Mendelova univerzita v Brně Provozně ekonomická fakulta
Komparace kreditních a debetních karet poskytovaných bankami a úvěrovými společnostmi v České republice
Bakalářská práce
Vedoucí práce: Ing. Mgr. Radim Gottwald
Brno 2011
Vojtěch Plotz
Poděkování Rád bych touto cestou poděkoval všem, kteří mi pomáhali při zpracování bakalářské práce. Především chci poděkovat panu Ing. Mgr. Radimovi Gottwaldovi za odborné vedení a konzultace, které přispěly k vypracování této bakalářské práce. Děkuji také mé rodině za morální podporu.
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Komparace kreditních a debetních karet poskytovaných bankami a úvěrovými společnostmi v České republice, vypracoval samostatně a použil jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu literatury. V Brně dne 11. září 2011
_______________________
Abstract Plotz,V. The comparison of credit and debit cards provided by banks and credit companies in the Czech Republic. Bachelor thesis. Brno, 2011. The main goal is to create specific investment advice for potential candidates who are deciding between various credit and debit cards. A partial goal of this work is to compare credit cards. Part of the "Theoretical framework" is devoted to the type of division and the historic development of payment cards. This section provides different types of credit cards, their advantages and disadvantages. The analytical part focuses on a payment card issued in the Czech Republic, the development and security of payment cards. Empirical part work examines to established data comparison individual cards for selected banking institutions. Comparison is performed using statistical techniques weighted arithmetic, the percentage of weight. Made by, comparison will be evaluated and recommended the best credit card. This work will help potential clients with better orient in a payment and credit cards. Abstrakt Plotz V., Komparace kreditních a debetních karet poskytovaných bankami a úvěrovými společnostmi v České republice. Bakalářská práce. Brno, 2011. Hlavním cílem práce je vytvoření konkrétního investičního doporučení pro potenciální zájemce, kteří se rozhodují mezi různými kreditními a debetními kartami.
Dílčím cílem práce je komparace platebních karet.
Část „Teoretická
východiska“ je věnována typovému rozdělení a historickému vývoji platebních karet. Tato část obsahuje různé typy platebních karet, jejich výhody a nevýhody. Analytická část je zaměřena na platební karty vydávané v České republice, na vývoj a bezpečnost platebních karet. Empirická část práce zkoumá na základě zjištěných dat komparaci jednotlivých karet u vybraných bankovních institucí. Komparace je provedena pomocí statistické metody váženého aritmetického průměru, s přiřazením procentuální váhy. Provedenou komparací bude vyhodnocena a doporučena nejvýhodnější platební karta. Tato práce pomůže potencionálním klientům lépe se orientovat v široké nabídce platebních a kreditních karet.
Obsah 1.
Úvod................................................................................................................................. 1
2.
Vymezení problematiky a definování cíle a metod zpracování bakalářské práce .............. 2
3.
teoretická východiska....................................................................................................... 3 3.1
Typové rozdělení platebních karet ................................................................................ 3
3.1.1 3.2
Historie, vývoj, použití platebních karet a bankomatů.................................................. 9
3.2.1
4.
Možnosti využití platebních karet .......................................................................... 11
3.3
Výhody a nevýhody ..................................................................................................... 13
3.4
Shrnutí: ........................................................................................................................ 14
Analýza současného stavu .............................................................................................. 15 4.1
Nabízené platební karty na trhu ČR............................................................................. 15
4.2
Ochranné prvky, zneužití, novinky a vývoj v bezpečnosti platebních karet ................. 18
4.2.1
Ochranné prvky karet: ............................................................................................ 18
4.2.2
Zneužití platebních karet: ....................................................................................... 20
4.2.3
Novinky ................................................................................................................... 22
4.2.4
Vývoj a bezpečnost platebních karet:..................................................................... 25
4.3
5.
Náležitosti platebních karet...................................................................................... 8
Asociace platebních karet ........................................................................................... 27
4.3.1
Vznik kartové asociace VISA ................................................................................... 28
4.3.2
Vznik kartové asociace Europay/MasterCard ......................................................... 28
4.3.3
American Express ................................................................................................... 29
4.3.4
Diner Club International ......................................................................................... 29
4.4
Srovnání platebních asociací ....................................................................................... 29
4.5
Shrnutí: ........................................................................................................................ 30
Empirická část práce ....................................................................................................... 32 5.1
Analýza poplatků......................................................................................................... 32
5.1.1
Česká spořitelna, a.s. .............................................................................................. 32
5.1.2
Komerční banka, a.s................................................................................................ 34
5.1.3
ČSOB, a.s. ................................................................................................................ 36
5.2
Komparace vybraných platebních karet bankovních domů ........................................ 39
5.2.1
Debetní karty .......................................................................................................... 39
5.2.2
Kreditní karty .......................................................................................................... 42
5.3
Statistické vyhodnocení výsledků ................................................................................ 49
5.4
Shrnutí: ........................................................................................................................ 53
6.
Diskuze výsledků ............................................................................................................ 54
7.
Závěr .............................................................................................................................. 56
8.
Přehled informačních zdrojů........................................................................................... 58
9.
Seznam obrázků ............................................................................................................. 60
10.
Seznam tabulek .......................................................................................................... 61
11.
Seznam grafů.............................................................................................................. 62
1. ÚVOD
Platební karty představují moderní platební instrument, který je úzce spjat se zákazníky a obchodníky. My jako klienti si již nedovedeme představit život bez platebních karet. S platebními kartami je možno se setkat na každém kroku. Existuje celá řada platebních karet. Platební karty se staly běžnou součástí života moderní společnosti a do určité míry jej ovlivňují. Slouží jako prostředek, jak se rychle a bezpečně dostat k financím na svém účtu. Umožňují provádět pohodlné platby v kamenných a internetových obchodech. V případě kreditní karty lze získat úvěr. Platební karty již existovaly na počátku dvacátého století, kdy v USA vznikly první „věrnostní“ platební karty. V České republice se trh platebních karet začal dynamicky rozvíjet koncem devadesátých let. Na počátku vzniku karet vydávání nebylo rozšířené v takovém počtu jako nyní. Současný trh platebních karet dosahuje zralosti, ale stále se v něm skrývá značný potenciál. Vydavatelé platebních karet jsou si plně vědomi, že trh je nenasycen a hledají východiska ke zvýšení prodeje. Konkurují si v nastavení parametrů a doplňkových služeb (pojištění, slevy, benefity ap.). Konkurenční boj mezi peněžními ústavy umožňují zákazníkovi, ať už se jedná o stávajícího, či nového, ovlivňovat tento segment trhu. Tím, že zákazníci reagují na vydavatele karet, kteří se snaží zatraktivnit vydávané platební karty, dochází ke zvýšení počtu vydaných karet. Tento trend bude pokračovat i nadále, protože existuje široký prostor pro prodej platebních karet. Nemalou část zákazníků bude tvořit mladší generace, která dorůstá. Platební karty nezůstávají stranou zájmu podvodníků a vydavatelé karet proto hledají nové způsoby ochrany a zabezpečení podvodných transakcí.
.
1
2. VYMEZENÍ PROBLEMATIKY A DEFINOVÁNÍ CÍLE A METOD ZPRACOVÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Hlavním cílem práce je vytvoření konkrétního investičního doporučení pro potenciální zájemce o kreditní, nebo debetní karty. Bude provedena komparace kreditních karet Chytrá karta od České spořitelny, Modrá kreditní karta od Komerční banky a ČSOB Kreditní karta od ČSOB. Tyto banky jsou zvoleny vzhledem k jejím významným podílům na bankovním trhu obecně, a také vzhledem k širokému používání jejich karet v České republice. Při volbě karet bylo přihlíženo k typové podobnosti karet. Dílčím cílem práce je komparace kreditních a debetních karet. V části „Teoretická východiska“ budou popsány různé typy platebních karet používaných v bankovnictví. Tato kapitola bude zaměřena na kreditní a debetní karty, kde budou popsány jejich typy, principy, používání, historie, možnosti využití, výhody a nevýhody oproti jiným typům karet. V části „Analýza současného stavu“ bude zmapována nabídka platebních karet v České republice. Dále budou uvedeny, které jsou nejvíce používány, a důvody, proč tomu tak je. Následně budou popsány ochranné prvky karet, obecně historie forem zabezpečení karet a dále možnosti zneužití karet. V závěru této části budou zmíněny velké korporace, které karty vydávají (Eurocard/MasterCard, Visa, American Express, Dinners Club). V
„Empirické části práce“ bude provedena na základě zjištěných dat
komparace jednotlivých karet. Komparace bude provedena za pomoci zvolené statistické metody s využitím aritmetického průměru s přiřazením procentuální váhy dle vzorce v kapitole 5.5. Jako kritéria pro komparaci u debetních karet budou použity roční poplatky za vedení karet, poplatky za výběr z bankomatů vlastních i cizích, dále denní výběr z bankomatu a denní limit pro platbu u obchodníka. V případě kreditních karet bude celkem sedm kritérií, měsíční úroková sazba, maximální úvěr, bezúročné období, roční poplatky, výběr z bankomatu vlastní – cizí a minimální měsíční splátka. V části „Diskuse výsledků“ budou dosažené výsledky analyzovány a naznačeny nové trendy na trhu karet. Dále budou navrženy možnosti využití karet v České republice a v zahraničí. Během zpracování práce budou využívány různé tištěné a 2
elektronické zdroje, odborné časopisy a internetové zdroje zaměřené na platební karty. Pro zvýraznění důležitých dat a větší přehlednost práce budou použity tabulky a pruhové grafy, které představují nejvhodnější typ pro porovnání více hodnot.
3. TEORETICKÁ VÝCHODISKA
V této kapitole budou popsány různé typy platebních karet používaných v bankovnictví. Také bude vysvětlena základní terminologie kreditní a debetní karty. V další části budou uvedeny různé typy platebních karet, výhody, nevýhody a principy jejich používání. Samozřejmě nebude opomenuta historie platebních karet.
3.1 Typové rozdělení platebních karet Z hlediska vývoje se dají platební karty rozdělit do několika druhů. Podle technologie záznamu dat a systému ověření platby se platební karty dělí na elektronické, embosované1 a čipové. Bohužel veřejnost zaměňuje název platební karta za kreditní nebo úvěrovou kartu. Platební karty jsou nástroj k bezhotovostní platbě, který nejčastěji vydávají fyzickým i právnickým osobám banky. Za vystavení se platí poplatky. Za výběry hotovosti z bankomatu platí poplatky klient banky, transakce klienta u obchodních partnerů banky jsou strhávány z částky, kterou nakonec obdrží obchodní partner. Součástí může být nadstandardní cestovní pojištění, bezplatné vstupy do letištních salónků, slevy a další služby. Největší asociace platebních karet jsou Diners Club, Visa, MasterCard, American Express,atd. Mann (2006) definuje srovnání kreditních a debetních karet v produktech, které používají stejné technologie. Karty mají stejný vzhled. Dále mají stejné rysy proti podvodům. Ony nesou stejné logo na jejich tvářích (Visa a Master Card). Jsou zúčtovány přes stejný síťový systém. Jejich transakce se ověřují stejným způsobem (podpis). A ony jsou vydané stejnými subjekty. To znamená, že sofistikovaný spotřebitel často nemůže říci, zda vytáhl z peněženky kartu kreditní nebo debetní. 1
Embosování (embos) je proces vyznačení identifikačních údajů na kartě ve formě vylisovaných nebo vyrytých znaků.
3
Tab. 1:Druhy platebních karet a jejich třídění
Hledisko třídění
Druh platebních karet
Podle způsobu zúčtování transakcí
debetní karta kreditní karta charge karta
Podle záznamu dat
karta embosovaná karta s magnetickým záznamem čipová karta karta s laserovým záznamem
Členění teritoriální
domácí, národní a tuzemské karty mezinárodní karty
Zdroj: MAČE, Miroslav . Platební styk - klasický a elektronický. Praha : Grada, 2006.
a) Podle způsobu zúčtování transakcí: • Debetní karta – Je druh bankovní platební karty, která umožňuje majiteli výběr peněz v hotovosti z jeho účtu, placení za zboží a služby v síti obchodních míst vybavených pokladními terminály. Vydávají ji banky k obchodnímu účtu. Debetní karta je praktickým nástrojem, se kterým se snadno a nepřetržitě dostanete ke svým finančním prostředkům na bankovním účtu. Embosovaná platební karta společnosti Europay/Mastercard, použitelná v bankomatech a všech obchodech označených logem EC/MC. Může být domácí i mezinárodní. Karta pro středně bonitní klientelu. Tato společnost zavedla debetní kartu Maestro. Dále asociace VISA vydává debetní kartu pod názvem VISA Elektron. • Kreditní karta - Je platební karta, s níž čerpáte prostředky, které vám poskytla banka na základě potřebných dokladů. Kreditní karty jsou určeny zejména k bezhotovostním nákupům u obchodníků nebo k internetovým platbám. Specifikem kreditních karet je možnost uhradit celou částku do určitého data (tzv. bezúročné období) a neplatit tak za využité prostředky žádné úroky. 4
Čerpanou částku je samozřejmě možné uhradit bance po částech (na tyto úhrady se vztahuje úrok). Úrok je cena peněz, která se vyjadřuje v %. Pro věřitele představuje výnos a pro dlužníka náklady. Juřík (2003) definuje kreditní karty jako jedny z nejrizikovějších bankovních produktů s návratností kapitálu mezi 25-40%. K zajištění vysoké rentability tohoto produktu však nestačí jen dobře řídit úvěrové riziko, ale také je třeba zajistit jejich používání k placení zboží a služeb, ať již pravidelně nebo nepravidelně. Na základě scoringu 2klienta při podání žádosti o kartu a při jejím používání je třeba držitele karty správně ohodnotit a zařadit do příslušného klientského segmentu“. • Charge karta - Systém zúčtování transakcí, při kterém držitel karty provádí během daného období (většinou jeden měsíc) transakce a na konci tohoto období mu vystaví vydavatel karty výpis s přehledem transakcí. Na rozdíl od kreditní karty však držitel musí do stanoveného data uhradit veškeré transakce a nemůže využít možnosti čerpat úvěr. Z čerpané částky mu není účtován žádný úrok. Dále není možné splácet útratu z daného měsíce v delším časovém období, než je uvedená splatnost částky na výpisu vydavatele. Charge karty jsou určeny pro velmi bonitní klienty. b) Dále se dělí podle záznamu dat: • Embosovaná karta - Je platební karta, která má veškeré údaje (jméno držitele, číslo karty atd.) plasticky vyraženy - písmo tedy z karty „vystupuje". Tento typ karty nám přináší širší uplatnění než karta elektronická. Lze ji použít i k elektronickým (on-line ověřeným) transakcím, můžeme s ní tedy platit na více místech než kartou elektronickou, například i u obchodníků, kteří nemají elektronický terminál, ale jen tzv. imprinter3 , do něhož obchodník kartu vloží a otiskne veškeré údaje z karty na účet, který podepíšeme.
2
3
Statistická metoda hodnocení bonity klienta Mechanický snímač karet
5
Obr. 1: Mechanický snímač karet – imprinter.
Zdroj: JUŘÍK, P., Encyklopedie platebních karet. Praha : Grada Publishing, 2003.
• Elektronická karta - je platební karta, která umožňuje výběry z bankomatu a platbu u těch obchodníků, kteří mají elektronický platební terminál. Ten má dnes většina obchodníků, kteří přijímají platební karty. • Čipová karta – k záznamu dat využívá paměťový čip, nebo mikroprocesor. Data se zaznamenávají na magnetickém proužku. • Laserové karty – data se ukládají na kompaktním disku. Využití je pro velké objemy dat. Nevýhodou je, že nelze smazat již zapsaná data. c) Rozdělení karet dle použití: • Osobní – které jsou používány k soukromím účelům. Jsou vystaveny na jméno majitele karty a jsou nepřenosné. • Služební – vydávají se pro majitele firmy, používají se k nákupům spojených s pracovními či služebními úkoly. d) Rozdělení dle poskytovaných služeb:
6
• Základní karty- běžné • Specializované – určené pro firmy př. (Business Card) • Prestižní – jsou jen pro vysoce bonitní klienty, př. (Gold Card) Nedílnou součástí platebních karet je elektronický platební terminál nebo také POS terminál (z anglického Point-of-sale). POS je elektronické zařízení, které umožňuje akceptaci karet elektronickou formou, to je načtením dat z magnetického proužku nebo čipu karty. Terminály jsou opatřeny tiskárnou, aby bylo možné vytisknout doklady o provedené transakci. Podle typu a technologie umožňují akceptovat elektronické, embosované a čipové karty s různou mírou ověření platnosti karty. Terminál je zpravidla určen obchodníkům a podnikatelům, kteří uzavírají smlouvu s bankou, která na základě dat získaných z terminálu zprostředkuje přesun finančních prostředků z účtu držitele karty na účet obchodníka. Banka si obvykle účtuje za správu terminálu a provedení transakce poplatek. Obr. 2: Platební terminál POS
Zdroj: Platební terminál. In [online]. 2010 [cit. 2010-07-28]. Dostupné z WWW: <wikipedia>.
7
3.1.1 Náležitosti platebních karet
Platební karta je druhem identifikačních dokladů. Obsahové náležitosti, rozměry a fyzikální vlastnosti platebních karet, musí splňovat mezinárodní standardy dle mezinárodní normy ISO 3554. Přední strana karty obsahuje: • Název a logo vydavatele – název banky a kartové asociace (VISA/Master Card), finanční společnosti, obchodní domy, atd. • Jméno držitele karty - držitelem je majitel účtu, ke kterému se karta vztahuje. Maximální počet znaků je 27. • Číslo karty - obvykle se skládá s 16 až 19 numerických znaků. Dva znaky určují oblast použití a druh karty, dalších pět určuje vydavatele a zbytek slouží k identifikaci držitele karty. • Část čísla BIN – čtyři čísla BIN (Bank Identification Number) je číslo přidělené karetní asociací dané banky. • Doba platnosti karty – udaní začátku a konce platnosti, nebo jen konce platnosti, karty s prošlou platností jsou automaticky zablokovány. • Čip karty – je umístěn na platební kartě, který slouží k záznamu dat. Je bezpečnější než magnetický proužek. V současné době jsou vydávány platební karty s magnetickým proužkem i čipem, nazývají se hybridní karty. Zadní strana karty obsahuje: • Magnetický proužek – může být klasický, nebo holografický. • Podpisový proužek – je zpravidla umístěn na zadní straně karty a slouží k podpisu držitele karty. • Trojmístný kód (CVV2) – je posunutý za podpisovým proužkem 8
3.2 Historie, vývoj, použití platebních karet a bankomatů Již v roce 19144 vydala americká telefonní a telegrafní společnost Western Union Telegraph Company, první platební kartu na světě. Karta byla zdarma nabídnuta věrným zákazníkům, umožnila telefonovat a posílat telegramy prostřednictvím svých poboček, a to bez okamžitého zaplacení provedených transakcí. Na konci měsíce dle vystavené faktury byly provedené transakce uhrazeny najednou. Tento způsob bezhotovostních plateb byl pro zákazníky velmi pohodlný, a tím i utráceli více peněz. Firma Western Union si tímto způsobem držela solventní klientelu, a zvyšovala si tržby. Takto vznikl nápad, který zavedl první platební kartu, můžeme ji označit jako „Věrnostní“. Přes své výhody Věrnostních karet jako například bezhotovostní placení, měly velkou nevýhodu. Jejich použití bylo omezeno jen v dané obchodní síti, která kartu vydala. Toto omezení odstranila Charge Card. Obr. 3: První platební karta na světě
Zdroj: JUŘÍK, P., Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2001.
4
JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2001.
9
Univerzální platební karta byla poprvé uvedena na trh společností Diners club v roce 1950 ve Spojených státech amerických. Společnost začíná prudce expandovat a na počátku vydává cirka dvě stě kreditních karet, na konci roku vlastní kreditní kartu asi dvacet tisíc klientů.
S nárůstem karet přibývali smluvní partneři, kteří akceptovali
placení kartou. V roce 1952 se stala první mezinárodní platební kartou, kdy proráží hranice Ameriky směrem na Kanadu a dále do Evropy. Obr. 4:První papírová karta (karta Diners Club)
Zdroj: JUŘÍK, Pavel . Encyklopedie platebních karet. Praha : Grada Publishing, 2003.
V roce 1965 pronikla poprvé do Československa. Již od roku 1968 byly karty Diners Club akceptovány i u nás. Své vlastní zastoupení v České republice má společnost Diners Club od roku 1998. V současnosti používá kartu Diners Club přes 10,5 milionu lidí po celém světě. Platit touto kartou mohou u více než 13,5 milionu smluvních partnerů ve 200 zemích. Kromě toho mají držitelé karty Diners Club možnost výběru hotovosti v síti více než 1 mil. bankomatů nebo ve 42 000 pobočkách bank a směnáren. První platební kartu na území tehdejšího Československa vydala roku 1988 živnostenská banka jako dispoziční kartu k tuzexovému účtu. První karty začaly vydávat Česká a Slovenská spořitelna v roce 1989 pro své zaměstnance. V roce 1990 byl zlom v rozvoji platebních karet v ČR, Komerční banky budovaly společný projekt na provozování platebního systému. Do tohoto systému přistoupilo několik bank. Tato síť byla připojena do mezinárodních platebních systémů (EC/MC v roce 1992 a VISA 10
v roce 1994), vybudovala společné autorizační centrum I.S.C.
MUZO5 a zavedla
elektronické platební terminály v obchodech. 3.2.1 Možnosti využití platebních karet6 V dnešní době platební karty nabízejí různé balíčky výhod, pojištění karet či držitele karty. Mezi další služby lze zmínit poskytování slev u obchodníků. Mezi nejdůležitější funkce platebních karet patří: • Platba za služby – majitel karty podepíše účtenku dle podpisového vzoru, jak je na kartě a transakce je zaúčtována na vrub účtu majitele. Transakce probíhají online za použití POS terminálů, nebo dříve za pomoci „imprinterů“. • Výběr v hotovosti – provádí se pomocí bankomatu, kdy se totožnost majitele karty ověřuje pomocí PINu. Tato služba je většinou zpoplatněna. • Cas advance – neboli výběr hotovosti na přepážce banky, tento způsob není pro klienty moc výhodný z důvodu vyššího poplatku. • Cash back – výběr hotovosti prostřednictvím platební kary při platbě v obchodě. Tento způsob výběru finanční hotovosti je poměrně novinkou. • Mail order, telephone order – objednávky se provádí poštou, nebo telefonem (MO/TO). • Internetové platby – v současnosti nejpoužívanější způsob placení na dálku.
Bankomaty S vývojem platebních karet úzce souvisí i vznik bankomatů. V roce 1965 přišel s myšlenkou na výplatu peněz John Shepherd-Barron, avšak trvalo ještě tři roky, než byly vyvinuty potřebné kroky k jeho uvedení na trh. První bankomat Barclays Bank 5
Společnost nabízející bankám, finanční a další služby v oblasti personalizace platebních, zákaznických a věrnostních karet, komplexní správu debetních a kreditních karet, servisu bankomatů, platebních terminálů a bezpečných plateb na internetu. 6 Zdroj: SCHLOSSBERBER, O., HOZÁK, L. Elektronické platební prostředky. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4.
11
zprovoznila v roce 27.6.1967 v Londýně společnost Thomas de la Rue. Bankomat vyplácel jednu bankovku v hodnotě 10 liber po vložení děrného štítku a zadání PIN, které klienti dostali na přepážce bank. Američané nechtěli zůstat pozadu a společnost Diebold se začala zabývat bankomaty v roce 1965, avšak vynález amerického bankomatu je přisuzován Donu Wetzelovi z Dalasu První funkční prototyp byl uveden do provozu v roce 1969. Časem se používání bankomatů stalo náhradou za výběr hotovosti na přepážce, bylo to pohodlné pro klienta i banku. Je třeba poznamenat, že děrné štítky nebyly příliš bezpečné a proto musely být nahrazeny novou technologií. Jednalo se o magnetický proužek. První fungující automat využívající magnetický proužek byl uveden do provozu v roce 1969 firmou Docutel Tyto bankomaty byly provozovány off-line. V roce 1972 zavedla Lloyds Bank ve Velké Británii první on-line bankomaty Cash-Point. 7 V současnosti se výhradně používají on-line bankomaty, které jsou napojeny prostřednictvím datové sítě do autorizačního centra a ověřují prováděnou transakci v reálném čase přímo u vydavatele karty. Bankomaty se staly pohodlnějším a levnějším nástrojem na výběr finančních prostředků. Jejich provoz šetřil náklady bank. Bankomaty tak umožnily bankám snížit počet poboček. Avšak s povozem rostly i náklady, proto byly zavedeny poplatky. Celkový počet bankomatů v ČR se podle údajů Sdružení pro bankovní karty loni zvýšil o 4,1 procenta na 3679. Z toho jich měla 1218 Česká spořitelna, Československá obchodní banka s Poštovní spořitelnou disponovaly 734 bankomaty, Komerční banka měla 685 bankomatů.8 Dnes se výrobou bankomatů zabývá asi deset firem. Mezi největší dodavateli bankomatů v Evropě jsou NCR, Diebold a Wincor-Nixdorf zaujímají cirka 80% trhu.
7 8
JUŘÍK, P., Platební karty : Velká encyklopedie - 1870 - 2006. Praha : Grada Publishing, 2006. Statistiky bankomatů v ČR. In [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW:
.
12
3.3 Výhody a nevýhody Výhody Platební karty představují moderní instrument bezhotovostního platebního styku, využívaný zejména k placení při nákupech a výběru hotovosti. Za hlavní výhody platebních karet pro klienta můžeme považovat: jednoduchý přístup k potřebným finančním prostředkům. Držitel karty čerpá prostředky ze svého účtu až v době provedení platby (resp. později v závislosti na druhu karty) • vyšší bezpečnost oproti hotovosti • úspora času a poplatků spojených se směnou hotovosti • výhodnější kurz pro zúčtování plateb (je prováděno kurzem deviza prodej) • doplňkové služby pro držitele spojené s kartou. Na druhé straně je třeba poznamenat, že s vystavením i použitím karet mohou být spojeny určité poplatky, v případě ztráty hrozí i riziko zneužití. Své výhody mohou přinést platební karty i pro obchodníky, kteří je budou přijímat k placení. Jedná se zejména o následující: • vyšší bezpečnost v důsledku přijímání menší hotovosti • větší obrat, vyšší prestiž • zaručená platba (při splnění stanovených podmínek při přijímání platby kartou).
Nevýhody Platební karty v sobě skrývají pro nás i nevýhody. Nejsou samozřejmě tak zdůrazňovány, ale musíme na ně brát zřetel. • Možnost zneužití 13
• Ztráta anonymity • Poplatky za používání platební karty • Úroky za splácení úvěru z kreditní karty
3.4 Shrnutí: V této kapitole jsem se zajímal vznikem, rozdělení a náležitostmi platebních karet. Dále jsem se zmínil o platebních bankomatech, které nepochybně souvisí s platebními kartami. V ČR je stále zažitý název „platební karta“, jak jsem se již zmínil. Avšak existuje pod tímto názvem velký rozdíl. Tento platební nástroj, jak jsem zjistil, můžeme rozdělit na kreditní karty a debetní. Kreditní karta je úvěrová karta, kterou lze čerpat úvěr, který může být zaplacen po částech, nebo najednou. U debetní karty je podstatný rozdíl v tom, že můžeme čerpat finanční prostředky jen do výše aktuálního zůstatku na účtu.
14
4. ANALÝZA SOUČASNÉHO STAVU
4.1 Nabízené platební karty na trhu ČR V ČR jsou bankami vydávány převážně karty systémů MasterCard a Visa, Z nebankovních karet zahrnují statistiky SBK9 v současné době v ČR vydávané karty American Express, Diners Club a karty společnosti CCS. Karty společnosti Master Card • MasterCard Classic – s touto kartou je spojené cestovní pojištění, ale poměrně nízké limity na výběr, je dostupná jak v embosované, tak v neembosované verzi. • MasterCard Gold – je prémiová karta společnosti MasterCard, je embosovaná a lze ji použít v zhruba 25 milionech obchodů na světě. Je určena lidem s vyššími příjmy, kteří ocení a využijí mnoho doplňkových služeb výměnou za relativně vysoké poplatky. • MasterCard Platinum – je vysoce prestižní platební karta pro vysoce bonitní klienty (pro klienty s vysokou schopností splácet úvěr) a je zpravidla spojena s vysokým týdenním limitem. Kromě nadstandardního pojištění nabízí řadu dalších doplňkových služeb a privilegií. • MasterCard Signia – je jednou z nejprestižnějších karet na světě a je určena pouze pro nejvýjimečnější zákazníky s velmi vysokými příjmy. Výměnou za velmi vysoké poplatky nabízí tato karta svému majiteli velké množství dodatečných výhod: vyčerpávající pojištění (které se vztahuje i na rodinné příslušníky), služby MasterCard Global Service (které poskytnou majitelům této karty pomoc kdekoliv na světě) a další služby a privilegia. Tuto kartu můžete získat pouze na doporučení finančního poradce. Všechny tyto karty jsou dostupné jako kreditní, debetní i charge karty. 9
Sdružení pro bankovní karty – zájmové sdružení právnických osob – bank, jejichž zájmem je rozvoj platebních karet v České republice
15
Karty společnosti Visa (VISA, Visa International Service Association) je v podnikání, v soukromém životě i při online transakcích uznávaným pojmem. Visa je akceptována u více než 24 miliónů smluvních partnerů ve 170-ti zemích světa. V zásadě nabízí Visa bankám a finančním institucím své produkty, systémy a servisní služby. Celá společnost se ale proslavila především vydáváním kreditních karet. V sedmdesátých letech byla 243 bankami v Kalifornii založena National Bank Americard Inc. Kreditní karta Americard, která byla tenkrát vydávána, se již v roce 1976 přejmenovala na Visa. Ve stejné době se v Evropě prosadila Visa Europe jako nezávislá společnost, sdružující evropské partnery, se sídlem v Londýně. Od března 2008 je Visa Int. zapsaná na newyorské burze. • Visa Classic: běžná platební karta; roční poplatek za kartu se v českých bankách pohybuje mezi 400 až 500 Kč; možnost uzavření cestovního pojištění. • Visa Gold: embosovaná platební karta; roční poplatek mezi 4 000 až 5000 Kč, možnost cestovního pojištění a jiné výhody. • Visa Platinum: pro velmi movité klienty; nejprestižnější debetní karta vydávaná v České republice; roční poplatek 7 000 Kč; cestovní pojištění a mnoho dalších výhod. • Visa Infinite: vysoce prestižní karta, která zatím není v České republice k dostání; pouze v EUR, USD a CHF; mnoho exkluzivních výhod.
Vývoj počtu vydaných, tzv. aktivních karet (karty, které jsou evidovány v databázích vydavatelů jako použitelné) podávají následující tabulky a grafy:
16
Tab. 2:Počet vydaných karet za období (2005 - 2009) Počty
2005
2006
2007
2008
2009
vydaných karet Počet karet
7 390 357
7 865 227
8 623 124
8 931 872
9 054 308
z toho čipové
2 830 302
3 488 627
5 811 912
7 242 426
7 891 543
kreditní
971 911
1 261 606
1 648 977
1 711 205
1 681 981
6 418 446
6 603 621
6 974 147
7 220 667
7 372 327
celkem
(včetně charge) Debetní
Zdroj: Karty v číslech. CardMag. 2010, cardmag no 1/2010, s. 13. Dostupný také z WWW: http://cardmag.cardzone.c z
Graf 1: Grafické znázornění počtu vydaných karet
Zdroj: Karty v číslech. CardMag. 2010, cardmag no 1/2010, s. 13. Dostupný také z WWW: http://cardmag.cardzone.c z .
17
Tab. 3: Meziroční nárůst platebních karet Meziroční
2005/2004
2006/2005
2007/2006
2008/2007
2009/2008
7,61
6,43
9,64
3,58
1,37
30,64
23,26
66,60
24,61
8,96
Kreditní
160,61
29,81
30,70
3,77
1,71
Debetní
9,27
2,89
5,61
3,53
2,10
nárůst % Počet karet z toho:Čipové
Zdroj: Karty v číslech. CardMag. 2010, cardmag no 1/2010, s. 13. Dostupný také z WWW: http://cardmag.cardzone.c z
4.2 Ochranné prvky, zneužití, novinky a vývoj v bezpečnosti platebních karet Počátkem 90. Let byly banky nuceny zavést některá preventivní opatření z důvodu nárůstu podvodů s platebními kartami. Jedním z prevencí byly ochranné prvky, které měli předejít možnosti zneužití nebo padělání karet. V případě platebních systémů Eurocard/Mastercard a VISA jsou v podstatě totožné ochranné prvky. Padělky karet – proti padělkům karet slouží ochranné prvky, jako je hologram, mikrotext, zvláštní znaky, elektronické kódy a speciální podpisové proužky, citlivé na chemikálie a gumování. 4.2.1 Ochranné prvky karet: • Jméno držitele na kartě – možnost ověřit totožnost osoby předkládající kartu dle osobních údajů • Hologram - každý hologram má svoje evidenční číslo, používá se hologram (2D) dvourozměrný a (3D) třírozměrný. Hologramy pro výše uvedené systémy vyrábí stejná tiskárna cenin.
18
• Podpisový proužek – slouží k podpisu majitele, v případě neoprávněné manipulace (gumování, přepisování) na tomto proužku, který je potažen speciálním papírem vystoupí drobný text s názvem (VOID) 10 • Tisk čísla karty na podpisový proužek – aby nedošlo k nalepení tohoto proužku z jiné karty, je každá karta na tomto proužku opatřena speciálním písmem, na kterém je vytisknuto číslo karty. • Zvláštní embosovaný znak – znak „M“ u karet MC a „letící V“ u karet VISA • PIN11 kód - jedinečný kód sloužící k utajení informací a zároveň k rychlému ověření předkladatele karty, který je přidělen vydané kartě generováním na základě celosvětově používané technologie, vyvinuté firmou IBM pod názvem DES - (Data Encryption Standard). • Elektronické kódy – jsou určeny pro transakce přes internet, užívají se k ověření pravosti kódů, které jsou zaznamenány na magnetickém proužku a uloženy u vydavatele karet. U karet EC/MC je to CVC – Card Verifikacion Code a u karet vydaných VISA to je CVV – Card Verifikacion Value. Přítomnost log Verified by Visa kartové asociace Visa a MasterCard Secure Code kartové asociace MasterCard zaručuje bezpečnou platbu v internetovém obchodě. • Biometrické údaje - jeden z nových a zatím vzhledem k finanční náročnosti spíše zkoušený ochranný prvek jsou biometrické údaje držitele karty, zaznamenané na čipu karty nebo přímo na kartě (i když již delší dobu je využíván jeden z nejběžnějších biometrických prvků - fotografie držitele). Biometrika je založena na skutečnosti, že každá část lidského těla je pro každou osobu individuální. To znamená, že umožňuje velice přesnou a jistou identifikaci předkladatele, patří sem v současnosti například otisk prstu, rozbor hlasu, záznam sítnice oka či otisk celé dlaně. Důvěra klientů v bezpečnost transakcí prováděných prostřednictvím platebních karet je pro banky i obchodníky z výše zmíněných důvodů velmi důležitá. Dokládají to 10 11
Neplatné Osobní identifikační číslo ( Person Identification Numer)
19
například i rychlé a vstřícné reakce bank v případech, kdy důvěra v bezpečnost karet byla ohrožena. V minulosti se totiž objevovaly případy, kdy především skupiny tvořené cizinci z východních zemí umisťovaly přímo do bankomatů peněžních ústavů zařízení, která kopírovala magnetické pásky platebních karet a umožnila následné zneužití. Kódy PIN zjišťovaly prostřednictvím kamery snímající klávesnici bankomatů. Případy kdy byli klienti takto okradeni, řešily banky velmi rychle.
4.2.2 Zneužití platebních karet: • Paděláním karet – paděláním karet je vysoce specializovaným mezinárodně organizovaným trestným činem, na němž se nejvíce podílejí kriminální skupiny ze zemí bývalé Jugoslávie, jihovýchodní Asie a východní Evropy. • Podvodnou žádostí o vydání karty – prevencí tohoto druhu podvodu je ověřování osobních údajů klienta. • Objednávkové služby -
Rizikem je vždy zasílání čísla a ostatních
identifikačních údajů platební karty nezabezpečenou (nešifrovanou) cestou, kdy může dojít k jejich zachycení jinou osobou, která použije tato data k neoprávněným transakcím. • Riziko představují také opakované platby (např. s roční nebo měsíční periodou), přestože držitel karty dal v minulosti pokyn pouze k jednorázové platbě. Praxe ukazuje, že toto riziko je zvýšené zejména u plateb za přístup na placené stránky. • Dalším způsobem, jak podvodně získat údaje o platební kartě, jsou smyšlené poukázky například na losy se stoprocentní zárukou na výhru, které jsou zpravidla vydané neznámou zahraniční společností. Pro jejich získání musíte opět vyplnit své osobní údaje a data o platební kartě, příp. i PIN kódu. • Cílené útoky – se šířením počítačových virů a nevyžádaných zpráv se objevují i nové způsoby podvodného získávání identifikačních údajů platebních karet, včetně pokusů o zjištění PIN kódů. Dále je držiteli platební karty například 20
elektronickou poštou zasláno varování (podepsané smyšleným pracovníkem kartové asociace) o možném úniku dat z platební karty nebo o jejich zneužívání jinou osobou. Držitel je upozorněn, že k úniku mohlo dojít při nákupu prostřednictvím Internetu nebo při krádeži karty. Zároveň je požádán o vyplnění dotazníku, aby zamezil dalším podvodům a dosáhl vrácení peněz. • Vishing Po léta známe spamové (nevyžádané) e-maily, které se snaží z adresátů vylákat důvěrné údaje o jejich platební kartě (číslo karty a PIN) pod záminkou, že na karty klientovy instituce byly učiněny podezřelé transakce a všechny karty musely být zablokovány. Alternativně se může jednat o číslo účtu nebo přístup do internetového bankovnictví, s odvoláním na pokusy o neoprávněné přístupy. Naléhavý pokyn k okamžitému řešení je doplněn odkazem na podvodné internetové stránky. Sdělení údajů má napomoci rychlému obnovení funkčnosti karty (účtu). Tento modus operandi nazýváme phishing (lovení údajů) a mohou mu podlehnout i zkušení a poučení držitelé karet, dostanou-li se pod časový tlak, a zejména napodobí-li podvodníci dokonale stránku dotyčné banky, jak se stalo i v České republice. V USA se v roce 2009 výskyt těchto podvodů zvýšil 6x.12 Vishing je tedy forma phishingu (rybaření), kdy jedinec obdrží místo e-mailu, cíleného na vylákání osobních informací, telefonní hovor zaměřený na získání kritických informací od klienta banky nebo úvěrové instituce; typicky jde o čísla platebních karet nebo jiných informací (krádež identity). Z hlediska prosazování práva je velmi komplikované vishing monitorovat nebo sledovat, i když existují technologie, které mohou identifikovat pokusy o vishing sledováním anomálií v telefonním provozu. Jedním takovým příkladem jsou vícenásobná volání z určitého skype-čísla na zákaznická centra. Klientům lze jen doporučit, aby při podezřelém telefonátu doporučujícím někam zatelefonovat a sdělit číslo karty nebo účtu, byli nanejvýš opatrní. Po takovém telefonátu ihned informovat svou banku.
12
Vishing - krádež identity účtu nebo karty. CardMag. 2010, cardmag no 1/2010, s. 33. Dostupný také z WWW: .
21
• SmiShing Dalším vývojovým krokem je využívání mobilních telefonů k zasílání textových zpráv (SMS) s obdobným varováním a výzvou, aby klient zavolal na určené telefonní číslo. Lze použít jak k vylákání čísla karty, tak čísla účtu, spolu s doplňujícími informacemi, jako je PIN, adresa, apod.
4.2.3 Novinky Na trhu platebních karet se objevilo několik novinek v oblasti platebních karet. Jde především o bezkontaktní platební karty, jimiž bude možné platit kartou bez dotyku s terminálem.
Bezkontaktní platební karty Bezkontaktní platební karty PayPass™ a payWave™ Společnost MasterCard je vlastníkem licence bezkontaktní technologie Pay Pass. Společnost Visa, která vydává bezkontaktní karty pod názvem Visa payWave, tuto licenci prostřednictvím MasterCard využívá. Snímače pro oba typy karet jsou vzájemně kompatibilní. Technologie PayPass je bezkontaktní platební metoda, která výrazným způsobem urychlí proces platby platebními kartami. Umožňuje zákazníkovi platit při každodenních drobných nákupech několikanásobně rychleji než doposud. Díky těmto technologiím trvá celá platební transakce méně než 5 sekund. Držitel karty vybavené bezkontaktním řešením PayPass nebo payWave jednoduše přiblíží kartu ke čtečce, která je schopna si data přečíst na bezdotykové bázi. Karta PayPass a payWave je doplňkem čipové karty. Je náhradou platby v hotovosti za transakce s nízkou hodnotou (v Evropě se jedná o transakce s hodnotou nižší než 25 euro) a v porovnání s platbou v hotovosti je daleko bezpečnější. Při transakcích převyšující stanovenou částku je držitel karty požádán o autorizaci svým 22
podpisem případně zadáním PINu. Čipové karty stále zůstanou platebním nástrojem pro transakce s vyšší hodnotou, pro které jsou primárně určeny. Karty mají v sobě zabudovaný čip a rádiovou anténu. Když kartu přiložíme ke snímači podporujícímu PayPass nebo payWave, vyšle karta bezdrátově informace o platbě, takže není nutné vkládat kartu či zadávat PIN. Informace o účtu jsou přeneseny do čtecího zařízení a následně zpracovány jako při použití běžné čipové karty prostřednictvím zabezpečené sítě pro příjem karet. Ihned poté, co přiložíme svou kartu ke čtecímu zařízení, obdržíme potvrzení o zaplacení. Obr. 5: Alternativní bezkontaktní platební instrumenty Pay Pass a Visa payWave
Zdroj: Visa / Maestro [online]. 2010 [cit. 2010-10-12].Maestro PayPass. Dostupné z WWW: <maestrocard.com>.
Obr. 6:označení míst podporujících bezkontaktní platby.
Zdroj: měšec [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Bezkontaktní platební místa PayPass™ a payWave™ . Dostupné z WWW: <měšec.cz>.
23
Díky bezkontaktnímu řešení není omezen tvar platební aplikace otvorem ve čtečce terminálu a je možné zabudovat ji v podstatě do čehokoliv, co uživatelé považují za praktické. Tato technologie tedy způsobí skutečný převrat ve vzhledu platebních karet. V současné době je možné např. platit hodinkami s technologií MasterCard PayPass v Turecku. Technologii lze zabudovat také např. do mobilních telefonů či klíčenek, jak je vidět na obrázku číslo 5. Další novinkou jsou karty se zabudovaným skenerem. Společnost SmartMetric Inc. vyvinula mikročip jako snímač otisku prstu použitelný s jakýmkoliv typem plastové karty. Mikročip je zabudován do povrchu karty a snímá otisk prstu. Použitá technologie ukládá na čip šablonu otisku prstu majitele karty a karta se následně aktivuje přiložením prstu na vyznačené místo. Potenciál využití takovéto karty je jistě velmi široký a jen budoucnost nám ukáže, zda je to cesta, kterou se biometrie bankovnictví vydá. Zatím tedy využívání biometrie na bankomatech ani jiným způsobem v praxi není zcela běžné, a to nejenom z finančních důvodů. Přesto se všichni odborníci shodují, že biometrické údaje v budoucnu budou v ochraně platebních instrumentů hrát velmi významnou roli. Nyní je třeba vyřešit a zodpovědět otázky ohledně bezpečného uložení dat a také zamezit každé možnosti zneužití či oklamání biometrických čteček. 13 Obr. 7: Čtečka otisků prstů pro autentizaci internetových plateb
Zdroj: Technologie : Nákup "za pět prstů". Bankovnictví. 22.8.2008, 7/2008, s. 28. Dostupný také z WWW: .
13
Pramen: Technologie : Nákup "za pět prstů". Bankovnictví. 22.8.2008, 7/2008, s. 28. Dostupný také z WWW: .
24
Tuzemské banky přicházejí v letošním roce (2011) s průlomovými plány při placení kartami u obchodníků. Bezkontaktními kartami bude možné platit menší nákupy do částky 500 Kč bez použití PIN, připravují se i platby mobilem. Tak silná vlna novinek z bank tu dlouho nebyla. Naposledy při zavádění čipových karet před pěti lety. Bezkontaktní karty zavede od letošního podzimu Česká spořitelna, stejný krok chystají i Komerční banka a ČSOB. 14
4.2.4 Vývoj a bezpečnost platebních karet: Se stoupajícím počtem platebních karet a také způsobů jejich využití stoupá také objem podvodů s kartami spojených, proto všichni vydavatelé platebních karet hledají stále nové způsoby ochrany a zabezpečení tohoto obchodu. Dnes je již zabezpečení transakcí prostřednictvím magnetického záznamu na proužku naprosto nedostatečné. Základním požadavkem bylo vytvoření nového globálně použitelného standardu uchování elektronických dat karty s dostatečným zabezpečením proti zneužití. Druhým požadavkem je, aby řešení bylo také ekonomicky přijatelné. V roce 1997 byla v pilotním projektu ve Velké Británii vydána první čipová karta na základě standardu EMV15. V Británii v té době bylo 70% všech zneužití karet provedeno padělky karet nebo odcizenými kartami a banky předpokládaly, že výměnou stávajících karet za čipové výrazně sníží objem těchto zneužití. Projekt měl nejdříve trvat jeden rok, ale díky vynikajícím výsledkům se banky rozhodly v této cestě pokračovat a provést výměnu všech karet na karty s čipovou technologii. V první fázi zavedly jen doplnění čipu na kartu, ale nikoliv nutnost použití PINu při transakci u obchodníka. Tím však z větší části odstranily jen problém padělání karet a ne zneužívání odcizených karet, proto se v roce 2002 rozhodly vybavit všechny obchodníky doplňkovými klávesnicemi k čipovým terminálům a současně zavést povinnost pro platební operace zadávat vždy PIN. V roce 2005 spustily banky ve Velké Británii kampaň s názvem „CHIP AND PIN“, spočívající v úplné migraci všech vydávaných karet na čip a současně v osvětě pro držitele karty, aby si na zadávání PIN při platbě v obchodě zvykli. Zároveň s tím zavedly také možnost změnit si PIN ve všech 14 15
Pramen: Hospodářské noviny (14.3.2011) EMV standard Europey/MasterCard/VISA zavedený v říjnu 1997.
25
bankomatech ve Velké Británii. Dnes po dvou letech plného provozu je ze statistik za rok 2007 jasné, že tato strategie se určitě vyplatila. Zavedení čipové technologie tedy jednoznačně přineslo snížení objemu podvodů a to hlavně v oblasti transakcí. Ale podvodníci reagovali více než rychle a přenesli zneužívání padělků karet do zemí, které na čip nepřešli a současně se začali orientovat na platby bez přítomnosti karty hlavně na internetu. Tab. 4: Stručná chronologie vývoje čipových karet.
1970 Japonec Kunikate Arimura patentuje první čipovou kartu 1974 Roland Moreno patentuje elektronický prsten 1978 Francouzská firma Bull vyrobila první kartu s mikročipem EPROM 1kB 1988 Ve Francii začínají být testovány první čipové karty v bankovnictví 1996 První verze standardu EMV 1997 Velká Británie zavádí první karty dle standardu EMV 2001 Vydána konečná verze standardu EMV 2005 MasterCard a VISA se dohodly na standardu pro bezkontaktní čipové karty
Zdroj: vlastní zpracování
Druhy čipových karet: • Paměťová karta s autentizační logikou - její bezpečnost proti padělání je na vyšší úrovni. Je chráněna kódem proti padělání a přístupu k datům na ni uložených. Funkce této karty jsou pevně určeny již při výrobě. • Paměťová karta (Memory Card) – je používána tam, kde není důležitá bezpečnost, pro použití jako klasická platební karta se nehodí, většinou se užívají jako předplatní karty • Mikroprocesorová karta - je
vlastně malým počítačem. Mikroprocesor
umožňuje zaznamenat, měnit nebo mazat informace po vstupu do datové základny prostřednictvím bezpečnostního kódu, díky technologií Java Card je možno nahrávat aplety s informacemi. 26
4.3 Asociace platebních karet Na trhu s platebními kartami působí bankovní asociace, jedná se o sdružení vydavatelů
platebních
karet.
Mezi
nejvýznamnější
bankovní
asociace
patří
Europay/MasterCard a VISA. Největší část příjmů tvoří provozní poplatky, jejíž výše je závislá na počtu vydaných karet a objemu realizovaných transakcí. U výše jmenovaných asociací provedu srovnání. Dále se zmíním o kartové asociaci American expres a Diner Club International. Tab. 5:statistické údaje bankovních asociací MasterCard
rok
počet karet (mil.)
počet bankomatů (tis.)
1990
161
45
1995
420
430
2000
810
604
Diners International
rok
počet karet (mil.)
počet bankomatů (tis.)
1990
6,9
0
1995
7,5
0
2000
8
331
VISA
rok
počet karet (mil.)
počet bankomatů (tis.)
1990
255
62
1995
680
550
2000
1079
783
American Express
rok
počet karet (mil.)
počet bankomatů (tis.)
1990
3,3
80
1995
4
130
2000
5,5
500
Zdroj: JUŘÍK, Pavel. Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2001.
27
4.3.1 Vznik kartové asociace VISA
Historie této společnosti sahá až do roku 195816, kdy jejím předchůdcem byla první úspěšná bankovní Charge a Credit Card Bank Americard, vyvinutá Bank of America. V roce 1965 nabídla Bank of America účast na tomto projektu formou licence i dalším americkým a zahraničním bankám. Jako reakce na požadavek bank na odtržení systému Bank Americard Service Corporation od Bank of America v roce 1970 vytvořeny společnosti Bank Americard Inc. Pro Spojené státy a Ibanko Ltd. Pro zahraniční banky. V roce 1977 přijaly tyto společnosti nová jména VISA USA a VISA International. VISA je dnes největším mezinárodním platebním kartovým systémem. Její karty vydává více než 19.000 bank, spořitelen a dalších institucí. Jméno VISA bylo zvoleno jako zvýraznění karet VISA jako „víza“ na cesty v celém světě a také proto, že ve většině zemí světa toto jméno vyslovujeme stejně. 4.3.2
Vznik kartové asociace Europay/MasterCard
Europay a MasterCard byly dvě nezávislé mezinárodní bankovní asociace, které provozovaly systémy platebních karet. Europay zabezpečovala akceptaci a vydávání platebních karet v Evropě, MasterCard zajišťovala stejné činnosti mimo ni. Europay International vznikla v roce 1992 spojením společností Eurocard a Eurocheque. Asociace MasterCard International vznikla v roce 1966 jako asociace Interbank Card Association (ICA). Později odkoupila exkluzivní právo pouŃívat název Master Charge, který byl v roce 1979 změněn na MasterCard International. ICA sdruŃovala 17 bank, které v době jejího zaloŃení stály mimo systém Bank Americard. V červnu 2001 oznámily obě asociace sloučení do jedné organizace – MasterCard (Europay International byla přetvořena na regionální organizaci MasterCard Europe).
16
JUŘÍK, Pavel. Platební karty : Velká encyklopedie - 1870 - 2006. Praha : Grada Publishing, 2006.
28
4.3.3 American Express Jde o třetí nerozšíření systém platebních karet, který byl zahájen již v roce 1958. Společnost American Express byla založena ve Spojených státech v roce 1841 (zakladatel Henry Wells) jako přepravní společnost. Se svou dlouhou tradicí zkušenostmi ze světa financí, cestovního ruchu a s vlastními cestovními šeky začala v roce 1958 vydávat známou Green Card, k níž v roce 1966 přidala prestižní Gold Card. V následujících letech společnost spektrum nabízených druhů platebních karet dále rozšiřovala. V současné době vydává například i výběrovou Platinium Card nebo Blue Credit Card. 4.3.4 Diner Club International Společnost je specializovanou organizací zaměřenou na zprostředkování bezhotovostní úhrady zboží a služeb mezi držiteli jejích Identification Cards a smluvním partnery. Orientuje se pouze na špičkovou klientelu.
4.4 Srovnání platebních asociací Rozeznáváme různé platební systémy, a to Eurocard/MasterCard a VISA, které jsou v ČR nejrozšířenější. Asociace MasterCard a VISA jsou neziskové organizace, jejíž největší část příjmů tvoří provozní poplatky z počtu vydaných karet a počtu objemu realizovaných transakcí. Většina příjmů z poplatků jdou na rozvoj, provoz a údržbu těchto platebních systémů. Autorizace se provádí následujícím způsobem. Od obchodníka přijde žádost na ověření transakce, autorizační centrum odešle do sítě platebního systému dotaz s číslem karty, její platností a částkou. Systém na základě čísla karty rozpozná vydavatele karty a doplní dotaz o identifikaci. Banka, nebo autorizační centrum ověří finanční krytí transakce a odešle zpět obchodníkovi autorizační kód, nebo zamítnutí transakce.17
17
JUŘÍK, Pavel. Platební karty : Velká encyklopedie - 1870 - 2006. Praha : Grada Publishing, 2006.
29
4.5 Shrnutí: V této kapitole poukazuji na bezpečnostní prvky, možnosti zneužití a novinky platebních karet. Porovnáváním jsem dospěl k závěru, že z hlediska zabezpečení a bezpečnostních prvků, je rozdíl minimální, jak u karet EC/MC , tak VISA. Oba dva systémy fungují na stejných principech, jak při autorizaci, tak zaúčtování plateb. Rozdíl je snad v softwarovém vybavení, ale ten jsem nezkoumal. Myslím si, že pro zákazníka to není podstatné. Dále mohu říci, že zákazníci si oblíbili placení těmito kartami od asociací MC/VISA z důvodu bezpečnosti, spolehlivosti a pohodlí platebních transakcí. Na druhou stranu jsou banky spokojeny se svými poplatky, které jdou na vrub obchodníka. Obchodník může být také spokojen, protože se mu zvyšuje obrat a zvýšený zájem ze strany zákazníků. S růstem nákupů roste počet zákazníků a s tím spojené vydávání nových platebních karet. Dále uvádím zprávy z asociací MasterCard a Visa. Společnost MasterCard Europe oznámila své provozní výsledky dosažené v evropském regionu za čtvrté čtvrtletí roku 2009. Ve čtvrtém čtvrtletí roku 2009 vykázal evropský region ve srovnání se čtvrtým čtvrtletím roku 2008 meziroční nárůst hrubé dolarové hodnoty transakcí realizovaných kartami MasterCard o 6,9%, nárůst objemu plateb u obchodníků o 8,1%, nárůst počtu nákupních transakcí o 10,0% a zvýšení hotovostních transakcí o 5,2%. V období od 1. října do 31. prosince 2009 realizovali evropští držitelé karet pomocí svých karet značky MasterCard více než 1,8 miliardy nákupních transakcí, včetně transakcí internetových. K 31. prosinci 2009 vydaly partnerské finanční instituce v Evropě celkem 200 milionů karet MasterCard (bez značek Maestro® a Cirrus®), což je o 2,2% více než ve stejném čtvrtletí roku 2008. Společnost MasterCard Europe oznámila evropské provozní výsledky za druhé čtvrtletí roku 2010. V evropském regionu vykázala společnost meziroční zvýšení hrubého dolarového objemu o 13,6 %, růst objemu nákupů o 13,2 %, zvýšení počtu nákupních transakcí o 13,7 % a nárůst počtu hotovostních transakcí o 12,0 %.
30
V Evropě je již v oběhu 304 milionů karet značky Maestro®. Spotřebitelé mohou nyní s těmito kartami nakupovat u více než 7,0 milionu obchodníků v Evropě a 12,1 milionu obchodníků na celém světě.18
Asociace Visa Europe, leader na evropském trhu s platebními systémy, oznámila, že objem plateb učiněných prostřednictvím debetních karet Visa u obchodníků (POS) vzrostl za finanční rok 2009 o 6.3 procenta a počet transakcí o 10 procent. Platby uskutečněné všemi kartami Visa v roce 2009 pak vzrostly o 3,7 procent a celkový objem dosáhl výše 856 miliardy EUR, přičemž počet transakcí u obchodníků vzrostl o 11,3 procenta na 7,2 miliardy. Ve špičce bylo zpracováváno 894 transakcí za vteřinu. Zahraniční platby v rámci Evropy výrazně vzrostly v posledním čtvrtletí 2009, což ukazuje, že lidé opět začali utrácet za obchodní cesty do zahraničí a zahraniční dovolené. Platby debetní kartou preferovala většina zákazníků: plných 70 procent veškerého objemu finančních prostředků uhrazených kartami Visa připadá na debetní karty. V roce 2009 došlo ke značnému nárůstu elektronických transakcí: během vánočních nákupů v prosinci 2009 bylo zpracováno 127,5 milionů online transakcí, což představuje roční nárůst ve výši 37,4 procenta. Celkově tvoří elektronické transakce 20 procent všech výdajů uskutečněných kartami Visa v Evropě.19
18 19
Novinky [online]. 2010 [cit. 2010-02-03]. Tisková zpráva. Dostupné z WWW: <mastercard.com>. Tiskové zprávy [online]. 2010 [cit. 2010-01-19]. Tisk a média. Dostupné z WWW: .
31
5. EMPIRICKÁ ČÁST PRÁCE
5.1 Analýza poplatků Ke srovnávání byly vybrány tři bankovní domy s největším tržním podílem v ČR. Jedná se o Českou spořitelnu, Komerční banku a Československou obchodní banku. Všechny tři srovnávané banky vydávají kreditní, tak debetní karty. Nejprve vyjmenuji vydávané platební karty debetní a následně provedu komparaci. Komparace se nebude týkat zlatých karet (gold). Všechny výše jmenované bankovní domy nabízejí kreditní a debetní karty od asociace VISA a MasterCard.
5.1.1 Česká spořitelna, a.s.
VISA Electron a Maestro Jsou to mezinárodní elektronické platební karty pro soukromé použití, slouží k bezhotovostnímu placení za zboží a služby po celém světě na místech označených Visa Electron / Maestro. Výběr v hotovosti lze provádět z označených bankomatů a v bankách či směnárnách označených logem Visa Electron / Maestro. Standardní limit pro výběry v hotovosti z bankomatu České spořitelny, z bankomatu jiné banky nebo na přepážkách bank: od 8 do 15 let - 600 Kč/ 1 den, od 15 let - 15 tis. Kč/ 1 den. V případě cash back20 - při nákupu nad 300 Kč, max. do 1,5 tis. Kč pro karty v ČR i v zahraničí. Standardní limit pro platby u obchodníků: od 8 do 15 let - 0 Kč / 1 den, od 15 let - 30 tis. Kč/ 1 den. U karty Visa Electron lze provádět platby přes internet a v rámci limitu pro platby u obchodníků je zahrnut standardní limit pro platby na internetu (včetně MO/TO).21
20
Výběr hotovosti u obchodníka
21
Ověření transakcí obchodníkem – mailem, telefonicky
32
Obr. 8:Platební karta VISA Electron / Maestro
Zdroj: Visa Electron / Maestro [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
• Visa Classic Partner / MC Standart Partner Embosované debetní platební karty pro soukromé použití, určeny k bezhotovostnímu placení za zboží a služby po celém světě na místech označených logemVisa / MasterCard. Dále lze provádět výběr hotovosti z označených bankomatů a v bankách či směnárnách v České republice i v zahraničí. Jsou určeny všem klientům od 15 let. U těchto karet je možnost změnit vzhled. Karty lze získat při založení Osobního účtu v České Spořitelně (ČSAS). Standardní limit pro výběry hotovosti z bankomatu ČSAS, jiné banky nebo na přepážkách bank 20 tis. Kč/1 den, cash back - při nákupu nad 300 Kč, max. do 1,5 tis. Kč. Karty v ČR, standardní limit pro platby u obchodníků, od 15 do 18 let - 20 tis. Kč/1 den, od 18 let - 50 tis. Kč/1 den, v rámci limitu pro platby u obchodníků je zahrnut standardní limit pro platby na internetu (včetně MO/TO) 5 tis. Kč/1 den maximální výběr hotovosti na všechny karty vydané k jednomu účtu 40 tis. Kč/1 den. Maximální limit pro platby u obchodníků na všechny karty vydané k jednomu účtu, 500 tis. Kč/1 den.
33
Obr. 9: Visa Classic Partner / MC Standart Partner
Zdroj: Visa Classic Partner / MC Standart Partner [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
Dále existují zlaté debetní karty Visa Gold Partner / MC Gold Partner aVisa Gold, která je určena nejnáročnějším klientům. Jde o vysoce prestižní kartu, která nabízí nadstandardní služby.
5.1.2 Komerční banka, a.s.. • Moje karta Služba Mojekarta dává možnost navrhnout si vlastní design své platební karty a umístit na její přední stranu vybraný obrázek nebo fotografii. Na kartě tak můžeme mít například své oblíbené místo, zvířecího miláčka nebo rodinu. Jedná se o jedinečnou a originální kartu. Službu Moje karta je možné zřídit na kreditních kartách MasterCard a VISA Electron. Obr. 10: Platební karty MasterCard a VisaElectron
Zdroj: Visa Electron / MasterCard [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
34
• Kreditní karta Master Card Jde o mezinárodní embosovanou platební kartu MasterCard a stálý úvěr v jednom. Karta je platná 3 roky, k jednomu účtu jsou vydávány až dvě kreditní karty. Limit úvěru je u kreditní karty nastaven v rozmezí 30 000 až 250 000 Kč a banka nepožaduje žádné další zajištění. Bezúročné čerpání po dobu až 45 dní a to pro hotovostní i bezhotovostní transakce, tzn. nejenom na platby u obchodníků, ale i na výběry hotovosti v bankomatech a na přepážkách bank. Kreditní karta je určena občanům starším 18 let pro soukromé potřeby. K vydání kreditní karty je nutné mít založený běžný účet vedený v Kč. Dále je potřeba potvrzení o výši průměrného příjmu za poslední tři měsíce. • Kreditní karta VISA Electron Jde o mezinárodní platební kartu VISA Electron a stálý úvěr v jednom. Karta je platná 3 roky, k jednomu účtu jsou vydávány až dvě kreditní karty. Limit úvěru je u kreditní karty nastaven v rozmezí 10 000 až 60 000 Kč a banka nepožaduje žádné další zajištění. Nulový poplatek za vydání kreditní karty VISA Electron. Bezúročné čerpání po dobu až 45 dní a to pro hotovostní i bezhotovostní transakce, tzn. nejenom na platby u obchodníků, ale i na výběry hotovosti v bankomatech a na přepážkách bank. volitelné pojištění Patron pro případ úmrtí a Merlin pro případ ztráty či odcizení karty. K vydání kreditní karty je nutné mít založený běžný účet vedený v Kč, a dále potvrzení o výši průměrného příjmu za poslední tři měsíce. Službu Moje karta je možné zřídit na debetních kartách Inter Card MasterCard/VISA, Perfekt karta VISA Electron a Bankokarta. • Karta Inter Card MasterCard/VISA Jde o debetní embosovanou platební kartu, kterou nabízí společnost VISA nebo MasterCard. Tato karta nabízí cestovní pojištění s pojistným krytím až do výše 1 000 000 Kč (hrazeny jsou náklady na léčení během zahraniční cesty i dodatečné výlohy způsobené vynuceným prodloužením pobytu, náklady na repatriaci, náklady na ambulantní ošetření a právní pomoc). Karta Inter Card je přijímána v nejširším možném
35
spektru obchodních míst – ať již prostřednictvím imprinterů nebo na elektronických platebních terminálech. • Perfekt karta k perfekt kontu Perfekt konto obsahuje běžný účet s měsíčním elektronickým výpisem, okamžitý povolený debet až do výše 10 000 Kč, mezinárodní platební kartu a s ní spojené výhodné výběry z bankomatů Komerční banky, službu telefonického bankovnictví Expresní linky KB a/nebo internetového bankovnictví Mojebanka. Umožňuje dva bezplatné výběry z bankomatů KB každý měsíc. Atraktivní předností karty je také doplňková služba "Technická asistenční služba ABA", která pomáhá motoristům na celém území ČR. • Bankokarta Jde o elektronickou platební kartu VISA Electron nebo Maestro s inteligentním čipem, která zajišťuje plnou bezpečnost transakcí. Zvyšuje bezpečí na silnici prostřednictvím technické asistenční služby pro motoristy ABA. Výhody - inteligentní čip pro rychlé bezpečné PINem ověřené transakce, technická asistenční služba ABA, která pomáhá motoristům na celém území České republiky.
5.1.3 ČSOB, a.s. • MasterCard Standard Mezinárodní embosovaná platební karta určená pro majitele účtu a osoby jím určené. Kartu lze využívat k výběru hotovosti z bankomatů a k platbám za zboží nebo služby. Standardní týdenní limit karty 15 000 Kč .
36
Obr. 11:MC/Standard
Zdroj: MC/Standard [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
• VISA Electron Mezinárodní elektronická platební karta určená pro všechny klienty. Kartu lze využít k výběru hotovosti z bankomatů a k platbám za zboží nebo služby. Data uložená na čipu chrání vysoká úroveň šifrování. Standardní týdenní limit karty 15 000 Kč.
• VISA Classic Mezinárodní embosovaná platební karta určená pro majitele účtu a osoby jím určené. Kartu lze využít k výběru hotovosti z bankomatů a k platbám za zboží nebo služby. Standardní týdenní limit karty 15 000 Kč.
Z kreditních karet ČSOB nabízí klientům „kreditní karta“, od asociace MasterCard. Jde o klasickou kreditní kartu. Karta umožňuje prodloužit záruku o dalších 12 měsíců a pojistit zboží proti poškození a krádeži. Více je popsána v kapitole 5.2.2.
37
Tab. 6:Poplatky služeb bankovních domů
Produkt banky Roční poplatky za debetní karty
ČS, a.s.
Maestro
200,-
VISA Elektron
200,-
VISA Classic
KB, a.s.
ČSOB, a.s.
---
---
400,-
VISA Gold
400,-
MasterCard
---
MasterCard Gold
---
240,-
4.000,-
4.000,-
---
3.700,-
MC Standard
200,-
540,-
---
---
---
---
4.000,-
4.000,-
Roční poplatky za kreditní karty Master Card
300,-
Master Card embosovaná
---
Master Card neembosovaná
---
Master Card Gold
350,---
400,-
--2.700,-
--250,-
7.000,-
3.000,-
VISA Elektron
120,-
---
---
VISA Classic
190,-
---
---
VISA Gold
2700,-
7.000,-
---
4,-
1%, min. 30,-
5,- + 1%
20,- + 0,5%
1%, min. 50,-
25,- + 1%
výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí
100,- + 0,5%
1%, min. 100,-
výběr hotovosti na přepážce v tuzemsku
20,- + 0,5%
výběr hotovosti na přepážce v zahraničí platby kreditní kartou u obchodníků
100,- + 0,5% zdarma
1%, min. 100,1,7%, min. 200,-
80,- + 1,5% 100,- + 1,5% 180,- + 1,5%
zdarma
zdarma
6,-
zdarma, 5,-*
6,-
35,-
25,-
výběr hotovosti z bankomatu v zahraničí
25,- + 0,5% 6,-*,100,- + 0,5%
1%, min. 100,-
výběr hotovosti na přepážce v tuzemsku
25,- + 0,5%
výběr hotovosti na přepážce v zahraničí platby kreditní kartou u obchodníků
100,- + 0,5% zdarma
80,- + 0,5% 100,- + 0,5% 100,- + 0,5% zdarma
Výběry kreditními kartami výběr hotovosti z bankomatu emitující banky výběr hotovosti z bankomatu u jiné banky
Výběry debetními kartami výběr hotovosti z bankomatu emitující banky výběr hotovosti z bankomatu u jiné banky
1%, min. 30,1,7%, min. 200,zdarma
* u KB, a.s. zdarma MasterCard Gold a VISA Gold, ostatní s poplatkem * výběr z bankomatu v zahraničí u Erste bank
Zdroj: www.csas,kb,csob.cz + telefonický bankéř [cit.1.9.2010].
38
5.2 Komparace vybraných platebních karet bankovních domů
5.2.1 Debetní karty
V následujících
grafech
provedu
detailnější
srovnání
platebních
karet
(debetních) od ČS, KB a ČSOB.
Graf 2:Roční poplatky za vedení karty
Roční poplatky za vedení karty 0 Kč ČSOB Visa Electron
100 Kč
200 Kč
300 Kč
400 Kč
600 Kč
700 Kč
240 Kč 540 Kč
ČSOB Visa Classic KB Bankokarta
500 Kč
200 Kč
KB Inter Card MasterCard/VISA
700 Kč
ČS MC Standart Partner
400 Kč
ČS Visa Clasic Partner
400 Kč
ČS Visa Electron
200 Kč
ČS Maestro
200 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
39
800 Kč
Graf 3:Poplatek za výběr hotovosti z vlastního bankomatu
Poplatek za výběr hotovosti z vlastního bankomatu 4 Kč
5 Kč
5 Kč
5 Kč
5 Kč
5 Kč
6 Kč
6 Kč
6 Kč
6 Kč
ČSOB Visa Electron
6 Kč
ČSOB Visa Classic
6 Kč 5 Kč 5 Kč
KB Bankokarta KB Inter Card MasterCard/VISA ČS MC Standart Partner
6 Kč
ČS Visa Clasic Partner
6 Kč
ČS Visa Electron
6 Kč 6 Kč
ČS Maestro
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 4:Poplatek za výběr hotovosti z cizího bankomatu
Poplatek za výběr hotovosti z cizího bankomatu 0 Kč
5 Kč 10 Kč 15 Kč 20 Kč 25 Kč 30 Kč 35 Kč 40 Kč 45 Kč 50 Kč
ČSOB Visa Classic
45 Kč
ČSOB Visa Electron
45 Kč
KB Inter Card MasterCard/VISA
35 Kč
KB Bankokarta
35 Kč
ČS Visa Clasic Partner
25 Kč
ČS Visa Electron
25 Kč
ČS Maestro
25 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
40
Graf 5:Denní výběr z bankomatu
Denní limit pro výběr z bankomatu 0 Kč
10 000 20 000 30 000 40 000 50 000 60 000 Kč Kč Kč Kč Kč Kč
ČSOB Visa Electron
15 000 Kč
ČSOB Visa Classic
15 000 Kč
KB Bankokarta
10 000 Kč 50 000 Kč
KB Inter Card MasterCard/VISA ČS MC Standart Partner
20 000 Kč
ČS Visa Clasic Partner
20 000 Kč
ČS Visa Electron
15 000 Kč
ČS Maestro
15 000 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 6:Denní platba u obchodníka
Denní limit pro platbu u obchodníka 0 Kč ČSOB Visa Electron ČSOB Visa Classic KB Bankokarta
10 000 Kč 20 000 Kč 30 000 Kč 40 000 Kč 50 000 Kč 60 000 Kč
15 000 Kč 10 000 Kč 10 000 Kč
ČS MC Standart Partner
50 000 Kč 50 000 Kč
ČS Visa Clasic Partner
50 000 Kč
KB Inter Card MasterCard/VISA
30 000 Kč 30 000 Kč
ČS Visa Electron ČS Maestro
Zdroj: vlastní zpracování
41
. 5.2.2 Kreditní karty Pro srovnání kreditních karet jsem vybral banky s největším podílen na trhu. Jedná se o Českou spořitelnu, Komerční banku a ČSOB. Konkrétně budu srovnávat kreditní kartu od ČS (Chytrá karta), dále Modrou kreditní kartu od KB a kreditní kartu od ČSOB.
• Chytrá karta od ČS
Chytrá karta je flexibilní karta, kterou si klient sestaví sám tak, že k základní garantované nabídce pěti služeb, volí design karty a přidává jemu vyhovující volitelné služby. Jediná karta na trhu s garancí nejvýhodnějších nákupů. Pojištění se vztahuje na finanční ztrátu způsobenou rozdílem mezi kupní cenou zaplacenou za zakoupenou věc a nižší kupní cenou, za kterou by bylo možné stejnou věc pořídit ve stejném období v jiném místě prodeje. Jedná se o rozdíl mezi kupní a nižší kupní cenou v jiném místě. Při zjištění rozdílu v cenách klient kontaktuje pojišťovnu (nejpozději do 90 dnů od nákupu a zároveň maximálně do 5 dnů od dne, kdy se dozvěděl o nižší ceně). Pojišťovna po ověření pravdivosti údajů a obdržení vyplněných formulářů k pojistné události, provede plnění. Vzhled karty Česká spořitelna zapracovala možnost zvolit si svůj design karty do nabídky cíleně, z důvodu že klient jí bude preferovat před ostatními kartami. Navíc je klient motivován k jejímu používání tím, že má možnost mít kartu zdarma při dosažení určitého objemu finančních prostředků (započítávají se platby kartou). Klient má na výběr ze čtyř možností seřazených v níže uvedené tabulce číslo 7. U nejlevnější varianty volí klient ze dvou designů karty a k tomu, aby za Chytrou kartu neplatil roční poplatek za její vydání ve výši 199,-Kč, mu postačuje roční útrata ve výši 36.000,- Kč, což je průměrně pouze 3.000,- Kč měsíčně. Střední úroveň Chytré karty za 42
cenu 349,-Kč již nabízí klientovi možnost vybírat kartu z početné galerie karet předdefinovaných Českou spořitelnou nebo umístit na kartu svůj obrázek či fotografii. Tyto alternativy jsou již finančně náročnější a dosažení karty zdarma je podmíněno ročním obratem transakcí ve výši 60.000,-Kč, tedy průměrně měsíčně 5.000,-Kč. Karta Gold je svou koncepcí, poplatky i nastavenými limity určena především pro bonitnější klientelu. Je nabízena za cenu 899,-Kč a zdarma ji může klient mít v případě, že za rok použije kartu k objemu transakcí 150.000,-Kč a vyššímu. Průměrná měsíční hodnota objemu transakcí tak vychází na 12.500,-Kč.
Tab. 7: Druhy Chytrých karet
Zdroj:Chytrakara.cz a sazebník csas [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
43
• ČSOB Kreditní karta
Kreditní karta zdarma prodlouží záruku a pojistí zboží proti poškození a krádeži. Dále s kreditní kartou lze získat prodlouženou záruku o dalších 12 měsíců. Zboží s ní nakoupené je zdarma pojištěné proti poškození 90 dnů od nákupu. Pokud budeme nakupovat kreditní kartou a zboží se rozbije, opravu poškozených věcí uhradí ČSOB a.s., až do výše 50 000 Kč.
• výhody: možnost převádět peníze na běžný účet v ČSOB, bezúročné období až 45 dnů na platby u obchodníka, výběry hotovosti i převody na běžný účet, volitelné datum splatnosti, přehledný měsíční výpis a kontrola plateb prostřednictvím elektronického bankovnictví, nastavení automatického splácení celé čerpané částky. Výhodné cestovní pojištění, v případě nečekané události v zahraničí. Karta je typu MasterCard a lze o ni požádat, je-li vám 18 až 65 let. Čerpané informace jsou ze sazebníku ČSOB a.s..
Obr. 12: kreditní karta MasterCard
Zdroj: MasterCard [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
44
• Modrá kreditní karta od KB. a.s. Je nabízena klientům Modré pyramidy stavební spořitelny pro jejich osobní potřeby, kteří jsou starší 18 let a jsou občany ČR nebo cizinci s povolením k trvalému pobytu. Jedná se o mezinárodní embosovanou platební kartu VISU a stálý úvěr v jednom. Karta je platná 3 roky, k jednomu účtu jsou vydávány až dvě kreditní karty. Limit úvěru je u kreditní karty nastaven v rozmezí 10 000 až 250 000 Kč a banka nepožaduje žádné další zajištění. Zdarma vydání karty a vedení úvěrového účtu při splnění smluvních podmínek. Úvěr je možno splácet formou pravidelných splátek jedenkrát měsíčně (1/20 částky čerpané k datu výpisu + vyměřené úroky), nebo formou mimořádných splátek kdykoliv až do výše čerpané částky. Splacenou část úvěrového rámce se automaticky zvyšuje částka, kterou můžete znovu čerpat - čím více splácíte, tím více můžete opět čerpat. Úročena je výhradně čerpaná částka úvěrového rámce, a to denně. Při splnění příslušných podmínek můžete úvěr čerpat bezúročně až 45 dnů. Pokud je celá čerpaná částka splacena v předem dohodnuté době, jsou v daném měsíci odpuštěny úroky. Bezúročné čerpání po dobu až 45 dní a to pro hotovostní i bezhotovostní transakce, tzn. nejenom na platby u obchodníků, ale i na výběry hotovosti v bankomatech a na přepážkách bank, první rok zdarma vydání karty a vedení úvěrového účtu, další roky zdarma při splnění ročního obratu 36 000 Kč ročně, možnost zvýšení úvěrového limitu, zdarma pojištění na cesty do zahraničí, možnost vydání až dvou kreditních karet k jednomu úvěrovému rámci, možnost změnit si PIN v kterémkoli bankomatu KB, volitelná aktivace kreditní karty pro použití k platbám na internetu, volitelné pojištění Patron pro případ úmrtí a Merlin pro případ ztráty či odcizení karty. S kreditní kartou si lze dobíjet kredit předplacených sad prostřednictvím vybraných bankomatů KB. K vydání modré kreditní karty je nutné mít založený běžný účet. Obr. 133: Modrá kreditní karta
Zdroj: Modrá kreditní karta[online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
45
Graf 7:Měsíční úrokové sazby
Měsíční úroková sazba 0,0%
5,0%
10,0%
15,0%
20,0%
25,0%
ČSOB Kreditní karta
KB Modrá karta
ČS Chytrá karta
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 8: Poplatky vlastní bankomat
Poplatek za výběr hotovosti z vlastního bankomatu 0 Kč
ČSOB Kreditní karta
5 Kč
10 Kč
15 Kč
25 Kč
30 Kč
6 Kč
30 Kč
KB Modrá karta
ČS Chytrá karta
20 Kč
4 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
46
35 Kč
Graf 9: Poplatky cizí bankomat
Poplatek za výběr hotovosti z cizího bankomatu 0 Kč
20 Kč
40 Kč
60 Kč
80 Kč
100 Kč
120 Kč
30 Kč
ČSOB Kreditní karta
50 Kč
KB Modrá karta
100 Kč
ČS Chytrá karta
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 10: Max. výše úvěru
Maximální výše úvěru kreditních karet 0 Kč
ČSOB Kreditní karta
100 000 Kč
200 000 Kč
300 000 Kč
400 000 Kč
500 000 Kč
600 000 Kč
100 000 Kč
250 000 Kč
KB Modrá karta
500 000 Kč
ČS Chytrá karta
Zdroj: vlastní zpracování
47
Graf 11: Minimální měsíční splátky
Minimální měsíční splátka v % 0,00%
1,00%
2,00%
3,00%
4,00%
5,00%
6,00%
2%
ČSOB Kreditní karta
5%
KB Modrá karta
3,20%
ČS Chytrá karta
Zdroj: vlastní zpracování
Graf 12: Bezúročné období
Bezůročné období na dny 37
38
39
40
41
42
43
44
45
46
ČSOB Kreditní karta
45
KB Modrá karta
45
ČS Chytrá karta
40
Zdroj: vlastní zpracování
48
Graf 13: Roční poplatky za kreditní karty
Roční poplatky kreditních karet 0 Kč
100 Kč
200 Kč
300 Kč
400 Kč
500 Kč
600 Kč
700 Kč
800 Kč
250 Kč
ČSOB Kreditní karta
700 Kč
KB Modrá karta
199 Kč
ČS Chytrá karta
Zdroj: vlastní zpracování
5.3 Statistické vyhodnocení výsledků Všechny tabulky pro debetní karty jsem shrnul do souhrnné tabulky pro lepší přehled. Pro hodnocení debetních karet jsem použil poplatky, které nejvíce zajímali klienty dotazující se v bankovních institucích při pořízení nové platební karty (debetní). Tab. 8: Souhrnná tabulka debetních karet
Poplatky roční za vedení
výběr vlastní bankomat
výběr cizí denní limit bankomat bankomat
denní limit obchodník
ČSOB Visa Elektron
240 Kč
6 Kč
45 Kč
15 000 Kč
15 000 Kč
ČSOB Visa Clasic
540 Kč
6 Kč
45 Kč
15 000 Kč
10 000 Kč
KB Bankokarta
200 Kč
5 Kč
35 Kč
10 000 Kč
10 000 Kč
KB Inter Card MasterCard/VISA
700 Kč
5 Kč
35 Kč
50 000 Kč
50 000 Kč
ČS MC Standart Partner
400 Kč
6 Kč
25 Kč
20 000 Kč
50 000 Kč
ČS Visa Clasic Partner
400 Kč
6 Kč
25 Kč
20 000 Kč
50 000 Kč
ČS Visa Elecron
200 Kč
6 Kč
25 Kč
15 000 Kč
30 000 Kč
200 Kč
6 Kč
25 Kč
15 000 Kč
30 000 Kč
ČS Maestro Zdroj: vlastní zpracování
49
Při porovnávání debetních karet uvedených v souhrnné tabulce, jsem použil statistický model váženého aritmetického průměru, s přiřazením procentuální váhy dle rovnice 1. Dále ke každému poplatku přiřadím dle priority procentuální výši. Na základě těchto hodnot jsem stanovil, že největší roli při rozhodování mají poplatky za roční vedení karty 40% podílu, denní limit karty z vlastního automatu 25%, poplatek za výběr z vlastního bankomatu 15%, denní limit u obchodníka 10%, a poplatek za výběr z cizího bankomatu 10%. Srovnávané karty ohodnotím bodovou stupnicí 1-8. Jedna bude nejlepší a osm nejhorší. Karta, která bude mít nejmenší hodnotící číslo, bude z hlediska poplatků nejvýhodnější. Pokud by nějaký klient měl jiné preference a zvolil jiné váhy, výsledné pořadí může být rozdílné, je to metoda subjektivní. Záleží na preferencích jednotlivých klientů. Rovnice 1: n
u=
∑X i =1
i
⋅ Ni
n
∑N i =1
i
ū – vážený aritmetický průměr, n – celkový počet kritérií, Xi – váha í-tého kritéria, Ni – pořadí í-tého kritéria
Musím upozornit na skutečnost, že srovnávané poplatky u debetních karet jsou jen doporučené, protože úzce souvisí s poplatky za vedení účtu. Dle výše uvedených srovnávacích kriterií jsem vytvořil tabulku, kde je znázorněn přehled debetních karet od nejlevnější až po kartu, která se umístila nejhůře.
50
Tab. 9: Vlastní komparace debetních karet aritmetickým průměrem roční poplatek za vedení
X1
výběr vlastní bankomat
N1
X2
N2
výběr cizí bankomat X3
denní limit bankomat
N3
X4
denní limit obchodník
N4
X5
součet celkem
celkové pořadí
N5 SUMA(Xi.Ni)/SUMA(Ni)
ČSOB Visa Electron
40%
2
15%
2
10%
3
25%
3
10%
3
0,188
2
ČSOB Visa Clasic
40%
4
15%
2
10%
3
25%
3
10%
4
0,209
KB Bankokarta
40%
1
15%
1
10%
3
25%
4
10%
4
0,173
5 1
40%
5
15%
1
10%
2
25%
1
10%
1
0,270
8
40%
3
15%
2
10%
1
25%
2
10%
1
0,244
6-7
40%
3
15%
2
10%
1
25%
2
10%
1
0,244
6-7
ČS Visa Electron
40%
1
15%
2
10%
1
25%
3
10%
2
0,194
ČS Maestro
40%
1
15%
2
10%
1
25%
3
10%
2
0,194
3-4 3-4
KB Inter Card MasterCard/VISA ČS MC Standart Partner ČS Visa Clasic Partner
Zdroj: vlastní zpracování
Tabulky pro kreditní karty jsem shrnul do souhrnné tabulky pro lepší přehled. Pro hodnocení kreditních karet jsem použil poplatky, které nejvíce zajímali klienty dotazující se v bankovních institucích při pořízení nové platební karty (kreditní). K hodnocení jsem vybral sedm kritérií. Jak uvádím v souhrnné tabulce číslo 9. .
51
Tab. 10: Souhrnná tabulka kreditních karet
Měsíční úroková výběr vlastní sazba bankomat
ČSOB Kreditní karta
výběr cizí bankomat
max. úvěr
minimální měsíční Splátka
bezúročné období
roční poplatky
19,20%
6 Kč
30 Kč
100 000 Kč
2%
45 Kč
250 Kč
KB Modrá karta
1,70%
30 Kč
50 Kč
250 000 Kč
5%
45 Kč
700 Kč
ČS Chytrá karta
1,99%
4 Kč
100 Kč
500 000 Kč
3,20%
40 Kč
199 Kč
Zdroj: vlastní zpracování
Při komparaci kreditních karet uvedených v souhrnné tabulce č.9., jsem použil statistický model váženého aritmetického průměru, s přiřazením procentuální váhy dle rovnice 1 na straně 50. Ke každému poplatku jsem přiřadil dle priority procentuální váhu. Na základě těchto hodnot jsem stanovil kritéria. Největší roli při rozhodování zaujímá měsíční úroková sazba 30% podílu, maximální úvěr 25%, bezúročné období 20%, roční poplatek za vedení 10%, poplatek za výběr z vlastního bankomatu 5% a poplatek za výběr z cizího bankomatu 5% a minimální měsíční splátka 5%. Srovnávané karty ohodnotím bodovou stupnicí 1-3. Jedna je nejlepší a tři nejhorší. Karta, která bude mít nejmenší hodnotící číslo, bude z hlediska poplatků nejvýhodnější. Tab. 11: Vlastní komparace kreditních karet aritmetickým průměrem
Měsíční úroková sazba
Max. úvěr
Bezúročné období
Roční poplatky
Výběr vlastní bankomat
Výběr cizí Minim. měsíční bankomat splátka
Součet celkem
Celkové pořadí
X1
N1
X2
N2
X3
N3
X4
N4
X5
N5
X6
N6
X7
N7
SUMA(Xi.Ni)/SUMA(Ni)
ČS Chytrá karta
30%
2
25%
1
20%
1
10%
1
5%
1
5%
3
5%
2
0,1318
2
KB Modrá karta
30%
1
25%
2
20%
2
10%
3
5%
3
5%
2
5%
3
0,1187
1
ČSOB Kreditní karta
30%
3
25%
3
20%
2
10%
2
5%
2
5%
1
5%
1
0,1685
3
Zdroj:vlastní zpracování
52
5.4 Shrnutí: Porovnáním údajů v grafech (2-6) jsem dospěl k závěru, že pro posouzení a doporučení výhodnosti určité debetní karty, by bylo zapotřebí více hodnotících kritérií. Z výše uvedených tabulek vyplývá, že nejúspornější karta pro potencionální klienty je Visa Electron a Maestro od České spořitelny. Obě karty jsou elektronické, takže nelze s nimi platit u obchodníků s imprintery. Výhodou je nízká pořizovací cena, avšak denní výběry jsou průměrné. U karty Maestro lze navíc provádět platby na internetu, což jí zvýhodňuje. Dále při porovnávání poplatků v grafu 3. z hlediska výběru hotovosti z vlastního bankomatu je rozdíl mezi uvedenými platebními kartami minimální, existují pouze dvě hodnoty (5,- a 6,-). Z hlediska denního limitu pro výběr z bankomatu což znázorňuje graf číslo 5. existují největší rozdíly v rozmezí (10.000 Kč – 50.000 Kč) Na základě srovnání kreditních karet v grafech, jsem zjistil, že velký rozdíl u nabízených karet tvoří výše max. úvěru znázorněný v grafu číslo 10. Při dalším zkoumání jsem zjistil, podstatný rozdíl je v bezúročném období (graf číslo 12), pomocí něhož si může klient čerpat krátkodobí úvěr, který není zatížen žádným úrokem. Asi nejlépe hodnocená kreditní karta je od ČS Chytrá karta. Ze zjištěných hodnot z tabulky číslo 8, jsem provedl komparací debetních karet. Zjistil jsem, že pro klienta je nejúspornější karta od KB a.s. „Bankokarta“. Její výhodou je nízký poplatek za vedení a nízké poplatky za výběr z vlastního bankomatu. Za nevýhodu považuji, že je elektronická (nelze platit u obchodníků s imprintery). Platební kartu vydává asociace VISA Electron nebo Maestro. Tato karta obsahuje čip, dále její denní výběr i platbu u obchodníka je nejmenší z hodnocených debetních karet. Doporučil bych jí pro nenáročné klienty. Ve srovnávací tabulce číslo 10, byly porovnávány kreditní karty. Z kritérií které jsem zvolil, nejlépe dopadla kreditní karta od KB Modrá karta, která má nejnižší úrokovou sazbu a poměrně vysoký úvěr. Nejhůře hodnocená je kreditní karta od ČSOB.
53
6. DISKUZE VÝSLEDKŮ
Platební karty slouží jako prostředek, který mnozí z nás každodenně využívají k bezhotovostním transakcím. V České republice se začaly karty vydávat od konce dvacátého století. Zpočátku se vydávaly karty debetní (věrnostní), které předcházely zavedení prvních bankomatů. Časem byly vydávány kreditní karty, které podléhaly přísným kriteriím. Finanční podmínky pro vlastníky kreditních karet byly natolik vysoké, že nejčastěji disponovali kreditními kartami majetní občané. Kreditních karet zpočátku nebylo vydáno mnoho. S postupem času a vlivem ekonomického rozvoje, životní úroveň rostla, a tím narůstal i počet vydaných kreditních karet. Banky si byly vědomi zvyšující se oblíbenosti kreditních karet mezi veřejností, a proto iniciovaly opatření podporující rozvoj a oblibu kreditních karet. Dnes patří mezi nejoblíbenější marketingový mix v oblasti platebních karet různé benefity, spojené s používáním karet, a úroveň doplňkových služeb. Za pomocí marketingových strategií spojených právě s benefity a službami, se v posledních letech počet vydávaných platebních karet zvyšuje. Nové služby, které nabízejí inovující technologie v oblasti platebních karet, přilákaly také více klientů. Nové technologie zrychlují platbu kartou u obchodníků. Bezkontaktní karty a předplacené karty si za posledních pár let získaly oblibu mezi veřejností. Bezkontaktní technologie v ČR jsou zatím ve stádiu uvedení na trh. Během podzimu 2011 u vybraných bank a obchodníků bude spuštěn pilotní projekt na zavádění nových technologii do praxe. Po zavedení bezkontaktních platebních karet bude možné platit rychle, bez zadávání pin kódu, pohodlně, bezdotykově a bezhotovostně. Z předchozího vyplývá, že díky moderní technologii dojde ke zkrácení čekací doby u obchodníků, dojde k rozšíření akceptační sítě karet o prodejní místa s vysokou frekvencí transakcí a platbou nízkých částek. Platební karty, tak mohou proniknout do míst, jako jsou fast foody, trafiky, parkoviště či dokonce městská hromadná doprava. S trendem rozvoje bezkontaktních platebních karet roste i riziko jejich zneužití.
54
Z popsaného vývoje platebních karet uvedené v kapitole tři vyplývá, že čipy platebních karet bude navíc časem možné zabudovat také do jiných nosičů, než jsou karty, např. do klíčenek, hodinek či mobilních telefonů. Při drobných nákupech proto nebude nutné ani hledat peněženku – postačí, když zákazník přiloží mobilní telefon či hodinky, obsahující tuto technologii, ke čtečce. Pro získání informací o problematice platebních karet jsem nejvíce využíval data z knih pana Juříka. Dalším rozsáhlým informačním zdrojem, ze kterého jsem čerpal nápady a údaje, byl internet. Při sepisování bakalářské práce jsem také využíval znalosti zaměstnanců bankovních domů. Zaměstnanci ČS, a.s. byly nejméně ochotní poskytnout obecné ekonomické informace, které se implicitně nevztahovaly k produktům ČS, a.s. Naopak v ČSOB mi zaměstnanci poskytly veškeré informace, které jsem žádal, setkal jsem se zde s profesionálním vystupováním a vstřícným chováním. Dále jsem dotazy konzultoval s telefonními bankéři, kteří mě příjemně překvapili svou znalostí a ochotou reagovat na moje otázky.
55
7. ZÁVĚR
Cílem práce je vlastní komparace platebních karet, konkrétně kreditních a debetních karet od České spořitelny, Komerční banky a ČSOB a vytvoření konkrétního investičního doporučení pro potenciální zájemce. Zjištěné závěry platí pouze pro současný trh, z důvodu proměnlivých mikroekonomických a makroekonomických činitelů. V části „Teoretická východiska“ popisuji rozdělení platebních karet. Z hlediska historického vývoje se karty dají rozdělit do několika druhů podle rozličných kritérií. Dále je lze klasifikovat podle způsobu zaúčtování transakcí, záznamů dat a poskytovaných služeb. Karty musí splňovat mezinárodní standardy, které definují jednotlivé prvky, sloužící k identifikaci karty. K provedení bezhotovostní transakce platební kartou slouží platební terminál. Historie platebních karet se datuje na počátek dvacátého století. První karta byla vydána v USA v roce 1914. V části „Analýza současného stavu“ byla zmapována současná nabídka platebních karet na českém trhu. Nejvíce používané karty na českém trhu jsou od společností Visa a MasterCard. Tyto asociace vlastní většinový podíl na trhu platebních karet v České republice. Dále jsou v této kapitole uvedeny novinky, jedná se především o bezkontaktní platební nástroje. Doba provedení transakce bezkontaktní kartou se zkrátí na polovinu oproti použití klasické čipové karty a při platbě do výše pětset korun se nemusí zadávat pin kód. Další novinkou jsou karty se zabudovaným scanerem, který funguje na základě otisku prstu, či snímáním oční sítnice. V závěru této části jsem stručně charakterizoval velké korporace, které karty vydávají (Eurocard/MasterCard, Visa, American Express, Dinners Club). Zahraniční novinkou, bude zavádění poplatků za používání karet při výběru z bankomatu od Bank of America. V „Empirické části práce“ byla provedena, na základě zjištěných dat, komparace jednotlivých platebních karet pomocí statistické metody s využitím aritmetického průměru a s přiřazením procentuální váhy dle rovnice 1 (viz: kapitola 5.5).
56
Zvolené kritéria pro komparaci debetních karet jsou uvedeny v tabulce číslo 8. U kreditních karet se nejvíce přihlíželo k úročení a výši poplatků. Po zhodnocení debetních karet u vybraných bankovních domů vyšlo doporučení v tomto pořadí. Nejvýhodnější debetní kartou podle zvolených kritérií je Bankokarta od KB; Visa Electron od ČSOB; Visa Electron a Maeestro od ČS; MC standard Partner od ČS; Visa clasic od ČSOB; Visa clasic Partner od ČS a Inter Card MasterCard/VISA od KB. Z kreditních karet nejlépe dopadla Modrá karta od KB, druhá v pořadí je Chytrá karta od ČS a třetí je Kreditní karta od ČSOB. Bankokarta od KB je elektronická karta s průměrným denním výběrem. Výhodou jsou nízké poplatky za vedení karty. Většina bank svým klientům poskytuje platební karty při založení nového účtu zdarma, nebo taktéž při toku určitých finančních prostředků. V případě kreditních karet bych doporučil Kreditní kartu od KB „Modrá karta“, která disponuje nízkým úrokem a průměrným úvěrem. Přínos práce spočívá zejména v usnadnění orientace zájemců o debetní a kreditní karty na trhu karet v České republice. Díky práci může při volbě optimální karty zpětně přehodnotit svá kritéria. Práce mapuje vybraný segment trhu karet v České republice, včetně zmínění novinek a naznačení budoucího vývoje. Jsou uvedeny i další, dosud nevyužívané možnosti použití karet.
. 57
8. PŘEHLED INFORMAČNÍCH ZDROJŮ
Literatura Deník Hospodářské noviny, Praha 14.3.2011, článek „Banky chystají bezdotykové karty, chtějí vymýtit hotovost z obchodů“. JUŘÍK, P., Encyklopedie platebních karet. Praha : Grada Publishing, 2003. 292 s. ISBN 80-247-0685-7. JUŘÍK, P., Platební karty : Velká encyklopedie - 1870 - 2006. Praha : Grada Publishing, 2006. 296 s. ISBN 80-247-1381-0. JUŘÍK, P., Svět platebních a identifikačních karet. 2. přepracované vydání. Praha : Grada Publishing, 2001. 184 + 26 stran barevné přílohy s. ISBN 80-247-0195-2. MAČE, M., Platební styk - klasický a elektronický. Praha : Grada, 2006. 220 s. ISBN 80-247-1725-5. MANN, R. J. Charging Ahead : The Growth and Regulation of Payment Card Markets. New York : Cambridge University Press, 2006. 289 s. ISBN 9780521711487 SCHLOSSBERBER, O., HOZÁK, L. Elektronické platební prostředky. 1.vyd. Praha: Bankovní institut, 2005. 144 s. ISBN 80-7265-073-4
58
Elektronické zdroje
Karty v číslech. CardMag. 2010, cardmag no 1/2010, s. 13. Dostupný také z WWW: : . MC/Standard [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: . Měšec [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Bezkontaktní platební místa PayPass™ a payWave™ . Dostupné z WWW: <měšec.cz>. Platební terminál. In [online]. 2010 [cit. 2010-07-28]. Dostupné z WWW: <wikipedia>. Statistiky bankomatů v ČR. In [online]. 2010 [cit. 2010-04-12]. Dostupné z WWW: . Technologie : Nákup "za pět prstů". Bankovnictví. 22.8.2008, 7/2008, s. 28. Dostupný také z WWW: . Tiskové zprávy [online]. 2010 [cit. 2010-01-19]. Tisk a média. Dostupné z WWW: . Visa / Maestro [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Maestro PayPass. Dostupné z WWW: <maestrocard.com>. Visa Electron / Maestro [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: . Visa Electron / MasterCard [online]. 2010 [cit. 2010-10-12]. Platební karty. Dostupné z WWW: .
59
9. SEZNAM OBRÁZKŮ
Obr.1: Mechanický snímač karet – imprinter...............................................................................................6 Obr . 2: Platební terminál POS ....................................................................................................................7 Obr.3: První platební karta na světě.............................................................................................................9 Obr.4:První papírová karta (karta Diners Club) .......................................................................................10 Obr.5: Alternativní bezkontaktní platební instrumenty Pay Pass ..............................................................23 Obr.6: označení míst podporujících bezkontaktní platby ...........................................................................23 Obr.7: Čtečka otisků prstů pro autentizaci internetových plateb................................................................24 Obr.8:Platební karta Maestro/ Visa Electron.............................................................................................33 Obr.9:Platební karta VISA Classic/MC Standart Partner..........................................................................34 Obr.10: Visa Electron/MasterCard.............................................................................................................34 Obr.11:MC/Standard .................................................................................................................................37 Obr.12: Kreditní karta ...............................................................................................................................44 Obr.13:Modrá kreditní karta ................................................................................................................... .45
60
10.SEZNAM TABULEK
Tab. 1.:Druhy platebních karet a jejich třídění ..........................................................................................4 Tab. 2:Počet vydaných karet za období (2005 - 2009) ...............................................................................17 Tab. 3: Meziroční nárůst platebních karet .................................................................................................18 Tab. 4: Stručná chronologie vývoje čipových karet. ...................................................................................26 Tab. 5:Statistické údaje bankovních asociací..............................................................................................27 Tab.6: Poplatky služeb bankovních domů ..................................................................................................38 Tab. 7: Druhy Chytrých karet .....................................................................................................................43 Tab. 8: Souhrnná tabulka debetních karet ..................................................................................................49 Tab. 9: Vlastní komparace debetních karet aritmetickým průměrem .........................................................51 Tab. 10: Souhrnná tabulka kreditních karet ...............................................................................................52 Tab. 11: Vlastní komparace kreditních karet aritmetickým průměrem.......................................................52
61
11.SEZNAM GRAFŮ
Graf 1: Grafické znázornění počtu vydaných karet ....................................................................................17 Graf 2:Roční poplatky za vedení karty .......................................................................................................39 Graf 3:Poplatek za výběr hotovosti z vlastního bankomatu .......................................................................40 Graf 4:Poplatek za výběr hotovosti z cizího bankomatu ............................................................................40 Graf 5:Denní výběr z bankomatu ................................................................................................................41 Graf 6:Denní platba u obchodníka .............................................................................................................41 Graf 7:Měsíční úrokové sazby ....................................................................................................................46 Graf 8: Poplatky vlastní bankomat .............................................................................................................46 Graf 9: Poplatky cizí bankomat ..................................................................................................................47 Graf 10: Max. výše úvěru ............................................................................................................................47 Graf 11: Minimální měsíční splátky ...........................................................................................................48 Graf 12: Bezúročné období .........................................................................................................................48 Graf 13: Roční poplatky za kreditní karty ..................................................................................................49
62