená sklizeň dvoufázová třífázová

2.5.9.1 Přímá jednofázová sklizeň Používají se k ní různé typy sklízečů s pracovním záběrem od jednoho do čtyř řádků (převážně však jedno a dvouřádkové sklízeče). Tato technologie si i přes téměř 30 let ověřování dělené sklizně udržuje převládající postavení. Při tomto způsobu sklizně jsou brambory vyorány, očištěny, rozdruženy a nakládány na připravený přepravní prostředek. Vše je provedeno v jedné fázi a brambory jsou hned po vyorání odváženy z pozemku k dalšímu ošetření.

2.5.9.2 Přímá dvoufázová sklizeň Při tomto postupu se brambory sklízejí vyorávacím nakladačem bez lidské osádky a sklízené hlízy s příměsmi se pak rozdružují stacionárně. Efektivnost dvoufázové sklizně spočívá ve vysoké výkonnosti a nízké spotřebě lidské práce, ale poškození hlíz a tím i velikost následných ztrát při skladování jsou vysoké. Tato metoda nachází využití např. v Nizozemí, kde na lehkých, sypkých půdách s malým

29

množstvím příměsí postačí nakládací vyorávač a hlízy s 10 % příměsí se odhliňují na stacionárních linkách a ukládají do skladu. 2.5.9.2 Dělená dvoufázová sklizeň Je to postup, při kterém se brambory ze dvou, tří, čtyř i šesti řádků nejprve nařádkují do předem vytvořené rýhy nebo na řádek s utuženým lůžkem, a pak se sbírají sklízečem. Používání dělené sklizně se dnes zakládá na značném zlepšení kvality brambor. Požadavek na zvýšení výkonu je zatím méně důležitý. Za největší přednosti dělené sklizně lze považovat získání světlejších, pěkných hlíz v původní barvě, nízký podíl zeminy a tím i menší riziko zanesení patogenů do skladu. Při ponechání hlíz na poli dojde ke zvýšení jejich teploty, přičemž platí jednoduché pravidlo, že při zvýšení teploty hlíz z 5 °C na 10 °C se snižuje podíl poškozených hlíz na každý stupeň zvýšené teploty v tomto rozmezí asi o 10 % (Konopásek 1991). Pro předsušení hlíz na poli zpravidla postačí jedna hodina za slunečného, větrného počasí nebo čtyři hodiny při zatažené obloze. Nebezpečí zelenání hlíz přitom nastává pouze za extrémních podmínek po čtyřech až šesti dnech. Větší nebezpečí představují z hlediska ohrožení kvality noční mrazíky, které mohou způsobit značné škody. Pokusy prokazují, že ve srovnání s přímou sklizní se může za příznivých podmínek snížit při dělené sklizni podíl poškozených hlíz až na 50 %. Dělená sklizeň však není vhodná pro podmínky s vysokým podílem kamenů v půdě, kde naopak v důsledku dvojího styku s kameny může být poškození hlíz větší než při přímé sklizni. Proto Peters (1992) pojí úspěch dělené sklizně s obsahem kamenů v půdě, který by neměl překročit 3 až

5 %. Při vyšších hodnotách je nutné počítat se znatelným

zvýšením nebezpečí poškození. Mimo to je žádoucí k usnadnění sklizně snížení podílu natě. Délka zbylých stonků by neměla být větší než 20 až 25 cm, aby bylo zaručeno jak bezporuchové nabírání hlíz, tak spolehlivé oddělování natě ve sběrném vyorávači. Radil

(1987) doporučuje dělenou

sklizeň

jen

do

podmínek

s dobře

prosévatelnými půdami s co nejmenším obsahem příměsí (do 10 %). Dále doporučuje, aby řádkování do zásoby bylo provedeno jen na ploše, která bude týž den sklizena.

30

2.5.9.3 Dělená třífázová sklizeň Tato technologie sklizně vznikla v Nizozemí. Nejprve byla zaváděna jako nutnost z hlediska ochrany hlíz proti mrazu, ale dnes se využívá hlavně ke zlepšení kvality sadbových brambor, které jsou při jejím použití méně napadány houbovými chorobami a bakteriozami. Brambory se nařádkují a ponechají alespoň čtyři až šest hodin, ale nejlépe jeden den oschnout v řádku. Ve druhé fázi se řádek zahrne zeminou a vytvoří se tzv. nový hrůbek., kde brambory dozrávají a zpevňuje se jejich slupka. Po 14 až 20 dnech se brambory z sklízejí vyorávacím nakladačem (van der Zaag 1992).

Podle funkce se rozdělují sklizňové stroje na brambory na: - řádkovače - vyorávací nakladače - sklízeče brambor

Řádkovače slouží vyorání hlíz a uložení na sklizenou plochu. Jedná se o základní princip vyorávače do zásoby, který má samostatné hloubkové vedení, jež zachází šetrně s hlízami a zvláštní usměrňovací zařízení pro pravidelné ukládání do řádku. Předpokladem kvalitního sběru řádku je velká přesnost a pečlivost při jeho ukládání. Pokud jsou vybaveny na konci příčným dopravníkem, umožňují vytvořit jeden společný řádek ze čtyř nebo dokonce u čtyřřádkových verzí jeden řádek z osmi.Využívají se při dělené sklizni nebo při sklizni ručním sběrem. Výhodou jejich použití je oschnutí hlíz a částečné zvýšení jejich odolnosti

proti mechanickému

poškození. V těžších půdách je nevýhodou riziko ztvrdnutí hrud jejich vyschnutím a následné poškození hlíz od hrud, případně kamenů, pokud jsou v půdě obsaženy. Vyorávací nakladače se využívají na prosévatelných půdách bez hrud a kamenů a na půdách odkameněných. Jsou zpravidla dvouřádkové, ale mohou být i čtyřřádkové. Jsou vybaveny prosévacími pásy, ústrojím odhliňovacím a odnaťovacím. Na přání mohou být vybaveny přebíracím stolem na ruční oddělování. Tuto možnost využívá naprostá většina českých pěstitelů, protože se tak zvyšuje možnost využití stroje a kvalita jeho práce. Hlízy se ukládají buď do vedle jedoucího dopravního prostředku nebo do zásobníku na stroji, který se ale u vyorávacích nakladačů vyrábí jen výjimečně. Sklízeče brambor bývají na rozdíl od vyorávacích nakladačů vybaveny ještě rozdružovacím ústrojím na oddělování kusových příměsí, tj. hrud a kamenů a přebíracími stoly v základní výbavě. K vyorávání slouží pasivní vyorávací radlice. 31

Přesnost vyorávání závisí nejen na jejím typu, ale i na regulaci jejího zahloubení. K řízení hloubky vyorávací radlice se používají vodící a hrůbkové válce. U jednořádkových sklízečů se velmi rychle prosadilo boční vyorávání a poté ho zavedla většina výrobců i na dvouřádkové sklízeče. Díky tomu lze využívat výkonné traktory při sklizni bez většího riziko poškození hlíz. Pomocí bočního vyorávání jezdí traktor i sklízeč už po vyorané ploše, což umožňuje využití širších nízkotlakých pneumatik, které snižují nežádoucí utužení půdy. Dvouřádkové sklízeče a zejména ty s bočním vyoráváním jsou vybaveny ještě stranovým automatickým řízením vyorávacích radlic. K oddělování slouží zeminy prosévací pásy s různou světlostí mezi prosévacími pruty, které na přání mohou být pogumovány. Intenzita prosévání se dá u různých typů měnit buď změnou rychlosti prosévacích pásů, změnou natřásacích kladek, změnou amplitudy natřásání, nebo nověji změnou intenzity natřásání za jízdy podle prosévatelnosti v závislosti na vlhkosti a zaplevelení pozemků. U jednořádkových strojů mají prutové řetězy plochu okolo 3 m2, u dvouřádkových strojů od 4 do 6 m2. K intenzivnímu prosévání volné zeminy na prosévacím řetězu se rozšiřuje používání vibračního zařízení. Pro riziko poškození hlíz velkým tlakem nepoužívá již žádný výrobce pneumatické válce pro drcení hrud. Zařízení na oddělování natě a plevelů využívají tři systémy odnaťování. Jsou to naťové rozvolňovací válce, naťové řetězy s úzkou roztečí zachycující nať unášeči a naťové řetězy s velkými oky, kterými propadávají hlízy i jemná nať, kdežto hrubá nať je vynášena řetězem. Tyto systémy se zpravidla kombinují. Pro rozdružení kamenů od brambor se zpravidla používají rotační nebo pásové kartáče, které odmetají hlízy z pásů s měkkými gumovými prsty. Další mechanický způsob rozdružování je založen na rozdílné odrazové schopnosti hlíz, hrud a kamenů. Za rozdružovacími zřízeními následuje přebírací stůl kde se ručně oddělují zbylé příměsi. Za přebíracím stolem pokračují hlízy přes nakládací dopravníky do vedle jedoucích dopravních prostředků, do zásobníků nebo k pytlování. Jednořádkové sklízeče mají zpravidla zásobník s kapacitou do 4,5 t. Méně často jsou vybaveny pytlovací plošinou. U dvouřádkových sklízečů dříve převládalo plnění do vedle jedoucích vozidel, ale v současnosti se vybavují zásobníky o kapacitě až 6 t. Z výsledků Mayera a Féra (1993) je zřejmé, že při práci se zásobníkovým sklízečem je zhutnělá plocha výrazně nižší než při tradiční sklizni.

32

2.5.10 Přeprava brambor Přeprava brambor se v podstatě odvíjí od účelu využití brambor. K odvozu hlíz pro průmyslové zpracování jsou využívány přívěsy a návěsy. Protože se hlízy odvážejí zpravidla na skládku a odsud se v nejbližší době odváží ke zpracování, není poškození hlíz příliš velkým problémem. Zcela opačná je situace u brambor konzumních a sadbových. Zde je nutné provést transport co nejšetrněji. Je třeba si uvědomit, že hlízy se mohou poškodit již při výšce pádu 5 cm na prosévací prut, 10 cm při pádu na betonovou podlahu, 25 cm výšce pádu na dřevěnou podlahu a 100 cm pádu na bramborovou hlízu. Proto se zpravidla k jejich transportu využívá dřevěných palet, ve kterých se hlízy i ukládají do skladů. V zahraničí se objevují i speciální dopravní prostředky. Jedná se zpravidla o automobilní návěsy, speciální korby nákladních automobilů nebo traktorové přívěsy. Mají šikmé dno skloněné ke středovému vyprazdňovacímu pásu. Vrchní část bočnic může být hydraulicky sklápěna, aby výška pádu při začátku plnění mohla být minimalizována. Použití samovyprazdňovacího dopravníku ve dně umožňuje vyloučit poškození hlíz při vyprazdňování sklápěním. Další možností snížení poškození hlíz je využívání speciálních plachet v přívěsech a návěsech, které jsou umístěny několik centimetrů nad dnem a při plnění klesají až na něj. Jako nový přepravní obal se zavádí přepravní vaky.

2.5.11 Posklizňová úprava brambor a skladování Podle Štefánka (1999) je u konzumních a sadbových brambor posklizňová a tržní úprava nezbytností. Při naskladnění sestává posklizňová úprava podle kvality sklizně z odhlinění, často i rozdružení a dotřídění podrozměrných a nadrozměrných hlíz. Vlastní velikostní třídění a přebírání se doporučuje provádět až před expedicí. I při podzimní expedici by u hlíz mělo dojít k zahojení mechanických poškození způsobených při sklizni a následné manipulaci. Vokál a kol. (2000) uvádí, že posklizňová úprava zahrnuje oddělení příměsí a naskladnění volně ložených brambor do boxů nebo palet. U volně ložených hlíz je obvyklé, že hlízy jsou z dopravního prostředku šetrně sklopeny do příjmového zásobníku, odkud je pásové dopravníky směřují na odhliňovač, rozdružovadlo, případně se oddělují podrozměrné nebo i nadrozměrné hlízy. Potom jsou vrstveny buď volně, nebo umístěny s využitím plničů do palet. Důležité je, aby přepady byly co nejmenší. Obecně by pád hlíz neměl přesáhnout 300 mm. U problematických částí sklizně je nutné 33

oddělit hlízy s nadměrným mechanickým poškozením a napadené chorobami. Velikostní třídění se může provádět před naskladněním nebo až před vyskladněním ze skladu. Z hlediska omezení skladovacích ztrát poškozením hlíz a napadením hlíz skládkovými chorobami je vhodnější třídit je až před expedicí. V současnosti se velmi využívá i varianta, kdy brambory jsou na poli plněny do palet a rovnou umístěny do skladů. Tato varianta je rozšířena zejména na plochách, které byly odkameněny a sklizeň byla provedena za optimálních podmínek. V tomto případě bývají hlízy již dostatečně čisté s velmi malým podílem příměsí. Vynecháním posklizňové úpravy se podstatně sníží poškození hlíz a tím pádem i skladovací ztráty. Proto je to vhodné pro déle skladované brambory, tedy sadbu a konzum určený k prodeji až v zimních a jarních měsících. Skladovat brambory je možno volně nebo v paletách, či v menších obalech. Pro skladování se využívají bramborárny a dnes již jen minimálně u malopěstitelů krechty a sklepy. Důležité je, aby sklad bylo možno větrat a držet v něm vhodné teplotní, vlhkostní a světelné podmínky. Během skladování procházejí brambory různými fázemi. První fází je osušování. Ihned po naskladnění, kdy se intenzivním větráním při teplotách 10 až 20 °C odpařuje povrchová voda z hlíz. Toto období trvá 24 až 36 hodin. Další fází je hojení hlíz, při které dochází k zahojení poškozených míst na hlíze a ke vzniku ochranné povrchové vrstvy. Následuje po osušování a probíhá při teplotě 12 až 18 °C a relativní vlhkosti 85 až 95 %. Délka trvání závisí na zdravotním stavu, způsobu mechanického poškození, na teplotě a vlhkosti brambor. Obvykle trvá 2 až 3 týdny. Po vyhojení hlíz následuje zchlazování pomocí větrání a to buď vnějším vzduchem, nebo směsí vnitřního a vnějšího vzduchu. Zásadou by mělo být, aby teplota vháněného vzduchu byla o 2 až 5 °C nižší než teplota brambor. Podle potřeby se využívá i nižších nočních teplot. Teplota se postupně snižuje až na skladovací teplotu, a to u sadby na 2 až 4 °C, u konzumu na 4 až 7 °C a u brambor určených pro zpracování na výrobky na 8 až 10 °C. Po zchlazování následuje období vegetačního klidu, při kterém se určuje teplota vhodná pro určené použití. Toto období začíná ukončením růstu buněk a končí viditelným narašením hlíz. Jeho nástup a délka závisí na odrůdě, zdravotním stavu a skladovacích podmínkách. U některých odrůd je biochemická aktivita slabší, u jiných intenzivnější, avšak u všech je v podstatě ovlivněna teplotou prostředí. Bylo zjištěno, že teplota 5 °C prodloužila délku vegetačního klidu na 113 dní, teplota 2,5 °C dokonce na 180 dní. Na základě uvedených poznatků je nutné udržovat skladované hlízy co nejdéle 34

ve vhodných tepelných poměrech. Období přechodu ke klíčení je posledním a nejdůležitějším obdobím, jež často rozhoduje o konečném výsledku. U skladovaných hlíz má největší podíl na ztrátách sušiny a druhý největší na celkových ztrátách. 2.5.12 Faktory ovlivňující mechanické poškození hlíz Břečka (1992) uvádí, že zjištěná poškození se často nesprávně přisuzují pouze nevhodné konstrukci stroje. Ta je sice primární příčinou, ale velikost poškození do značné míry závisí i na dalších faktorech jako jsou půdní a klimatické podmínky v době sklizně, odolnost odrůdy a jiné. Je nutné vycházet ze základní skutečnosti, že hlízy brambor vzhledem k jejich vysokému obsahu vody, který činí až 75 %, jsou obzvláště citlivé na mechanické poškození. Mechanické poškození hlíz vyjadřuje podíl hlíz poškozených při sklizni a posklizňové úpravě. Poškození se projevuje u slupky, u vrstvy kůry a u dužiny. Příčinami jsou mechanická zatížení hlíz, a to ať již při sklizni, tak i při jejich posklizňové úpravě. Škody na hlízách jsou viditelné zvenku nebo sotva rozeznatelné pod slupkou. Druhy poškození hlíz se dělí na vnější a vnitřní poškození. Vnější poškození bramborových hlíz jsou otevřená, více či méně velká poranění vrstvy kůry a dužiny. Z vnějšího pohledu jsou hůře rozeznatelná. Poškození jsou vesměs viditelná až po čtyřech až šesti týdnech. Poranění dužiny jsou velmi rozdílná a mohou vést až ke značné rýze v dužině hlízy. Odřeniny slupek se vyskytují především u nezralých brambor v podobě zbavené slupky, a to jak při sklizni, tak i při následném zpracování. Následkem toho jsou vysoké ztráty na hmotnosti, způsobené zesíleným vydýcháním a odparem brambor. Tyto hlízy brambor je následně velmi obtížné dlouhodobě skladovat. Tenká, mělká poškození bramborových hlíz se vyskytují především při třídění nebo při sázení. Jsou z vnějšku viditelná pouze krátkou dobu. neboť vzniklá buněčná voda se velmi rychle osuší. Vnitřní poškození bramborových hlíz vzniká jejich mechanickým zatížením. Toto poškození se může cca po 24 hodinách bezpečně rozeznat. Obrazec poškození vykazuje zabarvení tkáně hlízy od červenohnědých až k šedobílým skvrnám. Sklizeň brambor může vést až k většímu ostře ohraničenému vnitřnímu poškození, neboť jsou při tom přímo zatížené buňky porušeny. Tato místa jsou převážně v zóně od 2 do 5 mm hloubky.

35

2.5.12.1 Vliv sklizňové techniky Důležitým zdrojem mechanického poškození hlíz při sklizni je vedle samotného sklízeče pojezdová rychlost, hloubka sázení a vyorávání. Větší rychlost jízdy sklízeče zmenšuje poškození, protože dopravníky jsou více zatížené, hlízy se méně stýkají bezprostředně s pruty a rychleji se posunují. Z hlediska poškozování sklízeného porostu má velký význam i hloubka sázení. Poloha mateční hlízy ovlivňuje vytváření hnízda a tím též potřebnou hloubku vyorávání. Od hloubky vyorávání je¨zase závislý podíl prosévané země a oddělovaných kamenů. Při větší hloubce vyorávání se nadměrně zvyšuje i podíl kamenů, což vede k silnějšímu poškozování hlíz. Poškození, které nastává při jízdě traktoru táhnoucího sklízeč, bylo odstraněno využitím bočního vyorávání. Jako další zdroj mechanického poškození mohou být vyorávací radlice, které při malém zahloubení přeřezávají hlízy. Na prosévacích dopravnících je poškození ovlivněno průměrem a pogumováním prutů, natřásáním horních větví dopravníků a jejich otáčkami. Z rozdružovacích mechanismů jsou nejvhodnější takové, které co nejméně přispívají k rotaci hlíz. Zvýšená rotace hlíz totiž podporuje jejich větší znečištění a poškození. Další příčinou poškození jsou přepady z jednoho mechanismu na druhý, přičemž hlízy dopadají na stojící nebo pohybující se části strojů. Dopad na pohybující se mechanismus zpravidla ještě zesílí účinek pádu. Vždy by měla být snaha, aby brambory padaly pokud možno stále vzájemně na sebe. Obecně lze říci, že při sklizni i posklizňové úpravě dochází zpravidla k různým úderům na hlízy. Nelze vyloučit i to, že dojde k opakovaným úderům do jednoho místa hlízy. Např. přepad z dopravníku na dopravník nemusí znamenat jen jediný úder. Vedle prvního úderu způsobeného pádem hlízy pak dochází zpravidla k dalším úderům na tuto hlízu od dalších padajících hlíz, kamenů a hrud. Bylo zjištěno, že jediný úder vyvolá jen malé nebo žádné poškození, ale pokud se opakuje o stejné intenzitě do stejného místa, dochází ke značnému nárůstu vnitřních poškození.

2.5.12.2 Vliv odrůdy a velikosti hlíz Břečka (1992) zjistil, že pevnost a deformace hlízy závisí na jejích rozměrech, velikost deformačních ploch hlíz, jejich hmotnosti a teplotě. Je třeba počítat s tím, že s rostoucí hmotností hlíz dochází ke zdvojnásobení poškozování hlízy, to znamená, že hlíza o hmotnosti 200 g je dvojnásobně náchylná na poškození než ta, která váží 100g. Dále uvádí, že pevnost hlíz je závislá více na odrůdě než vegetační době. Odrůda má 36

vliv i na růstové vlastnosti rostlin během vegetace. Např. některé odrůdy vytvářejí hlízy spíše do hloubky, proto je nutné je sázet mělčeji, a jiné je naopak vytlačují z hrůbků, takže se musí sázet hlouběji. Podle dosavadních poznatků jsou z hlediska mechanizace nejvhodnější takové odrůdy, které mají hlízy kulovito-oválné, poněvadž hlízy kulovité se intenzivně koulí na prosévacích řetězech a dopravnících. Protáhlé hlízy jsou poškozovány hlavně v pupkové a korunkové části.

2.5.12.3 Druh půdy a kamenitost O stupni poškození hlíz během sklizně rozhoduje do značné míry také druh půdy a podíl kamenů. Lehké půdy bez obsahu kamenů umožňují při mechanizované sklizni šetrné zacházení s hlízami s přihlédnutím k tomu, aby na prosévacích řetězech byla vždy dostatečná vrstva hmoty. V kamenitých půdách hrozí bezprostřední poškození hlíz. V těžkých půdách hrozí pro změnu riziko tvorby hrud, které znesnadňují sklizeň a rovněž poškozují hlízy. Obě tato rizika, zejména kamenitost se dají snížit či naprosto minimalizovat správnou přípravou půdy před sázením. Nejčastěji využívaným řešením těchto problémů je záhonové odkameňování, protože se výrazně snižuje význam obou těchto rizikových faktorů.

2.5.12.4 Teplota a půdní vlhkost V období sklizně nesmí být podceňovány povětrnostní podmínky. Podle Féra (1999) je použití sklízečů na příliš vlhkých půdách je nevhodné. Při zvýšené vlhkosti půdy se může být poškození hlíz až několikanásobně vyšší. Nízká teplota hlíz při sklizni může způsobit vysoké poškození. Podle výzkumů je podíl poškozených hlíz při 5 °C zhruba dvojnásobný než při 15 °C. To znamená, že při 25 % podílu poškozených hlíz a teplotě 15 °C je při 5 °C poškozena polovina hlíz. Při snižující se teplotě se navíc zpomaluje hojení ran, které se při 5 °C úplně zastavuje. Proto se při pozdějších termínech sklizně doporučuje sledovat teplotní poměry, nezačínat se sklizní brzy ráno a naopak využívat ke sklizni odpoledních či večerních hodin.

37

2.5.12.5 Zralost hlíz a délka vegetační doby Vyzráváním se zpevňují povrchové i vnitřní vrstvy hlíz a zmenšuje se riziko jejich poškození. Nebezpečí nevyzrálosti hlíz hrozí zejména při letní sklizni raných odrůd konzumních brambor a podzimní a sklizni polopozdních a pozdních odrůd všech pěstitelských směrů. Při porovnání vztahu mezi délkou vegetační doby odolnosti proti poškození byl zjištěn záporný korelační koeficient pro tyto dvě sledované vlastnosti. Existuje tedy určitá tendence klesající odolnosti proti poškození se zkracující se délkou vegetační doby. Nejvyšší odolnost vykazují odrůdy polorané a polopozdní. Přesto však existují i velmi rané a rané odrůdy s vysokou odolností proti poškození.

2.5.12.6 Vliv hnojení Jednostranné, příliš vysoké a zvláště pozdní hnojení dusíkem vede ke zvýšenému podílu poškozených hlíz opožděnou zralostí a tím vyšší loupavostí při sklizni a velkému množství natě znesnadňujícího vyorávání. Dávkou do 120 až 140 kg N·ha-1 se náchylnost nezvyšuje, pokud jsou dávky aplikovány krátce před nebo ihned po sázení. Příznivě se projevuje hnojení fosforem, draslíkem a z mikroelementů manganem, který podporuje tvorbu hladké slupky.

2.5.13 Následky mechanického poškození brambor Škody vzniklé poškozením lze rozdělit na škody bezprostřední a škody následné. Bezprostřední škody mají za následek snížení výtěžnosti brambor stolních i sadbových zvýšení ztrát při zpracování brambor na zušlechtěné výrobky. K následným škodám mimo jiné patří: - vyšší výskyt skládkových chorob v procesu skladování - vyšší dýchání v procesu skladování - rychlejší klíčení v bramborárnách - vyšší úbytek škrobu při skladování - snížená klíčivost - tmavnutí dužiny - zhoršení vzhledu hlíz - mezerovitost porostů jako důsledek napadení poškozených hlíz

38

Omezení mechanického poškození hlíz hraje hlavní roli při výrobě kvalitních brambor, neboť ztráty na hmotnosti vzniklé zvýšeným vydýcháním hlíz jsou při čtyřměsíčním skladování u nepoškozených brambor zhruba 8 %, zatímco u silně poškozených stoupá až na 16 %. Poškozené brambory představují nedostatek nejen pro spotřebu v domácnosti, ale i pro loupárny a šlechtitelské podniky. Zvýšený odpad slupky obnáší při lehkém poškození 2 %, při středním více než 6 % a při těžkém více než 20 % (Specht 1994).

39

3. CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce bylo zhodnocení pracovních postupů pěstování a sklizně brambor v Zemědělském družstvu Bělčice. Účelem bylo porovnání odlišností v rozdílných technologií pěstování brambor a popis strojní linky pro odkameňování a technickoekonomické zhodnocení.

40

4. CHARAKTERISTIKA PODNIKU A METODIKA MĚŘENÍ

4.1 Charakteristika podniku ZD Bělčice Družstvo vzniklo sloučením a bylo zapsáno do obchodního rejstříku u Krajského soudu v Českých Budějovicích dne 25. června 1975. Po transformaci družstva a ustavující schůzi dne 11. 12. 1992 byla zachována původní podoba. Předmětem podnikání je: − zemědělství včetně prodeje nezpracovaných zemědělských výrobků za účelem zpracování nebo dalšího prodeje − specializovaný maloobchod − provozování čerpacích stanic s palivy a mazivy − opravy silničních vozidel − silniční motorová doprava nákladní − montáž, opravy a údržba vyhrazených elektrických zařízení − provádění staveb, jejich změn a odstraňování − výroba pilařská, impregnace dřeva − výroba a uvádění do oběhu uznaného osiva a sadby brambor − zámečnictví − zednictví − truhlářství − tesařství − skladování zboží a manipulace s nákladem Zemědělské družstvo Bělčice se nachází v severní části okresu Strakonice na úpatí podbrdské vrchoviny. Průměrná nadmořská výška je 500 m n. mořem. Družstvo obhospodařuje1933,62 ha zemědělské půdy, z toho orná půda činí 1373,64 ha a trvalé travní porosty 559,68 ha. Většina obhospodařované plochy se nachází v méně příznivých oblastech 3. typu. Družstvo má ve vlastnictví 25,12 ha zemědělské půdy, ostatní půda je pronajímána od vlastníků na základě nájemních smluv. Na orné půdě jsou pěstovány obiloviny, řepka, brambory a pícniny. Živočišná výroba je rozdělena na chov skotu a chov prasat. Chov prasat je zaměřen na produkci selat a odchov plemenných prasat. Průměrný stav je 1500 ks, 41

z toho 230 prasnic. Chov skotu je zaměřen na chov dojnic s mléčnou produkcí, odchov telat a výkrm hovězího žíru. Průměrný stav skotu je 1300 ks, z toho 480 dojnic. Dojivost se za rok 2006 pohybuje na hranici 8000 l mléka na dojnici. Státem přidělená roční kvóta je 3,1 mil. litrů. Veškerá produkce mléka je prodávána přes odbytové družstvo Jih, které jej vyváží ke zpracování do německého Chamu. Družstvo v současnosti hospodaří s obratem 88 mil. Kč. Téměř třetinu příjmů tvoří tržby za mléko. Následují tržby za výrobky z rostlinné výroby s přibližně čtvrtinovým podílem z obratu, ze kterých tvoří přibližně polovinu tržby za prodej brambor, protože většina ostatních produktů je zpracována v živočišné výrobě. Zejména v posledních letech jsou významným příjmem dotace, které činily v roce 2006 14 mil. Kč. Teprve za nimi následují tržby za prasata a maso skotu. Od roku 1993 bylo do rozvoje družstva investováno téměř 110 mil. Kč. Čerpané úvěry a leasing z této částky představují 71 mil Kč, zbytek byl hrazen z vlastních finančních zdrojů. Vynaložené investice příznivě ovlivnily rozvoj výroby , zlepšení pracovních podmínek a zvyšování produktivity práce. V návaznosti na vynaložené investice se snížil stav pracovníků na současných 83 s průměrnou měsíční hrubou mzdou za rok 2006 17970 Kč. V osevním postupu rostlinné výroby jsou zastoupeny tyto plodiny: − pšenice ozimá

350 ha

− ječmen ozimý

100 ha

− řepka olejka

100 ha

− žito ozimé

120 ha

− ječmen jarní

200 ha

− oves setý

25 ha

− kukuřice na siláž

210 ha

− brambory

150 ha

− jetelotrávy

120 ha

Celková plocha brambor činila v minulosti až 230 ha, ale v současnosti se stabilizovala na výměře okolo 150 ha a to z mnoha důvodů, např. snížení celkového obhospodařovaného množství půdy družstvem o 200 ha, zatravnění kamenitých a svažitých pozemků, změna technologie pěstování, zvýšení výnosů, vysoká pracnost při pěstování brambor a meziroční rozdíly v cenách i možnostech odbytu. Ze 150 ha brambor se pěstuje 65 ha pro průmyslové zpracování k výrobě škrobu. Tyto brambory jsou po sklizni dodávány do škrobáren společnosti Lyckeby Amylex ve 27 km

42

vzdálených Horažďovicích. Prodejní cena závisí na obsahu škrobu v hlízách a dohodnuté ceně za tunu škrobu, která je smluvně dohodnuta již před sezónou. Dále se pěstují na přibližně 70 ha brambory sadbové, z nichž 30 ha je množení průmyslové sadby zejména pro škrobárny a pro vlastní potřebu, a zbylých 40 ha tvoří množení sadby konzumních brambor v různých stupních množeních od E až po C2. Zbylých 15 ha je pěstováno na konzum.

4.2 Technologie pěstování brambor v ZD Bělčice V družstvu se v současnosti využívají dvě technologie pěstování brambor. Větší zastoupení má technologie pěstování v odkameněných hrůbcích, která se zde začala vyžívat poprvé v roce 1995, kdy došlo k nákupu odkameňovací linky. Zpočátku bylo využití této linky nízké, ale vlivem tlaku odběratelů brambor a zároveň současným zjednodušením sklizně se její nasazení zvyšovalo a v současnosti se využívá na ploše 90 až 130 ha dle sezónních podmínek. Odkameňují se především množitelské plochy a teprve potom přicházejí na řadu průmyslové, u kterých tolik nevadí mechanické poškození při sklizni, a část konzumních. Přibližně 10 ha konzumních brambor se pěstuje plošně, protože se vyorávají starými vyorávači o rozteči řádků 75 cm, se kterými nelze vyorávat odkameněné záhony, a sbírají ručně na naturálie. Dále se plošně pěstuje 10 až 40 ha průmyslových brambor. Tato plocha je závislá na klimatických podmínkách při prosévání, protože tím je limitováno nasazení odkameňovací linky. V ZD Bělčice se již několik let nepoužívá mechanické ošetřování porostu ani při plošném způsobu pěstování brambor. Před vzejitím se pouze aplikuje herbicid, který udrží čistý porost až do konce vegetace. Pouze v případě velkých přívalových srážek, kdy dojde k lokálnímu rozplavení hrůbků se tato místa poopraví. Chemické ukončení vegetace se provádí samozřejmě na všech množitelských plochách a dále pouze na porostech zaplevelených a konzumních. Z toho vyplývá, že na většině ploch brambor na průmyslové zpracování se v družstvu vegetace nijak neukončuje a sklízí se přímo. K odvozu brambor z pole se využívají návěsy u průmyslových brambor návěsy. Odtud se vozí na skládku v družstvu a zde se nakládají na nákladní automobily pro transport do škrobáren. Pro odvoz brambor sadbových a konzumních slouží speciálně upravené vozy na palety, kterých se na ně vejde 6 až 8 dle typu. V paletách se brambory vozí do bramborárny v areálu družstva a rovnou se v nich naskladňují. K žádné 43

posklizňové úpravě hlíz zde tedy nedochází. Bramborárna je rozdělena na 6 jednotlivých boxů, z nichž se v současnosti využívají ke skladování pouze čtyři, ve kterých je nainstalováno počítačem řízené větrání. Celková kapacita bramborárny je 5000 t a je zde umístěna i třídící linka a dále zařízení pro pytlování brambor. 4.2.1 Technologie plošného pěstování brambor Tab.3 Přehled pracovních postupů při plošném pěstování v ZD Bělčice Pracovní operace

Termín provádění operace

podmítka

po odklizení slámy předplodiny

Souprava (stroj) John Deere 8220 + Lemken Rubin (6 m)

hnojení org. hnojivy

2. pol. října, začátek listopadu

Zetor 77 45 + RUR 5, John Deere 6920 RMA 8

orba

2. pol. října, začátek listopadu

John Deere 8200 + 7PHX

smykování

duben, ihned po vyschnutí pozemku

John Deree 8200 +

hnojení prům. hnojivy příprava půdy před výsadbou

mezi smykováním a přípravou půdy před sázením 2. pol. dubna, začátek května

Lemken Korund (7,5 m) Zetor 77 45 + rozmetadlo Amazone John Deere 8200 + kombinátor (10 m)

sázení postřiky (herbicidy,

2. pol. dubna, začátek května

Zetor 161 45 + sazeč Mars 4

květen - srpen

John Deere 6420 + postřikovač John Deere (24 m)

září

John Deere 6420 + postřikovač John Deere (24 m)

fungicidy, insekticidy) chemické ukončení

John Deere 6920 + Grimme GZ Sklizeň

září, říjen

1700, Zetror 77 45 + Grimme SR 80-40, Zetor 72 45 + E 686

Odvoz

září, říjen

Z 12045 + návěs 9 t Z 7245 + vůz na palety

44

4.2.2 Technologie pěstování v odkameněných hrůbcích Tab.4 Postupy při pěstování brambor v odkameněných hrůbcích v ZD Bělčice Pracovní operace

Termín provádění operace

podmítka

po odklizení slámy předplodiny

Souprava (stroj) John Deere 8220 + Lemken Rubin (6 m)

hnojení org. hnojivy

2. pol. října, začátek listopadu

Zetor 77 45 + RUR 5, John Deere 6920 + RMA 8

orba

2. pol. října, začátek listopadu

smykování

duben, ihned po vyschnutí pozemku

John Deree 8200 + Lemken

dle podmínek od 2. dekády dubna

Zetor 160 45 + Grimme BF 2000

dle podmínek od 2. dekády dubna

John Deere 6920 + Grimme

možno ihned po separaci

Zetor 101 45 + Grimme GL 32

květen - srpen

John Deere 6420 + postřikovač John Deere (24 m)

červenec - září

John Deere 6420 + postřikovač John Deere (24 m)

rýhování separace kamenů sázení postřiky (herbicidy, fungicidy, insekticidy) chemické ukončení

John Deere 8200 + 7PHX

Korund (7,5 m)

Combi Star 1500

John Deere 6920 + Grimme GZ Sklizeň

září, říjen

1700, Zetror 77 45 + Grimme SR 80-40, Zetor 72 45 + E 686

Odvoz

září, říjen

Z 12045 + návěs 9 t Z 7745 + vůz na palety

4.3 Popis odkameňovací linky V současnosti je na našem trhu několik výrobců těchto linek. Nejsilnější pozici má však firma Grimme, která se zabývá vývojem a výrobou strojů pro pěstování a sklizeň brambor již od roku 1930 a v současnosti je největší výrobce techniky pro pěstování brambor na světě. Pro nákup strojů této značky se rozhodli i v Zemědělském 45

družstvu Bělčice.

Jako první stroj od této firmy byl v roce 1993 zakoupen

jednořádkový sklízeč brambor SR 80-40. V roce 1995 byla zakoupena odkameňovací linka a nejnovějším strojem je dvouřádkový vyorávací nakladač s přebíracím stolem GZ 1700. Všechny tyto stroje fungují do současnosti bez větších problémů. Nejdéle v horizontu dvou let bude družstvo muset zakoupit nový dvouřádkový sklízeč, který nahradí zastaralý Foschritt E 686, a tím bude nejspíše Grimme SE 150-60. 4.3.1 Tvarovač řádků Grimme BF 2000 Formování záhonů je prvním a velice důležitým krokem v systému odkameňování, protože další stroje již nemají možnost další korektury. Tvarovač hrůbků je tvořen rámem, dvěma naorávacími radlicemi a znamenáky. Radlice mohou být jištěny hydraulicky nebo střižním kolíkem. Tento stroj vytváří jednou jízdou dva záhony. Typ BSF je vybaven za radlicemi protlačovacími válečky, které přitisknou volnou zeminu k boku záhonu. Dále firma Grimme nabízí typ BF 6000, který má čtyři naorávací tělesa. Dvě krajní radlice jsou přichyceny na paralelogramu a podle jejich nastavení vytváří jednou jízdou tři nebo čtyři záhony. Další možností jsou půdní frézy, které jsou vhodné v půdách s velkými a tvrdými hroudami . Tím dojde nejen ke zvýšení plošného výkonu separátoru. ale také ke zvětšení množství prosáté zeminy v záhonu.

Tab.5 Formovač záhonů BF 2000 (U+M Servis, 2007) název stroje: precizace typu:

Grimme BF 2000 nesený formovač tvarovač pro odkamenění

prodejce:

U+ M Servis Třeboň

počet pracovních orgánů:

2

hmotnost:

250 kg

pracovní šířka:

2,5 m

meziřádková vzdálenost:

1,5 - 2 m

jištění prac. orgánů:

střižnými kolíky, (hydraulické na přání)

zavěšení na traktor:

nesené

energetický prostředek:

od 70 kW 8- 15 ha⋅den-1

výkonnost:

46

Obr.8 Formovač záhonů BF 2000 4.3.2 Separátor záhonů Grimme CombiStar CS 1500 Separátor CS 1500 má šířku nabíracího kanálu mezi krojidly 1,35 m a je určen pro šířky záhonů 150 až 180 cm. Naprosto shodný stroj, pouze s větší šířkou nabírání 1,45 m je CS 1700. Separátory mohou být nabízeny ve dvou variantách. První varianta je kombinace sedmi řad hvězdicových válců a prosévacího pásu. Tato varianta je vhodná pro nasazení v těžkých půdách, za mokra lepivých půdách, anebo pro obzvláště těžké podmínky např. velké množství organických příměsí. Sedm hvězdicových válců vytváří hlavní prosévání. Pro velmi těžké podmínky může být každý druhý hvězdicový válec výškově hydraulicky přestavitelný z kabiny řidiče. V praxi ale obsluha mívá nastaveny válce na maximální intenzitu a případně zvýší pojezdovou rychlost. Intenzita prosévání lze rovněž nastavit zvednutím zadní části separátoru hydraulickými válci nad zadní nápravou. Stroje jsou rovněž vybaveny řízenou nápravou a svahovým vyrovnáváním. Za

hvězdicemi je prosévací pás, nad kterým je umístěna výškově

stavitelná rohož umožňující průchod kamenů a hrud nahoru, protože jinak by se stále překulovaly na pásu. Malé kameny a hroudy, které propadnou mezi pruty na odkládací pás jsou ukládány do brázd mezi neodkameněnými hrůbky. Odkládací pás je poháněn hydromotorem s oběma smysly otáčení a je příčně posuvný. Pokud není možné kameny a hroudy ukládat na poli, může být místo odkládacího pásu stroj vybaven nakládacím dopravníkem na odvozový prostředek nebo násypkou. Velké kameny, které mezi pruty v zadní části stroje nepropadnou na příčný dopravník, padají do zásobníku, který se 47

sklápí na souvratích. Pohony u novější verze jsou řešeny bezúdržbovými řemeny a u starších typů řetězy. Druhou verzí, která je využívána kombinace čtyř hvězdic a dvou pásů. Za vyorávací radlicí jsou umístěny 3 hvězdicové válce, následuje krátký prosévací pás, pak jeden předávací hvězdicový válec a druhý prosévací pás.. Tato verze je vhodná do lehkých písčitých půd. Tři záhony při jedné separaci vytváří CombiStar CS 6000, který je určen pro velké výkony a plochy. Je v podstatě složen ze třech jednozáhonových odkameňovačů umístěných na jednom rámu. V současnosti uvedla na trh firma Grimme inovované typy CS 150 a CW 150, které nahrazují starší. Bylo zde provedeno několik inovací. Za vyorávací radlicí byl umístěn rotor Rota-Power, který nadrobí zeminu a připraví ji k prosátí. Výrobce uvádí, že může dojít ke zvýšení výkonu až o 25 %. Další změnou je nový typ prosévacích řetězů, na kterém má každý šestý prut zvýšený průměr na 16 mm oproti ostatním, které mají 11 mm. Tím dochází k snadnějšímu vynášení hrud a kamenů. Bohatá je také výbava na přání. V ZD Bělčice byl tento stroj agregován se Zetorem 120 45 a od roku 2006 je s John Deerem 6920 s plynulou předovkou, což výrazně přispělo ke zvýšení produktivity práce, pohodlí osádky i snížení spotřeby paliva a možnosti nasazení na dvousměnný provoz. Tímto opatření lze dosáhnout sezónní výkonnosti dle podmínek až 140 ha.

Tab.6 Grimme CombiStar CS 1500 (U+M Servis, 2007) název stroje: precizace typu: výrobce: prodejní organizace: konstrukce náprava:

Grimme CombiStar CS 1500 Separátor kamene a hrud Grimme Landsmaschinefabrik U + M Servis Třeboň Jednoosá stavebnicová , Grimme modul - systém GMS provedení brzd podle požadavků dané země rozchod CS 1500 1,5 - 1,8 m hydraulické řízení kol s úhlem natočení až 37 stupňů hydraulické zdvihání na přepravu se změnou sklonu +/- 5 stupňů 12,5 - 20 AS 3200 kg

pneumatiky: hmotnost: přenos točivého momentu: kloubový hřídel, 540 ot⋅min-1 nabírání: 6-ti dílná radlice, šířka 1350 mm prosévání: l. sekce: kovový válec osazený navařenými frézovacímy pruty 7 hvězdicových válců

48

2. sekce:

prosévací pás, šířka 1660 mm pruty prosévacího pásu ze speicální průžinové oceli průměr 11 mm hrudová rohož výškově přestavitelná

sbírací zařízení

odkládací dopravník pro ukládání přes brázdy s možností otáčení doprava nebo doleva s plynule regulovatelnou rychlostí otáčení odkládací dopravník příčně přesuvný na směr jízdy šířka odkládacího dopravníku 570 mm pruty z oceli o průměru 10 mm

výkonnost tažný prostředek

4 až 7 ha⋅den-1 nad 80 kW

Obr.9 Grimme CombiStar CS 1500

4.3.3 Sazeč brambor Grimme GL 32 F Charakteristikou dvouřádkového sazeče GL 32 je lžičkové sázecí ústrojí, pohon pásů sázecího ústrojí velkými hnacími kladkami a integrovaným natřásáním, což s provedením sázecího kanálu zaručuje přesnost sázení. Jednoduše přestavitelný rozestup vysazovaných hlíz od 12,5 do 45,5 cm je dostačující pro každého uživatele. Sazeč je vybaven pevným zásobníkem s nástavbami o kapacitě 800 kg. Dále je možné vybavit jej zařízením pro moření sadby a k tažnému prostředku je možno agregovat adaptér sloužící pro pásové hnojení, které umožní uložit hnojivo v optimální vzdálenosti od hlíz a tím snížit

49

dávku a náklady na hnojivo. Velmi široká je volitelná výbava stroje, která zahrnuje různé typy sázecích a vkládacích misek, elektrický natřásač, elektrické vibrační dno, rošty v prostoru oděru hlíz, mechanický a elektronický hektaroměr, pracovní osvětlení, hlásič poruchy, různá zařízení pro úpravu hrůbků a hloubkové vedení stroje. Tab.7 Sazeč brambor Grimme GL 32F (U+M Servis, 2007) název stroje výrobce prodejní organizace: precizace typu: počet řádků vzdálenost mezi řádky vzdálenost měnitelná na přání pojezdová kola velikost zásobníku – pevný zásobník elikost s nástavcem vzd.sázení – 27 stupňů červené misky (zelené misky) sázecí radlice pevné výškově stavitelné sázecí radlice na paralelogramu na přání zahrnovací disky s kuličkovými ložisky šířka při 75cm traktor od kW/PS délka výška hmotnost

50

GL 32 F Grimme Landsmaschinefabrik U + M Servis Třeboň sazeč brambor 2 75 cm pevná 75–90 cm 10.80×12 500kg 800 kg 14,5 – 47 cm (16–52 cm ) Serie Opěrná kola 400 mm Serie 1,84 m 37 / 50 1,90 m 1,75 m 650 kg

Obr.10 Sazeč brambor Grimme GL 32F

4.3.4 Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR 80-40 Tento sklízeč s bočním vyoráváním má několik možných variant provedení. Vyrábí se ve třech typech. NB, UB, SB. Tyto typy se liší především v druhém rozdružovadle. Typ NB má rozdružovací zařízení se stíracím válcem který je vhodnýma lehkých půdách bez kamenů a hrud, typ UB má prstový pás se stíracím válcem a je vhodný na lehčích i těžších půdách. Typ SB má kartáčový pás s průchozí dráhou příměsí. Ve výbavě na přání je celá řada vybavení, např. pytlovací plošina a pytlovací váha, širší pneumatiky, pás zpětného vedení příměsí, širší rozdružovací stůl, automatické snížení tlaku na hrůbek, zásobník na kameny atd. Tento stroj pracuje v družstvu již od roku 1993 s ročním nasazením okolo 300 hodin a doposud nebyly výraznější problémy s jeho spolehlivostí. .

51

Tab.8 Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR 80-40 (Grimme, 2007) výrobce prodejní organizace: rozměry délka šířka výška hmotnost, prázdný závěs přenos síly pneumatiky nabírání řádku

prosévání 1. prosévací pás 2. prosévací pás separace natě

systém separace 1. sepatační zařízení

2. separační zařízení přebírací stůl přebírací pás pás příměsí plošina pohon zásobník výška výstupu hmotnost plnění s optimalizací pohon

Grimme Landsmaschinefabrik U + M Servis Třeboň přepravní pol. pracovní pol 8,40 m 8,40 m 3,00 m 4,65 m 3,15 m 3,15 m 4,7 t tažná vidlice kloubový hřídel s třecí spojkou, otáčky max. 540 min-1 26.0/70-20 -tažená nabírací jednotka -tažená krojidla, pružně uložená -rýčová radlice 2- nebo 3-dílná -tažený kopírovací buben hrůbků šířky 41 cm nebo šířky 45 cm -2 vtahovací kladky natě průměr 40 cm šířka 75 cm, délka 175 cm, pruty průměr 9 mm s roztečí 35 až 50 mm šířka 75 cm, délky 220 cm, pruty ∅ 8 mm, rozteč 32 až 44 mm stírací zařízení s pogumovanými + odpruženými zádržnými hřebeny,hrubý naťový dopravník, šířka 85 cm, délka 420 cm pás s pryžovými výstupky s chodem v podélném směru s dvojitým stíracím válcem, mechanicky poháněný, seřiditelný sklon šířka 90 cm, délka 150 cm pás s pryžovými výstupky, mechanicky poháněný, seřiditelný sklon šířka 65 cm, délka 115 cm 68 cm 34 cm pro 2 + 2 osoby plynulý hydraulický 3,85 m 3 000 kg 3 300 kg hydraulický

52

Obr.11 Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR 80-40

4.4 Metodika měření 4.4.1 Měření teploty půdy Měření teplot půdy v rozdílných technologiích pěstování brambor probíhalo v období od 12. května 2006 tj. ode dne výsadby do 18. června 2006, kdy výška natě dosáhla 10 cm. Pokus byl založen na poli Za Janotů u vesnice Podruhlí na pozemcích ZD Bělčice tak, že na polovině pozemku byly vysázeny brambory plošně a na druhé polovině do odkameněných záhonů. K pokusu byla využita velmi raná odrůda Colette. Tato odrůda je vhodná na konzum (varný typ A/B) nebo na loupání. Vyniká pěkným dlouze oválným a stabilním vzhledem s hladkou slupkou. Teploty byly měřeny dvakrát denně vždy v 10 a v 15 hodin. Měření probíhalo ve třech hloubkách 5 cm, 10 cm a 20 cm pod povrchem hrůbku ve dvojím opakováním u obou variant. Jednotlivé teploměry byly umístěny na jednom řádku ve vzdálenosti 1 m. Vzdálenost mezi opakováními byla 50 m. K měření byly využity půdní teploměry s přesností 0,1 °C.

53

4.4.2 Měření výkonnosti sklízeče Výkonnost sklízeče byla měřena na vytyčeném úseku o délce 200 m. Na tomto úseky byl měřen čas na překonání této vzdálenosti sklízečem v šesti opakováních, z nichž byla vypočítána průměrná rychlost a následně výkonnost. Dále byly měřeny ztrátové časy, tedy na otáčení na souvratích a na vyprazdňování zásobníku pro výpočet operativní výkonnosti. Časy byly měřeny digitálními stopkami s přesností 0,01 s. vp =

vztah pro výpočet pracovní rychlosti

s T

[m⋅s-1]

kde je: s – délka vytyčené dráhy [m] T- čas na ujetí vytyčené dráhy [s] W1 = 0,1 ⋅ B p ⋅ v p

vztah pro výpočet efektivní výkonnosti

[ha⋅h-1]

kde je: Bp – pracovní záběr soupravy [m] W02 = W1 ⋅ K 02

vztah pro výpočet operativní výkonnosti

kde je: K02 – součinitel využití operativního času (pro sklizeň brambor se udává 0,65 – 0,8)

K 02 =

T1 T02

kde je: T1 – čas hlavní pracovní [s] T02 – čas operativní [s]

4.4.3 Měření obsahu příměsí a výtěžnosti hlíz Při sklizni byly brambory ukládány na poli přímo do palet a uloženy v bramborárně. V únoru byla ručně přetříděna jedna paleta z technologie plošného pěstování a jedna z technologie pěstování v odkameněných hrůbcích. Při třídění byl obsah palety roztříděn na čtyři skupiny, kterými byly: konzum – brambory nepoškozené, zdravé o velikosti nad 50 mm sadba – brambory nepoškozené, zdravé o velikosti 30 až 50 mm odpad – všechny ostatní brambory zemina + hroudy Po přetřídění byly všechny čtyři frakce zváženy na váze s přesností 0,5 kg.

54

4.4.4 Technickoekonomické hodnocení technologií Pro výpočet rozdílu nákladů byly využity normativy Výzkumného ústavu zemědělské techniky v Praze. Do nákladů byly započítány pouze ty pracovní postupy, které se v jednotlivých technologiích liší. Těmito postupy se rozumí především jarní příprava půdy a sklizeň. U podzimní přípravy půdy a chemického ošetřování porostu se používané technologie v ZD Bělčice nikterak neodlišují. Proto součet nákladů není celkový, ale lze z něj poznat rozdíl vynaložených prostředků na hektar mezi oběma způsoby pěstování. U výpočtu výnosů z hektaru byly do výnosu nejprve započteny skladovací ztráty 10 %. Tržby byly vypočítány v průměrných prodejních cenách v marketingovém roce 2006/07.

55

5.0 VÝSLEDKY MĚŘENÍ 5.1 Výsledky měření teploty půdy

35

30

20

15

10

5 odkameněno neodkameněno 0

12 .5 . 14 .5 . 15 .5 . 16 .5 . 19 .5 . 21 .5 . 23 .5 . 26 .5 . 28 .5 . 31 .5 . 3. 6. 6. 6. 8. 6. 10 .6 . 12 .6 . 15 .6 . 17 .6 . 18 .6 .

Teplota [°C]

25

Datum Obr.12 Průběh teplot v hloubce 5 cm

56

12 .5 . 14 .5 . 15 .5 . 16 .5 . 19 .5 . 21 .5 . 23 .5 . 26 .5 . 28 .5 . 31 .5 . 3. 6. 6. 6. 8. 6. 10 .6 . 12 .6 . 15 .6 . 17 .6 . 18 .6 .

Teplota [°C]

12 .5 . 14 .5 . 15 .5 16 . .5 . 19 .5 . 21 .5 . 23 .5 . 26 .5 . 28 .5 31 . .5 . 3. 6. 6. 6. 8. 6. 10 .6 . 12 .6 15 . .6 . 17 .6 . 18 .6 .

Teplota [°C] 30

25

20

15

10

5 odkameněno

0 neodkameněno

Datum

Obr.13 Průběh teplot v hloubce 10 cm

30

25

20

15

10

5

odkameněno

0

neodkameněno

Datum

Obr.14 Průběh teplot v hloubce 20 cm

57

1000

odkameněno neodkameněno

900 800

Suma teplot [°C]

700 600 500 400 300 200 100 0

5 cm

10 cm

20 cm

odkameněno

945,2

809,1

725,95

neodkameněno

914,1

767,5

693,65

Obr.15 Sumy průměrných teplot v jednotlivých hloubkách měření

Tab.9 Průměrné rozdíly teplot půdy mezi technologiemi průměrný rozdíl teplot hloubka

[°C]

[%]

5cm

0,6

3,25

10cm

0,81

5,26

20 cm

0,62

4,39

5.2 Výkonnost sklízeče Sklizeň byla provedena dne 23. 9. 2006 jednořádkovým sklízečem Grimme SR 80-40 v kombinaci se Zetorem 77 45. Sklizená plocha odkameněného porostu byla 2174,4 m2 a sklizeno bylo 6,5 t brambor. V neodkameněného porostu bylo sklizeno 1977 m2 a sklizeno bylo 6,8 t.

58

Tab.10 Výkonnost sklízeče v odkameněném a neodkameněném porostu odkameněno

neodkameněno

pojezdová rychlost [km⋅h-1]

3,1

1,91

efektivní výkonnost [ha⋅h-1]

0,28

0,17

operativní výkonnost [ha⋅h-1]

0,21

0,13

5.3 Zjišťování obsahu příměsí a výtěžnosti hlíz Tab.11 Podíl jednotlivých složek přetříděného množství přímo od sklízeče paleta z odkameněného pozemku hmotnost [kg] [%]

paleta z neodkameněného pozemku hmotnost [kg] [%]

konzum

560

70,26

425

51,77

sadba

166

20,83

170

20,71

odpad

60

7,53

70

8,53

příměsi

11

1,38

156

19,00

celkem

797

100

821

100

Obr.16 Podíl jednotlivých složek přetříděného množství přímo od sklízeče

59

Tab.12 Výtěžnost hlíz hlízy z odkameněné půdy konzum sadba odpad celkem

hmotnost kg 560 166 60 786

% 71,25 21,12 7,63 100

hlízy z neodkameněném půdy hmotnost kg 425 170 70 665

% 63,91 25,56 10,53 100

80

odkameněno neodkameněno

Výtěžnost hlíz [%]

.

70

60

50

40

30

20

10

0

konzum

sadba

Obr.17 Výtěžnost hlíz

60

odpad

5.4 Technickoekonomické zhodnocení technologií Tab.13 Rozdíly v nákladech na hektar dle využívané technologie pěstování brambor Záhonový způsob pěstování brambor pracovní operace operace smykování

náklady [Kč .ha-1]

rýhování separování sázení sklizeň náklady celkem

525 870 5 240 1 340 6 730 14 705

Plošný způsob pěstování brambor pracovní operace

náklady [Kč .ha-1]

smykování kypření sázení sklizeň

525 650 1 370 8 560

náklady celkem

11 105

Tab.14 Výnosy z prodeje brambor prodejní cena [Kč·t-1]

hlízy z odkameněné půdy

hlízy z neodkameněné půdy

-1 -1 výnos [t⋅ha-1] tržby [Kč·ha ] výnos [t⋅ha-1] tržby [Kč·ha ]

konzum

9 000

18,32

164 916

16,02

144 180

sadba

9 000

5,42

48 843

6,40

57 672

odpad

1 000

1,96

1 962

2,63

2 637

25,70

215 721

25,065

204 489

celkem

61

6. ZÁVĚR Z výše uvedených údajů je zřejmé, že mezi jednotlivými technologiemi jsou prokazatelné rozdíly nejen v zakládání porostu, ale i v podmínkách pro růst a vývoj rostlin, ve sklizni, ve výnosu a kvalitě sklizených hlíz a v neposlední řadě i v jejich výtěžnosti. Měřením teplot v jednotlivých hloubkách hrůbků bylo zjištěno, že při použití technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích se půda rychleji prohřívá, a proto zde byly naměřeny vyšší průměrné teploty půdy a to ve všech sledovaných hloubkách. Průběh teplot znázorňují obrázky 12 až 14. V hloubce 5 cm pod povrchem hrůbku byla průměrná teplota vyšší o 0,6 °C u technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích nežli u technologie pěstování plošného. V hloubce 10 cm byl naměřen ještě větší rozdíl ve prospěch odkameňování. Zde byly hodnoty teplot vyšší o 0,81 °C tj. o 5,26 % než v neodkameněné půdě. V hloubce 20 cm se rozdíl snížil, i přesto však činil 0,62 °C, respektive 4,36 %. Z těchto výsledků je zřejmé, že největší rozdíly v teplotách jsou právě v hloubce sázení hlíz, a proto jsou tak významné. Sumy teplot zobrazuje obrázek 15. V hloubce 5 cm byla suma teplot vyšší o 28,1 °C, v 10 cm o 41,6 °C a ve 20 cm o 32,3 °C u půdy odkameněné. Z uvedených výsledků je vyplývá, že po odkameňování se půda lépe a rychleji prohřívá. Vzhledem k tomu, že brambory klíčí nejrychleji při teplotě 15 až 20°C, je zvýšení teplot žádoucí, protože urychluje vlastní růst a vývoj rostlin. Měřením výkonnosti sklízeče (tabulka 9) bylo zjištěno, že v neodkameněném porostu byla výkonnost 0,13 ha⋅h-1 a v odkameněném 0,21 ha⋅h-1 tedy o 61,5 % vyšší. Tento velký rozdíl byl však z části způsoben extrémními podmínkami při sklizni a velký význam má rovněž rozdíl v meziřádkové rozteči řádků, která je v technologii plošného pěstování 0,75 m, zatímco u pěstování v odkameněných hrůbcích 0,9 m. Ze zkušeností v družstvu z několika předchozích let využívání obou technologií bývá rozdíl ve výkonnosti sklízečů zpravidla 30 až 50 %. Obsluha sklízeče byla tvořena čtyřčlennou osádkou, která ani při nízké pojezdové rychlosti neodkameněném porostu nestíhala vytřídit všechny hroudy, jejichž množství na přebíracím stole bylo i přes několik variant nastavení rozdružovadla velké. Toto extrémní množství bylo způsobeno především velkým množstvím srážek v jarních měsících a suchým a teplým počasím v době sklizně. I přes tyto komplikace však bylo poškození hlíz zcela minimální a to především ze dvou důvodů. Prvním je vysoká odolnost odrůdy Colette proti poškození a druhým

62

bylo velké sucho, které zvyšuje pevnost a odolnost slupky hlíz. Následkem sucha bylo i obtížné zaorání vyorávacího ústrojí, což mělo za následek překrojení několika málo hlouběji uložených hlíz. V odkameněném porostu byla situace zcela odlišná. Vyorávaná zemina se snadno prosévala na prosévacích pásech a množství hrud bylo minimální. V tomto případě by na sklízeči naprosto dostačovala jednočlenná osádka i při výrazně vyšších pojezdových rychlostech. Z pokusu i z několikaletých zkušeností podniku je zřejmé, že odkameňování půdy před sázením má velmi pozitivní vliv na průběh a výkonnost sklizně, která je nejsložitější a nejnáročnější operací při pěstování brambor. Díky této technologii je tak možná při sklizni úspora lidské práce a množství nasazené techniky. Dalším příznivým důsledkem je, že přes sklízeče neprochází větší kameny, které mohou způsobit celou řadu poruch, a tím dochází k zvýšení jejich provozní spolehlivosti při nasazení. Měření obsahu příměsí se rovněž projevil rozdíl ve sklizni. Tento rozdíl uvádí tabulka 10 a znázorňuje ho obrázek 16. V hlízách sklizených z odkameněných záhonů bylo pouhých 1,38 % příměsí, které tvořila převážně volná zemina. Naproti tomu brambory z neodkameněné plochy obsahovaly i přes čtyřčlennou obsluhu 19 % příměsí, většinou hrud. Tříděním hlíz na jednotlivé frakce byla zjištěna rozdílná výtěžnost. Tu lze vyčíst v tabulce 12 a na obrázku 17. Z brambor z odkameněné plochy bylo vytříděno 71,25 % konzumních hlíz, zatímco o neodkameněné varianty pouhých 63,91 %. Vzhledem k tomu, že tyto brambory byly pěstovány jako konzumní, je tento rozdíl velmi výrazný a důležitý. Z několikaletých zkušeností družstva je u technologie odkameňování vyšší i výtěžnost sadby u sadbových brambor, což lze považovat jako její další výhodu. Výpočtem nákladů na pracovní operace (tabulka 12), kterými se od sebe navzájem technologie odlišují, bylo vypočítáno, že založení porostu v odkameněných hrůbcích je o 2600 Kč⋅ha-1 dražší nežli u plošného pěstování. Jak ale vyplývá z tabulky 13, zvýšené náklady převyšují vyšší tržby za prodej hlíz o 11 232 Kč⋅ha-1 a to díky vyššímu výnosu a vyšší výtěžnosti. Vzhledem k nedostatku brambor v celé Evropě bylo v marketingovém roce 2006/07 jejich pěstování vysoce rentabilní. Výjimkou byly brambory pro průmyslové zpracování, u kterých je situace s jejich realizací na trhu poněkud odlišná. K rentabilitě pěstování pomohl i nedostatek sadbových brambor na trhu. Proto bylo možné prodávat sadbu vytříděnou z konzumních hlíz za výhodnou cenu zejména malopěstitelům, pro které byla v tomto roce certifikovaná sadba obtížně dostupná. 63

Technologii pěstování brambor v odkameněných hrůbcích v současnosti využívá většina větších pěstitelů. U brambor sadbových a konzumních je to v kamenitých půdách téměř nezbytné, protože zákazníci jsou již zvyklí na vysokou kvalitu a minimální poškození hlíz. Tato technologie je sice náročnější na lidskou práci i finančně při zakládání porostu na jaře, ale výrazně usnadňuje sklizeň, skladování i umístění hlíz na trhu. Další výhodou je, že při separaci jsou kameny o velikosti nad 15 cm zachytávány do zásobníku a po té odváženy z pozemku. Tím se značně usnadňuje hospodaření na pozemcích i v letech, ve kterých jsou na nich pěstovány jiné plodiny. Pěstování brambor je velice složitá a náročná činnost na kterou má vliv celá řada faktorů. Situace s výnosy a možností odbytu na trhu je každý jednotlivý ročník zcela odlišná od předchozího roku a ceny jsou velmi variabilní. Proto nelze dělat závěry v použitých technologiích či ekonomice z jedné sezóny, ale alespoň z několika po sobě následujících. I přes tento fakt se podařilo prokázat ekonomický přínos technologie pěstování brambor v odkameněných hrůbcích a to ve výše uvedených výsledcích i ze zkušeností většiny pěstitelů, kteří tuto technologii již několik let úspěšně využívají.

64

7. LITERÁRNÍ PŘEHLED ČEPL, J.. Správné založení porostu brambor - klíč k úspěchu. Úroda. 2006, roč. 54, č. 12, s. 5-8.

ČÍŽEK, M.. Rentabilita pěstování brambor v průběhu posledních let. Agro. 2007, roč. 12, č. 3, s. 24-25

FÉR J., J, CVČEK, M. Způsoby snižování mechanického poškození brambor a jeho důsledků. Praha, 1999. 26 s.

FÉR , J., MAYER, M.. Penetrometrická měření zhutnění půdy při sklizni brambor. Mechanizace zemědělství.1993, roč. 43, č. 4, s. 16-17.

Grimme - Erfolg Ernten [online]. 2004 [cit. 2007-04-20]. Text v němčině. Dostupný z WWW: .

KONOPÁSEK, V., Snižovaní ztrát při skladování brambor. 1. vyd. Praha:ÚVTIZ, 1991. 57 s

KRÁLÍČEK, J. Vývoj ploch a výnosů brambor. Úroda. 2006, roč. 54, č. 10, s. 4-5

KUTNAR, F. Malé dějiny brambor. 2. rozš. vyd. Pelhřimov : Nová tiskárna Pelhřimov, 2005. 216 s. ISBN 80-86559-30-0

Ministerstvo zemědělství [online]. [cit. 2007-03-18]. Text v češtině a angličtině. Dostupný z WWW: .

NEUBAUER, K., et al. Stroje pro rostlinnou výrobu. 1. vyd. Praha : Státní zemědělské nakladatelství, 1989. 720 s. ISBN 80-209-0075-6.

PETERS, R., Advantages of the two-stage harvesting systém. Neievoher information, 1992, s. 5-6

65

RADIL, B.. Dělená sklizeň brambor. Úroda.1987, roč. 35, č. 9, s. 15-17

RASOCHA, V., HAUSVATER, E., DOLEŽAL, P., Choroby, škůdci a abionózy bramboru. České Budějovice, ORIN 2004, 74 s.

RAUEBER, M., ENGEL, K. Růst brambor. 1. vyd. Praha : Albatros, 1966. 126 s.

SPECHT, A. Poškozování hlíz brambor - stále živé téma. Mechanizace zemědělství. 1.1.1994, roč. 44, č. 4, s. 32-37

ŠTEFÁNEK, F. Pěstování brambor, praktická příručka pro pěstitele. 1. vyd. Praha : Sativa Keřkov a. s., 1999. 94 s.

U+M Servis s.r.o. – zemědělská technika [online]. 2005 , 2007 [cit. 2007-04-12]. Dostupný z WWW: .

VOKÁL , B., CHLAN, M.. Zamyšlení nad budoucností českého bramborářství. Úroda. 2006, roč. 54, č. 10, s. 1-3.

VOKÁL, B., CVČEK, M. Brambory. 1. vyd. Praha : Agrospoj, 2000. 245 s.

VOKÁL, B., ČEPL J., Pěstujeme brambory. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2003. 103 s. ISBN 80-247-0567-2

VAN DER ZAAG, D.E. Brambory a jejich pěstování v Nizozemí. Postbus : Nizozemský bramborářský institut, 1992. 76 s. .

66

8. SEZNAM OBRÁZKŮ: Obr.1

Rozložení srážek během roku a příjem živin rostlinami (Vokál, 2000)

14

Obr.2

Různé šířky záhonů a brázd

19

Obr.3

Rýhovač záhonů

20

Obr.4

Separátor kamenů

21

Obr.5

Sázení do záhonů

23

Obr.6

Hrůbkování

26

Obr.7

Plečkování po vzejití

26

Obr.8.

Formovač záhonů BF 2000

47

Obr.9

Separátor kamene a hrud CS 1700

49

Obr.10 Sazeč GL 32B

51

Obr.11 Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR 80-40

54

Obr.12 Průběh teplot v hloubce 5 cm

56

Obr.13 Průběh teplot v hloubce 10 cm

57

Obr.14 Průběh teplot v hloubce 20 cm

57

Obr.15 Sumy průměrných teplot v jednotlivých hloubkách měření

58

Obr.16 Podíl jednotlivých složek přetříděného množství přímo od sklízeče

59

Obr.17 Výtěžnost hlíz

60

67

9. SEZNAM TABULEK Tab.1

Plochy brambor a sklizeň ve vybraných zemích EU-25 (Mze, 2006)

12

Tab.2

Průměrná teplota a úhrn srážek na pracovišti VUB Valečov (Mze, 2006)

13

Tab.3

Přehled pracovních postupů při plošném pěstování brambor v ZD Bělčice

44

Tab.4

Postupy při pěstování brambor v odkameněných hrůbcích v ZD Bělčice

45

Tab.5

Formovač záhonů BF 2000 (U+M Servis, 2007)

46

Tab.6

Grimme CombiStar CS 1500 (U+M Servis, 2007)

48

Tab.7

Sazeč brambor Grimme GL 32F (U+M Servis, 2007)

50

Tab.8

Jednořádkový sklízeč brambor Grimme SR 80-40 (Grimme, 2007)

52

Tab.9

Průměrné rozdíly teplot půdy mezi technologiemi

58

Tab.10 Výkonnost sklízeče v odkameněném a neodkameněném porostu

59

Tab.11 Podíl jednotlivých složek přetříděného množství přímo od sklízeče

59

Tab.12 Výtěžnost hlíz

60

Tab.13 Rozdíly v nákladech na hektar dle využívané technologie pěstování brambor 61 Tab.14 Výnosy z prodeje brambor

61

68