Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení

Diplomová práce

Interier půdního prostoru pro bydlení

Brno 2012

Bc. Petra Saturková

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: „Interier půdního prostoru pro bydlení“, zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.

V Brně, dne 18.4. 2012

........................................ Bc. Petra Saturková

Děkuji vedoucímu svojí diplomové práce Ing. Arch. Borisi Hálovi za cenné rady v průběhu vypracování této práce. Dále

pak

všem,

k nejvhodnějšímu

kteří řešení

mi

svými

a správnému

připomínkami vypracování

a

radami diplomové

pomohli práce.

Abstrakt

Jméno : Bc. Petra Saturková Název diplomové práce : Interier půdního prostoru pro bydlení Diplomová práce se zabývá problematikou a následným návrhem půdního bydlení. Dispoziční řešení je vytvářeno s ohledem na potřeby mladé rodiny. Navrhovaný interiér je konzultován spolu s vedoucím práce, ale také s investory a majiteli rodinného domu, pro které je návrh vytvářen. Vzniklé návrhy řešení vyplývají ze studie prostředí a jsou provedeny ve formě vizualizací. Součástí návrhu celého interiéru je řešení typového prvku, u kterého je zpracována výkresová dokumentace a přibližná kalkulace cen materiálu. Klíčová slova: půdní vestavba, prostor, interiér, ergonomie

Abstract Name : Bc. Petra Saturková Name graduation theses : Interior of attic space for housing

This thesis deals with issues and subsequent design of penthouse living. The layout is created with regard to the needs of a young family. The proposed interior is consulted with the thesis supervisor but also with investors and owners of the house for which the design was created. The design solutions emerge from the study of environment and are made in the form of visualization. The part of the design of entire interior is a solution of the type element where is composed also a drawing documentation and approximate price calculation of material.

Key

words:

penthouse

living,

place,

interiér,

ergonomy

OBSAH

1

ÚVOD ....................................................................................................... 10

2

CÍL PRÁCE ............................................................................................... 12

3

ANALÝZA ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY ..................................................... 13 3.1

PODKROVNÍ OBYTNÉ PROSTORY - obecně ................................... 13

3.2

PRVKY OVLIVŇUJÍCÍ VZNIKLÝ PROSTOR....................................... 14

3.2.1 3.3

PODMÍNKY PRO REALIZACI PŮDNÍ VESTAVBY ............................. 17

3.4

BYDLENÍ V PŮDNÍ VESTAVBĚ ......................................................... 19

3.4.1

Výhody půdní vestavby ................................................................ 19

3.4.2

Nevýhody půdní vestavby............................................................. 19

3.5

4

Nosné prvky ................................................................................. 14

PRVKY OVLIVŇUÍCÍ BYDLENÍ .......................................................... 20

3.5.1

Barevné spektrum a vnímání barev .............................................. 20

3.5.2

Osvětlení ...................................................................................... 23

3.5.3

Klima místnosti ............................................................................. 27

3.5.4

Tepelný komfort ............................................................................ 29

3.5.5

Ergonomie .................................................................................... 30

3.5.6

Zdravotní nezávadnost a bezpečnost ........................................... 32

3.5.7

Prostory v interiéru ....................................................................... 35

METODIKA ZVOLENÁ PRO NAVRHOVÁNÍ INTERIÉRU ........................ 38 4.1

POPIS OBJEKTU A POŽADAVKY KLIENTA ...................................... 40

5

4.2

LOKALITA........................................................................................... 40

4.3

PŮDNÍ VESTAVBA ............................................................................. 41

4.4

ANALÝZA POTŘEB KLIENTA ............................................................ 41

VLASNÍ ŘEŠENÍ PŮDNÍ VESTAVBY ....................................................... 42 5.1

DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ PŮDNÍ VESTAVBY.......................................... 43

5.2

VSTUPNÍ ČÁST - POŽADAVKY ........................................................ 44

5.2.1

Předsíň ......................................................................................... 44

5.3

KOMUNIKAČNÍ ZÓNY ........................................................................ 45

5.4

KUCHYŇ, JÍDELNÍ ČÁST, SPIŽÍRNA A OBÝVACÍ POKOJ ................ 45

5.4.1

Kuchyň ......................................................................................... 45

5.4.1.1

Osvětlení, odvětrávání ........................................................... 48

5.4.1.2

Materiály ................................................................................ 48

5.4.2

Spižírna ........................................................................................ 50

5.4.3

Jídelní část ................................................................................... 51

5.5

OBÝVACÍ ČÁST ................................................................................. 53

5.6

PŘÍLEŽITOSTNÝ PRACOVNÍ KOUT .................................................. 55

5.7

KOUPELNA, WC ................................................................................ 56

5.7.1

Koupelna ...................................................................................... 57

5.7.2

WC ............................................................................................... 58

5.8

LOŽNICE ............................................................................................ 60

5.8.1

Odpočivná část ............................................................................. 61

5.8.2

Šatna ............................................................................................ 62

5.9

DĚTSKÝ POKOJ ................................................................................ 63

NÁVRH VLASTNÍHO ŘEŠENÍ NÁBYTKOVÉHO PRVKU ......................... 67

6

6.1

ERGONOMIE ..................................................................................... 67

6.2

NÁVRH JÍDELNÍHO STOLU ............................................................... 68

6.3

POPIS KONSTRUKCE A POVRCHOVÉ ÚPRAVY ............................. 69

6.4

CENOVÁ KALKULACE ....................................................................... 71

7

DISKUZE .................................................................................................. 72

8

ZÁVĚR...................................................................................................... 73

9

SUMMARY ............................................................................................... 74

10

POUŽITÁ ODBORNÁ LITERATURA ..................................................... 75

11

SEZNAM OBRÁZKŮ ............................................................................. 77

12

SEZNAM PŘÍLOH ................................................................................. 79

1 ÚVOD Bydlení už v dnešní době neplní jen funkci ochrany před nepříznivými vnějšími vlivy přírodního prostředí, ale stalo se významným ovlivňujícím faktorem života jedince. Místo, kde člověk žije, může utvářet jeho osobnost a ovlivňovat jeho psychiku, sociální cítění a působit na jeho život více, než si mnozí stále uvědomují. Vždyť člověk průměrně tráví až 60% svého dne v interiéru – z toho největší část v bytě, který si zvolil za svůj domov. Proto je nutné vytvořit si kolem sebe prostor, který bude příznivě ovlivňovat kvalitu našeho života. Volba bydlení a jeho vybavení nás charakterizuje stejně jako věci, kterými se obklopujeme, abychom se předvedli ostatním na veřejnosti. Interiér ukazuje naše soukromí, ve kterém se cítíme dobře a klidně a zároveň odráží naše společenské postavení v životě. Vybavení není jen otázkou moderních vymožeností,

kterých

je

v dnešní

době

přemíra,

ale

splnění

našich

požadovaných funkcí v bytě. Proto je vhodné vytvořit si kolem sebe prostor, který bude pro nás místem odpočinku a relaxace, který budeme chtít sdílet i s našimi nejbližšími přáteli nebo partnerem. Mladí lidé dnes volí menší prostory na bydlení, které nabízejí dostatečné místo pro realizaci, start v životě, začlenění se do společnosti a v neposledním případě založení rodiny. Jsou ovlivňováni v nemalé míře finanční situací, ve které se nachází. Důležitá je pro ně dostupnost MHD, malé náklady na bydlení a možnost sociální komunikace s okolím. Tyto požadavky přesně plní půdní vestavby, které vznikají v centrech měst jako zhodnocení stávající nemovitosti. Jedná se většinou o prostory, které dlouho plnily účel pouze k odkládání nepotřebných věcí, ale ukrývají v sobě mnohdy zajímavý prostor k využití pro bydlení. Změna lokality práce, finanční prostředky a přibývající věk jsou často důvodem ke změně bydliště. Lidé se pak stěhují na okraj měst, kde mají větší přístup k přírodě, do přízemních podlaží nebo do bytů s výtahem, preferují tak větší klid okolí a možnosti domu/bytu, které jsou přizpůsobením jejich fyzických zdatností. Mnoho půdních vestaveb vzniká při celkové renovaci domů, respektive u renovace střechy, izolace, zateplení fasád, stoupaček a komínů. Stávající,

10

dříve nevyužité prostory, se tak stávají obyvatelnými. Pod střechami tak vznikají prostory pro bydlení originálních tvarů, nadstandardních velikostí (možnosti vestavby galerie, někdy až mezonetového bytu). Při dobře řešené renovaci prostoru může vzniknout velmi nadstandardní bydlení, které má nezaměnitelné dispoziční řešení a může se pochlubit unikátní dispozicí. Skutečnost, že mnoho domů skýtá pod střechou prostory, které jsou zbytečně nevyužité, chci dokázat ve své diplomové práci, kde se zaměřím na nevyužitý půdní prostor v centru Brna. Jedná se o samostatně stojící dům, kde jsou samostatně využívána dvě podlaží a půdní prostor nebyl mnoho let upravován, ani realizován. Návrh celého interiéru bude konzultován s klienty, kterým bude sloužit jako návrh řešení pro další realizaci a využití prostoru pro mladý pár s jedním dítětem. V budoucnu však navržené dispoziční řešení bude vyhovovat svými rozměry případně i pro rodinu se dvěma dětmi. Vybavení a celý dojem bude v souladu s jejich přáními. Bude splňovat požadavky ergonomické, funkční, designové i finanční. Bude se jednat o částečně propojený interiér, proto zde bude dodržena jednotnost vybavení.

11

2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je analyzovat problematiku půdních prostorů a do stanoveného prostoru vytvořit vyhovující dispoziční řešení pro mladou rodinu. Vzniklý samostatný byt bude splňovat veškeré nároky na ergonomii a funkčnost. Styl vybavení a specifické požadavky budou konzultovány s majiteli nemovitosti. Dispoziční řešení bude tvořeno na základě stavebních výkresů. Celý interiér bude korespondovat s možnostmi stavby (elektroinstalace, rozvody vody, odpady, komíny apod.). Při řešení atypického prostoru bude zohledněn efekt barev, osvětlení v půdních prostorech a možnosti použitého nábytku v místech se skosenou stropní částí. Zařizovací předměty a nábytek bude vycházet z potřeb mladé rodiny. Součástí práce bude vytvoření nábytkového prvku jako součást interiéru, který bude podrobně rozebrán z hlediska konstrukce, materiálové skladby a kalkulace

ceny.

Řešení

prostoru

bude

vizualizacích.

12

zobrazeno

pro

názornost

ve

3 ANALÝZA ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY 3.1 PODKROVNÍ OBYTNÉ PROSTORY - obecně Půda (podkroví) je poslední podlaží domu, jedná se o prostor, který vzniká mezi posledním stropem podlaží a nosnou konstrukcí střechy. Krovy, které nesou střešní krytinu, určují tvar nejen střechy, ale i vznikajícího půdního prostoru. 1 Podle sklonu střech, velikosti stavby, rozpětí krovu a světlé výšky stropu můžeme určit, zda je prostor vhodný k vytvoření samostatné bytové jednotky půdního bydlení nebo zda je možnost využít ho jako rozšíření stávajícího bytu mezonetové bydlení. Půdní vestavba je tak odlišena tím, že tvoří samostatnou bytovou jednotku, která nenarušuje svojí funkcí soukromí bytu v nižším podlaží. Oproti půdní nástavbě, při vestavbě není narušen charakter objektu. Půdní byty jsou stále oblíbené, hlavní rozmach jejich rekonstrukcí je v posledních dvou desetiletích. Lidé hledají nové možnosti bydlení v již zastavěných plochách. Rekonstrukcím také přispívá fakt, že mnohé střešní krytiny a izolace se stávají zastaralé, při jejich výměně tak vzniká možnost úpravy celého prostoru. Pominou-li se tedy zvýšené náklady na rekonstrukci, vznikne nám originální bytový prostor. Ve vzniklém prostoru jsou nám mnohdy velmi omezující nosné stavební prvky. Jejich charakter se dá přiznat nebo skrýt do vzniklých stěn. Prostor je tak více disponibilní k úpravám a přizpůsobení dispozičního řešení, než je u klasických bytových interiérů. Propojení jednotlivých částí bytu je mnohem snadnější a přirozenější. Vzniká tak velkorysý prostor, který může být prosvětlen střešními okny, vikýři nebo štítovým osvětlením. Interiér tak působí vzdušně a světle. Půdní vestavby mají právem svoji vysokou hodnotu nejen u majitelů nemovitosti, ale i u samotných uživatelů.

1

MĚŠŤAN, R. 1995. Obytná podkroví a půdní vestavby. Brno: Littera. 468s. ISBN

8085763079

13

3.2 PRVKY OVLIVŇUJÍCÍ VZNIKLÝ PROSTOR U podkrovních prostor se setkáváme s nesmírnou originalitou budoucího řešení. Je kladen mnohem větší nárok na správné rozvržení místností a jejich následné vybavení zařizovacími prvky, než je u klasických obytných prostor. V tvorbě vyhovujícího interiéru nás omezuje mnoho faktorů, které se nedají opomenout. Každý, kdo se rozhodne rekonstruovat půdní prostor k bydlení, si musí být plně vědom, že peníze, které ušetří za pozemek a inženýrské rozvody, bude investovat právě do vybavení atypickými prvky. Pracnost, náročnost a časový interval celé rekonstrukce se tak může mnohem více prodloužit, jak u klasického vybavení interiéru. Právě tvary, které tvoří hranice v návrhu, se dají podtrhnout a vytváří tak interiér, který se neopakuje nikde jinde. Podmínkou pro vybudování samostatné bytové jednotky je dostatek užitného prostoru, světla, vytvoření vhodného dispozičního řešení s ohledem na budoucí uživatele a v neposlední řadě vybavení účelně zvolenými zařizovacími prvky. 3.2.1 Nosné prvky Nosná konstrukce střechy udává charakter vzniklého půdního prostoru. Střešní krytinu nesou krovy, které na sebe přenášejí vznikající svislé působení zatížení. Krovy jsou doplněny o další prvky, které na sebe přenášejí sílu. Jedná se o krokve, vazné trámy, hambálky, kleštiny a vzpěry. 2 Většina střech je dnes konstruována hambálkovým způsobem. Výstavba tímto způsobem začala nejvíce v 19. století, kdy byly položeny základy moderní statiky. V dnešní době je takto vystavěna většina objektů. Krov musí být konstruován z odolných materiálů, které jsou schopny na sebe přenášet zatížení střechy, například v zimních měsících a zároveň jsou odolné proti abiotickým a biotickým činitelům.3 Dřevo tak musí mít příslušnou ochranu proti těmto napadením, která bývá zajišťována chemickými látkami, které snižují riziko napadení. Podle použité látky volíme způsob nanášení (postřiky, nátěry,

2

BARTÁK, K. 1999. Vestavba podkroví II. Praha: Grada Publishing,a.s.. 120 s. ISBN

80-7169-567-X 3

MAHIEU, C. 2008 Úpravy půdních prostor. Rebo. 71s. ISBN 978-80-255-0027-9

14

namáčení, impregnace…). Jelikož se jedná o materiál umístěný v interiéru, musí splňovat i určité požadavky z hlediska požární bezpečnosti. Dřevěné materiály musí tak být napuštěny retardéry hoření. Nejčastěji je na krovy používáni dřevo, jako základní materiál, v dnešní době už se můžeme setkat s jinými materiály, jako je ocel nebo železobeton. Tlak vznikající ze zatížení střešní krytinou je přenášen na všechny prvky tvořící nosnou konstrukci. Ta se odvíjí od tvaru střechy – rozměru, sklonu. Už při stavbě střešní části je nutno počítat v budoucnu s rozšířením o podkrovní část nebo vznik galerie. Pouze za dodržení všeobecných podmínek – statiky, požární bezpečnosti, rozvodů a dalších. Nejen tedy tvar střechy je omezujícím faktorem ke vzniku rozšíření bydlení o samostatnou bytovou jednotku nebo mezonetové bydlení. Veškeré části domu musí být vzájemně provázány nejen technicky, ale i staticky, aby nevznikalo přetížení nosnosti jednotlivých podlaží. 4 Vhodnost prostoru, pro vznik obytné části, je vymezen konstrukcí, která je zvolena. Ideální sklon střechy by se měl pohybovat mezi úhly 35°a 55°. Započitatelná plocha (využitelná) je omezena základními parametry – minimální výška u zkosených stěn je 130 cm. Výška stropu je u rodinných domů stanovena na minimální hodnotu 250 cm, pro samostatné bytové jednotky. Vhodnost pro bydlení určuje i nutnost světlé výšky nad 2,5 m u minimálně poloviny započitatelné plochy.

4

BARTÁK, K. 1999. Vestavba podkroví II. Praha: Grada Publishing,a.s.. 120 s. ISBN

80-7169-567-X

15

Obr. 1 Konstrukční části půdní vestavby

Podle typu konstrukce nosných prvků vzniká tvar střechy. Mohou mít rozdílné sklony střešních rovin – ploché mají sklon 0 – 5°, šikmé do 45°a strmé nad 45°. Vhodná nosná konstrukce je předpokladem pro další využití prostoru. Vzájemně řešené podpěry a nadimenzování jednotlivých vazeb vytváří uvnitř různě volný prostor. Mezi základní typy střech, u kterých je po splnění výše uvedených požadavků, u kterých možno předpokládat další využitá v podobě rozšíření stávajících prostor nebo vytvoření další bytové jednotky patří pultová střecha, sedlová, valbová, mansardová, stanová nebo pilová. Další typy jsou spíše u historických budov vytvořeny s příslušnou funkcí.5

5

FISCHER-UHLIG, H. 2001. Půdní vestavby 2. Praha: Ikar. 127s. ISBN: 80-202-918-5

16

3.3 PODMÍNKY PRO REALIZACI PŮDNÍ VESTAVBY Před zahájením samotných úprav je nutno dodržet stanovené legislativní postupy. Majitel nebo osoba s čestným prohlášením musí vyřídit a obstarat veškerou dokumentaci, která se musí nechat schválit příslušnými úřady. Podle rozsahu úprav tak obstaráme příslušné stavební povolení, které vyplívá ze Stavebního zákona č. 183/2006 Sb. Se změnami uvedenými v 269/2009 Sb. Každá

stávající

stavba

má

odlišné

vlastnosti.

Podle

umístění,

stáří,

konstrukčních řešení a možnostech se postupuje při vyřizování dokumentace odlišně. Normám by měly odpovídat skutečnosti v oblasti požární bezpečnosti, nosných konstrukcí, hygienických požadavků, tepelné izolace, instalace, proslunění, prostorů bytu, větrání a vytápění, elektrických rozvodů a mnohých dalších ustanoveních upřesňující jednotlivé kapitoly normy pro obytné budovy ČSN 73 4301. K žádosti o povolení se přikládají příslušné dokumenty, které zjišťují stav a prozkoumávají objekt v oblastech konstrukčních, bezpečnostních, mechanické odolnosti, statice a podávají veškeré informace o průběhu stavby. Součástí je i výkresová dokumentace, která zachycuje stávající objekt se všemi řešenými body, ale také nový návrh, který musí odpovídat zmíněným normám a zákonům.6 Mezi zkoumané části patří zjištění stavu krovové konstrukce, zateplení, zhodnocení stavu nižších podlaží – jejich statika a možnosti následného zatížení, stavy komínových těles, stav a kapacity instalací, plynu, kanalizace, vodovodů a větrání. Přiloženy musí být i výpočty návrhu zatížení i normové (charakteristické pro daný objekt, stálé), zhodnocení stavu střešního pláště a doplňkové krytiny a tepelných izolací. Všechny dokumenty, technického zařízení budovy, musí obsahovat závěry a hodnocení celkového stavu objektu, které učiní oprávněná osoba v daném oboru. Pokud se některý závěr negativní, nemůže projít schválením a je nutná rekonstrukce. Po schválení stavby může začít samotná realizace. Je třeba si zařídit i projekt organizace výstavby, který 6

BARTÁK, K. 1999. Vestavba podkroví II. Praha: Grada Publishing,a.s.. 120 s. ISBN

80-7169-567-X

17

bude objasňovat samotnou práci na objektu, dopravu materiálu, cenovou kalkulaci. Průběh realizace je ovlivňován souběžně několika zákony a normami, které pomáhají vytvářet interiér bezpečný a kvalitní pro trvalé bydlení osob. Po výše uvedených je důležité zdůraznit při realizaci půdní vestavby následující normy: ČSN 73 0540 Tepelná ochrana budov – o užívání budov, úspoře energií a možných systémech zateplování. Využívání obnovitelných zdrojů a kvalitě vnitřního prostředí pro bydlení a o problémech spojených. ČSN 73 0833 Požární bezpečnost - obytné prostory a budovy určené k bydlení jsou chráněny touto normou. Je platná pro stávající objekty i pro nově vzniklé. Obsahově řeší problematiku únikových cest, hasicích přístrojů, stavebních konstrukcí. Je platná se souvisejícími právními předpisy. Důkladnost při inventarizaci stávajícího stavu může budoucím uživatelům i investorům usnadnit bydlení a neprodražit rekonstrukci. Po splnění technických požadavků se tak mohou naplánovat změny v prostoru a dispoziční řešení dělaného podle přání klienta. Před samotným začátkem rekonstrukce na obytný interiér se tak dají vyčíslit rozpočty pro napravení zjištěných nedostatků. Majitel tak zavčas dokáže reagovat na budoucí finanční změny. Současný technický stav celé budovy je ovlivňujícím faktorem, zda je možno vestavbu vůbec provést. Jednotlivé technické zařízení pak většinou omezují dispoziční řešení vznikajícího prostoru. Nejvíce ovlivňující jsou kanalizace, rozvody vody – kapacitní možnosti („stoupačky“), vedení a volba typu topení a stávající komínová řešení celého domu.

18

3.4 BYDLENÍ V PŮDNÍ VESTAVBĚ 3.4.1 Výhody půdní vestavby -

Každý půdní prostor v sobě skrývá zajímavá místa k využití. Podle vypořádání se s problémy omezujících konstrukčních prvků vzniká vždy velmi originální místo pro vytvoření bytové jednotky.

-

V mnoha bytech je problém s umístěním úložných systémů. V půdní vestavbě tak lze efektivně zhodnotit místo pod zešikmenou střechou, která nevyhovuje minimálními rozměry pro obytné využití.

-

Bydlení v půdní vestavbě mnohdy navozuje pocit bydlení v rodinném domě, díky svému velkorysému prostoru, možnosti propojení místností bez omezujících stěn a vytvoření dominantního osvětlení pomocí střešních oken a vikýřů.

-

Některé půdní prostory přímo vybízejí ke vzniku bydlení nebo obývání na dvou etážových úrovních. Mnohdy je možno vytvořit malý mezonet nebo využít vzniklé patro se sníženou stropní výškou jako galerii.

-

Přestavbou a rekonstrukcí nově vznikající bytové jednotky se zhodnocuje stávající objekt. S rekonstrukcí střešní krytiny nastává rekonstrukce nebo výměna oken, dochází k zateplení objektu nebo se upravují nevyhovující komínové odvody.

-

Vytvořením půdní vestavby ve stávajícím objektu se šetří pozemek a je tak možno vytvořit novou bytovou jednotku v již zastavěné lokalitě.

3.4.2 Nevýhody půdní vestavby -

Dle zákona je stanoveno, že v objektu je nutností vybavit objekt výtahem až od pátého patra. Mnoho půdních vestaveb tak má přístup pouze po schodech. Stěhování, vynášení větších předmětů, nošení nákupu nebo pohyb tělesně slabšího, starší osoby nebo těhotné ženy tak může činit problémy.

-

Spolu s tvorbou a realizací půdní vestavby jako bytu je mnohdy spojeno s rekonstrukcí. Ušetřené peníze za pozemek tak mnohdy končí jako investice do vytvoření vhodného technického a staticky vyhovujícího zázemí. Vybavovací prvky vytvořené na míru prostoru také podléhají větší finanční náročnosti, než u klasického interiéru.

19

-

Vzniklé dispoziční řešení musí být v souladu s původním prostorem. Respektovat tak omezující prvky: kleštiny, vzpěry, sloupky, vaznice určující sklon střechy, ale i napojení na spodní patra z hlediska odpadů, vodovodních rozvodů a komínových těles. Sklon střechy velmi ovlivňuje konečné celkové číslo využitelné plochy.

-

V dnešní době se jen málokdy naskytne možnost bydlení v půdní vestavbě, jde o velmi žádanou realitu, jejíž cena se drží ve vyšší kategorii bytů. Nabízené půdní vestavby ať už k pronájmu nebo k osobnímu vlastnictví jsou v žádaných lokalitách, ve středu města, v dobré dostupnosti MHD a služeb.

-

Legislativní vymezení a následné získání stavebního povolení je odvozeno podle rozsahu prováděných prací. Od stavebního oznámení může technická dokumentace rozsahem odpovídat novostavbě.

-

3.5 PRVKY OVLIVŇUÍCÍ BYDLENÍ 3.5.1 Barevné spektrum a vnímání barev Barva objektů je závislá na subjektivním vjemu pozorovatele. Oko vnímá barevné vlny pomocí receptorů, jejichž základní vnímání je hlavně červené, zelené a modré. Vnímání prostoru se musí oddělovat od samotného vidění. Mnoho interiérů tak hru s barvami prohlubuje na úroveň hry s prostorem. Využití optických klamů k způsobu proporčního vnímání místností. Klamy mohou být objektivní, jsou způsobeny lomem světla, fyziologické – podle trvání vjemu a kontrastu a psychologické. Ty mají za následek špatná vnímání prostoru (vzdáleností a úhlů). Lidské oko například velmi vnímá ohraničení, pokud na zdi nad výškou zorného pole, umístíme tmavý pruh. Bude naše oko vnímat celou místnost jako menší. Lidské oko také velmi zkresluje vnímání úhlopříček a čar všeobecně. Při nižší intenzitě osvětlení lidské oči vnímají barvy jako odstíny šedé.

7

7

HÁLA, B. 2009. INTERIÉR Tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing,a.s..

152s. ISBN 978-80-247-3216-9

20

Barvy Jejich fyziologické vnímání je velmi subjektivní, záleží na vkusu a různých asociacích. Rozdílné vnímání je také mezi mužem a ženou. Jejich správným využitím můžeme tak lehce navozovat nálady a ovlivňovat uživatele interiéru. Vždy jejich kombinace vnímáme komplexně, záleží na zvolené harmonii odstínů a harmoniích. Zda jsou kontrastní (červená – modrá), podobného charakteru (žlutá – oranžová) nebo využíváme jednu barvu ve více odstínech (tmavě a světle

modrá).

Barvy

musí

být

vybrány

uvážlivě

vzhledem

k jejich

chromatičnosti (tepelné působení barvy), koloritě (jakost povrchu, barevný tón, sytost, jas, složky barvy). Teplé barvy – zvyšují aktivitu člověka a stoupání tlaku, zrychlují pulz, zvětšují chuť k jídlu, více v nich vnímáme hluk. Využívají je hlavně extroverti. Studené barvy – vyvolávají útlum organismu, uklidňují. Častěji bývají označovány za příjemnější introverty. Kulturní vnímání je také důležité zohlednit. Kdy černá v některých zemích je spojována s tragédií, v jiných se používá ke stejným příležitostem bílá (smrt, v Japonsku).8 Zvolení barvy v interiéru vychází z představ budoucích uživatelů. Ve veřejných prostorách musíme výběr barev brát globálně, s tím i tedy fakt, že každý dvanáctý člověk má poruchu vnímání barev.

8

FOŘTOVÁ, K. 2005. Barvy v bytě. Brno: Era. 132 s. ISBN: 80-7366-035-0

21

Na následujících obrázcích je vidět, jak působí různě zvolené barvy v jednom stejném interiéru. Ukázky byly vytvořeny v programu colordesigner. 9

Obr. 2 Barevné ovlivnění prostoru

Barvy se v dnešní době dají namíchat v takřka neomezené míře. Vždy bychom při výběru ale neměli zapomenout na jejich základní vlastnosti a pravidla míchání. Základem je udržet interiér v jednotném duchu, aby nevznikla nepřehlednost a špatné působení na člověka. Rozlišovat bychom tak měly studené teplé a neutrální.

Obr. 3 Vnímání prostoru

9

www.colordesigner.cz (produkt společnosti Primalex) [2012-04-10 ]

22

Dále vnímat kontrasty a jejich optické a psychologické vlastnosti. Zkreslené vnímání prostoru v interiéru můžeme docílit také vhodně zvoleným osvětlením, použitím podobných materiálů, vzorů, dekorů a ornamentů. Těmito nástroji prohlubujeme vnímání i mezi další smysly. Styk s materiálem, plasticitou vzorů a narušení jednotného povrchu pomocí různých obrazců nebo ornamentů jen zdůrazňuje pocity. 10

Obr. 4 ovlivnění vnímání prostoru

Všech těchto způsobů odlišného vnímání se používá ve vybavování domácností v kombinaci. Nejčastěji za účelem pozměnit parametry místností – barevné a grafické zpracování zdí. Zdůraznění zvoleného stylu – luxusní materiály, minimalistické linie, naturalistický styl – květinové dekory a podobně. Aby vzniklý interiér nebyl přezdobený a tím působil až kýčovitě, je dobré si předem ujasnit jednotný styl, nechat si vytvořit vizualizace a využít pomoci odborníků.

3.5.2 Osvětlení Světlo je charakterizováno jako elektromagnetické záření o určité vlnové délce ležícím mezi UV a infračerveným zářením. V závislosti na interiér hovoříme o světle umělém a přirozeném. Pro všechny obytné místnosti v bytě tak vyplívají podmínky z hlediska osvětlení interiéru. Dimenzování světla a světelných zdrojů je podmíněno normou Denní osvětlení budov ČSN 73 0580. Pojednává o správnosti navržení, zhodnocení a měření

10

NEFF, L., NEUFERT, P. 2005. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt,

zahrada. Bratislava: Jaga, , ISBN 80-8076-022-5.

23

oslunění,

využití

denního

i

umělého

osvětlení

v prostorách

k bydlení,

administrativních, ale i průmyslových a individuálního charakteru. Denní osvětlení - Slunce a jeho záření je pro nás velmi důležité nejen z hlediska osvětlení a tepelného zdroje, ale i z pohledu základních lidských procesů. Ovlivňuje psychiku člověka i některé činnosti organismu, jako je zvýšená produkce látek, řeší problém s nespavostí a psychikou, snižuje stres a ničí

bakterie.

Zápory

jsou

zejména

v přehřívání

na

dopadající

předměty/organismy, nestálost intenzity a škodlivý vliv UV záření. Vliv denního světla není opomenut ani v legislativě. Okenní prostory musí splňovat požadavky pro komfortní bydlení. Přirozené osvětlení tak musí pronikat minimálním prostorem, což je 10% podlahové plochy obytných místností, mezi ty se nepočítají kuchyně o velikosti menší jak 12 m 2 a místnosti s úložným charakterem do 8 m2.

Obr. 5 Osvětlení interiéru, výpočet plochy

Míra proslunění a její měření jsou přesně charakterizovány v normě. Ovlivnění v interiéru může být v důsledku zvolení vhodných světových stran pro jednotlivé místnosti, zvětšení okenních ploch, vytvoření dodatečných balkonů a vikýřů, odstranění zastiňujících předmětů. U půdních vestaveb musíme zhodnotit stávající osvětlení prostoru vzhledem k plánovanému. Změny v oblasti oken nebo výstavby prvků jako jsou vikýře nebo balkony musí být ohlášeny na příslušný stavební úřad. Jedná se o rozšíření stávajících prostor a mohlo by dojít k narušení jednotné architektonické zástavby a nerespektování původní okenní osazení u nižších pater.

11

11

http://www.velux.cz/zakaznici/prakticke-rady [2012-04-02 ]

24

V závislosti s řešením půdní vestavby je velmi důležité zvolit vhodné řešení oken. Možnosti zastínění a ovládání. V letních měsících by mohlo dojít k přehřívání prostoru a k oslnění. Proto se využívají protisluneční ochranná skla, která mají speciální povrchovou úpravu, kombinaci více vhodně zvolených skelních tabulí nebo vystupující sluneční ochrany. Ochrana ve formě žaluzií a rolet je často nevhodná. Znesnadňuje výhled a snižuje úhel zorného pohledu. Pokud je tento typ zvolen uživateli, je nutno vybrat správné a jednoduché ovládání k manipulaci zastínění.

Obr. 6 Rozmístění oken v půdních prostorách

Podle hloubky místnosti, její výšky a plochy dochází směrem od okenní části ke snižování intenzity osvětlení. U půdních vestaveb, je díky možnosti využití různých typů střešních oken a kombinacemi s vertikálními, je pouze na zadavateli, jak velkou okenní plochu využije. Důležité je mít jasnou představu o rozložení jednotlivých místností. Velké plochy mohou bydlení zpříjemnit z pohledu psychologického, kdy vzniká v interiéru velký a vzdušný prostor. Nevýhodou můžou být problémy spojené s izolací a okolní zástavbou, kdy je třeba zajistit aby do interiéru nebylo vidět z okolí. V zásadě však záleží na sklonu střechy, rozmístění jednotlivých konstrukčních prvků jako jsou krokve a zvoleném ovládání otevírání. Zásadou použití střešních oken musí být, že osoba sedící musí mít výhled ven bez omezení, musí být dodržena bezpečnost užívání, možnost snadné údržby a ovládání. 12

12

FISCHER-UHLIG, H. 2001. Půdní vestavby 2. Praha: Ikar. 127s. ISBN: 80-202-918-5

25

Obr. 7 Správné posazení okna vzhledem k uživateli

Umělé osvětlení – podle intenzity světelného toku můžeme rozlišovat jednotlivá osvětlení. Podle síly svítidla a barevnosti pak zdroje umísťujeme jako intimní osvětlení, pracovní, stropní a orientační. Směr a úhel osvětlovaného předmětu, různé reflektory a použití stínidel může ozvláštnit vnímání prostoru nebo zaměřit člověka na zvýrazňovaný objekt, čehož se využívá v galeriích. Směrnice pojednávající o umělém osvětlení,o minimálních požadavcích na bezpečnost a ochranu zdraví na pracovišti, upřesňují intenzitu světelného zdroje při jednotlivých úkonech Dle

stanovených

požadavků

na

osvětlení

kombinujeme

světla

umělá

s přirozeným. Jejich slučováním tak můžeme ovlivňovat psychologické vnímání prostoru, jeho teplotu, barevnost, intenzitu a může nám pomoci k navození určité atmosféry v bytě. Vlivem světla bohužel dochází i ke světelné degradaci vybavovacích prvků v interiéru a může dojít i k přesvětlení nebo zkreslení plochy. V dnešní době nabízí firmy mnoho typů oken z hlediska použitých materiálů, velikostí, možností ovládání, jištění a možností kombinací a vytváření tak velkých prosklených ploch. V zásadě každá okna by měla mít určité vlastnosti pro komfort při užívání. Mezi ně paří i zvuková neprůzvučnost (30dB) a izolaci prostupu tepla ideálně hodnotu 2,7 W/m2K. Okna by měla být uzpůsobena i na zvýšenou mechanickou odolnost. V tomto případě se využívají dvoj - , trojskla, které bezpečně chrání před krupobitím, sněhem a jinými přírodními proměnami

26

počasí. Jako základní materiály se využívá plast nebo dřevo v kombinaci s plechy.

13

3.5.3 Klima místnosti Člověk je tvor, který potřebuje ke svému životu kyslík. Jeho spotřeba na jedince je ovlivněna výškou postavy, stravou, činností, jakou vykonává a okolím. Jednotlivé složky v prostředí se dají měřit a kontrolovat. Důležitými faktory ovlivňujícími klima interiéru jsou: slunce – intenzita záření, pohyb vzduchu, tlak vzduchu. Například poměr oxidu uhličitého v bytě je stanoven od 1 do 3 ‰. Každou hodinu by se tak měl objem vzduchu v interiéru měnit. Pokud tato výměna nemůže být zajištěna přirozeně, je nutno zařídit umělou cirkulaci vzduchu a tím tak odvádět vznikající škodlivé látky. Od těchto hodnot se odvíjí i minimální velikost plochy (při výšce stropu 2,5 m), pro dospělého 16 – 24 m2 a pro děti 8 – 12 m2. Podle pohybu člověka a jeho parametrů je stanovena příjemná teplota v klidovém stádiu na 19°C, při výkonu na teplotu okolo 16 – 17°C. Člověk sám má schopnost produkovat teplo do okolí. Na jeden kilogram své tělesné hmotnosti je schopen vyprodukovat až 1,5 WE/hod. Při navrhování a umísťování telených zdrojů do interiéru je tedy nutno s těmito čísli počítat. Předimenzování topných těles narušuje komfortní bydlení a tepelnou stabilitu člověka. Přetopené prostředí má za následek vysušování sliznice. Chlad pak zase má vliv na porušení imunity a následnou náchylnost k nemocem. Tvorba vodní páry člověka je důležitým procesem ochlazování těla. Při klidovém stavu člověk vyprodukuje okolo 40 gramů vodní páry za hodinu, při fyzicky průměrně náročné činnosti to může být okolo 60 g/hod. 14

13

NEFF, L., NEUFERT, P. 2005. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt,

zahrada. Bratislava: Jaga, , ISBN 80-8076-022-5. 14

NEFF, L., NEUFERT, P. 2005. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt,

zahrada. Bratislava: Jaga, , ISBN 80-8076-022-5.

27

Obr. 8 Vývin CO2 a vodních par

Tělo člověka má velmi dobře vyvinutou schopnost reagovat na změny okolí, v interiéru je však důležité udržovat stabilitu klimatu a tím tak zajišťovat komfort bydlení. Při zařizování bytu se tak musí vzít v úvahu osoba, které bude interiér obývat. Starší lidé mají nižší cirkulaci krve, tím vnímají více chlad, k prohřátí organismu tak spotřebují více energie. Oproti tomu děti a mladí lidé jsou v neustálém pohybu a vyvíjejí větší aktivity. Tím se jejich nároky na kyslík zvyšují, mají i vyšší vývin vodní páry z povrchu těla. Právě vhodně zvolenými zařizovacími předměty v kombinaci s obklady, koberci, podlahami, můžeme prostor pro bydlení přizpůsobit každému jedinci. Klima v bytě narušují jednotlivé provozované aktivity, nejvíce je nutno řešit systémy odvětrávání v kuchyni, koupelnách a na WC, kde vzniká i vysoká vlhkost. Dnešní nabídka okenních systémů je pestrá. Některé typy oken mají integrovány systém pro cílené větrání i při zavřeném okně, nedochází při něm k ochlazování vzduchu uvnitř a snižuje se tak riziko vzniku kondenzace par, například u topení. Tento druh ventilace se dá umocnit vhodným rozmístěným, kdy se s využitím této funkce zvýší proudění vzduchu uvnitř interiéru. Řízené cirkulační větrání je řešeno způsobem, kdy zespoda vzduch přichází do interiéru a horní částí je odváděn zpět. Požadavky na větrání obytných budov a zajištění prostředí vzduchem podle normy ČSN EN 15 665/Z1, která je nadřazenější než norma o úsporách energií. 28

3.5.4

Tepelný komfort

Podle základní normy o obytných budovách, CSN 73 0540 – 2 v novém znění Tepelná ochrana budov, je upřesněna zásada vytváření tepelné pohody ve vnitřním prostředí. Tepelná stabilita je zvláště u půdních vestaveb velmi důležitým faktorem. Musí být zvolena vhodná ochrana budovy při kolísající intenzity záření a teplotě v exteriéru. Zároveň je kladen důraz na vhodně řešený systém pro vytápění. Zdrojem tepla musí být bezpečné těleso, které je zajištěno proti popálení a zároveň nevypouští do interiéru škodliviny. Teplota interiéru u půdních vestaveb je ovlivněna střešním pláštěm – materiálovou skladbou, ale i sklonem střechy, poměrem a typem zvolených oken. Pokud je v místnostech udržovaná stabilně vyšší teplota, vytváří se velmi dobré prostředí pro vývoj bakterií a usazování prachových částic. Tento efekt může mít za následek vznik alergií nebo poškození sliznice. Vestavba půdního bytu jako samostatné bytové jednotky je brána podle úřadů jako novostavba. Pro každou takovou stavbu je podle platné normy možnost úřady vyžádat si energetický štítek – celková spotřeba energie na podkroví. Je tak možno vypočítat, kolik je skutečná spotřeba objektu na vytápění a porovnat ji s požadovanou hodnotou na vytápění, které vyplívá z normy. Při umísťování jednotlivých tepelných zdrojů musí řešitel počítat se vznikajícím teplem při chodu domácnosti. Opomenout se nedá ani fakt, že člověk při všech svých činnostech vyvíjí metabolické teplo – v klidu pak jedinec může vyprodukovat až 80 W/m2. 15

15

NEFF, L., NEUFERT, P. 2005. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt,

zahrada. Bratislava: Jaga, , ISBN 80-8076-022-5.

29

Obr. 9 Při nechráněném okně teploty v letních měsících prudce stoupají. Je nutno učinit opatření v zastínění oken nebo využití více skel, kdy jednotlivá skla samostatně odráží paprsky, jejich vlnovou délku tepelného spektra 16

3.5.5 Ergonomie Veškeré předměty kolem nás jsou vytvořeny pro člověka, aby mu sloužily a usnadňovaly život. Základním měřítkem pro vytvoření jich ve správné a funkční velikosti byl člověk. Všeobecně máme představu o velikosti, poměrech a vzdálenostech. Jednotlivé parametry jsou dnes ale již přesně definovány metrickými mírami. Rozměry určující vztahy nábytkových dílců a jednotlivých místností v interiéru vychází z dlouholetého výzkumu. V dnešní době už architekt – projektant interiéru disponuje znalostí nároků na prostor člověka i objektů kolem něj. Stanovené rozměry jsou zakotveny v normách ČSN – technické normy, kategorie: 91 – Vnitřní zařízení, 9101 – Nábytek, společná ustanovení a základní rozměry.

17

Ergonomie v sobě kloubí vědy hygieny práce, antropometrii, psychologii činností a technické disciplíny měření a tvorby norem. Cílem tohoto vědního

16

http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=9&id=2405

17

HÁJEK, V. 2004. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi, Sabotáles, 125s. ISBN 80-

86817-00-8

30

odvětví je stanovení parametrů pro vytvoření správných podmínek pro funkci člověka v jednotlivých situacích. Aby nedošlo k jeho poškození na zdraví nebo vytvoření záporných psychologických vjemů při výkonu člověka. V nejčastějším případě se v interiérech setkáváme s nevhodným dispozičním řešením

prostoru

a

špatně

vybranými

zařizovacími

předměty,

které

nekorespondují s charakterem užívající postavy. Správně vytvořený prostor nám vytváří psychickou pohodu, umožňuje kvalitněji vykonávanou práci bez vznikající únavy, nižší náročnost organismu na výkon, lepší soustředění a mnohé další klady v souvislosti s bezpečím proti vzniku možného úrazu.

Obr. 10 Rozměry člověka sedícího – ergonomie (NEFF, NEUFERT 2005)

Využívání ergonomie je sice známé již od starého Egypta a Řecka, kdy vytvářený nábytek byl již zhotovován podle antropometrických rozměrů budoucího majitele. V dnešní době se s tímto jevem setkáváme pouze ojediněle. Nejčastěji v oblasti sedacího nábytku – kdy jdou jednotlivé komponenty židle přesně upravit na člověka: V oblasti lůžkového nábytku – lidé, kterým nestačí normovaný rozměr postelí, se již začínají přiklánět k variantě vytvoření délky lehací plochy na míru. Tato možnost je sice využívána, ale ne v dostatečné míře. Dalším prostorem pro využití ergonomie podle klienta jsou kuchyňské linky, kde se nejčastěji přizpůsobuje výška pracovní plochy dle výšky uživatele. V ostatních oblastech se bohužel s nábytkem „na míru uživatele“ setkáváme málokdy. 18

18

POŠTULKOVÁ, L. 2007. Typológia zařaďovacích prvkov bytu, člověk – priestor –

nábytek. Technická univerzita vo Zvolene: Vydavatelstvo TU vo Zvolene. 174s. ISBN 978-80-228-1797-4.

31

Obr. 11 Rozměry člověka stojícího – ergonomie (NEFF, NEUFERT 2005)

3.5.6 Zdravotní nezávadnost a bezpečnost V dnešní době se obklopujeme ekologií, environmentálním smýšlením a pojmy bio na nás útočí ze všech stran. Mnoho lidí si však neuvědomuje, že nebezpečí ohrožující naše zdraví není pouze v jídle, které konzumujeme, ale také v předmětech, kterými se obklopujeme. Stále více se rozrůstající obchodní řetězce s nekvalitním a mnohdy i zdravotně závadným a nebezpečným nábytkem potvrzují fakt, že lidé se o vlastnosti kupovaného nábytku nezajímají v dostatečné

míře.

Právě

ale

většina

všech

úrazů

má

svůj

původ

v domácnostech. Jako nejčastější riziko smrtelných případů u dětí pak patří otrava a poranění v domácnostech (36%).19 Bezpečnost a rizika v interiéru tak můžeme rozdělit do několika skupin. Problematika bezpečnosti v domácnostech je stále málo vnímána okolím jako důležitá. Obyčejné úrazy, trvalé následky, ale někdy až smrt jedince se může přihodit v důsledku špatné informovanosti o bezpečnosti v obytném prostoru.

19

http://www.zdn.cz/clanek/sestra/urazy-v-domacnosti-u-deti-449170 [2012-04-05 ]

32

Materiály Nábytek a zařizovací předměty by měli být ze zdravotně nezávadných materiálů. Důležité hlídat si skladbu produktů hlavně pokud se v domácnosti vyskytují děti, které teprve prozkoumávají okolí. Spotřebitel by si při nákupu měl hlídat,

zda

použité

materiály,

lepidla

a

povrchová

úprava

odpovídá

předepsaným normám. Nejčastější lokace vzniku úrazů a onemocnění Vybavení bytu by mělo být bezpečné i z hlediska ergonomických vlastností a požadavků na funkčnost nábytku a požadavků na materiálovou skladbu. Člověk, jako uživatel by neměl být ohrožen v jakémkoli stádiu svého života, od malých dětí, které jsou nejčastěji postiženy ve věku od jednoho do tří let až po seniory. Pracovny, sledování televize – v dnešní době mnoho lidí tráví sezením na židli celou pracovní dobu, ale i doma volný čas. Nejen ti, co pracují doma, by se měli zamyslet nad komfortem, který má na svém stávajícím pracovním místě. Jedná se o správně zvoleném nábytku z hlediska rozměrů, možností nastavení a dosahu člověka. Z nesprávného sezení nastávají problémy nejčastěji v oblasti bederní páteře a šíje. Špatné držení těla a nesprávná opora tak mohou mít za následek, nejen bolesti hlavy, ale i trvalé problémy s páteří. Špatně nastavená výška sedací plochy a područek pak má za následky otlaky a nepřístup krve do končetin. Nastává tak znecitlivění některých nervů. Při sledování televize nevhodně zvolené odpočinkové sezení v kombinaci s nedodržením vzdáleností od zdroje a pozorovacích úhlů působí stejně jako sezení u pracovní plochy na nevhodné držení těla a možné vychýlení páteře. Důležitým orgánem, který trpí, jsou i oči. Mohou za to nesprávně zvolená umístění světelných zdrojů a úhly pozorování monitorů, vzhledem k sedací ploše. Koupelna – kvůli zvýšené vlhkosti mohou být povrchy těles i podlahy kluzké. S tímto jevem je nutno počítat a vytvořit určitá opatření – odstranit ostré hrany, vytvořit madla a zamezit vznikající vlhkosti.

33

Kuchyně – Mezi nejčastější zranění patří opaření horkou vodou nebo říznutí při manipulaci s předměty. I těmto úrazům jde částečně předcházet vhodně

a

správně zvoleným zařízením a řešením kuchyňské linky a manipulačních ploch. Pracovní plocha by měla mít dostatečné místo na odkládání nejen vedle varné desky, ale celá linka by měl odpovídat velikostí pro vaření podle počtu členů v domácnosti. Správně zvolená výška pracovní plochy předchází bolestem zad. Přístup až k pracovní ploše pomocí odsazených soklů nebo využití pouze nastavitelných noh kuchyňských skříněk usnadňuje přístup k lince. Tělo tak zůstává v přirozené poloze. Kuchyňské skříňky umístěné na nastavitelných nohách navíc usnadňují úklid. Linka by měla mít jednotnou výšku a vhodně zvolené úchytky dvířek, aby nedocházelo k zavadění uživatele. Nedostatečné místo pro nohy, tvrdá podlaha, přílišná hloubka pracovní plochy, špatné umístění vrchních skříněk a nevhodně vytvořená dispozice, maí za následek větší energetickou náročnost na přípravu pokrmů. Spolu se špatným osvětlením tak dochází k rychlé únavě organismu a tím se zvyšuje riziko poranění. V přítomnosti dětí v domácnosti musí být dostatečně zabezpečeny volné a ostré předměty. Dobré je také používat krytku varné plochy, aby nedošlo k opaření. 20 Dětské vybavovací předměty – z finanční náročnosti na vybavování dětských pokojů často dochází k tomu, že dítě „zdědí“ nábytek po dospělých. Bohužel ten je pro něj zcela nevhodný z hlediska jeho ergonomie a vlivu na další fyziologický vývoj. Mnohdy také neodpovídá normám pro bezpečnost dětského nábytku. Dítě má jiné tělesné proporce a s nimi je u dětského nábytku počítáno. Hlavička, ruce, prsty se tak dostávají do otvorů mezi kováním, mezi šprušlemi a podobně. Dítě samo ještě neumí poznat, co je pro něj nebezpečné, je proto tak velmi důležité zvážit jaký nábytek se pro něj zvolí, zodpovědnost tedy nese dospělí - rodič. Zabezpečení zvýšených ploch, zvolení správné povrchové úpravy nábytku, využití oblých hran a zabezpečení nábytku ke stěnám. To jsou jen základní předpoklady pro eliminaci úrazů v dětských pokojích.

20

BRUNECKÝ, P. 1998. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. Brno: Mendelova

zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 80-7157-307-8

34

Kování, mechanické pevnosti materiálů, ostré hrany, nezabezpečené předměty, mezi úrovňové přechody, zásuvky a další předměty, by měly být dostatečně zajištěny proti pohybu nebo snadnému převrhnutí. Problém mohou tvořit i nezajištěné, pohyblivé koberce, nevhodně umístěné dekorace a špatně směrovaná svítidla. 21 Psychologie Další nebezpečí může skýtat psychologické vnímání interiéru.

V obytném

prostoru, který vnímáme jako domov, by měla být vytvořena pohoda. Přemíra barev, dekorů a dekorací může působit zmatek a jsou vyvíjeny vyšší nároky na vnímání a soustředění. Může tak vznikat stálé psychické napětí a únava člověka.

3.5.7 Prostory v interiéru Pro správnou provázanost jednotlivých funkčních částí je nutno vytvořit vhodné dispoziční řešení. Plochy místností musí mít stanovenou velikost podle vymezení funkce a stanovení počtu osob, které se budou v prostoru déle pohybovat. Z parametrů, které vybyl řečeny v předchozích kapitolách – klima prostředí a ergonomie, byly vytvořeny minimální rozměry jednotlivých místností. V zásadě by měly funkce v bytě být rozděleny do několika zón dle charakteru vykonávaných

činností.

Jsou

různá

rozdělení:

na

zóny

komunikační,

vykonávání činnosti a úložné. Hlavním dělením je v zásadě rozdělení podle činností, které jsou v bytě provozovány: 22 Části nebytového charakteru – bývají uloženy mimo samotnou obytnou plochu, nejčastěji ve spodních částech nemovitosti: sklepy, garáže a dílny.

21

BRUNECKÝ, P. 1998. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. Brno: Mendelova

zemědělská a lesnická univerzita v Brně. ISBN 80-7157-307-8 22

HÁLA, B. 2009. INTERIÉR Tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing,a.s..

152s. ISBN 978-80-247-3216-9

35

Volné prostory – rozšiřují plochu interiéru o neobytnou, ale přímo z obytného prostoru využitelnou část exteriéru, často jsou vyčnívající do prostoru: balóny, terasy, loggie. Hygienické zázemí – koupelna, WC v dnešní době se hojně využívá propojení se saunou. Komunikační zóny v bytě – propojují jednotlivé místnosti. Pro velikost jednotlivých komunikačních míst musí být závazné, jak praví norma, že je nutno dimenzovat je tak, aby bylo možno přemísťovat předměty o velikosti 1800 x 600 x 1800. Od tohoto faktu se tak odvíjí velikosti komunikačních prostor i nároky na velikost dveří. Patří sem předsíně, zádveří, chodby a schodiště Společenské prostory – vykonávají se zde činnosti za účasti několika osob současně, jsou zde zvýšeny nároky na prostor. Jídelny, obývací pokoje, ložnice a pokoje dětí. Individuální prostory – je zde většinou kladen větší důraz na klidový charakter a izolaci od prostředí: pracovna. Místnosti s hospodářským charakterem – Jde o místa pro zpracování a úložné prostory pro potraviny a prostředky nutné pro hygienický chod domácnosti: komory, kuchyně, spižírny.

36

Obr. 12 Umístění místností v bytě s ohledem na světové strany 23

U půdních vestaveb je možno neomezovat se striktně světovými stranami. Zvolením střešních oken velkých formátů nebo vikýřů je možno dotvořit si dostatečné proslunění interiéru pro přirozené osvětlení.

23

http://www.tfdesign.cz/docs_cs/sluzby/postup_navrhu/hi-res/svetove_strany.gif

[2012-04-02 ]

37

4 METODIKA ZVOLENÁ PRO NAVRHOVÁNÍ INTERIÉRU Vybrání tématu půdních vestaveb bylo podmíněno požadavkem klienta k řešení stávajícího půdního prostoru. Spolu s architektem byla zaměřena plocha, která se bude renovovat. Byly zaznamenány stávající stavy příček, střešní krytiny, stav konstrukce podpěry střechy a komínových těles, u těch nebude nastávat změna a budou zakomponovány do budoucího interiéru. Bytová jednotka má využitelnou plochu k tvorbě interiéru plochu 98,6 m2. Využitelná plocha byla vypočítána od vzniku obvodových zdí do výšky 130 cm. Plocha je omezena skosením střešního pláště, na 74,5% plochy však odpovídá minimální výšce stropu 2,6m. tato hodnota je dána pro nově vznikající půdní vestavby. Další omezení přináší vzpěry, které v místech u bočních sloupků snižují podchodnou výšku o 60 cm. V současné době jsou dveře umístěny z chodby do jednoho uměle vytvořeného pokoje. Zde se ale z důvodů návaznosti odpadů z předešlých pater, se ale bude řešit prostor jako kuchyně. Základy koupelny, kuchyně a WC jsou již také neměnné a předem vyplívající z dispozičního řešení spodních pater. Majitelé mají vytvořené přívody vody a odtoky odpadů podle technických možností a dovolených funkčních sklonů podle spodních pater. Základem práce je zjištění veškerých aspektů ovlivňujících kvalitu a možnosti bydlení v půdních prostorech. Na základě konzultace s klientem – investorem a majitelem v jedné osobě (dále pouze klient) postupně vznikali dispoziční návrhy řešení daného prostoru. Hlavním požadavkem bylo vytvořit do stávajícího prostoru jednotný interiér řešený pro potřeby mladé rodiny s dítětem. Ke změně dojde v oblasti příček, které budou vytvořeny dle řešení a v oblasti střešních oken, které jsou v současnosti nevyhovující pro vytvoření bytové jednotky. V první části práce byly stanoveny zásady, které je nutno v návrhu zohlednit. Jedná se o vliv ergonomie, osvětlení, tvorby správného klimatu v interiéru, vliv barev a možnosti ovlivnění interiéru nejen díky zařizovacím prvkům. Seznámení se zdravotní nezávadností a bezpečností ve vytvořeném půdoryse. Důležitost tepelného komfortu a byly uvedeny návody, jak správně umístit jednotlivé místnosti v bytě. Všechny získané informace budou dále aplikovány na řešené problematiky půdního bydlení. 38

Následující kapitoly, které se budou zabývat problematiku jednotlivých obytných místností a jejich požadavky na správnou a nezávadnou funkci, budou vycházet z platných norem rozebírající dané téma. Základem pro vytvoření funkčního interiéru budou vycházet z rozměrů, které byly zjištěny na základě tělesných mír člověka a jeho potřeby na rozměr plochy a prostor. V půdní vestavbě se počítá s vytvořením vyhovujícího osvětlení – vzniknou střešní okna dle potřeby. V současné době je již skoro na celé ploše položena dřevěná podlaha s integrovaným podlahovým vytápěním, která se bude jen povrchově upravovat pro činnosti v bytě. Celý půdní prostor má velkorysé rozměry, je ale nutno je kvalitně využít i vzhledem ke sklonu střechy. Součástí práce je vytvoření nábytkového prvku, který bude přesně vyhovovat do dané místnosti. Tento prvek bude blíže konstrukčně rozebrán a vytvořena u něj cenová kalkulace. Návrh bude pracovat se změnou dispozičního řešení, vzniku a návrhu umístění střešních oken. K tomu bude přihlíženo při zařizování místností nábytkovými prvky a dekoracemi. Podlahová krytina je již majiteli dána – v obytných částech bude využito dřevo, v místech se zvýšenou vlhkostí – koupelna a WC bude použita keramická dlažba. Velká dřevěná plocha tak bude udávat jednotný tón celému interiéru a propojovat ho. Vytvořené příčky budou na povrchu hladké, v jednotlivých pokojích bude za pomoci barev vytvořeno prostředí přímo pro uživatele s dodržením zásad ovlivňování velikosti místnosti pomocí barev, dekorů a vzorů. Interiér budou propojovat základní barvy - zelené, masivní provedení nábytku – (BK,mořeno tmavý ořech) a bílé. Celý interiér bude zařízen v přírodních barvách a tónech. Na přání klienta bude interiér řešen vzdušně a účelně. Jednotnou filosofií při vybavovaní interiéru docílíme dojmu uspořádanosti, logiky a klidu.

39

4.1 POPIS OBJEKTU A POŽADAVKY KLIENTA 4.2 LOKALITA Rodinný dům o dvou podlažích a půdním prostoru připraveném k renovaci, se nachází ve středu města Brna, přesněji v lokalitě Žlutý kopec. Tato část je velmi atraktivní z důvodů umístění takřka v centru města a dobrého spojení MHD. Jedná se o klidnou lokalitu, která je vyhledávaná kvůli svému prostředí, které tvoří převážně stará zástavba rodinných domů, vil a činžovních domů. Nachází se zde hned několik architektonických kulturních památek, vil z období secese a z období funkcionalismu. Atraktivitu zvyšuje dostupnost služeb, ale také krajina, která se rozprostírá v okolí. Nachází se zde nejen mnoho přilehlých malých zahrad a zelených ploch. Nedaleko se rozprostírá lesopark – Wilsonův les. V okolí je mnoho možností ke sportovnímu i kulturnímu vyžití.

Obr. 13 Objekt s řešenou půdní vestavbou

40

4.3 PŮDNÍ VESTAVBA Podkrovní prostor byl již před několika lety připraven po technické stránce pro rekonstrukci a následnému vytvoření samostatné bytové jednotky. Tato dostavba se však neuskutečnila. Majitelé domu mají jasné požadavky na dispoziční řešení – požadují vytvoření prostorů pro soužití mladé rodiny s dítětem, popřípadě v budoucnu i se dvěma dětmi na přechodné období. V současné době patro, kde bude vznikat nový interiér, už je částečně oddělen. Oddělení je zajištěno pouze dočasným řešením od spodních pater, pomocí nedostavěné bytové příčky. Celý dům, který v sobě skýtá tři podlaží je propojen jedním centrálním schodištěm, které se měnit nebude.

4.4 ANALÝZA POTŘEB KLIENTA Nároky byly kladeny pouze na dispoziční řešení, které by mělo být dostačující pro tři členy rodiny. Vzniknout by tak měl prostor samostatné ložnice, dětského pokoje (v budoucnu rozšíření vybavením pro dvě děti), samostatného WC, koupelny, propojeného prostoru obývacího pokoje a kuchyně (spolu s jídelní částí), samostatné vstupní části a malého prostoru pro umístění pracovní desky k příležitostné práci doma. Finanční omezení a požadavky na vybavení nebyly předem stanoveny. Některé nároky však vyplývali z postupného vývoje, konzultací a vzniklých řešení. Podle zhodnocení stávajícího konstrukčního řešení nebude muset docházet ani ke změnám dispozičního řešení nosných konstrukčních prvků. Změna bude pouze v oblasti střešní krytiny a tím tak vznikne prostor pro navržení dostačujícího řešení z hlediska osvětlení, které bude zajištěno pomocí střešních oken.

41

5 VLASNÍ ŘEŠENÍ PŮDNÍ VESTAVBY

Obr.14 Pohled na řešený interiér

42

5.1 DISPOZIČNÍ ŘEŠENÍ PŮDNÍ VESTAVBY

7 5 1

6

8

2 9 10 11

12

3

4

Obr. 15 Dispoziční řešení půdní vestavby

1. Schodiště – centrální pro celý rodinný dům (neřešeno) 2. Vstupní část – předsíň (9,3 m2) 3. Samostatné WC (3,2 m2) 4. Koupelna (10,7 m2) 5. Kuchyňská část (cca 9,1 m2) 6. Jídelní prostor (cca 15,6 m2) 7. Pracovní kout (cca 2,1 m2) ……….5,6,7 –hodnoty jsou odhadní, jedná se o propojenou část o rozloze 26,9 m2 8. Spižírna (6 m2) 43

9. Obývací pokoj (13,2 m2) 10. Dětský pokoj (20 m2) 11. Samostatná šatna (3,6 m2) 12. Ložnice rodičů (13,1 m2)

5.2 VSTUPNÍ ČÁST - POŽADAVKY Vhodný přístup je zajištěn v rámci jednotného schodiště prolínající všechny tři patra domu. Schodiště je dimenzováno podle obecně závazných rozměrů – pochodové výšky (min 2000mm), stoupání ramene (podle délky kroku 630mm 2v +š = 630 mm v – výška stupně, š – šířka stupně) a použité zábradlí je umístěno ve výšce 110 cm). Schodiště je řešeno centrálně v rámci celého půdorysu domu, tvoří tak jednotnou interiérovou linii prostoru. Část schodišťové komunikace je tvořena v nejvyšším patře i prostorem přede dveřmi (rozměry 100 x 200 cm), který lze zhodnotit zvolením vhodného nábytkového prvku pro ukládání obuvi. Tím se tak zamezí i vnikání nečistot do interiéru. Přirozené světlo proniká oknem nad schodami. Umělé osvětlení má dostatečnou intenzitu pro osvětlení pro bezpečnou chůzi, zároveň však neosluňuje a nezpůsobuje zkreslení rozměrů schodů. 5.2.1 Předsíň Jedná se o víceúčelovou část bytu: rozděluje veřejnou část chodby od soukromé, vytváří první dojem z celého interiéru, je komunikační zónou mezi WC, koupelnou a obytnými částmi bytu a hlavně souží jako úložiště oděvů, doplňků, ale mnohdy i některých pomocníků při domácích prací. V rámci dispozičního řešení vznikl prostor pro předsíň poměrně velký – 9,3 m2. Většina je však umístěna pod zkosenou částí, tak je využití velmi omezené. Předsíň slouží jako spojení WC a koupelny s obytnou zónou, zároveň odděluje exteriér ve formě společné chodby se schody a samostatnou bytovou část. Očekává se zde velmi častý pohyb osob. Hlavní dominantou je vestavěná skříň s posuvnými dveřmi, která je dělaná na míru. Hlavní část skříně je celoplošně zavřená zasouvacími dveřmi. V druhé kratší části u komína jsou otevřené police. Zde se odkládají kabáty, boty, doplňky, sezónní věci, ale také tašky a batohy celé rodiny. Své místo si zde najdou i potřeby pro chod domácnosti: 44

vysavač, žehlicí prkno a žehlička. Samostatně oddělené jsou umístěny i ručníky a koupelnový textil. Skříň je připevněna ke stěně z bezpečnostních důvodů. Jelikož před vstupními dveřmi je prostor pro vytvoření malého botníku, popřípadě zde jdou odložit namoklé deštníky, lze tak předejít vcházení osob s mokrou obuví nebo vlhkým oděvem přímo do místnosti. Nemusíme tak na podlahu klást větší nároky než v celém ostatním prostoru. Místnost je opticky zvětšena zrcadlem o dostatečné velikosti. Problém prohlédnout si celou postavu před odchodem nebudou mít děti ani dospělí. Osvětlení je zvoleno pouze umělé z důvodu osazení stěn vestavěnými skříněmi. Z tohoto důvodu není zajištěno ani přirozené odvětrávání. Výměna vzduchu je ale možná přes přilehlou koupelnu. Stropní světlo zajišťuje hlavní osvětlení prostoru. Další osvětlení je umístěno u zrcadla. Na předsíň navazuje malý čtvercový prostor, kde jsou umístěny vstupy na WC a do koupelny. Od vstupních dveří vpravo jsou umístěny zasunovací dveře, které oddělují vstupní část od obytné. Dveře jsou z bukového dřeva se skleněnou výplní. Velká prosklená plocha tak přenáší světlo ze střešních oken do předsíně.

5.3 KOMUNIKAČNÍ ZÓNY Snahou bylo vytvořit co nejmenší prostor pro komunikační zóny. Špatné využití je prostoru uprostřed. Kde při vytvoření izolované části není možnost přirozeného osvětlení a zajištění dostatečné výměny vzduchu. Komunikační zónou je hlavně prostor předsíně a části mezi dveřmi do pokoje.

5.4 KUCHYŇ, JÍDELNÍ ČÁST, SPIŽÍRNA A OBÝVACÍ POKOJ V rámci řešení půdorysu vznikla jedna velká plocha spojující kuchyň, jídelní část a obývací. Všechny tři části jsou tak prostoupeny přirozeným světlem, které vniká do prostoru ze dvou stran. V části, kde stojí komínová tělesa, vznikla samostatně nevyužitelná místnost, která bude sloužit jako přilehlá spižírna. 5.4.1 Kuchyň V posledních dvou desetiletích zaznamenaly kuchyně největší vývoj. Nejen v oblasti technické – využívané materiály, možnosti povrchových úprav, ale i 45

rozmanitá nabídka na trhu v oblasti spotřebního vybavení. Kuchyně také zásadně změnily svoji hlavní funkci. Od pravidelné přípravy pokrmů, kdy byla využívána spíše pouze osobou, která právě vařila a kdy konzumace jídla probíhala v samostatné jídelně. V dnešní době se opět navrací do kuchyní i funkce společenská. Vybavení kuchyní je mnohdy nejvíce finančně náročné, proto je u zařizování nutno postupovat promyšleně.

Obr. 16 Kuchyňská a jídelní část, půdorys

Umístění kuchyňské linky bylo předem dáno dle dispozičního řešení spodních pater a vodovodních a odpadových instalací. Bylo tak možno vytvořit velkou kuchyni s úplným samostatným stolováním. Tvar pracovní plochy a jednotlivé uspořádání spotřebičů vyplynulo ze získaných znalostí. Rozvržení bylo navrhnuto dle základních pravidel, aby nedocházelo ke zbytečné námaze osoby pohybující se v kuchyni. Správné umístění jednotlivých zón zefektivňuje přípravu jídel. Vytvoření samostatného ostrůvku, jako pracovní plochy, usnadňuje podávání pokrmů na přilehlý jídelní stůl. Nedochází tak ke kolizi 46

osob připravujících jídlo a osob pomáhajících při chystání stolu před konzumací jídla. Spodní skříňky hlavní pracovní plochy kopírují tvar písmene L. V této části jsou umístěny hlavní centra – umývací, varná deska a lednička. Všechny tři zóny

mají

trojúhelníkové

schéma

umístění

pro

snadnější

manipulaci

s připravovanými potravinami. Varná plocha je na žádost klientů tvořena plynovým sporákem, který má po obou stranách dostatečnou odkládací plochu. Vzdálenost od nerezového umyvadla je 120 cm. Pro snadnější umývání nejen nádobí je místo klasické vodovodní baterie použit sprchový výsuvný typ, který usnadňuje manipulaci. Další doplňkovou pracovní plochou je malý ostrůvek o velikosti 900 x 850 mm. Jeho umístění je strategicky vedle jídelního stolu, kde tak plynule určuje návaznost jídelní části. Ve spodních skříňkách jsou zabudovány kuchyňské elektrické spotřebiče. Hloubka pracovní plochy vyplívá z dostupných standardů – 600 mm. Lednice byla zvolena kombinovaná. Jelikož půdní vestavba vzniká pro mladou rodinu, předpokládá se, že v domácnosti se bude pravidelně vařit a připravovat jídlo. Dostatečný prostor pro přípravu, ale i velikost úložných ploch a vybavení spotřebiči by tomu mělo vyhovovat. Přítomnost malých dětí jen zvyšuje důležitost bezpečnosti prostoru. Z tohoto důvodu je kladen důraz hlavně na funkčnost, jednoduchou údržbu povrchů a bezpečnost. Veškeré vybavení je tak uloženo „po ruce“ uživatele. Plocha je bez výškového členění v jednotné barvě. Pro přehlednost a snadnou orientaci je dodržena neutralita doplňků a linií. Pro větší pohodlnost uživatele byla zvolena výška pracovních ploch 910 mm. Tato výška byla udána dle výšky postav hlavních budoucích uživatelů, nemělo by tak docházet k ochabnutí zádového svalstva při nesprávné poloze těla. Zvolené postavení spodních skříněk, na soklové nohy do výšky 130 mm, zabezpečuje komfort při přípravě jídel, ale i při udržování čistoty podlahy. Zvolené oblé úchytky mají předejít úrazům a nepříjemnostem při zachytávání oděvů při pohybu. Vrchní skříňky jsou umístěny ve výšce 500 mm nad pracovní plochou nad celou délkou pracovní linky. Část z nich je tvořena jednoduchými otevřenými policemi. Jejich výhoda je přehlednost a vzdušnost. Kuchyň i tak skýtá mnoho úložného prostoru pro nádobí, potřeby pro vaření a jednotlivé spotřebiče. Není opomenuto ani dimenzování úložních míst pro nádobí pro větší počet strávníků – pro návštěvy. Místnost se zbytečně nezatěžuje zařizovacími prvky. Vrchní 47

skříňky jsou hluboké 350 mm, což je dostatečný rozměr pro talíře a jiné nádobí. Otevírání je zajištěno výklopnými dvířky směrem nahoru na dvě fáze do úplného otevření. 5.4.1.1 Osvětlení, odvětrávání U dispozičního řešení kuchyní se nesmí zapomenout na správné osvětlení. V této části bytu nestačí pouze centrální stropní světlo. Intenzita osvětlení je na pracovních plochách malá, světlo se rozptyluje a od stropu na linku se dostane asi jen 40% světla.

Člověk zde manipuluje s ostrými předměty, mnohdy

unavený, nesoustředěný a rozptylován okolím. Bezprostřední a přímě osvětlení pracovní plochy a využití více zdrojů světla zajišťuje, aby byla docílena intenzita osvětlení okolo 300 luxů, která je zde požadována. Hodnota je to udávaná pro pracovní plochy. Proto je v návrhu řešeno osvětlení několika kombinovanými zdroji. Přímé osvětlení je zajištěno bodovými svítidly umístěnými v nábytkových dílcích vrchních skříněk. Nad kuchyňskou linkou zůstalo okno, které vnese do místnosti denní světlo, zároveň je z něj vidět na vstupní branku na pozemek, Všichni členové domácnosti mohou mít přehled, kdo přichází. Zároveň je tak efektivně vyřešeno přirozené odvětrávání. V kombinaci s oknem zamezuje koncentraci pachů v místnosti digestoř umístěná nad varnou deskou. Vznik pachů a jejich přenášení do vedlejších prostor je negativní jev propojení místností. 5.4.1.2 Materiály Z důvodů cenové náročnosti na vybavování celého interiéru byla zvolena levnější varianta použitých materiálů. Pracovní deska je tvořena DTD s melaminovou fólií. Jedná se o voděodolný laminát HPL Tato varianta patří mezi nejčastěji používané. Barevné provedení desky je možno vytvořit z velké nabídky, další výhodou je její zaoblené zakončení a odolnost vůči vysokým teplotám (až teplotě 180°C). Zvolená tloušťka byla vybrána 38 mm (dodávaný standart). Spodní i vrchní skříňky jsou navrhnuty z materiálů laminované DTD s kombinací ABS hran. Plochy jsou hladké, v matném provedení zvoleného odstínu bílé a bez profilování.

48

Obr. 17 Kuchyňská a jídelní část

49

Zvolené materiály se vyznačují snadnou údržbou. Vše je řešeno na míru, takže je tak zamezeno vzniku mezer, do kterých by mohly zapadat předměty nebo nečistoty. V kuchyních je kladen velký důraz na hygienu. Jedná se o místnost s největší koncentrací nečistot. Pro ochranu stěn před mastnotou a nečistotami vznikajícími při přípravě jídla byla dle klienta zvolen zelený mozaikový obklad do výšky 500 mm, přinášející vysoké estetické vlastnosti. Nevýhodou je množství spár a jejich následné čištění. Dnešní výrobci ale již nabízení mozaikové obklady, kde se tato záporná vlastnosti již dostatečně eliminuje. Na stěnách, pod horními skříňkami, jsou umístěny zásuvky. 5.4.2 Spižírna Spižírna je z jedné strany tvořena komínovým tělesem, takže její funkční část je velmi omezena nejen skoseným stropem. Úložné plochy jsou tvořeny otevřenými policemi po pravé straně od vstupu. Po levé straně je úložný systém kombinovaný. Ve spodní části jsou uzavřené plochy – sloužící pro ukládání úklidových prostředků. V horní části jsou opět otevřené police.

Obr. 18 Spižírna, rozmístění polic, komínové těleso

V místě u komína je vytvořen prostor pro zavěšení smetáku. Osvětlení je zajištěno nejen přívodem přirozeného světla pomocí malého okna chráněného síťovinou, které slouží zároveň k provětrávání, ale i umělými zdroji. Centrální stropní zdroj byl shledán jako nedostačující, proto jsou umístěny další bodová světla mezi policemi. Jedno světlo na každé straně ve výšce 150 cm. Pro 50

snadnější údržbu je podlaha spižírny řešena keramickou dlažbou. První police je umístěna až do výšky15 cm od podlahy. Uklízející osoba se pohodlně může dostat až ke stěně. Celá konstrukce je dřevěným typovým úložným systémem, s vhodnou povrchovou úpravou.

5.4.3 Jídelní část Pravidelné stolování celé rodiny je z časových důvodů dnes výsadou málokoho. Propojením jednotlivých částí v bytě ale znovu začíná jídelní stůl stávat centrem rodinného dění. Propojuje se zde konzumace jídla, zábava rodiny a kolikrát slouží i jako pracoviště jednotlivých členů domácnosti. Jídelní prostor navazuje na kuchyňský. Masivní jídelní stůl byl zvolen o velikosti 1900 x 850 mm. Celý dům o třech podlažích obývá jedna rodina, což vybízí k častým sešlostem. Umístění stolu navazuje na kuchyňský ostrůvek, jehož plocha se dá pohodlně při stolování využít k odkládání nádobí s jídlem, přísad k ochucení pokrmů. Člověk tak nemusí vstávat ze židle a má vše po ruce, co by na stole mohlo zavazet ve výhledu a tím tak negativně působit na konverzaci. Jídelní stůl je stejně jako židle dělán z masivu. (Konstrukce viz vlastní konstrukční prvek.) Židle jsou zvoleny bez čalounění kvůli snadnější údržbě, pro větší pohodlí při sezení lze využít snímatelné sedáky na židli, které je možno prát v pračce nebo měnit jejich barevnost dle daného ročního období (svátků), k navození atmosféry nebo využívat barvy jako oživující prvek. Začleněním jídelní zóny do středu interiéru je vytvořeno jakési centrum rodinného života. Dochází tak k větší koncentraci společenského života, prohloubení komunikace členů, může tak být i zajištěno začlenění dětí do běžných činností.

51

Obr. 19 Pohled na jídelní část

52

5.5 OBÝVACÍ ČÁST Patří mezi společenskou část bytu. Setkávají se zde nejen členové domácnosti při aktivních a pasivních činnostech, ale je to i místo, kam pozvat přátele. Oddělení od vedlejších společenských prostor bývá minimální. Nábytek použitý v obývacím pokoji a veškerá technická i dekorační vybavení jsou ovlivněny hlavními účely a činnostmi provozujícími se v obývacím pokoji. V zásadě jde o komunikaci osob, sledování televize, relaxaci a trávení volného času pasivní činností. Základ tvoří sezení, odkládací prostor a úložný nábytek.

Obr. 20 Půdorysné řešení části obývacího pokoje

53

Prostorové uspořádání propojuje v návrhu část kuchyně, jídelnu a obývací pokoj do jednoho celku. Je tak zajištěna vzdušnost interiéru, možnost prostoupení denním, přirozeným světlem. Dominantu obývacího pokoje zajišťují tři střešní okna. Čalouněná sedací souprava je určená svými rozměry 2800 mm (délka) x 950 mm (celková hloubka, 600 mm hloubka sedáku) pro pohodlné sezení 3 - 4 osob. Konstrukční řešení s možností rozložení na dvojlůžko je v některých situacích velkým kladem pohovek. Pro povrch sedačky je zvolen látkový, odnímatelný, pratelný potah. Obdélníkový konferenční stolek je materiálově shodný jako jídelní stůl. Je tak zvýšeno propojení prostoru i zařizovacími prvky. Pod okny je zavěšen policový díl, rozměry přizpůsoben pro drobné dekorační předměty, květiny, knihy a časopisy. Televize je umístěna na protější straně sedačky. Její vzdálenost (3,4 m) tak odpovídá bezpečnému umístění obrazovky, kdy vzdálenost obrazovky od sledující osoby je 2,5 x větší než je úhlopříčka sledované plochy. Televize tak může mít největší úhlopříčku až 136 cm.

Pro větší komfort při pohybu v obývací prostoru, je podlahová

plocha vyplněna malými koberci s vysokým vlasem. Relaxační tón je dobarven zvolenými barevnými kombinacemi a dekoracemi.

Obr. 21 Pohled do obývací části

54

5.6 PŘÍLEŽITOSTNÝ PRACOVNÍ KOUT Pracovna jako privátní místnost závisí na osobách v domácnosti, požadavcích a možnostech dispozice objektu. Uživatel může být jedna osoba vyžadující oddělenou místnost pro své živobytí. V jiném smyslu mluvíme o pracovně – o pracovním stole, který je využíván k různorodým činnostem všech členů rodiny. Pracovnu jako samostatnou místnost klient nevyžadoval, do vzniklého řešení byl požadavek zakomponovat pracovní místo pro práci s notebookem a malým úložným prostorem pro administrativu a vedení domácnosti. Na pracovní prostor tak nabyly kladeny zvláštní nároky. Hlavní pracovní plochu všech členů rodiny zabezpečuje velký jídelní – pracovní stůl, který byl vyroben na míru klientům. Vzniklý pracovní kout je tak určen pro jednoho uživatele. Nepravidelnost a příležitostné sezení nevyžadují vzniku plnohodnotné pracovní plochy s vyhovujícím sezením. Osvětlení je řešeno umělým světelným zdrojem ve formě pracovní, kloubové lampičky.

Obr. 22 Pracovní kout

55

5.7 KOUPELNA, WC Koupelna je funkční místnost, která má být vybavena pro uskutečňování hygieny. Vývojem doby může mít přidružené relaxační části – infra sauny nebo právě naopak, z důvodů malých prostor lze zde spojit některé funkce v bytě. Mnohdy tak obsahuje i pračky a sušičky na prádlo nebo jsou spojené s WC nebo bidetem. Spojení s WC se ale nedoporučuje, pokud v bytě žije více jak jedna osoba. Podle možností dispozice a počtu členů v domácnosti by měla mít vyhovující vybavení. Mnohdy nastávají, zejména po ránu a večer, kolizní situace členů domácnosti. Je tedy nutno oddělit i jednotlivé zařizovací předměty vzhledem k prostoru, který potřebujeme k dané činnosti. V posledních letech je na koupelny kladen velký důraz, pokud to bytová jednotka dovoluje, vzniká i několik koupelen v rámci jednoho bytového dispozičního řešení. Uživatel se tak může rozhodnout, zda využije funkční, spíše techničtější koupelnu nebo relaxační, zde bývá umístěna vana a prostor bývá velkorysejší. WC by mělo být odděleno od ostatních místností v bytě. Největším požadavkem je snadná údržba hygieny a bezpečnost.

Obr. 23 Půdorysné řešení koupelny a WC

56

5.7.1 Koupelna Při vytváření koupelnové části se vycházelo z již zavedených instalací, bylo tedy předem jasně dáno, kde se má koupelna nacházet. Jelikož se po obou stranách vyhrazené části nacházely vzpěry, které snižují průchozí výšku, byly zakomponovány do vzniklých příček. Požadavkem majitelů objektu bylo vytvořit dostačující prostor pro koupelnu s vyhovujícím vybavením. Prostor nemusí být řešen velkoryse, ale hlavně účelně. Odvětrávání místnosti by mělo být zajištěno pomocí malého střešního okna, které odvede vznikající vlhkost z koupelny. Jelikož se jedná o umístění koupelny v podlaží, které je nad ostatní zástavbou, zamezí se tak možným problémům, že by bylo vidět skrz okna dovnitř. Snížený strop okolo dvou obvodových zdí mě donutil přemýšlet o možném využití veškeré plochy. S klientem tak bylo dohodnuto, že se v koupelně bude nacházet i pračka s předním plněním, která bude mít umístění v nejnižší výšce stropu. Nad ní je vytvořena plocha pro odkládání pracích prášků a aviváží. Okolo vany a umyvadla vznikl odkládací pult, který v sobě skýtá rozvody vody, zároveň z vrchu slouží jako odkládací plocha. Ve spodní části u stěny obsahuje dokonce uvnitř úložný prostor, který je umístěn 5 cm nad zemí, kvůli vznikající vlhkosti na podlaze. Součástí koupelny je i sprchový kout se zasouvacími dveřmi v provedení mléčného skla – je tak dodržena určitá intimita při sprchování. Koupelna je osvětlena přirozeným světlem, které je přiváděno střešním oknem. Dále kombinací centrálního stropního osvětlení a malých zdrojů umístěných okolo velkého zrcadla. Světlo se tak odráží a snáze prostupuje do místnosti. Osvětlení je řešeno přes dva samostatné obvody. Podle potřeby míry intenzity osvětlení je možno využít zdroje samostatně nebo společně. Nižší intenzita je vhodná, zejména pokud vstupujeme do koupelny v noci, mezi spaním. Jelikož jsou obě místnosti (koupelna i WC) ovlivněny skoseným stropem, docházelo k optickému zmenšení, ale se tento dopad konstrukce střechy zmírnil, jsou použity obklady v malých rozměrech 150 x 150 mm v kombinaci s mozaikou. Prostory tak nepůsobí stísněným dojmem. Barevné řešení je zvoleno jako u všech ostatních částí interiéru kombinací odstínů hnědé a zelené barvy. Do koupelny je vybrán vhodný nábytek, který je zhotoven z materiálů odolávajících vlhkosti. Jde o masivní březové dřevo s akrylový/PUR lakem. 57

Z technického hlediska, statiku objektu musíme při výpočtech s nově vznikajícími hodnotami počítat i se zatížením vybavení koupelen vodou.

Obr. 24 Pohled do koupelny

5.7.2 WC Samostatnou místnost tvoří WC spolu s malým umyvadlem. Jedná se o závěsný typ, kdy nádrž na vodu je umístěna ve vzniklé zastavěné ploše. Podlaha a zdi do výšky 150 cm jsou obloženy stejným keramickým obkladem, jaký byl použit v koupelně. Závěsné WC a možnost uložení náhradních toaletních papírů a případně nějakého prostředku na vzniklou plochu nad nádrží, usnadňuje úklid podlahy. Otevírání dveří bylo zvoleno dovnitř, aby nedocházelo ke kolizi na chodbě. Řešení WC i koupelny vychází z bezpečnostních požadavků. Je zde zvýšen výskyt vlhkosti a mezi nejčastější úrazy patří uklouznutí. Těmto jevům se zde předchází dostatečným odvětráváním a na podlahy mohou být umístěny malé rohože. Jednoduché řešení barevnosti, zvoleného vybavení a linií umožňuje majitelům měnit dojem z prostoru díky barevně kontrastnímu vybavení nebo naopak respektováním přírodního tónu. 58

Obr. 25 Pohled na koupelnu a přilehlé WC

59

5.8

LOŽNICE

Nejpřirozenější regenerace lidského organismu probíhá ve spánku. Člověk by měl, podle odborníku, denně spát průměrně 7 – 8 hodin. Skoro třetinu dne tak strávíme v ložnici. Jedná se o intimní část bytu, ve které hraje hlavní roli kvalitní lehací plocha a klidný dojem celé místnosti. V rámci řešení ložnice se nesmí zapomenout, že někdy je nutno umístit do prostoru i dětskou postýlku. Nejklidnější část bytu je rozdělena do dvou místností. V jedné je hlavní spací část, hlavním prvkem je zde manželské dvojlůžko z masivu a v druhé je umístěna samostatná šatna. Rozdělením se tak docílilo k oddělení dvou rozdílných činností.

Obr. 26 Půdorysné řešení ložnice a šatna

60

5.8.1 Odpočivná část Umístění mohutného lůžka dovoluje ulehnutí z obou stran. Noční stolek je dostatečně velký pro odložení knihy, vody nebo brýlí, spodní část má uzamykatelné dvířka. Dispoziční řešení bylo vytvářeno s ohledem na možnost připojení dětské postýlky u lůžka rodičů. Jednoduchost interiéru je dodržena i zde, kde je na relaxační dojem kladen velký důraz. Na dřevěné podlahu je možno umístit solitérní koberce, fólií zajištěné proti uklouznutí. Jejich finanční nenáročnost tak umožňuje měnit je v průběhu užívání klientů, dle požadavků a módních trendů. Pro snadnější úpravu zevnějšku je zde toaletní stolek, který může být doplněn zrcadlem. Žena zde může mít umístěny šperky a dekorativní kosmetiku. Místo klasické sedací plochy zde byl využit nafukovací balón sloužící

jako

alternativní

sezení,

zároveň

jako

pomůcka

k

příležitostnému domácímu cvičení. Přirozené světlo vniká do místnosti díky třem střešním oknům, doplňující osvětlení je nad čelem postele a každý má na svém nočním stolku jednu lampičku, kterou si může nasměrovat dle potřeby. Další osvětlení bude umístěno na toaletním stolku pro osobní úpravu. Nasměrováním a kombinací lze docílit změny atmosféry. Ovládání stropního světla je možno má vypínač i u postele. Osoba tak nemusí vstávat, pokud chce zhasnout. Doladění atmosféry může být kombinací tlumeného stropního osvětlení nebo malých světel umístěných v blízkosti lůžka. Do budoucna je zde možnost využit prostoru u zrcadla pro umístění komody, němého sluhy nebo jiného úložného nábytkového prvku.

61

Obr. 27 Pohled do ložnice (1)

5.8.2 Šatna Posuvné dveře oddělují ložnici od samostatné šatny. Podle analýzy klientových přání vzniklo oddělení jako nejlepší varianta. Vytvoření samostatné šatny umožňuje lepší využití ukládacího místa. Kombinací šatních tyčí, polic a výsuvných systémů bylo docíleno efektivního využití předně dle rozmanitosti šatníku klienta. Individuální požadavky a dostatečné osvětlení, stropní s nižší intenzitou a bodové uvnitř šatní skříně, daly vzniknout přehlednému umístění šatů. Korpus skříní je tvořen LTD 18 v hnědém barevném provedení. Jde o nejefektivnější využití daného prostoru. Šatna umožňuje vytvoření vnitřního vybavení přesně na míru budoucího uživatele. Korpus je možno v průběhu let 62

měnit, doplnit o poličky, kravatníky, šatní tyče, pantografy, zásuvky nebo speciální úložné systémy na jednotlivý druh oblečení. Vše může být výškově nastavitelné a dimenzované podle proporčním vlastností uživatelů. Maximální využití prostoru, přehlednost a snadná dostupnost jsou nesmírnými výhodami samostatné místnosti pro ukládání oblečení.

Obr. 28 Pohled do ložnice (2)

5.9

DĚTSKÝ POKOJ

Vývoj dítěte je podmíněn prostředím, ve kterém vyrůstá. Jedním z nich je i dětský pokoj. Od novorozence až po dospělost se většinou jedná o jednu a tu samou místnost pouze s několika obměnami. Změny a vybavení podléhají věku dítěte, je to tedy nejčastěji měněný prostor v bytě. Dětský pokoj by měl být řešen velmi velkoryse a to nejen nábytkem, ale i prostorem, Dítě si zde formuje svoji osobnost, setkává se s ostatními členy domácnost, kamarády a mnohdy se nechává unášet fantazií. Výběr místnosti a nábytek pro dětský pokoj by měl být zvážen velmi dobře. Dítě by se zde mělo cítit bezpečně již od věku 63

novorozence, samo zde vyvíjet aktivity, zábavným způsobem se učit novému, setkávat se zde s přáteli a socializovat se do společnosti. Jelikož bude v budoucnu určen byt i pro nájemníky, není možno předpovídat, kolik budou mít dětí a jaké budou mít nároky na pracovní prostory v bytě. Současné řešení je pro jedno dítě věku okolo 10 let. Velikost dětského pokoje je však parametry plně vyhovující v budoucnu i pro dvě děti. Omezení by pak vznikalo pouze z přeskládání současného nábytku a dovybavení novým. „Dětský pokoj je vlastně malý byt v bytě.“ (Hála, 2009)24

Obr. 29 Dětský pokoj (1)

Lůžko, pracovní stůl se židlí a úložný systém nejen na oblečení, ale i pro hračky patří mezi základní nábytkové vybavení. Po dětské postýlce s ohrádkou, kterou dítě je schopno již bezpečně opustit okolo 8. měsíce, by dítě mělo dostat kvalitní postel o klasických rozměrech min 900 x 2000 mm. Nároky na spánek u dětí jsou větší než u dospělých. Ještě dítě předškolního věku by mělo denně 24

HÁLA, B. 2009. INTERIÉR Tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing,a.s.. 152s. ISBN 978-80-247-3216-9

64

spát více jak 9 hodin. Dostatečně velká a kvalitně řešená lehací plocha zajišťuje správný vývin dítěte po psychické i fyzické stránce. Velké lůžko má další výhody: V průběhu dospívání není nutné měnit celou konstrukci postele, ale jen matraci po ukončení doby její životnosti (5 - 10 let, dle nároků na hygienu), vytváří plochu na hraní a v době nemoci umožňuje větší komfort při celodenním ležení. Nastavitelnost takzvaných rostoucích stolů a židlí je jedním z řešení využití nábytku od útlého věku až do dospělosti. Velikost pracovní plochy se dá rozšířit dle věku a potřeb uživatele, Stejné možnosti přizpůsobení platí i pro výšky pracovní a sedací plochy. Zvolený úložný prostor je více funkční. I dítě předškolního věku dosáhne do poliček a může se tak samo učí ukládat hračky na své místo, starší děti – školáci ho zas mohou využít jako knihovnu. Osvětlení dětského pokoje je zajištěno přirozeným zdrojem díky dvěma samostatným střešním oknům. Umělé osvětlení je zajištěno hned několika samostatnými zdroji – pracovní lampa na stole a samostatné osvětlení u postele. Použitý nábytek do dětského pokoje, postel, skříň i pracovní stůl je z masivu. Pracovní židle je nastavitelná dle velikosti dítěte. Ostatní nábytek zvolený podle věku dítěte, který slouží pouze po určité období, může být například z plastu nebo jiných materiálů na bázi dřeva. Stále by se však mělo jednat o nábytek určený do dětských pokojů, hlavně kvůli požadavkům na něj kladený z hlediska bezpečnosti.

Obr. 30 Dětský pokoj (2)

65

Obr. 31 Dětský pokoj (3)

66

6 NÁVRH VLASTNÍHO ŘEŠENÍ NÁBYTKOVÉHO PRVKU Každá rodina má ve svém bytě místo, kde se všichni scházejí. První nálezy jasně vypovídají o tom, že už v pravěku se lidé shromažďovali kolem ohně nejen kvůli vaření a samotné konzumací jídla, ale i kvůli teplu, pocitu bezpečí. Prostor kolem ohně se tak stával centrem všeho dění. Do dnešní doby se určitým způsobem tento zvyk zachoval. Rodina se schází a řeší veškeré svoje životní situace právě u jídelního stolu, který tak plní funkci pro všeobecná využití všech spolu žijících osob. Jídelní stůl má své specifika, které je nutno dodržet s ohledem na komfort při užívání.

6.1 ERGONOMIE Rozměry stolu určuje počet strávníků, sezení, jaké bude zvoleno, možnosti dispozičního řešení interiéru, ale i vše, co se bude na stole nacházet a s čím je nutno při stolování počítat.

Obr. 32 Nejvhodnější uspořádání, dostatečný prostor pro sedící osobu

67

Základní rozměry vycházejí z potřeb jedné osoby ke stolování. Jedná se o 24 dm2 pro jednu osobu (600 x 400 mm). Rozměry vycházejí z velikosti talířů a příborů, zároveň také z potřeb člověka k pohodlnému stolování. Dva lidé vedle sebe by si neměli zavazet lokty, rameny, ani koleny.

Obr. 33 sezení u stolu - rozměry a možnosti pohybu. Výška stolu a lubu je odvozena od sedacího nábytku, kdy je důležité znát výšku sedací plochy.

6.2 NÁVRH JÍDELNÍHO STOLU Dominantou obytné části se stal velký jídelní stůl na přání klienta. Svými rozměry 1900 x 850 mm odpovídá pro stolování sedmi osob současně. Celý dům, o třech samostatných bytových jednotkách, obývají rodinní příslušníci. Vytvoření velké společenské plochy je tak opodstatněné. Klient si přál pevný, masivní stůl velkorysých rozměrů. Proběhla diskuze, zda zvolit jídelní stůl s velkou pracovní deskou nebo využít možnosti rozkládacích stolů. Zvolená varianta, velké pracovní desky, umožňuje využívat stůl nejen ke stolování, ale i 68

k běžnému využívání při každodenních činnostech. Svoji funkci jídelního stolu nahradila funkce univerzální. Například děti zde mohou psát úkoly, zatím co rodič vaří, tím tak vzniká větší sociální propojení členů rodiny. Velká pracovní plochy umožňuje dělat současně více činností, aniž by se muselo vše odklízet.

Obr. 34 Schematický pohled na jídelní stůl

6.3 POPIS KONSTRUKCE A POVRCHOVÉ ÚPRAVY Stolový nábytek odpovídá svými vlastnostmi normě ČSN 91 0820. Jedná se o pevnou konstrukci složenou z hlavních základních komponentů – stolové desky, lubu a noh. Celá konstrukce je provedena z masivního dřeva – BK, se zvolenou povrchovou úpravou, která svým odstínem a typem odpovídá nábytkovým dílcům použitým ve zbytku interiéru. Stolní deska je povrchově upravena dle ČSN kvalita A/B pro pracovní a jídelní desky stolu. Povrch je mořen tmavším odstínem a následně lakován. Moření zdůraznilo, ale i barevně upravilo kresbu dřeva. Byla vybrána tmavší varianta UNICOLOR Ořech 579. Na předem upravený povrch brusnými papíry 80 a 120. 69

Mořidlo je nanášeno štětcem a houbou rovnoměrně po směru vláken, poté kolmo na vlákna a následně opět ve směru vláken. Pro zvýraznění kresby dřeva a přirozený vzhled by měl být poslední, vrchní nános veden jedním směrem po směru vláken. Zaschlé dřevo se poté vykartáčuje. Pro zvýraznění kresby a přirozenosti, ale také pro zvýšení odolnosti se použije transparentní PUR lak LT 190-20 vrchní. Lak pro stolové desky a namáhané povrchy, je určen pro matné dokončení s otevřenými póry. Výrobce garantuje výbornou povrchovou tvrdost a velkou odolnost proti poškrábání. K namíchání je použito tužidlo 50% LZ 0190 a ředidlo DP 8111 pro nanesení povrchové úpravy válečkováním. Povrch je suchý po 1 hodině na omak, do hloubky dosychá až po 10 hodinách. Spotřeba laku je 150 g/m2 v závislosti na požadované tloušťce nánosu, teplotě při nanášení a způsobu nanášení. Konstrukce je zvolena nedemontovatelná. Stolová deska o tloušťce 30 mm je tvořena šířkovým spojením plošně upravených bukových desek na pero a drážku.

Montážní

lepidlo

je

zvoleno

PVAC

Ponal

Standard.

Vytváří

transparentní nános, bez zabarvení přírodní textury dřeva, který se vyznačuje vysokou pevností. Lepidlo částečně odolává vlhkému prostředí a vodě, které odpovídá normě DIN EN 204. Nábytek se tak zařazuje do skupiny D1 a D2, což zaručuje pevnost vzniklého spoje větší, než je samotný spojovaný materiál. Stolová deska je připevněna k lubu pomocí spojovacích, spirálově rýhovaných kolíků, v kombinaci s plastovými upevňovacími elementy, které jsou připevněny vrutem. V prostřední části jsou luby zpevněny výztuhou – vlysem, který zvyšuje pevnost a stabilitu celého stolu. Vlys je spojen přes čepy do lubu a kolíky do stolové desky. Lub je nakolíkován k nohám. Nohy jsou připojeny k lubu a pomocí výztuhy – dřevěného rožku. Ten je zajištěn závrtným šroubem a válečkovou, samojistnou maticí, která je podložena dvěma podložkami. Všechny viditelné hrany jsou zaobleny R3.

70

6.4 CENOVÁ KALKULACE Navržená cena je vypočítaná ze spotřeby materiálu, spojovacího kování a povrchové úpravy. Je pouze odhadní. Záleží na nákupní ceně jednotlivých komponentů dle výrobce, není v ní zahrnuto ani DPH.

Položka

Částka (Kč)

Konstrukční materiál – masiv BK

6 200,-

Spojovací kování (kolíky, spojovací element, vruty, matice, šroub, podložky)

180,-

Povrchová úprava (mořidlo, lak, tužidlo, ředidlo)

550,-

Ostatní materiály (nástroje, pomůcky)

350,-

Práce

7 500,-

Cena celkem

14 900,-

71

7 DISKUZE Při prvním zaměřování objektu a místa pro půdní vestavbu jsem byla obeznámena se současným konstrukčním stavem a možnostmi ohledně stavebních úprav, hlavně v oblasti střešní krytiny a vytvořením říček. Značně nevyhovující stav mě donutil seznámit se s celkovou problematikou půdních prostor nejen po stránce legislativní, ale i po stránce technické. Vznikající půdorys byl několikrát měněn na základě těchto poznatků, znalostí ergonomických, funkčních charakterů zařizovacích prvků, požadavků na prostor a v neposlední řadě po konzultacích s klientem. Jelikož samotná přestavba a dokončení technického zázemí jsou již velmi finančně náročné, byl kladem důraz na vybavení nábytkovými kusy z běžných řetězců. Dotvoření místností dle osobnosti tak závisí pouze na vkusu klienta. Původně nebyla žádná jasná představa o stylu interiéru. V jednotlivých konzultacích se ukazovalo, že klient tíhne k moderním trendům, ale jen v omezeném množství. Dává důraz na jednoduchost, klidovou atmosféru, ale i funkčnost. Na základě těchto informací byl stanoven cíl: Vytvořit vzdušný interiér se základními barvami přírodního charakteru – krémové, hnědé, tlumené žluté a bílé s použitím masivního dřeva. Veškeré vybavení má mít jednoduché linie, oživení v doplňcích si má najít až uživatel sám. Při navrhování bylo důležité uvědomit si vazby na místnosti s ohledem na omezení, která byla stanovena dle vodovodních a odpadových rozvodů a přítomností komínových těles.

72

8 ZÁVĚR V diplomové práci je řešena problematika podkrovního bydlení. Zadaný objekt byl vyřešen nejen dle přání klienta, ale hlavně dle zásad bezpečného a správného vybavení interiéru pro kvalitní život. Na základě zjištěných informací o problémech vznikajících při navrhování dispozice bylo vytvořeno nejen půdorysné

řešení

celého

prostoru,

ale

i

vytvoření

interiéru

s jeho

charakteristickými vybavovacími prvky. Klient a jeho neznalost v oblasti navrhování interiérů, pouze jeho letmá představa o budoucí podobě, daly postupnými konzultacemi prostor pro vytvoření vhodného prostředí. Z přemíry variant stylů vzniklo jednoduché členění místností s důrazem na klidnou, ale zároveň nadčasovou atmosféru. V návrhu je respektován životní styl budoucích obyvatel. Neutrálně zvolené dominantní zařizovací prvky, kde prim hrají sjednocené barvy a masivní dřevo, umožňují změnu bez větších finančních nároků. Změnou barvy doplňků, textilií, koberců a stínidel nebo světel může budoucí obyvatel jednoduše docílit obměny nálady a atmosféry bydlení. Vzniklé místnosti jsou vybaveny základními typovými prvky, je tedy na budoucím uživateli, co si do nového domova přinese svého. V rámci řešené práce vznikl i typový prvek. Majitelé si vždy přáli velký jídelní stůl, jako symbol celé rodiny. Masivní a dostatečně velký navržený stůl tak vytvořil ve vzniklém bytě centrum veškerého rodinného dění. Jeho účelem není jen společné stolování, ale má být místem setkání, příjemné konverzace i prohlubování vztahů. Bydlení v půdní vestavbě přináší z počátku při zařizování mnohá úskalí. Pokud je ale toto období překonáno, vzniká byt neopakovatelného řešení, se svou vlastní osobitostí. Dnešní doba nabízí přemíru zboží pro vybavení domácnosti. Je pouze na každém, individuálním jedinci, jak dokáže tyto prvky zkombinovat vzhledem k jejich funkčnosti a s ohledem na estetické cítění. V této souvislosti může platit pro bytového architekta že… „Méně je někdy více jen tehdy, jestliže více je příliš.“ F. L. Wright

73

9 SUMMARY The thesis deals with the issues of penthouse living. The specified object was resolved not only in compliance with the client, but also according to the principles of safe and correct furnishing of interior for quality of live. Based on the obtained information about problems arising by designing layout, it was created not only the ground plan of the entire space, but also the interior with its characteristic furnishing elements. Client and his lack of knowledge in the field of interior design and his fleeting vision about future form of interior gave thanks to gradual consultations a space for creation a suitable environment. The abundance of style variants created a simple layout of rooms with an emphasis on both quiet and timeless atmosphere. The design respects the lifestyle of future residents. Neutrally selected dominant elements where are dominated united colors and massive wood allow the change without major expenses. By changing the colors of accessories, textiles, carpets, light shades or lights, future resident can easily achieve alteration of mood and atmosphere of living. The newly created rooms are equipped with the basic type elements, it is upon the future users of what they bring to their new home. Within the thesis was created also a type element. The owners have always wanted a big dining table as a symbol of a whole family. Solid and sufficiently large table created center of all family events in the flat. Its purpose in not only a common dining, but should serve as a meeting place, a place for pleasant conversation or deepening of relationships. Living in the attic brings from the beginning by furnishing many pitfalls. But once this period is over, it brings a flat of unforgettable solutions with is own peculiarity. Present time offers an excess of household goods. It’s up to each, individual subject, how he/she is able to combine these elements in order to his/her functionality and with regard to the aesthetics. In this connection it can be true for a interior designer, that… „Less is more only when more is too much” F. L. Wright

74

10 POUŽITÁ ODBORNÁ LITERATURA BARTÁK, K. Vestavba podkroví II. Praha: Grada Publishing,a.s., 1999. 120 s. ISBN 80-7169-567-X BRUNECKÝ, P. Domiciologie - nauka o obývaném prostředí. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 1998. 167 s. ISBN 80-7157-307-8 BUCKLEYOVÁ, A. Barevná harmonie 2: 200 barevných kombinací v názorných ukázkách. Praha: Slovart, 2009. 256s. ISBN 978-80-7391-303-8 ČERNÍKOVÁ, H. Malometrážní byty úpravy a rekonstrukce. Praha:Grada Publishing, a.s., 2011. 112s. ISBN 978-80-247-3523-8 DRÁBEK, P. Vestavba podkroví III. Praha: Grada Publishing,a.s., 2002. 141s. ISBN 80-247-9024-6 FISCHER-UHLIG, H. Půdní vestavby 2. Praha: Ikar, 2001. 127s. ISBN: 80-202918-5 FOŘTOVÁ, K. Barvy v bytě. Brno: Era, 2005. 132 s. ISBN: 80-7366-035-0. HÁJEK, V. Ergonomie v bytě, v projektu a v praxi, Sabotáles, 2004. 125s. ISBN 80-86817-00-8 HÁLA, B. INTERIÉR: Tvorba obytného prostoru. Praha: Grada Publishing,a.s., 2009. 152s. ISBN 978-80-247-3216-9 MAHIEU, C. Úpravy půdních prostor. Rebo, 2008. 71s. ISBN 978-80-255-0027-9 MĚŠŤAN, R. Obytná podkroví a půdní vestavby. Brno: Littera, 1995. 468s. ISBN 8085763079 NEFF, L., NEUFERT, P. Dobrý projekt – správná stavba: dům, byt, zahrada. Bratislava: Jaga, 2005. ISBN 80-8076-022-5 NEUFERT,

E. Navrhování

staveb

:

Příručka

pro

stavební

odborníky,

stavebníky, vyučující i studenty. 2. vyd. Praha: Consultinvest, 2000. 14 s. ISBN 80-901486-6-2

75

POŠTULKOVÁ, L. Typológia zařaďovacích prvkov bytu, člověk – priestor – nábytek. Technická univerzita vo Zvolene. Vydavatelstvo TU vo Zvolene, 2007. 174s. ISBN 978-80-228-1797-4 PROKOPOVÁ, H., MULLER, I., MAŇÁK, H. Byt, který se vám přízpůsobí. Brno: Era, 2007. 129 s. ISBN 978-80-7366-106-9 RYBÁR, P., ŠESTÁK, F. Osvětlení. Brno: Era, 2002. 276s. ISBN: 80-06517-33-0 STARMEROVÁ, A. Barevná harmonie. Praha: Slovart, 2007. 256s. ISBN: 97880-7391-610-7

SEZNAM INTERNETOVÝCH ZDROJŮ www.colordesigner.cz (produkt společnosti Primalex) [2012-04-10 ] http://www.velux.cz/zakaznici/prakticke-rady [2012-04-02 ] http://www.archiweb.cz/news.php?action=show&type=9&id=2405 http://www.zdn.cz/clanek/sestra/urazy-v-domacnosti-u-deti-449170 [2012-04-05 ] http://www.tfdesign.cz/docs_cs/sluzby/postup_navrhu/hi-res/svetove_strany.gif [2012-04-02 ] http://www.mjfinal.cz/barvy-a-laky/barvy-a-laky-pro-stolare/lak-lt-190-20--5l-parket--415-detail/ [2012-04-13 ] http://www.moridlaonline.cz/orech-579-1-25/ [2012-04-13 ]

76

11 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1 Konstrukční části půdní vestavby .......................................................... 16 Obr. 3 Vnímání prostoru .................................................................................. 22 Obr. 2 Barevné ovlivnění prostoru.................................................................... 22 Obr. 4 ovlivnění vnímání prostoru .................................................................... 23 Obr. 5 Osvětlení interiéru, výpočet plochy ........................................................ 24 Obr. 6 Rozmístění oken v půdních prostorách ................................................. 25 Obr. 7 Správné posazení okna vzhledem k uživateli ........................................ 26 Obr. 8 Vývin CO2 a vodních par ...................................................................... 28 Obr. 9 Při nechráněném okně teploty v letních měsících prudce stoupají. Je nutno učinit opatření v zastínění oken nebo využití více skel, kdy jednotlivá skla samostatně odráží paprsky, jejich vlnovou délku tepelného spektra ................ 30 Obr. 10 Rozměry člověka sedícího – ergonomie (NEFF, NEUFERT 2005) ...... 31 Obr. 11 Rozměry člověka stojícího – ergonomie (NEFF, NEUFERT 2005) ...... 32 Obr. 12 Umístění místností v bytě s ohledem na světové strany ...................... 37 Obr. 13 Objekt s řešenou půdní vestavbou ...................................................... 40 Obr.14 Pohled na řešený interiér ..................................................................... 42 Obr. 15 Dispoziční řešení půdní vestavby ........................................................ 43 Obr. 16 Kuchyňská a jídelní část, půdorys ....................................................... 46 Obr. 17 Kuchyňská a jídelní část...................................................................... 49 Obr. 18 Spižírna, rozmístění polic, komínové těleso ........................................ 50 Obr. 19 Pohled na jídelní část .......................................................................... 52 Obr. 20 Půdorysné řešení části obývacího pokoje ........................................... 53 Obr. 21 Pohled do obývací části ...................................................................... 54 77

Obr. 22 Pracovní kout ...................................................................................... 55 Obr. 23 Půdorysné řešení koupelny a WC ....................................................... 56 Obr. 24 Pohled do koupelny ............................................................................. 58 Obr. 25 Pohled na koupelnu a přilehlé WC ...................................................... 59 Obr. 26 Půdorysné řešení ložnice a šatna ....................................................... 60 Obr. 27 Pohled do ložnice (1) .......................................................................... 62 Obr. 28 Pohled do ložnice (2) .......................................................................... 63 Obr. 29 Dětský pokoj (1) .................................................................................. 64 Obr. 30 Dětský pokoj (2) .................................................................................. 65 Obr. 31 Dětský pokoj (3) .................................................................................. 66 Obr. 32 Nejvhodnější uspořádání, dostatečný prostor pro sedící osobu .......... 67 Obr. 33 sezení u stolu - rozměry a možnosti pohybu. Výška stolu a lubu je odvozena od sedacího nábytku, kdy je důležité znát výšku sedací plochy. ...... 68 Obr. 34 Schematický pohled na jídelní stůl ...................................................... 69

78

12 SEZNAM PŘÍLOH

Technický výkres 1 - 01 Technický výkres 1 - 02

79