Mendelova zemědělská a lesnická univerzita
Seminární práce z výživy a krmení hospodářských zvířat
Téma: Krmiva z cukrovarnického průmyslu
Autor: Petra Kojetská Upravil: Ing. Jan Doležal
1 Řepa cukrovka Cukrovka je dvouletá rostlina rozmnožující se semeny. V prvním roce vegetace vytváří přízemní růžici listů a zásobní orgán – bulvu, z které se vyrábí cukr. Ve druhém roce vegetace tvoří květní lodyhu, na které dozrávají semena. Cukrovka je vysoce energetickou plodinou s širokým alternativním využitím. V našich podmínkách je nejproduktivnější polní plodinou a je pěstována především jako technická plodina. Je základní surovinou na výrobu sacharózy a v menší míře se využívá ke krmným účelům. Ke krmným účelům jsou také využívány vedlejší produkty z výroby cukru – cukrovarské řízky a melasa. ( Pulkrábek,J.:Základy pěstování cukrovky. 1.vydání.Praha: MZe ČR, 1993. 62s. Úvod, význam a využití ,s.3)
Cukrová třtina Je to víceletá rostlina, která se pěstuje v tropickém a subtropickém pásu, zejména na Kubě, v Indonésii, Indii, Brazílii, ale i v jižních státech USA nebo v Austrálii. Z cukrové třtiny se zpracovávají stonky, ze kterých se vyrábí třtinový cukr a třtinová melasa.
Krmiva z cukrovarnického průmyslu Jedná se o krmiva získaná jako odpady při technologickém zpracování cukrovky v cukrovarech nebo dokonce o hotový výrobek – krmný cukr. Obecně lze o nich říci, že se jedná o typická sacharidická krmiva.
Cukrovarské řízky Jsou v podstatě roztrouhanou cukrovkou, z níž se vyluhováním na difuzi v cukrovarech při technologickém procesu získává šťáva obsahující cukr. Vyslazené řízky pak zůstávají jako krmný zbytek. V původním stavu mají bělavou až světle šedou barvu, jejich struktura má být pružná a tuhá, nikoliv mazlavá a kašovitá. Obsahují ještě stopy cukru, který je nutný pro úspěšné silážování. Někdy se řízky také suší, což s ohledem na současnou energetickou situaci a vysoký obsah vody není ekonomické, avšak pro výrobu krmných směsí je to nezbytnost. Uplatňují se především silážované v krmných dávkách skotu, včetně dojnic, sušené pak ve směsích i pro prasata, zvláště plemenná. ( Zelenka,J.: Výživa a krmení hospodářských zvířat 1.část : návody do cvičení. 1.vydání.Brno: MZLU,1987. 82s. Krmiva z cukrovarnického průmyslu,s.40 )
Silážované cukrovarské řízky jsou jedním z možných zdrojů pohotové energie, který je v současnosti k dipozici. Pomocí technologické úpravy dochází ke zvýšení sušiny řízků z dřívějších 10 – 11 % sušiny na cca 20 % sušiny, což vede ke zlepšení fermentačního procesu. Díky technologii plastových vaků lze cukrovarnické řízky uchovat v dobré kvalitě jak přes zimu, tak při dobrém uskladnění i přes teplé letní období. V letním období však díky vyšším teplotám dochází ke zvýšení mikrobiální aktivity v konzervovaných řízcích, a tedy i ke zvýšení rozkladných procesů a snížení skladovatelnosti řízků. Obzvláště u řízkových siláží , které nebyly silážovány ihned po přivezení do zemědělského podniku, dochází po vychladnutí řízků k jejich mikrobiální kontaminaci, což může vést ke zhoršení stability siláží. Tyto uvedené faktory, které negativně ovlivňují výsledný efekt nutriční hodnoty cukrovarnických řízků, je možné eliminovat použitím konzervantů a usměrněním fermentačního procesu. (Jambor,V., Borovan,L.: Proč konzervovat cukrovarnické řízky. 2003 .<www.bioferm.com/downloads/publikace/cukrovarnicke%20rizky%20jambor% 202003-2.pdf ).
Melasa Řepná melasa je krmný zbytek získávaný při výrobě cukru, kde je matečným sirupem z poslední cukroviny. Její barva bývá tmavě hnědá až hnědočervená podle původu, zda se jedná o melasu ze surováren nebo rafinerií. Její chuť bývá charakteristicky nasládlá, což lze říci i o vůni. Konzistenci mívá hustě strupovitou, výjimečně může obsahovat i krystalky cukru. Neměla by však obsahovat hrubé mechanické nečistoty a měla by být co nejméně zpěněná. Obsahuje kolem 50 % cukru a nemá mít víc jak 20 % vody,neboť se rychle kazí. Její reakce má být alkalická, při skladování lze k úpravě alkality přidávat pouze sodu,hydroxid sodný nebo vápenné mléko jen v nezbytném množství. Nemá jevit známky mikrobiologického rozkladu kvašením. Používá se hlavně ve výživě skotu, kde tvoří při syntetických nebo polysyntetických dietách nezbytnou energetickou složku při zkrmování močoviny, hlavně u vykrmovaného skotu. Při výrobě krmných směsí slouží jako pojidlo při granulaci nebo k výrobě melasových krmiv, kdy je smíchávána s některým z nasávacích materiálů – nejčastěji otrubami nebo krmnými moukami. ( Zelenka,J.: Výživa a krmení hospodářských zvířat 1.část : návody do cvičení. 1.vydání.Brno: MZLU,1987. 82s. Krmiva z cukrovarnického průmyslu,s.40 ). Třtinová melasa je cenný vedlejší produkt výroby třtinového cukru. Obsahuje všechny biologicky účinné látky z původní rostliny – cukrové třtiny. Jsou to minerály a stopové prvky – vápník, železo, draslík, měď, fosfor, chrom, hořčík, zinek, nikl, cukry – fruktózu, glukózu a sacharózu, vitamíny skupiny B – B1, B2, B5, B6, B9, B12, aminokyseliny, nenasycené mastné kyseliny, kyselinu fosforečnou, vitagen inositol a beta-glukan. <www.perfecta.cz/main.php?center=slozeni >
Krmný cukr Je to již v podstatě cukrovarnický produkt označovaný jako surový cukr ke krmení. Pro krmné účely se denaturuje buď karborafinem nebo spodiovým prachem v množství 0,5 %. Bývá světle žluté až hnědé barvy, vůně i chutě specificky sladké. Jeho konzistence bývá sypká, obdobně jako u krystalového cukru. Svými účinky je možno jej srovnávat s melasou, proti níž má nespornou výhodu ve snažší manipulaci a skladování, nehledě na téměř dvojnásobnou výživnou hodnotu. Nachází ve výživě hospodářských zvířat uplatnění hlavně jako zdroj energie, ale nelze však opomenout i jeho další poslání, tj. zchutňování krmných dávek nebo směsí, což je důležité především u mláďat.
Melasové krmivo Pro koně je v podstatě průmyslově vyráběná krmná směs, která se vyrábí v cukrovarech, kde melasa působí jako zchutňující složka ostatních komponentů – otrub, krmné mouky, mačkaného ovsa, ovesných slupek, sladového květu aj. Výroba se provádí v cukrovarech především z ekonomického hlediska a z hlediska manipulace. ( Zelenka,J.: Výživa a krmení hospodářských zvířat 1.část : návody do cvičení. 1.vydání.Brno: MZLU,1987. 82s. Krmiva z cukrovarnického průmyslu,s.40 ). Jako krmiva lze využít také praných řepných kořínků a úlomků. V cukrovaru jich bývá asi 1 % z hmotnosti cukrovky. Také lze z cukrovky pro krmné účely připravovat snadno skladovatelnou těžkou šťávu s obsahem cukru minimálně 50 %. (Veselý,P.: Výživa a krmení hospodářských zvířat: cvičení. 1.vydání.Brno: MZLU,1997. 82s. Krmiva z cukrovarnického průmyslu, s.28 ).
Závěr: Cukrová řepa je dobře stravitelný zdroj energie a vlákniny, tudíž „odpady“ z cukrovarnického průmyslu jsou výborným krmivem pro hospodářská zvířata.
Použitá literatura: Veselý,P.: Výživa a krmení hospodářských zvířat: cvičení. 1.vydání.Brno: MZLU,1997. 82s. Krmiva z cukrovarnického průmyslu, s.28 Zelenka,J.: Výživa a krmení hospodářských zvířat 1.část : návody do cvičení. 1.vydání.Brno: MZLU,1987. 82s. Krmiva z cukrovarnického průmyslu,s.40 http://www.perfecta.cz/main.php?center=slozeni http://www.perfecta.cz/main.php?center=about Pulkrábek,J.:Základy pěstování cukrovky. 1.vydání.Praha: MZe ČR, 1993. 62s. Úvod, význam a využití ,s.3 Jambor,V., Borovan,L.: Proč konzervovat cukrovarnické řízky. 2003 .<www.bioferm.com/downloads/publikace/cukrovarnicke%20rizky%20jambor% 202003-2.pdf >
5
