Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

PĚSTEBNÍ SUBSTRÁTY, VHODNÉ PRO OKRASNOU ŠKOLKAŘSKOU PRODUKCI Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce

Vypracoval

Doc. Dr. Ing. Petr Salaš

Jan Wolf

Lednice 2012

Prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Pěstební substráty, vhodné pro okrasnou školkařskou produkci vypracoval samostatně a použil jen prameny, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům. V Lednici, dne………………………….. Podpis bakaláře………………………..

Poděkování Děkuji vedoucímu práce Doc. Dr. Ing. Petru Salašovi za odborné vedení, rady, připomínky a cenné zkušenosti, které mi vždy poskytoval. Dále bych chtěl poděkovat Ing. Aleši Jezdínskému. Ph.D. za poskytnutí cenných rad a materiálů a Ing. Zbyňkovi Slezáčkovi za poskytnuté informace a cenné rady, které mi pomohly s dokončením této práce. Na tomto místě bych také rád poděkoval Všem svým spolužákům za rady při psaní této práce. Mé rodině, přátelům a snoubence patří speciální poděkování za podporu a důvěru s dokončením této práce.

Obsah 1.

Úvod ...................................................................................................................................... 7

2.

Cíl práce ................................................................................................................................. 8

3.

Literární přehled.................................................................................................................... 9 3.1.

Substrát ......................................................................................................................... 9

3.1.1. 3.2.

Vlastnosti substrátů .................................................................................................... 13

3.2.1.

Fyzikální vlastnosti .............................................................................................. 13

3.2.2.

Chemické vlastnosti ............................................................................................ 17

3.2.3.

Biologické vlastnosti ............................................................................................ 20

3.3.

Rozdělení substrátů..................................................................................................... 22

3.4.

Složky substrátů .......................................................................................................... 23

3.4.1.

Rašelina ....................................................................................................... 25

3.4.1.2.

Zelený kompost ........................................................................................... 29

3.4.1.3.

Kompostovaná kůra .................................................................................... 29

Anorganické komponenty ................................................................................... 31

3.4.2.1.

Vápenec ....................................................................................................... 31

3.4.2.2.

Písek ............................................................................................................ 31

3.4.2.3.

Jílové minerály............................................................................................. 31

3.4.3.

Alternativní komponenty .................................................................................... 33

3.4.4.

Hnojiva ................................................................................................................ 36

Materiály a metody ............................................................................................................. 38 4.1.

5.

Organické komponenty: ...................................................................................... 25

3.4.1.1.

3.4.2.

4.

Historie substrátů .................................................................................................. 9

Metodika ..................................................................................................................... 38

Výsledky .............................................................................................................................. 39 5.1.

BB Com s.r.o. ............................................................................................................... 39

5.2.

Klasmann ..................................................................................................................... 41

5.3.

AGRO CS ...................................................................................................................... 42

5.4.

Gramoflor .................................................................................................................... 44

5.5.

Náklady na přípravu vlastního substrátu .................................................................... 46

6.

Diskuze ................................................................................................................................ 50

7.

Závěr.................................................................................................................................... 52 5

8.

Souhrn a Resume ................................................................................................................ 53

9.

Seznam použité literatury. .................................................................................................. 54

10.

Seznam přílohy ................................................................................................................ 58

6

1. Úvod Substrát je nepostradatelnou složkou v okrasném školkařství, většina pěstitelů si dnes nedokáže představit svoji produkci bez kvalitních substrátů, které jsou přísně kontrolovány a připravovány podle přesné receptury. Jako většina věcí, které známe, tak i substráty procházely od samého počátku vývojem. Měnil se pohled na jejich vlastnosti, ale i na komponenty, které se k přípravě používaly. V posledních letech se posunula věda a technika obrovským krokem dopředu. Tento vývoj samozřejmě zasáhl i substráty a pohled na ně. Ve většině podniků dochází k modernizaci technického zázemí, ke zlepšování receptur. Zvětšují se nároky na výrobce ze stran pěstitelů z hlediska kvality a záruky. Dnes tyto požadavky považujeme za samozřejmost, ale není to mu tak dlouho, i přesto můžeme narazit na různé nesrovnalosti ze stran výrobců. V dnešní době bychom se měli hlavně zaměřit na vývoj komponentů, zvláště na alternativní a snadno obnovitelné. Hlavní složkou většiny substrátu je rašelina, kterou můžeme považovat za přírodní bohatství. Ale musíme si uvědomit, že rašelina není nevyčerpatelná. Jednou nastane doba, kdy bude většina nalezišť vytěžena, dojde k poklesu těžby a k nárůstu cen. Z tohoto důvodu se musíme zaměřit obzvláště na alternativní a obnovitelné komponenty. Měli bychom se zamyslet také nad tím, že těžbou rašeliny poškozujeme samotnou přírodu a měníme ráz krajiny. Je pravda, že většina firem zabývajících se těžbou rašeliny, provádí po ukončení těžby rekultivaci poškozené oblasti, ale bude trvat několik set let, než dojde k plné obnově krajiny.

7

2. Cíl práce Cílem této práce bylo zaměřit se na substráty ze všech stran. Vysvětlit pojem substrát, jak se z hlediska historie vyvíjel, jaké jsou jeho vlastnosti, rozdělení a jaké komponenty se u nás a ve světě používají. Dále jsem se snažil zhodnotit substráty na našem trhu a to z pohledu sortimentu, tak i zákazníka. V poslední části se věnuji přípravě vlastního substrátu a porovnání jeho ceny s cenou substrátu připraveného specializovanou firmou.

8

3. Literární přehled 3.1. Substrát Z biochemického hlediska je substrát definován jako základní prostředí pro život mnoha organismů. Z pedologického hlediska se jedná o základní materiál přirozeného rozkladu mateční půdy. Z pohledu zahradnického oboru je substrát chápán, jako člověkem uměle vytvořené prostředí pro růst a vývoj rostlin. (Valtera, 2008) Substrát představuje nepostradatelný prvek při pěstování jakékoliv kultury. (Pokluda, 2005) Představuje prostor, ve kterém je rostlina upevněna, umožňuje výměnu plynů (kyslík, oxid uhličitý), zadržuje vodu, které je k dispozici pro rostlinu, vytváří zásobu minerálních látek. Substrát se sám postará pouze o upevnění rostliny. O další funkce se musí společně se substrátem postarat i pěstitel, který musí zvolit vhodný substrát a podle toho bude volit vhodnou zálivku a hnojení. Z toho vyplývá, že ne všechny substráty jsou vhodné pro všechny

druhy

rostlin,

a

že

správná

volba

substrátu

hraje

svojí

roli.(Pasian,1997) Substrát poškozuje kořeny mechanicky, ale i chemicky, při nevhodných vlastnostech může dojít i k předčasnému odumření rostliny. (Berdna, 1989) Substrát obsahuje škůdce a původce chorob. (Bedrna, 1989) Tomu však v dnešní době předcházíme tím, že substrát dezinfikujeme nebo používáme inertní substráty, které se dezinfikovat nemusí a jsou oproti půdním substrátům lehčí. (Pokluda, 2005) 3.1.1. Historie substrátů V zahradnictví se již odedávna používají různé minerální a organické hmoty k přípravě pěstebních substrátů označovaných jako zahradnické zeminy. Původně byly odvozovány od přirozených půd. Zahradníci se snažili připravit pro každou rostlinu takový půdní substrát, který by složením a vlastnostmi pokud možno nahradil přirozenou půdu její domoviny. Postupem času vznikl velký počet základních zahradnických zemin, jejichž vzájemným mícháním lze získat pěstební substráty nejrůznějších vlastností.

9

V polovině 20. stol. došlo k podstatné změně zahradních zemin. Z počátku to byly jen menší korektury starých a složitých receptů, které byly vynuceny nedostatkem příměsí. Pěstitelé zjistili, že některé složky lze zaměnit nebo úplně vynechat a rostliny i přesto dobře vegetují. Ve všech zemích s vyspělým zahradnictvím se jevila zřetelná snaha po zjednodušení a standardizaci substrátů. To všechno vedlo k postupnému vytváření zahradnických zemin nového typu. (Soukup, Matouš 1979) Bedrna rozděloval substráty do dvou skupin: substráty přirozené a substráty umělé (antropické). a) Přirozené

substráty

představují

v

přírodě

se

vyskytující

útvary

k zakořenění rostlin. b) Umělé, či antropické substráty vytvořil, přizpůsobil nebo speciálně upravil člověk. (Bedrna, 1989) Známější rozdělení substrátů je na tak zvané tradiční neboli klasické zahradnické zeminy. Základní materiály používané k přípravě zemitých směsí se dělily podle jejich převládajícího charakteru na několik skupin: a) zeminy se surovým humusem, které obsahují vedle humifikovaného podílu zpravidla ještě nerozloženou organickou hmotu – jehličnatka, rašelina, mórovka, listovka, vřesovka b) humusové zeminy bohaté živinami – pařeništní zemina, hnojovatka c) minerální zemina – drnovka, ornice, kompostové zeminy d) písek (Soukup, Matouš, 1979) Není tomu tak dlouho, kdy se hlavní složky získávaly přímo v zahradních provozech kompostováním. Byly to především zbytky rostlin s dalšími zdroji jako například hnůj hospodářských zvířat, sláma, listí, lesní hrabanka, kůra jehličnatých dřevin, ornice, rybniční bahno, čistírenské kaly a mnoho dalších kompostovaných materiálů. (Soukup, Matouš, 1979)

10

Listovka Listovky vznikaly rozkladem listí listnatých stromům na hromadách, které se alespoň jednou ročně přehazovaly, popřípadě ovlhčovat. Soustavné ovlhčování urychlovalo proces kompostování. Fyzikální a chemické vlastnosti jsou rozdílné podle stáří listovky a druhu listí. Mladá listovka vznikala po dvouletém až tříletém zrání. Byly složené převážně z polo rozpadlé hmoty. Měly slabě kyselou reakci. Spalitelný zbytek činil 40 - 60%. Byly kypré, vzdušné, obsahovaly 70 - 30% kapilárních pórů a 40% nekapilárních pórů. Zatím co staré listovky vznikaly po třech až pěti letech. Byly tvořeny beztvarou hmotou, která obsahovala 10 - 20% organických látek. Zpravidla měly neutrální pH. Na kvalitu listovek měl značný vliv druh listí. A to z důvodu, že listy určitých druhů mají jiné obsahové látky a pH. Nejkyselejší jsou listy z dubů, buků a bezu. Méně kyselé jsou z jasanu a javoru. Nejméně kyselé jsou z lip a platanů. Listí z vrb, ořešáků a z bříz je nevhodné, protože má v čerstvém stavu antibakteriální a dezinfekční účinky. Nejkvalitnější listovka byla z listů ovocných dřevin. (Bedrna, 1989; Soukup, Matouš, 1979) Jehličnatka V podstatě to byl surový humus z borových lesů. Obsahovala jako hlavní složku jehlice borovice v jakémkoliv stádiu rozkladu a zbytky rostlin v podrostu. Má kyselé pH, vysokou nakypřovací schopnost, vzdušnost a je chudá na živiny. V minulosti se používala hlavně jako pěstební substrát pro vřesové rostliny, zejména pro azalky a eriky. Smrková jehličnatka má nakypřovací schopnost a poměrně rychle podléhá rozkladu, tudíž byla nevhodná. (Bedrna, 1989; Soukup, Matouš 1979) Vřesovka Hlavní složkou byl hrubý surový humus, který vzniká rozkladem zbytků vřesových rostlin na vřesovištích. Ten byl po té smíchán s pískem. Vřesovka se vykazovala vysokou nakypřovací schopností, nízkým obsahem živin a kyselou reakcí. Používala se pro pěstování vřesových rostlin, hlavně rododendronů, azalek a erik. U nás se vřesovka nepřipravovala pro nedostatek přírodních zdrojů. (Bedrna, 1989; Soukup, Matouš 1979) 11

Mórovka (slatinka) Nazývala se tak silně rozložená rašelina, které měla podobu hnědočerné, jemné beztvaré hmoty. Vyznačovala se kyselou nebo neutrální reakcí, nízkou vzdušností a nakypřovací schopností. Používala se zřídka a to pouze pro rostliny, které potřebují kyselou reakci, nižší nakypřenost a vzdušnost. Používá se například pro pěstování hortenzií. (Soukup, Matouš 1979) Pařeništní zemina Pařeništní zemina se připravovala ze směsi hnoje a svrchní zeminy z pařenišť. Zrála na hromadách po dobu dvou až tří let při občasném přehazování. Vyznačovala se neutrální reakcí. Obsah organických látek záležel na stupni zralosti, množství a druhu použitého hnoje. (Soukup, Matouš 1979) Hnojovatka Byla tvořena zkompostovaným čistým hnojem.(Soukup, Matouš 1979) Drnovka Drnovka se připravovala zkompostováním sloupnutých drnů nebo celých drnových plátů, další složky byly vápno a chlévský hnůj. Jednou za půl roku se přehazovala a již po roce byla vhodná k použití. Jedná se o těžkou zeminu, která má pórovitost asi 60%, z toho je 20% vyplněno vzduchem a zbytek je vyplněn vodou. Mezi další vlastnosti patří neutrální reakce a vysoký podíl organické hmoty. Používala se jako základ do těžkých zemitých směsí. (Soukup, Matouš 1979) Kompostované zeminy Vytvářely se z rostlinných zbytků, chlévské mrvy a minerálních zemin. Jejich složení a vlastnosti se lišily podle použitého materiálu. Kompostové zeminy měly obvykle vysoký podíl organických látek. Využívaly se k hnojivým účelům. (Soukup, Matouš 1979) Dnes už se nepoužívají z několika důvodů. Takto připravené substráty nebo-li zahradní zeminy, obsahovaly velké množství příměsí, byly velmi nehomogenní v průběhu jednoho roku nebo více let, velmi zaplevelené, 12

kontaminované cizorodými a nežádoucími látkami, zdrojem škůdců a chorob. Tyto nežádoucí vlastnosti byly odstraňovány propařováním horkou vodou, to bylo ovšem nákladné, z důvodů růstu cen energií. Docházelo i ke změně struktury a zahubení užitečných mikroorganismů. Vedle propařování horkou vodou se používala chemická dezinfekce, která byla značně nákladná a prodlužovala výrobní postup. Ale i přes tyto překážky byl hlavní problém v celkovém objemu, není možné vyrobit takové množství těchto substrátů, aby pokryly potřeby dnešního trhu. V dnešní době je hlavním komponentem substrátů rašelina, ale objevily se spekulace na téma, jak velká ložiska rašeliny zbývají, z tohoto důvodu je snaha najít jiné medium, které by mohlo rašelinu nahradit a bylo lehce získatelné. (Valtera, 2003; Valtera 2008)

3.2. Vlastnosti substrátů Pěstební substrát musí vykazovat některé základní parametry, aby dobře sloužil svému účelu a nezpůsoboval nežádoucí poškození kultury. (Pokluda, 2005) Substráty

hodnotíme

podle

fyzikálních,

chemických

a

biologických

vlastností. (Bedrna, 1989) 3.2.1. Fyzikální vlastnosti Mezi fyzikální vlastnosti substrátů dle autorů (Soukup, Matouš 1979; Ingram, Henley, Yeage 1993; Bedrna, 1989; Pasian, 1997; Bunt, 1988) patří: - zrnitost - objemová hmotnost - tepelná kapacita a vodivost - vzdušná kapacita a provzdušněnost - měrná hmotnost - vodní kapacita, propustnost a vododržnost - zhutnění

13

Zrnitost Zrnitost ovlivňuje téměř všechny vlastnosti substrátu. (Jandák, Prax, Pokorný, 2004) Ovlivňuje pórovitost, tedy i poměr vody a vzduchu v půdě. (Pasian,1997) Podle zrnitost rozlišujeme jemnozrnné, drobnozrnné a hrubozrnné substráty. V jemnozrnných substrátech je více než 50% částic menších než 0,002 mm, v drobnozrnných je více než 50 % částic v rozmezí 0,002 – 2,00 mm a v hrubozrnných je více než 50% částic větších než 2,00 mm. (Bedrna,1989) Určuje podíl mezi pevnou, plynnou a kapalnou složkou substrátu, proto je zrnitost důležitá pro vyrovnaný režim aerobního prostředí se zajištěnou výměnnou plynů z atmosféry. (Pokluda, 2005) Vodní kapacita, propustnost a vododržnost Obsah vody při potenciálu -1 kPa se označuje jako vodní kapacita, která charakterizuje schopnost substrátu zadržet vodu. (Dubský, Šrámek, 2008) Vododržnost substrátu je objem vody, který je zachován v substrátu po jeho zavlažení a odvodnění. Maximální vodní kapacita má být 30 až 50 % z celkového objemu substrátů. (Fϋlöp, 2007) Množství vody zadržené v substrátu závisí na velikosti částic, na použitých komponentech a na velikosti kontejneru. Například rašelina, kompostovaná kůra a zkompostované zemědělské odpady zadržují až 90% vody. Je samozřejmostí, že substráty obsahující velké částice jako je třeba polyester anebo písek, budou mít vododržnost menší. Samostatně je používáme zřídka, většinou jsou používány jako doplněk k přípravě směsí.(Silva, Wallach, Chen, 1993; Naasz, Michel, Charpentier, 2005; Ingram, Henley, Yeage 1993; Pokluda, 2005) Potenciál vázat vodu na pevnou složku je výsledkem působení třech faktorů: - gravitačního potenciálu, který je způsoben gravitací - materiálovým složením - osmotickým potenciálem (Lemaure, 1995)

14

Tepelná vodivost Vyjadřuje pronikání tepla do substrátu. (Bedrna, 1989) Tepelná vodivost je v průměru od 0,5 – 0,6 W*mK-1. Skutečná hodnota závisí na vlhkosti a na složení substrátu. Pokud převládají nasákavé složky (ornice, písek a jíl) je vodivost vyšší. Pokud převládají lehké vyplněné složky (perlit, rašelina a dřevěná kůra) je tepelná vodivost nižší. (Izolace staveb, 2008) Tepelná kapacita Projevuje se rychlostí zahřívání substrátu. Pomaleji se zahřívají substráty s vyšším obsahem vody a minerálních jílových částic, rychleji substráty s vyšším podílem organických látek a písčitých minerálních zrn. (Bedrna, 1989) Pórovitost Pórovitost je část objemu substrátu vyplněná vodou a vzduchem. (Dubský, Šrámek, 2008) Celková pórovitost v substrátech dosahuje hodnot mezi 75 až 90%. (Lemaire, 1995; Fϋlöp, 2007) U substrátů je důležitý správný poměr kapilárních a nekapilárních pórů, ten udává správný poměr mezi vodou a vzduchem v substrátu. Pórovitost substrátů je ovlivněna použitými komponenty, pokud bude substrát složen z velkých částic, bude i pórovitost větší a naopak. (Soukup, Matouš 1979) Důsledkem rozkladu částic substrátu dochází k zhutnění, častou zálivkou dochází k vyplavování jemných částic, což způsobuje snižování množství pórů. Dále i kořeny snižují objem pórů svým růstem. Celkový důsledek je takový, že dochází ke snížení množství přijaté vody a kyslíku pro rostlinu.(Ingram, Henley, Yeage 1993) Pórovitost si nezachovává konstantní hodnoty, ale mění se důsledkem mnoha faktorů. Mezi tyto faktory řadíme stlačitelnost, biologický rozpad organických materiálů a vyplavování částic. (Lemaire,1995) Rozlišujeme dva druhy pórovitosti: a) intragranulární – tekutina se dostává do krystalové mřížky, z které se může následně uvolnit do okolí nebo je stále vázána.

15

b) intergranulární - tekutina, která je obsažena mezi jednotlivými částicemi. (Lemaire, 1995) Vzdušná kapacita Objem pórů vyplněných vzduchem při potenciálu-1 kPa se označuje jako vzdušná kapacita. (Dubský, Šrámek, 2008) Avšak není to tak dávno, kdy autoři (Allaire a kol, 1996; Allaire-Leuge a kol., 1990; Caron, Nkongolo, 1999, 2004) vyvinuli metodu, jak tento potenciál změřit a došli k závěru, že je ovlivněn rostlinou, a tudíž není vždy stejný. Minimální vzdušná kapacita by měla být 20 až 30 % z celkového objemu substrátu. (Fϋlöp, 2007) V New Yorské univerzitě zkoumali náročnost rostlin na vzdušnou kapacitu a rozdělili rostliny do čtyř skupin dle náročnosti: Velmi vysoké – Azalea, Polypodiopsida, epifytické orchideje Vysoké – Begonia, African Violets, Rhododendron, Calluna Střední – Chrysanthemum, Lilium, Hortensia a Poinsettia Nízké – Caryophyllus, Hedera, Elaeis, Rosa, Coniferae a Pelargonium (Container Growing Mediums & Amending Garden Soil, 2012) Rostliny potřebují ke svému životy kyslík stejně jako vodu. Průměrná denní spotřeba kyslíku je devíti násobek objemu kořenového systému. Spotřeba stoupá s mikrobiální činností a vlastnostmi substrátu. Se stoupající teplotou stoupá spotřeba, ale klesá dostupnost kyslíku pro rostliny. Dostupnost kyslíku není dána tím, že by došlo k poklesu hladiny kyslíku v substrátu, ale prostupností kyslíku přes vodní film, kterým jsou kořeny rostlin obaleny. Substráty, které mají póry nenaplněné vodou až k povrchu, mají nejvhodnější podmínky pro transport kyslíku. Ale i pro tyto substráty existují výjimky, hlavně u substrátu o zrnitosti 1 – 10 mm, které při vyšších teplotách blokují, výdej kyslíku z vodního filmu. (Bunt, 1988)

16

Zhutnění K zhutnění dochází při zalévání a při samovolném usedání substrátu. Může mít za následek snížení růstu rostlin. Zhutnění půdy vede ke změně fyzikálních vlastností substrátu. Slabé zhutnění zvyšuje množství vody a vzduchu dostupné pro rostlinu, zatím co velké zhutnění vede k nedostatku vody a vzduchu. (Bunt, 1988) Objemová hmotnost Objemová hmotnost substrátu se má pohybovat okolo hodnoty 0,5 kg, to znamená, že 1 l substrátu má vážit 0,5 kg. Obecně komponenty jako je rašelina, kůra, kokosová vlákna objemovou hmotnost snižují, zatím co písek štěrk a jílové minerály objemovou hmotnost zvyšují. (Fϋlöp, 2007) 3.2.2. Chemické vlastnosti Mezi chemické vlastnosti substrátů dle autorů (Soukup, Matouš 1979; Ingram, Henley, Yeage 1993; Bedrna, 1989; Pasian, 1997; Lemaire,1995) patří: - pH - obsah solí a elektrická vodivost - kationtová výměnná kapacita - poměr uhlíku a dusíku (C:N) - obsah minerálních látek - obsah škodlivých látek - úrodnost - imobilizace prvků - schopnost fixovat fosfor pH Závisí na koncentraci vodíkových (H+) a hydroxylových (OH-) iontů, přesněji řečeno jejich vzájemném poměru v půdním roztoku nebo výluhu. Koncentraci vodíkových iontů obvykle vyjadřujeme tzv. stupnici pH. Hodnota pH představuje záporný logaritmus koncentrace vodíkových iontů. (Soukup, Matouš 1979) Když převládají vodíkové ionty je reakce kyselá, pokud převládají

17

hydroxylové ionty je alkalická. Rovnovážný stav iontů představuje neutrální reakci. (Bedrna, 1989) Optimální hodnoty pH jsou pro každý rostlinný druh jiné, ale obecně by hodnota pH měla být slabě kyselá mezi 5,0 (5,8) – 6,5 (6,8). Tak je zajištěno, že všechny potřebné živiny budou dobře přijímány, protože hodnota pH má hlavní roli v dostupnosti živin. PH vyšší jak 7,5 způsobuje, že se stopové prvky vážou a nejsou přístupné pro rostlinu a pH po 4,0 způsobuje toxicitu některých iontů např. měď, zinek nebo hliník. Hodnotu pH ovlivňují složky, které jsme použili do substrátu, na úpravu pH se používá dolomitický vápenec. (Ingram, Henley, Yeage 1993; Pokluda, 2005) Obsah solí Obsah rozpustných solí v substrátu je nežádoucí. Komponenty jako je písek, štěrk a rašelina těžené v oblastech s vysokým obsahem rozpustných solí, nemusí být přijatelné pro výrobu substrátů. Sůl z písku a malého štěrku může být vyplavena vodou, z rašeliny se dá obtížně odstranit louhováním. - hodnoty 2500 – 4000 ppm jsou považovány za vysoké - 1000 – 1500 ppm jsou střední hodnoty některé rostliny jako například azalky vyžadují 500 – 700 ppm (Ingram,

-

Henley, Yeage, 1993) Míra zasolenosti úzce souvisí s objemovou hmotností a s obsahem organických látek. Studie ukazují, že o kolik je objemová hmotnost substrátu vyšší, o tolik je potřeba méně solí na zasolení substrátu. Vyšší obsah organických látek zmírňuje toxický učinek solí na kořenové vlásky. (Fϋlöp, 2007) Tab. 1 Elektrická vodivost souvisí s celkovým obsahem rozpustných solí v substrátu. vodivost (mS.cm-1)

půdy

do 0,7

nezasolené

0,71 - 1,2

středně zasolené

nad 1,2

zasolené 18

(Laboratorní cvičení předmětu Výživa a hnojení zahradních plodin, 2012) Kationtová výměnná kapacita (KVK) Je to největší množství bází (kationtů), které je sorbční komplex půdy (substrátu) schopen poutat na svém povrchu. Uvádí se v mmol*0,1kg-1 zeminy (substrátu). (Jandák, Prax, Pokorný, 2004) Schopnost substrátu poutat živiny proti vyplavení závlahovou vodou nebo srážkami. Většina částic v substrátu je záporně nabitá a přitahují kladně nabité částice a většina živin potřebné pro rostlinu mají kladný náboj. Písek a další částice, které mají malý povrch, mají i malou povrchovou kapacitu.( Ingram, Henley, Yeage 1993) Poměr uhlíku a dusíku (C:N) Rychlý rozklad organické hmoty v substrátech může mít za následek snížení objemu a tím i snížení provzdušnění média. Materiály, které mají vysoký obsah celulózy (uhlíku) na obsah dusíku, podléhají rychlému rozkladu mikroorganismů. Nejenom, že se částice zmenšují, ale dochází i k spotřebování dusíku mikroorganismy, který by normálně využívala rostlina pro své potřeby. Piliny a hobliny mají vyšší podíl C:N než jiné organické látky. Piliny mají poměr C:N asi 1 000:1, zatím co kůra 300:1. Rozklad těchto částic je v zprvu velmi rychlý, ale časem klesá. Proto bychom se měli vyvarovat použití čerstvých pilin a kůry. (Ingram, Henley, Yeage 1993) Obsah minerálních látek Pro uspokojivý růst rostlin je důležité množství a poměr hlavních živin v substrátu. V 1 l substrátu by měl být obsah přístupného dusíku v rozmezí 100 až 150 mg, fosforu 80 až 100 mg, draslíku 250 až 300 mg a hořčíku 50 až 60mg. Do substrátů připravovaných z rašeliny se doporučuje přidávat i mikroelementy jako Fe, Mn, B, Cu, Zn. (Fϋlöp, 2007) Škodlivé látky Mezi škodlivé látky patří toxické chemické prvky, organické sloučeniny, nadbytek živin a zbytky ochranných chemických látek. Rostlinám škodí přítomnost i nepatrného množství benzínu, acetonu, éteru, dehtu, minerálních 19

olejů a jiných toxických organických sloučenin v substrátu. Toxické chemické prvky škodící lidem, např. arzén, kadmium, olovo, chrom a jiné, rostlinám neškodí, ale intenzivně se hromadí v jejich tkáních. Při konzumaci škodí zvířatům a lidem, rostlinám škodí pouze ve zvýšené koncentraci. Rostlinám škodí také přebytek živin v substrátu, který vyvolává poruchy ve výživě rostlin. Do minima se dostávají antagonistické živiny, přičemž rostlina postupně chřadne a hyne. (Bedrna, 1989) Imobilizace prvků Některé minerální prvky v roztocích mohou být zadržované díky určitým jevem, jako například koncentrace aniontů CO32-, SO42-, HPO42- znemožňuje dostupnost vápníku. (Lemaire, 1995) Schopnost vázat fosfor Některé složky substrátů mají horší schopnost vázat fosfor jako například „Sphagnum Peat“. (Lemaire, 1995) 3.2.3. Biologické vlastnosti Mezi biologické vlastnosti dle autorů (Lemaire,1995; Bedrna, 1989; Valtera, 2003; Soukup, Matouš 1979) patří: - stabilita organických materiálů - vnímání substrátu na mikroorganismy - přítomnost živých organismů - únava substrátu - přítomnost organických látek - nepřítomnost inhibičních látek - nepřítomnost klíčivých semen plevelů

Stabilita organických materiálů Organické materiály podléhají biologickému rozkladu, díky činnosti mikroorganismů. Ten to proces může vyústit v rychlou nebo pomalou mineralizace. Důsledkem těchto změn může dojít ke změně chemických a 20

fyzikálních vlastností substrátu. Tento proces je doprovázen většími či menšími úbytky organické hmoty. Změny nastávají ve změně pórovitosti, v zrnitosti a množství minerálních látek. Vznik nových prvků může mít pozitivní vliv na fotosyntézu a růst rostlin. (Lemaire, 1995) Vnímavost substrátu na mikroorganismy Většina z minerálních a organických substrátů obsahuje malé množství mikroflóry, díky výrobnímu procesu, při kterém jsou využívané vysoké teploty. v průběhu

Ale

dalšího

zpracování

mohou

být

substráty

infikovány

phytopatogeny, bakteriemi a houbami. (Lemaire, 1995; Lemaire, 1993) Přítomnost živých organismů Živé organismy v substrátu mají kladnou, ale i zápornou úlohu pro rostliny. Souhrn všech živých organismů se nazývá edafon. Edafon je nevyhnutelnou složkou substrátů pro rostliny, v umělých substrátech se zpravidla snažíme jeho výskyt omezit nebo vyloučit. Živé organismy se nejvíce vyskytují v půdách, sedimentech a v zemitých umělých substrátech.(Bedrna, 1989) Únava substrátu Představuje snížení schopnosti substrátu zabezpečovat rostlině vhodné prostředí na zakořenění. (Bedrna, 1989) Přítomnost organických látek Na

příznivý vývoj

kořenů má

vliv přítomnost organických

látek

humusového charakteru. Obsah organické hmoty v substrátu by měl být kolem 50 až 70 %. Organická hmota musí být dostatečně rozložená – humifikovaná. (Fϋlöp, 2007) Nepřítomnost látek inhibujících růst rostlin Po testu klíčení by měl být nulový obsah inhibujících látek. (Valtera, 2003) I kořenové výměšky rostlin působí jako růstové inhibitory. (Soukup, Matouš 1979)

21

Nepřítomnost klíčivých semen plevelů Semena plevelů nebo části kořenů vytrvalých plevelů negativně ovlivňují růst, výnosy a kvalitu rostlin. Plevele odebírají rostlinám živiny a světlo, ale mohou sloužit i jako hostitelské rostliny různým chorobám, škůdcům a virům. (Soukup, Matouš 1979) Z etiket pěstebních substrátů českých výrobců vyplývá, že není kvalitativně deklarována limitní hodnota obsahu semen plevelů. V SRN je zaručena přítomnost maximálně tří semen v jednom litru substrátu. Semena plevelů se do substrátu dostávají z kompostů, ze statkových hnojiv, ze zaplevelených skládek, rašelin a zaplevelením zásobních hromad dalších komponentů. (Váňa, 2008)

3.3. Rozdělení substrátů Hledisek na rozdělení je celá řada, můžeme je rozdělit podle použitých surovin a to na rašelinové substráty, které jsou nejčastěji používané, a rašelina tvoří většinový podíl, na rašelino – kůrové substráty, které jsou tvořeny směsí rašeliny a kůrového kompostu, jsou vhodné pro většinu rostlin a na bezrašelinové, které se málo využívají pro vyšší ekonomickou náročnost. (Valtera, 2003) Substráty můžeme rozdělit i dle použití a to na substráty výsevné, které se využívají k výsevu semen, pro nejmladší stádia rostlin a mají nejjemnější strukturu. Dále do této skupiny patří substráty pro mladé rostliny, které mají nižší hladinu zásobenosti živinami a jemnou strukturu, substráty pro hotové rostliny, které mají vyšší hladinu zásobenosti živinami a hrubší strukturu a substráty pro speciální kultury, které se využívají ve specifických podmínkách a jsou určené pro určitý druh rostlin, mohou mít i velmi hrubou strukturu. (Valtera, 2003) Další rozdělení substrátů je podle objemu výroby a to na standardní substráty. Standardní substráty jsou vyráběny ve velkém objemu na základě obecných (standardních) receptur pro obecné (standardní) podmínky většiny pěstitelů. (Valtera, 2003) Za standardní můžeme považovat substrát, který má přesně definované vlastnosti, je snadno získatelný stále ve stejné kvalitě a má univerzální použití. 22

Snaha o vývoj standardního substrátu vyústila ve dva základní typy, které splňují přísná kritéria ideálního zahradnického substrátu.(Dubský, Šrámek, 2008) Do standardních substrátů patří takzvané substráty speciální, které se připravují na základě konkrétních specifických podmínek jednotlivých pěstitelů. Jejich výrobní šarže jsou zpravidla menší a mohou se od sebe odlišovat. (Valtera, 2003) Substráty z pěnových hmot spadají do kategorie speciálních substrátu. Jedná se o materiály, které mohou v zahradnických substrátech do určité míry nahradit rašelinu, patří sem také některé pěnové hmoty. Předurčují je k tomu jejich specifické vlastnosti: malá hmotnost, velká poréznost, vysoká vodní kapacita, odolnost vůči povětrnostním vlivům. Jako fyzikální zlepšovače se osvědčily: - přírodní tufová hmota perlit - pěnová formaldehydmočovina - pěnový polystyrén (Soukup, Matouš, 1979)

3.4. Složky substrátů Substrát je tvořen třemi složkami a to pevnou, plynnou a kapalnou složkou. (Lemaire, 1995) a) Plynná složka Vzduch v substrátu tvoří plynnou fázi, která je významná pro biologické i chemické pochody, které probíhají v substrátu a je nezbytnou podmínkou pro život rostlin. Oproti atmosférickému vzduchu obsahuje méně kyslíku a více oxidu uhličitého. (Jandák, Prax, Pokorný, 2004) Plynná fáze zajišťuje přenos kyslíku a oxidu uhličitého mezi kořeny rostlin a okolním vzduchem. (Lemaire, 1995)

23

Kyslík (O2) Kyslík je nezbytný pro dýchání všech půdních organismů, pro oxidaci organických a anorganických látek. V půdním vzduchu se pohybuje jeho obsah od 10% do 20%. (Jandák, Prax, Pokorný, 2004) Většina kořenů vyžaduje víc jak 10% O2 v plynné fázi substrátu. Pokud dojde k poklesu pod 10%, kořeny přestávají růst a přestávají plnit svojí fyziologickou funkci. Proto se musíme substráty udržovat v kyprém stavu, tak zajistíme přístup atmosférického kyslíku do půdy ke kořenům. (Bedrna, 1989) Oxid uhličitý (CO2) Obsah oxidu uhličitého v substrátu závisí na biologické aktivitě živých organismů, na provzdušnění hmoty a cirkulaci plynů. Zpravidla je v plynné fázi substrátů desetkrát víc oxidu uhličitého než v atmosférickém vzduchu, který obsahuje od 0,02% do 0,07% CO2.(Bedrna, 1989; Jandák, Prax, Pokorný, 2004) Hranice toxicity pro většinu rostliny je 1% CO2. (Šály, 1978) Dusík (N2) Dusík je v substrátu ve stejném zastoupení jako v ovzduší (78%). Je poutám v substrátu žijícími mikroorganismy včetně symbiotických. (Jandák, Prax, Pokorný, 2004) b) Kapalná složka Voda v substrátu s rozpuštěnými látkami různého skupenství představuje kapalnou fázi substrátu nebo-li půdní roztok. (Jandák, Prax, Pokorný, 2004) Kapalná fáze zajišťuje rostlině zásobování vodou a živinami. (Lemaire,1995) Důležitý ukazatel kvality kapalné fáze substrátu je tvrdost vody. Tvrdost vody je vyjádřena obsahem rozpuštěných minerálů (nejčastěji CaO a MgO). (Bedrna, 1989) c) Pevná složka Pevná fáze mechanicky podporuje kořenový systém a zajišťuje stabilitu rostlin. (Lemaire, 1995) Pevná fáze substrátu je tvořena minerálními, organickými látkami a průmyslově vyráběnými komponenty. (Bedrna, 1989) 24

3.4.1. Organické komponenty: 3.4.1.1.

Rašelina

Rašelinu rozdělujeme podle rostlinného společenstva, ze kterého vznikala. Rokytová rašelina (Hypnum Peat) Je složená hlavně ze stonků a listů různých rodů Rokyt (Hypnum). Musí obsahovat minimálně 33% podíl vláken, ze kterých minimálně 50% musí být tvořeno druhy z rodu Hypnum. Rákosová rašelina Je tvořena převážně rákosy, včetně rodů Phagmites, Sciprus. Třtinová rašelina Je tvořena převážně stonky, listy, rizomy a kořeny druhů třtiny a druhů Ostřice (Carex). Rákosotřtinová rašelina Musí obsahovat minimálně 33% vláken, z čehož více než 50 % musí být tvořeno rákosem a třtinou a jinými nemechovými vlákny. Ostřicová rašelina (Carex Peat) Rašelina tvořená významným podílem zbytků rodu Carex. Rašelinový humus Jedná se o plně rozloženou rašelinu, ze které nejsou původní zbytky rostlin poznatelné. (Paťava, Valtera, 2007) Rašeliníková rašelina (Sphagnum Peat) Je běžně nazývaná rašelinou. Rašelina je přírodní organická hmota, která vzniká rašeliněním ze zbytků rostlin Sphagnum (subsecundum, teres, inundatum, flumalosum, medium, acutifolium, fascum). Musí obsahovat více jak 66% z tohoto rostlinného druhu a představuje nejdůležitější typ rašeliny pro 25

využití v zemědělství a zahradnictví. Rašelinění je nedokonalý rozklad rostlin za nepřístupu vzduchu a za neustálého ovlhčení. Jeho růst je centrifugální, takže vytváří charakteristický kopečkový ráz. (Valtera, 2004; Soukup, Matouš 1979; Paťava, Valtera, 2007) V substrátech může tvořit až 100% objemu, tak zvané čisté rašelinové substráty, anebo je doplňována o některé další komponenty, které jí obohacují nebo upravují její vlastnosti. Musíme brát v úvahu, že ne každá rašelina má stejné vlastnosti, záleží na místě, kde byla těžena. Předností rašeliny z ověřených a dobrých zdrojů bývá její nezasolenou, bezplevelnost, vyrovnanost a ucelenost partií bez chorob a škůdců. (Valtera, 2003; Valtera, 2004; Ingram, Henley, Yeage 1993; Vydlák, 2006; Borovská, 2001) Odhaduje se, že celkové zdroje světové rašeliny čítají 10 miliard tun, rozkládají se přibližně na 400 m2, což jsou asi 3% souše. Ročně se vytěží kolem 25 milionu tun, což představuje asi 0,05% z celkových zásob. Mezi hlavní těžařské státy patří Finsko s 9,1 mil. t ročně, Irsko s 4,3 mil. t, Bělorusko s 2,6 mil. t, Švédko a Rusko každý se 1,3 mil. t ročně. Mezi další světové těžařské státy patří USA, Kanada, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Moldavsko a Ukrajina. (Apodoca, 2010) Rašelinu rozdělujeme podle způsobu vzniku na slatinovou a vrchovištní. Pro výrobu substrátů se výhradně hodí vrchovištní rašelina, která se vyznačuje svými optimálními chemickými vlastnostmi, kyselou reakcí a nízkým obsahem rozpustných solí. Fyzikální vlastnosti jsou ovlivněny jejím stářím – stupněm rozkladu, způsobem těžby a tříděním. Podle stupně rozloženosti dělíme vrchovištní rašelinu na světlou (bílou), hnědou (přechodnou) a černou.(Dubský, Šrámek, Slezák, 2010) Stupeň rozkladu rašeliny se nejčastěji hodnotí podle van Posta, podle stupnice H1 – H10, kde H1 představuje málo rozloženou a H10 silně rozloženou rašelinu. - H1 – H4 je bílá rašelina - H5 – H6 hnědá rašelina - H7 – H10 černá rašelina 26

(Dubský, Šrámek, Slezák, 2010) Způsob těžby: Frézování Frézování převažuje při těžbě rašeliny. Frézuje se svrchní vrstvy rašeliniště, která se nechá oschnout a následně se ve vyschlém stavu skladuje. U frézované rašeliny je větší podíl jemných částic, tudíž má menší podíl vzduchu a má vyšší podíl lehce dostupné vody. (Dubský, Šrámek, Slezák, 2010; Valtera, 2008) Borkovaní Těží se ve formě cihel, které se skládají do stěn a suší se po dobu až jednoho roku. Po vysušení se jsou bloky dále drceny a prosévány na jednotlivé frakce. Zpracování je náročné na lidskou práci, díky němu je borkovaná rašelina dražší oproti frézované. Substráty z borkované rašeliny mají větší vododržnost oproti substrátům z frézované rašeliny, ale má menší obsah vzduchu v nasyceném stavu. (Valtera, 2008; Dubský, Šrámek, Slezák, 2010) Bílá rašelina Někdy je také nazývaná jako baltská a to z toho důvodu, že její hlavní ložiska se nacházejí v pobaltských státech. (Valtera, 2003) Bílá rašelina tvoří svrchní vrstvu rašeliniště, které má nižší stupeň rozložení a obsahuje velké množství zbytků rašeliníků. (Borovská, 2001) Mezi její další vlastnosti patří schopnost zadržet až 60% vody vzhledem ke svému objemu. Pro úpravu kyselé reakce je třeba dodat 8-20 kg mletého vápence na 1 m3. (Pokluda, 2005) Další výhoda bílé rašeliny je její strukturnost. Kvalitní rašelina je strukturní nejenom na začátku pěstování, ale uchovává si svojí strukturu dlouhodobě. Tato vlastnost se hlavně využívá při systému závlah příliv – odliv. (Vydlák, 2006) Je mnoho obecných zásad, jak vybrat tu nejkvalitnější bílou rašelinu. Například dle způsobu těžby (borkovaná rašelina je považovaná za kvalitnější než frézovaná), podle zeměpisné polohy rašeliniště (čím je naleziště severněji položené, resp. z chladnějšího klimatu je rašelina kvalitnější). Avšak i přes tyto zásady se můžeme setkat s rašelinou vysoké kvality, ačkoliv to odporuje těmto obecným zásadám. (Vydlák, 2006; Valtera, 2004) 27

Substráty

s vysokým

podílem

bílé

rašelina

se

používají

hlavně

v množárenství, u výsevů a při pěstování hrnkových rostlin. (Vydlák, 2006) Bílá rašelina se těží v blocích bez lisování. Obvykle obsahuje 20% příměsí. Po vyschnutí se ještě v témže roce používá jako základní surovina pro výrobu substrátů. (Borovská, 2001) Černá rašelina Neboli klasická rašelina je straší než rašelina bílá, je uložená v nalezištích pod bílou rašelinou, od které je oddělena hnědou rašelinou (přechodnou). Od podloží je oddělena bazální vrstvou slatiny nebo slatinovou zeminou. (Valtera, 2003; Borovská, 2001; Dubský, Šrámek, Slezák, 2010) Tato rašelina je tedy starší, jak rašelina bílá, díky tomu je stupeň rozložení vysoký a struktura rašeliníku již není makroskopicky patrná. (Borovská, 2001) Oproti bílé rašelině má černá rašelina nižší vododržnost, proto tento druh rašeliny rychleji vysychá, je zde však riziko, že substrát na bázi černé rašeliny se při vydatné zálivce rozbahní. I pH může být méně kyselé oproti bílé rašelině. Někdy může uvolňovat více amoniaku, který poškozuje květináče nebo citlivé druhy rostlin. (Pokluda, 2005; Vydlák 2006) Díky svojí jemné struktuře se černá rašelina používá do substrátů, které se používají do sadbovačů s velmi malými pěstebními buňkami a také do substrátů pro výrobu balíčkové sadby. (Vydlák, 2006) Černá rašelina se těží dvěma způsoby. Je-li určená jako průmyslová surovina (chemický, farmakologický a léčebný), začíná se těžit v dubnu na odvodněných plochách a pokračuje do července/srpna. Rašelina na polích prochází mlýnem, lisem a tvaruje se do nekonečných tyčí, které se po té přeřezávají a nechávají se vyschnout. Nesmí dojít k přemrznutí rašeliny, jinak dojde k přerušení vláken. Na podzim se odváží a dále používá. Černá rašelina, která se používá, jako základ substrátů se těží od srpna do prosince, nechá se přemrznout a díky tomu dojde k rozbití konzistence, která je velmi hutná a pevná. Ten to proces ulehčuje další zpracování. Rašelina se dále nakládá a zpracovává na jednotlivé frakce. (Borovská, 2001) 28

3.4.1.2.

Zelený kompost

Kompost je nedoceněná surovina pro přípravu běžných typů pěstebních substrátů. Zelený kompost je velmi specifický a variabilní a to díky tomu, že je tvořen více vstupními surovinami, jako jsou například větve stromů, listí, posekaná biomasa trávníků, biologický odpad z domácností a další kompostované materiály, které pocházejí z oblasti údržby veřejné zeleně a či komunální oblasti. Obrovskou výhodou kompostu je, že se jedná o obnovitelný zdroj. Nevýhodou je jeho vysoká finanční náročnost z hlediska strojního vybavení – drtiče, překopávače, manipulační technika, zpevněná plocha a mnoho dalších. Výrobu značně prodražuje i poměrně dlouhý výrobní cyklus, doba kompostování se pohybuje od 3 měsíců až po několik let podle intenzity kompostování. Jde o nejpřirozenější zdroj uhlíkatých látek a živin v lehce dostupné formě pro většinu rostlin. Zelený kompost obsahuje oproti kůrovému kompostu více živin. Substráty obohacené o kompost mají lepší pufrační schopnost a hlavně uvolňují živiny postupně. U kvalitně připravených kompostů je odstraněno riziko biologické fixace dusíku. Kompost je také zdrojem přijatelných živin a stopových prvků. Substráty využívané ve školkařství jsou tvořeny z 50 a více procenty kompostu. Běžné použití se pohybuje kolem 10 - 30%. (Valtera, 2003; Valtera, 2004; Vydlák, 2006) U nás je zatím kompost nedoceněn, ale v zahraničí se využívá v plném rozsahu, je také státy podporován a dotován v rámci programů využívání obnovitelných zdrojů. (Valtera, 2003) V USA se využívají ke kompostování i kaly z odpadních vod. Dochází ke smíchání dvou až tří dílů dřevní štěpky a jednoho dílu částečně dehydrovaného kalu. Vytváří se hromady vysoké kolem 1,8 m nebo více. Kompost se přehazuje jednou za pět až deset dní podle vlhkosti. Samotný proces trvá jeden až tři měsíce. (Ingram, Henley, Yeage 1993) 3.4.1.3.

Kompostovaná kůra

Kůra je chápana jako druhotný odpad. Dříve byla kůra brána pouze jako odpad, v průběhu let se výzkum zaměřil na její využití jako obnovitelného zdroje energie, ale i jako alternativního zdroje organické hmoty v lesnictví, zahradnictví a zahradní a krajinářské architektuře. (Salaš, 2006) 29

Někdy bývá nazývána jako kůrový humus. (Valtera, 2004) Jedná se o velmi kvalitní surovinu, která vzniká řízeným procesem. Nejlepší možnosti v této oblasti má kůra jehličnatých stromů, obzvláště kůra borovic a smrků. Kůra listnáčů je nevhodná. Čerstvá kůra se nepoužívá a to z důvodu obsahu extraktivních látek, které mohou působit inhibičně nebo toxicky, proto se kůra kompostuje před použitím do substrátů. Nejprve se musí kůra řádně nadrtit, navlhčit a nastartovat mikrobiální činnost dodáním živin (N, P). Činností termofilních bakterií dochází ke zvýšení teplot až k hodnotám 70 – 80°C, které se musí hlídat, aby nedošlo k zahoření. Díky těmto vysokým teplotám dochází k likvidaci přítomných semen plevelů, zárodků chorob a škůdců. Tyto teploty rozkládají i inhibiční látky, které jsou v kůře přítomny. (Valtera, 2004) Po určité době dojde samovolně k poklesu teplot a dochází k překopání. Po té jsou znova doplněny živiny a celý proces se opakuje dvakrát až čtyřikrát, do té doby než je docíleno rovnovážného stavu, kdy je kompostovaný materiál stabilizován a C:N má minimální hodnotu 1:30. Na závěr je materiál prosíván, abychom dostali požadovanou frakci, obvykle kolem 20 mm. Podíl v substrátu je kolem 10 – 30 %. Ale jsou vyráběny i substráty se 100 % podílem. (Valtera, 2004; Valtera, 2003) Kůra má vynikající fyzikální vlastnosti zejména pórovitost, vysokou vododržnost a nízkou objemovou hmotnost. Nevýhodou je, že snadno vysychá a má nízkou schopnost sorpce živin. Nízká sorpční schopnost je důvod, proč někteří pěstitelé váhají s použitím kůry jako v hodného komponentu do substrátů. (Salaš, 2006) Kůra borovice V šedesátých letech minulého století byla borová kůra uznána jako vhodný komponent do substrátů. PH borové kůry se pohybuje od 4,0 do 5,0 má tendenci postupem času klesat. K úpravě pH se používá dolomitický vápenec. Substráty z borové kůry jsou vzdušné. Kůrové částice mají relativně vysokou kationovou výměnnou kapacitu a vysokou vododržnost. (Ingram, Henley, Yeage 1993)

30

Kůra z listnáčů Kůra listnáčů má velmi rozdílné chemické a fyzikální vlastnosti oproti kůře z borovic. Čerstvá kůra listnáčů má pH kolem 5,0 a 5,5 při působení vody se pH zvýší na 8,0 a 9,0. Tyto hodnoty jsou příliš alkalické pro rostliny, a proto by se nikdy neměla používat čerstvá kůra. Protože se kůra z listnatých dřevin rozkládá rychleji než borová kůra, mají mikroorganismy vyšší spotřebu dusíku, který pak chybí rostlinám. Dalším problémem je, že některé borky listnatých dřevin mají fytotoxický vliv na rostliny. (Ingram, Henley, Yeage 1993) Kůra Melaleuca quinquenervia Kůra Melaleuca se používá hlavně v USA a v Austrálii. Melaleuca se stala v USA na Floridě plevelným stromem, rychle roste a rychle se množí. (Ingram, Henley, Yeage 1993) 3.4.2. Anorganické komponenty 3.4.2.1.

Vápenec

Používá se v substrátu k úpravě pH. Je důležité, abychom vybrali správný druh, protože hruběji mletý působí rozvolněně a po delší dobu, zatím co velmi jemný reaguje intenzitně a podstatně kratší dobu. Obvykle se používá dolomitický vápenec, kterým do substrátu dodáme vedle vápníku i hořčík. Obvyklé dávkování bývá 3 – 6 kg.m-3. (Valtera, 2004; Jílek, 2010) 3.4.2.2.

Písek

Praný, tříděný, křemičitý písek tvoří nedílnou součást některých speciálních substrátu, především trávníkových, Ovlivňuje propustnost, zvyšuje jeho objemnou hmotnost a usnadňuje vsakování vody do rašeliny. V substrátech bývá zastoupen od 5 do 90% (Valtera, 2004, Valtera 2003; Vydlák, 2006) 3.4.2.3.

Jílové minerály

Jílové minerály jsou nejčastější složkou nejen rašelinových substrátů. Zvyšují výrazně pufrovací schopnost (tlumí výkyvy hodnot pH, způsobené použitými hnojivy nebo i závlahovou vodou), která v čistých rašelinách téměř chybí nebo je minimální. Jílové minerály se používají do substrátů hlavně pro 31

dlouhodobé kultury ke stabilizaci chemických vlastností. Dále snižují ztráty živin při závlaze a hrají hlavní roly při úpravě vláhového režimu substrátů, usnadňují vsakování vody do vyschlého rašelinového substrátu. Rašelinové substráty s jílem mají vyšší objemovou hmotnost, jsou hutnější, takže se při hrnkování tolik nezmáčknou. (Vydlák, 2006) Perlit Expandovaný perlit je lehká, zrnitá, pórovitá hmota bílé nebo šedobílé barvy. Je vyráběna tepelným zpracováním ze surového perlitu. Perlit je v podstatě amorfní křemičitan hlinitý sopečného původu, patří ke kyselým vulkanickým sklům obdobně jako obsidián, smolek a pemza, od kterých se liší obsahem chemicky vázané vody. Tepelným zpracováním (expandací) při teplotách 900-1300°C vznikne produkt ve formě drobných dutých kuliček různých velikostí. Při expandaci se objem perlitu zvětšuje 5 až 10 krát. (Perlit.cz, 2008) Používá se jeho granulovaná forma tzv. agroperlit. (Jílek, 2010, Valtera, 2003) Jde o sterilní, vodou nasáklivý a chemicky neutrální složku. Neztrácí svojí pórovitost a nehutní. Jeho nevýhodou je vysoká pořizovací cena. Využívá se pro stejné vlastnosti, jako má písek, ale na rozdíl od písku snižuje objemovou hmotnost (asi 100 g/l). (Pokluda, 2005) Dále prodlužuje účinek minerálních hnojiv, používá se při rozmnožování květin. Je vhodný do výsevných a množárenských substrátů, napomáhá rozvoji kořenového systému u výsevů, řízkovaných rostlin a přesazované sadby. Neobsahuje živiny. (Perlit, 2008) Vermikulit Jedná se o těžený minerál křemičitanové povahy. Je lehký, z původní hmotnosti 1 kg.l-1 po expandaci a jeho zapravení do substrátu klesá jeho objemová hmotnost na desetinu. Jedná se o výborný vylehčující materiál s vysokou schopností zadržovat vodu a živiny. Je zdrojem draslíku, hořčíku a vápníku. pH reakce je neutrální. Využívá se převážně do hydroponií. Ve směsi je zastoupen v 20 – 50 % objemu. (Pokluda, 2005)

32

Keramzit (liapor) Používá se do speciálních substrátů, jako jsou střešní a alejové, kde zajišťuje požadovanou struktury, odvádí vodu ze substrátu a zabraňuje sléhávání, přítomnost keramzitu v substrátu podporuje větvení kořenů. (Jílek, 2010) Podíl v substrátech bývá 10 – 70%. (Valtera, 2004) Pemza Jedná se o pórovitou vulkanickou horninu, která je schopná poutat a uvolňovat vodu, zvyšuje v substrátu obsah vzduchu a odvádí přebytečnou vodu. Hlavní předností je její dlouhá trvanlivost. (Jílek, 2010) 3.4.3. Alternativní komponenty Piliny, hobliny a dřevní štěpka Piliny, hobliny a dřevní štěpka vyžadují kompostování, aby došlo k odbourání inhibičních fenolických látek. V čerstvém stavu jsou nevhodné. Pokud dochází ke kompostování ve vysokých vrstvách za nepřístupu kyslíku, může dojít ke tvorbě kyselých složek, které mohou ohrozit rostliny. Poměr C:N je asi 1000:1, proto je nutné dodávat dusík. Dále se přidává i mletý vápenec pro úpravu pH. Optimálně rozložené piliny a hobliny jsou granulované a mají hnědé zbarvení. Pro přípravu substrátů se používají minimálně a to z důvodů, že velmi rychle podléhají rozkladu a tudíž mění původní vlastnosti namíchaného media. U nás se nevyužívají, ale v zahraničí jsou hojně využívány, v substrátech činí podíl až 30%. (Valtera, 2003; Pokluda, 2005; Ingram, Henley, Yeage 1993) Kokosové vlákno, kokosové chipsy a kokosová rašelina Kokosová vlákna a chipsy se k nám dováží z Indie, Filipín, Srí Lanky, Malajsie a Indonésie. Kokosová vlákna se získávají z oplodí kokosových ořechů. Kokosové chipsy jsou oplodí kokosových ořechů, které je možno drtit na různé frakce. Tato drť se lisuje do briket nebo do pěstebních bloků. Před prvním použitím se musí materiál důkladně namočit, při tom dochází k pěti až desetinásobnému zvětšení objemu. Půdní reakce je mezi 5,0 až 7,0, sorbční kapacita je mírně vyšší než u rašeliny a poměr C:N je 80:1.

33

Fyzikální a chemické vlastnosti jsou srovnatelné s rašelinou. Výhodou je však to, že při ztrátě vody, ji znova snadno absorbují, zatím co rašelina vykazuje hydrofobní vlastnosti. V substrátu zvyšují obsah vzduchu, příznivě působí na nesléhavost substrátu, prodlužují jeho životnost a příznivě působí na odvod přebytečné vody. Obvykle jsou v substrátu zastoupeny v 10 – 20% Kokosová rašelina vzniká kompostováním kokosových vláken a chipsů. Má stejné vlastnosti jako kokosová vlákna a chipsy. (Valtera, 2003; Jílek, 2010; Salaš, Mokričková, Sasková, Chromečková, 2010) Rýžové plevy Jsou používány podobně jako kokosová vlákna pro zlepšení fyzikálních vlastností substrátů. Uvádí se, že rýžové plevy mají významný fytosanitární účinek (potlačení nežádoucích fytopatogeních druhů hub). Nevýhodou je jeho dostupnost, cena a nutnost likvidace klíčivých obilek, které jsou zde obsaženy. (Valtera, 2003, Valtera 2004) Arašídové slupky Arašídové slupky se využívají hlavně v USA. Zpočátku poskytují velkou pórovitost substrátu, ale časem se rozkládají působením vody a hnojivy. Arašídové slupky a stejně tak i rýžové plevy se nedoporučují používat ke dlouhodobým kulturám. Arašídové slupky by měly být před použitím propařeny párou nebo chemicky dezinfikovány, aby došlo k odstranění choroboplodných zárodků. (Ingram, Henley, Yeage 1993) Popel Jedná o zbytky ze spalování organického materiálu, jako je kůra a dřevní štěpka. Fyzikální a chemické vlastnosti se liší podle toho, z čeho vznikly. Nevýhodou je poměrně vysoké pH přesahující 8,0 a nejde výrazně snížit louhováním. Navíc je zde spousta škodlivých příměsí. V dnešní době se vyplatí využívat nespálené suroviny než jejich popel. (Ingram, Henley, Yeage 1993)

34

Bagasa Jedná se vedlejší produkt cukrové třtiny využívané v průmyslu. Ze začátku poskytuje substrátu vysokou provzdušněnost, ale časem působením vody a hnojiv dochází k rozkladu a ke snížení provzdušněnosti stejně jako u arašídových slupek a rýžových plev. (Ingram, Henley, Yeage 1993) Drcený korek Drcený korek je odpadním produktem při výrobě korkových špuntů v České republice. Většina odpadního korku se používá v energetice, ale část se využívá i v zemědělství pro přípravu substrátů. Rašelinové substráty obohacené o drcený korek vykazují vyšší objemovou hmotnost, nižší pórovitost, nižší vodní kapacitu a výrazně vyšší vzdušnou kapacitu. U těchto substrátů nedochází ke smrštění. Drcený korek má i ve srovnání s rašelinou jiné chemické vlastnosti. Obsahuje vysoký obsah dusíku v amonné formě, vyšší obsah přijatelného draslíku a zvýšení obsah přijatelných stopových živin manganu a bóru. Má velmi nízký obsah přijatelného železa oproti kůře a rašelině. (Dubský, 2011) Polyfenylová pěna V suchém stavu je schopná pojmout velké množství vody, do substrátů se používají částičky o průměru 1 cm, díky tomu jsou tyto substráty velmi vzdušné. Substráty obsahují polyfenylovou pěnu, mají nízkou objemovou hmotnost. V dnešní době se využívá na pěstování orchidejí. Ale je snaha začlenit je i do substrátů pro okrasné rostliny. (Ingram, Henley, Yeage 1993) Polystyren Patří k dalším lehkým substrátů (25 g.l-1). Neumí zadržovat vodu, tudíž může být ze substrátů po čase vyplavován. Jedná se o chemicky neutrální složku. Používají se částice o velikosti 10 mm. (Pokluda, 2005) Hydroabsorbanty Hydroabsorbanty optimalizují půdní prostředí, což má výrazný vliv na omezení výskytu stresových jevů v průběhu dne či vegetace. Obecně zvyšují 35

asimilační produktivitu rostlin, proto se jim někdy říká půdní kondicionéry. Využití hydroabsorbantů umožňuje snížení celkové dávky závlahy, ale i její četnost. Aplikace hydroabsorbantů nemůže však v žádném případě nahradit kvalitní a pravidelnou zálivku. Velký význam mají u malých kontejnerů, které rychle vysychají. Experimenty prokázaly, že snížení roční zálivky o 30 % nemá vliv na kvalitu rostlin. Další vlastností hydroabsorbantů je to, že obsahují větší či menší podíl hnojiv a mimo to mohou částečně zachycovat živiny ve formě iontů ve své struktuře, uvádí se asi 15%. (Salaš, Sasková, Mokričková, 2009) Rýžové plevy, kokosová vlákna, kokosová rašelina, dřevní vlákna a mnohé další jsou pro české podmínky, z důvodu poměrně vysokých cen, méně významné a nemají až tak velký význam. Jedná se spíše o „módní“ nebo okrajovou záležitost. Výzkumná základna se rovněž zabývá možnostmi doplňovat substráty o různé stimulátory, případně o mykorhizní či saprofytické druhy hub. (Valtera, 2004) 3.4.4. Hnojiva Hnojivo je látka, která obsahuje živiny pro výživu kulturních rostlin a lesních dřevin, dále zlepšuje nebo udržuje půdní úrodnost a příznivě ovlivňuje výnos či kvalitu produkce. (Richter, Hlušek, 1994) Pojem hnojivo je vymezen v zákonu č. 156/1998 Sb. ve znění zákona č. 308/200 Sb. Hnojiva rozdělujeme podle tří základních hledisek: 1. podle účinnosti: a) hnojiva přímá b) hnojiva nepřímá 2. podle původu: a) hnojiva průmyslová (minerální) b) hnojiva organická (statková) 3. podle skupenství a) hnojiva tuhá b) hnojiva kapalná (Richter, Hlušek, 1994) 36

Minerální hnojiva dále dělíme: - dvousložková - třísložková - vícesložková (Hlušek, Richter, Ryant, 2002) Ve školkařské produkci v České republice se dnes nejvíc využívají hnojiva s řízeným uvolňováním, překlad anglického výrazu controlled release fertiliser, zkráceně CRF. Pěstitelé mají v současné době k dispozici několik druhů CRF: Osmocote, Plantacote, Basacote, Multicote a Hydrocote. (Dubský, Šrámek, 2005) Charakteristiky CRF CRF jsou granulované rozpustná hnojiva obalená polopropustnou membránou. Po aplikaci vody se granule nasáknou a dochází k postupnému uvolňování živin přes obal. Rychlost uvolňování ovlivňuje tloušťka obalu a teplota půdy. Čím vyšší teplota, tím rychleji se živiny uvolňují. Jednotlivé typy hnojiv se od sebe liší obsahem živin a účinností, což je doba, po kterou se z granule uvolňují živiny. Účinnost těchto hnojiv se většinou uvádí v měsících. Použitím CRF zajistíme průběžný přísun živin do substrátu a zabráníme jejich vyplavování. Jedinou nevýhodou substrátů vyhnojených CRF je omezená doba skladování. Neměla by překročit tři týdny, jinak může dojít ke zvýšení obsahu rozpustných solí. (Dubský, Šrámek, 2005)

37

4. Materiály a metody 4.1. Metodika Na jaře roku 2012 jsem provedl průzkum trhu v nabídce substrátů. Zaměřil jsem se na čtyři firmy, které mají na našem trhu největší podíl a to na AGRO CS, BB Com, Gramoflor a Klasmann. K průzkumu jsem použil internetové stránky, propagační letáky a telefonické konzultace. Zaměřil jsem se na produkci profi substrátů a na služby, které firmy poskytují svým zákazníkům a to ohledně slev, ať množstevních nebo věrnostních, ale i na dopravu substrátů. Dále jsem se zaměřil na velikosti balení, na způsob reklamace, získávání a kontrolu kvality používaných komponentů. Ve spolupráci s panem Ing. Zbyňkem Slezáčkem, který je obchodním zástupcem a poradcem v České republice pro firmu Gramoflor, jsem spočítal náklady na nákup jednotlivých komponentů a přípravu vlastního substrátu. V této bakalářské práci popisuji nevýhody, které tato příprava obnáší.

38

5. Výsledky 5.1. BB Com s.r.o. Firma vznikla v roce 1997. Vlastní výrobu substrátů započala v roce 2000, z důvodů nedostatečných prostorů firma v roce 2004 přesídlit do nového areálu v Letohradě a v roce 2005 zahájila firma výrobu. V dnešní době na ploše cca 6,5 ha jsou provozovány dvě balící linky s vysokou kapacitou a kompletním technickým zázemím. Dnes firma produkuje asi 60 druhů výrobků. Počínaje HOBBY substráty, širokým sortimentem profesionálních substrátů, speciálními substráty pro zelené střechy, trávníkovými substráty atd. V nabídce jsou substráty s mykorhizními houbami, vlastní rašelina, mulčovací kůra, piniová kůra a dekorační barevná štěpka. Nedílnou součástí je nabídka květináčů, misek, závěsů a hnojiv. Substráty se vyrábějí pouze z baltských rašelin. Nejprve dochází k protřídění rašeliny na několik velikostních frakcí a zbavení prachových částic. K výrobě substrátu se používá frézovaná rašelina a od roku 2004 i borkovaná. Předností borkovaných rašelin je vysoká vzdušná a vodní kapacita, pomalejší fermentace a sléhavost. Jednotlivé komponenty používané pro výrobu jsou před aplikací podrobeny rozborům. (BB Com, 2009) Sortiment substrátů viz přílohy tabulka 4. Složení jednotlivých substrátů je podmíněno použitím pěstovaných kultur průběžnými provozními testy ve výrobních podnicích, kontinuálními rozbory na výrobní lince a odběrem kontrolních vzorků, které jsou skladovány. Souběžně se provádí kontrolní rozbory v nezávislé certifikované laboratoři. Většinu substrátů můžeme koupit v balení o objemu 75l, paleta obsahuje 42ks, balení o objemu 250l, paleta obsahuje 18ks. Dále můžeme všechny substráty zakoupit v tzv. BIG BALE, jedná se o balení o objemu 6 m 3, samozřejmě se všechny substráty prodávají i volně ložené.

39

Slevy, doprava a reklamace Slevy: Firma

poskytuje

mnoho

slev

a

výhod

pro

stálé

zákazníky

a

velkoodběratele. Sleva 2% při platě předem při odběru nad 10.000,- Kč. Slevy 4% při jednorázovém vlastním odběru min. 20 palet. Tab. 2 Množstevní slevy Odběr v Kč 15 001 – 50 000 50 001 – 100 000 100 001 a více

Sleva v % 13 % 21 % 25 %

Dohodou je možné nastavit i individuální slevy, které však nejdou kombinovat s množstevními. Doprava: Dopravné je započteno v ceně, pokud je minimální objednací množství 3 palety. Dodací lhůta – max. 10 pracovních dní.

Dodání zboží speciálními vozidly: - auto s čelem nebo s hydraulickou rukou 8t – příplatek 800,- Kč - auto s čelem nebo s hydraulickou rukou 20t – příplatek 1.300,- Kč Při nižších odběrech je cena za dopravu se zákazníkem dohodnuta individuálně. Reklamace: Zjevné vady (množství, poškozené obaly), které nebudou uvedeny v dodacím listu a potvrzeny řidičem při přejímce zboží, nebudou akceptovány. Reklamace nebude uznána u volně loženého substrátu, který nebyl 40

zabezpečen proti náletu plevelných semen, dešti či povrchovým vodám. U receptur zadaných objednavatelem nelze reklamovat vliv substrátu na rostliny. V případě neoprávněné reklamace se odběratel zavazuje uhradit výrobci náklady spojené bezprostředně s touto reklamací (posudky znalců, nezávislých institucí, náklady na rozborovou činnost, cestovné, apod.). Reklamace je třeba uplatňovat vždy písemně.

5.2. Klasmann Jedná se asi o největší evropskou společnost se sídlem v Geeste v Německu, která se zabývá výrobou substrátů. Firma má více jak devadesátiletou zkušenost v oblasti těžby a zpracování rašeliny. Firma vlastní několik tisíc hektarů rašelinišť v Německu, Irsku a Litvě, kde se nacházejí její hlavní naleziště. Produkty jsou prodávány ve více než 45 zemích po celém světě. V roce 2010 vyprodukovali přibližně 3 300 000 m3 rašeliny na bázi substrátů. Klasmann má dominantní postavení na evropských trzích, jako jediná německá firma má akreditaci R.H.P., která zajišťuje nezávislé testování a kontrolu všech surovin, příměsí a konečných substrátů. Substráty firmy Klasmann jsou svým složením speciálně určené pro konkrétní použití ve výrobě. Nejenom, že splňují nároky dané rostliny, ale i technologii výrobního procesu. Hlavními komponenty substrátů je světlá, tmavá a vláknitá rašelina s podílem perlitu, kokosových vláken, jílů a příměsí hnojiva. (Kronen klasmann , 2008; Jílek, 2007; Klasmann deilmann, 2010) Sortiment substrátů viz. přílohy tabulky 5, 6, 7 a 8. Dále firma vyrábí i hobby substráty pod obchodní značkou Florabella. Tyto substráty jsou svoji kvalitou srovnatelné s řadou profi, vyráběnou společností Klasmann. Dealerem firmy Klasmann je pro Českou Republiku firma Pasič, která dodává veškerý její sortiment. Substráty se prodávají v 70l baleních po 33kusech na paletě, v 250 l baleních po 18 ks na paletě. Substráty můžeme zakoupit i v balení BIG BALE,

41

které může mít objem od 2,5 m3 do 5,8m3, při nákupu BIG BALE musíme odebrat minimálně 12 palet. Slevy, doprava a reklamace Slevy: Firma Pasič má pro každý substrát stanovené 4 cenové kategorie. -

základní cena, při odběru 1 ks

-

při odběru 1 – 11 palet dostává zákazník slevu 7%

-

při odběru 12 – 23 palet dostává zákazník slevu 14%

-

při odběru nad 24 palet dostává zákazník slevu 17%

Doprava: Při odběru 1 - 11 palet zaplatíme 500 Kč za paletu. Při vyšším odběru je doprava zdarma. Jelikož se firma Pasič pouze dealerem firmy Klasmann řeší se větší objednávky přímo z velkoskladů v Německu. Reklamace: Firma Klasmann, jak jsem se dozvěděl po telefonické konzultaci, má minimum reklamací. Zjevné vady jako jsou poškozené obaly, řeší dealer Pasič a to výměnou nebo slevou. Reklamace týkající se skrytých vad si firma Klasmann řeší sama v Německu. Firma už v průběhu výroby testuje jednotlivé komponenty a kvalitu substrátu, po dokončení výroby odebere vzorky, které uschovává půl roku pro případné nesrovnalosti. Pokud dojde k reklamaci, jsou odebrány vzorky substrátu od pěstitele a porovnávají se s uloženými vzorky.

5.3. AGRO CS Roku 1974 byl zřízen Agrochemický podnik v České Skalici, předmětem jeho činnosti bylo provádění služeb a prací v rostlinné výrobě pro členské organizace. V roce 1992 vzniklo AGRO CS s.r.o., které zahájilo výrobu substrátů, hnojiv a prodej zahrádkářských potřeb. V roce 1996 byl vytvořen

42

první recept na profi substrát. Vznikl první balený výsevný substrát o objemu 80l a následně několik dalších standardních typů substrátů. V dnešní době firma vyrábí, distribuuje a prodává substráty profi, hobby, tekuté minerální, organominerální a dlouhodobě působících hnojiv, travních osiv, travních koberců, pesticidů, drobné techniky a dalších prostředků pro výživu a péči o rostliny. AGRO CS je asi nejvýznamnější česky výrobce substrátů. Firma má několik dceřiných společností a to na Slovensku, v Maďarsku, Polsku a Ukrajině, v těchto zemích má i významnou pozici na trzích. AGRO CS nabízí velké množství substrátů a to pro pěstitele zeleniny, květinářské podniky, lesní a okrasné školky, ale i pro pěstitele jedlých hub a trávníků. Sortimenty školkařských substrátů viz přílohy tabulky 9, 10, 11 a 12. Slevy, doprava a reklamace Slevy: AGRO CS poskytuje slevy na základě předem domluvených a smluvně potvrzených podmínek. Poskytuje množstevní slevy, ale i slevy při odběru širšího sortimentu. Doprava: Firma může zajistit dopravu, cena při menším množství je započítána do ceny. Při větším množství se cena odvíjí podle hmotnosti převáženého materiálu a podle kilometrů dodání. Dopravu si může spotřebitel zajistit i vlastní, ta však musí proběhnout v předem určeném termínu. Pokud nebude termín dodržen, bude účtován poplatek za skladování.

43

Dodání zboží speciálními vozidly: - auto s čelem nebo s hydraulickou rukou 8t – příplatek 800,- Kč - auto s čelem nebo s hydraulickou rukou 20t – příplatek 1.300,- Kč Doprava do zahraničí se účtuje dle ceníku dopravce. Reklamace: Zjevné vady, jako poškozené zboží, poškozené palety, musí spotřebitel okamžitě nahlásit při příjmu zboží, musí být uvedeny v dodacím listu a musí být potvrzeny řidičem. Pokud se tomu tak nestane, nebudou nároky na reklamaci akceptovány. Doporučuje se fotodokumentace. Skryté vady musí pěstitel (spotřebitel) nahlásit písemně. AGRO CS uskladňuje vzorky substrátů na dobu jednoho roku. Pokud dojde k reklamaci, dochází k porovnání vzorků a laboratorním rozborům v nezávislé akreditované laboratoři. Skryté vady se vyřizují poskytnutím dobropisu, náhradním plněním nebo slevou.

5.4. Gramoflor Německá firma Gramoflor byla založena roku 1908 obchodníkem s rašelinou Antonem Gramannem ve Vechtu. V té době se firma specializovala na těžbu a zpracování rašeliny pro účely vytápění a podestýlky. V roce 1950 došlo k otevření nových trhů v Evropě a v Americe pro tyto účely byl vyvinut zcela nový způsob transportu v jutových pytlích. V roce 1991 vybudoval Josef Gramann, pravnuk zakladatele, jeden z nejmodernějších evropských závodů na výrobu substrátů. V dnešní době se řadí k nejspolehlivějším a nejvíce inovačním firmám v oboru. Firma má velké množství spokojených zákazníku na domácím tak i na zahraničním trhu. Firma se zabývá těžbou a pracováním rašeliny, vyrábí profesionální i hobby substráty pro zahradníky, dále poskytuje poradenství a obchod se

44

substráty a příbuznými výrobky. (Zahradnictví Lobkowics, 2008; Gramoflor 2011) Sortimenty školkařských substrátů pro jehličnany a listnáče viz příloha tabulky 13 a 14. Obchodní zástupce a poradce pro Českou republiku firmy Gramoflor je Ing. Zbyněk Slezáček, který vyřizuje objednávky a řeší reklamace. Objednávka v praxi funguje tak, že zákazník telefonicky oznámí, jaké má pěstební podmínky a jaký taxon pěstuje. Pan Ing. Slezáček mu navrhne přímo substrát na míru. Pro každou kulturu je více vhodných receptur, musí se zohlednit různé pěstební podmínky jako je např. způsob závlahy, velikost kontejnerů, kvalitu vody, četnost zálivky a podobně. Všechny objednávky jsou přijímány telefonicky kvůli ověření vhodnosti substrátu pro dané podmínky. Substráty jsou dodáváni v balení Big Bale, ale i volně ložené, firma však preferuje dodávání v Big Bale baleních a to z důvodu, že u volných substrátů může dojít ke kontaminaci plevelem. Slevy, doprava a reklamace Slevy: Slevy dostávají pěstitelé podle odběru, a jsou dosti individuální, liší se případ od případu. Doprava: Doprava je započítaná v ceně. Pokud odebíráme více než 15 palet je doprava zdarma. Firma Gramoflor je schopná zajistit dopravu i pomocí vlaků. Reklamace: Zjevné vady, jako je poškození balení nebo záměna substrátů, se řeší slevou popřípadě paletou zdarma.

45

Skryté vady jsou řešeny, jako u všech firem, laboratorními testy. Firma si skladuje vzorky po dobu jednoho roku. Při případné reklamaci dojde k porovnání a případná škoda je uhrazena. Firma má spoluúčast do 5 000 €.

5.5. Náklady na přípravu vlastního substrátu Příprava obyčejného substrátu pro konifery, který prodává firma Gramoflor, receptura 1073 Conica G, cena substrátu je 1 160 Kč za m3. Cena je uvedena včetně dopravy a bez DPH. Na přípravu 1 m3 tohoto substrátu budeme potřebovat. - 100% bílé borkované rašelina frakce 5-25 mm, cena 700 Kč za m3. - Na jeden 1 m3 substrátu budeme potřebovat 30 kg jílu, cena za 1 t je 600 Kč. - Na 1 m3 substrátu použijeme 0,7 kg startovacího NPK hnojivo Kompakt (21-7-14), cena 75 Kč za 1kg. - 100 g Radigen (mikroprvky), cena 140 Kč za 1 kg. - Dále použijeme na 1 m3 2 kg rohoviny (zdroj N), cena 25 Kč za 1 kg. - Na úpravu pH na hodnotu 5,0 použijeme upravený jemně mletým vápencem, odpovídá množství cca. 2,5 kg. Cena 6 Kč za 1 kg. - Smáčedlo 1 l na 1m3, cena 20 Kč za 1 l. Musíme započítat náklady na rozbor, abychom zjistili pH a zasolení při smíchání všech komponentů, cena jednoho rozboru vyjde na 500 Kč. Dále musíme započítat náklady na míchání. Míchání provádíme nakladačem, který stojí 650 Kč na hodinu a za tu dobu promíchá asi 12 m 3. Musíme zaplatit i zaměstnance, který provede přípravu, která bude trvat 4 hodiny, zaměstnanci platíme 150 Kč za hodinu. Poslední částí jsou režijní náklady, které činí 30% z celkové ceny. Do režijních nákladů spadá náklady na obstarání všech komponentů telefonováním dodavatelům atd.

46

Tab. 3 Kalkulace nákladů na výrobu 1 m3 substrátu

Druh nákladů Rašelina Jíl Kompakt Radigen Rohovina Vápenec Smáčedlo Rozbor Míchání Zaměstnanec Celkem režijní náklady (+ 30%)

Cena 700 Kč 18 Kč 53 Kč 14 Kč 50 Kč 15 Kč 20 Kč 500 Kč 55 Kč 600 Kč 2025 Kč 2632,5 Kč

Graf 1 Procentuální zastoupení jednotlivých náklady na výrobu 1 m 3 substrátu

Tato jednoduchá kalkulace nám ukázala, že náklady na vlastní výrobu 1 m jsou o 1472,5 Kč vyšší, než kdybychom si zakoupili tento substrát sami od firmy Gramoflor. Samozřejmě bychom nepřipravovali pouze 1 m3 substrátu, ale větší množství. Na demonstraci, ale 1 m3 postačí. 3

Cena nemusí být však rozhodujícím faktorem, většina pěstitelů dává přednost kvalitě před cenou. Pokusil jsem se najít i nějaké výhody, tak to připravovaných substrátů, bohužel jsem našel pouze samé nevýhody.

47

Nevýhody vlastního míchání substrátů: -

Hrozí nevyrovnanost partie, jelikož nemáme speciální míchačku a svépomocí nedosáhneme kvalitního rozmíchání jako profesionální dodavatel. Díky tomu nám budou jednotlivé hrnky jinak vysychat, protože každý bude mít jiný podíl jílu a může dojít i k malým odlišnostem pH.

-

Rašelinu jako výchozí komponent si svépomocí nedokážeme propařit, propařením se zbavíme možných semen plevelu. Profi dodavatel má propařovací kolonu integrovanou do výrobního procesu.

-

Když budeme potřebovat 20 m3 velmi hrubé frakce 20 - 40 mm a 5 m3 velmi jemné frakce (řizkovací substrát), tak toto malé množství surové rašeliny nekoupíme, prodává se minimálně 30 m 3 od zrnitosti. A hrubou rašelinu si sami nenadrtíme, jelikož jde o dosti pracnou záležitost. Hotového substrátu si můžeme koupit přímo požadované množství.

-

Nejlepší rašelina se zpracovává do substrátu, když koupíme surovou rašelinu, vždy se jedná o horší kvalitu. Rašelina je komodita, se kterou se obchoduje podle kvality a na rašelině je nižší marže než na substrátech, proto nám nejkvalitnější rašelinu, jako samotnou surovinu nikdo neprodá.

-

Profesionální dodavatel má k dispozici analytickou laboratoř a během jednoho dne ví, jaké je přesné pH a zasolení dané partie. Pěstitel zpravidla laboratoř nemá a musí vzorky posílat na rozbor, výsledky má do týdne.

-

Prostor pro zázemí, pro vlastní míchaní, potřebujeme mít vybetonovaný nebo vyasfaltovaný. Substrát musíme skladovat v hale, aby nám do něj nenalétala semena plevelů.

-

Dodavatel nám dodá substrát zabalený v Big Balu, který můžeme skladovat venku, a substrát se nepokazí ani nekontaminuje. Sami si substrát nezabalíme a balička stoji desítky milionů. A u volně ložených substrátů je při manipulaci vždy větší ztráta (část se rozjezdí, část odplaví voda apod.).

-

V případě neúspěchu kultury se můžeme obrátit na dodavatele a dnešní praxe je taková, že dodavatel kryje případné škody z pojistky. Když si substrát namícháme sami a bude špatný, veškeré náklady kryjeme z vlastní kapsy. A to může být v málem provozu likvidační. 48

-

Dodavatel, který děla substrát např. pro jehličnany pro 100 různých zákazníku, má lepší přehled, jaká kultura v jakém substrátu lépe roste a jaké podmínky substrát vyžaduje. Podniky, které si míchají substrát samy, mají méně informací, jak substrát vylepšit.

Z těchto a mnoha jiných důvodů si většina pěstitelů nechává připravovat substrát od speciálních firem.

49

6. Diskuze Při porovnávání jednotlivých firem jsem narazil na různé odlišnosti a to hlavně u uvádění vlastností substrátů. Dle mého názoru by bylo dobré, aby se všechny firmy zabývající se produkcí substrátu v tohle ohledu sjednotili. Ohledně pH každá firma uvádí jiné údaje. Firma BB Com uvádí ve svém katalogu pouze hodnotu pH v určitém rozmezí, zatímco firma Klasmann uvádí přesné hodnoty pH a to v H2O a i CaCl2, AGRO CS a Gramoflor uvádí hodnoty pH pouze v H2O. To samé se týká elektrické vodivosti nebo-li obsahu solí. Firmy Klasmann a BB Com uvádí ve svých katalozích elektrickou vodivost a firmy AGRO CS a Gramoflor uvádí obsah solí. AGRO CS uvádí přímo obsah jednotlivých makroelementů obsažených v substrátu, zbylé tři firmy uvádí pouze obsah hnojiva v kilogramech v jednom m3 a poměr NPK. U firmy BB com se mi nelíbí, že jako jediná neuvádí u většiny substrátů jejich strukturu. Dle mého názoru by v katalogu měla být tato informace uvedena. Kdybych měl zhodnotit internetové stránky, katalogy a přístup jednotlivých obchodních zástupců. Tak z pohledu zákazníka, byly pro mě nejpřehlednější stránky firmy BB Com. Firma na svých stránkách udává většinu důležitých informací, ať jde o dopravu, poskytované slevy a reklamace. Stránky jsou velmi přehledné, dobře se v nich orientuje. Moc se mi ale nelíbí katalog produktů, dle mého názoru, neobsahuje důležité informace. Obsahuje pouze objemové hodnoty balení a počet balení na paletě. Vlastnosti jednotlivých substrátu si musíme dohledat na internetových stránkách. Nejlepší katalog produktů má, podle mě, firma Klasmann. Katalog obsahuje všechny potřebné informace, krom objemových hodnot balení a počtu balení na paletě obsahuje podrobné popsání vlastností jednotlivých nabízených substrátů, dále je přehledný a jako jediný obsahuje jednotky SI.

50

Negativně hodnotím firmu AGRO CS. Nelíbí se mi, že o katalog si zákazník musí zažádat a dále v katalogu produktů chybí vlastnosti substrátů. Tyto vlastnosti si zákazník musí dohledat sám na internetových stránkách. Jako jediná firma nemá při odběru většího množství dopravu zdarma. V katalogu uvádí, že podrobnější informace týkající se dopravy najdeme na jejich stránkách, ale nenašel jsem je. Nemohu posoudit katalog firmy Gramoflor, jelikož jsem ho nesehnal, ale přístup pana Ing. Slezáčka tento nedostatek vynahradil. Dle mého názoru se jedná o nejlepšího obchodního zástupce, se kterým jsem byl ve spojení. Poskytl mi všechny potřebné informace (telefonicky nebo emailem). Líbí se mi i jeho přístup k zákazníkům, s každým zákazníkem řeší telefonicky jeho objednávku, snaží se i doporučit nejlepší substrát po zhodnocení zákazníkových možností. Jediná věc, kterou postrádám u všech sledovaných firem, je větší využití alternativních komponentů z obnovitelných zdrojů. Dle mého názoru by se takhle velké firmy měly touto problematikou zabývat a snažit se alternativní komponenty více zapojit do svých receptur. Při spočítání nákladů na vlastní přípravu 1 m 3 obyčejného substrátu pro konifery (1073 Conica G), který vyrábí firma Gramoflor, jsem došel k závěru, že vlastní výroba se pěstitelům nevyplatí. Vlastní výroba je nákladnější a to o 1472,5 Kč, pracnější a substrát nedosahuje takových kvalit, jako když si ho necháme namíchat od specializovaného výrobce. Tím, že si substrát připravíme sami, přicházíme o možnost reklamace, musíme všechny náklady na nápravu uhradit sami a to může být pro některé pěstitele likvidačním faktorem. Zhodnocení výsledků je subjektivní, jednotlivé firmy jejich internetové stránky, katalogy a přístupy obchodních zástupců hodnotím podle prvního dojmu, který hraje v tohle ohledu velkou roli. I přes to věřím, že tato práce svým obsahem zaujme zájemce, kteří se budou zajímat o danou problematiku.

51

7. Závěr Cílem této práce bylo zhodnotit dostupný sortimenty substrátů na trhu. Osobně si myslím, že trh je dnes dostatečně zásoben substráty např. firma Gramoflor má asi 250 receptur a to od substrátů na hroby, pro pěstitele hub, pro školkařskou produkci a pro květinářskou a zelinářskou produkci. Pokud bych se měl zaměřit pouze na substráty používané v okrasném školkařtví, tak je nabídka dostatečná. Dnes můžeme zakoupit substrát pro přesné sije jehličnanů a listnáčů, substrát pro obalovanou sadbu, substrát pro Rhododendron a Azalea, substrát pro roubovance jehličnanů a listnáčů, kontejnerový substrát pro jehličnany a listnáče a mnoho dalších. Podle potřeby vám firmy připraví speciální substrát na míru. Ohledně inovace určitě bych doporučil vyzkoušet některé alternativní komponenty např. korek, který má dle mého skvělé vlastnosti. Více využít hydro absorbanty a zvětšit podíl jílových částic, z důvodů většího zadržováni vody a živin. Dle mých výsledků bych nedoporučoval vlastní přípravu substrátů a to z důvodů vyšších finančních nákladů a pracovní náročnosti. Příprava vlastních substrátů je dále náročná na prostory, mezi další nevýhody patří nižší kvalita pro nás dostupné rašeliny, nevyrovnanost partií a ztráta možnosti reklamace. Objednáním substrátu od specializované firmy ušetříme čas, peníze a vyvarujeme se problémům týkajících se vlastností substrátu, které by mohly u vlastnoručně míchaných substrátů nastat.

52

8. Souhrn a Resume Souhrn Tato práce se zabývá více či méně známými komponenty, které se využívají při výrobě substrátů. Je zde stručně popsán i historický vývoj substrátů. Zaměřuje se na rozdělení, fyzikální, chemické a biologické vlastnosti substrátu. V praktické části byl zpracován sortiment substrátů na trhu a obchodní podmínky některých producentů substrátů. V poslední části této práce se nachází výpočet nákladů na přípravu vlastního substrátu pro konifery a popis některých nevýhod, které takto připravený substrát obnáší. Klíčová slova: substrát, komponent, fyzikální vlastnosti, chemické vlastnosti, biologické vlastnosti, příprava substrátu

Resume This work deals with more or less well-known components that are used in the production of substrates. It also briefly describes the historical development of substrates. It focuses on the distribution, physical, chemical and biological properties of the substrate. In the practical part the range of substrates was processed. Also the business conditions of substrate producers were taken into account. In the last part of this work is the calculation of the cost of preparing the substrate for conifers on its own. The cons of preparing substrate on our own were mentioned. Keywords: substrate,

components,

physical

properties, biological properties, substrate preparation

53

properties,

chemical

9. Seznam použité literatury. 1.

Agroprofi

[online].

2010

[cit.

Dostupné

2012-05-02].

z:

http://www.agroprofi.cz/ 2.

Allaire, S. E., Caron, J., Duchesne, I., Paret, L. E., and Rioux, J. A. 1996. Air - filled porosity, gas relative diffusivity, and tortusity: Indices of Prumus x cistana sp. growth in peat substrates. J.Amer. Soc. Hort. Sci. 121:236242.

3.

Allaire-Leung, S.E., Caron,J and Parent, L. E. 1999. Changes in physical properties of peat substrates during platn growth. Canadian J. Siol Sci. 79:137-139

4.

APODACA, L. E.: Mineral Commodity Summaries – Peat In: Mineral Resources

Program

[online].

2010

[cit.

2012-04-3].

Dostupný z:

http://minerals.usgs.gov/minerals/pubs/commodity/peat/510301.pdf 5.

BB Com [online]. 2009 [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.bbcom.cz

6.

BEDRNA, Z. Substráty na pestovanie rastlín – základy pestovania. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1989. ISBN 80-07-00012-7.

7.

BOROVSKÁ, M. Pravda o bílé a černé (rašelině). Zahradnictví. 2001, č. 4. ISSN 12 13 37 81.

8.

BUNT, A.C. Media and mixes for container – grown plants. 2ndedition. UnwinHyman, London, 1988, 309 s. ISBN 0-04-635016-0.

9.

Caron, J., Xu, H. L., Bernier, P. Y., Duchesne, I. and Tardif, P. 1998. Water availability in three artificial substrates during Prunus x cistena Growth: variable threshold values. J. Amer. Soc. Hort. Sci. 123:931-936

10.

Container Growing Mediums & Amending Garden Soil In: Cornell [online].

1991

[cit.

2012-04-02].

Dostupné

z:

http://counties.cce.cornell.edu/chemung/agriculture/publications/containergrowing-amending-soil.pdf 11.

da Silva, F. F., Wallach, R. and Chen, Y. 1993. Hydraulic properties of sphagnum peat moss and tuff (scoria) and their potential effects on water availability. Plant and Soil 154:119-126

12. DUBSKÝ, M a ŠRÁMEK, F. Porovnání substrátů z frézované a borkované rašeliny. Zahradnictví. 2008, č. 2. ISSN 1213-7596. 54

13. DUBSKÝ, M a ŠRÁMEK. Pěstební substráty s přídavkem kompostů, jejich příprava a hodnocení. In: Výzkumný ústav Silva Taroucy [online]. Průhonice,

2008

[cit.

2012-05-08].

Dostupné

z:

http://mail.vukoz.cz/__C1256D3B006880D8.nsf/$pid/VUKITFIL9GB3/$FIL E/Metodika_komposty.pdf 14. DUBSKÝ,

M,

ŠRÁMEK,

F

a

SLEZÁK,

Z.

Fyzikální

vlastnosti

rašeliny. Zahradnictví. 2008, č. 2. ISSN 1213-7596. 15. DUBSKÝ, M, ŠRÁMEK, F. Hnojiva s řízeným uvolňováním a jejich využití při pěstování dřevin v kontejnerech. Zahradniweb [online]. 2005 [cit. 201204-28].

Dostupné

z:

http://www.zahradaweb.cz/informace-z-

oboru/skolkarstvi/Hnojiva-s-rizenym-uvolnovanim-a-jejich-vyuziti-pripestovani--drevin-v-kontejnerech__s515x43133.html 16. DUBSKÝ, M. Drcený korek - alternativní komponent pěstebních substrátů. Zahradnictví. 2011, č. 2. ISSN 1213-7596. 17. Expandovaný perlit. In: Perlit [online]. 2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.perlit.cz/expand_perlit.php 18. FΫLÖP, J. Požiadavky na pestovateľké substráty. Zahradnictví. 2007, č. 2. ISSN 1213-7596. 19. Gramoflor [online].

2011

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

http://www.gramoflor.com/ 20. INGRAM, D., HENLEY, R., YEAGER, T. Growth Media for Container Grown Ornamental Plants. In: The University of Guam [online]. 1993 [cit. Dostupné

2012-04-28].

z:

http://university.uog.edu/cals/people/Pubs/CN00400.pdf 21. Izolace staveb. Izolace staveb [online]. 2008 [cit. 2012-04-16]. Dostupné z: http://www.izolace-staveb.cz/index.php?page=zelene-strechy&text=1 22. JÍLEK, A. Květinové dny u Pasiče In: Zahradnictví [online]. 2007 [cit. 201205-02].

Dostupné

z:

http://www.zahradaweb.cz/informace-z-

oboru/kvetinarska-vyroba/Kvetinove-dny-u-Pasice__s514x44568.html

55

23. JÍLEK, A. Pěstební substrát – základ úspěchu. In: Úroda [online]. 2010 [cit. 2012-04-16]. Dostupné

z:

http://www.uroda.cz/@AGRO/informacni-servis/Pestebni-

substrat-%E2%80%93-zaklad-uspechu__s457x46928.html 24. Klasmann

deilmann [online].

2010

[cit.

2012-05-02].

Dostupné

z:

Dostupné

z:

http://www.klasmann-deilmann.com/en/ 25. Kronen

klasmann [online].

2008

[cit.

2012-05-02].

http://www.kronen-klasmann.pl/pl/ofirmie/historia.html 26.

Laboratorní cvičení předmětu Výživa a hnojení zahradních plodin In: Agrobiologie [online].

[cit.

2012-03-31].

Dostupné

z:

www.kavr.agrobiologie.cz/cvicz/02-vhzp.doc 27.

LEMAIRE,F. Physical,chemici and biological properties of growing medium. Acta Horticulturae 396: Hydroponics and Tramsplant Production. Kyoto, Japan, 1995, s. 273 – 284. ISB 978 – 90 – 66050 – 07- 5, ISSNO567- 7572

28.

Nassz, R., Michel, J.C. and Charpenties, S. 2005. Measuring hysteretic hydraulic properties of peat and pine bark using a transient method. Journal of the soil Science Society of America 69:13 – 22

29.

PASIAN,

C. Physical

In: Ohioline [online].

Characteristics

1997

[cit.

of

2012-03-31].

Growing

Mixes.

Dostupné

z:

http://ohioline.osu.edu/hyg-fact/1000/1251.html 30.

POKLUDA, R. Moderní složky zahradnických substrátů. In: Zahradniweb [online].

2005

[cit.

2012-03-10].

Dostupné

z:

http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/zelinarska-vyroba/Modernislozky-zahradnickych-substratu__s512x43014.html 31.

RICHTER, R., HLUŠEK, J. Výživa a hnojení rostlin. 1. vyd. Brno: VŠZ v Brně, 1994. ISBN 80-7157-138-5.

32. SALAŠ, P, MOKRIČKOVÁ, J, SASKOVÁ, H a CHROMEČKOVÁ, J. Uplatnění

alternativních

komponentů

v

pěstebních

školkařských

substrátech. Zahradnictví. 2010, č. 2. 33. SALAŠ, P, SASKOVÁ, H, MOKRIČKOVÁ, J. Trendy v nabídce pěstebních substrátů - využití hydroabsorbantů. Zahradnictví. 2009, č. 2. ISSN 12137596.

56

34.

SOUKUP, J.; MATOUŠ, J. et al. Výživa rostlin, substráty, voda v okrasném zahradnictví. 1. vyd. Praha: SZN, 1979. 288 s. ISBN 07-10579.

35. ŠÁLY, R.: Pôda základ lesnej produkcie. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1978. 36.

VALTERA, J. Školkařské substráty. Modernizace výukového procesu u předmětů ovocné, okrasné školkařství a ovocnářství. Lednice na Moravě: 2003. s. 136-142. ISBN 80-7157-715-4.

37. VALTERA, J. Zamyšlení nad substráty. Zahradnictví. 2008, č. 2. ISSN 1213-7596. 38. VÁŇA, J. Hygienické a fytopatologické vlastnosti pěstebních substrátů a organických hnojiv. Zahradnictví. 2008, č. 2. ISSN 1213-7596. 39. VYDLÁK, J. Jak využít vlastnosti substrátu. Zahradnictví. 2006, č. 2. ISSN 1213-7596. 40. Zahradnictví lobkowics [online]. 2008 [cit. 2012-05-02]. Dostupné z: http://www.zahradnictvi-lobkowicz.cz/co-nabizime/substraty-gramoflor/

57

10. Seznam přílohy Tabulky Tab. 4 Sortiment profi substrátů Tab. 5 Substráty z bílé rašeliny TS1 a TS2 Tab. 6 Substráty z bílé rašeliny TS3 Tab. 7 Substráty z bílé rašeliny TS4 Tab. 8 Substráty ze světlé a tmavé rašeliny Tab. 9 Substráty pro okrasné školky jemné 0 – 10 mm Tab. 11 Substráty pro okrasné školy hrubé 0 – 40 mm Tab. 12 Substráty pro okrasné školky se speciální strukturou Tab. 13 Substráty pro jehličnany Tab. 14 Substrát pro listnáče

58

Tab. 4 Sortiment profi substrátů Druh Substrát pro pokojové rostliny Substrát pro okrasné dřeviny Substrát pro balkónové rostliny Substrát pro převislé petunie Substrát pro roubovance zakrslých jehličnanů

Substrát pro pro výsev a sije jehličnanů a listnáčů

Složení

pH*

El. Vodivost

Hnojivo**

Použití

borkovaná rašelina a zeolit

5,8 – 6,3

1,0 – 1,2 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování všech pokojových rostlin okrasných květem a listem

borkovaná a frézovaná rašelina se zeolitem

5,4 – 6,0

1,2 - 1,4 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování mnoha druhů okrasných dřevin.

borkovaná rašelina a zeolit

5,6 – 6,1

1,2 - 1,4 mS.cm-2

1,5 kg.m-3

Pro všechny balkonové rostliny a pro všechny druhy záhonových letniček.

4,5 – 4,9

1,4 - 1,6 mS.cm-2

1,5 kg.m-3

Pro Petunia, Calibrachoa a kyselomilné letničky.

4,8–5,4

1,0–1,2 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování náročnějších druhů roubovaných jehličnanů a roubovaných listnáčů.

borkovaná rašelina a zeolit + FE borkovaná a frézovaná rašelina s kokosovými vlákny a drceným liaporem borkovaná a frézovaná rašelina se zeolitem

4,8 – 5,4 pro jehličnany, 5,8–6,2 pro listnáče

1,0–1,2 mS.cm

-2

Pro lesní a okrasné školky na přesné výsevy nejkvalitnějších obalovaných osiv jehličnatých a listnatých dřevin

Druh

Složení

pH

El. Vodivost

Zahradnický kompost

Fermentovaný rostlinný odpad

7,2 – 8

2,5 – 3,2 mS.cm-2

Pro zlepšování půd před výsadbou školkařského materiálu

Substrát pro střešní zahrady intenzivní

6,2 – 6,8

1,0 – 1,2 mS.cm-2

Pro rovné střechy a pro střechy s mírným sklonem.

Substrát pro střešní zahrady extenzivní

6,2 – 6,8

0,8 – 1,0 mS.cm-2

Pro extenzivně udržované střešní zahrady, tedy pro střechy, s minimální údržbou.

Výsevný substrát

Borkovaná a frézovaná rašelina s příměsí křemičitého písku

5,5 – 6,0

0,6 – 0,8 mS.cm-2 0,6 kg.m-3

Pro výsevy květin, zeleniny a okrasných dřevin.

Substrát pro azalky, rododendrony a vřesovištní rostliny

borkovaná rašelina a zeolit

4,0 – 4,6

0,8 - 1,0 mS.cm-2 1,2 kg.m-3

Pro pěstování a výsadu Rhododendron, Azalea a dalších vřesovištních kyselomilných rostlin.

Množárenský substrát s perlitem

borkovaná rašelina a perlit

5,2 – 5,8

0,6 – 0,8 mS.cm-2 0,8 kg.m-3

Pro množení balkónových rostlin, pokojových rostlin a okrasných dřevin.

Hnojivo

Použití

Druh

Složení

pH

Substrát pro trvalky

borkovaná rašelina a zeolit

5,6 – 6,2

1,2 – 1,4 mS.cm-2 1,5 kg.m-3

Substrát pro chryzantémy

borkovaná rašelina a zeolit + zvýšený obsah živin

5,6 – 6,2

1,4 - 1,8 mS.cm-2

1,5 kg.m-3

Pro pěstování všech druhů hrnkových Chrysanthemum.

5,8 – 6,2

1,0 – 1,2 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování všech druhů Cyclamen.

5,2 – 5,6

1,0 – 1,2 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování všech velikostí Poinsettia.

4,8 – 5,4

1,0 – 1,2 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování všech druhů jehličnanů.

Substrát pro Cyclamery Substrát pro Poinsettie

Substrát pro jehličnany

borkovaná rašelina s kokosovými vlákny a cocochipsy borkovaná rašelina a zeolit + Mo borkovaná a frézovaná rašelina s kokosovými vlákny

El. Vodivost

Hnojivo

Použití

Pro pěstování všech druhů trvalek mimo suchomilných skalniček.

Druh Substrát pro listnáče Substrát pro Primule a Masešky

Složení borkovaná rašelina s kokosovými vlákny borkovaná rašelina a zeolit

Zahradnický substrát Trávníkový substrát 1 Trávníkový substrát 2

s křemičitým pískem a kompostem s křemičitým pískem

pH

El. Vodivost

Hnojivo

Použití

5,8 – 6,2

1,2 – 1,4 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování všech druhů listnáčů

5,4 – 6,0

1,2 – 1,4 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro pěstování všech druhů Primula, jarních a podzimních Viola.

5,6 – 6,3

1,2 – 1,4 mS.cm-2

1 kg.m-3

Pro vylepšení struktury půdy na záhonech a pěstování mnoha druhů květin, zeleniny, okrasných a ovocných dřevin.

5,8 – 6,5

1,0 - 1,2 mS.cm-2

Pro výsevy a rekonstrukce trávníků a pro trávníkové koberce

5,8 – 6,5

0,6 - 0,8 mS.cm-2

Pro výsevy a rekonstrukce trávníků a pro trávníkové koberce

* není uvedeno, jestli hodnoty pH jsou v H2O a nebo CaCl2 ** NPK v poměru 14 - 16 - 18 se stopovými prvky

Tab. 5 Substráty z bílé rašeliny TS1 a TS2 Produkt

Struktura

Klasmann TS 1

jemná 0 – 5 mm

Přídavky

15% Perlit, 15% Vermiculit

pH (CaCl2)

pH (H2O)

Hnojivo*

Použití

5,5

6

1.0 kg.m-3

Vhodné pro zeleninovou sadbu v sadbovačích

5,5

6

1.0 kg.m-3

Speciální substrát pro mladé tabákové rostliny.

Klasmann TS 1

jemná 0 – 5 mm

Klasmann TS 1

standard 0 – 25 mm

5,5

6

1.0 kg.m-3

Pro venkovní a hrnkové okrasné rostliny v sadbovačích, citlivé na zasolení. Hrnkové (11 cm)

Klasmann TS 2 Klasmann TS 2

standard 0 – 25 mm

5,5

6

2.0 kg.m-3

Okrasné rostliny tolerantní k zasolení. Hrnkové (11 cm)

5,5

6

1.5 kg.m-3

Hrnkové okrasné rostliny v květináčích 13 cm

standard 0 – 25 mm

Jíl 40 kg.m-3

Tab. 6 Substráty z bílé rašeliny TS3 Jíl

Struktura

Klasmann TS 3 Klasmann TS 3

jemný 0 – 5 mm

5,5

6

1.0 kg.m-3

standard 0 – 25 mm

5,5

6

1.0 kg.m-3

5,5

6

1.0 kg.m-3

Klasmann TS 3

standard+jíl 0 – 25 mm

20 kg.m-3

Perlit

pH pH (CaCl2) (H2O)

Produkt

Hnojivo*

Použití Pro růst zeleninové sadby v sadbovačích. Venkovní a hrnkové záhonové rostliny v balíčcích a hrncích 11 cm. Hrnkové záhonové rostliny v balíčcích a hrncích 11 cm.

Produkt

Struktura

Jíl

Klasmann TS 3

standard+jíl 0 – 25 mm

40 kg.m-3

Produkt

Struktura

Jíl

Klasmann TS 3 Klasmann TS 3 Klasmann TS 3

standard+Perlit 0 – 25 mm

Perlit

pH pH (CaCl2) (H2O) 5,5

Perlit

pH pH (CaCl2) (H2O)

20%

medium 0 - 30 mm medium+jíl 0 - 30 mm

6

20 kg.m-3

Hnojivo*

Použití

1.5 kg.m-3

Pro růst rostlin s krátkou vegetační dobou v květináčích 11 cm.

Hnojivo*

Použití

5,5

6

1.0 kg.m-3

5,5

6

1.0 kg.m-3

5,5

6

1.0 kg.m-3

Hrnkové záhonové rostliny v květináčích 13 cm. Hrnkové záhonové rostliny v květináčích 13 cm. Hrnkové záhonové rostliny v květináčích 13 cm.

Tab. 7 Substráty z bílé rašeliny TS4 Produkt

Struktura

Klasmann TS 4 Klasmann TS 4 Klasmann TS 4

medium 0 - 30 mm Medium + Perlit 0 - 30 mm hrubý 0 – 45 mm

Perlit

10%

pH (CaCl2)

pH (H2O)

Hnojivo*

Použití

5,5

6

1.0 kg.m-3

Pro kvetoucí i nekvetoucí zelené rostliny.

5,5

6

1.0 kg.m-3

Pro kvetoucí hrnkové rostliny, speciálně pro příliv – odliv.

5,5

6

1.0 kg.m-3

Pro nekvetoucí rostliny v kontejnerech větších než 2 l.

* NPK v poměru 14 - 16 -18 Elektrická vodivost u substrátů TS 1 je 30 mS.m-2, u TS 2 55 mS.m-2, u TS 3 30 mS.m-2 a u TS 4 30 mS.m-2.

Tab. 8 Substráty ze světlé a tmavé rašeliny Produkt Substrát 1

Substrát 2

Substrát 4

Podgrond P

Složení

El. Vodivost

pH (H2O) Hnojivo*

Směs slabě rozložené světlé rašeliny a silně 30 mS.m-2 5,5 – 6,5 promrzlé tmavé rašeliny. Směs slabě rozložené světlé rašeliny a silně 60 mS.m-2 5,5 – 6,5 promrzlé tmavé rašeliny. Směs slabě rozložené světlé rašeliny, silně promrzlé tmavé 40 mS.m-2 5,5 - 6,5 rašeliny a jemného jílu. Směs 8 % slabě rozložené světlé rašeliny a 92 % silně promrzlé tmavé rašeliny.

40 mS.m

-2

5,5 – 6,5

Použití

1 kg.m-3

Pěstování hrnkových a záhonových rostlin citlivých k zasolení substrátu.

2,3 kg.m-3

Substrát je vhodný pro pěstování rostlin, které jsou tolerantní k zasolení. Jedná se především o pěstování Pelargonium, Chrysanthemum a záhonových rostlin.

1,5 kg.m-3

Jedná se o universální substrát pro balkónové a záhonové rostliny. Substrát je vhodný pro zavlažovací systém příliv-odliv.

1,5 kg.m-3

Substrát je vhodný pro výrobu lisovaných balíčků o velikosti maximálně 6 cm. Používá se hlavně pro produkci sadby zeleniny a záhonových rostlin

Produkt

Podgrond H

Seedlingsubstrat

Steckmedium

Tonsubstrat

Složení

El. Vodivost

pH (H2O) Hnojivo*

Směs slabě rozložené světlé rašeliny a silně 40 mS.m-2 5,5 – 6,5 promrzlé tmavé rašeliny. Směs slabě rozložené světlé rašeliny, jemných kokosových 25 mS.m-2 5,5 – 6,5 vláken a silně promrzlé tmavé rašeliny. Směs slabě rozložené světlé rašeliny a 15 mS.m-2 5,5 – 6,5 perlitu. Směs slabě rozložené světlé rašeliny, silně promrzlé 40 mS.m-2 5,5 – 6,5 tmavé rašeliny a jílových granulí.

Použití

1,5 kg.m-3

Stejně jako Potgrond P je tento substrát vhodný pro výrobu lisovaných balíčků. Je vhodný zejména pro pěstování Lycopersicon, Citrullus, Capsicum a Cucumis.

0,7 kg.m-3

Nízký obsah solí a jemná struktura předurčuje tento substrát pro výsevy i nejnáročnějších rostlin.

0,5 kg.m-3

Substrát je vhodný pro zakořeňování řízků a převod rostlin množených in vitro do substrátu.

1,5 kg.m-3

Substrát je vhodný pro následující kultury: Cyclamen, Primula, Pelargonium a záhonové rostliny. Substrát se vyznačuje výbornou strukturní stabilitou.

Produkt

Složení

El. Vodivost

pH (H2O) Hnojivo*

Směs slabě rozložené světlé rašeliny, silně promrzlé R.H.P. 15 45 mS.m-2 5,5 – 6,5 tmavé rašeliny, perlitu a jílových granulí (40 kg/m3) Směs slabě rozložené světlé rašeliny, silně Containersubstrat promrzlé 40 mS.m-2 5,0 – 6,0 tmavé rašeliny a rašelinových vláken. * NPK v poměru 14 - 16 – 18

Použití

1 kg.m-3

Vzdušný substrát pro pěstování hrnkových. Vhodný zejména pro: Poinsettia,Impatiens, Begonia elatior a Saintpaulie.

1,5 kg.m-3

Substrát má velmi dobře vyváženou drenáž. Je vhodný pro dlouhodobé kultury dřevin ve velkých kontejnerech.

Tab. 9 Substráty pro okrasné školky jemné 0 – 10 mm Produkt

Složení

Množárenský borkovaná bílá rašelina a substrát s perlitem perlit Substrát pro borkovaná bílá rašelina, přesné síje frézovaná černá rašelina jehličnanů Substrát pro borkovaná bílá rašelina, přesné síje frézovaná černá rašelina listnáču

pH (H2O)

obsah solí (g.l-1)

Použití

5,5 - 6,5

0,5

Pro vegetativní množení rostlin bylinnými i dřevitými řízky.

4,5 – 5,5

0,5

Pro přesné výsevy nejkvalitnějších osiv jehličnatých dřevin.

5,5 – 6,5

0,5

Pro přesné výsevy osiva listnatých dřevin.

Tab. 10 Substráty pro okrasné školy středně hrubé 0 – 20 mm Produkt

Složení

pH (H2O)

obsah solí (g.l-1)

Použití

Substrát pro obalovanou sadbu Pěstební rašelinový substrát RS I

bílá a černá rašelina s kůrovým humusem

5,5 - 6,5

0,7

Pro výrobu obalované sadby lesních a okrasných dřevin.

bílá a černá rašelina

5,5 - 6,6

1

Pro pěstování rostlin velmi citlivých na obsah solí, pro rostliny s nižšími až středními nároky na živiny.

bílá a černá rašelina s bentonitem

5,5 - 6.5

2,5

Pro pěstování rostlin vyžadujících těžší typ substrátu a vyšší koncentraci živin.

Pěstební rašelinový substrát s jílem RS II

Substrát pro azalky

borkovaná bílá rašelina

4,0 - 4.5

0,5

Substrát pro rododendrony

borkovaná bílá rašelina a frézovaná černá rašelina

4,0 - 4.6

0,5

Univerzální substrát s kompostem

černá a bílá rašelina s kůrovým humusem

5,5 - 6,5

1,5

Pro hrnkování skleníkových kultur Azalea, Calluna a dalších acidofilních druhů rostlin s nízkými nároky na obsah živin. Pro výsadbu Rhododendron, Calluna a dalších acidofilních druhů rostlin s nízkými nároky na obsah živin. Pro výsadbu rostlin do kontejnerů od objemu 1 litru. Pro přesazování ovocných stromů a okrasných keřů, na pěstební záhony.

Produkt

Složení

pH (H2O)

Pěstební substrát bílá a černá rašelina s 5,5 - 6,5 PKS I kůrovým humusem a jílem Pěstební substrát bílá a černá rašelina s 5,5 - 6,5 PKS II kůrovým humusem a jílem Univerzální rašelinový substrát Kontejnerový substrát pro jehličnany Kontejnerový substrát pro listnáče

bílá a černá rašelina

bílá a černá rašelina

bílá a černá rašelina

5,5 - 6,5

4,5 - 5,5

5.5 - 6.5

obsah solí (g.l-1)

Použití

1

Pro pěstování letniček, rostlin citlivých na obsah solí.

2

Pro pěstování rostlin vyžadujících těžší typ substrátu a vyšší koncentraci živin.

1,5

Pro pěstování a přesazování okrasných rostlin v kontejnerech.

1,5

1,5

Pro výsadbu rostlin do kontejnerů od objemu 1 litru. Pro přesazování jehličnatých okrasných keřů, na pěstební záhony. Pro výsadbu rostlin do kontejnerů od objemu 1 litru. Pro přesazování ovocných stromů a listnatých okrasných keřů, na pěstební záhony.

Tab. 11 Substráty pro okrasné školy hrubé 0 – 40 mm Produkt Substrát pro dlouhodobé kultury s kokosovým vláknem

Složení

pH (H2O)

obsah solí (g.l-1)

borkovaná bílá rašelina a frézovaná černá rašelina s 5,5 - 6,5 kokosovými vlákny a bentonitem

2

Použití

Pro pěstování dlouhodobých kultur. Je zvláště vhodný pro hrnky větších velikostí plněných strojně i ručně.

Tab. 12 Substráty pro okrasné školky se speciální strukturou Produkt Substrát pro trvalky s liadrainem Substrát pro roubovance jehličnanů Substrát pro roubovance listnáčů

Složení

pH (H2O)

obsah solí (g/l)

borkovaná bílá rašelina s liandrainem a bentonitem

5,5 - 6,5

1,5

4,5 - 5,5

2

5,5 - 6,5

2

borkovaná bílá rašelina s liandrainem, rašelinovými vlákny a s bentonitem borkovaná bílá rašelina s liandrainem, rašelinovými vlákny a s bentonitem

Použití Pro pěstování dlouhodobých kultur trvalek. Je zvláště vhodný pro hrnky běžných velikostí plněných strojně i ručně. Pro pěstování dlouhodobých kultur roubovaných jehličnatých dřevin. Je zvláště vhodný pro hrnky běžných velikostí plněných strojně i ručně. Pro pěstování dlouhodobých kultur roubovaných listnatých dřevin. Je zvláště vhodný pro hrnky běžných velikostí plněných strojně i ručně.

Tab. 13 Substráty pro jehličnany

Produkt

Zasolení (g.l-1)

pH

Struktura

Potřeba vylehčení rašeliny

Použití

(H2O) Substrát pro síje do kazet

0,5-0,8

4,5 a 5,5

jemná

ano

Pro výsevy jehličnanů.

Substrát pro obalování

0,5-0,8

4,5 a 5,5

střední až středně-hrubá

ano

Pro obalování semenáčků.

Substrát pro plnosíje

0,8-1,2

4,5 a 5,5

středně-hrubá

podle podmínek

Pro plnosíje na záhony pod fólií příp. dunnemany.

Substrát pro kontejnerování

1,0-1,5

4,5 a 5,5

hrubá až velmi hrubá

ne

Pro kontejnerování odrostků a poloodrostků.

Tab. 14 Substrát pro listnáče

Produkt

Zasolení (g.l-1)

pH

Struktura

Potřeba vylehčení rašeliny

Použití

(H2O) Substrát pro síje do kazet

0,5-1,0

5,0 a 6,5

střední

podle podmínek

Pro výsevy listnáčů.

Substrát pro obalování

0,5-0,8

5,0 a 6,5

střední až středně-hrubá

podle podmínek

Pro obalování semenáčků.

Substrát pro plnosíje

1,0-1,5

5,0 a 6,5

hrubá až velmi hrubá

ne

Pro plnosíje na záhony pod fólií příp. dunnemany.

Substrát pro kontejnerování

1,2-1,5

5,0 a 6,5

hrubá až velmi hrubá

ne

Pro kontejnerování odrostků a poloodrostků.