Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh konstrukčního řešení kuchyně pro tělesně postiženého daného interiéru BAKALÁŘSKÁ PRÁCE (Tato práce obsahuje samostatné přílohy.)
2009/2010
Jaroslav Šatánek
2
3
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Návrh konstrukčního řešení kuchyně pro tělesně postiženého daného interiéru vypracoval samostatně a uvedl všechny informační prameny, které byly použity pro vypracování této bakalářské práce. Souhlasím, aby byla moje bakalářská práce zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna je studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
V Brně, dne……………..
podpis studenta……………………….
4
Poděkování:
Děkuji ing. Zdeňku Holoušovi za rady a odborné vedení při zpracování této bakalářské práce.
5
Abstrakt
Cílem této bakalářské práce je navrhnout konstrukční řešení kuchyňské linky určené konkrétní handicapované osobě - osobě s omezenou možností pohybu (vozíčkáři) do daného prostoru. Při návrhu konstrukčního řešení byly zohledněny konkrétní požadavky handicapovaného na dispoziční, konstrukční a ergonomické vlastnosti kuchyňské linky. Práce obsahuje teoretická východiska řešení problematiky kuchyňských linek určených handicapovaným osobám, rešerši stávajících řešení, vlastní návrh konstrukčního řešení, které obsahuje výkresovou dokumentaci (konstrukční výkresy, kusovníky, THN přímých materiálových nákladů).
Jméno: Jaroslav Šatánek Název bakalářské práce: Návrh konstrukčního řešení kuchyně pro tělesně postiženého daného interiéru Klíčová slova: kuchyně, konstrukce, bezbariérovost, handicap, handicapovaná osoba, vozíčkář, vozík
Abstract
The aim of this work is to propose a structural solution of kitchen unit for specific disabled person - a person with limited possibility of movement (wheelchair user) in to the interior, that has been given. In the proposed construction solution, the specific disposition, structural and ergonomic handicaped person´s requirements of the properities of kitchen units for handicapped persons (persons on the wheelchair), were taken into account. This work includes theoretical resolutions of problems of kitchen units for handicapped persons, search of existing solutions, my own design of the constructional resolution including graphical documentation (design drawings, piece lists, THN of direct material costs).
Name: Jaroslav Šatánek Name of bachelor thesis: Proposal for construction solution of kitchen for disabled persons in to the interior, that has been given Key words: kitchen, construction, space without barriers, handicap, disabled persons, disabled persons on the wheelchair, wheelchair
6
Obsah: 1. Úvod
9
1.1 Úvod do problematiky
9
1.2 Vymezení základních pojmů
9
2. Cíl a metodika práce
11
2.1 Cíl práce
11
2.2 Metodika práce
11
3. Druhy tělesného postižení – kategorizace
12
4. Stávající zákonné prostředí
14
5. Rozměry týkající se vozíčkáře
18
5.1 Rozměry invalidního vozíku pro handicapované osoby
18
5.2 Manipulační prostor vozíčkáře
19
5.3 Rozměry vozíčkáře
20
5.4 Dosahové vzdálenosti vozíčkáře
21
6. Požadavky na půdorysné uspořádání kuchyně a na její plošné rozměry
23
6.1 Kuchyňské zóny
23
6.2 Pohyb vozíčkáře po kuchyni
25
6.3 Půdorysné uspořádání kuchyně
26
6.4 Půdorysné uspořádání dle Koryna a.s.
27
6.5 Plošné požadavky na kuchyně určené pro handicapované osoby dle ČSN 73 4301
28
7. Kuchyňský nábytek a požadavky na něj kladené ve vztahu k handicapovaným
29
7.1 Pracovní plocha
29
7.2 Spodní kuchyňské skříňky a úložné kuchyňské prostory
30
7.3 Mobilní alternativa spodních kuchyňských skříněk
32
7.4 Horní závěsné kuchyňské skříňky
32
8. Použití různých typů uzávěrů kuchyňského nábytku
34
9. Kuchyňské spotřebiče a požadavky na ně kladené ve vztahu k handicapovaným 36 9.1 Pečící trouby
36
9.2 Myčky a chladničky
37
9.3 Odsavače par – Digestoře
38
9.4 Varné desky
40
7
10. Ostatní prvky v kuchyni a požadavky na ně kladené ve vztahu k handicapovaným
41
10.1 Dřez a vodovodní baterie
41
10.2 Výsuvná pomocná pracovní deska
42
10.3 Úchytky kuchyňského nábytku
43
10.4 Relingový systém
44
11. Rešerše stávajících možností řešení kuchyně pro handicapované
45
11.1 Snaidero
45
11.2 Valcucine S.p.A.
48
11.3 Scavolini
50
11.4 Koryna a.s.
52
12. Návrh konstrukčního řešení kuchyňské linky
54
12.1 Specifikace handicapované osoby
54
12.2 Současný stav a specifikace prostoru určeného pro kuchyňskou linku
54
12.3 Konzultace návrhu konstrukčního řešení s danou handicapovanou osobou
55
12.4 Vlastní konstrukční návrh kuchyňské linky pro handicapované
56
12.4.1 Obecný popis kuchyňské linky
57
12.4.2 Základní výškové rozměry kuchyně ve vztahu k člověku
58
12.4.3 Zobrazení kuchyňské linky začleněné do prostoru místnosti
57
12.4.4 Zobrazení kuchyňské linky začleněné do prostoru místnosti
59
12.5 Technický popis základních prvků kuchyňské linky
61
12.5.1 Technický popis skříně určené pro vestavnou lednici
61
12.5.2 Technický popis skříně určené pro ukládání potravin
62
12.5.3 Technický popis horní kuchyňské skříňky
63
12.5.4 Technický popis skříně určené pro vestavnou troubu
63
12.5.5 Technický popis mobilního kontejneru
65
12.5.6 Technický popis pracovní desky
66
12.5.7 Technický popis horní police
66
13. Závěr
67
14. Sumary
68
15. Seznam odborné literatury
69
16. Seznam obrázků a tabulek
71
17. Seznam příloh
74
8
1. Úvod 1.1 Úvod do problematiky
Jsou mezi námi lidé, kteří svůj život žijí s handicapem. Co je to handicap? Toto slovo se objevuje i ve sportovní terminologii. Vyjadřuje se jím ztížení podmínek neboli nevýhoda pro silnějšího závodníka v soutěži. Tak jsou dány šance na vítězství i méně zdatným závodníkům. V životě je tímto handicapem zpravidla nemoc, trvalý následek úrazu nebo vrozená vada. Nedochází tu však k vyrovnání podmínek soutěže, ale k znevýhodnění určité skupiny lidí. A je na společnosti, aby dokázala těmto lidem podat pomocnou ruku a usnadnit jim život s jejich handicapem. Aby se to podařilo, je třeba si uvědomit, jaké jsou druhy handicapu, respektive postižení, a co vše mohou být bariéry.[9] Prostředí, které je z hlediska možností dobrého pohybu a orientace vstřícné pro každého bez rozdílu, prostředí které nazveme bezbariérovým prostředím by mělo být v každé kulturní a vyspělé společnosti samozřejmostí. Co to však znamená „bezbariérové prostředí“? Každý kdo nemá ve svém okolí osobu s jakýmkoliv handicapem, může mít představu poněkud zkreslenou nebo dokonce žádnou. [7] V prvé řadě je třeba si uvědomit, že ve společnosti existují bariéry dvojího druhu. Fyzické, ty které tvoří či vytvořil projektant, a psychické bariéry, které v nás vznikají díky nevědomosti nebo ignorování problémů lidí, kteří jsou na první pohled jiní, než jsem já, než je tak zvaně zdravá část populace. Psychické bariéry vznikají z xenofobních pocitů, z pocitů nedůvěry v neznámé, v nepoznané. [7] Tím se dostáváme do jakéhosi začarovaného kruhu. Dokud budou mezi lidmi bariéry psychické, dokud společnost jako taková nepochopí, že její nedílnou a plnohodnotnou součástí jsou i lidé s handicapem, odstraňování architektonických bariér bude těžkopádné a složité.[7]
1.2 Vymezeni základních pojmů
Handicap – Různá tělesná postižení, která zapříčiňují omezenou schopnost pohybu dané osoby. Dále může být handicapem porucha zraku a sluchu nebo jejich úplná ztráta. Často se vyskytují různé kombinace výše zmíněných postižení.
9
Bariéry – můžou být dvojího druhu a to fyzické či psychické. Fyzické bariéry - spočívají v hmotných, reálných překážek a omezeních, které jsou dány architektonickým řešením prostředí, ve kterém se každý den pohybujeme. Tyto překážky bráni handicapovaným osobám v pohybu nebo je v pohybu omezují. [9] Psychické bariéry – můžou být jak ve „zdravých“ lidech, tak v handicapovaných lidech. Psychické bariéry spočívají ve strachu a nechuti komunikovat s postiženými lidmi. Tento postoj vyplývá z nevědomosti jak s handicapovaným komunikovat a jak mu pomoci. Ze strany handicapovaného hrozí komplex méněcennosti. [9] Bezbariérové prostředí - Prostředí, ve kterém se nenachází žádné fyzické bariery, tudíž je architektonicky navrženo tak, že svým řešením umožňuje pohyb a používání všem osobám bez rozdílu. Osoby s omezenou schopností pohybu a orientace – osoby postižené pohybově, zejména osoby na vozíku pro invalidy, zrakově, sluchově, osoby pokročilého věku, těhotné ženy a osoby doprovázející dítě v kočárku, dítě do tří let, případně osobu s mentálním postižením [9]
10
2. Cíl a metodika práce
2.1 Cíl práce
Cílem této bakalářské práce je navrhnout konstrukční řešení kuchyňské linky určené pro konkrétní handicapovanou osobu - osobu s omezenou možností pohybu (vozíčkáře) do předem daného prostoru. Součástí tohoto konstrukčního řešení bude výkresová dokumentace (konstrukční výkresy, kusovníky, THN přímých materiálových nákladů). Při návrhu konstrukčního řešení budou zohledněny ergonomické požadavky na koncepci a rozměry kuchyňských linek určených pro handicapované (vozíčkáře). Tomuto vlastnímu návrhu konstrukčního řešení bude předcházet shromáždění a roztřídění informací týkajících se dané problematiky do ucelené formy.
2.2 Metodika práce
Tato bakalářská práce je rozdělena do tří základních částí. V první části se zabývá popisem teoretických východisek pro řešení problematiky kuchyňských linek ve vztahu k handicapovanému, které obsahují studií konkrétních druhů tělesných postižení, rozměry a ergonomii vozíčkáře, požadavky na uspořádání kuchyňské linky, konkrétní požadavky na jednotlivé prvky kuchyňské linky. V druhé části se práce zaměřuje na rešerši stávajících řešení problematiky kuchyňských linek určených pro handicapované. V třetí a poslední části se práce zabývá vlastním návrhem konstrukčního řešení pro danou handicapovanou osobu a daný prostor. Při tvorbě návrhu konstrukčního řešení kuchyňské linky určené pro konkrétní handicapovanou osobu a daný prostor jsem využil zejména nashromážděné informace a poznatky nezbytné pro napsání této bakalářské práce v kombinaci s konzultací s danou handicapovanou osobou.
11
3. Druhy tělesného postižení – kategorizace K tomu abychom lépe pochopili pojem bezbariérovost z hlediska handicapované osoby, je třeba si uvědomit, že tělesná postižení jsou různá a tudíž zde vznikají i různé nároky na přístupnost města a jeho vybavenost. Jistou pomůckou by mohla být kategorizace podle míry postižení, je ovšem třeba ji brát pouze jako rámcový ukazatel. Provést kategorizaci není totiž vůbec jednoduché vzhledem k obrovskému množství druhů nemocí, úrazů a jejich následků. Navíc u každé postižené osoby rozhoduje o míře její závislost na pomoc druhé osoby či zvláštnostech ve vybavení například bytu a jejich fyzická konstituce, vzrůst a mnoho dalších vlivů. [9] V první kategorii jsou lidé s lehčím tělesným postižením. Do této kategorie jsou řazeny osoby pohybující se pomocí hole nebo francouzské hole (berle) nebo jde o starší soby. Problémem jsou pro tyto osoby vysoké schodišťové stupně, těžko se jim nastupuje do dopravních prostředků, nebezpečný je kluzký terén. Mohou mít potíže se vstáváním ze židle. Pády, zejména u starších osob, způsobuje velmi vážné následky. [9] Do druhé kategorie můžeme zařadit osoby, které se pohybují pomocí francouzských holi a nezřídka i pomoci různých protetických a ortopedických pomůcek, které jim umožňují stoj a ve větší či menší míře i chůzi. Těmito pomůckami jsou například různé opěrné fixační dlahy, nejčastěji kolenního kloubu, které drží postiženého ve stoji. Tyto osoby mají potíže s chůzí jako takovou. Jsou schopni ujít pouze omezenou vzdálenost a chůze je značně vyčerpává. Těžko vstávají, často při vstávání potřebují pomoc druhé osoby. Velkým problémem, leckdy nepřekonatelným, jsou pro ně schody, zvláště tehdy, chybí-li zábradlí. Dopravní prostředky jsou pro ně zcela nepřístupné, velkým nebezpečím je kluzký terén. [9] Do třetí kategorie se řadí vozíčkáři. Ale i mezi nimi existují podstatné rozdíly. Jsou vozíčkáři, kteří potřebují vozík pro pohyb venku, protože nejsou schopni delší dobu stát nebo chodit. Často to jsou osoby s amputací dolní končetiny, mohou to být i starší lidé, kterým pohyb znesnadňuje jejich věk. Mezi tyto vozíčkáře často patří lidé uvedeni ve druhé kategorii. [9] Pak jsou vozíčkáři, kteří jsou trvale upoutáni na ortopedický vozík, ale jsou zcela samostatní. Nepotřebují, až na výjimečné situace, pomoc druhé osoby. Žijí životem jako každý jiný. Dojíždí do zaměstnání autem, vychovávají dětí, starají se o své blízké.
12
Další skupinou mezi vozíčkáři jsou ti, kteří k některým úkonům vyžadují asistenci druhé osoby. Potřebují pomoc při přesunovaní se z vozíku na lůžko, při osobní hygieně, leckdy i při pohybu venku. Tyto osoby mohou mít ve větší či menší míře postiženy i ruce. Dále máme vozíčkáře, kteří potřebují pomoc druhé osoby čtyřiadvacet hodin denně. Jsou to většinou kvadruplegici, tedy osoby ochrnuté na všechny čtyři končetiny. Zvláštní skupinou se specifickými potřebami jsou osoby pohybující se na elektrickém vozíku. Většinou jde o osoby, které mají postižené i ruce. Tito lidé mají vzhledem k druhu vozíku zvýšený nárok na prostor. Velmi nebezpečné jsou pro ně terénní nerovnosti, protože hrozí převrácení vozíku. [9] Ve čtvrté kategorii jsou lidé, jejichž nemoc je progresivní. Nemoc se zpočátku razantně neprojevuje, ale později postižený prochází postupně jednotlivými výše uvedenými kategoriemi. Pokud zařizujeme byt nebo pracovní místo pro takto postiženou osobu, je třeba zcela respektovat potřeby postiženého a pamatovat na jeho nároky, které budou časem narůstat. [9] Při navrhování kuchyní pro handicapované je velmi důležité znát konkrétní postižení a potřeby osoby pro, kterou je kuchyně primárně určena. V případě, že bychom chtěli navrhnout ideální kuchyň pro širší cílovou skupinu handicapovaných osob, je velice obtížné určit konkrétní zásady navrhování a to z důvodu různých druhů postižení a jejich fyzickými důsledky. Pokud navrhujeme kuchyni pro různě postižené osoby, je ideální kuchyni navrhnout tak, aby vyhovovala osobě na vozíku a do vybavení kuchyně zakomponovat židli na kolečkách, která poslouží těžce chodícím. Tato bakalářská práce se bude soustředit svým návrhem na cílovou skupinu handicapovaných osob spadajících do třetí kategorie, vozíčkáři upoutání na invalidní vozík, ale jsou zcela samostatní a potřebují pomoc druhé osoby jen ve výjimečných případech.
13
4. Stávající zákonné prostředí Pro tvorbu prostředí pro handicapované osoby existuje zákonné prostředí, které určuje jakým způsobem postupovat při navrhování takovéhoto prostředí. Existuje větší množství paragrafů jednotlivých zákonů, které s problematikou tvorby bezbariérového prostředí souvisí. Má bakalářská práce se soustřeďuje na navržení bezbariérové kuchyně, tudíž jsem v této kapitole, věnované stávajícímu zákonnému prostředí, uvedl pouze části vyhlášky č. 369/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 4 října 2001 a části její příloh, které s návrhem bezbariérové kuchyně větší mírou souvisí.
Vyhláška č. 369/2001 Sb. Ministerstva pro místní rozvoj ze dne 4 října 2001
Část první Obecná ustanovení
§1 Rozsah platnosti 1. Podle této vyhlášky se postupuje při zpracování a pořizování územně plánovací dokumentace a územně plánovacích podkladů, při navrhování, umisťování, povolování nebo ohlašování, provádění a kolaudaci staveb a) bytových domů obsahujících více než tři samostatné byty (dále jen „bytové domy“), b) domů s byty zvláštního určení a domů zvláštního určení, staveb a zařízení ústavního charakteru určených pro užívání osobami s omezenou schopností pohybu a orientace (dále jen „stavby pro sociální péči“), c) občanského vybavení v částech určených pro užívání veřejností, d) v nichž se předpokládá zaměstnávání více jak 20 osob, pokud provoz v těchto stavbách umožňuje zaměstnávat osoby s omezenou schopností pohybu a orientace, e) určených pro zaměstnávání osob s těžkým zdravotním postižením, f) škol, předškolních zařízení a školských zařízení. 2. Ustanovení této vyhlášky se použije též při provádění udržovacích prací, změn staveb, změn v užívání staveb, pokud to závažné důvody nevylučují.
14
3. U staveb, které jsou kulturními památkami, se ustanovení této vyhlášky použijí s ohledem na zájmy státní památkové péče.
§7 Byty zvláštního určení a obytné části staveb pro sociální péči Požadavky na řešení bytů zvláštního určení a obytných částí staveb pro sociální péči jsou uveden v přílohách č. 1, 3 a 4 k této vyhlášce
Příloha č. 1 k vyhlášce č.369/2001 Sb.
1.1.1. Povrch chodníků, schodišť, šikmých ramp a podlah vnitřních komunikací musí být rovný, pevný a upravený proti skluzu. Hodnota součinitele smykového tření musí být nejméně 0,6, u šikmých ramp pak 0,6 + tg α, kde α je úhel sklonu rampy.
2.1. Podlahy Podlahy místností musí mít povrch se součinitelem smykového tření nejméně 0,6; to neplatí pro stavby podle § 1 odst. 1 písm. a).
2.2. Okna 2.2.1. Nejméně jedno okno musí mít pákové uzávěry nejvýše 1100 mm nad podlahou; to neplatí pro stavby podle § 1 odst. 1 písm. a). 2.2.2. Okna s parapetem a prosklené stěny s parapetem nižším než 500 mm, musí mít spodní část do výšky 400 mm opatřeny proti mechanickému poškození a ve výšce 1100 mm až 1600 mm opatřeny výraznou páskou šířky nejméně 50 mm, nebo pruhem se značkou o rozměru 50 mm x 50 mm, vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými proti pozadí.
2.3. Dveře 2.3.1. Dveře musí mít světlou šířku nejméně 800 mm, u staveb dle § 1 odst. 1 písm. b) 900 mm 2.3.2. Prosklené stěny nebo dveře jejichž zasklení zasahuje níže než 800 mm nad podlahou, musí být ve výšce 1100 mm až 1600 mm označeny výraznou páskou šířky
15
nejméně 50 mm, nebo pruhem ze značek o rozměru 50 x 50 mm, vzdálenými od sebe maximálně 150 mm, jasně viditelnými proti pozadí. Spodní část takových dveří musí být upravena obdobně jako prosklené stěny podle bodu 2.2.2. této přílohy. 2.3.3. Otevíravá dveřní křídla musí být ve výši 800 až 900 mm opatřená vodorovnými madly přes celou jejich šířku, umístěné na straně opačné než jsou závěsy. 2.5. Manipulační prostory a plochy 2.5.1. Nejmenší manévrovací plocha pro vozík je 1200 mm x 1500 mm. 2.5.3. Předměty vybavení a manipulačního zařízení musí být osazeny v rozmezí výšek 600 mm až 1200 mm od podlahy. Příloha č. 2 k vyhlášce č. 369/2001 Sb.
1. Mezinárodní symbol přístupnosti Mezinárodní symbol přístupnosti je čtverec modré barvy, na němž je vyobrazena bílou čárou stylizovaná postava sedící na vozíku pro invalidy a hledící vpravo. Nejmenší rozměry symbolu jsou 100 mm x 100 mm.
Příloha č. 3 k vyhlášce č. 369/2001 Sb.
Požadavky na byty zvláštního určení pro těžce pohybově postižené osoby a na obytné části staveb pro sociální péči pro těžce pohybově postižené osoby
1. Technické požadavky 1.1. Dispoziční řešení bytu musí odpovídat manévrovacím možnostem vozíku a jeho bezkoliznímu průjezdu všemi místnostmi a prostory bytu. 1.2. Dveřní otvory a průchody v bytě musí být nejméně 900 mm široké. Vstupní dveře do bytu musí být nejméně 800 mm široké. Všechny dveře v bytě vyjma vstupních nesmí mít prahy. Na obou stranách dveří musí být dostatečný prostor pro manipulaci s vozíkem. 1.4. Obytné i pobytové místnosti, předsíně, chodby bytu musí při předpokládaném rozmístění nábytku umožňovat otáčení vozíku o 360°, tomu odpovídá kruhová plocha o průměru 1500 mm. 1.8. Umístění všech prvků ovládaných rukou zejména vypínače, zásuvky, jističe, dveřní kliky, držadla splachovače musí být ve výšce 600 až 1200 mm.
16
1.9. Kuchyně bytu musí být vybavena bezbariérovou linkou (sestavou), umožňující podjezd vozíku a dosažitelnost všech prvků těžce pohybově postiženou osobou na vozíku. Ovládací prvky na zadní stěnu linky nelze umisťovat. Musí být zajištěna dosažitelnost a snadné ovládání horních skříněk linky, ovládacích prvků varného panelu, pečící trouby, odvětrání.
17
5. Rozměry týkající se vozíčkáře Ergonomie vozíčkáře vyplývá z jeho antropometrie a je jedním ze základních faktorů ovlivňujících správné rozměrové a konstrukční řešení nábytku. Představme se, že nedodržíme zásady ergonomii při navrhovaní kuchyňského nábytku pro „zdravého“ člověka, tímto nedodržením zásad ergonomie při navrhování způsobíme pouhé znesnadnění používání navrženého kuchyňského nábytku, ale pokud nedodržíme zásady ergonomie při navrhování kuchyňského nábytku pro handicapovaného, tak můžeme způsobit úplné znemožnění používání kuchyňského nábytku.
5.1 Rozměry invalidní vozíků pro handicapované osoby
Trh nabízí rozsáhlé množství invalidních vozíků od různých výrobců. Invalidní vozíky můžou být mechanické a elektrické. Mechanický vozík lze snadno charakterizovat tak, že je jeho pohyb zajištěn pomocí pohybu rukou handicapované osoby. Pohyb elektrického vozíku, jak už napovídá název, je zajištěn samostatnou elektrickou pohonnou jednotkou. Mezi mechanickými a elektrickými vozíky jsou velikostní rozdíly vycházející z rozdílné konstrukce a nutností zabudování elektrického pohonu do elektrického vozíku. Mechanické vozíky jsou zpravidla jednodušší konstrukce a menších rozměrů, zato elektrické vozíky jsou větší a konstrukčně složitější. Velikostní a konstrukční rozdíly existují také v rámci skupiny mechanických vozíků, ale i v rámci skupiny elektrických vozíku. Tyto rozdíly v rámci jedné skupiny nejsou sice tak markantní, ale při návrhu bezbariérového prostředí by měly být zohledněny. Mechanické vozíky se ve většině případů používají pro pohyb handicapované osoby v interiéru a elektrické pro pohyb v exteriéru. Tudíž budou následující rozměry uvedeny pro vozík mechanický.
18
Obr.1: Rozměry vozíku ( rozměry uvedeny v mm)[11]
Rozměry vozíku při pohledu zepředu jsou následující: - Celková šířka
650 – 700 mm
- Šířka sedadla
390 – 500 mm
Pozn. Uvedené rozměry jsou pouze informativní.
5. 2 Manipulační prostor vozíčkáře
Jak jíž bylo zmíněno v kapitole věnované stávajícímu zákonnému prostředí, je nejmenší manévrovací plocha pro vozík 1200 x 1500 mm, tato plocha je nejmenší plochou pro otočení vozíku o 180º. Nejmenší manévrovací plocha pro otočení vozíku o 360º je plocha ve tvaru kruhu o průměru 1500 mm, nejmenší plocha pro otočení vozíku o 90º je 1200 x 1350 mm. Tyto výše uvedené nejmenší manévrovací plochy jsou pro mechanický invalidní vozík, tudíž se liší od minimálních manévrovacích ploch pro vozík elektrický, rozdíl je dán odlišnou konstrukcí vozíků.
19
Obr.2: Manipulační prostor vozíčkáře [11]
5. 3 Rozměry vozíčkáře
Je dobré si uvědomit souvislost mezi rozměry invalidních vozíků a rozměry osob vozík používajících. Invalidní vozík je navrhován na základě rozměrů lidského těla a ve výsledku působí invalidní vozík s vozíčkářem jako jeden celek, který má své rozměry a ty se můžou lišit, rozdílnost rozměrů vozíčkáře jako celku je způsobena různým fyzickým vzrůstem vozíčkáře a typem invalidního vozíku. Při navrhování nábytku pro handicapované je jedním z nejdůležitějších faktorů, ovlivňujících kvalitu návrhu, ať už kuchyňského nebo jakéhokoliv jiného nábytku kvalitní nastudování antropometrie vozíčkáře. Rozměry nábytku a jejich konstrukční řešení vycházejí z rozměrů vozíčkářů a jejich dosahových vzdáleností v poloze sedě na vozíku.
20
Obr.3: Vozíčkář zepředu [7]
Obr.4: Vozíčkář zboku [7]
Obr.5: Vozíčkář shora [7]
5. 4 Dosahové vzdálenosti vozíčkáře
Při prvním pohledu na vozíčkáře je zřejmá rozdílnost mezi jeho dosahem a dosahem „zdravé“ osoby. Důležité je brát ohled i na rozdílnost dosahových vzdálenosti mezi jednotlivými vozíčkáři. Vzhledem k existenci celé řady různých postižení, rozdílného fyzického vzrůstu a schopností postižených osob se liší i dosahové vzdálenosti handicapovaných osob. Tato rozdílnost dosahových vzdáleností je taktéž ovlivněna různými rozměry invalidních vozíků. Proto při návrhu musíme zohlednit fyzické rozměry a dovednosti handicapovaného a taktéž vycházet z rozměrů a konstrukce invalidního vozíku.
Obr.6: Vozíčkář zepředu,
Obr.7: Vozíčkář zboku,
Obr.8: Vozíčkář shora,
dosahová vzdálenos
dosahová vzdálenost
dosahová vzdálenost
vozíčkáře [7]
vozíčkáře [7]
vozíčkáře [7]
21
Obr.9: Dosahové vzdálenosti vozíčkáře [11]
Obr.10: Ergonomie vozíčkáře, dosahová
Obr.11: Ergonomie vozíčkáře, dosahová
vzdálenost – horní skříňka, police [7]
vzdálenost – spodní zásuvka [7]
Obr.12: Ergonomie vozíčkáře, podjezdná
Obr.13: Ergonomie vozíčkáře – hloubka a
vzdálenost a dosahová vzdálenost
výška nábytkového soklu [11]
do horní skříňky, police [11]
22
6. Požadavky na půdorysné uspořádání kuchyně a na její plošné rozměry Správnost půdorysného uspořádání má velký vliv na její pohodlné a bezpečné užívání, velký vliv na pohodlné užívání kuchyně mají také její plošné rozměry, které jsou dány normou ČSN 73 4301. Detailnější záležitosti, týkající se půdorysného uspořádání by se měly vždy konzultovat s danou handicapovanou osobou a její názory respektovat a návrh jim přizpůsobit.
6.1 Kuchyňské zóny
Při navrhování dispozičního řešení kuchyně je dobré si rozdělit kuchyňskou linku do 5 zón, rozdělní do těchto 5 zón pochází z mnoha pracovně technických průzkumů. Pořadí a návaznosti těchto 5 zón má své zásady, o kterých bude pojednáno v kapitole Půdorysné uspořádání kuchyně.
Zásoby Ve skříňkách v zóně "Zásoby" jsou uloženy předměty, určené ke spotřebě. To jsou potraviny a další zboží, které při vaření a pečení spotřebujete a následně je pak musíte znovu nahradit novými. K nim patří nechlazené a chlazené potraviny. Proto jsou neodmyslitelnou součástí této zóny i mrazák a lednice. Otevřená balení zpravidla patří do zóny "Přípravy". V této zóně se zpravidla nachází: Chléb, káva, čaj, kakao, Cornflakes a müsli, konzervy, těstoviny, rýže a přílohy, hotové produkty, cukr, mouka a krupice, chlazené potraviny (v mrazáku a lednici), různé pamlsky a laskominy.
Ukládání V zóně "Ukládání" jsou uloženy předměty, které při práci v kuchyni používáte, a rovněž předměty, určené ke spotřebě. Jedná se hlavně o kuchyňské potřeby, nádobí a skleničky. Z ergonomického hlediska je
23
účelné a výhodné mít velmi často používané nádobí uloženo místo v horních skříňkách v zásuvkách spodních skříněk. V této zóně se zpravidla nachází: Jídelní příbory, jídelní nádobí, kávový servis, skleničky, dezertní misky, dózy na načatá balení potravin, drobné předměty, zřídka používané drobné elektrospotřebiče.
Mytí V centru "zóny Mytí" jsou myčka na nádobí a dřez se spodní skříňkou pod dřezem. Tato spodní skříňka představuje správné místo pro uložení soupravy nádob na tříděný odpad, a rovněž čisticí prostředky a pomůcky pro čištění a mytí. V této zóně se zpravidla nachází: Třídění odpadu, mycí pomůcky, čisticí prostředky, prostředky na mytí nádobí a tablety na mytí nádobí v myčce, odpadkové pytle, utěrky na nádobí, nákupní tašky a sáčky.
Příprava V této zóně jsou uloženy kuchyňské pomůcky, nutné pro přípravu pokrmů. Patří sem i otevřená balení potravin či nebalené potraviny, s nimiž při přípravě jídla pracujete nejčastěji. V této zóně se zpravidla nachází: Pracovní příbory, pracovní pomůcky, různé drobné elektrospotřebiče, prkénka na krájení, ocet, olej, omáčky, koření, pracovní misky, kuchyňské spotřebiče, kuchyňská váha, dózy naplněné načatými baleními potravin
Vaření/pečení Tato zóna je jistě středem a srdcem každé kuchyně a obsahuje přístroje, jako např. sporák, trouba, mikrovlnka a odsavač. Jsou tu uloženy předměty, jež jsou zapotřebí při vaření a pečení, jako hrnce, pánve a pracovní příbory. V této zóně se zpravidla nachází:
24
Pracovní příbory, pánve, hrnce, speciální nádobí na vaření/pečení, plechy a rošty na pečení, pečicí formy a fólie, dózy na přísady a přísady na pečení, chňapky, kuchařské knihy
6.2 Pohyb vozíčkáře po kuchyni
Navrhování dispozičního řešení by mělo taktéž vycházet z četnosti pohybu handicapované osoby mezi jednotlivými kuchyňskými zónami. Mezi zónami, kde je četnost pohybu největší, je dobré přistupovat k navržení, tak aby handicapovanému obzvláště vyhovovalo. Je dobré mít na paměti, že relativní frekvence pohybu vozíčkáře mezi kuchyňskými zónami (obr.14), ukazuje u handicapovaných osob nejvyšší frekvenci pohybu mezi dřezem a sporákem. Také byla zjištěna větší frekvence pohybu handicapovaných osob mezi dřezem a jídelním stolem než u osob „zdravých“ a to z důvodu neschopnosti handicapované osoby přepravit kuchyňské nádobí a předměty ve větším počtu. Tuto skutečnost lze eliminovat začleněním spodních kuchyňských mobilních skříněk na kolečkách, které mohou sloužit hned několika způsoby. Můžou sloužit jako servírovací stolky, pomohou při manipulaci s větším množstvím nádobí či potravin nebo poslouží jako další odkládací plocha.
Obr.14: Frekvence pohybu vozíčkáře po kuchyni [11]
25
6. 3 Půdorysné uspořádání kuchyně
Při navrhování půdorysného uspořádání kuchyně by se mělo k návrhu přistupovat obzvlášť pečlivě. Správně navržené dispoziční řešení kuchyně má zásadní vliv na její pohodlné a bezpečné užívaní., jak už bylo zmíněno. Pokud si představíme handicapovanou osobu, tak je nám hned jasné, že je pro tuto osobu pohyb daleko více namáhavý než pro osobu „zdravou“. Z tohoto důvodu je nutno navrhnout kuchyň dispozičně tak, aby se handicapovaná osoba po kuchyni pohybovala co nejméně a měla vše tzv. po ruce. Za nejvýhodnější půdorysné uspořádání kuchyně pro vozíčkáře se považuje uspořádání do tvaru písmene L nebo U. V dispozičním řešení je také nutno počítat s manipulačním prostorem ve tvaru kruhu o průměru 1,5 m. Správné dispoziční řešení v rámci tvaru písmene L nebo U je základem pro pohodlné a bezpečné užívání kuchyně. Ideální je dispoziční řešení navrhovat do 5 zón (zóna zásoby, zóna ukládání, zóna mytí, zóna příprava, zóna vaření), které mají vzájemné návaznosti a pořadí. Pořadí a návaznosti kuchyňských zón u základních typů půdorysného rozvržení jsou znázorněny na obr.15. Barevné úseky, znázorňují kuchyňské zóny a to: šedý usek – zóna zásob, oranžový úsek – zóna ukládání, modrý úsek – zóna mytí, žlutý úsek – zóna přípravy, červený úsek – zóna vaření, pečení. Naplánujete-li si tyto zóny ve směru hodinových ručiček (tedy zleva doprava), bude se jednat o kuchyni pro praváky. Pro leváky mají být zóny uspořádány proti směru hodinových ručiček. Tyto poznatky pocházejí z mnoha pracovně technických průzkumů. [11]
Kuchyně U
Kuchyně L
26
Kuchyně G
Kuchyně dvouřadá
Kuchyně ostrůvková
Kuchyně jednořadá
Obr.15: Pořadí a návaznosti kuchyňských zón [11]
6.4 Půdorysné uspořádání dle Koryna a.s.
Obr.16: Půdorys minimální kuchyně[7]
Obr.17: Půdorys kuchyně větší Kategorie [7]
27
6.5 Plošné požadavky na kuchyně určené pro handicapované osoby dle ČSN 73 4301
Druh kuchyně Pracovní kuchyně
Kuchyně se stolováním
Obytná kuchyně obývací pokoj
nahrazující
Nejmenší plocha kuchyně určené pro Charakteristika bytu vozíčkáře u bytů s 1 až 3 2 7m místnostmi u bytů se 4 2 8m místnostmi u bytů s více než 4 2 10m místnostmi u bytů s 1 a 2 2 8m místnostmi u bytů s 3 2 12m místnostmi u bytů se 4 2 14m místnostmi u bytů s více než 4 2 17m místnostmi
obytnými obytnými obytnými obytnými obytnými obytnými obytnými
22m
2
u bytů s 1 obytnou místností
24m
2
u bytů se místnostmi
Obytná kuchyně s 1 lůžkem, 2 24m nahrazující obývací pokoj
2
obytnými
u bytů s 1 obytnou místností
Tab.1: Plošné požadavky na kuchyně určené pro handicapované osoby dle ČSN 73 4301 [7]
28
7. Kuchyňský nábytek a požadavky na něj kladené ve vztahu k handicapovaným
7.1 Pracovní plocha
Pracovní plocha je místo na kterém probíhá většina pracovních úkonů při přípravě pokrmů. Při navrhování pracovní plochy určené pro handicapované musíme počítat s možností zajetí vozíku s handicapovaným pod tuto plochu alespoň na třech místech. Možnost zajetí by měla být pod částí pracovní plochy skýtající varné centrum, mycí centrum a volnou pracovní plochu (zóna přípravy). Tudíž je nutné zvolit dostatečnou výšku pracovní plochy. Obecně lze říct, že výška pracovní plochy kuchyňské linky pro handicapované vychází s výškových rozměrů stolového nábytku, tedy 720 mm až 760 mm. Tato výška by měla být přizpůsobena fyzickému vzrůstu konkrétní osoby, pro kterou je linka navrhována. Minimální délka volné pracovní plochy je 900 – 1200 mm. Důležitým rozměrem je vzdálenost mezi plochou podlahy a spodní hranou pracovní plochy, tato vzdálenost by měla, jak už jsme si řekli, být taková aby pod ní mohl handicapovaný pohodlně zajet. Tedy cca 680 – 700 mm. Šířka pracovní plochy by měla být 600 mm, podle dosahových vzdáleností handicapovaného. Někteří projektanti zastávají názor nutností navržení rozdílného výškového členění mezi varným centrem, mycím centrem a volnou pracovní plochou. Varné centrum by mělo být níže než volná pracovní plocha, aby se handicapovaná osoba nemusela příliš naklánět k vařičům umístěným v zadní části varné desky a aby viděla obsah kuchyňského nádobí. Zato mycí centrum - dřez by měl být umístěn výše než je volná pracovní plocha cca 820 – 860 mm od podlahy a to opět z důvodu, aby se nemusela handicapovaná osoba nadměrně předklánět. Záležitost týkající se nutnosti navrhnout výškové rozdílnosti mezi jednotlivými centry je relativní pojem. Existují kuchyňské linky určené pro vozíčkáře, které jsou navrženy bez těchto výškových rozdílů mezi jednotlivými centry, a nemůžeme obecně říci, že by byly méně vyhovujícím řešením. Tyto řešení většinou spočívají v ergonomickém protvarování půdorysného tvaru pracovní plochy.
29
Obr.18: Možnost tvarování
0br.19: Možnost tvarování pracovní deky [11]
pracovní desky [11]
7.2 Spodní skříňky a úložné kuchyňské prostory
Při navrhování vybavení spodních skříněk kuchyňského nábytku je dobré si uvědomit omezenou schopnost vozíčkáře dosáhnout do zadních prostor spodních kuchyňských skříněk, které mohou být hluboké až 600 mm. Z tohoto důvodu je tudíž nevhodné opatřit spodní kuchyňské skříňky dvířky a vně skříněk umístit police, nýbrž spodní skříňky vybavit zásuvkami, které mají možnost vyjet před korpus skříňky, vhodné je opatřit zásuvkami i ostatní úložné prostory. Důležité je taktéž zásuvky správně ergonomicky výškově umístit ve vztahu k handicapovanému. Obecně se dá říci, že by spodní hrana čela zásuvky měla být minimálně 250 mm nad podlahou a horní hrana čela zásuvky by měla být maximálně 1050 – 1100 mm nad podlahou, tato výška je ovlivněna zorným polem vozíčkáře.
Obr.20: Způsob použití zásuvek [11]
Obr.21: Vybavení spodních skříněk [11]
30
Vnitřní prostory spodních kuchyňských skříněk nacházejících se v rohu kuchyňské linky je vhodné řešit za pomoci otočného policového systému, který umožní svou možností otáčet se přístup i do špatně nebo vůbec přístupných částí spodních rohových kuchyňských skříněk. Velice vhodnou alternativou vybavení spodních kuchyňských skříněk a úložného kuchyňského prostoru obecně je dle mého názoru drátěný program. Drátěný program je vyráběn ve formě, výše uvedených, otočných kruhových policových systémů, může být ve formě drátěných zásuvek a ve spoustě dalších forem. Vysoké potravinové skříně bývají zpravidla vybaveny drátěným celovýsuvným zásuvkovým systémem v celé své výšce. Sokly spodních kuchyňských skříněk by měly taktéž podléhat ergonomii vozíčkáře. Rozměry soklu vychází z rozměrů stupaček vozíku, taktéž musíme zohlednit rozměr chodidla handicapovaného, které je na stupačce položené. Sokl by měl mít hloubku cca 200 mm a výšku cca 250 mm. Takto ergonomicky tvarovaný sokl umožní handicapovanému snazší pohyb okolo spodních skříněk a taktéž mu umožní ke spodním skříňkám najet čelně.
Obr.22: Vnitřní rohový otočný policový
Obr.23: Celovýsuvný zásuvkový
systém [11]
systém [11]
31
7.3 Mobilní alternativa spodních kuchyňských skříněk
Ideálním řešením spodních kuchyňských skříněk je mobilní varianta na kolečkách. Takto navržené spodní kuchyňské mobilní skříňky na kolečkách mohou sloužit hned několika způsoby. Můžou sloužit jako servírovací stolky, pomohou při manipulaci s větším množstvím nádobí či potravin nebo poslouží jako další odkládací plocha. Pokud budeme používat tyto mobilní skříňky jako odkládací plochu, je nutno počítat i s možností odložení horkého kuchyňského nádobí, tudíž je nutné opatřit povrch skříňky materiálem odolným vůči zvýšeným teplotám. Pro zamezení svrhnutí odloženého kuchyňského nádobí je ideální vrch skříňky opatřit zarážkami.
Obr.24: Scavolini Utility Sstem, způsob použití
Obr.25: prototyp Veronika Loušová,
mobilního kontejneru [11]
způsob použití mobilního kontejneru [11]
7.4 Horní závěsné kuchyňské skříňky
Výškové umístění horních skříněk kuchyňského nábytku vychází z dosahových vzdáleností handicapované osoby (vozíčkáře). Tyto dosahové vzdálenosti jsou ovlivněny fyzickými parametry a pohybovými schopnostmi konkrétní handicapované osoby. Případně můžou být tyto dosahové vzdálenosti ovlivněny typem a konstrukcí vozíku. Spodní hrana horních závěsných kuchyňských skříněk by měly být ve výšce 350-400 mm nad pracovní plochou, přičemž počítáme s výškou pracovní plochy, respektive s její horní hranou ve výšce cca 750 mm. Horní hrana závěsných kuchyňských skříněk by měla být
32
1600 mm nad zemí, maximálně však 1700 mm. Hloubka horních kuchyňských závěsných skříněk by měla být asi 300 – 350 mm. Tyto výše zmíněné rozměry se uplatňují za předpokladu, že nejsou horní závěsné kuchyňské skříňky vybaveny speciálními nábytkovými úložnými systémy a speciálním vybavením pro horní závěsné kuchyňské skříňky. Použitím těchto speciálních úložných systémů a vybavení jsme schopni navrhnout větší rozměry horních závěsných kuchyňských skříněk za předpokladu, že budou stále v plném dosahu handicapované osoby. Prvním případem takovéhoto systému je tzv. sklápěcí police. Technicky je tento systém řešen jako kovové výklopné rameno, jehož součástí je vnitřní korpus, který se vyklápí současně s výklopným ramenem. Použití tohoto systému je vymezeno minimálními rozměrovými požadavky na rozměry korpusu skříňky, do které má být tento systém zabudován. Tento systém se ovládá ručně. Druhým
typem speciálního úložného nábytkového
systému je mechanismus, který spočívá ve vnitřním korpusu, který se pohybuje přímočaře vertikálně dolu směrem k
Obr.26: Sklápěcí police [11]
pracovní ploše. Tento typ mechanismu se většinou instaluje nad kuchyňský dřez a součástí vnitřního korpusu je odkapávač na nádobí. Pohyb tohoto mechanismu již není zajištěn ručním ovládáním, jak tomu bylo u mechanismu předchozího, nýbrž je jeho pohyb zajištěn elektrickou pohonnou jednotkou. Ovládání tohoto systému se provádí za pomoci jednoduchého ovládání, které by mělo být umístěno na ergonomicky vhodném místě. Bezpečnost tohoto systému je zajištěna senzory, které zajistí přerušení pohybu v případě kontaktu systému s jinými předměty. Baterie by se měla umisťovat tak, aby nezasahovala do pole pohybu mechanismu nebo by mělo být možné baterii sklopit, pokud je systém umístěn nad mycí centrum. Třetím typem speciálního nábytkového úložného systému je výklopný mechanismus, který je připevněn ke spodní ploše horních závěsných kuchyňských skříněk. Tento systém sice neumožňuje zvětšení rozměru horních závěsných kuchyňských skříněk, ale zato nabízí další alternativu úložného systému, který je dle mého názoru velmi vhodný pro handicapované osoby. Tento systém se ovládá ručně.
33
Obr.28: Výklopný úložný systém pro horní skříňky [11]
Obr.27: Vertikálně posuvný mechanismus [11]
8. Použití různých typů uzávěrů kuchyňského nábytku Pro horní závěsné kuchyňské skříňky opatřené speciálními systémy, uvedenými v kapitole 7.4 je vhodné zvolit otočný typ kuchyňských dvířek. V případě, že horní kuchyňské skříňky těmito systémy opatřeny nejsou, je výhodnější opatřit horní skříňky vertikálními nebo horizontálními žaluziovými uzávěry, vhodnou variantou je také výklopný typ uzávěru.
Obr.29: Horizontální žaluziový systém [11]
Obr. 30: Výklopný typ uzávěru [11]
34
Pro spodní kuchyňské skříňky je vhodnou alternativou použít zásuvky nebo opatřit spodní kuchyňské skříňky výsuvným drátěným zásuvkovým systémem v kombinaci s otočnými dvířky. Vysoké potravinové skříně je vhodné opatřit celovýsuvným drátěným zásuvkovým systémem, který může být otevřen jako celek, při otevření se vysunou všechny drátěné zásuvky, na jejichž čelech jsou připevněna dvířka. Další alternativou je taktéž drátěný program, ale v kombinaci s otočnými dvířky. Velice vhodnou alternativou řešení vysoké potravinové skříně je žaluziový typ uzávěru, který po zasunutí handicapovanému nijak nepřekáží.
Obr.31: Vertikální žaluziový systém [11]
35
9. Kuchyňské spotřebiče a požadavky na ně kladené ve vztahu k handicapovanému
9.1 Pečící trouby
Pro bezpečné a snadné používání by měla být pečící trouba ve výšce 700 až 800 mm nad podlahou. Trouba na pečení by měla být situována tak, aby nenarušovala koncepci kuchyňských zón, respektive jejich návaznost a pořadí v rámci daného půdorysného uspořádání a taktéž musí být umístěna tak, aby vedle ní byla plocha, na kterou je zajištěno bezproblémové vjetí vozíkem, aniž by vozíčkáři něco bránilo v podjezdu, např. pracovní deska kuchyňské linky, spodní kuchyňské skříňky. Plocha pro vjetí vozíku by měla být pro praváky nalevo od pečící trouby pro leváky napravo od trouby. V těsné blízkosti pečící trouby by měla být odkládací plocha, jejíž povrch je upraven materiálem s odolností vůči vysokým teplotám. Možnost řešení odkládací plochy taktéž spočívá v umístění mobilního kuchyňského nábytku. Dvířka pečících trub můžou být řešeny několika způsoby, můžou být sklopná, otočná, výsuvná a novinku jsou dvířka posuvná. Rošty trub se sklopným typem dvířek je možno vysunout před korpus trouby, proti vypadnutí je rošt vybaven zarážkami proti vyklopení. U trub s otočnými dvířky je taktéž možnost posouvat s pečícími rošty. Výhodou tohoto typu otvírání dvířek je možnost umístění vysouvací odkládací plochy těsně pod pečící troubu, což poskytuje ergonomicky velice kvalitní řešení. Výsuvný typ dvířek funguje jako zásuvka, takže vyjíždí pečící rošty zároveň i s dvířky trouby. Můžeme hovořit o tzv. pečícím vozíku. Systém je opět opatřen zarážkami proti vyklopení vozíku. Trouba s posuvnými dvířky je ergonomicky výhodná z důvodu automatického zdvižení a vysunutí pečícího roštu před korpus trouby, tudíž se rošt stává pro vozíčkáře velice přístupným.
36
Obr.32: Otočná dvířka [11]
Obr.33: Posuvná dvířka [11]
9.2 Myčky a chladničky
Spodní hrany těchto kuchyňských zařízení by měly být ve výšce 300 – 500 mm nad podlahou, ale můžou být i výše. Tato výška se doporučuje z důvodu špatné přístupnosti vnitřních prostor, zejména chladniček. Ergonomicky výhodnou možností je chladnička i myčka, které jsou řešeny zásuvkovou formu, která lépe zpřístupňuje své vnitřní prostory handicapovaným. Výška horních hran myček a chladniček je limitována dosahovou vzdáleností handicapovaného, cca 1500 – 1600 mm.
Obr.34: Klasická vestavná chladnička [11]
Obr.35: Zásuvková forma chladničky [11]
37
Myčky jsou opatřeny výjezdnými drátěnými koši, což poskytuje lepší přístupnost jak handicapovaným, tak „zdravým“ lidem. Pokud se při navrhování vybavení kuchyňské linky rozhodujeme, zda umístit nebo neumístit myčku nádobí, je dobré se poradit s cílovou osobou, pro kterou kuchyň navrhujeme. Případně počítat s množstvím členů domácností, pro které se bude v kuchyni vařit. Pokud se rozhodneme myčku do návrhu nezakomponovat, pak je dobré zvolit vhodný dřez, ve kterém se bude pohodlně umývat i větší množství kuchyňského nádobí.
Obr.36: Přiklad použití myčky handicapovaným
Obr.37: Myčka [11]
[11]
9.3 Odsavače páry – Digestoře
Digestoře neboli odsavače mají několik úkolů: vedle páry by nás měly zbavit i nežádoucího odéru z vaření či oxidu dusíku, který vzniká při vaření na plynu. Odsavače se dělí na recirkulační a na typy s přímým odtahem. Recirkulační jednotky zachycují pevné částice v tukových filtrech, vlhkost a pachové látky jsou absorbovány uhlíkovými filtry s aktivním uhlím a přefiltrovaný vzduch je přiváděn zpět do místnosti. U digestoří s přímým odtahem je nezbytné odvést nasátý vzduch potrubím mimo místnost - do komína, odtahové šachty či přímo ven z domu. Jenže jakmile musí potrubí absolvovat delší cestu nebo se dokonce ohýbat, výkon digestoře klesá a její hlučnost stoupá. V některých případech platí nepříjemná úměra, že jeden ohyb do pravého úhlu sníží výkon až o třetinu. Pokud se rozhodujeme, jestli použít recirkulační digestoř nebo digestoř s přímým odtahem, tak je dobré se rozhodnout pro digestoř s přímým odtahem. Recirkulační digestoře jsou určeny pouze tam, kde není jiná možnost či se vaří jen minimálně. Velmi
38
důležitým faktorem při výběru digestoře je výkon. Řadu let se potřebný údaj opíral o doporučení, že vzduch v místnosti by se měl vyměnit v místnosti 10krát, lépe však 16krát za hodinu. Tento údaj však nelze použít pro velké místnosti nebo dokonce při spojení kuchyně a obýváku, kdy se výměra běžně pohybuje nad 50 čtverečních metrů. Prostor by nebylo možno kvalitně vytápět, protože s párou a zápachem odchází také teplo. Řešením jsou digestoře s výkonem nad 600 m³/h, které byste měli pustit ještě chvilku předtím, než začnete vařit. Tak se vytvoří potřebný podtlak a znečištěný vzduch a párou rychle zmizí. Při plánování kuchyně hraje významnou roli také umístění digestoře, které by mělo zajistit optimální zachycení par nad varnou plochou a pohodlnou manipulaci v prostoru pod zařízením. Páry vznikající při vaření neúprosně podléhají fyzikálním zákonům a stoupají vzhůru ve tvaru rozšiřujícího se kuželu. Odsávací zařízení by proto mělo varnou desku přesahovat minimálně v úhlu deseti stupňů ze všech stran, aby byla zachycena většina výparů. Spodní okraj digestoře by měl být umístěn ve výšce asi 750 mm nad plynovým sporákem a 650 mm nad sklokeramickou varnou plochou. Ovládání digestoře by mělo být umístěno na vozíčkáři přístupném místě, tudíž třeba na pracovní ploše, přípustné je také umístění na zadní stěně kuchyně, kde jsou umístěny zásuvky a vypínače světel.
Obr.38: Digestoř [11]
39
9.4 Varné desky
Existuje hned několik typů varných desek, které jsou trhem nabízeny. Existují varné desky plynové, elektrické (sklokeramické), kombinované a novinkou jsou varné desky indukční. Pokud bychom měli vybrat varnou desku, která by svými vlastnostmi nejlépe vyhovovala vozíčkářům, co se týče snadné ovladatelností a bezpečnosti při práci, poté bych za nejlepší variantu označil varnou desku s indukčním ohřevem. Indukční varné desky fungují na principu indukčního ohřevu. To znamená, že se pod deskou díky průchodu střídavého proudu v cívce ve dně hrnce indukuje proud. A tím, že se ohřívá jen nádoba, a ne samotná plotna, nehrozí nebezpečí popálení, což je při snížené schopnosti vozíčkáře manipulovat s předměty velikou výhodou. Velkou výhodou indukčního vaření je také jeho úspornost. Ohřívá se přímo dno nádoby, takže ztráty při přechodu tepla jsou minimální. Proti klasickým sklokeramickým a plynovým deskám se tak ušetří téměř 50 % elektrické energie. Nevýhodou indukční varné desky je však její vyšší cena. Ovládání varné desky by mělo být přehledné a hlavně dobře přístupné.
Obr.39: Indukční varná deska [11]
40
10. Ostatní prvky v kuchyni a požadavky na ně kladené ve vztahu k handicapovaným
10.1 Dřez a vodovodní baterie Při výběru dřezu bychom si měli uvědomit, zda bude v kuchyni v kombinaci s myčkou na nádobí, která bude sloužit k umývání většího množství nádobí nebo bude dřez v kuchyni bez myčky, tudíž bude sloužit k veškerému umývání oplachování atd. Na základě tohoto vybereme velikost a technické řešení dřezu. Velmi důležitým parametrem při vybírání džezu je jeho hloubka a umístění výpusti pro odtok vody. Hloubka dřezu by měla být taková, aby svými rozměry nebránila vozíčkáři pohodlnému vjetí pod mycí centrum. Doporučená hloubka džezu je 140 mm – 150 mm. Taktéž výpusť by neměla svým umístěním bránit vozíčkáři v podjetí mycího centra, z toho důvodu je vhodné umístit výpusť v zadní části dřezu a tím zbránit překážení sifonu vozíčkáři. Co se týče výběru baterie, tak je vhodné volit baterii pákovou, nikoliv však kolečkovou, která svým technickým řešením ztěžuje vozíčkáři ovládání. Vhodné místo pro umístění baterie je na ploše pracovní desky, ale je nutné baterii umístit, tak aby nepřekážela při odkládání nádobí a manipulaci s ním. Méně vhodné řešení je umístit baterii na zadní zeď kuchyně, takovéto umístění nutí vozíčkáře, aby se nadměrně předkláněl a tím se vystavoval možnosti vypadnutí z vozíku. Velmi vhodným řešením je páková baterie s výsuvnou sprchou, která svými možnostmi umožní vozíčkáři třeba napustit hrnec vodou mimo prostor dřezu a tím usnadní vozíčkáři složitou manipulaci s těžkým hrncem plným vody ve směru od mycího k varnému centru. Při umisťování této baterie musíme brát v potaz její větší rozměry, než jsou rozměry klasických vodovodních baterií. Tyto větší rozměry by mohly kolidovat s horními závěsnými kuchyňskými skříňkami.
41
Obr.40: Páková baterie s výsuvnou sprchou [11]
10.2 Výsuvná pomocná pracovní deska
Praktické řešení, které svou přítomností v kuchyňské lince zajistí větší množství odkládacích i pracovních ploch. Výsuvná pomocná pracovní deska může být technicky řešena za pomoci různých druhu výsuvných kování. Důležité je umístit pomocnou pracovní desku tam, kde bude svou polohou užitečná, vhodné je výsuvnou desku umístit v blízkosti volné pracovní plochy nebo také v blízkosti pečící trouby, kde poslouží k odložení a snadnější manipulaci s horkým nádobím. Deska nesmí svými rozměry bránit vozíčkáři v pohybu a v rozložené poloze musí být stabilní. Výška pracovní desky se volí obdobná jako výška pracovní plochy pevné.
42
Obr.41: Příklad použití výsuvné
Obr.42: Příklad použití výsuvné
pracovní desky [11]
pracovní desky [11]
10.3 Úchytky kuchyňského nábytku
Při výběru úchytek kuchyňského nábytku, určeného pro handicapované si musíme uvědomit možnost poškození motoriky i končetin horních. Z tohoto důvodu je zcela nevhodné opatřit kuchyňský nábytek malými úchytkami či úchytkami, které jsou zapuštěny do dvířek, tyto možnosti řešení kuchyňských úchytek nejsou pro vozíčkáře pohodlně uchopitelné. Vhodnější je vybavit kuchyňský nábytek pro handicapované úchytkami větších rozměrů a jednoduchých lehce zaoblených tvarů, které poskytují vozíčkáři snadný úchop. Tyto úchytky působí jako madla a svým tvarem zabezpečují handicapovanému lepší používání.
Obr.43: Ideální tvar úchytky pro kuchyň určenou handicapovaným (Hettich 115146) [11]
43
10.4 Relingový systém
Relingový systém je v podstatě drátěný program, sloužící k ukládání předmětů, které jsou určeny k častému používání (koření, olej, ocet, papírové utěrky, dózy s načatými baleními potravin atd.) Je dobré mít tyto předměty umístěny na místě, které je snadno přístupné a je tzv. po ruce. Tyto relingové systémy se zpravidla umisťují na stěnu mezi pracovní deskou a spodní hranu horních skříněk.
Obr.44: Relingový systém pro
Obr.45: Relingový systém pro ukládání kuchyňských
ukládání kuchyňských předmětů [11]
předmětů [11]
Relingový systém lze taktéž použít pro snazší pohyb vozíčkáře okolo pracovní desky kuchyňské linky, kde je relingový systém připevněn na boční plochu pracovní desky ve formě madla, které usnadňuje vozíčkáři pohyb, vozíčkář se má možnost pomoci madla k pracovní desce přitáhnout nebo naopak od ní odstrčit.
Obr.46: Relingový systém pro snazší pohyb uživatele [11]
44
11. Rešerše stávajících možností řešení kuchyně pro handicapované
Současný trh nabízí nepřeberné množství výrobců kuchyní, ale jen male množství z nich má ucelený samostatný výrobní program pro výrobu kuchyní pro handicapované. Z českých výrobců kuchyňských linek se tímto uceleným samostatným výrobním programem může chlubit snad jen společnost Koryna a.s., která má ve své nabídce program pro výrobu kuchyní určených pro handicapované osoby nesoucí název HELP. Ostatní výrobci kuchyňských linek jsou taktéž schopni vytvořit kuchyňkou linku téměř přesně podle přání handicapovaného, ale ve své nabídce nemají samostatný ucelený výrobní program pro výrobu kuchyní pro handicapované. Problémem v tomto případě může být výrobcova neznalost požadavků kladených na kuchyně pro vozíčkáře. Tudíž je důležité, aby handicapovaná osoba znala zásady a současné trendy a vyžadovala je od výrobce. Zahraniční výrobci nábytku se výrobou bezbariérových kuchyní určených handicapovaným zabývají ve větším měřítku. Relativně velké množství zahraničních výrobců má ve své nabídce samostatný ucelený výrobní program pro výrobu kuchyní určených pro handicapované. V této kapitole se zaměřím na společnosti, které mají ve své nabídce samostatný a ucelený výrobní program pro výrobu kuchyní určených handicapovaným.
11.1 Snaidero
Společnost Snaidero je italskou společností, existující již od roku 1946. Kuchyně určené pro vozíčkáře však společnost vyrábí až od roku 2002 pod názvem Skyline_lab. Během všeobecné fáze vývoje kuchyně bylo rozhodnuto zamezení použití složitých elektromechanických zařízení, u kterých hrozí možnost poruchy, a navíc zvyšují konečnou cenu kuchyně. Centrálním prvkem kuchyňských linek od společnosti Snaidero je protvarovaná pracovní deska, která umožňuje podjezd vozíkem v celé své délce. Na obou koncích pracovní desky jsou mobilní kontejnery usnadňující práci v kuchyni. Na pracovní desce jsou umístěny speciální karusely, které svou schopností otáčet se stávají praktickou náhradou horních závěsných kuchyňských skříněk. Kuchyň je vybavena spoustou doplňků, které usnadňují práci v kuchyni.
45
Obr.47: Skyline_Lab lineární kompozice, světlá dýha ze třešňového dřeva [11]
Obr.48: Skyline_Lab rohová kompozice, světlá dýha z dubového dřeva [11]
46
Obr.49: Skyline_Lab lineární kompozice, červený povrch, matný lak [11]
Obr.50: Skyline_Lab v provozu [11]
47
11.2 Valcucine S.p.A.
Taktéž se jedná o italskou společnost, zabývající se výrobou nejen kuchyňského nábytku, historie této firmy sahá do roku 1980. Kuchyňská sestava určená pro handicapované a zároveň i „zdravé“ osoby nese název Hability. Tuto kuchyni můžou použít stejně dobře handicapovaní lidé, tak i lidé bez postižení. Část kuchyňské linky Hability se jmenuje Easyfood, jedná se o systém z nerezové oceli, jež má snížit počet pracovních úkonů během vaření. Tato skutečnost je zajištěna vhodným uspořádáním dvou vařičů, mezi kterými je umístěn malý dřez určeny pro vylévání nepotřebných částí pokrmů nebo cezení připravovaných pokrmů. Systém je zpracován s velkým důrazem na bezpečné a pohodlné používání.
Obr.51: Celkový pohled na kuchyni Hability [11]
48
Obr.52: Použití kuchyně Hability handicapovanou osobou i „zdravou“ osobou [11]
Obr.53: Způsob použití džezu [11]
Obr.54: Způsob použití trouby [11]
49
11.3 Scavolini
Do třetice se jedná o italskou společnost, která má ve své nabídce kuchyně pro handicapované, program určený handicapovaným se nazývá Utility Systém. Společnost Scavolini se začala zajímat o kuchyně určené pro handicapované v roce 1998 a to na základě soutěže, která byla zaměřená na hledání nových řešení průmyslové produkce ve vztahu k handicapovaným. Vítězný návrh zaznamenal úspěchy a používal se třeba i v nemocnicích jako určitá forma rehabilitace pacientů. Utility Systém je soubor určitých technických zaopatření, které je možné aplikovat do kterékoli kuchyně, kterou společnost Scalvolini nabízí.
Obr.55: Utility Systém, kuchyně City [11]
50
Obr.56: Utility Systém, kuchyně Life [11]
Obr.57: Utility Systém, kuchyně Home [11]
51
Obr.58: Utility Systém, kuchyně Charme [11]
11.4 Koryna a.s.
Snad jediná česká společnost zabývající se výrobou kuchyní pro handicapované v takovém měřítku, že má samostatný ucelený výrobní program pro výrobu kuchyňských linek určených handicapovaným. Tento program nese název HELP. Vybavení kuchyně obsahuje spoustu technických řešení, které svou funkcí usnadňuje handicapovanému práci v kuchyni. Například výsuvnou pomocnou pracovní plochu, výsuvný kráječ, výsuvné žehlící prkno, stahovací police, relingový systém, usnadňující pohyb vozíčkáře, atd.
52
Obr.59: Kuchyně spadající do programu Koryna HELP [11]
Obr.60: Kuchyně Koryna HELP v provozu [11]
53
12. Návrh konstrukčního řešení kuchyňské linky Při navrhování kuchyňské linky určené pro vozíčkáře se musí brát maximální ohled na konkrétní handicapovanou osobu a její požadavky a plně jim návrh přizpůsobit. V průběhu tvoření návrhu konzultovat veškeré řešení přímo s handicapovaným, pro něž se kuchyňská linka navrhuje. Tudíž i tato bakalářská práce se zabývá návrhem kuchyňské linky pro konkrétní osobu, kterou je slečna Eva Hynčicová.
12.1 Specifikace handicapované osoby
Postižení osoby, pro niž je kuchyňská linka navrhována, se týká spodních končetin a to v takové míře, že je osoba nucena používá invalidní vozík, ale je schopna kratší dobu stát i chodit, ale pouze za pomoci francouzských holí. Horní končetiny této osoby jsou bez jakéhokoli postižení a omezení. Osobu bych dle výše uvedené kategorizace zařadil do třetí skupiny. Konkrétně mezi vozíčkáře, kteří jsou trvale upoutáni na ortopedický vozík, ale jsou zcela samostatní. Nepotřebují, až na výjimečné situace, pomoc druhé osoby. Žijí životem jako každý jiný. Dojíždí do zaměstnání autem, vychovávají dětí, starají se o své blízké. Osoba je pravák, tento fakt bude v návrhu zohledněn, konkrétně pořadím a návazností jednotlivých center v kuchyni.
12.2 Současný stav a specifikace prostoru určeného pro kuchyňskou linku
Prostor, pro který si handicapovaná osoba přeje vytvořit návrh je místnost o ploše 17,8 m2. Pokoj je součástí podlaží tzv. dvougeneračního domu. Na základě plošných požadavku podle normy ČSN 73 4301 o plošných požadavcích na kuchyně určené pro handicapované osoby, je možné kuchyni zařadit do skupiny kuchyně se stolováním u bytů s více než 4 obytnými místnostmi (viz. kapitola 6.5). V současné době slouží pokoj jako ložnice, ale při návrhu celého domu, byl brán ohled na pozdější možnost přestavby pokoje na pokoj s kuchyňskou linkou, tudíž je pokoj vybaven náležitostmi, které jsou pro kuchyni nezbytné. Součástí pokoje je vchod na balkon, který je řešen dveřmi otevíravými dovnitř, tudíž je tento fakt nutné zohlednit při vytváření návrhu a přizpůsobit návrh této skutečnosti.
54
Při vstupu do místnosti se, úhlopříčně ve vztahu ke vstupu do místnosti, nachází šikmina, která je v půdoryse označena čerchovanou čarou, toto zešikmení by mělo být v návrhu taktéž zohledněno. Dle půdorysné dispozice se jeví nejpřijatelnější možností navrhnou kuchyňskou linku do tvaru „L“.
Obr.61: Půdorys místnosti určené pro návrh kuchyňské linky
12.3 Konzultace návrhu konstrukčního řešení s danou handicapovanou osobou
V této kapitole jsem využil stěžejní informace popsané v předchozích kapitolách v kombinaci s konzultací a názory dané handicapované osoby, pro kterou je tento návrh tvořen. Po konzultaci s danou handicapovanou osobou bylo rozhodnuto o funkci kuchyně, která bude sloužit krom své vlastí funkce, přípravy pokrmu, taktéž ke stolování. Taktéž bylo domluveno, na základě požadavku handicapované osoby, navržení místa, které bude sloužit například pro samostatné stolování, případně pro práci na PC, apod. Jiné specifické požadavky v této oblasti daná osoba neměla. Po konzultaci konkrétních základních rozměrů kuchyňské linky jsme dospěli k těmto základním rozměrovým parametrům:
55
1. Výška pracovní plochy: 760 mm 2. Minimální podjezdná výška: 720 mm 3. Maximální výška horních skříněk: 1520 mm 4. Maximální hloubka horních skříněk: 300 mm 5. Minimální výška soklu: 250 mm 6. Minimální hloubka soklu: 200 mm
12.4 Vlastní konstrukční návrh kuchyňské linky pro handicapované
Vzhledem k půdorysným dispozicím místností, do které je kuchyňská linka určena, bylo dle mého názoru vhodné zvolit půdorysné uspořádání kuchyňské linky do tvaru „L“ (viz. obr.62). Kuchyňská linka je členěna do pěti kuchyňských zón a to zleva doprava, tedy ve směru hodinových ručiček: zóna zásob, zóna ukládání, zóna mytí, zóna mytí, zóna přípravy, zóna vaření, pečení. Zóna zásob obsahuje skříň určenou pro vestavnou lednici (1) a potravinovou skříň (2). Zóna ukládání obsahuje mobilní kontejner (9) a horní kuchyňskou skříňku (3). Zóna mytí obsahuje samozřejmě dřez a taktéž mobilní kontejner (7), který sice svou polohou na obrázku do zóny mytí nezapadá, ale díky své možnosti snadného pohybu lze tuto nesrovnalost lehce eliminovat. Do zóny přípravy patří protvarovaná část kuchyňské desky (8). Zóna vaření, pečení obsahuje varnou desku, skříň určenou pro vestavnou troubu (6) a taktéž horní kuchyňskou skříňku (5).
56
Obr.62: Znázornění vlastního konstrukčního řešení kuchyňské linky pro handicapované
1. Skříň určená pro vestavnou lednici
6. Skříň určená pro vestavnou troubu
2. Skříň určená k ukládání potravin
7. Mobilní kontejner A
3. Horní kuchyňská skříňka A
8. Pracovní deska
4. Horní police
9. Mobilní kontejner B
5. Horní kuchyňská skříňka B
12.4.1 Obecný popis kuchyňské linky
Obr.63: Zobrazení obecného popisu kuchyňské linky
57
12.4.2 Základní výškové rozměry kuchyňské linky ve vztahu k člověku
Obr.64: Zobrazení základních výškových rozměrů kuchyňské linky ve vztahu k člověku
12.4.3 Základní délkové a šířkové rozměry kuchyňské linky ve vztahu k člověku
Obr.65: Zobrazení základních délkových a šířkových rozměrů kuchyňské linky ve vztahu k člověku
58
12.4.4 Zobrazení kuchyňské linky začleněné do prostoru místnosti
Obr.66: Půdorysný pohled do kuchyně
Obr.67: Nárožní pohled do kuchyně
59
Obr. 68: Nárožní pohled do kuchyně
Obr.69: Nárožní pohled do kuchyně
60
12.5 Technický popis základních prvku kuchyňské linky
12.5.1 Technický popis skříně určené pro vestavnou lednici
Skříň má celkovou výšku 1523,5 mm, šířku 606 mm. Korpus je vyroben z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý. Hrany jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm téhož dezénu. Korpus je zpevněn vlysy vyrobenými z DTD laminované, dezén 8435 SM, Twist světlý. V soklu skříně je zabudována odvětrávací mřížka 80 x 500 Hettich 9079866. Ve spodní části skříně jsou připevněny nastřelovací kluzáky KS Pozořice 3,5 x 16 x 39 mm. Korpus je spojen za pomoci dřevěných kolíků Ø 8 x 35 mm. Celá skříň je ukotvena ke zdi pomocí závěsného kování Hettich SAH 14 45 062. Skříň je určena pro lednici typu Whirlpool ARG 737/A+/5. Dveře skříně jsou vyrobeny z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8996 PE, Oceán. Boční plochy jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm, téhož dezénu. Dveře jsou opatřeny úchytkou typu Hettich Culmen - 544, 115142, která je připevněna pomocí šroubu pro úchytku M Ø 4 x 30 Hettich 71588. Dveře se otevírají za pomocí závěsu Hettich Intermat T-42, 9944 a montážní podložky Hettich 1079221.
Obr.70: Skříň určená pro vestavnou lednici
61
12.5.2 Technický popis skříně určené pro ukládání potravin
Skříň má celkovou výšku 1523,5 mm, šířku 300 mm. Korpus je vyroben z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý. Hrany jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm téhož dezénu. Ve spodní části skříně jsou připevněny nastřelovací kluzáky KS Pozořice 3,5 x 16 x 39 mm. Korpus je spojen za pomoci dřevěných kolíků Ø 8 x 35 mm. Záda jsou vyrobeny z MDF o tloušťce 5 mm a vloženy do drážky. Celá skříň je ukotvena ke zdi pomocí závěsného kování Hettich SAH 14 45 062. Korpus obsahuje snížený plnovýsuv Hettich 13906, který zajišťuje pohyb nosného rámu Hettich 70788, na kterém jsou připevněny drátěné koše – 250 Hettich 13909. Dveře skříně jsou vyrobeny z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8996 PE, Oceán. Boční plochy jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm, téhož dezénu. Dveře jsou opatřeny úchytkou typu Hettich Culmen - 544, 115142, která je připevněna pomocí šroubu pro úchytku M Ø 4 x 30 Hettich 71588. Dveře jsou připevněny za pomoci vrutů k nosnému rámu Hettich 70788. Zadní vlys soklu je k bokům připevněn pomocí spojovacího kování Hettich TZ 321, 16031.
Obr.71: Skříň určená pro ukládání potravin
62
12.5.3 Technický popis horní kuchyňské skříňky
Skříňka má celkovou šířku 600 mm, výšku 300 mm. Korpus je vyroben z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý. Hrany jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm téhož dezénu. Korpus je spojen za pomoci dřevěných kolíků Ø 8 x 35 mm. Záda jsou vyrobeny z MDF laminované o tloušťce 5 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý a vloženy do drážky. Celá skříňka je zavěšena na zeď pomocí závěsného kování Hettich SAH 14 45 062. Dvířka skříňky jsou vyrobeny z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8996 PE, Oceán. Boční plochy jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm, téhož dezénu. Dveře jsou opatřeny úchytkou typu Hettich Culmen - 544, 115142, která je připevněna pomocí šroubu pro úchytku M Ø 4 x 30 Hettich 71588. Dvířka jsou s korpusem spojena za pomoci kování pro výklopná dvířka Hettich Lift Exact 40 721.
Obr.72: Horní kuchyňská skříňka
12.5.4 Technický popis skříně určené pro vestavnou troubu
Skříň má celkovou výšku 1523,5 mm, šířku 596 mm. Korpus je vyroben z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý. Hrany jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm téhož dezénu. Korpus je zpevněn vlysy vyrobenými z DTD laminované o tloušťce 18 mm, dezén 8435 SM Twist světlý. V soklu skříně je zabudována odvětrávací mřížka 80 x 500 Hettich 9079866. Záda jsou vyrobeny z MDF laminované o
63
tloušťce 5 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý a vloženy do polodrážky a připevněny za pomoci průmyslových spojovačů (spon řady 1400), v části korpusu, kde je prostor určený pro vestavnou troubu záda nejsou. Ve spodní části skříně jsou připevněny nastřelovací kluzáky KS Pozořice 3,5 x 16 x 39 mm. Korpus je spojen za pomoci dřevěných kolíků Ø 8 x 35 mm. Celá skříň je ukotvena ke zdi pomocí závěsného kování Hettich SAH 14 45 062. Korpus skříně je vybaven zásuvkovým systémem Blum TANDEMBOX – čelní výsuv, dvojitý reling - délka lišty 500 mm, dále je korpus vybaven vysouvací pomocnou pracovní deskou která je vyrobena z DTD laminované o tloušťce 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý, jejíž funkce je zajištěna pojezdem KA 4953/350 Hettich 41358. Pomocná vysouvací pracovní deska je v přední části opatřena čelem, které je s pomocnou pracovní deskou spojeno za pomoci dřevěných kolíků Ø 8 x 35 mm. V horní části korpusu je vlys vyrobený z DTD laminované o tloušťce 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý, který tvoří úložný prostor. Úložný prostor je uzavřen za pomoci dvířek, která jsou s korpusem spojena za pomoci kování pro výklopná dvířka Hettich Lift Exact 40 721. Dvířka a čela jsou opatřena úchytkou typu Hettich Culmen - 544, 115142, která je připevněna pomocí šroubu pro úchytku M Ø 4 x 30 Hettich 71588. Skříň je určena pro vestavnou troubu typu Zanussi ZOB 562 XL.
Obr.73: Skříň určená pro vestavnou troubu
64
12.5.5 Technický popis mobilního kontejneru
Mobilní kontejner má celkovou výšku 676 mm, šířku 500 mm. Korpus je vyroben z DTD laminované tloušťky 18 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý. Hrany jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm téhož dezénu. Korpus je spojen za pomoci dřevěných kolíků Ø 8 x 35 mm. Spodní část korpusu je opatřena nábytkovými kolečky Jay Ø50 Hettich 9078435, které jsou s korpusem spojeny za pomoci adapteru pro kolečka o Ø50 Hettich 9080779. Korpus obsahuje dvě zásuvky. Spodní zásuvka je typu Blum TANDEMBOX – čelní výsuv, dvojitý reling - délka lišty 450 mm., horní zásuvka je taktéž zásuvka typu Blum TANDEMBOX – čelní výsuv, bez relingu - délka lišty 450 mm. Na půdu korpusu jsou připevněny úchytky typu Hettich Culmen - 544, 115142 a Hettich Culmen - 384, 115134, které jsou připevněny pomocí šroubu pro úchytku M Ø 4 x 30 Hettich 71588.
Obr.74: Mobilní kontejner
65
12.5.6 Technický popis pracovní desky
. Pracovní deska je vyrobena z Corian®, dezén DUSK. Pracovní deska je tloušťky 31 mm, v přední části je však tloušťka větší a to 38 mm. V přední části je pracovní deska ergonomicky tvarována (viz. výkresová dokumentace), tvarování je obdobou relinngového systém a usnadňuje vozíčkáři pohyb. Pracovní deska je uložena na nosném rámu, který byl zhotoven z „L“ profilů (nerez) o rozměrech 50 x 50 x 5, Ferona 3B004D a z „L“ profilu (nerez) 30 x 30 x 3, Ferona 3B0011K.
Obr.75:Pracovní deska
12.5.7 Technický popis horní police
Police je vyroben z DTD laminované tloušťky 25 mm, dezén 8435 SM, Twist světlý. Hrany jsou olepeny ABS hranou, tloušťky 2 mm téhož dezénu. Police se skládá ze tří prvků. Jednoho rohového a dvou polic obdélníkového tvaru. Police jsou vzájemně spojeny dřevěnými kolíky Ø12 x 40 na sucho. Police jsou připevněny ke zdi za pomoci nosičů polic TITAN Hettich 0047661.
Obr.76: Horní police
66
13. Závěr Cílem této bakalářské práce bylo shromáždění dostupných informací, týkajících se problematiky kuchyňských linek určených handicapovaným osobám – osobám s omezenou možností pohybu a zpracovat je do přehledné a ucelené formy. Na základě těchto shromážděných informací jsem vypracoval konkrétní konstrukční řešení kuchyňské linky, určené konkrétní handicapované osobě a danému prostoru. V první části se práce zabývá teoretickými východisky pro tvorbu bezbariérového prostředí, zaměřenými především na problematiku kuchyní. V této části je pojednáno o rozměrech a ergonomii vozíčkáře, stávajícím zákonným prostředím, tykajícím se této problematiky. V další části práce je pojednáno o požadavcích na půdorysné uspořádání kuchyňských linek určených handicapovaným a taktéž o konkrétních prvcích kuchyně a požadavcích na ně kladených. Dále se práce zabývá rešerší obdobných stávajících řešení. V závěrečné části se práce zabývá vlastním konstrukčním řešením kuchyňské linky určené konkrétní handicapované osobě. Osoba, pro kterou byl tento návrh vytvořen se jmenuje Eva Hynčicová. Při tvorbě návrhu jsem s touto osobou konzultoval dané řešení a návrh přizpůsoboval jejím konkrétním rozměrovým, konstrukčním a estetickým požadavkům. Při tvorbě návrhu byly zohledněny zásady pro tvorbu bezbariérového prostředí a návrh byl vytvořen tak, aby svou dispozicí, konstrukčním řešením a estetickými vlastnostmi dané osobě maximálně vyhovoval. Konkrétní konstrukční řešení je v závěrečné části práce zpracováno grafickým znázorněním a konstrukčním popisem základních prvku kuchyně.
67
14 Sumary The object of this bachelor thesis was to gather available information concerning the problems of kitchens designed for handicapped persons - persons with educed possibility of movement and process them into clear and coherent form. On the basis of information gathered, I have developed specific construction solutions kitchen, for a particular handicapped person and the given space. In the first part of the work deals with theoretical base for creating an accessible environment, focusing primarily on issues of cuisine. This section is dealing with the size and ergonomics of wheelchair users, the current legal environment related to this issue. The next section is dealing with the requirements of the Layout of kitchen units for the handicapped and also on specific elements of the kitchen and the requirements imposed upon them. Then the pursuit deals with the retrieval of similar existing solutions. In the final part of the pursuit deals with its own kitchen design solution for a particular handicapped person. Person to whom this proposal was created with the name Eva Hynčicová. In developing the proposal, I consulted with the person of the solution design and adapt it to specific dimensional, structural and aesthetic requirements .In developing the proposal takes into account principles for creating an accessible environment and the proposal was designed so that its layout, construction design and aesthetic qualities of the person most suited.Specific design solution is in the final part of the work processed graphics and design, describing basic element of the kitchen.
68
15. Seznam odborné literatury 1. NUTSCH, W. Konstrukce nábytku: Nábytek a zabudované skříně. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, 2003. 398 s. Stavitel ISBN 80-247-0220-7.
2. NUTSCH, W. Odborné kreslení a základy konstrukce pro truhláře. Praha: Sobotáles, 2000. 259 s. ISBN 80-85920-62-X
3. NUTSCH, W. a kol. Příručka pro truhláře. 2. vyd. Praha: Sobotáles, 2006. 615 s. ISBN 80-86706-14-1.
4. HOLOUŠ, Z. Kusovník, základní dokumenty výroby. [online]. 2009. URL: http://user.mendelu.cz/holous/kusovnik.pdf
5. MUZIKÁŘ, Z. – TESAŘOVÁ, D. – HOLOUŠ, Z. – JERGL, Z. – MELOUN, M. Materiály II. Praha: Informatorium Praha, 2008. 174 s. ISBN 978-80-7333-061-3.
6. HOLOUŠ, Z. – MÁCHOVÁ, E. – KOTÁSKOVÁ, P. Odborné kreslení: pro učební obor Truhlář. Praha: Informatorium, 2008. 103 s. ISBN 978-80-7333-069-9.
7. FILIPIOVÁ, D. Projektujeme bez bariér. Praha 2002. 104 s. ISBN 80-86552-18-7.
8. DLABAL, S. – KRITTRICHOVÁ, E. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury: Čs. středisko výstavby a architektury, 1977. 177 s. Sign: 4-1058.645.
9. FILIPIOVÁ, D. Život bez bariér. Praha: Grada Publishnig, 1998. 101 s. ISBN 80-7169233-6.
10. Dům a zahrada: pramen inspirací pro úpravu okolí rodinného domu. – Praha: Prolog, 1996-. – 30 cm. ISSN: 1211-7374
69
11. INTERNETOVÉ ZDROJE
http://www.tvujdum.cz [cit.2010-24-05] http://www.infoposel.cz [cit.2010-24-05] http://www.novinky.cz [cit.2010-24-05] http://www.infoposel.cz [cit.2010-24-05] http://www.novinky.cz [cit.2010-24-05] http://www.fraktalnikvetak.cz [cit.2010-24-05] http://www.czechdesign.cz [cit.2010-24-05] http://www.elben.cz [cit.2010-24-05] http://www.ceskatelevize.cz [cit.2010-24-05] http://www.fotogaleriekuchyne.cz [cit.2010-24-05] http://www.hezkakuchyn.cz [cit.2010-24-05] http://www.automatedcabinetsystems.com [cit.2010-24-05] http://www.truhlarstvi-zdeno.cz [cit.2010-24-05] http://www.store.yankodesign.com [cit.2010-24-05] http://www.disabledkitchens.co.uk [cit.2010-24-05] http://www.regencykitchens.net [cit.2010-24-05] http://www.vseprobyt.cz [cit.2010-24-05] http://www.arredamentidiotti.it [cit.2010-24-05] http://www.skylinelab.snaidero.it [cit.2010-24-05] http://www.valcucine.com [cit.2010-24-05] http://www.dumazahrada.cz [cit.2010-24-05] http://www.bydleni.idnes.cz [cit.2010-24-05] [cit.2010-24-05] http://www.intea-service.cz [cit.2010-24-05] [cit.2010-24-05] http://www.dobracena.cz [cit.2010-24-05] http:www.obchodni-dum.cz [cit.2010-24-05] http://www.blum.com [cit.2010-24-05] http://www.hettich.cz [cit.2010-24-05]
70
16. Seznam obrázků a tabulek Obr.1: Rozměry invalidního vozíku Obr.2: Manipulační prostor vozíčkáře Obr.3: Vozíčkář zepředu Obr.4: Vozíčkář zboku Obr.5: Vozíčkář shora Obr.6: Vozíčkář zepředu, dosahová vzdálenost vozíčkáře Obr.7: Vozíčkář zboku, dosahová vzdálenost vozíčkáře Obr.8: Vozíčkář shora, dosahová vzdálenost vozíčkáře Obr.9: Dosahové vzdálenosti vozíčkáře Obr.10: Ergonomie vozíčkáře, dosahová vzdálenost – horní skříňka, police Obr.11: Ergonomie vozíčkáře, dosahová vzdálenost – spodní zásuvka Obr.12: Ergonomie vozíčkáře, podjezdná vzdálenost a dosahová vzdálenost do horní skříňky, police Obr.13: Ergonomie vozíčkáře – hloubka a výška nábytkového soklu Obr.14: Frekvence pohybu vozíčkáře po kuchyni Obr.15: Pořadí a návaznosti kuchyňských zón Obr.16: Půdorys minimální kuchyně Obr.17: Půdorys kuchyně větší kategorie Obr.18: Možnost tvarování pracovní desky 0br.19: Možnost tvarování pracovní deky Obr.20: Způsob použití zásuvek Obr.21: Vybavení spodních skříněk Obr.22: Vnitřní rohový otočný policovýsystém Obr.23: Celovýsuvný zásuvkový systém Obr.24: Scavolini Utility Sstem, způsob použití mobilního kontejneru Obr.25: prototyp Veronika Loušová, způsob použití mobilního kontejneru Obr.26: Sklápěcí police Obr.27: Vertikálně posuvný mechanismus Obr.28: Výklopný úložný systém pro horní skříňky Obr.29: Horizontální žaluziový systém Obr.30: Výklopný typ uzávěru
71
Obr.31: Vertikální žaluziový systém Obr.32: Otočná dvířka Obr.33: Posuvná dvířka Obr.34: Klasická vestavná chladnička Obr.35: Zásuvková forma chladničky Obr.36: Přiklad použití myčky handicapovaným Obr.37: Myčka Obr.38: Digestoř Obr.39: Indukční varná deska Obr.40: Páková baterie s výsuvnou sprchou Obr.41: Příklad použití výsuvné pracovní desky Obr.42: Příklad použití výsuvné pracovní desky Obr.43: Ideální tvar úchytky pro kuchy určenou handicapovaným (Hettich 115146) Obr.44: Relingový systém pro ukládání kuchyňských předmětů Obr.45: Relingový systém pro ukládání kuchyňských předmětů Obr.46: Relingový systém pro snazší pohyb uživatele Obr.47: Skyline Lab lineární kompozice, světlá dýha ze třešňového dřeva Obr.48: Skyline Lab rohová kompozice, světlá dýha z dubového dřeva Obr.49: Skyline Lab lineární kompozice, červený povrch, matný lak Obr.50: Skyline Lab v provozu Obr.51: Celkový pohled na kuchyni Hability Obr.52: Použití kuchyně Hability handicapovanou osobou i „zdravou“ osobou Obr.53: Způsob použití džezu Obr.54: Způsob použití trouby Obr.55: Utility Systém, kuchyně City Obr.56: Utility Systém, kuchyně Life Obr.57: Utility Systém, kuchyně Home Obr.58: Utility Systém, kuchyně Charme Obr.59: Kuchyně spadající do programu Koryna HELP Obr.60: Kuchyně Koryna HELP v provozu Obr.61: Půdorys místnosti určené pro návrh kuchyňské linky Obr.62: Znázornění vlastního konstrukčního řešení kuchyňské linky pro handicapované Obr.63: Zobrazení obecného popisu kuchyňské linky
72
Obr.64: Zobrazení základních výškových rozměrů kuchyňské linky ve vztahu k člověku Obr.65: Zobrazení základních délkových a šířkových rozměrů kuchyňské linky ve vztahu k člověku Obr.66: Půdorysný pohled do kuchyně Obr.67: Nárožní pohled do kuchyně Obr.68: Nárožní pohled do kuchyně Obr.69: Nárožní pohled do kuchyně Obr.70: Skříň určená pro vestavnou lednici Obr.71: Skříň určená pro ukládání potravin Obr.72: Horní kuchyňská skříňka Obr.73: Skříň určená pro vestavnou troubu Obr.74: Mobilní kontejner Obr.75: Pracovní deska Obr.76: Horní police
Tab.1: Plošné požadavky na kuchyně určené pro handicapované osoby dle ČSN 73 4301
73
17. Seznam příloh 1. Výkresová dokumentace – viz. Přílohy bakalářské práce 2. Kusovníky – viz. Přílohy bakalářské práce 3. THN – viz. Přílohy bakalářské práce
74
