MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Nezaměstnanost v regionu Bruntál Bakalářská práce

Vedoucí práce Ing. Jaroslava Zichová

Autor Andrea Řehulková

Brno 2012

Anotace Předmětem bakalářské práce na téma „Nezaměstnanost v regionu Bruntál“ je analýza nezaměstnanosti v České republice, Moravskoslezském kraji, ale především v Bruntálu, který má dlouhodobě nadprůměrnou míru nezaměstnanosti. První část je věnována teorii a charakteristice základních pojmů nezaměstnanosti a trhu práce. Praktická část je zaměřena na analýzu trhu práce v letech 2005–2010 přímo na Moravskoslezský kraj a Bruntál. Jsou analyzovány faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku a struktura uchazečů o práci z různých hledisek – věku, vzdělání a délky evidence na úřadu práce. Výstupem provedené analýzy jsou možná řešení a návrhy, které by vedly ke snížení nezaměstnanosti, a budoucí odhad vývoje nezaměstnanosti. Klíčová slova Nezaměstnanost, Bruntál, nezaměstnaný, pracovní místo, míra nezaměstnanosti, zaměstnanost, zaměstnavatel Annotation The subject of the bachelor thesis on “Unemployment in the Bruntál region“ is the analysis of unemployment in the Czech Republic and the Moravia-Silesia region, but especially in Bruntál that in long-term suffers from the above-average rate of unemployment. The first part deals with theory and characteristics of basic terms of unemployment and the labour market. The practical part is focused on analyzing the labour market in the years 2005–2010, directly in Moravian-Silesian region and in Bruntál. The factors affecting the unemployment in Bruntál region and the structure of seekers for job, in terms of different categories – age, education and time of evidence in the labour office are analyzed here. The outputs of performed analysis are the possible solutions and proposals that would lead to the reduction of unemployment, and the estimate of future development of unemployment. Key words Unemployment,

Bruntál,

employment, employer

unemployed,

job

position,

rate

of

unemployment,

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Nezaměstnanost v regionu Bruntál“ vypracovala samostatně, za pomoci Ing. Jaroslavy Zichové. Uvedla jsem v seznamu literatury veškeré použité literární a internetové zdroje.

V Brně dne 30. dubna 2012

……………………… Podpis autora

Poděkování Ráda bych poděkovala své vedoucí bakalářské práce Ing. Jaroslavě Zichové za odbornou pomoc, konzultace, cenné rady a připomínky při zpracování bakalářské práce.

V Brně dne 30. dubna 2012

………………………… Podpis autora

Obsah 1

Úvod ........................................................................................................................ 10

2

Cíl a metodika práce ............................................................................................. 11

3

Literární přehled ................................................................................................... 12 3.1. Nezaměstnanost ................................................................................................... 12 3.2. Druhy nezaměstnanosti ........................................................................................ 13 3.3. Měření nezaměstnanosti ...................................................................................... 17 3.4. Proč existuje nezaměstnanost .............................................................................. 21 3.5. Rizikové skupiny ................................................................................................. 22 3.6. Podpora v nezaměstnanosti .................................................................................. 26 3.7. Rekvalifikace ....................................................................................................... 27 3.8. Orgány zabezpečující zaměstnanost .................................................................... 27 3.8.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí............................................................... 27 3.8.2 Úřady práce ČR .............................................................................................. 28 3.9. Státní politika zaměstnanosti ............................................................................... 28 3.9.1 Aktivní politika zaměstnanosti ....................................................................... 29 3.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti ....................................................................... 30 3.10. Náklady nezaměstnanosti .................................................................................. 30

4

Vlastní práce .......................................................................................................... 31 4.1. Vývoj nezaměstnanosti v České republice od roku 1993 .................................... 31 4.2. Struktura nezaměstnanosti ................................................................................... 33 4.2.1 Struktura nezaměstnanosti dle pohlaví ........................................................... 33 4.2.2 Struktura nezaměstnanosti dle věku ............................................................... 33 4.2.3 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání ......................................................... 34

5

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji ....................................................... 36

7

5.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje ........................................................... 36 5.2. Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji .................................... 38 5.3. Struktura nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje ......................................... 41 5.3.1 Struktura nezaměstnanosti dle věku ............................................................... 41 5.3.2 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání ......................................................... 42 5.3.3 Struktura nezaměstnanosti dle délky evidence ............................................... 42 6

Nezaměstnanost v regionu Bruntál ...................................................................... 44 6.1. Charakteristika Bruntálska ................................................................................... 44 6.2. Vývoj nezaměstnanosti na Bruntálsku ................................................................. 46 6.3. Struktura nezaměstnanosti v regionu Bruntál ...................................................... 49 6.3.1 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku ..................................................... 49 6.3.2 Struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání ............................................... 50 6.3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence na ÚP ......................... 50 6.4. Faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku ............................................. 51 6.5. Rizikové skupiny ................................................................................................. 52 6.6. Volná pracovní místa ........................................................................................... 53 6.7. Kontrolní činnost ................................................................................................. 54 6.8. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Bruntálska ........................................................ 57 6.9. Politika zaměstnanosti na Bruntálsku .................................................................. 57 6.9.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2011 ..................................... 59 6.10. Srovnání nezaměstnanosti.................................................................................. 63 6.10.1 Srovnání vývoje nezaměstnanosti České republiky a regionu Bruntál ........ 63 6.10.2 Srovnání vývoje nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje a regionu Bruntál ..................................................................................................................... 63 6.11. Možná řešení nezaměstnanosti .......................................................................... 65 6.12. Prognóza vývoje trhu práce v 1. pololetí 2012 .................................................. 67

7

Shrnutí a závěr ....................................................................................................... 69

8

Seznam použité literatury ..................................................................................... 72

8

8.1. Seznam knižních zdrojů ....................................................................................... 72 8.2. Seznam internetových zdrojů............................................................................... 73 8.3. Seznam ostatních zdrojů ...................................................................................... 77 9 10

Seznam tabulek, obrázků a grafů ........................................................................ 78 Seznam použitých zkratek ................................................................................ 80

9

1

Úvod

Práce v životě člověka zaujímá nezastupitelné místo. Je podmínkou jeho důstojné existence, přináší mu jak materiální prospěch, tak i pocit seberealizace a společenské užitečnosti. Práce určuje časovou strukturu dne, týdne, měsíce i doby svátků. Většina lidí nebere práci jako nutný životní úděl, ale jako něco, co jim přináší radost a uspokojení.[2] Freud (1963) je názoru, že práce je určité pouto, které nás váže k realitě. Jestliže nemáme povinnost ráno vstát a jít do práce, pak se můžeme ocitnout v nebezpečí, že nás ovládnou naše emoce a fantazie. Cíle, status, sociální kontakty, struktura našeho dosavadního života i jednotlivých dnů jsou odvozovány od našeho zaměstnání. Naše vzdělání je chápáno jako příprava na budoucí zaměstnání a volný čas, je brán jako regenerace před další prácí v zaměstnání. Bez zaměstnání jsou lidé sraženi do nestrukturované sociální a morální prázdnoty. Člověk se ocitá v situacích, kdy je odmítán, odříznut od dřívější organizace života a pravidel, je vystaven nebezpečí, že podlehne smutku a depresím. Tyto potíže pak často řeší alkoholem, drogami a

kouřením,

častěji

dochází

k sebevraždám.

Závažným

průvodním

jevem

nezaměstnanosti je ztráta sebeúcty, obavy z budoucnosti a podlomené sebevědomí. Nezaměstnanost může vést k sociální izolaci, ztrátě kontaktů, společenské prestiže. Se ztrátou zaměstnání souvisí i pokles životní úrovně, a díky růstu nezaměstnanosti se může zvyšovat počet trestných činů za účelem získání potřebných finančních prostředků. Nárůst kriminality vyvolává zvýšené výdaje na zajištění policejních služeb, soudnictví, případně vězeňské služby. [6] Z ekonomického hlediska dochází ke ztrátě hrubého domácího produktu. Je nutné vyplácet podpory v nezaměstnanosti, vznikají výdaje spojené s financováním chodu úřadů práce a s aktivní politikou zaměstnanosti. Protože nezaměstnaným lidem není vyplácena mzda, stát přichází o daňové příjmy státního rozpočtu, které by nezaměstnaní mohli platit, kdyby pracovali. V důsledku nezaměstnanosti dochází i k poklesu příjmů, kvůli nimž dochází ke snižování spotřeby jedince. [6]

10

2

Cíl a metodika práce

Cílem bakalářské práce je analyzovat nezaměstnanost Bruntálu v období let 2005–2010, porovnat ji s nezaměstnaností České republiky a stanovit faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku. Prvním krokem ke zpracování bakalářské práce bylo shromáždění studijní literatury, týkající se uvedené problematiky. Při vypracování praktické části bylo zapotřebí získat údaje Moravskoslezského kraje a Bruntálu, které jsou k nalezení na stránkách Ministerstva práce a sociálních věcí. Práce je rozdělena na dvě části. První část je věnována teoretickým poznatkům. Praktická část, je zaměřena na danou problematiku. V praktické části je zobrazen vývoj nezaměstnanosti v Bruntále, faktory ovlivňující nezaměstnanost, rizikové skupiny a politika zaměstnanosti. Dále je nastíněno podrobné rozdělení nezaměstnanosti, podle věkové struktury, vzdělanostní struktury a délky evidence na úřadu práce. Po analýzách je na základě dotazníkového šetření Úřadu práce Bruntál určena prognóza budoucího vývoje pro 1.polovinu roku 2012. Jednotlivé kapitoly jsou doplněny tabulkami a grafy s doprovodnou interpretací. V závěru práce je zhodnocena nezaměstnanost na území Moravskoslezského kraje se zaměřením na Bruntál.

11

3

Literární přehled

3.1. Nezaměstnanost Nezaměstnanost představuje z historického hlediska i z hlediska současnosti jeden z nejsledovanějších a nejvíce diskutovaných fenoménů tržního hospodářství. [2] Nezaměstnanost negativně ovlivňuje jak společnost, tak i jednotlivce. Můžeme ji chápat jako jeden z globálních problémů, jelikož s problémem nezaměstnanosti se potýkají nejen hospodářsky slabší země, ale i některé vyspělé státy. V zemi, která nevyužívá své pracovní zdroje v optimální míře, dochází ke ztrátám v tvorbě hrubého produktu, klesá ekonomická efektivnost a roste sociální napětí. Problém nezaměstnanosti má politický a společenský význam, proto bývá často hlavní otázkou předvolebních programů. [6] Existence nezaměstnanosti je chápána, jako přirozený fenomén a atribut svobodné společnosti, která je založena na tržním mechanismu a demokracii. Nezaměstnanost není za vážný ekonomický nebo sociální problém považována, pouze do doby, než se stane masovým problémem. Když se však

nezaměstnanost stane masovou

a doba trvání se zvýší, stane se tento problém centrem pozornosti celé společnosti a současně také státních a politických institucí. Masová nezaměstnanost znamená pro společnost i pro vládu závažné problémy finančního (náklady na podporu vzrůstajícího počtu

osob

bez

příjmu

ze zaměstnání), organizačního

(potřeba rozsáhlého

a byrokratizovaného aparátu služeb zaměstnanosti), ale i politického charakteru. Masová nezaměstnanost je stav, který zasahuje 10–20% ekonomicky aktivních osob. [15] K jednomu z nejdůležitějších ukazatelů trhu práce patří přirozená míra nezaměstnanosti, která vzniká působením tržních sil a kterou není možné dlouhodobě ovlivňovat nástroji měnové a fiskální politiky. Přirozenou míru nezaměstnanosti chápeme, jako míru odpovídající stavu, kdy je trh práce v rovnováze. V podstatě přirozená míra nezaměstnanosti znázorňuje situaci, kdy pracovní zdroje jsou optimálně využity a při daných mzdových sazbách jsou zaměstnáni všichni lidé, kterým tato hodnota mzdové sazby vyhovuje. [6]

12

3.2. Druhy nezaměstnanosti V odborné literatuře lze najít mnoho hledisek pro členění nezaměstnanosti. Nezaměstnanost můžeme dělit podle příčiny vzniku na frikční, strukturální a cyklickou, kam je zahrnuta i nezaměstnanost sezónní. Dále můžeme na nezaměstnanost pohlížet z hlediska snahy nezaměstnaných osob najít si práci – dobrovolná a nedobrovolná nezaměstnanost. V neposlední řadě členíme nezaměstnanost podle doby trvání nezaměstnanosti – na krátkodobou a dlouhodobou. Mezi další druhy nezaměstnanosti patří - skrytá, neúplná, nepravá a pojmy – job stagnation a plná zaměstnanost. [2] Frikční nezaměstnanost vzniká působením životního cyklu obyvatelstva. Nastává pohybem lidí z oblasti do oblasti, pohybem mezi pracovními místy, s hledáním prvního zaměstnání po absolvování škol, případně s hledáním nového lépe placeného zaměstnání, kde je lepší pracovní atmosféra nebo lepší kariérní postup. Může nastat také u lidí, kteří byli propuštěni v důsledku zániku firem, vlivem technologických a organizačních změn, které vedly k likvidaci pracoviště. Tento typ nezaměstnanosti je většinou krátkodobý a ekonomice prospěšný, jelikož po určité době tito nezaměstnaní najdou uplatnění na trhu práce. [6] Strukturální (technologická) nezaměstnanost je důsledkem strukturálních změn v ekonomice, které způsobují pokles poptávky po některých profesích a zároveň růst poptávky po profesích jiných. [4] Strukturální nezaměstnanost vzniká především v důsledku rušení pracovních míst a nahrazení živé práce technikou. Do strukturální nezaměstnanosti se mohou dostat i vysoce kvalifikovaní pracovníci, jejichž kvalifikace v důsledku změn výroby ztrácí na trhu práce smysl a není nadále žádaná. Většinou jde o osoby s dlouhou pracovní kariérou, bohatými zkušenostmi a znalostmi, o které najednou nikdo nestojí. [15] Pro frikční a strukturální nezaměstnanost je typické, že počet volných míst je vyšší než počet nezaměstnaných. Dále bývá tento typ nezaměstnanosti regionálně velmi odlišný a má tendenci v ekonomice přetrvávat dlouhou dobu, neboť je velmi těžké sladit dostupná pracovní místa s kvalifikačními předpoklady uchazečů o zaměstnání. Získání

13

vyšší kvalifikace je pro člověka velmi náročné a vyžaduje určitý čas. Krátkodobá strukturální nezaměstnanost bývá součástí každé životaschopné ekonomiky. Avšak pokud tato nezaměstnanost trvá dlouhou dobu, což ve většině případů nastává, je považována za takovou nezaměstnanost, která má nejvíce negativních dopadů na ekonomiku. [3] Cyklická nezaměstnanost vzniká v důsledku nevyužití stávajících kapacit z důvodů odbytových potíží (v recesi). Jde o klasický model nezaměstnanosti, charakteristický pro devatenácté století a počátek století dvacátého, za příčinu je považován cyklický pohyb ekonomiky. Někdy se také hovoří o nezaměstnanosti z nedostatečné poptávky (demand-defficient unemployment), což je založeno na skutečnosti, že jde o nezaměstnanost způsobenou nedostatečnou poptávkou po zboží. [15] Délka trvání je nestálá a řídí se délkou aktuálního ekonomického cyklu. Někdy se cyklická nezaměstnanost vykazuje jako odchylka skutečné nezaměstnanosti od přirozené míry nezaměstnanosti. [6] Negativní důsledky cyklické nezaměstnanosti jsou umocňovány tím, že se projevuje ve všech odvětvích a ekonomika je ve fázi celkového poklesu. Klesá poptávka po práci, která postihuje téměř všechny profese a lidé, kteří byli propuštěni v jednom odvětví, tak nemohou najít zaměstnání v jiných profesích. [4] Sezónní nezaměstnanost probíhá pravidelně a je spojena s přírodním cyklem. V minulosti byla například rozšířena „zimní“ sezónní nezaměstnanost ve stavebnictví, charakteristická je také pro zemědělskou výrobu. Sezónní nezaměstnaností mohou být postiženy i služby, především oblasti s turistikou. Dobrovolná nezaměstnanost nastává v okamžiku, kdy dotyčný podá výpověď ve své dosavadní práci a upřednostní volný čas, studium, případně pokud hledá lepší pracovní místo, kde dostane vyšší mzdu, než která na trhu práce převládá. [2] Nezaměstnaní tohoto typu si zvykli na skromnější život bez práce a žijí z pobírání sociálních dávek. Čím jsou tyto dávky nižší a doba jejich vyplácení kratší, tím je délka trvání dobrovolné nezaměstnanosti také nižší. Lidé, ačkoliv jsou dobrovolně nezaměstnaní, se snaží najít pracovní místo. Doufají, že jim úřady práce najdou pracovní místo za mzdu, kterou si představují a zároveň by chtěli pobírat podporu v nezaměstnanosti. V tomto typu

14

nezaměstnanosti může jít také o ženy nebo může, kteří přerušili svoji kariéru, aby se mohli postarat o své malé děti. [15] Nedobrovolná nezaměstnanost představuje stav, kdy nezaměstnaná osoba je ochotna přijmout práci při převládající mzdové sazbě, ale nemůže takovou práci sehnat. [5] Tento typ nezaměstnanosti vzniká tehdy, když je na pracovním trhu vyšší počet nezaměstnaných než počet volných pracovních míst. Mezi příčiny vzniku nedobrovolné nezaměstnanosti, patří vysoká nominální mzda, a závislost zaměstnanosti na úrovni poptávky po volných pracovních místech na trhu. Jednou z příčin nedobrovolné nezaměstnanosti se může stát uzákoněná minimální mzda, kdy stát stanoví minimální mzdu, kterou zaměstnavatelé jsou povinni vyplácet a nemohou stanovit mzdu nižší. Tento stav může zapříčinit nedobrovolnou nezaměstnanost u osob, které provádějí málo kvalifikované profese, kde jsou mzdy nižší. [4] Z hlediska doby trvání nezaměstnanosti lze rozlišit krátkodobou nezaměstnanost a nezaměstnanost dlouhodobou. Do konce roku 2008 byla u nás krátkodobá nezaměstnanost vymezena dobou do 6 měsíců, od 1. 1. 2009 je za krátkodobou nezaměstnanost považována nezaměstnanost, která trvá do 5 měsíců. Krátkodobá nezaměstnanost je brána jako frikční nezaměstnanost a nezpůsobuje člověku ani společnosti vážné potíže. Dlouhodobá nezaměstnanost trvá podle Eurostatu déle než 12 měsíců. Vznikem dlouhodobé nezaměstnanosti mizí odměna jako hlavní zdroj uspokojení životních potřeb občanů. Mimo to, vzniká osobní, rodinná a ekonomická nejistota. Narušuje se vnímání času, ztrácí se možnost získávání a udržování obvyklých pracovních návyků a vytrácejí se aktivity, které byly součástí denního pracovního rytmu člověka. U jedince dochází ke ztrátě chuti do života a k omezení sociálních kontaktů s přáteli a kolegy. [2] U dlouhodobě nezaměstnaných osob dochází k psychickým změnám, které mohou být i nevratné. Po opakovaných neúspěších při hledání práce dochází u jedinců ke vzniku silné frustrace, beznaděje a rezignace. U dlouhodobě nezaměstnaných silně stoupá nemocnost a psychosomatické problémy. [33]

15

O skryté nezaměstnanosti můžeme hovořit v souvislosti s tzv. skrytou pracovní sílou (hiden labour force). Jde o skupinu lidí, kteří nejsou v registrech úřadu práce, ačkoliv o práci mají zájem a při dostatečné nabídce by ji přijali. Skrytá nezaměstnanost je formou nezaměstnanosti, kdy si nezaměstnaná osoba nehledá práci a ani se jako nezaměstnaná neregistruje. [15] Tuto formu nezaměstnanosti můžeme najít mezi vdanými ženami v domácnosti, mladistvými a případně i mezi lidmi v předdůchodovém věku, kteří se uchýlili k předčasným důchodům. Mezi skrytě nezaměstnané dále patří i lidé, kteří jsou zařazeni na různé rekvalifikační kurzy nebo jiné nástroje aktivní politiky zaměstnanosti. [10] Do neúplné nezaměstnanosti řadíme pracovníky, kteří musí tolerovat práci na snížený či částečný úvazek, případně práci nevyužívající plně jejich schopnosti a rekvalifikaci. Společnosti se tak snaží čelit masové nezaměstnanosti, ale také chtějí snížit mzdové náklady. Nejčastějším jevem je zkrácená pracovní doba nebo sdílení pracovního místa spolu s příjmem. Práce na tak nízkou pracovní dobu představuje obrovskou sociální změnu. Tento typ zaměstnání se vyskytuje v západní Evropě a využívají ho především ženy, které nově vstupují na trh práce. [15] Nepravá nezaměstnanost vzniká tehdy, když jsou nezaměstnaní evidováni na úřadu práce, ale ve skutečnosti práci vůbec nehledají a nemají zájem pracovat. Jejich cílem je pouze pobírat podporu v nezaměstnanosti. Do skupiny nezaměstnaných patří i osoby, které sice jsou nezaměstnané, ale pracují nelegálně v neformální a šedé ekonomice. [15] Job stagnation nastává v ekonomice tehdy, když vysoká míra nezaměstnanosti brzdí profesionální a prostorovou mobilitu. Lidé, kteří nejsou spokojeni se svou stávající prací, v období vysoké nezaměstnanosti, neriskují a práci si zatím nehledají. Raději zůstávají ve svém nespokojivém zaměstnání, které pro ně bývá často velmi frustrující. [15] Plná zaměstnanost nastává při takové úrovni zaměstnanosti, při níž neexistuje, nebo je zanedbatelná, nedobrovolná nezaměstnanost. Stav plné zaměstnanosti odpovídá úrovni zaměstnanosti při rovnováze na trhu práce, tedy ekonomika alokuje takové množství práce, které je s ohledem na rozsah a kvalitu ostatních výrobních faktorů při určité nabídce práce a poptávce po práci optimální. [2]

16

3.3. Měření nezaměstnanosti Abychom

mohli

nezaměstnanost

spočítat,

musíme

vymezit

určité

kategorie

obyvatelstva. Je důležité si uvědomit, že se nezaměstnanost týká obyvatelstva v produktivním věku, což je věk od ukončení povinné školní docházky do odchodu do penze, tedy přibližně od 16 do 63 let. [6] Obyvatelstvo můžeme rozdělit na ekonomicky neaktivní a ekonomicky aktivní populaci. Ekonomicky neaktivní a aktivní obyvatelstvo Ekonomicky neaktivní obyvatelstvo jsou lidé, kteří nemají zaměstnání a ani ho z různých důvodů nehledají. Jde například o děti předškolního věku, studenty, kteří se připravují na budoucí povolání, zdravotně postižení, jimž zdravotní stav znemožňuje pracovat, penzisté, ženy v domácnosti, ale i lidé, kteří po dlouhodobé snaze ztratili naději na nalezení pracovního místa a zájem o něj. [6] Ekonomicky aktivní obyvatelstvo jsou zaměstnaní i nezaměstnaní. Tato skupina obyvatel může být označována i jako „pracovní síla“. Jde o občany od 15 let, kteří práci vykonávají za určité mzdové ohodnocení, ale také o občany, kteří momentálně nepracují z důvodu čerpání dovolené, nebo nemoci. [6] Pro měření nezaměstnanosti je obyvatelstvo rozděleno do 3 skupin: zaměstnaní, nezaměstnaní a ostatní. 

Zaměstnaní Zaměstnaný je ten, kdo má 15 a více let, vykonává práci, za niž dostává zaplaceno a kterou vykonává na plný nebo částečný úvazek (do této skupiny patří i takoví lidé, kteří jsou zaměstnaní, avšak právě nepracují z důvodu například nemoci nebo mateřské dovolené).



Nezaměstnaní Nezaměstnaný je ten, který je schopen pracovat, nemá placené zaměstnání, ale hledá jej. Aktivně hledat zaměstnání v českých podmínkách znamená být evidován jako nezaměstnaný na příslušném úřadu práce, pravidelně se na úřadu práce hlásit a být schopen nastoupit na uvolněné místo do 14 dnů. [6] Objevuje

17

se i pojem práce, která je vykonávána například v domácnostech, práce pro dobročinné účely nebo pro vzájemnou výpomoc. Za tuto práci se nedostává finanční ohodnocení, je vykonávána pro potěšení nebo jako koníček. Ztráta takového zaměstnání nemá za následek růst nezaměstnanosti. [15] 

Ostatní Ostatní jsou občané, tzv. ekonomicky neaktivní.

Míra nezaměstnanosti Míra nezaměstnanosti je pojem, který vyjadřuje podíl nezaměstnaných v celku ekonomicky aktivní populace. [15] Na základě výše zmíněného rozdělení obyvatel do jednotlivých skupin můžeme tuto míru nezaměstnanosti vypočítat. Vyjadřuje tak podíl nezaměstnaných na celkové pracovní síle. K výpočtu používáme vzorec: u=U / L*100, kde

u= míra nezaměstnanosti, U=nezaměstnaní, L=pracovní síla

Kromě této obecné míry nezaměstnanosti můžeme zjistit také specifické míry nezaměstnanosti, v nichž je znázorněna nezaměstnanost podle věkové nebo jiné struktury obyvatelstva. [9] Míra nezaměstnanosti se vykazuje nejen jako průměrný údaj pro celou zemi, ale i pro jednotlivé regiony, případně pro jednotlivé segmenty trhu práce (míra nezaměstnanosti u mužů, žen, podle věkových skupin, podle úrovně dosaženého vzdělání apod.). V České republice existují minimálně dva ukazatele míry nezaměstnanosti – jeden od Ministerstva práce a sociálních věcí, a druhý z Českého statistického úřadu. Rozdíl mezi těmito dvěma hodnotami spočívá ve způsobu zjišťování a v metodice. [6] Výsledky obou způsobů měření se mírně liší a odchylují se od skutečné míry nezaměstnanosti.

18

Možné příčiny nepřesností: 

Lidé zaměstnaní na částečný úvazek se počítají jako zaměstnaní, ale velká část z nich by ráda pracovala na plný úvazek. Jsou tzv. podzaměstnaní, většinou pracují nedobrovolně na dobu kratší, než je klasická pracovní doba pro danou činnost.

 Lidé, kteří se snažili najít práci, ale neúspěšně. Začali být přesvědčeni, že pro ně není vhodná práce. Jde o tzv. odrazené pracovníky, kteří přestali mít odvahu hledat zaměstnání, i když by rádi pracovali. Nejsou zařazeni mezi nezaměstnané.  Lidé, kteří by chtěli pracovat pouze při vyšší mzdě, než je současná mzda na trhu. Tito lidé nejsou počítáni mezi nezaměstnané. [13] Ministerstvo práce vychází ze statistik úřadů práce a jako nezaměstnané uvádí ty, kteří na úřadech jsou zaregistrováni jako nezaměstnaní. Ministerstvo práce a sociálních věcí zjišťuje, a potom i zveřejňuje, tzv. registrovanou míru nezaměstnanosti. Český statistický úřad provádí každé čtvrtletí tzv. Výběrové šetření pracovních sil. Právě díky tomuto šetření se stanovuje tzv. obecná míra nezaměstnanosti. Míra nezaměstnanosti je v tomhle případě vyjádřena jako podíl nezaměstnaných podle Výběrového šetření pracovních sil k celkové pracovní síle. Při vyhodnocování jednotlivých údajů o nezaměstnanosti není důležitá jen její míra, ale i struktura z hlediska:  délky trvání nezaměstnanosti,  regionálního rozložení,  dopadu na jednotlivé skupiny obyvatelstva. [6]

19

Míra ekonomické aktivity Uvedený ukazatel je jedním z dalších, kterými lze popsat trh práce v dané zemi. Jedná se o poměr počtu ekonomicky aktivního obyvatelstva (EA) k obyvatelstvu v produktivním věku (vyjádřeno v procentech). [6] Ea = EA / obyvatelstvo v produktivním věku * 100 Počet uchazečů na jedno volné místo Vedle sledování míry nezaměstnanosti lze posoudit i šance nezaměstnaných na nalezení nového pracovního místa. K tomuto používáme porovnání počtu uchazečů o zaměstnání s počtem volných míst. Současná situace v České republice je charakterizována poklesem počtu volných pracovních míst v kontrastu se zvyšujícím se počtem uchazečů o zaměstnání. Průměrné hodnoty za celou Českou republiku dosahují 11,5 uchazeče na jedno volné místo, ale regionální údaje se velmi liší. [6] Obecná míra nezaměstnanosti Jde o ukazatel, který lze získat z výsledků šetření podle mezinárodních definic a doporučení. V čitateli a jmenovateli jsou uváděny osoby podle místa pobytu. Čitatel zahrnuje nezaměstnané a jmenovatel pracovní síly, tj. nezaměstnané a zaměstnané. [9] Míra registrované nezaměstnanosti Jde o ukazatel, který vychází z dostupných zdrojů úřadu práce a státní statistiky. Čitatel obsahuje přesnou evidenci registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání, vedenou úřady práce v okrese trvalého bydliště uchazeče. Jmenovatel určuje počet registrovaných, neumístěných uchazečů o zaměstnání evidovaných na úřadech práce, plus

počet

zaměstnaných

v národním

hospodářství

s jediným

nebo

hlavním

zaměstnáním podle výsledků šetření. [9] Podle Polívky (1993) existují speciální míry nezaměstnanosti, které publikuje od roku 1976 v USA Úřad statistiky práce a které odkrývají další charakteristiky nezaměstnanosti, jako například:

20

 Míra propuštěných z práce - jde o podíl právě propuštěných k celkové pracovní síle. Zachycuje okamžitou tendenci na trhu práce.  Míra nezaměstnaných dospělých osob - podíl nezaměstnaných starších 25 let na celkové pracovní síle starší 25 let.  Míra nezaměstnaných hledajících si zaměstnání na plný úvazek - je podíl jen těch nezaměstnaných, kteří hledají práci na plný úvazek, k celku pracovníků pracujících na plný úvazek.  Míra zahrnující lidi pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou pracovní dobu - v čitateli je součet nezaměstnaných osob hledajících zaměstnání na plný úvazek, polovina osob hledajících zaměstnání na zkrácenou pracovní dobu a polovina osob, která na zkrácený úvazek pracuje nyní. Ve jmenovateli je celková pracovní síla, od níž je odečtena polovina počtu osob, které pracují na zkrácenou pracovní dobu.  Míra zohledňující rezignované pracovníky - je analogická míra zahrnující osoby pracující z ekonomických důvodů na zkrácenou dobu. V čitateli a jmenovateli jsou navíc přičteny osoby, které by chtěly pracovat, ale nyní již nevěří, že by někdy mohli práci dostat. [15]

3.4. Proč existuje nezaměstnanost Podle Mankiwa (1999) na reálném trhu práce nezaměstnanost nikdy neklesá na nulu, ale pohybuje se kolem přirozené míry. Existují čtyři příčiny odlišnosti reálného trhu práce od ideálního: zákon o minimální mzdě, odbory, efektivnostní mzda a hledání pracovního místa. 

Zákon o minimální mzdě

Minimální mzda je stanovena na takovou úroveň, která bývá vyšší než některé tržně ustanovené mzdy. Pracovníci, kteří dostávali jako mzdu svůj mezní produkt práce, by měli dostávat mzdu vyšší. Zaměstnavatelům se tím však sníží zisky a opětovného zvýšení mohou za jinak nezměněných podmínek, dosáhnout pouze

21

propuštěním části pracovníků. Právě díky tomuto se

pak zvýší počet

nezaměstnaných na trhu práce. [12] 

Odbory

Jedná se o sdružení pracovníků, kteří se zaměstnavateli vyjednávají pracovní podmínky, mzdy či prémie. V případě, že nedosáhnou dohody, mohou odbory vyhlásit stávku, která způsobí ztrátu zisků, prodejů a produkce. Z těchto důvodů raději firmy přistupují na zvýšení mezd. [14] 

Efektivnostní mzda

Pokud firmy platí vyšší než rovnovážné mzdy, mohou docílit efektivnější výroby. Pro firmy je tak výhodnější udržovat vyšší mzdy i přesto, že tím zvýší své náklady a na trhu práce bude převaha nabídky. V případě, že firma zvýší plat, dosáhne vyšší produktivity svých zaměstnanců. [14] 

Hledání pracovního místa

Hledání práce je situace, kdy pracovníci aktivně hledají zaměstnání nebo lepší příležitosti. Lidé se však liší, nejen svými schopnostmi, ale i požadavky, které jsou na ně kladeny. Každý má rozdílné nároky na pracovní místo. [14]

3.5. Rizikové skupiny Nezaměstnanost neohrožuje stejnou mírou všechny skupiny lidí. Na trhu existuje zvláštní kategorie zaměstnanců, kteří díky své životní nebo sociální situaci nejsou pro zaměstnavatele atraktivní. Tyto zaměstnance označujeme jako rizikové skupiny zaměstnanců. Vyžadují podporu a dohled na pracovním trhu ze strany státu. Nacházejí uplatnění spíše na níže placených pozicích s nejistou budoucností. Právě na tuto skupinu je zaměřena politika zaměstnanosti. Stát usiluje o odstranění jejich znevýhodnění a zaměstnavatelům nabízí například dotace nebo různé úlevy. [2] Podle § 33 zákona č. 435/2004 Sb. zákona o zaměstnanosti mezi rizikové skupiny patří: 

fyzické osoby se zdravotním postižením,



fyzické osoby do 20 let věku,

22



těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu,



fyzické osoby pečující o dítě do 15 let věku,



fyzické osoby starší 50 let věku,



fyzické osoby, vedené v evidenci uchazečů o zaměstnání nepřetržitě déle než 5 měsíců,



fyzické

osoby,

které

potřebují

zvláštní

pomoc

(osoby

společensky

nepřízpůsobené). Mezi další rizikové skupiny patří například: lidé bez kvalifikace, romské komunity a absolventi škol. Fyzické osoby se zdravotním postižením Zákon o zaměstnanosti v § 67 uvádí jako osoby se zdravotním postižením: 

fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními ve třetím stupni (dále jen „osoby s těžším zdravotním postižením“),



fyzické osoby, které byly orgánem sociálního zabezpečení uznány invalidními v prvním nebo druhém stupni,



uznané osoby rozhodnutím úřadu práce zdravotně znevýhodněnými (dále jen „osoby zdravotně znevýhodněné“).

Zdravotně znevýhodnění mají možnost uplatnění v chráněných dílnách, jelikož jim úřad práce nemůže nabídnout žádné běžné volné místo. Avšak v chráněných dílnách téměř nevznikají nová pracovní místa. Nezaměstnaný postižený představuje pro rodinu velkou zátěž, a některé rodiny se proto dostávají do bezvýchodné životní situace. [15] Fyzické osoby do 20 let věku Jde o skupinu osob pracovně a občansky nezkušených. Většinou mají pouze základní vzdělání, a tedy i výrazně omezenou možnost uplatnění. Skupina podléhá přísným pracovním podmínkám, jejichž dodržování kontroluje pracovní úřad. Jde

23

především o ochranu mladých lidí, kteří ještě nejsou dostatečně psychicky a fyzicky vyzrálí. Některé práce by tudíž mohly ohrozit jejich další vývoj. Těhotné ženy, kojící ženy a matky do devátého měsíce po porodu Mezi nejvíce znevýhodněné na trhu práce patří - matky s dětmi v předškolním věku, matky po rodičovské dovolené, matky samoživitelky, ženy staršího věku, ale také absolventky. Například ženy, které mají četné pracovní absence, nejsou u zaměstnavatelů příliš oblíbené, jelikož narušují plynulost pracovního procesu, a zaměstnavatelé nejsou příliš ochotni tyto ženy zaměstnávat. Zaměstnanost žen je celosvětovým problémem, poněvadž je obtížné skloubit pracovní a mateřské povinnosti. V některých vyspělých zemích byly proto zavedeny zkrácené pracovní úvazky nebo pružné pracovní doby. [2] Fyzické osoby starší 50 let věku Podle Buchtové prožívají ztrátu zaměstnání nejhůře pracovníci ve věku 41–50 let. Mají pocit bezradnosti, strachu, nejistoty a ztráty sebedůvěry. Čím je člověk starší, tím pevnější jsou jeho návykové stereotypy a také i tím obtížněji a pomaleji se přizpůsobují nastalým životním situacím. Firmy od starších lidí očekávají, že se nebudou chtít učit nové věci, budou mít odlišné návyky z jiných firem, případně že nezapadnou do týmu. V některých společnostech jsou starší lidé nahrazováni mladými, dravými a dynamickými lidmi. Avšak i starší zaměstnanci mají co nabídnout. Například zkušenosti, které mladým lidem chybí, nadhled a moudrost. Někteří důchodci jsou stále aktivní a přivydělávají si ke svému starobnímu důchodu. Absolventi škol Podle § 29, odst. 2 Zákoníku práce se absolventem rozumí každý, kdo nemá odpracováno více než dva roky po úspěšném ukončení studia, při čemž se do této doby nezapočítává mateřská nebo rodičovská dovolená. Absolventi, kteří hledají své první zaměstnání, jsou oproti ostatním starším uchazečům značně znevýhodněni. Nemají pracovní návyky a zkušenosti a špatně se orientují na pracovním trhu. Díky všem těmto faktorům, nejsou pro zaměstnavatele zajímaví. Pokud si mladí lidé

24

nehledají práci a neosvojují si potřebné pracovní návyky, může dojít k velkým problémům.

Prodloužená

adolescence

ohrožuje

osobní

identitu,

dosažení

nezávislosti na rodičích, akceptaci hodnot společnosti a rodinných hodnot.

Lidé bez kvalifikace Tato skupina je obtížně zaměstnavatelná. Mají malý zájem o zaměstnání. Nejsou ničím motivováni ke vstupu do zaměstnání. Právě proto se tato riziková skupina stává klienty úřadu práce. Často dávají přednost sociálním dávkám před málo placenou prací, nejsou schopni řešit své problémy a spoléhají se na pomoc druhých. Patří sem – alkoholici, recidivisté, lidé propuštění z nápravných zařízení a další lidé sociálně nepřizpůsobiví. Odlišné charakteristiky přispívají k jejich „vydělování se“ ze společnosti a vedou k vytváření tzv. „nové třídy deklasovaných“ („newunderclass“), která žije „uvnitř systému podpor“ sociálního zabezpečení, v „subkultuře“ trvalé závislosti na státu. Kvalifikace a dovednosti jsou při hledání práce rozhodujícími faktory. Čím více dovedností jedinec ovládá, tím má větší možnost volby zaměstnání. Pracovníci s nízkou kvalifikací budou stále více vytlačováni levnějšími a přesnějšími stroji. O práci nekvalifikovaných lidí nebude zájem a oni se pro společnost stanou potenciálním kriminálním problémem. [2]

Romské etnikum V dnešní době, kdy se klade velký důraz na vysokou kvalifikaci a kvalitu dovedností, je pro osoby romského etnika velmi obtížné získat zaměstnání. Velká část Romů má pouze základní vzdělání a další kvalifikaci nezíská, část z nich nedokončí ani základní vzdělání. Příčin nezaměstnanosti Romů je mnoho. Již zmíněná nízká kvalifikace, koncentrace v lokalitách, která způsobuje kumulaci sociálních problémů – např. vysoká kriminalita, závislosti na návykových látkách, závislost na státní sociální síti. Případně i fakt, že Romové stále nejsou integrováni do společnosti. Nezaměstnanost je u Romů dlouhodobá a opakovaná. Například muži jsou často zaměstnáváni v rámci sezónních prací. Mimo jiné Romové častěji využívají pracovní nabídky v rámci šedé a černé ekonomiky. [2]

25

3.6. Podpora v nezaměstnanosti Podle Syrovátky (1995) v rozvinutých zemích existují dva systémy kompenzace příjmu v nezaměstnanosti. Prvním je pojištění v nezaměstnanosti (UI – unemployment instance) a druhým je pomoc v nezaměstnanosti (UA – unemployment assistance). V České

republice

patří

podpora

nezaměstnanosti

do

systému

pojištění

v nezaměstnanosti a systém pomoci v nezaměstnanosti je zahrnutý do systému dávek sociální pomoci. [2] Státní podpora v nezaměstnanosti je finanční výpomoc státu, která je určená osobám, které nemají práci, ale aktivně ji hledají. Podpora nezaměstnanosti je upravována podle zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Podporu v nezaměstnanosti upravuje hlava III. zákona o zaměstnanosti. Nárok na podporu v nezaměstnanosti má uchazeč o zaměstnání, který vykonával zaměstnání nebo jinou výdělečnou činnost alespoň 12 měsíců v rozhodném období. Rozhodným obdobím se rozumí poslední tři roky před zařazením uchazeče o zaměstnání do evidence úřadu práce. Další podmínkou pro poskytnutí podpory je požádání o poskytnutí podpory příslušného úřadu práce, kde je uchazeč veden. Podpora se neposkytuje v době poskytování starobního důchodu, dávek nemocného pojištění nebo vazby. Nárok na podporu v nezaměstnanosti zaniká uplynutím podpůrčí doby, ukončením vedení v evidenci uchazečů o zaměstnání nebo vyřazením z evidence uchazečů o zaměstnání. Doba, po kterou je podpora v nezaměstnanosti vyplácena se odvíjí od věku žadatele. Podpůrčí doba u uchazeče tedy činí: 

do 50 let věku 5 měsíců,



do 55 let věku 8 měsíců,



nad 55 let věku 11 měsíců.

Uchazeči, který splnil všechny podmínky pro získání podpory v nezaměstnanosti, náleží v prvních dvou měsících podpora ve výši 65 % průměrného měsíčního výdělku z poslední práce, kterou vykonával. Další dva měsíce je vyplácena podpora ve výši 50 % průměrného měsíčního výdělku a po zbytek podpůrčí doby je vypláceno 45 % průměrného měsíčního výdělku. V případě, že zaměstnanec opustil své pracovní místo,

26

aniž k tomu měl vážné důvody, je mu vyplácena podpora v nezaměstnanosti 45 % čistého průměrného měsíčního výdělku. [53]

3.7. Rekvalifikace Rekvalifikace umožňuje přizpůsobovat profesní strukturu a kvalifikační potenciál lidí nově se utvářejícím potřebám ekonomiky. Rekvalifikace je určena pracovníkům v pracovním poměru, při zavádění nové techniky a technologie, a při uskutečňování různých organizačních změn. Rekvalifikaci mohou podstoupit také občané evidovaní úřadem práce jako uchazeči o zaměstnání, kteří na trhu práce nenacházejí uplatnění pro svoji dosavadní kvalifikaci. Rekvalifikace spočívá především v tom, že umožňuje pružně a okamžitě přizpůsobovat profesní a kvalifikační strukturu neustále se měnícím potřebám trhu. Rekvalifikaci zajišťuje pro nezaměstnané úřad práce podle místa bydliště uchazeče o zaměstnání. Úřad práce také hradí za účastníka rekvalifikace náklady a může mu poskytnout příspěvek na úhradu nákladů, které byly s rekvalifikací spojeny. [1]

3.8. Orgány zabezpečující zaměstnanost V České republice státní politiku zaměstnanosti zabezpečují orgány státní správy a to konkrétně Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky a Úřad práce ČR. 3.8.1 Ministerstvo práce a sociálních věcí Ministerstvo rozhoduje o programech aktivní politiky zaměstnanosti s celostátní působností a ovlivňuje jejich vytváření. Mezi činnosti, které Ministerstvo práce a sociálních věcí zabezpečuje patří: 

sledování a vyhodnocování situace na trhu práce,



zpracování koncepce státní politiky zaměstnanosti,



příprava programů opatření při dalším uplatnění zaměstnanců,



správa prostředků na zabezpečování státní politiky zaměstnanosti,



vykonání kontrolní činnosti na úseku zaměstnanosti,



udělování a odnímání povolení právnickým nebo fyzickým osobám k výkonu zprostředkování zaměstnání za úhradu,

27



zabezpečení projekčních řešení informačního systému zaměstnanosti,



řízení činnosti úřadů práce. [7]

3.8.2 Úřady práce ČR Úřad práce České republiky zřizuje zákon č. 73/2011 Sb. (zákon o Úřadu práce České republiky a o změně souvisejících předpisů). Úřady práce jsou samostatnými orgány státní správy, realizují politiku zaměstnanosti a zajišťují služby zaměstnanosti na daném území. Úřady práce plní následující funkce: 

sledují a hodnotí stav na trhu práce,



informují občany a zaměstnavatele,



zprostředkovávají vhodné zaměstnání,



poskytují občanům poradenské služby,



vedou evidenci uchazečů o zaměstnání,



rozhodují o vyřazení z evidence, stanovují nároky a výši hmotného zabezpečení uchazečů o zaměstnání,



organizují rekvalifikaci,



podporují zřizování nových pracovních míst,



vydávají a odmítají povolení k zaměstnávání cizincům,



spolupracují s institucemi ovlivňujícími trh práce,



kontrolují dodržování závazných právních předpisů o zaměstnanosti,



hospodaří s finančními prostředky. [7]

3.9. Státní politika zaměstnanosti Význam politiky zaměstnanosti plyne z jejího poslání, přispívat k podpoře rovnováhy na trhu práce a k omezení nezaměstnanosti, která je jedním z nejdůležitějších problémů současného světa. [7] Politiku zaměstnanosti můžeme vymezit jako soubor opatření, kterými jsou spoluutvářeny podmínky pro dynamickou rovnováhu na trhu a efektivní využití pracovních sil. Státní politika zaměstnanosti je výsledkem úsilí státu, zaměstnavatelů, zaměstnanců a odborů. Cílem státní politiky zaměstnanosti je, dosažení

28

rovnováhy mezi nabídkou pracovních sil a poptávkou po nich, produktivní využití zdrojů pracovních sil a zabezpečení práva občanů na zaměstnání. [11] Politika nezaměstnanosti se dělí na jednotlivé úrovně zpracování. Politiku zaměstnanosti tedy chápeme na úrovni: 

makroekonomické – je zaměřena na plošné odstranění příčin nadměrné nezaměstnanosti, především na straně poptávky po práci,



regionální – řeší se následky existující nerovnováhy na trhu práce, pomocí různých programů,



mikroekonomické – firmy formulují interní zásady pro přijímání a propouštění svých pracovníků, pro vývoj mezd a jiné související záležitosti v rámci platných legislativních norem. [8]

3.9.1 Aktivní politika zaměstnanosti Aktivní politikou zaměstnanosti se rozumí soubor všech opatření, která aktivně motivují nezaměstnané ke změně jejich postavení na trhu práce. Cílovými skupinami této politiky jsou především ohrožené skupiny nezaměstnaných. [8] Aktivní politika zaměstnanosti: 

podporuje sociální průchodnost ekonomické reformy,



podporuje sociálně ekonomický rozvoj v regionech,



zabezpečuje informační a zprostředkovatelské služby,



obsahuje kvalifikační a rekvalifikační programy,



pomáhá rizikovým skupinám obyvatelstva a snaží se odstraňovat bariéry,



vytváří podmínky pro územní mobilitu pracovních sil,



poskytuje finanční podporu a poradenskou činnost začínajícím podnikatelům, podporuje malé a střední podnikání,



nabízí možnost veřejně prospěšných prací a společensky účelných pracovních míst [7]

29

Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti jsou tříděny podle charakterů mezinárodních srovnání (OECD) do pěti skupin: 

veřejné služby zaměstnanosti,



pracovní příprava a výcvik,



programy pro nezaměstnanou mládež,



podpora tvorby nových pracovních míst,



programy pro handicapované osoby. [8]

3.9.2 Pasivní politika zaměstnanosti Pasivní politika se podílí na vytváření sociálně přijatelných podmínek pro občany, kteří jsou dočasně nezaměstnaní. Smyslem pasivní politiky je poskytovat nezaměstnaným v případě ztráty zaměstnání v určité míře kompenzaci za ztrátu příjmu. Výše dávek podpory v nezaměstnanosti by neměla přesahovat výši, která by přestala motivovat a nutit k hledání nové práce. Dávky by dokonce mohly působit jako stimul k dobrovolné nezaměstnanosti. [8] V pasivní politice zaměstnanosti se používají následující nástroje: 

příspěvek v nezaměstnanosti jako sociální pomoc,



předčasný odchod do důchodu. [8]

3.10. Náklady nezaměstnanosti Mezi náklady nezaměstnanosti patří znehodnocení lidského kapitálu, kdy dlouhodobá nezaměstnanost přispívá ke snížení lidského kapitálu. Jestliže si lidé nebudou vydělávat peníze legálním způsobem, dojde ke zvýšení kriminality. Budou se snažit získat peníze prostřednictvím trestného činu. Dalším nákladem nezaměstnanosti je například ztráta lidské důstojnosti. [13] Vysoká škola Unicorn College udělala průzkum, ze kterého vyplývá, že nezaměstnaný člověk stojí státní rozpočet v průměru 109 625 Kč ročně. V roce 2009 podle této studie stáli nezaměstnaní český státní rozpočet přes 76 miliard korun, což představovalo asi 6,5% celkových výdajů rozpočtu. [16]

30

4

Vlastní práce

4.1. Vývoj nezaměstnanosti v České republice od roku 1993 Pro analýzu nezaměstnanosti bude použita, médii velmi oblíbená, registrovaná míra nezaměstnanosti. Analýza je provedena s ročními údaji za období 1993–2010. Graf č. 1: Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993-2010

11 10 9 8 7 6 5 4 3 2 1 0

Míra nezaměstnanosti

1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti

Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

Na grafu je patrný průběh míry nezaměstnanosti za období 1993–2010. Po roce 1989, kdy došlo k transformaci české ekonomiky, se stala nezaměstnanost dalším ekonomickým aspektem, kterému bylo potřeba se věnovat. Avšak do roku 1996 v důsledku restrukturalizace ekonomiky nepředstavovala závažný problém (například vznikající privátní sektor vstřebal značnou část uvolňované pracovní síly). Právě až do roku 1996, kdy míra nezaměstnanosti činila 3,5 % se pohybovala pod 4 % každým rokem (v roce 1993 činila 3,5 %, v roce 1994 okolo 3,3 % a v roce 1995 dosahovala 2,9%). Na nízkou nezaměstnanost měl vliv privátní sektor včetně přímých dotací nebo vysoká vzdělanostní struktura obyvatel. Na vývoji se podílel také značný pokles ekonomicky aktivního obyvatelstva, a to zejména odchod pracujících důchodců, kteří přešli do ekonomické neaktivity. [30]

31

V letech 1997–1998 postihla Českou republiku recese a hranice nezaměstnanosti překročila 4 %, a vzrostla na 5,2 % v roce 1997 a 7,5 % v roce 1998. Zvýšení nezaměstnanosti od této doby měly za následek události, jako například - vstup populačně silných ročníků ze 70. let mezi zaměstnané a nezaměstnané, zvětšení problémů

v regionech

s probíhajícím

útlumem

hlavních

výrobních

odvětví

a nevyhovující kvalifikační struktura uchazečů o zaměstnání. Roky 1997 a 1998 byly poznamenány recesí, ale když recese odezněla a ekonomika začala růst, nezaměstnanost se nesnižovala. Je na místě, si položit otázku, proč se nezačala nezaměstnanost po roce 1998 zase snižovat. Příčinou může být návyk množství obyvatelstva na nezaměstnanost (po pádu komunistického režimu, kdy byla nulová nezaměstnanost, nebylo obyvatelstvo zvyklé být nezaměstnané, byl to krok do neznáma a do nejistoty), jelikož pobírání sociálních dávek a zákony, týkající se podpory v nezaměstnanosti se pro ně staly výhodnějšími. [31] V roce 1999 se nezaměstnanost neustále zvyšovala a to na 9,4 %. V roce 2000 byl zaznamenán pozitivní vývoj, pokles o 0,6 % na 8,8 %, avšak v dalších letech růst nezaměstnanosti pokračoval. V roce 2001 dosahoval 8,9 % a v roce 2002 se zvedl o dalších 0,9 % na 9,8 %. Nejvyšší míra nezaměstnanosti byla dosažena v roce 2003, kdy se vyšplhala nad hranici 10 %, a to přesně na 10,3 %. Následný růst míry nezaměstnanosti neměl nic společného s hospodářským cyklem, ale jednalo se o zvýšení přirozené míry nezaměstnanosti. Nevydařeným rokem 2003 začal dlouhodobý každoroční pokles nezaměstnanosti v následujících letech. Rokem 2005 začal každoroční růst zaměstnanosti (a tedy pokles nezaměstnanosti) spolu s HDP ČR až do roku 2008. V roce 2005 činila nezaměstnanost 8,9 %, v roce 2006 došlo ke snížení nezaměstnaných o 61 870 osob a míra nezaměstnanosti poklesla na 7,7 %. V roce 2008 začala světová ekonomická krize, jejíž důsledky se projevily v roce 2009 i v České republice a nezaměstnanost stoupla na 9,2%. Firmy začaly na konci roku 2008 hromadně propouštět. Hromadné propouštění se dotklo především firem v automobilovém a sklářském průmyslu. K velkému nárůstu nezaměstnanosti došlo ve zpracovatelském průmyslu, stavebnictví a obchodu. O něco lepší byla naopak situace ve službách. V roce 2010 nezaměstnanost nadále stoupala, dosáhla 9,6 % a v České

32

republice se nacházelo 561 551 nezaměstnaných obyvatel. Lze říci, že dopad ekonomické krize v roce 2010 a částečně 2011 ještě stále nedozněl. [50]

4.2. Struktura nezaměstnanosti 4.2.1 Struktura nezaměstnanosti dle pohlaví Rozdělení nezaměstnaných podle pohlaví je dalším významným faktorem. Graf č. 2: Míra nezaměstnanosti mužů a žen v letech 1993-2010

Míra nezaměstanosti podle pohlaví Míra nezaměstnanosti

12 10 8 6

Muži

4

Ženy

2

Celkem

0

Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

Z grafu je patrné, že nezaměstnaností jsou postiženy více ženy než muži, a to ve všech věkových kategoriích. Rozdíl mezi nezaměstnaností mužů a žen se ve sledovaném období pohybovala okolo 2–3 %. Nejvyšší hodnoty nezaměstnanosti žen byly v roce 2000, kdy se vyšplhala míra nezaměstnanosti až na 10,6 %. U mužů byl pak nejhorší rok 1999 a 2000, kdy v obou letech činila míra nezaměstnanosti 7,3 %. 4.2.2 Struktura nezaměstnanosti dle věku V následující části je analyzována obecná míra nezaměstnanosti na základě věku uchazečů o zaměstnání.

33

Graf č. 3: Věková struktura nezaměstnaných v období 1993-2010

Věková struktura nezaměstnaných 1993-2010 50

Celkem 15 až 19 let 20 až 24 let 25 až 29 let 30 až 34 let 35 až 39 let 40 až 44 let 45 až 49 let 50 až 54 let 55 až 59 let 60 až 64 let 65 a víc let

Míra nezaměstnanosti

45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

Z grafu je zřejmé, že největší část nezaměstnaných tvoří mladiství ve věkové skupině 15–19 let. Druhou nejvíce nezaměstnanou skupinou je další věková kategorie ve věku 20–24 let. V těchto skupinách jsou mladí lidé, kterým chybí potřebná praxe nebo disponují nízkým vzděláním. Míra nezaměstnanosti skupiny 30–34 let se během sledovaného období rovnala celkové míře nezaměstnanosti. Další skupiny, 35–65 let měly menší míru nezaměstnanosti, než byla celková míra nezaměstnanosti. 4.2.3 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání Mezi nejdůležitější předpoklady na trhu práce patří dosažené vzdělání a kvalifikace uchazeče. V grafu jsou znázorněny míry nezaměstnanosti různých vzdělanostních skupin v období 1993–2010.

34

Graf č. 4: Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v letech 1993 – 2010

Vzdělanostní struktura nezaměstnaných 1993-2010 30.0

Celkem

Míra nezaměstnanosti

25.0 20.0

Základní vzdělání a bez vzdělání

15.0

Střední bez maturity

10.0

Střední s maturitou

5.0 Vysokoškolské 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

0.0

Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

Největší problémy s uplatněním na trhu práce mají uchazeči s nejnižším vzděláním. Nejvyšší míra nezaměstnanosti patří tedy v celém období lidem se základním nebo žádným vzděláním. Z hlediska absolutních počtů je nejvíce nezaměstnaných mezi osobami se středním vzděláním bez maturity. Uvedená skupina je nejpočetnější v celé populaci ČR. Početně zastoupenou skupinu tvoří i nezaměstnaní se střední školou s maturitou. Nízká nezaměstnanost je tradičně u vysokoškoláků, pod 3%. [30]

35

5

Nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji

5.1. Charakteristika Moravskoslezského kraje Moravskoslezský kraj vznikl podle ústavního zákona č. 347/1997 Sb. k 1.1. 2000 v prostoru severní Moravy a Slezska. Podle usnesení vlády České republiky č. 707/1998 představuje statistickou jednotku NUTS 3 a současně i statistickou jednotku NUTS 2 – Moravskoslezsko. [44] Moravskoslezský kraj se rozkládá na severovýchodním území České republiky a v jejím rámci sousedí se Zlínským a Olomouckým krajem. Od ledna 2000 je jedním ze 14 samostatných vyšších územně správních celků České republiky. Do května 2000 se nazýval Ostravský kraj. Kraj zahrnuje regiony Bruntál, Frýdek–Místek, Karviná, Nový Jičín, Opava a Ostrava–město. Krajským městem Moravskoslezského kraje je Ostrava, třetí největší město v České republice, které mělo k 1. 1. 2011 310 464 obyvatel. Mezi významná města, podle počtu obyvatel můžeme zařadit – Havířov, Karvinou, Frýdek–Místek, Opavu a Třinec. Obr č. 1: Mapa Moravskoslezského kraje

Zdroj: www.portal.mpsv.cz

36

V Moravskolslezském kraji žije 1 243 220 obyvatel. Rozloha činí 5 444 km2, což je 7% území naší republiky, tedy šestý největší kraj v republice. Moravskoslezský kraj patří ke stukturálně nejpostiženějším oblastem, pro nějž je charakteristický razantní útlum těžkého průmyslu. Moravskoslezský kraj patří od 19. století mezi nejdůležitější průmyslové regiony střední Evropy. Po roce 1989 došlo k výrazným změnám – v souvislosti s restrukturalizací průmyslu, která vedla k výraznému útlumu průmyslové výroby. Mezi nejpatrnější kroky patří omezení těžby černého uhlí a útlum průmyslových kolosů jako je Nová huť a Vítkovice, což vedlo k nárůstu nezaměstnanosti v regionu. Velké množství restrukturalizovaných podniků bylo odkoupeno zahraničními investory. [43] Od počátku 90. let dochází ke zlepšení životního prostředí, vlivem poklesu výroby, používání šetrnějších technologií a vlivem investic do ekologických opatření. I přes veškerá opatření, kraj patří mezi nejzatíženější oblasti v České republice. Jako nejzávažnější problémy se dnes jeví – kontaminace půdy a podzemních vod v důsledku průmyslové činnosti, důlní poklesy a znečištění povrchových vod a ovzduší. Nejhorší dopady se koncentrují na Ostravsko, Karvinsko a Třinecko. V současnosti je těžký průmysl nahrazován službami a lehkým průmyslem. V Moravskoslezském kraji je velká možnost uplatnění nových investičních projektů. Pro nové podnikatelské záměry je možno využít stávající průmyslové areály a průmyslové zóny, kterých je v kraji hned několik a jejichž průměrná zaplněnost je 74 %. V regionu lze najít kvalitní systém školního vzdělávání. Je zde 152 středních škol, 2 konzervatoře, 13 vyšších odborných škol a 5 vysokých škol (Vysoká škola báňská– Technická univerzita Ostrava, Ostravská univezita, Slezská univerzita v Opavě, Vysoká škola podnikání Ostrava a Vysoká škola sociálně–správní, Institut celoživotního vzdělávání Havířov). [46] Moravskoslezský kraj poskytuje obrovské možnosti pro rekreaci, turistiku i léčebné pobyty. Beskydy a Jeseníky nabízejí letní i zimní turistiku, v podhůří a údolí řek skýtají podmínky především pro pěší turistiku, cykloturistiku a agroturistiku. Lázeňství v kraji

37

je založeno na využití léčebných účinků jodobromové vody v lázních Darkov s rehabilitačním ústavem. Specifikem regionu jsou podmínky pro průmyslovou turistiku (Technické muzeum automobilů v Kopřivnici, Vagonářské muzeum ve Studénce, Hornické muzeum v Ostravě–Petřkovicích). [34] O Moravskoslezském kraji lze hovořit jako o významném centru kultury, společenského života a rozvoje podnikání, i přesto že byl dlouhou dobu vnímán jako „ocelové srdce republiky“. Dochází k nárůstu kvality života – zlepšuje se životní prostředí, zkvalitňuje se dopravní síť, zvyšuje se návštěvnost kraje a roste jeho atraktivita jako turistické lokality. [52] Mezi silné stránky Moravskoslezského kraje patří - rozmanitost průmyslových odvětví, včetně rozvoje oborů z oblasti informačních a komunikačních technologií, zlepšující se životní prostředí, relativně hustá síť železniční a autobusové dopravy, zlepšení dostupnosti zprovozněním dálnice D1 a letiště pro mezinárodní provoz v blízkosti centra kraje s výhledem na výrazný rozvoj. Naopak mezi slabé stránky kraje patří – nepříznivá struktura ekonomiky daná historickým

vývojem,

značná

územní

koncentrace

podniků

metalurgického,

strojírenského a těžebního průmyslu, ztížené podmínky zemědělského hospodaření, což omezuje možnost pěstovat ekonomicky výhodné plodiny a způsobuje útlum zemědělských výrob především v horských oblastech, nižší zastoupení obyvatel s vyšším stupněm vzdělání, a dlouhodobá tendence kvalifikovaných osob, zejména mladších ročníků opouštět kraj.

5.2. Vývoj míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji V první polovině devadesátých let se začal projevovat nárůst nezaměstanosti, která do té doby byla brána jako neznámý jev. Největší kolísání bylo především v okresech s větším podílem počtu zaměstnaných v zemědělství, tedy šlo o okresy – Bruntál, Frýdek-Místek a Opava. Už tehdy se výrazně projevoval rozdíl v míře nezaměstnanosti České republiky oproti Moravskoslezskému kraji. Zatímco v Česku vzrostla míra nezaměstnanosti v letech 1991–1995 z 1,95 % na 2,93 %, v Moravskoslezském kraji to

38

byl skoro dvojnásobek z 2,56 % na 4,84 %. Počet nezaměstnaných soustavně narůstal od roku 1995 a taktéž rostla míra nezaměstnanosti. Na přelomu let 2002 a 2003 byl skoro každý desátý občan České republiky registrován na úřadě práce, jako uchazeč o zaměstnání. Ke změnám ve struktuře ekonomiky dochází pozvolna. Vytvoření nových pracovních míst zaostává za jejich potřebou. Od roku 2004 dochází k postupnému zlepšování, z 15,66 % pokles na 12,58 % v roce 2006. Také vzrostl počet hlášených volných pracovních míst z 2 674 v roce 2004 na 7 896 v roce 2006. Tyto skutečnosti jsou nejspíš důsledkem stabilizace průmyslu po restrukturalizaci a

přílivu

zahraničních

investorů

do

nově

vzniklých

průmyslových

zón

v Moravskoslezském kraji. V roce 2008 dosáhl počet občanů zaměstnaných v Moravskoslezském kraji nejvyšší úrovně od roku 1998. Nejvíce poklesl počet zaměstnaných v zemědělství, z původních 27 tisíc na současných 12 tisíc. Na konci roku 2008 se začaly projevovat u subjektů Moravskoslezského kraje negativní tendence v souvislosti se světovou krizí. Zaměstavatelé nejdříve začali zastavovat nábor nových zaměstnanců, později omezovat pracovní dobu a následně i propouštět zaměstnance. První odvětví, které krize postihla, byl automobilový průmysl, dalším odvětví, které bylo nejvíce postiženo, bylo zejména hutnictví a strojírenství. V odvětví těžby a dobývání uhlí se projevil pokles těžby jako důsledek poklesu výroby u největších odběratelů uhlí. V roce 2009 se naplno projevily dopady hospodářské krize a situace na trhu práce v Moravskoslezském kraji se vyvíjela nepříznivě. K 31. 12. 2009 bylo evidováno na úřadu práce v Moravskoslezkém kraji 80 581 uchazečů o zaměstnání. Následující rok trh práce ovlivňovaly dozvuky krize. Nezaměstnanost byla stále vysoká a počet uchazečů o zaměstnání stoupl až na 82 776. Rok 2011 byl velmi podobný předchozímu roku, avšak počet uchazečů se během roku postupně snižoval, s koncem roku však opět začal růst. Největšími zaměstnavateli na území Moravskoslezského kraje jsou podniky, které působí ve zpracovatelském průmyslu (166,4 tisíc osob), například: ArcelorMittal, Vítkovice, OKD, Hyundai Automotive, Třinecké železárny a další. Více než 70 tisíc osob zaměstnávají firmy z oblasti obchodu s motorovými vozidly a okolo 50 tisíc lidí je

39

zaměstnáno ve stavebnictví. K velkým zaměstnavatelům patří rovněž zdravotnícká a vzdělávací zařízení, Dopravní podnik města Ostravy, České dráhy a další. [39] Graf č. 5: Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a ČR

Srovnání míry nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje a ČR 18

Míra nezaměstnanosti

16 14 12 Moravskoslezský kraj

10

ČR

8 6 4 2 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 Období

Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

K 31. 12. 2002 evidovaly úřady práce v Moravskoslezském kraji celkem 101 214 osob, což je dosavadní historické maximum (o 6 988, tj. o 7,4% více než před dvanácti měsíci). Na tomto meziročním nárůstu se podílely všechny regiony Moravskoslezského kraje. Od roku 2004 do 2008 lze vidět pozitivní vývoj. Probíhající vzestup národního hospodářství příznivně ovlivňuje ekonomickou situaci podniků v Moravskoslezském kraji, což je patrné i ze zájmu o nové pracovní síly. V letech 2007 a 2008 se nezaměstnanost v Moravskoslezském kraji vyvíjela až nečekaně dobře. Základní sledované ukazatele dosáhly jedny z nejlepších výsledků za celou dobu existence úřadu práce Moravskoslezského kraje. Mimořádně příznivý vývoj nezaměstnanosti byl ovlivněn pokračujícím dobrým vývojem české ekonomiky, který se projevil zvýšeným zájmem firem o nové zaměstnance, a ve velké míře také příznivými klimatickými podmínkami. Nejvyšší nezaměstnanost v kraji má okres Karviná, Ostrava a Bruntál. Nejnižší míru nezaměstnanosti vykazuje dlouhodobě okres Opava.

40

5.3. Struktura nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje 5.3.1 Struktura nezaměstnanosti dle věku Graf č. 6: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji

Věková struktura uchazečů o zaměstnání

Míra nezaměstnanosti

20 18

15-19 let

16

20-24 let

14

25-29 let 30-34 let

12

35-39 let

10

40-44 let

8

45-49 let

6

50-54 let

4

55-59 let

2

nad 60 let

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

Z výše uvedeného grafu je patrné, že rozdělení nezaměstnaných v Moravskolezském kraji do jednotlivých skupin je téměř rovnoměrné. Věková struktura obyvatel kopíruje věkovou strukturu obyvatel celé České republiky. Je zaznamenán nižší podíl obyvatel v Moravskoslezském kraji ve věku 25–35 let. Tento jev je daný z části odchodem řady mladých lidí po skončení přípravy na zaměstnání za lepšími pracovními příležitostmi, ale i životními pomínkami mimo kraj. Věková struktura uchazečů o zaměstnání se v průběhu let nijak příliš neměnila. Nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči ve věku 20–24 let. Téměř každý čtvrtý nezaměstnaný v Moravskoslezském kraji je mladší 25 let. V dalších letech nejsou zaznamenány příliš velké změny. Postupně klesá podíl evidovaných mladých lidí do 25 let a naopak se zvyšuje počet uchazečů o zaměstnání starších 50 let.

41

5.3.2 Struktura nezaměstnanosti dle vzdělání Samotná struktura vzdělanostní úrovně populace v kraji se v posledních letech poněkud mění. Dlouhodobě se snižuje podíl obyvatel se základním vzděláním a klesá i podíl obyvatel se středním vzděláním bez maturity. Viditelný trend je zaznamenán v růstu podílu obyvatelstva se středním vzděláním ukončeným maturitou, ale především i pak s vysokoškolským vzděláním. [41] V roce 2002 došlo k největšímu nárůstu nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Z důvodu nedostatku pracovních míst mají stále se zvětšující problémy i lidé s vysokoškolským vzděláním. V roce 2007 se nejvíce snížil stav nezaměstnaných osob se středním odborným vzděláním bez maturity. Přesto, je tato vzdělanostní

kategorie

už

dlouhodobě

nejpočetnější

a

na

nezaměstnanosti

v Moravskoslezském kraji se koncem roku 2011 podílela 45,2 %. Druhou nejpočetnější skupinu tvoří uchazeči se základním vzděláním. Graf č. 7: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji

Vzdělanostní struktura evidovaných uchazečů o zaměstnání 120000 vysokoškolské

Počet uchazečů

100000

střední všeobecné

80000

středn odborné s maturitou střední odborné

60000 40000

základní vzdělání

20000

bez vzdělání

0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období Zdroj: www. portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

5.3.3 Struktura nezaměstnanosti dle délky evidence Dalším výrazně negativním rysem a velice vážným problémem nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji je rostoucí délka evidence. Průměrná doba setrvání všech

42

uchazečů v evidenci úřadů práce je okolo 600 dní. Kategorii tzv. dlouhodobě nezaměstnaných, tvořilo koncem roku 2004 celkem 52 548 osob. Což znamená, že téměř polovina všech nezaměstnaných v Moravskoslezském kraji je bez práce déle než jeden rok. V letech 2006–2008 míra nezaměstnanosti vzrostla a vzrostl i počet nově evidovaných uchazečů o zaměstnání. Bylo to zapříčiněno nepříznivou situací na trhu. V roce 2009 bylo déle než 6 měsíců evidováno o 41 % uchazečů o zaměstnání více než v roce 2008. Rok 2009 byl klíčový v tom, že vstoupila v platnost novela zákona o zaměstnanosti, která snížila hranici dlouhodobé nezaměstnanosti z 6 měsíců na 5, čímž tento počet vzrostl. [45] Graf č. 8: Struktura uchazečů dle délky evidované nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji

Struktura dle délky evidované nezaměstnanosti

Počet nezaměstnaných osob

120000 100000 do 3 měsíců 80000

3-6 měsíců 6-9 měsíců

60000

9-12 měsíců nad 12 měsíců

40000

Celkem 20000 0 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 Období

Zdroj: www. portal.mpsv.cz, vlastní zpracování

43

6

Nezaměstnanost v regionu Bruntál

6.1. Charakteristika Bruntálska Bruntálský region se rozkládá na severozápadní části Moravskoslezského kraje. V současnosti je v okrese 67 obcí, z nichž má 9 statut města. Nejlidnatější z nich jsou Krnov a Bruntál. Bruntál je tvořen samotným městem a místní částí Kunov. Je obcí s rozšířenou působností s pověřeným obecním úřadem. V jeho územním obvodu jsou obce Andělská Hora, Bílčice, Dětřichov nad Bytřicí, Dlouhá Stráň, Dvorce, Horní Benešov, Horní Životice, Karlova Studánka, Karlovice, Křišťánovice, Leskovec nad Moravicí, Lomnice, Ludvíkov, Mezina, Milotice nad Opavou, Moravskoslezský Kočov, Nová Pláň, Nové Heřminovy, Oborná, Razová, Roudno, Rudná pod Pradědem, Staré Heřminovy, Staré Město, Světlá Hora, Svobodné Heřmanovice, Široká Niva, Václavov u Bruntálu, Valšov a Vrbno pod Pradědem. Rozloha Bruntálu činí 1 536 km2. [49] Obr. č. 2: Mapa České republiky se zaměřením na region Bruntál

Zdroj: www.portal.mpsv.cz

44

Město Bruntál patří k nejstarším městům u nás. Založil je moravský markrabě již kolem roku 1213. Důvodem založení města bylo zabezpečení severu Moravy proti kolonizačním snahám a také využití rudného bohatství – zlata, stříbra, mědi a olova. Tato těžba zaručila Bruntálu velkou prosperitu. Na konci 16. století se začala rudná ložiska vyčerpávat a centrem zájmu se stala těžba dřeva. Sídelní struktura je ovlivněna horským pásmem Hrubého a Nízkého Jeseníku a pohraniční polohou. Region tedy lze klasifikovat jako převážně horský. Povrch regionu je velmi rozmanitý, nejnižší nadmořská výška je na Osoblažsku 201 m, nejvýše se nachází Praděd 1 492 m. [40] Přírodní a klimatické poměry jsou velmi různorodé. V Nízkém a Hrubém Jeseníku je podnebí chladné a vlhké. V nížinných částech okresu na Krnovsku a Osoblažsku je podnebí mírnější s průměrnou roční teplotou okolo 9°C. Na území pramení dva významné toky – Moravice a Opava. Území je tedy důležitým vodohospodářským centrem s významem řeky Moravice a přehradních nádrží Slezská Harta a Kružberk pro zásobování níže položených oblastí kraje. [35] Slezská Harta plní také regulační funkci přívalových srážek. Při záplavách v roce 1997 tuto funkci splnila. Vodní plocha však nepříznivě ovlivňuje klimatické podmínky. V Bruntále je poměrně vysoká úroveň školního vzdělávání. Je zde několik základních a mateřských škol, základní škola a městské osmileté gymnázium, gymnázium, obchodní akademie a střední zemědělská škola, střední průmyslová škola, střední odborná škola a pobočka Vysoké školy podnikání. [49] Bruntálsko v minulosti proslulo jako báňská oblast. Dolovalo se zde zlato, stříbro a rudy barevných kovů. Později se město stalo centrem lnářského průmyslu. V 90. letech minulého století byl tento průmysl silně utlumen a zanikl. V současnosti je v Bruntále prováděna výroba a zpracování plastických hmot. Největšími firmami v tomto odvětví je Alfa Plastik, Linaset, Advanced Plastics a Gardena. Velkým zaměstnavatelem je firma Osram, která vyrábí svítidla, lampy pro projekční techniku, jemné dráty a cívky. Ve stejném areálu působí další dvě firmy, které se od společnosti Osram oddělily. Firma Global Tungsten&Powders, která vyrábí wolframové a wolframkarbidové prášky a firma Macoo, která produkuje chloridy pro farmaceutické a potravinářské použití.

45

Velké množství dříve prosperujících firem zde, na základě hyperkonkurenčního prostředí v ČR zaniklo nebo výrazně omezilo svou činnost. [48] Díky Jeseníkům je tento kraj hojně navštěvován. Nadregionálně známé jsou rekreační lokality Malá Morávka, Karlov, Karlova Studánka či Vrbno pod Pradědem v oblasti národního parku Jeseníky. Produkce emisí se v posledních desetiletích dramaticky snižuje, což vytváří vhodné podmínky pro rozvoj turistického ruchu, rekreace a sportovních aktivit. [35] Mezi silné stránky okresu patří – turisticky přitažlivé horské scenérie, dlouhodobá tradice v řadě průmyslových odvětví, dostatek volné pracovní síly, výrazné využití hospodářských funkcí lesů, nízká hladina průměrné mzdy v okrese (zájem investorů), vodní nádrž Slezská Harta (význam vodárenský, protipovodňový, rekreační). [21] Za slabé stránky okresu lze považovat – periferní polohu okresu v rámci ČR, horský charakter, zastaralost mnoha výrobních zařízení a technologií, vysokou dlouhodobou nezaměstnanost, snižující se ekonomický potenciál. [28]

6.2. Vývoj nezaměstnanosti na Bruntálsku Bruntálsko je vyhledávaným centrem letní i zimní dovolené. Avšak mimo tyto sezóny ubytovací a stravovací zařízení na Bruntálsku zejí prázdnotou. Nezaměstnanost je tedy do značné míry ovlivněna sezónními pracemi. Nejvíce nezaměstnanost klesá na jaře a v létě, kdy lidé pracují například i v zemědělství nebo ve stavebnictví. Naopak s příchodem podzimu a zimy nezaměstnanost narůstá. Nejvyšší míry dosahuje na přelomu prosince a ledna. V okrese existují i centra, která zprostředkovávají poradenství nezaměstnaným. Učí je hledat si práci sami, chystají je na přijímací pohovor a učí je vše potřebné k získání práce. Region Bruntál disponuje velkým množstvím volné pracovní síly, která by mohla přilákat investory. Největší zaměstnavatel v regionu Bruntál je AL INVES, a.s., Břidličná (hutnictví neželezných kovů, cca 1 200 zaměstnanců). K nejvýraznějšímu snížení stavu zaměstnanců došlo v Dřevokombinátu a.s., Vrbno pod Pradědem v roce

46

2000 o cca 115 zaměstnanců a v roce 2001 o cca 140 zaměstnanců, a u výrobce vlněných látek akciové společnosti Karnola Krnov v roce 2000 o cca 270 zaměstnanců a v roce 2001 bylo propuštěno cca 60 zaměstnanců z důvodu konkurzu společnosti. Do konkurzu se dostala i společnost INTRAS nova, Hranice na Moravě, závod Bruntál, kde došlo k propuštění celkem 129 zaměstnanců. Naopak velmi dobře se dařilo firmě OSRAM, s.r.o. Bruntál, v roce 2001 zvýšila stav o 77 zaměstnanců, a zaměstnala především dělnice na výrobu cívek a spirál. [29] Nezaměstnanost v okrese Bruntál je dlouhodobě vysoká. Dlouhodobě nejvyšší nezaměstnanost

v okrese

Bruntál

je

v mikroregionu

Osoblažsko,

kde

míra

nezaměstnanosti v roce 2001 dosáhla 32,2 %. Osoblažsko je charakteristické hraniční polohou s výrazným nedostatkem průmyslu a infrastruktury. [40] Zaměstnanost je na Bruntálsku soustředěna především do podniků se strojírenskou, textilní a dřevozpracující výrobou. Firem, zabývajících se průmyslem je zhruba 13,7 %. Významnou změnou prošlo zemědělství, jak ve vlastnické struktuře, tak i v zemědělské produkci. V současnosti je v regionu asi 7 % firem zabývajících se zemědělstvím. Dalších 14,7 % firem má podíl ve stavebnictví a okolo 28,5 % má podíl v odvětví obchodu, oprav spotřebního zboží a motorových vozidel. [35] V roce 2004 začíná Ministerstvo práce a sociálních věcí používat novou metodiku výpočtu registrované míry nezaměstnanosti. Vypočítává se pouze z dosažitelných uchazečů o zaměstnání. Za dosažitelné uchazeče je možné považovat osoby, které mohou bezprostředně nastoupit do zaměstnání při nabídce vhodného pracovního místa, tj. evidovaní nezaměstnaní, kteří nemají žádnou objektivní překážku pro přijetí zaměstnání. [23] Je zřejmé, že díky novému postupu výpočtu míra nezaměstnanosti poklesla, dalším pozitivním jevem je vstup ČR do EU. Díky vstupu do EU se zlepšila situace na trhu práce – došlo k přílivu investic a otevření trhu.

47

Graf č. 9: Míra nezaměstnanosti v % (dle nové metodiky)

Míra nezaměstnanosti

Míra nezaměstnanosti v Bruntále 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

15.4

15.9 13.4 10.7

17.9

16.5

11.1 Míra nezaměstnanosti

2005

2006

2007

2008 Období

2009

2010

2011

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2011), vlastní zpracování

Míra nezaměstnanosti v okrese Bruntál přesahuje průměrnou míru nezaměstnanosti v České republice. Pro obyvatele je velmi těžké získat práci a poté si ji udržet. K 31. 12. 2006 bylo evidováno celkem 7 396 uchazečů o zaměstnání, z toho bylo 3 960 žen. Mírou nezaměstnanosti 13,4 % se zařadil okres Bruntál na 6. místo v rámci okresů ČR. V roce 2007 bylo evidováno celkem 5 873 uchazečů a míra nezaměstnanosti činila 10,7 %. K 31. 12. 2008 bylo evidováno 5 829 uchazečů o zaměstnání, míra nezaměstnanosti činila 11, 1 % a okres se tak zařadil na 4. místo v rámci okresů ČR. V roce 2010 bylo evidováno 9 092 uchazečů o zaměstnání. Z celkového počtu uchazečů bylo 8 673 dosažitelných, míra nezaměstnanosti tedy činila 17,9 %. Právě touto mírou nezaměstnanosti se Bruntál zařadil na 2. místo mezi všemi okresy České republiky. [46]

48

6.3. Struktura nezaměstnanosti v regionu Bruntál 6.3.1 Struktura uchazečů o zaměstnání dle věku Graf č. 10: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v regionu Bruntál

Věková struktura uchazečů o zaměstnání 20 18 Počet uchazečů v %

16 2005

14

2006

12

2007

10

2008

8

2009

6

2010

4

2011

2 0 do 19 20-24 25-29 30-34 35-39 40-44 45-49 50-54 55-59 nad 60 let let let let let let let let let let Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2011), vlastní zpracování

V roce 2006 byl nejvyšší podíl z celkového počtu uchazečů v kategorii 50–54 let (16,9 %) a v kategorii 55–59 let (12,7 %). Průměrný věk obyvatel v roce 2005 činil 40 let a o rok později, v roce 2006, se zvýšil o 1 rok. Následující rok byl nejvyšší podíl uchazečů opět ve stejných kategoriích jako v roce předcházejícím. V roce 2009 nastala změna - nejvyšší podíl z celkového počtu uchazečů byl v kategorii 50–54 (14,8 %) a v kategorii 20–24 let (12,7 %).

49

6.3.2 Struktura uchazečů o zaměstnání dle vzdělání Graf č. 11: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v regionu Bruntál

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání Uchazeči o zaměstnání

120

vysokoškolské

100 80

střední všeobecné (gymnázia)

60

střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ)

40

střední odborné (SOU+OU+OŠ)

20

základní vzdělání

0 2005

2006

2007

2008 2009 Období

2010

2011

bez vzdělání

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2011), vlastní zpracování

Podíl nezaměstnaných ve sledovaném období se vyvíjí téměř rovnoměrně. K 31. 12. 2006 byli nejpočetnější skupinou uchazečů z hlediska vzdělanosti uchazeči se středním odborným vzděláním bez maturity (46,2 %) a na druhém místě skončili uchazeči se základním vzděláním (35,5%). Tento jev je na Bruntálsku dlouhodobý. Nejlepe v okrese při hledání zaměstnání obstojí lidé s vysokoškolským vzděláním. 6.3.3 Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence na ÚP V grafu lze vidět, že ve sledovaném období byl největší podíl nezaměstnaných osob, které byly na úřadu práce evidovány déle než 24 měsíců, a dále i osoby evidované méně než 3 měsíce. V roce 2005 bylo v evidenci nejvíce uchazečů déle než 12 měsíců, konkrétně 48,8 %. V následujícím roce 2006 bylo dlouhodobě nezaměstnaných (nad 12 měsíců) celkem 3 673 uchazečů (49,2 %).

50

Graf č. 12: Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v regionu Bruntál

Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence 40.0

Počet uchazečů

35.0 30.0

do 3 měsíců

25.0

3-6 měsíců 6-9 měsíců

20.0

9-12 měsíců

15.0

12-24 měsíců

10.0

nad 24 měsíců

5.0 0.0 2005

2006

2007

2008 Období

2009

2010

2011

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2011), vlastní zpracování

6.4. Faktory ovlivňující nezaměstnanost na Bruntálsku Dlouhodobá a opakovaná nezaměstnanost je promítnuta do sociální oblasti, ale i do vnímání morálních hodnot a osobních vlastností rizikových skupin obyvatel. Příčinou bývá jejich asociální chování a nárůst kriminality. V březnu tohoto roku byl zaznamenán nárůst krádeží, a to až okolo třiceti procent. Největší nárůst byl zaznamenán u majetkové trestné činnosti, především u vloupání a prostých krádeží. [42] Nejvíce nezaměstnaných obyvatel je s nízkým vzděláním – se základním nebo se středním odborným vzděláním. Proto hraje na Bruntálsku důležitou roli rekvalifikace těchto lidí.

Nejčastěji zde najdou práci především lékaři, kovodělníci a v sezónně

zedníci a řidiči nákladních automobilů. [21] Faktorů, které ovlivňují nezaměstnanost, je velká řada. Dnešní situace je ovlivněna těmi faktory, které působí na nezaměstnanost v dlouhodobém časovém horizontu. Na Bruntálsku byla převaha německého obyvatelstva a tento důsledek dosidlování pohraničí významně ovlivnil další vývoj regionu. Celková poloha okresu, přírodní podmínky, špatná dostupnost, infrastruktura a útlum zemědělství mají vliv na míru nezaměstnanosti na Bruntálsku. Díky rozvoji tržního hospodářství docházelo k útlumu

51

průmyslu, rozpadu neefektivních výrobních odvětví a v důsledku těchto problémů i k nedostatku pracovních míst. Další příčinou nezaměstnanosti na Bruntálsku je fakt, že oblast se zaměřovala především na zemědělství. To však dnes živí pouze zlomek populace. Pracovníci odcházející ze zemědělských podniků, se nedokáží rekvalifikovat na kovo-obory. V důsledku nízkých mezd se lidem na Bruntálsku nevyplatí pracovat a dojíždět za prací, a proto jsou velice závislí na sociálních dávkách. Významným problémem je i nerovnoměrné rozložení průmyslu a odchod mladých kvalifikovaných lidí do větších měst. [37] Významnou roli při zvýšení nezaměstnanosti sehrály firmy, které při ekonomické krizi propouštěly své zaměstnance – například Krnovské slévárny (129 zaměstnanců). Také centralizace státní správy zaměstnanosti na Bruntálsku příliš nepřispěla - ukončení činnosti pracoviště ČSÚ, Vojenské správy, vojenských posádek v Osoblaze, Dětřichově nad Bystřicí a Bruntále, omezení činnosti VZP, katastrálního úřadu, okresní hygienické stanice atd. Díky ukončení všech těchto činností, došlo v Bruntále a okolí ke snížení počtu pracovních míst o několika set. Dalším významným faktorem je nízká kupní síla obyvatel, kvůli níž jsou pak v regionu Bruntál likvidováni drobní podnikatelé.

6.5. Rizikové skupiny Tato podkapitola je zaměřena na hlavní skupiny lidí ohrožených nezaměstnaností v okrese Bruntál. Do těchto skupin patří: Osoby se zdravotním postižením V porovnáním s ostatními okresy Moravskoslezského kraje je okres Bruntál s nejvyšší nezaměstnaností zdravotně postižených osob na prvním místě. Ženy Míra nezaměstnanosti žen převyšuje míru nezaměstnanosti mužů nejen v okrese Bruntál, ale i celorepublikově. Obecně nezaměstnanost u žen stoupá od 25. roku. Tato skutečnost je způsobena tím, že ženy začínají plnit mateřské povinnosti a povinnosti spojené s péčí o rodinu. Poté se ženy opět vracejí na trh práce. Nezaměstnanost sice klesne, ale pořád je vyšší než u mužů. V řadě zemí se tento problém řeší pomocí

52

zkrácených úvazků nebo pružné pracovní doby. U nás tato metoda zatím není příliš využívaná. Lidé bez kvalifikace Problémem nekvalifikovaných osob jsou nedostatečné zkušenosti a odborné znalosti. Tento trend se projevuje i v okrese Bruntál. Nejrizikovější skupinou na trhu práce jsou lidé se základním vzděláním. Tvoří druhou nejpočetnější skupinu uchazečů o zaměstnání, jelikož je zde pro tuto skupinu obyvatel málo vhodných pracovních příležitostí. Dlouhodobě nezaměstnaní Dlouhodobě nezaměstnaní mají velké problémy s opětovným návratem do pracovního prostředí. S prodlužující se délkou nezaměstnanosti ztrácejí tito lidé pracovní návyky a jsou pak méně žádaní u zaměstnavatele. Lidé v předdůchodovém věku S příbývajícím věkem člověka roste riziko ohrožení nezaměstnaností. Na Bruntálsku jsou rizikovou skupinou obyvatelé ve věku 50–54 let a 55–59 let. Od šedesáti nezaměstnanost klesá. Tento jev je způsoben předčasným odchodem do důchodu popřípadě péčí o osobu blízkou.

6.6. Volná pracovní místa V letech 2005–2011 převyšovaly počty uchazečů na jedno volné pracovní místo v okrese Bruntál hodnoty pro Moravskoslezský kraj. V roce 2006 bylo v okrese Bruntál evidováno 359 volných pracovních míst, v porovnání s rokem 2005 došlo ke zvýšení o 192 pracovních míst. Na 1 volné pracovní místo připadalo celkem 20,6 uchazečů, v roce 2005 jich bylo 51,6. V roce 2008 připadlo na 1 volné pracovní místo 19,7 uchazečů a rok před tím 13,2. Počet volných pracovních míst v okrese Bruntál je nedostačující. Poptávka po pracovních příležitostech převyšuje po celé sledované období

nabídku.

Mezi

nejpočetnější

dlouhodobě

evidované

žádané

profese

(k 31.12.2011) patří zedníci, seřizovači (střední odborné vzdělání), zprostředkovatelé

53

finančních transakcí (střední odborné s maturitou) a lékaři (vysokoškolské vzdělání). Nejčastějším důvodem dlouhodobé evidence volných pracovních míst je – nesplnění požadavků zaměstnavatele na kvalifikaci a vysoké nároky na odbornou praxi (samostatnost). [28] K 31. 12. 2011 se mezi volnými pracovními místy nacházely například – obchodní zástupce, svářeč, seřizovač, lékař, pojišťovací poradce, pracovník ostrahy, finanční poradce, kuchař, nástrojář, obchodní manažer, číšník, zedník, programátor, a provozní elektrikář. Graf č. 13: Vývoj počtu uchazečů na 1 pracovní místo v regionu Bruntál v porovnání s Moravskoslezským krajem

Vývoj počtu uchazečů na 1 pracovní místo v regionu Bruntál v porovnání s MSK Míra nezaměstnanosti v %

60 50 40 MSK 30

Bruntál

20 10 0 2005

2006

2007

2008

2009

2010

2011

Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2011), vlastní zpracování

6.7. Kontrolní činnost Mezi úkoly Úřadu práce České republiky patří plánovitá a systematická kontrolní činnost u zaměstnavatelů, která je jim uložena zákonem č. 435/2004 Sb. o zaměstnanosti, v platném znění. [16] V níže uvedených grafech lze vidět vývoj počtu kontrol a výše uložených pokut v oblasti pracovně–právních vztahů. Kontrolní činnost je zaměřena na dodržování zákona o zaměstnanosti a předpisů. Týká se, například – nelegální práce, kontroly

54

zaměstnávání cizinců, kontroly dodržování podmínek uzavřených dohod k nástrojům aktivní politiky zaměstnanosti, vedení zákonem stanovených evidencí, dodržování povinností zaměstnavatelů při zaměstnávání osob se zdravotním postižením, dodržování zákona o zaměstnanosti z pohledu diskriminačních znaků a dodržování zákona č. 117/1995 Sb. o státní sociální podpoře z hlediska počtu zjištěných porušení a výše přeplatků. [23] Ve všech třech grafech je viditelný rozdíl proti roku 2005. V tomto roce došlo k významným změnám. Po přijetí zákona o inspekci práce se pracovněprávními předpisy pro účely kontrolní činnosti úřadů práce od 1. 7. 2005 rozumějí jen právní předpisy o zaměstnanosti a ochraně zaměstnanců při platební neschopnosti zaměstnavatele. [16] Graf č. 14: Počet vnějších kontrol provedených ÚP v Bruntále

Počet vnějších kontrol 2010

258

Období

2009

210

2008

387

2007

počet vnějších kontrol

399

2006

328

2005

143 0

100

200 300 Počet kontrol

400

500

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

Jak je patrné z grafu, počet vnějších kontrol je vyrovnaný. Kontroly se zaměřovaly na dodržování předpisů, které souvisejí s nelegální prací, zaměstnáváním cizinců a dodržováním dalších ustanovení zákona o zaměstnanosti. Většina porušení souvisela s nelegální prací – práce konaná bez smluvního vztahu, porušováním a obcházením zákona o zaměstnanosti při zaměstnávání cizinců a zprostředkování práce pro ně s nepřímou diskriminací v přístupu k zaměstnání (například inzerce obsahující diskriminační znaky). [23]

55

Dále

zaměstnavatelé

neplnili

povinnost

uzavřít

pracovní

smlouvy

písemně

a neinformovali své zaměstnance o právech a povinnostech, které vyplývají z pracovního poměru. V několika případech nebyla u zaměstnanců vedena evidence pracovní doby, práce přesčas, pracovní pohotovost a práce v noci. Zaměstnavateli byla porušována ustanovení o splatnosti mzdy, příplatcích a o cestovních náhradách. [16] Graf č. 15: Počet uložených pokut

Počet uložených pokut Období

2010

39

2009

32

2008

24

2007

počet uložených pokut

26

2006

39

2005

7 0

10

20 30 Počet pokut

40

50

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

Pokuty ve sledovaném období souvisely především s porušením § 13 zákona č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti. Po nabytí právní moci jsou pokuty předány k vymáhání celnímu úřadu. Fyzické osoby, které jsou zaevidovány na úřadu práce, se dopustily přestupku konání nelegální práce, a tudíž musejí pokutu zaplatit také. [23] Graf č. 16: Výše pokut v tis. Kč celkem uložena ÚP Bruntál

Výše pokut v tis. Kč celkem 374

2010 147

Období

2009

237

2008

Výše pokut v tis. Kč celkem

139

2007

199

2006 65

2005 0

100 200 Výše pokut v tisících

300

400

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

56

Kromě kontrol zaměřených na nelegální práce a zaměstnávání cizinců, jsou prováděny kontroly na dodržování zákona č. 177/1995 Sb. o státní sociální podpoře. Kontroly byly zaměřeny na plnění povinností právnických osob dle § 63 zákona a na plnění povinností oprávněných osob. Každý rok bylo zjištěno okolo 500–750 případů, kdy na základě porušení vznikly přeplatky na dávkách v celkové výši 200–380 tisíc Kč. [23] Na časté porušování pracovněprávních předpisů působí složitý stav na trhu práce v Moravskoslezském kraji. Je zde přebytek volných pracovních sil, a řada firem toho zneužívá a neplní povinnosti vůči svým zaměstnancům. [23]

6.8. Nejvýznamnější zaměstnavatelé Bruntálska Mezi firmy, které zaměstnávají na Bruntálsku nejvíce lidí patří: Tab č. 1: Nejvýznamnější zaměstnavatelé v regionu Bruntál

odvětví

zaměstnavatel

chemická výroba

OSRAM Bruntál, spol. s.r.o. Alfa Plastik, a.s. Bruntál

plastikářská výroba

Linaset, a.s. Budišov nad Bud., provoz Bruntál COPRECI CZ, s.r.o. Dvorce KVS EKODIVIZE a.s. Horní Benešov

strojírenství

Hobes, s.r.o. Horní Benešov Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v okrese Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

6.9. Politika zaměstnanosti na Bruntálsku Hlavním smyslem aktivní politiky zaměstnanosti je působit specifickými programy na trh práce s cílem finančně podporovat pracovní místa pro uchazeče o zaměstnání, kterým se při zprostředkování práce věnuje zvýšená péče. [16] Ve sledovaném období, 2005–2010 je aktivní politika zaměstnanosti zaměřena především na následující skupiny: 

uchazeči o zaměstnání nad 50 let věku,

57



do 25 let věku,



dlouhodobě nezaměstnaní,



ženy.

Tab. č. 2: Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) za období 2005-2010 v regionu Bruntál

Rok

APZ

PPZ

Výdaje na PZ celkem

2005

105566

91968

197534

2006

113380

93429

2206809

2007

121897

89977

211874

2008

84149

81523

165672

2009

94770

188822

283592

2010

123234

166836

290070

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v regionu Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

Graf č. 17: Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) za období 2005-2010 v regionu Bruntál

Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) Výše vydajů v tisících

350000 300000 250000 APZ

200000

PPZ

150000

Výdaje na PZ celkem

100000 50000 0 2005

2006

2007 2008 Období

2009

2010

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v regionu Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

Pro období 2005-2010 dosáhly celkové výdaje na politiku zaměstnanosti nejvyšších hodnot v roce 2010. V roce 2008 došlo k růstu finančních prostředků, které byly vypláceny na pasivní politiku zaměstnanosti, proto je celkový stav poměrně vyrovnaný.

58

Výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti jsou po celé sledované období vyrovnané, pohybují se okolo 52 %. Naopak výdaje na pasivní politiku rostou. 6.9.1 Nástroje aktivní politiky zaměstnanosti v roce 2011 Úřad práce Bruntál si je dostatečně vědom problému nezaměstnanosti v tomto kraji a snaží se ho řešit pomocí různých nástrojů aktivní politiky zaměstnanosti. Mezi nástroje aktivní politiky zaměstnanosti na Bruntálsku můžeme zařadit následující: Vytváření společensky účelných pracovních míst – OSVČ V roce 2011 bylo navrženo 84 podnikatelských záměrů o zaměstnání evidovaných na úřadu práce. Na zřízení těchto míst bylo žadatelům ze strany ÚP vyplaceno 4 082 000 Kč. Podmínkou získání finančního příspěvku bylo absolvování školení pro uchazeče k začínající podnikatelské činnosti, která je zajištěna prostřednictvím ÚP externí firmou. Příspěvek byl poskytován na základě – potřebnosti služeb v dané oblasti, míry nezaměstnanosti v místě podnikání a dalších faktorů. [28] Vytváření společensky účelných pracovních míst – zřízená a vyhrazená místa V minulém roce obdržel úřad práce 85 podnikatelských záměrů na úhradu nákladů vzniklých na zřízení nových pracovních nebo vyhrazených míst. Celkem se vytvořilo 63 pracovních míst a v rámci tohoto nástroje se vyplatilo 2 783 500 Kč. Tato nově vytvořená místa byla obsazena uchazeči o zaměstnání, kteří spadají do rizikových skupin na trhu práce. Jde o osoby, které jsou vedeny v evidenci úřadu práce déle než 5 měsíců, osoby se zdravotním postižením, osoby do 20 let věku, osoby starší 50 let věku a osoby, které potřebují zvláštní pomoc. Mezi podmínky pro poskytnutí příspěvku v Moravskoslezském kraji patří – být ÚoZ nebo evidován na ÚP minimálně 2 měsíce. Tato nově zřízená pracovní místa musela být obsazena po dobu 365 dní. [28] Veřejně prospěšné práce V roce 2011 bylo vytvořeno 237 pracovních příležitostí na veřejně prospěšné práce a na těchto místech bylo vyplaceno celkem 12 037 311 Kč. Tento nástroj, je využíván především sezónně a řeší zvýšení nezaměstnanosti. Jde o pracovní příležitosti, které jsou zaměřené na nekvalifikované práce (údržba veřejných prostranství, úklid a údržba

59

veřejných budov a komunikací). Díky tomuto nástroji byli zaměstnáni dlouhodobě evidovaní, osoby se postižením a osoby nad 50 let věku. [28] Podpora vytváření pracovních míst pro občany se zdravotním postižením Na základě podpory pracovních míst pro občany se zdravotním postižením dochází ke zřizování chráněných pracovních míst a dílen a k získání příspěvku na provoz CHPD, CHPM a příspěvku podle § 78 zák. č. 4435/2004 Sb. o příspěvku na podporu zaměstnávání osob se zdravotním postižením. V minulém roce bylo vytvořeno 35 pracovních míst v chráněných pracovních místech a chráněných dílnách. Celkem bylo vyplaceno 2 374 800 Kč. V rámci příspěvku na provoz CHPD a CHPM bylo vyplaceno celkem 3 399 120 Kč. Šlo o úhradu nákladů provozních zaměstnanců, nájemného a úhradu paliv a energií. [28] Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců Tab. č. 3: Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců v regionu Bruntál

Ukazatel

2005

2006

2007

2008

2009

2010

rekvalifikace uchazečů o zaměstnání zahájení rekvalifikační kurzy (včetně projektů ESF)

227

211

255

179

260

237

osoby zařazených do rekvalifikací

998

1058

1338

643

1605

1594

z toho zájemců

10

16

20

18

33

55

ukončili rekvalifikaci

922

921

1356

524

1349

1597

z toho úspěšně

805

887

1124

471

1122

1350

umístění po rekvalifikaci

427

442

728

221

428

678

rekvalifikace zaměstnanců s finančním příspěvkem ÚP zaměstnavatelé, jejíchž zaměstnanci byli rekvalifikováni

43

45

14

12

12

19

zaměstnanci zařazení do rekvalifikací

113

112

118

57

45

81

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v regionu Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

60

Díky absolvování rekvalifikačních kurzů dochází ke změně dosavadní kvalifikace uchazeče a ke zvýšení jeho šancí na uplatnění. Uchazeči většinou jeho dosavadní kvalifikace nestačí, nebo neodpovídá nabídce pracovních míst na trhu práce. V roce 2011 bylo zařazeno do rekvalifikací celkem 615 uchazečů o zaměstnání. Podobně jako v předchozích letech byla velká pozornost věnována, osobám do 25 let věku, uchazečům

se zdravotním

se základním

omezením,

vzděláním, dlouhodobě

nezaměstnaným a lidem nad 50 let. Mezi nejvíce obsazované kurzy patřily – řidičské kurzy, skupiny – „C“, „E“, „D“ a profesní průkaz (119 ÚoZ), a kurzy pro pracovníky v sociálních službách (118 Úoz). Další nejvíce navštěvované kurzy byly – kurzy svařování (72 ÚoZ), základy podnikání (59 ÚoZ) a PC kurzy (52 ÚoZ), které jsou zaměřené na zvýšení počítačové gramotnosti a další. [28] Zaměstnanecké rekvalifikace V loňském roce bylo uzavřeno 26 dohod o zaměstnaneckých rekvalifikací pro 63 zaměstnanců.

Zmiňované

rekvalifikace

byly

určené

na

zvýšení

kvalifikace

zaměstnanců, udržení zaměstnanosti u zaměstnavatelů a na uplatnění těchto zaměstnanců

v pracovním

poměru

u

mateřských

podniků.

Mezi

nejčastější

zaměstnanecké rekvalifikace patřily – svářečské kurzy a kovoobráběčské práce – horizontář a slévač. Průměrná částka na úhradu nákladů na jednoho rekvalifikovaného uchazeče o zaměstnání činila 11 303 Kč a úhrada nákladů na jednoho rekvalifikovaného zaměstnance byla 14 100 Kč. [28] Poradenské programy – externí, interní Celkem bylo v roce 2011 uzavřeno 45 dohod o provedení poradenské činnosti se vzdělávacími zařízeními. Veškeré poradenské činnosti byly financovány z národní APZ, z Národního individuálního projektu OP LZZ nebo spolufinancovaného Evropskou unií a Státním rozpočtem ČR. Do výše zmíněných poradenských činností byli zařazeni převážně uchazeči, u kterých je poskytována zvýšená péče při zprostředkování zaměstnání. Poradenská činnost se zaměřila především na motivaci a aktivizaci ÚoZ, pomoc při rozhodování o možnostech rozvoje klienta, jeho uplatnění, profesního vzdělávání, začlenění na trhu práce a při hledání nového zaměstnání.

61

Poradenská činnost interní je zaměřena na posuzování uplatnitelnosti uchazečů, jejich motivace získat zaměstnání, dále na pomoc ohledně pohybu na trhu práce a na vyhledání vhodného zaměstnání . Minulý rok bylo realizováno 87 poradenských aktivit, 65 formou skupinové akce a zbytek formou individuální konzultace. [28] Informační a poradenské středisko pro volbu a změnu povolání (IPS) Cíl tohoto poradenského střediska spočívá v pomoci lidem vstoupit na trh práce. Zaměřují se především na absolventy středních škol, dále poskytují poradenství zejména žákům 8. a 9. tříd základních škol a pomáhají jim s výběrem vhodné střední školy. [28] Informační poradenská kancelář (IPK) IPK poskytuje služby občanům a uchazečům o zaměstnání. Minulý rok využilo služeb IPK v Bruntále 2 875 občanů. Mezi nejčastější patřily – dotazy ohledně podmínek podání žádosti o zprostředkování zaměstnání, potřebných dokladů ohledně místa, kde si mohu lidé vyžádat různá potvrzení, možnosti rekvalifikace, informace o státní sociální podpoře atd. Další IPK kontraktní pracoviště obyvatelé Bruntálska mohou najít v Krnově nebo v Rýmařově. [28] Projekty financované z Evropského sociálního fondu a státního rozpočtu ČR V roce 2008 byla započata realizace projektů, na jejichž spolufinancování se podílel Evropský sociální fond a státní rozpočet České republiky. V roce 2010 tato realizace pokračovala. Šlo o následující projekty: 

Veřejně prospěšné práce (OP LZZ) – č. projektu CZ.1.04/2.1.00/03.00001,



Společensky účelná pracovní místa – vyhrazená (OP LZZ) – č. projektu CZ 1.04/2.1.00/03.00002.

Jednalo se o projekty, kde oblastí podpory bylo „Posílení aktivních politik zaměstnanosti“ a prioritní osou „Aktivní politika trhu práce“. První projekt je zaměřen na udržení a obnovu pracovních návyků uchazečů a na jejich motivaci. Druhý projekt přispívá k trvalému uplatnění uchazečů na trhu práce. Hlavním cílem je tedy zamezit dlouhodobé nezaměstnanosti osob z rizikových skupin. [28]

62

6.10. Srovnání nezaměstnanosti 6.10.1 Srovnání vývoje nezaměstnanosti České republiky a regionu Bruntál Míra nezaměstnanosti Bruntálu je vysoko nad průměrem pro celou Českou republiku. Bruntál patří mezi oblasti s dlouhodobě nejvyšší nezaměstnaností v ČR. Podle informací z února 2012 se mírou nezaměstnanosti Bruntál řadí na druhé místo s nejvyšší nezaměstnaností (17,4 %, což je dvojnásobek celostátního průměru). První místo patří Jesenicku. Podle ředitele bruntálského úřadu práce Milana Horny, neexistují do budoucna žádné lepší vyhlídky. Nová pracovní místa se vytvářet nebudou. Neprobíhají zde žádné stavební práce, tudíž nemohou pracovat lidé, kteří se živí jako dělníci, zedníci, tesaři, klempíři a podobně. Regionu v podstatě chybí kupní síla, je zde špatná dopravní obslužnost a žádný významný zaměstnavatel se do regionu přesídlit nechystá. V únoru tohoto roku bylo celkem 220 volných pracovních míst pro téměř 9 200 nezaměstnaných. Na jedno volné pracovní místo připadá tedy až 40 zájemců. [31] Graf č. 18: Míra nezaměstnanosti v České republice a Bruntále

Míra nezaměstnanosti v %

Srovnání nezaměstnanosti ČR a Bruntálu 20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

ČR Bruntál

2005

2006

2007

2008

2009

2010

Období Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v regionu Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

6.10.2 Srovnání vývoje nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje a regionu Bruntál Pro trh práce na Moravskoslezsku je typický obrovský tok evidované nezaměstnanosti. Hodnota míry nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji dlouhodobě převyšuje

63

celorepublikový průměr. Situace na trhu práce je v současnosti ovlivněna dozvuky hospodářské krize, která vypukla v roce 2007. [18] Následující graf znázorňuje srovnání situace nezaměstnanosti v Bruntále oproti Moravskoslezskému kraji.

Míra nezaměstnanosti v %

Graf č. 19: Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a Bruntále

Srovnání míry nezaměstnanosti Moravskoslezského kraje a Bruntálu

20 18 16 14 12 10 8 6 4 2 0

MSK Bruntál

2005

2006

2007

Období

2008

2009

2010

Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v regionu Bruntál v letech 2005-2010), vlastní zpracování

Z grafu je jasně patrné, že míra nezaměstnanosti v Bruntále značně převyšuje nezaměstnanost Moravskolezského kraje. Graf č. 20: Průměrná míra nezaměstnanosti za období 2005-2011 v mikroregionech na Bruntálsku

Míra nezaměstnanosti

Průměrná míra nezaměstnanosti za období 2005-2011 25 20 15 10 5 0

22.9

23, 3 16,7

16,1

14,9

14.6

12,5 9.1

9.4

10

11.5

11.5

Regiony a města Zdroj: www.portal.mpsv.cz (analýzy stavu na trhu práce v regionu Bruntál v letech 2005-2011), vlastní zpracování

64

Z výše uvedeného grafu je jasné, že nejvyšší nezaměstnanost z mikroregionálního hlediska panuje v Bruntále, na Osoblažsku a Vrbensku. Naopak „ nejlépe “ je na tom Frýdek-Místek a Nový Jičín.

6.11. Možná řešení nezaměstnanosti Nezaměstnanost patří mezi obtížně řešitelné problémy současnosti. S tímto problémem se nepotýká pouze Česká republika, ale i řada dalších evropských zemí. Při řešení tohoto problému je potřeba zapojit všechny, nejen veřejné správy, ale i velké zaměstnavatele. Neexistuje přesný návod, jak tento problém odstranit nebo eliminovat. Při řešení nezaměstnanosti je potřeba stimulovat ekonomiku regionu, podpořit poptávku po pracovní síle a tuto pracovní sílu přizpůsobit požadavkům zaměstnavatelů. Mladiství Velkým problémem jsou učební obory na školách v Bruntálsku. Školy nereagují na potřeby trhu práce a jejich absolventi z nich vycházejí bez dostatečných znalostí, což jim znemožňuje nalézt uplatnění. Ve většině případů jde o osoby pouze se základním vzděláním, nebo s vyučením bez maturity. Na Bruntálsku jsou potřebné především obory zaměřené na techniku a řemesla. Avšak tyto obory nejsou u mladých, kvůli své obtížnosti příliš oblíbené. Je potřeba zvolit lepší propagaci a snažit se mladé, ke studiu těchto oborů motivovat. Dále je potřeba věnovat větší pozornost poradenské činnosti Úřadu

práce,

kde

by

zaměstnanci

poradili

mladistvým,

jak

hledat

práci

a pomohli jim s úskalími přijímacích pohovorů a vstupu do prvního zaměstnání. Absolventi Absolventi středních a vysokých škol mají na trhu práce velké problémy. Tyto problémy jsou zapříčiněny především nedostatkem praxe a zkušeností. Proto je praxi velmi vhodné získat již během studia na vysoké škole. Možným řešením je zlepšení spolupráce škol s firmami, které by studentům během studia zajistily praxi a zároveň, by si ty nejlepší z nich pak mohly ponechat jako své budoucí zaměstnance. Další možností je přímo dopisem oslovit zaměstnavatele nebo společnosti, které nabízejí praxe. Mezi tyto organizace patří například IAESTE, AISEC, EURES a Národní vzdělávací fond

65

v ČR. Studentům a případně také absolventům SŠ, by úřad práce mohl poskytnout poradenskou činnost ohledně praxe se zaměřením na zaměstnání v zahraničí. Pro dívky by byly vhodné například au-pair pobyty v Německu, Irsku, Anglii či v jiných evropských zemích. Lidé 50+ Jako další skupinu ohroženou nezaměstnaností lze uvést lidi staršího věku. Tito lidé se nedokáží, nebo jim to jde jen velmi těžce, přizpůsobit podmínkám na trhu práce. Ačkoli je v dnešní době možnost studovat i v pokročilém věku na tzv. „univerzitách třetího věku“, tato příležitost není příliš využívaná. Je potřeba, aby se toto změnilo a aby se i starší lidé vzdělávali a měli snahu se naučit například cizí jazyk, případně absolvovat kurz informačních technologií, bez kterých se dnes nikdo neobejde. V těchto kurzech by měli vidět možnost vrátit se zpět do koloběhu života, ne pouze povinnost. Pro občany je vhodné směřovat k tomu, aby byli více otevření novým věcem, a snažili se je naučit. Pro začlenění starších lidí do pracovního prostředí je jim třeba při hledání zaměstnání poskytnout asistenci, odbornou pomoc či poradenství. Dlouhodobě nezaměstnaní Lidé, kteří dlouhou dobu nemohou najít zaměstnání ztrácejí pracovní návyky a klesá jejich motivace k hledání práce. Většinou mají pocit méněcennosti a nejistoty. Pro tuto skupinu lidí by bylo dobré navrhnout vhodnou formu rekvalifikace podle dosažené kvalifikace a zkušeností. A z aktivní politiky zaměstnanosti by měly být poskytnuty peníze na vytvoření nových pracovních míst nebo VPP. Zdravotně postižení Skupina zdravotně postižených je jednou z nejproblémovějších skupin, co se umisťování do pracovního procesu týče. Příčinou nezaměstnanosti těchto osob je především zdravotní stav, nízké vzdělání, problémy s přizpůsobením pracovního prostředí a neochota zaměstnavatelů zaměstnat tyto osoby. Jako opatření je možné navrhnout lepší spolupráci s firmami, které nabízejí například „sedavé zaměstnání“, kde

66

je potřeba velmi málo pohybu. Mezi takové zaměstnání může patřit například operátor call centra či administrativní činnost. [37] Mezi další opatření, která by mohla snížit nezaměstnanost na Bruntálsku patří: 

zintenzivnění propagace regionu,



zlepšení dopravní obslužnosti, jelikož stav komunikace se zhoršuje,



podpora turistiky – krásná horská krajina je pro tento rozvoj velkým potenciálem.

6.12. Prognóza vývoje trhu práce v 1. pololetí 2012 V roce 2012 bude situace na trhu práce v Moravskoslezské kraji ovlivňována ekonomickým prostředím a lokálními vlivy, které jsou specifické pro celý Moravskoslezský kraj. Předpokládá se stagnace ekonomiky. Podle prognózy personalistů z automobilového průmyslu, informačních a komunikačních činností je předpokládán trend růstu v zaměstnanosti. U všech ostatních oborů činností se předpokládá buď snižování stavů zaměstnanců nebo stagnace. [51] Graf č. 20: Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012

Zdroj: www.portal.mpsv.cz

67

Prognóza očekávaného stavu k datu 30. 6. 2012 je vypracována ve dvou variantách – optimistické a pesimistické. V případě lepšího vývoje bude počet uchazečů o zaměstnání okolo 7 400 a míra nezaměstnanosti 14 %, v opačném případě se očekává počet uchazečů kolem 7 900 a míra nezaměstnanosti 15 %. Při dotazníkovém šetření bylo zjištěno, že téměř třetina firem, v nichž počet zaměstnanců převyšuje 26, se chystá v prvním pololetí tohoto roku stavy svých zaměstnanců snižovat. Další téměř čtvrtina zaměstnavatelů má v plánu pracovníky přijímat. Zaměstnavatelé nedokáží posoudit, jak se bude trh práce vyvíjet, vše je dáno objemem získaných zakázek a ekonomickým vývojem ve světě a v ČR. [28]

68

7

Shrnutí a závěr

Nezaměstnanost je závažný problém, který se nedá jednoduše vyřešit. Problém nezaměstnanosti neřeší pouze Česká republika, ale i většina evropských zemí. Tento jev má na člověka mnoho negativních vlivů, mezi které patří například – ekonomická nejistota, ztráta finančního příjmu, snížení kvalifikace, deprese a další psychické problémy. Moravskoslezský kraj patří mezi regiony s nejvyšší nezaměstnaností v ČR, míra nezaměstnanosti v roce 2011 činila 11,2 %. Ekonomický potenciál byl v minulosti zaměřen na těžbu rudy a nerostů. V současnosti je těžba omezena a upřednostňuje se lehký průmysl a služby. Kraj se nachází v pohraničí, proto zejména v okolí Ostravy pracuje množství cizích státních příslušníků, především Slováků, Poláků, Vietnamců a Ukrajinců. Bakalářská práce se zabývá nezaměstnaností v regionu Bruntál. V úvodu práce byly charakterizovány pojmy týkající se zaměstnanosti – definice nezaměstnanosti, druhy nezaměstnanosti, trh práce, měření nezaměstnanosti, rizikové skupiny, podpora v nezaměstnanosti, rekvalifikace, orgány zabezpečující zaměstnanost, státní politika zaměstnanosti a důsledky nezaměstnanosti. V praktické části je provedena analýza pracovního trhu v Moravskoslezském kraji a v Bruntále samotném. Trh práce na Bruntálsku je ovlivněn horskou charakteristikou regionu, kupní silou a vzdělanostní strukturou obyvatelstva. Bruntál hraničí s Polskem a rozkládá se na severovýchodě Moravskoslezského kraje. Je čtvrtým největším okresem České republiky. Pro Bruntál je charakteristická zemědělská produkce, jelikož je zde zastoupené velké procento zemědělské a lesnické půdy. Nejvíce práce a z toho vyplývajících možností zaměstnání je zde na jaře a v létě. V letním období se také daří cestovnímu ruchu. Naopak na podzim a v zimě se nezaměstnanost zvyšuje z důvodu ukončení sezonních prací a také kvůli studentům, kteří ukončili studium. I v oblasti cestovního ruchu se projevuje sezónnost, kdy jsou například hotely,

69

ubytovací zařízení a restaurace v Karlové Studánce a jiných turistických střediscích prázdné. Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji byl popsán podle struktury – vzdělanostní, věkové a podle délky evidence na ÚP. Situace na trhu práce je na Bruntálsku z dlouhodobého hlediska neúnosná. Bruntál, Karviná a Most jsou města, která jsou na předních místech hodnocení vývoje nezaměstnanosti v ČR. Od roku 2007, kdy začala světová krize, dochází na trhu práce ke zhoršení stavu –

zvyšuje se

nezaměstnanost, lidé jsou hromadně propouštěni a snižují se i počty volných pracovních míst, protože firmy se snaží šetřit ve všech oblastech. Byla provedena analýza struktury nezaměstnanosti podle různých kritérií. Mezi tato kritéria patří například, věk, dosažené vzdělání a délka evidence na ÚP v Bruntále. Z analýzy lze konstatovat, že nejohroženější skupinou na trhu práce jsou mladí lidé ve věku 20-24 let, zdravotně postižení, dlouhodobě evidovaní a osoby starší 50 let. Na Bruntálsku mezi nezaměstnanými převažují ženy nad muži. Mezi další rizikové skupiny patří zdravotně postižení. I přes veškeré snahy aktivní politiky zaměstnanosti, zůstává míra jejich nezaměstnanosti velká. Důvodem je neochota zaměstnavatelů přijímat zdravotně postižené osoby, nízké vzdělání těchto osob a fyzické omezení. Ve velké části případů nejsou pro tuto skupinu ani určená pracoviště, pouze například – chráněné dílny apod. Mezi ohrožené skupiny, můžeme zařadit i Romy. Tato data se bohužel obtížně zjišťují, jelikož se Romové na Úřadu práce v Bruntále hlásí k české národnosti. Co se týče srovnání nezaměstnanosti, je míra nezaměstnanosti Bruntálu vysoko nad průměrem pro celou Českou republiku. Podle informací z února 2012 se mírou nezaměstnanosti Bruntál řadí na druhé místo s nejvyšší nezaměstnaností (17,4 %, což je dvojnásobek celostátního průměru). Mezi hlavní faktory, které na Bruntálsku ovlivňují vysokou nezaměstnanost patří – hraniční poloha regionu se špatnou infrastrukturou, podnebí a nedostatek ekonomických subjektů vytvářejících pracovní příležitosti. Dalším faktorem je i nízká vzdělanostní úroveň, jelikož se mladí lidé po dokončení vysoké školy zpět do regionu nevracejí.

70

Jediným pozitivem je nízká mzdová úroveň, která by do Bruntálu mohla nalákat investory. Úřad práce v Bruntále řeší nezaměstnanost v regionu pomocí aktivní politiky zaměstnanosti. Podporuje uchazeče především řadou rekvalifikačních kurzů, využívá veřejně prospěšné práce a společensky účelná pracovní místa. K zlepšení situace na trhu práce mohou napomoci pouze investoři, kteří by vytvořili nová pracovní místa, a to především pro pracovníky s nízkou kvalifikací. Avšak podle ředitele ÚP Bruntál pana Horny, se příchod nového investora do okresu neočekává. Proto se jako určité řešení situace nezaměstnanosti jeví návrhy na rozšíření rekvalifikačních kurzů, zlepšení dopravní dostupnosti do regionu a rozšíření poskytovaného poradenství úřadu práce. Cíl bakalářské práce byl naplněn na základě získání údajů o nezaměstnanosti z Úřadu práce v Bruntále, kde mi byly rovněž poskytnuty i další cenné informace ke zpracování. Byly zpracovány informace a poznatky týkající se problematiky nezaměstnanosti v časovém období let 2005-2010, srovnání bylo provedeno mezi Českou republikou, Moravskoslezským krajem, a zvláště se práce zaměřila na bruntálský region.

71

8

Seznam použité literatury

8.1. Seznam knižních zdrojů 1. BENEŠ, Stanislav. Zaměstnanost, péče o nezaměstnané, rekvalifikace. Praha: Nakladatelství Práce v Praze, 1991, 80 s. ISBN 80-208-0217-7. 2. BUCHTOVÁ, Božena. Nezaměstnanost : psychologický, ekonomický a sociální problém. 1. vyd. Praha: Grada, 2002, 236 s. ISBN 80-247-9006-8. 3. HELÍSEK, Mojmír. Makroekonomie : základní kurs. 2. vyd. Slaný: Melandrium, 2002, 326 s. ISBN 80-86175-26-X. 4. HOLMAN, Robert. Ekonomie. 5. vyd. Praha: C.H. Beck, 2011, 696 s. Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 978-80-7400-006-5. 5. HOŘEJŠÍ, Bronislava, Jana SOUKUPOVÁ, Libuše MACÁKOVÁ a Jindřich SOUKUP. Mikroekonomie. 3. vyd. Praha: Management Press, 2002, 548 s. ISBN 807261-061-9. 6. JUREČKA, Václav a Ivana JÁNOŠÍKOVÁ. Makroekonomie : základní kurs. 2. vyd. Ostrava: VŠB - Technická univerzita Ostrava, 2009, 299 s. ISBN 978-80-248-2065-1. 7. JÍROVÁ, Hana. Trh práce a politika zaměstnanosti. 1. vyd. Praha: Vysoká škola ekonomická v Praze, 1999, 95 s. ISBN 80-7079-635-9. 8. KLIKOVÁ, Christiana a Igor KOTLÁN. Hospodářská politika. 2. vyd. Ostrava: Institut vzdělávání Sokrates, 2006, 339 s. ISBN 80-86572-37-4. 9. KLÍMA, Jan. Makroekonomie. Brno: Brno International Business School, 2004, 124 s. ISBN 80-86575-71-3. 10. KOLIBOVÁ, Helena a Alina KUBICOVÁ. Trh práce a politika zaměstnanosti : distanční studijní opora. 1. vyd. Karviná: Slezská univerzita v Opavě, Obchodně podnikatelská fakulta v Karviné, 2005, 233 s. ISBN 80-7248-321-8.

72

11. KREBS, Vojtěch. Sociální politika. 1. vyd. Praha: Codex Bohemia, 1997, 327 s. ISBN 80-85963-33-7. 12. KUBÍČEK, Jan. Hospodářská politika. Plzeň: Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, 2006, 302 s. Vysokoškolské učebnice. ISBN 80-86898-99-7. 13. LIŠKA, Václav. Makroekonomie. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2002, 554 s. ISBN 80-86419-27-4. 14. MANKIW, N. Gregory. Zásady ekonomie. 1. vyd. Praha: Grada, 1999, 763 s. ISBN 80-7169-891-1. 15. MAREŠ, Petr. Nezaměstnanost jako sociální problém. 3. vyd. Praha: Sociologické nakladatelství, 2002, 172 s. ISBN 80-86429-08-3.

8.2. Seznam internetových zdrojů 16. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2005 a předpokládaný vývoj v roce 2006. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2005, 53 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/msk1205.pdf 17.ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2006 a předpokládaný vývoj v roce 2007. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2006, 62 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/msk1206.pdf 18. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2007 a předpokládaný vývoj v roce 2008. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2007, 65 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/otkraj1207.pdf 19. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2008 a předpokládaný vývoj v roce 2009. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2008, 59 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/otkraj1208.pdf 20. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2009 a předpokládaný vývoj v roce 2010. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2009, 65 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/otkraj1209.pdf

73

21. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2010 a předpokládaný vývoj v roce 2011. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2010, 68 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/otkraj1210.pdf 22. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2011 a předpokládaný vývoj v roce 2012. Úřady práce Moravskoslezského kraje. Ostrava, 2011, 70 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/otkraj1211.pdf 23. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2006 a předpokládaný vývoj v 1.pololetí 2007. Úřad práce v Bruntále. Bruntál, 2006, 62 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/bruntal/analyzy/brokres1206.pdf 24. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2007 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí 2008. Úřad práce v Bruntále. Bruntál, 2007, 67 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/bruntal/analyzy/brokres1207.pdf 25. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2008 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí 2009. Úřad práce v Bruntále. Bruntál, 2008, 69 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/bruntal/analyzy/brokres1208.pdf 26. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2009 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí 2010. Úřad práce v Bruntále. Bruntál, 2009, 72 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/bruntal/analyzy/brokres1209.pdf 27. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2010 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí 2011. Úřad práce v Bruntále. Bruntál, 2010, 70 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/bruntal/analyzy/brokres1210.pdf 28. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v okrese Bruntál v roce 2011 a předpokládaný vývoj v 1. pololetí 2012. Úřad práce v Bruntále. Bruntál, 2011, 68 s. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/kop/bruntal/analyzy/brokres1211.pdf 29. Analýza vývoje zaměstnanosti a nezaměstnanosti v roce 2001. Integrovaný portál MPSV [online].

2001

[cit.

2012-05-06].

74

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace/rok2001/analyza_za_rok_2001_promit nute_zmeny.pdf 30. Analýza trhu práce, 2000 - 2007. Český statistický úřad [online]. 2008 [cit. 2012-0503]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/2008edicniplan.nsf/publ/3111-08-2000___2007 31. Bruntálsko: V ČR druhá nejvyšší nezaměstnanost. Moravskoslezskénoviny.cz PRVNÍ ZPRÁVY Z REGIONU [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://www.moravskoslezskenovinky.cz/zpravy/z-regionu/bruntalsko-v-cr-druhanejvyssi-nezamestnanost/ 32. ČSÚ, oddělení regionálních analýz a informačních služeb Ostrava. VÝVOJ LIDSKÝCH ZDROJŮ V MORAVSKOSLEZSKÉM KRAJI V LETECH 2000 AŽ 2009 (vybrané kapitoly). 33. Dlouhodobá nezaměstnanost. PODPORA SOCIÁLNĚ - INTEGRAČNÍCH POLITIK A

SLUŽEB [online].

2012

[cit.

2012-05-03].

Dostupné

z:

http://epolis.cz/page.php?location=&menu=first&id=28&idNotion=1 34. Charakteristika Moravskoslezského kraje. Český statistický úřad [online]. 2002 [cit. 2012-05-05].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/kraje/ov/publika/2001/8101_01/810100.htm 35. CHARAKTERISTIKA OKRESU BRUNTÁL. Český statistický úřad: Krajská správa

ČSÚ

v

Ostravě [online].

2011

[cit.

2012-05-05].

Dostupné

z:

http://www.czso.cz/xt/redakce.nsf/i/charakteristika_okresu_bruntal 36. Jeden nezaměstnaný stojí státní rozpočet 109 tisíc. Lidovky.cz Zpravodajský server Lidových

novin [online].

2011

[cit.

2012-05-03].

Dostupné

z:

http://byznys.lidovky.cz/jeden-nezamestnany-stoji-statni-rozpocet-109-tisic-fsd-/firmytrhy.asp?c=A110825_161158_firmy-trhy_nev 37.

K

řešení

nezaměstnanosti

skupina. BRUNTÁL.net [online].

na

Bruntálsku

2006

[cit.

75

musí

vzniknout

2012-05-06].

pracovní

Dostupné

z:

http://www.bruntal.net/2006012402-k-reseni-nezamestnanosti-na-bruntalsku-musivzniknout-pracovni-skupina 38.

Marek

Loužek:

Vláda

zvyšuje

nezaměstnanost. Cep

CENTRUM

PRO

EKONOMIKU A POLITIKU [online]. MF Dnes, 2004 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://cepin.cz/cze/clanek.php?ID=430 39. Odvětvový profil kraje. Moravskoslezský kraj: Podnikatel [online]. 2010 [cit. 201205-05]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/profil_kraje.html 40. Okres Bruntál. BRUNTÁL.net [online]. 2004 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.bruntal.net/2004052003-okres-bruntal 41. Ostrava: Český statistický úřad, 2010, 92 s. ISBN 978-80-250-2072-2. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2010edicniplan.nsf/t/EE003430E9/$File/80136310.pdf 42. Počet trestných činů stále roste. BRUNTÁLSKÝ A KRNOVSKÝ deník.cz [online]. 2012 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://bruntalsky.denik.cz/zlociny-a-soudy/pocettrestnych-cinu-stale-roste-20120301.html 43. Podnikání v kraji. Moravskoslezský kraj: Podnikatel [online]. 2010 [cit. 2012-0505]. Dostupné z: http://podnikatel.kr-moravskoslezsky.cz/podnikani_v_kraji.html 44. Program rozvoje Moravskoslezského kraje: Sociálně-ekonomická analýza. AGENTURA PRO REGIONÁLNÍ ROZVOJ, a.s.Moravskoslezský kraj Veřejná správa [online]. 2006 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://verejna-sprava.krmoravskoslezsky.cz/assets/rozvoj_kraje/prk_2k6_b.pdf 45. Regionální observatoř konkurenceschopnosti oblast "lidé". Agentura pro regionální rozvoj [online].

2011

[cit.

2012-05-05].

Dostupné

z:

http://arr.cz/downloads/observator/lide/LIDE-Sledovane_indikatory_brezen2011.pdf 46. Situace na trhu práce. Integrovaný portál MPSV [online]. 2011 [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/politikazamest/trh_prace

76

47. Statistická ročenka trhu práce v České republice 2006. DUŠÁNKOVÁ, Olga, Eva PROCHÁZKOVÁ,

Naděžda

PTÁČNÍKOVÁ,

Lucie

ŠEBESTOVÁ

a

Nikola

SOUFFLETOVÁ. Portál MINISTERSTVA PRÁCE A SOCIÁLNÍCH VĚCÍ[online]. Praha,

2007

[cit.

2012-05-03].

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/sz/stat/stro/rocenka_2006.pdf 48. Strategický plán Lokálního partnerství Bruntál: Plán integrace sociálně vyloučených osob

ve

městě

Bruntál. Agentura

pro

sociální

začleňování

v

romských

lokalitách: Sociální začleňování [online]. 2011 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.socialni-zaclenovani.cz/strategick%C3%A9-pl%C3%A1nysoci%C3%A1ln%C3%ADho-za%C4%8Dle%C5%88ov%C3%A1n%C3%AD 49. Strategický plán rozvoje města Bruntálu. Město BRUNTÁL [online]. 2010 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://www.mubruntal.cz/soubory/1316/iprm.pdf 50. Trh práce v České republice. Český statistický úřad [online]. 2009 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/trh_prace_v_cr/$File/trh_prace.pdf 51. ÚŘAD PRÁCE ČR - KRAJSKÁ POBOČKA V OSTRAVĚ. ANALÝZA stavu a vývoje trhu práce v Moravskoslezském kraji v roce 2011 a předpokládaný vývoj v roce 2012.

Ostrava,

2012,

70

s.

Dostupné

z:

http://portal.mpsv.cz/upcr/kp/msk/analyzy/otkraj1211.pdf 52.

Vývoj

podnikání

v

Moravskoslezském

kraji. Moravskoslezský

kraj: Podnikatel [online]. 2010 [cit. 2012-05-05]. Dostupné z: http://podnikatel.krmoravskoslezsky.cz/cz/podnikatel/vyvoj-podnikani-v-moravskoslezskem-kraji-6693

8.3. Seznam ostatních zdrojů 53. 435/2004 Sb., Zákon o zaměstnanosti (aktuální znění účinné od 1.4.2012) 54. 262/2006 Sb., Zákoník práce (aktuální znění účinné od 1.1.2006)

77

9

Seznam tabulek, obrázků a grafů

Tab. č. 1:

Nejvýznamnější zaměstnavatelé v regionu Bruntál

Tab. č. 2:

Výdaje na politiku zaměstnanost (v tis. Kč) za období 2005-2010 v regionu Bruntál

Tab. č. 3:

Rekvalifikace uchazečů o zaměstnání a zaměstnanců v regionu Bruntál

Obr. č. 1:

Mapa Moravskoslezského kraje

Obr. č. 2:

Mapa České republiky se zaměřením na region Bruntál

Graf č. 1:

Vývoj registrované míry nezaměstnanosti v letech 1993-2010

Graf č. 2:

Míra nezaměstnanosti mužů a žen v letech 1993-2010

Graf č. 3:

Věková struktura nezaměstnaných v období 1993-2010

Graf č. 4:

Vzdělanostní struktura nezaměstnaných v letech 1993-2010

Graf č. 5:

Vývoj nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a ČR

Graf č. 6:

Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji

Graf č. 7:

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Moravskoslezském kraji

Graf č. 8:

Struktura

uchazečů

dle

délky

evidované

nezaměstnanosti

v Moravskoslezském kraji Graf č. 9:

Míra nezaměstnanosti v % (dle nové metodiky)

Graf č. 10:

Věková struktura uchazečů o zaměstnání v regionu Bruntál

Graf č. 11:

Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v regionu Bruntál

Graf č. 12:

Struktura uchazečů o zaměstnání dle délky evidence v regionu Bruntál

Graf č. 13:

Vývoj počtu uchazečů na 1 pracovní místo v regionu Bruntál v porovnání s Moravskoslezským krajem

78

Graf č. 14:

Počet vnějších kontrol provedených ÚP v Bruntále

Graf č. 15:

Počet uložených pokut

Graf č. 16:

Výše pokut v tis. Kč celkem uložena ÚP Bruntál

Graf č. 17:

Výdaje na politiku zaměstnanosti (v tis. Kč) za období 2005-2010 v regionu Bruntál

Graf č. 18:

Míra nezaměstnanosti v České republice a Bruntále

Graf č. 19:

Míra nezaměstnanosti v Moravskoslezském kraji a Bruntále

Graf č. 20:

Průměrná míra nezaměstnanosti za období 2005-2011 v mikroregionech na Bruntálsku

Graf č. 21:

Předpokládaný vývoj nezaměstnanosti v 1. pololetí 2012

79

10

Seznam použitých zkratek

APZ

aktivní politika zaměstnanosti

CHPM

chráněné pracovní místo

CHPD

chráněné pracovní dílny

ČR

Česká republika

ČSÚ

Český statistický úřad

EU

Evropská unie

IPK

informační poradenská kancelář

MPSV

Ministerstvo práce a sociálních věcí

MSK

Moravskoslezský kraj

SÚPM

Společensky účelná pracovní místa

ÚoZ

uchazeč o zaměstnání

ÚP

úřad práce

VPP

veřejně prospěšné práce

VZP

Všeobecná zdravotní pojišťovna

ZP

zdravotně postižený

80

Přílohy

81

Příloha č.1: Míra nezaměstnanosti v ČR Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Míra nezaměstnanosti 3,5 3,2 2,9 3,5 5,2 7,5 9,4 8,8 8,9 9,8 10,3 9,5 8,9 7,7 6,0 6,0 9,2 9,6

Příloha č. 2: Vývoj počtu uchazečů o zaměstnání v okrese Bruntál (evidovaní uchazeči o zaměstnání) Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

Počet uchazečů 8615 7396 5873 5829 8273 9092 8750

82

Příloha č. 3: Míra nezaměstnanosti v České republice podle pohlaví Rok 1993 1994 1995 1996 1997 1998 1999 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010

Muži 3,4 3,6 3,4 3,3 3,9 5 7,3 7,3 6,7 5,9 6,1 7 6,5 5,8 4,2 3,5 5,8 6,4

Ženy Celkem 5,4 4,3 5,2 4,3 4,8 4 4,7 3,9 5,9 4,8 8,2 6,5 10,5 8,7 10,6 8,8 9,9 8,1 9 7,3 9,9 7,8 9,9 8,3 9,8 7,9 8,8 7,1 6,7 5,3 5,6 4,4 7,7 6,7 8,5 7,3

Příloha č. 4: Věková struktura uchazečů o zaměstnání v Bruntále Rok do 19 let 20-24 let 25-29 let 30-34 let 35-39 let 40-44 let 45-49 let 50-54 let 55-59 let nad 60 let

2005 4,6 11,6 11,0 11,4 10,4 10,2 12,2 15,8 11,5 1,3

2006 4,7 10,1 9,4 10,9 10,5 10,5 12,0 16,9 12,7 2,3

2007 4,3 8,6 8,5 10,2 10,9 10,3 12,2 18,4 14,0 2,6

83

2008 4,9 10,1 8,6 10,7 10,2 10,5 11,6 17,2 13,6 2,6

2009 4,8 12,7 9,9 11,5 11,1 10,5 10,2 14,8 12,2 2,3

2010 4,4 12,6 9,7 11,0 11,4 10,4 11,1 13,4 13,3 2,7

2011 4,3 12,9 9,8 10,4 11,8 11,1 11,5 13,6 13,0 1,6

Příloha č. 5: Vzdělanostní struktura uchazečů o zaměstnání v Bruntále Vzdělání bez vzdělání základní vzdělání střední odborné (SOU+OU+OŠ) střední odborné s maturitou (SOU+SOŠ) střední všeobecné (gymnázia) vysokoškolské

2005 2006 2007 2008 0,4 0,5 0,4 0,3 33,7 35,5 35,8 34,5

2009 2010 2011 0,2 0,2 0,2 30,2 29,0 30,6

47,2

46,2

45,1

45,3

48,8

49,2

48,3

14,1

13,7

14,3

15,2

15,8

16,2

15,9

3,1 1,5

2,7 1,4

2,8 1,6

3,0 1,7

3,0 2,0

3,1 2,3

2,9 2,1

Příloha č.6: Uchazeči o zaměstnání podle délky evidence na ÚP v Bruntále Počet měsíců do 3 měsíců 3-6 měsíců 6-9 měsíců 9-12 měsíců 12-24 měsíců nad 24 měsíců

2005 22,8 14,6 7,7 6,2

2006 22,3 14,4 7,8 6,3

2007 24,4 14,3 7,4 6,5

2008 32,8 16,3 8,3 5,5

2009 28,8 18,0 12,0 10,7

2010 31,7 16,0 8,2 6,9

2011 27,8 15,3 7,6 6,2

18,0

15,2

13,9

10,7

13,5

18,6

18,8

30,7

34,0

33,5

26,4

17,0

18,6

24,3

Příloha č. 7: Porovnání nezaměstnanosti a volných pracovních míst v okresech Moravskoslezského kraje Město Bruntál Frýden-Místek Karviná Nový Jíčín Opava Ostrava MSK

2005 15,9 12,0 18,6 10,9 11,5 14,8 14,2

2006 13,4 10,4 16,9 8,8 10,4 13,3 12,6

2007 10,7 7,9 13,4 6,2 8,5 9,4 9,6

84

2008 11,1 5,9 11,5 6,6 7,5 8,4 8,5

2009 15,4 9,8 14,4 13,0 10,5 11,3 12,1

2010 17,9 9,5 14,3 11,4 11,4 12,0 12,4

2011 16,5 8,1 13,1 9,0 10,4 11,4 11,2

Příloha č. 8: Vývoj počtu uchazečů na 1 pracovní místo v okrese Bruntál v porovnání s MSK Rok 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011

MSK Bruntál 29,2 51,6 10,8 20,6 6,2 13,2 6,5 19,7 29,2 42,9 25,9 39 18 39,8

Příloha č. 9: Míra nezaměstnanost v % Rok Moravskoslezský kraj ČR

2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 15,1 15,9 16,1 14,6 14,2 12,6 8,1 7,3 7,8 8,3 7,9 7,1

85

9,6 5,3

8,5 12,1 4,4 6,7

12,4 7,3