Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Agronomická fakulta Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
SKLIZEŇ STÉBELNATÉHO MATERIÁLU SBĚRACÍMI LISY Diplomová práce
Brno 2006
Vedoucí diplomové práce:
Vypracoval:
Doc. Ing. Jan Červinka, CSc.
Michal Hanák
2
Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně Ústav zemědělské, potravinářské a environmentální techniky
Agronomická fakulta 2005/2006
ZADÁNÍ DIPLOMOVÉ PRÁCE Řešitel Magisterský studijní program Obor Název tématu:
Michal Hanák Zemědělské inženýrství Všeobecné zemědělství
Sklizeň stébelnatého materiálu sběracími lisy
Zásady pro vypracování: 1. V práci podejte přehed sběracích lisů a jejich zařazení ve strojních linkách na sklizeň slámy a pícnin. Zaměřte se také na využití lisů při sklizni energetický plodin. Po zpracování literálního přehledu uveďte charakteristiku zemědělského podniku, kde diplomovou práci zpracovávate. Zpracujte postup při technickoekonomickém hodnocení sběracích lisů ve sklizni picnin. Metodiku polně laboratorního měření konzultujte s vedoucím diplomové práce. Výsledky polně laboratorních zkoušek zpracujte do přehledných tabulek a grafů. 2. Postup měření a zpracování konzultujte s vedoucím diplomové práce. 3. Pří zpracování diplomové práce se řiďte instrukcemi k úpravě a náležitostmi diplomové práce vydané děkanátem agronomické fakulty. Rozsah práce:
35-50 stran, obrázky a grafy podle pořeby práce
Seznam odborné literatury: 1. Břečka a kol.: Stroje pro sklizeň pícnin a obilovin, ČZU, Praha, 2000, 253s. 2. Maleř a kol.: Samojízdné sklízeče zrnin. SZN. Praha,1989, 353s. 3. Neubauer a kol.: Stroje pro rostlinnou výrobu, SZN, Praha,1989, 720s. 4. ČSN ISO 690-1: 1996. Bibliografické citace. Obsah, forma a struktura 5. Červinka, J.: Stroje pro sklizeň pícnin na seno,ÚZPI, Praha, 2002,64s. Datum zadání diplomové práce: Datum odevzdání diplomové práce:
leden 2004 duben 2006
Michal Hanák řešitel diplomové práce
Doc. Ing. Jan Červinka, CSc. vedoucí diplomové práce
Prof. Ing. Jan Mareček, DrSc. vedoucí ústavu
Prof. Ing. Jaroslav Hlušek, CSc. děkan AF MZLU v Brně
3
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Sklizeň stébelnatého materiálu sběracími lisy“ vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Brně, dne…………………………..
Podpis diplomanta……………………
4
Na tomto místě bych chtěl poděkovat vedoucímu diplomové práce Doc. Ing. Janu Červinkovi, CSc., za odborné rady a metodické vedení při vypracování diplomové práce. Dále děkuji vedení firmy TAURUS, družstva Protivanov za věcné připomínky a pomoc při vypracování diplomové práce.
5
ANNOTATION The diploma thesis deals with the harvest of stalky material by pick-up balers. Operating sequences for the harvest of fodder crops (hay and silage with superior solids) and straw are mentioned in the literary part. The view of pick-up balers in the czech market is focused on the new items and systems in constructions of pick-up balers. Below, machines for manipulation and pick-up of bales and main theses for the harvest of the fodder crops (hay and silage with superior solids) and the straw are analysed. The experimental part of the thesis is aimed for the harvest of straw by pick-up balers for big prismatic bales. In this part a diesel oil mileage, an effect of using cutting mechanism on compressibility (specific weight of balers) is examined and how to come out strickling of rows of the straw on the performance of kit and on the diesel oil mileage compared to the normal rows. The introduced records could be apply to the harvest of fodder crops (hay, silage with superior solids) and energy plants by pick-up balers.
6
1. OBSAH ......................................................................................................................6 2. ÚVOD......................................................................................................................11 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED .........................................................................................13 3.1 Strojní linky pro sklizeň stébelnatého materiálu....................................................13 3.1.1 Strojní linky pro sklizeň pícnin...........................................................................13 3.1.2 Strojní linky pro sklizeň slámy ..........................................................................15
4. Sběrací lisy...............................................................................................................16 4.1 Rozdělení sběracích lisů ........................................................................................17 4.2 Sběrací lisy na českém trhu ...................................................................................18 4.2.1 Lisy Case IH .......................................................................................................18 4.2.2 Lisy Pöttinger......................................................................................................20 4.2.3 Agco corporation ................................................................................................21 4.2.4 Lisy Claas ...........................................................................................................23 4.2.5 Lisy Krone ..........................................................................................................27 4.2.6 Lisy John Deere ..................................................................................................30 4.2.7 Ostatní výrobci....................................................................................................31 4.3 Konstrukce sběracích lisů ......................................................................................31 4.3.1 Lisy na klasické hranolovité balíky ....................................................................32 4.3.1.1 Technologický proces sběracího lisu na klasické balíky .................................33 4.3.2 Lisy na velké hranolovité balíky.........................................................................34 4.3.2.1. Technologický proces sběracího lisu na velké hranolovité balíky .................37 4.3.3 Lisy na válcovité balíky......................................................................................38 4.3.3.1 Lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou ...................................38 4.3.3.2 Lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou.......................................39
5. Manipulace s balíky a manipulační prostředky pro sklizeň balíků.........................40
6. Sklizeň stébelnatého materiálu sběracími lisy .........................................................42 6.1 Sklizeň sena sběracímí lisy ....................................................................................42 6.2 Sklizeň pícnin na senáž sběracími lisy ..................................................................44
7
6.3 Sklizeň slámy sběracími lisy..................................................................................45
7. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST ...................................................................................46 7.1 Cíl diplomové práce...............................................................................................46 7.2 Charakteristika zemědělského podniku TAURUS, družstva Protivanov ..............46
8. Metodika polních pokusů lisování slámy ................................................................49 8.1 Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty..............................................................49 8.1.1 Cíl měření ...........................................................................................................49 8.1.2 Použité stroje.......................................................................................................49 8.1.3 Varianty měření ..................................................................................................50 8.1.4 Podmínky měření ................................................................................................50 8.1.5 Měřené ukazatele ................................................................................................50 8.1.6 Vlastní měření.....................................................................................................50 8.2 Vliv počtu použití nožů na měrnou hmotnost balíků.............................................51 8.2.1 Cíl měření ...........................................................................................................51 8.2.2 Varianty měření ..................................................................................................51 8.2.3 Použité stroje.......................................................................................................51 8.2.4 Měřené a spočítané veličiny ...............................................................................51 8.2.5 Podmínky měření ...............................................................................................52 8.2.6 Vlastní měření.....................................................................................................52 8.3 Vliv shrnování dvou řádků na výkonnost soupravy ..............................................53 8.3.1 Cíl měření ...........................................................................................................53 8.3.2 Varianty měření ..................................................................................................53 8.3.3 Použité stroje.......................................................................................................53 8.3.4 Podmínky měření ................................................................................................53 8.3.5 Měřené a vypočítané veličiny .............................................................................53 8.3.6 Vlastní měření.....................................................................................................53 8.4 Vliv shrnování dvou řádků na spotřebu nafty........................................................54 8.4.1 Cíl měření ...........................................................................................................54 8.4.2 Použité stroje.......................................................................................................54 8.4.3 Varianty měření ..................................................................................................54
8
8.4.4 Podmínky měření ................................................................................................54 8.4.5 Měřené a vypočítané veličiny .............................................................................54 8.4.6 Vlastní měření.....................................................................................................54
9. VÝSLEDKY POLNĚ-LABORATORNÍCH POKUSŮ .........................................55 9.1 Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty..............................................................55 9.2 Vliv počtu nožů na slisovanost – měrnou hmotnost balíků ...................................58 9.3 Vliv shrnutí dvou řádků na výkonnost soupravy ...................................................60 9.4 Vliv shrnování řádků na spotřebu nafty.................................................................62
10. DISKUZE ..............................................................................................................64 11. ZÁVĚR ..................................................................................................................66 12. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY..................................................................67 13. PŘÍLOHY ..............................................................................................................72
9
SEZNAM OBRÁZKŮ A TABULEK V TEXTU
Obr. 1. Schéma strojní linky pro sklizeň pícnin na seno Obr. 2. Schéma strojní linky pro sklizeň pícnin na senáž Obr. 3. Schéma strojní linky pro sklizeň slámy Obr. 4. Ovládací panel Select-control pro lisy ROLLPROFI (vlevo), pro lisy VARIOPROFI (vpravo) Obr. 5. Ovládací terminál Claas pro lisy Rolland 254 a 255 Obr. 6. Systém MPS Obr.7. Ukázka systému PFS Obr.8. Krone VFS systém Obr. 9. Krone Multi Bale systém Obr. 10. Ukázka samojízdného lisu Deutz-Fahr PowerPress 120H Obr.11. Složení lisu na klasické balíky Obr.12. Složení lisu na velké hranolovité balíky Obr. 13. Konstrukce lisu na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou Obr. 14. Základní části lisu s pevnou lisovací komorou Obr. 15. Graf struktury pěstovaných plodin Obr. 16. Graf vlivu pracovní rychlosti na spotřebu nafty Obr. 17. Graf vlivu použití řezání na slisovanost – měrnou hmotnost balíků
Tab.1. Sběrací lisy Case IH řady LBX Tab. 2. Sběrací lisy MF na velké hranolovité balíky Tab.3. Sběrací lisy MF na válcovité balíky Tab. 4. Sběrací lisy Claas Rollant Tab.5. Sběrací lisy Claas Variant Tab.6. Lisy Claas Quadrant Tab. 7. Lisy Krone na velké hranolovité balíky Tab. 8. Lisy Krone Vario Pack Tab.9. Lisy Round Pack Tab.10. Lisy John Deere s variabilní lisovací komorou Tab. 11. Technické parametry traktoru FENDT 924 Vario TMS
10
Tab. 12. Technické parametry lisu JOHN DEERE 690 Multicut Tab. 13. Charakteristika pozemků Tab. 14. charakteristika traktoru FENDT 920 Vario Tab.15. Charakteristika pozemků Tab. 16. Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty – rychlost vp = 6 km.h-1. Tab. 17. Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty – rychlost vp = 8 km.h-1. Tab. 18. Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty – rychlost vp = 10 km.h-1. Tab. 19. Vliv počtu nožů na slisovanost – měrnou hmotnost balíků Tab. 20. Vliv shrnování na výkonnost soupravy – normální řádky Tab. 21. Vliv shrnování na výkonnost soupravy – dvojité řádky Tab. 22. Vliv shrnování na spotřebu nafty – normální řádky Tab. 23. Vliv shrnování na spotřebu nafty – dvojité řádky
11
2. ÚVOD Rozsah výroby zrnin a olejnin určuje množství vyrobené slámy jako vedlejšího produktu. Přestože od roku 1990 v České republice neustále klesají průměrné výnosy zrna i slámy, a to jak obilovin, tak i luštěnin a olejnin a nedochází s výjimkou řepky ke zvýšení výměry těchto plodin, převyšuje produkce slámy její skutečnou potřebu. Je to způsobeno výrazným poklesem živočišné výroby, zejména chovu skotu i tím, že nedošlo k energetickému a průmyslovému využití slámy v takovém rozsahu, jak se předpokládalo. Sláma se tak často stává nechtěným produktem, který jen zvyšuje náklady na hlavní výrobek. Pokud nebudou vyšlechtěny odrůdy s příznivějším poměrem hmotnosti zrna a slámy, nebo se nepodaří vytvořit podmínky pro její racionální využití, bude tento problém trvat i nadále (Syrový, 2001). V České republice se v současné době vyprodukuje 9,8 mil. tun slámy, z toho je 8,3 mil. tun slámy obilovin, 1,3 mil. tun slámy olejnin a 0,2 mil. tun slámy luskovin. U nových odrůd se již mění poměr hmotnosti zrna a slámy ve prospěch zrna, avšak stále převyšuje množství vyrobené slámy produkci zrna. I když je v poslední době sláma brána jako prvek, který zvyšuje náklady na hektar, její využití a význam je velký. Využití slámy se postupně přesouvá z oblasti živočišné výroby do oblasti průmyslu. Odhadem asi 30 – 40 % vyrobené slámy z obilovin se uplatní v živočišné výrobě, a to především jako stelivo. Sláma se též používá jako objemné krmivo pro přežvýkavce, především jde o ječnou slámu jako vhodný doplněk glycidových krmiv. Pro zemědělskou výrobu představuje sláma významné organické hnojivo. Tento význam se úměrně zvyšuje s klesajícími stavy skotu a tím množstvím stájových hnojiv. Zaoráním slámy se půda obohacuje humusem a zlepšuje se i její struktura.Vhodnost slámy k zaorání určuje poměr C:N ve slámě. Nejvhodnější jsou slámy luskovin, řepky a slunečnice, které mají poměr C:N (20-30:1), naproti tomu je sláma obilovin méně vhodná pro přímé hnojení neboť poměr C:N je 80-90:1. Proto se před zaoráním obilné slámy musí upravit tento nepříznivý poměř aplikací hnojiv. Obecně se počítá na 100 kg slámy by se měl aplikovat 1 kg N. K vhodným hnojivům patří močůvka, kejda. Sláma má uplatnění i v průmyslu, především se používá k výrobě příčkových izolačních panelů, k výrobě papíru, v lihovarském průmyslu apod. Slámu lze též využít pro energetické účely, jako palivo. Pro energetické účely lze použít všechny druhy slámy, avšak největší výhřevnost má sláma řepková. Sušina slámy by měla být větší než 80 %.
12
Uplatní se především ve formě velkoobjemových balíků, ale též sláma ve formě pelet a briket. Díky svým fyzikálně mechanickým vlastnostem, především nízké objemové hmotnosti, patří sláma k materiálům, které se vyznačují vysokými náklady na ložné a přepravní operace. Je důležité bilancovat spotřebu slámy, sklízet jen slámu, která se skutečně využije a ostatní použít, po její úpravě, řezáním, štípáním, drcením, jako hnojivo. Sklizeň slámy je možný několika způsoby a každý způsob má své klady a zápory. Slámu lze sklízet jako volnou za použití sběracích vozů, které slámu naloží, přepraví a částečně uskladní. Dále lze využít sběracích lisů a to na klasické balíky, na velkoobjemové balíky válcového a hranolovitého tvaru. Volba druhu sklizně je odvislá též od přepravních vzdáleností. Z ekonomického hlediska, je-li přepravní vzdálenost 2-3 km uplatní se především sklizeň slámy sběracími lisy, je-li přepravní vzdálenost 4-6 km mají nejnižší náklady na sklizeň a dopravu slámy pracovní postupy založené na použití lisů na velké válcovité balíky. Nad tuto přepravní vzdálenost mají nejnižší náklady lisy na velké hranolovité balíky. Lisy na klasické balíky a na ně navazující přepravní systémy se uplatní především u menších zemědělských podniků a všude tam, kde je nutno s balíky ručně manipulovat, avšak toto do jisté míry řeší Multi Bale systém u sběracích lisů na velké hranolovité balíky firmy KRONE.
13
3. LITERÁRNÍ PŘEHLED 3.1 Strojní linky pro sklizeň stébelnatého materiálu 3.1.1 Strojní linky pro sklizeň pícnin Ve strojních linkách pro sklizeň pícnin se používají následující stroje: -
rotační žací stroje (bubnové, diskové)
-
rotační žací stroje (nesené, návěsné, samojízdné), se zařízením pro úpravu pokosu (mačkače, kondicionéry)
-
obraceče a shrnovače (nesené, navěsné, přívěsné)
-
sklízecí řezačky (nesené, návěsné, samojízdné), s příslušnými adaptery
-
sběrací lisy na válcovité či hranolovité balíky
Pracovní postupy sklizně sena jsou schématicky znázorněny na obr. 1, na obr. 2. jsou znázorněny pracovní postupy sklizně pícnin na senáž a obr. 3 charakterizuje pracovní postupy sklizně slámy.
Obr. 1. Schéma strojní linky pro sklizeň pícnin na seno
14
Obr. 2. Schéma strojní linky pro sklizeň pícnin na senáž
15
3.1.2 Strojní linky pro sklizeň slámy Podle Pastorka et al. (2002) rozhodování o způsobu dalšího využití slámy ovlivňuje sestavu strojní linky na slámu.
Sláma je určena k zaorání na poli – pro urychlení rozkladu slámy v orniční vrstvě je sláma rozdrcena adaptérem na žací mlátičce nebo mobilním drtičem sbírajícím slámu z řádků. V obou případech je sláma rovnoměrně rozptýlena po poli. Před zaoráním pluhem předchází aplikace kejdy nebo průmyslových hnojiv.
Sláma je určena jako stelivová nebo krmná složka – sklizeň je zajišťována soupravou traktor + sběrací vůz nebo sklízecí řezačkou a soupravou traktor + velkoobjemový vůz nebo lisem (na malé balíky, válcové nebo hranolové velkoobjemové balíky), čelním nakladačem a soupravou traktor (automobil) + přívěs nebo traktor + speciální manipulační přepravník.
Sláma je určena pro energetické účely – sklizeň je prováděna lisováním do balíků různých velikostí a tvarů. Sláma je skladována v suchém stavu v krytých skladech nebo ve stozích zajištěných proti vniknutí srážkové vlhkosti.
Sláma je určena pro výrobu hnojivářských substrátů aerobní nebo anaerobní fermentací – sklizeň slámy k těmto účelům lze provádět všemi výše popsanými způsoby. Před vlastním zpracováním je třeba slámu upravit drcením nebo řezáním. Skladování slámy pro tyto účely nutně nevyžaduje zakryté skladovací prostory.
16
Obr. 3. Schéma strojní linky pro sklizeň slámy
4. Sběrací lisy Sklizeň lisovaných objemných hmot má v zemědělských podnicích České republiky dlouholetou tradici. Tradiční pracovní postupy, používané při sklizni suchých objemných hmot, založené na použití lisů na tzv. klasické balíky, byly postupně nahrazovány pracovními postupy využívajícími lisy na velkoobjemové balíky hranolového a válcového tvaru. Použití lisů se tak rozšířilo i na zavadlé pícniny. (Pastorek et al., 2002) Sběrací lisy jsou určeny pro sběr a lisování objemných hmot uložených na řádcích, především sena a slámy.
17
Úkolem sběracích lisů je plynule sebrat ze shrnutých řádků zavadlý nebo častěji suchý stébelný materiál (píci, slámu, len), slisovat jej a svázat do stejných balíků, ale seřiditelné velikosti a slisovatelnosti. (Neubauer et al., 1989) Využitím lisů se zvýší objemová hmotnost sklízeného materiálu, zlepší se též využití nosnosti odvozních dopravních prostředků a skladovacích prostorů a v neposlední řadě se usnadní kontrola množství sklízeného materiálu, díky počítačům balíků na lisech.
4.1 Rozdělení sběracích lisů Neubauer et al., (1989) uvádí rozdělení sběracích lisů podle těchto hledisek: a) podle mobilnosti jsou: -
stacionární
-
mobilní, tzv. sběrací, které mohou být traktorové, zpravidla návěsné nebo samojízdné,
-
nesené například na sklízecí mlátičce
b) podle slisovanosti hmoty jsou: -
nízkotlaké (objemová hmotnost 50 až 100 kg.m-3)
-
vysokotlaké (objemová hmotnost 100 až 250 kg.m-3)
c) podle velikosti balíků jsou: –
na balíky malé, hranolovité, rozměrů (0,32 až 0,46) x (0,4 až 0,5) x (0,4 až 1,1) m a hmotnosti 20 až 35 kg
–
na balíky velké kruhového průřezu – válcovité o šířce 1,2 až 1,5 m, průměru 0,6 až 1,8 m a hmotnosti 190 až 500kg
–
na balíky velké čtvercového průřezu – hranolovité o rozměrech 1,2 x 1,2 x (1,5 až 2,5) m a hmotnosti 380 až 600 kg
d) podle provedení lisovacího ústrojí jsou: -
pístové – kanálové, které podle pohybu pístu jsou buď s přímovratným pohybem pístu v kanálu podélně nebo příčně uloženém, nebo s kývavým pohybem pístu
-
svinovací – rolovací, které podle formování jádra balíku jsou buď s utužovaným jádrem balíku (svinují v podstatě rohož slámy) a mají pásové nebo hrabicové svinovací ústrojí, nebo s neutužovaným jádrem balíku (svinují v podstatě slámu)
18
prostřednictvím pohyblivých ústrojí na obvodu komor a mají svinovací válce nebo pásové dopravníky nebo hrabicový dopravník -
briketovací (pístové, šnekové, prstencové)
-
granulační (s prstencovou nebo plochou matricí)
Dále můžeme lisy rozdělit: a) podle úpravy sklízeného materiálu -
lisy s řezacím ústrojím
-
lisy bez řezacího ústrojí
b) podle uspořádání řezacích nožů -
řezací nože v jedné řadě
-
ve dvou řadách
c) podle způsobu ovíjení (u lisů na válcovité balíky) -
ovíjení motouzem
-
ovíjení síťovinou
-
ovíjení perforovanou folií
4.2 Sběrací lisy na českém trhu V současné době se na trhu se zemědělskou technikou nachází několik firem, které mají ve svém výrobním programu zahrnuty sběrací lisy. Jedná se jak o lisy na malé klasické balíky, dále o lisy na hranolovité balíky a lisy na válcovité balíky s lisovací pevnou a variabilní lisovací komorou.
4.2.1 Lisy Case IH Výrobní program firmy Case IH zahrnuje traktory, sklízecí mlátičky, sklízecí řezačky, žací stroje a sběrací lisy. Pro český trh firma Case IH nabízí několik typů sběracích lisů. Lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou jsou zastoupeny dvěma modely RBX 452 a RBX 462. Tyto lisy jsou standardně vybaveny řezacím ústrojím s 15 noži, které jsou jištěné pružinami a aktivace nožů je pomocí hydrauliky. Dále jsou vybaveny
19
automatickým vázáním, které po dosažení
nastavené
velikosti balíku automaticky
provede zavázání balíku. Počet ovinutí je volitelný v rozmezí od 1,5 až 6 otáček. Speciální povrch pryžových pásů je šetrný ke sklízené plodině a zabraňuje protáčení balíku v lisovací komoře. Obsluha je o všech případných problémech informována na provozním monitoru s tlačítkovým ovládáním. Šířka balíků je konstantní, je dána šířkou lisovací komory (1200 mm). Lze lisovat balíky od průměru 900 mm do 1500 mm. Lisy s konstantní lisovací komorou zahrnují modely RBX 341F, RBX 341R a RBX 341 Silage pack. Model RBX 341 F je vybaven rotačním vkládacím ústrojím s vázáním sítí popřípadě motouzem, RBX 341 R je též vybaven rotačním vkládacím ústrojím avšak je vybaven ještě řezacím ústrojím. RBX 341 Silage pack představuje kombinaci sběracího lisu a baličky válcovitých balíků. Všechny tři uvedené lisy dělají balíky o šířce 1200 mm a průměru 1250 mm. Lisy na hranolovité balíky jsou zastoupeny modely s označením LBX. V tab. 1. jsou uvedeny základní parametry sběracích lisů Case IH řady LBX.
Tab.1. Sběrací lisy Case IH řady LBX Řezací Rozměry balíku
ústrojí
Model Šířka
Výška
Délka
[mm]
[mm]
[mm]
LBX 322 Standard
800
900
1200 - 2500
Ne
LBX322 Rotorcutter
800
900
1200 - 2500
Ano
LBX422 Standard
1200
700
1200 - 2500
Ne
LBX422 Rotorcutter
1200
700
1200 - 2500
Ano
LBX432 Standard
1200
900
1200 - 2500
Ne
LBX432 Rotorcutter
1200
900
1200 - 2500
Ano
Ano/Ne
Lisy jsou vybaveny provozním monitorem s LCD displejem, pomocí kterého obsluha může ovládat a nastavovat hlavní funkce stroje. Dále zobrazuje všechny důležité údaje a poskytuje kontrolu nad procesem lisování. Tyto stroje jsou vybaveny předlisovací komorou, která zajišťuje plynulé plnění lisovacího kanálu.
20
4.2.2 Lisy Pöttinger Rakouská firma Pöttinger má výrobní program převážně zaměřen na sklizeň pícnin, avšak nabízí i stroje pro zpracování půdy. Ke strojům na sklizeň pícnin patří i sběrací lisy. Firma Pöttinger nabízí pouze lisy na válcovité balíky a to jak s pevnou lisovací komorou, tak i s variabilní lisovací komorou. Pöttinger ROLLPROFI jsou lisy s pevnou lisovací komorou a jsou zastoupeny modely 3120, 3120L, 3150L, 3200L SC, 3300L SC classic, 3300L SC, Rollprofi MB60 a Rollprofi Mini W55. Lisy vybavené řezacím ústrojím jsou vhodné i pro sklizeň píce na senáž. Select-control představuje komfortní ovládání lisu, díky němu lze ovládat všechny funkce lisu z kabiny traktoru. Umožňuje nastavit počet ovinutí balíku (1-5), zvolit manuální nebo automatické spuštění vázání, řezací ústrojí a reverzní chod, dále zobrazuje plnění lisovací komory (vlevo, vpravo), celkový počet balíků, míru naplnění lisovací komory. Pöttinger VARIOPROFI 6165 LSC classic, 6165 LSC, 6200 LSC classic a 6200 LSC jsou modely s variabilní lisovací komorou. Všechny uvedené modely jsou vybaveny řezacím ústrojím. Každý nůž je jištěn na dvou místech a toto jištění je převzato z konstrukce sběracích vozů. Modely s označením classic mají 14 řezacích nožů a ostatní modely mají 25 řezacích nožů. I tyto lisy jsou vybaveny ovládacím panelem Select-control. Na obr. 4. je ukázka ovládacích panelů pro sběrací lisy Pöttinger.
Obr. 4. Ovládací panel Select-control pro lisy ROLLPROFI (vlevo), pro lisy VARIOPROFI (vpravo)
21
4.2.3 Agco corporation Tato společnost sdružuje několik výrobců zemědělské techniky, jako například Hesston, Massey Ferguson (MF), Fendt, Valtra, TerraGator a další. Díky firmě Hesston, která je výrobcem sběracích lisů a další sklizňové techniky, dodávají firmy MF a Fendt na český trh sběrací lisy.
Sběrací lisy Fendt
Lisy na hranolovité balíky představují modely Fendt 990 S, 1270 N, 1270 S, 1290 S a 1290 N. Označení 1290 jednoduše skrývá základní rozměry lisovací komory, tedy šířku 120 cm a výšku 90 cm. Výška balíků je ve srovnání s běžně používanými 70 cm velká, podle údajů výrobce však přináší ekonomické výhody: formování objemnějších balíků znamená jejich menší počet na hektar a úsporu času, práce i nákladů a dále je výška 90 cm vhodná pro ukládání na návěsy nákladních automobilů (Beneš, 2004). Lisy na hranolovité balíky s označením S jsou vybaveny řezacím ústrojím s 19 noži, přičemž lze zvolit počet nožů podle potřeby. Všechny tyto lisy jsou dále vybaveny zdvojenými vazači, elektronickým centrálním mazáním, předlisovací komorou, díky které jsou balíky stejně slisované i při lisování velmi slabých řádků. V ojnicích, které umožňují pohyb pístu, jsou uloženy čidla, která snímají tlak na levé a pravé straně lisovací komory. K ovládání lisů slouží Fieldstar terminál s dotykovou obrazovkou, známého z kabiny sklízecích mlátiček MF a Fendt. Terminál zobrazuje lisovací tlak, směrově naváděcí šipky, poruchy vázání, počet vrstev balíku, aktivace a deaktivace řezacího ústrojí, automatickou nebo manuální regulaci lisovacího tlaku. Standardním vybavením je tandemová náprava se zadní řízenou nápravou pro snadnou manévrovatelnost a šetrné působení na půdu hlavně při otáčení soupravy na souvrati. Lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou představují modely 2600 V, 2600 VS, 2900 V, 2900 VS. Typy s označením VS jsou vybaveny řezacím ústrojím s 14 noži a elektrohydraulickou reverzací. Teoretická délka řezanky je 70 mm. Lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou zahrnuje modely 3250 S a 3250 P. Oby dva modely jsou vybaveny řezacím ústrojím, avšak model 3250 S má oproti modelu 3250 P s 25 noži jen 14 řezacích nožů. Ovládání je pomocí terminálu, kde lze nastavit lisovací tlak, průměr balíku (lisy s var.komorou), vázání (automaticky či manuálně).
22
Lisy Massey Ferguson
Lisy na hranolovité balíky zahrnují modely MF 185 Series II, MF186, MF 187 a MF 190. Lisy s označením 185 – 187 mohou být vybaveny řezacím ústrojím s 19 noži a odpruženou tandemovou nápravou s řízením zadních kol. Lisy jsou ovládány pomocí Fieldstar terminálu, umístěného v kabině traktoru. V tab. 2. jsou uvedeny základní parametry sběracích lisů MF na velké hranolovité balíky.
Tab. 2. Sběrací lisy MF na velké hranolovité balíky Rozměry balíku Typové označení
Šířka
Výška
Maximální délka
[mm]
[mm]
[mm]
MF 185 Series II
800
900
2500
MF 186
1200
700
2500
MF 187
1200
900
2500
MF 190
1200
1300
2740
Lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou představují modely s označením MF 160 F, MF 162 F, MF 164 F.Lis s variabilní lisovací komorou je zastoupen modelem MF 166 V. Sběrače jsou vybaveny opěrnými koly pro podélné kopírování povrchu, lis MF 164 má sběrač i s příčným kopírováním povrchu. Ovládání je pomocí terminálu umístěného v kabině traktoru. Základní parametry sběracích lisů MF na válcovité balíky jsou uvedeny v tab. 3.
23
Tab.3. Sběrací lisy MF na válcovité balíky Rozměry balíku
Typové
Šířka
Průměr
[mm]
[mm]
MF 160 F
1200
MF 162 F
označení
Řezací ústrojí
Elektrohydraulická
14 nožů
25 nožů
reverzace
1250
-
-
-
1200
1250
-
-
-
MF 164 F
1200
1250
Volitelné
Volitelné
Volitelné
MF 166 V
1200
950-1600
Volitelné
-
Volitelné
4.2.4 Lisy Claas Německá firma Claas má ve výrobním programu kromě sklízecích mlátiček, sklízecích řezaček, žacích strojů a dalších strojů i sběrací lisy. Vyrábí jak lisy na velké hranolovité balíky, tak lisy na válcovité balíky s variabilní i pevnou lisovací komorou. Lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou mají označení Rollant. Jsou vyráběny v několika provedeních Rollant 240, 240R, 250R, 250 RC, 254 a 255. Všechny tyto lisy mají lisovací komoru tvořenou 16 ocelovými válci, které mají profilovaný plášť. Lisy s označením Rollant 250 R, 250 RS a 255 jsou vybaveny systémem MPS. MPS systém je označení pro kvalitnější utužení jádra balíku. Skládá se ze tří výkyvných válců uložených v horní části lisovací komory a tažených směrem dovnitř sadou pružin. Na počátku formování každého balíku se do vnitřního prostoru lisovací komory vsunou tyto tři válce. S přibývající hmotou v komoře jsou válce proti tlaku silných pružin a proti působení zvětšujícího se rozměru balíku vytlačovány nahoru do své koncové polohy. Díky takto zmenšenému rozměru lisovací komory dochází dříve k rolování jádra balíku, a tím dochází i k větší slisovanosti. MPS systém je schematicky zobrazen na obr. 6. Všechny lisy jsou vybaveny automatickým mazáním řetězů a výklopníkem balíků. Ukázka ovládacího terminálu Claas pro lisy Rollant 254 a 255 na obr. 5.
24
Obr. 5. Ovládací terminál Claas pro lisy Rollant 254 a 255
Základní technické parametry sběracích lisů Claas Rollant na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou jsou uvedeny v tab. 4.
Tab. 4. Sběrací lisy Claas Rollant Řezací Typové označení
Rozměry balíků Šířka
Průměr
[mm]
[mm]
240
1200
240 R
MPS system
ústrojí
Roto reverse
Ano/Ne
Ano/Ne
1225
Ne
Ne
-
1200
1225
Ne
Ne
-
250 R
1200
1225
Ano
Ne
V
250 RS
1200
1225
Ano
254
1200
1225
Ne
255
1200
1225
Ano
V... volitelné
Ano (14 nožů) Ano (16 nožů) Ano (16 nožů)
V
Ano
Ano
25
Obr. 6. Systém MPS
Lisy Claas Varriant s variabilní lisovací komorou jsou zastoupeny modely 280, 280 RC, 260 a 260 RC. Lisovací komoru tvoří pět pryžových nekonečných pásů. Vysokého lisovacího tlaku je dosaženo díky zdvojenému rameni napínacího mechanizmu. Vázání je automatické s regulací počtu ovinutí. V tab. 5. jsou uvedeny základní parametry sběracích lisů Claas Variant.
Tab.5. Sběrací lisy Claas Variant Typové
Šířka
Průměr
[mm]
[mm]
280
1200
280 RC
označení
Řezací ústrojí
Rozměry balíků
Ano/Ne
Počet nožů
900-1800
Ne
-
1200
900-1800
Ano
14
260
1200
900-155
Ne
-
260 RC
1200
900-155
Ano
14
Claas Quadrant jsou lisy na velké hranolovité balíky, které jsou zastoupeny dvěma modely a to Quadrant 2200 s variantami R, RC , FC a Quadrant 2100 s variantami R a RC. Systém PFS představuje vložení šnekového dopravníku mezi sběrací ústrojí a plnící rotor. Přijímaný materiál je urychlen a dopravován k plnícímu rotoru. Schéma systému PFS je uvedeno na obr. 7. Díky systému PFS se zvýší průchodnost až o 20% a nedochází k nerovnoměrnosti lisování při zatáčení. Lis s označením Quadrant 2200 FINE CUT má řezací ústrojí osazeno 49 noži. Při sklizni slámy je teoretická délka řezanky 20 mm, což uvítají především chovatelé drůbeže. Každá
26
trojice nožů je nezávisle jištěna proti přetížení. Lisy jsou vybaveny např. automatickým zapínáním čištění řezacího ústrojí, které pravidelně vyklápí a sklápí nosník nožů, vlhkoměrem, kdy obsluha dostává přes terminál informace o vlhkosti sklízeného materiálu a může tak provést změnu v nastavení lisovacího tlaku. Základní parametry lisů Claas Quadrant jsou uvedeny v tab. 6.
Obr.7. Ukázka systému PFS
Tab.6. Lisy Claas Quadrant Rozměry balíku Typové Šířka
Výška
[mm]
[mm]
2100
800
2100 R
označení
Řezací ústrojí
Délka
Poč.
PFS Počet
lisovací
vázacích
tlak
ústrojí
[MPa]
[mm]
A/N
700
1200-2500
N
-
N
4
1,5
800
700
1200-2500
N
-
A
4
1,5
2100 RC
800
700
1200-2500
A
16
A
4
1,5
2200 R
1200
700
900-3000
N
-
V
6
2,1
2200 RC
1200
700
900-3000
A
25
V
6
2,1
2200 FC
1200
700
900-3000
N
49
A
6
2,1
A…ano N…ne V…volitelné
nožů
A/N/V
Max.
27
4.2.5 Lisy Krone Firma Krone má svůj výrobní program založený na strojích pro sklizeň pícnin. Vyrábí žací stroje, shrnovače a obraceče píce, sklízecí řezačky, sběrací vozy a též sběrací lisy, jak na hranolovité, tak na válcovité balíky. Lisy na hranolovité balíky jsou zastoupeny modely Big pack VFS 890, 1270, 1290, 12130. Jednotlivá označení v podstatě charakterizují velkost balíků. VFS (Variable Fill System), systém pro stále plnou lisovací komoru, vysoce slisované a dobře zformované balíky za všech pracovních podmínek. Hmota se nejdřív lisuje po malých částech v předlisovací komoře a až potom je přesunutá do hlavní lisovací komory. Vzniknutý balík je kompaktnější, pevnější a je vněm více hmoty (Višňovký, 2005). Předlisovací komora je tvořena bubnovým pěchovacím ústrojím se šesti hrabicemi, kde šestá hrabice představuje současně i podavač, a záklapkou, která hmotu zadržuje v předlisovací komoře. Po naplnění komory dojde k uvolnění záklopky a hmota je podavačem dopravena do lisovacího komory. Jak se předlisovací komora vyprázdní záklopka se opět vrátí do své původní polohy. Na obr. 8. je uveden postup lisování se systémem VFS. MULTI BALE systém vytvořený firmou Krone umožňuje slisovat velký hranolovitý balík, který je složený až ze šesti menších balíků. Rozměr menších balíků je stavitelný od 450 do 1350 mm. Při lisování jsou nejdříve zavázány menší balíky vždy dvěma motouzy a až je dosažena požadovaná délka velkého balíku dojde k zavázání celého balíku pomocí čtyř motouzů. Tento systém lze vypnout spojením dvou jehlových pák a tím lze lisovat samostatné velké hranolovité balíky. Na obr. 9. je ukázka Multi Bale systému.
28
Obr.8. Krone VFS systém
Obr. 9. Krone Multi Bale systém
Tab. 7. Lisy Krone na velké hranolovité balíky Řezací Rozměry balíků
Typové označení
Šířka
Výška
Délka
[mm]
[mm]
[mm]
890VFS
800
900
1000-2700
1270 VFS
1200
700
1290 VFS
1200
12130 VFS
1200
ústrojí
Vázací ústrojí
Multibale systém
Počet
Vázání
vazačů
J/D
16
4
D
Ne
1000-2700
26
6
J
Ano
900
1000-2700
26
6
D
Ne
1300
1000-2700
26
6
D
Ne
J… jednoduché D… dvojité
Poč.nožů
29
Lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou mají označení Vario Pack a patří sem modely 1500, 1500 Multicut, 1800 a 1800 Multicut, jejich základní parametry jsou uvedeny v tab. 8. Lisovací komoru netvoří, jak je obvyklé, pryžové nekonečné pásy, ale dva nekonečné řetězy spojené ocelovými příčkami. Lisy s označením Multicut jsou vybaveny řezacím ústrojím se 17 noži.
Tab. 8. Lisy Krone Vario Pack Řezací ústrojí
Rozměry balíku Typ lisu
Šířka
Průměr
[mm]
[mm]
1500
1200
1500 multicut
Ano/Ne
Počet nožů
1000-1500
Ne
-
1200
1000-1500
Ano
17
1800
1200
1000-1800
Ne
-
1800 multicut
1200
1000-1800
Ano
17
Označení Round Pack představuje lisy s pevnou lisovací komorou a patří sem modely 1250, 1250 Multicut, 1550 a 1550 Multicut, jejich základní parametry jsou uvedeny v tab. 9. Lisy označené Multicut jsou, stejně jako lisy Vario Pack, vybaveny řezacím ústrojím se 17 noži. Lisovací komoru tvoří nekonečný řetězový dopravník s ocelovými příčkami.
Tab.9. Lisy Round Pack Typové
Šířka
Průměr
[mm]
[mm]
1250
1200
1250 Multicut
označení
Řezací ústrojí
Rozměry balíku
Ano/Ne
Počet nožů
1250
Ne
-
1200
1250
Ano
17
1550
1200
1550
Ne
-
1550 Multicut
1200
1550
Ano
17
30
4.2.6 Lisy John Deere Tato americká firma má ve svém výrobním programu kromě traktorů, sklízecích mlátiček, sklízecích řezaček a dalších strojů i sběrací lisy na válcovité balíky s pevnou a i variabilní lisovací komorou. Lisy s variabilní lisovací komorou představují modely 572, 582 a 592, jejich základní parametry jsou uvedeny v tab. 10. Lisovací komoru u všech těchto typů tvoří šest nekonečných pryžových pásů, které mají kosočtverečný povrch. K vázání se používá vázací siť CoverEdge, která ovine i hrany balíku a nedochází tak ke ztrátám. Je však možné využít vázání standardní sítí a nebo motouzem. Lisy vybavené řezacím ústrojím mají pružinové jištění každého nože. Lisy mohou být vybaveny monitory Bale Track Plus nebo Bale Track. Monitor Bale Track Plus je určený pro lisy vybavené řezacím ústrojím, kde kromě základních funkcí umožňuje zapínání a vypínání řezacího ústrojí a aktivaci zpětného chodu.
Tab.10. Lisy John Deere s variabilní lisovací komorou Typové
Šířka
Průměr
[mm]
[mm]
572
1170
582
označení
Řezací ústrojí
Rozměry balíku
Ano/Ne
Počet nožů
600-1300
Ne
-
1170
600-1550
Ne
-
582
1170
600-1550
Ano
14
592
1170
600-1800
Ne
-
592
1170
600-1800
Ano
14
Lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou jsou nabízeny ve dvou typových označeních 568 a 578. Lisovací komoru tvoří 17 válců. Vázaní je možné jak sítí tak i motouzem. Oba lisy mohou být vybaveny řezacím ústrojím s 14 noži a reverzací. Šířka balíku je 1170 mm a průměr je 1350 mm.
31
4.2.7 Ostatní výrobci K dalším výrobcům patří firmy New Holland, Welger, Kverneland Group, Deutz-Fahr, McHale, Orkel, Junkari. New Holland představuje firmu, která vyrábí lisy jak na hranolovité tak i na válcovité balíky. Lisy na hranolovité balíky jsou zastoupeny modely BB 920, BB 930, BB 940, BB 950A, BB 960A a BB 980, lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou zastoupeny modely BR 550 a BR 560. Typy BR 740 a BR 750 jsou lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou. Deutz-Fahr, tato německá firma v roce 1995 představila samojízdný lis na velké hranolovité balíky s označením Powerpress 120H. Ukázka lisu Powerpress 120H je na obr. 10. Podvozek a kabina byla převzata ze sklízecí mlátičky Deutz-Fahr 4075 HTS. K lisu bylo možno připojit i přívěs na sběr balíků. Lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou jsou zastoupeny modely RB 4.60 a RG 4.90, s pevnou lisovací komorou zahrnují modely MP 125, MP 135 a MP 155. Lisy na hranolovité balíky jsou zastoupeny modely GP 80, GP 81, GP120 a GP 121.
4.3 Konstrukce sběracích lisů Sběrací lisy jsou konstrukčně řešeny především jako návěsné stroje s jednoduchou nebo tandemovou nápravou (popř. řiditelnou), avšak lisy mohou být též samojízdné jako například lis Deutz-Fahr PowerPress 120H.
32
Obr. 10. Ukázka samojízdného lisu Deutz-Fahr PowerPress 120H
4.3.1 Lisy na klasické hranolovité balíky Jejich hlavní části jsou: rám se závěsem a pojezdovou nápravou, sběrací ústrojí, dopravní a vkládací ústrojí, lisovací ústrojí, vázací ústrojí, skluz, pohony a příslušenství (Neubauer et al., 1989). Páteř rámu tvoří lisovací komora, ke které jsou přišroubovány konzoly navařené na nápravě. K lisovací komoře a ke konzolám nápravy je přišroubován pomocný rám nesoucí příčný žlab a otočně uložené sběrací ústrojí. V přední části lisovací komory je otočně uložen závěs. Sběrací ústrojí je bubnové s pružnými prsty, vedenými vodicí dráhou. Dopravní a vkládací ústrojí tvoří podélný a příčný podávač. Lisovací ústrojí je tvořeno pístem a lisovací komorou, ve které se píst pohybuje na kladkách přímočarým vratným pohybem pomocí klikového ústrojí, poháněného od vývodového hřídele traktoru kloubovými hřídeli přes třecí spojku, setrvačník a převodovku. Na čele pístu je uložen šikmý nůž a dále je píst opatřen svislými drážkami pro průchod jehel vázacího ústrojí.
V lisovací komoře obdélníkového nebo čtvercového
průřezu jsou otvory, jimiž jsou přístupné stavěcí šrouby kladek a jejich držáků při centrování pístu, a je opatřena na konci vstupního okna nožem. Stěny lisovací komory jsou opatřeny zpětnými přidržovači. Vázací ústrojí je zdvojené, zpravidla typu Deering, uložené nad lisovací komorou se společným zapínacím a hnacím ústrojím, hlavním hnacím hřídelem, klikovým ústrojím pohonu jehel i jejich držákem. Samotné vázací ústrojí tvoří jehla, uzlovač s hnacím talířem a zásobník motouzu s brzdou. Po skluzu jsou balíky posouvány na zem nebo do vozu
33
přivěšeného za lis nebo do vedle jedoucího dopravního prostředku. Používá-li
se
k nakládání vrhač balíků, je třeba pro něj namontovat přídavný převod. K pohonům se používají kloubové hřídele, klínové řemeny, ozubená kola a válečkové řetězy. V převodech jsou vloženy pojistné spojky a střižné kolíky (Neubauer et al., 1989). Obr. 11. uvádí schematické složení lisu na klasické balíky.
Obr. 11. Složení lisu na klasické balíky 1- závěs, 2- podpěra, 3- táhlo závěsu, 4- rám s pojezdovou nápravou, 5-přítlačný rošt, 6sběrací ústrojí, 7- podpěrné kolo, 8- podélný podavač, 9- příčný podavač, 10- příčný žlab, 11- třecí spojka, 12- setrvačník, 13- klikové ústrojí, 14- píst, 15- nůž pístu, 16-lisovací komora-kanál,
17-
nůž
komory,
18-
zpětný
přidržovač,
19-
ližiny komory,
20- regulační šrouby, 21- odměřovací hvězdice, 22- uzlovač, 23-jehly vázacího ústrojí, 24zásobník na motouz, 25- boční skluz
4.3.1.1 Technologický proces sběracího lisu na klasické balíky Technologický proces sběracího lisu na klasické hranolové balíky je popsán podle obr. 11. Tento stroj je řešen jako nepřímotoký. Sběrací, dopravní a vkládací ústrojí jsou umístěna po straně lisovacího kanálu. Hmota z řádku je sbírána sběracím ústrojím (6), přičemž pro lepší spojení s prsty sběracího ústrojí je z vrchu přitlačována výkyvným
34
přítlačným roštem (5). Zvednutou hmotu přebírá podélný podávač (8) a dopravuje ji do příčného žlabu (10), kde pracuje přímý podávač (9), který hmotu vkládá do lisovací komory (16). Jeho pohyb je koordinován s pohybem pístu (14) tak, aby k vložení dávky hmoty do lisovací komory (16) došlo tehdy, když píst (14) je v přední úvrati. Při pracovním zdvihu tlačí píst vloženou dávku hmoty do lisovací komory, nožem (15) odřízne o protibřit (17) její přesahující část a dávku přitlačí na předcházející. Stlačovaná hmota klade pístu odpor, který vzniká deformací lisovaných částic, jejich vzájemným třením a třením o stěny kanálu. Na velikost odporu působí i délka a sklon skluzu (25) a vlhkost lisovaného materiálu. Odpor lisovaného materiálu v průběhu pracovního zdvihu pístu stoupá a maxima dosahuje před zadní úvratí pístu. V dalším průběhu zdvihu pístu je slisovaná hmota posouvána k ústí kanálu. Posunem slisované hmoty se pootočí odměřovací hvězdice zapínacího ústrojí (21) zabírající shora do posunující se hmoty. Po určitém seřiditelném pootočení hvězdice se zapne, před zadní úvratí pístu, zapínací ústrojí vázacího ústrojí a uvedou se v činnost jehly (23) a uzlovače (22). Slisovaná hmota je ve dvou místech zavázána motouzem do balíků. Klubka motouzu jsou uležena v zásobníku motouzu (24) Slisovanost je závislá na odporu, který musí lisovaná hmota překonávat v lisovacím kanálu, a seřizuje se změnou výstupního průřezu kanálu, a to přibližováním dna a stropu kanálu regulačními šrouby s vinutými pružinami (20) (Neubauer et al., 1989).
4.3.2 Lisy na velké hranolovité balíky Lis se skládá z rámu s jednonápravovým nebo dvounápravovým podvozkem a závěsem (1), sběracího ústrojí (2), usměrňovacího krytu (3), plnící komory (4) s pěchovacím (5) a řezacím (6) ústrojím, podávačem (7), lisovacího ústrojí tvořeného pístem (8) a lisovací komorou (9), vázacího ústrojí (10) a pohonů se setrvačníkem (12) a skříní s klikovým mechanismem (11) (Břečka, J., Honzík, I., Neubauer, K., 2001). Na obr. 12. je uvedeno schematické složení lisu na velké hranolovité balíky.
35
Obr. 12. Složení lisu na velké hranolovité balíky 1-závěs, 2-sběrací ústrojí, 3-usměrňovací kryt, 4-pěchovací (plnící) komora, 5-pěchovací ústrojí, 6-řezací ústrojí, 7-podavač, 8-píst, 9-lisovací komora, 10-vázací ústrojí, 11- skříň s klikovým mechanismem, 12-setrvačník
Sběrací ústrojí Je bubnové s řízenými pružnými prsty a má většinou po obou stranách pomocné šnekové vkládače a výškově přestavitelná opěrná kolečka. Sbírá materiál z řádku a dopravuje jej k ústí pěchovací komory, kde jej přebírá rotorové pěchovací ústrojí.
Pěchovací ústrojí Může být klikové, bubnové nebo rotorové. Rotorové pěchovací ústrojí tvoří šest hrabic, přičemž šestá hrabice plní i funkci podavače. Jakmile se píst přesune do přední úvratě, podavač najednou dopraví pěchovanou hmotu do lisovací komory. Klikové pěchovací ústrojí pěchuje sbíraný materiál na stejnou objemovou hustotu. Po dosažení nastavené hustoty se zapínací pákou (čidlem) uvede do činnosti podavač, který napěchovanou dávku podává do lisovací komory. Tím je umožněno lisovat rovnoměrně balíky, i když se průřez sbíraného řádku mění (Břečka, J., Honzík, I., Neubauer, K., 2001).
Řezací ústrojí Je tvořeno nosníkem nožů, řezacími noži, zapínacím mechanizmem a jištěním. Řezací ústrojí se většinou nachází mezi sběracím a pěchovacím ústrojím. Řezaná hmota se snadno lisuje a rozebírání balíků je též snadnější. Břečka, Honzík, Neubauer (2001) uvádí,
36
že s kratší délkou řezanky se zhoršuje soudržnost balíku a zvětšuje se i energetická náročnost lisu.
Lisovací ústrojí Skládá se z pístu a lisovací komory, kde se píst pohybuje na kladkách přímočarým vratným pohybem pomocí klikového ústrojí, poháněného od vývodového hřídele traktoru kloubovými hřídeli přes volnoběžnou a třecí spojku, v setrvačníku a převodovku. Píst je vybaven šikmým nožem a svislými drážkami pro průchod jehel vázacího ústrojí. Komora je na vstupní straně opatřena protiostřím. Strany a strop lisovací komory jsou regulovány hydraulickými válci, které ovládá obsluha pomocí ovladače lisu a umožňuje tak nastavit požadovaný stupeň slisovanosti balíků. Součástí komory je i hvězdicový kotouč který odměřuje délku balíku a uvádí do činnosti vázací ústrojí.
Vázací ústrojí K vázání hranolovitých balíků se vázací ústrojí rozděluje podle: a) typu (konstrukčního uspořádání uzlovače) -
Deering, má svislou svěrku ze dvou otočných (6 výřezů - drážek) a jednoho pevného kotoučku, stahovač uzlíku a pohyblivý nožík podřezávající oba konce motouzu u svěrky.
-
Cormick, má vodorovnou svěrku z jednoho otočného člunku (se dvěmi drážkami) a jednu pevnou misku u které je pevný nožík, odřezávající při otočení svěrky jen jeden konec motouzu. Druhý konec se uvolní ze svěrky, stahovač uzlíku většinou nemají. Uzlík je vytvořen jako smyčka s nestejně dlouhými konci motouzu.
b) počtu uzlovačů na společné hřídeli a jehel -
dva pro malé balíky,
-
čtyři a šest pro velké balíky,
c) počtu zavázání (uzlíků na povřísle) při jednom zapnutí -
jednoduché, na povřísle je jeden uzlík,
-
dvojité (systém Hesston), má dvě klubka motouzu, jehož konce nejsou při lisování ve svěrce a jsou spolu svázány na uzlík. Při zapnutí vázacího ústrojí se do svěrky navléknou oba motouzy, zavážou se za sebou dva uzlíky. Jeden je na konci I. a druhý na začátku II. balíku (Břečka, J., Honzík, I., Neubauer, K., 2001).
37
Vázací ústrojí má 4 nebo 6 uzlovačů na společné hnací hřídeli a je dále tvořeno společným zapínacím a hnacím ústrojím, hlavním hnacím hřídelem klikovým ústrojím pohonu jehel i jejich držákem. Samotné vázací ústrojí tvoří jehly, uzlovače s hnacím talířem a zásobník motouzu s brzdou.
4.3.2.1. Technologický proces sběracího lisu na velké hranolovité balíky Hmota
z řádku je sbírána sběracím ústrojím, přičemž pro lepší spojení s prsty
sběracího ústrojí je z vrchu přitlačována výkyvným usměrňovacím krytem. Zvednutou hmotu přebírá pěchovací ústrojí a po pořezání dopravuje do pěchovacího kanálu, kde po předpěchování je hmota podavačem vkládána do lisovací komory. Jeho pohyb je koordinován s pohybem pístu tak, aby nejdříve komoru píst uzavíral a dále otevíral k vložení dávky hmoty do lisovací komory, když píst jde do přední úvrati. Při pracovním zdvihu tlačí píst vloženou dávku hmoty do lisovací komory, nožem odřízne o protibřit její přesahující část a dávku přitlačí na předcházející. Stlačovaná hmota klade pístu odpor, který vzniká deformací lisovaných částic, jejich vzájemným třením a třením o stěny kanálu. Na velikost odporu působí i délka a sklon skluzu a vlhkost lisovaného materiálu. Odpor lisovaného materiálu v průběhu pracovního zdvihu pístu stoupá a maxima dosahuje před zadní úvratí pístu. Tato maxima odporu v ústí se automaticky regulují (udržují konstantní slisovanost), aby nedocházelo k přetěžování pohonu lisu. V dalším průběhu zdvihu pístu je slisovaná hmota posouvána k ústí kanálu. Posunem slisované hmoty se pootočí odměřovací hvězdice zapínacího ústrojí zabírající shora do posunující se hmoty. Po určitém seřiditelném pootočení hvězdice (mírou pootočení je dána frekvence zapínání vázacího ústrojí, a tím i délka balíků. Zapínací ústrojí je synchronizováno s pohybem pístu a zapne se před jeho zadní úvratí, když se uvedou v činnost jehly a uzlovače. Slisovaná hmota je zavázána sisálovým nebo polyetylénovým motouzem do balíků. Klubka motouzu jsou uložena v zásobníku motouzu. Slisovanost je závislá na odporu, který musí lisovaná hmota překonávat v lisovacím kanálu a seřizuje se změnou výstupního průřezu kanálu (Břečka, J., Honzík, I., Neubauer, K., 2001).
38
4.3.3 Lisy na válcovité balíky Nejčastěji se lisy na válcovité balíky rozdělují podle typu lisovací komory na lisy s pevnou lisovací komorou a lisy s variabilní lisovací komorou. Rédl, Slavík, Vohralík (1997) podle konstrukčního uspořádání dělí lisovací ústrojí na: a) lisovací ústrojí utahující jádro -
pásové (kurtové)
-
hrabicové
b) lisovací ústrojí neutahující jádro -
s válci
-
s navíjejícími pásovými dopravníky
-
s navíjejícím hrabicovým dopravníkem
4.3.3.1 Lisy na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou Variabilní lisovací komora má proměnný prostor, ve kterém se sbíraný materiál lisuje. Během práce lisu se komora neustále zvětšuje tak, jak v komoře přibývá materiálu. Materiál se od středu balíku k jeho obvodu stlačuje rovnoměrně. Tyto lisy jsou vhodné především pro sklizeň sena a slámy. Lisovací komora může být tvořena lisovacími řemeny nebo řetězovými (prutovými) dopravníky. Lis s pásovým lisovacím ústrojím se skládá z rámu s jedno nápravovým případně tandemovým podvozkem a závěsem, sběracího ústrojí, lisovací komory s odklopnou zadní částí, řezacího ústrojí nebo rotoru, lisovacích pásů, napínacího ústrojí, vázacího ústrojí a pohonů. Sběrací ústrojí je bubnového typu, výškově stavitelné, sbírá materiál z řádků a plynule ho podává do svinovací komory, kde je materiál obepínán z vrchu lisovacími pásy a ze spodu je unášen bubnem nebo řezacím ústrojím. Otáčky bubnu a lisovacích pásů jsou protisměrné. Napětí pásů je vyvoláno napínacím ústrojím, uloženým na vnějších stranách lisovací komory. Napínací ústrojí je složeno z ramen a pružin se stavitelným předpětím. Regulací napětí pružin se nastavuje slisovanost balíků. Díky takovéto konstrukci lisovací komory lze nastavit různý průměr lisovaných balíků (od 600 do 1800 mm). Balík je možné obvázat motouzem nebo sítí. Na obr. 13. je schématicky znázorněna konstrukce sběracího lisu na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou.
39
Obr. 13. Konstrukce lisu na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou 1 – rám s podvozkem a závěsem, 2 – sběrací ústrojí, 3 – svinovací komora, 4 – dopravník, 5 – svinovací pásy, 6 – napínací ústrojí
4.3.3.2 Lisy na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou Konstantní lisovací komora má stály prostor pro lisování materiálu. Materiál přicházející do komory je válci nebo dopravníky umístěnými po jejím obvodě svinován, přičemž střed balíku je stlačen méně než jeho obvod. Lisy s konstantní komorou jsou vhodné pro zavadlé materiály (Břečka, J., Honzík, I., Neubauer, K., 2001). Lisovací komora může být tvořena pásovými dopravníky, řetězovými dopravníky nebo kovovými válci, které mohou být různě profilované či rýhované. Řetězový dopravník tvoří dva nekonečné řetězy, které jsou navzájem propojeny ocelovými příčkami. Složení lisu je obdobné jako u lisu s variabilní lisovací komorou. Obr. 14. ukazuje základní složení lisu na válcovité balíky s pevnou lisovací komorou. K základním částem patří rám a podvozek s jednoduchou či tandemovou nápravou, sběrací ústrojí, vkládací ústrojí, řezací ústrojí, lisovací komora s odkopnou zadní částí, lisovací válce, pohony a ovládání.
40
Obr. 14. Základní části lisu s pevnou lisovací komorou 1-podvozek, 2-stavitelná oj se závěsem, 3-sběrací ústrojí, 4-vkládací ústrojí, 5-řezací ústrojí, 6-lisovací komora, 7-ocelové lisovací válce, 8-pohon lisovacích válců, 9-kloubový hřídel, 10-vázací ústrojí – motouz, 11-vázací ústrojí - síť, 12- ovládání, 13-vyhazovač balíků
5. Manipulace s balíky a manipulační prostředky pro sklizeň balíků Při manipulaci s klasickými balíky bylo využíváno převážně lidské síly. Balíky se většinou naložily ližinami lisu na vedle jedoucí velkoobjemový přívěs, dopravily se k místu uložení, kde se z přívěsu vyklopily a další manipulace už byla ruční. Většinou se uskladňovaly v podstřešních prostorách a v mechanizací nepřístupných objektech. Z tohoto důvodu lisy na klasické balíky pomalu ustupují, využívají se především v malých podnicích s několika kusy dobytka. Manipulace s velkými hranolovitými a válcovitými balíky se neobejde bez použití potřebné mechanizace. Už toho důvodu, že jejich hmotnost se pohybuje od 200 kg a výše. Při manipulaci s balíky se využívá těchto mechanizačních prostředků: nákladní automobil s přívěsem s hydraulickou rukou, samosběrací přívěsy typu Arcusin, akumulační vozíky, přívěs s hydraulickou rukou, nízkoložné přívěsy, klasické traktorové přívěsy, jeřábový nakladač, traktor vybavený čelním nakladačem, nakladače a manipulátory vybavené různými adaptery pro nakládání balíků.
41
Dříve se pro sklizeň balíků využívalo převážně nákladních automobilů. Většinou se jednalo a nákladní automobily upravené pro svoz dříví, které byly vybaveny na konci ložné plochy hydraulickou rukou pomocí níž byly balíky naloženy na ložnou plochu nákladního automobilu a přívěsu. V současné době lze však tuto technologii sběru na našich polích stále vidět, avšak použití nákladních automobilů není vhodné díky jejich negativnímu účinku na půdu (utužování). Uskladnění balíků prováděli výše zmiňované nákladní automobily nebo nakladače. Další možností sklizně balíků je pomocí samosběracích vozů Arcusin. Jedná se o návěsné stroje s tandemovou nápravou. V přední části se nachází nakládací ústrojí. Nakládacím ústrojím se najede k balíku a pomocí řetězového dopravníku je balík naložen na ložnou plochu. Na ložné ploše je další zařízení, které balíky skládá na sebe. Pomocí vyklápěcí ložné plochy jsou všechny balíky najednou vyloženy a není třeba s nimi dále manipulovat, avšak je nutné aby skladovací plocha byla rovná. Na podobném principu pracuje samonakládací přepravník válcovitých balíků firmy Gruber BLW 10. Tento přepravník však válcovité balíky na sebe neskládá, ale balíky jsou naloženy ve dvou řadách v jedné rovině a pomocí podlahového dopravníku jsou složeny na skladovací plochu. Zde je však nutný nějaký nakladač, který balíky dále uskladní. Česká firma SMS Rokycany vyrábí samonakládací přepravníky balíků typ SP-V2x4 a SP-V2x5 jsou určeny pro sběr válcovitých balíků a typ SP-K31 pro sběr velkých hranolovitých balíků. Přepravníky jsou v přední části vybaveny nakládacím ústrojím, kterým jsou balíky nakládány. Skládání balíků je pomocí sklápěcí ložné plochy. Hoštická a.s. vyrábí sběrač balíků SB 5. Jedná se o jedno nebo dvou nápravový návěs, vybavený v přední části hydraulickou rukou pomocí níž jsou balíky nakládány a skládány. Akumulační vozík představuje zařízení připojené za sběrací lis. Umožňuje shromáždění určitého počtu balíků na vozíku a potom je současně odložit na pozemek. Tím je usnadněn následný sběr a ušetří se i čas při sběru, podle výrobce vozíku ANV-069 až o 40 %. Další možností sklizně je strojní linka složená z traktoru s čelním nakladačem, nízkopodlažních přívěsů nebo klasických traktorových přívěsů a manipulátoru. Manipulátor a čelní nakladač jsou vybaveny různými zařízeními pro snadnou manipulaci s balíky. V současné době je tato linka nejvíce používána.
42
6. Sklizeň stébelnatého materiálu sběracími lisy 6.1 Sklizeň sena sběracími lisy Sběrací lisy se využívají i ke sklizni pícnin na seno, použití je však podmíněno stálým počasím a tam kde podmínky umožní rychlé usušení pícní hmoty. Při sklizni sena lisováním je důležitá sušina , která by měla podle Červinky (2002) dosahovat 81-83%. Lisování sena se sušinou pod 75 % dochází k napadení píce plísněmi produkujícími toxiny a k znehodnocení lisovaného materiálu.
Má-li sklizeň sena sběracími lisy být úspěšná a výsledná kvalita sena vysoká, pak je nezbytné dodržovat několik základních technologických zásad: 1.
Sběrací lisy na obří balíky lze vhodně použít
hlavně v teplejších
oblastech se stálejším vývojem počasí. 2.
Porost pícnin určený ke sklizni na seno touto technologií je nutné rádně ošetřovat a pokos provést žacími mačkači či jinými kombinovanými žacími
stroji
vybavenými
kondicionéry
(lamači)
v optimálním
vegetačním stádiu. 3.
Správnou úpravou pokosu zajistit rychlé a rovnoměrné zavadnutí píce na bezpečný obsah sušiny.
4.
Zabezpečit správné seřízení lisů tak, aby balíky měly rovnoměrnou hustotu a pravidelný tvar.
5.
Zajistit, aby pro sklizeň píce na seno bez použití následné chemické konzervace byl minimální obsah sušiny 81-83 %.
6.
Při obsahu sušiny nižším než 81-83 % je nutné aplikovat při sklizni účinné fungicidní konzervační prostředky ( na bázi organických kyselin) v množství od 0,8 – 2 % hmotnosti sena podle vlhkosti píce.
7.
Platí zásada, že píce o větší vlhkosti než 25 % by neměla být lisována do balíků, a to i při použití konzervačních prostředků. U balíků pícnin s původním obsahem vlhkosti 30 % a více dochází vždy k nadměrnému plesnivění a celkovému znehodnocení, a to i při použití chemické konzervace.
43
8.
Správnou manipulací s balíky vlhkého sena a jejich skladováním se snažit zabránit pronikání vlhkosti do již slisované píce, extenzivnímu zahřívání (teplota > 40°C) a následnému plesnivění (Hrabě et al., 2004)
Pro zvířata jsou nebezpečné především plísně druhů Fusarium sp., Mucor a Penicillium, které se vyvíjejí především za vlhkých a technologicky méně vhodných podmínek. Dalším rizikem jsou „skladištní“ plísně a mikroskopické houby (kvasinky) při skladování sena. Tyto mikroorganismy jsou aktivní při vlhkosti vzduchu vyšší než 70 % a obsahu sušiny substrát menší než 80 %. K zahájení plesnivění stačí teplota asi 20°C, avšak při vyšších teplotách je mikrobiální průběh daleko intenzivnější. Samozáhřev naskladněného lisovaného sena je složitý biochemický a mikrobiální proces, poznamenaný navíc vysokými ztrátami živin včetně sušiny, ale především výrazným zhoršením hygienické kvality, poznamenané pomnožením plísní a potenciální tvorbou toxinů (Hrabě et al., 2004). Každý samozáhřev naskladněného lisovaného sena je nežádoucí, neboť dochází ke snížení nutriční hodnoty krmiva, především snížení energie a stravitelnosti organických živin, dále zvýšená mikrobiální aktivita redukuje využitelnost bílkovin zvířaty včetně vzniku nestravitelných produktů Maillardovou reakcí. Za vhodných podmínek může teplota balíků dosáhnout 70°C nebo může dojít až k vyhoření balíků. Nejčastější příčinou samozáhřevu sena je lisování příliš vlhkého sena nebo dodatečné ovlhčení vlivem infiltrace z půdy, ale též nevhodné skladování. Toxinogenní druhy plísní mohou produkovat hygienicky velmi závažné druhotné metabolity jako například ochratoxin, T2 toxin, trichotecény. Hrabě et al. (2004) uvádí hlavní zásady pro skladování lisovaného sena: -
balíkované seno skladovat jen na dobře odvodněné ploše, nejlépe zastřešené
-
umožnit dostatečnou cirkulaci vzduchu mezi naskladněnými balíky
-
dodržovat doporučenou měrnou hustotu 120-140 kg.m-3
-
kvalitnější seno (jeteloviny) skladovat pod střechou
-
balíky skladovat podle obsahu sušiny – ve dvou vrstvách (při sušině 76-80 %), popř.třech vrstvách (nad 80 % sušiny)
-
při použití nucené ventilace slisované píce volit nižší hustotu ( <120 kg.m-3) a balíky ventilovat v jedné vrstvě na roštech.
44
6.2 Sklizeň pícnin na senáž sběracími lisy Silážování píce o vyšší sušině (senážování), představuje konzervaci, píce která má zvýšený obsah sušiny (35-45 %), především kyselinou mléčnou nebo použitím organických kyselin (kyselina mravenčí a její soli, kys. propionová) za anaerobních podmínek. Konzervací dojde k poklesu úrovně pH pod 4,2 (okyselení).
K základním zásadám senážování patří: 1.
Píci sklízet zavadlou na obsah sušiny 30-45 %. Při obsahu sušiny nad 30% je potlačována aktivita máselných bakterií. Při obsahu sušiny nad 45% už je potlačována aktivita samotných mléčných bakterií. Píce nesmí být kontaminována zeminou a proces zavadání musí být ukončen maximálně do dvou dnů, jinak hrozí kontaminace píce baktériemi máselného kvašení (clostridiemi), které živiny píce velmi rychle přeměňují na škodlivé látky.
2.
Píci silážovat bez přístupu vzduchu – vytvořit anaerobní podmínky. Píce by měla být nařezána a udusána pokud možno tak, aby došlo co nejvíc k vytěsnění vzduchu. Skladovaná hmota musí být dokonale zabalena, aby nedocházelo k sekundárnímu kvašení.
3.
Při silážování především jetelů a vojtěšek s obsahem sušiny nižším než 30-35 % je nutné k podpoření mléčného kvašení použít konzervační přípravek.
K přednostem lisovaných siláží patří především: -
ke skladování je potřeba jen zpevněná plocha
-
lisované siláže jsou méně kyselé
-
snadnější skladování a manipulace
-
lisované siláže jsou odolné proti aerobním změnám
-
dochází jen k velmi malým ztrátám (5- 7 %)
-
rychlý uzávěr balíku a vytvoření vhodných podmínek pro vlastní fermentační proces oproti klasickým silážním žlabům
45
K nevýhodám lisovaných siláží patří především: -
potřeba vyšší sušina min 35 %
-
při sušině menší než 35 % je vhodné použít konzervační prostředek, popř.zvýšit počet vrstev obalované fólie
-
vyšší riziko poškození fólie při transportu
-
nutnost co nejrychleji ovinout balíky fólií
-
před krmením je nutné balíky zbavit fólie, folie jako odpad
-
problém poškození fólie naskladněných balíků (hlodavci, ptáci)
6.3 Sklizeň slámy sběracími lisy Sláma je vedlejším produktem při sklizni zrna. Možnosti využití slámy: -
stelivo ( především sláma obilovin)
-
kvalitní sláma (suchá, bez plísní, bez zápachu) je dobré dietetické krmivo (oves, ječmen)
-
jako hnojivo, po upravení poměru C:N z 80-90:1 na 25-30:1 aplikací dalších hnojiv např. kejdou
-
biopalivo
-
stavební materiál a surovina pro výrobu aglomerovaných materiálů, papíru apod.
Při sklizni slámy je, důležitý obsah sušiny, stejně jak u sklizně sena a senáže. Ta by se měla pohybovat 82-85 %. S nižším obsahem sušiny se zvyšuje riziko plesnivění a samozáhřevu balíků. Není vhodné provádět sklizeň slámy lisováním ihned po sklizni zrna sklízecími mlátičkami, je lépe se sklizní počkat až sláma proschne, většinou do druhého dne po sklizni zrna. Je-li pozemek velmi zaplevelen nebo je lisována sláma na pozemku s podsevem je potřeba nechat slámu dostatečně proschnout aby i plevelné rostliny a rostliny podsevu uschly, neboť by mohlo dojít k zplesnivění a samozáhřevu balíků. V případě promoknutí slámy dešťovými srážkami je nutné slámu několikrát obracet obracečem slámy. Požadavky na uskladnění lisované slámy v podstatě odpovídají požadavkům na skladování lisovaného sena. Důležité je aby sklad byl zastřešen a byl zabráněn přítok vody – balíky by měly být v suchu.
46
Sklizeň energetických plodin lisováním má podobné, prakticky stejné, podmínky sklizně a skladování jako u sklizně slámy a sena sběracími lisy. Je nutné dbát na kvalitní zavázání a maximální slisování (měrnou hmotnost), neboť se předpokládá manipulace a transport balíků na delší vzdálenosti. V současné době je využívání energetických plodin v počátcích rozvoje a tudíž i lisování slámy energetických plodin je zatím omezené.
7. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST 7.1 Cíl diplomové práce Cílem této diplomové práce bylo zhodnotit volbu pracovních rychlostí, použití řezacího ústrojí a vhodnost shrnování řádků slámy, a také upozornit na problémy při lisování slámy. Polně laboratorní měření proběhlo v letech 2004 – 2005 na pozemcích zemědělského podniku TAURUS družstva Protivanov, dále na službou lisovaných pozemcích firem Zera Ratíškovice a. s., VSV Vracov, HOD Jevíčko a. s..
7.2 Charakteristika zemědělského podniku TAURUS, družstva Protivanov TAURUS, družstvo Protivanov obhospodařuje 1500 ha zemědělské půdy. Katastr podniku se rozkládá v západní části okresu Prostějov, v oblasti Drahanské vrchoviny, v nadmořské výšce 680 m n. m. Firma pracuje na úseku zemědělské prvovýroby a služeb. Velikostí se řadí mezi menší až středně velké podniky. V podniku pracuje 42 zaměstnanců, přičemž v době sezónních špiček využívá brigádníků. Jednou z předností podniku je neustálá investice do nových technologií a strojů. Správná investice do obnovy strojového parku vedla ke zefektivnění výroby podniku. Výrobní zaměření firmy: 1. živočišná výroba 2. rostlinná výroba 3. služby
47
I. Živočišná výroba Nosným programem je především chov skotu – zaměřený hlavně na produkci mléka, dále chov prasat -
skot
- výroba mléka - výroba masa
- prasata - výroba masa
Struktura základního stáda: Skot: -
dojnice 500 ks
Prasata -
prasnice 100 ks
II.Rostlinná výroba 1. obiloviny – produkce osiva - produkce kvality – slad, potravina - produkce krmného obilí pro vlastní potřebu 2. olejniny – řepka ozimá 3. ostatní plodiny – jílek jednoletý, hrách setý 4. krmné plodiny – kukuřice, víceleté pícniny
Strukturu pěstovaných plodin v TAURUS, družstvě Protivanov uvádí obr. 15.
48
pšenice ozimá oves 1,8%
6,1%
řepka
11,4%
žito ozimé 17,5%
hrách setý 27,6%
vícelté pícniny ječmen jarní
0,5%
tritikale 14,7% 4,2%
3,1%
10,8%
2,3%
kukuřice jednoleté pícniny jílek jednoletý
Obr. 15. Graf struktury pěstovaných plodin
III. Služby prováděné podnikem -
nákladní doprava
-
traktorová doprava
-
zemědělské služby (lisování slámy, sena, sklizeň pícnin skl. řezačkou, shrnování pícnin, sečení pícnin, sklizeň obilovin skl. mlátičkou, lisování siláží do vaků).
-
práce s manipulátorem
-
přeprava mléka
49
8. Metodika polních pokusů lisování slámy 8.1 Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty 8.1.1 Cíl měření Cílem měření bylo zjistit jak se změní spotřeba nafty při různé pracovní rychlosti a dále jak se tyto různé pracovní rychlosti projeví v časovém hledisku.
8.1.2 Použité stroje - traktor FENDT 924 Vario TMS - lis JOHN DEERE 690 Multicut Základní technické parametry traktoru FENDT 924 Vario TMS a sběracího lisu JOHN DEERE 690 Multicut jsou uvedeny v tab.11 a 12.
Tab. 11. Technické parametry traktoru FENDT 924 Vario TMS Rok výroby
2004
Jmenovitý výkon při 2150/2250 U/min
[kW/k]
176/240
Měrná spotřeba paliva
[g/kWh]
195
Výbava
Spotřeboměr,
stopky,
měřič
záběru, měřič ujeté vzdálenosti Typ převodovky
Bezstupňová vario
Tab. 12. Technické parametry lisu JOHN DEERE 690 Multicut Rok výroby
1995
Náprava
Tandemová
Řezací ústrojí
Ano
Počet nožů
0-25
Počet vazačů
6
Rozměry balíku
[mm]
800 x 1200 x 1500 - 2500
50
8.1.3 Varianty měření Měření bylo prováděno při třech různých pracovních rychlostech. -
Varianta A - vp1 = 6 km.h-1
-
Varianta B - vp2 = 8 km.h-1
-
Varianta C - vp3 = 10 km.h-1
8.1.4 Podmínky měření - pozemek se rozčlenil na menší pozemky o rozloze 2 ha. - lisovací komora byla nastavena na tlak 15 000 kPa - otáčky vývodového hřídele byli nastaveny na 1000 ot.min-1
Tab. 13. Charakteristika pozemků Nadmořská výška
625 m.n.m
Plodina
Pšenice ozimá
Odrůda
Alana [t.ha-1]
Průměrný výnos zrna
3,72
8.1.5 Měřené ukazatele - spotřeba nafty - pracovní čas - počet balíků
8.1.6 Vlastní měření V kabině traktoru byla na tempomatu nastavena pracovní rychlost vp1 = 6 km.h-1, vp2 = 8 km.h-1 a vp3 = 10 km.h-1. Lisovací komora se nastavila na tlak pomocí ovladače lisu. Při vjetí do řádku byly aktivovány: stopky, spotřeboměr a tempomat. Po vyjetí z řádku byly
všechny
měřiče
deaktivovány.
Spotřeba
nafty,
čas
lisování
se
odečetl
z VarioTerminálu traktoru. Rozměry balíků byly: 800 x 1200 x 2400 mm. Počet balíků se zjistil z displeje ovladače lisu.
51
8.2 Vliv použití řezacího ústrojí na měrnou hmotnost balíků 8.2.1 Cíl měření Cílem měření bylo zjistit zda budou balíky z řezané slámy těžší než balíky ze slámy neřezané, neboli zda budou mít větší měrnou hmotnost.
8.2.2 Varianty měření Byly provedeny tři varianty lisování slámy: -
varianta A -lisování bez použití nožů
-
varianta B - lisování s použitím pěti nožů
-
varianta C - lisování s použitím 19 nožů
8.2.3 Použité stroje - traktor FENDT 920 Vario, technické parametry jsou uveden v tab. 14 - lis JOHN DEERE 690 Multicut, technické parametry viz. tab. 12 - traktor Z 7745 s čelním nakladačem QUICKE - traktor Z16145 s přívěsem na 24 balíků - traktor Valtra s přívěsem na 32 balíků - mostní váha
Tab. 14. charakteristika traktoru FENDT 920 Vario Jmenovitý výkon při 2150/2250 U/min [kW/k]
154/210
Měrná spotřeba nafty
[g/kWh]
195
Převodovka
[typ]
Bezstupňová – vario
Výbava
Stopky, měřič ujeté vzdálenosti, měřič záběru
8.2.4 Měřené a spočítané veličiny - počet balíků - hmotnost balíků - měrná hmotnost balíků - hmotnost 1 balíku
52
8.2.5 Podmínky měření - pracovní záběr sklizecích mlátiček 6,5 m - lisovaná sláma plodin: ječmen jarní, pšenice ozimá, žito ozimé - lisovací tlak byl nastaven na 15 000 kPa - otáčky vývodového hřídele byly nastaveny na 1000 ot.min-1
Tab.15. Charakteristika pozemků Nadmořská výška
600 m.n.m
Plodina
Pšenice ozimá
Odrůda
Alana
Průměrný výnos zrna
[t.ha-1]
3,8
8.2.6 Vlastní měření Lisovací tlak byl nastaven na ovládacím panelu lisu na 15 000 kPa u všech variant měření. Velikost balíku byla 800 x 1200 x 2400 mm. Vždy se nalisovalo 50 balíků, které se naložily na nízkopodlažní přívěsy a odvezly ke zvážení na váze. Pro každou variantu se z počtu odvezených balíků a ze zjištěných hmotností vypočítala průměrná hmotnost jednoho balíků. Potom se zjištěných hmotností a z rozměru balíku vypočítala měrná hmotnost balíku – [kg.m-3].
53
8.3 Vliv shrnování dvou řádků na výkonnost soupravy 8.3.1 Cíl měření Cílem měření bylo zjistit zda se při shrnování dvou řádků do jednoho zvýší výkonnost soupravy. Výkonnost bude vyjadřována v ha.h-1.
8.3.2 Varianty měření Varianta A - lisování slámy na pozemcích s normálními řádky Varianta B - lisování slámy na pozemcích s dvojitými řádky
8.3.3 Použité stroje - traktor Z 7245 v agregaci s shrnovačem píce CLAAS LINER 1550 - traktor FENDT 920 Vario, základní technické parametry viz tab. 14 - lis JOHN DEERE 690 Multicut, základní technické parametry viz tab. 12
8.3.4 Podmínky měření - pracovní záběr sklízecích mlátiček 6,5 m - lisovaná sláma plodin: ječmen jarní, pšenice ozimá, žito ozimé - lisovací tlak byl nastaven na 15 000 kPa - otáčky vývodového hřídele byly nastaveny na 1000 ot.min-1
8.3.5 Měřené a vypočítané veličiny - čas lisování - velikost pozemku - počet balíků
8.3.6 Vlastní měření Na začátku lisování byli aktivovány měřiče záběru, času a vynulováno počítadlo balíků. Lisování se provádělo na pozemcích s jednoduchými a dvojitými řádky. Ze zjištěných časů se vypočítala výkonnost soupravy v ha.h-1 a ze zjištěného počtu balíků se vypočítal výnos balíků v ks.ha-1.
54
8.4 Vliv shrnování dvou řádků na spotřebu nafty 8.4.1 Cíl měření Cílem měření bylo zjistit, jak se projeví shrnování řádků ve spotřebě nafty v l.ha-1. Vychází se z předpokladu, že spotřeba nafty v l.ha-1 bude u shrnovaných řádků nižší.
8.4.2 Použité stroje - traktor Z 7245 v agregaci se shrnovačem píce CLAAS LINER 1550 - traktor FENDT 920 Vario - lis JOHN DEERE 690 Multicut
8.4.3 Varianty měření Varianta A - lisování slámy na pozemcích s normálními řádky Varianta B - lisování slámy na pozemcích s dvojitými řádky.
8.4.4 Podmínky měření - pracovní záběr sklizecích mlátiček 6,5 m - lisovaná sláma plodin: ječmen jarní, pšenice ozimá, žito ozimé, oves setý - lisovací tlak byl nastaven na 15 000 kPa - otáčky vývodového hřídele byly nastaveny na 1000 ot.min-1
8.4.5 Měřené a vypočítané veličiny - čas lisování - spotřeba nafty - velikost pozemku - počet balíků
8.4.6 Vlastní měření Na začátku lisování byli aktivovány měřiče času, spotřeby nafty, dále bylo vynulováno počítadlo balíků. Otáčky vývodového hřídele byly nastaveny na hodnotu 1000 ot.min-1. Lisování probíhalo na pozemcích s jednoduchými a dvojitými řádky. Z naměřených hodnot se vypočítala spotřeba nafty na 1 ha, výkonnost soupravy v ha.h-1 a výnos slámy (balíky) v ks.ha-1.
55
9. VÝSLEDKY POLNĚ-LABORATORNÍCH POKUSŮ 9.1 Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty V tab. 16. jsou uvedeny naměřené a vypočtené hodnoty spotřeby nafty, pracovního času a počtu slisovaných balíků při pracovní rychlosti vp = 6 km.h-1. Tab. 16. Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty – rychlost vp = 6 km.h-1. Naměřené hodnoty z 2 ha Varianta měření
Spotřeba nafty
Pracovní čas
Počet balíků
[l]
[min]
[ks]
A1
10,5
35,1
14
A2
10,8
35,7
16
A3
10,6
35,4
14
A4
10,3
35,5
14
A5
10,6
35,3
13
Průměr
10,56
35,4
14,2
Přepočet na 1 ha Varianta měření
Spotřeba nafty
Pracovní čas
Počet balíků
[l]
[min]
[ks]
A1
5,25
17,55
7
A2
5,4
17,85
8
A3
5,3
17,7
7
A4
5,15
17,75
7
A5
5,3
17,65
6,5
Průměr
5,28
17,7
7,1
56
Naměřené a vypočtené hodnoty spotřeby nafty, pracovního času a počtu balíků při pracovní rychlosti vp = 8 km.h-1 uvádí tab. 17. Tab. 17. Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty – rychlost vp = 8 km.h-1. Naměřené hodnoty z 2 ha Varianta měření
Spotřeba nafty
Pracovní čas
Počet balíků
[l]
[min]
[ks]
B1
8,6
27,2
13
B2
9,1
27,5
15
B3
8,8
27,4
14
B4
8,9
27,4
14
B5
8,8
27,6
15
Průměr
8,84
27,42
14,2
Přepočet na 1 ha Varianta měření
Spotřeba nafty
Pracovní čas
Počet balíků
[l]
[min]
[ks]
B1
4,3
13,6
6,5
B2
4,55
13,75
7,5
B3
4,4
13,7
7
B4
4,45
13,7
7
B5
4,4
13,8
7,5
Průměr
4,42
13,71
7,1
57
V tab. 18. jsou uvedeny naměřené a vypočtené hodnoty spotřeby nafty, pracovního času a počtu slisovaných balíků při pracovní rychlosti vp = 10 km.h-1. Tab. 18. Vliv pracovní rychlosti na spotřebu nafty – rychlost vp = 10 km.h-1. Naměřené hodnoty z 2 ha Varianta měření
Spotřeba nafty
Pracovní čas
Počet balíků
[l]
[min]
[ks]
C1
7,5
22,1
14
C2
7,8
22,7
15
C3
7,7
22,5
14
C4
7,5
22,5
14
C5
7,4
22,3
14
Průměr
7,58
22,42
14,2
Přepočet na 1 ha Varianta měření
Spotřeba nafty
Pracovní čas
Počet balíků
[l]
[min]
[ks]
C1
3,75
11,05
7
C2
3,9
11,35
7,5
C3
3,85
11,25
7
C4
3,75
11,25
7
C5
3,7
11,15
7
Průměr
3,79
11,21
7,1
58
Obr. 16. Graf vlivu pracovní rychlosti na spotřebu nafty
Podle naměřených a vypočtených spotřeb nafty uvedených v tab. 16, 17, 18, je patrné, že nejnižší spotřeba nafty je při pracovní rychlosti vp = 10 km.h-1. Při této rychlosti je i nejnižší potřeba pracovního času. Při pohledu na výsledky z jednotlivých opakování, viz obr.16, lze s určitostí říci, že s rostoucí pracovní rychlostí se snižuje spotřeba nafty. V praxi na pracovní rychlost působí řada faktorů, jako je výnos slámy, vlhkost slámy, příprava pozemku před setím a v neposlední řadě i sklízecí mlátička. S rostoucím výnosem slámy, s rostoucí nerovností klesá pracovní rychlost. Všechny tyto faktory snižují pracovní rychlost a tím dochází k vyšší spotřebě nafty na hektar a k nižší výkonnosti.
9.2 Vliv použití řezacího ústrojí na měrnou hmotnost balíků V tab. 19. jsou uvedeny hmotnosti balíků a měrná hmotnost balíku při třech variantách sklizně slámy. Varianta A je bez použití řezání, varianta B je řezání s 5 noži a varianta C je řezání s 19 noži. Z dosažených výsledků uvedených v tab. 19. vyplývá, že použití řezacího ústrojí vede ke zvýšení měrné hmotnosti balíků. Avšak podíváme-li se na jednotlivá opakování a varianty, viz obr. 17., zjistíme, že v některých případech se hodnoty varianty A a B přibližují. Porovnáme-li jednotlivé vypočtené průměry z každé varianty, zjistíme, že u varianty B došlo ke zvýšení měrné hmotnosti balíku o 7,4 % a u varianty C o 13 % oproti
59
variantě A. Aby se z jistotou dalo říci, že balíky mají větší měrnou hmotnost je třeba provést další a podrobnější měření, ve kterém by se mimo jiné sledoval i vliv vlhkosti slámy na měrnou hmotnost balíků. Jistě by bylo zajímavé měření, ve kterém by se sledovala spotřeba nafty v závislosti na použití řezacího ústrojí.
Tab. 19. Vliv počtu nožů na slisovanost – měrnou hmotnost balíků Naměřené hodnoty Varianta
A1 A2 A3 A4 A5 Průměr B1 B2 B3 B4 B5 Průměr C1 C2 C3 C4 C5 Průměr
Vypočítané hodnoty
Počet
Hmotnost
Hmotnost 1
Měrná hmotnost
balíků
balíků
balíku
balíku
[ks]
[kg]
[kg]
[kg.m-3]
50
15500
310
134,55
50
14000
280
121,53
50
15000
300
130,21
50
14250
285
123,70
50
15750
315
136,72
50
14900
298
129,34
50
16400
328
142,36
50
15800
316
137,15
50
15900
318
138,02
50
16000
320
138,89
50
15900
318
138,02
50
16000
320
138,89
50
16950
339
147,14
50
16650
333
144,53
50
16800
336
145,83
50
16850
337
146,27
50
16950
339
147,14
50
16840
336,8
146,18
60
Obr. 17. Graf vlivu použití řezání na slisovanost – měrnou hmotnost balíků
9.3 Vliv shrnování dvou řádků na výkonnost soupravy Ve sledovaném období byly prováděny dvě varianty lisování. Varianta A představovala lisování slámy na pozemcích s normálními řádky, varianta B lisování slámy na pozemcích se zdvojenými řádky. Z tab. 20. která udává výsledky varianty A (normální řádky), je patrné, že výkonnost soupravy se pohybovala v určitém stálém rozmezí a to od 2,11 do 6,26 ha.h-1. Do jisté míry výkonnost soupravy klesala s výnosem slámy v balících [ks.ha-1], avšak v některých případech byla výkonnost soupravy mnohem vyšší, např. 8,82 ha.h-1 při výnosu slámy 9,55 ks.ha-1. Toto zvýšení bylo pravděpodobně způsobeno velmi vhodnými pracovními podmínkami. Tab. 21. uvádí výsledky z varianty B (dvojité řádky), ze kterých je zřejmé, že výkonnost soupravy se při shrnování zvýšila, ale současně při vzrůstajícím výnosu slámy postupně klesá. Shrnování slámy má jistě opodstatnění u výnosu slámy do 6 ks.ha-1, kdy se výkonnost soupravy prakticky zdvojnásobí. Při vyšších výnosech slámy je třeba zvážit též stav pozemku.
61
Tab. 20. Vliv shrnování na výkonnost soupravy – normální řádky Výkonnost Výměra Poč. balíků Výnos slámy Čas nasazení
Varianta
soupravy
A/B
Plodina
[ha]
[ks]
[ks.ha-1]
[min]
[ha.h-1]
A
ječmen jarní
40,5
232
5,73
445
5,46
A
ječmen jarní
23,1
172
7,45
330
4,20
A
ječmen jarní
10,9
93
8,53
145
4,51
A
ječmen jarní
7,1
66
9,30
105
4,06
A
pšenice ozimá
10
95
9,50
155
3,87
A
ječmen jarní
24,4
233
9,55
166
8,82
A
ječmen jarní
18,2
222
12,20
310
3,52
A
pšenice ozimá
45
550
12,22
431
6,26
A
pšenice ozimá
7
86
12,29
125
3,36
A
pšenice ozimá
21
266
12,67
261
4,83
A
pšenice ozimá
14
201
14,36
175
4,80
A
žito ozimé
31,9
506
15,86
595
3,22
A
žito ozimé
21,6
369
17,08
615
2,11
62
Tab. 21. Vliv shrnování na výkonnost soupravy – dvojité řádky
Varianta
Výměra Poč. balíků
Čas
Výkonnost
Výnos slámy
nasazení
soupravy
A/B
Plodina
[ha]
[ks]
[ks.ha-1]
[min]
[ha.h-1]
B
ječmen jarní
15
27
1,80
55
16,36
B
ječmen jarní
7,5
22
2,93
33
13,64
B
ječmen jarní
7,7
24
3,12
29
15,93
B
ječmen jarní
16,3
52
3,19
66
14,82
B
ječmen jarní
12
60
5,00
72
10,00
B
ječmen jarní
24,9
132
5,30
130
11,49
B
triticale
23,7
133
5,61
152
9,36
B
pšenice ozimá
20,4
119
5,83
116
10,55
B
ječmen jarní
25
150
6,00
207
7,25
B
pšenice ozimá
20,7
171
8,26
141
8,81
B
ječmen jarní
19,7
167
8,48
189
6,25
B
pšenice ozimá
58,6
499
8,52
480
7,33
B
ječmen jarní
20,7
187
9,03
283
4,39
9.4 Vliv shrnování řádků na spotřebu nafty Ve sledovaném období byly prováděny dvě varianty lisování, u kterých byla měřena spotřeba nafty. Varianta A představovala měření spotřeby nafty při lisování na pozemcích s normálními řádky a varianta B měření spotřeby nafty při lisování na pozemcích s dvojitými řádky. Výsledky pro variantu A jsou uvedeny v tab. 22. a pro variantu B v tab. 23. Z uvedených výsledků je patrná vyšší spotřeba nafty u varianty A oproti variantě B, avšak v konečné fázi by se měla spotřeba nafty u varianty B doplnit o spotřebu nafty při shrnování. Po tomto doplnění bude zřejmě celková spotřeba nafty vyšší než u varianty A. Porovnáme-li vypočtené průměrné hodnoty spotřeby nafty a výkonnosti soupravy, tak průměrná spotřeba nafty klesla o 45 % oproti variantě A a výkonnost soupravy v porovnání s variantou A se zvýšila téměř o 30 % (29,87 %).
63
Tab. 22. Vliv shrnování na spotřebu nafty – normální řádky Plodina
Výměra
Spotřeba nafty
Čas nasazení
Výnos slámy
Výkonnost
[ha]
[l]
[l.ha-1]
[min]
[ks]
[ks.ha-1]
[ha.h-1]
Pšenice
24,4
97,7
4,00
339
233
9,55
4,32
Žito
2,8
22
7,86
17
39
13,93
9,88
Žito
10,2
59
5,78
97
74
7,25
6,31
Oves
23,7
119,3
5,03
422
217
9,16
3,37
Pšenice
11,4
35,8
3,14
108
88
7,72
6,33
Pšenice
18
82,6
4,59
326
203
11,28
3,31
Součet
90,5
Průměr
5,07
-
-
9,81
5,59
Tab. 23. Vliv shrnování na spotřebu nafty – dvojité řádky Plodina
Výměra
Spotřeba nafty
Čas nasazení
Výnos slámy
Výkonnost
[ha]
[l]
[l.ha-1]
[min]
[ks]
[ks.ha-1]
[ha.h-1]
Ječmen
25
73,5
2,94
207
150
6,00
7,25
Ječmen
20,7
76,3
3,69
283
187
9,03
4,39
Ječmen
19,7
57,1
2,90
189
167
8,48
6,25
Ječmen
4,5
5,3
1,18
25
9
2,00
10,80
Pšenice
12,6
23
1,83
90
56
4,44
8,40
Ječmen
44,8
187,8
4,19
414
340
7,59
6,49
Součet
127,3
Průměr
2,79
-
-
6,26
7,26
64
10. DISKUZE Na základě zjištěných spotřeb nafty uvedených v tab. 16., 17. a 18. je zřejmé, že vyšší pracovní rychlost vede ke snížení spotřeby nafty na hektar. Proto je vhodné volit pokud možno co nejvyšší možnou pracovní rychlost a snížit tak spotřebu nafty na hektar. Pastorek et al. (2002) uvádí spotřebu nafty pro lisy na velkoobjemové hranolové balíky v rozmezí 3,7 - 5,6 l.ha-1. Tyto hodnoty prakticky korespondují s naměřenými hodnotami, avšak naměřené a vypočítané hodnoty mohou být vyšší, neboť do spotřeby nafty nebyla zařazena spotřeba nafty při otáčení na souvrati. Podle mého názoru spotřeba nafty na otáčení nebude mít závratný vliv na celkovou spotřebu nafty. Další možností jak snížit spotřebu nafty na ha, je omezit pojezdy po pozemku, např. shrnováním dvou řádků do jednoho nebo sklízením slámy po sklízecích mlátičkách s větším pracovním záběrem. Jak ukazuje tab. 22. a 23., průměrná spotřeba nafty na pozemcích s dvojitými řádky je nižší než u normálních řádků. Pokud ovšem doplníme tuto spotřebu
o spotřebu nafty při
nahrnování, bude zřejmě výsledná spotřeba nafty vyšší než u jednoduchých řádků. U dvojitých řádků se do jisté míry ukázalo, že se zvýšila výkonnost soupravy oproti klasickým řádkům, viz tab. 20. a 21. Avšak jsou zde i negativní faktory: do strojní linky vstupuje další stroj (spotřeba nafty, obsluha…), dále metodu není vhodné uplatňovat na pozemcích s vysokým výskytem kamenů, neboť shrnováním jsou kameny dopraveny do slámy a je zde velká pravděpodobnost poškození lisu. Náklady na opravu poškozeného lisu jistě převýší náklady spojené s lisováním klasických řádků. Při rozhodování zda shrnout či neshrnout řádky slámy, by jsme měli brát v úvahu předpokládaný výnos slámy, stav pozemku (kamenitost, nerovnost pozemku), pracovní záběr sklízecích mlátiček. Je-li pracovní záběr sklízecí mlátičky 9 m nebude mít asi velký smysl řádky shrnovat, v opačném případě bude-li pracovní záběr sklízecí mlátičky např. 5 m, dalo by se říci že shrnování řádků bude mít svoje opodstatnění. Přínos dvojitých řádků je především ve zrychlení sklizně slámy. Vezmeme-li v potaz, že v posledních 2-5 letech nebylo počasí příznivé pro sklizeň slámy, je shrnování řádků vhodným doplňkem jak zrychlit sklizeň slámy. Použití řezacího ústrojí, jak ukazuje obr. 17. vede ke zvýšení měrné hmotnosti balíků. Holubová a Luňáček (1999) uvádí, že použitím řezacího ústrojí se dosáhne vyšší slisovanosti asi o 10 %, což do jisté míry koresponduje se zjištěnými hodnotami uvedenými v kapitole 8.2. Břečka, Honzík, Neubauer (2001) dále uvádí, že s kratší délkou
65
řezanky se však zhoršuje soudržnost balíku a zvětšuje se i energetická náročnost lisu. Proto je důležité, při používání řezacího ústrojí s větším počtem nožů, dokonalé seřízení vázacího ústrojí. Používání řezacího ústrojí na pozemcích s vysokým výskytem kamenů není příliš vhodné, neboť často dochází ke zničení nože, v lepším případě pouze k jeho otupení. I když existují v současné době různé systémy jištění nožů je vhodné lisování slámy na kamenitých pozemcích omezit, nebo alespoň řezací ústrojí nepoužívat. Celkový přínos řezaného materiálu je ve zvětšení měrné hmotnosti a tím lepšího využití dopravních prostředků a ve snadnějším rozdružováním balíků a při lisování zavadlé píce především ve zlepšení podmínek pro činnost bakterií mléčného kvašení.
66
11. ZÁVĚR V diplomové práci jsem se zaměřil na podání přehledu sběracích lisů se zaměřením na nové konstrukční prvky, jejich konstrukce a složení a využití lisů při sklizni stébelnatého materiálu. Experimentální část byla zaměřena na sklizeň slámy sběracími lisy. Cílem bylo zhodnotit jak se pracovní rychlost projeví ve spotřebě nafty, jaký má vliv používání řezacího ústrojí na slisovanost – měrnou hmotnost balíků a zda má význam shrnovat řádky slámy, resp. jak se projevuje šířka řádků na výkonnost soupravy a její spotřebu nafty na hektar. Z naměřených hodnot spotřeby nafty se ukázalo, že vyšší pracovní rychlost vedla ke snížení spotřeby nafty na hektar a dále vedla ke zvýšení výkonnosti soupravy. Výkonnost soupravy a spotřeba nafty souvisí i množstvím pojezdů po pozemku a výnosem slámy. Ukázalo se, že shrnování řádků vedlo nejen ke snížení spotřeby nafty, ale hlavně ke zvýšení výkonnosti soupravy. Použitím řezacího ústrojí se dosáhlo zvýšení slisovanosti – měrné hmotnosti balíků o 13 % (19 řezacích nožů) oproti balíkům, u kterých se řezací ústrojí nepoužívalo. Používání řezacího ústrojí vede k lepšímu využití dopravních prostředků. Zvýšení měrné hmotnosti se projeví ve snížení nákladů na přepravu balíků především na delší vzdálenost. Naměřené a vypočtené výsledky spotřeby nafty, měrné hmotnosti, výkonnosti soupravy při shrnování řádků, byly sice zjištěny při lisování slámy, jsou však aplikovatelné na sklizeň sena, senáže a energetických rostlin sběracími lisy.
Při sklizni senáže a
energetických plodin sběracími lisy se uplatní zejména používání řezacího ústrojí, kdy u senáže se docílí vhodných podmínek pro fermentaci a u energetických rostlin se lépe využije nosnosti přepravních prostředků, neboť se předpokládá jejich transport na delší vzdálenosti. Dosažené výsledky při lisování slámy jsou zajímavé především z ekonomického hlediska. Dané ekonomické podmínky dnešních zemědělských podniků vytvářejí tlak na snižování nákladů, a tím na zlepšení ekonomických ukazatelů rostlinné výroby. Proto správnou volbou pracovních postupů a zemědělské techniky lze náklady spojené s lisováním a přepravou balíků snížit a dosáhnout i rychlé a kvalitní sklizně.
67
12. PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Knihy a časopisy: BENEŠ, P.: Lisy Fendt se hodí pro malé i velké podniky, Mechanizace zemědělství, 2005, č. 5, s. 40. ISSN 0373-6776
BENEŠ, P.: Premiéra se vydařila, Mechanizace zemědělství, 2004, č. 8, s.19-20. ISSN 0373-6776
BENEŠ, P.: Sběrací lisy Claas Quadrant a Variant v akci, Mechanizace zemědělství, 2004, č. 10, s. 22-24. ISSN 0373-6776
BŘEČKA, J., HONZÍK, I., NEUBAUER, K.: Stroje pro sklizeň pícnin a obilnin, Skriptum, ČZU, Praha, 2001, 147s. ISBN 80-213-0738-2
ČERVINKA, J.: Stroje pro sklizeň pícnin na seno, Ústav zemědělských a potravinářských informací, Praha, 2002, 64s. ISBN 80-7105-054-7
HOLUBOVÁ, V., LUŇÁČEK, M.: Stroje pro sklizeň a konzervaci pícnin, Institut výchovy a vzdělávání ministerstva zemědělství ČR, Praha, 1999, 41s
HRABĚ, F. et al.: Trávy a jetelovinotrávy v zemědělské praxi, Vydavatelství ing. Petr Baštan, Olomouc, 2004, 122s. ISBN 80-903275-1-6
MALEŘ, J.: Sklizeň zrnin, úprava a využití slámy, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1982, 292s.
NEUBAUER, K. et. al. Stroje pro rostlinnou výrobu, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1989, 720s. ISBN 80-209-0075-6
PASTOREK, Z. et al.: Technologické systémy rostlinné výroby, VÚZT, Praha, 2002, 95s. ISBN 80-238-9956-2
68
PASTOREK, Z. et al.: Zemědělská technika dnes a zítra, Nakladatelství Martin Sedláček, Praha, 2002,
ISBN 80-902413-4-4
RÉDL, O., SLAVÍK, M., VOHRALÍK, V.: Základy mechanizace 2, Vydavatelství CREDIT, Praha, 1997, 258s. ISBN 80-901645-1-4
VIŠŇOVSKÝ, J.: Zber a knozervácia krmovín, Moderní technika hospodáře, 2005, č. 01 březen, s. 12-13. ISSN 1212-2254
Lisy v tabulkách, Moderní technika hospodáře, 2005, č. 01 březen, s. 26-29. ISSN 1212-2254
Sklízecí mlátičky Deutz-Fahr, Zemědělec speciální příloha k pěstování, sklizni a zpracování sladovnického ječmene, s.30
Internetové zdroje informací: BENEŠ, P.: Lisy na hranaté balíky v popředí zájmu konstruktérů http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=10057
(2006-02-19)
SYROVÝ, O.: Doprava slámy při sklizni http://www.agroweb.cz/projekt/clanek.asp?pid=2&cid=10053
( 2006-02-19)
Lisy Pöttinger ROLLPROFI http://www.poettinger.at/cz/landtechnik/index_produkte.htm
(2006-03-06)
http://www.poettinger.at/cz/landtechnik/index_produkte.htm
(2006-03-06)
Lisy Pöttinger VARIOPROFI http://www.poettinger.at/cz/landtechnik/index_produkte.htm
(2006-03-06)
Lisy s pevnou komorou http://www.strompraha.cz/pr-zem-li-p-t.htm
(2006-03-14)
http://www.strompraha.cz/pr-zem-li-p.htm
(2006-03-14)
69
Lisy s variabilní komorou http://www.strompraha.cz/pr-zem-li-v.htm
(2006-03-14)
http://www.strompraha.cz/pr-zem-li-v-t.htm
(2006-03-14)
Lisy round pack http://www.kroneshop.de/ldm_pros/rp_en.pdf
(2006-03-09)
Lisy vario pack http://www.kroneshop.de/ldm_pros/vp_en.pdf
(2006-03-09)
Lisy big pack http://www.kroneshop.de/ldm_pros/bp2_en.pdf
(2006-03-09)
Ovládání lisů Quadrant http://www.claas.com/countries/generator/cl-pw/de/products/pr/quadrant-22002100/technik/bedienung/start,lang=de_DE.html
(2006-03-09)
PFS system http://www.claas.com/countries/generator/cl-pw/de/products/pr/quadrant-22002100/technik/pickup/start,lang=de_DE.html
(2006-03-09)
Technické parametry lisů Quadrant http://www.claas.com/countries/generator/cl-pw/de/co-dep/products/DE/pr/quadrant-22002100/tech-data/technische-daten-quadrant-2200-de,lang=de_DE.pdf
(2006-03-09)
Technické parametry lisu Rollant 255 http://www.claas.com/countries/generator/cl-pw/de/co-dep/products/DE/pr/rollant255/tech-data/technische-rollant-255-de,lang=de_DE.pdf
(2006-03-09)
Technické parametry lisu Rollant 240/250 http://www.claas.com/countries/generator/cl-pw/de/co-dep/products/DE/pr/rollant-250240/tech-data/technische-rollant-250-240-de,lang=de_DE.pdf
(2006-03-09)
70
Agco corporation http://www.agcocorp.com/default.cfm?PID=1.3
(2006-03-09)
Akumulační vozík http://www.nopozm.cz/web/ak_vozik.htm
Přepravník balíků Gruber BLW 10 http://www.agrafa.com/zemedelska-technika/gruber/ http://www.agrafa.com/dokumenty/prospekt_BLW10.pdf
(2006-04-06)
Přepravník balíků Arcusin http://www.arcusin.com/pdf/AutoStack.pdf
(2006-03-09)
Samojízdní lis Deutz-Fahr POWERPRESS 120H http://www.desktopia.com/cgibin/ImageFolio3/imageFolio.cgi?action=view&link=Agricultural/Agricultural_Equipment/ Deutz&image=11261.jpg&img=0&search=120H&cat=all&tt=&bool=phrase (2006-02-22)
Adaptery k čelním nakladačům http://www.quicke.nu/default.asp?id=1775
(2006-05-01)
SMS Rokycany – přepravníky balíků http://www.zeas.cz/cs/prodej/prodej-stroju-a-zarizeni/sms-rokycany/p2/ http://www.zeas.cz/cs/prodej/prodej-stroju-a-zarizeni/sms-rokycany/432-detail-obrazku/ http://www.zeas.cz/cs/prodej/prodej-stroju-a-zarizeni/sms-rokycany/433-detail-obrazku/
Propagační materiály firem: AGRALL a.s. Bantice
Claas Variant 280, 280 Rotocut, Variant 260, 260 Rotocut
Claas Rollant 240, 240R, Rollant 250R, 250RC
Claas Quadrant 2200 R, RC, FC, Quadrant 2100, R, RC
71
ROLLANT 66, 46 silage, 46 rotocut AGRI CS a.s. Hustopeče
Case IH RBX 452 / RBX 462 Case IH LBX Case IH RBX 341 Lisy a ovíječky ROLLPROFI
A. Pöttinger spol. s r. o. Brno
Gordex s.r.o Prostějov
MF 185/186/187/190 MF 160
Hoštická a.s. Velké Hoštice Sběrač balíků typ SB 5
RCG-AGROMEX
Fendt-quaderballenpressen 990, 1290
STROM Praha
Katalog STROM Nové lisy John Deere na válcovité balíky s proměnlivým
objemem lisovací komory Modely 572, 582 a 592
TRADE AGRI Litovel a.s.
New Holland Big Ballers Models BB940 and BB960
72
13. PŘÍLOHY SEZNAM PŘÍLOH Obr. I. Ukázka použítí akumulačního vozíku ANV-069 Obr. II. Akumulační vozík skládající balíky na sebe Obr. III. Ukázka tvorby balíků u lisu na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou Obr. IV. Dvojité vázaní u lisů New Holland na velké hranolovité balíky Obr. V. Ukázka složení (vrstev) pryžových pásů u lisů John Deere Obr. VI. Ukázka konstrukčního řešení Multi Bale systému firmy KRONE Obr. VII. Ukázka práce přepravníku balíků Arcusin (foto z polně-laboratorního měření) Obr. VIII. Ukázka přepravníku válcových balíků Gruber BLW 10 Obr. IX. Ukázka adaptérů na čelní nakladač pro manipulaci s balíky Obr. X. Ukázka odvozu balíků (foto z polně-laboratorního měření) Obr. XI. Ukázka skladování balíků slámy (foto z polně-laboratorního měření) Obr. XII. Nakládka balíků na poli (foto z polně-laboratorního měření) Obr. XIII. Fendt 920 Vario a John Deere 690 Multicut při práci (foto z polně-laboratorního měření) Obr. XIV. Přepravník balíků SP-V2x5 Obr. XV. Přepravník balíků SP-K31
73
Obr. I. Ukázka použítí akumulačního vozíku ANV-069
Obr. II. Akumulační vozík skládající balíky na sebe
74
Obr. III. Ukázka tvorby balíků u lisu na válcovité balíky s variabilní lisovací komorou
Obr. IV. Dvojité vázaní u lisů New Holland na velké hranolovité balíky
75
Obr. V. Ukázka složení (vrstev) pryžových pásů u lisů John Deere
Obr. VI. Ukázka konstrukčního řešení Multi Bale systému firmy KRONE
76
Obr. VII. Ukázka práce přepravníku balíků Arcusin (foto z polně-laboratorního měření)
77
Obr. VIII. Ukázka přepravníku válcových balíků Gruber BLW 10
78
Obr. IX. Ukázka adaptérů na čelní nakladač pro manipulaci s balíky
79
Obr. X. Ukázka odvozu balíků (foto z polně-laboratorního měření)
Obr. XI. Ukázka skladování balíků slámy (foto z polně-laboratorního měření)
80
Obr. XII. Nakládka balíků na poli (foto z polně-laboratorního měření)
Obr. XIII. Fendt 920 Vario a John Deere 690 Multicut při práci (foto z polně-laboratorního měření)
81
Obr. XIV. Přepravník balíků SP-V2x5
Obr. XV. Přepravník balíků SP-K31
