MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva
Technické požadavky na konstrukci protihlukové stěny z masivního dřeva
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2009/2010
Radek Dolák
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Zpracovatel:
Radek Dolák
Studijní program:
Dřevařství
Obor:
Dřevařství
Název tématu: Technické požadavky na konstrukci protihlukové stěny z masivního dřeva
Zásady pro vypracování:
1.
Úvod
2.
Cíl práce
3.
Metodika
4.
Urbanistická akustika
5.
Konstrukční charakteristika protihlukové stěny
6.
Technické požadavky na konstrukci, materiál a ochranu dřeva
7.
Vyhodnocení konstrukčních a materiálových variant protihlukové stěny
8.
Závěr
9.
Resumé
10.
Literatura
Radek Dolák
prof. Ing. Josef Polášek, Ph.D.
řešitel
vedoucí práce
Ing. Marek Polášek, Ph.D.
doc. Dr. Ing. Petr Horáček
vedoucí ústavu
děkan LDF MENDELU
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Technické požadavky na konstrukci protihlukové stěny z masivního dřeva zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelovy univerzity o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem), si vyžádá písemně stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:........................................ podpis studenta
Poděkování: „Rád bych poděkoval Prof. Ing. Josefu Poláškovi, Ph.D. za vedení a rady při zpracování této bakalářské práce“.
„Mé velké Děkuji patří mojí Rodině, bez jejichž usilovné podpory by nebylo mé studium možné“.
Autor: Radek Dolák Název práce: Technické požadavky na konstrukci protihlukové stěny z masivního dřeva. Abstrakt: Účelem mojí práce je získání informací pro kvalifikovanější posouzení vhodnosti použití dřeva jako materiálu pro výstavbu protihlukových stěn. Posouzení, zda-li tento materiál splňuje evropské normy na PHS, vhodnost použití tohoto materiálu a odpověď na otázku, jestli existují nějaké technické anebo netechnické překážky, které by zabraňovaly využití tohoto materiálu při výstavbě PHS. Klíčová slova: protihluková stěna, ohyb přes překážku, vzduchová neprůzvučnost, zvuková pohltivost Author: Radek Dolák Title work: Technical requirements for construction noise walls from solid wood Abstract: The purpose of my work is to provide information for assessing the suitability of qualified wood. as a material for construction of noise walls. It was assessed whether the material meets the European standards for the production of noise barriers, the appropriateness of the use of wood and if there are any technical or non-technical barriers that would prevent the use of wood in the construction of noise barrier. Key words: noise wall, bending over an obstacle, Airborne sound insulation, sound absorbtion
Obsah 1 Úvod
1
2 Cíl práce
1
3 Metodika práce
2
4 Urbanistická akustika
3
4.1 Hluk
3
4.2 Opatření proti hluku z dopravy
5
4.3 Vlivy na útlum hluku z dopravy
7
4.4 Vlastní zhodnocení
10
5 Konstrukční charakteristika protihlukové stěny
11
5.1 Termíny definice
11
5.2 Příklady nejčastějších materiálů PHS
13
5.3 Nové technologie
14
5.4 Vlastní zhodnocení
14
6 Technické požadavky na konstrukci, materiál a ochranu dřeva. 6.1 Technické požadavky
15 15
6.1.1 Akustické vlastnosti PHS
15
6.1.2 Technické požadavky, základní mechanické vlastnosti
19
6.1.3 Technické požadavky na bezpečnost a ochranu životního prostředí
20
6.1.4 Typy konstrukčních variant, rozptylové prvky PHS
22
6.1.5 Technické požadavky (rozměry, životnost, údržba, ekologie, cena, estetika) 24 6.1.6 Konstrukce PHP vybraných výrobců na našem trhu 6.2 Materiály (dřevo, materiály na bázi dřeva) 6.2.1 Druhy a vlastnosti vybraných dřevin, použitelných na konstrukci PHS.
26 28 28
6.2.2 Druhy a vlastnosti vybraných velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, použitelných na konstrukci PHS. 6.3 Ochrana dřeva
30 31
6.3.1 Trvanlivost dřeva
31
6.3.2 Konstrukční ochrana
32
6.3.3 Přirozená ochrana dřeva
33
6.3.4 Chemická ochrana
34
6. 4 Vlastní hodnocení
34
7 Vyhodnocení konstrukčních a materiálových variant protihlukové stěny
35
7.1 Konstrukční varianty
35
7.2 Materiálové varianty
36
7.3 Vyhodnocení současné pozice výrobců protihlukových stěn ze dřeva na našem trhu
37
8 Diskuse
39
9 Závěr
40
10 Resumé
41
11 Literatura
42
1 Úvod V posledních desetiletích historického vývoje lidské činnosti na naší planetě došlo k velmi výraznému technickému pokroku ve všech odvětvích lidské činnosti, který sebou přináší jak pozitivní jevy - jsou vnímány mnohem více, nežli negativní jevy - které velmi ochotně přehlížíme a ignorujeme. V souvislosti s touhou člověka uspokojovat svoje potřeby se ve většině vyspělých zemí lidé stěhují do větších aglomerací. Mnohem pohodlněji se tak dostanou například do školy, zaměstnání, za zábavou, nákupy. A právě pohodlnost je faktor, kterým se člověk připravuje o klidné a čisté zdravé prostředí, ve kterém žije nejenom on sám. Jedním z prokazatelných faktorů negativně ovlivňujících prostředí ve kterém žijeme, je doprava. Zvyšující se množství automobilové, železniční, letecké a v neposlední řadě lodní dopravy a jejich nesystémové a nekompatibilní logistické řízení zhoršuje dopady na živé organismy naší planety. Hluk působený dopravou, spolu s hlukem z jiných zdrojů lidské činnosti se negativně podepisuje nejen na psychickém ale i celkovém zdravotním stavu člověka. Proto jsou lidé nuceni vytvářet opatření proti nepříznivým účinkům HLUKU.
2 Cíl práce Cílem práce je analyzovat možnosti uplatnění dřeva a matriálů na jeho bázi v konstrukci protihlukových stěn (dále jen PHS). V případě neshody uplatnění tohoto materiálu a to jak v technických, tak legislativních opatřeních, návrh možného postupu, který bude dále řešen v diplomové práci.
1
3 Metodika Čerpáno bude především z odborné literatury zabývající se základními vlastnostmi dřeva (především jeho ochranou) a velkoplošných materiálů na bázi dřeva. Déle z literatury popisující chování zvuku šířícího se ve volném prostředí (exteriéru) a z internetových stránek firem, které se zabývají výrobou protihlukových stěn (dle. evropské normy pro výstavbu PHS). Práce bude členěna do následujících stěžejních kapitol: -urbanistická akustika - Pohled na akustické emise šířící se ve volném prostředí pro lepší pochopení pojmu hluku a možnosti jeho omezení již při plánování výstavby pozemních komunikací. -konstrukční charakteristika - Popis základních elementů protihlukové stěny.
-technické požadavky na konstrukci - Stěžejním dokumentem, ve kterém jsou popsány požadavky na provádění PHS je technická norma ČSN EN 14 388 (Zařízení pro snížení hluku silničního provozu).
-materiál, ochrana dřeva - Vhodnost použití dřeva a velkoplošných materiálů na jeho bázi. Chemická ochrana, konstrukční ochrana, možnosti prodloužení životnosti dřeva.
-vyhodnocení - Vlastní vyhodnocení konstrukcí a materiálů, společně s hodnocením zástupce firmy, která se zabývá výrobou PHS ze dřeva, nám pomohou najít odpověď na otázku zdali mají v našich podmínkách PHS ze dřeva budoucnost.
2
4 Urbanistická akustika Urbanistická akustika se zabývá studiem akustických jevů ve venkovním prostoru z hlediska ochrany vymezených míst (zejména v okolí budov) před hlukem. Sleduje akustické vlastnosti venkovních zdrojů hluku a venkovního prostředí, přičemž přihlíží k vlivům stavebních konstrukcí a objektů, terénních útvarů, porostů a k jevům v atmosféře. Cílem urbanistické akustiky je vytvoření přijatelného akustického stavu venkovního prostoru.
4.1 Hluk V ČSN 01 1600 Akustika, názvy a definice se říká, že hluk je jakýkoliv zvuk, který vyvolává nepříjemný a rušivý vjem nebo má škodlivý účinek. Je zřejmé, že subjektem, k němuž se fenomén hluk definuje, je člověk. Vzhledem k tomu, že člověk se nevyskytuje v reálném prostředí sám, je nutné v případě pozorovatelného nepříznivého ovlivnění prostředí, které způsobuje hluk, definovat i ostatní okolní systémy, jako například přírodu. • Rozsah slyšitelnosti kmitočtů
Obrázek č.1: Slyšitelný rozsah kmitočtů a intenzit mechanického kmitání. Slyšitelné kmitočty začínají u 16 Hz-20Hz. Platí to pro zdravý sluch mladého člověka. Vysokou citlivost vykazuje sluch v oblasti středních frekvencí, cca mezi 500 Hz-5000 Hz. Mezi 500 Hz-2000 Hz se nacházejí kmitočty, které jsou důležité pro slyšení řeči. Směrem k nízkým frekvencím se citlivost sluchu výrazně snižuje.
• Intenzita zvuku Mírou účinku mechanického vlnění vzduchu a jím přenášeného zvuku je plošná hustota akustického výkonu zvaná akustická intenzita I [W/m 2 ]. Akustická intenzita I [W/m 2 ] vyjádřená v decibelech se nazývá hladina akustické intenzity L [dB]. Hladina 3
akustické intenzity L [dB] a hladina akustického tlaku p [Pa] mají vždy stejnou hodnotu. Jsou tak záměrně definovány. Intenzita L úzce souvisí se směrem šíření, kdežto tlak p popisuje stav prostředí bez ohledu na směr šíření zvuku.
Tabulka č.1: Zdroje hluku v prostředí člověka Akustická intenzita I [W/m 2 ] cca10
Akustický tlak p [Pa] cca 60
Hladina akustické intenzity L [dB] 140 130 120
Příklad zdroje ve venkovním prostoru
Start proudového letounu Projíždění doprav. Letadla. Zvuk znamení aut (7m) Max. hlučnost těžké nákl. auto (7m) Osob. auto (7m) Splav na řece Zpěv kosa (3m) Chůze chodce vnoci Noční ticho ve volném kraji, bezvětří
110 10 −2
2
100 90
10 −4
0,2
10 −6
0,02
10 −8
0,002
80 70 60 50 40
0,0002
30 20
10
−10
Zasněžený les, bezvětří
Zvuk se šíří v plynném a kapalném prostředí i v pevných látkách. Zvukové vlny jsou v prostředí, ve kterém se šíří, v různé míře pohlcovány, odráženy, rozptylovány, soustřeďovány či tlumeny. Vhodným uspořádáním prostorů a konstrukcí, lze ovlivňovat šíření akustické energie a dosahovat jeho omezení. Z mnoha statistických šetření provedených v minulosti u nás i v zahraničí vyplývá, že dominujícím zdrojem hluku v exteriéru z hlediska podílu na hlukové expozici obyvatelstva je doprava na pozemních komunikacích.
4
silniční doprava železniční doprava
5% 4% 3% letecká doprava
8% 8% 62%
provozovny a průmysl
10%
stavební hluk hluk sousedů sportovní a kulturní podniky
Obrázek č.2: Četnost stížností na jednotlivé zdroje hluku.
• Pozemní komunikace jako zdroj hluku Pozemní komunikace s hustým provozem lze charakterizovat jako přímkový (liniový) zdroj zvuku. Jako kritérium mohutnosti tohoto zdroje se nepoužívá hladina akustického výkonu, ale ekvivalentní hladina akustického tlaku ve vzdálenosti 7,5m od osy krajního jízdního pruhu komunikace ve výšce 1,5m nad terénem za předpokladu, že je komunikace přímá a nekonečně dlouhá. Pokud nebudeme brát v úvahu dopravní špičky jako je doba rekreačního provozu, je hodnota této veličiny u konkrétní komunikace v konkrétní dobu překvapivě dlouhodobě stálá. Lze ji stanovit trojím způsobem. 1. přímým měřením hluku v daném místě (finančně a časově náročné) 2. odečtem z hlukové mapy (je-li k dispozici) 3. výpočtem (odečtem z tabulky)
4.2 Opatření proti nadměrnému hluku ze silniční automobilové dopravy Na tomto místě je vhodné připomenout pravidlo o výhodnosti akustických opatření prováděných na zdroji zvuku a v jeho blízkosti. Taková opatření se považují za aktivní, zatímco u opatření prováděných jen v místě příjmu zvuku hovoříme o pasivní ochraně, při které se rezignuje na ochranu venkovního prostoru a zvýšením neprůzvučnosti obvodového pláště budovy se zachovává vyhovující hluková situace 5
alespoň v interiéru. Protože chrání jen interiér, považují se pasivní opatření proti hluku dopravy za nouzová, často však, zejména v místech vysoké koncentrace zástavby a dopravy, jsou tato opatření jedině možná. Jinak se vždy dává přednost aktivním opatřením. (Kaňka 2009)
• Aktivní opatření a) urbanistická opatření: Hlavní důraz je kladen na optimalizaci přepravních nároků a vztahů v zájmové oblasti a na vhodnou dislokaci jednotlivých objektů a dopravních tras. Území má být ve svém funkčním uspořádání ve vztahu k dopravě řešeno komplexně: -
vyloučení z obytných zón a center nákladní dopravy.
-
vedení rychlostních komunikací a komunikací s intenzivním provozem mimo obytné oblasti a oblasti vyžadující zvýšenou ochranu. Za bezpečnou se považuje vzdálenost 400m.
-
soustředění dopravy do koridorů (spolu se železniční dopravou ), kde je možno použít protihluková opatření.
-
preference MHD na úkor automobilové dopravy s řidší sítí linek (max 2,2 km/km 2 ) s krátkými intervaly dopravních prostředků.
-
vytváření klidových zón jen s pěším provozem.
b) dopravně - organizační legislativní opatření : Tato opatření jsou operativnější. Jsou to různá omezení dopravy a dopravního proudu. Označují se instalováním dopravních značek: -
omezení, zákaz vjezdu nákladních vozidel nad určitou hmotnost, tímto lze při snížení počtu průjezdu nákladních vozidel o 10% snížit hluk o cca 2dB.
-
omezením maximální dovolené rychlosti o 10 km/h dojde ke snížení hluku o 1-2 dB.
-
omezení vjezdu do oblasti v určitou vyhrazenou hodinu denní doby či zúžení komunikace.
-
zjednosměrněním a zaslepením ulic se vytváří tzv. dopravní pytle, tj. neprůjezdné oblasti. Vychází se z principu méně aut, méně hluku.
c) technická uspořádání komunikací: Je-li trasa vedena údolím, hluk zasáhne úbočí a prakticky celý nechráněný prostor. Naopak, je-li vedena v zářezu ve svahu, je celý níže položený prostor relativně 6
dobře chráněn. Obdobně, je-li nutno vést komunikaci na náspu nebo po estakádě, lze nízkými clonami na okraji komunikace dobře chránit nízko položenou nízkopodlažní zástavbu. Konstrukce estakády nebo mostu nesmí být zdrojem hluku v důsledku chvění způsobeného dynamickými rázy jedoucích vozidel. -
podélné sklony komunikací je třeba navrhovat co nejmírnější.
-
větší stoupání řešit odděleně od obytných a chráněných zón.
-
je účelné využití jednosměrných komunikací, jimiž je nezbytná doprava v obytné či chráněné zóně vedena pouze ze svahu a výstupní komunikace je dostatečně vzdálena nebo kryta překážkou.
-
z hlediska hlučnosti jsou výhodné živičné kryty vozovek.
-
snížení hluku lze dosáhnout také zvýšením plynulosti jízdy koordinací světelné signalizace na křižovatkách (zelená vlna).
• Pasivní opatření Pasivní prvky jsou takové, které brání nebo omezují šíření hluku od zdroje hluku k příjemci. Mezi technické pasivní prvky řadíme:
-
protihlukové stěny (PHS)
-
protihlukové valy
-
předsazené fasády
-
protihluková izolační okna
-
předokenní rolety
-
doprovodné pásy ochranné komunikační zeleně
4.3 Vlivy na útlum hluku z dopravy • Útlum dopravního hluku vzdáleností: Obecně se rozlišuje šíření dopravního hluku nad odrazivým terénem (beton, živice, vodní hladina) a šíření nad zvuk pohlcujícím terénem (trávník, ornice, polní kultury). • Vliv stínění nízkou rozptýlenou zástavbou: Typickým a častým příkladem nízké rozptýlené zástavby je vilová čtvrť. Hodnota korekce závisí na délce dráhy zvuku, která probíhá v oblasti nízké rozptýlené zástavby. • Vliv stínění vzrostlou zelení: Tento vliv bývá často podceňován. Na vnímání zvuku působí příznivě optické oddělení od jeho zdroje. Za účinný prvek protihlukové ochrany
7
lze však pokládat pouze pás souvislé kompaktní zeleně šířky 20 a více metrů. Takovýto pás musí mít navíc hustý spon korun, doplněný hustým patrem keřů. Je nevýhodou, že jeho účinnosti nabývá až po určité době od vysázení a možná následná postupná ztráta účinnosti během dalšího růstu. Přesto je zeleň důležitým doplňkem všech ostatních clonících prvků. Příznivě upravuje jejich estetické působení v krajině a zachycuje prach a plynné exhaláty z dopravy. • Vliv přilehlé a protilehlé zástavby: V důsledku odrazu zvuku od objektů souvislé zástavby se zvyšuje hladina akustického tlaku na protější straně komunikace. Zvýšení akustického tlaku závisí na vzdálenosti objektu od osy komunikace. Protilehlou souvislou zástavbou (protihluková stěna), není-li opatřena povrchem pohlcujícím hluk, by se mohla v důsledku odrazu zvuku zhoršit hluková situace na protější straně komunikace. • Útlum zvuku ohybem přes překážku: Za každou překážkou na cestě šíření zvuku, jejíž plošná hmotnost je větší než 10 kg/m 2 , se vytváří zvukový stín, ve kterém lze pozorovat snížení intenzity zvuku oproti stavu volného šíření zvukových vln bez překážky. Útlum intenzity zvuku závisí na poloze zdroje zvuku, na poloze geometrického tvaru překážky, na poloze pozorovatele za překážkou a na vlnové délce zvuku. Vznik a vlastnosti zvukového stínu lze vysvětlit pomocí ohybu vlnění. Zákonitosti ohybu platí pro každé vlnění, tedy i pro vlnění elektromagnetické, včetně světla. Právě pro světlo byly tyto zákonitosti popsány. Princip šíření vlnění formuloval holandský astronom, fyzik, matematik Christian Huygens Augustin. Dalším velmi významným fyzikem, který se ohybem vlnění zabýval, byl Augustin Jean Fresnel. Zdůvodnil vlnovou teorii světla a mimo jiné na, základě Huygensova principu a vlnové interference, vysvětlil jeho ohyb.
8
Obrázek č.3: Geometrické vztahy pro určení útlumu zvuku ohybem přes překážku (Vaverka1998)
Obrázek č.4: Geometrické parametry ohybu vlnění a rozdíl mezi ohybem světla a zvuku
Z uvedených obrázků vyplývá, že postaví-li se do cesty vlnění překážka, část elementárních zdrojů včetně přímé cesty je vyřazena z provozu a dochází k útlumu zvuku ohybem. Obecně útlum roste s rozdílem drah zvuku δ=(a+b)-(r+d) [m] 9
Zajímavé je srovnání mezi ohybem světla a ohybem zvuku. Vlnová délka světla je 3,8.10 −7 -7,8.10 −7 m, proto je hodnota Fresnelova čísla N velmi vysoká. Zatímco u zvuku, jehož vlnová délka je v rozmezí 0,02-20m, je hodnota Fresnelova čísla N v porovnání se světlem malá. Menší je proto i útlum, který překážka způsobuje. Zvukové vlny zejména nízkého kmitočtu se snáze ohýbají přes překážku a zvukový stín je podstatně méně ostrý. Útlum lze dokonce zaznamenat i v místech se zápornou hodnotou dráhového rozdílu, záporného Fresnelova čísla N, tj. kam vlny dopadají bez omezení. Účinnost clony závisí na rozdílu drah zvuku δ[m]. Proto se clony staví co nejvyšší a umisťují se co nejblíže ke komunikaci. (Kaňka 2009)
4.4 Vlastní zhodnocení Z uvedených poznatků je zřejmé, že existuje několik možných řešení jak zabránit emisím hluku z dopravy. Plánováním pozemních komunikací mimo obydlená místa, plánování výstavby například
nebytových
budov
lemujících
tyto
komunikace
(komplexně
řešit
a koordinovat bytovou, nebytovou výstavbu a výstavbu pozemních komunikací). Neustále řešit nevyhovující stavy kolem pozemních komunikací z hlediska špatných hlukových emisí výstavbou PHS je značně neekonomické.
10
5 Konstrukční charakteristika protihlukové stěny 5.1 Termíny a definice • Protihluková stěna PHS (noise walls): Zařízení pro snížení hluku, které zabraňuje přímému přenosu zvuku vzduchem a snižuje odraz zvuku. Tyto stěny se uplatňují, jak při snižování emisní zátěže hlukem z dopravy, tak při snižování zátěže hlukem z jiných aktivit lidské činnosti (průmysl, sport).
• Obklad: Zařízení pro snížení hluku, které je připevněné na stěnu nebo jinou konstrukci, s cílem snižovat odraz zvuku. Jelikož obklad zaujímá převážnou část PHS, je další funkcí obkladu i estetické působení PHS.
• Základ: Vrt nebo prefabrikovaná, popř. monolitická základová patka určená pro kotvení nosných sloupků. Provedení závisí na dispozičním uspořádání, statickém výpočtu a projektové dokumentaci, která vychází z charakteru místa osazení sloupku a výšky PHS.
• Sloupek: Železobetonový prefabrikát, tvaru písmene „H“ nebo ocelový profil tzv. HEA profil s antikorozní úpravou, popř. železobetonový sloup obdélníkového průřezu se závitovými kotvami, sloužící pro osazení stěnových protihlukových panelů a plnící funkci nosného prvku stěny.
• Stěnový panel PHS: Prvek stěny plnící funkci akustické překážky. Panely dělíme: a) podle funkce na: zvukově odrazivé (reflexní) zvukově pohltivé (absorpční) kombinované (kombinace obou předchozích)
11
b) podle materiálů, ze kterých je stěna vyrobena: -železobetonové monolity -recyklované plasty -organické nebo zušlechtěné sklo -dřevo c) podle způsobu uchycení: -vrtané sloupy -na plošných základech d) podle polohy v PHS: -soklové panely -protihlukové panely -hybridní panely (kombinace obou předchozích) -náběhové panely -únikové panely
Obrázek č.4 : Základní elementy PHS Legenda: 1. dřevěný panel PHS 2. základový panel (soklový) 3. skleněný panel 4. nosný sloupek („HEA“ profil) 5. hybridní panel (soklový panel, panel PHS) 6. únikový panel 7. materiálová kombinace panelů (dřevo, sklo) 8. náběhový panel
12
5.2 Příklady nejčastějších materiálů PHS • Železobetonové: Protihlukovou stěnu tvoří velkoformátové betonové prefabrikované panely, které se vyrábějí se staticky nosnou železobetonovou deskou. Na straně zdroje hluku je absorpční vrstva z lehkého mezerovitého betonu, jejímž základem je kamenivo. Tento druh protihlukových stěn lemuje převážnou většinu českých silnic a dálnic.
• Prosklený panel: Jsou tvořené proskleným protihlukovým panelem organického skla nebo zušlechtěného skla různé tloušťky a velikosti. Tento systém nachází uplatnění především na mostních konstrukcích. Prosklené PHS lze různě architektonicky tvarově a barevně zpracovat, případně je možno velmi snadno kombinovat s jinými druhy materiálů (dřevo, hliník, plast).
• Hliníkový panel: Hliníkový protihlukový panel je určen především do namáhaného agresivního prostředí. Patří mezi moderní konstrukční materiály s jednoduchou manipulací a nízkou hmotností, vhodné především pro mostní konstrukce. Rovněž kombinace hliníkového panelu se sklem je doporučenou variantou pro stavby PHS na mostech, včetně řešení uchycení panelů mimo mostní římsu.
• Absorpční dekorativní PHS: Technické řešení se týká konstrukce a složení absorpční dekorativní protihlukové stěny určené k zabudování do izolačních protihlukových bariér. Podstata technického řešení odstraňuje nevýhody známých konstrukcí a spočívá ve vybudování pevného nebo síťového pláště definovaného geometrického tvaru vyplněného absorpční hmotou, která zároveň slouží jako živná půda pro okrasné rostliny. Mimo pevného pláště je materiál protihlukové stěny výhradně materiálem recyklovaným. Plášť vymezuje prostor, který se naplní absorpční hmotou, do níž jsou vysázeny popínavé celoročně zelené rostliny a okrasné rostliny sezónní. Podstatné je i to, že půdorys stěny je omezen pouze konkrétním terénem. Sestavováním základních modulů může být dosaženo libovolného tvaru - přímého, půlkruhového ale i jinak tvarovaného podél cest, drah a bytové zástavby. Prostor vymezený tvarem pláště se z důvodu
13
dosažení vyššího stupně odhlučnění vyplňuje absorpční hmotou. Tato absorpční hmota je tvořena substrátem, který vzniká kompostací separovaného bioodpadu s odpadem dřevních štěpků a pilin, odpadem z rostlinné a živočišné zemědělské produkce a kaly z čistíren odpadních vod.
Obrázek č.5: Dekorativní protihluková stěna
5.3 Nové technologie Realizace protihlukových stěn zaznamenala v poslední době růst díky moderním technologiím, novým materiálům a konstrukčním postupům. V současné době se začínají ve zvýšené míře prosazovat odlehčené materiálové řešení, mezi která lze zařadit PHS ze sklocementu, geopolymerů, recyklované pryže či recyklovaných plastů, protihlukové stěny subtilní ocelové konstrukce s výplní tvořenou organickým sklem. Využití transparentního extrudovaného polymetylmetakrylátu (PMMA), pozinkovaných panelů, využití liaporu nebo kombinace dřeva a cementu. Ve specifických případech lze využít i kompozitní systémy, které se vyrábějí k odstínění nebo ve variantě se zvukopohltivým materiálem na bázi polyesterových kompozitů a vláken.
5.4 Vlastní zhodnocení Kromě zvukoizolačních vlastností se dostává do popředí míra konstrukční subtilnosti. Tak, aby moderní protihlukové stěny byly pokud možno tenčí a vylehčené. Nezapomenutelným hlediskem je i estetický ráz, jelikož tyto konstrukce ve většině případů umisťujeme v zastavěném území. Z těchto uvedených materiálových variant je velmi zajímavá absorpční dekorativní PHS. 14
6 Technické požadavky na konstrukci , materiál a ochranu dřeva 6.1 Technické požadavky Velmi podstatná část technických požadavků je upravena normou EN ČSN 14388, nebo s touto normou přímo souvisí. Tato evropská norma stanovuje funkční požadavky a metody pro hodnocení zařízení pro snížení hluku silničního provozu. Norma zahrnuje akustické, neakustické a dlouhodobé vlastnosti. Nezahrnuje odolnost vůči vandalizmu nebo požadavky na vnější vzhled.
6.1.1 Akustické vlastnosti PHS •Vzduchová neprůzvučnost: Vzduchová neprůzvučnost je vlastnost konstrukce, např. protihlukového krytu nebo stěny mezi dvěma prostory, projevující se ztrátou akustického výkonu zvuku při přenosu vzduchem prostřednictvím konstrukce mezi těmito prostory. Schopnost konstrukce přenést část akustického výkonu dopadající zvukové vlny lze pak vyjádřit pomocí činitele průzvučnosti. Hodnoty činitele průzvučnosti s rostoucím kmitočtem klesají (u akustické pohltivosti je tomu naopak). Ve srovnání s hodnotami akustické pohltivosti jsou hodnoty činitele průzvučnosti velmi malé a proto není činitel průzvučnosti vhodnou veličinou k přímému použití. Místo přenosové schopnosti je vhodnější vyjadřovat izolační schopnost konstrukcí pomocí vzduchové neprůzvučnosti. Neprůzvučnost je frekvenčně závislá veličina a se snižující se frekvencí klesá. Neprůzvučnost je také veličina velmi závislá na hmotnosti a tuhosti konstrukce. Měření neprůzvučnosti konstrukce, jež má být použita, např. jako protihlukový panel, je poměrně snadnou záležitostí. Zkoumaný materiál je nutné upevnit do speciální komory, jako přepážku. Na jednu stranu je pak umístěn zdroj hluku a v případě použití dvoukanálového měřidla se mikrofony umístí do obou částí komor. Při měření je nutné uvažovat i s přenosem energie tzv. bočními cestami.
Vzduchová neprůzvučnost ČSN EN 1793-2 1998: Tato norma stanovuje zkušební metodu určení laboratorních hodnot vzduchové neprůzvučnosti silničních protihlukových clon. Zahrnuje posouzení vlastností zvukové pohltivosti těch protihlukových zařízení, která mohou být sestavena uvnitř zkušebního zařízení (dozvukové místnosti). 15
Neprůzvučnost stěny:
Tabulka č.2: Hodnocení vzduchové neprůzvučnosti DL R [dB]
podle klasifikace
předepsané ČSN EN 1793-2 spadají protihlukové stěny do následujících kategorií: Kategorie B0
B1
B2
B3
DL R [dB] neurčené
<15 neprůzvučné clony 15-24 průměrně neprůzvučné clony >24 dokonale neprůzvučné clony
Protihlukové clony u pozemních komunikací musí poskytovat dostatečnou zvukovou izolaci tak, aby zvuk procházející clonou přímo, byl nevýznamný v porovnání se zvukem šířícím se přes vrchol clony.
Ukázka snížení šíření hluku u silnice za použití protihlukové stěny o délce 25m a výšce 2m.
Obrázek č.6: Horizontální graf (měřeno ve výšce 1.5m)
16
Obrázek č.7: Vertikální graf
•Zvuková pohltivost: Zvukovou pohltivostí se rozumí schopnost materiálu nebo konstrukce pohlcovat zvuk. Činitel zvukové pohltivosti je vyjádřen jako poměr zvukové energie I
a
pohlcené
plochou ke zvukové energii I 0 dopadající na plochu. Vyjadřujeme jej zlomkem
α = I a / I 0 , přičemž pohlcená energie I a = I 0 - I r , kde I r je odražená složka zvukové energie. Akustická pohltivost se mění s frekvencí, značíme ji α a nabývá hodnot 0-1. V praxi se můžeme setkat i s akustickou pohltivostí větší něž 1, ale to bývá zpravidla zapříčiněno zvětšenou plochou povrchu vzorku různým tvarováním (výstupky či vlnami). Dříve se akustická pohltivost zjišťovala v dozvukové místnosti z doby dozvuku. Touto metodou lze stanovit střední akustickou pohltivost materiálu, jímž je dozvuková místnost obložena, ale tato metoda má několik nevýhod. Jednou z největších nevýhod je montáž a upevnění vzorků na strop a stěny (nebo jejich části) a druhou nevýhodou je nutnost velkého množství zkoumaných vzorků.
17
Obrázek č.8: Šíření vlnění při dopadu na PHS
I 0 - intenzita vlnění (akustický výkon) dopadajícího na konstrukci I r - intenzita odraženého (reflektovaného) vlnění I a - intenzita pohlceného (absorbovaného) vlnění I q - intenzita vlnění přeměněného v konstrukci na teplo I t - intenzita vlnění plošná (transferovaná) do chráněného prostoru
Zvuková pohltivost ČSN EN 1793-1 1998: Tato norma stanovuje zkušební metodu určení laboratorních hodnot zvukové pohltivosti rovinných protihlukových clon nebo rovinného pláště opěrných zdí či tunelů. Zahrnuje posouzení vlastností zvukové pohltivosti těch protihlukových zařízení, která mohou být sestavena uvnitř zkušebního zařízení (dozvukové místnosti).
Tabulka č.3: Hodnocení zvukové pohltivosti DL a [dB] podle klasifikace předepsané ČSN EN 1793-1 spadají protihlukové stěny do následujících kategorií:
Kategorie
DL α [dB]
A0
neurčené
A1
A2
A3
A4
< 4dB nízko pohltivé clony 4-7dB částečně pohltivé clony 8-11dB pohltivé clony > 11dB vysoce pohltivé clony 18
Je-li u pozemní komunikace odrazivý povrch, potom k efektivnímu snížení hluku odraženého od tohoto povrchu je doporučeno použít na straně přivrácené k pozemní komunikaci zařízení pohlcující zvuk. Situace, kdy taková úprava může být potřebná, jsou:
-
protihlukové clony, skály nebo opěrné zdi, které mohou odrážet zvukové vlny do nechráněných oblastí.
-
svislé zářezy nebo odrazivé plochy obrácené proti sobě.
-
tunely a jejich ústí.
-
vedení silničního provozu v takové blízkosti clony, že odrazy mezi vozidly a clonou mohou snižovat její účinnost.
6.1.2 Technické požadavky, základní mechanické vlastnosti ČSN EN 1794-1-2004 Při plnění své hlavní funkce jsou zařízení pro snížení hluku silničního provozu vystavena působení celé řady sil v důsledku větru, dynamického tlaku vzduchu způsobeného provozem vozidel a vlastní tíhy svých prvků. Kromě toho mohou být vystavena i úderům kamenů a úlomků odhazovaných pneumatikami vozidel a v některých zemích i dynamickým silám při odstraňování sněhu. Přitom by deformace zařízení pro snížení hluku v důsledku těchto zatížení neměly během jejich životnosti snižovat jejich účinnost.
•Zatížení větrem a statické zatížení: Metody výpočtu zatížení větrem, který působí na PHC, byly sjednoceny tak, aby bylo možno ve výpočtu brát v úvahu klimatické podmínky jednotlivých oblastí. Přiměřené mechanické vlastnosti, jsou obecně dokazovány pomocí výpočtů, uvažujících hodnoty meze pružnosti, modulu pružnosti a další charakteristiky, týkající se materiálů použitých v konstrukci.
•Vlastní tíha: Vlastní tíha akustických prvků je potřebná ze dvou různých důvodů. Tíha v suchém stavu je potřebná, aby bylo možno přibližně stanovit zvukově izolační hodnoty prvku. Pokud prvky mohou absorbovat vodu, má pro navrhování prvků i nosných konstrukcí značný význam tíha v mokrém stavu. Odpovídající mechanické vlastnosti, které vyhovují požadavkům na stabilitu, je možno prokázat pomocí výpočtů, 19
ve kterých jsou vzaty v úvahu meze pružnosti, modul pružnosti a další charakteristiky materiálů použitých na konstrukci.
•Odolnost proti nárazu kamenů: Protihlukové clony jsou vystaveny nárazům kamenů odražených z povrchu vozovky. Je nezbytně nutné, aby byla odolná proti nárazům kamenů a aby docházelo jen k malým škodám.
•Bezpečnost při nárazu vozidla: Všeobecně se nepožaduje, aby protihluková clona odolala nárazu vozidla.
•Dynamická zatížení při odstraňování sněhu: V oblastech, kde se používá k odstraňování sněhu z komunikací sněhových pluhů, může docházet k poškození protihlukových clon sněhem a ledem odhazovaným pluhy a frézami.
6.1.3 Technické požadavky na bezpečnost a životní prostředí ČSN EN 1794-2-2004 Při plnění své hlavní funkce nemají PHS představovat nebezpečí pro uživatele pozemních komunikací nebo jiné osoby v blízkém okolí, ani pro životní prostředí všeobecně. Dále nemají PHS napomáhat šíření požárů z přilehlých pásů silniční zeleně nebo z blízkého území. Ke snížení nebezpečí pro přilehlé stavby a pro uživatele pozemních komunikací na úsecích v zářezech může být navíc požadována odolnost proti požáru podle zvláštních předpisů. PHS nemají odrážet světlo tak, aby to ohrožovalo bezpečnost dopravy. Mají být vyrobena z materiálů, které v důsledku přírodních nebo průmyslových procesů nebo při požáru neuvolňují jedovaté výpary a z nichž nemohou vznikat jedovaté výluhy. Pro uživatele pozemní komunikace se mají u PHS zřizovat únikové cesty pro případ nouze a přístupy na komunikaci pro záchrannou službu.
20
•Odolnost proti požáru křovin: Protihlukové clony mohou být vystaveny požárům, které vznikají při vznícení suché vegetace nebo jiného materiálu v jejich blízkosti. Při dopravních nehodách může dojít k větším požárům způsobených rozlitým palivem. Pokud se protihlukové clony zřizují v blízkosti zastavěných pozemků, musí být zajištěno, aby se požáry nešířily z komunikace na tyto pozemky.
•Druhotná bezpečnost(nebezpečí padajících úlomků): Protihlukové clony mohou být namontovány na nosnou konstrukci tak, že při jejich poškození může vzniknout nebezpečí pro uživatele pozemní komunikace. U protihlukových clon lze požadovat v nechráněných místech zpevnění panelu pomocí spojovacích prostředků tak, aby se neuvolnily a nespadly dolů.
•Ochrana životního prostředí: Objednavatelé si musí být vědomi, že jakákoliv součást protihlukové clony může mít časem nepříznivé účinky na životní prostředí a na druhé straně mohou být tyto části recyklovány a potom znovu použity na podobné nebo jiné výrobky. Proto musejí dodavatelé tyto materiály přesně uvádět, aby mohlo být stanoveno, jaké druhy a složky materiálu zbudou po působení povětrnostních vlivů nebo po požáru. Údaje o použitých materiálech a množství jejich recyklování představují užitečné informace pro objednavatele.
•Únikové cesty: Protihlukové clony výrazně omezují přístup na přilehlé pozemky, které buď spadají do ochranného pásma pozemní komunikace nebo mají jiného vlastníka. Výhodné je, když protihluková clona současně tvoří hranici ochranného pásma pozemní komunikace. Za určitých okolností je však třeba pamatovat na přímý přístup na komunikaci například: a) pro účely údržby protihlukové clony a části silničního pozemku za protihlukovou clonou. b) pro přístup záchranné služby při dopravní nehodě. c) jako úniková cesta pro řidiče
21
•Odraz světla: Při velkých úhlech dopadu může být odraz slunečního svitu ve dne nebo reflektorů vozidel v noci tak silný, že rozptýlí řidiče a ovlivní tím nepříznivě bezpečnost silničního provozu. Tyto problémy spočívají zpravidla ve vzájemném působení výrobků a místních podmínek.
•Průhlednost : Doporučuje se, aby pro stanovení požadavků týkajících se průhlednosti protihlukových clon byly vzaty v úvahu následující dva aspekty: a) průhlednost pro osoby, které za protihlukovou clonou bydlí (statická průhlednost). b) průhlednost pro uživatele pozemní komunikace(dynamická průhlednost). Statická průhlednost je důležitá z estetických důvodů. Když se obyvatelé, kteří jsou protihlukovou clonou chráněni, dívají podél této clony, je jejich pohled omezen neprůhlednými prvky clony. Dynamická průhlednost napomáhá uživatelům pozemní komunikace v jejich orientaci a přispívá k bezpečnosti silničního provozu.
6.1.4 Typy konstrukčních variant, rozptylové prvky PHS •Jednoduchá konstrukce: Průběh vzduchové neprůzvučnosti těchto stěn je rozdělen do tří oblastí. V první oblasti, kde je zachycováno chování prvku v okolí nejnižších vlastních kmitočtů, je neprůzvučnost velmi nízká a proměnná.Vlastní kmitočty prvku jsou určeny zejména jeho ohybovou tuhostí, plošnou hmotností a rozměry. Ve druhé oblasti se projevuje vliv setrvačnosti hmoty prvku. Velikost neprůzvučnosti je dána tzv. hmotnostním zákonem. Neprůzvučnost jednoduchého prvku je výrazně závislá na jeho plošné hmotnosti a to tak, že se zdvojnásobením hmotnosti prvku zvyšuje stupeň neprůzvučnosti o 6 dB. Dále se neprůzvučnost zvyšuje s rostoucím kmitočtem o 6 dB na oktávu. Tato oblast reprezentuje ideální chování prvku z hlediska neprůzvučnosti. V třetí oblasti dochází ke koincidenci, která je charakterizována poklesem neprůzvučnosti. Největší pokles neprůzvučnosti nastává při tzv. kritickém kmitočtu. Za jednoduché stěny se považují -jednoduché homogenní -vícevrstvé s podobnými mechanickými vlastnostmi jednotlivých vrstev -jednoduché a vícevrstvé s vylehčenými dutinami 22
Obrázek č.9: Průběh neprůzvučnosti jednoduché stěny v závislosti na kmitočtu.
•Násobné konstrukce a) dvouprvkové konstrukce: Dvouprvkové konstrukce jsou konstrukce sestavené ze dvou stejných jednoduchých konstrukcí, které jsou od sebe navzájem odděleny průběžnou vzduchovou, mezerou popřípadě vyplněné lehkým materiálem (minerální vlna). b) kombinované konstrukce Dílčí stěny těchto příček mají rozdílné plošné hmotnosti. Jedna stěna je hmotná většinou 40-300 kg/m 2 , druhá dílčí stěna je s výrazně nižší plošnou hmotností 20-25 kg/m 2 . Obě stěny vzájemně odděluje vzduchová mezera ve většině případů vyplněna pohltivou vrstvou.
•Rozptylové prvky: Jsou to prvky s vhodně volenou reliéfní úpravou, např. jehlany nebo různé lomené či vypuklé plochy. Platí, že čím je aktivní povrch protihlukových stěn větší, tím je vyšší stupeň absorpce hluku, kterého lze dosáhnout různými kombinacemi tloušťky žeber, popřípadě osovými vzdálenostmi žeber. Důležitým faktorem pro dobrou účinnost rozptylového prvku jsou jeho dílčí rozměry ve vztahu k délce dopadajících zvukových vln. Obecně k rozptylu dochází tehdy, pokud prostorová nerovnost (výška reliéfu) prvku rovnoměrně odpovídá nebo přesahuje délku vlny. Potřebného rozptylového účinku se dosahuje vhodnou volbou a prostřídáním prvků nebo jejich periodickým uspořádáním. (Vaverka 1998) 23
6.1.5 Technické požadavky (rozměry, životnost, údržba, ekologie, cena, estetika) • rozměry: Většina panelů je vyráběna v modulech se stejnými rozměry (délka, výška, tloušťka). Délka panelu: Panely se vyrábí v modulové síti která odpovídá obvyklým osovým vzdálenostem jednotlivých sloupků. -
základní panely 4m
-
únikové panely 2m
-
panely se zvětšenou délkou 5m (snížení počtu sloupků o 1/3 tím snížení ceny sloupků a založení, vyšší mechanické požadavky na konstrukci panelu)
Výška panelu: Kombinací různých výšek panelu lze dosáhnout celkové výšky stěny odstupňované po 0.5m. -
panely se většinou vyrábějí s výškou 2m, 2.5m, 3m
Tloušťka panelu: Je ovlivněna šířkou mezery v profilu, ve kterém je panel instalován. Některé typy panelů mají ještě tzv. předsazenou pohltivou výplň (trapézování, vlnkování), která výslednou tloušťku zvětšuje. -
šířky mezer používaných HEA profilů a betonových sloupků 50 - 140mm
-
výsledné tloušťky panelů 50 - 140mm + 80mm
Nízká plošná hmotnost panelů ze dřeva by mohla být rozhodující při volbě výstavby extrémně vysokých PHS. Jak vyplývá z kapitoly Akustika, je výška PHS jeden z velmi důležitých parametrů. Stejně tak plošnou hmotnost (důležitý parametr neprůzvučnosti) ovlivňuje tloušťka stěny. Maximální výška PHS LAND Co - 12,5 m při vjezdu do Ostravy (od Příboru), z roku 1992. Maximální výška PHS VELOX - 7,0 m ve Dvoře Králové v areálu firmy JUTA z roku 2007.
• životnost: Nutno říci, že životnost jakékoliv dřevěné konstrukce je ovlivněna následujícími faktory -
místo použití (interiér, exteriér)
-
klimatické podmínky (vlhkost a teplota vzduchu)
-
detaily provedení (nedovolit styk dřeva s vodou, popř. její rychlý odtok, odpaření)
-
volba materiálu (odolnější jsou jádrová dřeva)
Dřevo je jeden z materiálů, u kterého jsou jeho nevýhody a výhody dlouhodobě prověřeny při jeho rozmanitém využívání. Je proto jen na konstruktérovi, jak dlouhou 24
životnost dřevu „navrhne“. Nejstarší realizace PHS LAND Co - D5 - Loděnice, z roku 1991. Dosud bezúdržbová. Nejstarší realizace PHS VELOX - D1 z roku 2000. Velké Meziříčí, dálnice D1 Praha-Brno, úsek 143,323-144,017 km. Délka stěny: 680 m. Stále plně funkční.
• údržba: Nutno říci, že toto může být zásadní nedostatek (protiargument při výběrových řízeních) dřevěných protihlukových panelů (dále jen PHP). „Nelze říci, že na dřevo se špína lepí jinak než na jiné materiály“. Občasná údržba PHS je nutná ve všech materiálových variantách. Znovuobnovení povrchové úpravy bude záviset na použité nátěrové hmotě. Seřazeno vzestupně: tenkovrstvá lazura (cca 5let), silnovrstvá lazura (cca 8let), nátěry štěpkocementových desek (20-30let), probarvení impregnací (více než 30let), přirozená patina (záleží na životnosti dřeva).
• ekologie: Rozhodující vlastnost dřeva, kterou naprosto převyšuje ostatní materiály je fakt, že v přírodě vzešlo a do přírody se opět bez problémů navrací, aniž by za sebou zanechalo nějaký negativní vliv na životním prostředí. Nutno podotknout, že použitá pojiva (lepidla, cement), nátěry a impregnační látky zanechávají nepatrnou ekologickou stopu.
• cena: Oslovení výrobci PHS dostali shodné zadání na vypracování cenové kalkulace 1m
2
protihlukové stěny. Cena 1m
2
vyrobeného panelu (nenainstalovaného),
s parametry A3 B3. Všichni tito výrobci se shodli na tom, že cena takto zadané cenové kalkulace je jen velmi orientační.
25
Tabulka č.4: Orientační cena 1m 2 panelu Výrobce (D) LAND Co. ZLÍN s.r.o. (D) VELOX-WERK s.r.o. (B) LIADUR s.r.o. B (P) INPROKOM s.r.o.
Cena [1m 2 /Kč]
DL α [dB]
DL R [dB]
1950
A3
B3
2150
A3
B3
1900
A3
B3
1750
A3
B3
D- dřevo B-železobeton P-recyklovaný plast Nutno dodat, že cena nainstalovaného panelu se bude lišit od zde uváděných cen (doprava, manipulace, založení). Cena se bude zvyšovat s plošnou hmotností PHP.
• estetika: Vzhledem k tomu, že se protihlukové stěny umisťují v zastavěném území, je požadavek na estetické působení velmi důležitý. Dřevo jako přírodní materiál v tomto ohledu působí velmi pozitivně. Mnoho konstrukčních variant PHP umožňuje vytváření různých obrazců. Možnost probarvení pigmentovými nátěry umožňuje různé barevné odstíny jednotlivých panelů. Také různé kombinace dřevěných PHP s jinými materiály (např. sklo) vytváří velmi zajímavý celkový dojem.
6.1.6 Konstrukce PHP vybraných výrobců na našem trhu • VELOX WERK s.r.o. Základním nosným prvkem protihlukového panelu je rámová nosná konstrukce z masivního dřeva, která je řešena z hranolků a desek. Rámová konstrukce je tlakově impregnována. Následně spojena spojovacími prostředky (vruty, hřeby). Tato konstrukce je opláštěna (přišroubována) velkoplošným aglomerovaným materiálem (cementoštěpkovým), což jí dodává tuhost. Vzniklý prostor v rámové konstrukci může být ponechán bez výplně nebo je možno tyto mezery vyplnit zvukoizolačním
26
materiálem, který následně zlepšuje akustické vlastnosti stěny. Horní panel je opatřen uzavíracím prvkem. Panel je uložen na základovém soklovém panelu z železobetonu, od kterého je odizolována pryžovou podložkou (vodorovné těsnění). Panel je usazen v ocelovém HEA profilu. HEA profil je překryt pohltivou deskou a dotěsněn (svislé těsnění). Sloupek je zabetonován ve vrtu (provádí se dle statického výpočtu).
Obrázek č.10: Řez PHS
• LAND Co. Zlín, s.r.o. Základním nosným prvkem PHP je rámová nosná konstrukce z masivního dřeva (KVH hranol). Rámová konstrukce je tlakově impregnována. Následně spojena spojovacími prostředky (vruty, hřeby). Tato konstrukce je opláštěna ze zadní strany deskami sesazenými na polodrážku. Uvnitř konstrukce se nachází zvukoizolační výplň (minerální vata o objem. hmot. 100 kg/m 3 tl. 50mm a vzduchová mezera tl. 40mm). Přední strana je překryta ochranou tkaninou. Pohledová část je řešena pomocí kulatinových profilů. Panel je uložen na základovém soklovém panelu z železobetonu. Panel je usazen v ocelovém HEA profilu. Usazení panelu v HEA profilu je dotěsněno (svislé těsnění). Sloupek je zabetonován ve vrtu (provádí se dle statického výpočtu). 27
Změnou orientace kulatinových profilů a možností kombinace s jinými materiály (organické sklo) lze vytvářet esteticky zajímavé panely.
Obrázek č.11: Průmyslový vzor dřevěného PHP Z1
6.2 Materiál Kromě klasických materiálů, kterými je realizována podstatná část PHS u nás, jako například železobeton, plast, sklo je možné PHS vyrábět v podstatě z jakéhokoliv materiálu. ČSN EN 14 388 (2006) zahrnující výrobky používané pro snížení hluku silničního provozu, neuvádí speciální charakteristiky materiálů, které jsou nutné pro splnění funkčních požadavků uvedených v normě. Proto lze PHS realizovat nejenom z masivního dřeva ale i materiálů na jeho bázi.
6.2.1 Druhy a vlastnosti vybraných dřevin, použitelných na konstrukci PHS. Dřevo je výborným konstrukčním materiálem, mezi jeho bezesporu největší klady patří výborné mechanické vlastnosti v porovnání s jeho hmotností, velmi dobrá trvanlivost za předpokladu správné ochrany dřeva, velmi široké uplatnění tohoto materiálu. 28
Některé přednosti: -
příznivé mechanické vlastnosti vzhledem ke své hustotě
-
možnost spojování klasickými spojovacími prostředky (hřeby, vruty)
-
možnost snadného lepení (délkové nastavování, výroba velkoplošných panelů)
-
odolnost proti slabým kyselinám
-
snadná opracovatelnost
-
je recyklovatelné
Následující druhy dřevin vhodných pro výrobu PHS, jsem záměrně vybral z důvodu jejich trvanlivosti (dub, modřín jádro, borovice jádro), tak jejich dobré materiálové základně na našem území (smrk, borovice, dub).
•dub Trvanlivost: Pro velký obsah tříslovin patří k našim nejtrvanlivějším dřevinám. Opracovatelnost: Dobře opracovatelné, hůře se suší a obtížněji se impregnuje Využití: Na vodní stavby, ke stavbě lodí, v nábytkářství, v řezbářství, soustružnictví, na rozmanité konstrukce, na parkety, prahy, schody, sloupy atd.
•modřín Trvanlivost: Trvanlivé, odolné Opracovatelnost: Dobře se suší (málo se bortí a sesychá), opracovává, hůře se impregnuje Využití: Jedno z nejkvalitnějších dřev, vodní stavby, stavby lodí, ve stavebním a nábytkovém truhlářství (okna, dveře, vnitřní i venkovní obklady atd.), kolářství, chemický průmysl.
•borovice Trvanlivost: Jádrové dřevo oproti běli (náchylná na zamodralost) je trvanlivé a odolné. Opracovatelnost: Dobře se suší, opracovává (pryskyřice zhoršuje opracovatelnost povrchů), běl se lépe impregnuje než jádro. Využití: Široké uplatnění, stavební a konstrukční materiál na venkovní i vodní stavby (mostní konstrukce), v nábytkářství, truhlářství (okenní a dveřní rámy), telegrafní sloupy, pražce, v chemickém průmyslu (buničina, dřevitá vlna) atd.
29
•smrk Trvanlivost: Méně trvanlivé a odolné proti biotickým škůdcům. Opracovatelnost: Dobře se opracovává, suší, hůře se impregnuje. Využití: Naše nejdůležitější užitkové dřevo, stavební a konstrukční dřevo pro nadzemní i podzemní stavby (stožáry, sloupy, střešní a mostní konstrukce, lešení, podlahovina, důlní dříví atd.), v nábytkářství (nábytek, dýhy, překližky, lišty), na chemické a polochemické zpracování (buničina, dřevovina, dřevovláknité a dřevotřískové desky). Dostupné na World Wide Web: http://wood.mendelu.cz/nod/e107_cz/nod_plugins/projects/stavba_dreva/index.htm
Tabulka č.5: Přehled vybraných fyzikálních a mechanických vlastností našich dřevin Dřevina
Hustota při w0% [kg.m-3]
Tvrdost [MPa]
Dub
680
67.5
Modřín
560
43.5
Borovice
505
28.5
Smrk
420
26
6.2.2 Druhy a vlastnosti vybraných velkoplošných aglomerovaných materiálů na bázi dřeva, použitelných na konstrukci PHS. Pojmem aglomerované materiály rozumíme výrobky z dřevních částic, získaných dezintegrací dřevěného materiálu a jejich opětovném spojení pojivy. Tyto materiály překonávají do značné míry nevýhody dřeva – heterogenitu, anizotropii, rozměrovou nestálost. Naopak uchovávají většinu vlastností dřeva. (Hrázský, Král 2007) Některé přednosti: -
velkoplošnost
-
izotropnost, homogení struktura bez přírodních vad
-
široký sortiment (hustota, tloušťka, pevnost)
-
příznivé mechanické vlastnosti vzhledem ke své hustotě
-
dobré akustické vlastnosti
-
možnost spojování klasickými spojovacími prostředky
-
velmi dobrá odolnost proti ohni
30
Následující druhy velkoplošných materiálů jsem vybral z důvodu jejich odolnosti proti povětrnostním vlivům, výborným mechanickým vlastnostem, které lze uplatnit při výrobě PHS. Výrobě některých typů těchto materiálů na našem území, a u cementotřískových desek z hrubých částic vysokému obsahu dřevní hmoty (až 95%). •cementotřískové desky: Cementotřísková deska (CTD) je deska vyrobená lisováním z částic na bázi dřeva nebo jiných rostlinných částic pojených hydraulickým cementem a možnými přísadami. Podle tvaru dřevních částic a jejich hustoty a podle hustoty výrobků se rozlišují tři typy cementotřískových desek: a) lehké stavební desky z dřevní vlny b) cementotřískové desky střední hustoty z hrubých třísek c) cementotřískové desky vysoké hustoty z jemných třísek
Nejrozšířenějším minerálním pojivem je hydraulický cement. Vytvrzuje vázáním vody a tvoří vodovzdorné pojivo. Rozlišuje se několik druhů hydraulického cementu – portlandský, hutní, hlinitanový, železoportlandský. Extraktivní látky některých dřevin, jako například třísloviny, pryskyřice, tuky, ale i lehce hydrolysovatelné polysacharidy, zpomalují nebo úplně zastavují vytvrzování cementu. Z domácích dřevin jsou vhodné k výrobě CTD zejména smrk, jedle, topol. Borovici lze také dobře zpracovat, ale až po dokonalém zvětrání (oxidaci) přítomných pryskyřic. Ostatní dřeviny, jako například dub (obsahuje třísloviny) s obsahem extraktivních látek nad 0.15%, jsou pro přímé zpracování nevhodné. (Hrázský, Král 2007)
6.3 Ochrana dřeva 6.3.1 Trvanlivost dřeva Trvanlivost dřeva je schopnost dřeva odolávat vnějším vlivům a současně si zachovávat své původní vlastnosti. Rozeznáváme trvanlivost přirozenou (přirozená trvanlivost dřeva) a zvýšenou (lidským počinem zvýšenou). Trvanlivost dřeva je především závislá na chemickém složení dřeva a nemá žádnou souvislost s hustotou dřeva. Dřevo používané ve většině případů potřebujeme vysušené alespoň na technologickou vlhkost (20%). V případě, že vytvoříme takové podmínky ve dřevě a jeho okolí, které jsou nepříznivé pro aktivitu biotických škůdců a současně omezují 31
působení abiotických faktorů, získává dřevo „neomezenou“ trvanlivost. (Holan 2009) Dřevo přesně definovanou trvanlivost nemá. To vyplývá z rozdílné anatomické stavby dřeva jednotlivých dřevin a různých forem jeho expozičních zatížení. K přirozené trvanlivosti přispívají též látky ve dřevě uložené -pozitivně (jádrové látky, třísloviny, pryskyřice, dřevní gumy, těkavé silice) -negativně (bílkoviny, cukry, škroby, tuky) -nemající vliv (hustota, doba těžby)
6.3.2 Konstrukční ochrana Provádíme pomocí konstrukčních opatření, majících především za úkol snižovat vlhkost dřeva, zamezovat kondenzování vody na dřevěných i nedřevěných materiálech a umožnit dostatečné odvětrávání celého prostoru, kde je dřevo uloženo (kritická hodnota vlhkosti dřeva pro napadení houbou je w> 20%). Nejčastěji se v exteriéru setkáváme s působením vody kapalné (déšť), vody vzlínající, která se ke dřevu dostává vzlínáním ze špatně odizolovaných prvků (beton, základy), vody obsažené ve vzduchu. Podstatou je zabudovat dřevo tak, aby bylo co nejvíce chráněno proti přímému i nepřímému kontaktu se srážkami: -
dostatečný přesah
-
obložení konstrukčně řešit tak, aby voda po případném kontaktu odtékala a nedocházelo k ulpívání na konstrukci
-
vhodné uložení dřeva
-
dostatečná výška konstrukce nad okolním terénem
-
zamezení vzlínání vody z podkladového materiálu
-
umožnění dýchání zabudovaného dřeva
-
nepoužívání nevhodných konstrukčních spojů
Tabulka č.6: Třídy použití rostlého dřeva a napadení biologickými škůdci dle ČSN EN 335 Třída Vlhkost použití dřeva
1
Max. 20%
Uložení dřeva
Zakryté bez kontaktu
Výskyt biologických činitelů Dřevokaz. houby Dřevozbarvující Hmyz houby a plísně Stopkovýtr Měkká Brouci Termiti usné hniloba houby -
-
32
-
V
V*
2
3
4
5
se zemí (sucho) Občasně Zakryté >20% bez kontaktu se zemí (zvýšená vhkost) Často Bez >20% kontaktu se zemí (nezakryté) Trvale Uložené >20% v zemi nebo sladké vodě Trvale Uložené ve >20% slané zemi nebo mořské vodě
V
-
V
V
V*
V
-
V
V
V*
V
V
V
V
V*
V
V
V
V
V*
-nepředpokládá se výskyt biotického činitele V-předpokládá se výskyt biotického činitele V*-předpokládá se výskyt (v místech jeho působení)
6.3.3 Přirozená ochrana dřeva Přirozená trvanlivost různých druhů dřeva je schopnost dřeva zachovat si své vlastnosti a strukturu v podmínkách, které jsou příznivé pro biotické činitele, kteří dřevo narušují. Údaje o odolnosti různých druhů dřeva proti houbám a hmyzu uvádí evropská norma EN 350-2. Otázka odolnosti různých druhů dřeva je velice důležitá při použití dřeva, které je vystaveno přímým účinkům povětrnostních vlivů. Jak vyplývá z následující tabulky, ochranu výrobků ze dřeva lze provádět i správnou volbou dřeviny, případně jejich kombinacemi.
33
Tabulka č.7: Trvanlivost našich vybraných dřevin (Reinprecht 1994) Dřevina
Poměrná trvanlivost dřeva (%) použité prostředí Vnější Ve podmínky vodě
Trvanlivost v letech Použití dřeva
Pod V suchém Dřevo ve styku Volně venku střechou prostředí se zemí sloupy pražce 6-7 14-20 50-120 100-200
Dub
100
100
100
Modřín
86
80
95
9
8-10
40-100
90-150
Borovice
85/60
80/70
90/60
4-8
7-8
40-85
90-120
Smrk
75
50
75
3-4
4-5
40-70
50-75
Stále v suchu
3001000 8001200 1201000 120-900
6.3.4 Chemická ochrana Chemická ochrana dřeva spočívá v aplikaci chemických ochranných prostředků do dřeva. Tyto prostředky následně zvyšují trvanlivost a odolnost dřeva vůči napadení biotickými škůdci. Podstatou chemické ochrany dřeva je zvolení vhodného ochranného prostředku a způsobu aplikace tak, aby byla dosažena co největší hloubka průniku ochranné látky do celého objemu dřeva. V případě dodržení veškerých konstrukčních zásad pro zabudování dřeva a použití dřeva v prostředí bez zvýšené vlhkosti, není potřeba chemickou ochranu používat.
6.4 Vlastní hodnocení Využití dřeva a materiálů na jeho bázi se jeví jako bezproblémové na možnou konstrukci protihlukové stěny a to jak hlavní nosnou tak doplňkovou. Použitím vhodného materiálu, chemickou a konstrukční ochranou na nejvíce „zatěžované“ místa PHS z hlediska ochrany dřeva, lze docílit bezesporu dlouhodobé bezproblémové funkčnosti PHS.
34
7 Vyhodnocení konstrukčních a materiálových variant protihlukové stěny 7.1 Konstrukční varianty •jednoprvková konstrukce: Naprostá jednoduchost této konstrukce předurčuje k použití velkoplošné materiály a to jak cementoštěpkové, tak vrstvený masivní panel. Ve své podstatě je protihlukovou překážkou každá stěna alespoň s minimální plošnou hmotností 10 kg/m 2 . Materiál: Štěpkocementová deska, masivní deska Konstrukční charakteristika: Velice jednoduchý panel, jehož akustické vlastnosti jsou závislé na tloušťce desky a použitém materiálu ( rozměry: šířka je určena modulovou vzdáleností nosných prvků, výška je určena násobkem výrobního rozměru). Základním parametrem u této varianty je plošná hmotnost. Akustické vlastnosti panelu lze vylepšit rozptylovými prvky. Použití: Obklad stěny domu, plotový dílec, protihluková ochrana výrobní haly.
•násobná konstrukce: Konstrukce, kde se nabízí různé varianty řešení a to, jak z hlediska použitého materiálu v jednotlivých vrstvách, tak tloušťkou materiálových vrstev ve skladbě konstrukce. Kombinace těchto variant výrazně ovlivňují akustické vlastnosti PHS. Materiál: Masivní dřevo (hranoly), velkoplošný materiál (cementoštěpková deska, vrstvená masivní deska), zvukoizolační výplň (desky minerální vlny). Konstrukční charakteristika: a) rámová konstrukce, opláštěná cementoštěpkovou deskou nebo vrstvenou masivní deskou. Vzniklá dutina uvnitř konstrukce může být ponechána bez výplně nebo lze použít zvukoizolační výplň. (dle Velox Werk) b)
rámová
konstrukce
podobně
jako
v předchozím
případě,
ale
opláštěná
cementoštěpkovým materiálem nebo vrstveným masivním panelem pouze jednostranně. Vzniklá dutina ponechána bez výplně se zvukoizolační výplňí. Na druhé straně konstrukce bude použito opláštění z ohybově poddajného materiálu.(dle Land Co) Akustické vlastnosti obou panelů lze vylepšit rozptylovými prvky. Použití: Protihlukové stěny rychlostních silnic a dálnic, železniční koridory.
35
• vlastní návrh: Sendvičová konstrukce tvořená dvěma deskami, uvnitř kterých je násyp. Konstrukce je po celém obvodu uzavřená. Materiál: Velkoplošný materiál (cementoštěpková deska, vrstvená masivní deska), zvukoizolační výplň (násyp). Konstrukční charakteristika: Mezi jednotlivé desky panelu se umístí voština s násypem. Panel bude následně uzavřen uzavíracími prvky po celém obvodě panelu. Použití: Požadavek na co největší plošnou hmotnost a zároveň co nejmenší tuhost, bude panel splňovat dvě důležité podmínky na neprůzvučnost a pohltivost. Konstrukce bude zároveň hmotná , ale i dostatečně ohybově měkká. Násyp dodává konstrukci dostatek hmotnosti, ale nezvyšuje její tuhost.
7.2 Materiálové varianty • Velkoplošný aglomerovaný materiál na bázi štěpkocementu. Základní charakteristika: Velkoplošný aglomerovaný materiál na bázi dřevěných štěpek (90-95%), hydraulického cementu(3-8%), ostatních látek (2%), objemová hmotnost 840kg/m 3 . Vlastnosti:
Výhody - životnost, vysoká objemová hmotnost (z hlediska použití
v PHS), tvarová rozměrová rozmanitost, dlouhá životnost, možnost probarvení. Nevýhody - způsob likvidace(výrobce udává rozdrcení a znovupoužití při výrobě štěpkocementových desek), životnost povrchové úpravy (výrobce udává znovuobnovení nátěru po 30 letech). Použití: Opláštění rámové konstrukce a na jiných exponovaných místech (horní uzavírací prvek PHS). Využití samostatné desky jako PHS.
• Vrstvený masivní panel. Základní charakteristika: Přířezy (desky) jsou lepeny v lisu tzv. na šířku- vzniká spárovka, jednotlivé kusy spárovky jsou následně plošně lepeny v lisu na sebe (vrstveny), důležitým požadavkem je orientace spárovky kolmo na předcházející vrstvy a lichý počet vrstev jednotlivých spárovek, voduvzdornost lepidla. Vlastnosti:
Výhody - vysoká objemová hmotnost (z hlediska použití v PHS), tvarová
rozměrová rozmanitost, rozměrová stálost, možnost probarvení (tlaková impregnace), dřevo je lehce probarveno do zelena, ekologicky velice příznivý materiál 36
Nevýhody - životnost povrchové úpravy (při použití klasických lazurovacích nátěrových hmot nutnost obnovy po 5-8 letech), při nedodržení základních požadavků ochrany dřeva možnost biotického napadení. Použití: Opláštění rámové konstrukce a na jiných exponovaných místech (horní uzavírací prvek PHS). Využití samostatné desky jako PHS.
• Hranoly, řezané deskové řezivo. Základní charakteristika: Hranoly používá se mimostředové řezivo (čtvrtkový pořez), prkna (pořez prizmováním), KVH sušené (15%) mimostředové řezivo, které je délkově nastavováno. Veškeré použité dřevo je tlakově impregnováno. Vlastnosti:
Výhody - rozměrová variabilita a to jak samotných nosných prvků stěny,
tak spojováním těchto prvků vytvářením různých variant PHP, vysoká objemová hmotnost (z hlediska použití v PHS). Nevýhody - při nedodržení základních požadavků ochrany dřeva možnost biotického napadení, obtížnější impregnace dřeva s vlhkostí pod mezí hygroskopicity. Použití: Nosná konstrukce PHS, doplňkové konstrukce.
• Pohltivá výplň. Základní charakteristika: Jedná se o materiály vysoké pórovitosti, jejichž kostru tvoří vlákna nebo ztuhlá pěna. Používají se zejména materiály na bázi anorganických (minerálních, skleněných) vláken. Vlastnosti:
Výhody - pohltivost ( α ≈ 1). Nevýhody - nejedná se o dřevěný materiál, nízká plošná hmotnost (z
hlediska použití v PHS). Použití: Uvnitř panelů působí jako absorbční materiál, zvukových vln.
7.3 Vyhodnocení současné pozice výrobců protihlukových stěn ze dřeva na našem trhu. Dva mnou oslovení výrobci protihlukových stěn ze dřeva a to LAND Co. Zlín, s.r.o. a VELOX-WERK s.r.o. popsaly naprosto shodně: -
dřevo je odmítáno ŘSD ČR
-
z pozice investora není o klasické dřevěné panely takový zájem z důvodů krátké životnosti a pracné údržby 37
-
na našem trhu je silná "betonářská lobby" směrem k recyklovanému plastu a betonu
-
navzdory zkušenostem ze zahraničí, navzdory veškerým článkům, které vyšly ve stavebních a jiných časopisech, kde je dřevo vhodným stavebním materiálem jak konstrukčním, tak doplňkovým
-
změna postoje investora bude trvat dlouho
38
8 Diskuse Díky mnoha jedinečným vlastnostem dřeva, které jsou v každém jeho bodu odlišné, je velice těžké posuzovat jeho vhodnost při používání na výrobu nejen protihlukových stěn, ale i široké škály výrobků, které lze z tohoto materiálu bez problémů realizovat. Po pečlivém prozkoumání a popsání evropské normy, kterou se výroba protihlukových stěn řídí, se mi nepodařilo najít požadavek, který by použití dřeva omezoval nebo zakazoval. Technické požadavky, které jsem zde popsal, taktéž nevylučují použití dřeva a materiálů na jeho bázi. Naopak dřevo obstojně konkuruje moderním materiálům a v některých požadavcích tyto materiály dokonce předstihuje. Různé konstrukční a materiálové varianty vytvářejí z protihlukových panelů vyrobených ze dřeva velice kvalitní ochranu proti hluku. Ostatně to dokazují výrobci těchto protihlukových stěn. Podle mého názoru neexistuje žádné omezení, které by bránilo použití dřeva jako základního materiálu pro výrobu protihlukových stěn. Škoda nevyužít kvalitní domácí suroviny, která má široké spektrum použitelnosti a velký potenciál do budoucnosti. Je jen otázkou času, kdy namísto preferování surovin z neobnovitelných přírodních zdrojů začneme používat dřevo na místech, kde to doposud „nebylo“ možné!
39
9 Závěr Závěrem lze jen těžko nesouhlasit s tvrzením, že použití dřevěných protihlukových stěn na českých silnicích a dálnicích je ovlivněno pouze nepříliš příznivou situací, kdy většinu trhu s PHS ovládají společnosti, které mají ve své nabídce PHS panely vyrobené z železobetonu. Jak vyplynulo z komunikace s výrobcem PHS, provádění PHS na našich silnicích a dálnicích se dále řídí technickými podmínkami (dále jen TP), ve kterých se přímo uvádí, že PHS ze dřeva jsou neekonomické. Bohužel tento nešťastný dokument je mnohdy základem při výběrových řízeních pro provádění PHS na dálnicích a silnicích vyšších tříd. Do této chvíle se mi nepodařilo TP 104 technické podmínky (protihlukové clony pozemních komunikací) obstarat, proto obsah tohoto dokumentu a jeho možný dopad na výrobu PHS bude blíže analyzován v diplomové práci, která bude v případě úspěšného dokončení studia navazovat na tuto práci. Svoje místo si výrobci PHS ze dřeva hledají například při výstavbě železničních koridorů, průmyslových areálů, sportovišť a v jiných zemích EU. Podle mého názoru neexistuje žádné omezení, které by bránilo použití dřeva jako základního materiálu pro výrobu protihlukových stěn.
40
10 Resumé From my investigation revealed that the three basic functional requirements for equipment to prevent the spread of noise and the construction of sufficient height requirement for sound insulation and absorption for wood as a material are not an obstacle. Likewise, the standard ISO 14388th On the contrary, it is very good material from an environmental and design aspects. In terms of durability, maintenance, economics can be also observed very good results but it all depends on the type of structure. It can further be noted that equally important obstacle is the lack of investor confidence in the wood itself. Broken reputation of wood together with the intensifying pressures manufacturers are still using the newer materials are frequent arguments that investors mouthed merchants artificial materials. It can be seen as directly supplied wood materials, which often do not have such good qualities as a timber.
41
11 Literatura Seznam odborné literatury: 1.
POLÁŠEK, J. Technická normalizace a posuzování shody. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2005. 200 s. ISBN 807157-876-2.
2.
POLÁŠEK, J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav : Stavebně truhlářské výrobky. Část I. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 149 s. ISBN 80-7157-659-X.
3.
POLÁŠEK, J. Zkoušení nátěrových hmot a povrchových úprav : Nábytek. Část II. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2003. 61 s. ISBN 80-7157-660-3.
4.
HOUDEK, KOUDELKA Srubové domy z kulatiny , ERA group spol. sr.o.Brno 2004, 161s. ISBN 80-86517-97-7
5.
HAVÍŘOVÁ Z. Stavíme dům ze dřeva, ERA group spol. sr.o.Brno 2005, 99s. ISBN 80-7366-008-3
6.
VAVERKA J. a kol. Stavební fyzika 1, Vysoké učení technické v Brně, Brno 1998, 343s. ISBN 80-214-1283-6
7.
KAŃKA J. Akustika stavebních objektů, ERA group spol. sr.o.Brno 2009, 145s. ISBN 978-80-7366-140-3
8.
VAVERKA J. a kol. Akustika, Vysoké učení technické v Brně, Brno 1996, 156s. ISBN 80-214-0743-3
9.
HOLAN J. Ochrana dřeva, (prozatímní učební texty 93s.)
10.
ŠTEFKO, REINPRECHT, KUKLÍK, Dřevěné stavby, JAGA, Bratislava 2009, 196s. ISBN 978-80-8076-080-9
11.
HRÁZSKÝ, KRÁL Kompozitní materiály na bázi dřeva Část I , Mendlova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, Brno 2007, 253s. ISBN 978-80-7375034-3
Prospekty firem: VELOX-WERK s.r.o. LAND-Co s.r.o.
42
Normy: ČSN EN 14388 (737063) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Specifikace ČSN EN 1793-1 (737060) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Zkušební metody stanovení akustických vlastností - Část 1: Určení zvukové pohltivosti laboratorní metodou ČSN EN 1793-2 (737060) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Zkušební metody stanovení akustických vlastností - Část 2: Určení zvukové neprůzvučnosti laboratorní metodou ČSN EN 14389-1 (737062) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Postupy hodnocení dlouhodobé účinnosti - Část 1: Akustické vlastnosti ČSN EN 14389-2 (737062) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Postupy hodnocení dlouhodobé účinnosti - Část 2: Neakustické vlastnosti ČSN EN 1794-1 (737061) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Neakustické vlastnosti - Část 1: Mechanické vlastnosti a požadavky na stabilitu ČSN EN 1794-2 (737061) Zařízení pro snížení hluku silničního provozu - Neakustické vlastnosti - Část 2: Obecné požadavky na bezpečnost a životní prostředí
Internetové stránky: http://seznam.normy.biz http://www.silnice-zeleznice.cz/clanek/unikatni-metoda-vystavby-protihlukovych-sten/ http://www.liadur.cz/montaz/montaz.htm http://www.casopisstavebnictvi.cz/tisk.php?ID=254 http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=CELEX:32002L0049:CS:HTML http://www.casopisstavebnictvi.cz/protihlukove-steny-liadur-s-technologii-txactive_N2659 http://www.tomaas.cz/page/1832.absorpcni-dekorativni-protihlukova-stena/ www.cideas.cz/free/okno/technicke_listy/.../TL07CZ_2412_3.pdf http://wood.mendelu.cz/nod/e107_cz/nod_plugins/projects/stavba_dreva/index.htm 43
