Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav lesnické botaniky, dendrologie a geobiocenologie

Hodnocení stavu mrtvé dendromasy v PR Vlčia v Čergovském pohoří (Prešovský kraj)

Bakalářská práce

2012

Jan Štěpán

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Hodnocení stavu mrtvé dendromasy v PR Vlčia v Čergovském pohoří (Prešovský kraj) zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne: .................................. Podpis: .............................................

Jan Štěpán Hodnocení stavu mrtvé dendromasy v PR Vlčia v Čergovském pohoří (Prešovský kraj) Assessment state of the dead dendromass in PR Vlčia in the Čergov mountains (Prešov region)

Abstrakt Bakalářská práce se zabývá hodnocením mrtvé dendromasy nacházející se v PR Vlčia. Mrtvá dendromasa byla rozdělena na zlomy, souše a mrtvé ležící dřevo, z něhož byly dále rozlišovány a měřeny vývraty. Dále byly na ploše měřeny pařezy pro rekonstrukci těžebních zásahů před vyhlášením rezervace. Jedná se o první měření mrtvé dendromasy na tomto území po jeho vyhlášení v roce 1997, naměřená data poté poslouží jako podklad pro další měření v této přírodní rezervaci. Zjištěné výsledky jsou porovnány s výsledky z jiných přirozených geobiocenóz Karpat a Hercynika. Na ploše bylo celkem zaznamenáno 9 dřevin, u nichž byl měřen jednotlivý objem a ten následně přepočten na plochu 1 ha. V PR Vlčia se nachází 263,405 m3 zlomů (13,55 m3/ha), 758,787 m3 mrtvého ležícího dřeva (39,03 m3/ha) a 174,990 m3 souší (9,00 m3/ha). Vývraty tvoří 7,36% mrtvého ležícího dřeva (2,87 m3/ha) a předpokládaný objem vytěženého dříví před rokem 1997 činí 1728,936 m3 (88,94 m3/ha). Celkový objem mrtvé dendromasy v PR Vlčia tak činí 61,58 m3/ha, čímž se řadí do spodní části mezi výsledky naměřené na plochách jiných přirozených geobiocenóz Karpat a Hercynika.

Klíčová slova Mrtvá dendromasa, zlomy, souše, mrtvé ležící dřevo, vývraty, přírodní rezervace, přirozené geobiocenózy.

Abstract Thesis deals with the evaluation of the dead dendromass located in PR Vlčia. Dead dendromass was divided into the tree breaks, the dry tree and the dead wood lying of which were further distinguished and measured windfalls. Furthermore, on the desktop, measured the stumps for the reconstruction of cutting operations prior to the establishment of the Park. This is the first measurement of the dead dendromass on this territory after its publication in 1997, the measured data then serves as the basis for additional measurements in this nature reserve. The results are compared to results from other natural geobiocenosis of the Carpathians and Hercynik. On the desktop, it was recorded a total of 9 species, for which the measured individual volume and the subsequently converted into area 1 ha. In PR Vlčia is 263,405 m3 trees breaks (13,55 m3/ha), 758,787 m3 of dead fallen wood (39,03 m3/ha) and 174,990 m3 dry trees (9,00 m3/ha). Windfalls is 7.36% dead fallen wood (2,87 m3/ha) and the anticipated volume of extracted wood before 1997 is 1728,936 m3 (88,94 m3/ha). The total volume of the dead dendromass in PR Vlčia do so 61,58 m3/ha, which forms the lower part between the results obtained on the areas of other natural geobiocenosis of the Carpathians and Hercynik.

Keywords Dead dendromass, tree breaks, dry tree, lying dead wood, windfall, natural reserve, natural geobiocenosis.

Tímto bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce doc. Ing. Luboši Úradníčkovi, CSc. za jeho odborné rady a čas, který mi věnoval při zpracovávání této práce. Taktéž bych chtěl poděkovat tragicky zesnulému Ing. Zdeňku Hrubému, Ph.D. za výpomoc a ochotu při terénním měření, za poskytnutí materiálů a informací nezbytných pro zpracování této práce. Závěrem také děkuji zaměstnancům Lesoochranárského zoskupenie VLK, Michalu Maškovi, Blaženě Mrlinové, Vojtěchu Anderlovi a Vojtěchu Šotolovi za pomoc při získávání terénních dat.

Obsah 1.

Úvod .......................................................................................................................... 1

2.

Cíl práce..................................................................................................................... 2

3.

Literární přehled ........................................................................................................ 3 3.1.

Význam odumřelé dendromasy................................................................................. 3

3.1.1. 3.2.

Přírodní rezervace Vlčia............................................................................................ 6

3.3.

Soubor charakteristik přírodní rezervace Vlčia......................................................... 7

3.3.1. 3.4.

4.

Přírodní podmínky ............................................................................................ 7

Další přirozené geobiocenózy Karpat a Hercynika a výsledky jejich měření........... 9

3.4.1.

Českomoravská vrchovina – PR Polom, NPR Žákova hora ............................. 9

3.4.2.

Východní Karpaty – oblasti Stužica, Javorník, Pop Ivan................................ 13

3.4.3.

Zásoby dendromasy v přirozených lesích v Evropě........................................ 16

3.5.

Národní inventarizace lesů v ČR (NIL) .................................................................. 17

3.6.

Národní inventarizace a monitoring lesů v SR (NIML).......................................... 20

Metodika a sběr dat ................................................................................................. 21 4.1.

5.

Význam mrtvé dendromasy pro faunu .............................................................. 4

Definice pojmů........................................................................................................ 24

Výsledky a diskuze.................................................................................................. 25 5.1.

Segment č. 1 – oddělení 317 (spodní a střední část) ............................................... 25

5.2.

Segment č. 2 – oddělení 317 (vrchní část) .............................................................. 25

5.3.

Segment č. 3 – oddělení 318 (pod cestou) .............................................................. 26

5.4.

Segment č. 4 – oddělení 318 (nad cestou)............................................................... 27

5.5.

Segment č. 5 – oddělení 839 (nad cestou)............................................................... 27

5.6.

Segment č. 6 – oddělení 839 (pod cestou) .............................................................. 28

5.7.

Zhodnocení stavu mrtvé dendromasy - shrnutí ....................................................... 28

5.8.

Podíl objemu vývratů na celkovém objemu mrtvého ležícího dřeva ...................... 30

5.9.

Porovnání výsledků PR Vlčia s výsledky jiných přirozených geobiocenóz ........... 31

6.

5.9.1.

Porovnání výsledků dle objemu dřevin............................................................... 31

5.9.2.

Porovnání výsledků dle objemu v kategoriích .................................................... 32

5.9.3.

Porovnání výsledků dle počtu dřevin .................................................................. 33

5.9.4.

Porovnání výsledků dle zastoupení kategorií...................................................... 34

5.9.5.

Porovnání výsledků dle objemu mrtvé dendromasy ........................................... 35

Závěr........................................................................................................................ 36

Summary......................................................................................................................... 37 7.

Použitá literatura...................................................................................................... 38

8.

Seznamy .................................................................................................................. 40 8.1.

Seznam tabulek ....................................................................................................... 40

8.2.

Seznam obrázků ...................................................................................................... 41

1. Úvod Bakalářská práce je zaměřena na zhodnocení mrtvé dendromasy v přírodní rezervaci (dále jen PR) Vlčia nacházející se v pohoří Čergov (Prešovský kraj, Slovenská republika). Význam mrtvé dendromasy má pro les velký vliv, jelikož patří mezi stabilní a komplexní předpoklady fungování lesních ekosystémů. Přítomnost mrtvého dřeva v pralesním společenství představuje výrazné zvýšení heterogenity prostředí. V posledních letech se v Evropě intenzivně zkoumá dynamika mrtvého dřeva pralesů mírného pásma, zároveň je i snaha o navrácení mrtvého dřeva do hospodářských lesů. Je tedy zřejmé, že mrtvé dřevo představuje přirozenou a nezastupitelnou složku lesních společenstev.

Stránka 1

2. Cíl práce - zhodnocení stavu mrtvé dendromasy v PR Vlčia, - zhodnocení podílu objemu vývratů na celkovém objemu mrtvého ležícího dřeva, - porovnání stavu mrtvé dendromasy s výsledky podobných šetření z jiných přirozených geobiocenóz Karpat a Hercynika.

Cílem této práce je uskutečnit první podrobné měření stavu mrtvé dendromasy na celém území PR Vlčia a zjištěné výsledky pak porovnat s podobnými stanovišti na území Karpat a Hercynika. Tyto údaje pak poslouží Lesoochranárskemu zoskupenie VLK, které změřené a vyhodnocené údaje použije pro měření v dalších letech výzkumu.

Stránka 2

3. Literární přehled 3.1. Význam odumřelé dendromasy V kompaktním stavu je dřevo trvalá a stabilní látka a kvůli své složité chemické struktuře je pro většinu potenciálních organismů těžko využitelné. Přesto přibližně třetina až polovina lesních organismů jsou přímo nebo zprostředkovaně spojeny s konzumací a rozkladem dřeva. (JONSELL et al. 1998, BOBIEC et al. 2005, CHRISTENSEN et al. 2005) Látky vázané po staletí v dřevě mohou být uvolněny do ekosystému nejčastěji až po odumření dřeviny nebo její části a vzniku tzv. mrtvého dřeva. Ačkoliv se o mrtvém dřevě mluví až ve spojitosti s rozkladnými procesy, ve skutečnosti i úplně zdravý strom či keř jsou tvořeny z více než 90% odumřelými pletivy. Dělení buněk a asimilace probíhají jen v nejsvrchnějších vrstvách dřeva a lýka. Mrtvé dřevo se vyskytuje ve formě odumřelých částí nebo celých stojících či na zem padnutých stromů. V užším slova smysle je to dřevo, ve kterém začali nebo probíhají rozkladné procesy, jejichž konečným stádiem je úplná mineralizace dřevní hmoty. Tento proces může v našich podmínkách v závislosti od druhu a velikosti dřeviny či od klimatických podmínek trvat cca 5 – 120 let. (BOBIEC et al. 2005, MÜLLER-USING a BARTSCH 2009) V podmínkách přirozených středoevropských pralesů je dlouhodobá produkce mrtvého dřeva v rovnováze s asimilací nové dřevní hmoty. Tuto rovnováhu mohou dočasně narušit jen ekologické disturbance zvyšující mortalitu dřeva. Roční produkce mrtvého dřeva v našich podmínkách se pohybuje okolo 3,3 m3.ha-1. (CHRISTENSEN et al. 2005, BOBIEC et al. 2005) Produkce mrtvého dřeva je v principu zabezpečena dvěma procesy: kompetice mezi druhy a jedinci stromů a disturbance (např. vítr, lýkožrout). Naopak snižování zásoby mrtvého dřeva způsobují rozklad (dekompozice) a požár (oxidace). (BOBIEC et al. 2005)

Stránka 3

Mrtvé dřevo se vytváří už ve velmi mladé fázi lesního porostu. Semenáčky a mladí jedinci jsou ve velmi silné vzájemné konkurenci, jejíž výsledkem je vysoká míra přirozené mortality – tzv. samozředění. Mortalita jedinců v důsledku boje o prostor a zdroje je typická po dobu celého vývojového cyklu, avšak časem exponenciálně klesá. V další fázi vývoje porostu (20 – 60 let) dochází k odumírání nižších zastíněných jedinců. Ve zralém porostu jsou dospělí jedinci stromů ve větší míře napadány chorobami a hmyzem, významné je odumírání kvůli věku nebo prostřednictvím disturbancí. Ve stádiu optima nejvíce přirozeně klesá zásoba mrtvého dřeva, naopak ve stádiu rozpadu je zásoba mrtvého dřeva největší, v některých případech může dočasně přesáhnout zásobu živých stromů. Obzvlášť náhlé zvýšení množství mrtvého dřeva je typické pro fázi přípravného lesa, kdy po 60 – 80 letech sekundární sukcese dochází k fyziologicky podmíněnému odumírání přípravných dřevin. Všeobecně lze konstatovat, že po dobu celého vývojového cyklu (malého či velkého) je mrtvé dřevo nedílnou součástí pralesa. Odumírání stromů (dřevin) a následný vznik mrtvého dřeva je přirozený proces charakteristický pro lesní společenstva. Odumřením stromu se modifikují podmínky v blízkém okolí, zejména světelný režim, vlhkost, dostupnost živin apod. Následně nastává postupná dekompozice pletiv a uvolňování živin do půdy. (BOBIEC et al. 2005) Po odumření je strom kolonizovaný různými skupinami organismů. Tento proces může být charakterizován jako dekompoziční kaskáda (sukcese) typická postupnými změnami v skladbě společenstev osidlujících mrtvé dřevo. Typickými organismy podílejícími se na rozkladu dřeva jsou zejména houby (schopné rozkládat celulózu a lignin) a hmyz. (SAMUELSSON et al. 1994) 3.1.1. Význam mrtvé dendromasy pro faunu Mrtvé dřevo plní v lesním prostředí různé funkce. Nejvýraznější funkci plní zejména ve spojitosti se zvyšováním heterogenity prostředí a vytvářením specifických substrátů, které jsou principem vysoké biodiverzity vázané na mrtvé dřevo. Dá se říct, že všechny skupiny obratlovců využívají v určitém směru mrtvé dřevo zejména jako úkrytný substrát, odpočívadlo, hnízdo (noru) a jako prostředí, v rámci kterého vyhledávají potravu. (BOBIEC et al. 2005)

Stránka 4

Plazy, které v lesních podmínkách nepatří mezi typické prvky fauny, využívají padlé kmeny stromů na vyhřívání a lov. Stejně tak i dutiny, odstávající kůra nebo spletité větve poskytují mnohé úkrytné možnosti. Z obojživelníků má největší vazbu na mrtvé dřevo mlok skvrnitý (Salamandra salamandra L.), který využívá shnilé a padlé dřevo jako zimoviště. Ptáci představují skupinu obratlovců s nejužší vazbou na mrtvé dřevo. I přes schopnost vytvářet dutiny na živých stromech, upřednostňované jsou hlavně mrtvé stromy a jejich odumřelé části. Mezi druhy s nejužší vazbou na mrtvé dřevo patří datli, sovy a brhlíci. Kromě toho, že většina ptáků osidluje dutiny, mnoho z nich vyhledávají potravu téměř výlučně na mrtvých stromech. (TOMIALOJĆ A WESOLOWSKI 2004) Savci využívají mrtvé dřeva jako útočiště a místo pro shánění potravy. Mezi typické druhy osidlující mrtvé dřevo patří hlodavci, hmyzožravci, netopýři a někteří masožravci. Dutiny jsou využívané zejména pro potřeby zimování, úkrytu, výchovy mláďat a skladování potravy. Vzhledem na bohatá společenstva bezobratlých je mrtvé dřevo osidlované více hmyzožravci. Dravci (zejména kuny) intenzivně vyhledávají v rámci odumřelých kmenů a dutin drobné savce. Zajímavé je i využívání padlých kmenů kočkovitými šelmami při překonávání terénních překážek (ve formě mostu nad potokem apod.). Netopýři osidlují dutiny stromů zejména v zimním období, přičemž klíčovou úlohu sehrávají především silné stromy, které poskytují vhodnější mikroklimatické podmínky. (SAMUELSSON et al. 1994) Mrtvé dřevo osidlují doslova tisíce druhů bezobratlých, všeobecně chápaných jako saproxylické druhy. Zahrnují druhy žijící v kůře a pod kůrou, ve dřevě a hnilobě, druhy živící se dřevokaznými houbami, predátory, parazity a parazitoidy vázané na ostatní druhy vyskytující se v prostředí mrtvého dřeva, druhy živící se exkrementy jiných saproxylických živočichů, druhy požírající mrtvá těla živočichů, druhy vázané na výrony silic, druhy, které využívají mrtvé dřevo na stavbu hnízd a bezobratlé, které nacházejí v mrtvém dřevě úkryt a útočiště před nepřízní počasí. Bezobratlí představují nejpestřejší skupinu organismů v lesním prostředí, zahrnující 4/5 celkové biodiverzity. (KEY 1993)

Stránka 5

Významná část saproxylických druhů patří mezi vzácné a ohrožené druhy. Je to zapříčiněno hlavně tím, že v důsledku intenzivního lesního hospodaření je ve většině lesů mrtvé dřevo nedostačující nebo úplně jako strukturní prvek zcela chybí. (BOBIEC 2002)

3.2. Přírodní rezervace Vlčia Soukromá přírodní rezervace Vlčia má rozlohu 19,44 ha. Původně patřil les soukromému majiteli, od kterého Lesoochranárské zoskupenie VLK les koupil. VLK je majitelem od roku 1998 a od té doby se v lese nezasahuje (nekácí se, nesází se nové stromy, nevytahuje se mrtvé dřevo a ani se zde neloví). V nižších polohách lesa převládá jedlová bučina, na podhřebenových svazích buková javořina a v závěru buková javořina omezeného vzrůstu. Převládající dřeviny jsou buk lesní (Fagus sylvatica L.), jedle bělokorá (Abies alba

MILLER)

a javor klen (Acer pseudoplatanus L.),

přimíšenými dřevinami jsou javor mléč (Acer platanoides glabra

HUDSON),

bříza bělokorá (Betula pendula

ROTH),

L.),

jilm horský (Ulmus

vzácná vrba slezská (Salix

silesiaca WILLD) a místy i jeřáb ptačí (Sorbus aucuparia L.). Na území se vyskytuje i řada chráněných druhů rostlin, dále pak území spadá do soustavy NATURA 2000 díky druhové pestrosti místního ptactva.

Obr. č. 1 – Označení na hranicích PR Vlčia

Stránka 6

3.3. Soubor charakteristik přírodní rezervace Vlčia Přírodní rezervace Vlčia se nachází na severovýchodě Slovenska v pohoří Čergov. Pro bližší představu je zapotřebí uvést, že se nachází v kraji Prešov, okresu Sabinov a katastrálním území obce Olejníkov, na konci údolí Jarabinčík. Z lesnického hlediska se oblast nachází v LHC Sabinov. Na celém území platí nejvyšší, tedy pátý stupeň ochrany přírody. 3.3.1. Přírodní podmínky 3.3.1.1. Geografické a geomorfologické poměry Oblast PR Vlčia se nachází v jižní části pohoří Čergov ležící na severovýchodě Slovenska. Samotné pohoří je orientovánu ze západu na východ a sousedí s Ondavskou vrchovinou na východě, Šarišskou vrchovinou a Košickou kotlinou na jihu, s Levočskými vrchy na západě a na severu tvoří státní hranici s Polskem. Nejvyššími vrcholy pohoří jsou Minčol (1157 m n. m.), Veľká Javorina (1099 m n. m.) nebo Čergov (1050 m n. m.) Přírodní rezervace Vlčia se nachází na jižním svahu Veľké Javoriny. Nadmořská výška území se pohybuje mezi 540 – 1099 m n. m.. Z hlediska geomorfologického se tu vyskytuje hornatinový a vrchovinový reliéf a projevují se zde zlomovo-vrásové struktury flyšových Karpat. Čergov představuje samostatnou jednotku Východních Beskyd, kde vystupuje jako nejmasivnější horský celek. Pro oblast je z hlediska geomorfologické stavby typické to, že se v něm vyjímá z plošin, vlivem retrográdní eroze vyzdvihnutý klikatý centrální hřbet. Jeho délka je přibližně 30 km a jednotlivé vrcholy dosahují výšku nad 1000 m n. m.. Z hřbetu na všechny strany pohoří vybíhají početné, zhruba 900 m n. m. vysoké boční hřebeny, navzájem oddělené úzkými údolími s potoky, které se zpětnou erozí dostali hluboko do pohoří. Souběžně s hlavním hřebenem se táhne po jeho severní straně druhý, nižší hřbet pohoří. 3.3.1.2.

Hydrologické poměry

Oblast Čergova patří do třech hlavních povodí – povodí Popradu (hlavní tok Soliská), povodí Bodrogu (Večný potok, Topľa, Slatvinec a Šibská voda) a povodí Hornádu (Kalinovský potok, Ľutinka, Drienický potok, Bernát, Ternianka a Sekčov). PR Vlčia se nachází v mikropovodí řeky Ľutinky (potoky Drahotín, Horošov, Tokáreň a další bezejmenné přítoky). Dle vodního režimu patří území do středohorské oblasti s největšími odtoky na jaře a nejmenšími na podzim, případně koncem zimy.

Stránka 7

Říční síť má vějířovitý tvar s výrazně jednostrannou orientací přítoků z pohoří. Podle režimu odtoku oblast Čergova patří stejnou plochou do dvou typů: sněhovodešťového a dešťovo-sněhového. Velký vliv na režim vod mají déle trvající srážky zejména mimo vegetační období, stejně tak i tání sněhu. Méně intenzivní srážky, zejména ve vegetačním období, zachytává lesní porost a následně se odpaří, voda ze silných bouřkových průtrží z větší části odtéká bez vsáknutí. Jediným významným zdrojem podzemní vody jsou atmosférické srážky. Tím, že se oblast nachází na pískovcovém souvrství a že je ohraničena jílovitým okolím, se zamezuje pronikání spodní vody z okolního prostředí. Zásoby podzemní vody jsou tedy slabé a prameny mají malou vydatnost. 3.3.1.3.

Geologické a pedologické poměry

Geologicky můžeme území začlenit následovně: • provincie – Západní Karpaty • subprovincie – Vnější Západní Karpaty • oblast – Východní Beskydy • celek – Čergov Geologické podloží přírodní rezervace Vlčia tvoří flyš vrchního a spodního eocénu s proměnlivým podílem pískovců, jílovců, pestrých jílovců a slínovců. Maľcovské souvrství nacházející se v území tvoří hrubopsamitický flyš: pískovce s jílovci a mikrokonglomeráty, pestré souvrství červených a zelených jílovců spolu s manganitými konkréciemi a tenkolavicovými pískovci, čergovské souvrství je tvořené pískovcovým flyšem složeným z písčitých jílovců a hrubozrnných pískovců a část území je tvořené slepenci z exotických materiálů. Na menší ploše ze západní části vrchu Babie se nachází pročsko-jarmutské souvrství tvořené písčitými vápenci, resp. vápnitými pískovci z období středního eocénu. Půdní kryt má výšková pásma uspořádaná do spektra. V nižších polohách s jílovcovým substrátem jsou hnědé nasycené půdy s ojedinělými pseudogleji a hnědými nasycenými půdami. V převážné části území jsou hnědé půdy nenasycené (kyselé), v nižších polohách až podzolované. Na mnoha místech se půdy vyznačují povrchovou kamenitostí, kdy jsou v profilu výrazně kamenité, většinou písčito-hlinité až hlinité. Na vypuklejších reliéfních tvarech v sušších obdobích vrchní části půdy částečně prosychají.

Stránka 8

3.3.1.4.

Klimatické poměry

V oblasti převládá oceánské klima s kontinentálními prvky. Projevuje se brzkým nástupem jara, se zvýšenými teplotami na podzim v porovnání právě s jarem. Podle klimatických oblastí je možné zařadit větší část Čergova nad 700 m n. m. (67,7% území) do chladnější oblasti, s průměrnou roční teplotou vzduchu okolo 4°C, v lednu od -4°C do -7°C a v červenci, kdy je zároveň nejvíc slunečního svitu, od 12°C do 16°C. Centrální část Čergova (nad 700 m n. m.) patřící do chladné oblasti, má roční úhrn srážek okolo 800 mm. Okrajové části pohoří, které zasahují do mírně teplé klimatické oblasti, mají 650 – 750 mm srážek ročně. Srážkové poměry ovlivňuje kromě nadmořské výšky i morfologie území. Při převládajících západních větrech má mimořádně málo srážek údolní niva Torysy (590 – 630 mm), naopak vrcholové části Čergova dosahují i více než 800 mm srážek ročně. Výpar z povrchu půdy se tam pohybuje od 450 do 500 mm, což je relativně vysoká hodnota. Průměrný počet dní se sněhovou pokrývkou ve vrcholových oblastech pohoří je 80 – 120, průměrné maximum sněhové pokrývky je 40 – 60 cm. Rozbor sněhových srážek signalizoval zvýšený obsah dusičnanů, síranů, chloridů a alkálií. Objevilo se i znečištění zinkem a olovem. Celkově byla patrná zvýšená kyselost srážek. Konkrétně pro oblast PR Vlčia platí délka vegetační doby 190 – 200 dní s průměrnou teplotou 13,5°C. Suma teplot nad 10°C a víc je 1200 – 1600. Roční úhrn srážek je pak 1000 – 1400 mm ročně a sněhová pokrývka trvá 85 – 150 dní.

3.4. Další přirozené geobiocenózy Karpat a Hercynika a výsledky jejich měření Tato kapitola popisuje vybrané oblasti Karpat a Hercynika a výsledky inventarizací v ČR a SR, které poté poslouží k porovnání výsledků s PR Vlčia. 3.4.1. Českomoravská vrchovina – PR Polom, NPR Žákova hora Tato rozsáhlá oblast na pomezí dvou zemí Království českého byla až do 13. století těžko prostupným hvozdem (tedy pralesem). Dnes zde nenajdeme plošně rozsáhlejší porosty přírodních lesů, ale pouze fragmenty přirozených lesů, které byly v nedávné minulosti oproštěny od přímého vlivu člověka těžbou dřeva či vyklizováním padlých stromů a jsou několik desítek let ponechány samovolnému vývoji. Mezi nejhodnotnější lesní rezervace v oblasti Českomoravské vrchoviny patří národní

Stránka 9

přírodní rezervace Žákova hora (15,74 ha), která byla předmětem výzkumů již v 50. a 60. letech 20. století. Přírodní rezervace Polom (18,33 ha) byla člověkem v minulosti významněji ovlivněna pomístní těžbou dříví. (VRŠKA et al. 2002) Sběr dat v terénu proběhl v obou rezervacích v období květen – září 1995. V říjnu 1999 bylo provedeno v NPR Žákova hora mapování vývojových stádií a fází a totéž v únoru 2000 v PR Polom. Porovnání proběhlo s měřením z let 1973 (PR Polom) a 1974 (NPR Žákova hora). Výsledky šetření v PR Polom: Ve sledovaném období se zvýšil počet odumřelých stromů ze 445 na 1 141 ks. Současně s tím se části odumřelých stromů již rozpadly (zejména buk), a proto nedošlo k tak výraznému navýšení zásoby odumřelého dřeva (z 2 453 na 2 634 m3). (VRŠKA et al. 2002) Tab. č. 1 – Sumář dřevin podle počtu stromů a zásoby na celé ploše PR Polom

1973 SM 1995 1973 JD 1995 1973

BK

souše

zlomy

ležící

celkem

148

12

68

228

m3 170,34 35,35 72 ks 311

211,48

417,17

312

695

m3 249,68 26,23 38 13 ks

359,90

635,81

29

80

ks

m3 246,82 136,57 279,79 23 18 58 ks

663,18

m3 188,66 33,56 12 24 ks

328,33

550,55

82

118

99

m3 104,26 287,83 953,72 1345,81 14 106 147 267 ks 1995 m3 63,66 246,55 1046,60 1356,81

Stránka 10

Pokračování Tab. č. 1 souše 1973 KL 1995 1973 BŘ 1995 1973 Ostatní* 1995 1973 Celkem 1995

zlomy

ležící

celkem

5

7

ks

2

m3 ks

0,23

12,53

9

2

11

22

m3 ks

6,02

0,8

36,76

43,58

m3 ks

12,76

0 0 5

3

3

11

m3 ks

1,54

0,16

0,65

2,35

1

1

m3 ks

0,73

0,73

1

1

m3 ks

0,74

0,74

201

49

184

434

m3 522,38 472,28 1444,99 2439,65 201 531 1095 ks 363 m3 510,3

307,3 1772,24 2589,84

*Ostatní: LP, ML, VR, TŘ, JL a jiné Výsledky šetření v NPR Žákova hora: Počet odumřelých stromů ve sledovaném období stoupl z 593 na 1 016. Bozděch uvádí v roce 1961 celkem 5 400 jedinců, ovšem zahrnuje do nich jak živé, tak odumřelé stojící stromy. Silné zvýšení počtu odumřelých stromů je dáno větší mortalitou v generaci odrůstajících nárostů, kde působí silný selekční tlak. Zásoba odumřelých stromů klesla z 3 165 na 2 317 m3, tzn. zcela se rozpadly staré silné buky, jedle a smrky. Bozděch uvádí v roce 1961 hmotu hroubí 9 335 m3 (stojící živé i odumřelé). (VRŠKA et al. 2002)

Stránka 11

Tab. č. 2 – Sumář dřevin podle počtu stromů a zásoby na celé ploše NPR Žákova hora rok dřevina měření 1974 SM 1995 1974 JD 1995 1974 BK 1995

KL

souše

zlomy

ležící

celkem

ks

109

m3 ks

514,13 71

36

m3 204,28 24,15 ks m3 ks

269

506,14

734,57 26 201,77

2

m3 14,69 ks m3 ks

162

11

25

38

7,44

117,04

139,17 421 2399,17

80

175

405

660

m3 62,76 200,05 1148,19 1411,00 37 ks 1974 50,32 m3 1995 1974

Ostatní* 1995 1974 Celkem 1995

ks

11

6

32

49

m3 ks

8,6

1,04

22,44

32,08

0

0

0

593

0

0

0

3165,39

164

228

624

1016

m3 ks m3 ks m3 ks

m3 290,33 232,68 1793,81 2316,82

*Ostatní: LP, ML, VR, TŘ, JL a jiné POZNÁMKA: V roce 1974 byly evidovány pouze dřeviny SM, JD, BK, KL v charakteristikách odumřelé/celkem bez členění na souše, zlomy, ležící.

Stránka 12

3.4.2. Východní Karpaty – oblasti Stužica, Javorník, Pop Ivan Tyto oblasti byly podrobně měřeny ve 30. letech profesorem Dr. Ing. Aloisem Zlatníkem a opětovně na 8 plochách v letech 1996 - 1998 Ing. Zdeňkem Hrubým, Ph.D. Oblast Stužica, skládající se ze čtyř vzorních ploch, jest umístěna v lesní rezervaci Stužica. Jednotlivé vzorníkové plochy této skupiny jsou rozloženy na jižním svahu Karpat, v místě, kde se stýkají hranice Slovenska, Podkarpatské Rusi a Polska. Podrost trpí pastvou skotu; mimo to jedlový podrost trpí také v hojné míře otloukáváním zvěře vysoké a srnčí. Skupina Javorník, složená ze tří vzorních ploch, jest umístěna v lesní rezervaci na Javorníku. Tato skupina jest expozičním protějškem skupiny Stužica. Vzorní skupina Pop Ivan, skládající se ze čtyř vzorních ploch, jest umístěna v rezervaci Pop Ivan. Tato rezervace byla zřízena v závěru údolí Bílého potoka, a to v kotlině, sevřené úpatími tří mohutných vrcholů: Berlebašky (1736 m), Pop Ivana (1940 m) a Žerbana (1795 m). Jak celá rezervace, tak i jednotlivé vzorní plochy trpí sousedstvím polonin – nelesní společenstvo vzniklé činností člověka (mýcením, vypalováním) a udržované pastvou (Hrubý 2001). Nejzachovalejší snad jest vzorní plocha čís. 11f a 12. (ZLATNÍK 1938) Jak Zlatník (1938) uvádí, celkem bylo vysvěrkováno 60 879 kmenů, z čehož 56 304 (92%) kmenů zdravých, 3 428 (6%) kmenů suchých a 1 147 (2%) kmenových zbytků. Navíc každý porost, kromě inventáře živého, obsahuje vždy ještě inventář odumřelý, činící průměrně 9% co do počtu a 5% co do zásoby inventáře celkového a složený jak z celých suchých stromů, tak z jejich částí – pňů; mimo to v přirozeném porostu vždy nacházíme jisté množství stromů (a jejich částí), ležících a hnijících na zemi. Hrubý (2001) pak uvádí, že z rozsáhlého promyšleného systému výzkumných ploch prof. Zlatníka, založeného ve 30. letech v pralesích Východních Karpat na území někdejší Podkarpatské Rusi za účelem sledování dynamiky vývoje přírodních lesních ekosystémů, se zachovaly analytické údaje z 11 vzorních ploch, ležících ve 3 vzorních skupinách. Z těchto 11 ploch byly 3 zcela vytěženy. Výzkum má proto smysl opakovat pouze na 8 z nich. Stránka 13

Výsledky šetření v oblasti Stužica: Tab. č. 3 – Výsledky měření prof. Zlatníkem (1935) v oblasti Stužica Plocha

Kategorie Souše

1a2 Zlomy Souše 3a Zlomy Souše 3b Zlomy Souše 3c Zlomy Souše 3d Zlomy Souše 4 Zlomy

Zásoba dřevin[m3/ha]

Počet dřevin [ks/ha]

BK 5,27

JD 7,13

BK

JD

BK

JD

24,50 BK

25,50 JD

9,30 BK 6,76 BK 16,90 BK 10,20 BK

9,30 KL 1,04 JD 1,04 KL 0,20 KL

10,45 BK

8,55 KL

20,02 BK 21,84 BK 27,16 BK

1,98 JD 2,08 KL 0,84 KL

9,00 BK 28,86 BK

0,60

24,44 BK

1,56

8,14 BK 28,38 BK 2,31 BK 5,52 BK

KL 0,26

KL 2,08

59,00 BK KL 1,65 KL 0,66 JD 0,23

17,25

34,00 BK

KL

69,72 BK

13,28 KL

27,90 BK

3,10 JD

10,80 BK

1,20

15,00

Výsledky šetření v oblasti Javorník: Tab. č. 4 – Výsledky měření prof. Zlatníkem (1935) v oblasti Javorník Plocha Kategorie Souše 5a Zlomy 5b

Souše

Zásoba dřevin[m3/ha] BK 1,35 BK 7,65 BK 1,20

JD 0,50

Stránka 14

Počet dřevin [ks/ha] BK 58,80 BK 14,00 BK

JD 1,20

28,88

9,12

JD

Pokračování Tab. č. 4 Plocha Kategorie 5b

Zlomy Souše

6 Zlomy Souše 7 Zlomy

Zásoba dřevin[m3/ha] BK 4,00 BK 6,00 BK

JD 4,30

6,00 BK 1,86 BK

JD 0,06 JD

0,72

3,36

Počet dřevin [ks/ha] BK 25,11 BK 40,74 BK 10,00 BK 41,16 BK 7,83

JD 5,89 KL 1,26

JD 0,84 JD 1,17

Výsledky šetření v oblasti Pop Ivan: Tab. č. 5 – Výsledky měření prof. Zlatníkem (1935) v oblasti Pop Ivan Plocha Kategorie Souše 11a Zlomy Souše 11b Zlomy Souše 11c Zlomy Souše 11d Zlomy Souše 11e Zlomy

Zásoba dřevin[m3/ha] SM 5,59 SM 7,41 SM 12,22 SM 0,78 SM 37,38 SM 2,94 SM 26,84 SM 21,96 BK 9,99 BK 14,06

Počet dřevin [ks/ha]

BK 1,68

BK 4,88 BK 6,71 JD 9,25 SM 2,22

JD 0,61 SM 1,11

Stránka 15

KL 0,37

SM 26,79 SM 30,21 SM 141,00 SM 32,00 SM 85,36 SM 8,73 SM 57,75 SM 16,80 BK 17,85 BK 21,75

JD 0,67

BK JD 1,94 0,97

BK 13,65 BK 12,6 SM 10,85 SM 3,25

JD 2,10 JD 2,10 KL JD 3,15 3,15

Pokračování Tab. č. 5 Plocha Kategorie Souše 11f Zlomy Souše 12 Zlomy Souše 13 Zlomy Souše 14 Zlomy

Zásoba dřevin[m3/ha] SM 8,58 SM 9,75 BK 6,93 BK 14,52 SM 22,80 JD 6,27 SM 30,02 SM 7,98

BK 5,46 BK 7,80 SM 1,65 SM 8,91 JD 19,95 SM 3,42

JD 0,78 JD 6,63 JD 0,66 JD 0,33 KL 2,28 BK 1,14

Počet dřevin [ks/ha] SM BK JD 34,00 33,00 10 BK SM JD 11,00 7,00 5,00 BK SM JD 18,20 11,13 5,83 BK SM JD 11,66 4,77 1,59 BK SM JD BK 1,14 53,72 12,64 3,95 JD SM BK 4,74 2,37 1,58 SM 113,46 SM 8,54

Tab. č. 6 – Výsledky měření Ing. Hrubým, PhD. (1997) v oblasti Pop Ivan Plocha

Zásoba [m3/ha]

11a 11b 11c 11d 11e 11f

54,6 175,9 186,7 217,8 130,7 62,2

3.4.3. Zásoby dendromasy v přirozených lesích v Evropě Jako další podklad k porovnání výsledků s PR Vlčia poslouží stručné výsledky hektarových zásob vybraných přirozených lesů Evropy (Tab. č. 7)

Tab. č. 7 – Stručný přehled zásoby mrtvé dendromasy přirozených lesů Evropy Lokalita

Stát

Zásoba odumřelých stromů [m3/ha]

Rothwald

Rakousko

45

Stránka 16

Suserup Skov Dánsko Babia gora Polsko Badín Slovensko Sitno Slovensko Rajhenavski Rog Slovinsko

163 267 271 86 134

3.5. Národní inventarizace lesů v ČR (NIL) Národní inventarizace lesů (NIL) prováděná na celém území České republiky je nezávislé šetření o skutečném stavu a vývoji lesů. Pomocí nejmodernějších přístrojů ke sběru dat se v průběhu inventarizace získávají údaje o dřevinné skladbě, porostních zásobách, o zdravotním stavu a funkcích lesů. (Národní inventarizace lesů v České republice 2007) V terénu byly šetřeny nejen tradiční údaje lesního hospodářství, ale také četné charakteristiky vypovídající o životním prostředí a současných aktivitách společnosti. Zde bych zmínil šetření ležícího odumřelého dřeva, které je součástí biomasy a přispívá k ukládání uhlíku. (Vidal, C. in Národní inventarizace lesů v České republice 2007) Zásoba hroubí bez kůry podle výskytu souší: Stojící souše tvoří 1,4% z celkové zásoby. Podíl počtu jedinců souší činí 3,2 % (Obr. č. 3). Z toho lze usuzovat, že souše mají převážně menší dimenze. (Národní inventarizace lesů v České republice 2007) Obr. č. 2 – Zásoba hroubí bez kůry podle výskytu souší

Výskyt stojící souše: Jakou souš bylo při NIL popsáno 3,2% stromů. Souše spolu s ležícím dřevem přispívají k návratu živin do půdy a podporují druhovou rozmanitost lesních

Stránka 17

ekosystémů (hmyz, ptactvo, houby). Ponechání určitého množství souší v porostech z důvodu zachování a zvýšení biodiverzity je předmětem odborné diskuze. Nadměrný výskyt souší také může ukazovat na přítomnost hmyzích škůdců v porostu, zejména v případě čerstvých souší. (Národní inventarizace lesů v České republice 2007)

Obr. č. 3 – Tabulka a graf výskytu stojících souší NIL člení souše na čerstvé (strom odumřelý v době od skončení posledního vegetačního období) a na staré (strom odumřelý v předchozích letech), kterých se v ČR vyskytuje více. Výskyt zlomu kmene: Zlom vzniká přelomením kmene, které způsobil vítr, sníh, námraza, ledovka, zemní a sněhové laviny, půdní sesuvy nebo antropogenní vlivy. (Národní inventarizace lesů v České republice 2007) Poškozeno zlomem je celkem 13,4% stromů. Nejčastěji se jedná o náhradní vrchol (4,8% včetně opakovaného náhradního vrcholu) a vrškový zlom (4.2%). (Národní inventarizace lesů v České republice 2007) NIL člení zlomy na vrškový zlom, korunový zlom, kmenový zlom, ale řadí sem i ohnutí stromu, náhradní vrchol a opakovaný náhradní vrchol (Obr. č. 5).

Stránka 18

Obr. č. 4 – Tabulka výskytu jednotlivých typů zlomů

Obr. č. 5 – Znázornění typů zlomů dle NIL Ležící odumřelé dřevo: Ležící odumřelé dřevo nebylo v České republice dosud pravidelně sledováno. Kromě výsledků několika samostatných studií o něm chybí konkrétní údaje. Objem ležícího odumřelého dřeva dosahuje v České republice v průměru 6,8 m3/ha (Obr. č. 6). V lesích s funkčním potencionálem lesů ochranných se nachází nejvíce ležícího odumřelého dřeva (18,4 m3/ha), což má na tato často extrémní stanoviště pozitivní vliv. Tento stav vyplývá i z omezených možností hospodaření. Ležící odumřelé dřevo nelze počítat do hospodářsky využitelného dříví. (Národní inventarizace lesů v České republice 2007) NIL sledovala i výskyt ležícího odumřelého dřeva dle nadmořské výšky. Podle výsledků se téměř 60% ležícího odumřelého dřeva vyskytuje v nadmořské výšce 401 – 800 m (Obr. č. 6). V ČR jsou v této výšce lesy nejvíce zastoupeny, zároveň se v těchto polohách nachází nejvyšší zásoby dřeva.

Stránka 19

Obr. č. 6 – Ležící odumřelé dřevo dle nadmořské výšky

3.6. Národní inventarizace a monitoring lesů v SR (NIML) Výsledky národní inventarizace a monitoringu lesů (NIML) na Slovensku poprvé přinesly informace o zásobách mrtvého dřeva, o kterém do té doby kromě stojících souší nebyly žádné spolehlivé údaje. Celkové hektarové zásoby mrtvého dřeva dosahují 38 m3 (Obr. č. 7), což z celkové zásoby živých stromů (bez kůry) představuje téměř 15%. Největší podíl (asi polovinu odumřelého dřeva) tvoří ležící dřevo, tj. kmeny s průměrem větším jak 7 cm na tenčím konci, překvapivě vysokou hodnotu dosáhly tenké větve (větve a kmeny s průměrem pod 7 cm na silnějším konci) – téměř čtvrtinu, objem stojících souší a zlomů na hektar je přibližně stejný. Celkem se zjistily zásoby odumřelého dřeva ve výši více jak 80 milionů m3, z čehož se téměř 95% nachází na lesních pozemcích. Ačkoliv je celková výše zásob poměrně vysoká, většina odumřelého dřeva se nedá nijak zpracovat a zůstane v lesích jako důležitá součást lesního prostředí. Zužitkovat jako biomasa by se dala jen velmi malá část stojících souší a mrtvé ležící dřevo s nižším stupněm rozkladu. (Národná inventarizácia a monitoring lesov SR, 2008)

Obr. č. 7 – Zásoba odumřelého dřeva

Stránka 20

4. Metodika a sběr dat Pro přesnější a podrobnější informace byla lokalita PR Vlčia rozdělena do šesti segmentů (Obr. č. 8). Rozdělení bylo provedeno na základě jak lesnického členění porostů, tak z hlediska přírodních podmínek.

Obr. č. 8 – Lesnická mapa s vyznačením PR Vlčia a jednotlivých segmentů

Stránka 21

Segmenty byly rozděleny následně: 1. segment – oddělení 317 spodní a střední část 2. segment – oddělení 317 vrchní část 3. segment – oddělení 318 pod cestou 4. segment – oddělení 318 nad cestou 5. segment – oddělení 839 nad cestou 6. segment – oddělení 839 pod cestou

Obr. č. 9 – Označení hranice PR v porostu (červené pruhy) Jak lze již z popisu jednotlivých segmentů vyčíst, byly rozděleny dle lesnického členění a dále dle cest, které tvořili významné hranice jednotlivých segmentů. Samotná oblast PR se nacházela v prudkém svahu, jehož spodní hranici tvořil vodní tok a horní naopak horská louka, proto byly jako hranice segmentů využity právě vrstevnicové cesty procházející napříč zkoumanou oblastí.

Stránka 22

Obr. č. 10 – Živá a mrtvá dendromasa PR Vlčia v segmentu č. 5

Obr. č. 11 – Pohled do segmentu č. 2

Stránka 23

Samotné měření probíhalo metodikou Zlatník et al. 1938 a Hrubý 2001. Konkrétně se pomocí pásma, dálkoměru a výškoměru měřilo veškeré ležící mrtvé dřevo (délka a středový průměr), stojící zlomy (výška a průměr v d1,3) a stojící souše (průměr v d1,3). Změřená dendromasa byla označena křídou, aby nemohlo dojít k jejímu opětovnému změření. Jak je již tedy zmíněno, měření bylo rozděleno nejen dle dřevin, ale i dle kategorií – mrtvé ležící dřevo, stojící zlomy, stojící souše. Navíc byl měřen průměr všech pařezů nacházejících se v PR, pro účely odhadu množství těžby v době před vyhlášením PR Vlčia (to proběhlo v roce 1998) a zvlášť byly z mrtvého ležícího dřeva rozlišovány vývraty, pro možný předpoklad škodlivých abiotických vlivů na zkoumanou oblast. Z naměřených výsledků byl vypočítán objem jednotlivých dřevin a jednotlivých kategorií pro veškerou mrtvou dendromasu, nacházející se na území PR, s použitím hmotových tabulek a Huberova vzorce: V = L * g1/2 = L * π/4 * d21/2 V … objem kmene [m3] L … délka kmene [m] g1/2 … kruhová plocha v polovině kmene [m2] d1/2 … tloušťka v polovině kmene [m] U souší byla výška dopočítána z vyrovnané výšky získané měřením živé dendromasy (stejným způsobem byl zjištěn objem předpokládané vytěžené hmoty z průměrů pařezů). K těmto výpočtům byl použit MS Excel.

4.1. Definice pojmů Ležící mrtvé dřevo – dřevní hmota na zemi ležících souší, zlomených stromů, vršků, větví, těžebních zbytků, nezpracovaného starého dřeva apod. Zlom – mrtvý stojící strom s chybějící částí hlavního kmene. Pařez – oddenková část kmene s kořeny, která zůstala po pádu stromu. Jelikož v této pralesovité rezervaci došlo v minulosti k těžbě stromů, jsou na pařezech patrné řezné plochy Souš – stojící strom se zachovalým hlavním kmenem, celý odumřelý, který je součástí porostu Vývrat – padlý strom s vyvrácenou kořenovou soustavou.

Stránka 24

5. Výsledky a diskuze Jednotlivé výsledky v kapitolách 5.1. až 5.8. jsou vztaženy na celou plochu zkoumané oblasti (19,44 ha)

5.1. Segment č. 1 – oddělení 317 (spodní a střední část) Tab. č. 8 – Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 1 1. Segment - zlomy

1. Segment - mrtvé ležící

3

Dřevina Objem [m ] Dřevina BK 1,539 BK JD 56,627 JD ML 0,831 BŘ KL 0,118 SM VR

3

Objem [m ] 39,211 111,169 0,270 0,162 1,874

1. Segment - souše

1. Segment - pařezy

3

Dřevina Objem [m ] Dřevina Objem [m3] BK 0,420 BK 455,973 JD 9,770 JD 148,225 KL 0,120 SM 0,050 VR 0,640

1. Segment Objem [m3] 59,115 152,686 11,000 604,198

Kategorie Zlomy Mrtvé ležící Souše Pařezy

Z tabulky č. 8 je patrné, že ve všech kategoriích je objemově nejzastoupenější jedle bělokorá, pouze v případě odtěženého množství dřeva (kategorie pařezy) převládá buk lesní. V 1. segmentu je dále nejvíce zastoupeno mrtvé ležící dřevo a byl zde v minulosti významný podíl těženého dřeva (kategorie pařezy).

5.2. Segment č. 2 – oddělení 317 (vrchní část) Tab. č. 9 – Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 2 2. Segment - zlomy 3

Dřevina Objem [m ] BK 8,259 JD 11,830 ML 0,750

2. Segment - mrtvé ležící Dřevina BK JD ML BŘ

3

Objem [m ] 12,713 53,046 0,445 1,147

2. Segment - souše


3

Dřevina Objem [m ] Dřevina Objem [m3] BK 5,390 BK 26,120 JD 1,335 JD 28,923 ML 0,700 BŘ 0,010 KL 0,660

2. Segment Objem [m3]

Kategorie Zlomy Mrtvé ležící

20,839 67,351

Souše Pařezy

8,095 55,043 Stránka 25

Ve 2. segmentu je jedle bělokorá výrazněji zastoupena pouze v kategorii mrtvého ležícího dřeva, naopak buk lesní má největší zastoupení v souších. V ostatních kategoriích se pak tyto dvě dřeviny od sebe jen nevýrazně liší v objemovém zastoupení. Stejně jako tomu bylo v 1. segmentu (Tab. č. 8), i zde je nejvíce mrtvého ležícího dřeva a předpokládané těžby (kategorie pařezy).

5.3. Segment č. 3 – oddělení 318 (pod cestou) Tab. č. 10 – Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 3 3. Segment - zlomy 3

Dřevina Objem [m ] BK 7,328 JD 24,945 ML 0,106 KL 6,778

3. Segment - mrtvé ležící Dřevina BK JD ML BŘ KL JL

3. Segment - souše

3

3

Objem [m ] Dřevina Objem [m ] 52,124 BK 6,160 87,499 JD 26,160 0,257 ML 0,600 0,060 KL 0,910 0,220 JL 6,100 0,956 3. Segment

3. Segment - pařezy Dřevina Objem [m3] BK 380,779 JD 39,042 KL 4,866

Objem [m3] 39,157 141,116 39,930 424,687


Jedle bělokorá je nejvýrazněji zastoupena i v segmentu č. 3. V kategorii zlomy je pak dále významné zastoupení buku lesního a javoru klenu, mezi soušemi pak společně s bukem a jedlí je významně zastoupen i jilm horský. Z kategorií zde pak převládají opět mrtvé ležící dřevo a předpokládaná těžba (kategorie pařezy).

Stránka 26

5.4. Segment č. 4 – oddělení 318 (nad cestou) Tab. č. 11 – Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 4 4. Segment - zlomy 3

Dřevina Objem [m ] BK 10,631 JD 32,489 ML 0,076 BŘ 2,663 KL 0,330 JL 0,377 TŘ 0,369

4. Segment - mrtvé ležící Dřevina BK JD ML BŘ JL

3

Objem [m ] 24,876 138,495 0,407 2,408 0,271

4. Segment - souše 3

Dřevina Objem [m ] BK 17,900 JD 23,780 ML 1,310 BŘ 0,030 KL 0,730


4. Segment Objem [m3] 46,935 166,457 43,750 345,218


Stejně jako v segmentu č. 1 (Tab. č. 8), má zde mezi mrtvým ležícím dřevem významné zastoupení jedle bělokorá. V ostatních kategoriích pak taktéž převládá, z nich jsou pak nejvíce zastoupeny opět mrtvé ležící dřevo a pařezy.

5.5. Segment č. 5 – oddělení 839 (nad cestou) Tab. č. 12 – Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 5 5. Segment - zlomy 3

Dřevina Objem [m ] BK 11,430 JD 2,233 KL 0,990

5. Segment - mrtvé ležící Dřevina BK JD ML KL

5. Segment - souše

3


3

Objem [m ] Dřevina Objem [m ] Dřevina Objem [m3] 44,021 BK 29,685 BK 107,230 3,165 JD 0,140 0,034 ML 0,120 4,180 KL 1,960 5. Segment Objem [m3] 14,653 51,400 31,905 107,230


Narozdíl od předchozích segmentů, zde v jednotlivých kategoriích převládá buk lesní. V mrtvém ležícím dřevě a souších je pak významně zastoupen i javor klen. Z kategorií je pak nepřehlédnutelný objem souší, jenž je vyšší než u zlomů.

Stránka 27

5.6. Segment č. 6 – oddělení 839 (pod cestou) Tab. č. 13 – Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 6 6. Segment - zlomy 3

6. Segment - mrtvé ležící

Dřevina Objem [m ] BK 53,209 JD 24,514 ML 0,023 BŘ 1,630 KL 3,189 JL 0,141

Dřevina BK JD BŘ KL JL

3

Objem [m ] 83,051 94,364 1,010 1,048 0,304

6. Segment - souše 3

Dřevina Objem [m ] BK 20,615 JD 14,530 ML 0,170 BŘ 2,785 KL 2,210


6. Segment Objem [m3] 82,706 179,777 40,310 192,560


V posledním segmentu opět převládají jedle bělokorá a buk lesní, v souších se pak výrazněji objevuje bříza bělokorá a javor klen. Objem mrtvého ležícího dřeva je pak společně s pařezy dominantní kategorií v 6. segmentu.

5.7. Zhodnocení stavu mrtvé dendromasy - shrnutí Tab. č. 14 – Objem zlomů dle dřevin a segmentů Objem celkem (zlomy) dřeviny objem [m3] segmenty BK JD ML BŘ KL JL

92,396 152,638 1,786 4,293 11,405 0,518

TŘ

0,369

1. segment 2. segment 3. segment 4. segment 5. segment 6. segment

objem [m3] 59,115 20,839 39,157 46,935 14,653 82,706

Z tabulky č. 14 je patrné, že zlomy se vyskytují nejčastěji na jedli bělokoré a to zejména v segmentu č. 6. Za povšimnutí pak stojí mimo buku lesního i zastoupení javoru klenu. To, proč právě jedle bělokorá nejvíce trpí zlomy, může být dáno kvalitou dřevní hmoty nebo zdravotním stavem jedinců, ovšem to může předmětem odborné diskuze.

Stránka 28

Tab. č. 15 – Objem mrtvého ležícího dřeva dle dřevin a segmentů Objem celkem (mrtvé ležící dřevo) dřeviny objem [m3] segmenty BK JD ML BŘ KL JL

255,996 487,738 1,143 4,895 5,448 1,531

SM

0,162

1. segment 2. segment 3. segment 4. segment 5. segment 6. segment

objem [m3] 152,686 67,351 141,116 166,457 51,400 179,777

VR 1,874 Mrtvé ležící dřevo je dle tabulky č. 15 tvořeno převážně dřevinami buku lesního a jedle bělokoré. Je to dáno zejména tím, že tyto dřeviny v porostní složce dominují. Co se týče zastoupení v jednotlivých segmentech, nejvíce se této kategorie vyskytuje v segmentech č. 1, 3, 4 a 6. Tab. č. 16 – Objem souší dle dřevin a segmentů Objem celkem odhadovaný (souše) dřeviny objem [m3] segmenty

objem [m3]

BK JD ML

80,170 1. segment 75,715 2. segment 2,900 3. segment

11,000 8,095 39,930

KL BŘ JL


43,750 31,905 40,310

SM

0,050

VR

0,640

Buk lesní, jedle bělokorá, ale i javor klen a jilm horský jsou dřeviny, které významně zastoupili kategorii souší. Mezi segmenty jsou pak souše bez dominantního zastoupení, naopak nejméně se jich vyskytuje ve 2. segmentu.Tab. č. 17 – Objem odhadované těžby dle dřevin a segmentů Celkový objem odhadované těžby (pařezy) dřeviny objem [m3] segmenty BK JD KL

objem [m3]


604,198 55,043 424,687

4. segment 5. segment 6. segment

345,218 107,230 192,560

Stránka 29

Tabulka č. 17 nám z kategorie pařezy nabízí odhad předpokládaných těžeb před vznikem PR Vlčia. Z ní je patrné, že ze zastoupených dřevin převládá buk lesní, stejně tak jako že nejvíce těžeb bylo provedeno v segmentu č. 1. Naopak ve 2. segmentu je zastoupení pařezů nejnižší. Tab. č. 18 – Celkový objem mrtvé dendromasy a odhadované těžby na ploše PR Vlčia OBJEM [m3] Celkový objem mrtvé dendromasy Celkový objem odhadované těžby

1197,182 1728,936

41% 59%

Z tabulky č. 18 je zřejmé, že procentuální podíl mrtvé dendromasy a předpokládané těžby (z kategorie pařezy), je přibližně stejný. Obě tyto veličiny jsou objemově podobně zastoupeny.

5.8. Podíl objemu vývratů na celkovém objemu mrtvého ležícího dřeva Tab. č. 19 – Zhodnocení podílu objemu vývratů na celkovém objemu mrtvého ležícího dřeva Objem vývraty [m3]

% vývratů

152,686 67,351

17,147 2,431

11,23 3,61

3. segment

141,116

16,592

11,76

4. segment

166,457

7,083

4,26

5. segment 6. segment

51,400 179,777

6,921

13,46

5,666

3,15

CELKEM

758,787

55,84

7,36

Segment

Objem celkem [m3]

1. segment 2. segment

Tato tabulka nám ukazuje, že vývraty se nejčastěji nachází v segmentech č. 1 a 3, procentuálně významný je i segment č. 5, který se svými 13,46 % dominuje. Z hlediska rozložení segmentů (Obr. č. 8) je patrné, že 1. a 3. segment se nacházejí ve spodní údolní části PR. V tomto úzkém údolí vítr může vítr dosahovat vyšších rychlostí a být tak příčinou většího počtu vývratů než v ostatních segmentech. Dalším faktorem mohou být i relativně mladé porosty sousedící s rezervací. Před zalesněním těchto mladých porostů mohly otevřené holiny zrychlit proudění větru a tím ovlivnit počet vývratů v PR. Příčin vzniku vývratů může být mnoho a mohou být opět tématem odborné diskuze, neboť jejich probírání v této práci by bylo značně obsáhlé a navíc nejsou tématem této práce.

Stránka 30

5.9. Porovnání výsledků PR Vlčia s výsledky jiných přirozených geobiocenóz Základním kritériem pro porovnávání s výsledky jiných přirozených geobiocenóz (kapitola 3.4.) je hektarová zásoba, případně hektarové zastoupení pro jednotlivé kategorie mrtvé dendromasy. K porovnání jsou tedy použity výsledky hektarové zásoby dle druhů dřevin a jednotlivých kategorií, stejně tak i hektarový počet jedinců dle druhů dřevin a jednotlivých kategorií, plus celková zásoba mrtvé dendromasy. Jako další podklady k porovnání výsledků budou použity Národní inventarizace lesů v ČR (2001 - 2004) a Národná inventarizácia a monitoring lesov v SR (2005 2006). V případě NIL lze využít údajů u ležícího odumřelého dřeva hektarové zásoby nejen pro všechny lesy na území ČR, ale i pro kategorií lesů ochranných. Ty se jak svým vzhledem, tak svým hospodařením v nich přibližují přirozenému pojetí více než lesy hospodářské, kterých je na území ČR většina. 5.9.1. Porovnání výsledků dle objemu dřevin Tab. č. 20 – Objem mrtvé dendromasy dle dřeviny

Dřevina

BK

JD

SM

KL

Objem dle dřeviny Oblast PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia

Stránka 31

Zásoba [m3/ha] 147,44 242,07 8,10 22,05 66,22 21,66 4,40 36,84 57,45 79,33 11,75 0,01 3,07 5,24 0,88 2,41

Pokračování Tab. č. 20 Dřevina

BŘ

Ostatní*

Ostatní*

Oblast PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia JL, KL, VR, LP, TŘ

Zásoba [m3/ha] 0,13 0,62 0,08 0,00 0,87

Dle Tab. č. 20 je patrné, že zásoba jak mezi jednotlivými dřevinami, tak mezi lokalitami je poměrně proměnlivá. Je to dáno tím, že každá lokalita má jiné dřevinné zastoupení, tudíž nelze tuto tabulku považovat za nejlepší srovnání zásob v jednotlivých oblastech zkoumání. 5.9.2. Porovnání výsledků dle objemu v kategoriích Tab. č. 21 – Objem mrtvé dendromasy dle kategorie

Kategorie

Souše

Zlomy

Mrtvé ležící

Objem dle kategorie Oblast PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty - Zlatník NIL NIML PR Vlčia PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty - Zlatník NIL NIML PR Vlčia PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty - Zlatník NIL - všechny lesy NIL - lesy ochranné NIML PR Vlčia Stránka 32

Zásoba [m3/ha] 56,34 18,45 8,31 4,80 6,30 9,00 42,53 14,78 6,41 5,20 13,55 175,52 113,97 6,80 18,40 17,80 39,03

Ačkoliv má PR Vlčia mezi kategoriemi nejvyšší objem v mrtvém ležícím dřevě (Tab. č. 21), narozdíl od PR Polom nebo i NPR Žákova hora, je tato zásoba téměř čtyřnásobně nižší. Způsobeno to může být tím, že narozdíl od výše zmíněných srovnávaných oblastí, je PR Vlčia relativně mladou rezervací, kde se ještě v nedávné době provádělo normální lesnické hospodaření. Přesto je poznat, že se v rezervaci již nehospodaří a odumřelá hmota zůstává v porostech. Narozdíl od výsledků národních inventarizací v ČR a v SR, jsou totiž všechny kategorie více objemově zastoupeny. 5.9.3. Porovnání výsledků dle počtu dřevin Tab. č. 22 – Počet kusů mrtvé dendromasy dle dřevin

Dřevina

BK

JD

SM

KL

BŘ

Ostatní*

Ostatní*

Počet dle dřeviny Oblast PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia PR Polom NPR Žákova Hora Východní Karpaty - Zlatník PR Vlčia JL, KL, VR, LP, TŘ

Stránka 33

Počet [ks/ha] 21 69 23 122 10 4 5 59 50 24 36 0 2 5 3 7 1 2 0 0 3

Tab. č. 22 nám naskýtá podobný pohled jako Tab. č. 20, kdy je patrná značná proměnlivost v zastoupení dřevin v jednotlivých lokalitách. Opět je to dáno tím, že každá ze zkoumaných lokalit má jiné druhové zastoupení dřevin, tudíž i odumřelá dendromasa z nich je proměnlivá. Přesto si však můžeme všimnout, že v PR Vlčia je narozdíl od ostatních oblastí nulové zastoupení smrku ztepilého, zatímco je výrazný počet jedle bělokoré společně s bukem lesním. Jelikož je jedle bělokorá významnou meliorační a zpevňující dřevinou, je její značné zastoupení v PR Vlčia (vycházíme ze zastoupení odumřelé dendromasy) víc než vítanou záležitostí. 5.9.4. Porovnání výsledků dle zastoupení kategorií Tab. č. 23 – Počet kusů mrtvé dendromasy dle kategorií

Kategorie

Souše

Zlomy

Mrtvé ležící

Počet dle kategorie Oblast PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty – Zlatník 1938 NIL PR Vlčia PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty – Zlatník 1938 NIL PR Vlčia PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty – Zlatník 1938 NIL PR Vlčia

Počet [ks/ha] 31 10 26 26 35 14 14 11 86 58 39 40 100

Tab. č. 23 nám ukazuje, že PR Vlčia má v téměř všech kategoriích převládající zastoupení. Může to být dáno tím, že v ostatních lokalitách výzkumu, nebylo měření mrtvé dendromasy primárním šetřením zkoumané oblasti. Vysoký podíl zlomů z měření Národní inventarizace lesů v ČR (2001 – 2004) je způsoben tím, že Ústav pro hospodářskou úpravu lesů v Brandýse nad Labem při zpracovávání inventarizace řadil mezi zlomy bajonetové vzrůsty stromů, vícečetné bajonety, ale i ohnuté stromy.

Stránka 34

5.9.5. Porovnání výsledků dle objemu mrtvé dendromasy Tab. č. 24 – Celkový objem mrtvé dendromasy dle oblastí Celkový objem mrtvé dendromasy Zásoba [m3/ha]

Oblast PR Polom NPR Žákova hora Východní Karpaty – Zlatník 1938 Východní Karpaty – Hrubý 1997 NIL NIML Rothwald Suserup Skov Babia gora Badín Sitno Rajhenavski Rog PR Vlčia

274,39 147,20 25,14 138,00 11,60 29,30 45,00 163,00 267,00 271,00 86,00 134,00 61,58

Tab. č. 24 nám ukazuje porovnání zásoby mrtvé dendromasy, která se vyskytuje v PR Vlčia s ostatními přirozenými geobiocenózami a s výsledky národních inventarizací v České republice a na Slovensku. Jak je pak možné vidět v Grafu č. 1, největší hektarová zásoba mrtvé dendromasy je v PR Polom a těsně za ním je slovenský Badín. PR Vlčia má zásobu 61,58 m3/ha, čímž se řadí na samotný konec mezi přirozenými geobiocenózami. Jak již bylo výše zmíněno, je to způsobeno tím, že PR Vlčia je relativně mladou rezervací, kdy v ještě nedávné době docházelo k těžbě a odklizování dendromasy z porostů. Obr. č. 12 – Objemové zastoupení mrtvé dendromasy

Stránka 35

6. Závěr V PR Vlčia se nachází 61,58 m3/ha mrtvé dendromasy a svou zásobou se řadí na konec z porovnávaných území. Jediné výsledky, které svou zásobou zkoumaná rezervace převyšuje, jsou výsledky Národní inventarizace lesů v ČR (2001 – 2004) a Národná inventarizácia a monitoring lesov v SR (2005 – 2006), které však místo přirozených geobiocenóz obsahují výsledky z měření všech lesních společenstev na území České republiky a Slovenska. Další oblastí, která má nižší hektarovou zásobu odumřelé dendromasy jsou plochy zkoumané prof. Aloisem Zlatníkem ve Východních Karpatech (bývalé Podkarpatské Rusi). V době, kdy prof. Zlatník zjišťoval množství odumřelé dendromasy, byla oblast taktéž teprve pár let bez hospodářské činnosti (ta se zde projevila i ještě několikrát poté), navíc zde mrtvá dendromasa nebyl primárně sledována. Další naměřený výsledek v PR je množství a zásoba tvořená soušemi. 9 m3/ha není nikterak malé množství, avšak s porovnáním s PR Polom a NPR Žákova hora lze očekávat, že množství souší do budoucna ještě poroste. Co se týče dřevinné složky souší, nepřekvapí, že dominuje buk lesní a jedle bělokorá, které jsou i v živé podobě dominujícími dřevinami v rezervaci. Hektarové množství zlomů (58 ks/ha) v PR převyšuje ostatní zkoumané plochy, avšak hektarová zásoba (13,55 m3/ha) je již srovnatelná s porovnávanými oblastmi. Zlomy jsou opět tvořeny převážně bukem lesním a jedlí bělokorou, která zde svou zásobou převažuje a celkem překvapivě tak trpí tímto zdravotním problémem. Podobně tomu je i u javoru klenu. Poslední měřenou složkou mrtvé dendromasy je mrtvé ležící dřevo, mezi něhož jsou zařazeny i vývraty. Mrtvé ležící dřevo samo o sobě má poměrně vysokou hektarovou zásobu (39,03 m3/ha), oproti PR Polom je však stále více než 4-násobně nižší. I zde lze předpokládat postupem času navyšující se zásobu mrtvého ležícího dřeva. Jak již bylo uvedeno, zařazeny do této kategorie byly i vývraty, jejichž hektarová zásoba činí 2,87 m3/ha. Z celkového množství mrtvého ležícího dřeva je tak podíl vývratů 7,36%, což není zanedbatelné procento. Příčiny vzniku vývratů a jejich význam v PR Vlčia nejsou tématem této práce a mohou být předmětem odborné diskuze, jak je již ostatně uvedeno v kapitole 5.8.. Na samotný závěr lze říci, že v PR Vlčia je znatelný vývoj sukcese směrem k přirozenému stavu lesa. Pokud bude tento trend nadále pokračovat, lze očekávat zvýšení mrtvé dendromasy v rezervaci v následujících letech. Jelikož, zde proběhlo teprve první šetření mrtvé dendromasy, bude nutné toto tvrzení potvrdit v dalších letech výzkumu.

Stránka 36

Summary In PR Vlčia is 61,58 m3/ha dead dendromass and its supply is at the end of the selected territories. The only results that its supply of the reservation exceeds, are the results of the Národní inventarizace lesů v ČR (2001-2004) and the Národná inventarizácia a monitoring lesov v SR (2005-2006), which, however, instead of the natural geobiocenosis containing the results of the measurements of all the forest communities on the territory of the Czech Republic and Slovakia. Another area, which has a lower aid per hectare of area are considered dead dendromass prof. Alois Zlatník in the Eastern Carpathians (the former Carpathian Ruthenia). At a time when prof. Zlatník found quantities of dead dendromasy, the area was also only a couple of years without economic activity (this is here and has several more times then), in addition to dead dendromass was primarily being monitored. Other measured result in PR is the quantity and stock consisting of dry trees. 9 m3/ha is not a small amount, but by comparison with the PR Polom and NPR Žákova hora can be expected, that the quantity of land masses in the future run. As far as the species composition dry trees, not surprisingly, is dominated by beech and silver fir, which are also in the live form of dominated tree species in the reserve. No amount of faults (58 piece/ha) in other areas of investigation, but per stock (13,55 m3/ha) is already comparable with compared areas. The breaks are made up of predominantly beech forest and silver fir, its supply is and surprisingly so, suffers from this problem. Similarly for sycamore maple. Last measured component of the dead dendromass of the dead is located between the wood, which are classified as windfall. The dead lay the wood itself has a relatively high-aid per hectare reserve (39,03 m3/ha), as opposed to PR the scar is still more than 4-with lower. Here, too, can be expected, over time, the accumulative with supply of dead fallen wood. As already stated, included in this category were windfall, whose stock is 2.87 per m3/ha. Of the total number of dead fallen wood's share of windfalls 7.36%, which is not negligible percentage. The causes of the emergence of windfalls and their importance in PR Vlčia are not the topic of this work and may be subject to technical discussion, as, indeed, is already stated in Chapter 5.8. On the conclusion, that the PR Vlčia is the apparent evolution of the succession to the natural state of the forest. If this trend will continue, you can expect an increase in the dead dendromass on a reservation in the coming years. Since there was only a first investigation of the dead dendromass, you will need to confirm

this

claim

in

subsequent Stránka 37

years

of

research.

7. Použitá literatura Směrnice děkana č. 2/2007 O úpravě písemných prací a o citaci dokumentů užívaných v kvalifikačních pracích podávaných na LDF BOBIEC, A. (2002): Living stands and dead wood in BiałowieŜa Forest: suggestions for restoration management. Forest Ecology and Management 165: 125140. In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska BOBIEC, A. et al. (2005): The afterlife of a tree. WWF Poland, Warszawa – Hajnówka. 252 pp In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska HRUBÝ, Zdeněk (2001): Dynamika vývoje přirozených lesních geobiocenóz ve Východních Karpatech – svazek I. Disertační práce. Brno 2001. 104 s. CHRISTENSEN, M. et al. (2005): Dead wood in European beech (Fagus sylvatica) forest reserves. Forest Ecology and Management 210: 267282. In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska JONSELL, M., WESLIEN, J., EHNSTROM, B. (1998): Substrate requirements of red-listed saproxylic invertebrates in Sweden. Biodiversity and Conservation 7: 749-764 In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska KEY, R. (1993): What are saproxylic invertebrates? In: Dead Wood Matters: The Ecology and Conservation of Saproxylic Invertebrates in Britain. Proceedings of a British Ecological Society Meeting held at Dunham Massey Park, 24 April 1992. English Nature, Peterborough, UK. In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska KREMER, Bruno P. (1984): Stromy. Přeložil JOSEF POLÁČEK. Knižní klub, k. s., ve spolupráci s nakladatelstvím Ikar Praha, spol. s r.o. (1995). 252. publikace, 287 str. ISBN 80-85830-92-2 (Ikar. Praha) LESNÝ HOSPODÁRSKY PLÁN, hospodárska kniha a evidencia, Lesy SR, š. p., Lesný hospodársky celok Sabinov. Platnost: 1. 1. 2004 – 31. 12. 2013 MÜLLER-USING S., BARTSCH N. (2009): Decay dynamic of coarse and fine woody debris of a beech (Fagus sylvatica L.) forest in Central Germany. Eur J Forest Res 128: 287-296. In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska VAŠÍČEK, Jaromír et al. (2007): Národní inventarizace lesů v České republice 2001 – 2004, Ústav pro hospodářskou úpravu lesů Brandýs nad Labem, 224 Stránka 38

stran, ISBN 978-80-7084-587-5 SAMUELSSON, J., GUSTASSON, L., INGELÖG, T. (1994): Dying and dead trees – a review of their importance for biodiversity. Swedish Threatened Species Unit, Upsalla. 19 pp. In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska ŠMELKO, Štefan et al. (2008): Národná inventarizácia a monitoring lesov SR 2005 – 2006, Národné lesnické centrum – Lesnický výskumný ústav Zvolen, 16 stran, Vyšlo ako príloha časopisu LES/Slovenské lesokruhy č. 5-6/2008 TOMIALOJĆ, L., WESOLOWSKI, T. (2004): Diversity of the BiałowieŜa Forest avifauna in space and time. J.Ornithol. 145: 81-92 In WIEZIK (2011): Pralesy Slovenska VRŠKA, Tomáš et al. (2002): Dynamika vývoje pralesovitých rezervací v České republice I - Českomoravská vrchovina – Polom, Žákova hora, Academia Praha, 214 stran, ISBN 80-200-0848-9 WIEZIK, Michal et al. (2011): Pralesy Slovenska. FSC Slovensko, Banská Bystrica, 228 stran ZLATNÍK, Alois a kol. (1938): Průzkum přirozených lesů na Podkarpatské Rusi: Ministerstvo zemědělství Československé republiky, Brno, 244 str.

Internetové zdroje: • HORT, Libor, JANÍK, David – Dřevinné patro – koloběh dendromasy v jednotlivých vegetačních typech [6. května 2012], dostupné na webu: http://www.pralesy.cz/publik_syst2/files/prednaska_8.pdf • Lesnický geografický informačný systém [4. dubna 2012], dostupné na webu: http://lvu.nlcsk.org/lgis/ • Prírodné pomery [3. května 2012], dostupné na webu: http://www.cergov.sk/articleList.php?id=11 • Súkromná prírodná rezervácia Vlčia [12. dubna 2012], dostupné na webu: http://www.wolf.sk/sk/kup-si-svoj-strom/sukromna-prirodna-rezervacia-vlcia

Stránka 39

8. Seznamy 8.1. Seznam tabulek Tab. č. 1 - Sumář dřevin dle počtu stromů a zásoby na celé ploše PR Polom ……….. 10 Tab. č. 2 - Sumář dřevin dle počtu stromů a zásoby na celé ploše NPR Žákova hora... 12 Tab. č. 3 - Výsledky měření prof. Zlatníkem (1935) v oblasti Stužica ………………. 14 Tab. č. 4 - Výsledky měření prof. Zlatníkem (1935) v oblasti Javorník ……………... 14 Tab. č. 5 - Výsledky měření prof. Zlatníkem (1935) v oblasti Pop Ivan …………….. 15 Tab. č. 6 - Výsledky měření Ing. Hrubým, PhD. (1997) v oblasti Pop Ivan ….….….. 16 Tab. č. 7 - Stručný přehled zásoby mrtvé dendromasy přirozených lesů Evropy……. 17 Tab. č. 8 - Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 1 ……………………………. 25 Tab. č. 9 - Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 2 ……………………………. 25 Tab. č. 10 - Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 3…………………………… 26 Tab. č. 11 - Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 4 …………………………... 27 Tab. č. 12 - Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 5 …………………………... 27 Tab. č. 13 - Objem dle dřevin a kategorií v segmentu č. 6 …………………………... 28 Tab. č. 14 - Objem zlomů dle dřevin a segmentů ……………………………………. 28 Tab. č. 15 - Objem mrtvého ležícího dřeva dle dřevin a segmentů ………………….. 29 Tab. č. 16 - Objem souší dle dřevin a segmentů ……………………………………... 29 Tab. č. 17 - Objem odhadované těžby dle dřevin a segmentů ……………………….. 30 Tab. č. 18 - Celkový objem mrtvé dendromasy a odhadované těžby na ploše PR Vlčia ………………………………………………………………………………………… 30 Tab. č. 19 - Zhodnocení podílu objemu vývratů na celkovém objemu mrtvého ležícího dřeva…………………………………………………………………………………... 30 Tab. č. 20 - Objem mrtvé dendromasy dle dřeviny …………………………………... 31 Tab. č. 21 - Objem mrtvé dendromasy dle kategorie ………………………………… 32 Tab. č. 22 - Počet kusů mrtvé dendromasy dle dřevin ……………………………….. 33 Tab. č. 23 - Počet kusů mrtvé dendromasy dle kategorií …………………………….. 34 Tab. č. 24 - Celkový objem mrtvé dendromasy dle oblastí …………………………... 35

Stránka 40

8.2. Seznam obrázků Obr. č. 1 - Označení na hranicích PR Vlčia …………………………………………… 6 Obr. č. 2 - Zásoba hroubí bez kůry podle výskytu souší ……………………………... 17 Obr. č. 3 - Tabulka a graf výskytu stojících souší ……………………………………. 18 Obr. č. 4 - Tabulka výskytu jednotlivých typů zlomů …………………….………….. 19 Obr. č. 5 - Znázornění typů zlomů dle NIL …………………………………………... 19 Obr. č. 6 - Ležící odumřelé dřevo dle nadmořské výšky ……………………………... 20 Obr. č. 7 - Zásoba odumřelého dřeva ……………………………………………….... 20 Obr. č. 8 - Lesnická mapa s vyznačením PR Vlčia a jednotlivých segmentů ………... 21 Obr. č. 9 - Označení hranice PR v porostu (červené pruhy) ………………………….. 22 Obr. č. 10 - Živá a mrtvá dendromasa PR Vlčia v segmentu č. 5 ……………………. 23 Obr. č. 11 - Pohled do segmentu č. 2 ………………………………………………… 23 Obr. č. 12 - Objemové zastoupení mrtvé dendromasy ……………………………….. 35

Stránka 41

Mendelova univerzita v Brně

Recommend Documents