MENDELOVA ZEMĚDĚLSKÁ A LESNICKÁ UNIVERZITA V BRNĚ AGRONOMICKÁ FAKULTA
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
BRNO 2009
JIŘÍ BOUDA
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav aplikované a krajinné ekologie
Dopady změny klimatu a rozvojová spolupráce Bakalářská práce
Vedoucí práce: Mgr. Dr. Jaroslav Knotek Brno 2009 2
Vypracoval: Jiří Bouda
Anotace Cílem bakalářské práce “Dopady změny klimatu a rozvojová spolupráce“ je popis změny klimatu v minulosti a předpokládané scénáře do budoucnosti. V první části je komplexní pohled na klimatický systém, jeho složky a na změny způsobené jak přirozenou cestou, tak účinky člověka. Uváděna je zde řada zastánců a také odpůrců změny klimatu spolu s jejich názory. Druhá půle práce je věnována konkrétním dopadům v jednotlivých zemích se zaměřením na země rozvojové, kde změny klimatu budou mít daleko větší následky než v zemích rozvinutých. Dále práce pojednává o rozvojové spolupráci a zda může dopady změn klimatu zmírnit. Jsou zde nastíněny největší problémy rozvojových zemí spolu s možnostmi jak je řešit. Zmíněna je také rozvojová spolupráce České republiky a Evropské unie spolu s některými projekty již uskutečněnými. Část práce je také věnována možnostem vzdělání v oblasti rozvojové spolupráce. Závěr se věnuje alternativám současného rozvoje a nejlepším způsobům využití lidského potenciálu s důrazem na co nejšetrnější, udržitelné formy energie. Annotation The diploma thesis intention, with the title “Impacts of climate changes and development co-operation“, is description of climate changes in the past and constructive scenarios in the future. First part presents complex aspekts of climatic system, its components and changes effected by natural way and on the other hand changes, effected by human being. The thesis mentions rang of advocates and also opponents of climate changes with their opinions. Second part is turn to specific impacts in particular countries. It is focused on developing countries, because impacts of climate changes there will be bigger than in developed countries. Then is mentioned development co-operation and if it´s possible to reduce these impacts by this co-operation. It is adumbration of the biggest problems in developing countries with possibilities how them solve out. The next part is about development co-operation of the Czech republic and European Union along with some projects which were carried out. Part of diploma thesis is turn to posibilities of studying developing cooperation in the Czech republic. Conclusion representive alternatives of contemporary development and the best methods utilization of the human potential forcefully to the frugalest and sustainable forms of energy.
3
Klíčová slova: rozvojová spolupráce, změna klimatu, klimatický systém, oxid uhličitý, rozvojové země, dopady změny klimatu
Keywords: development co-operation, climate change, climatic system, carbon dioxide, developing countries, impacts of climate change
4
PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Dopady změny klimatu a rozvojová spolupráce vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. Bakalářská práce je školním dílem a může být použita ke komerčním účelům jen se souhlasem vedoucího bakalářské práce a děkana AF MZLU v Brně.
V Brně dne …....................... …...........................................
5
Poděkování Na tomto místě bych rád poděkoval za podnětné připomínky a maximální vstřícnost vedoucímu práce Mgr. Dr. Jaroslavu Knotkovi. Za pomoc při vypracování této práce děkuji také své přítelkyni Aleně Chládkové, která při mne vždy stála a podporovala mne. Svému otci Petru Boudovi za neustály přísun knih a informací, bez kterých by moje práce nevznikla. Také svému bratrovi Tomáši Boudovi za užitečné rady a připomínky a své babičce Evě Boudové za shromažďování podnětných článku z novin. Dále celé rodině a všem svým přátelům.
6
OBSAH: ÚVOD.......................................................................................8
1.
CO SE DĚJE S KLIMATEM.................................................10
1.1
Klimatický systém.................................................11
1.2
Přirozené příčiny změn klimatu.............................12
1.2.1
Sluneční aktivita............................12
1.2.2
Interakce atmosféra – oceán...........13
1.2.3
Přirozené aerosoly..........................14
1.3
Antropogenní vlivy na klimatický systém..............15
1.3.1
Oxid uhličitý..................................15
1.3.2
Změny klimatu v minulosti..............17
1.3.3
Scénáře vývoje koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře.....................19
2.
ZMĚNY KLIMATU TADY A TEĎ..........................................21
2.1 3.
Je důvod se něčeho obávat?..................................21 BOHATÝ SEVER VERSUS CHUDÝ JIH ANEB JEŠTĚ VĚTŠÍ
ZMĚNY
NEŽ DODNES.........................................................25
3.1
Budoucnost Afriky.................................................26
3.2
Asie........................................................................28
3.3
Latinská Amerika..................................................30
3.4
Malé ostrovy..........................................................30
3.5
Shrnutí…………………………………………………………..31
4.
NEZAMĚSTNANOST A MIGRACE – PŘEKÁŽKY ROZVOJE?..32
4.1
Migrace.................................................................32
4.2
Nezaměstnanost...................................................33
5.
JAK PODPOŘIT ROZVOJ – ODSTRANĚNÍ PŘEKÁŽEK.........34
5.1
Regionální přístup.................................................34
5.2
Intelektuální rozvoj...............................................34
5.3
Shrnutí………………………………………………………..…35
7
6.
ROZVOJOVÁ
SPOLUPRÁCE
–
POMOCNÁ
RUKA
ZEMÍM
TŘETÍHO SVĚTA.....................................................................36 6.1
Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky.36
6.1.1
Sektory, regiony, realizátoři a formy pomoci, které využíváme.........................................37
6.2
Projekty…………………………………………………………39
6.2.1
Guinea – bohatá země plná chudých………………39
6.2.1.1
adopce na dálku………………………………..40
6.2.1.2
ostatní projekty…………………………………40
6.2.1.3
shrnutí……….………………………………………41
6.2.2
Jemen – Sokotra………………………………………………41
6.2.3
Zambie………………………………………………………………42
6.2.4
Peru……………………………………………………………………43
6.2.5
Namibie…………………………………………………….………43
6.3 7.
Role Evropské unie……………………………………….…43 MOŽNOSTI
VZDĚLÁVÁNÍ
V OBLASTI
ROZVOJOVÉ
POMOCI………………………………………………………………….45 7.1
Univerzity v České republice………….…………………45
7.2
Semináře, studentské organizace a další aktivity studentů………………………………………………..……….46
8.
DOKÁŽE ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZMÍRNIT DOPADY KLIMATICKÝCH ZMĚN?....................................................48
8.1
Který zdroj energie je nejlepší……………………….…49
8.2
Vztahy mezi klimatickými změnami a dalšími systémy……………………………………………………….…50
8.3
Půjde to, ale jen správnou taktikou……………........51
8.3.1
Vzdělání tam?.............................................52
8.3.2
Vzdělání tady?............................................52
8.4
Motivace…………………………………………………………53
ZÁVĚR....................................................................................54
POUŽITÉ ZDROJE………………….…………………………………………55 8
ÚVOD Nacházíme se ve 21. století, v době neustálých změn, konfliktů a krizí. Zkrátka v době něčím zvláštní. Ocitli jsme se na prahu čehosi velkého. V bodě, ve kterém záleží jen na nás jakým směrem se bude civilizace dál ubírat. Sílící násilí, které plodí jen další násilí, ekologické katastrofy, drastická globalizace bez ekologických norem a klimatické změny způsobují rozklad naší planety jako organismu. Jsme vlastně ještě schopni ji jako organismus vnímat nebo už se pro většinu stala jen bezduchým místem pro uspokojení vlastních cílů a potřeb? Nemůžu se ubránit pocitu, že neustálý vývoj nových technologií v moderních civilizacích způsobuje také naše postupné zakrňování a přehlížení věcí zdánlivě jednoduchých a „méně podstatných“, avšak ve skutečnosti zcela klíčových pro přežití naší planety i pro přežití nás všech. Řešení současného náhledu na svět, můžeme tedy hledat v teoriích jako je Gaia. Země je zde vnímána jako živý organismus ,,Je to teorie, která předpokládá schopnost pozemského systému regulovat své klima a chemické složení tak, že Země zůstává neustále místem vhodným pro život. Je to teorie, která je testovatelná a má svou matematickou základnu ve formě souboru navzájem úzce spřažených diferenciálních rovnic.“1 Jde tedy o nahlížení na Zemi jako na živou bytost, jednající tak, aby se udržela při životě. To předpokládá, že je nelítostná k druhům, kteří ji nějakým způsobem poškozují a ničí její prostředí. Po absolvování předmětu agroklimatologie u prof. Ing. Zdeňka Žaluda, jsem začal více přemýšlet o působení dnešního člověka na tuto planetu. Jako zástupce lidského rodu si někdy připadám jako parazit. Sajeme krev naší Zemi a nezajímá nás co bude, až to Země nezvládne a zhroutí se její systém a s ním i celý život pracně se vyvíjející po milióny let. Současné generace by měly usilovat o posunutí lidského rodu na další evoluční stupeň, kdy se z lidí, momentálně žijících jako parazité, stanou symbionti. Troufám si říci, že jsem za svůj život navštívil už mnoho různých koutů světa a poznal místní přírodu a kulturu. Procestoval jsem řadu států Evropy, některé africké země a část Asie. Cenné zkušenosti jsem nabyl z pobytů v Turecku a Maroku. Ovšem nejpůsobivější byla návštěva západní Afriky, konkrétně pobřežního státu Guiney, kde jsem strávil minulý rok téměř čtyři měsíce. V Guineji jsem se věnoval rozvojovým projektům, které zde začalo Humanistické hnutí již v roce 2001 a hodně jsem cestoval. V této zemi, jen pár stupňů vzdálené od středu země, kde je vzdálenost k oběma 1 Lovelock, 1994: 5
9
pólům takřka stejná, jsem si začal uvědomovat hlubší souvislosti lidského působení na této planetě. Projekty, na jejichž realizaci jsem se podílel, mi daly mnoho zkušeností a pocit, že jsou pro místní obyvatelstvo skutečně smysluplné. V Guineji se mi také poprvé poštěstilo navštívit původní tropické deštné pralesy. Vlastně jsem měl možnost vidět samotné plíce živoucí planety Země, které spolu s oceány ,,vdechují“ přebytečný CO2. Tato návštěva mi pomohla si uvědomit, jak jsou takové tropické pralesy pro Zemi nepostradatelné. Deštné pralesy absorbují obrovské množství oxidu uhličitého, který jako skleníkový plyn způsobuje oteplování planety. ,,Odpařování vody z lesů je součástí chladícího systému planety, stejně jako pocení součástí chladícího systému našeho těla.“2 Kondenzací vodních par dochází k tvorbě mraků. Ty poté odrážejí světlo, které by jinak dopadlo na povrch a přidalo svůj díl tepla k naší přehřáté planetě. Neuváženou těžbou a neznalostí základních zemědělských praktik dochází k neustálému drancování jednoho z nejcennějších ekosystémů naší planety. Na oteplování planety Země panují různé názory a já bych rád ve své práci řadu z nich vylíčil. Také se budu věnovat konkrétním dopadům klimatických změn na jednotlivé oblasti světa, se zaměřením na rozvojové země, kde budou změny především negativní. Obsáhnout všechny rozvojové země by bylo poněkud obtížné, a proto největší pozornost budu věnovat africkému kontinentu. V oblastech rozvinutého světa nebudou negativní změny tak značné, a proto bych rád v bakalářské práci zmínil také politiku, kterou by tyto vyspělé a šťastněji položené státy měly zaujmout v rámci své rozvojové pomoci.
2 Lovelock, 1994: 8
10
1.
CO SE DĚJE S KLIMATEM ,,Máme pod kontrolou hladká přistání kosmických lodí na Měsíci a Marsu, ale
nejsme schopni regulovat škodlivé výfukové plyny z automobilů a továren. Navrhujeme projekty utopických komunit na gigantických vesmírných stanicích, ale nezvládáme správu měst. Lékařská věda a farmakologie ohrožují naše zdraví a ministerstvo obrany se stalo největší hrozbou naší bezpečnosti“3 Můžeme se ptát proč tomu tak je, ale odpověď se hledá jen těžko. Staráme se o to, abychom měli hezky vymalovaný dům a nezajímá nás, že střechou teče a možná nám celý brzy spadne na hlavu. Po celou svou historii se lidstvo neustále potýkalo s řadou problémů, ale nyní stojí před jedním velikým, a tím jsou klimatické změny. Také slavný fyzik Stephen Hawking prohlásil, že klimatické změny jsou dnes největší hrozbou pro lidstvo, větší než expanze terorismu.4 Už v době prvních civilizací lidé začali pozvolna přetvářet krajinu k obrazu svému, ale až do doby průmyslové revoluce nebyl vliv člověka na přírodu tak značný. Od tohoto okamžiku, kdy se v parních strojích začalo spalovat uhlí, začal člověk do ovzduší přispívat oxidem uhličitým. Uhlí se dnes stále používá jako palivo v tepelných elektrárnách, ale mnohem větší emise oxidu uhličitého jsou uvolňovány spalováním fosilních paliv – zemního plynu a hlavně ropných produktů jako jsou nafta a benzín. Zvyšováním obsahu oxidu uhličitého v atmosféře dochází vlivem skleníkového efektu k absorpci dlouhovlnné radiace vyzařované zemským povrchem a jejímu vrácení zpět. (viz obr. 1)
Obr. 1 Skleníkový efekt5
3 Capra, 2002: 48 4 Chuchma, 2007: D4 5 www.in-pocasi.eu/.../sklenikovy-efekt.gif (27.5.2009)
11
Tímto efektem dochází k pozvolnému zahřívání Země, které v posledních sto letech nabralo na obrátkách. ,,Jsme nyní geologickým činitelem, dokážeme ovlivnit procesy, jež určují podnebí, “ říká George Philander, klimatolog působící na univerzitě v Princetonu.6
1.1 Klimatický systém Abychom mohli pochopit, co se děje s klimatem, musíme nejdříve porozumět samotnému klimatickému systému, a co to vůbec klima je. Část Země, kde dochází k fyzikálním jevům, které podmiňují klima povrchu, tvoří klimatický systém. Do něj patří pět hlavních složek, kterými jsou: atmosféra, kapalná hydrosféra, pevná hydrosféra čili kryosféra,
litosféra a
biosféra.
Všechny složky jsou
heterogenními
termo-
hydrodynamickými otevřenými systémy. Můžeme je popsat jejich chemickým složením, termodynamickými a mechanickými stavy. Celý klimatický systém lze rozdělit na proměnlivou tzv. vnitřní část a pomalu se měnící vnější systém. Budou-li nás zajímat časové horizonty měsíců, potom se vnitřní systém bude skládat z atmosféry a vnější systém budou tvořit např. oceány, ledovce, zemský povrch a biosféra. U časových horizontů od měsíců po několik desetiletí musíme již oceány, mořský led a biosféru zahrnout do vnitřního systému. Klima potom můžeme definovat jako průměrný stav vnitřního klimatického systému, který je v rovnováze s vnějším systémem. Klima popisujeme průměrnými hodnotami základních klimatických prvků a charakteristik a také mírou variability.7 Vincente Barros, doktor meteorologie a profesor klimatologie z Univerzity v Buenos Aires nazývá klimatický systém „tenkou slupkou zemské kůry a atmosféry“. Barros zdůrazňuje, že ve fyzice klimatického systému hraje důležitou roli fakt, že je jeho horizontální rozměr neporovnatelně větší než vertikální. Představme si jej tedy jako velmi tenkou slupku od pomeranče. Vyplývající důsledky jsou jasně zřetelné. ,,Poměr povrchu k objemu má za následek, že vesmírné vlivy mohou způsobit náhlou změnu klimatického systému.“8
6 Appenzeller, Dimick, 2004: 42 7 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš 8 Barros, 2006: 23
12
1.2 Přirozené příčiny změn klimatu Přirozené příčiny změn klimatu patří mezi základní jevy ovlivňující klima. Tyto jevy jsou důsledkem dějů odehrávajících se v samotném klimatickém systému bez zásahu jakýchkoliv vnějších činitelů. Často bývají také označovány jako přirozené či dlouhodobé klimatické výkyvy.9
1.2.1
Sluneční aktivita
Změna množství sluneční energie, která dopadá na Zemi, může být zapříčiněna různou excentricitou oběžné dráhy Země, změnou sklonu zemské osy, či samotným snížením či zvýšením slunečního výkonu. První dva faktory se mění řádově během desítek tisíc let (viz obr. 2).
Obr.2 Astronomické rytmy ovlivňující podnebí10
Proměnlivost sluneční aktivity je způsobena změnami magnetického pole Slunce. Dokázány jsou zatím pravidelné cykly o délce 22 a 90, respektive 180 let. Pod pojem sluneční aktivita spadá i známý sluneční vítr nebo sluneční skvrny, které mají, zdá se, schopnost ovlivňovat klima na Zemi i v mnohem delších časových obdobích. Jde o
9 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš 10 Zachos, 2004: 94
13
oblasti na povrchu Slunce, jejichž jas je o zhruba 60 % nižší než jas jejich okolí. Na každou skvrnu přitom připadají čtyři fakulová pole s jasem zvýšeným o cca 20 %. V konečném součtu převažuje efekt fakulových polí. To znamená, že čím více skvrn, tím je Slunce jasnější. Sluneční skvrny jsou zaznamenávány i ve 20. století. Největší byla skvrna z roku 1947 o velikosti 2140 miliontin slunečního povrchu. Sluneční skvrna z roku 1991 měla 700 miliontin. 11 ,,Příští vrchol sluneční aktivity vědci očekávají kolem roku 2012, může však začít kdykoliv. V této souvislosti vědci z americké Národní akademie varují, že sluneční bouře může mít katastrofální následky. Škody na elektrických rozvodných sítích a jiných komunikačních systémech by mohly být katastrofální. Dopady by mohly vést k potenciální ztrátě vládní kontroly nad situací, uvádí se v článku. Předpověď vychází z následků zřejmě vůbec nejhorší solární bouře za poslední dvě století, která v roce 1859 způsobila zkrat na drátech telegrafního vedení v USA i v Evropě a vyvolala ničivé požáry. Moderní elektrické sítě se totiž tak vzájemně propojily, že by velká vesmírná bouře způsobila sérii výpadů.“12
1.2.2
Interakce atmosféra – oceán
Současné globální klima (a jeho příznivost pro život téměř na celé Zemi) je dáno obrovskou výměnou tepla mezi rovníkem a póly. Tato výměna je zajišťována atmosférickým a oceánským prouděním. Oceány jsou propojeny systémem teplých a studených proudů (viz obr. 3). Proudy se pohybují díky tomu, že se voda odpařuje v tropech a na její místo přitéká voda odjinud. Mezi důležitou fyzikální vlastnost vody, která v této cirkulaci sehrává roli, patří její hustota. Čím je voda studenější nebo slanější, tím je hustší, tzn. klesá dolů, vytlačuje vodu, která dole byla a na hladině přitéká na její místo voda z okolí.
11 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš 12 http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/159930-video-solarni-boure-muze-prinest-lidstvu-katastrofu.html (29.1.2009)
14
Obr. 3 Termohalinní cirkulace13
Změna klimatu může prostřednictvím proudů ovlivnit rozsáhlou oblast či dokonce celé globální klima. Například v západní a střední Evropě je klima ovlivňováno především severoatlantickou oscilací. ,,Ta závisí na rozdílu tlaku mezi Islandem a Lisabonem a na povrchové teplotě Atlantického oceánu. Severoatlantická oscilace se proměňuje v základní, leč nepravidelné periodě cca 30 let (20-40 let). Tato perioda je úzce spjata s cykly sluneční aktivity (základním 22letým a 90, respektive 180letým cyklem). Během těchto cyklů se mění teploty, srážky a četnost klimatických extrémů. V Evropě lze v některých případech prokázat ještě zhruba šestileté cykly proměnlivosti klimatu.“14
1.2.3
Přirozené aerosoly
Mezi další faktor změny klimatu přirozenou cestou patří změna v chemickém složení atmosféry vyvolaná sopečnou činností, kdy se do ovzduší dostávají aerosoly. Jedná se o rozptýlené částečky plynu, které se prakticky neusazují. ,,Aerosoly ovlivňují radiační bilanci dvojím způsobem: přímo tím, že odrážejí sluneční záření, a nepřímo tím, že působí na tvorbu oblaků a následkem toho mají vliv i na krátkovlnné a dlouhovlnné záření.“15 Je však důležité odlišit aerosoly přírodní od antropogenních, které vznikají lidskou činností. Tyto aerosoly způsobují některé z lidských činností např. spalování fosilních paliv s obsahem síry a požáry tropických lesů. Ve skutečnosti přírodní aerosoly 13 http://www.globalwarmingart.com/wiki/Wikipedia:Shutdown_of_thermohaline_circulation (27.5.2009) 14 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš 15 Barros, 2006: 52
15
představují 10 % celkového objemu aerosolů, ale kvůli svému menšímu rozměru přispívají k radiační činnosti až 45 %.16
1.3 Antropogenní vlivy na klimatický systém ,,Přestože lidstvo vlastně tvoří součást biosféry (jedné ze složek klimatického systému), jeho činnost může mít na klima tak převratný dopad, že může být pokládána za vnější vliv.“17 Čím dál více ovlivňujeme životní prostředí kolem nás, a tím i celý klimatický systém. Zásahy člověka do zemského povrchu a tím i do klimatického systému se dějí už od dob prvních civilizací. Kvůli odlesňování, výstavbě měst a vodních elektráren je nepříznivě ovlivňována vodní rovnováha a odraz světla. Největšího zásahu se ale lidstvo dopouští změnou chemického složení atmosféry. Lidstvo svojí činností neustále zvyšuje množství skleníkových plynů, které mají zásadní vliv na podnebí na Zemi. Díky skleníkovým plynům máme tady na Zemi podmínky vhodné pro život, současný stav je ale při nejmenším znepokojivý v tom, že jejich množství vzrůstá takřka exponenciální řadou. Svojí schopností zadržet teplo při povrchu Země způsobují následné oteplování celého klimatického systému, tedy globální oteplování.
1.3.1
Oxid uhličitý
,,Chemická a termální dynamika globálního oteplování je nesmírně složitá; existuje však jedna molekula, jejíž úloze věnují vědci obzvláštní pozornost, a tou je oxid uhličitý (CO2). Od počátku průmyslové revoluce vytváříme rostoucí množství CO2 a obrovská množství tohoto plynu teď vypouštíme do atmosféry. Podobně jako freony byl i CO2 podrobně zkoumán a jeho účinek dnes dobře chápeme; na rozdíl od nich je ovšem přirozenou součástí atmosféry. Představuje sice jen 0,03 procenta všech molekul, z nichž se vzduch skládá, tedy 355 částí z miliónu, ale přesto měl vždy klíčovou úlohu jako skleníkový plyn, který způsobuje dostatečné oteplení, aby se zvýšil přechod vodních par z oceánů do atmosféry. Toto zvýšené množství vodních par potom zachytí téměř 90 procent infračervených paprsků, odražených od zemského povrchu zpět do kosmu, a pohlcuje je na tak dlouho, že teplota Země zůstává stejná.“18 Na obrázku č. 4 můžeme vidět, které lidské činnosti nejvíce přispívají k nárůstu CO2 v atmosféře. Jsou to 16 Barros, 2006: 54 17 Barros, 2006: 34 18 Gore, 1994: 84
16
především spalování ropných produktů, spalování uhlí, spalovaní zemního plynu a výroba cementu.
Obr. 4. Globální emise oxidu uhličitého během posledních 200 let v miliónech tun uhlíku ročně19
Jak můžeme vidět na obr. č. 4, nárůst CO2 je značný. Především je znepokojivé to, že hodnota CO2 se za posledních 50 let zvýšila na dvojnásobek toho, kolik bylo v atmosféře na počátku století. Již jsem v úvodu zmínil, že Země má dvoje plíce, které ,,vdechují“ a tím zadržují značné množství CO2. Na obrázku č. 5 můžeme vidět jak se tedy projeví tato schopnost na koncentraci CO2 v atmosféře. ,,Protože se tři čtvrtiny pevniny nacházejí na sever od rovníku, náleží asi tři čtvrtiny vegetace severní polokouli. Když se severní polokoule v průběhu svého jara a léta naklání ke Slunci, významně se sníží množství CO2 v atmosféře. Když se tato polokoule na podzim a v zimě od Slunce odvrací, ztrácejí mnohé rostliny své listy a přestávají absorbovat CO2 čímž se opět zvýší jeho globální koncentrace. Každou zimu však maximální hodnoty CO2 v atmosféře stoupají víc a víc. A zvyšuje se i tempo jejich růstu.“20 Schopnost Země ,,dýchat“ je však v současné době značně snižována, kvůli neustálému narušování jejích plic, tedy lesů a oceánů. Dostáváme se do spirály, která nabírá otáček. ,,Jestliže spalujeme na ohništi dřevo, topíme uhlím, ropou či zemním plynem a naše auta jezdí na benzín, měníme tím obrovská kvanta kyslíku na oxid uhličitý. Je tomu tak, jako by celá průmyslová
19 http://www.irz.cz/repository/oxiduhl.gif (27.5.2009) 20 Gore, 1994: 87
17
civilizace vydechovala CO2. Rychlým ničením lesů naší Země však snižujeme její schopnost odstraňovat nadbytečný CO2.“21
Obr. 5 Koncentrace oxidu uhličitého v ovzduší během let 1958-2000 (údaje v ppm= 10-4 % obj.)22
1.3.2
Změny klimatu v minulosti
Na základě studia vývoje klimatu v minulosti, se vědci snaží porozumět tomu, co se odehrává nyní. Přesná meteorologická pozorování můžeme datovat přibližně do doby před 300 lety. Na našem území se měří teplota i srážky nejdéle v meteorologické stanici Klementinum v Praze, a to od roku 1775, srážky pak od roku 1804.23 Vývoj klimatu před přístrojovým pozorováním byl zjišťován pomocí rozličných metod. Za základní jsou považovány paleoklimatické záznamy, které jsou významným zdrojem informací ze staršího období. Indikátory mohou být fosilní zbytky fauny, pyl, charakter a minerální složení sedimentů. Nejlepším ukazatelem chladného klimatu je přítomnost ledovcových usazenin. Rekonstrukce klimatu jsou poměrně složité, jednak kvůli rozdílům získaných různými metodami a hlavně kvůli nerovnoměrnému rozložení paleoklimatických údajů na Zemi. Z paleoklimatických údajů můžeme zjistit, že množství CO2 v zemské atmosféře v minulosti významně kolísalo v cyklech trvajících několik desítek tisíc let. V 80. letech 21 Gore, 1994: 85 22 www.irz.cz/repository/oxiduhl1.gif (27.5.2009) 23 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš
18
vědci z Francie a tehdejšího Sovětského svazu mohli rozsáhlou analýzou drobounkých bublin vzduchu získaných z vrtu v antarktickém ledu, vidět velkou podobnost měnící se teploty v závislosti na růstu či poklesu koncentrace CO2 (viz obr. 6). ,,Dolní křivka znázorňuje kolísání globální atmosférické teploty od předposlední doby ledové (v levém dolním rohu) přes období intenzivního oteplení mezi dvěma ledovými dobami zhruba před 130 000 let až po poslední dobu ledovou, která dospěla k nejnižším hodnotám asi před 17 000 lety (v pravém dolním rohu). Poté globální teploty poskočily k relativně stálým hodnotám, na nichž víceméně setrvaly po několik posledních tisíciletí. Horní křivka znázorňuje koncentrace CO2 v atmosféře planety, které se pohybovaly od necelých 200ppm (zcela vlevo) za předposlední doby ledové až po 300 ppm v teplém meziledovém období. Pak začaly v průběhu poslední doby ledové opět klesat a až před 15 000 lety nastal opět vzestupný trend.“24 Na obrázku je jasné, že obě dvě zjišťované veličiny se navzájem doprovázejí, a proto: myslíte si, že neustálé zvyšování CO2 je v pořádku? Když vidíme těsný vztah růstu teploty s koncentrací CO2, měli bychom říci okamžitě stop, pokud nechceme poznat oteplení, které by svým rozsahem bylo srovnatelné s ochlazením v dobách ledových.
Obr. 6 Znázornění globální atmosférické teploty a změny koncentrací CO2 za posledních 160 000 let25 24 Gore, 1994: 87 25 Gore, 1994: 86
19
1.3.3
Scénáře vývoje koncentrací oxidu uhličitého v atmosféře
,,Kardinální otázkou je, jaký bude vývoj teplot v budoucnu. První analýza by měla zjišťovat, o kolik více CO2 a dalších skleníkových plynů vyšleme do atmosféry. To si vyžaduje prognózu budoucích emisí skleníkových plynů.“26 Otázkami změn klimatu a jejich budoucích scénářů se zabývá IPCC (Mezivládní panel ke klimatické změně). Panel byl založen v roce 1988 Světovou meteorologickou organizací (WMO) a Programem OSN pro otázky životního prostředí (UNEP). Jedná se o nezávislý vědecko-technický orgán zaměřený na podporu poznání podstaty klimatické změny a hodnocení jejích environmentálních a sociálních důsledků. Tři pracovní skupiny IPCC jsou zaměřené na otázky vědecké podstaty problému, na dopady klimatické změny a na analýzy strategií vedoucích ke zmírnění následků, čtvrtá skupina sleduje přípravu inventur emisí skleníkových plynů.27 Scénáře vývoje sestavovala IPCC již před rokem 1990. V roce 2000 byly scénáře znovu aktualizovány do současné podoby. První základní scénář, který předpokládá budoucnost, kde se proti emisím nepodniknou téměř žádné kroky je nazýván businessas-usual (IS92a). Dalších šest scénářů je rozděleno v podstatě do dvou dimenzí. V prvních čtyřech, které nesou označení písmenem A, jde především o zaměření na ekonomický rozvoj. U zbývajících dvou, označených písmenem B, jde naopak o rozvoj ekologický. Druhou dimenzí je rozdělení společnosti orientované spíše globálně (4 scénáře s čísly 1) a na druhé straně společnosti orientované spíše regionálně (2 scénáře s čísly 2). Ekonomicko-globální scénář A1 je rozdělen ještě dále na 3 scénáře. První (A1F1) předpokládá intenzivní využívání fosilních paliv. Druhý (A1B) se vyznačuje vyrovnaností mezi používáním fosilních a nefosilních paliv. Třetí scénář (A1T) počítá s přechodem na alternativní zdroje energie.
26 Lomborg, 2006: 302 27 www.chmi.cz/cc/ipcc.html (27.5.2009)
20
Obr.7 Scénáře vývoje emisí CO2 v příštích 100 letech v miliardách tun ročně 28
Obr.8 Scénáře vývoje koncentrací CO2 ve vzduchu v příštích 100 letech v ppm 29
28 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš 29 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš
21
2.
ZMĚNY KLIMATU TADY A TEĎ
2.1 Je důvod se něčeho obávat ?
,,Diskuse skončila, oteplování je fakt, je třeba začít ihned jednat.” říká ve svém filmu An Inconvenient Truth (Nepříjemná pravda) bývalý kandidát na prezidenta USA Albert Gore. Tento člověk patří mezi hlavní osobnosti, které zastávají názor, že člověk svým chováním zásadně přispívá ke změnám v klimatickém systému a tím ke globálnímu oteplování. Už ve své knize Země na misce vah z roku 1992 vybízí lidstvo a především politiky USA k okamžitému jednání, aby svět ve 22. století nemusel čelit katastrofě, jaká tu nebyla od dob vymření dinosaurů. Na druhé straně ale existují lidé, kteří tvrdí pravý opak. V současné době, už se téměř nenajde člověk, který by změny klimatu zpochybňoval, spíše jde o polemiku, zda člověk k tomuto jevu přispívá. Mezi hlavní skeptiky globálního oteplování patří i prezident České republiky, profesor Václav Klaus, který i přes to, že vždy bojoval proti tzv. prezidentskému aktivismu (zjednodušeně řečeno proti překračování pravomoci), svým současným jednáním podlamuje zahraniční politické pozice vlády. Klaus tvrdí, že v současné době jsou politici tlačeni k tomu, aby následovali “médii řízenou hysterii založenou na spekulativních a důkazy postrádajících teoriích” a „přijímali nesmírně nákladné programy plýtvající vzácnými zdroji, aby zastavili pravděpodobně nezastavitelné klimatické změny způsobené nikoli lidským chováním, ale různými vnějšími a vnitřními přírodními procesy“.30 V březnu roku 2007 měl být Václav Klaus hlavním ideovým odpůrcem již zmíněného zastánce globálního oteplování Alberta Gora před Kongresovým Výborem pro energetiku a obchod v USA. K jednání se ale nedostavil, a tak byly zveřejněny jen jeho odpovědi k tématu. Klaus také řekl: ,,Komunismus byl nahrazen hrozbou ctižádostivého environmentalismu.“31 ,,Svět na tom zdaleka není tak špatně, jak v médiích bez ustání slyšíme, jeho stav se nezhoršuje, ale naopak v zásadě zlepšuje.“32 Taková je základní myšlenka knihy Skeptický ekolog, s níž dánský statistik Bjørn Lomborg vyvolal na počátku tisíciletí velké pozdvižení v environmentálních kruzích. Ve své knize tvrdí, že se lidé mají čím dál lépe a svět je nádherný. Nepopírá, že by ke globálnímu oteplování nedocházelo, ale říká, že pokud se lidstvo bude snažit rychle a radikálně omezit spotřebu fosilních paliv, 30 http://ihned.cz/c3-20713770-00000K_d-klaus-boj-s-oteplovanim-je-plytvani (27.5.2009) 31 http://ihned.cz/c3-20713770-00000K_d-klaus-boj-s-oteplovanim-je-plytvani (27.5.2009) 32 Lomborg, 2006
22
způsobí si škody daleko větší, než které způsobí oteplování. Peníze, které by snižování stálo, by se daleko efektivněji daly použít někde jinde. V prvé řadě pomýšlí na problémy rozvojových zemí. V rámci projektu Kodaňský konsenzus, na kterém se Lomborg podílí, se vědci snaží seřadit problémy, jimž svět čelí, podle míry naléhavosti. Výsledkem práce je uspořádání, které Lomborg v říjnu 2006 představil v Praze. První místa zabírají problémy rozvojových zemí jako je prevence AIDS a malárie, potlačení podvýživy atd. Kjótský protokol na snižování emisí skončil až na 16.místě. Současná situace vypadá tak, že lidstvo se bojí přistoupit k razantním opatřením, která jsou v tuto chvíli na místě. Jak řekl Albert Gore v březnu roku 2007 na půdě Kongresu: ,,Svět má horečku a my jsme povini s tím něco dělat."33 Pokud budeme nečině stát a jen přihlížet tomu, jak změnou klimatu trpí nejen lidé v rozvojových zemích, ale i rostliny, zvířata a vůbec celé ekosystémy, budeme se moci podívat svým dětem do očí a vysvětlit jim, proč jsme se o Zemi nestarali lépe? Jak jsme toto mohli dopustit? Poslední zpráva z IPCC jasně ukazuje, že ke změnám klimatu razantně přispívá lidské chování. Zpráva je podána seskupením vědců, kteří jsou profesionálové v daném oboru, a proto názory studovaného ekonoma, nikoli ekologa ani klimatologa, Václava Klause, můžeme brát při nejmenším na lehkou váhu. Lomborg na straně druhé je výborný statistik, který umí s údaji skvěle pracovat. Přesto si myslím, že jeho závěry jsou přehnané a svým postojem naopak podrývá snahu ekologů změnit postoje lidského chování. Rozvinuté země by měly jít ostatním příkladem a učinit všechno, co bude v jejich silách, aby dopady změn klimatu nenabraly katastrofických scénářů. Z rozvojových zemí se stále ozývají hlasy: ,,Proč zrovna my máme omezovat své emise, když za většinu současného oteplení mohou především rozvinuté státy, které už od 19 století vypouštějí skleníkové plyny do ovzduší." V tomto mají tyto země pravdu. V současnosti by naše úsilí mělo směřovat k tomu, abychom postupně snižovaly emise skleníkových plynů, které globální změny klimatu způsobují a snažili se nahradit technologie současné, technologiemi čistšími s využitím především obnovitelných zdrojů energie. Prioritou by měla být pomoc rozvojovým zemím, aby byly schopny se na nadcházející změny adaptovat. S tím souvisí pomoc ekonomikám těchto států, prostřednictvím poskytnutí těch nejčistších technologií, protože mohutným rozvojem bez jakékoli šetrnosti k životnímu prostředí, bychom se opět dostávali do bludného kruhu. ,,Jsme kmenoví živočichové a kmen začíná jednat ve shodě teprve v okamžiku, kdy 33 Černoušková, 2007
23
ucítí reálné a přítomné nebezpečí. To se zatím nestalo. V důsledku toho si jako jednotlivci stále hledíme svého, zatímco neúprosné síly Země se šikuji proti nám."34 Říká britský nezávislý výzkumník, průkopník ekologismu a autor knihy Pomsta Gaii, James Lovelock. Evropa zatím ukazuje, že ji současná situace lhostejná není a je připravena k dalším aktům. Bohužel jen sama Evropa není schopna hrozící nebezpečí odvrátit. Důležitou roli zde hrají také Spojené státy americké, kde je ale vůle udělat zásadní opatření velmi malá. To se ukázalo již při odmítnutí Kjótského protokolu, kdy administrativa USA tvrdila, že podpis této smlouvy by Spojené státy ekonomicky brzdil. Můžeme jen doufat, že s nástupem nového amerického prezidenta Baracka Obamy se situace změní. Toto téma se týká nás všech, a proto musíme kooperovat v globálním měřítku, jak dodává James Lovelock: ,,v sázce je civilizace!" Dr. George J. Kukla, rodák z Čech, nyní žijící v USA, dokonce označuje autory zprávy OSN o důsledcích klimatu jako „pařížskou bandu“. Geolog, který přednášel na Kolumbijské univerzitě o vývoji klimatu na Zemi, v 80. letech opakovaně doporučoval USA aby nepodepisovaly Kjótský protokol. Své tvrzení odůvodňoval tím, že globální oteplování není v žádném případě dílo převážně lidské, kterému je potřeba zamezit za cenu obrovských nákladů a zásadního snížení životní úrovně.35 Jak jsem již zmínil, v USA je těžké dosáhnout opatření, která by napomohla v boji proti globálnímu oteplování. Lobbing společností zde má veliký vliv, jak vyplývá z dokumentu amerického Ministerstva zahraničí, který získala podle amerického zákona o přístupu k informacím organizace Greenpeace. V dokumentaci připravené pro Paulu Dobriansky, náměstkyni amerického ministra zahraničí v letech 2001-2004, děkuje americká vláda ředitelům ropné společnosti Exxon za to, že se jejich podnik ,,aktivně účastní“ na vypracování politiky americké vlády týkající se klimatických změn. Americká vláda se v dokumentaci také dotazuje firmy Exxon, jaká vládní politika, týkající se klimatických změn, by pro ni byla přijatelná. V dokumentech se praví, že kdyby USA podepsaly smlouvu z Kjóta, bylo by to ''neospravedlnitelně drastické a předčasné.''36 Diskuse o tom, z kolika procent za oteplování může člověk, je někdy až zbytečně zdlouhavá. Lidé by měli přestat diskutovat a začít jednat. I skeptici, kteří globální oteplování popírají, by mohli tuto skutečnost brát jako příležitost, chovat se ohleduplněji k životnímu prostředí kolem nás. Zmírnit negativní vliv člověka na krajinu by mělo být v současné době naší prioritou. Je naší morální povinností převzít odpovědnost za stav této planety a chovat se k ní co nejšetrněji. Můžeme změny klimatu 34 Lovelock, 2006 35 Bobůrková, 2007 36 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš
24
brát jako příležitost pro nápravu našeho chování, k rychlému vystřízlivění ze sna, kdy se nám zdálo, že Země je tu jen pro nás. Je pravda, že změny klimatu budou mít daleko negativnější dopady v zemích, kde jsou lidé více bezmocní, a proto by jsme jim měli v současné době podat ruku a pomoci se připravit a adaptovat na změny v nadcházejícím století.
25
3. BOHATÝ SEVER VERSUS CHUDÝ JIH ANEB JEŠTĚ VĚTŠÍ ZMĚNY NEŽ DODNES Rozvojové země jsou celkově nejvíce ohroženy riziky, které plynou ze změn klimatu. Je to dáno jejich geografickou polohou, ale také historií, která zapříčinila jejich současný stav. Tyto země, ve kterých většinou žije více jak polovina obyvatel pod hranicí chudoby∗, nemají intelektuální a především finanční prostředky na komplexní nebo alespoň částečné řešení adaptačních opatření proti klimatickým změnám. Z obrázků č. 9 můžeme vypozorovat, že k růstu teploty dochází prakticky na celé planetě až na ojedinělé výjmky, kde se teplota mírně snižuje. Největší problémy způsobí změna klimatu v tropickém a subtropickém pásmu, naopak subarktické pásmo se může stát díky oteplení o něco obyvatelnějším. ,,Zapomíná se, že pokud by někde nastaly negativní změny, jinde by to přineslo změny pozitivní“ říká meteorolog Milan Šálek.37 Je pravda, že díky oteplení v severských oblastech by lidé mohli využívat zemi
Obr. 9 Roční změny průměrné teploty mezi léty 1976-2000 38
i tam, kde to do teď nebylo možné. Co by se ale stalo, kdyby země, kterou dlouhodobě pokrýval permafrost, najednou rozmrzla? Existují důkazy o tom, že pokud zmrzlá půda roztaje, uvolní se do ovzduší ohromné množství methanu, který je zde poután. ,,V posledních letech se tempo přírůstku methanu v atmosféře zpomalilo; každá jeho * v roce 2008 byla hranice chudoby podle kritérií OSN stanovena na 1,25 USD denně 37 Chmelíček, 2007 38 www.ipcc.ch (27.5.20O9)
26
molekula je však ve funkci skleníkového plynu dvacetkrát účinnější než CO2, a když se ho budou z tající tundry uvolňovat ohromná kvanta, významně se zvýší celková koncentrace skleníkových plynů a dojde k akceleraci globálního oteplování.“39
Obr. 10 Roční změna v úhrnu srážek mezi léty 1900-2000 40
Také fakt, že by se změny k lepšímu odehrávaly jen v zemích rozvinutých a změny k horšímu v zemích rozvojových, by vedl k dalšímu prohlubování rozdílů, což nemůžeme brát jako věc pozitivní. V rozvinutých zemích ke změnám dojde, ale vzhledem k jejich vyspělosti a finanční soběstačnosti způsob adaptace nebude tak drastický jako v zemích rozvojových.
3.1 Budoucnost Afriky Největším problémem v budoucnu pro africký kontinent bude zdroj vody. Vodní zdroje z řek, jezer a dešťových srážek jsou značně ovlivněny změnami klimatu. Důsledek je popisován tak, že v roce 2050 bude znatelný úbytek srážek na základě scénáře podle IPCC především v severní a jižní Africe, zatímco ve východní Africe a v některých částech subsaharské Afriky dojde k mírnému nárůstu srážek.41 Existuje veliká škála projektů, které znázorňují budoucí rozvrstvení srážek v subsaharské Africe. Některá ukazují nárůst a některá na straně druhé pokles, proto v celkovém pohledu 39 Gore, 1994: 51 40 www.ipcc.ch (27.5.2009) 41 Bates, 2008: 80
27
můžeme na tyto předpoklady pohlížet se značnou nejistotou. V roce 2025 by dostupnost vody v 9 afrických zemích* měla klesnout na 1000 m3/osoba/rok a v dalších 12 zemích** by situace měla být 1000-1700 m3/osoba/rok. Populace vystavená změnám vodního režimu by měla vzrůst na 460 milionů obyvatel především v západní Africe.42 V celkovém pohledu odhady ukazují, že nárůst obyvatel postižených změnami klimatu na tomto kontinentu by měl být značný. V roce 2000 to bylo asi 47 % a v roce 2025 se očekává nárůst na 65 % z celkového počtu obyvatel.43 Tento fakt může způsobit vznik řady konfliktů o vodu, především v oblastech, které budou suchem nejvíce postiženy.
Mezi největší klimatické změny za poslední tři dekády 20. století kdekoli na světě patří úbytek dešťových srážek a devastace suchem v regionu Sahelu v západní Africe (viz obr. 11). Velmi suché období mezi léty 1970-1990 nastalo po období vlhkém mezi léty 1950-1960. Proměnlivost a znatelný úbytek dešťových srážek se dává do souvislostí se změnami atmosférické cirkulace související s povrchovou teplotou oceánů v tropických oblastech. Rekordně nejméně srážek bylo naměřeno v letech 1982/83, na čemž se podílel také jev zvaný El Niňo. Modely ukazují, že změny klimatu v této oblasti mohou být ovlivňovány také aerosoly lidského původu.44
Obr. 11 Znázornění úhrnu srážek v jednotlivých letech a celkový klesající trend 45
* Džibutsko, Kapverdy, Keňa, Burundi, Rwanda, Malawi, Somálsko, Egypt, Jižní Afrika ** Mauricius, Lesotho, Etiopie, Zimbabwe, Tanzanie, Burkina Faso, Mosambik, Ghana,Togo, Nigérie, Uganda, Madagaskar 42 Bates, 2008: 80 43 Bates, 2008: 80 44 Bates, 2008: 80 45 Bates, 2008: 80
28
Celkově je v západní Africe patrný úbytek ročních srážek zhruba o 20 - 40 % v letech 1968 - 1990 v porovnání s léty 1931 - 1960.46 Jedna třetina obyvatel Afriky žije v místech, která trpí suchem a jsou velmi zranitelní vůči dalším dopadům měnícího se klimatu negativním směrem. Tyto změny mohou způsobit rozsáhlé migrace z míst nejvíce zasažených suchem, kde se život stane obtížný. Jak bylo řečeno, suchem bude nejvíce trpět oblast Sahelu spolu s jižní Afrikou a Africkým rohem.
3.2 Asie Asie je kontinent s největším počtem lidí na světě. Obyvatelé Indie a Číny již dávno přesáhli počet jedné miliardy. Stále však žije pod hranicí chudoby více jak 50 % obyvatel Indie a 30 % obyvatel Číny.47 Tímto se kontinent stává velice zranitelný pro budoucí změny klimatu neboť adaptace mohou být příliš nákladné. Podle IPCC tání ledovců v Himalájích v průběhu dalších dvou až tří desetiletí zvýší výskyt povodní a kamenných lavin z narušených svahů a ovlivní vodní zdroje. Následkem odtávání ledovců se pak sníží průtoky řek.48 Na obrázku č. 12 přitom můžeme vidět, že tání ledovců v Himalájích je značné.
Obr. 12 Průměrné ztenčování pevninských ledovců v metrech za rok od roku 197049
46 47 48 49
Bates, 2008: 80 Bičík et al, 2001: 144 Bates, 2008: 9 http://www.globalwarmingart.com/wiki/Image:Glacier_Mass_Balance_Map_png (27.5.2009)
29
Dostupnost sladké vody by podle předpovědí odborníků z IPCC měla následkem změny klimatu klesnout ve střední, jižní, východní a jihovýchodní Asii, a to především v povodí velkých řek, což by v kombinaci s přírůstkem obyvatelstva a stoupající poptávkou vlivem vyšší životní úrovně mohlo do 50. let 21. století nepříznivě ovlivnit více než miliardu lidí.50 Na obrázku č. 9 a č. 10 můžeme vidět, že teplota v těchto částech Asie rychle stoupá a srážek ubývá. Obrázek č. 12 nám ukazuje, jak jsou zranitelné asijské pobřežní oblasti. Největší riziko hrozí především hustě osídleným oblastem velkých delt v jižní, východní a jihovýchodní Asii. Spolu se zvyšující se mořskou hladinou vzrůstá riziko záplav a zaplavení nejen zemědělské půdy.
Obr. 12 Barevné znázornění oblastí podle nadmořské výšky51
Předpokládá se, že změna klimatu zasáhne do udržitelného rozvoje většiny zemí Asie, protože násobí zatížení přírodních zdrojů a životního prostředí, spolu s rychlou urbanizací, industrializací a ekonomickým rozvojem. Do poloviny 21. století by se výnosy sklizní mohly zvýšit až o 20 % ve východní a jihovýchodní Asii, zatímco ve střední a jižní Asii by mohly klesnout až o 30 %. Celkově vzato, a s přihlédnutím ke vlivu rychlého růstu obyvatelstva a urbanizace, se očekává, že riziko hladomoru zůstane v některých rozvojových zemích velmi vysoké. Podle IPCC se následkem změn hydrologického cyklu v souvislosti s globálním oteplováním ve východní, jižní a jihovýchodní Asii rozšíří endemická nemocnost a úmrtnost zaviněná průjmovými onemocněními, které jsou v první řadě důsledkem povodní a období sucha. Nárůsty teplot vody při pobřeží by zvýšily výskyt i toxicitu cholery v jižní Asii.52
50 Bates, 2008: 9 51 http://www.globalwarmingart.com/wiki/Image:Global_Sea_Level_Rise_Risks_png (27.5.2009) 52 Bates, 2008: 10
30
3.3 Latinská Amerika Předpokládá se, že do poloviny století způsobí nárůsty teplot a s nimi spojené úbytky půdní vody ve východní Amazonii postupnou přeměnu tropického lesa na savanu. Vegetace polosuchých oblastí se bude měnit na vegetaci typickou pro oblasti suché. V mnoha tropických oblastech Latinské Ameriky hrozí vyhynutí druhů a tím závažný pokles biodiverzity. V sušších oblastech bude mít změna klimatu za následek zasolování a desertifikaci zemědělské půdy. Pokles produktivity některých důležitých plodin a hospodářských zvířat bude mít nepříznivé důsledky pro zabezpečení potravin. V mírném pásmu se očekává zvýšení výnosů sojových bobů.53 Zvýšení mořské hladiny podle předpovědi IPCC zvýší riziko záplav v níže položených oblastech. Nárůst povrchové teploty oceánu následkem změny klimatu bude mít nepříznivý vliv na středoamerické korálové útesy a způsobí posuny v rozmístění zásob ryb v jihovýchodním Pacifiku. Předpokládá se, že změny v prostorovém rozložení srážek a úbytek ledovců výrazně ovlivní dostupnost vody pro lidskou spotřebu, zemědělství a výrobu energie. Některé země projevily snahu se adaptovat a zaměřují se především na zachování klíčových ekosystémů, na systémy včasného varování, řízení rizik v zemědělství, na strategie pro období sucha, záplavy a správu pobřežních oblastí a na systémy monitorování chorob. Efektivita těchto snah je nicméně převážena problémy, jako jsou: nedostatek základních systémů informování, pozorování a monitorování; nedostatek budování kapacit a přiměřených politických, institucionálních a technologických rámců; nízké příjmy; sídla ve zranitelných oblastech a další.54
3.4 Malé ostrovy Ať už malé ostrovy leží kdekoli na světě, patří mezi jedny z nejzranitelnějších oblastí, které mohou změny klimatu postihnout. Jedná se především o zvyšování hladiny moří. Podle IPCC se očekává, že zhoršování stavu pobřežních oblastí, např. následkem eroze pláží a bělení korálů, bude mít vliv na místní zdroje, například rybolov, a z hlediska cestovního ruchu sníží hodnotu těchto destinací. Stejně tak může vzestup hladiny moře zhoršit záplavy, přívalové bouře, erozi a další přímořská rizika, což ohrozí
53 Bates, 2008: 11 54 Bates, 2008: 11
31
životně důležitou infrastrukturu, sídla a zařízení představující pro obyvatelstvo těchto ostrovů obživu.55 Už v roce 1987 na Valném shromáždění OSN vystoupil tehdejší maledivský prezident Abdul Gayoom a obvinil lidstvo, že položilo jeho ostrovy na oltář rozvoje civilizace, doprovázeného nadprodukcí skleníkových plynů a následným oteplením Země. Také
současný / pozdější maledivský prezident tuto situaci potvrdil, když
oznámil, že z peněz, které země získá z turistického ruchu, bude část šetřit na koupi nových území, až ostrovy vezmou za své.56 Je ale možné aby stát Maledivy vznikl někde jinde?
3.5 Shrnutí Téměř všechny procesy, které jsem zde nastínil, jsou již v pohybu. Odborníci z IPCC často používají slovo ,,předpokládá se“, které u řady lidí může evokovat dojem, že se ,,zatím“ nic neděje, a proto neexistuje důvod něčemu se bránit. Již v mnoha zemích mají změny klimatu své oběti, a to buď přímo formou záplav a přírodních katastrof, nebo nepřímo, prostřednictvím sucha a následné neúrody a hladomoru. Pomocnou rukou v rozvojové pomoci by měly být především znalosti trendů a největších problémů těchto zemích, které brání rozvoji. Víme toho již mnoho, a tak není třeba sedět na místě a čekat jestli se něco stane či ne. Musíme začít jednat dnes, protože už zítra může být pozdě.
55 Bates, 2008: 12 56 Lébr, 2009: A7
32
4.
NEZAMĚSTNANOST A MIGRACE – PŘEKÁŽKY ROZVOJE Musíme si uvědomit, že neexistuje žádná speciální metodika vztahu projektů ke
změnám klimatu a jak takové projekty dělat správně. I přes to jsou zde poznatky lidí, kteří v projektech uspěli nebo naopak neuspěli. Především je důležité znát veškeré trendy v rozvojových zemích, aby tato práce byla co nejefektivnější. Abychom mohli vést rozvojovou pomoc správným směrem, měli bychom vědět co to samotný rozvoj je. Rozvojem je myšleno: ,,Podniknout vše co bude v našich silách, pro pomoc rozvojovým zemím v jejich úsilí zajistit svým občanům materiální podmínky pro využití jejich schopností, k realizaci naplněného a šťastného života a k trvalému zlepšení jejich údělu.“57 Mezi pilíře rozvojové pomoci patří perfektní znalost místních podmínek a především hlavních příčin dosavadního neúspěchu rozvoje země. Jedná se zejména o migraci a nezaměstnanost.
4.1 Migrace Migrace je jeden z největších problémů rozvojových zemí. Proč tomu tak je? Lidé odcházejí z venkova za prací, protože pokud někde práce je, tak je to především ve velkých městech, kde se vznik pracovních příležitostí koncentruje. K čemu ale dochází? ,,Úspěšný průmyslový rozvoj velkoměst ničí ekonomickou strukturu venkova a venkov se mstí masovou migrací do velkoměst, čímž je postupně otravuje až k absolutní nezvladatelnosti.“58 Jednoduše řečeno: velká řada rozvojových projektů je koncentrována do hlavních nebo velkých měst, kde realizace těchto projektů je často velmi jednoduchá. Je jednodušší sehnat manažéry pro své firmy a zajistit pro ně pracovní sílu ve velkých městech než někde na venkově. Dokud bude těchto projektů přibývat za úmyslem pomoci, bude to nadále rozkládat vnitřní stabilitu celé země neustálou migrací do měst, a tím se bude měnit nezaměstnanost venkovská na nezaměstnanost městskou. V rozvojových zemích se jedná o takovou migraci, jakou by nezvládla ani ta nejvyspělejší společnost! Řešením je tedy vznik projektů na venkově a s nimi vznik pracovních míst, která zabrání neustálému proudění nezaměstnaných do velkoměst.
57 Schumacher, 1973: 161 58 Schumacher, 1973: 156
33
4.2 Nezaměstnanost Migrace tedy nevzniká jen sama o sobě, ale je způsobena nezaměstnaností celého venkovského regionu. To znamená, že by rozvojová politika měla v prvé řadě usilovat o vytváření a maximalizaci pracovních příležitostí pro nezaměstnané či jenom částečně zaměstnané. ,,Pro chudého je šance pracovat tou nejnaléhavější ze všech potřeb a i špatně placená a relativně neproduktivní práce je pro něj lepší než nepracovat vůbec.“59 Vytváření pracovních příležitostí by se mělo v prvé řadě týkat aktuální potřeby lidí v konkrétním regionu. V těchto zemích rozhodně neplatí pravidlo: co je dobré pro bohaté musí být dobré i pro chudé. A co tito lidé potřebují? Jsou to stavební materiály, potřeby pro domácnost, zemědělské náčiní a pak také vyšší tržby za zemědělské produkty.60 Jistě by bylo pro zemědělce velice přínosné, kdyby si své produkty mohly zpracovávat sami, alespoň v první části výrobního procesu. V souvislosti s nezaměstnaností hovoří E.F. Schumacher (Malé je milé) o potřebě zapojení středně vyspělé techniky do pracovního procesu. Středně vyspělá technika, znamená kompromis mezi technikou moderního světa, která je příliš drahá a technikou těch nejchudších, která zas není tak účinná. ,,Vývoj středně vyspělé techniky tudíž znamená skutečný pohyb kupředu, na nové území, kde se můžeme vyhnout obrovským nákladům a komplikacím produkce orientované na úspory pracovních sil a omezování pracovních míst a začít přizpůsobovat techniku tak, aby vyhovovala společnosti s přebytečnou pracovní silou.“61
59 Schumacher, 1973: 162 60 Schumacher, 1973: 173 61 Schumacher, 1973: 174
34
5.
JAK PODPOŘIT ROZVOJ – ODSTRANĚNÍ PŘEKÁŽEK
5.1 Regionální přístup Pro udržení stability země a zabránění migraci je nutné, aby se podstatná část rozvojového úsilí vyhnula velkým městům a soustředila se účelově na tvorbu agro-průmyslových struktur v oblastech vesnic a malých měst, s následným vytvářením pracovních příležitostí.62 Zvládnutí celé situace v zemi napomůže regionální přístup. V každé oblasti je pak veden vlastní rozvoj na základě charakteristik a potřeb daného regionu. ,,Výsledkem je stav poměrně rovnoměrného rozptýlení populace a průmyslu, přičemž k žádné nadměrné koncentraci nedochází. Vyhne-li se však rozvoj v některé zemi populaci určitého regionu, dojde de facto ke zhoršení její situace.“63 Čím je větší země, tím je potřeba regionálního přístupu k rozvoji daleko naléhavější.
5.2 Intelektuální rozvoj V současné době si řada lidí představuje rozvoj jako materiální podporu formou nějakého zboží, která je samozřejmě daleko jednoduší, ale do budoucna naprosto neudržitelná. ,,Je jasné, že zabývat se zbožím namísto lidmi je snazší už proto, že zboží nemá vlastní myšlení a není třeba s ním komunikovat.“64 ,,Opravdový rozvoj ale nezačíná zbožím, ale vzdělanými, dobře organizovanými lidmi! Bez nich zůstávají všechny zdroje pouze latentní, potenciální, zkrátka nevyužité.“65 Dejte člověku rybu a pomůžete mu trošku a na chvíli; naučte ho ryby chytat a může si pomáhat sám celý zbytek života. Toto rčení se náramně hodí pro přirovnání materiální a intelektuální rozvojové pomoci. Současné příčiny chudoby mnohdy nejsou jen důsledkem nedostatku přírodního bohatství, nedostatku kapitálu či nevyhovující infrastruktury. Primární příčiny extrémní chudoby jsou povahy nemateriální a spočívají ve zcela konkrétních nedostatcích ve vzdělání, organizaci a kázni. ,,Předním úkolem rozvojové politiky je tudíž urychlování procesu evoluce, aby se dotyčné tři faktory nestávaly vlastnictvím jen malé menšiny, ale
62 63 64 65
Schumacher, 1973: 162 Schumacher, 1973: 165 Schumacher, 1973: 178 Schumacher, 1973: 157
35
celé společnosti.“66 Proces evoluce uvádím proto, že tyto faktory nejdou změnit ze dne na den, ale musí se vyvíjet postupně, aby vyhovovaly měnícím se podmínkám.
5.3 Shrnutí Dokonalou znalostí problémů daných oblasti, kde chceme pomoc realizovat, předejdeme zbytečnému plýtvání finančních prostředků a času. Správně volenou taktikou můžeme také dosáhnout nejlepší účinnosti projektů a prospěchu pro co nejvíce místních obyvatel. Mezi pilíře rozvojové spolupráce by tedy měl patřit rozvoj pracovních příležitostí ve všech oblastech, kde populace země žije, tedy nejen výhradně v metropolích, kam pak má obyvatelstvo tendenci migrovat. Tyto pracovní příležitosti musí být tak levné, aby je bylo možné vytvářet ve velkém počtu, aniž by nastala potřeba nedosažitelných úrovní dovozu a tvorby kapitálu. Zvolené výrobní metody musí být poměrně jednoduché, aby se minimalizovaly požadavky na vysokou kvalifikaci nejen ve vlastním výrobním procesu, ale také v oblasti organizace, zásobování surovinami, financování, marketingu a podobně. Produkce by měla vycházet převážně z místních materiálů a sloužit zejména místní potřebě.67 Důležitý je především rozvoj vzdělanosti. Lidé by měli mít povědomí nejenom o regionálních aspektech své činnosti, ale také o globálních. Ve venkovské části země se koncentruje téměř veškeré přírodní bohatství, a to nejen v podobě nerostného bohatství, ale i pralesů, zvířat a rostlin. Rozvojem vzdělanosti by si postupně tito lidé měli uvědomovat své působení na ekosystém a zpětné vazby, které nastávají v dalších letech při porušení přírodní rovnováhy (například po použití agresivních pesticidů či nezodpovědném osevním postupu na poli).
66 Schumacher, 1973: 158 67 Schumacher, 1973: 164
36
6.
ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE – POMOCNÁ RUKA ZEMÍM TŘETÍHO SVĚTA V souvislostech se změnou klimatu by rozvojová spolupráce měla být směřována
k rozvoji země jako celku a k tvorbě adaptačních opatření. Tyto opatření souborem
možných
přizpůsobení
přírodního
nebo
antropogenního
jsou
systému
předpokládané změně klimatu a jejím dopadům. Lze rozpracovávat a následně zavádět adaptace, které odhadnuté změny s dostatečným časovým odstupem předjímají nebo naopak taková opatření, která mají schopnost okamžité reakce bezprostředně po vzniku přírodní či jiné katastrofy. Opatření mohou být přijímána na úrovni jednotlivců, soukromých společností, skupin obyvatel, obcí či měst, ale mohou být též přijímána na úrovni státu. Taková opatření však obvykle vyžadují vzájemnou součinnost řady resortů.68 Adaptační opatření jsou ve velké většině případů spojena s finančními nároky, které pokrývají náklady na jejich přípravu a zavádění. Implementační náklady však jsou obvykle vyrovnány snižováním výše škod, kterou nepříznivé dopady změny klimatu vyvolávají či mohou vyvolávat. Proto je třeba před jejich implementací podrobně analyzovat jejich účinnost, přínos, náklady, efektivitu a proveditelnost s ohledem na schopnost celého systému či jeho jednotlivých složek se změně klimatu přizpůsobit.69
6.1 Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky Česká republika dnes patří mezi čtyři desítky nejbohatších zemí světa. Kojeneckou úmrtnost máme jednu z nejnižších na světě. Průměrná délka lidského života v České republice se stále prodlužuje. Přístup k pitné vodě je u nás naprostou samozřejmostí. V této situaci se však většina obyvatel naší planety nenachází. Ve třech desítkách nejchudších zemí světa se průměrný člověk nedožije padesáti let. V mnoha zemích nemá ani polovina obyvatel přístup ke zdravotně nezávadné pitné vodě. V celé řadě zemí umírá každý desátý novorozenec. Tváří v tvář této situaci přijímá Česká republika svůj díl odpovědnosti za zmírňování chudoby v méně šťastných částech světa.70 Česká republika jako ekonomicky rozvinutá země hlásící se k mezilidské 68 Anonymus, 2005: 80 69 Anonymus, 2005: 80 70 www.mzv.cz/pomoc (27.5.2009)
37
solidaritě přispívá prostřednictvím rozvojové spolupráce k řešení globálních problémů. Za hlavní cíl poskytování rozvojové pomoci vláda v ,,Koncepci zahraniční rozvojové pomoci České republiky na období let 2002-2007“ označila omezování chudoby v rozvojových zemích. Česká republika se tak přihlásila k tzv. Rozvojovým cílům tisíciletí, které vyplynuly z Miléniového summitu OSN v roce 2000. Mezi tyto cíle patří: odstranit extrémní chudobu a hlad, dosáhnout základního vzdělání pro všechny, prosazovat rovnost mužů a žen, snížit dětskou úmrtnost, zlepšit zdraví matek, bojovat proti HIV/AIDS, malárii a dalším nemocem, zajistit udržitelný stav životního prostředí a budovat světové partnerství pro rozvoj.71 Nová koncepce zahraniční rozvojové pomoci České republiky zatím přijata nebyla. Významným předělem se stal rok 2004, kdy Česko přestalo být příjemcem pomoci a nadále již vystupuje výhradně jako dárce.72
6.1.1
Sektory, regiony, realizátoři a formy pomoci, které využíváme
V současné době má vláda České republiky stanoveno osm prioritních zemí, kde se rozvojová spolupráce realizuje. Mezi tyto země patří: Angola, Bosna a Hercegovina, Jemen, Moldavsko, Mongolsko, Srbsko a Černá hora, Vietnam a Zambie. Vedle těchto osmi prioritních zemí pro dlouhodobou programovou spolupráci se také uvádějí jako dvě střednědobé teritoriální priority Afgánistán a Irák.73 Podle obrázku č. 15 můžeme vidět, že v roce 2005 se Česká republika v rozvojové spolupráci nejvíce věnovala životnímu prostředí, dále průmyslovému rozvoji a na třetím místě vzdělání spolu se zemědělstvím. Na obrázku č. 16 můžeme také vidět, na které země se Česká republika v roce 2005 zaměřila nejvíce. V prvé řadě to byly země asijské, dále pak východní a jihovýchodní Evropa, Afrika atd. Jaké formy pomoci využíváme? Česká republika využívá celou řadu forem pro realizaci rozvojové spolupráce. Jsou to především projekty, vládní stipendia pro studenty v rozvojových zemích a jiných potřebných zemích, humanitární pomoc, pomoc uprchlíkům, odpouštění dluhů a řada dalších bilaterálních aktivit, příspěvky do mezinárodních organizací a zapojení českých expertů do mezinárodních organizací. Čeští experti realizují aktivity v rámci projektů řady mezinárodních organizací – UNDP, UNEP, UNFPA, FAO, UNIDO a podobně.* 71 72 73 *
www.mzv.cz/rozvoj (27.5.2009) Adamcová, 2006: 32 www.mzv.cz/rozvoj (27.5.2009) UNDP-Rozvojový program OSN, UNEP-Program OSN pro životní prostředí, UNFPA-Populační fond OSN,
38
Obr. 15 Rozvojová spolupráce ČR v roce 2005 podle sektorů74
Obr. 16 Projekty rozvojové spolupráce ČR v roce 2005 podle regionů75
Rozvojové středisko, které je podpůrným odborným pracovištěm Ministerstva zahraničních věcí v oblasti koordinace zahraniční rozvojové spolupráce České republiky, připravuje víceleté programy rozvojové spolupráce mezi Českou republikou a prioritními zeměmi. Také se zaměřuje na úzkou spolupráci s vysokými školami na programech rozvojových studií. Samotné rozvojové projekty jsou realizovány různými subjekty. Podle obrázku č. 17 můžeme vidět, že nejvíce projektů realizují podnikatelské subjekty spolu s nestátními neziskovými organizacemi. Nezanedbatelnou část tvoří projekty, které realizují české univerzity.
FAO-Organizace OSN pro výživu a zemědělství, UNIDO-Organizace OSN pro průmyslový rozvoj 74 http://rozvojovestredisko.cz/dokumenty.php (27.5.2009) 75 http://rozvojovestredisko.cz/dokumenty.php (27.5.2009)
39
Obr. 17 Rozvojová spolupráce České republiky v roce 2005 podle realizátorů76
Rozvojové projekty mají obvykle charakter tzv. technické pomoci (poradenství, předávání know-how, semináře apod.), která plně koresponduje s principem partnerství a využívá dlouhodobých zkušeností českých odborníků v určitých oblastech. V řadě projektů je technická pomoc spojena s dodávkami technologií.
6.2 Projekty
6.2.1
Guinea – bohatá země plná chudých
Guinea je západoafrickým státem, který sousedí se státy Siera Leone, Libérie, Pobřeží slonoviny, Mali, Senegal a Guinea-Bissau. Samotná země je nesmírně bohatá na nerostné bohatství (železnou rudu, aluminium, zlato, diamanty) stejně jako na ryby, tropické ovoce, kávu a další. I přes to je Guinea jednou z nejchudších zemí světa, kde téměř polovina obyvatel žije pod hranici absolutní chudoby. Současný stav země je zapříčiněn zejména vojenskou diktaturou, která je zde u moci již od roku 1958, kdy země získala koloniální nezávislost. V prosinci minulého roku zemřel bývalý prezident Lansana Conte, který byl u moci od roku 1984, a tak většina obyvatel země doufá, že se stav změní po ,,svobodných“ volbách v příštím roce. V zemi jako je Guinea se velmi těžko dělají rozvojové projekty s pomocí vlády,
76 Adamcová, 2006: 32
40
protože ta samotná je mnohdy ,,nefunkční“. V Guineji dělá rozvojové projekty Humanistické hnutí z České republiky. Já sám jsem jeho členem a minulý rok jsem měl možnost již rozběhlé projekty navštívit a podílet se na jejich realizaci.
6.2.1.1 Adopce na dálku
Od roku 2008 jsem koordinátorem projektu adopce na dálku, který je realizován v rámci projektu Kampaně lidské podpory. Činnost v rámci kampaně je zcela dobrovolná, nemá však humanitární charakter. Projekt adopce na dálku se zaměřuje na pomoc dětem, které žijí v podmínkách úplné chudoby. Jeho cílem je zajištění vzdělání dětem, jejichž rodiče nebo opatrovníci si nemohou dovolit hradit školné a výdaje spojené s výukou. Dítě nadále žije se svojí rodinou v Africe, ale adoptivní ,,rodič" z Evropy mu hradí školné, všechny učební pomůcky a školní uniformu. Posíláním finanční částky na tyto výdaje mu tak pomůže dosáhnout alespoň minima životních podmínek nutných k důstojnému životu. Při shlédnutí projektů přímo v Guineji jsem si začal uvědomovat, jak je vzdělání pro tyto lidi zásadní. Gramotný člověk, který umí číst a psát je daleko méně schopný manipulace než člověk negramotný, který akceptuje téměř vše co je mu podsouváno, a zároveň je daleko tvůrčí při řešení existenčních problémů. Prostřednictvím projektu adopce na dálku se zvyšuje množství vzdělaných lidí, a tím se zvyšují šance změny systému a nasměrování země správným směrem.
6.2.1.2 Ostatní projekty
Většina projektů, která v Guineji vzniká, je iniciováno místními lidmi, kteří bez nároku na peněžní odměnu hledají způsob jak své zemi pomoci. Tímto způsobem zde vznikla řada bezplatných kurzů alfabetizace, kde se dospělí spolu s dětmi naučí číst, psát a počítat. To jim umožňuje lépe se o sebe a své rodiny postarat a dává jim to naději na lepší budoucnost. Mezi další projekty patří krejčovské dílny, výroba mýdla, kadeřnické salóny, dílna na tradiční zpracování látek, výroba mořské soli a další.77
77 www.humanisti.cz (24.5.2009)
41
6.2.1.3 Shrnutí
Mám pocit, že všechny projekty, které jsem navštívil a pomáhal s jejich realizací, plní funkci aktivní pomoci, při které lidé jen na pomoc nečekají, ale vlastními silami projekty tvoří a přemýšlí, jak své zemi pomoci, protože to jsou právě oni, kdo ji mohou pomoci nejvíce. Ve vztahu ke klimatickým změnám zde konkrétní projekty zatím neexistují, avšak projekt výroby ekologického vařiče je jistě příkladným. V tomto projektu pracují mladí lidé, kteří vyrábějí ekologické vařiče. Dovnitř tradičního kovového vařiče, který se v Guineji používá v každé rodině, vyrábí hliněné náplně. Tato náplň umožňuje 2x delší udržení teploty při poloviční spotřebě uhlí. Tímto způsobem utratí rodiny za uhlí polovinu nákladů a mladí lidé najdou při výrobě těchto vařičů práci. Důležité je, že poloviční spotřeba uhlí redukuje kácení stromů k tomuto účelu o 50 % než obvykle. Současné a budoucí změny úhrnu srážek v celé západní Africe si konkrétní adaptační projekty vyžadují, a to především v zemědělství, které je hlavní obživou většiny obyvatelstva Guineji. Na místě je i ekologická osvěta nejen v hlavním městě, ale především na venkově, kde ničení pralesů, za cílem získání nové úrodné půdy, vede k devastaci přírodního bohatství spolu s jeho rozmanitostí, která v případě původních tropických deštných pralesů je obrovská.
6.2.2
Jemen – Sokotra (Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně)
Projekt naší univerzity pod vedením Ústavu lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie na jemenském ostrově Sokotra byl realizován v letech 1998 – 2004 a měl veliký úspěch. Jednalo se o tvorbu ekologické sítě, která respektuje agrolesnická, kulturní a výchovná východiska trvale udržitelného rozvoje ostrova Sokotra. V první etapě byla realizována geobiocenologická typologie ostrova, tj. charakteristika původních přírodních společenstev. Bylo vymezeno 5 vegetačních stupňů, trofické a hydrické řady a na tomto základu charakterizovány hlavní typy přírodních (potenciálních) společenstev ostrova, tj. společenstev, která by zde rostla v různých přírodních podmínkách bez vlivu člověka. Byly vymezeny hlavní typy biotopů ostrova, tj. aktuální vegetace, která se vyvíjí pod dlouhodobým a silným vlivem člověka. Na základě mapy potenciální vegetace a mapy typů biotopů byla vymezena ekologická síť ostrova, tj. společenstva, která se nejvíce blíží přírodnímu stavu a jsou 42
tudíž nejvíce cenná a měla by být předmětem zájmu ochrany přírody. Bylo zahájeno první dlouhodobé měření klimatu pomocí vybudované automatické klimatické stanice na Firmihinu a postupně na dalších místech ostrova, kde byly rozmístěny čidla na měření teploty a vlhkosti vzduchu. Výsledkem práce bylo vybrání nejcennějších endemických původních druhů dřevin a následné vzdělání místních obyvatel v oblastech jejich pěstování, rozmnožování a zakládání školek. V současné době jednotlivá školka produkuje stovky až tisíce sazenic. Tyto sazenice byly v první fázi rozdávány obyvatelům, kteří je pěstovali v domácích zahradách společně se zeleninou a ovocnými stromy a za vypěstovaný strom od realizátorů projektu dostávali peníze, později už jenom materiál (ploty, hadice, sazenice zeleniny). Tímto způsobem se podařilo do krajiny postupně vrátit stovky původních druhů stromů, zejména dračince, kadidlovníky a myrhovníky. Během několika desetiletí až století by totiž bez nových výsadeb krajina Sokotry byla z velké části bez svého jedinečného klíčového stromu - dračince rumělkového (ale i dalších endemických druhů), protože za odumřelé staré jedince není náhrada a svět by tak nenahraditelně přišel o jeden endemický druh nesmírně zajímavé dřeviny, která na ostrově přežívá již od druhohor.78 Mezi další projekty naší univerzity patří projekt Obnovení rostlinné výroby v semiaridních oblastech severní Gobi v Mongolsku. Po přečtení roční zprávy z projektu, která byla zaměřena na limity a rizika hospodaření na této lokalitě, jsem ale dospěl k názoru, že lidské limity jsou mnohdy daleko větší překážkou rozvoje než například limity přírodní. Vůle pracovat, alkoholismus, trpělivost, uvažování do budoucna a kvalita práce se zásadně podepsaly na průběhu celého projektu.
6.2.3
Zambie (Ekumenická akademie Praha)
Jako názorný příklad poskytování čistých technologií v rámci rozvojové pomoci můžeme označit projekt Ekumenické akademie Praha a Evropského sdružení Eurosolar. Při tomto projektu bylo instalováno fotovoltaické zařízení. Celkem se jednalo o čtyři solární energetické systémy pro zajištění elektřiny a vody pro kliniku a střední školu v buši Jižní provincie Zambie. Tato země je velkým producentem elektrické energie, a to především vodní. Kvůli zastaralým technologiím a nedostatečné a poruchové síti však většina obyvatel k elektřině přístup nemá. Ti, co přístup mají, jsou pak často vystaveni 78 www.ye.cz/view.php?cisloclanku=2006120001 (24.5.2009)
43
výpadkům, které se opakují někdy až třikrát týdně.79 Tento projekt v sobě nese základní charakteristiky toho, jak by měla pomoc rozvojovým zemím vypadat ve vztahu ke klimatickým změnám. Používání solární energie je jeden z nejčistších způsobů získávání energie a vzhledem k zeměpisné poloze Zambie bude i velice efektivní. Zároveň s tím tento projekt podporuje vzdělávání místních obyvatel, protože byl instalován ve škole. Žáci mohou nyní díky tomuto zdroji energie požívat počítače a další prostředky zlepšující výuku.80
6.2.4
Peru (Česká zemědělská univerzita)
V jedné z nejchudších oblastí Peru, regionu Pucallpa v amazonské pánvi, přispíváme prostřednictvím České zemědělské univerzity k zavádění šetrných a trvale udržitelných technologií v zemědělství. Tento projekt realizovaný v roce 2007 mapoval vliv farmářů na biodiverzitu. Studenti z české univerzity v Peru spolupracovali s univerzitou v Pucallpě. Tato oblast je jednou z nejchudších a ekologicky a sociálně nejpostiženějších lokalit Peru. Jak již bylo řečeno v předchozí kapitole, vzdělání dává lidem šanci přizpůsobit se a přežít v daných podmínkách. V tomto projektu je nejdůležitější funkce vzdělávací, kdy čeští experti učí místní obyvatele jak správně hospodařit, aby tento způsob byl udržitelný pro budoucí generace. Především zde jde o to, zainteresovat místní zemědělce na alternativách ke žďárovému zemědělství, aby nedocházelo k neustálému vypalování pralesa a následné ztrátě bonity půdy erozí.81
. 6.2.5
Namibie (Ústav techniky a řízení výroby na univerzitě J.E. Purkyně)
Ústav techniky a řízení výroby na univerzitě J.E. Purkyně v Ústí nad Labem se také významně zapojil do rozvojové spolupráce. V projektu šlo o podporu materiálního vybavení technického studijního programu na Polytechnic of Namibia v hlavním městě Namibie Windhoeku. Profesionálové z české univerzity se snažili o zlepšení kvality výuky prostřednictvím spolupráce na společných projektech.82
79 80 81 82
www.ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=1255729 (27.5.2009) Adamcová, 2006: 60 Adamcová, 2006: 72 Adamcová, 2006: 70
44
6.3
Role Evropské unie Největším globálním poskytovatelem rozvojové pomoci je Evropská unie. Vedle
jednotlivých členských zemí realizuje rozvojovou spolupráci i Evropské společenství prostřednictvím
Evropské
komise.
Cílem
rozvojové
spolupráce
Evropského
společenství je podle Maastrichtské smlouvy z roku 1992 podpora trvalého hospodářského a sociálního rozvoje rozvojových zemí, jejich harmonické a postupné začlenění do světové ekonomiky a boj proti chudobě v rozvojových zemích. Rozvojová politika Evropského společenství má přispívat k rozvoji a upevnění demokracie a právního státu a respektování lidských práv a základních svobod. Maastrichtská smlouva rovněž stanovila politiku tzv. „3C“ (komplementarita, kooperace, koherence) – rozvojová spolupráce Evropského společenství doplňuje politiky členských států a navzájem mají koordinovat všechny relevantní politiky a slaďovat programy spolupráce.83 V současné době je v celé Evropě uplatňován význam adaptačních opatření na zmírňování dopadu změny klimatu prostřednictvím opatření spojených se snižováním úrovně koncentrací skleníkových plynů v atmosféře. V jednotlivých státech mají většinou pouze lokální či regionální charakter, přesto jsou však v měřítku státu významným nástrojem pro snižování dopadu změny klimatu, který by neměl být opomíjen ani v České republice.
83 Adamcová, 2006: 29
45
7. MOŽNOSTI VZDĚLÁVÁNÍ V OBLASTI ROZVOJOVÉ POMOCI Pomoc lidem a záchrana přírody v rozvojových zemích nejde uskutečnit bez patřičného vzdělání v dané oblasti. Projekty mohou být řízeny i laiky, ale jejich efektivita a účinnost stoupá při profesionálním přístupu, který nejdříve odborně situaci zkoumá a z ní vyvozuje závěry, které jsou použity při realizaci. Proto jsem se na tomto místě rozhodl uvést možnosti vzdělání v těchto odvětvích a své osobní zkušenosti.
7.1 Univerzity v České republice V rámci vzdělávání v oblasti rozvojové pomoci hrají významnou roli české vysoké školy, i když počet univerzit, které se danou problematikou zaobírají není uspokojující. Největší možnosti vzdělávání jsou nabízeny v hlavním městě České republiky v Praze na České zemědělské univerzitě. Na institutu tropů a subtropů je možnost studovat obory týkající se pomoci rozvojovým zemím především v oblasti rostlinné, živočišné a potravinářské výroby. Mezi tyto obory patří Živočišná výroba a potravinářství v zemích tropického a subtropického pásma. Socioekonomickým pojetím rozvoje a mezinárodní spoluprací se zaměřením na hospodářství těchto zemích se zabývá obor s názvem Mezinárodní ekonomický rozvoj. Obory Zemědělství tropů a subtropů a Udržitelný rozvoj v tropech a subtropech již ze svého názvu vypovídají, které problematice se budou věnovat.84 Komplexní prostřednictvím
seznámení Univerzity
s rozvojovou Palackého
Mezinárodních rozvojových studií.
85
problematikou v Olomouci,
kde
je
zprostředkována
je
možnost
studia
Studium Rozvojových studií nabízí také Vysoká
škola ekonomická v Praze.86 A co třeba druhé největší město České republiky Brno? Proč zde již dávno není možnost studovat obor, který by tyto aktuální problematiky řešil. Naše Mendelova zemědělská a lesnická Univerzita v Brně nabízí možnost studia lesnictví tropů a subtropů, ale jen jako volitelný předmět.87 Vzhledem k výsledkům, které jsem zmínil z projektů naši univerzity na Sokotře, můžeme konstatovat, že o odborníky na práci v rozvojových zemích nouzi nemáme. Samozřejmě Sokotra byl jeden projekt z mála, na
84 85 86 87
http://www.itsz.czu.cz/cs/ (27.5.2009) http://development.upol.cz/ (27.5.2009) http://rst.vse.cz/ (27.5.2009) http://inldf.mendelu.cz/ldf/ustavy/botanika/index.php (27.5.2009)
46
kterých se naše univerzita úspěšně podílela. V současné době se na naší univerzitě problémy změny klimatu zabývá ústav Agrosystémů a bioklimatologie na Agronomické fakultě.88 Myslím si, že by bylo velmi perspektivní zavedení samostatného oboru, který by posluchače uváděl do kontaktu s nadcházejícími změnami klimatu v souvislosti s rozvojovými zeměmi a učil je vhodným adaptačním opatřením prostřednictvím projektů v zemědělství, lesnictví a dalších resortech. Vzhledem k absenci zmíněných oborů v osnovách naší školy jsem se rozhodl využít možnosti studia v zahraničí na univerzitě SupAgro v Montpellier prostřednictvím programu Erasmus, kde studium této problematiky má již dlouhou tradici.
7.2 Semináře, studentské organizace a další aktivity studentů Existuje zde samozřejmě řada dalších možností vzdělávání jako jsou semináře, aktivity studentů spolu s jejich studentskými organizacemi a další. Například Katedra rozvojových studií Univerzity Palackého pořádá v září tohoto roku letní školu pro studenty vysokých škol. Cílem letní školy v Olomouci je seznámit účastníky s problematikou rozvojových zemí nejen v rovině teoretické, ale i v rovině praktických rad ke specifikům práce v těchto zemích. V pořadí se jedná již o 12. ročník.89 Já sám jsem měl možnost se minulého ročníku zúčastnit, ale bohužel jen na jeden den. Na podzim minulého roku jsem navštívil studentskou konferenci s názvem Ekologická stopa vysokých škol pořádanou Akademickým centrem studentských aktivit. Samotný seminář byl pro mě velice přínosný a uvědomil jsem si, co všechno může dělat samotná univerzita ke zmírnění klimatické změny spolu s pomoci rozvojovým zemím. Na konferenci byl představen projekt Zelené univerzity, který vznikl již v roce 2005. Cílem tohoto projektu je úspěšně prosadit na českých vysokých školách environmentální opatření, která by snižovala ekologickou stopu univerzit a přispívala k udržitelnému rozvoji. Účelem tohoto projektu není jen uspořená energie a materiály, ale především výchova absolventů českých vysokých škol, kteří se budou ve svém budoucím profesním životě zásadně podílet na určování směru, kterým se naše společnost bude ubírat.90 Zelená univerzita zatím na naší škole nemá vybudované zázemí, i když do budoucna
88 http://old.mendelu.cz/~opr/ (27.5.2009) 89 http://development.upol.cz/letni-skola (27.5.2009) 90 www.acsa.vutbr.cz/zuni (27.5.2009)
47
ji dávám velkou naději. Proč již v naší školní jídelně a v bufetu není na výběr Fair Trade káva či další Fair Trade výrobky, které přispívají na lepší podmínky v rozvojových zemích a nám dávají jistotu kvalitního produktu? Možná to je právě proto, že se ještě nenašlo dosti aktivních studentů, kteří by chtěli situaci řešit. Výrobky se značkou Fair Trade jsou vždy vyrobeny za dodržování norem základního pracovního práva a v mnoha případech nesou značku bio. Fakulta sociálních studií již naši univerzitu v prvenství podávání Fair Trade výrobků na půdě školy již předběhla, ale i přesto si myslím, že univerzita, jako centrum nejvzdělanějších lidí, by měla jít v těchto věcech příkladem. Existuje řada způsobů jak se chovat ekologicky na univerzitách, a tím nepřispívat k akceleraci klimatických změn. Především se jedná o správnou izolaci, alternativní zdroj energie pro školu, recyklace odpadů, zabránění plýtvání s vodou, ekologické a Fair Trade výrobky, recyklace papíru a další. Já sám jsem se rozhodl bakalářskou práci odevzdat oboustranně, abych upozornil na to, že oboustranným tiskem se ušetří 50 % energie při výrobě papíru, ale hlavně 50 % lesů, které svojí existencí zabraňují oteplování naší planety.
48
8.
DOKÁŽE ROZVOJOVÁ SPOLUPRÁCE ZMÍRNIT DOPADY KLIMATICKÝCH ZMĚN ? Rozsah následků změny klimatu závisí na schopnostech a možnostech využití
veškerých dostupných opatření na zmírnění dopadu změny klimatu, tj. jak přímým snižováním emisí skleníkových plynů, tak i volbou vhodných adaptačních opatření.91 Je morální povinností rozvinutých zemí podat pomocnou ruku zemím rozvojovým, které na změny klimatu doplatí nejvíce. Za probíhající změnu klimatu jsou odpovědné právě průmyslově vyspělé země, které díky svému geografickému postavení měly v historii větší možnosti rozmachu. Zatímco na průměrného Čecha připadá 12,35 tuny oxidu uhličitého ročně, na průměrného Jordánce připadají 3,34 tuny (tedy skoro čtyřikrát méně), zatímco např. na obyvatele Papuy Nové Guiney pouhých 270 kg (tedy čtyřicet pětkrát méně) (viz obr. 13). Především je na místě pomoc, jako protiváha koloniálnímu období. V těchto zemích, které si bohaté země ,,přivlastnily“ docházelo k drancování bez větších ohledů na místní obyvatelstvo. Samozřejmě docházelo i k rozšiřování infrastruktury a dalších vymožeností, ale vše na úkor svobody původních obyvatel a pro zisk kolonizátorů. Současnou situaci bychom měli chápat jako příležitost pro celosvětovou spolupráci. V prvé řadě je důležité správně monitorovat budoucí změny a na tento monitoring navázat
rychlou
reakcí.
Také
Česká
republika
se
v
čele
s Českým
hydrometeorologickým ústavem podílela na vybudování moderní klimatologické databáze CLIDATA, která zajišťuje správu klimatologických dat z celkem 19 zemí v Evropě, Africe a Americe. Součástí databáze je také síť monitorující stav ozonové vrstvy v rozvojových zemích.92 Už v předchozích kapitolách jsem zmínil, že neexistuje žádná konkrétní metodika, jak dělat rozvojové projekty správně, a proto bychom měli vycházet ze základních poznatků monitoringu pro dané regiony. Prioritou by měla být mitigace, tedy snižování produkce emisí skleníkových plynů, které oteplování způsobují. Dosáhnout stabilizace koncentrací skleníkových plynů v atmosféře na úroveň, která by umožnila předejít nebezpečným důsledkům interakce lidstva a klimatického systému, patří mezi hlavní cíl rámcové úmluvy OSN o změně klimatu, která vstoupila v platnost 21.6. 1994 a dodnes ji ratifikovalo či k ní přistoupilo 181 států včetně ČR. Této úrovně by mělo být dosaženo v takovém časovém úseku, který umožní ekosystémům 91 Anonymus, 2005: 15 92 Seminář dopady změny klimatu a rozvojová spolupráce, 3.10.2007, Ústav mezinárodních vztahů, Praha
49
přizpůsobit se přirozenou cestou změně klimatu, přičemž by nebyla ohrožena produkce potravin a ekonomický rozvoj by mohl pokračovat trvale udržitelným způsobem.93
Obr.13 Emise oxidu uhličitého v tunách na obyvatele94
8.1 Který zdroj energie je nejlepší Někdy je velmi těžké zvolit, jaký zdroj energie je pro danou zemi a oblast nejlepší, ale v současné době by priorita měla být na straně alternativních zdrojů energie. Měli bychom dát přednost šetrnosti k životnímu prostředí před někdy ekonomicky výhodnějšími, ale zato daleko drastičtějšími metodami, výroby energie. Voda, vítr, slunce a další by měly být inspirací pro nás všechny, že se za každou cenu nemusí něco spalovat či ničit, aby vznikala energie. Čistá energie je všude kolem nás a před námi stojí úkol, jak ji zpřístupnit pro nejširší okruh lidí v co nejlevnější podobě. Aby naše Země zůstala čistá, nesmíme ji zahlcovat spalinami a odpadními látkami, které mnohdy vznikají při výrobě energie. Musíme se naučit využít potenciálu přírodních sil a následně je transformovat do co nejužitečnější formy! V Evropě a USA se již pozvolna přechází na energie čistší, i když zdaleka se neblíží ani 10 % z celkových zdrojů energie. V případě využívání alternativních zdrojů energie je nutné zhodnotit danou oblast, aby byla efektivita co největší. Nebudeme například stavět solární panely v zemích, kde 93 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš 94 www.ekolist.cz/stareobrazky/02111150a.gif (27.5.2009)
50
je sluneční intenzita takřka zanedbatelná na rozdíl od států, které se blíží subtropickému a tropickému pásmu. Největší investice do rozvojových zemí by tedy měly být do zavádění čistých technologií pro zdroj energie. Vlády rozvinutých zemí, které nemají ideální podmínky pro zavedení alternativních zdrojů energie by měly uvažovat nad tím, zda nejít cestou mnohdy kontroverzních technologií. Téma jaderné energetiky je stále kolem nás a řada lidí neví co si má myslet. ,,Klíčovým argumentem však je, že atomové zdroje jsou velké a spolehlivé a přitom produkují nejméně emisí CO2, které poškozují atmosféru a způsobují klimatické změny.“95 Je důležité srovnat rizika, před kterými nyní stojíme. Energetické využití jaderných elektráren by v porovnání se skutečným nebezpečím v podobě nesnesitelných vln veder a hladin moří stoupajících tak, že budou ohrožovat všechna přímořská města na světě, představovalo bezvýznamnou hrozbu.96
8.2 Vztahy mezi klimatickými změnami a dalšími systémy Je důležité si uvědomit vzájemnou propojenost systémů, kdy změnou klimatu dochází ke změnám hydrologického cyklu, a tím i k případné neúrodě a snižování zásob potravin (viz obr. 14). Když připočítáme, že přírůstek obyvatel v zemích, kterých se to bude hlavně týkat (země rozvojové), bude pokračovat stejnou rychlosti jako do teď, budou lidé čelit velkému nebezpečí hladomoru a hledat další plochy k potenciálnímu zisku potravy. Tím bude docházet k rozšiřování obdělávaných ploch na úkor mýcení lesů (zde to budou především vzácné deštné pralesy). Lidé se také budou snažit zvyšovat své výnosy používáním co nejsilnějších hnojiv a chránit úrodu pomocí pesticidů. Záhy však dojde k vyčerpání půdy a následné erozi. Ztrátou pralesů bude svět přicházet o ,,rozmanitost přírody“, ale hlavně o plíce Země, bez kterých bude koncentrace oxidu uhličitého narůstat a cyklus se bude zesilovat. Tento proces je denní realitou na mnoha místech ve světě. Já sám, když jsem projížděl deštnými pralesy v západoafrické Guineji, jsem mohl na vlastní oči vidět neustálý kouř z pálených pralesů. Zanedlouho tato část Guineji, zvaná ,,Pralesní“, kde se vyskytuje původní tropický deštný prales, který dále pokračuje za hranice do Libérie a Sierra Leone, bude nést jméno ,,Kdysi pralesní“. Asi je na místě otázka: ,,Jak to všechno zastavit?“
95 Klímová, 2007 96 Lovelock, 2006
51
Obr. 14 Vztahy mezi klimatickými změnami97
8.3 Půjde to, ale jen správnou taktikou Rozvojová spolupráce dokáže dopady změn klimatu zmírnit pokud bude vedena systematicky a účelně. Již jsem zmínil, že vzhledem k rozdílným výchozím přírodním a socioekonomickým podmínkám budou dopady odlišné pro různé části světa. Ať už bude dynamika oteplování jakákoliv přinese paradoxně výhodnější podmínky pro zemědělství rozvinutých zemí severní polokoule. Naopak v rozvojových zemích tropického a subtropického pásma může nižší produkce sehrát negativní roli při zajišťování dostatku potravin pro narůstající populaci. Řada nejchudších oblastí a států se proto bude muset vypořádat se zhoršující se potravinovou bezpečností a s tím související celkovou socioekonomickou situací. Je nutné aby rozvojové projekty v tomto smyslu směřovaly především do zemědělského sektoru, protože schopnost různých zemědělských systémů produkovat dostatek potravin nebo zajistit příjmy z exportu bude značně omezen.
97 Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš
52
8.3.1
Vzdělání tam?
V těchto zemích je to právě nedostatek vzdělání, které způsobuje, že lidé neví co je nejlepší pěstovat a jak se k půdě chovat. Půda, na které rostl dříve deštný prales bude za pár let k ničemu, pokud se na ní nebude hospodařit udržitelným způsobem. Mnohdy to jsou tzv. zelené pouště, které vznikají zaplevelením původně pralesních pozemků, které byly vykáceny a několik let zemědělsky využívány až do té doby, než se půda úplně vyčerpala. Pomocí vzdělání můžeme pomoct rozvojovým zemím s jejich rozvojem a zároveň přispět celé Zemi k lepšímu zdravotnímu stavu. Proto si myslím, že projekty, jako je ,,adopce na dálku“, dávají šanci lidem, kteří nemají možnost vzdělání, něco se svým životem udělat.
8.3.2
Vzdělání tady?
Nejde jen o vzdělávání v rozvojových zemích, ale také na druhé straně o vzdělávání v zemích rozvinutých, aby lidé věděli, jaké problémy existují, a jak je účelně řešit třeba jen uvědomělým nákupem v obchodě. S ohledem na budoucnost rozvojové spolupráce považuje tedy i Česká republika za důležité rozvojové vzdělávání mladé generace. Globální i obecná multikulturní témata jsou od září 2007 povinnou součástí výuky na základních školách a jsou zohledněna rovněž v připravovaných rámcových vzdělávacích programech střeních škol.98 Abychom se mohli správně rozhodovat, musíme být dobře vzdělaní a znát nejlepší postupy. Globální a rozvojové vzdělávání nám dává možnost vidět jiné formy pomoci lidem v rozvojových zemích. Mezi jednu z nejefektivnějších patří výrobky Fair Trade. Fair Trade, výraz pro ,,spravedlivý obchod“, představuje způsob obchodu s drobnými pěstiteli a řemeslníky z rozvojových zemí. Cílem Fair Trade je do mezinárodního obchodu rovnoprávně zapojit jednu z nejpočetnějších a nejchudších skupin obyvatelstva, kde ceny tropických zemědělských komodit přetrvávají na úrovni jako před padesáti lety. Podpora spravedlivého obchodu se stala celosvětovým trendem ve vyspělých zemích, Evropskou unii nevyjímaje. Spotřebitel koupí výrobků Fair Trade přispěje na lepší životní podmínky pěstitelů a zároveň má jistotu získání kvalitního
98 Adamcová, 2006: 20
53
produktu.99 Společnost pro Fair Trade v Brně, ve které pracuji příležitostně jako dobrovolník, v roce 2007 zahájilo kampaň Svět v nákupním košíku, která informuje o tom, jak správně nakupovat prostřednictvím koupě Fair Trade výrobků, výrobků se značkou BIO a FSC a dalších užitečných informací. Součástí kampaně byly také semináře pro děti na základních a středních školách. Formou hry zde bylo představeny rozvojové země a jejich problémy, spolu s řešením jakým způsobem jim pomoci prostřednictvím uvědomělého nákupu. A tedy: Dáte přednost výrobku, který byl pěstován za nelidských podmínek a na jehož výrobě tvrdě pracovaly také děti?
8.4 Motivace Závěrem je nutné říci, že není třeba balit si věci a očekávat katastrofu. Musíme se dívat na budoucnost optimisticky a ne se založenýma rukama, ale tvořit a být kreativní. ,,Pouze nová lidská bytost může zachránit lidstvo a tuto planetu a vytvořit na ni nádherný život.“100 Měli bychom se přehoupnout přes špatně zvolené postupy lidí před námi. Morální povinnost nás zavazuje nemyslet jen na sebe. Výstupy ze scénářů vývoje klimatu a očekávaných dopadů bychom měly použít pro odhad vhodných adaptačních opatření jak v rozvojových zemích, tak i v zemích rozvinutých. Především by se měly realizovat takové aktivity, které nevyžadují vysoké náklady a jsou žádoucí pro zmírnění nepříznivých účinků změny klimatu. Je to například zlepšení informačních systémů podporujících osvětu pro laickou veřejnost. Motivace k tomu něco učinit může také vycházet od státu a ekonomiky. ,,Vztah k životnímu prostředí nemá být jen morálním rozhodnutím, ale také rozhodnutím ekonomickým.“101 O tom byla i Sternova zpráva z roku 2006*. Ta vyčíslila náklady na omezování skleníkových plynů a obrovské ztráty, když se nic dělat nebude.102 My ale něco podniknout musíme, protože jsme daleko zranitelnější než dříve, jak říká Al Gore: ,,Naše globální civilizace, která po mnoha tisících generací dosáhla na konci druhé světové války necelých 2,5 miliard obyvatel a teď za jediný lidský život naroste do čtyřnásobných rozměrů, nás může učinit daleko méně odolnými vůči extrémním klimatickým změnám, jež jsme sami uvedli do pohybu.“103 99 100 101 *
www.fairtrade.cz (27.5.2009) Osho, 2007: 14 Bobůrková, 2006 Dokument pro britskou vládu vypracovaný pod vedením Nicholase Sterna, hlavního ekonoma a víceprezidenta Světové banky (http://www.hm-treasury.gov.uk/sternreview_index.htm 27.5.2009) 102 Bobůrková, 2007: D2 103 Gore, 1994: 73
54
ZÁVĚR Pro zmírnění následků změny klimatu na Zemi, by náš společný záměr měl směřovat k pomoci rozvojovým zemím. Musíme pomoci těmto zemím s čistým rozvojem, založeným na obnovitelných zdrojích energie, i s adaptací na již nevyhnutelné změny podnebí. Celé lidstvo nyní stojí na rozcestí, odkud vede řada cest. Máme různé možnosti, kterou cestu zvolit, ale ne všechny nás dovedou k realitě, ve které se jako lidstvo můžeme rozvíjet. Globální oteplování není jen otázkou volby optimální cesty lidstva, ale má hlubší politické kořeny. Ty se dotýkají toho, jakou podobu budoucí společnosti bychom si přáli.104 Myslím si, že jedinou správnou cestou je chovat se tak, abychom nepůsobili škodu Zemi, ale ani sami sobě. Potřebujeme hledat to, co je nejlepší a ,,trvale udržitelné“. Potřebujeme trvale udržitelný rozvoj. Nikdy v historii jsme neměli potřebu hledat něco takového, ale v současné době musíme. ,,Vědomým hledáním trvale udržitelného způsobu života se potřebujeme zabývat jak proto, že jsme nesrovnatelně početnější, tak proto, že jsme nesrovnatelně náročnější než naši předchůdci.“105 Je třeba využít znalostí a dovedností současné doby, abychom katastrofickým scénářům klimatických změn mohli předejít. Stále rozvojové země vykořisťujeme a tím jim přidáváme na zranitelnosti. Musíme se naučit spolupracovat, ale ne jen na úrovni regionální, ale mezinárodní celosvětové, aby lidstvo ve všech částech světa mělo zajištěno důstojný život. A v prvé řadě by pomáhat měli ti, kdo se mají nejlépe.
104 Loužek, 2007: D6 105 Kohák, 1998: 22
55
POUŽITÉ ZDROJE Tištěné dokumenty:
Monografie: ACOT, Pascal. Historie a změny klimatu. Sestavil Prof. MUDr. Pavel Klener, DrSc; Redaktorka Renata Čámská; Přeložila PhDr. Věra Hrubanová; Graficky upravil Zdeněk Ziegler. 1. vyd. Praha : Nakladatelství Karolinum, 2005. 240 s. ISBN 80-246-0869-3.
BARROS, Vincente. Globální změna klimatu. Redaktoři Ladislav Janovec a Karina Matějů; Přeložil Petr Pšenička; 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 2006. 168 s. Kolumbus; sv. 181. ISBN 80-204-1356-1.
BIČÍK, Ivan, et al. Školní atlas dnešního světa. Redaktor Mgr.Petr Karas. 1. rozš. vyd. Praha : Terra, 2001. 183 s. ISBN 80-902282-2-4.
BATES, Bryson, et al. Climate changes and water : Technical paper of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Geneva : Intergovernmental Panel on Climate Change, 2008. 210 s. Dostupný z WWW:
. ISBN 978-929169-123-4.
BATES, Bryson, et al. Climate changes and water : Technical paper of the Intergovernmental Panel on Climate Change. Přeložila Helena Kostohryzová a Hana Kostohryzová..
Praha :
MZV,
2008.
210
s.
Dostupný
z
WWW:
. ISBN 978-92-9169-123-4.
CAPRA, Fritjof. Bod obratu. Redaktor Lumír Kolíbal; Přeložil Miroslav Štýs; Grafická úprava Michal Nusko. 1. vyd. Praha : DharmaGaia a Maťa, 2002. 515 s. Nové trendy; sv. 10. ISBN 80-85905-42-6.
CÍLEK, Václav. Tsunami je stále s námi : eseje o klimatu, společnosti a katastrofách. Praha : Alfa Publishing, 2006. 344 s. ISBN 80-86851-22-2.
56
GORE, Al. Země na misce vah. Redaktor Milan Gelnar; Přeložil MUDr. Jan Jařab; Grafická úprava Libor Batrla. 1. vyd. Praha : Argo, 1994. 374 s. ISBN 80-85794-21-7.
KOHÁK, Erazim. Zelená svatozář : Kapitoly z ekologické etiky. Redaktorka Olga Vodáková; Grafická úprava Filip Blažek. 1. vyd. Praha : Sociologické nakladatelství, 1998. 203 s. Studijní texty; sv. 17. ISBN 80-85850-63-X.
LOMBORG, Bjorn. Skeptický ekolog : Jaký je skutečný stav světa?. Redaktor Zdeněk Kárník; Přeložil Petr Holčák; Grafická úprava Miloš Jirsa. 1. vyd. Praha : Dokořán a Liberální institut, 2006. 587 s. ISBN 80-7363-059-1.
LOVELOCK, James. Gaia : Živoucí planeta. Sestavila Božena Pravdová; Redaktorka Věra Amelová; Přeložil Anton Markoš; Ilustroval Vladimír Nárožník. 1. vyd. Praha : Mladá fronta, 1994. 224 s. ISBN 80-204-0436-8.
OSHO, Kniha poznání : Objevte vlastní cestu k vnitřní svobodě. Přeložila Jana Žlábková; Grafická úprava Tomáš Holna. Praha : PRAGMA, 2007. 270 s. ISBN 97880-7349-082-9.
SCHUMACHER, E.F. Malé je milé. Praha : Doplněk, 2000. 252 s. ISBN 80-723-9035X.
Novinové a ostatní články: ADAMCOVÁ, Nicol, et al. Zahraniční rozvojová spolupráce České republiky. Praha : Ústav mezinárodních vztahů, 2006. s. 32. ISBN 80-86506-53-3.
ANONYMUS, Národní program na zmírnění dopadů změny klimatu v České republice. [MZV, [2005]. Adaptační opatření, s. 80.
APPENZELLER, Tim, DIMICK, Dennis. Země promlouvá. National Geographic : Globální hrozba - varovné zprávy z přehřáté planety. 2004, č. 9, s. 42.
BOBŮRKOVÁ, Eva. Skeptický ekolog: Svět je krásný. MF DNES. 21.10.2006 57
BOBŮRKOVÁ, Eva. Zítra ještě nebude pozdě : Rozhovor s klimatologem Radimem
ČERNOUŠKOVÁ, Magdaléna. Al Gore se přel, ale nikoli s Klausem : Bývalý viceprezident svědčil před kongresovým Výborem pro energetiku. Prezident ČR nepřijel a jeho argumenty zapadly. MF DNES. 22.3.2007
CHMELÍČEK, Jan. Za kvetoucími sedmikráskami netřeba hledat globální oteplování. Právo. 1.1.2007
CHUCHMA, Josef. Aby to téma nezůstalo jen sexy. MF DNES. 28.4.2007, s. D4. Tolaszem o možných změnách klimatu v Česku a dopadu na život země. MF DNES. 28.4.2007, s. D2.
KLÍMOVÁ, Jana. Nejlepší je atom, radí Česku bývalý šéf Greenpeace. MF DNES. 27.11.2007
LÉBR, Tomáš. Kde budou nové Atlantidy : Studie o stoupání hladiny oceánů vyvolávají obavy z nové uprchlické vlny. Z území, která vyčnívají jen o pár metrů. MF DNES. 23.1.2009, s. A7.
LOUŽEK, Marek. Hysterie a globální oteplování : Úbytek bohatství kvůli centrálnímu plánování atmosféry by byl daleko větší než škody, jež by oteplováním mohly vzniknout. MF DNES. 28.4.2007, s. D6.
LOVELOCK, James. Globální oteplování je tady. Postavme se mu!. Hospodářské noviny. 27.12.2006
ZACHOS, Janes. Starobylý cyklus končí? : Astronomické rytmy ovlivňují podnebí. National Geographic : Globální hrozba - varovné zprávy z přehřáté planety. 2004, č. 9, s. 94.
58
Elektronické dokumenty: MUSIL, Rudolf. Rozhovor s Petrem Maděrou o projektu na Sokotře. Jemen-mnoho tváří
Arábie
[online].
2006
[cit.
2009-05-27].
Dostupný
z
WWW:
.
TOŽIČKA, Tomáš. Jak jsme elektrifikovali v zambijském buši. Ekumenická akademie [online]. 2006 [cit. 2009-05-27]. Dostupný z WWW: .
www.in-pocasi.eu/.../sklenikovy-efekt.gif (27.5.2009)
http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/159930-video-solarni-boure-muze-prinestlidstvu-katastrofu.html (27.5.2009)
http://www.globalwarmingart.com/wiki/Wikipedia:Shutdown_of_thermohaline_circulat ion (27.5.2009)
http://www.irz.cz/repository/oxiduhl.gif (27.5.2009)
www.irz.cz/repository/oxiduhl1.gif (27.5.2009)
www.chmi.cz/cc/ipcc.html (27.5.2009)
http://ihned.cz/c3-20713770-00000K_d-klaus-boj-s-oteplovanim-je-plytvani (27.5.2009)
www.ipcc.ch (27.5.2009)
http://www.globalwarmingart.com/wiki/Image:Glacier_Mass_Balance_Map_png (27.5.2009)
http://www.globalwarmingart.com/wiki/Image:Global_Sea_Level_Rise_Risks_png (27.5.2009) 59
www.mzv.cz/pomoc (27.5.2009)
www.mzv.cz/rozvoj (27.5.2009)
http://rozvojovestredisko.cz/dokumenty.php (27.5.2009)
www.humanisti.cz (27.5.2009)
www.ye.cz/view.php?cisloclanku=2006120001 (27.5.2009)
www.ekumakad.cz/clanky-a-publikace.shtml?x=1255729 (27.5.2009)
http://www.itsz.czu.cz/cs/ (27.5.2009)
http://development.upol.cz/ (27.5.2009)
http://rst.vse.cz/ (27.5.2009)
http://inldf.mendelu.cz/ldf/ustavy/botanika/index.php (27.5.2009)
http://old.mendelu.cz/~opr/ (27.5.2009) http://development.upol.cz/letni-skola (27.5.2009)
www.acsa.vutbr.cz/zuni (27.5.2009)
www.ekolist.cz/stareobrazky/02111150a.gif (27.5.2009)
www.fairtrade.cz (27.5.2009)
60
Ostatní: Seminář dopady změny klimatu a rozvojová spolupráce, 3.10.2007, Ústav mezinárodních vztahů, Praha
Přednášky v rámci předmětu Ochrana ovzduší na MZLU v Brně (říjen-prosinec 2007) – přednášející RNDr. Hadaš
61
