Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky

SANACE STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ Diplomová práce

Vedoucí práce: Ing. Josef Los, Ph.D.

Vypracoval: Bc. Michal Huňař Brno 2008

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma

Sanace starých ekologických zátěží

vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Brně, dne 20. 5. 2008 Podpis diplomanta ………………………….

2

Poděkování

Dovoluji si poděkovat Ing. Josefu Losovi, Ph.D. za cenné rady a za odborné vedení při zpracování diplomové práce. Rovněž chci poděkovat vedení a zaměstnancům firmy GEOSAN, spol. s r.o. konkrétně panu Ing. Pavlu Nesvadbovi a panu RNDr. Josefu Pazourkovi za pomoc a ochotu při poskytování důležitých údajů, potřebných pro zpracování diplomové práce.

V Brně, dne 20. 5. 2008

3

Anotace

Cílem této diplomové práce je provést zhodnocení současného stavu problematiky starých ekologických zátěží.

Diplomová práce je rozdělena do několika částí. První část se věnuje způsobu vzniku a nynějšímu stavu starých ekologických zátěží v ČR. Druhá část se zabývá typy polutantů a způsoby kontaminace zeminy a podzemní vody. Ve třetí části jsou uvedeny metody hodnocení znečištění ekologických zátěží a legislativa. V poslední části jsem podrobil analýze konkrétní řešení sanace kontaminované oblasti použitou sanační technologií a vyvodil ze získaných údajů závěry.

Klíčová slova: Pojem polutant, staré ekologické zátěže, sanace ekologických zátěží, sanační technologie, kontaminace zemin, kontaminace podzemní vody.

4

Annotation

The aim of this dissertation is the analysis of the current status of problems with past environmental damages. The thesis is divided into several parts. The first part considers the way past environmental damages rise and their situation in Czech Republic at this time. The second part deals with polutant types and the ways of soil and groundwater contamination. In the third part the methods of classification environmental damages pollution and the legislation are carried out. In the last part specific resolution of sanitation of contaminated area with used sanitation technology are analysed and conclusions from obtained data are drawn.

Key words: Term polutant, past environmental damages, sanitation of environmental damages, sanitation technology, soil contamination, groudwater contamination.

5

OBSAH: 1. ÚVOD........................................................................................................................... 8 2. LITERÁRNÍ PŘEHLED ........................................................................................... 9 2.1 OPERAČNÍ PROGRAM ŽIVOTNÍ PROSTŘEDÍ - PRIORITA 4.2 „ODSTRAŇOVÁNÍ STARÝCH EKOLOGICKÝCH ZÁTĚŽÍ“ .............................................................................. 11

2.2 ZÁKLADNÍ TYPY KONTAMINANTŮ .......................................................................... 14 2.2.1 Organické kontaminanty................................................................................ 14 2.1.2 Anorganické kontaminanty ............................................................................ 16 2.1.3 Vlastnosti kontaminantů ................................................................................ 17 2.1.4 Forma kontaminantů...................................................................................... 18 2.1.5 Základní procesy ovlivňující chování a rozklad kontaminantů ..................... 19 2.2 GEOLOGICKÝ PROFIL.............................................................................................. 20 2.3 PRŮZKUM KONTAMINOVANÉHO ÚZEMÍ .................................................................. 21 2.3.1 Účel MP ......................................................................................................... 22 2.3.2 Obsah MP ...................................................................................................... 22 2.3.3 Kategorie prozkoumanosti............................................................................. 22 2.3.4 Základní pravidla pro vzorkování.................................................................. 23 2.4 KRITÉRIA ZNEČIŠTĚNÍ, RIZIKOVÁ ANALÝZA ........................................................... 25 2.4.1 Analýza rizika ................................................................................................ 26 2.4.2 Ekologický audit ............................................................................................ 27 2.5 FÁZE SANAČNÍHO PROCESU .................................................................................... 28 2.6 SANAČNÍ TECHNOLOGIE ......................................................................................... 29 2.7 LEGISLATIVA ......................................................................................................... 32 3. MATERIÁL A METODIKA................................................................................... 36 3.1 GEOSAN SPOL. S R. O. .......................................................................................... 36 3.2 ÚVOD ..................................................................................................................... 37 3.3 ÚDAJE O LOKALITĚ ................................................................................................ 38 3.4 OBJEKTOVÁ SOUSTAVA .......................................................................................... 40 3.5 SANAČNÍ TECHNOLOGIE – STRIPOVÁNÍ ................................................................. 41 3.6 ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ SANAČNÍHO ZÁSAHU .................................................. 42

6

4. VLASTNÍ VÝSLEDKY A DISKUSE ..................................................................... 43 4.1 SANAČNÍ ČERPÁNÍ .................................................................................................. 43 4.2 VYPOUŠTĚNÍ VOD................................................................................................... 45 4.3 KONTAMINACE VOD CHLOROVANÝMI UHLOVODÍKY .............................................. 47 4.3.1 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HN-1 ............................................. 47 4.3.2 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HN-2 ............................................. 48 4.3.3 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HP-202.......................................... 48 4.3.4 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HP-204.......................................... 49 4.3.5 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HP-210.......................................... 50 4.3.6 Kontaminace vod chlorovanými uhlovodíky – celkový přehled.................... 50 4.3.7 Koncentrace CIU ve vypouštěné odpadní vodě ............................................ 52 4.4 BILANCE ODSTRANĚNÝCH KONTAMINANTŮ .......................................................... 53 4.5 STATISTICKÉ VYHODNOCENÍ NAMĚŘENÝCH DAT ................................................... 55 4.5.1 Statistická analýza polutantu 1,1-DCE.......................................................... 56 4.5.2 Statistická analýza polutantu cis-1,2-DCE.................................................... 56 4.5.3 Statistická analýza polutantu trans-1,2-DCE ................................................ 57 4.5.4 Statistická analýza polutantu TCE................................................................. 57 4.5.2 Statistická analýza polutantu PCE ................................................................ 57 5. ZÁVĚR ...................................................................................................................... 58 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY......................................................................... 59 SEZNAM TABULEK................................................................................................... 60 SEZNAM OBRÁZKŮ .................................................................................................. 60 SEZNAM GRAFŮ ........................................................................................................ 61 SEZNAM PŘÍLOH....................................................................................................... 61 SEZNAM ZKRATEK .................................................................................................. 62 PŘÍLOHY...................................................................................................................... 64

7

1. ÚVOD V posledních cca 20 – 30 letech lze vysledovat stále se zrychlující trend, spočívající ve větší péči o životní prostředí. Vztah k přírodě není pro jednotlivce spojen s tímto datem, neboť vždy existoval, existuje a věřím, že bude existovat. Tento trend je spojen s oficiálním uznáním, nejenom deklarovaným již v roce 1975 v Helsinkách v rámci konference o bezpečnosti v Evropě, ale především s přistoupením na obecně deklarovaný přístup tzv. sustainable development (Rio de Janeiro, Tokio) – systém udržitelného vývoje. “Declaration on Environment and Development“ v Rio de janeiro 1992 konstatovalo, že „Pro dosažení udržitelného zdroje musí ochrana životního prostředí tvořit integrální součást vývojového procesu a nemůže být zohledňována izolovaně od nich.“ Do obecných problematik udržitelného vývoje patří i problematiky starých skládek a všech míst, kde bylo lokálně kontaminováno zeminové a horninové prostředí včetně podzemní vody. Tato místa již přímo ohrožují a nebo jsou potencionálním zdrojem ohrožení životního prostředí. Zjištění tohoto stavu a jeho následné vylepšení je jednou z deklarovaných priorit ve většině států a bohužel je nutné konstatovat, že je velmi rozsáhlý. Zhruba v polovině osmdesátých let se na území ČR oceňovalo, že na každém okrese se nachází cca 30 skládek. Tyto byly většinou velmi špatně zabezpečené a často označované jako skládky divoké. Avšak i některé oficiálně uznané skládky měly přednost jen v oplocení a v evidenci množství navezeného odpadu. Specielní těsnící systémy pro ochranu podloží prakticky neexistovaly. Dnešní odhad je již vyšší a pohybuje se cca okolo 100 lokalit pro okres, které v sobě zahrnují i již dříve opuštěná místa. Další místa, kde nebyl ukládán odpad, ale kde došlo ke kontaminaci zeminového prostředí jsou například místa úniku nebezpečných látek do podzemí. Velkého rozsahu dosáhlo znečištění okolo chemických továren, průmyslových komplexů, vojenských území, ale i v místech přepravy a stáčení různých chemických látek, čerpacích stanic pohonných hmot, v místech skladování a zvýšené aplikace hnojiv, pesticidů apod. Zvláštní pozici získaly staré ekologické zátěže při privatizaci podniků počátkem 90tých let. Ty byly registrovány, oceněny a postupem času jsou sanovány za finanční podpory Fondu národního majetku (FNM). Maximální limit financí byl 130 mld.Kč, suma, která bude skutečně potřeba, se zatím pouze odhaduje a tento předpoklad činí 35 mld. Kč po dobu prvních 10 let. K září 1997 to bylo cca 3 mld. Kč (Vaníček, 2002).

8

Pobytem Sovětské armády na území ČR vznikly významné ekologické škody. Jejich úhrada je prováděna výhradně ze státního rozpočtu bez přispění zemí bývalého Sovětského svazu. Řízením akce byl v roce 1991 pověřen Úřad pro řešení důsledku pobytu Sovětského vojska na území ČSFR a po rozpadu Československa tato kompetence přešla na Ministerstvo životního prostředí České republiky (dále jen MŽP ČR). Sanace lokalit je uvedena odborem pro ekologické škody, který přitom úzce spolupracuje s orgány místní samosprávy a orgány státní správy v životním prostředí. Pyrotechnická očista je prováděna v resortu Ministerstva obrany. V ČR bylo vymezeno 73 lokalit opuštěných Sovětskou armádou. V první etapě byl zkoumán rozsah škod na lokalitách a pouze 12 lokalit bylo shledáno beze škod. Další průzkum byl zaměřen zejména na lokality s havarijním ohrožením (ohrožení podzemních vod, rozšiřující se kontaminace, atd.). Byla zjištěna řada případů závažného znečištění horninového prostředí a podzemních vod zejména ropnými uhlovodíky (především

pohonými

hmotami

–

benzinem,

naftou,

leteckým

petrolejem),

chlorovanými uhlovodíky a municí. Podrobným průzkumem lokalit byly získány údaje o rozsahu znečištění a rizikách s ním spojených, které sloužily jako podklad o rozhodnutí o nutnosti sanace, jejím rozsahu a cílových parametrech, kterých má být dosaženo. Jednou z nejvíce poškozených oblastí je oblast Ralska, jedná se především o lokalitu bývalého letiště Hradčany, kde bude sanace probíhat ještě do roku 2009 (Sanační technologie VIII.,2005). Podrobnější informace o registraci kontaminovaných míst ve státech, které se podílejí na pilotních projektech NATO – konkrétně v „Committee on The Challanges of Modern Society“ lze nalézt na website: http://www.nato.int.

2. LITERÁRNÍ PŘEHLED Řešení jakéhokoliv problému spojeného ohrožením podzemních vod spočívá v poměrně složité interakci mnoha inženýrských oborů. Příklad možné interakce lze znázornit na klasickém případu znázorněném na obr.1, kde existuje určitý zdroj, od kterého se znečištění šíří a již zasáhlo poměrně rozsáhlou oblast zeminového prostředí. Přitom zdrojem znečištění může být v minulosti nevhodně deponovaný odpad, havárie dopravního prostředku převážejícího nebezpečné látky či jiné formy nekontrolovaného úniku nebezpečných látek do podzemí. Do složité interakce zde vstupují problémy klasické mechaniky zemin, inženýrské geologie a hydrogeologie 9

s největším vztahem k zeminovému prostředí na straně jedné, problémy klasické chemie, ať již organické, anorganické či fyzikální se vztahem ke kontaminantu na straně druhé, či problémy půdní fyziky, půdní chemie či mikrobiologie na straně třetí, řešící vzájemný vztah mezi kontaminantem a zeminovým prostředím. Řešením této složité interakce se v posledním období profiluje nový obor, označovaný jako environmentální geotechnika, řešící složitý vztah mezi zeminovým a horninovým prostředím včetně v něm obsažené podzemní vody a potenciálním kontaminantem. Podle Vaníčka (2002) faktory, spadající do oboru enviromentální geotechniky a běžně uvažované při znečištění půdního prostředí, zahrnují: -

půdní systém - zahrnuje všechny tři fáze obsažené v zemině, tj. pevné částice zeminy, kapalnou a plynnou fázi,

-

zvodeň – oblast podzemní vody,

-

biologická systém – mikroorganismy,

-

typ kontaminantu – obsažen v kontaminačním mraku,

-

jiné – jako teplotní či klimatické faktory, regionální kontrolu, magnetické faktory apod. Při řešení typického problému znázorněném na obr. 1 si v principu lze položit

následující tři základní otázky, které jsou výchozími předpoklady rozhodovacího procesu.

Q1: Jak vážná je kontaminace? – tj. jaký je její rozsah – koncentračně, rozměrově i typem kontaminantu?

Q2: Ohrožuje kontaminace lidské zdraví a okolní životní prostředí?

Q3: Jak má být s tímto ohrožením nakládáno? Je nutná isolace oblasti od okolí či je třeba zahájit nápravná opatření, nebo může být ohrožení ignorováno?

Jedním ze společných jmenovatelů výše uvedených otázek je transport a osud kontaminantů v zemině. Při pohledu na obr. 1 se lze proto ptát – Jaký bude osud polutantů? Kam se bude kontaminační mrak pohybovat v následujících rocích, Dosáhne kontaminační mrak zvodeň a znečistí ji? Kdy se to stane? Jak lze tento problém předpovědět, kontrolovat či zmírnit?

10

Zodpovědění otázek a řešení problému silně závisí na znalosti 3 základních okruhů, které nutně vyžadují již výše uvedenou spolupráci specialistů v dílčích oborech. Pro úspěšné vyřešení problému starých ekologických zátěží na druhé straně vyžaduje úzkou spolupráci mezi institucemi zodpovědnými za stav životního prostředí, výzkumnými pracovišti a realizátory sanace, schopnými porozumět problému a dokázat překročit hranice klasických jednotlivých disciplín (Vaníček, 2002).

Obr. 1: Schematické znázornění základního problému kontaminace zemin a podzemní vody

2.1 Operační program Životní prostředí - priorita 4.2 „Odstraňování starých ekologických zátěží“ Operační program Životní prostředí nabízí v letech 2007 - 2013 přes 5 miliard euro pro financování ekologických projektů v České republice z evropských fondů. Objemem financí se jedná o druhý největší český operační program. Čerpá 18,4 % všech prostředků určených z fondů EU pro ČR. Jeho cílem je ochrana a zlepšování kvality životního prostředí jako základního principu trvale udržitelného rozvoje. Kvalitní životní prostředí je základem zdraví lidí a přispívá ke zvyšování atraktivity České republiky pro život, práci a investice, a podporuje tak naši celkovou konkurenceschopnost. Na základě analýzy životního prostředí ČR byly pro období 2007 - 2013 stanoveny následující prioritní osy: 1. ochrana vody, 2. ochrana ovzduší, 3. využití obnovitelných zdrojů energie,

11

4. řešení problematiky odpadů a starých ekologických zátěží, 5. omezování průmyslového znečištění a snižování environmentálních rizik, 6. zlepšení stavu přírody a krajiny, 7. rozvoj infrastruktury pro environmentální vzdělávání a osvětu. Základním znakem prostředků poskytovaných z evropských fondů je nutnost veřejného spolufinancování. Žadatelé mohou z fondů EU získat dotaci až do výše 85 % celkové částky. Další část finančních prostředků může pokrýt Fond a státní rozpočet. Staré ekologické zátěže představují velké riziko pro zdraví obyvatelstva i pro ekosystémy. Dosavadní opatření jsou financována z různých zdrojů: Fondu národního majetku, resp. od roku 2006 Ministerstva financí, MŽP pro odstraňování zátěží po Sovětské armádě, z resortních zdrojů: MPO (CzechInvest, Diamo, PKÚ, s.p.), Ministerstva obrany, Ministerstva dopravy (České dráhy, a.s.), Ministerstva pro místní rozvoj, ze zdrojů krajských úřadů dle § 42, odst. 4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, na zabezpečení protihavarijních (nikoli sanačních) opatření, ze soukromých zdrojů a strukturálních fondů EU. Na některé případy však v rámci dosavadních programů zcela chybí zdroje: Na sanace dlouhodobých havárií na podzemních vodách, které vyhovují § 42, odst.

4 zákona č. 254/2001 Sb., o vodách, Na lokality, které

nepředstavují dlouhodobé havárie na podzemních vodách, ale přesto jsou jinak rizikové – skládky pesticidů, lokality s PCB, náhodně objevené zátěže bez majitele apod. – těchto lokalit byla při tvorbě seznamu priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží („Regionální seznamy priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží – aktualizace 2002, MŽP, říjen 2002“) zjištěna většina. V současné době jsou již některé prioritní lokality ze seznamu z roku 2002 vyřešeny, ale stále se objevují další zátěže. Popsaná situace v řešení problematiky odstraňování starých ekologických zátěží není z dlouhodobého hlediska vyhovující a udržitelná. Kromě toho, v poslední době zaznamenáváme nárůst dalších požadavků vůči „státu“, který by měl řešit kauzy, kdy se povinné subjekty vyhýbají plnění svých povinností, nekonají a v mnoha případech hrozí nebezpečí z prodlení (závadný stav vznikl nebo je potencionální). Kromě toho EU předpokládá, že problematika odstraňování starých ekologických zátěží je v ČR garantována jedním resortem a vzhledem k tomu, že MŽP plní národní reportingové povinnosti vůči Evropské environmentální agentuře v oblasti „contaminated sites“ a je odborným garantem řešení procesu odstraňování starých ekologických zátěží v rámci privatizace a odstraňování

12

škod po Sovětské armádě, je nejvhodnějším subjektem k naplnění těchto požadavků. Tato způsobilost MŽP pro garanci procesu odstraňování starých ekologických zátěží na celostátní úrovni je zahrnuta do systémového řešení problematiky odstraňování starých ekologických zátěží v ČR, jehož příprava byla zahájena v lednu 2006. Návrh těchto systémových kroků, včetně metodiky kategorizace priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží, byl vládě ČR, na základě jejího usnesení č. 182/2006, předložen do 31.5.2006. Metodika kategorizace priorit pro odstraňování starých ekologických zátěží je rovněž základním kamenem pro hodnocení žádostí podávaných k OPŽP. Zodpovědnost MŽP vůči odpadům a kontaminovaným místům vyplývá rovněž se schváleného Národního implementačního plánu Stockholmské úmluvy o persistentních organických polutantech, jenž byl vládou ČR vzat na vědomí usnesením vlády ČR č. 1572 dne 7.12.2005. Tento návrh podpory proto nemá nahradit stávající, funkční programy pro odstraňování starých ekologických zátěží, ale doplnit je v místech, kde se finančních prostředků nedostává nebo kde je možné pro stávající programy využít prostředků EU. S jejich pomocí má být rovněž dokončena inventarizace lokalit se starou ekologickou zátěží, která se v důsledku nedostatku finančních prostředků ze státního rozpočtu stále opožďuje. Současně a postupně průběžně bude prováděna kategorizace priorit pro proces OSEZ tak, aby v první řadě byly odstraněny ty nejzávažnější havárie. Celý postup bude koordinován po odborné stránce odborem ekologických škod MŽP. [5] Kompetence odboru při vyřizování žádostí o podporu: 1.Podávání žádosti - nedílnou součástí žádosti o podporu z prioritní osy 4.2 je závazné stanovisko MŽP, resp. odboru ekologických škod. Podrobnosti požadavků MŽP pro zpracování tohoto dokumentu jsou uvedeny na adrese: http://www.opzp.cz/sekce/22/dokumenty-pro-pripravu-zadosti/ Součástí tohoto dokumentu je elektronický evidenční list staré ekologické zátěže „Formulář pro kategorizaci priority staré ekologické zátěže“, který je k přístupný na adrese: http://priority.progeo-sys.cz 2. Schvalování žádosti - Obsah závazného stanoviska MŽP: - stanovisko k poskytnutým informacím, zhodnocení kvality, propracovanosti žádosti a stavu SEZ na lokalitě, 13

- v případě žádosti týkající se doprůzkumu, AR a sanace - stanovisko k prioritnosti předložené žádosti, popř. její zařazení do příslušné kategorie priorit, - v případě žádosti týkající se sanace - stanovení limitů opatření k nápravě závadného stavu (koncentrační, časové limity, stanovení opatření), - stanovení závazných požadavků na zadávací a projektovou dokumentaci.

3. Monitoring plnění projektu - odbor ekologických škod společně se SFŽP provádí monitoring průběhu projektovaných prací a kontrolu plnění stanovených opatření k nápravě [5].

2.2 Základní typy kontaminantů V principu lze dělit kontaminanty na organické a anorganické. 2.2.1 Organické kontaminanty Obecně existuje velké množství organických látek ať již se vyskytují jako přírodní či antropogenní složka. Proto dělení je velmi složité a buď využívá klasifikace organické chemie

a nebo se zaměřuje na skupiny látek vyvolávajících specifické

problémy z pohledu kontaminace. Organická chemie především rozlišuje uhlovodíky a ty dále člení na alifatické a aromatické. Alifatické dále člení do subkategorií, které zahrnují alkany, alkeny, alkiny a další cyklické analogy. Alkany (parafíny) jsou uhlovodíky, v kterých jsou atomy uhlíku spojeny jednoduchou kovalentní vazbou. Podle počtu uhlíku se rozlišují metan, etan, propan, butan, pentan, hexan, heptan,… Prvotní zdroj alkanů je nafta a zemní plyn. Alkeny (olefíny) obsahují méně vodíku (H), mají dvojnou vazbu uhlíku (C=C) a vznikají při krakování ropy. Alkiny obsahují ještě méně vodíku (H) a trojnou vazbu uhlíku. Větší pozornost se věnuje skupinám látek specifických z pohledu kontaminace, respektive z pohledu sanace. V případě kontaminace podloží jsou výraznější případy spojené s produkty vzniklými při rafinaci ropy a nebo jsou spojené se spalováním fosilních paliv.

14

Produkty z rafinace ropy jsou obecně komplexní směsí různých organických složek

(především

uhlovodíků)

s menším

množstvím

frakce

organických

či

anorganických příměsí. Směsi jsou ve většině případů lehčí než voda (a proto plavou na hladině podzemní vody), jsou těžko rozpustné ve vodě, poměrně těkavé (mají vysoký tlak par) a liší se výrobek od výrobku či od výrobce k výrobci. Například benzín, letecký benzín (kerosen), motorová nafta a odpadní oleje mají různé fyzikální a chemické charakteristiky a tudíž se v půdním prostředí chovají odlišně. Avšak i stejné výrobky, například benzín, mají různé vlastnosti v závislosti na základní surovině, způsobu výroby (např. obsahuje různé přísady). Z tohoto důvodu, přestože tato skupina má mnoho společného, ve specifikách se může lišit. S nedokonalým spalováním fosilních paliv jsou spojovány polycyklické aromatické uhlovodíky (PAU – v angličtině PAH). Snadno sorbují, jsou těžko rozpustné, obtížně těkavé, mají většinou karcinogenní vlastnosti. Další skupinu kontaminantů tvoří chlorovaná a nechlorovaná rozpouštědla a odmašťovadla. Chlorovaná rozpouštědla a mazadla jsou obecně málo rozpustná ve vodě a často jsou těžší než voda, a proto klesají ke dnu. Příkladem je trichlorethylén, tetrachloethylén

a chlorbenzen. Mezi časté kontaminanty patří také například

polychlorované bifenyly, chlorované benzeny či některé pesticidy. Jsou také těžší než voda a ještě méně rozpustné ve vodě než chlorovaná rozpouštědla. Mezi další rozpouštědla negativně působící na životní prostředí patří aceton, metyl-etyl-keton a metyl-izo-butyl-keton, která jsou extrémě rozpustná ve vodě. Z výše uvedeného je zřejmé, že zvláštní postavení mají kontaminanty kapalné povahy špatně rozpustné ve vodě. V angličtině jsou označována jako NAPL – „nonaqueos phase luquids“, v češtině se používá výrazu NEL – nepolární extrahovatelné látky. NEL tvoří různé uhlovodíky, zejména ropného původu, organické halogen deriváty a nitroderiváty. Pokud jsou lehčí než voda, používá anglická literatura zkratky LNAPL – light (oleje, benzín, letecký benzín, motorová nafta), resp. DNAPL pro látky těžší než voda – dense (dichloretan, trichloretan, chloroform). Pro snadnější uvolňování kontaminantů z podloží je užitečné dělení na: -

těkavé organické látky (TOL) – benzen, toulen, etylbenzen, xylen (BTEX), ostatní

těkavé

ropné

uhlovodíky,

destilační

ropné

frakce

(technické,

automobilové a letecké benzíny, chlorované alifatické uhlovodíky – dichloretan, dichloretylen, trichloretylen…)

15

-

obtížně těkavé organické látky – polyaromatické uhlovodíky, ostatní ropné uhlovodíky (motorová nafta a topné oleje), polychlorované bifenyly, fenoly (Vaníček, 2002).

Pro identifikaci míry kontaminace organickými látkami, lze použít následujících charakteristik: -

RL – rozpuštěné látky

-

TOC – celkový organický uhlík

-

NL – nerozpuštěné látky

-

BSK – biologická spotřeba kyslíku

-

CHSK – chemická spotřeba kyslíku

2.1.2 Anorganické kontaminanty Mezi nejčastější anorganické kontaminanty, které způsobují kontaminaci, patří kovy, kyanidy a amoniak či amonné ionty. Kovy tvoří přirozenou součást zeminy, při zemědělském využití půdy jsou i přidávány. Větší – již nežádoucí množství – může přicházet z různých skládek, čistírenských kalů, v přívalových deštích, odpadů a důlní těžby, chemického zpracování rud, pokovování a další. Nejčastějším kovem způsobující problémy je chrom, kadium, zinek, olovo, rtuť, arsen, nikl, měď, stříbro. Kontaminace sloučeninami kyanidu v zeminách pocházejí z odpadů anorganické chemické výroby, galvanotechniky a chemické povrchové úpravy kovů. V zeminách se mohou zdržovat jako více či méně rozpustné komplexy s kovy (Fe, Cu, Zn, Pb, Ag, Cd). Kyanidy alkalických kovů jsou neomezeně rozpustné. Kyanidy jsou látky velmi toxické, mobilní podle rozpustnosti. Amoniak je primárním produktem rozkladu živočišných a rostlinných organických dusíkatých látek v odpadech ze zemědělské výroby. Amoniak je neomezeně rozpustný ve vodě (Vaníček, 2002).

16

Tab. 1: Orientační přehled jednotlivých kontaminantů

Látka

Místo a způsob vzniku Organické látky transport a úprava ropy a ropných produktů, - nafta a jiné ropné uhlovodíky živočišné tuky a olej z potravinářského průmyslu (masný průmysl), výroba mýdla - dehet a polyaromatické chemický průmysl, plynárny, spalování uhlí, uhlovodíky dřeva a jiného organického materiálu transformátory a kondenzátory, inkoust, - polychlorované bifenyly protihořlavé nátěry, motorový olej chemický průmysl a skladování chemikálií, ocelářský, papírenský a gumárenský průmysl, - fenoly výroba barev, úprava dřeva, skladování odpadů, rozpouštědla Anorganické látky - těžké kovy hutní a těžební průmysl obecně a dále úprava dřeva, sklářský a textilní průmysl, - arsen výroba barev či výbušnin a jiné pyrotechniky - kadmium výroba plastů a barev, skladování šrotu a baterií kožedělný průmysl, impregnace dřeva, - chrom elektrárenský popílek, čistírenský kal - kobalt zdravotnictví - měď, zinek, nikl sklářský průmysl, výroba barev galvanizování, slévárny, odložené baterie, umělá - olovo hnojiva, čistírenské kaly, skládky sklářský, papírenský, ocelářský průmysl, - rtuť slévárny, výroba barev a plastů, galvanizování, umělá hnojiva - další anorganické látky - kyanidy úprava kovů, plynárny, skladování odpadu - sírany plynárny, skladování odpadu

2.1.3 Vlastnosti kontaminantů Je velmi užitečné definovat základní vlastnosti, neboť jak již bylo řečeno, chování kontaminantů a jejich směsí v podloží je ovlivněno jejich fyzikálněchemickými vlastnostmi. Tyto vlastnosti ovlivňují štěpení, transport a obecně další vývoj kntaminantů. Mezi rozhodující patří:

-

Rozpustnost ve vodě o vysoce rozpustné – aceton, metanol o velmi málo rozpustné – benzoapyren

17

-

Tlak par o tendence k vypařování o vysoký tlak – složky benzínu, rozpouštědla (trichloretan, tetrachloretan, aceton)

-

Henryho konstanta o kvalifikuje tendenci přechodu z rozpouštěného stavu ve vodě ke stavu plynném

-

Hustota o zda plyny jsou těžší než vzduch o zda kapaliny budou u hladiny či u dna

-

Viskozita kapalin o měřítko sil působících proti pohybu – tečení – silně ovlivňující čerpatelnost, přítok do studní

-

Povrchové napětí o povrchové napětí mezi kapalinou organického původu a vodou ovlivňuje např. tvorbu stabilní emulze, přítok kapilárou, disperzi (Sanační technologie IV, 2001).

2.1.4 Forma kontaminantů V principu, avšak především organické kontaminanty, mohou existovat ve čtyřech odlišných fázích – obr. 2: -

ve formě par v pórech zeminy 1.

-

samostatně mobilní kapalná fáze – nepolární extrahovatelné látky (NAPL) 2.

-

adsorbovaná fáze – na jednotlivých půdních částicích 3.

-

částečně rozpuštěné ve vodě, půdní vlhkost 4. Tato situace platí nad hladinou podzemní vody. Za její přítomnosti samostatná

mobilní kapalná fáze zůstává při povrchu – LNAPL (Vaníček, 2002).

18

či klesá ke dnu – DNAPL

Obr. 2: Složky kontaminantů přítomné v půdním skeletu

2.1.5 Základní procesy ovlivňující chování a rozklad kontaminantů Mezi základní procesy ovlivňující chování kontaminantů v podloží patří hydrochemické procesy, abiotické a biotické procesy. Ty se dále dělí následovně: -

hydrodynamické procesy o advekce o disperze (chemická, kinetická) o molekulární difuse

-

abiotické procesy o interakce – adsorpce, iontová výměna a těkavost o ovlivňující formu kontaminantu – hydrolýza a redox reakce

-

biotické procesy o degradace kontaminantů – organické kontaminanty o imobilizace rozpuštěných látek kontaminantů (rozpuštěných těžkých kovů) o využití kontaminantů v metabolickém procesu (výživa) Nereaktivní (konzervativní) chemické složky se budou pohybovat podložím

společně s podzemní vodou (advekce) a současně budou ovlivněny disperzí a difusí, zatímco reaktivní (nekonzervativní) chemické složky budou ovlivněny dalšími procesy, biologickými i nebiologickými (Sanační technologie IX, 2006).

19

2.2 Geologický profil Určení hladiny podzemní vody v jednoduchém geologickém profilu je významné pro odlišení: -

nenasycené (vadózní) zóny

-

nasycené zóny Zatímco v nenasycené zóně je pohyb především ovlivněn gravitačními

a kapilárními silami, v nasycené zóně potom vlastním prouděním podzemní vody – to vše za uvažování dalších již výše zmíněných procesů. Přirozeně nasycená zóna si zasluhuje speciální pozornost, neboť je zdrojem pitné vody. Nenasycená zóna může sehrát významnou úlohu nejen v důsledku možného štěpení kontaminantu, ale především pro její schopnost zadržení kontaminantu. Při průsaku nepolárních extrahovaných látek (NAPL) v důsledku gravitačních sil část NAPL zůstává vázána k povrchu pevných částic, část se vypařuje a část zůstává zachycena

v pórech

v důsledku

kapilárních

sil.

NAPL

nemůže

vstupovat

do internacionálních pórů dokud kapilární tlak nepřekoná prahovou hodnotu vázanou na největší otvor, který je již v kontaktu s NAPL. Množství zachyceného kontaminantu lze vyjádřit poměrem objemu zachyceného kontaminantu k celkovému objemu pórů. Obecně tento poměr roste s klesající propustností. Retenční kapacita oleje v nenasycené zóně se odhaduje na 3-5 l/m3 pro vysoce propustné zeminy až po 30-50 l/m3 pro zeminy s nízkou propustností. V závislosti na množství vsaku kontaminantu do podloží – například u některých havárií toto množství lze poměrně dobře odhadnout – a samozřejmě na mocnosti a propustnosti

nesaturované zóny – může se stát, že

kontaminant vázán v této zóně a zvodeň není zasažena. Srážková voda však může část tohoto zadrženého kontaminantu rozpouštět a tak, i když s menší intenzitou, zvodeň znečišťovat. Pokud však celkový objem kontaminantu překročí retenční kapacitu nenasycené zóny zeminy, potom NAPL dosáhne kapilární třásně. Aby NAPL pokračovala v cestě dolů, musí odstranit vodu z pórů. V tomto místě hraje významnou úlohu hustota NAPL. Jelikož ropné produkty, jako je např. benzin, jsou lehčí než voda, budou mít tendenci k rozšiřování na povrchu hladiny podzemní vody a vytvářet zde jakousi koláčovou konfiguraci. Kontaminace podzemní vody, která následuje, je spíše příčinou rozpustnosti ve vodě některých rozpustných složek ve směsi – jako například benzen, toulen, xylen. Těžší produkty (DNAPL) však budou pokračovat v průniku dále i skrz 20

nasycenou zónu. Kapilární tlak, při kterém DNAPL je souvislý v makroskopickém smyslu a je schopný vplout do podloží, je znám jako vstupní tlak. Další charakteristický kapilární tlak, hojně užívaný, je definován jako minimální kapilární tlak potřebný pro započetí vniku DNAPL do vodou nasyceného prostředí. Nesaturovaná zóna je svým způsobem účinná i pro migraci plynné fáze, především těkavých kontaminantů. Pro jednoduchý geologický profil je možno si znázornit šíření kontaminace od porušených tankových nádrží odlišně po LNAPL a DNAPL, obr. 3 (Sanační technologie I, 1998).

Obr. 3: Chování LNAPL a DNAPL v zeminovém prostředí

2.3 Průzkum kontaminovaného území Průzkum kontaminovaného území se řídí dle Metodického pokynu (dále MP), který vychází ze zákona č. 62/1988 Sb., o geologických pracích v platném znění a z prováděcích předpisů, zejména vyhlášky č. 369/2004 Sb. o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek.

21

2.3.1 Účel MP

Účelem MP pro průzkum kontaminovaného území

je kategorizovat podle

stupně poznání úroveň průzkumu znečištění životního prostředí (zejména však horninového prostředí) a to s ohledem na účel, k jakému má průzkum sloužit. MP určuje požadavky na výsledky a tedy i na metodiku a rozsah projektovaných průzkumných prací a stanovuje nezbytný rozsah dat, která je nutné získat proto, aby bylo možné v rámci jednotlivých kategorií prozkoumanosti definovat znečištění v životním prostředí jako prostorově a časově ohraničené cizorodé těleso.

2.3.2 Obsah MP Tento MP zavádí kategorizaci prozkoumanosti lokalit s ohledem na potřebu získání potřebného rozsahu věrohodných a representativních dat pro následné činnosti, například pro vyhodnocení rizik, studii proveditelnosti, zpracování prováděcího projektu sanace, vlastní realizaci sanačních prací, apod. Pro jednotlivé kategorie prozkoumanosti je definován nezbytný rozsah dat, která je nutné získat, aby bylo možné s adekvátní mírou pravděpodobnosti definovat znečištění z hlediska jeho prostorového rozsahu, kvalitativního a kvantitativního složení, bilance znečišťujících látek a možností šíření do okolí včetně zhodnocení vlivů na potenciální příjemce kontaminace.

2.3.3 Kategorie prozkoumanosti Průzkumné práce zaměřené na ověření a zjištění rozsahu a úrovně znečištění horninového prostředí se rozdělují do 4 základních kategorií A – D podle dosaženého (a dosažitelného) stupně poznání o znečištění. Každá ze základních kategorií reprezentuje určitou úroveň prozkoumanosti lokality a definuje míru vypovídací schopnosti výsledků průzkumu, resp. míru jejich representativnosti a věrohodnosti. Jako zvláštní 5. kategorie se označuje doplňkový průzkum, který může doprovázet kteroukoli z výše uvedených kategorií prozkoumanosti, a slouží především k upřesnění některých údajů zejména v nehomogenním horninovém prostředí nebo např. k provedení monitoringu znečištění po ukončení sanačních prací.

22

Kategorie prozkoumanosti znečištění horninového prostředí: D – Archívní rešerše (základ všech průzkumných prací) C – Předběžný průzkum (např. pro účely ekologického auditu) B – Podrobný průzkum (např. pro analýzu rizik a přípravu projektu sanace) A – Sanační průzkum – monitoring (sanační monitoring) – Doplňkový průzkum (pro ověření všech etap průzkumu či postsanační monitoring) Pro jednotlivé kategorie se odlišují zejména nároky na rozsah a podrobnost vstupních dat, potřebných pro určení rozsahu nezbytných technických prací, a zejména pak nároky na rozsah a podrobnost výsledků průzkumů a jejich interpretaci. Jednotlivé kategorie prozkoumanosti znečištění by měly odpovídat potřebám zadání. Pro získání dostatečných údajů pro danou kategorii prozkoumanosti je možné provést i několik samostatných etap průzkumů. Samozřejmě je možné i slučování jednotlivých etap průzkumů, které tak mohou vést k získání podrobnějších údajů pro vyšší kategorii prozkoumanosti. Pravidlem je, že k realizaci sanačních prací, resp. pro jim předcházející rizikovou analýzu, by neměly být používány průzkumné práce nižší kategorie prozkoumanosti než C (a to pouze v odůvodněných případech), obvykle je nutné použít průzkumné práce kategorie B. Dodržování tohoto pravidla by mělo omezit nároky na eventuální rozšiřování sanačních prací kvůli dodatečným zjištěním závažných nových skutečností a následně vést k úspoře finančních prostředků na vlastní sanační práce (Metodický pokyn MŽP pro prozkoumanost kontaminovaného území, 2005).

2.3.4 Základní pravidla pro vzorkování Tato příloha k metodického pokynu má za účel stanovení závazných pravidel a postupů při odběru vzorků vod, zemin, odpadů a stavebních konstrukcí či jiných materiálů v rámci provádění průzkumů znečištění. Ustanovení pro odběry vychází z obecně závazných právních předpisů a normativů, platných ke dni vydání či aktualizace MP. Výchozí podklady jsou zejména pro vody (tabulka č.2), zeminy, horniny, odpady a jiné materiály. Názvosloví a terminologie v procesu vzorkování se řídí ČSN 75 0175 (ISO 6107-1).Obecně závazné pokyny pro způsoby odběru vzorků vod vycházejí z ČSN 75 7051 (ČSN EN ISO 5667), část 1 a 2 (Metodický pokyn MŽP vzorkovací práce v sanační geologii, 2006).

23

Tab. 2: Ustanovení pro odběry vzorků vod

Druh

Minerální

Odpadní

Obecně Zákon 164/2001 Sb. (lázeňský zákon) Zák. č. 274/2001 Sb.o vodovodech a kanalizacích

Kvalitativní parametry

Četnost a obecné požadavky na odběr

Vyhl. č. 423/2001 Sb.

Vyhl. č. 20/2001 Sb.

NV č. 61/2003 Sb.

Vyhl. č. 20/2001 Sb.

Zák. č. 274/2001 Sb. o vodovodech a kanalizacích

Vyhl. č. 252/2004 Sb.

Povrchová

Vodní zákon č. 254/2001 Sb.

NV č. 61/2003 Sb.

Podzemní

Vodní zákon č. 254/2001 Sb.

Pitná

Vyhl. č. 428/2001 Sb

Vyhl. č. 428/2001 Sb.

Způsob a metodika odběru

ČSN (EN) ISO 5667-1,2,3,10

ČSN (EN) ISO 5667-1,2,3,5

Vyhl. č. 20/2001 Sb. Vyhl. č. 20/2001 Sb.

ČSN (EN) ISO 5667-1,2,3,4,6

Vyhl. č. 20/2001 Sb.

ČSN (EN) ISO 56671,2,3,11,18

Tab. 3: Ustanovení pro odběry vzorků zeminy, horniny, odpadů a jiného materiálu Druh

Obecně

Kvalitativní parametry

Četnost a obecné požadavky na odběr

Půda (ZPF)

Zák. č. 334/1992 Sb. o ochraně ZPF

Vyhl. č. 13/1994 Sb.

Vyhl. č. 13/1994 Sb.

Způsob a metodika odběru ČSN 46 5331 ČSN 01 5110

Zeminy ČSN 01 5111 Kaly

Zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech

Vyhl. č. 295/2001 Sb.

ČSN ISO 566713 ČSN 83 0550

Odpady

Zák. č. 185/2001 Sb. o odpadech

Vyhl. č. 383/2001 Sb.

ČSN 01 5110 ČSN 01 5111 ČSN ISO 566712

Dnové sedimenty Stavební konstrukce Jiné

ČSN 01 5110 ČSN 01 5110

24

2.4 Kritéria znečištění, riziková analýza Každý rozhodovací proces se musí opírat o určitá pravidla, dohodnuté normy. Z hlediska sanací starých ekologických zátěží jsou v tomto směru určující Metodické pokyny MŽP České republiky pro analýzu rizik kontaminovaných území a pro průzkum kontaminovaného území, Věstník MŽP, č. 9, září 2005 nahrazují Metodický pokyn MŽP České republiky pro zpracování analýzy rizika z roku 1996 (publikovaný jako Příloha Zpravodaje MŽP č. 8/1996), který zůstává v platnosti, avšak s tím, že jeho význam je omezen. Kritéria A, B, C jsou nyní použitelné jako signální, porovnávací hodnoty pro případ, že nelze zjištěné koncentrace chemických látek porovnat s hodnotami, danými v legislativních předpisech. Za nepřípustné se považuje odvozovat cílové parametry sanace od hodnot kritérií A, B, C nebo je dokonce jako cílové parametry sanace navrhovat a používat. Důvodem je, že cílové parametry sanace musí vždy odpovídat reálným podmínkám konkrétní lokality, tzn., že nemohou být využita kritéria A, B, C, která k těmto konkrétním podmínkám nemají žádný vztah. Ekologické zátěže jsou v mnoha případech zdrojem nepřijatelného rizika pro zdraví obyvatel, podzemní a povrchové vody, přírodní zdroje i další složky životního prostředí a v mnoha případech brání i dalšímu využití lokality. Potřeba vysokých finančních částek na odstranění starých zátěží a omezené prostředky, které je možné této oblasti věnovat, si žádala vývoj uceleného systému posuzování a nápravy starých ekologických zátěží zaměřeného na maximální efektivnost prováděných sanací (viz příloha č.1). Stěžejními etapami procesu jsou posuzování zátěže a realizace nápravných opatření. Práce prováděné v etapách posuzování zahrnují zejména průzkum, ekologický audit a analýzu rizika. Rozhodnutí o nutnosti nápravy je možné jen na základě dostatečných výsledků zmíněných tří etap. Při rozhodování o způsobu nápravy je třeba vzít v úvahu výsledky dalších studií zohledňujících ekonomické a technické aspekty řešení. Fáze nápravného opatření je dále členěna do etap projektu nápravného opatření a samotné realizace. Průběh realizace je řízen supervizí a případně aktualizovanou analýzou rizika, podle jejího výsledku může být aktualizován i cíl, kterého má být nápravným opatřením dosaženo (Věstník MŽP, 2005)

25

2.4.1 Analýza rizika Základní požadavky na obsah, formu a jednotný postup při vypracování analýzy rizika stanovuje metodický pokyn MŽP ČR pro analýzu rizik kontaminovaných území, Věstník MŽP, č. 9, září 2005. Pod pojmem analýza rizika se obecně jedná o rozbor všech dosud provedených kroků týkajících se hodnocení a řízení rizika. Výsledky procesu analýzy se zapisují do zprávy, která obsahuje část textovou, přílohovou (původní mapové podklady, zpracované mapové podklady, tabulky) a dokumentační (protokoly, dokumentace geologických prací, ostatní).

Pro účel tohoto pokynu se analýza rizika skládá

z hodnocení rizika plynoucího z ekologické zátěže a návrhových cílů. V případě, že je analýza rizik hrazena ze státních prostředků, je nutno výsledky doplnit do databáze starých ekologických zátěží SESEZ. Způsob vyplnění záznamu stanoví MŽP. Pojem hodnocení rizika představuje postup, který využívá syntézu všech dostupných údajů podle současných vědeckých poznatků pro určení druhu a stupně rizik plynoucích z ekologické zátěže. Stanoví v jakém rozsahu jsou, nebo by v budoucnosti mohly být působení tohoto znečištění vystaveny jednotlivé skupiny populace nebo složky životního prostředí, a konečně zahrnuje charakterizaci existujících či potenciálních rizik, která z daných zjištění vyplývají. Hodnocení rizika se skládá ze čtyř kroků – určení nebezpečnosti, určení vztahu dávka-odpověď, hodnocení expozice a charakteristice rizika. Základní definice pojmu cílové parametry sanace vyjadřuje koncentrace nebezpečných látek v jednotlivých složkách prostředí, které jsou doporučeny na základě hodnocení rizika s ohledem na stávající a potenciální využití území. Tyto hodnoty by měly zaručovat ochranu zdraví člověka a životního prostředí. Analýza rizika se využívá nejen jako podklad pro rozhodnutí orgánu státní správy ochrany životního prostředí v procesu řešení ekologických závazků vzniklých před privatizací podle Usnesení vlády č. 51/2001 (ze dne 10.1.2001) a souvisejících předpisů, ale lze jí využít i v dalších případech: -

posouzení závažnosti ekologické zátěže a rozhodnutí o provedení nápravného opatření

-

vybrání optimální varianty nápravného opatření

-

posouzení účinnosti realizovatelného nápravného opatření nebo jeho etap

26

-

podnět k zápisu zbytkové ekologické zátěže jako břemeno do katastru nemovitostí (Věstník MŽP,2005).

2.4.2 Ekologický audit Účelem ekologického auditu (EA) je v prvé řadě identifikovat známé a potenciální environmentální závazky související s danou lokalitou pro účely předkupního auditu prováděného při prodeji nemovitosti. Tyto závazky mohou vyplývat z historických i současných aktivit na dané lokalitě, v jejichž důsledku došlo ke znečištění horninového prostředí, jako je např. nakládání s nebezpečnými látkami nebo odpady. Závazky však mohou vyplývat i z nedodržování požadavků současné environmentální legislativy a potřeby přijmout nápravná opatření k dosažení souladu. Vypracování ekologického auditu se řídí dle normy ČSN ISO 14 015. Zpracování ekologického auditu, jako součásti privatizačních projektů prováděných podle zákona č. 92/1991 Sb., doplněného zákonem č. 92/1992 Sb., ve znění pozdějších předpisů (Usnesení vlády ČR č. 455/92, č. 123/93 a č. 393/94), dle Metodického pokynu MŽP ČR a MSNMP ČR k § 6 a zákona č. 92/1992 Sb. a podle postupů Evropské banky pro rekonstrukci a rozvoj. Ekologický audit je také prostředek k orientačnímu stanovení ekologických škod a závazků zjištěných na sledované lokalitě, lze dělit do tří fází: Fáze I ekologického auditu je informativní studií, jejíž součástí je návštěva dané lokality a přezkoumání a vyhodnocení dostupných informací a zdrojů dat s cílem definovat potenciální rizika a navrhnout další průzkumné práce a studie. Následně je realizována Fáze II EA, jejímž úkolem je průzkumem ověřit případnou kontaminaci horninového prostředí a navrhnout odpovídající sanační zásah. Dalším krokem může být Fáze III EA, která již řeší zjištěnou kontaminaci provedením analýzy rizika, sanací znečištěných zemin a podzemních vod nebo monitoringem stavu životního prostředí (Materiál společnosti Dekonta, a.s., 2004).

27

2.5 Fáze sanačního procesu V rámci

posouzení

míry

kontaminace

a

potřeby

následné

sanace

kontaminovaného území, lze uvažovat s následnými kroky sanačního procesu: - fáze průzkumná – zaměřena na efektivní získání informací o zdroji kontaminantu a jeho povaze, o ohroženém zeminovém či horninovém prostředí, respektive o očekávaných interakcích kontaminantu se zeminovým či horninovým prostředím. - fáze definování potenciálního nebezpečí – úkolem této fáze je definování rozsahu kontaminace, zda již kontaminační mrak dosáhl zvodeň, pokud ne, kdy k tomu dojde a jak vážné ohrožení z toho vyplývá. Zde lze vycházet jak z monitoringu na místě, tak především z ocenění potenciálního nebezpečí pomocí numerického transportního procesu, umožňujícího stanovení očekávaného šíření kontaminace v čase a v prostoru. - fáze rozhodovací – zde je nutné stanovit zda nápravná opatření jsou nutná, či jen stačí definování omezujících podmínek pro využití dotčeného území, či je nutné přikročit k řešení. Zde přicházejí v úvahu 2 základní principy: 1. kontaminovaná oblast bude izolována od širšího okolí 2. bude zahájen proces dekontaminace zasažené oblasti. - fáze výběru nejefektivnější metody sanace – například pro případ odizolování kontaminované oblasti jde o výběr různých typů svislých či horizontálních těsnících bariér. Pro dekontaminační metody je spektrum obzvlášť široké a zahrnuje sanaci: - off site – kdy kontaminovaná zemina je vytěžena a odvezena mimo lokalitu a tam zneškodněna a nebo uložena na zabezpečenou skládku, - on-site – kdy se na povrch vyčerpá kontaminovaná podzemní voda a zde se vyčistí a nebo se vytěží kontaminovaná zemina a zde se sníží míra kontaminace na akceptovatelnou úroveň s možností následného vrácení na původní místo, - in-site – kdy dochází k aplikaci sanační metody přímo v zeminovém prostředí bez nutnosti čerpání či těžby na povrch. - fáze realizace sanačních opatření – zahrnuje vlastní realizaci vybrané sanační metody. Součástí realizace je i dokladování splnění vytčených cílů. Z tohoto pohledu se velká pozornost věnuje dozoru a tento dozor může mít více poloh, dozor projektanta, investora i státního dozoru. - fáze post-realizační – zahrnuje především monitoring lokality a dokladující splnění vytčených cílů i z dlouhodobého hlediska (Havrlant, 1998) 28

2.6 Sanační technologie Sanačních technologií je v dnešní době celá řada, nejdůležitější je určit optimální sanační postupy a inovační technologie, které mohou významně ovlivnit průběh sanací, snížit finanční náročnost a zkrátit tak potřebný čas. V zásadě lze rozdělit sanační technologie na izolační a dekontamniční. Jako izolační postupy se označují metody utěsňovací (enkapsulace), hydraulické, pneumatické a solidifikační. Mezi dekontaminační postupy se zařazují metody fyzikálně chemické (extrakční, desorpční, elektrokinetické, promývací aj.), biologické, degradační. Izolační postupy spočívají v tom, že se kolem ohniska znečištění vybuduje izolační prvek zabraňující volnému pohybu znečištěných látek. Není vždy nutné, aby tato bariéra byla pro polutanty zcela nepropustná a vodotěsná. Izolačními prvky jsou těsnící stěny či clony a dělí se na prvky vertikální a horizontální. Mezi vertikální prvky patří tzv. těsnící zářezy (slurry cutoff walls) vytvářející v zemním zářezu cemento-bentonitové nebo bentonitové směsi, někdy s jinými odpady nebo i s původní zeminou, které jsou často svým složením blízké směsím používaným při solidifikaci. Jsou vhodné k izolaci skládek s obsahem organických sloučenin i těžkých kovů. K hloubení zemních zářezů se používají vibrační soupravy, rypadla a jiné vhodné zemní stroje. Injekční clony (grout curtains) vznikají injekcí kapalin, sorpčního materiálu či emulzí. Výsledný těsnící prvek může při tom plnit nejen funkci izolační, nýbrž i funkci tělesa se zvýšeným filtračním odporem nebo sorpčními schopnostmi. Existuje více praktických postupů a využívají se již dlouho hlavně v hydrotechnice při zamezování průsaků podzemních vod, k izolaci děl v hornictví, stavebnictví aj. Clony jsou i z různých jiných přírodních a umělých materiálů, zejména z nepropustných polymerních fólií. V tomto případě se spouštějí do vyhloubených zemních rýh těsnící pásy (např. dlouhé 5m a vysoké 35m), které se navzájem spojují speciálním zámkem. Kanálek v zámku i zemní rýha po zasunutí těsnícího pásu se vyplní těsnící hmotou. Hydraulická bariéra je tzv. izolace s využitím aktivních prvků. Používá se u skládek, jejichž dno leží pod hladinou podzemní vody. Vytvořením sítí vrtů nebo studen kolem skládky a čerpáním vody se sníží hladina podzemní vody pod úroveň skládky, a tím se zamezí vyluhování a migraci škodlivých látek. Toto řešení i zlepšuje geotechniku skládky, neboť snižuje nebezpečí sesuvů, rozmývaní odpadů, erozi apod. Solidifikační postupy (též fixační, imobilizační) jsou založeny na principu vazby škodlivých látek 29

na matrici nebo jejich vysrážením. Horizontální prvky izolují horninové prostředí nebo antropogenní těleso (skládku) před atmosférickými srážkami, povrchovými vodami i brání úniku plynům. Izolace je rovinně položena a je z nejrůznějších materiálů, ponejvíce z plastů, ale i z asfaltové směsi, jílu apod. Nevýhoda izolačních postupů je, že potenciální nebezpečí není zažehnáno, neboť zdroj kontaminace zůstává, kdežto při dekontaminaci dochází k odstranění škodlivých látek. Dekontaminační postupy jsou charakterizovány odstraněním nebo snížením nebezpečnosti staré zátěže. Největší skupinu dekontaminace tvoří extrakční metody. Jejich společným principem je extrahování škodlivin ze zamořené lokality (ze zeminy, horniny, dopadu) extrakčním médiem a získaný roztok (eluát) či plynná směs se následně zneškodní nebo využije jako druhotná surovina. Za extrakční médium složí rozpouštědla (voda, kyseliny, louhy, komplexní a organická rozpouštědla), která je vhodné po úpravě vhodným postupem znovu použít. Extrakce vzduchem (odvětrávání, vakuová extrakce, ventování, proudování) je proces, kdy pomocí vhodného média vlivem rozpuštění, difůze apod. dochází k uvolnění škodlivé látky z matrice, v níž je škodlivá látka obsažena nebo fyzikálně-chemicky vázána, a je s kontaminovaným půdním vzduchem odsávána ventilátorem prostřednictvím sítí vrtů. Jedná se o celou skupinu metod, kterými se odstraňují škodlivé látky z horninového prostředí tím, že se v něm vytváří přetlak nebo podtlak a těkavější látky, včetně půdní vody, jsou vytlačeny či vytěkají v závislosti na lokálně vzniklém, rozdílu tlaků v okolí vrtu, do kterého se vtláčí vzduch či z kterého se odčerpává půdní vzduch. Při odsávání nebo vtláčení s následným odsáváním (ventováním) se odčerpaný vzduch na povrchu čistí. U starých skládek, ve kterých se ještě vyvíjí skládkový plyn, se volí vertikální odplynění. Odčerpaný plyn se zpravidla přímo spaluje v tzv. plynové pochodni. Mezi extrakci vzduchem se zařazuje i metoda tepelné extrakce (při níž se zvýšením teploty dociluje únik těkavých látek) a metoda bioventování. Protože při odsávání, ale i při vhánění vzduchu, se urychluje proudění půdního vzduchu a též se zvyšuje teplota, je tak zahájena současně i přirozená biodegradace. Proto je bioventování souběžný proces s ventováním a využívá se při sanaci zóny aerace, respektive podzemních vod přes tuto zónu. K urychlení procesu se napomáhá dodáváním živin do zóny aerace. Procesy uvolňování i odčerpávání jsou obvykle plně automatizovány, takže náklady na sanaci mohou být srovnatelné s náklady na odpisy zařízení, údržbu, elektrickou energii, chemické rozbory a přiměřený zisk. V některých případech lze použít i netradiční zdroje energie, např. solární. Vzdušné a tlakové stripování (podouvání) je proces, kdy se 30

kapalina se škodlivými látkami rozptýlí na mikročástice, přesněji zde dojde ke vzniku vodních membrán, a dochází k vytěkání škodlivých látek z vodního roztoku (desorpce) do vzdušného proudu. Rozlišuje se několik typů stripování, např. pěnové stripování, stripování v kolonách s orientovanou výplní (viz metodická část diplomové práce). Je možné stripování i přímo ve vrtu, kdy se odčerpaná kontaminovaná voda obsahující těkavé látky rozstřikuje speciálními tryskami s následným odsáváním kontaminovaného vzduchu u zhlaví vrtu. Dalšími metodami jsou extrakce vodou „in situ“ (též hydrogeologická metoda), při níž konečná teplota podzemní vody nepřekračuje 20°C a extrakce vodou „ex situ“ teplou více jak 20°C až horkou, kterou se vytěžený materiál propírá. Extrakce přehřátou párou spočívá v propařování materiálu, při extrakci tepelné se zeminy nebo odpady prohřívají mikrovlnými zdroji. Elektrokinetické způsoby slouží především k odstranění těžkých kovů z půdy. Princip sanační techniky spočívá na třech elektrokinetických jevech, které nastanou, když je do půdy přiveden elektrický proud přes elektrody způsobem elektroosmózy, elektrolýzy nebo i elektroforézy. Při elektroosmóze nastává v kapalině pohyb od anody ke katodě. Sanační úspěch závisí na pohyblivosti, hydrataci, náboji a koncentraci iontů v podzemní vodě, na viskozitě a teplotě kapilární vody. Elektrolýzou se mění molekuly na ionty a ty cestují k příslušným elektrodám. Pokles koncentrace se vyrovnává odběrem kationů z pevné fáze, takže koncentrace kovových iontů se zprvu nemění. Ionty OH-, které se vytvářejí na anodě, urychlují proces odbouráváním tím, že částečně substituují ionty kovů pevné fáze a způsobují snížení hodnoty pH. Pohyb iontů ke katodě je vlastně cirkulující, ale přerušuje se tím, že ve vodě rozpuštěné ionty se odčerpávají na povrch a těžké kovy se oddělují např. srážením, flotací nebo iontovýměnou. Protože hodnota pH má velký vliv na mobilitu škodlivých látek, při nízké hodnotě zvyšuje rozpustnost těžkých kovů, nejsou elektrokinetické postupy vhodné při vysokých počátečních hodnotách pH. Bioologické způsoby využívají schopnosti mikroorganismů odbourávat škodlivé látky. Lze je využít způsobem in-situ, on-situ, off-situ a jejich kombinacemi (při sanaci ve větších hloubkách). Při postupu in-situ se vnášejí do znečištěného prostoru rozpuštěné živiny pro mikroorganismy, do nenasycené zóny se přivádí kyslík, a to infiltračními studněmi nebo vráženými sondami. Škodlivé látky odstraňují mikroby nacházející se na lokalitě a pak ty, které byly laboratorně namnoženy. Úspěch závisí na látkovém transportu do ohniska znečištění 31

a vytvoření příznivých podmínek pro

mikroorganismy, tj. provzdušnění, optimální hodnota pH. Vyšší obsah jílovitých a organických částic svou adsorpční schopností může nežádoucně brzdit transport živin. Proto je biologický způsob často vhodnější pro způsoby on-site a off-site, při nichž se vlastně využívá kompostovacích postupů, kdy je možno obsah vody a hodnotu pH dobře regulovat. Všeobecně

jsou

biologické

sanační

způsoby

vhodné

pro

čištění

vysokokontaminovaných půd. Čím nižší je výchozí koncentrace škodlivých látek, tím déle trvá odbourávání. Prodlužováním sanační doby se však původní výhoda nižších nákladů oproti jiným sanačním technologiím ztrácí. Degradační postupy využívají termických způsobů (spalování, pyrolýza), ionizace, zneškodňování UV zářením apod. (Filip, Božek, Kotovicová, 2005)

2.7 Legislativa Legislativa pro zjišťování a odstraňování antropogenního znečištění z horninového prostředí Zákon: 62/1988 Sb.

Zákon České národní rady ze dne 21. dubna 1988 o geologických

pracích se změnami a doplňky pro vedenými s účinností dnem: zákonem č. 543/1991 Sb. vyhlášení (20.12.1991) zákonným opatřením č. 369/1992 Sb. vyhlášení (17.7.1992) usnesením ČNR v čá. 82/1992/7 Sb. vyhlášení (14.8.1992) zákonem č. 366/2000 Sb. 1. ledna 2001 zákonem č. 320/2002 Sb. 1. ledna 2003 zákonem č. 18/2004 Sb. 1. května 2004 zákonem č. 3/2005 Sb. 6. ledna 2005 Vyhlášky: 206/2001 Sb. Vyhláška MŽP o osvědčení odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce 282/2001 Sb. Vyhláška MŽP o evidenci geologických prací 368/2004 Sb. Vyhláška MŽP o geologické dokumentaci

32

369/2004 Sb. Vyhláška MŽP o projektování, provádění a vyhodnocování geologických prací, oznamování rizikových geofaktorů a o postupu při výpočtu zásob výhradních ložisek

Legislativa pro řešení znečištění vod (nakládání s vodami, atd.) Zákon: 254/2001 Sb. Zákon ze dne 28. června 2001 o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon) Změna: 76/2002 Sb., 320/2002 Sb. Změna: 274/2003 Sb. Změna: 20/2004 Sb. Změna: 20/2004 Sb. (část) Vyhlášky (výběr): 137/1999 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví seznam vodárenských nádrží a zásady pro stanovení a změny ochranných pásem vodních zdrojů 428/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství, kterou se provádí zákon č. 274/2001 Sb., o vodovodech a kanalizacích pro veřejnou potřebu a o změně některých zákonů (zákon o vodovodech a kanalizacích) 431/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o obsahu vodní bilance, způsobu jejího sestavení a o údajích pro vodní bilanci 432/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o dokladech žádosti o rozhodnutí nebo vyjádření a o náležitostech povolení, souhlasů a vyjádření vodoprávního úřadu 470/2001 Sb. Vyhláška

Ministerstva

zemědělství,

kterou

se

stanoví

seznam

významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků 20/2002 Sb.

Vyhláška Ministerstva zemědělství o způsobu a četnosti měření

množství a jakosti vody 195/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o náležitostech manipulačních řádů a provozních řádů vodních děl 236/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o způsobu a rozsahu zpracovávání návrhu a stanovování záplavových území 292/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva zemědělství o oblastech povodí 293/2002 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o poplatcích za vypouštění odpadních vod do vod povrchových 33

7/2003 Sb.

Vyhláška o vodoprávní evidenci

139/2003 Sb. Vyhláška o evidenci stavu povrchových a podzemních vod a způsobu ukládání údajů do informačního systému veřejné správy 159/2003 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví povrchové vody využívané ke koupání osob

333/2003 Sb. Vyhláška, kterou se mění vyhláška č. 470/2001 Sb., kterou se stanoví seznam významných vodních toků a způsob provádění činností souvisejících se správou vodních toků 125/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví vzor poplatkového hlášení a vzor poplatkového přiznání pro účely výpočtu poplatku za odebrané množství podzemní vody 135/2004 Sb.

Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na koupaliště, sauny

a hygienické limity písku v pískovištích venkovních hracích ploch 252/2004 Sb. Vyhláška, kterou se stanoví hygienické požadavky na pitnou a teplou vodu a četnost a rozsah její kontroly 275/2004 Sb.

Vyhláška o požadavcích na jakost a zdravotní nezávadnost balených

vod a o způsobu jejich úpravy 61/2003 Sb.

Nařízení vlády o ukazatelích a hodnotách přípustného znečištění

povrchových vod a odpadních vod, náležitostech povolení k vypouštění odpadních vod do vod povrchových a do kanalizací a o citlivých oblastech 71/2003 Sb.

Nařízení vlády o stanovení povrchových vod vhodných pro život

a reprodukci původních druhů ryb a dalších vodních živočichů a o zjišťování a hodnocení stavu jakosti těchto vod

Legislativa pro odstraňování odpadů vzniklých při průzkumu nebo sanaci Zákon: 185/2001 Sb. Zákon ze dne 15. května 2001 o odpadech a o změně některých dalších zákonů, ve znění zákonů: 477/2001 Sb., 76/2002 Sb., 275/2002 Sb., 320/2002 Sb., 356/2003 Sb., 167/2004 Sb., 188/2004 Sb., 317/2004 Sb., 7/2005 Sb. (úplné znění viz zákon č. 106/2005 Sb.) Vyhlášky: 99/1992 Sb.

Českého báňského úřadu o zřizování, provozu, zajištění a likvidaci

zařízení pro ukládání odpadů v podzemních prostorech 376/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí a Ministerstva zdravotnictví o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů v platném znění 34

381/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí, kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) v platném znění 382/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě 383/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech nakládání s odpady v platném znění 384/2001 Sb. Vyhláška Ministerstva životního prostředí o nakládání s polychlorovanými bifenyly, polychlorovanými terfenyly, monometyltetrarchlordifenylmetanem,

monometyldichlordifenylmetanem,

monometyldibromdifenylmetanem

a veškerými směsmi obsahujícími kteroukoliv z těchto látek v koncentraci větší než 50 mg/kg (o nakládání s PCB) 115/2002 Sb.

Ministerstva průmyslu a obchodu o podrobnostech nakládání s obaly

116/2002 Sb.

Ministerstva průmyslu a obchodu o způsobu označování vratných

zálohovaných obalů 117/2002 Sb. Ministerstva životního prostředí o rozsahu a způsobu vedení evidence obalů a ohlašování údajů z této evidence 237/2002 Sb.

Vyhláška Ministerstva životního prostředí o podrobnostech způsobu

provedení zpětného odběru některých výrobků 503/2004 Sb., v platném znění 502/2004 Sb.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí

a Ministerstva zdravotnictví č. 376/2001 Sb., o hodnocení nebezpečných vlastností odpadů 503/2004 Sb.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí

č. 381/2001 Sb., kterou se stanoví Katalog odpadů, Seznam nebezpečných odpadů a seznamy odpadů a států pro účely vývozu, dovozu a tranzitu odpadů a postup při udělování souhlasu k vývozu, dovozu a tranzitu odpadů (Katalog odpadů) 504/2004 Sb.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí

č. 382/2001 Sb., o podmínkách použití upravených kalů na zemědělské půdě 505/2004 Sb.

Vyhláška, kterou se mění vyhláška Ministerstva životního prostředí

č. 237/2002 Sb., o podrobnostech způsobu provedení zpětného odběru některých výrobků

35

Legislativa pro vypořádání ekologických závazků vzniklých před privatizací Zákon: 2/1969 Sb.

Zákon o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy,

ve znění pozdějších předpisů, 92/1991 Sb.

Zákon o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby, ve znění

pozdějších předpisů 171/1991 Sb. Zákon o působnosti orgánů ČR ve věcech převodu majetku státu na jiné osoby a o Fondu národního majetku ČR, ve znění pozdějších předpisů, 178/2005 Sb. Zákon

o

zrušení

Fondu

národního

majetku

České

republiky

a o působnosti Ministerstva financí při privatizaci majetku České republiky, (zákon o zrušení Fondu národního majetku), ve znění pozdějších předpisů, Vyhlášky: 7/2000 Sb.

Vyhláška, kterou se stanovuje rozsah a způsob zpracování hlášení

o závažné havárii a konečné zprávě o vzniku a následcích závažné havárie, 8/2000 Sb.

Vyhláška, kterou se stanovují zásady hodnocení rizik závažné havárie

včetně příslušných plánů a programů prevence, Usnesení vlády: 917/1999

(ze dne 8.9.1999) k analýze řešení ekologických závazků vzniklých při

privatizaci na základě smluv uzavřených mezi Fondem národního majetku České republiky a nabyvateli, 51/2001

(ze dne 10.1.2001) o Zásadách vypořádání ekologických závazků

vzniklých před privatizací, 2/1993

(ze dne 6.1.1993) k delimitaci některých činností Úřadu pro řešení

důsledků pobytu sovětských vojsk na území České a Slovenské Federativní Republiky na ministerstvo životního prostředí,

3. MATERIÁL A METODIKA 3.1 GEOSAN spol. s r. o. GEOSAN spol. s r.o. je soukromá společnost, která vznikla v roce 1991 z pracovníků, kteří se jako jedni z prvních v bývalém Československu podíleli na odstraňování ekologických zátěží a havárií, především na podzemních vodách. Firma si zachovala kontinuitu dlouholetého odborného a profesionálního

36

přístupu v této problematice a rozšířila předmět své činnosti o další technologie související s činností v životním prostředí. V současné době zaměstnává 130 převážně výkonných profesionálních pracovníků a patří tím k největším svého druhu v ČR. Firma nabízí komplexní řešení problematiky pitné vody, mezi kterou patří hydrogeologický průzkum, čerpací zkoušky na parametry, čerpání pro odběr vzorků vody, odstraňování železa a manganu in situ, a technologií na povrchu, odstraňování těžkých kovů (Zn, Cr, Cu). Dále také řeší problematiky spojené s ochranou podzemních vod, horninového prostředí a půdního vzduchu a provádí tedy preventivní opatření, odstranění kontaminantů, likvidaci následků ekologických havárií, čištění podzemních i nadzemních nádrží a kalových rybníků. Společnost GEOSAN zajišťuje především ochranu a čištění podzemních vod pomocí nejlepších dostupných technologií, je držitelem certifikátu environmentálního managementu 14001:2004 a managementu jakosti ISO 9001:2000 již od roku 2000. Každý rok se pravidelně podrobuje kontrolám od certifikační společnosti DNV, aby dokázala, že je schopna dostát svým závazkům a cílům, které si pravidelně stanovuje v rámci tohoto systému. Dále jsou prováděny v rámci společnosti interní audity, které zaručují neustálý dohled nad kvalitou poskytovaných služeb (GEOSAN spol. s.r.o., materiál společnosti).

3.2 Úvod Firma GEOSAN spol. s r.o. uzavřela smlouvu s objednatelem, společností METRA BLANSKO, a.s., jejíž předmětem prací bylo: − sanační čerpání podzemní vody kontaminované chlorovanými uhlovodíky (ClU) ze čtyř hydrogeologických vrtů situovaných v areálu společnosti METRA BLANSKO, a.s., − dekontaminace čerpané vody na technologickém zařízení firmy GEOSAN spol. s r.o., − odběr vzorků vod, kontrolní hydrochemické rozbory čerpané podzemní vody a kontrolní rozbory dekontaminované vody vypouštěné do recipientu, Cílem prací bylo: − postupná likvidace staré ekologické zátěže, vzniklé před privatizací společnosti, kterou představuje kontaminace kolektoru a zvodně ClU, − zamezení transferu znečištění ze zdrojové oblasti dále ve směru generelního proudění podzemní vody do řeky Svitavy. 37

Práce byly prováděny na základě a v souladu s Rozhodnutím věcně a místně příslušného vodoprávního úřadu (viz příloha č.12), Krajského úřadu Jihomoravského Kraje, Odboru životního prostředí, vydaného dne 20.7.2006 pod č.j. JMK 74683/2006 a spisovou značkou S-JMK 74683/2006 Sanační práce byly hrazeny z provozních prostředků objednatele. Po technické stránce byly sanační práce na lokalitě řízeny p. Josefem Kopřivou, jednatelem společnosti GEOSAN spol. s r.o., po odborné stránce RNDr. Josefem Pazourkem, IČ 64285367, nositelem odborné způsobilosti projektovat, provádět a vyhodnocovat geologické práce v oborech hydrogeologie a geologické práce – sanace. Hydrochemické rozbory vod byly zajištěny ve Zdravotním ústavu se sídlem v Brně, IČ 71009531, v Centru laboratoří, akreditované pro analýzy vod. Analýzy alifatických chlorovaných uhlovodíků ve vodách provádělo Oddělení stopové analýzy pod vedením RNDr. Pavla Kořínka. Dle Vyhlášky MŽP 282/2001 Sb. ze dne 17. července 2001 „o evidenci geologických prací“ byly dne 25.6.2007 sanační práce na lokalitě zaevidovány Českou geologickou službou – Geofondem pod evidenčním číslem 1508/2007. (GEOSAN spol. s r.o., materiál společnosti).

3.3 Údaje o lokalitě Kraj:

Jihomoravský, kód NUTS III CZ062

Obec s rozšířenou působností:

Blansko, kód ORP 6201

Obec s pověřeným obecním úřadem: Blansko, kód POÚ 62012 Obec:

Blansko, kód obce 581283

Katastrální území:

Blansko, kód KÚ 605018

Parcelní čísla pozemku:

1006/4, 1006/14, 1006/16

Vymezení zájmového území: S-JTSK (viz příloha č.2) Y=593 858 X=1 141 633 Y=593 230 X=1 141 193 Geomorfologie: provincie Česká vysočina, subprovincie Česko-moravská soustava, oblast Brněnská vrchovina, celek Drahanská vrchovina, podcelek Adamovská vrchovina, okrsek Blanenský prolom, cca 277 m n.m.

38

Geologie: proterozoikum brněnského masivu s biotitickými a amfibolbiotitickými granodiority, místy s aplity, granodioritovými a dioritovými porfyrity, rozpukané poklesovou tektonikou blanenského prolomu. Staré magmatické horniny jsou ve svrchních částech zvětralé až rozložené na jílovitopísčité eluvium. Nadloží tvoří kvartérní fluviální (zčásti deluviofluviální a deluviální) sedimenty terasy Svitavy, v bazální části vesměs hrubší (štěrky a písky), místy však jsou polohy štěrků a písků nahrazeny jíly, písčitými jíly nebo jílovitými písky. Svrchní část geologického profilu je budována pestrými povodňovými kaly (hlinitými písky, písčitými jíly, jílovitými zeminami, jíly) a místy navážkami. Klimatologie: mírně teplá oblast MT11 charakterizovaná dlouhým létem, teplým a suchým, krátkým přechodným obdobím s mírně teplým jarem a mírně teplým podzimem, krátkou zimou, mírně teplou a velmi suchou, s krátkým trváním sněhové pokrývky. Hydrologie: ČHP 4-15-02-069 o ploše 6,111 km2 s řekou Svitavou a ČHP 4-1502-070 o ploše 8,433 km2 s potokem Sloupečník (dle Vyhlášky MZ 470/2001 Sb. nepatří v zájmovém úseku jmenované toky k tokům významným). Hydrogeologie:

Hydrogeologický

rajon

základní

vrstvy

ID

6570

„Krystalinikum brněnské jednotky“, plocha rajónu 501,14 km2, oblast povodí Dyje, hlavní povodí Dunaj, skupina rajonů „Krystalinikum českomoravské vrchoviny“, geologická jednotka „Horniny krystalinika, proterozoika a paleozoika“, litologie převážně granitoidy, hladina volná, typ propustnosti puklinová, mineralizace 0,3 až 1,0 g.l-1, chemický typ Ca-Mg-HCO3-SO4. Dle serveru http://heis.vuv.cz nejsou v užším zájmovém území evidovány významnější odběry podzemních vod. Ostatní:

Dle

serverů

http://geoportal.cenia.cz,

http://heis.vuv.cz

a http://sez.vuv.cz je lokalita situována mimo CHOPAV, mimo ochranná pásma vodních zdrojů, mimo záplavová území (s výjimkou dílčí části levého břehu Svitavy pro Q100, nezasahující do areálu závodu), mimo biosferické rezervace UNESCO, mimo přírodní parky, mimo chráněná území, mimo chráněná ložisková území. Zájmové území je bez důlní činnosti, bez sesuvů, bez jiných starých ekologických zátěží v blízkosti a bez evidovaných škod na vodách.

39

3.4 Objektová soustava Z hydrogeologických vrtů vybudovaných v minulosti je v současnosti funkčních devět objektů HN-1, HN-2, HV-2, HP-202, HP-203, HP-204, HP-205, HP-206, HP-210 (viz příloha č.3) a vrt HP-201 byl zlikvidován v průběhu sanačních prací. V roce 1994 a 1995 bylo v prostoru „odpařovací jámy“ vyhloubeno tehdy zde operující firmou ve dvou etapách osm ventingových sond do max. hloubky 4,0 m p.t., po ukončení ventingu však byly i tyto sondy zlikvidovány. Celkový přehled o stávajících vrtech objektové soustavy podávají tabulka č. 4. Odměrným bodem OB je ve všech případech horní okraj ochranné pažnice, případně zárubnice. Údaje o vrtané hloubce objektu HN-1 chybí.

Tab. 4: Přehled funkčních hydrogeologických vrtů Hloubka (m p.t.)

HN-1

Rok vybudování 1995

Terén (m n.m.) 277,67

Odměrný bod OB (m n.m.) 277,96

HN-2

2000

9,0

277,67

277,97

HV-2

1992

8,2

276,69

277,83

HP-202

1992

8,3

277,90

278,70

HP-203

1992

8,5

277,40

278,18

HP-204

1992

8,4

276,50

277,13

HP-205

1999

10,3

277,80

278,67

HP-206

1999

10,0

276,52

277,26

HP-210

1993

9,0

277,47

278,15

vrt

Všechny vrty jsou situovány přímo v areálu závodu s výjimkou vrtu HP-206, který je lokalizován západněji. Jak bylo prověřeno měřením dne 29.5.2007, jsou výše uvedené vrty plně funkční a to jak pro měření stavu hladiny, tak i pro odběry hydrochemických vzorků. Součástí technického zabezpečení sanace jsou dále čerpadla, ventily, kohouty pro odběry vzorků, vodoměry a ochranné skříně na čerpaných vrtech HN-2, HP-202, HP-204 a HP-210. Jímaná podzemní voda je vedena podzemními trubními trasami do podzemní jímky a zároveň přečerpávací stanice u stripovací kolony u vodárny. Vzdušnina ze stripovací kolony prochází vzduchovým filtrem a je vypouštěna do ovzduší. Dekontaminovaná voda je akumulována

v nádrži budovy

vodárny a z ní je část vody odebírána jako voda provozní (měřeno vodoměrem), část odváděna podzemní trasou do Sloupečníku.

40

3.5 Sanační technologie – Stripování Stripování je plnohodnotná ex situ sanační metoda v současné době pokládaná za nejlepší dostupnou technologii pro odstranění většiny těkavých organických látek (TOL) z podzemní vody. Technologie je založena na fyzikálním procesu, při kterém těkavé látky rozpuštěné ve vodě přecházejí (resp. jsou vytěsňovány) z vodní do plynné fáze. Vytěsnění je intenzifikováno zvětšením měrného povrchu kontaminované vody na styku s plynem, čehož se dosahuje rozstřikováním vody do kapek. Jako plynné médium se používá především atmosférický vzduch. Tato metoda sanování je použitelná pro alifatické chlorované uhlovodíku (CIU) jako v našem případě, ale také pro separaci anorganických (radon, sulfan…) i organických těkavých či polotěkavých látek nebo plynů rozpuštěných ve vodě. Postup

sanace

spočívá

v přivedení

kontaminované

podzemní

vody

do stripovacího zařízení, separaci těkavého polutantu od kapalného média provzdušňováním, odvedení vyčištěné vody a záchytu vlastního polutantu na filtrech s aktivním uhlím (obr. 4, 6). Stripovací věž (obr. 4, 5) pracuje na principu gravitačního průtoku vody, kdy voda je v členité výplni věže rozptylována do drobných kapek za účelem maximálního zvětšení jejího měrného povrchu. Současně je protiběžně vháněn vzduch. Základní část konvenčního vertikálního provzdušňovače tvoří věžovitá část, která má kruhový průřez. Věž se skládá z několika identických segmentů (materiál ocel, nerezová ocel, polypropylen), které se sestavují nad sebou. Každý segment obsahuje strukturovanou výplň, která se může lišit dle výrobce. Obecně lze říct, že výška věže se odvíjí od koncentrace polutantu v čištěné vodě, může se pohybovat mezi 4-12 m. voda obsahující CIU je přiváděna na vrchol věže a rozstřikována, poté protéká výplňovým materiálem dolů. Ode dna věže je ventilátorem hnán vzduch vzhůru přes výplň. Výplň poskytuje oblast zvětšeného povrchu a zdržuje proudění obou médií, čímž zvětšuje a prodlužuje kontakt mezi nimi. Při kontaktu médií přecházejí CIU z vody do vzduchu. Voda zbavená CIU opouští věž na jejím dně. Vzduch obsahující CIU je odváděn z vrcholu věže přes tzv. demister či

odmlžovač (zařízení odstraňující částice vody ze vzduchu)

a je čištěn na požadovaný limit na filtrech s aktivním uhlí. Druh výplňového materiálu záleží na výrobci (v našem případě PVC nebo PP), podstatná je maximalizace plochy styku vody a vzduchu. 41

Výhodou vertikálních provzdušňovačů je vysoká účinnost dekontaminace znečištěné vody (98-99 %). Nevýhodou jsou prostorové nároky na výšku, zejména při použití uvnitř budov. Velkým problémem je rovněž výměna náplní, resp. čištění výplně kolon, vyžadující většinou složitou demontáž celého zařízení nebo jeho větší části. (Kompendium sanačních technologií, 2006)

Obr. 4: Schéma stripovací věže (1) a filtračního zařízení (2)

3.6 Odpadové hospodářství sanačního zásahu Chlorované uhlovodíky vytěsněné z podzemní vody stripováním jsou zachytávány ve filtrační vložce vzduchového adsorbéru (obr. 4), která je periodicky měněna. Kontrola vzdušniny na výstupu ze vzduchového filtru je prováděna při odběru vzorků vod indikačními trubičkami. Desorpce vložek je prováděna termickým způsobem na specializovaném pracovišti firmy GEOSAN spol. s r.o. Desorbát je předáván ve směsi s dalšími produkty obdobného typu (pocházejících z jiných lokalit) oprávněné organizaci (TRANS-EKO, spol. s.r.o.) k likvidaci..

42

4. VLASTNÍ VÝSLEDKY A DISKUSE V praktické části své diplomové práce jsem se snažil podrobit analýze konkrétní řešení sanace kontaminované oblasti použitou sanační technologií. Zahrnuji zde výsledky po dobu mé spolupráce s firmou GEOSAN spol. s r.o., tj. za rok 2007, ale v rámci porovnání výsledků jsem použil firmou uváděné hodnoty z průběhu všech 7 let probíhaných prací v dané lokalitě.

4.1 Sanační čerpání Sanace lokality byla zahájena dne 1.9.1994 jímáním kontaminované podzemní vody z vrtů HP-204 a HP-210. V průběhu historického období bylo čerpáno celkem 5 vrtů, konkrétně se jedná o vrty HN-1, HN-2, HP-202, HP-204 a HP-210. Posledně čtyři jmenované vrty jsou provozovány i v současnosti. V počátečním období sanace byl v prostoru bývalé „odpařovací jámy“ aplikován i venting půdního vzduchu prostřednictvím sond č. 1 až 8. Ten byl zahájen dne 13.1.1995, ukončen dne 25.7.1995 a

v provozu byl po dobu 194 dnů. Měření stavu hladiny podzemní vody bylo

v minulosti realizováno vesměs jen na sanačně čerpaných vrtech, a to nesoustavně. První objektivní údaj o stavu hladiny podzemní vody je datován dnem 17.11.1999 a je totožný s převzetím sanačního čerpání Orlickou hydrogeologickou společností. Podíl jednotlivých sanačních vrtů na celkovém odčerpaném množství kontaminované podzemní vody na lokalitě společnosti METRA BLANSKO, a.s. v ročním členění uvádím v tabulce č. 5 a v přehledovém grafu č. 1. Tab. 5: Přehled čerpaných objemů podzemní vody za příslušný hydrologický rok (m3) Rok / vrt 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem

HN-1 0 558 0 0 0 0 94 0 0 0 0 0 0 0 652

HN-2 0 0 0 0 0 0 1 723 16 971 33 401 26 578 23 987 15 987 20 489 13 144 152 280

HP-202 3 162 18 922 14 996 11 803 12 189 10 219 17 651 10 721 15 805 0 833 0 0 2 807 119 107

43

HP-204 3 689 22 067 20 597 17 489 82 145 66 680 46 890 32 188 9 753 51 003 79 220 85 945 79 053 74 325 671 044

HP-210 0 0 0 813 67 0 29 132 40 071 0 13 636 23 787 18 294 24 901 13 216 163 916

Celkem 6 852 41 564 35 592 30 105 94 401 76 899 95 490 99 951 58 959 91 216 127 827 120 226 124 443 103 492 1 107 000

Graf 1: Přehled čerpaných objemů podzemní vody za příslušný hydrologický rok (m3)

Za celé období sanace lokality bylo ze zvodně odebráno úhrnem 1 107 000 m3 podzemní vody a na tomto množství se hydrologický rok 2007 podílel objemem 103 492 m3 Podíl jednotlivých vrtů na odčerpaných objemech podzemní vody uvádím v grafu č. 2. Maximální povolený odběr daný Rozhodnutím vodoprávního úřadu (viz příloha č.12) byl v průběhu hydrologického roku 2007 průběžně dodržován, jak je dokládáno tabulkou č. 6.

Graf 2: Podíl jednotlivých vrtů na odčerpaných objemech podzemní vody

44

Tab. 6: Dodržování podmínek vodoprávního rozhodnutí pro odběr podzemních vod v hydrologickém roce 2007 Podmínky Rozhodnutí Rozhodnutí Skutečnost Maximální povolený odběr (l.s-1) 6,00 4,41 Max. denní povolený odběr (m3.den-1) 518,4 381,0 Max. měsíční povolený odběr (m3.měsíc-1) 15 552 11 441 Roční povolený odběr (m3.rok-1) 186 624 103 492

4.2 Vypouštění vod Veškerá jímaná podzemní voda byla po dekontaminaci na stripovací věži akumulována v jímce vodárny, ze které byla část vody odebírána jako voda užitková pro provozní potřebu společnosti METRA BLANSKO, a.s. a přebytek vody odtékal podzemní trubní trasou do vodního toku Sloupečník. Podíl spotřeby provozní vody byl v hodnoceném období hydrologického roku 2007 variabilní (s minimy v nepracovní dny a v průběhu celozávodní dovolené) a varioval od 0,6 do 97,2 %. Denní údaje jsou zpracovány v grafech č. 3, 4, 5, přičemž až do 31.12.2006 nejsou data rozlišena. V celoročním průměru činila spotřeba provozní vody 40,6 % z jímaného množství vod a do Sloupečníku bylo odvedeno zbylých 59,4 %. Vzhledem k tomu, že množstevní limity dané Rozhodnutím vodoprávního úřadu (viz příloha č.12) jsou pro odběr a vypouštění vod totožné, konstatuji, že i v případě vypouštění odpadních vod do vod povrchových, do potoka Sloupečník, bylo po celý rok vypouštěné množství odpadních vod nižší než množství povolené.

45

Graf 3: Celkový čerpaný objem podzemní vody na lokalitě METRA BLANSKO,a.s. v hydrologickém roce 2007

Graf 4: Objem vody využitý po dekontaminaci jako voda provozní

Graf 5: Objem vody odvedený po dekontaminaci do Sloupečníku

46

4.3 Kontaminace vod chlorovanými uhlovodíky Od zahájení sanačních prací na lokalitě byl analyticky kontrolován a tabelárně dokladován obsah alifatických chlorovaných uhlovodíků v jímané podzemní vodě. Zdrojovým kontaminantem je TCE a PCE, produktem rozpadu cis-1,2-DCE. Od hydrologického roku 2007 jsou do standardního rozboru laboratoře zařazeny i polutanty 1,1-dichlorethén (1,1-DCE) a trans-1,2-dichlorethén (trans-1,2-DCE), vyskytující se však vesměs jen v nižších koncentracích. Při zahájení sanačních prací byla laboratorními rozbory atmochemicky posuzována také vzdušnina vedená z ventingových vrtů na dekontaminační jednotku. Sumární koncentrace ClU v půdním vzduchu variovaly v rozmezí od 420,1 do 3 125,4 mg.m-3. Historická maxima a minima uvedená v tabulkách č. 7 až 11 jsou brána dle sumárních koncentrací ClU.

4.3.1 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HN-1 Maximální koncentrace ClU v podzemní vodě byly zaznamenány v roce 1995 v hodnotách přesahujících padesát tisíc µg.l-1. Také při statickém odběru vzorku z roku 2007 byly obsahy ClU relativně vysoké. Na rozdíl od analýz z let 1995 a 1996 však byl v roce 2007 indikován výskyt a výrazný podíl cis-1,2-DCE. Za celé období byla kvalita vody sledována 5-ti analýzami.

Tab. 7: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HN-1 údaje z registru

datum

historické max historické min hydrolog. r. 2007

12.6.1995 23.7.2007 23.7.2007

1,1DCE

16,5 16,5

cis-1,2 -DCE 0,0 7 240,0 7 240,0

47

trans-1,2 TCE -DCE (µ.l-1) 50 000,0 168,0 3 450,0 168,0 3 450,0

PCE

∑CIU

6 700,0 487,0 487,0

56 700,0 11 361,5 11 361,5

4.3.2 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HN-2 Kvalita vody ve vrtu HN-2 je sledována od listopadu roku 1999. Od zahájení sanace do konce hydrologického roku 2007 bylo provedeno 55 rozborů. Maximální koncentrace ClU v podzemní vodě 77 000 µg.l-1 byla zjištěna v únoru 2005 a je nejvyšší hodnotou dokladovanou na lokalitě vůbec. Již od prvních analýz se na složení kontaminantu podílí cis-1,2-DCE v dlouhodobém průměru cca 32%, ze zdrojových kontaminantů převládá TCE (cca 53%) nad PCE (cca 15%). V hydrologickém roce 2007 byly nejvyšší sumární koncentrace 31 600 µg.l-1 zjištěny v listopadu 2006, dále obsah ClU varioval přibližně v rozsahu od 5 až 10 tisíc µg.l-1. Těmito hodnotami se jedná o nejvýrazněji kontaminovanou podzemní vodu na lokalitě.

Tab. 8: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HN-2 1,1-DCE údaje z registru historické max historické min

hydrolog. r. 2007

datum 2.2.2005 2.6.2002 26.1.2007 13.3.2007 23.4.2007 29.5.2007 23.7.2007 19.9.2007 5.11.2007

1,4 1,4 3,2 5,4 11,1 0,4 0,4

cis-1,2 -DCE 23 500,0 330,0 2 030,0 2 340,0 1 550,0 1 980,0 5 000,0 2 200,0 2 090,0

trans-1,2 TCE -DCE (µ.l-1) 44 800,0 1 100,0 45,8 2 860,0 14,9 3 840,0 75,4 2 470,0 8,5 2 640,0 98,5 6 480,0 14,2 2 780,0 18,9 3 800,0

PCE

∑CIU

8 700,0 390,0 1 160,0 1 190,0 1 010,0 852,0 1 610,0 1 010,0 864,0

77 000,0 1 820,0 6 097,2 7 360,0 5 108,6 5 485,9 13 199,0 6 004,6 6 773,3

4.3.3 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HP-202 Kvalita vody ve vrtu HP-202 je sledována průběžně již od zahájení sanačních prací na lokalitě a doposud bylo provedeno celkem 100 rozborů. Nejvyšší koncentrace sumárních obsahů ClU v podzemní vodě byla zjištěna opět v roce 1995 v hodnotě 18 800 µg.l-1. Významnější výskyt cis-1,2-DCE byl zaznamenán až září roku 1996, ze zdrojových kontaminantů v globálu převládá opět TCE (cca 55%) nad PCE (cca 16%). V hydrologickém roce 2007 byla nejvyšší hodnota 14 421,5 µg.l-1 zaznamenána v březnu 2007 za nečerpaného stavu, další hodnoty se pohybovaly řádově do 5 tisíců µg.l-1. Z hlediska koncentrací ClU je podzemní voda vrtu HP-202 v pořadí druhou nejsilněji znečištěnou.

48

Tab. 9: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HP-202 údaje z registru historické max historické min

hydrolog. r. 2007

datum 17.51995 30.9.2003 26.1.2007 13.3.2007 23.4.2007 29.5.2007 23.7.2007 19.9.2007 5.11.2007

1,1DCE

0,1 7,8 5,6 1,2 2,3 0,1 0,2

cis-1,2 -DCE

trans-1,2 TCE -DCE (µ.l-1) 15 300,0 190,0 9,4 91,8 68,7 7 840,0 16,8 1 610,0 6,7 1 330,0 25,2 1 740,0 7,9 1 750,0 9,1 1 140,0

0,0 120,0 809,0 5 830,0 2 240,0 1 390,0 1 750,0 1 570,0 1 020,0

PCE

∑CIU

3 500,0 63,0 122,0 675,0 306,0 434,0 497,0 562,0 462,0

18 800,0 373,0 1 032,3 14 421,5 4 178,4 3 161,9 4 014,5 3 890,0 2 631,3

4.3.4 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HP-204 Rozbory podzemní vody z vrtu HP-204 jsou prováděny též od zahájení sanačních prací na lokalitě. V hydrochemickém registru je soustředěno celkem 105 analýz. Maximální koncentrace ClU v podzemní vodě 13 900 µg.l-1 byla zjištěna v prosinci roku 1994. Výraznější výskyt cis-1,2-DCE byl zaznamenán až v červnu 1996 a v současnosti je tento polutant zastoupen v podzemní vodě cca 40%. V dlouhodobém průměru všech analytických hodnot je jeho podíl méně výrazný (cca 34%) a opět převládá TCE (cca 50%) nad PCE (cca 16%). V hydrologickém roce 2007 byly nejvyšší sumární koncentrace 1 954,2 µg.l-1 zjištěny v listopadu 2006, dále obsah ClU varioval v řádu stovek µg.l-1. V porovnání se dalšími sanačními vrty je podzemní voda jímaná z vrtu HP-204 kontaminována nejmenší měrou a dlouhodobý trend k poklesu koncentrací je ze všech vrtů nejvýraznější.

Tab. 10: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HP-204 údaje z registru historické max historické min

hydrolog. r. 2007

datum 20.12.1994 30.9.2003 26.1.2007 13.3.2007 23.4.2007 29.5.2007 23.7.2007 19.9.2007 5.11.2007

1,1DCE

0,4 0,7 2,8 2,1 1,8 0,0 0,0

cis-1,2 -DCE 0,0 23,0 359,0 356,0 346,0 286,0 205,0 139,0 160,0

49

trans-1,2 -DCE

3,5 7,2 7,9 13,4 12,5 1,4 2,1

TCE (µ.l-1) 10 000,0 59,0 473,0 423,0 306,0 270,0 184,0 101,0 164,0

PCE

∑CIU

3 900,0 32,0 130,0 107,0 130,0 90,1 59,5 64,3 62,9

13 900,0 114,0 965,9 893,9 792,7 661,6 462,8 305,7 389,0

4.3.5 Koncentrace ClU v podzemní vodě vrtu HP-210 Kvalita vody ve vrtu HP-210 je sledována od 30.11.1999 a doposud bylo provedeno celkem 61 chromatografických rozborů. Nejvyšší koncentrace sumárních obsahů ClU v podzemní vodě byla zjištěna v březnu roku 2001 v hodnotě 10 690 µg.l-1. Chlorovaný uhlovodík cis-1,2-DCE zastoupený podílem cca 37% se v podzemní vodě vyskytuje průběžně od zahájení sledu. Jako ve všech předchozích případech, ve složení kontaminantů dlouhodobě převládá TCE (cca 49%) nad PCE (cca 14%). V hydrologickém roce 2007 byla nejvyšší hodnota sumárního obsahu ClU 2 377 µg.l-1 dokladována rozborem z července 2007. Aktuálním průměrným hmotnostním zastoupením chlorovaných uhlovodíků je podzemní voda z vrtu HP-210 v pořadí třetí nejvíce kontaminovanou ze všech sanačně čerpaných. Tab. 11: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HP-210 údaje z registru historické max historické min

hydrolog. r. 2007

datum 7.3.2001 3.12.2003 26.1.2007 13.3.2007 23.4.2007 29.5.2007 23.7.2007 19.9.2007 5.11.2007

1,1DCE

0,1 0,9 8,9 2,1 5,8 0,0 0,1

cis-1,2 -DCE 2 490,0 280,0 438,0 495,0 805,0 823,0 1 010,0 710,0 592,0

trans-1,2 TCE -DCE (µ.l-1) 6 280,0 330,0 4,2 234,0 9,8 210,0 14,8 327,0 7,2 566,0 75,2 971,0 3,5 772,0 7,8 867,0

PCE

∑CIU

1 920,0 190,0 186,0 215,0 376,0 219,0 315,0 324,0 255,0

10 690,0 800,0 862,3 930,7 1 531,7 1 617,3 2 377,0 1 809,5 1 721,9

4.3.6 Kontaminace vod chlorovanými uhlovodíky – celkový přehled Jádrem kontaminace byl a je prostor „odpařovací jímky“ a přilehlý prostor skladu chemikálií sv. části areálu závodu. Prioritním zdrojovým kontaminantem je TCE doprovázený PCE. Nejsilněji znečištěna je podzemní voda v nečerpaném vrtu HN-1 a v čerpaných vrtech HN-2 a HP-202, a to v řádu tisíců až desetitisíců µg.l-1. Z tohoto prostoru byl v minulosti kontaminant transferován ve směru generelního proudění podzemní vody jihozápadním směrem. Sanačním čerpáním a tvorbou hydraulické prostřednictvím vrtů HP-204 a HP-210 je likvidováno znečištění z prostoru pod výrobní halou M1 a zamezeno dalšímu šíření znečištění do širšího okolí závodu. Na grafech č. 6 a 7 mám znázorněný měsíční přehled výtěžnosti a kumulativ hmotnosti chlorovaných uhlovodíků na lokalitě METRA BLANSKO, a.s. za celé 50

období sanace (1994 až 2007) a v přílohové části v příloze č. 4 je vyznačen tvar kontaminačního mraku podložený analýzami vody ze dne 23.7.2007.

Graf 6: Měsíční přehled výtěžnosti chlorovaných uhlovodíků na lokalitě METRA BLANSKO, a.s. za celé období sanace (1994 až 2007)

Graf 7: Kumulativ hmotnosti výtěžnosti chlorovaných uhlovodíků na lokalitě METRA BLANSKO, a.s. za celé období sanace (1994 až 2007)

51

V následující tabulce č. 12 porovnávám zjištěné koncentrace sumy chlorovaných uhlovodíků s hodnotami dokladovanými Orlickou hydrogeologickou společností ze dne 7.4.1999. Z tabulky je zřejmé, že ve všech vrtech jsou stávající koncentrace nižší než před osmi lety. Tím je dokladována i účinnost sanačního zásahu v původně výrazněji znečištěném širším okolí areálu společnosti METRA BLANSKO, a.s.

Tab. 12: Porovnání sumárních koncentrací CIU v podzemní vodě HN-1

vrt 7.4.1999 23.7.2007

15 653,2 11 361,5

HN-2

HP-202 Obsah CIU (µg.l-1) 7 497,6 13 199,6 4 014,5

HP-204

HP-210

1 274,1 462,8

3 073,8 2 377,0

4.3.7 Koncentrace CIU ve vypouštěné odpadní vodě Obsah ClU ve vypouštěné odpadní vodě je limitován Rozhodnutím vodoprávního úřadu (viz příloha č.12). Porovnání mezních hodnot se skutečností hydrologického roku 2007 provádíme tabulkou č. 13. Opakované překročení přípustných koncentrací pro cis-1,2-DCE a jednorázové překročení přípustných koncentrací pro TCE a PCE bylo jedním z hlavních důvodů změny dodavatele sanačních prací a výměny technického zařízení lokality (stripovací věže a příslušenství). Po této změně byly všechny limity jakosti vypouštěných vod průběžně dodržovány.

Tab. 13: Koncentrace CIU v odpadní vodě vypouštěné do potoka Sloupečník (µg.l-1) datum odběru vzorku

cis-1,2-DCE

TCE

PCE

max. přípustné koncentrace

25

30

10

26.1.2007

29,5

27,3

6,2

13.3.2007

58,3

43,6

9,2

23.4.2007

3,3

1,5

0,6

29.5.2007

2,3

0,5

0,0

23.7.2007

22,1

10,5

1,9

19.9.2007

13,3

6,3

1,4

5.11.2007

18,4

11,8

2,0

52

4.4 Bilance odstraněných kontaminantů Převzetím zakázky a sanace lokality firmou GEOSAN, spol. s r.o. byly rebilancovány údaje o odtěženém množství kontaminantu na lokalitě. Přitom bylo vycházeno z dílčích údajů, poskytnutých předchozími etapovými zprávami. V následující tabulce č. 14 a grafu č. 8 uvádím přehled bilanční hmotnosti odtěžených ClU v členění dle příslušných hydrologických let. Graf č. 9 vyjadřuje podíly jednotlivých vrtů na hmotnosti odtěžby ClU čerpáním. Za celé období sanace od roku 1994 do konce hydrologického roku 2007 bylo z horninového prostředí eliminováno celkem 4 789,1 kg ClU, z toho 10,5 % ventingem a zbývajících 89,5 % sanačním čerpáním kontaminované podzemní vody. Měsíční přehled odtěženého množství chlorovaných uhlovodíků je uveden v příloze č. 11. Prostřednictvím

sanačního

čerpání

byla

největší

hmotnost

ClU

odtěžena

v hydrologickém roce 2005, nejnižší (při vyloučení neúplného roku 1994) v roce 1996. V hodnoceném roce 2007 bylo vytěženo 212,18 kg ClU, což je hodnota nižší než letech předchozích. Nejvyšší měrou se na dekontaminaci lokality podílel a nadále podílí vrt HN-2, přičemž odtěžba silně kontaminované podzemní vody z něj je limitována konstrukcí vrtu, jeho zabudováním a hydrogeologickými parametry okolního horninového prostředí (viz graf č. 2). Trvale významný je i přínos vrtu HP-204, kde je přes nižší koncentrace odtěžba ClU vysoká díky větší vydatnosti. Vrty HP-202 a HP210 se na bilanci odstraněných uhlovodíků podílejí méně výrazným způsobem.

Tab. 14: Přehled hmotnosti z horninového prostředí odstraněných CIU za příslušný hydrologický rok (kg) Rok / vrt 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 Celkem

HN-1

HN-2

30,28

3,74

34,02

38,39 222,15 364,87 253,36 152,78 357,69 334,25 118,61 1 842,09

HP-202 37,53 207,06 98,43 97,22 110,29 101,82 178,21 54,98 47,78 1,76

11,08 946,17

53

HP-204 23,25 138,16 84,86 87,81 200,89 110,985 54,58 10,65 29,28 52,11 42,24 61,08 50,93 58,58 1 005,37

HP-210

3,24 0,27 119,75 115,83 21,60 61,15 49,72 63,98 23,91 459,45

Celkem 60,77 877,50 183,29 188,27 311,44 212,80 394,67 403,61 441,93 327,06 257,93 468,48 449,16 212,18 4 789,10

Graf 8: Přehled hmotnosti z horninového prostředí odstraněných CIU za příslušný hydrologický rok (kg)

Graf 9: Podíl jednotlivých vrtů na celkové bilanci odstraněných CIU

54

4.5 Statistické vyhodnocení naměřených dat Pomocí statistických metod (homogenita rozptylu, jednofaktorová analýza rozptylu, t-test, tukey-HSD test, test minimální průkazné diference) bylo testováno pět kontaminantů (1,1-DCE, cis-1,2-DCE, trans-1,2-DCE, TCE, PCE) na čtyřech stanovištích (vrty HN-2, HP-202, HP-204, HP-210) v sedmi měřeních (data odběru vzorků), kde výsledkem bylo zjištění, zda-li hodnota polutantu je ovlivněna místem odběru vzorků (vrtem) a datem odběru. Pro výpočty jsem vycházel z tabulky č. 15. Tab. 15: Hodnoty pro statistické vyhodnocení vrt

HN-2

HP-202

HP-204

HP-210

doba 1 1 1 1 1 1 1 2 2 2 2 2 2 2 3 3 3 3 3 3 3 4 4 4 4 4 4 4

PCE 1,1-DCE cis-1,2-DCE trans-1,2-DCE TCE 1,4 2 030,0 45,8 2 860,0 1 160,0 1 1,4 2 340,0 14,9 3 840,0 1 190,0 2 3,2 1 550,0 75,4 2 470,0 1 010,0 3 5,4 1 980,0 8,5 2 640,0 852 4 11,1 5 000,0 98,5 6 480,0 1 610,0 5 0,4 2 200,0 14,2 2 780,0 1 010,0 6 0,4 2 090,0 18,9 3 800,0 864 7 0,1 809 9,4 91,8 122 1 7,8 5 830,0 68,7 7 840,0 675 2 5,6 2 240,0 16,8 1 610,0 306 3 1,2 1 390,0 6,7 1 330,0 434 4 2,3 1 750,0 25,2 1 740,0 497 5 0,1 1 570,0 7,9 1 750,0 562 6 0,2 1 020,0 9,1 1 140,0 462 7 0,4 359 3,5 473 130 1 0,7 356 7,2 423 107 2 2,8 346 7,9 306 130 3 2,1 286 13,4 270 90,1 4 1,8 205 12,5 184 59,5 5 0 139 1,4 101 64,3 6 0 160 2,1 164 62,9 7 0,1 438 4,2 234 186 1 0,9 495 9,8 210 215 2 8,9 805 14,8 327 376 3 2,1 823 7,2 566 219 4 5,8 1 010,0 75,2 971 315 5 0 710 3,5 772 324 6 0,1 592 7,8 867 255 7

55

4.5.1 Statistická analýza polutantu 1,1-DCE a) dle místa odběru (vrt) Analýza dat mezi vrty dle testu homogenity rozptylů není průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly větší než 0,05 (příloha č.6a), proto jednofaktorová analýza rozptylu byla také neprůkazná (příloha č.6b). b) dle data odběru Analýza dat mezi jednotlivými daty odběrů dle testu homogenity rozptylů byla průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly menší než 0,05 (příloha č.6c), následná jednofaktorová analýza rozptylu byla také průkazná (příloha č.6d). Proto byla provedena mnohonásobná porovnání hodnot pomocí tukey-HSD testu (příloha č.6e), který významně odlišné páry nevyhodnotil, kdežto pomocí testu minimální průkazné diference (příloha č.6f), byly zjištěny průkazné rozdíly mezi daty 1-5, 1-3 a dokonce mezi daty 6-5, 6-3, 7-5, 7-3 vysoce průkazné rozdíly, jejichž hodnoty výzamnosti byly menší než 0,01. 4.5.2 Statistická analýza polutantu cis-1,2-DCE a) dle místa odběru (vrt) Analýza dat mezi vrty dle testu homogenity rozptylů není průkazná (příloha č.7a), proto jednofaktorová analýza rozptylu byla neproveditelná. Z tohoto důvodu byly hodnoty analyzovány dle metody t-testu (příloha č.7b), kde v hodnotách dvoustranné pravděpodobnosti byly pozorovány průkazné rozdíly mezi vrty 2-3 (hodnoty menší než 0,05) a vysoce průkazné rozdíly mezi vrty 1-3, 1-4, 3-4 (hodnoty menší než 0,01). Analýza mezi vrty 1-2 a 2-4 byla neprůkazná.

b) dle data odběru Analýza dat mezi jednotlivými daty odběrů dle testu homogenity rozptylů byla průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly menší než 0,05 (příloha č.7c), následná jednofaktorová analýza rozptylu byla neprůkazná (příloha č.7d).

56

4.5.3 Statistická analýza polutantu trans-1,2-DCE a) dle místa odběru (vrt) Analýza dat mezi vrty dle testu homogenity rozptylů není průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly větší než 0,05 (příloha č.8a), proto jednofaktorová analýza rozptylu byla také neprůkazná (příloha č.8b).

b) dle data odběru Analýza dat mezi jednotlivými daty odběrů dle testu homogenity rozptylů byla průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly menší než 0,05 (příloha č.8c), následná jednofaktorová analýza rozptylu byla neprůkazná (příloha č.8d).

4.5.4 Statistická analýza polutantu TCE a) dle místa odběru (vrt) Analýza dat mezi vrty dle testu homogenity rozptylů není průkazná (příloha č.9a), proto jednofaktorová analýza rozptylu byla neproveditelná. Z tohoto důvodu byly hodnoty analyzovány dle metody t-testu (příloha č.9b), kde v hodnotách dvoustranné pravděpodobnosti byly pozorovány vysoce průkazné rozdíly mezi vrty 1-3, 1-1 (hodnoty menší než 0,01). Analýza mezi vrty 1-2, 2-3, 2-4, 3-4 byla neprůkazná.

b) dle data odběru Analýza dat mezi jednotlivými daty odběrů dle testu homogenity rozptylů byla průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly menší než 0,05 (příloha č.9c), následná jednofaktorová analýza rozptylu byla neprůkazná (příloha č.9d).

4.5.2 Statistická analýza polutantu PCE a) dle místa odběru (vrt) Analýza dat mezi vrty dle testu homogenity rozptylů není průkazná (příloha č.10a), proto jednofaktorová analýza rozptylu byla neproveditelná. Z tohoto důvodu byly hodnoty analyzovány dle metody t-testu (příloha č.10b), kde v hodnotách dvoustranné pravděpodobnosti byly pozorovány vysoce průkazné rozdíly mezi vrty 1-2, 1-4, 2-3, 3-4 (hodnoty menší než 0,01). Analýza mezi vrty 1-3 a 2-4 byla neprůkazná.

57

b) dle data odběru Analýza dat mezi jednotlivými daty odběrů dle testu homogenity rozptylů byla průkazná, jelikož hodnoty významnosti byly menší než 0,05 (příloha č.10c), následná jednofaktorová analýza rozptylu byla neprůkazná (příloha č.10d).

5. ZÁVĚR

V závěru je vyhodnocen průběh sanačních prací na lokalitě společnosti METRA BLANSKO, a.s. za hydrologický rok 2007 v návaznosti na období předešlá. Po změně dodavatele zabezpečuje na lokalitě práce firma GEOSAN spol. s r.o. se svými subdodavateli za aktivní spoluúčasti objednatele. Cílem prací je postupná sanace staré ekologické zátěže způsobené vcezem chlorovaných uhlovodíků (TCE, v menší míře PCE) do horninového prostředí a do podzemní vody. Sanace probíhá hydraulickým způsobem čerpáním čtyř vrtů a dekontaminací jímané podzemní vody stripingem a záchytem kontaminantu na vzduchovém filtru. Za hydrologický rok 2007 bylo ze zvodně odčerpáno 103 492 m3 kontaminované podzemní vody, z níž bylo odloučeno 212,18 kg ClU. Za celé období sanace bylo z horninového prostředí a podzemní vody odstraněno sanačním čerpáním a ventingem celkem 4 789,1 kg ClU. Jímání podzemní vody a tvorba hydraulické deprese zamezuje transferu znečištění v generelním směru proudění podzemní vody směrem ke Svitavě a sanuje okrajové oblasti kontaminace. To je dokladováno souborem hydrochemických analýz provedených akreditovanou laboratoří. Analýzou pomocí statistických metod bylo prokázáno, že kontaminovaný mrak lze odstupňovat dle množství kontaminace a je nutné provádět analýzu vrtů nezávisle na sobě, protože mezi vrty je statisticky průkazný rozdíl. Dekontaminovaná voda je zčásti využita společností METRA BLANSKO, a.s. jako voda provozní, zčásti je vypouštěna do potoka Sloupečník. Povolené množstevní limity byly v průběhu hodnoceného období průběžně dodrženy. Povolené koncentrační limity byly občasně překračovány v prvé polovině hodnoceného období. Na tuto skutečnost bylo reagováno změnou dodavatele prací a výměnou technického zařízení, které dodržení koncentračních limitů zabezpečuje trvale. Sanační práce na lokalitě plynule pokračují v souladu s platným Rozhodnutím místně příslušného vodoprávního orgánu.

58

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY [1] BOŽEK, FILIP, KOTOVICOVÁ, Komunální odpad a skládkování, MZLU v Brně, 2003. ISBN 80-7157-712-X, str. 97 - 103 [2] DEKONTA a.s., materiál společnosti [3] GEOSAN spol. s r. o., materiál společnosti [4] HAVRLANT, Ekologické zátěže a jejich hodnocení, Ostravská univerzita, Ostrava 1998. ISBN 80-7042-747-7. str. 8-10 [5] http://martine.cz/blog/podnikani/archive/2007_09_01_archive.html [6] Kompendium sanačních technologií, Ekomonitor, Chrudim, 2006. ISBN 80-8683215-5. str 147-148 [7] Metodický pokyn MŽP pro prozkoumanost kontaminovaného území, 2005 [8] Metodický pokyn MŽP vzorkovací práce v sanační geologii, 2006 [9] Sanační technologie I.,sborník přednášek, Ekomonitor, Chrudim, 1998. ISBN 80238-2720-0. str. 82 [10] Sanační technologie IV.,sborník konfernce, Ekomonitor, Chrudim 2001. ISBN 807080-424-6. str. 54-56 [11] Sanační technologie VIII.,sborník konfernce, Ekomonitor, Chrudim 2005. ISBN 80-86832-11-2, str. 9-11 [12] Sanační technologie IX.,sborník konfernce, Ekomonitor, Chrudim 2006. ISBN 8086832-20-1, str. 64 [13] VANÍČEK, Sanace skládek, starých ekologických zátěží, ČVUT v Praze, 2002. ISBN 80-01-02438-5. str. 9, 15-17, 34-40 [14] Věstník MŽP, ročník XV, září 2005

59

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Orientační přehled jednotlivých kontaminantů………………………………12 Tab. 2: Ustanovení pro odběry vzorků vod…………………………………………...19 Tab. 3: Ustanovení pro odběry vzorků zeminy, horniny, odpadů a jiného materiálu...19 Tab. 4: Přehled funkčních hydrogeologických vrtů…………………………………..35 Tab. 5: Přehled čerpaných objemů podzemní vody za příslušný hydrologický rok (m3)……………………………………………………………………….38 Tab. 6: Dodržování podmínek vodoprávního rozhodnutí pro odběr podzemních vod v hydrologickém roce 2007…………………………………………………...40 Tab. 7: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HN-1……………………………...42 Tab. 8: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HN-2……………………………...43 Tab. 9: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HP-202…………………………...44 Tab. 10: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HP-204…………………………...44 Tab. 11: Výpis z hydrochemického registru pro vrt HP-210…………………………...45 Tab. 12: Porovnání sumárních koncentrací CIU v podzemní vodě……………………47 Tab. 13: Koncentrace CIU v odpadní vodě vypouštěné do potoka Sloupečník (µg.l-1)..47 Tab. 14: Přehled hmotnosti z horninového prostředí odstraněných CIU za příslušný hydrologický rok (kg)…………………………………………………………48 Tab. 15: Hodnoty pro statistické vyhodnocení………………………………………....50

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Schematické znázornění základního problému kontaminace zemin a podzemní vody……………………………………………………………………………...6 Obr. 2: Složky kontaminantů přítomné v půdním skeletu………………………………14 Obr. 3: Chování LNAPL a DNAPL v zeminovém prostředí…………….………………16 Obr. 4: Schéma stripovací věže (1) a filtračního zařízení (2)….……...………………..37 Obr. 5: Ukázka instalace stripovací věže……………………………………………….60 Obr. 6: Ukázka filtračního zařízení….………………………………………………….60

60

SEZNAM GRAFŮ Graf 1: Přehled čerpaných objemů podzemní vody za příslušný hydrologický rok (m3)…………………………………………………………………………39 Graf 2: Podíl jednotlivých vrtů na odčerpaných objemech podzemní vody……………39 Graf 3: Celkový čerpaný objem podzemní vody na lokalitě METRA BLANSKO,a.s. v hydrologickém roce 2007…………………………………………………….41 Graf 4: Objem vody využitý po dekontaminaci jako voda provozní................................41 Graf 5: Objem vody odvedený po dekontaminaci do Sloupečníku……………………..41 Graf 6: Měsíční přehled výtěžnosti chlorovaných uhlovodíků na lokalitě METRA BLANSKO, a.s. za celé období sanace (1994 – 2007)………………………..46 Graf 7: Kumulativ hmotnosti výtěžnosti chlorovaných uhlovodíků na lokalitě METRA BLANSKO, a.s. za celé období sanace (1994 – 2007)………………………...46 Graf 8: Přehled hmotnosti z horninového prostředí odstraněných CIU za příslušný hydrologický rok (kg)…………………………………………………………49 Graf 9: Podíl jednotlivých vrtů na celkové bilanci odstraněných CIU………………...49

SEZNAM PŘÍLOH Příloha č. 1: Posuzování ekologické zátěže…………………………………………..60 Příloha č. 2: Letecké foto lokality METRA BLANSKO, a.s…………………………..61 Příloha č. 3: Hydrogeologické objekty a zařízení v lokalitě METRA BLANSKO, a.s..62 Příloha č. 4: Koncentrace CIU v podzemní vodě v lokalitě METRA BLANSKO, a.s...63 Příloha č. 5: Foto filtračního zařízení a instalace stripovací věže…………………...64 Příloha č. 6: Statistická analýza polutantu 1,1-DCE ………………………………..65 Příloha č. 7: Statistická analýza polutantu cis-1,2-DCE……………………………..68 Příloha č. 8: Statistická analýza polutantu trans-1,2-DCE…………………………..71 Příloha č. 9: Statistická analýza polutantu TCE……………………………………..72 Příloha č.10: Statistická analýza polutantu PCE……………………………………..75 Příloha č.11: Měsíční přehled odtěženého množství chlorovaných uhlovodíků………78 Příloha č.12: Rozhodnutí vodoprávního úřadu………………………………………..81

61

SEZNAM ZKRATEK BSK

- Biologická spotřeba kyslíku

CHOPAV

- Chráněná oblast přirozené akumulace vod

CHSK

- Chemická spotřeba kyslíku

CIU

- Chlorované uhlovodíky

ČR

- Česká republika

ČSN

- Česká technická norma

DCE

- Dichlorethen

DNAPL

- Dense Nonaquos Phase Luquids

EA

- Ekologický audit

EU

- Evropská Unie

HP

- označení vrtu H = hydrologická sanace, P = průzkumový vrt

HV

- označení vrtu H = hydrologická sanace, V = bezjaderná

ISO

- Mezinárodní organizace pro normalizaci

JMK

- Jihomoravský kraj

KÚ

- Katastrální území

LNAPL

- Light Nonaquos Phase Luquids

MP

- Metodický pokyn

MPO

- Ministerstvo průmyslu a obchodu

MSNMP

- Ministerstvo pro správu národního majetku a jeho privatizaci

MŽP

- Ministerstvo životního prostředí

NAPL

- Nonaquos phase luquids

NATO

- North Atlantic Treaty Organisation

NEL

- Nepolární extrahovatelné látky

NL

- Nerozpuštěné látky

OB

- Odměrný bod

OPŽP

- Operační program životního prostředí

OSEZ

- Odstraňování starých ekologických zátěží

PAU

- Polycyklycké aromatické uhlovodíky

PCE

- Tetrachlorethan

PP

- Polypropylen

PVC

- Polyvinylchlorid

RL

- Rozpuštěné látky

62

SESEZ

- Systém evidence starých ekologických zátěží

SEZ

- Stará ekologická zátěž

SFŽP

- Státní fond životního prostředí

TCE

- Trichlorethen

TOC

- Celkový organický kyslík

TOL

- Těkavé organické látky

UNESCO

- United Nations Educational, Scientific and Cultural Organisation

ZPF

- Zemědělský půdní fond

63

PŘÍLOHY

64

Příloha č.1 Posuzování ekologické zátěže

Určení místa s možnou ekologickou zátěží

Sběr dat a informací

Předběžný průzkum zátěže

Ekologický audit – I.etapa Dokončení průzkumu Předběžné hodnocení rizika – I.etapa Analýza rizik Rozhodnutí na základě výsledků předešlého kroku Technicko ekonomická studie Průzkum zátěže Společenské a ekonomické vlivy Ekologický audit – II.etapa

Rozhodnutí na základě výsledků předešlého kroku

Předběžné hodnocení rizika – II.etapa

Rozhodnutí na základě výsledků předešlého kroku Projekt sanace

Sanace

Aktualizace analýzy rizik

Supervize

Rozhodnutí na základě výsledků předešlého kroku

Monitorování

Rozhodnutí na základě výsledků předešlého kroku

Není ekologická zátěž

Ukončení sanace

65

Příloha č.2 Lokalita METRA BLANSKO, a.s.

66

Příloha č.3 Hydrogeologické objekty a zařízení v lokalitě společnosti METRA BLANSKO, a.s.

67

Příloha č.4

Koncentrace CIU v podzemní vodě v lokalitě společnosti METRA BLANSKO, a.s.

68

Příloha č.5

Obr. 5: Ukázka instalace stripovací věže

Obr. 6: Ukázka filtračního zařízení

69

Příloha č.6 Statistická analýza polutantu 1,1-DCE a) Test homogenity rozptylů

tříděno podle vrt Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

7,3715 2,4966 1,9697 11,9881

0,0610 0,0582 0,4954 0,0100

b) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: 1,1-DCE

Zdroj variability Hlavní efekty vrt Vysvětleno Chyba Celkem

Součet St. vol. čtverců 17,787 3 17,787 3 17,787 3 225,294 24 243,081 27

Průměrný Stat F čtverec 5,929 0,632 5,929 0,632 5,929 0,632 9,387 9,003

Významn. 0,6018 0,6018 0,6018

c) Test homogenity rozptylů

tříděno podle doba Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

31,0759 5,4702 4,7172 630,0571

0,0000 0,0000 0,0938

d) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: A1,1-DCE

Zdroj variability Hlavní efekty doba Vysvětleno Chyba Celkem

Součet St. vol. čtverců 117,829 6 117,829 6 117,829 6 125,253 21 243,081 27

Průměrný Stat F čtverec 19,638 3,293 19,638 3,293 19,638 3,293 5,964 9,003

70

Významn. 0,0192 0,0192 0,0192

e) Tukey-HSD Pro 1,1-DCE, tříděno podle doba * označuje významně odlišné páry. Homogenní podskupiny jsou ve vertikálních sloupcích. Skupina Příp. Průměr 4 0,1250 6 4 0,1750 7 4 0,5000 1 4 2,7000 2 4 2,7000 4 4 5,1250 3 4 5,2500 5 Skupin a 6 7 1 2 4 3 5

5

Srovnán í 6-5 6-3 6-4 6-2 6-1 6-7 7-5 7-3 7-4 7-2 7-1 1-5 1-3 1-4 1-2 2-5 2-3 2-4 4-5 4-3 3-5

Rozdíl

6

7

1

2

4

3

| | | | | | |

-5,1250 -5,0000 -2,5750 -2,5750 -0,3750 -0,0500 -5,0750 -4,9500 -2,5250 -2,5250 -0,3250 -4,7500 -4,6250 -2,2000 -2,2000 -2,5500 -2,4250 -0,0000 -2,5500 -2,4250 -0,1250

Směrodatná chyba 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269

q Stat

Tabulka q

Významn.

4,1970 4,0946 2,1087 2,1087 0,3071 0,0409 4,1561 4,0537 2,0678 2,0678 0,2662 3,8899 3,7875 1,8016 1,8016 2,0883 1,9859 0,0000 2,0883 1,9859 0,1024

4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973 4,5973

0,0886 0,1019 0,7468 0,7468 1,0000 1,0000 0,0937 0,1078 0,7628 0,7628 1,0000 0,1340 0,1530 0,8560 0,8560 0,7548 0,7936 1,0000 0,7548 0,7936 1,0000

Homogenní podskupiny: Skupina 1: 6 7 1 2 4 3 5 Společný průměr = 2,3679 95% Konfidenční interval = 1,4080 <> 3,3277

71

Dolní 95% -10,7388 -10,6138 -8,1888 -8,1888 -5,9888 -5,6638 -10,6888 -10,5638 -8,1388 -8,1388 -5,9388 -10,3638 -10,2388 -7,8138 -7,8138 -8,1638 -8,0388 -5,6138 -8,1638 -8,0388 -5,7388

Horní 95% 0,4888 0,6138 3,0388 3,0388 5,2388 5,5638 0,5388 0,6638 3,0888 3,0888 5,2888 0,8638 0,9888 3,4138 3,4138 3,0638 3,1888 5,6138 3,0638 3,1888 5,4888

Výsledek Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá

f) Minimální průkazná diference Pro 1,1-DCE, tříděno podle doba * označuje významně odlišné páry. Homogenní podskupiny jsou ve vertikálních sloupcích. Skupina Příp. 4 6 4 7 4 1 4 2 4 4 4 3 4 5 Skupina 6 7 1 2 4 3 5

Průměr 0,1250 0,1750 0,5000 2,7000 2,7000 5,1250 5,2500

6

7

1

* *

* *

* *

2

4

3 * * *

5 * | * | * | || || | |

Srovnání

Rozdíl

6-5 6-3 6-4 6-2 6-1 6-7 7-5 7-3 7-4 7-2 7-1 1-5 1-3 1-4 1-2 2-5 2-3 2-4 4-5 4-3 3-5

-5,1250 -5,0000 -2,5750 -2,5750 -0,3750 -0,0500 -5,0750 -4,9500 -2,5250 -2,5250 -0,3250 -4,7500 -4,6250 -2,2000 -2,2000 -2,5500 -2,4250 -0,0000 -2,5500 -2,4250 -0,1250

Směrodatná chyba 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269 1,7269

Homogenní podskupiny: Skupina 1: Společný průměr = 95% Konfidenční interval = Skupina 2:

q Stat

Tabulka q

Významn.

4,1970 4,0946 2,1087 2,1087 0,3071 0,0409 4,1561 4,0537 2,0678 2,0678 0,2662 3,8899 3,7875 1,8016 1,8016 2,0883 1,9859 0,0000 2,0883 1,9859 0,1024

2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410 2,9410

0,0073 0,0087 0,1508 0,1508 0,8302 0,9772 0,0078 0,0092 0,1585 0,1585 0,8525 0,0120 0,0141 0,2166 0,2166 0,1546 0,1749 1,0000 0,1546 0,1749 0,9430

67124 1,2400 0,1043 <> 2,3757 2435

72

Dolní 95% -8,7163 -8,5913 -6,1663 -6,1663 -3,9663 -3,6413 -8,6663 -8,5413 -6,1163 -6,1163 -3,9163 -8,3413 -8,2163 -5,7913 -5,7913 -6,1413 -6,0163 -3,5913 -6,1413 -6,0163 -3,7163

Horní 95% -1,5337 -1,4087 1,0163 1,0163 3,2163 3,5413 -1,4837 -1,3587 1,0663 1,0663 3,2663 -1,1587 -1,0337 1,3913 1,3913 1,0413 1,1663 3,5913 1,0413 1,1663 3,4663

Výsledek Zamítáme Zamítáme Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Zamítáme Zamítáme Nezamítá Nezamítá Nezamítá Zamítáme Zamítáme Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá Nezamítá

Příloha č.7 Statistická analýza polutantu cis-1,2-DCE a) Test homogenity rozptylů

tříděno podle vrt Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

38,4002 13,2633 6,4551 323,5562

0,0000 0,0000 0,0037 0,0100

b) T-test (různé rozptyly) Datová proměnná: cis-1,2-DCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 1 2 Celkem

Průměr

7 2455,7143 7 2087,0000 14 2271,3571

Směrodatná odchylka 1148,4607 1716,1924 1460,1846

Směrodatná chyba 434,0773 648,6598 390,2508

t-statistika = 0,4724 Stupně volnosti = 10,4762 dvoustranná pravděpodobnost = 0,6463 Rozdíl mezi průměry = 368,7143 95% Konfidenční interval = -1359,6903 <> 2097,1188

Datová proměnná: cis-1,2-DCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 1 3 Celkem

Průměr

7 2455,7143 7 264,4286 14 1360,0714

Směrodatná odchylka 1148,4607 95,4094 814,8818

Směrodatná chyba 434,0773 36,0614 217,7863

t-statistika = 5,0308 Stupně volnosti = 6,0828 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0023 Rozdíl mezi průměry = 2191,2857 95% Konfidenční interval = 1128,9850 <> 3253,5865

73

Datová proměnná: cis-1,2-DCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 1 4 Celkem

Průměr

7 2455,7143 7 696,1429 14 1575,9286

Směrodatná odchylka 1148,4607 201,9005 824,5380

Směrodatná chyba 434,0773 76,3112 220,3670

t-statistika = 3,9924 Stupně volnosti = 6,3705 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0064 Rozdíl mezi průměry = 1759,5714 95% Konfidenční interval = 696,1574 <> 2822,9855

Datová proměnná: cis-1,2-DCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 2 3 Celkem

Průměr

7 2087,0000 7 264,4286 14 1175,7143

Směrodatná odchylka 1716,1924 95,4094 1215,4051

Směrodatná chyba 648,6598 36,0614 324,8307

t-statistika = 2,8054 Stupně volnosti = 6,0371 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0307 Rozdíl mezi průměry = 1822,5714 95% Konfidenční interval = 235,2759 <> 3409,8669

Datová proměnná: cis-1,2-DCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp.

Průměr

7 7 14

2087,0000 696,1429 1391,5714

2 4 Celkem

Směrodatná odchylka 1716,1924 201,9005 1221,9002

t-statistika = 2,1295 Stupně volnosti = 6,1661 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0760 Rozdíl mezi průměry = 1390,8571 95% Konfidenční interval = -196,9230 <> 2978,6373

74

Směrodatná chyba 648,6598 76,3112 326,5666

Datová proměnná: cis-1,2-DCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 3 4 Celkem

Průměr

7 264,4286 7 696,1429 14 480,2857

Směrodatná odchylka 95,4094 201,9005 157,9031

Směrodatná chyba 36,0614 76,3112 42,2014

t-statistika = -5,1149 Stupně volnosti = 8,5524 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0007 Rozdíl mezi průměry = -431,7143 95% Konfidenční interval = -624,1813 <>-239,2473

c) Test homogenity rozptylů

tříděno podle doba Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

9,8387 1,6739 5,0222 12,2108

0,1316 0,1248 0,0739

d) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: cis-1,2-DCE Zdroj variability Hlavní efekty doba Vysvětleno Chyba Celkem

Součet St. vol. čtverců 6690553,357 6 6690553,357 6 6690553,357 6 42778020,750 21 49468574,107 27

Průměrný Stat F čtverec 1115092,226 0,547 1115092,226 0,547 1115092,226 0,547 2037048,607 1832169,411

75

Významn. 0,7664 0,7664 0,7664

Příloha č.8 Statistická analýza polutantu trans-1,2-DCE a) Test homogenity rozptylů

tříděno podle vrt Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

14,8818 5,0640 3,1571 53,3198

0,0019 0,0017 0,1080 0,0100

b) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: trans-1,2-DCE Zdroj variability Hlavní efekty vrt Vysvětleno Chyba Celkem

Součet St. vol. čtverců 3871,795 3 3871,795 3 3871,795 3 14509,951 24 18381,747 27

Průměrný Stat F čtverec 1290,598 2,135 1290,598 2,135 1290,598 2,135 604,581 680,805

Významn. 0,1223 0,1223 0,1223

c) Test homogenity rozptylů

tříděno podle doba Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

20,6809 3,5797 4,2622 176,8962

0,0021 0,0017 0,1354

d) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: trans-1,2-DCE Zdroj variability Hlavní efekty doba Vysvětleno Chyba Celkem

Součet St. vol. čtverců 6400,724 6 6400,724 6 6400,724 6 11981,023 21 18381,747 27

Průměrný Stat F čtverec 1066,787 1,870 1066,787 1,870 1066,787 1,870 570,525 680,805

76

Významn. 0,1338 0,1338 0,1338

Příloha č.9 Statistická analýza polutantu TCE a) Test homogenity rozptylů

tříděno podle vrt Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

38,0989 13,1567 9,3356 344,2987

0,0000 0,0000 0,0004 0,0100

b) T-test (různé rozptyly) Datová proměnná: TCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp.

Průměr

7 7 14

3552,8571 2214,5429 2883,7000

1 2 Celkem

Směrodatná odchylka 1402,0784 2546,0861 2055,2832

Směrodatná chyba 529,9358 962,3301 549,2975

t-statistika = 1,2182 Stupně volnosti = 9,3325 dvoustranná pravděpodobnost = 0,2530 Rozdíl mezi průměry = 1338,3143 95% Konfidenční interval = -1133,4555 <> 3810,0841

Datová proměnná: TCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp.

Průměr

7 7 14

3552,8571 274,4286 1913,6429

1 3 Celkem

Směrodatná odchylka 1402,0784 137,2162 996,1556

t-statistika = 6,1570 Stupně volnosti = 6,1149 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0008 Rozdíl mezi průměry = 3278,4286 95% Konfidenční interval = 1981,4397 <> 4575,4175

77

Směrodatná chyba 529,9358 51,8628 266,2338

Datová proměnná: TCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp.

Průměr

7 7 14

3552,8571 563,8571 2058,3571

1 4 Celkem

Směrodatná odchylka 1402,0784 313,8765 1015,9582

Směrodatná chyba 529,9358 118,6342 271,5263

t-statistika = 5,5041 Stupně volnosti = 6,5999 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0011 Rozdíl mezi průměry = 2989,0000 95% Konfidenční interval = 1688,9328 <> 4289,0672

Datová proměnná: TCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp.

Průměr

7 7 14

2214,5429 274,4286 1244,4857

2 3 Celkem

Směrodatná odchylka 2546,0861 137,2162 1802,9674

Směrodatná chyba 962,3301 51,8628 481,8633

t-statistika = 2,0131 Stupně volnosti = 6,0349 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0905 Rozdíl mezi průměry = 1940,1143 95% Konfidenční interval = -414,7467 <> 4294,9752

Datová proměnná: TCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp.

Průměr

7 7 14

2214,5429 563,8571 1389,2000

2 4 Celkem

Směrodatná odchylka 2546,0861 313,8765 1813,9836

t-statistika = 1,7024 Stupně volnosti = 6,1823 dvoustranná pravděpodobnost = 0,1381 Rozdíl mezi průměry = 1650,6857 95% Konfidenční interval = -705,0260 <> 4006,3974

78

Směrodatná chyba 962,3301 118,6342 484,8075

Datová proměnná: TCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 3 4 Celkem

Průměr

7 274,4286 7 563,8571 14 419,1429

Směrodatná odchylka 137,2162 313,8765 242,2259

Směrodatná chyba 51,8628 118,6342 64,7376

t-statistika = -2,2354 Stupně volnosti = 8,2126 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0550 Rozdíl mezi průměry = -289,4286 95% Konfidenční interval = -586,6591 <> 7,8019

c) Test homogenity rozptylů

tříděno podle doba Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

8,6376 1,4668 4,8627 11,5348

0,1950 0,1870 0,0836

d) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: TCE Zdroj variability Hlavní efekty doba Vysvětleno Chyba Celkem

Součet čtverců St. vol. 14399270,037 14399270,037 14399270,037 86075362,630 100474632,667

6 6 6 21 27

Průměrný Stat F čtverec 2399878,340 0,586 2399878,340 0,586 2399878,340 0,586 4098826,792 3721282,691

79

Významn. 0,7380 0,7380 0,7380

Příloha č.10 Statistická analýza polutantu PCE a) Test homogenity rozptylů

tříděno podle vrt Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

21,6794 7,4088 5,3372 70,0192

0,0001 0,0001 0,0102 0,0100

b) T-test (různé rozptyly) Datová proměnná: PCE Dílčí výběr vybrán: vrt vrt Příp. 1

7

2 Celkem

7 14

Průměr

1099,4286 436,8571 768,1429

Směrodatná odchylka 259,8710

Směrodatná chyba 98,2220

179,2990 223,2500

67,7687 59,6661

t-statistika = 5,5523 Stupně volnosti = 10,6571 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0002 Rozdíl mezi průměry = 662,5714 95% Konfidenční interval = 398,8887 <> 926,2541

Datová proměnná: PCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 1

7

3 Celkem

7 14

Průměr

1099,4286 91,9714 595,7000

Směrodatná odchylka 259,8710

Směrodatná chyba 98,2220

31,0563 185,0641

11,7382 49,4605

t-statistika = 10,1845 Stupně volnosti = 6,1713 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0000 Rozdíl mezi průměry = 1007,4571 95% Konfidenční interval = 767,0255 <> 1247,8888

80

Datová proměnná: PCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 1

7

4 Celkem

7 14

Průměr

Směrodatná odchylka 259,8710

Směrodatná chyba 98,2220

69,6228 190,2371

26,3149 50,8430

1099,4286 270,0000 684,7143

t-statistika = 8,1568 Stupně volnosti = 6,8569 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0001 Rozdíl mezi průměry = 829,4286 95% Konfidenční interval = 587,9591 <> 1070,8981

Datová proměnná: PCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 2 3 Celkem

Průměr

7 436,8571 7 91,9714 14 264,4143

Směrodatná odchylka 179,2990 31,0563 128,6714

Směrodatná chyba 67,7687 11,7382 34,3889

t-statistika = 5,0145 Stupně volnosti = 6,3597 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0020 Rozdíl mezi průměry = 344,8857 95% Konfidenční interval = 178,8728 <> 510,8986

Datová proměnná: PCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 2 4 Celkem

Průměr

7 436,8571 7 270,0000 14 353,4286

Směrodatná odchylka 179,2990 69,6228 136,0064

Směrodatná chyba 67,7687 26,3149 36,3492

t-statistika = 2,2952 Stupně volnosti = 7,7692 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0518 Rozdíl mezi průměry = 166,8571 95% Konfidenční interval = -1,6573 <> 335,3716

81

Datová proměnná: PCE Dílčí výběr vybrán: vrt

vrt Příp. 3 4 Celkem

Průměr

7 91,9714 7 270,0000 14 180,9857

Směrodatná odchylka 31,0563 69,6228 53,9065

Směrodatná chyba 11,7382 26,3149 14,4071

t-statistika = -6,1785 Stupně volnosti = 8,2968 dvoustranná pravděpodobnost = 0,0002 Rozdíl mezi průměry = -178,0286 95% Konfidenční interval = -244,0630 <>-111,9942

c) Test homogenity rozptylů

tříděno podle doba Bartlettův test chí-kvadrát Bartlett-Boxův F test Cochranovo C (max var/sum var) Hartleyovo F (max var/min var )

Testovací statistika

Významn.

2,2615 0,3802 2,6959 4,1957

0,8941 0,8918 0,5366

d) Analýza rozptylu Přístup: Klasický experiment Závisle proměnná: PCE Zdroj variability Hlavní efekty doba Vysvětleno Chyba Celkem

Součet St. vol. čtverců 169991,324 6 169991,324 6 169991,324 6 4523673,520 21 4693664,844 27

Průměrný Stat F čtverec 28331,887 0,132 28331,887 0,132 28331,887 0,132 215413,025 173839,439

82

Významn. 0,9908 0,9908 0,9908

Příloha č. 11 Měsíční přehled odtěženého množství chlorovaných uhlovodíků [kg]

83

Měsíční přehled odtěženého množství chlorovaných uhlovodíků [kg]

84

Měsíční přehled odtěženého množství chlorovaných uhlovodíků [kg]

85

Příloha č.12

86

87

88

89

90