Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Využití bioaditiv v produkci bazalky (Ocimum basilicum) Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce

Vypracoval

Ing. Tomáš Kopta, Ph.D.

Bc. Jakub Pečenka

Lednice 2014

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Vyuţití bioaditiv v produkci bazalky (Ocimum basilicum) vypracoval samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna na v souladu s § 47b zákona . 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, ţe se na moji práci vztahuje zákon . 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Lednici dne: ……………………… …………………………….. podpis

Poděkování Chtěl

bych

poděkovat

především

vedoucímu

diplomové

práce

Ing Tomáši Koptovi, Ph.D. za cenné rady a odborné připomínky. Dále bych chtěl poděkovat všem lidem z odloučeného pracoviště Ústavu zelinářství a květinářství za pomoc při realizaci polního experimentu. V neposlední řadě děkuji své přítelkyni a své rodině za podporu při psaní, jmenovitě pak děkuji Bc. Lence Kneblové za všestrannou pomoc.

Obsah 1

ÚVOD ................................................................................................ 7

2

CÍL PRÁCE ........................................................................................ 8

3

LITERÁRNÍ PŘEHLED ...................................................................... 9 3.1

Historie vyuţití mořských řas člověkem....................................... 9

3.2

Vyuţití extraktů z mořských řas v zahradnické produkci ........... 13

3.3

Působení extraktů ..................................................................... 15

3.4

Obsahové látky v řasách ........................................................... 15

3.5

Rostlinné hormony .................................................................... 16

3.5.1 Auxiny .................................................................................... 16 3.5.2 Kyselina abscisová ................................................................ 16 3.5.3 Etylén ..................................................................................... 17 3.5.4 Gibereliny ............................................................................... 17 3.5.5 Cytokininy .............................................................................. 17 3.6

Účinky proti chorobám a škůdcům ............................................ 20

3.7

Publikované příklady vyuţití přípravků z mořských řas ............. 21

3.8

Historie vyuţití bakterií jako biostimulátorů ............................... 23

3.9

Interakce mezi půdními bakteriemi a rostlinou .......................... 23

3.9.1 Mechanismy účinku bakterií na rostliny ................................. 24 3.10

Potencionální role PGPR v zemědělství.................................... 29

3.10.1 Produkce růstových bioregulátorů........................................ 29 3.10.2 Utilizace fosforu ................................................................... 30 3.10.3 Fixace dusíku ....................................................................... 31 3.10.4 Bakterie jako prostředek ochrany vůči vodnímu stresu ........ 32 3.10.5 PGPR jako biologické elicitory ............................................. 32 3.11

Bazalka pravá ........................................................................... 35

3.11.1 Nároky na světlo .................................................................. 35 3.11.2 Teplotní nároky .................................................................... 35 3.11.3 Příprava stanoviště a nároky na půdu .................................. 36 3.11.4 Nároky na vodu .................................................................... 36 3.11.5 Mnoţení ............................................................................... 37 3.11.6 Hustota výsadby .................................................................. 38 3.11.7 Sklizeň a sušení ................................................................... 38 3.11.8 Vyuţití .................................................................................. 39 3.11.9 Choroby a škůdci ................................................................. 39 4

METODIKA A MATERIÁL ................................................................ 40 5

VÝSLEDKY PRÁCE ........................................................................ 47

5

5.1

Sklizeň....................................................................................... 47

5.2

Celková antioxidační kapacita ................................................... 49

5.3

Celkový obsah flavonoidů ......................................................... 51

5.4

Celkový obsah fenolických látek ............................................... 53

5.5

Laboratorní sušina .................................................................... 55

6

DISKUSE ......................................................................................... 56

7

ZÁVĚR ............................................................................................. 62

8

SOUHRN A RESUME ..................................................................... 63

9

SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY .................................................. 65

10

PŘÍLOHY

6

1

ÚVOD V dnešní době je v zemědělské výrobě kladen stále větší důraz na

omezení pouţívání chemických hnojiv, přípravků ve formě postřiků a aditiv ve formě látek s antistresovými účinky vyrobených syntetickou cestou. Výroba a pouţívání těchto hnojiv a přípravků má často negativní dopad na ţivotní prostředí a zdraví lidí. Intenzivní pouţívání chemických hnojiv vede především ke zvyšování výnosu zemědělských plodin na úkor jejich kvality, zároveň také ke kumulaci škodlivých látek v plodinách a ke vzniku odolných škůdců a chorob. Je zde proto snaha omezit, nebo úplně přestat vyuţívat látky vyrobené syntetickou cestou a nalézt jinou alternativu, která by pomohla vyřešit stále větší problém s hnojením, ochranou proti škůdcům a chorobám a také proti abiotickým stresovým faktorům. Jednou z moţností by mohlo být vyuţití symbiotických bakterií, dále jen PGPR (z anglického Plant grow promoting rhizobacteria) a mořských řas. Na trhu je dnes celá řada přípravků obsahujících jejich ţivé kultury, extrakty, nebo látky z nich získané. Na základě celé řady publikovaných studií bylo zjištěno, ţe tyto přípravky mají pozitivní vliv na růst a vývoj pěstovaných rostlin prostřednictvím fixace a utilizace ţivin, produkce fytohormonů nebo iniciace obranných reakcí. Vyuţití těchto přípravků v zemědělské praxi by mohlo mít kladný dopad na celkové zvýšení výnosu a kvality rostlinné produkce a také pozitivní vliv na zlepšení stavu ţivotního prostředí a zdraví jeho obyvatel.

7

2

CÍL PRÁCE Cílem této práce bylo sledování vlivu několika vybraných přípravků na

kvalitu a kvantitu produkce. Jako modelová rostlina byla zvolena bazalka, se kterou byl zaloţen polní pokus. Získané výsledky z tohoto experimentu byly statisticky zpracovány a rozdíly mezi jednotlivými variantami vyhodnoceny.

8

3 3.1

LITERÁRNÍ PŘEHLED Historie využití mořských řas člověkem Mořské řasy provázejí člověka od samého počátku jeho existence.

Z archeologických nalezišť v Monte Verde (Chile) byly vyzvednuty pozůstatky devíti druhů řas (Durvillaea antarktida, Macrocystis pyrifera, Sargassum sp., Gigartina sp., Gracilaria sp., Porphyra sp., P. Columbina, Sarcothalia crispata (pravděpodobný název) a Trentepholia sp.). Zbytky těchto řas byly nalezeny u ohnišť, na kamenných nástrojích a některé z nich byly rozţvýkány na kousky. Tyto objevy ukázaly na fakt, ţe mořské řasy byly začleněny v jídelníčku lidí, kteří zde ţili před 14 tisíci lety (Dillehay et al., 2008). První doloţené vyuţití mořských řas v zemědělství se datuje do starověku do 1. poloviny 1. století n.l. Pouţívaly se jak v čerstvé, tak v kompostované podobě pro zlepšení produktivity plodin v pobřeţních oblastech (Kain, Dawes, 1987). Nejvíce záznamů o pouţití kompostovaných řas pochází z doby 2. poloviny 1. století, kdy římský Columnella doporučil mulčovat kořeny zelí mořskými řasami. Palladius (4. století n.l.) přidával „hnůj z řas― ke kořenům granátového jablka a citrusových stromů. Britové, ještě před příchodem Římanů, přidávali řasy do půdy jako hnůj na zásobní hnojení. S postupem času se technologie zpracování řas zdokonalovala. Mořské řasy byly cíleně kompostovány na velkých haldách, kdy se promíchávaly společně s rašelinou, slámou, zeminou, nebo pískem. Kompostování a pravidelné provzdušňování způsobilo redukci objemu hmoty, coţ umoţnilo přepravovat kompostované řasy dále do vnitrozemí (Craigie, 2011). První praktická metoda pro zkapalňování mořských řas k vyuţití v zemědělství byla vyvinuta v roce 1949. Byly vyráběny vodné výluhy, které obsahovaly rozpustné látky získané z řas a byly cíleně aplikovány na kořeny a listy. Dnešní analytické a přístrojové vybavení, spolu s vyuţitím genetických nástrojů, přináší obrovský potenciál ve vyuţití extraktů mořských řas nejen v rostlinné výrobě, ale také ve výrobě ţivočišné, v energetice, chemickém, nebo farmaceutickém průmyslu (Craigie, 2011). Současné extrakty jsou vyráběny převáţně z hnědých řas Laminaria sp., Ascophyllum nodosum sp., Ecklonia maxima, Sargassum sp. aDurvillaea sp., 9

pouţívány jsou i Fucus serratus, Enteromorphae intestinalis, Ulva lactuca a Kappaphycus alvarezii (Nabti et al., 2010). Na dnešním trhu jsou dostupné vodné extrakty s kolísajícím zbarvením od bezbarvé aţ po tmavě hnědou, nebo černou. Podobně se liší i jejich pachy, viskozita, nebo obsah pevných částic. Metody výroby těchto extraktů jsou málokdy publikovány, neboť se jedná o výrobní tajemství (Craigie, 2011). Tabulka 1 Seznam registrovaných pomocných půdních látek na bázi řas Název přípravku

Alginit

Amalgerol Premium

Účinná látka

Organická hmota odumřelých řas Rostlinné oleje, rostlinné výtaţky, výtaţky z řas, parafiny, éterické oleje Mořské řasy, algináty,

B.A. granulát

stopové prvky

Rootmost

Algiwo s.r.o., Slovensko

Hechenbichler GmbH, Rakousko Schulze & Hermsen

fytohormony, aminokyseliny,

humáty a mořské řasy

Hydrostimulant

Výrobce

přípravek na bázi mořských řas

GmbH, Německo

Easy Lawn Inc., USA

Leili Agrochemistrs Co., Ltd., Čína YIGEDA BIO-

SargLam

výtaţek z hnědých mořských řas

TECHNOLOGY CO., LTD, Čína

Tabulka 2 Seznam pomocných rostlinných přípravků na bázi řas Název přípravku

Účinná látka

Advanced Natural Power Final

Výrobce Advanced Hydroponics

extrakty z mořských řas

Solution

oF Holland Aalsmeer, Holandsko

10

Alga C

ALGA special

Alga 300++

AlgaHumin

Alga-A-Mic

ALGAVIT

extrakty z mořských řas

extrakty z mořských řas rodu Ascophyllum nodosum

extrakty z mořských řas

huminové látky a mořské řasy rodu Ascophyllum nodosum

Amalgerol AGROAKTIV

ATA - XL

koncentrát

B.A. - S-90

CytoGro - mořské řasy pro trávníky

L. Gobbi s.r.l., Itálie

Leili Agrochemistry Co., Ltd., Čína

AMAGRO s.r.o., Praha

BioBizz Worldwide BV

lisovaných mořských řas

Groningen, Nizozemsko

extrakt z mořských řas rodu

ACADIAN SEAPLANTS

Ascophyllum nodosum

LIMITED, Kanada

mořských řas, fytohormony, mikroelementy rostlinné oleje, rostlinné výtaţky, výtaţky z řas, parafiny, éterické oleje vitamíny, aminokyseliny, enzymy, mořské řasy, humusové a rostlinné extrakty

B.A. - kořenový

Nizozemsko

extrakt ze zastudena

Přípravek na bázi přírodních Algreen

Atami BV Rosmalen,

extrakty z mořských řas

extrakty z mořských řas

deriváty z mořských řas

11

Leili Agrochemistrs Co., Ltd., Čína Hechenbichler GmbH, Rakousko Atami BV Rosmalen, Nizozemsko Schulze und Hersmen, GmbH, Nizozemsko Schulze und Hersmen, GmbH, Nizozemsko Sprindler Enterprises Inc., USA

Fulvokyseliny, huminové ENERGEN

kyseliny, humáty, extrakty z

AV- EKO COLOR, Ústí nad Labem

Ascophyllum nodosum Fitomare

Harmonie

GALLEKO

Ligno Aktivátor

Lignohumin

výtaţek z mořských řas,

Atlantica agricola s.a.,

organické látky, cytokininy

Španělsko

huminové látky a mořské řasy

DURST VJV s.r.o.,

rodu Ascophyllum nodosum

Bolatice

výtaţky z mořských řas,

L&I Consulting, s.r.o.,

huminové kyseliny, humáty

Trenčín

huminové látky a extrakty z hnědých mořskýc řas extrakt z mořských řas rodu Ascophyllum nodosum

Plagron Alga

extrakt z Ascophyllum

Press

nodosum

Plagron Alga Total

Plantella zahrada

Prokton

Root Juice

Root Stimulator

extrakt z Ascophyllum nodosum extrakt z Ascophyllum nodosum draslík, aminokyseliny, výtaţky z Ascophyllum nodosum

AMAGRO s.r.o., Praha

Rašelina a.s., Soběslav

Plagron B.V., Nizozemí

Plagron B.V., Nizozemí

Unichem d.o.o., Slovinsko

CBC ( Europe) srl., Itálie

humínové a fulvo kyseliny,

BioBizz Worldwide BV

extrakty z mořských řas

Groningen, Nizozemsko

extrakty z mořských řas, bylin,

Advanced Hydroponics of

přírodní proteiny

Holland Aalsmeer, Nizozemsko

12

Seamac GOLD

Tecamin Flower

extrakt z Ascophyllum

Headland Agrochemicals

nodosum

Ltd., Velká Británie

extrakty z mořských řas

Agritecno Fertilizantes, Španělsko (www.eagri.cz)

3.2

Využití extraktů z mořských řas v zahradnické produkci V roce 2006 bylo celosvětově pouţito více neţ 15 milionů tun produktů

z mořských řas jako biostimulátorů v zemědělství a zahradnické produkci. Extrakty z mořských řas se jiţ dlouho pouţívají v kanadských i v evropských zemědělských pobřeţních oblastech, jakoţto pomocné půdní látky, nebo pomocné rostlinné přípravky za účelem zlepšení růstu, zvýšení výnosu, kvality a produktivity zemědělských plodin a zahradnických produktů. Extrakty se dále vyuţívají ke zvýšení kvality organické hmoty v půdě, udrţení půdní vlhkosti a obsahu minerálů (Rayorath et al., 2008). Jedním z nejvyuţívanějších druhů řas pro výrobu bioaditiv je řasa Ascophyllum nodosum. Tato hnědá řasa je také známá pod názvem „rockweed― a vyskytuje se zejména na přílivových březích Atlantiku v Kanadě a severní Evropě. Ascophyllum nodosum je velice odolná vůči extrémním teplotám, soli, a jiným nepříznivým podmínkám. Tato řasa je také významným zdrojem organické hmoty v pobřeţních vodách (Ugarte, Sharp, Moore, 2006). Další, hojně pouţívané druhy mořských řas jsou: Ecklonia maxima, Laminarium sp., Durvilaea sp., nebo Sargassum sp. (Nabti et al., 2010). Následující tabulky č. 3 znázorňují přehled některých významných a méně významných producentů extraktů z mořských řas pouţívaných v zemědělství (Craigie, 2011). Tabulka 3 Významní a méně významní producenti extraktů z mořských řas ve světě Významní producenti

Země

Acadian Seaplants Ltd

Kanada

Algea

Norsko 13

Arramara Teo

Irsko

Atlantic Labs

USA

Beijing Leili

Čína

Bioatlantis

Irsko

China Ocean University

Čína

Goëmar

Francie

Kelpak

Jiţní Afrika

Seasol

Austrálie

Tabulka 4 Méně významní producenti extraktů z mořských řas Méně významní producenti

Země

AfriKelp

Jiţní Afrika

Agrocean

Francie

Agrosea

Nový Zéland

Brandon Products

Irsko

Cytozyme

USA

Dash

Egypt

Fairdinkum

Austrálie

Fartum

Chile

Gofar

Čína

Natrakelp

Austrálie

Nitrozyme

USA

Plantalg

Francie

Sammibol

Francie

Seagold

Austrálie 14

Setalg

Francie

Thorvin

Island

West Coast Marine Products

Kanada

(Craigie, 2011) 3.3

Působení extraktů Příznivý účinek pouţití extraktů z mořských řas na rostliny je v důsledku

mnoha prvků, které mohou pracovat synergicky v různých koncentracích (Fornes et al., 2002). V posledních letech tyto extrakty získávají značnou popularitu kvůli jejich potencionálu vyuţití v trvale udrţitelném zemědělství. Mají mít za úkol zabránit nadměrnému pouţívání chemických hnojiv a zlepšit vstřebávání minerálních látek rostlinou. Na rozdíl od chemických hnojiv jsou výtaţky z mořských řas biologicky odbouratelné, netoxické, neznečišťují ţivotní prostředí a nejsou nebezpečné pro člověka, zvířata a ptáky. (Craigie, 2011) Při aplikaci extraktů z mořských řas bylo pozorováno zvýšení výnosu kulturních rostlin, ale mechanismy těchto reakcí zůstávají do značné míry neznámé. Dřívější studie poukázaly na zlepšení růstu kořenů při aplikaci extraktů z mořských řas na list, nebo jako zálivka ke kořenům. Extrakty dále zlepšují i klíčivost a vitalitu semenáčků plodin. Rayorath et al., (2004) a Turan a Köse (2004) uvádí, ţe jejich aplikace zlepšuje odolnost rostlin ke stresu prostředí, zvýšení přijmu ţivin a vody z půdy a zvýšení antioxidačních vlastností rostlin. Jako nejméně účinné se extrakty z mořských řas projevily u rostlin pěstovaných v optimálních podmínkách, kde nebyly ve vyšší míře vystaveny stresovým faktorům. Schopnost vyrovnávat rozdíly mezi optimálními a stresovanými podmínkami se tedy jeví, jako potenciál při vyuţití těchto extraktů v zemědělské produkci ( Craigie, 2011). 3.4

Obsahové látky v řasách Chemická analýza mořských řas a jejich extraktů prokázala přítomnost

hlavních a vedlejších ţivin, mnoha nejrůznějších regulátorů růstu rostlin, jako jsou auxiny a cytokininy v různém mnoţství. Dále obsahují vitaminy a aminokyseliny. Zhang et al., (2008) a Blunden (1977) uvádí, ţe ačkoli mořské 15

řasy obsahují i řadu stopových prvků, extrakty z nich vyráběné neobsahují tak velké mnoţství těchto prvků, aby to mělo pozorovatelný vliv na zlepšení růstu plodin. 3.5

Rostlinné hormony Rostlinné hormony (auxiny, cytokininy, gibereliny, kyselina abscisová,

etylén a další), jsou v moderním pojetí chápány jako látky, které ovlivňují fyziologické procesy uvnitř rostlin ve velmi nízkých koncentracích. Ve srovnání s makroţivinami, nebo vitaminy, které rovněţ ovlivňují fyziologické procesy, rostlinné hormony tyto procesy pozměňují v koncentracích daleko niţších (Craigie, 2011). 3.5.1 Auxiny První zmínka o objevení auxinu v mořských řasách pochází z roku 1940. Tento objev obrátil pozornost výzkumu na mořské řasy za účelem nalezení dalších látek s růstově regulačními vlastnostmi (van Overbeek, 1940). Přesvědčivá identifikace auxinu ve formě kyseliny indol-3-octové (IAA), však zůstala sporná aţ do roku 1970, kdy biotesty odhalily několik typů sloučenin indolylového charakteru, které byly uvolněny hydrolýzou z řas Fucus vesiculosus a Ascophyllum nodosum (Buggeln, Craigie 1971). V současné době je známo, ţe mnoho běţných vyšších hormonů (kyselina abscisová, auxiny, cytokininy), mořské řasy obsahují (Tarakhovskaya et al., 2007). Pouţití chromatografických metod pro zjišťování přítomnosti rostlinných hormonů ukázalo přítomnost IAA, kyseliny fenyloctové a její para-hydroxideriváty v řase Undaria pinnatifida, avšak jejich mnoţství bylo velice nízké (asi 10μg.kg-1 čerstvé hmoty). Komerční přípravky Kelpak 66 (Ecklonia maxima) a Maxicrop (Ascophyllum nodosum) podrobené plynové chromatografii rovněţ potvrdily obsah auxinů (IAA) (Craigie, 2011). 3.5.2 Kyselina abscisová Kyselina abscisová je v mořských řasách široce a zastoupena. Byla odhalena u 64 druhů řas a 9/10 těchto objevů bylo učiněno pomocí metody ELISA. Zvláštní zájem má však její výskyt u asi 10 rodů hnědých řas

16

zahrnujících Ascophyllum nodosum, Ecklonia maxima a Laminaria sp. (Boyer, Dougherty, 1988). Rensing et al., (2008) uvádí, ţe funkce kyseliny abscisové (ABA) v řasách zůstává neznámá, avšak u suchozemských rostlin jak známo indukuje ABA syntézu bílkovin potřebných pro toleranci semen vůči suchu. ABA rovněţ hraje velkou roli při uzavírání průduchů v suchu, indukuje produkci dormantních bílkovin nebo zabraňuje růstu výhonků. 3.5.3 Etylén Důkazy o přítomnosti etylénu v mořských řasách jsou poměrně slabé, i kdyţ byla objevena 1-aminocyklopropan-1-karboxylová kyselina, která je povaţována za prekurzor etylénu. Tato kyselina byla zaznamenána v přípravku Kelpak 66 (Ecklonia maxima) (Nelson, van Staden,1985). 3.5.4 Gibereliny Giberelinům podobné látky byly v řasách objeveny v roce 1961, kdy analýzy pomocí papírové chromatografie poukázaly na jejich přítomnost. Jako modelová rostlina byl pouţit trpasličí hrách ošetřený přípravkem z řasy Fucus vesiculosus, který obsahoval látky giberelinové povahy (pravděpodobně GA1, GA3 a GA6). Giberelinům podobná aktivita byla rovněţ pozorována na hypokotylu salátu ošetřeném extraktem z Ascophyllum nodosum. Tato aktivita však byla nestabilní a zmizela po 4měsíčním skladování tohoto extraktu (Radley, 1961). Přímý důkaz o chemickém působení giberelinů získaných z hnědých řas není. I kdyţ stopy GA4 byly identifikovány v extraktu Ascophyllum nodosum. (Craigie, 2011) 3.5.5 Cytokininy Cytokininy a jejich biologická aktivita byla v komerčních přípravcích zjištěna v roce 1970. Experimenty s extrakty z řas zaměřené na přítomnost cytokininů a jejich aktivitu zvýšily například výnos u brambor, zvýšily obsah bílkovin v trávě nebo měly příznivý vliv na dozrávání citrusových plodů (Craigie, 2011).

17

Cytokininy zeatinového a ribosidového typu získané z mořských řas a pouţité na rostliny psinečku výběţkatého (Agrostis stolonifera) vykazovaly jeho lepší odolnost vůči výkyvům teplot (Zhang et al., 2010). Stirk et al.,(2003) předloţili důkazy, ţe cytokininy jsou v mořských řasách široce distribuovány. Za pouţití imunoafinitní chromatografie byly objeveny u 5 druhů zelených řas, 7 druhů hnědých řas a 19 druhů červených řas. Všech 31 druhů řas obsahovalo isoprenoidní cytokininy, zejména cis a trans zeatiny, jejich ribozomy, adeniny a adenosiny. Následující tabulka č. 5 znázorňuje skupiny rostlinných hormonů a rodové názvy hnědých mořských řas, u kterých byly nalezeny. Tabulka 5 Druhy rostlinných hormonů v mořských řasách Rostlinný hormon

Rodový název řasy

Kyselina abscisová

Ascophyllum, Laminaria

Auxiny

Ascophyllum, Fucus, Laminaria, Macrocystis, Undaria

Cytokininy

Gibereliny

Ascophyllum, Cystoseira, Ecklonia, Fucus, Macrocystis, Sargassum Cystoseira, Ecklonia, Fucus, Petalonia, Sargassum

(Tarakhovskaya et al., 2007) Za zmínku jistě stojí i ostatní méně zmiňované skupiny rostlinných hormonů jako jsou betainy, brasinosteroidy, jasmonáty, polyaminy, salicyláty, nebo signální peptidy. Pro větší přehlednost jsou tyto skupiny včetně jejich zastoupení u jednotlivých rodů mořských řas a včetně jejich účinků znázorněny v následující tabulce č. 6:

18

Tabulka 6 Ostatní skupiny rostlinných hormonů obsažené v mořských řasách rostlinné hormony

betainy

druh řasy

funkce

Ascophyllum,Fuc

osmoregulace, odolnost vůči suchu a

us,Laminaria

mrazu, Odolnost vůči chorobám

buněčné dělení a prodlouţení, cévní brasinosteroidy

nepublikováno

diferenciace, podporuje produkci etylénu, inhibuje růst kořenů, vyvolává obranné reakce, zmírňuje stres,

jasmonáty

Fucus

podporuje syntézu inhibitorů proteinázy, podporuje tvorbu hlíz a senescenci, inhibuje růst a klíčení semen

polyaminy

vliv na růst a dělení buněk

Dictyota

vyvolává obrannou reakci vůči salicyláty

nepublikováno

patogenům, odvrací účinky ABA, blokuje negativní odpověď na zranění, inhibuje produkci ethylénu a klíčení semen

signální peptidy

nepublikováno

iniciuje obranné odezvy, zabraňuje samosprášení

(Tarakhovskaya et al., 2007)

19

3.6

Účinky proti chorobám a škůdcům Jako důleţitý vedlejší přínos působení produktů z mořských řas je brána

jejich schopnost mírnit škody způsobené hmyzem a bakteriálními, nebo plísňovými onemocněními. Tyto produkty mimo jiné obsahují systémové induktory a elicitory jako jsou kyselina salicylová, kyselina jasmonová, kyselina arachidonová, nebo komplex huminových kyselin. Tyto látky vyvolávají v rostlině tvorbu proteinů (PR1 , fenylalanin amonný - PAL, glykoproteiny bohaté na hydroxyprolin), které rostlina vytváří, je-li napadena patogenem. Tento mechanismus tedy napomáhá předcházet napadení chorobami (Craigie, 2011). Alkoholy

a

estery

polynenasycené

získané

z hnědých

a

červených mořských řas Ulva lactuca, Padina gymnospora, Sargassum wightii a Gracilaria edulis mají významné antibakteriální účinky (Vallinayagam et al., 2009). Přípravky

z Ascophyllum

nodosum

(GYFA

17,

Goemar)

obsahují

laminaran, u kterého bylo prokázáno, ţe v rostlinách zvyšuje obsah obranných látek (fenylalanin amonium lyáza (PAL) kyselina kávová, 0-methyl transferáza, lipoxygenáza, kyselina salicylová). Tyto přípravky byly pouţity na rostliny tabáku, kde prokazatelně zvýšily jeho odolnost proti bakteriální spále (Erwinia carotovora) (Klarzynski, 2003). Silné spouštěče obranných reakcí byly zaznamenány u rostlin tabáku při pouţití polysacharidů (λ – karagenan) získaných z mořských řas. Rostliny tabáku

vykazovaly

vyšší

odolnost

vůči

napadení

Phytophthora

parasitica var. nicotianae (Mercier, 2001). Alkalický výtaţek z mořských řas Maxicrop byl jednou týdně stříkán na rostliny jahody a řepy a byl pozorován sníţený výskyt padlí a plísně šedé. Zároveň byly u těchto dvou plodin zaznamenány vyšší výnosy ( Craigie et al., 2011). Kapalné produkty z mořských řas Goemar BM 86 ® a Kelpak SL na dvou odrůdách jahod ´Elkat´ a ´Salut´ v Polsku. U odrůdy ´Elkat´ byl výnos zvýšen o 17% u odrůdy ´Salut´ o 43 %. Nárůst výnosu byl způsoben zvýšenou velikostí plodů, která se ale projevila sníţením jejich pevnosti, coţ způsobilo zvýšený výskyt Botrytis cinerea o 24 % (Masny et al., 2004).

20

Bavlníkové sazenice máčené 12 hodin v roztoku Dravye, coţ je vodná substance získaná z mořské řasy Sargassum wightii,vykazovaly značnou odolnost vůči bakteriálnímu patogenu Xanthomonas campestris. Sazenice byly máčeny do roztoku ředěného v poměru 1:500. ( Raghavendra et al., 2007). Rostliny špenátu zalévané extraktem z Ascophyllum. nodosum vykazovaly vyšší hladinu fenolů, flavonoidů a antioxidantů, přičemţ se u nich zvýšila odolnost vůči háďátku Caenorhabditis elegans. Tento špenát rovněţ prokázal vyšší odolnost vůči teplotnímu stresu (Fan et al., 2011). 3.7

Publikované příklady využití přípravků z mořských řas Míra účinnosti extraktů z mořských řas se liší v závislosti na druhu rostliny,

i na zvoleném kultivaru. Za určitých podmínek mohou extrakty dokonce působit inhibičně. Rovněţ aplikační dávky, frekvence dávkování a načasování jednotlivých procedur jsou odlišné v závislosti na druhu, zvolené odrůdě, ročním období, geografické poloze a celému spektru místních environmentálních podmínek. (Reitz, Trumble, 1996) Extrakt z hnědé řasy Sargassum wightii Greville zlepšil foliární aplikací výnos a kvalitu u plodů jujuby (Ziziphus mauritiana) (Rao ,1991). Výtaţek z červené řasy Kappaphycus alvarezii aplikovaný na sóju zvýšil všechny měřené parametry. U sóji byl zaznamenán lepší nárůst výšky rostlin, vyšší počet vzešlých rostlin na čtvereční metr, vyšší počet lusků na rostlinu a další (Rathore, et al., 2009). Při aplikaci extraktu z Ascophyllum nodosum a olivové stromy bylo zaznamenáno výrazné zlepšení ve velikosti oliv a rovněţ i v kvalitě olivového oleje. V tomto oleji byl naměřen zvýšený obsah linoleové a olejové kyseliny, zatímco obsah kyseliny palmitové a stearové byl niţší ( Chouliaras et al., 2009). Aplikace přípravků

Kelpak ® (Ecklonia maxima) a Goemar BM 86 ®

(Ascophyllum nodosum) na jabloně zesílila vegetativní růst stromů, zlepšila kvalitu kvetení a prodlouţila i dobu kvetení. U plodů, zejména při pouţití přípravku Goemar BM 86 ®, došlo ke zvýšení jejich velikosti. Rovněţ zde bylo zaznamenáno i zlepšení červeného zbarvení plodů u červených odrůd ( Basak, 2008). Extrakt získaný z Rosenvigea intricata byl aplikován na rostlinu Albemoschus esculentus (ibišek jedlý). U ibišku bylo prokázáno, ţe tento 21

extrakt stimuloval tvorbu postranních kořenů, zvýšil počet utvořených listů a rovněţ zvýšil obsah pigmentu v plodech ( Thirumaran et al., 2009). Aplikace extraktu z Ascophyllum nodosum obsahující cytokininy na dekapitované

rostliny

Phaseolus

lunatus

neprokázaly

ţádná

zlepšení

pozorovaných faktorů oproti kontrolním rostlinám (Reitz, Trumble,1996).

22

3.8

Historie využití bakterií jako biostimulátorů Ačkoli je objev mikroskopických ţivočichů a potaţmo i bakterií datován do

roku 1683, kdy je objevil Anton von Leeuwehoek, o jejich vyuţití v zemědělství se zmiňuje jiţ Theophrastus (372-287 před Kristem). Navrhoval míchání různých vzorků půd za účelem navrácení jejich úrodnosti. Tušil, ţe v půdě je obsaţeno něco, co nazývá „srdcem půdy― a co pomáhá rostlinám lépe růst. V roce 1888 Hellriegel a Wilfarth zkoumali kolonizaci rhizosféry bakteriemi u trav a luskovin a objevili schopnost půdních bakterií vázat vzdušný dusík do formy vyuţitelné pro rostliny. Na základě jejich pokusů, Kloepper a Schroth (1987) zavedli pojem „rhizobacteria― jakoţto pojmenování určité skupiny bakterií. Tyto bakterie kolonizují kořeny rostlin, napomáhají jejich růstu a zlepšují odolnost rostlin vůči patogenům. Obecně nazvali tyto bakterie jako „Plant growth-promoting rhizobacteria―, zkráceně PGPR. Zkratka PGPR můţe být definována, jako nezbytná část bioty rhizosféry, která při asociaci s hostitelskou rostlinou podporuje její růst (Bhattacharyya, Jha, 2012). V současné době se podpojem PGPR zařazují bakteriální kmeny, které splňují alespoň dvě ze tří kritérií, jako jsou: agresivní kolonizace, stimulace růstu rostlin a schopnost ovlivňovat biologické pochody v rostlinách (Vessey, 2003). 3.9

Interakce mezi půdními bakteriemi a rostlinou Existují tři základní druhy interakcí (neutrální, negativní a pozitivní) obecně

existujících mezi rhizobakteriemi a pěstovanými rostlinami. Většina symbioticky ţijících rhizobakterií vytváří s hostitelskými rostlinami neutrální interakce, které nevykazují ţádný viditelný efekt růst hostitele, ani na jeho celkový fyzický stav. U negativní interakce se projevují fytotoxické látky, jako jsou například kyselina kyanovodíková, nebo etylén, které mají negativní vliv na růst a celkovou fyziologii rostlin. Tyto látky jsou produkovány fytopatogenními bakteriemi. Protipól těchto škodlivých činitelů tvoří bakterie řadící se do skupiny PGPR. Tyto bakterie mohu mít pozitivní vliv na růst rostlin. Projevují se buďto přímými mechanismy jako je například rozpouštění ţivin, fixace dusíku, produkce růstových regulátorů, nebo mechanismy nepřímými, jako je například stimulace rozvoje mykorhizních hub, konkurenční vyloučení patogenů, nebo odstranění fytotoxických látek (Bhattacharyya, Jha, 2012). 23

V souladu se způsobem sdruţení s kořenovými buňkami rostlin, lze tyto pozitivně interagující bakterie rozdělit do dvou skupin PGPR. Jsou to extracelulární růst podporující rhizobakterie – ePGPR a intracelulární růst podporující rhizobakterie (iPGPR) (Martínez-Viveros et.al., 2010). Extracelulární rhizobakterie (ePGPR) mohou existovat jednak v rhizosféře – to je v bezprostřední blízkosti kořenů hostitelské rostliny, tak přímo na povrchu kořenů, nebo i v mezibuněčných prostorách kořenových buněk. Jedná se zejména o tyto rody bakterií: Agrobacterium sp., Arthrobacter sp, Azotobacter sp, Azospirillum sp, Bacillus sp, Burkholderia sp, Caulobacter sp, Chromobacterium sp, Erwinia sp, Flavobacterium sp, Micrococcous sp, Pseudomonas sp a Serratia sp. Intracelulární bakterie (iPGPR) zahrnuje zejména rod Frankia sp a také celou řadu endofytických bakterií, schopných poutat vzdušný dusík (Bhattacharyya, Jha, 2012). Endofytické půdní bakterie zahrnují širokou škálu rodů jako je například Allorhizobium sp, Azorhizobium sp, Bradyrhizobium sp, Mesorhizobium sp a Rhizobium sp. Tyto rody osidlují kořeny hostitelských rostlin, ve kterých vytvářejí uzliny a stimulují růst rostlin buď přímo, nebo nepřímo (Wang, Martinez-Romero; 2000). Jednu aktinomycety.

z hlavních

sloţek

mikrobiálních

populací

rhizosféry

tvoří

Vedle bakterií hrají aktinomycety rodu Micromonospora sp.,

Streptomyces sp., Streptosporangium sp. a Thermobifida sp. důleţitou ekologickou roli v koloběhu ţivin a také podporují růst rostlin. Tyto aktinomycety jsou vyuţívány jako prostředky biologické ochrany proti patogenům rodu Fusarium a Armillaria (Merzaeva, Shirokikh, 2006; Franco-Correa et al.,. 2010). 3.9.1 Mechanismy účinku bakterií na rostliny Hledání

nejlepších

druhů

PGPR

za

účelem

jejich

pouţití

jako

biofertilizátorů, které budou komerčně vyuţitelné, roste v poslední době velkým tempem. Výzkum v oblasti působení mechanismů PGPR na rostliny ukázal, ţe tyto bakterie působí na zlepšení růstu rostlin v podstatě tím, ţe mění strukturu celé mikrobiální komunity v rhizosféře (Bhattacharyya, Jha, 2012). Následující tabulka č. 7 znázorňuje seznam pomocných půdních látek a přípravků na bázi symbiotických bakterií registrovaných v České republice:

24

Tabulka 7 Seznam komerčně prodávaných bioaditiv v České republice Název přípravku

Účinná látka

Výrobce

AZORHIZ

bakterie rodu Azotobacter sp.,

Azoter s.r.o.,

Azospirilium sp., Bacillus megatherium,

Slovensko

Rhizobium sp. Azotobag

Bactofil A10

Bakterie rodu Azotobacter sp., Bacillus

Farma Ţiro s.r.o.,

sp., Rhizobium sp.

Nehvizdy

mikrobiální kultury Azospirillum

BioFil Ltd.,

brasilense, Azotobacter vinelandi,

Maďarsko

Bacillus megaterium, Bacillus polymyxa, Pseudomonas fluorescens, Streptomyces albus, makro a mikroelementy, mikrobiální enzymy Bactofil B10

Azospirillum lipoferum, Azotobacter

BioFil Ltd.,

vinelandi, Bacillus megaterium, Bacillus

Maďarsko

circulans, Bacillus substilis, Pseudomonas fluorescens, Micrococcus roseus, makro a mikroelementy, mikrobiální enzymy Bactofill Cell

mikrobiální kultury rodu Azotobacter

AGRO.bio, Ltd.,

vinelandii, Pseudomonas fluorescens,

Maďarsko

Micrococcus Cellvibrio ostraviensis makro a mikroelementy, mikrobiální enzymy Booster CoCo I.D.

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Booster CoCo

směs bakterií a enzymů

S.A.

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Booster Coco T.

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

25

Booster Hydro I.D.

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Booster Hydro

směs bakterií a enzymů

S.A.

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Booster Hydro

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Bosster Soil

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Bosster Soil

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

Bosster Soil

směs bakterií a enzymů

Atami BVRosmalen, Nizozemsko

HIRUNDO

Bakterie rodu Bacillus

Mikrobiologický

amyloliquefaciens

ústav AV ČR, Česká repulika

Jumpstart

Půdní bakterie a humínové látky

PROFILE products LLC, USA

Bakterie rodu Azotobacter a Bacillus

Farma ŢIRO

megatherium, hlízkové bakterie

s.r.o., Nehvizdy

ProBio Original

Bakterie kys. mléčné, fotosyntetické

Probiotics Polska,

Ema

bakterie, kvasinky, natto bakterie, gram

Polsko

Nitrazon +N- soja

pozitivní aktinomycety ProBio Original

Bakterie kys. mléčné, fotosyntetické

Probiotics Polska,

Mateční kultura

bakterie, kvasinky, natto bakterie, gram

Polsko

pozitivní aktinomycety

26

Bakterie kys. mléčné, fotosyntetické

Probiotics Polska,

bakterie, kvasinky, natto bakterie, gram

Polsko

ProBio Plus Ema

pozitivní aktinomycety VITAZYME

Půdní bakterie rodu Mycorrhizae,

Plant desings,

Cyanobacteria, Azotobacter a

Inc., USA

Actinomycetes Floral Vital - Agro Bakterie kyseliny mléčné, fotosyntetické bakterie, kvasnice

Greenland Technologia EM sp z.o.o., Polsko

HiStick

látka z hlízkových bakterií rodu

BASF Agricultural

Bradyrhizobium japonicum

Specialities Limited, Velká Británie

hlízkové bakterie

Nitrazon

Farma ŢIRO s.r.o., Nehvizdy

Nitrazon +N-

Bakterie rodu Azotobacter, Rhizobium,

Farma ŢIRO

Bacillus megatherium

s.r.o., Nehvizdy

mikroorganismy rodu Pseudomonas

Mikrobiologický

veronii

ústav AV ČR,

Prometheus CZ

Praha RhizoVital 42

Rhizobin LF

bakterie rodu Bacillus

ABiTEP GmbH,

amyloliquefaciens

Německo

bakterie rodu Rhizobium, kvasinky

LEGUME technology Ltd., Velká Británie

(www.eagri.cz, 2014) Mezi obecné mechanismy PGPR podporující růst rostlin patří fixace dusíku, sniţovaní hladiny etylénu, produkce sideroforů a fytohormonů, indukce obrany proti patogenům, rozpouštění ţivin, podpora funkcí mykorhizy, sniţování toxicity znečišťujících látek, atd. Remans et. al; (2012) a Castro (2009) uvádí, ţe druhy, popřípadě kmeny PGPR mohou podporovat růst rostlin buď přímo, nebo nepřímo. 27

Přímá stimulace zahrnuje biologickou fixaci dusíku, produkci fytohormonů (auxiny, cytokininy, gibereliny), rozpouštění minerální látek, jako je fosfor a ţelezo, produkce sideroforů, enzymů a indukci systémové rezistence. Nepřímá stimulace

zahrnuje

produkci

antibiotik,

chelataci

dostupného

ţeleza

v rhizosféře, syntézu extracelulárních enzymů, hydrolýzu buněčných stěn plísní, nebo kolonizaci volných prostor rhizosféry za účelem vytlačení neţádoucích patogenů (Zahir et al., 2004; van Loon, 2007). Mezi nejlepší kandidáty pro nepřímou stimulaci růstu rostlin patři podle Damayanti et al.,(2007) Bakteriální kmeny rodů Pseudomonas fluorescens a Bacillus subtilis. Kromě transformace dusíku zvyšují biologickou dostupnost fosfátů a ţeleza, pomocí specifické enzymatické aktivity. Dále úspěšně zabraňují napadení rostlin patogeny produkcí antibiotik ( Spaepen et al., 2007). Na základě účinků mechanismů mohou být tedy PGPR rozděleny do tří obecných forem jako jsou biofertilizátory, fytostimulátory a biopesticidy. Tabulka 8 Rozdělení PGPR na základě účinků mechanismů

PGPR forma

definice

Látka obsahující ţivé mikroorganismy, které při biofertilizátor

mechanismus akce

biologická

aplikaci na osivo, povrch půdy nebo rostlin

fixace dusíku

kolonizuje rhizosféru a podporuje tak růst

utilizace

rostlin prostřednictvím zvýšené dodávky

nerozpustného

hlavních ţivin.

fosforu

Mikroorganismy, se schopností produkovat fytostimulátor

fytohormony, jako jsou například kyselina octová, indolylové kyseliny, gibereliny, cytokininy a ethylén

28

produkce fytohormonů

produkce biopesticid

mikroorganismy, které podporují růst rostlin regulováním fytopatogenních organismů

antibiotik, sideroforů, hydrolytických enzymů,

(Bhattacharyya, Jha, 2012)

získávání a indukce

systémové 3.10 Potencionální role PGPR v zemědělství V zemědělské praxi se vyuţívá vlastností PGPR pro celkové zlepšení rezistence růstu pěstovaných plodin. Zvyšují jejich výnos, zprostředkovávají, nebo zlepšují přístupnost bioregulačních látek. Některé druhy PGPR mají schopnost fixace a utilizace prvků. Dále jsou PGPR vyuţívány jako biologické elicitory iniciující přirozenou cestou obranné reakce rostlin vůči patogenům (Bhattacharyya, Jha, 2012). 3.10.1 Produkce růstových bioregulátorů Některé druhy patogenních, symbiotických i volně ţijících druhů rhizobakterií mohou ovlivňovat architekturu kořenů a růst rostlin produkcí různých fytohormonů, jako jsou například IAA, gibereliny nebo cytokininy. Produkce těchto látek významně ovlivňuje celkovou plochu kořenů (kořenového vlášení, celkovou velikost biomasy kořenů) u mnoha druhů pěstovaných rostlin (Han et al., 2005). Nedávné výzkumy ukázaly, ţe rhizobakterie mohou syntetizovat auxiny z tryptofanu různými cestami, i kdyţ obecný mechanismus syntézy auxinů je v podstatě zaloţen na tryptofanu nezávislých cestách. Fytopatogenní bakterie vyuţívají k syntéze IAA spíše indol-acetamidovou cestu (Spaepen et al., 2007). Produkce IAA byla prokázána například u druhu Bacillus subtilis pouţitého na rostliny Dioscorea rotundata. Suspenze vyrobená z Bacillus subtilis byla aplikována na povrch rostlin, u kterých byl zaznamenán lepší poměr mezi kořeny a nadzemní částí a vyšší počet výhonů oproti rostlinám, které nebyly touto suspenzí inokulovány (Bhattacharyya., Jha, 2012). Potenciál pro produkci velkého mnoţství IAA (7,3-32,8mg.l-1) byl popsán u rodu Azotobacter sp. Extrakt obsahující gibereliny získaný z řasy rodu Azospirillum sp., zlepšil růst výhonů u rýţe a kukuřice (Boiero et al., 2007). 29

Cytokininy produkované rhizobakteriemi měly pozitivní vliv na buněčné dělení, velikost buněk, a zvýšení povrchu kořenů u mnoha pěstovaných rostlin prostřednictvím zvýšené tvorby bočních a adventivních kořenů (Werner et al., 2003). Následující tabulka znázorňuje příklady produkce fytohormonů některých druhů rhizobakterií a druh hostitelských rostlin, na kterých byly tyto bakterie pouţity. Tabulka 9 Seznam hostitelských rostlin a fytohormonů produkovaných PGPR produkovaný hormon

IAA

Cytokininy

Gibereliny

druh PGPR

hostitelská rostlina

Aeromonas veronii

rýţe

Agrobacterium sp.

salát

Alcaligenes piechaudii

salát

Azospirillum brasilense

pšenice

Bradyrhizobium sp.

ředkev

Comamonas acidovorans

salát

Enterobacter cloacae

rýţe

Rhizobium leguminosarum

ředkev

Paenibacillus polymyxa

pšenice

Pseudomonas fluorescens

sója

Rhizobium leguminosarum

řepa a salát

Bacillus sp.

olše

(Bhattacharyya , Jha, 2012) 3.10.2 Utilizace fosforu Fosfor patří mezi nejdůleţitější základní ţiviny potřebné pro rostliny. Ironií je, ţe v půdách je obecně obsaţeno fosforu mnoho, ale mnoţství fosforu vyuţitelného pro rostliny je velice nízké v poměru k jeho celkovému obsahu. Největší poměr fosforu se v půdách nachází v nerozpustné (rostlinami nevyuţitelné) formě. Rostliny mohou fosfor přijímat pouze ve dvou formách: forma monobazická

(H2PO4-) a forma diabazická (HPO42-) (Bhattacharyya.,

Jha, 2012). Některé druhy mikroorganismů jsou schopny rozpouštět fosfor z jeho nerozpustné formy do formy rozpustné pomocí acidifikace – sekrecí

30

organických kyselin nebo protonů a pomocí chelace (Richardson et al., 2009; Hameeda et al., 2008). Mezi nejlépe fosfáty rozpouštějící bakterie se řadí tyto rody: Azospirillum sp.,Azotobacter Enterobacter

sp.,

Bacillus

sp.,Erwinia

sp.,

sp.,

Beijerinckia

Flavobacterium

sp., sp.,

Burkholderia

sp.,

Microbacterium

sp.,

Pseudomona sp.s,Rhizobium sp., a Serratia sp. (Menhaz, Lazarovitz, 2006). Rozpouštěním fosforu a jeho zpřístupněním rostlinám mohou tedy určité druhy rhizobakterií pozitivně ovlivňovat výnos pěstovaných rostlin. Například bakterie rodu Azotobacter chroococcum zvýšila výnos u brambor, rajčat, pšenice, nebo ředkve (Kumar, Narula, 1999). 3.10.3 Fixace dusíku Dusík,

jako

jeden

z nejdůleţitějších

prvků,

je

ve

výţivě

rostlin

nepostradatelnou sloţkou a je to zároveň limitující faktor zemědělských ekosystémů. Mnoţství pro rostliny přístupného dusíku je závislé na míře jeho mineralizace a na jeho vyplavování z půdního profilu. Je známo mnoho druhů PGPR, jako například Azoarcus sp., Rhizobium sp., Beijerinckia sp., Klebsiella pneumoniae, nebo Pantotea agglomerans, které jsou schopny fixovat atmosférický dusík a zpřístupňovat jej rostlinám (Riggs et al., 2001). Experiment s PGPR druhem Pseudomonas fluorescens, kterým byly osídleny kořeny rajčat, prokázal celkové zlepšení v růstu. Rostliny rajčat byly vyšší, měly větší počet květů a zvýšila se i celková hmotnost jejich plodů (Bhattacharyya, Jha, 2012). Tyto výsledky vedly k myšlence nahradit aplikaci dusíkatých hnojiv inokulací rhizosféry bakteriemi, přičemţ bylo zaznamenáno zvýšení výnosu u takto pěstovaných rostlin (Vessey, 2003). PGPR mohou fixovat atmosférický dusík dvěma způsoby – symbioticky, nebo nesymbioticky. V prvním případě se jedná zejména o rody Azotobacter sp., Bacillus sp., nebo Beijerinckia sp. Proces symbiotické fixace N2 je omezen pouze na motýlokvěté (bobovité) rostliny tvořící na kořenech charakteristické hlízky, nebo na některé stromy a keře, které tvoří aktinorhizní kořeny společně s rodem Frankia sp. (Esitken et al., 2006). Nesymbiotická fixace je zaloţena na volně ţijících diazotrofních bakteriích patřících

k rodům

Azoacus

sp.,

Azospirillum 31

sp.,

Burkholderia

sp.,

Gluconacetobacter sp. a Pseudomonas sp. (Mirza, 2006; Bashan, De Bashan, 2010; Fuentez-Ramirez et al., 2001). V obou případech kombinace inokulovaných bakteriálních druhů/rodů celkově zlepšuje kvalitu zemědělsky vyuţívaných půd a jeví se jako oblast s velkým potenciálem v budoucí zemědělské produkci. Pro příklad kombinace inokulace PGPR rodu Bradyrhizobium sp. společně s Pseudomonas striata zvýšila počet kořenových hlízek u sóji a zlepšila tak celkovou fixaci dusíku (Bhattacharyya, Jha, 2012).

3.10.4 Bakterie jako prostředek ochrany vůči vodnímu stresu Vodní stres zapříčiňuje celkové zpomalení růstu rostlin a je limitem při pěstování zemědělských plodin zejména v oblastech aridního a semi-aridního klimatu. Inokulace PGPR bakteriemi můţe zvýšit toleranci rostlin k suchu prostřednictvím produkce hormonů (IAA, cytokininy), antioxidantů a ACC deaminázy (enzym schopný inhibovat produkci etylénu rostlinnými pletivy) (Figueiredo, 2008). Inokulace

semen

rostliny

Phragmites

austalis

bakteriemi

druhu

Pseudomonas astenii zrychlila jejich klíčení a ochránila je tak před zpomalením růstu (Bashan, 2008). Pozitivní výsledky aplikace PGPR se rovněţ projevily u rostlin rajčat a paprik pěstovaných v podmínkách vodního stresu – rostliny projevovaly vyšší odolnost vůči suchu (Aroca, Ruiz-Lozano 2009). 3.10.5 PGPR jako biologické elicitory Elicitory jsou chemikálie nebo biofaktory pocházejí z různých zdrojů, které mohou vyvolat fyziologické a morfologické změny v rostlinách například prostřednictvím akumulace fytolaexinů v rostlinných pletivech. Elicitory mohou být abiotické povahy, jako jsou ionty kovů, nebo anorganických kyselin. Elicitory povahy biotické mohou být odvozeny z hub, bakterií, virů, komponentů buněčné stěny rostlin a chemických látek. Uvolněny jsou pak v důsledku antagonistické reakce rostlin vůči patogenům, případně býloţravým ţivočichům. Ošetřování rostlin elicitory můţe způsobit celou řadu obranných reakcí, včetně akumulace mnoha bioaktivních obranných molekul. Elicitory mohou indukovat expresi genů odpovědných za syntézu antimikrobiálních metabolitů (Sekar, Kandavel, 2010). 32

Ajmalicin, serpentin, pikrokrocin, krocetin, hyoscyamin, tanshimon a sloučeniny safranalu jsou známy jako důleţité metabolity produkované PGPR bakteriemi, vyvolávající obranné morfologické a fyziologické reakce u rostlin (Bhattacharyya, Jha, 2012). Pouţití směsi různých kmenů PGPR bakterií na semena, nebo sazenice rostlin, mělo za následek zvýšení účinnosti indukované systémové rezistence. Různé nepatogenní PGPR mají schopnost indukovat systémovou odolnost u rostlin proti širokému spektru patogenů. Výsledky experimentů s bakteriemi Pseudomonas fluorescens a Rhizobium leguminosarum aplikovanými na rostliny bobu (Vicia faba) ukázaly na významné procentuální sníţení výskytu onemocnění a na významné sníţení koncentrace virů v rostlinách oproti neošetřené variantě (Elbadry et al., 2006). Indukce systémové rezistence u okurek vůči fusariovému vadnutí byla pozorována po aplikaci bakterie Pseudomonas putida (kmen 89B-27) a Serratia marcescens (kmen 90-166) (Liu et al., 1995). Seznam PGPR bakterií pouţívaných jako agens biokontroly proti velkému mnoţství druhů fytopatogenů včetně hmyzu je uveden v následující tabulce č. 10.

33

Tabulka 10 Seznam vybraných druhů bakterií pouţitých k ochraně pěstovaných rostlin druh PGPR bakterie

plodina

patogen/nemoc/hmyz

Bacillus amyloliquefaciens

rajčata

virus tabákové mozaiky

Pseudomonas fluorescens

tabák

virus tabákové mozaiky

Bacillus pumilus

tabák

Peronospora tabacina

Pseudomonas sp.

podzemnice olejná

Rhizoctonia bataticola

Streptomyces marcescens

tabák

Peronospora tabacina

Bacillus sp.

okurky

Aphis gossypii

Bacillus licheniformis

paprika

Myzus persicae

Bacillus cereus

paprika

Myzus persicae

Pseudomonas sp.

jetel plazivý

Acyrthosiphon kondoi

Paenibacillus polymyxa

sezam indický

houbové choroby

Enterobacter sp.

cizrna

Fusarium avenaceum

Azospirillum brasilence

myrobalán

houbové choroby na kořenech

Pseudomonas aeruginosa

fazole mungo

kořenová hniloba

Bacillus subtilis

paprika

Myzus persicae

Bacillus amyloliquefaciens

paprika

Myzus persicae

(Bhattacharyya, Jha, 2012)

34

3.11 Bazalka pravá Bazalka (Ocimum basilicum, Sweet basil) rostlina pocházející z teplých oblastí Indie, Afriky a jiţní Asie. Rozšířená je však po celém světě. Díky velké míře přizpůsobivosti roste jak v podmínkách chladného vlhkého klimatu, tak v podmínkách tropického deštného pralesa s průměrnými ročními teplotami od 6 do 24 °C a ročními úhrny sráţek od 500 do 8000mm. Ačkoli se bazalka pěstuje v různých klimatických oblastech, optimální podmínky má v zemích s teplým klimatem. Dostatek tepla, světla a vlhkosti jsou základní poţadavky pro dosaţení optimální sklizně. Bazalka je poměrně citlivá na mráz (Hiltunen, Holm, 1999). Bazalka je původně vytrvalý polokeř, v našich podmínkách je jednoletou aromatickou bylinou se svazčitými kořeny a vzpřímenou osou výšky asi 0,5m. Listy jsou řapíkaté, špičatě vejčité s tupou bází. Vyskytují se typy s listy širokými i úzkými. Povrch listů bývá lesklý. Kvítky jsou červené aţ ţlutobílé, pyskaté a vytvářejí lichoklasy, sestavené ze šestikvětých lichopřeslenů. Tyto jsou na bázi květenství oddálené, ve vrcholové části nahloučené. Rostliny kvetou od července do září a poskytují výbornou včelí pastvu. Plodem jsou drobné, černohnědé tvrdky o hmotnosti tisíce semen asi 1,45g a klíčivosti nejméně 65%. Osivo si zachovává klíčivost asi 4 roky (Křikava; 1993). 3.11.1 Nároky na světlo Bazalka roste nejlépe při dlouhém dnu, za slunečného počasí. Experimenty s Ocimum basilicum var. citriodora, při kterých byly rostliny bazalky vystaveny světlu v délce 15-21 hodin ukázaly, ţe indukce kvetení nastává nejrychleji při 18 hodinovému dnu. Při této délce dne byl rovněţ zaznamenán nejvyšší výnos (Hiltunen, Holm, 1999). 3.11.2 Teplotní nároky V laboratorních podmínkách byla stanovena optimální teplota mezi 2224°C ve dne a 19-22°C v noci. Při těchto teplotách měla semena více neţ 80% klíčivost. Semena klíčila během 4 dnů. Nejvyšší tempo růstu pak bylo zaznamenáno při teplotě 27°C, kdy bylo dosaţeno sedmi sklizní. Při teplotě 32°C bylo dosaţeno čtyř sklizní a při teplotě 21°C sklizní pět. V italské studii s bazalkou Ocimum basilicum cv. grande verde, která byla pěstována v rovinatých a hornatých lokalitách s výškou 380 a 1050 m n. m, byly nejlepší 35

výsledky zaznamenány v teplejších oblastech (bez ohledu na nadmořskou výšku), kde výnosy čerstvé hmoty byly dvakrát aţ třikrát vyšší v porovnání s oblastmi chladnějšími. Rovněţ obsah olejů v rostlinách, které rostly v teplejších rovinatých podmínkách, byl vyšší (1,25 – 2,4%). V hornatých oblastech se obsah olejů v bazalce pohyboval od 0,78% do 1,73%. Finský experiment, který se zabýval zvýšením teploty pomocí nakrývání textilií na rostliny bazalky zvýšil výnos čerstvé hmoty více neţ třikrát. V dánské studii dodatečné teplo, získané zakrytím půdy pomocí plastové folie o tloušťce 0,05mm, zvýšilo výnos čerstvé hmoty o 35-70%. Folie s 500 otvory na m2 byla poloţena na půdu bezprostředně po zasetí, coţ zvýšilo počet přeţivších rostlin o 100% (Hiltunen, Holm, 1999). 3.11.3 Příprava stanoviště a nároky na půdu Bazalka se zařazuje do druhé trati a nejlepší předplodinou jsou pro ni vydatně hnojené brambory, nebo zelenina. Půda musí být ve velmi dobré stavu, protoţe má poměrně vysoké nároky na dostatek pohotových ţivin (Křikava, Petříková 1985). Bazalka se pěstuje v oblastech s různými půdními typy s obsahem pH od 4,3 do 8,2. Bazalka má nejraději půdu středně zásobenou ţivinami, bohatou na humus. Optimální jsou pro ni dobře odvodněné hlinité, nebo písčitohlinité půdy. Nejlepší jsou půdy s dostatečnou vodní kapacitou a dobrými fyzikálními podmínkami. Podmáčené pozemky nejsou pro pěstování bazalky vhodné. V Egyptě se pro půdy vyuţívané k produkci bazalky přidává 30-40t.ha-1 organického materiálu. Ve sklenících se bazalka pěstuje v květináčích, které mohou být naplněny různými substráty jako je rašelina, popřípadě směsi rašeliny. Pro výrobu čerstvé bazalky se především pouţívají hydroponické (Grodan) nebo aeroponické systémy jako je například technika výţivového filmu, nebo deep flow systém. Na sloţení ţivných roztoků vhodných pro pěstování bazalky se stále pracuje (Hiltunen, Holm, 1999). 3.11.4 Nároky na vodu Bazalka vyţaduje nepřetrţité dávky vody a není tolerantní k vodnímu stresu v jakékoli fázi vývoje. V zemích s teplým klimatem je zavlaţování absolutní podmínkou a zavlaţovací systémy jsou nedílnou součástí celého výrobního cyklu. Výsledky detailního skleníkového pokusu ukázaly, ţe listová 36

plocha i výnos sušiny byly významně sníţeny i při mírném vodním stresu. Mírný střední vodní stres (tzn. zavlaţovací dávky jednou za 48 a 72 hodin) vedly k poklesu suché hmotnosti o 22 a 41% a k sníţení listové plochy o 15 a 23%. Současně se ukázalo, ţe mírný a střední vodní stres vede ke zvyšování obsahu silic o 87 a 100%. I kdyţ výsledky studie ukazují na moţnost zvyšování obsahu silic při mírném nedostatku vody, není snadné tyto podmínky navodit v otevřeném polním pokusu (Hiltunen, Holm, 1999). 3.11.5 Mnoţení Bazalka se obvykle mnoţí semeny, i kdyţ pro uchování a pěstování speciálně vybraných rostlin, či kultivarů mohou být pouţity stonkové řízky. Tato metoda je ale nepouţitelná pro komerční účely. Plně zralá semena jsou obvykle černá, nebo tmavě hnědá, hmotnost tisíce semen je 1,2-1,8g. Klíčení semen bazalky je poměrně rychlé, v laboratorních podmínkách při optimálních teplotách jsou to 4 dny, v polních podmínkách trvá klíčení 7-14 dnů ve střední Evropě, v Indii 4-7 dnů. Bazalka se pěstuje jak z přímého výsevu, tak z předpěstované sadby. Setí a přesazování se provádí v časném létě, kdy nehrozí nebezpečí mrazů (Hiltunen, Holm, 1999). Pro přímé setí se pouţívají prověřená semena v dávce 2-6kg.ha-1. Vzdálenost řádků je 30-50cm v závislosti na pěstební technologii. Ve střední Evropě se doba setí bazalky stanovuje na druhou polovinu dubna. V této době obvykle bývá půda nejvyšší vlhkost půdy, coţ zaručuje dobré vzcházení. Hloubka setí se pohybuje od 0.5 do 1cm a půda se válcuje před i po setí (Hiltunen, Holm, 1999). Přímým výsevem se bazalka mnoţí jen v nejteplejších oblastech. Vysévá se od poslední dekády dubna aţ do května, na pečlivě připravený povrch do řad vzdálených 0,3 – 0,45m, ideální teplota půdy by měla být 19°C. Bazalka pak klíčí za 10-22 dnů. Z předpěstované sadby se bazalka vysazuje (výsev od března do dubna) na stanoviště v druhé polovině května (Neugebauerová; 2006). Pěstování ze sadby je v suchých oblastech Indie a Egypta a pro čerstvé trţní produkce malopěstitelů v mírných oblastech nejpouţívanější způsob pěstování bazalky. V oblastech mírného pásma se bazalka pěstuje v plastových tunelech nebo sklenících. V příznivějších oblastech se bazalka pěstuje 37

v otevřených školkách, kde jsou semena zaseta v řádcích. Rozteč řádků se pohybuje od 10 do 15cm. Spotřeba semen na jeden hektar činí 0,1-0,5 kg. Klíčení začíná do 3 dnů po zasetí a končí 10 den. Boční větvení můţe být podpořeno zaštipováním vrcholů, kdyţ jsou rostliny asi 12 cm vysoké. Nutné je pravidelné zavlaţování. Sazenice jsou připraveny na transport a výsadbu po 46 týdnech. V této fázi jsou 10-15cm vysoké s 4-6 páry listů. Výsadba se provádí ručně, nebo pomocí sázecích strojů. Vzhledem k intenzivnímu růstu rostlin bazalky se doporučuje spon 40-60x20-40cm, pro střední Evropu je doporučený spon poněkud menší 40-50x25-30cm (Hiltunen, Holm, 1999). 3.11.6 Hustota výsadby Optimální počet rostlin na jednotku plochy je částečně závislý na konečném účelu, ke kterému bude vypěstovaná bazalka pouţita. Vysoká hustota rostlin můţe být pouţita pouze v případě, je-li k dispozici kompatibilní mechanizace pro údrţbu a sklizeň takových porostů. V běţné praxi se pouţívají řádky vzdálené od sebe 30-90cm, přičemţ jednotlivé rostliny bazalky jsou od sebe vzdáleny 25-40cm. Při plánování počtu rostlin a výroby biomasy je třeba brát

v úvahu

dostupnost

ţivin.

Bylo

zjištěno,

ţe

bazalka,

pěstovaná

v podmínkách sníţeného přístupu ţivin, vytváří více kořenů a má intenzivnější růst, neţ rostliny bazalky pěstované v podmínkách s vysokým přísunem ţivin. Podle zkušeností z Izraele je optimální hustota rostlin bazalky pěstované pro olej a produkci sušiny asi 15-17ks.m2, pro výnos čerstvé hmoty pak 8-14ks.m2. Neugebauerová (2006) uvádí, ţe pří výsadbě bazalky z předpěstované sadby (spon 0,5-0,3 x 0,2m), se počet rostlin pohybuje od 120 000 do 250 000 (v případě

sázení

po

dvou

rostlinách)

(Neugebauerová,

2006;Hiltunen,

Holm, 1999) 3.11.7 Sklizeň a sušení Nať (Herba basilici) se sklízí nůţkami, srpem, nebo ţacím nakladačem na počátku rozkvětu. Ponechá-li se spodní část stonku při sklizni poněkud vyšší, s nejspodnějšími zelenými listy, sklízí se dvakrát, výjimečně aţ třikrát v jednom roce. Nať se ihned musí dopravovat k sušení, protoţe snadno podléhá zapaření. Suší se ve stínu v tenké vrstvě bez obracení, aby se příliš neodrolila, nebo na roštových sušárnách s proháněním vzduchu. Nejvhodnější je sušení

38

na roštových sušárnách s umělým proháněním proudu vzduchu (Křikava, Petříková, 1985). 3.11.8 Vyuţití Bazalka (drogou je bazalková nať – Herba ocimi citrati), je vyuţívána jako karminativum, stomachikum a spasmolytikum. V medicíně se odpradávna pouţívala pro tišení bolestí hlavy a při střevních kolikách. Je to také velmi populární rostlina vyuţívaná v kulinářství. Čerstvá bazalka je hojně vyuţívána do salátů, nebo je často podávána s čerstvými rajčaty společně s olivovým olejem. Dále se připravuje společně s houbami, vejci, nebo dušeným masem (Foy, 1990; Neugebauerová, 2006). 3.11.9 Choroby a škůdci Samotná ochrana léčivých a kořeninových rostlin, mezi které patří bazalka, proti chorobám a škůdcům je problematická, zejména z hlediska pouţití chemických přípravků. U velkého mnoţství těchto rostlin se získaná droga přímo konzumuje a v tomto případě existuje zvýšené nebezpečí přítomnosti toxických reziduí. Správnému určení nejvhodnějšího způsobu ochrany musí vţdy předcházet přesné určení původce choroby, škůdce či poškození. Bazalka je citlivá na virové choroby a fusariózy. Mnozí autoři (Neubauer et al., 1980; Bokor 2004) poukazují na potřebu preventivní ochrany, která spočívá hlavně v kvalitním ošetřování porostu. Listový aparát je potřeba udrţovat nepřemokřený, porost zavlaţovat brzy ráno, pouţít doplňkovou kapkovou závlahu a v konečném sběru zlikvidovat všechny zbytky rostlin (Barátová, 2006). Mezi další choroby napadající bazalku patří: Virová bronzovitost rajčete (TSWV) a virová mozaika okurky (CMV), houba Fusarium oxysporum sp. basilicum objevená roku 1991, padlí čekankové (Erysiphe cichoraceum), plíseň šedá

(Botrytis

cinerea),

hniloba

výhonů

způsobená

rodem Phoma

sp.,Phyllosticta basilici, ze škůdců lze jmenovat mšice, svilušky, klopušky (Trueman, Wick, 1996; www.tilia.zf.mendelu.cz, 2014).

39

4

METODIKA A MATERIÁL

Chrakteristika pokusného místa Pokus byl zaloţen v roce 2013 na pozemku Zahradnické fakulty v Lednici. Lednice se nachází v níţinné oblasti jiţní Moravy s nadmořskou výškou od 160 do 200 m n. m. a spadá tak pod kukuřičný výrobní typ. Z klimatického hlediska spadá Lednice pod oblast mírného pásma a leţí na přechodu mezi kontinentálním a mořským podnebím. Podle agroklimatické rajonizace se jedná o makrooblast teplou, oblast převáţně teplou, kde je suma aktivních teplot vyšší neţ 2800 °C a podoblast převáţně suchou s hodnotou klimatického ukazatele zavlaţení v rozmezí 100 150 mm. Minimální teploty zde neklesají pod -18°C, coţ z tohoto okrsku činí nejpříznivější místo pro přezimování kultur. Výjimku tvoří poklesy teplot pod absolutní minimum -20 °C jednou aţ dvakrát za 10 let, které jsou škodlivé pro ozimy a teplomilné ovocné druhy. Ze záznamů meteorologické stanice z roku 1961 aţ 2007 vyplývá, ţe nejslunečnějšími měsíci v roce byly květen s 234 hodinami, červen s 235 hodinami a červenec s 250 hodinami slunečního svitu. Průměrná roční doba slunečního svitu činila 1775 hodin. Nejméně slunečný byl prosinec se 42 hodinami. Nejteplejší měsíc v roce byl červenec s průměrnou teplotou 19,6 °C, nejstudenější leden s průměrnou teplotou -1,3 °C. Průměrná roční teplota byla 9,5 °C. Průměrný roční úhrn sráţek z roku 1961 - 2009 byl 491 mm a nejdeštivější měsíc v roce byl červenec s 66,7 mm. Vítr vane převáţně od severozápadu a jihovýchodu (Roţnovský, Litschmann, 2006). Meteorologické údaje Veškeré meteorologické údaje byly naměřeny na Meteorologické stanici Mendeleum v Lednici. Experiment probíhal v době od 11.4.2013 (výsev) do 14.10.2013 (druhá sklizeň). Výsadba na pozemek se uskutečnila 10.6.2013. Meteorologické údaje pochází z doby od 10.6.2014 do 14.10.2014.

40

Tabulka 11 Srovnání sráţek a teplotních poměrů v době experimentu s dlouhodobým normálem měsíc

teplota (°C)

sráţky

maximum

minimum

průměr

normál (1961-2008

(mm)

červen

34,4

8,7

18,1

18

81,7

červenec

36,3

14,4

21,6

19,6

9,4

srpen

37

13,4

20,2

19,1

9,4

září

26,9

0,5

14,1

14,7

73,4

říjen

20,3

-2,7

9,1

9,4

8,8

Rostlinný materiál Pro pokus byly pouţity rostliny bazalky pravé (Ocimum basilicum), odrůda ´ATON´ od firmy Agrikon CZ. Jedná se o ţenevskou bazalku s tmavě zelenými listy, které jsou hladké, kopulovié a mají atraktivní lesk. Je vhodná pro stříhání a pro pěstování v květináčích. Přípravky Amalgerol Premium je biologický vegetační olej obsahující výhradně přírodní látky. Je sloţen z více, neţ 40 komponentů – éterických olejů, bylinných výtaţků a extraktů z mořských řas. Aktivuje mikrobiální ţivot v půdě, stabilizuje tvorbu drobtovité půdní struktury a sniţuje opotřebení strojů při obdělávání půdy. Zvyšuje provzdušněnost půdy, působí na tvorbu kořenového systému, upravuje pH půdy a zvyšuje teplotu půdy aţ o 2°C. Zabraňuje vyplavování ţivin z půdy a jejich průniku do spodních vod, urychluje rozklad posklizňových zbytků. Rostliny lépe přijímají ţiviny a vodu, čímţ lépe odolávají stresovým faktorům, působí jako smáčedlo při pouţití přípravků na ochranu rostlin a aplikaci listových hnojiv. Zvyšuje kompaktnost rostlinných pletiv, zlepšuje skladovatelnost a chuťové vlastnosti plodin. Má pozitivní vliv na obsah nutričně významných látek (Richter, Hlušek, Tesařová, 2005). Pro Milieu Terra je extrakt z fermentovaných bylin pěstovaných jako kontrolovaná ekologická kultura. Je obohacen o minerální látky a obsahuje kultury přirozeně se vyskytujících mikroorganismů. Zvyšuje bilogickou aktivitu v půdě, zlepšuje půdní strukturu, její vodní vzdušnou a tepelnou bilanci. Posiluje imunitní systém rostlin a pozitivně ovlivňuje jejich růst. Zvyšuje tvorbu chlorofylu

41

a fotosyntetickou aktivitu rostlin. Rostliny jsou robustnější a mají lepší kořenový systém. Působí příznivě na tvorbu květů a zvyšuje uchovatelnost plodů po sklizni. Má pozitivní vliv na klíčivost semen. (www.promilieu.de, 2014) EM – farming Super aktiviert (dále jen EM – farming) je pomocná půdní látka, která podporuje vývin kořenového systému, čímţ zlepuje zásobení rostlin ţivinami a vláhou. Obsahuje bakterie kyseliny mléčné, fotosyntetické bakterie, a třtinovou melasu. (www.mikroveda.eu, 2014) Rawat – řasy je přípravek v testování na bázi řas bez obchodního názvu. Jedná se o přírodní přípravek obsahující směs bakteriálně-řasových kultur, které při svém růstu produkují fytohormony a biopolymery. Zvyšuje úrodnost půdy, zvyšuje fixaci dusíku, podporuje tvorbu kořenů a chrání rostliny před stresem způsobeným suchem. (Rawat, 2014) Uspořádání pokusu Půdní podmínky Z pedologického hlediska lze půdu na pokusném pozemku označit jako půdní typ černozem, půdní druh hlinitý a mateřská hornina je spraš. Jako předplodina byla na pozemku pěstována řepa salátová. V okolí pokusného pozemku byla pěstována tykev Hokkaido a meduňka. Výsev a předpěstování sadby Výsev byl proveden ve skleníku Zahradnické fakulty v Lednici do výsevní misky dne 11.4.2013. Jako výsevní substrát byl pouţit profesionální výsevní substrát Florcom od firmy BBcom s.r.o. zaloţený na bílé rašelině. Substrát má pH 5,5-6,0, elektrickou vodivost (EC) 0,6-0,8 mS.cm-2 a poměr NPK 14:16:18. Vzešlá sadba byla přepichována dne 19.4.2013. Pro přepichování byly pouţity sadbovače se 104 buňkami a pěstební substrát Klassmann – Dielmann TS3(EC 30mS.cm-2, 1 kg.m-3 NPK v poměru 14:16:18, pH 5,5-6,5). Výsadba Výsadba předpěstované sadby bazalky proběhla dne 10. 6. 2013 ve sponu 0,4x0,4m, přičemţ na jedno opakování bylo pouţito 18 rostlin. Bylo zaloţeno 5 variant pokusu, kaţdá varianta měla 4 opakování a mezi kaţdým opakováním a variantou byl ponechán neošetřený dvouřádek. Na jednu variantu bylo tedy pouţito 72 rostlin. Ošetřování porostu

42

Pozemek s vysázenými rostlinami byl v pravidelných týdenních intervalech oplečkován. Byla instalována závlaha formou postřikovačů, která byla dle potřeby pouštěna v ranních, nebo podvečerních hodinách. Varianty pokusu a aplikace přípravků 1. Varianta – Amalgerol Premium 2. Varianta – EM - farming 3. Varianta – R - řasy 4. Varianta – Pro Milieu Terra 5. Varianta – Kontrola Aplikace přípravků proběhla formou zálivky s výjimkou varianty Amalgerol, u které byly rostliny ošetřeny formou foliárního postřiku pomocí ručního postřikovače. Amalgerol byl aplikován v dávce 5ml.l-1, přípravek EM farming byl aplikován v dávce 10ml.l-1, kde ke kaţdé rostlině bylo nalito 0,5l takto připraveného roztoku. Přípravek na bázi řas od firmy Rawat byl aplikován v koncentraci 0,4g.l-1, kdy ke kaţdé rostlině bylo nalito 0,5l zálivky. První aplikace přípravků proběhla dne 19.6.2013, deset dnů po první aplikaci byly přípravky s výjimkou Amalgerolu aplikovány znovu (formou zálivky). Třetí aplikace všech přípravků proběhla po první sklizni dne 9.8.2013. Varianta ošetřená přípravkem Pro Milieu Terra byla k experimentu dodatečně přidána aţ po 1. sklizni. Výsledky této varianty jsou proto uváděny pouze u analýz uskutečněných po termínu 23.7.2014 (1. sklizeň). Termíny aplikací jednotlivých přípravků jsou pro větší přehlednost uvedeny v následující tabulce: Tabulka 12 Termíny aplikací přípravků Varianta

1. aplikace

2. aplikace

3. aplikace

Alagerol Premium

19.6.2013

9.8.2013

EM farming

19.6.2013

29.6.2013

9.8.2013

R - řasy

19.6.2013

29.6.2013

9.8.2013

Pro Milieu Terra

9.8.2013

Způsob sklizně Sklizeň byla provedena ve dvou termínech a to 23.7.2013 a 22.8.2013. Sklizeň probíhala ručně pomocí zahradních nůţek, kdy byly ostříhány jednotlivé 43

rostliny. Střih byl prováděn asi 15 cm nad zemí tak, ţe u kaţdé rostliny byly ponechány nejspodnější listy, kvůli zabezpečení výnosu následující sklizně. Takto sklizená bazalková nať byla ukládána do PE beden, které byly následně váţeny přímo na místě. Po první sklizni jednotlivých variant byly sklizeny dělící dvouřádky, okrajové řádky a rovněţ i rostliny bazalky, které byly později pouţity jako varianta Pro Milieu Terra. Příprava vzorků k analýze Pro analýzu z čerstvé hmoty byla pouţita bazalková nať pouze z druhé slizně, kdy bylo z kaţdého opakování odebráno reprezentativní mnoţství natě odpovídající zhruba dvěma rostlinám. Čerstvá nať byla ihned po odběru přenesena do laboratoře, kde byl stanoven obsah laboratorní sušiny, obsah fenolických látek, obsah flavonoidů a antioxidační kapacita. Zbytek slizně byl přenesen na sušící rošty, kde byla jednotlivá opakování odděleně rozvrstvena a sušena přirozenou cestou. Odběr takto usušené bazalkové natě byl obdobný jako u natě čerstvé, rovněţ bylo odebráno reprezentativní mnoţství z kaţdé varianty odpovídající asi 2 rostlinám, které byly pomlety v laboratorním mlýnku a u takto připravených vzorků byly provedeny všechny uvedené analýzy vyjma stanovení laboratorní sušiny. Stanovení nutričních parametrů Stanovení celkové antioxidační kapacity metodou DPPH Extrakce: 5g rostlinného materiálu bylo extrahováno za pouţití 75% metanolu za občasného promíchávání po dobu 24 hodin. Následně byl extrakt zfiltrován a zamraţen do doby samotného stanovení. Celková antioxidační kapacita byla stanovena pomocí metody DPPH, která je zaloţena na zhášení radikálového kationtu DPPH+ (2,2-difenyl-1-pikrylhydrazyl). Ten je fialový a po redukci vytváří ţlutavé zbarvení. Jako reakční roztok byl pouţit 100µM.l-1 roztok DPPH. K 3,8ml roztoku bylo napipetováno 200 µl vhodně zředěného vzorku. Absorbance byla měřena po 30 od začátku reakce pro vlnové délce 515nm. Jako standart byl pouţit Trolox (6-hydorxy-2,5,7,8-tetramethylchroman-2karboxylová kyselina). Výsledná celková antioxidační kapacita byla vyjádřena v mM ekvivalentu Troloxu na 1000g sušiny (mM Troloxu.1000g-1) (Zbíral et al., 2005). Stanovení celkového obsahu flavonoidů

44

Činidla: 5% roztok dusitanu sodného, 10% roztok chloridu hlinitého, 1M roztok hydroxidu sodného, 1mM standardní roztok katechinu Pracovní postup – do zkumavek bylo napipetováno 0,5ml primárního extraktu vzorku a 1,5ml vody, jako standardní vzorek bylo napipetováno 0,5ml standardního roztoku katechinu a 1,5ml vody, jako slepý vzorek bylo napipetováno 2ml vody. Do všech zkumavek bylo následně přidáno: 0,2ml dusitanu sodného a zkumavky byly promíchány. Po 5 minutách bylo přidáno 0,2ml roztoku chloridu hlinitého, znovu promícháno a po dalších 5 minutách bylo přidáno 1,5ml roztoku hydroxidu sodného a ihned 1ml vody. Zkumavky byly naposledy promíchány a po 15 minutách byly fotometrovány proti vodě při vlnové délce 510nm. (Zbíral et al., 2005) Stanovení celkového obsahu fenolických látek Pro stanovení celkového obsahu fenolických látek z čerstvé hmoty (bazalkové natě) byl pouţit primární extrakt vzorků, vzorky pro stanovení fenolických látek z usušené bazalkové natě byly umlety (velikost ok síta byla 2,0mm). Z upraveného vzorku byly odebrány 2,0g do 100ml kádinky a zality 50,0ml 75% metanolu. Směs byla ponechána při laboratorní teplotě 24 hodin za občasného promíchání. Macerát byl přefiltrován přes filtrační papír KA 1, do 50ml odměrné baňky a doplněn po rysku 75% metanolem. Z filtrátu bylo odebráno 1,0ml do 50ml baňky, ve které bylo 9,0ml destilované vody a byl přidán 1ml Folin-Ciocalterova činidla. Po 5 minutách bylo přidáno 10,0 ml 7% Na2CO3 a doplněno po rysku destilovanou vodou směs byla ponechána stát 90 minut. Absorbance byla měřena při vlnové délce 765nm. (Zbíral et al., 2005) Stanovení laboratorní sušiny Vzorky se podle potřeby upraví na menší části (rozřeţou se na řezačce, nastříhají nůţkami). Takto upravený materiál se rozprostře v tenké vrstvě na misky, případně se umístí otevřených prodyšných papírových nebo textilních sáčků a horkovzdušné sušárně s nuceným oběhem vzduchu při teplotě asi 65°C (Zbíral et al., 2005). Vyhodnocení dat Veškerá data získaná při experimentu byla zapsána do tabulek v programu Microsoft Excel 2007. Data byla následně zpracována v programu Statistica 12, ve kterém byly vyhodnoceny jednotlivé varianty znázorňující výsledky

experimentu.

V tomto

programu 45

byla

v případě

dat

pouţita

jednofaktorová analýza ANOVA. Statistické tabulky získaných dat jsou znázorněny v přílohách.

46

5 5.1

VÝSLEDKY PRÁCE Sklizeň Nejvyšší výnos první sklizně byl naměřen u varianty R – řasy (1,64t.ha-1).

U ţádné z variant nebyl v případě první sklizně zjištěn statisticky významný rozdíl oproti variantě kontrola. Nejvyšší výnos druhé sklizně byl naměřen u varianty Pro Milieu Terra, a to 3,71t.ha-1. Mírný nárůst výnosu druhé sklizně oproti variantě kontrola (výnos 3,12t.ha-1) byl naměřen také u varianty R – řasy, a to 3,14t.ha-1. V případě druhé sklizně nebyl zjištěn ţádný statisticky významný rozdíl ve výnosu jednotlivých variant oproti variantě kontrola. Graf 1 Celkový výnos první sklizně 1,9 1,8

-1

výn o s (t.h a )

1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 1,2 1,1 1,0 A m alg erol P rem ium E M - farm ing va ria nta

47

R - řasy kontrola

Graf 2 Kruskal-Wallisova ANOVA 2 ,0

-1

1.sklizeň (t.ha )

1 ,8

1 ,6

1 ,4

1 ,2

1 ,0

0 ,8

R - řa s y

Am a lg e ro l P re m iu m E M - fa rm in g

k o n tro la

Me d i á n 2 5 % -7 5 %

va ria n ta

Mi n -Ma x

Graf 3 celkový výnos druhé sklizně 4,4 4,2

-1

výnos ( t.ha )

4,0 3,8 3,6 3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 A m algerol P rem ium E M -farm ing

R - řasy

kontrola P ro M ilieu Terra

varianta

48

5.2

Celková antioxidační kapacita Stanovení celkové antioxidační kapacity metodou DPPH bylo provedeno u

vzorků suché bazalkové natě obou sklizní. Stanovení celkové antioxidační kapacity čerstvé natě bylo provedeno pouze u druhé sklizně. Nejvyšší celková antioxidační kapacita suché natě první sklizně byla naměřena u varianty EM – farming, a to 208,2mM toloxu.1000g-1, oproti variantě kontrola nebyly zjištěny ţádné statisticky významné rozdíly. V případě druhé sklizně byla nejvyšší celková antioxidační kapacita suché natě nejvyšší u varianty EM – farming (155,5mM toloxu.1000g-1), následovala varianta Pro Milieu Terra (148mM toloxu.1000g-1). V tomto případě nebyl zjištěn ţádný statisticky významný rozdíl jednotlivých variant oproti variantě kontrola. U čerstvé natě druhé sklizně byla u všech variant naměřena vyšší antioxidační kapacita oproti variantě kontrola. Nejvyšší antioxidační kapacita byla naměřena u varianty Amalgerol Premium (22,3mM toloxu.1000g-1) a u varianty EM - farming, u kterých byl rovněţ zjištěn statisticky průkazný rozdíl oproti variantě kontrola (9,9mM toloxu.1000-1). Graf 2 Celková antioxidační kapacita první sklizně suché natě 215

m M troloxu.1000g

-1

210

205

200

195

190

185

180

175

A m a lg e ro l P re m ium E M - fa rm ing

R - řa s y

va ria nta

49

ko ntro la

Graf 3 Celková antioxidační kapacita druhé sklizně suché natě 190 180

m M tr olo xu.10 00g

-1

170 160 150 140 130 120 110 100 90

A m alg erol P rem ium E M -farm ing

R - řasy

kontrola P ro M ilieu Terra

varianta

Graf 4 Celková antioxidační kapacita druhé sklizně čerstvé natě 30 28

m M tr olo xu.10 00g- 1

26 24 22 20 18 16 14 12 10 8 6

A m alg erol P rem ium E M -farm ing

R - řasy

kontrola P ro M ilieu Terra

varianta

50

5.3

Celkový obsah flavonoidů Nejvyšší obsah flavonoidů suché natě první sklizně byl naměřen u varianty

EM – farming (22599mg katechinu.1000g-1), následovala varianta Amalgerol Premium (22093mg katechinu.1000g-1). Oproti variantě kontrola nebyl v tomto případě zjištěn ţádný satisticky průkazný rozdíl. Obsah flavonoidů druhé sklizně suché natě oproti variantě kontrola (24562mg katechinu.1000g-1), byl niţší u všech ostatních variant. Obsah flavonoidů druhé sklizně čerstvé hmoty byl nejvyšší u varianty EM – farming, a to 3944mg katechinu.1000g-1. Varianta EM – farming vykazovala statisticky významný rozdíl oproti variantě kontrola (3370mg katechinu.1000g-1). Druhý nejvyšší obsah flavonoidů byl naměřen u varianty R – řasy (3745mg katechinu.1000g-1), mírné zvýšení oproti kontrole bylo naměřeno také u varianty Pro Milieu Terra, a to 3375mg katechinu.1000g1. Graf 5 Celkový obsah flavonoidů první sklizně suché natě 25000

m g katechinu.1 000g

-1

24000 23000 22000 21000 20000 19000 18000 17000 16000 15000 14000

A m alg erol P rem ium E M -farm ing

R - řasy

varianta

51

kontrola

Graf 7 Celkové stanovení flavonoidů druhé sklizně suché natě 32000

m g ka te ch in u .1 0 0 0 g

-1

30000 28000 26000 24000 22000 20000 18000 16000 14000 12000 10000

A m a lg e rol P re m ium E M -fa rm ing

R - řa sy

ko ntro la P ro M ilie u Terra

va ria nta

Graf 6 Celkový obsah flavonoidů druhé sklizně čerstvé natě 4400

m g ka te ch in u .1 0 0 0 g

-1

4200

4000

3800

3600

3400

3200

3000

2800

A m a lg e rol P re m ium E M -fa rm ing

R - řa sy

ko ntro la P ro M ilieu Te rra

va ria nta

52

5.4

Celkový obsah fenolických látek Celkový obsah fenolických látek byl v případě analýzy první sklizně suché

natě oproti variantě kontrola (50624mg kyseliny gallové.1000g-1) niţší u všech ostatních variant. Podobně byl stanoven obsah fenolických látek také u analýzy suché natě u druhé sklizně (varianta kontrola obsahovala 48665mg kyseliny gallové.1000g-1). Obsah fenolických látek čerstvé natě druhé sklizně byl nejvyšší u varianty EM – farming (9302mg kyseliny gallové.1000g-1), u které byl rovněţ zjištěn statisticky průkazný rozdíl oproti variantě kontrola (7571mg kyseliny gallové.1000g-1). Vyšší obsah fenolických látek oproti variantě kontrola byl naměřen rovněţ i u ostatních variant: varianta Pro Milieu Terra (8206mg kyseliny gallové.1000g-1), varianta Amalgerol Premium (8131mg kyseliny gallové.1000g-1), varianta R – řasy (8044mg kyseliny gallové.1000g-1) Graf 8 celkový obsah fenolických látek první sklizně suché natě 56000

m g kys. G allové.1000g

-1

54000

52000

50000

48000

46000

44000

42000

40000

38000

A m a lg e ro l P re m ium E M - fa rm ing

R - řa sy

va ria nta

53

ko ntro la

Graf 10 Celkový obsah fenolických látek druhé sklizně suché natě

m g kys. G a llové .100 0g

-1

60000

55000

50000

45000

40000

35000

30000

25000

A m a lg e rol P re m ium E M -farm ing

R - řa sy

ko ntro la P ro M ilie u Terra

va ria nta

Graf 9 Celkový obsah fenolických látek druhé sklizně čerstvé natě

m g kys. G a llo vé .1 0 0 0 g -1

10000

9500

9000

8500

8000

7500

7000

6500

A m a lg e ro l P re m ium E M -farm ing

R - řa sy

ko ntro la P ro M ilie u Terra

va ria nta

54

5.5

Laboratorní sušina Nejvyšší obsah laboratorní sušiny byl naměřen u varianty Pro Milieu Terra,

a to 18,63 %. Oproti variantě kontrola (18,2 % sušiny) neobsahovala ţádná ze zbývajících variant vyšší procento sušiny. U této analýzy nebyl zjištěn ţádný statisticky průkazný rozdíl mezi jednotlivými variantami a kontrolou. Graf 11 Obsah sušiny bazalkové natě druhé sklizně 2 0 ,0 1 9 ,5 1 9 ,0

su šin a ( % )

1 8 ,5 1 8 ,0 1 7 ,5 1 7 ,0 1 6 ,5 1 6 ,0 1 5 ,5 1 5 ,0 1 4 ,5 1 4 ,0

A m a lg ero l P rem ium E M -farm ing

R - řa sy

ko ntrola P ro M ilie u Te rra

va ria nta

55

6

DISKUSE Existuje celá řada publikovaných prací zaměřených na vliv přípravků

z mořských řas a symbiotických bakterií. Převáţná většina těchto prací je ale orientována na širší zemědělskou produkci, proto jsou výsledky tohoto experimentu srovnávány i s jinými plodinami, na kterých byl vliv přípravků na podobné bázi sledován. Vliv přípravků na bázi symbiotických bakterií Průměrný výnos čerstvé bazalkové natě se podle Neugebauerové (2006) pohybuje od 1-3,5t.ha-1. Výnos čerstvé hmoty druhé sklizně byl nejvyšší u varianty Pro Milieu Terra, a to 18% nárůst oproti kontrole, coţ při přepočtu odpovídá rozdílu 0,59t.ha-1. Singh et al.,. (2013) ve dvouletém polním experimentu uvádí navýšení výnosu u bazalky ošetřené PGPR druhy Pseudomonas montelii (55 % nárůst výnosu), Cronobacter dublinensis( 42 % nárůst výnosu) a Bacillus spp. (30 % nárůst výnosu). Barnaval et al., (2012) uvádí zvýšení čerstvého výnosu u bazalky

(Ocimum

sanctum)

ošetřené

bakteriemi

rodu

Ochrobactrum

rhizosphaerae(59,8 % nárůst oproti kontrole), následovaly rostliny ošetřené bakteriemi Achromobacter xylosoxidans, Herbaspirillum seropedicae, Serratia ureilytica s 43,8%, 33,9% a 26,1% nárůstem výnosu čerstvé hmoty oproti kontrole. Fasciglione et al., (2012) uvádí celkové zvýšení hmotnosti čerstvé hmoty u salátu (Lactuca sativa) o 27 % oproti kontrole. Mantelin et al., (2006) popsali experiment, při kterém měl kladný vliv bakterií rodu Phyllobacterium (kmen STM196) na tvorbu čerstvé nadzemní hmoty u rostlin huseníčku (Arabidopsis sp.) pěstovaného v podmínkách s různou koncentrací nitrátů v pěstebním médiu o 59 %, 20 % a 51%. Facsiglione et al.,. (2012) publikovali experiment, při kterém byly rostliny salátu

inokulovaném

bakteriemi

Azospirillum

sp.

pěstovány

v různých

podmínkách zasolení. U salátu pěstovaném při zasolení 40mol.m -3NaCl bylo naměřeno 24,8% navýšení výnosu čerstvé hmoty a 16,2% navýšení výnosu čerstvé hmoty v nezasolených podmínkách. U tohoto experimentu byl naopak niţší výnos první sklizně v porovnání s kontrolní variantou byl naměřen u varianty EM – farming, kde byl zjištěn 12% pokles výnosu oproti kontrolní variantě. U této varianty byl naměřen pokles 56

výnosu oproti kontrolní variantě také u druhé sklizně (10,6% pokles oproti kontrole).

Jak

uvádí

celá

řada

experimentů

zaměřených

na

účinek

symbiotických bakterií (PGPR) na rostliny pěstované v podmínkách stresu způsobeného biotickými, nebo abiotickými faktory, mohl tento pokles způsobit fakt, ţe rostliny bazalky nebyly vystaveny ţádnému z těchto stresových faktorů. Porost se jevil velice uniformě, rostliny byly vitální a netrpěly suchem ani přemokřením. V průběhu vegetace nebyl zaznamenán ţádný extrémní teplotní výkyv, ani zvýšený tlak chorob, čí škůdců. Z toho lze usoudit, ţe se účinek přípravku na variantě EM – farming nemusel projevit. Dalším ukazatelem hodnoceným v experimentu 2013 byl obsah sušiny. Nejvyšší průměrný obsah sušiny v bazalkové nati byl naměřen u varianty ošetřené přípravkem Pro Milieu Terra na bázi symbiotických bakterií, a to 18,6 %, oproti kontrole (18,2%). Podobný experiment, při kterém byl testován vliv bakterie Azospirillum sp. probíhal na pozemcích ZF Mendelovy Univerzity v roce 2008 na rostlinách póru. U tohoto experimentu byl naměřen 17,3% obsah sušiny oproti neošetřeným rostlinám (14 %). (Nedorost, 2008) Nautiyal et al., (2008) uvádí zvýšení obsahu sušiny po aplikaci bakterie Bacillus lentimorbus o 135 % u rostlin pískavice ( Trigonella foenum-graecum), o 156 % u salátu (Lactuca sativa) a o 59 % u špenátu (Spinacia oleracea). Alguacil et al. (2009) uvádí celkové zvýšení obsahu sušiny u salátu (Lactuca sativa) pěstovaném v podmínkách různého obsahu CO2 a různé míře vodního stresu. Po inokulaci salátu bakteriemi rodu Pseudomonas mendocina došlo k navýšení obsahu sušiny o 37% při obsahu CO2 380ppm a míře vodního deficitu -0,03 MPa, dále o 17,3 % při 760ppm CO2 a -0,03 MPa a o 39 % při 760ppm CO2 a míře vodního deficitu 0,3 MPa. Fasciglione et al. (2012) uvádí celkové zvýšení obsahu sušiny o 101,6 % u salátu inokulovaného bakteriemi Azospirillum sp. a pěstovaného při míře zasolení 40mol.m-3 NaCl a o 19,5 % u nezasolené varianty. Naopak nejniţší obsah sušiny byl zjištěn u varianty EM – farming, kde byl naměřen 2,2% pokles obsahu sušiny oproti kontrole. Podobně vypadají výsledky experimentu s okurkami (Cucumis sativus) poukazující na celkové sníţení obsahu sušiny u okurek ošetřených bakteriemi. Pokus probíhal v otevřeném hydroponickém systému ve skleníku ZF Mendelovy univerzity 57

v letech 2006 a 2007. Varianty byly ošetřeny bakteriemi rodu

Azotobacter

(2,9% sušiny), Azospirillum (3,0% sušiny), kontrola (3,3% sušiny). (Adbelaziz, 2010) Dalším významným ukazatelem, který se hodnotil v experimentu 2013, byl celkový obsah fenolických látek. Nejvyšší celkový obsah fenolických látek (analýza čerstvé natě) byl naměřen u varianty EM – farming, která obsahovala o 22,8 % více kyseliny gallové neţ kontrolní varianta. Tento rozdíl byl zároveň statisticky průkazný. Větší mnoţství kyseliny gallové oproti kontrolní variantě (analýza čerstvé natě) bylo zjištěno také u varianty Pro Milieu Terra (8,3% nárůst oproti kontrole). Nautiyal et al., (2008) publikovali experiment, ve kterém inokulovali rostliny pískavice (Trigonella foenum-graecum), salátu (Lactuca sativa), a špenátu (Spinacia oleracea) bakteriemi rodu Bacillus lentimorbus. Nejvyšší obsah fenolických látek v čerstvé hmotě byl naměřen rostlin pískavice (441,9% nárůst oproti kontrole). Tento nárůst byl zaznamenán také u salátu a špenátu (491,5% a 366% nárůst oproti kontrole). Pokles celkového obsahu fenolických látek oproti kontrolní variantě, byl v tomto experimentu zjištěn u varianty EM – farming (31% pokles proti kontrole) a také u varianty Pro Milieu Terra (7% pokles oproti kontrole). Tento pokles mohl zapříčinit přirozený způsob sušení, při kterém nemusel být zajištěn optimální teplotní a vlhkostní reţim. Obsah flavonoidů byl dalším parametrem, který se při experimentu hodnotil. Nejvyšší obsah flavonoidů byl naměřen při analýze druhé sklizně čerstvé natě u varianty EM – farming (17% navýšení oproti kontrole). Tento výsledek byl zároveň statisticky průkazný. Obsah flavonoidů první sklizně suché natě byl u varianty EM - farming o 11 % vyšší, neţ kontrolní varianta. Kannahi a Kowsalya (2013) uveřejnili experiment, při kterém bylo zjištěno navýšení celkového obsahu flavonoidů u rostlin fazole mungo (Vigna mungo). Fazole byly inokulovány bakteriemi Pseudomonas fluorescense a Bacillus subtilis a bylo naměřeno aţ 56% zvýšení obsahu flavonoidů oproti neinokulované kontrole. Zhang et al., (2014) uvádí zvýšení celkového obsahu flavonoidů u rostlin statice (Limonium sinense) pěstované v podmínkách stresu způsobeného zasolením po inokulaci bakteriemi produkujícími deaminázu. 58

ACC -

Naopak při stanovení obsahu flavonoidů druhé slizně suché natě byl zjištěn pokles u varianty EM- farming (40% pokles) a u varianty Pro Milieu Terra (5,8% pokles) oproti kontrole. Celková antioxidační kapacita byla dalším faktorem, který byl sledován v tomto experimentu. Statisticky průkazný rozdíl byl zjištěn při analýze čerstvé natě u varianty EM – farming, kde bylo naměřeno 66% zvýšení antioxodační kapacity oproti kontrole. Vyšší hodnoty byly rovněţ zjištěny u varianty Pro Milieu Terra (27 % oproti kontrole). Mírné zvýšení antioxidační kapacity, avšak statisticky neprůkazné, bylo u těchto dvou variant zjištěno také při analýze suché natě druhé sklizně. U varianty EM – farming bylo zjištěno mírné navýšení antioxidační kapacity také při analýze suché natě z první sklizně. Ordookhani

(2011)

uvádí

celkové

zvýšení

antioxidační

aktivity

esenciálních olejů u bazalky (Ocimum basilicum) po inokulaci substancí obsahující mix bakterií Pseudomonas putida, Azotobacter chroococcum a Azosprillum lipoferum o 78%. Ordookhani et al., (2010) uvádí 49,17% zvýšení antioxidační aktivity u rajčat (Lycopersicon esculentum) po inokulaci bakteriemi rodu Pseudomonas, Azotobacter a Azospirillum. Vliv přípravků na bázi mořských řas Nejvyšší výnos první sklizně byl naměřen u varianty R – řasy. U této varianty bylo zjištěno 11% zvýšení výnosu oproti kontrole, tento rozdíl však nebyl statisticky průkazný. Lola-Luz, Gaffney a Henneuart (2012) publikovali experiment, ve kterém popsali zvýšení celkového výnosu u brokolice (Brassica oleracea var. Italica) po aplikaci extraktů z mořských řas. Odrůda brokolice ´Ironman´ a ´Red Admiral´ vykazovaly 5,5% a 24,6% nárůst výnosu. Mírné navýšení výnosu oproti kontrole bylo u varianty R – řasy naměřeno také u druhé sklizně, a to o 0,5 % oproti kontrole. Naopak nejniţší výnos byl v případě obou sklizní naměřen u varianty Amalgerol Premium. U této varianty bylo v případě první sklizně naměřeno 13,8% sníţení, v případě druhé sklizně 13,4% sníţení výnosu oproti kontrole. K podobným výsledkům došli také Víg et al.,. (2012), kdy po ošetření kukuřice přípravkem Natur Plasma (obsahující ţivou kulturu řasy Chlorella sp.), zaznamenali pokles průměrného výnosu o 10 % oproti kontrolní variantě. Zároveň vznesli závěr, ţe účinek přípravků se odvíjí od pěstebních podmínek

59

dané plodiny, respektive jejich účinek by se mohl více projevit na plodinách pěstovaných v podmínkách stresu (sucho, zasolení). Obsah sušiny, jako další měřený parametr byl u obou variant ošetřených přípravky na bázi mořských řas niţší oproti kontrole. Varianta R – řasy měla o 6,8 % a varianta Amalgerol Premium o 9,1 % niţší obsah sušiny, neţ kontrolní varianta. Podobné výsledky uvádí Vábková (2008) v polním experimentu, při kterém bylo naměřeno sníţení celkového obsahu sušiny u rajčat. Odrůda rajčete ´Toro F1´ ošetřená přípravkem Amalgerol Premium v kombinaci s tekutým hnojivem ErnteStar vykazovala o 16,3 % niţší obsah sušiny, neţ kontrolní varianta. Kalaivanan a Venkatesalu (2012) publikovali experiment s postupně se sniţujícím obsahem sušiny u rostlin fazole mungo (Vigna mungo) v korelaci s postupným nárůstem koncentrace extraktu z řasy Sargassum myriocystum. Nejvyšší obsah fenolických látek byl naměřen u varianty Amalgerol Premium, a to o 7,6 % oproti kontrolní variantě. Vyšší obsah fenolických látek byl naměřen také u varianty R– řasy (6,5% nárůst oproti kontrole). V obou případech se jednalo o analýzu čerstvé natě druhé sklizně. Oba tyto rozdíly nebyly statisticky průkazné. Vyšší, statisticky průkazné rozdíly v obsahu fenolických látek oproti kontrolní variantě uvádí Lola-Luz, Gaffney a Henneuart (2012) v experimentu, při kterém aplikovali extrakty z mořských řas na brokolici. Naopak niţší obsah fenolických látek byl u obou variant (Amalgerol Premium a R – řasy) naměřen při analýze suché natě obou sklizní. V případě varianty R – řasy byl tento rozdíl oproti kontrole statisticky průkazný (analýza 1. sklizně suché natě), obdobně tomu bylo u varianty Amalgerol Premium (analýza 2. sklizně suché natě) . Vyšší obsah flavonoidů oproti kontrolní variantě byl naměřen při analýze 1. sklizně suché natě, a to u varianty Amalgerol Premium (9,2% zvýšení oproti kontrole). Varianta R – řasy měla vyšší obsah flavonoidů při analýze 2. sklizně čerstvé natě (6,5% zvýšení oproti kontrole). Fan et al., (2011) uvádí zvýšení obsahu flavonoidů o 20 aţ 50 % u rostlin špenátu (Spinacia oleracea) po ošetření přípravky obsahujícími extrakt z hnědé řasy Ascophyllum nodosum.

60

Naopak niţší obsah flavonoidů oproti kontrole byl naměřen u varianty Amalgerol Premium při analýze 2. sklizně čerstvé natě (pokles o 33,9 % oproti kontrole) a 2. sklizně suché natě (pokles o 1,7 % oproti kontrole). Dalším měřeným parametrem byla celková antioxidační kapacita. Nejvyšší celková antioxidační kapacita byla zjištěna při analýze 2. sklizně čerstvé natě u varianty Amalgerol Premium, která vykazovala 127% zvýšení celkové antioxidační kapacity oproti variantě kontrola. Tento rozdíl byl rovněţ statisticky průkazný. Vyšší antioxidační kapacita byla naměřena také u varianty R – řasy při analýze 2. sklizně čerstvé natě, a to o 32 % oproti kontrole. Tento rozdíl se ukázal, jako statisticky neprůkazný. Fan et al., (2011) uvádí zvýšení celkové antioxidační kapacity u špenátu ošetřeného extraktem z Ascophyllum nodosum o 20 % oproti kontrole. Na druhé straně, nejniţší celková antioxidační kapacita byla naměřena při analýze první a druhé sklizně suché natě u varianty R – řasy. Tato varianta vykazovala v prvním případě o 6,3 %, ve druhém případě o 5,9 % niţší celkovou antioxidační kapacitu oproti kontrolní variantě. Porovnáním jednotlivých variant ošetřených přípravky na bázi mořských řas s kontrolní variantou byly zjištěny shodné, nebo záporné hodnoty některých parametrů. Reitz a Trumble (1996) uvádí, ţe míra účinnosti extraktů z mořských řas se liší v závislosti na druhu rostliny, i na zvoleném kultivaru. Za určitých podmínek, mohou extrakty dokonce působit inhibičně a účinky jsou závislé na aplikačních dávkách, frekvenci dávkování a načasování jednotlivých procedur v závislosti na druhu, zvolené odrůdě, ročním období, geografické poloze a celém spektru místních environmentálních podmínek. Jednotlivá porovnání naměřených hodnot u variant ošetřených přípravky na bázi symbiotických bakterií a mořských řas s neošetřenou kontrolou poukazují na fakt, ţe interakce těchto přípravků (bioaditiv) s rostlinami je velice komplexní a proměnlivá záleţitost.

61

7

ZÁVĚR Na základě dat pocházejících z tohoto experimentu by se dalo

konstatovat, ţe pouţití přípravků na bázi symbiotických bakterií a přípravků na bázi řas můţe přinést jak pozitivní, tak negativní výsledky. Dosavadní poznatky o pouţívání těchto přípravků (bioaditiv) v zemědělství poukazují spíše na jejich pozitivní vliv. Práce popisující negativní vlivy bioaditiv pouţívaných při pěstování plodin jsou málokdy publikovány. Velké mnoţství na trhu dostupných přípravků v kombinaci s velkým mnoţstvím experimentů uskutečněných na velice pestré paletě rostlinných druhů, znemoţňuje zaujmout jasné stanovisko, zda pouţívání bioaditiv v zemědělské praxi má pozitivní dopad na výnos a kvalitu plodin. Objektivnost vyhodnotit působení bioaditiv je ovlivňována jejich sloţením, které je často díky obchodnímu tajemství a výrobnímu „know-how― firem obtíţné zjistit. S přihlédnutím k výsledkům tohoto experimentu, lze konstatovat několik závěrů: Pouţité přípravky (bioaditiva) na bázi symbiotických bakterií i na bázi řas neměly ţádný statisticky průkazný pozitivní vliv na výnos bazalkové natě. Celková antioxidační kapacita byla statisticky průkazně vyšší u varianty ošetřené přípravkem Amalgerol Premium a také u varianty ošetřené přípravkem EM – farming Super aktiviert. Tento přípravek měl rovněţ vliv na vyšší, statisticky průkazný obsah flavonoidů a fenolických látek. Vliv dalších pouţitých přípravků na měřené parametry (celková antioxidační kapacita, obsah flavonoidů, obsah fenolických látek, obsah sušiny) byl statisticky neprůkazně pozitivní, v některých případech měly zjištěné výsledky dokonce

záporné

hodnoty v porovnání s kontrolní variantou. S ohledem na tyto závěry, lze tedy doporučit pouţívání bioaditiv v zemědělské produkci spíše na zvýšení celkového obsahu nutričních látek, neţ jako prostředky ke zvýšení celkového výnosu.

62

8

SOUHRN A RESUME Tato diplomová práce byla zaměřena na vyuţití bioaditiv (přípravků na

bázi řas a bakterií) v produkci bazalky (Ocimum basilicum). V literárním přehledu jsou tyto bioaditiva obecně popsány, z hlediska jejich látkového sloţení, účinků a vyuţití v praxi. Experimentální část se zabývá polním pokusem s bazalkou, který probíhal v Lednici na pozemku Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně v roce 2013. Porost bazalky byl rozdělen do 5 variant (4 přípravky + kontrola). Jednotlivé varianty byly ošetřeny přípravky Amalgerol Premium, EM – farming Super aktiviert, Pro Milieu Terra a přípravkem od firmy Rawat bez obchodního názvu. Na bazalce byl sledován vliv těchto bioaditiv na výnosové a nutriční parametry. Nutriční parametry byly stanovovány jak z čerstvé bazalkové natě, tak ze sušené hmoty. Jednalo se o celkovou antioxidační kapacitu, obsah fenolů, flavonoidů a obsah sušiny. Z výsledků vyplývá, ţe aplikace těchto přípravků má jak pozitivní tak negativní dopad na sledované parametry u bazalky. Výnosové parametry nebyly těmito přípravky nijak významně ovlivněny. Největší efekt měly přípravky Amalgerol Premium a EM – farming Super aktiviert

na zvýšení celkové

antioxidační kapacity, u varianty EM – farming bylo navíc zjištěno zvýšení obsahu fenolů a flavonoidů. Klíčová slova: PGPR, bioaditiva, bakterie, řasy, bazalka

This diploma work is focused on the use of bioadditives (products based on algae and bacteria) in the production of basil (Ocimum basilicum). In the literar rewiew, this bioadditives are described generally in terms of their material composition, effect and use in practise. The experimental part deals with a field experiment with basil, which took place in Lednice in the land of the Faculty of Horticulture, Mendel University in Brno in 2013. Basil was divided into 5 variants (4 + control). Individual variants were treated by Amalgerol Premium, EM – farming Super aktiviert, Pro Milieu Terra and product from Rawat without trade name. The effect of these bioadditives on yield and nutritional parameters of basil were observed. Nutritional parameters were determined from fresh basil matter and from the dried matter. It was the total antioxidant capacity, content of phenols, flavonoids and dry matter. 63

The results show that the application of these products has both positive and negative impact on the monitored parameters in basil. Yield parameters of these preparations were not significantly affected. The greatest effect has Amalgerol Premium and EM – farming Super aktiviert on increase of total antioxidant capacity. EM – farming variant was also found to increase total phenols and flavonoids. Keywords: PGPR, bioadditives, bacteria, algae, basil

64

9

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. ABDELAZIZ, M. E. Effect of different microorganisms and substrates on yield and fruit quality of cucumber grown in soilless culture. Lednice, 2010. Disertační práce. Mendelova Univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. Robert Pokluda. 2. ALGUACIL, M., KOHLER J., CARAVACA F., ROLDÁN A. Differential Effects of Pseudomonas mendocina and Glomus intraradices on Lettuce Plants Physiological Response and Aquaporin PIP2 Gene Expression Under Elevated Atmospheric CO2 and Drought. Microbial Ecology [online]. 2009, vol. 58, issue 4, s. 942-951 [cit. 2014-04-21]. DOI: 10.1007/s00248-009-9544-6. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00248-009-9544-6 3. AROCA, R. a J.M. RUIZ-LOZANO. Induction of Plant Tolerance to Semiarid Environments by Beneficial Soil Microorganisms – A Review. Climate Change, Intercropping, Pest Control and Beneficial Microorganisms [online]. Dordrecht: Springer Netherlands, 2009, s. 121. DOI: 10.1007/978-90-481-2716-0_7. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/978-90-481-2716-0_7 4. BARÁTOVÁ, S. Hodnotenie vybraných odrôd bazalky pravej (Ocimum basilicum L.). Nitra, 2006. Dostupné z: http://www.slpk.sk/eldo/autoreferaty/2006/silvia_baratova.pdf. Dizertační práce. Slovenská polnohospodářská univerzita v Nitře. Vedoucí práce doc. Ing. Ján Kóňa, PhD. 5. BARNAWAL, D., BHARTI N., MAJI D., CHANOTIYA C. S., KALRA A. 1Aminocyclopropane-1-carboxylic acid (ACC) deaminase-containing rhizobacteria protect Ocimum sanctum plants during waterlogging stress via reduced ethylene generation. Plant Physiology and Biochemistry [online]. 2012, vol. 58, s. 227-235 [cit. 2014-04-20]. DOI: 10.1016/j.plaphy.2012.07.008. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0981942812001830 6. BASAK, A. Effect of Preharvest Treatment with Seaweed Products, Kelpak® and Goëmar BM 86®, on Fruit Quality in Apple. International Journal of Fruit Science [online]. 2008, vol. 8, 1-2, s. 1-14 [cit. 2013-1112]. DOI: 10.1080/15538360802365251. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15538360802365251 7. BASHAN, Y., DE-BASHAN L. E. How the Plant Growth-Promoting Bacterium Azospirillum Promotes Plant Growth—A Critical Assessment. [online]. 2010, s. 77 [cit. 2014-02-15]. DOI: 10.1016/S00652113(10)08002-8. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0065211310080028 8. BHATTACHARYYA, P. N., JHA D. K. Plant growth-promoting rhizobacteria (PGPR): emergence in agriculture. World Journal of Microbiology and Biotechnology [online]. 2012, vol. 28, issue 4, s. 132765

1350 [cit. 2014-01-18]. DOI: 10.1007/s11274-011-0979-9. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11274-011-0979-9 9. BLUNDEN, G WILDGOOSE P. B. The effects of aqueous seaweed extract and kinetin on potato yields. Journal of the Science of Food and Agriculture [online]. 1977, vol. 28, issue 2, s. 121-125 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1002/jsfa.2740280203. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/jsfa.2740280203 10. BOIERO, L., D. PERRIG, O. MASCIARELLI, C. PENNA, F. CASSÁN a V. LUNA. Phytohormone production by three strains of Bradyrhizobium japonicum and possible physiological and technological implications. Applied Microbiology and Biotechnology [online]. 2007-2-22, vol. 74, issue 4, s. 874-880 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1007/s00253-006-0731-9. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00253-006-0731-9 11. BOYER, G. L. a DOUGHERTY S. S. Phytochemistry: Identification of abscisic acid in the seaweed Ascophyllum nodosum [online]. Issue 5. 1988[cit. 2013-11-17]. Volume 27. Dostupné z: http://www.sciencedirect.com/science/article/pii/0031942288802280 12. BUGGELN, R. G., CRAIGIE J. S. Evaluation of evidence for the presence of indole-3-acetic acid in marine algae. Planta [online]. 1971, vol. 97, issue 2, s. 173-178 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1007/BF00386764. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF00386764 13. CRAIGIE, J. S. Seaweed extract stimuli in plant science and agriculture. Journal of Applied Phycology [online]. 2011, vol. 23, issue 3, s. 371-393 [cit. 2013-11-15]. DOI: 10.1007/s10811-010-9560-4. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10811-010-9560-4 14. DAMAYANTI, TRI ASMIRA, HENDRA PARDEDE a NISA RACHMANIA MUBARIK. Utilization of Root-Colonizing Bacteria to Protect Hot-Pepper Against Tobacco Mosaic Tobamovirus. Journal of Biosciences [online]. 2007, č. 3 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/41560583_Utilization_of_RootColonizing_Bacteria_to_Protect_HotPepper_Against_Tobacco_Mosaic_Tobamovirus/file/72e7e51919a3166c e3.pdf 15. DILLEHAY, T. D., C. RAMIREZ, M. PINO, M. B. COLLINS, J. ROSSEN a J. D. PINO-NAVARRO. Monte Verde: Seaweed, Food, Medicine, and the Peopling of South America. Science [online]. 2008-05-09, vol. 320, issue 5877, s. 784-786 [cit. 2013-11-18]. DOI: 10.1126/science.1156533. Dostupné z: http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.1156533 16. DOI, T. The anatomy of dependence. [online]. Překlad John Bester. [cit. 2014-02-11]. DOI: .org/10.1016/j.syapm.2004.09.003. 17. ESSAID AIT BARKA, C. C., BASHAN Y. Plant-microbe interactions 2008. Kerala, India: Research Signpost, 2008. ISBN 978-813-0802-121.

66

18. ELBADRY, M., R.M. TAHA, K.A. ELDOUGDOUG, H. GAMAL-ELDIN. Induction of systemic resistance in faba bean (Vicia faba L.) to bean yellow mosaic potyvirus (BYMV) via seed bacterization with plant growth promoting rhizobacteria. Journal of Plant Diseases and Protection [online]. 2006, roč. 6, č. 113 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://www.jpdponline.com/Artikel.dll/Elbadry_MTczNzgw.PDF?UID=79A117E4A6CA73 B5E1C10BB1E85188A0B4A158917285F3598A 19. ESITKEN, A, PIRLAK L., TURAN M., SAHIN F. Effects of floral and foliar application of plant growth promoting rhizobacteria (PGPR) on yield, growth and nutrition of sweet cherry. Scientia Horticulturae [online]. 2006, vol. 110, issue 4, s. 324-327 [cit. 2014-02-15]. DOI: 10.1016/j.scienta.2006.07.023. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0304423806003190 20. FAN, D., HODGES D. M., ZHANG J., KIRBY C. W., JI X., LOCKE S.J., CRITCHLEY A. T., PRITHIVIRAJ B. Commercial extract of the brown seaweed Ascophyllum nodosum enhances phenolic antioxidant content of spinach (Spinacia oleracea L.) which protects Caenorhabditis elegans against oxidative and thermal stress. Food Chemistry [online]. 2011, vol. 124, issue 1, s. 195-202 [cit. 2014-04-27]. DOI: 10.1016/j.foodchem.2010.06.008. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0308814610007107 21. FASCIGLIONE, G., CASANOVAS, E. M, YOMMI, A., SUELDO, R. J. BARASSI, C. A. Azospirillum improves lettuce growth and transplant under saline conditions. Journal of the Science of Food and Agriculture [online]. 2012, vol. 92, issue 12, s. 2518-2523 [cit. 2014-04-20]. DOI: 10.1002/jsfa.5661. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1002/jsfa.5661 22. FIGUEIREDO, M., BURITY, H. A., MARTÍNEZ, C. R., CHANWAY, C. P.. Alleviation of drought stress in the common bean (Phaseolus vulgaris L.) by co-inoculation with Paenibacillus polymyxa and Rhizobium tropici. Applied Soil Ecology [online]. 2008, vol. 40, issue 1, s. 182-188 [cit. 2014-02-15]. DOI: 10.1016/j.apsoil.2008.04.005. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0929139308000802 23. FORNES, F., M. SÁNCHEZ-PERALES a J. L. GUARDIOLA. Effect of a Seaweed Extract on the Productivity of 'de Nules' Clementine Mandarin and Navelina Orange. Botanica Marina [online]. 2002-01-03, vol. 45, issue 5, s. - [cit. 2013-11-18]. DOI: 10.1515/BOT.2002.051. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/botm.2002.45.issue5/bot.2002.051/bot.2002.051.xml 24. FOY, Roger Phillips. Herbs. London: Pan, 1990. ISBN 03-303-0725-8. 25. FRANCO-CORREA, Marcela, Angelica QUINTANA, Christian DUQUE, Christian SUAREZ, Maria X. RODRÍGUEZ a José-Miguel BAREA. Evaluation of actinomycete strains for key traits related with plant growth promotion and mycorrhiza helping activities. Applied Soil Ecology 67

[online]. 2010, vol. 45, issue 3, s. 209-217. DOI: 10.1016/j.apsoil.2010.04.007. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0929139310000703 26. FUENTES-RAMIREZ, L., E., BUSTILLOS-CRISTALES R., TAPIAHERNA!NDEZ A., JIMÉNEZ-SALGADO T., En Tao WANG, Esperanza MARTI!NEZ-ROMERO a Jesús CABALLERO-MELLADO. Novel nitrogen-fixing acetic acid bacteria, Gluconacetobacter johannae sp. nov. and Gluconacetobacter azotocaptans sp. nov., associated with coffee plants. Nternational Journal of Systematic and Evolutionary Microbiology [online]. 2001, č. 51, 1305–1314. DOI: 10.1099/00207713-51-4-1305. Dostupné z: http://ijs.sgmjournals.org/content/51/4/1305.long 27. HAMEEDA, B., G. HARINI, O.P. RUPELA, S.P. WANI a Gopal REDDY. Growth promotion of maize by phosphate-solubilizing bacteria isolated from composts and macrofauna. Microbiological Research [online]. 2008, vol. 163, issue 2, s. 234-242 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1016/j.micres.2006.05.009. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0944501306000589 28. HAN, J., SUN L., DONG X., CAI Z., SUN X., YANG H., WANG Y., SONG W. Characterization of a novel plant growth-promoting bacteria strain Delftia tsuruhatensis HR4 both as a diazotroph and a potential biocontrol agent against various plant pathogens. Systematic and Applied Microbiology [online]. 2005, vol. 28, issue 1, s. 66-76 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1016/j.syapm.2004.09.003. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0723202004000190 29. HILTUNEN, R., HOLM Y. Basil: the genus Ocimum. Australia: Harwood Academic, c1999, xi, 167 p. ISBN 90-570-2432-2. 30. KAIN, J., M., DAWES C. P. Useful European seaweeds: past hopes and present cultivation. Twelfth International Seaweed Symposium [online]. Dordrecht: Springer Netherlands, 1987, s. 173 [cit. 2013-11-18]. DOI: 10.1007/978-94-009-4057-4_24. Dostupné z: http://www.springerlink.com/index/10.1007/978-94-009-4057-4_24 31. KALAIVANAN, C., VENKATESALU V. Utilization of seaweed Sargassum myriocystum extracts as a stimulant of seedlings of Vigna mungo (L.) Hepper. Spanish Journal of Agricultural Research [online]. 2012-05-30, vol. 10, issue 2, s. 466- [cit. 2014-04-27]. DOI: 10.5424/sjar/2012102507-10. Dostupné z: http://revistas.inia.es/index.php/sjar/article/view/3061 32. KANNAHI, M. a M. KOWSALYA. Journal of Chemical and Pharmaceutical Research: Efficiency of plant growth promoting rhizobacteria for the enhancement of Vigna mungo growth [online]. 2013[cit. 2014-04-23]. ISBN 0975-7384. Dostupné z: http://jocpr.com/vol5-iss5-2013/JCPR-2013-5-5-46-52.pdf 33. KLARZYNSKI, Olivier, Valérie DESCAMPS, Bertrand PLESSE, JeanClaude YVIN, Bernard KLOAREG a Bernard FRITIG. Sulfated Fucan 68

Oligosaccharides Elicit Defense Responses in Tobacco and Local and Systemic Resistance Against Tobacco Mosaic Virus. Molecular PlantMicrobe Interactions [online]. 2003, vol. 16, issue 2, s. 115-122 [cit. 2013-11-15]. DOI: 10.1094/MPMI.2003.16.2.115. Dostupné z: http://apsjournals.apsnet.org/doi/abs/10.1094/MPMI.2003.16.2.115 34. KŘIKAVA, J., PETŘÍKOVÁ K. Speciální rostliny: Pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin. 1. vyd. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1985, 156 s. 35. KŘIKAVA, Jindřich. Speciální rostliny: Pěstování kořeninových, léčivých a aromatických rostlin : Určeno pro posl. zahradnické fak. 1. vyd. Brno: Vysoká škola zemědělská, 1993, 133 s. ISBN 80-715-7084-2. 36. KUMAR, V., NARULA, N. Solubilization of inorganic phosphates and growth emergence of wheat as affected by Azotobacter chroococcum mutants. Biology and Fertility of Soils [online]. 1999-1-1, vol. 28, issue 3, s. 301-305 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1007/s003740050497. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s003740050497 37. LIU, L., J.W. KLOEPPER a S. TUZUN. Induction of systemic resistance in cucumber against Fusarium wilt by plant growth promoting rhizobacteria. The American Phytopatological Society [online]. 1995, roč. 6, č. 85. Dostupné z: http://www.apsnet.org/publications/phytopathology/backissues/Document s/1995Articles/Phyto85n06_695.PDF 38. LOLA-LUZ, T., M. GAFFNEY a F. HENNEQUART. Enchacement of phenolic compounds flavonoids and isothyocyanate contend of broccoli ( Brassica oleracea var. Italica) response to seaweed applications. In: BRANCA, Ferdinando. 6 th International Symposium on Brassica and 18th Crucifer Genetic Workshop - Catania (Italy). Itálie, 2012, s. 154. Dostupné z: http://www.brassica2012.it/Symposium_Book.pdf 39. LOON, L. C. Plant responses to plant growth-promoting rhizobacteria. European Journal of Plant Pathology [online]. 2007-10-15, vol. 119, issue 3, s. 243-254 [cit. 2014-02-02]. DOI: 10.1007/s10658-007-9165-1. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10658-007-9165-1 40. MANTELIN, Sophie, Guilhem DESBROSSES, Marièle LARCHER, Timothy J. TRANBARGER, Jean-Claude CLEYET-MAREL a Bruno TOURAINE. Nitrate-dependent control of root architecture and N nutrition are altered by a plant growth-promoting Phyllobacterium sp. Planta [online]. 2006, vol. 223, issue 3, s. 591-603. DOI: 10.1007/s00425-0050106-y. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00425-005-0106-y 41. MARTÍNEZ-VIVEROS, O, M.A JORQUERA, D.E CROWLEY, G GAJARDO a M.L MORA. MECHANISMS AND PRACTICAL CONSIDERATIONS INVOLVED IN PLANT GROWTH PROMOTION BY RHIZOBACTERIA. Journal of soil science and plant nutrition [online]. 2010, vol. 10, issue 3, s. - [cit. 2014-01-22]. DOI: 10.4067/S0718-

69

95162010000100006. Dostupné z: http://www.scielo.cl/scielo.php?script=sci_arttext 42. MASNY, A., A. BASAK a ZURAWICZ. J Fruit Ornamental Plant Res 12:23–27: Effects of foliar applications of Kelpak SL and Göemar BM 86® preparations on yield and fruit quality in two strawberry cultivars. 2004. 43. MEHNAZ, Samina a George LAZAROVITS. Inoculation Effects of Pseudomonas putida, Gluconacetobacter azotocaptans, and Azospirillum lipoferum on Corn Plant Growth Under Greenhouse Conditions. Microbial Ecology [online]. 2006, vol. 51, issue 3, s. 326-335 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1007/s00248-006-9039-7. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00248-006-9039-7 44. MENDELU. Ocimum Basilicum [online]. 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z:http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/553/lakr/_private/data/OCIMUM%20BA SILICUM.htm 45. MERCIER, Laurence, Claude LAFITTE, Gisele BORDERIES, Xavier BRIAND, Marie-Therese ESQUERRE-TUGAYE a Joelle FOURNIER. The algal polysaccharide carrageenans can act as an elicitor of plant defence. New Phytologist [online]. 2001, vol. 149, issue 1, s. 43-51 [cit. 2013-11-15]. DOI: 10.1046/j.1469-8137.2001.00011.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1046/j.1469-8137.2001.00011.x 46. MERZAEVA, O. V. a I. G. SHIROKIKH. Colonization of plant rhizosphere by actinomycetes of different genera. Microbiology [online]. 2006, vol. 75, issue 2, s. 226-230 [cit. 2014-02-02]. DOI: 10.1134/S0026261706020184. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1134/S0026261706020184 47. MIKROVEDA. EM - farming Super Aktiviert [online]. 2014 [cit. 2014-0506]. Dostupné z:http://www.mikroveda.eu/navi.php?suchausdruck=EM+farming&JTLSH OP=532fudb01v4f9a0jnpbohpnad7 48. MINISTERSTVO ZEMĚDĚLSTVÍ. Registr hnojiv [online]. 2014 [cit. 201405-06]. Dostupné z:http://eagri.cz/public/web/mze/farmar/EPH/registrhnojiv.html 49. MIRZA, M. Sajjad, Samina MEHNAZ, Philippe NORMAND, Claire PRIGENT-COMBARET, Yvan MOËNNE-LOCCOZ, René BALLY a Kauser A. MALIK. Molecular characterization and PCR detection of a nitrogen-fixing Pseudomonas strain promoting rice growth. Biology and Fertility of Soils [online]. 2006-11-27, vol. 43, issue 2, s. 163-170 [cit. 2014-02-15]. DOI: 10.1007/s00374-006-0074-9. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00374-006-0074-9 50. NABTI, E., SAHNOUNE M., GHOUL M., FISCHER D., HOFMANN A., ROTHBALLER M., SCHMID, M., HARTMANN A. Restoration of Growth of Durum Wheat (Triticum durum var. waha) Under Saline Conditions Due to Inoculation with the Rhizosphere Bacterium Azospirillum 70

brasilense NH and Extracts of the Marine Alga Ulva lactuca. Journal of Plant Growth Regulation [online]. 2010, vol. 29, issue 1, s. 6-22 [cit. 2013-11-18]. DOI: 10.1007/s00344-009-9107-6. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00344-009-9107-6 51. NAUTIYAL, Chandra Shekhar, Raghavan GOVINDARAJAN, Meeta LAVANIA a Palpu PUSHPANGADAN. Novel Mechanism of Modulating Natural Antioxidants in Functional Foods: Involvement of Plant Growth Promoting Rhizobacteria NRRL B-30488. Journal of Agricultural and Food Chemistry [online]. 2008, vol. 56, issue 12, s. 4474-4481 [cit. 201404-20]. DOI: 10.1021/jf073258i. Dostupné z: http://pubs.acs.org/doi/abs/10.1021/jf073258i 52. NEDOROST, Ľ. Vliv aplikace mikroorganismů na vybrané hospodářské a nutriční parametry póru. Lednice, 2009. Diplomová práce. Mendelova Univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. Robert Pokluda, Ph. D. 53. NELSON, W. R. a J. VAN STADEN. SHORT COMMUNICATION. Botanica Marina [online]. 1985, vol. 28, issue 9, s. - [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1515/botm.1985.28.9.415. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/botm.1985.28.issue9/botm.1985.28.9.415/botm.1985.28.9.415.xml 54. NEUGEBAUEROVÁ, Jarmila. Pěstování léčivých a kořeninových rostlin. Vyd. 1. V Brně: Mendelova lesnická a zemědělská univerzita, 2006, 122 s. ISBN 80-715-7997-1. 55. ORDOOKHANI, Kourosh, Kazem KHAVAZI, Abdolamir MOEZZ a Farhad REJALI. African Journal of Agricultural Research: Influence of PGPR and AMF on antioxidant activity, lycopene and potassium contents in tomato [online]. 2010[cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.researchgate.net/publication/228641924_Influence_of_PGPR _and_AMF_on_antioxidant_activity_lycopene_and_potassium_contents_ in_tomato 56. ORDOOKHANI. Advances in Environmental Biology: Investigation of PGPR on Antioxidant Activity of Essential Oil and Microelement Contents of Sweet Basil [online]. 2011[cit. 2014-04-23]. Dostupné z: http://www.aensiweb.com/aeb/2011/1114-1119.pdf 57. ORTÍZ-CASTRO, R., CONTRERAS-CORNEJO, L., MACÍASRODRÍGUEZ a LÓPEZ-BUCIO. The role of microbial signals in plant growth and development. Plant Signaling & Behavior [online]. 2009, č. 4 [cit. 2014-02-02]. Dostupné z: http://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2801380/ 58. OVERBEEK, J. V. Plant physiology: Auxin in marine algae. [online]. 1940, č. 15, s. 291-299 [cit. 2013-11-17]. DOI: http://dx.doi.org/10.1104/ pp.15.2.291. Dostupné z: http://www.plantphysiol.org/content/15/2/291 59. PETŘÍKOVÁ, K. Zelenina: pěstování, ekonomika, prodej. 1. vyd. Praha: Profi Press, 2006, 240 s. ISBN 80-867-2620-7. 71

60. Phytochemistry: Identification of abscisic acid in the seaweed [online]. 1988 [cit. 2013-11-17]. ISSN 0031-9422. 61. QIN, S., ZHANG Y., YUAN B., XU P., XING K., WANG J., JIANG J. Isolation of ACC deaminase-producing habitat-adapted symbiotic bacteria associated with halophyte Limonium sinense (Girard) Kuntze and evaluating their plant growth-promoting activity under salt stress. Plant and Soil [online]. 2014, vol. 374, 1-2, s. 753-766 [cit. 2014-04-23]. DOI: 10.1007/s11104-013-1918-3. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11104-013-1918-3 62. RADLEY, MARGARET. Gibberellin-like Substances in Plants: Leguminous Root Nodules. Nature [online]. 1961-8-12, vol. 191, issue 4789, s. 684-685 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1038/191684a0. Dostupné z: http://www.nature.com/doifinder/10.1038/191684a0 63. RAGHAVENDRA, V. B., S. LOKESH a H. S. PRAKASH. Dravya, a product of seaweed extract (Sargassum wightii), induces resistance in cotton againstXanthomonas campestris pv.malsvacearum. Phytoparasitica [online]. 2007, vol. 35, issue 5, s. 442-449 [cit. 2013-1117]. DOI: 10.1007/BF03020602. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/BF03020602 64. Rawat – ústní sdělení (RAWAT consulting s.r.o., Kunešova 255/3, 643 00 Brno-Chrlice) dne 6. Března 2014 65. RAYORATH, P., KHAN W., PALANISAMY R., MACKINNON S. L. STEFANOVA R., HANKINS S. D., CRITCHLEY A. T. PRITHIVIRAJ B. Extracts of the Brown Seaweed Ascophyllum nodosum Induce Gibberellic Acid (GA3)-independent Amylase Activity in Barley. Journal of Plant Growth Regulation [online]. 2008, vol. 27, issue 4, s. 370-379 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1007/s00344-008-9063-6. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s00344-008-9063-6 66. REITZ, S. R. a J. T. TRUMBLE. Effects of Cytokinin-Containing Seaweed Extract on Phaseolus lunatus L: Influence of Nutrient Availability and Apex Removal. Botanica Marina [online]. 1996, vol. 39, 1-6, s. - [cit. 2013-11-15]. DOI: 10.1515/botm.1996.39.1-6.33. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/botm.1996.39.issue-16/botm.1996.39.1-6.33/botm.1996.39.1-6.33.xml 67. REMANS, T., S. THIJS, S. TRUYENS, N. WEYENS, K. SCHELLINGEN, E. KEUNEN, H. GIELEN, A. CUYPERS a J. VANGRONSVELD. Understanding the development of roots exposed to contaminants and the potential of plant-associated bacteria for optimization of growth. Annals of Botany [online]. 2012-07-11, vol. 110, issue 2, s. 239-252. DOI: 10.1093/aob/mcs105. Dostupné z: http://aob.oxfordjournals.org/cgi/doi/10.1093/aob/mcs105 68. RENSING, S. A., D. LANG, A. D. ZIMMER, A. TERRY, A. SALAMOV, H. SHAPIRO, T. NISHIYAMA, P.-F. PERROUD, E. A. LINDQUIST, Y. 72

KAMISUGI, T. TANAHASHI, K. SAKAKIBARA, T. FUJITA, K. OISHI, T. SHIN-I, Y. KUROKI, A. TOYODA, Y. SUZUKI, S.-i. HASHIMOTO, K. YAMAGUCHI, S. SUGANO, Y. KOHARA, A. FUJIYAMA, A. ANTEROLA, S. AOKI, N. ASHTON, W. B. BARBAZUK, E. BARKER, J. L. BENNETZEN, R. BLANKENSHIP, S. H. CHO, S. K. DUTCHER, M. ESTELLE, J. A. FAWCETT, H. GUNDLACH, K. HANADA, A. HEYL, K. A. HICKS, J. HUGHES, M. LOHR, K. MAYER, A. MELKOZERNOV, T. MURATA, D. R. NELSON, B. PILS, M. PRIGGE, B. REISS, T. RENNER, S. ROMBAUTS, P. J. RUSHTON, A. SANDERFOOT, G. SCHWEEN, S.H. SHIU, K. STUEBER, F. L. THEODOULOU, H. TU, Y. VAN DE PEER, P. J. VERRIER, E. WATERS, A. WOOD, L. YANG, D. COVE, A. C. CUMING, M. HASEBE, S. LUCAS, B. D. MISHLER, R. RESKI, I. V. GRIGORIEV, R. S. QUATRANO a J. L. BOORE. The Physcomitrella Genome Reveals Evolutionary Insights into the Conquest of Land by Plants. Science [online]. 2008-01-04, vol. 319, issue 5859, s. 64-69 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1126/science.1150646. Dostupné z: http://www.sciencemag.org/cgi/doi/10.1126/science.1150646 69. RIGGS, Patrick J., Marisa K. CHELIUS, A. Leonardo INIGUEZ, Shawn M. KAEPPLER a Eric W. TRIPLETT. Enhanced maize productivity by inoculation with diazotrophic bacteria. Functional Plant Biology [online]. 2001 vol. 28, issue 9, s. 829-836 [cit. 2014-02-15]. DOI: 10.1071/PP01045. Dostupné z: http://www.publish.csiro.au/journals/abstractHTML.cfm?J=FP 70. RICHARDSON, Alan E., José-Miguel BAREA, Ann M. MCNEILL a Claire PRIGENT-COMBARET. Acquisition of phosphorus and nitrogen in the rhizosphere and plant growth promotion by microorganisms. Plant and Soil [online]. 2009, vol. 321, 1-2, s. 305-339 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1007/s11104-009-9895-2. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s11104-009-9895-2 71. RICHTER, R., HLUŠEK, J., TESAŘOVÁ, M. Pomocné látky ovlivňující biologickou sloţku půdy. Úroda. 2005. Sv. 53, č. 3, s. 56-57. ISSN 01396013 72. SEKAR, Soundarapandian a Dhandayuthapani KANDAVEL. INTERACTION OF PLANT GROWTH PROMOTING RHIZOBACTERIA (PGPR) AND ENDOPHYTES WITH MEDICINAL PLANTS – NEW AVENUES FOR PHYTOCHEMICALS. Journal of Phytology [online]. 2010, roč. 7, č. 2, s. 91-100 [cit. 2014-03-11]. Dostupné z: http://journalphytology.com/index.php/phyto/article/viewfile/4477/2210 73. SINGH, Rakshapal, Sumit K. SONI, Rajendra P. PATEL a Alok KALRA. Technology for improving essential oil yield of Ocimum basilicum L. (sweet basil) by application of bioinoculant colonized seeds under organic field conditions. Industrial Crops and Products [online]. 2013, vol. 45, s. 335-342 [cit. 2014-04-19]. DOI: 10.1016/j.indcrop.2013.01.003.

73

Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0926669013000204 74. SPAEPEN, S., VANDERLEYDEN J., REMANS R. Indole-3-acetic acid in microbial and microorganism-plant signaling. FEMS Microbiology Reviews [online]. 2007, vol. 31, issue 4, s. 425-448. DOI: 10.1111/j.15746976.2007.00072.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.15746976.2007.00072.x 75. SPAEPEN, Stijn, Jos VANDERLEYDEN a Roseline REMANS. Indole-3acetic acid in microbial and microorganism-plant signaling. FEMS Microbiology Reviews [online]. 2007, vol. 31, issue 4, s. 425-448 [cit. 2014-02-11]. DOI: 10.1111/j.1574-6976.2007.00072.x. Dostupné z: http://doi.wiley.com/10.1111/j.1574-6976.2007.00072.x 76. STIRK, W.A., O. NOVÁK, M. STRNAD a J. VAN STADEN. Cytokinins in macroalgae. Plant Growth Regulation [online]. vol. 41, issue 1, s. 13-24 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1023/A:1027376507197. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1023/A:1027376507197 77. TARAKHOVSKAYA, E. R., Yu. I. MASLOV a M. F. SHISHOVA. Phytohormones in algae. Russian Journal of Plant Physiology [online]. 2007, vol. 54, issue 2, s. 163-170 [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1134/S1021443707020021. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1134/S1021443707020021 78. TERRA MILIEU. Pro Milieu Terra [online]. 2014 [cit. 2014-05-06]. Dostupné z:http://www.promilieu.de/pro_milieu_terra/pro_milieu_terra.html 79. THIRUMARAN, G. Effect of Seaweed Liquid Fertilizer on Growth and Pigment Concentration of Abelmoschus esculentus (l) medikus. American-Eurasian Journal of Agronomy 2 (2) [online]. 2009, s. 57-66 [cit. 2013-11-12]. Dostupné z: http://idosi.org/aeja/2(2)09/3.pdf 80. TURAN, Metin a Cafer KÖSE. Seaweed extracts improve copper uptake of grapevine. Acta Agriculturae Scandinavica, Section B - Soil [online]. 2004, vol. 54, issue 4, s. 213-220 [cit. 2013-11-18]. DOI: 10.1080/09064710410030311. Dostupné z: http://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/09064710410030311 81. UGARTE, R. A., SHARP, G., MOORE, B. Changes in the Brown Seaweed Ascophyllum Nodosum (L.) Le Jol. Plant Morphology and Biomass Produced by Cutter Rake Harvests in Southern New Brunswick, Canada. Journal of Applied Phycology [online]. 2006-11-27, vol. 18, 3-5, s. 351-359 [cit. 2013-11-18]. DOI: 10.1007/s10811-006-9044-8. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1007/s10811-006-9044-8 82. VÁBKOVÁ, J. Zhodnocení pomocného přípravku Amalgerol v kultuře rajčat. Lednice, 2008. Diplomová práce. Mendelova univerzita. Vedoucí práce doc. Ing. Robert Pokluda, Ph.D.

74

83. VALLINAYAGAM, K. Global Journal of Pharmacology 3 (1): 50-52: Antibacterial Activity of Some Selected Seaweeds from Pudumadam Coastal Regions [online]. © IDOSI Publications, 2009. 2009[cit. 2013-1117]. Dostupné z: http://www.idosi.org/gjp/3(1)09/9.pdf 84. VESSEY, J. Kevin. Plant growth promoting rhizobacteria as biofertilizers. Plant and Soil [online]. 2003, vol. 255, issue 2, s. 571-586 [cit. 2014-0215]. DOI: 10.1023/A:1026037216893. Dostupné z: http://link.springer.com/10.1023/A:1026037216893 85. VÍG, R., DOBOS A., MOLNÁR K., NAGY J. The efficiency of natural foliar fertilizers. In: Idojaras: Quarterly Journal of Meteorogical Hugarian Service. Maďarsko: Hungarian Meteorological Service, 2012, s. 53-64. ISSN 0324-6329. Dostupné z: http://www.met.hu/downloads.php?fn=/metadmin/newspaper/2012/03/11 6-1-5-vig.pdf 86. WANG, E., MARTÍNEZ-ROMERO. Sesbania herbacea-Rhizobium huautlense nodulation in flooded soils and comparative characterization of S. herbacea-nodulating rhizobia in different environments. In: Microbial ecology [online]. 2000 [cit. 2014-02-02]. ISSN 0095-3628. Dostupné z: http://www.scopus.com/record/display.url?eid=2-s2.00033813533&origin=resultslist&sort=plff&src=s&st1=Sesbania+herbaceaRhizobium+huautlense+nodulation+in+flooded+soils+and+comparati 87. WERNER, T., MOTYKA V., LAUCOU V., SMETS R., VAN ONCKELEN H., SCHMÜLLING L. Cytokinin-Deficient Transgenic Arabidopsis Plants Show Multiple Developmental Alterations Indicating Opposite Functions of Cytokinins in the Regulation of Shoot and Root Meristem Activity. The Plant Cell [online]. 2003, č. 11, s. 2532-2550 [cit. 11.2.2014]. DOI: 10. 1105/tpc.014928. Dostupné z: http://www.plantcell.org/content/15/11/2532.full 88. ZAHIR, A., ARSHAD M., FRANKENBERGER W.,T. Plant Growth Promoting Rhizobacteria: Applications and Perspectives In Agriculture. [online]. 2004, s. 97. DOI: 10.1016/S0065-2113(03)81003-9. Dostupné z: http://linkinghub.elsevier.com/retrieve/pii/S0065211303810039 89. ZBÍRAL, Jiří. Analýza rostlinného materiálu: jednotné pracovní postupy. Vyd. 2., rozš. a přeprac. Brno: Ústřední kontrolní a zkušební ústav zemědělský, 2005, 192 s. ISBN 80-865-4873-2. 90. ZHANG, W., H. YAMANE a D. J. CHAPMAN. The Phytohormone Profile of the Red Alga Porphyra perforata. Botanica Marina [online]. 1993, vol. 36, issue 3, s. - [cit. 2013-11-17]. DOI: 10.1515/botm.1993.36.3.257. Dostupné z: http://www.degruyter.com/view/j/botm.1993.36.issue3/botm.1993.36.3.257/botm.1993.36.3.257.xml

75