Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav tvorby a ochrany krajiny
Recyklované materiály a jejich použití při realizaci staveb pro plnění funkcí lesů Bakalářská práce
Vedoucí práce:
Autor práce:
Ing. Alice Kozumplíková
2010 / 2011
Pavla Křížková
Na tomto místě velice děkuji vedoucí práce Ing. Alici Kozumplíkové za obětavý přístup a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Dále patří mé veliké díky Ing. Pavlu Křížkovi
za
inspiraci
a
neustálou
motivaci
při
práci.
Děkuji
Ing. Pavlu Šlamborovi za poskytnuté materiály a konzultace. V neposlední řadě děkuji celé své rodině za neustálou podporu a pochopení.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Recyklované materiály a jejich použití při realizaci staveb určených k plnění funkcí lesů zpracovala samostatně a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity v Brně o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
V Brně, dne
…………………………….
Abstract Křížková, P. Recycled materials and thein use in the construction work to performance the roles of the forests. Bachelor thesis. Brno, 2011. Quality of forest road network is the foundation of a good opening of the forest, whose quality is affected by the selection and use of technology construction and repair of forest roads. The bachelor thesis is evaluated using recycled building materials during construction to performance the functions of forests. At the working-plan area Loučná nad Desnou the bachelor thesis is focused on forest roads that were repaired by recycling, using local materials, technology description and appropriateness of its application. The part of bachelor thesis is financial comparison with the traditional methods of repair of forest roads.
Key words: recycling, forest road, forest road network, recycled building materials, road maintenance
Abstrakt Křížková, P. Recyklované materiály a jejich použití při realizaci staveb pro plnění funkcí lesů. Bakalářská práce. Brno, 2011. Kvalitní lesní dopravní síť je základem dobrého zpřístupnění lesa, jehož kvalita je ovlivněna výběrem a použitím technologií výstavby a oprav lesních cest. V bakalářské práci je hodnoceno využití recyklovaných stavebních materiálů při realizaci staveb pro plnění funkcí lesů. Na území LHC Loučná nad Desnou je práce zaměřena na lesní cesty, které byly opravovány metodou recyklace s využitím místního materiálu, popis technologie a vhodnost její aplikace. Součástí je finanční porovnání s klasickými metodami oprav lesních cest.
Klíčová slova: recyklace, lesní cesta, lesní dopravní síť, recyklované stavební materiály, údržba cest
Obsah 1.
ÚVOD....................................................................................................................... 6
2.
CÍL A MOTIV PRÁCE............................................................................................. 7
3.
ZÁKLADNÍ TERMÍNY........................................................................................... 8
4.
PŘEHLED PROBLEMATIKY............................................................................... 10 4.1.
Recyklace a jejich technologie......................................................................... 10
4.1.1.
Recyklace obecně ..................................................................................... 10
4.1.2.
Recyklace stavebních materiálů................................................................ 10
4.1.3.
Recyklace – pozemní stavby..................................................................... 12
4.1.4 Recyklace v silničním stavitelství.................................................................. 14 4.1.5 4.2. 4.3.
Recyklace v krajinném stavitelství ........................................................... 15
Výhody a nevýhody recyklovaných materiálů................................................. 15 Specifika zpřístupnění lesa (horských oblastí) ............................................. 16
5. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ ................................................................................. 17 5.1. Lokalizace území ................................................................................................ 17 5.1.1. Administrativní začlenění ............................................................................ 17 5.1.2. Správní začlenění ......................................................................................... 18 5.1.3. Širší územní vztahy a přírodní poměry......................................................... 18 5.1.4. Geomorfologie ............................................................................................. 18 5.1.5. Pedologické poměry ..................................................................................... 18 5.1.6. Geologie........................................................................................................ 19 5.1.7. Klimatické poměry ....................................................................................... 19 5.1.8. Hospodářské poměry ................................................................................... 19 6. METODICKÝ POSTUP............................................................................................. 21 6.1. Přípravné práce .................................................................................................... 21 6.2. Terénní práce........................................................................................................ 21 6.3. Kancelářské práce ................................................................................................ 21
7. VÝSLEDKY ............................................................................................................... 22 7.1. Popis lesní dopravní sítě ve vybraném území...................................................... 22 7.2. Popis technologie recyklace s využitím místního materiálu................................ 23 7.3. Analýza využití recyklačních technologií............................................................ 25 7.4. Finanční porovnání .............................................................................................. 28 8. DISKUZE ................................................................................................................... 29 9. ZÁVĚR ....................................................................................................................... 31 10. SUMMARY .............................................................................................................. 32 11. PŘEHLED LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ............................................ 33 12. PŘÍLOHY
Seznam tabulek 1. Rozdělení LDS a hustota lesních cest dle jednotlivých tříd…………………...22 2. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2001……………………….26 3. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2002……………………….26 4. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2003……………………….26 5. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2004……………………….26 6. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2005……………………….27 7. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2006…………….................27 8. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2007……………………….27 9. Přehled LC opravených pomocí recyklace v roce 2008……………………….27 10. Přehled vynaložených nákladů za rok 2001 – 2008……………………………28
Seznam obrázků 1. Schéma zpracování stavebních odpadů………………………………………...14 2. Mapka zájmového území………………………………………………………17 3. Příčné uspořádání jednoduchého zpevnění bavorskou metodou……………….24 4. Technologie recyklace – čtyři po sobě následující technologické fáze………...24
1. ÚVOD Lesnictví v České republice za posledních 20 let prochází velmi významnou vývojovou fází, čímž se mění i používané technologie při těžbě, soustřeďování a odvozu dříví. Lze s určitostí tvrdit, že největší finanční prostředky jsou vynakládány na výstavbu, opravy a rekonstrukce lesní dopravní sítě. Lesní dopravní síť, tak jak byla v minulosti budována, na provoz odvozních souprav s nosností 20 t, v současnosti neodpovídá používaným technologiím a konstrukcím odvozních prostředků s nosností 40 – 50 t, mnohdy i přetěžovaných na vyšší nosnost. Provozem těchto odvozních souprav dochází k častému nadměrnému zatěžování lesní dopravní sítě a tím dochází k výraznému opotřebení lesních cest - deformace vozovek a deformace oblouků. S cílem zlepšení kvality lesní dopravní sítě se v lesnictví pro tyto účely vyhledávají technologie, které by byly nejvýhodnější z hlediska ekonomického, technického a současně by splňovaly další požadavky, které jsou v dnešní době velice uznávané. Tímto je myšlena otázka ekologie a v neposlední řadě také estetiky lesa. Jednou z možností zlepšení kvality lesní dopravní sítě je využití metod, které jsou postaveny na principu využití recyklovaných materiálů. Rozhodnutí, zda použít klasické metody oprav lesní dopravní sítě nebo metody na bázi recyklovaných materiálů, jsou závislá na množství různých podmínek a faktorů, mezi které řadíme finanční možnosti vlastníka, přírodní podmínky, zejména vhodnost podloží a dostatek materiálu vhodného pro zpracování.
6
2. CÍL A MOTIV PRÁCE Prvním podmětem ke studii byly provozní praxe na Krajském ředitelství (dále jen KŘ) Šumperk a seznámení se se zajímavou problematikou technologie recyklace s využitím místního materiálu, která je využívána na lesním hospodářském celku (dále jen LHC) Loučná nad Desnou, spadající pod KŘ Šumperk. Podstatným motivem bakalářské práce je především zájem o dané téma, které je velice zajímavé, v dnešní době čím dál více aktuální a ne vždy realizováno na základě malých zkušeností s použitím recyklačních technologií a recyklovaných materiálů. Cílem bakalářské práce je zhodnocení využití recyklovaných stavebních materiálů a recyklačních technologií v lesnictví a zaměření se na výhody a nevýhody těchto materiálů. Na vybraném lesním území provedení analýzy využití recyklačních technologií při opravách lesních cest a současně zhotovení finanční komparace recyklačních technologií s běžně používanými postupy, z čehož vyplývá vhodnost použití uvedených technologií a ekonomická náročnost nebo výhodnost oproti klasickým technologiím, které bývají v lesnictví aplikovány.
7
3. ZÁKLADNÍ TERMÍNY Recyklace – pojem recyklace v anglicko – českém slovníku: Recycling – opětovné použití materiálu. Podle ČSN 83 8001 Názvosloví odpadů je recyklace definována jako opětovné použití odpadů ve výrobním procesu. Jůzová (2000) Lesní dopravní síť (LDS) - dopravní zařízení všeho druhu sloužící k propojení lesních komplexů se sítí veřejných komunikací, k přibližování a odvážení dříví a jiných produktů z lesa, k dopravě osob a materiálu v souvislosti s hospodařením v lese, popř. i k jiným účelům; součástí LDS jsou i lesní skládky Lesní cesta – účelová pozemní komunikace, která je součástí LDS, je určena k odvozu dříví, k dopravě osob, materiálu pro průjezd speciálních vozidel (požární a zdravotní služba), ale může sloužit i jiným účelům Lesní odvozní cesta – zpravidla jednopruhová účelová komunikace vytvářející dopravní spojení uvnitř lesních komplexů; z dopravního hlediska zaručuje bezpečný celoroční nebo sezónní provoz Třída lesních cest – třídící znak společný pro lesní cesty téhož dopravního významu z hlediska lesnického provozu Lesní cesty 1. třídy – odvozní cesty umožňující svým prostorovým uspořádáním a technickou vybaveností celoroční provoz motorových vozidel. Jsou vždy opatřeny vozovkou z různých stavebních materiálů. Minimální šířka jízdního pruhu je 3,0 m, volná šířka koruny minimálně 4,0. Lesní cesty 2. třídy – odvozní cesty umožňující svým prostorovým uspořádáním a nezbytnou technickou vybaveností alespoň sezónní provoz motorových vozidel. Minimální šířka jízdního pruhu je 2,5 m, volná šířka koruny cesty nejméně 3,5 m. Lesní cesty 3. třídy – vyvážecí a přibližovací cesty sjízdné pro traktory, speciální vyvážecí a přibližovací prostředky. Minimální volná šířka cesty 3,0 m. Povrch může být opatřen provozním zpevněním, částečným provozním zpevněním nebo bez zpevnění. Technická vybavenost je omezena jen na zpevnění povrchu, zlepšení podloží a na nutné odvodnění. Lesní cesta 4. třídy – minimální šířka koruny 1,5 m, bez technické vybavenosti. Kategorie lesních cest – třídící znak společný pro lesní cesty téhož prostorového uspořádání z hlediska lesnického provozu Vozovka lesní cesty – je konstruována z několika vrstev různě zpracovaných stavebních materiálů; svou konstrukcí zaručuje únosnost pro provoz návrhového vozidla 8
Oprava lesní cesty – stavební práce, kterými se odstraňují vady, opotřebení nebo poškození většího rozsahu uvedením do původního provozního stavu Údržba lesní cesty – pravidelná péče o cestu za účelem zajištění provozuschopnosti a prevence oprav Rekonstrukce lesní cesty – stavební práce, kterými se sleduje zlepšení parametrů cesty a její zařazení zpravidla do vyšší třídy technickou vybaveností; rekonstrukcí se mění účel nebo technické parametry cesty Penetrační makadam – vrstva vzniklá z kamenné kostry po prolití asfaltovým pojivem a následném zaplnění povrchových mezer rozprostřeným a zhutněným drceným kamenivem Mechanicky zpevněné kamenivo – vrstva vytvořená ze směsi nejméně dvou frakcí přírodního nebo umělého kameniva vyrobená v míchacím centru, rozprostřená a zhutněná za podmínek zajišťujících maximální dosažitelnou únosnost Stavební a demoliční odpad (SDO) – je ve smyslu vyhlášky č. 294/2005 Sb., o podmínkách ukládání odpadů na skládky a jejich využívání na povrchu terénu ve znění vyhlášky č. 61/2010 Sb. paragraf 2, písmeno a) interní odpad, který nemá nebezpečné vlastnosti a u něhož za normálních klimatických podmínek nedochází k žádným významným fyzikálním, chemickým nebo biologickým změnám Stehlík (2011) Recyklovaný stavební materiál – recyklát (RSM) – je materiálový výstup ze zařízení k využívání a úpravě SDO, kategorie ostatní odpad a odpadů podobných SDO, spočívající ve změně zrnitosti a jeho roztřídění na velikostní frakce v zařízeních k tomu určených. Stehlík (2011)
9
4. PŘEHLED PROBLEMATIKY 4.1.
Recyklace a jejich technologie
Druhotné suroviny mohou nahrazovat přírodní suroviny všude tam, kde je výskyt přírodních surovin nedostatečný, nebo musí být jejich těžba omezována, nebo tam, kde se cena přírodních materiálů nadměrně zvyšuje velkými přepravními vzdálenostmi na místo jejich spotřeby. Grunner (2011)
4.1.1. Recyklace obecně V dnešní době se recyklace dostala mezi nejpoužívanější výrazy v tisku i elektronických médiích. Ze způsobu užívání tohoto slova je zřejmé, že nezanedbatelný počet jeho uživatelů netuší, co se pod tímto pojmem skrývá. (http://www.isstechn.cz/objekty/plasty.pdf)
Recyklace znamená znovu užití, znovu uvedení do cyklu. V původním slova smyslu se recyklací rozumí vrácení do procesu, ve kterém odpad vzniká – tedy prapůvodní účel a význam. Lze ji považovat za strategii, která opětným využíváním odpadů šetří přírodní zdroje a současně omezuje zatěžování prostředí škodlivinami. Recyklace umožňuje zajištění zásob v případě absolutního nedostatku, snížení nákladů při stoupajících cenách surovin a snížení ekologické zátěže prostředí odpady. (http://ekologie.xf.cz/temata/recyklace/recyklace.htm)
4.1.2. Recyklace stavebních materiálů Recyklace stavebních materiálů je jedním z důležitých nástrojů pro zachování udržitelného rozvoje a překlenutí rozporu mezi ekonomickým růstem a ochranou životního prostředí. Příznivé dopady na životní prostředí při využívání recyklace jsou zřejmé. Snižuje se objem odpadů, šetří se přírodními neobnovitelnými zdroji (kamenivo), šetří se energií, předchází se znečišťování a snižují se další nežádoucí vlivy (hluk, zatížení komunikací, doba výstavby). Při správném použití jsou recyklované materiály většinou stejně hodnotné jako materiály standardní. Využívání recyklovaných materiálů správným způsobem tedy není na úkor kvality stavebního díla. Tuto myšlenku jednoznačně podporuje revidovaná norma ČSN EN 13242+A1, kde je v kapitole 1 Předmětem normy uvedeno: „Tato evropská norma určuje vlastnosti kameniva, získávaného zpracováním přírodních, umělých nebo recyklovaných materiálů pro 10
nestmelené směsi a směsi stmelené hydraulickými pojivy pro inženýrské stavby a pozemní komunikace.“ Pokud tedy recyklované kamenivo splňuje pro daný účel použití stejné parametry jako kamenivo přírodní, není mezi nimi z hlediska kvality a způsobu použití žádný rozdíl. Materiály, získané recyklací by tedy neměly být z technického hlediska něco zvláštního stejně tak jako způsob jejich využívání. Stehlík (2011)
Recyklovaný stavební materiál se dle Stehlíka (2011) člení na: •
recyklát z betonu – recyklované kamenivo získané drcením a tříděním betonu a betonových výrobků
•
recyklát z vozovek – je recyklované kamenivo získané drcením a tříděním betonu, vrstev stmelených asfaltem nebo hydraulickým pojivem případně nestmelených vrstev a hrubozrnných zemin
•
recyklát ze zdiva – je recyklované kamenivo získané drcením a tříděním pálených a nepálených zdících prvků (např. cihly, obkladačky, vápenopískové prvky, pórobetonové tvárnice) a betonu
•
recyklát směsný – je recyklát, získaný drcením a tříděním SDO, který se nepovažuje za kamenivo a je určen převážně jako náhrada zemin pro stavbu náspů a úpravy podloží pozemních komunikací, zásypy rýh, terénní úpravy apod.
•
R-materiál – je asfaltová směs znovuzískaná odfrézováním asfaltových vrstev nebo drcením desek vybouraných z asfaltových vozovek nebo velkých kusů asfaltové směsi a asfaltové směsi z neshodné nebo nadbytečné výroby
•
recyklát asfaltový – je recyklát z vozovek, kde je podíl 30% ˂ Ra ≤ 95% hmotnosti
•
jiné částice – přilnavé částice (tj. jemnozrnné jílovité zeminy a nečistoty), různorodé částice jako kovy (železné a neželezné), neplovoucí dřevo, stavební plasty a pryž, sádrová omítka apod.
•
ostatní částice – částice nestavebního charakteru např. papír, polyetylénové obaly, textil, organické materiály (např. humus, rašelina), apod.
11
4.1.3. Recyklace – pozemní stavby Stále více si uvědomujeme nenahraditelnost přírodních zdrojů a snažíme se již jednou použité produkty začlenit znovu do koloběhu. Toto je nutné i s ohledem na produkovaná množství, kde právě stavební a demoliční odpady zaujímají významnou pozici a to přibližně 25% všech vznikajících odpadů. Zpracování druhotných surovin je předmětem zájmů celé společnosti. Ve stavebnictví lze využít mnoho druhů těchto surovin k různým účelům, zejména po úpravách a recyklaci. Stavební a demoliční odpady představují významný zdroj druhotných surovin. Stavební demoliční odpady vznikají při zřizování staveb, jejich údržbě, při změnách již dokončených staveb a odstraňování staveb. V České republice a ostatních zemích EU tvoří stavební a demoliční odpady asi 1/4 z celkové produkce všech odpadů. (http://www.mzp.cz/cz/stavebni_demolicni_odpady)
4.1.3.1.
Materiály recyklované z pozemních staveb
Odpady, které jsou považovány za stavební a demoliční odpady vhodné k úpravě (recyklaci). •
Beton
•
Cihly
•
Tašky a keramické výrobky
•
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobků
•
Sklo
•
Asfaltové směsi
•
Zemina a kamení
•
Štěrk ze železničního svršku
•
Stavební materiály na bázi sádry
Odpady, které jsou podmíněně vyloučeny z úpravy (recyklace). Podmíněně vyloučeny z recyklace jsou odpady obsahující nebezpečné látky. Jejich recyklace je možná v případě, že součástí jejich úpravy je i oddělení a odstranění nebezpečných látek z těchto odpadů.
12
•
Směsi nebo oddělené frakce betonu, cihel, tašek a keramických výrobku
obsahující nebezpečné látky •
Sklo, plasty a dřevo obsahující nebezpečné látky nebo nebezpečnými látkami znečištěné
•
Asfaltové směsi obsahující dehet
•
Zemina a kamení obsahující nebezpečné látky
•
Vytěžená hlušina obsahující nebezpečné látky
•
Štěrk ze železničního svršku obsahující nebezpečné látky
•
Jiné izolační materiály, které jsou nebo obsahují nebezpečné látky
•
Stavební materiály na bázi sádry znečištěné nebezpečnými látkami
•
Stavební a demoliční odpady obsahující rtuť
•
Stavební a demoliční odpady obsahující PCB
•
Jiné stavební a demoliční odpady (včetně směsných stavebních a demoličních
odpadů) obsahující nebezpečné látky
Odpady, které jsou vyloučeny z úpravy (recyklace) •
Izolační materiál s obsahem azbestu
•
Stavební materiály obsahující azbest
(http://www.mzp.cz/C1257458002F0DC7/cz/navod_odboru_odpadu/$FILE/oodpMN_stavebni_a_demolicni_odpady-200801.pdf)
4.1.3.2.
Princip používaných technologií recyklace
Technologie, použitá při zpracovávání stavebních odpadů má zásadní vliv na kvalitu produkovaných recyklátů. Z hlediska získání kvalitního recyklátu se za poslední roky ustálila všeobecně uznávaná a používaná konfigurace, kterou znázorňuje níže uvedené schéma (Obr. 1). (http://www.arsm.cz/podstata.php) Výroba kvalitních recyklovaných materiálů je založena na třech základních technologických operacích, mezi které jednoznačně řadíme předtřídění – drcení – následné třídění. (http://www.arsm.cz/podstata.php)
13
předtřídění
drcení
třídění
cizorodé
cizorodé
výstupní
látky,
látky,
frakce
podsítná
železo
recyklátů
Obr. 1 Schéma zpracování stavebních odpadů (zdroj: http://www.arsm.cz/podstata.php)
Při běžných demoličních pracích je zcela nezbytné (z hlediska dalšího využití stavební sutě) provádět důsledné třídění. Ukázalo se jako účelné klást při třídění během demoličních pracích důraz zejména na oddělení kontaminovaných materiálů od nekontaminovaných a cizorodých materiálů od minerálních sutí určených k recyklaci (zejména
dřeva,
lepenky,
sádrokartonů,
plastů,
kovů,
apod.).
(http://www.arsm.cz/podstata.php)
4.1.4 Recyklace v silničním stavitelství Jak již bylo zmíněno, mezi hojně používané recyklované stavební materiály po případné úpravě patří i stavební odpad z demolic např. cihelný, betonový nebo směsný recyklát. Ve využívání recyklovaných materiálů v silničním stavitelství jde zejména o využití vybouraných nebo vyfrézovaných asfaltových krytů vozovek. Po dlouhou dobu se asfaltový recyklát přidával do směsí vyráběných za horka v obalovnách. V současnosti se prosazuje využití recyklátu za studena, kdy se recyklovatelný materiál v mísících centrech míchá s cementem, asfaltovou emulzí nebo pěnoasfaltem. Recyklace ve výrobně má tu výhodu, že výrobce má lepší možnost kontrolovat homogenitu použitých recyklátů. Mísící centra mohou být také mobilní, avšak jejich používání na stavbě musí být efektivní, tj. při větším objemu prací. Recyklací za studena je možno znovu použít asfaltový materiál ze stávající vozovky, ale i částečně stmelený (penetrační makadam) nebo nestmelený a značně nehomogenní materiál. Materiál získaný recyklací na místě nebo v mobilní obalovně se dá upravit na požadovanou kvalitu přidáním stabilizačních pojiv. Tím se dosáhne nejen vyšší únosnosti celé konstrukce vozovky, ale je možno odstranit i vady geometrického řešení
14
a obnovu vozovek pozemních komunikacím ve výhodných finančních relacích. Krajčovič (2011) 4.1.5
Recyklace v krajinném stavitelství
Zpevňování lesních, polních i jiných účelových komunikací klade zejména při konzervativní klasické koncepci značné nároky na spotřebu těžených a drcených přírodních silničních staviv, jejichž zdroje byly na území našeho státu značně vyčerpány v důsledku rozvoje dálniční sítě a které byly tudíž již koncem 70. let označeny za bilancované. Problematiky recyklace stavebních odpadů, tedy materiálů vzniklých při demolicích budov, komunikací, opravách bytových fondů a při výrobě stavebních hmot, stála v minulosti stranou zájmu odborné veřejnosti. Dříve platné zákony a předpisy byly totiž značně benevolentní k ukládání odpadů na skládky a proto společně s podmínkami ekonomickými, tj., levnou dopravou a relativně nízkými cenami přírodních materiálů (písky, štěrkopísky, drcené štěrky) iniciovaly spíše skládkování marginálních odpadů, než jejich recyklace. Rozšíření recyklačních technologií na zpracování stavebních odpadů v ČR je podmíněno nejen vyřešením základních technologických, legislativních, ekonomických a ekologických podmínek vlastní recyklace, ale zejména využitím recyklovaných materiálů. Hanák (1999) 4.2.
Výhody a nevýhody recyklovaných materiálů
Využití recyklovaných materiálů s sebou přináší řadu příznivých dopadů. Z hlediska životního prostředí se použitím recyklovaných materiálů snižuje objem odpadů, šetří se přírodní zdroje (přírodní kamenivo) a využívaná energie, protože se mnoho činností nemusí vůbec realizovat. V neposlední řadě se předchází znečištění životního prostředí a také se snižují další nežádoucí vlivy, mezi které patří například hluk, zatížení a poškození komunikací, která je nutno následně opravit. Výhody recyklace jsou nepochybné, přesto existují překážky, které realizaci recyklačních technologií brání. V mnoha zemích je největší překážkou nedostatečné vzdělání a informovanost. Od toho se pak odvíjí další problémy, mezi které patří neoprávněné pochyby o kvalitě recyklovaných materiálů, donedávna komplikované a nepřehledné předpisy, přehnané obavy z dopadů na životní prostředí bez zohlednění
15
převažujících přínosů, nevhodná cenová politika a uměle vytvářené rozdíly mezi standardními a recyklačními technologiemi. Zajíček (2011)
4.3.
Specifika zpřístupnění lesa
Zpřístupnění lesa je základním předpokladem pro jeho obhospodařování. Hlavním prostředkem zpřístupnění je lesní cesta. Hustota a kvalita lesní dopravní sítě je důležitým ukazatelem vyspělosti lesního hospodářství. Lesní cesty se odlišují od veřejných komunikací intenzitou dopravy a přírodním prostředím, ve které jsou budovány. Nízká frekvence dopravních prostředků a často nepříznivý tvar terénu, ve kterém jsou cesty stavěny, neumožňují dokonalé technické vybavení jejich stavebních objektů. Tato okolnost zařazuje lesní cesty mezi specifické komunikace, vyžadující zvláštní technický a ekonomický přístup k jejich plánování a výstavbě. Z tohoto důvodu řeší problematiku zpřístupnění lesa lesníci, i když by se zdálo, že je to převážně technická záležitost. Hanák a kol., (2002) Hanák a kol., (2008) uvádí, že horské území je z hlediska zpřístupnění i z hlediska technologické náročnosti těžebních prací nejnáročnějším terénním typem. Při zpřístupnění i vlastní těžbě a dopravě dřeva se uplatňují nepříznivé vlivy tvaru terénu, zejména velkého sklonu spádnice, členitost vrstevnic a hustoty vodních toků. Pro výstavbu lesních cest je důležitým hlediskem jejich odvodnění a rozptýlení vody do okolního terénu, aby se tím zabránilo případné vodní erozi.
16
5. CHARAKTERISTIKA ÚZEMÍ 5.1. Lokalizace území
Obr. 2 Mapka zájmového území (zdroj: www.mapy.cz)
hranice LHC Loučná nad Desnou
5.1.1. Administrativní začlenění Kraj: Olomoucký Okres: Šumperk Katastrální území obcí: Loučná nad Desnou
17
5.1.2. Správní začlenění Organizačně v rámci LČR, s.p. LHC Loučná nad Desnou spadá pod KŘ LČR, s.p. Šumperk a dělí se dále na 8 revírů (Ucháč, Přemyslov, Kamzík, Praděd, Mravenečník, Jezerná, Skřítek, Rudoltice). (Textová část LHP LHC Loučná nad Desnou 2006-2015)
5.1.3. Širší územní vztahy a přírodní poměry Katastrální plocha, kterou zaujímá obvod LHC Loučná nad Desnou činí 20 811 ha, lesnatost celé oblasti dosahuje téměř 70%. Území se rozkládá v přírodní lesní oblasti číslo 27 Hrubý Jeseník, která zaujímá převážnou plochu porostní půdy (10900,35 ha) a v přírodní lesní oblasti číslo 28 Předhoří Hrubého Jeseníku (3356, 50 ha). Celková plocha porostní půdy činí 14256,85 ha. Následující údaje popisu území jsou vztaženy k převažující přírodní lesní oblasti číslo 27. (Textová část LHP LHC Loučná nad Desnou 2006-2015)
5.1.4. Geomorfologie Typ oblasti: Výrazně horský Provincie: Česká vysočina Subprovincie: IV Krkonošsko – jesenická soustava (Text OPRL PLO 27, 2001-2020)
5.1.5. Pedologické poměry V zájmovém území se nejvíce vyskytují půdy patřící do skupiny půd hnědých – kambisolů. Půdy většinou obsahující skelet, který postupně zvětrává a uvolňují se z něj živiny, železo a další látky. Nejvíce rozšířeným půdním typem poloh do 800 – 850 m n. m. je kambizem. Formou nadložního humusu bývá mullový moder až moder. Poměrně příznivá je biologická půdní aktivita. V nižších horských polohách 800 – 1150 m n. m. se vytvořily kryptopodzoly – rezivé horské hnědé půdy. V nižších horských polohách s chladnějšími a vlhčími lokalitami a ve vyšších horských polohách se vyskytují podzoly. Nejvíce rozšířený je podzol humusový. Oglejené půdy jsou jen málo 18
zastoupeny a nevyvinuté půdy se vyznačují balvanitými sutěmi a skalnatými výchozy. Místy obsahuje suť značný prosyp humusem – rankery. Kolem větších vodotečí se vytvořily fluvisoly. (Textová část LHP LHC Loučná nad Desnou 2006-2015) 5.1.6. Geologie Základními útvary zájmového území jsou rulová desenská klenba a rulová keprnická klenba původem z algonika. Útvary jsou z převážné části tvořeny biotickými pararulami migmatitizovanými biotickými rulami a biotickými a muskoviticko-biotickými ortorulami. (Textová část LHP LHC Loučná nad Desnou 2006-2015)
5.1.7. Klimatické poměry Dle mapy klimatických oblastí spadá LHC do chladné oblasti a mírně teplé oblasti. Přírodní lesní oblast číslo 27 Hrubý Jeseník patří srážkově k nejbohatším v České republice. Nejvyšší srážky jsou v měsících červnu až srpnu, nejnižší v únoru až dubnu. Sněhové období v nejvyšších polohách trvá 230 dní. Rozložení srážek je příznivé, maximum spadne během počínající a vrcholící vegetace. Průměrná roční teplota je kolem 4°C, ve vegetačním období 9°C. Průměrný roční úhrn srážek je 1200 mm, v době vegetace 680 mm. Převažují zde větry západních směrů, délka vegetační doby se pohybuje mezi 21 – 141 dny. (Text OPRL PLO 27, 2001-2020)
5.1.8. Hospodářské poměry Přibližně jedna čtvrtina LHC je tvořena pátým lesním vegetačním stupněm, jedlovými bučinami, které zaujímají spodní okraje vyšších poloh na svazích a plošinách. Charakteristické jsou pro oglejená stanoviště. Šestý lesní vegetační stupeň smrkobukový, tvoří přechod k horskému charakteru, zaujímá jak různé části svahů, tak i náhorní plošiny do výše cca 900 m n. m. Z dvanácti zastoupených cílových hospodářských souborů (dále jen CHS) na LHC Loučná nad Desnou jednoznačně převažuje CHS číslo 55 – živná stanoviště vyšších poloh, který zaujímá 34,09 % z celkové plochy porostní půdy, což představuje 4859,72 ha. Dalším, plošně nejvíce zastoupeným CHS je číslo 51 – exponovaná stanoviště vyšších poloh, který je zastoupen z 18,68% (2662, 95 ha z celkové plochy porostní 19
půdy). Zastoupení CHS poukazuje na skladbu ekologických řad. Pro oblast 5. a 6. lesní vegetační stupeň je stěžejní ekologická řada živná, s plošně rozsáhlou kategorií středně bohatou svěží (S), která s sebou nese zde nejrozšířenější soubor lesních typů 5S – svěží jedlové bučiny. V 6. a 7. lesním vegetačním stupni převažuje řada kyselá s kategorií kyselou (K) a výrazného zastoupení zde dosahují rovněž řady extrémní a obohacená humusem. V dřevinné skladbě plošně i hmotově jednoznačně převažuje smrk (72,71% plochy porostní půdy). Druhou nejvíce zastoupenou dřevinou je buk (15,30% plochy). V rozmezí 1 – 5% plochy porostní půdy se pohybují dřeviny MD, JV, KL, BR, OL a LP. Ostatní dřeviny nedosahují ani 1%. Cílem obnovy lesa je vytvoření stabilního, kvalitního, druhově, prostorově a věkově skupinovitě smíšeného lesa. Při obnově porostů mýtními úmyslnými těžbami se na LHC Loučná nad Desnou maximálně využívá převážně hospodářský způsob podrostní, násečný, holosečný maloplodý a jejich kombinace. Velký důraz je kladen na práci s přirozenou obnovou geneticky vhodných lesních dřevin. (Textová část LHP LHC Loučná nad Desnou 2006-2015)
20
6. METODICKÝ POSTUP 6.1. Přípravné práce Odborné seznámení se s danou problematikou zájmového územím proběhlo formou výkladů pracovníků LHC Loučná nad Desnou a KŘ Šumperk. Dalším krokem byly konzultace na dané téma s Ing. Šlamborou, který se problematikou recyklačních technologií zabývá v rámci své firemní činnosti.
6.2. Terénní práce Terénní práce probíhaly formou pochůzky s odborným výkladem pracovníka KŘ Šumperk. Při těchto šetřeních byla sledována lesní dopravní síť s hlavním zaměřením na opravy lesních cest, na kterých byla použita technologie recyklace s využitím místního materiálu, na opotřebení konstrukčních vrstev vozovky, technický stav příčného a podélného odvodnění. Po celou dobu byla prováděna fotodokumentace a terénní zápisky.
6.3. Kancelářské práce Při kancelářských pracích byly zpracovány veškeré informace získané z terénu, výkladů odborných pracovníků, Ing. Šlambory a také pořízená fotodokumentace. Pomocí systému ArcGis byly do mapy vyznačeny veškeré lesní cesty spravované za uvedené období technologií recyklace s využitím místního materiálu. Z podkladů poskytnutých Lesní správou Loučná nad Desnou byly vyhledány a vyhodnoceny údaje, které vypovídaly o stavu lesní dopravní sítě. Z toho to dokumentu byly vypsány recyklované cesty za období roku 2001 – 2008.
21
7. VÝSLEDKY 7.1. Popis lesní dopravní sítě na vybraném území Pro lesní hospodářství je nezbytná kvalitní síť lesních cest. Náročné podmínky pro lesní dopravu jsou i v Jeseníkách, v pohoří, ovlivňovaném drsným klimatem s množstvím vodních srážek. Proto se zde ověřují nejvhodnější, ale i cenově výhodné technologie stavby, údržby a obnovy lesních cest. Klč, Žáček (2006) LHC Loučná nad Desnou celkově spravuje 521,7 km lesních cest, ve kterých jsou zahrnuty veškeré cesty tříd 1L, 2L, 3L, 4L. Délka, procentické zastoupení a hustota lesních cest na území LHC jsou uvedeny v následující tabulce, ve které jsou rozděleny do skupiny jednotlivých tříd lesních cest. Veškeré hodnoty se vztahují k celkové katastrální ploše LHC, která činí 20 811 ha.
Tab. 1 Rozdělení LDS dle jednotlivých tříd Zastoupení Délka Zastoupení Hustota m/ha % km %
Třída
Délka km
1L
87,8
17
2L
228,3
44
3L
46,1
9
4L
159,5
30
Celkem:
521,7
100
316,1
61
15,2
205,6
39
9,9
521,7
100
25,1
U lesních cest tříd 1L, 2L rozlišujeme druhy vozovek podle druhu podkladu na vozovky s nestmelenými podkladními vrstvami (bez použití pojiva), mezi které řadíme vibrovaný štěrk, vrstva ze štěrkodrti, vrstva ze štěrkopísku, mechanicky zpevněná zemina a na vozovky se stmelenými vrstvami, kam patří kalený štěrk, penetrační makadam. Lesní cesty třídy 3L a 4L na vybraném území jsou převážně zemní, u 3L se občas používá i částečného provozního zpevnění.
22
7.2. Popis technologie recyklace s využitím místního materiálu Následující popis technologie je pro účely bakalářské práce použit z materiálů firmy POPR s.r.o. Technologie recyklace s využitím místního materiálu je vhodná pro opravy, obnovu a rekonstrukce štěrkových a penetrovaných cest, parkovišť a podobných ploch. Technologie je sledem čtyř operací prováděných jedním tažným strojem a čtyřmi postupně připojovanými adaptéry. Při provádění se v maximální míře využívá místního kamenitého materiálu již obsaženého v tělese cesty bez potřeby živičných či jiných pojiv. Proces výstavby je překvapivě rychlý, úsporný a dosahuje vysoké kvality provedení. Postup obnovy cesty lze rozdělit do dvou základních fází:
Odvodnění cesty a příprava staveniště Zásadní podmínkou je vyřešení odtoku dešťové vody z tělesa cesty do okolního terénu či příkopu, což se provádí klasickým způsobem s využitím běžné mechanizace. Dále do přípravy stanoviště zahrnujeme odstranění křoví a pařezů, odstranění krajnic, vyčištění příkopů, případně propustků, rozpojování balvanů, skalních výchozů apod. na přijatelnou frakci do 30 cm hydraulickým kladivem a hrubá úprava příčného profilu tělesa vozovky.
Vlastní technologie obnovy cesty První etapa – narušení, rozrytí vozovky do hloubky 15 až 30 cm dle stupně jejího opotřebení. Provádí se rozrývačem se sedmi břity s pružinovými vymezovači napětí. Druhá etapa – drcení, promíchání a třídění rozryté vrstvy. Provádí je výkonná fréza, která je schopna rozdrtit kameny o velikosti do 30 cm. Takto zpracovaná vrstva má granulo-metrické složení blížící se zrnitosti minerálního betonu. Třetí etapa – úprava profilu vozovky do předepsaného tvaru: a) oboustranný sklon – tzv. „bombírung“, bavorská metoda (Obr. 3) b) jednostranný příčný sklon 3 až 5% Provádí se grejdrovací radlicí. Tím je zajištěn rychlý odtok vody z koruny vozovky do příkopu a okolních porostů.
23
Obr. 3 Příčné uspořádání jednoduchého zpevnění bavorskou metodou, Hanák, et al. (2002)
Čtvrtá etapa – hutnění vozovky. Provádí se třemi vibračními deskami o rozměrech 85×90 cm s nezávisle nastaveným sklonem kopírujícím povrch vozovky. Zařízení zajišťuje optimální zhutnění v celé šíři vozovky. Při hutnění je nutno zajistit vhodnou vlhkost hutněného materiálu kropením. Vibrační desky zajišťují setřesení materiálu vozovky do tvaru bez nežádoucích mezer včetně boků tělesa vozovky.
Obr. 4 Technologie recyklace – čtyři po sobě následující technologické fáze (zdroj: materiály firmy POPR s.r.o.) 24
7.3. Analýza využití recyklačních technologií Na území LHC Loučná nad Desnou byla vyzkoušena a použita pouze jedna technologie pro obnovu a opravu lesních cest pomocí recyklace. Jedná se zde o technologii recyklace s využitím místního materiálu (dále jen recyklace), která zde byla poprvé použita v roce 2001. LHC Loučná nad Desnou měla vybudovanou rozsáhlou síť lesních cest a svážnic ve vysokohorských podmínkách bez dostatečného odvodnění (příčného a podélného) a zpevnění krytu vozovky. Na základě porovnání finančních nákladů na úpravu lesních cest tradiční metodou (urovnání pláně, příčné a podélné odvodnění, navážka konstrukčních vrstev s postupným hutněním) a metodou recyklace se rozhodlo o využití této „nové“ technologie. LHC Loučná nad Desnou se vyznačuje vhodnými přírodními podmínkami pro zvolenou technologii. Zejména se jedná o skalnaté a kamenité podloží. Technologie recyklace se používá na opravy rozpadlých a narušených konstrukčních vrstev vozovky lesních cest nebo na opravy a rekonstrukce svážnic, na kterých byly provedeny pouze zemní úpravy. Jak již vyplývá z předchozího textu, na LHC Loučná nad Desnou se metodou recyklace začaly opravovat lesní cesty v roce 2001 a od té doby se zde s použitím této technologie pokračuje. Mezi první lesní cesty, které byly touto metodou opravovány, patří lesní cesta Doleva, lesní cesta K Margaretě a lesní cesta Nad Jezernou, jak je patrné z následujících tabulek, které podávají informace o využití technologie recyklace za každý uplynulý rok v rozmezí let 2001 - 2008. Pod jednotlivými názvy lesních cest je uvedena jejich délka [km], náklady [Kč], které byly vynaloženy na opravy metodou recyklace a subjekt, který stavební práce prováděl. Vynaložené náklady se zde dělí na investice a opravy. Z investic jsou hrazeny trubní propustky, ostatní opravy jsou pokryty provozními prostředky. V průběhu 11 let používání metody recyklace na LHC Loučná nad Desnou realizovaly opravy, údržby a rekonstrukce lesních cest čtyři dodavatelské stavební firmy, které jsou svým technickým vybavením schopny požadovanou metodu realizovat. Jedná se o subjekty ECO CESTA, s.r.o., Karlow – Karlshof, a.s., POPR, spol. s.r.o. a LESOPOL, s.r.o.
25
Tab. 2 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2001 2001 Lesní cesta Doleva K Margaretě Nad Jezernou Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem 4,4 2,5 4 10,9
564 000 362 000 418 560
1 907 000 2 561 000 788 000 1 150 000 1 128 500 1 547 060
Provádějící subjekt ECO CESTA, s.r.o. ECO CESTA, s.r.o. ECO CESTA, s.r.o.
1 344 560 3 823 500 5 258 060
Tab. 3 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2002 2002 Lesní cesta K Furmance Kamenitá Přes Paseky Pod Furmankou Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem 5,5 1,9 2,6 2,3 12,3
446 000 328 000 354 500 385 520
Provádějící subjekt
1 084 089 1 530 089 ECO CESTA, s.r.o. 619 950 947 950 Karlow - Karlshof, a.s. 764 400 1 118 900 Karlow - Karlshof, a.s. 736 050 1 121 570 Karlow - Karlshof, a.s.
1 514 020 3 204 489 4 718 509
Tab. 4 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2003 2003 Lesní cesta Pod Orlíkem Osmičková Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem 2,7 5 7,7
921 000 665 810 1 586 810 737 000 1 592 575 2 329 575 1 658 000 2 258 385 3 916 385
Provádějící subjekt POPR, spol.s.r.o. POPR, spol.s.r.o.
Tab. 5 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2004 2004 Lesní cesta Hučivá K Měsíční chatě Ztracená Pod Břidličnou Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem 3 5 1,6 5,3
1 039 944 1 130 100 2 170 044 526 920 1 382 200 1 909 120 252 175 360 750 612 925 390 645 1 024 100 1 414 745
14,9
2 209 684 3 897 150 6 106 834
26
Provádějící subjekt ECO CESTA, s.r.o. ECO CESTA, s.r.o. ECO CESTA, s.r.o. ECO CESTA, s.r.o.
Tab. 6 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2005 2005 Lesní cesta Ke staré školce Spálenisko okružní Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem
Provádějící subjekt
1,2
89 491
268 873
358 364
POPR spol, s.r.o.
3,7
425 750
861 111
1 286 861
POPR spol, s.r.o.
4,9
515 241
1 129 984 1 645 225
Tab. 7 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2006 2006 Lesní cesta
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem
Nad 10. skládkou Sedmidvorská
2,5 4,6
Celkem:
7,1
651 000 748 000
809 086 932 800
1 460 086 1 680 800
Provádějící subjekt LESOPOL, s.r.o. POPR spol, s.r.o.
1 399 000 1 741 886 3 140 886
Tab. 8 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2007 2007 Lesní cesta Suchostránská Okružní Kančí žleb Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem 5 3,8 2,2
1 102 000 2 372 253 3 474 253 592 000 1 083 000 1 675 000 765 500 1 337 632 2 103 132
11
2 459 500 4 792 885 7 252 385
Provádějící subjekt LESOPOL, s.r.o. LESOPOL, s.r.o. POPR, spol s.r.o.
Tab. 9 Přehled lesních cest opravených pomocí recyklace v roce 2008 2008 Lesní cesta K Margaretě Celkem:
Vynaložené náklady [Kč] Délka km Investice Opravy Celkem 2,5
50 000
1 066 250 1 116 250
2,5
50 000
1 066 250 1 116 250
Provádějící subjekt LESOPOL, s.r.o.
Suma nákladů za období roku 2001 – 2008 použití technologie recyklace s využitím místního materiálu činí 32 038 284 Kč, jak je patrné z tabulky č. 10.
27
Tab.10 Přehled vynaložených nákladů za rok 2001 - 2008 Vynaložené náklady [Kč] Investice Opravy Celkem
Rok
Délka km
2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008
10,9 12,3 7,7 14,9 4,9 7,1 11 2,5
1 344 560 1 514 020 1 658 000 2 209 684 515 241 1 399 000 2 459 500 50 000
3 823 500 3 204 489 2 258 385 3 897 150 1 129 984 1 741 886 4 792 885 1 066 250
5 258 060 4 718 509 3 916 385 6 106 834 1 645 225 3 140 886 7 252 385 1 116 250
Celkem
71,3
11 150 005
21 914 529
32 038 284
7.4. Finanční porovnání Výsledky srovnání a finanční analýzy metody recyklace s běžně používanými technologiemi nejsou úplně jednoznačné, protože u využití metody recyklace musíme počítat s tím, že tento typ úpravy cesty bude vyžadovat častější běžnou úpravu. Jako příklad je uvedeno finanční porovnání technologie s běžně používanou technologií použití minerálně zpevněného kameniva (MZK). Na základě vyhodnocení obou technologií z dostupných materiálů lze konstatovat, že náklady vynaložené na opravy metodou recyklace jsou téměř o 2/3 nižší. Technologie MZK – 1 km, šíře 4m, konstrukce vozovky 15 cm: 1,2 mil. Kč Recyklace – 1 km, šíře 4m, konstrukce vozovky 15 cm: 0,4 mil. Kč
28
8. DISKUZE Téma bakalářské práce bylo zvoleno a vypracováno z důvodu vyhodnocení a možnosti využití technologie recyklace s využitím místního materiálu na vybraném území LHC Loučná nad Desnou. Hlavním cílem je poukázání na skutečnost využívání co nejšetrnějších metod a technologií ve vztahu k ochraně přírody při vynaložení co nejnižších finančních nákladů a použité energie. S narůstajícími změnami v lesnickém hospodaření na přelomu 20. a 21. století souvisí také nový přístup k ochraně přírodních podmínek a životního prostředí, kdy je kladen důraz na pěstování lesů přírodě blízkým způsobem a zamezení vnášení nepůvodních a cizorodých materiálů. Hodnocená
technologie
umožňuje
maximální
využití
místního
materiálu
pro rekonstrukce a opravy lesních cest. V období nutnosti lesnického hospodaření i v lokalitách, které podléhají ochranným podmínkám, byla na LHC Loučná nad Desnou vybudována rozsáhlá LDS. Velké množství vybudovaných lesních cest kategorie 3L bylo s nezpevněným povrchem a bez vybudovaného příčného i podélného odvodnění. Rekonstrukce a oprava stávajících lesních cest přeměnou na komunikace s konstrukcí z kameniva s živičným povrchem nebo povrchem se zadrcením lomovými výsivkami vyžaduje dopravu veškerého stavebního materiálu na realizaci staveb a to za vynaložení nemalých finančních nákladů a energetické nároky s podstatným zatížením přírodních podmínek.
Porovnání nákladů Náklady na použití technologie recyklace s využitím místního materiálu v porovnání s použitím klasických postupů zatím nebyly podrobně vyhodnoceny. Za dobu používání technologie na LHC Loučná nad Desnou lze konstatovat, že náklady na opravu lesních cest metodou recyklace jsou cca o 40 % nižší oproti nákladům při použití klasické technologie použití živičných povrchů nebo zadrcení lomovými výsivkami. Výše nákladů je ovlivňována především při rekonstrukci lesních cest, kde není vybudován dostatečný systém příčného a podélného odvodnění, výstavba propustků, kynet a příkopů. Rozhodnutí pro realizaci uvedené technologie bylo na počátku konzultováno se zástupci ochrany přírody, MŽP, Správou CHKO Jeseníky. Po praktických ukázkách na prvních objektech a bližším ověření uvedené technologie, zástupci ochrany přírody 29
uznali tuto technologii jako vhodnou na rekonstrukce a opravy lesních cest v oblasti chráněného území. Výhrady k postupu měla Správa CHKO Jeseníky pouze k navrženým plastovým propustkům, které se však firma pověřená výstavbou lesních cest snažila instalovat způsobem, aby nebyly vůbec viditelné. Po následujících pochůzkách po realizované stavbě Správa CHKO Jeseníky zatím tyto propustky akceptuje. Uvedená technologie je samozřejmě ekonomicky výhodná, šetrná k okolnímu prostředí, ale je také esteticky začleněna do přírodního prostředí. Na základě uvedených zkušeností a hodnocení je snahou pracovníků LČR,s.p. LS Loučná nad Desnou pokračovat v používání této technologie na rekonstrukci lesních cest a samozřejmě pokračovat i v opravě již takto sanovaných lesních cest.
30
9. ZÁVĚR Zájmovým územím bakalářské práce je LHC Loučná nad Desnou, spadající do vlastnictví Lesů České republiky s.p., pod KŘ Šumperk. Na území LHC o celkové ploše 20 811 ha je 521,7 km lesních cest, které byly budovány a opravovány různými technologiemi. Hustota LDS na sledovaném území je 25,1 m/ha. Odvozní cesty třídy 1L a 2L z toho zaujímají 15,2 m/ha. Z celkových 521,7 km lesních cest bylo 13,7% rekonstruováno a opraveno metodou recyklace s využitím místního materiálu. Metoda recyklace s využitím místního materiálu je na území LHC Loučná nad Desnou používána od roku 2001. V průběhu 8 let, s využitím tohoto postupu, bylo opraveno 22 LC. Součet kilometrů opravených cest za uvedené období činí 71,3 km. Vynaložené náklady na tyto akce za celé sledované období jsou ve výši 32 038 284 Kč, které jsou členěny na náklady investiční a náklady na opravy. Investiční náklady, do kterých řadíme trubní propustky, v průběhu popisovaného období dosáhly celkem 11 150 005 Kč a náklady na opravy cest představují 21 914 529 Kč. Výhodnost použití metody recyklace s využitím místního materiálu vyplývá z finančního porovnání s klasickými metodami oprav lesních cest. Náklady na opravy lesních cest při použití technologie recyklace s využitím místního materiálu jsou celkově nižší cca o 2/3. Musíme však brát v potaz, že tento typ úpravy vyžaduje častější běžnou údržbu. Z tohoto důvodu nelze jednoznačně vytvořit konečné hodnocení. V současné době je recyklace s využitím místního materiálu na LHC Loučná nad Desnou nadále využívanou metodou, pomocí které jsou postupně spravovány další lesní cesty, které svým stavem vyžadují tyto úpravy. Nejen, že je využívaná metoda velice výhodná z finančního pohledu, ale také se osvědčila i životností lesních cest, rychlým způsobem provedení, ekologickou šetrností a v neposlední řadě podporuje také estetiku lesa.
31
10.
SUMMARY
The bachelor’s thesis concentrates on working-plan area territory Loučná nad Desnou which is a property of Lesy České republiky s.p., part of Regional Headquarters Šumperk. There are 521,7 km of forest roads in workong-plan area territory which is of total area 20 811 ha. The roads were built and repaired by various technologies. Forest road network density is 25,1 m/ha in this territory. The main forest roads of classes 1L and 2L form 15,2 m/ha. From the total 521,7 km, 13,7% of forest roads were reconstructed and repaired by recyclation method utilizing local material. The recyclation method which utilizes local material has been used since 2001 in working-plan area territory Loučná nad Desnou. Twenty-two forest roads were repaired by this technique within 8 years. Overall length of the roads is 71,3 km. The expenditures for these actions were 32 038 284 Kč. They were divided into two groups investment expenditures and expenditures for repairs. The investment expenditures including pipe culverts reached 11 150 005 Kč within the period, and the expenditures for repaires were 21 914 529 Kč. The advantage of the recyclation method utilizing local material is evident when compared with expenditures needed for forest road repairs done by standard methods. The expenditures are about 2/3 lower when the recyclation method is used. However, it has to be taken into account that this type of repair needs more frequent road maintenance. That is why it is not possible to reach the definite final evaluation. The recyclation method utilizing local material is currently used for gradual repair of forest roads which need such type of reconstructoin in working-plan area territory Loučná nad Desnou. This method is very advantageous in regard to finance, lifetime of repaired forest roads, fast way of realization, ecological gentlesness, and finally it supports the forest aesthetics.
32
11. PŘEHLED LITERATURY A POUŽITÝCH ZDROJŮ GRÜNNER, Karol. Využitie materiálov z konštrukcií vozoviek. In Recycling 2011 Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství ve spolupráci s Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v ČR, 2011. s. 145. Dostupné z WWW:
. ISBN 978-80-214-4253-5.
STEHLÍK, Dušan. Technické podmínky pro užití recyklovaných stavebních materiálů do pozemních komunikací. In Recycling 2011 - Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství ve spolupráci s Asociací pro rozvoj recyklace stavebních
materiálů
v
ČR,
2011.
s.
145.
Dostupné
z
WWW:
. ISBN 978-80-214-42535. KRAJČOVIČ, Marián. Využití recyklátů v konstrukčních vrstvách vozovek pozemních komunikací. In Recycling 2011 - Možnosti a perspektivy recyklace stavebních odpadů jako zdroje plnohodnotných surovin. Brno: Vysoké učení technické v Brně, Fakulta strojního inženýrství ve spolupráci s Asociací pro rozvoj recyklace stavebních materiálů v
ČR,
2011.
s.
145.
Dostupné
z
WWW:
. ISBN 978-80-214-42535. KLČ, Pavol; ŽÁČEK, Jaroslav. Výstavba, rekonstrukce a modernizace lesní dopravní sítě. Praha: Lesnická práce, s.r.o. nakladatelství a vydavatelství Kostelec nad Černými lesy, 2006. 152 s. ISBN 80-86386-20-1. HANÁK, Karel. - Rozvoj zpevňování lesní dopravní sítě, habilitační práce, MZLU Brno, 1999 HANÁK, Karel, et al. Stavby pro plnění funkcí lesa. Praha: Informační centrum ČKAIT, s.r.o., 2008. 304 s. ISBN 978-80-870-93-76-4. 33
HANÁK, Karel, et al. Zpřístupňování lesa - Vybrané statě I. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2002. 154 s. ISBN 80-7157-639-5 JŮZOVÁ, B. Recyklace stavebního materiálu. Diplomová práce. MZLU v Brně, 2000. ZAJÍČEK, Jan. Předpisy pro recyklační technologie. (17. 3. 2011), prezentace Ministerstvo životního prostředí [online]. 2008-2011 [cit. 2011-05-08]. Stavební a demoliční
odpady.
Dostupné
z
WWW:
. ARSM [online]. 2002-2011 [cit. 2011-05-08]. Podstata recyklace stavebních odpadů. Dostupné z WWW: . Zkušenosti s prováděním staveb: Příloha 2: KIRPY. In POLÍVKA, Martin; VANČURA, Karel. Moderní trendy v údržbě lesní dopravní sítě. Kostelec nad Černými lesy: Lesnická práce, s.r.o., 2010. s. 64. ISBN 978-80-02-02228-2. Textová část OPRL PLO 27 Hrubý Jeseník, 2001-2020, UHÚL pobočka Olomouc Textová část LHP pro LHC Loučná nad Desnou, platnost 2006-2015, lesnická projekční kancelář TAXONIA CZ, s.r.o.
34
35
