MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií
Vývoj migračního potenciálu příhraničního regionu Hrušovansko Diplomová práce
Vedoucí práce:
Autor:
Ing. Mgr. Jiří Čeněk
Bc. Barbora Sečanská
Brno 2015
Prohlašuji, že jsem práci: Vývoj migračního potenciálu příhraničního regionu Hrušovansko vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne 22. 5. 2015
……………………………. Bc. Barbora Sečanská
Touto cestou bych ráda poděkovala vedoucímu své diplomové práce Ing. Mgr. Jiřímu Čeňkovi za odborné vedení, cenné rady a připomínky, které mi poskytl při zpracování předkládané diplomové práce. Zvláštní poděkování patří mým nejbližším a rodině, kteří mě po celou dobu vysokoškolského studia i při zpracování diplomové práce podporovali.
Abstrakt Cílem předkládané diplomové práce je analýza migračního potenciálu obyvatel příhraničního regionu Hrušovansko za prací do Rakouska. Vzhledem k blízkosti českorakouského hraničního přechodu a výhodám, které práce v Rakousku nabízí je zde totiž potenciál pro pracovní migraci Čechů poměrně značný. Diplomová práce se skládá ze dvou částí. Literární rešerše se zprvu zabývá hlavně samotným pojmem migrace, jejími druhy, historickým vývojem a následuje výpis povinností migrujících osob za prací do Rakouska. Porovnávány jsou také podmínky a nároky, které pracující lidé v obou státech mají. V empirické části je provedena analýza místního trhu práce, ovšem stěžejní část diplomové práce je založena na kvalitativním výzkumu – dotazníkovém šetření místních obyvatel. Do interpretace výsledků se promítá i sekundární analýza dat, z dotazníkového šetření konaného na územní Hrušovanska v roce 2000 pod záštitou Univerzity Karlovy, jejíž výsledky jsou s některými daty současného průzkumu porovnávány. Klíčová slova: Česká republika, dotazníkové šetření, mikroregion, pracovní migrace, pracovní podmínky, Rakousko Abstract Aim of this thesis is to analyse the migration potential of inhabitants of the border region called Hrušovansko to work in Austria. Due to the proximity of the CzechAustrian border crossing and benefits offered by work in Austria, the potential for labour migration of Czechs is quite significant. The thesis consists of two parts. The literature search is initially focused primarily on the very concept of migration, its types, and historical development, followed by listing responsibilities for migrants to work in Austria. Conditions and demands imposed on working people in both countries are also compared. In the empirical part there is an analysis of the local labour market, however, the crucial portion of the thesis is based on a qualitative research – a survey of local residents. Results interpretation is also influenced by a secondary analysis of data, namely from a survey held in the territory of Hrušovansko in 2000 under the auspices of Charles University, the results of which are compared to some issues of the current survey.
Keywords: Czech Republic, survey, microregion, labour migration, working conditions, Austria Bibliografická citace SEČANSKÁ,
Barbora. Vývoj
migračního
potenciálu
příhraničního
regionu
Hrušovansko. Brno, 2015. Diplomová práce. Mendelova Univerzita v Brně. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií.
Obsah 1
ÚVOD........................................................................................................................ 9
2
CÍL PRÁCE ............................................................................................................. 10
3
METODIKA ............................................................................................................ 11
4
LITERÁRNÍ REŠERŠE .......................................................................................... 12 4.1
Migrace ............................................................................................................ 12
4.1.1
Specifické formy mezinárodní migrace .................................................... 14
4.1.2
Migrační teorie .......................................................................................... 14
4.1.3
Vývoj mezinárodní migrace ve světové ekonomice ................................. 16
4.1.4
Postoj zemí k mezinárodní migraci .......................................................... 16
4.2
Pracovní migrace .............................................................................................. 17
4.2.1
Vývoj pracovní migrace v Evropě ............................................................ 17
4.2.2
Vývoj legislativy týkající se pracovní migrace z ČR do Rakouska .......... 18
4.2.3
Problematika mezinárodního zaměstnávání ............................................. 20
4.3
Práva a povinnosti migrujících pracovníků...................................................... 21
4.3.1
Mezinárodní zdanění................................................................................. 21
4.3.2
Legislativa sociálního zabezpečení ........................................................... 22
4.4
Pracovní podmínky v Rakousku a porovnání s ČR ......................................... 25
4.4.1
Pracovní doba ........................................................................................... 25
4.4.2
Finanční ohodnocení ................................................................................. 26
4.4.3
Uznávání kvalifikace ................................................................................ 27
4.4.4
Dovolená ................................................................................................... 27
4.4.5
Nemocenská dovolená .............................................................................. 28
4.4.6
Mateřská a rodičovská dovolená............................................................... 29
4.4.7
Rodinné přídavky ...................................................................................... 30
4.4.8
Pendler paušál ........................................................................................... 31
4.4.9
Daně .......................................................................................................... 32
4.4.10
Starobní důchod ........................................................................................ 32
4.4.11
Pracovní smlouvy ..................................................................................... 34
4.4.12
Zkušební doba ........................................................................................... 35
4.4.13
Výpověď ................................................................................................... 35
4.4.14
Pracovní posudek ...................................................................................... 37
4.4.15
Dávky v nezaměstnanosti ......................................................................... 37
4.5
5
Podpora osob pracujících v Rakousku ............................................................. 39
4.5.1
Odbory ...................................................................................................... 39
4.5.2
Dělnická komora ....................................................................................... 39
4.5.3
Podniková rada ......................................................................................... 39
4.5.4
SOLVIT .................................................................................................... 40
EMPIRICKÁ ČÁST ................................................................................................ 41 5.1
Mikroregion Hrušovansko ............................................................................... 41
5.1.1
Charakteristika mikroregionu ................................................................... 41
5.1.2
Mikroregion Hrušovansko ........................................................................ 41
5.1.3
Vznik ZSO Hrušovansko .......................................................................... 41
5.1.4
Demografické faktory ............................................................................... 42
5.1.5
Geografické faktory .................................................................................. 42
5.1.6
Trh práce ................................................................................................... 42
5.1.7
Shluková analýza místního trhu práce ...................................................... 46
5.2
Cíl výzkumu ..................................................................................................... 49
5.3
Metody výzkumu ............................................................................................. 50
5.4
Popis zkoumaného souboru.............................................................................. 51
5.5
Vyhodnocení dotazníku ................................................................................... 54
5.5.1
Česko-rakouské vztahy a jazyková vybavenost ........................................ 54
5.5.2
Zaměstnanost ............................................................................................ 57
5.5.3
Práce v sousedním Rakousku ................................................................... 61
5.5.4
Životní úroveň........................................................................................... 68
5.6
Shrnutí výsledků............................................................................................... 71
5.7
Doporučení pro mikroregion ............................................................................ 74
5.8
Diskuse ............................................................................................................. 75
5.8.1
Limity výzkumu ........................................................................................ 76
6
ZÁVĚR .................................................................................................................... 78
7
POUŽITÉ ZDROJE................................................................................................. 79 Seznam zkratek ........................................................................................................ 84 Seznam tabulek ........................................................................................................ 84 Seznam grafů ........................................................................................................... 84 Seznam příloh .......................................................................................................... 85 Přílohy ..................................................................................................................... 87
1 ÚVOD Mezinárodní migrace je v současné globalizující světové ekonomice zcela běžným jevem. V novodobé historii docházelo ve světě, včetně některých států Evropy, k legálním migračním pohybům do zahraničí již mnohem dříve. Obyvatelé České republiky (ČR) a států východní Evropy však dostali tuto možnost až po rozpadu Sovětského svazu a začali ji využívat zejména k pracovním účelům v ekonomicky vyspělejších zemích. Pracovní migrace do zahraničí je samozřejmě nejčastější v místech nacházejících se v blízkosti státních hranic, kde lidé preferují každodenní nebo alespoň týdenní dojíždění zpátky domů. V případě ČR je pro Čechy nejčastější cílovou destinací sousední Německo a Rakousko, kde jsou výdělky a s tím související životní úroveň na mnohem vyšší úrovni než u nás. Zkoumaný mikroregion Hrušovansko se nachází na jihu České republiky v rakouském pohraničí. Potenciál pro pracovní migraci do sousedního Rakouska je zde vzhledem k malé vzdálenosti hraničního přechodu a spoustě výhod, které rakouský stát nabízí, určitě velký. Pracovat v členských zemích Evropské unie (EU), Evropského hospodářského prostoru (EHP) a Švýcarska je navíc po přistoupení ČR do Evropského společenství (ES) v roce 2004 mnohem snazší díky zavedení volného pohybu osob. Faktorů ovlivňujících rozhodnutí lidí, zda jít pracovat do zahraničí či nikoliv, je opravdu mnoho a rozhodně se nejedná o lehkou volbu. Spolupráce s cizinci určitě není jednoduchá, jelikož dochází k propojování více národností a kultur, což má zajisté spoustu výhod, ale na druhou stranu to s sebou přináší i spoustu neshod a nedorozumění.
Nejedná se pouze o jazykovou bariéru, ale každý člověk je
individualita sama, liší se povahou, znalostmi i schopnostmi, čímž může docházet k rozdílným názorům na řešení nastalých situací. Problémem pro spoustu lidí může být také to, jak jsou migranti v zahraničí vnímáni. Jak uvádí Baštýř a kolektiv (2005), Češi jsou v Rakousku ve většině případů vnímáni jako levná pracovní síla najímaná na podřadné práce, které nikdo z místních nechce za nabízené peníze dělat. Je to pochopitelně dáno jejich vyšší životní úrovní a možná také hrdostí. Ta však může být překážkou právě i pro spoustu Čechů, kteří se rozhodují, zda přijmout lépe placenou práci pod úrovní své kvalifikace či nikoliv. Tento, ale i spoustu dalších jevů, dále zkoumá právě předkládaná diplomová práce. 9
2 CÍL PRÁCE Cílem diplomové práce je analyzovat migrační potenciál obyvatel příhraničního regionu Hrušovansko za prací do Rakouska. Migrační potenciál bude zjišťován pomocí dotazníkového
šetření
realizovaného
v rámci
předkládané
diplomové
práce
a dotazníkového šetření na téma “Postavení pohraničí v regionálním rozvoji České republiky se zřetelem k zapojení ČR do evropských struktur”, které ve vybraném mikroregionu Hrušovansko probíhalo v roce 2000 v rámci Karlovy Univerzity. Snahou a cílem je tedy zachytit vývoj migračního potenciálu za posledních 15 let. Kromě analýzy místního pracovního trhu je dílčím cílem diplomové práce zjistit např., jak vnímají místní obyvatelé vztahy se sousedními Rakušany, jejich nejčastější důvody cest do Rakouska či druhy kontaktů a vztahů, které tam obyvatelé mikroregionu mají. Vzhledem k prolínání dvou kultur a jazyků bude zjišťována i jazyková vybavenost místních obyvatel rakouským úředním jazykem - němčinou. Cílem je dozvědět se i pár informací o současném zaměstnání respondentů či obavách z jeho ztráty. Mezi ty nejstěžejnější cíle výzkumu ale patří především postoje místních obyvatel k práci v sousední zemi, podmínky, za kterých by ji přijali, co by pro její získání byli ochotni udělat a jak by ji nejčastěji hledali. V rámci diplomové práce je stanoveno 5 hlavních výzkumných otázek, na které bude hledána odpověď. 1. Jaká je úroveň německého jazyka u lidí, kteří pracují v Rakousku, v porovnání s lidmi pracujícími v ČR? 2. Liší se obava ze ztráty zaměstnání u lidí pracujících v Rakousku a těch, kteří pracují v ČR? 3. Jaké faktory ovlivňují to, zda lidé mají zájem o práci v zahraničí či nikoliv? 4. Jaké faktory ovlivňují to, zda jsou lidé ochotni jít pracovat do Rakouska pod úrovní své kvalifikace? 5. Jaká je životní úroveň u lidí, kteří pracují v Rakousku, oproti lidem pracujícím v ČR?
10
3 METODIKA K dosažení cíle byla vypracována rešerše literatury a internetových zdrojů vztahující se k danému tématu. Úvodní kapitoly vymezují zásadní pojmy týkající se migrace, jejích forem, historický vývoj a postoje jednotlivých zemí k mezinárodní migraci, ať už se jedná o migraci pracovní či nikoliv. Následující kapitoly rešerše upozorňují na práva a povinnosti migrujících osob za prací do Rakouska, zejména z oblasti sociálního zabezpečení. Na základě platné legislativy obou států, tedy jak Rakouska, ČR, ale i podle mezinárodního práva EU, jsou porovnávány podmínky a nároky, které pracující lidé v obou státech mají. Rozebírány jsou především náležitosti pracovní smlouvy, daňová zvýhodnění, finanční ohodnocení, nároky na mateřskou dovolenou, přídavky na děti, nemocenskou dovolenou, podporu v nezaměstnanosti, starobní důchod atd. Empirická část diplomové práce je postavena na kvalitativním výzkumu. Primární data byla shromažďována pomocí dotazníkového šetření od místních obyvatel mikroregionu Hrušovansko, kteří díky své příhraniční poloze často migrují za prací do Rakouska. Data jsou následně vyhodnocována a zjištěné výstupy interpretovány. Provedena byla také sekundární analýza dat z dotazníkového šetření, které bylo na území Hrušovanska prováděno v roce 2000 pod záštitou Univerzity Karlovy. Výsledky z této analýzy jsou pak s některými daty současného průzkumu porovnávány a vždy se tedy jedná o údaje podle Havlíčka (2000). Mikroregion Hrušovansko byl stručně charakterizován a vymezen geograficky i demograficky. Na základě dat integrovaného portálu Ministerstva práce a sociálních věcí (MPSV) byla provedena také analýza místního trhu práce podle struktury a počtu podnikatelských subjektů, míry nezaměstnanosti, počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst. Na základě těchto údajů byla v programu Statistica zpracována shluková analýza kvůli zjištění, které obce se navzájem podobají a které nikoliv. Předpokladem je dominance jediného města mikroregionu – Hrušovan nad Jevišovkou. Největší část práce se pak skládá z vyhodnocování hlavních výzkumných otázek a jednotlivých otázek dotazníku, kde byly použity zejména popisné charakteristiky společně s grafy a tabulkami.
11
4 LITERÁRNÍ REŠERŠE 4.1 Migrace Pojmem migrace je označován proces přemisťování lidí, většinou se změnou trvalého nebo obvyklého pobytu. Na základě toho se migrace dělí na vnitřní, tj. v rámci 1 státu, a migraci vnější neboli mezinárodní. Vnitřní migrace je definována jako změna trvalého pobytu za hranice určité administrativní jednotky, zpravidla obce. Mezinárodní migrace je dle světové Organizace spojených národů (dále jen OSN) definována jako změna obvyklého pobytu za hranice daného státu, trvající déle než 1 rok. Důvodů vedoucích lidi k migraci je několik, ovšem nejčastěji se jedná o důvody osobní, politické či ekonomické (Hůle, 2004–2014). To dokládá např. Barša (1999) svým rozdělením migrace na 3 typy z pohledu usazení se v hostitelské zemi. Ekonomická migrace – kdy hlavním záměrem migranta je nabytí finančního kapitálu. Někteří pracují v cizině, aby finančně pomohli svým rodinám v rodných zemích, nebo si chtějí vydělat peníze, aby pak po návratu mohli žít lépe než doposud. Permanentní transnacionální migrace – příslušníci širšího migračního proudu určité ekonomické skupiny se rozšiřují do mnoha zemí a kontinentů. Do nich se přesouvají na základě nejlepších ekonomických podmínek ve světě. Uprchlíci – opouští svoji zemi spíše z důvodů politických než ekonomických. Někteří s cílem vrátit se, někteří s cílem usadit se trvale v cizí zemi. Z výše uvedeného tedy vyplývá, že typickým ekonomickým motivem migranta bývá zpravidla snaha zvýšit svoji dosavadní životní úroveň pomocí vyššího příjmového standardu (Hůle, 2004–2014). Vavrečková a kolektiv (2007) potvrzují důležitost rozdílů v příjmech mezi domovskou a cílovou zemí, ovšem upozorňují na transakční náklady, které prý omezují migraci z nejchudších států do bohatších zemí či regionů. Pro pracovníky z chudých zemí je finančně velmi nákladné cestovat do bohatšího státu a kvůli vyšším životním nákladům zde i žít. Vztah mezi mírou emigrace a mzdou je tak nelineární a má konkávní tvar.
12
Graf č. 1: Vztah mezi mírou emigrace a mzdou podle teorie Fainiho a Venturiniho
Zdroj: Faini a Venturini (1994) In: Vavrečková a kolektiv (2007)
Dalším cílem migrace může být např. získání pracovních zkušeností či zdokonalení jazykové vybavenosti. Ve všech těchto případech lze hovořit o migraci pracovní. Za pracovního migranta můžeme považovat osobu, která vstupuje do země jako cizí pracovní síla na pozvání vlády nebo budoucího zaměstnavatele, či osobu, která vstoupila do země samostatně za účelem nalezení práce v zahraničí. Pracovní migraci lze dále rozdělit na základě délky jejího trvání, tj. dlouhodobější úvazky, sezónní práce, příhraniční pracovní aktivity atd. (Hůle, 2004–2014). Baštýř (2005) rozděluje pracovní migraci podle charakteru potencionálních migrantů a forem výkonu zaměstnání v zahraničí na následující typy: a) Migrace pobídková vzniká tehdy, když na výzvu státu s vyšším životním standardem odcházejí odborníci z ekonomicky méně vyspělého státu. V dnešní době se nejedná už pouze o specialisty, ale i lidi středních profesí, např. zdatné řemeslníky, zdravotní personál, apod. Tato tzv. kariérní migrace může být termínově ohraničena nebo může mít dlouhodobý či celoživotní charakter. Zásadním motivem pro takového migranta jsou vyšší příjmy, v mateřské zemi téměř nedosažitelné. b) Migrace poptávková vzniká výhradně na základě vlastních impulsů migranta pracovat nebo dokonce žít v zahraničí a je jedno, zda se jedná o motivy ekonomické či nikoliv. Tento typ migrace ovšem vyvolává obavy z masového přílivu levné pracovní síly z okolních zemí, jelikož by mohl zapříčinit snižování mezd. 13
c) Migrace pobytová nastává v případě, že migrant chce dlouhodobě1, možná i celoživotně změnit místo svého pobytu, práce a života. Sklon k pobytové migraci mívají především obyvatelé chudších států mířící do států bohatších. Hranicí motivace k migraci je dosažení zhruba 70–75 % reálné příjmové úrovně imigračního státu. d) Migrace dojížďková (pendlerská) spočívá v zachování místa pobytu a života v mateřské zemi s tím, že se sem migrující osoba každodenně nebo alespoň 1x týdně po práci za hranicemi vrací. Tato forma migrace je proto typická pro sousedící země. 4.1.1 Specifické formy mezinárodní migrace Je evidentní, že forem migrace a zejména té mezinárodní existuje velká spousta. Například zmíněná dojížďková migrace je v současné době velmi významná a to zejména v zemích EU díky volnému pohybu osob. Do specifických forem migrace se řadí také odliv mozků či nelegální migrace. Odliv mozků se stal jednou z hlavních charakteristik globalizující světové ekonomiky a vykazuje stále rostoucí trend. Týká se jak rozvinutých, ale v poslední době zejména i rozvojových států. Nelegální migrace pracovních sil je velkým problémem zejména od 90. let 20. století. Práce nelegálních cizinců má samozřejmě pro zaměstnavatele spoustu výhod, zejména těch finančních. Ochotně pracují o víkendu, nežádají příplatky ani nemají vysoké nároky např. na stravu či ubytování a zaměstnavatel za ně neodvádí daně z příjmu, sociální ani zdravotní pojištění. Na růstu nelegální mezinárodní migrace se projevilo zejména otevření východní Evropy v 90. letech a odstranění vnitřních hranic zemí EU, které podepsaly Shengenskou dohodu (Baštýř, 2005). 4.1.2 Migrační teorie Migrační teorie se snaží zobecnit a nějakým způsobem osvětlit migrační pohyby obyvatelstva. Jelikož migrace obyvatelstva je široce podmíněný proces ovlivněný spoustou vnějších faktorů, při tvorbě migračních teorií si sociální vědci pokládají spoustu otázek. Řeší zejména to, jaké jsou příčiny migrace, proč k migraci dochází, z jakých důvodů dané skupiny lidí migrují a případně proč migrace v čase trvá nebo proč existuje reemigrace? Kdo jsou ti, kteří migrují, jaké jsou jejich charakteristiky a jak se liší od obecných charakteristik populace, z níž odcházejí? Zda lidé migrují, 1
Obvyklou neformální hranicí dlouhodobého pobytu v cizině bývá doba delší než 2–3 roky.
14
skupinově nebo samostatně, a jaké je jejich chování v cílových zemích migrace? Je jejich migrace trvalá nebo dočasná? Jaké jsou migrační politiky a integrační strategie migračních skupin a institucí v cílových zemích? (Drbohlav, Uherek, 2007) Podle metodických přístupů se teorie dělí na mikro nebo makro úrovně. První zmíněná úroveň se soustředí především na jedince, případně rodiny či domácnosti a makroekonomická perspektiva zdůrazňuje ekonomické, sociální a politické okolnosti, jejichž kontext vytváří prostředí, ve kterém daný jedinec-migrant pohyb realizuje (KuluGlasgow, 1992 In: Drbohlav, Uherek, 2007). Mezi používané migrační teorie současnosti patří např.:
Neoklasický ekonomický přístup – na makro úrovni tato teorie vysvětluje rozdíly v nabídce a poptávce po pracovních silách, kdy migrace směřuje z méně vyspělých zemí či oblastí s přebytkem pracovních sil a nízkými platy do zemí/oblastí vyspělých, s nedostatkem pracovních sil a s vysokými platy. Podle mikro úrovně jedinec migruje s cílem zlepšení celkové kvality života a věří, že zisky z migrace převáží ztráty, ať již okamžitě nebo v delším časovém horizontu (Drbohlav, Uherek, 2007).
Model lidského kapitálu spočívá v hodnocení zisku a ztrát, které migrace danému jedinci přinese. Každý ale hodnotí zisky a ztráty odlišně na základě individuálně psychologických a kulturně podmíněných předpokladů a dalších životních cílů. Právě trh práce – možnost být zaměstnán a dobře zaplacen, je klíčovou proměnnou této teorie a vše směřuje k maximalizaci zisku. I přes to, že motivace k migrace je zdánlivě pro všechny stejná, model lidského kapitálu umožňuje ukázat, proč některé skupiny osob na migraci participují méně než jiné (Drbohlav, Uherek, 2007).
Teorie dvojího trhu říká, že ve vyspělých zemích imigrace existují dva typy pracovních sektorů. První sektor je pro domácí populaci, tedy pro kvalifikovanou pracovní sílu, která je dobře placena, má relativně zajištěnou stabilitu svých postů a možnost kariérního růstu. Práce v druhém sektoru je fyzicky namáhavá a mnohdy nebezpečná. Vykonávají se tam nekvalifikované činnosti, na které jsou nabírání zejména pracovní migranti, a práce zde je špatně finančně ohodnocená. Tyto dva trhy práce jsou pro moderní kapitalistickou
15
společnost charakteristické a sám způsob produkce v industriální společnosti je vlastně příčinou migrace (Piore, 1979 In: Drbohlav, Uherek, 2007). 4.1.3 Vývoj mezinárodní migrace ve světové ekonomice Rozsáhlá mezinárodní migrace je jednou z charakteristik současné světové ekonomiky. K tradičním hostitelským zemím patří USA, Austrálie, Kanada a Nový Zéland. Počátkem 21. století přicházelo například do USA okolo 1 milionu migrantů. To západní Evropa se stala pro migranty přitažlivou během ekonomického oživení v 50. a 60. letech. Nejvýznamnější pohyb směřoval z chudých jižních zemí do zemí severní Evropy a tento trend přetrvává dodnes. Nejvíce migrantů tvoří Turci, Italové či migranti ze zemí bývalé Jugoslávie (Kunešová, 2006). Zimmermann, 1995 In: Vikhrov (2013) uvádí, že po vypuknutí prvních ropných šoků v roce 1973 ale začaly evropské země přistupovat k restriktivní imigrační politice. Důvodem byly obavy ze sociálního napětí a růstu nezaměstnanosti. Kunešová (2006) dodává, že k opětovnému zvýšení migračních toků v Evropě došlo po pádu „železné opony“ neboli rozpadu bývalého Sovětského svazu a také po rozpadu Jugoslávie. Kunešová (2006) také uvádí, že podle zprávy Rady Evropy z roku 2002 počet cizinců v zemích EU 15 vzrostl mezi lety 1995–2001 o 2,23 milionu osob a jejich podíl na obyvatelstvu zemí EU 15 se v tomto roce pohyboval od 2 do 9 %. Rozšířilo se také spektrum zdrojových zemí. Do západoevropských zemí (Francie, Německo, Velká Británie) začaly proudit osoby z Turecka, Tuniska, Alžírska, Iráku, Indie či Pákistánu. Hlavní proudy migrace se skládají i z různých typů osob. Může jít o trvalé nebo dočasné pracovní migranty, žadatele o azyl, uprchlíky, lidi bez domova, rodinné příslušníky apod. 4.1.4 Postoj zemí k mezinárodní migraci Během posledních desetiletí většina zemí ve světě přijímala opatření na liberalizaci trhu. ČR se se vstupem do EU v roce 2004 stala členem mezinárodního uskupení s vysokým stupněm ekonomické integrace, jehož cílem je mimo jiné vytvoření společného trhu a hospodářské a měnové unie. To vyžadovalo zejména volný pohyb zboží, služeb, osob a kapitálu mezi členskými státy. Hostitelské země z toho měly obavy, např. kvůli snižování mezd při příchodu levné pracovní síly, zvyšování vnitřní míry nezaměstnanosti, ale také kvůli ztrátě národní kultury a identity. Přílivu imigrantů 16
se proto státy snaží bránit především právními překážkami např. vízová povinnost, získání povolení k pobytu, pracovní povolení, licenční podmínky atd. (Kunešová, 2006). Naopak velmi liberální postoje zdůrazňující pozitivní dopady pracovní migrace jsou uplatňovány především ze strany obchodu. Podobné názory o liberálních ekonomikách a o přínosech volného pohybu osob a pracovních sil logicky prosazují zejména Světová obchodní organizace (WTO), Světová banka (WB), Mezinárodní organizace práce (ILO) či Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Mimo to, že migrace pracovních sil přináší obživu více jedincům, tak může i zvýšit produktivitu, růst dané země a pomoct zaplnit mezery na trhu práce (Geddes, Boswell, 2011).
4.2 Pracovní migrace 4.2.1 Vývoj pracovní migrace v Evropě Před rozpadem bývalého Sovětského svazu bylo kolem roku 1988 v západní Evropě zhruba 6,2 milionů cizích pracovníků. V roce 1997 jich registrovali již 7,5 milionu, tj. za 10 let obrovský nárůst s tím, že pro východní část Evropy byly typické spíše ty dočasné migrace s účelem zaměstnání. Ve 2. polovině 90. let počty pracovních migrantů již moc nerostly, ale na počátku milénia došlo opět k oživení pracovních migrací jak trvalých, tak dočasných. Ve většině členských zemích EU totiž začalo docházet k nedostatku pracovní síly a to v různých sektorech ekonomiky. Jednalo se jak o
nedostatek
kvalifikovaných
pracovníků
z oblasti
informačních
technologií,
komunikace, ale i služeb. V důsledku stárnutí populace v ekonomicky vyspělých zemích se začala utvářet poptávka např. po úklidu domácností, sociálních a zdravotních službách (Baštýř, 2005). Zahraniční imigranti jsou proto pro západoevropské země, které se potýkají se stárnutím populace, významným zdrojem pracovních sil. V roce 2001 pocházelo téměř 62 % pracovních sil ze zahraniční, ve Švýcarsku 18 % a v Rakousku 11 % (Kunešová, 2006). Řada evropských zemí proto začala od počátku 21. století upravovat migrační politiku tak, aby byly tyto specifické typy poptávky uspokojeny. Proto kvalifikovaní cizí pracovníci musejí být odměňováni stejně jako domácí pracovníci a musí s nimi být stejně zacházeno. Kromě toho ale státy začaly řešit domácí systémy vzdělávání a přípravy na povolání, aby zvýšily nabídku domácí pracovní síly. Některé země EU to 17
ale naopak dovedlo k tomu, že začaly zaměstnávat levnou nekvalifikovanou pracovní sílu z ciziny, hlavně v oblasti zemědělství, stavebnictví nebo již zmíněných služeb v domácnosti. S tím logicky souvisel rostoucí počet pracovních povolení pro sezónní pracovníky, ovšem v řadě zemí byla značná část této pracovní síly zaměstnávána nelegálně. Užívanějšími se proto opět staly dočasné pracovní migrace, kdy se dočasný pobyt poskytoval na základě povolení k zaměstnání až na dobu 5 let s možností prodloužení. To byl oproti dřívějšku velký rozdíl, jelikož předtím se pracovní povolení poskytovala pouze na 1 rok (Baštýř, 2005). V rámci této diplomové práce jsou díky poloze příhraničního mikroregionu Hrušovansko zkoumány vztahy mezi ČR a Rakouskem. 4.2.2 Vývoj legislativy týkající se pracovní migrace z ČR do Rakouska Jak uvádí Vavrejnová (2004), pracovat v západních zemích před r. 1989, kdy došlo k rozpadu Sovětského svazu, bylo zcela nemyslitelné. Takovou možnost měli pouze lidé, kteří z Československa nelegálně emigrovali. Po pádu železné opony však začala být emigrace z ČR legální a hlavní proud směřoval především do Německa a Rakouska, tedy sousedních zemí. Legální zaměstnávání českých občanů za hranicemi mělo více forem: sezónní práce (v trvání 3 měsíců v roce), smluvní práce, vzájemné
zaměstnávání
občanů
za
účelem
zdokonalování
jazykových
a odborných znalostí, pendlerství – zaměstnání s denními návraty domů. Pro všechny zmíněné formy bylo zapotřebí získat vízum a pracovní povolení, jehož vydávání se řídilo rakouským zákonem o zaměstnávání cizinců. První krok musel udělat vždy zaměstnavatel, který kontaktoval příslušnou pobočku úřadu práce - AMS2 v Rakousku a tam požádal o vydání pracovního povolení. V případě schválení se pracovní povolení vydávalo zpravidla na 12 měsíců (pokud se nejednalo o sezónní práce). Po vypršení platnosti pracovního povolení žádal o další již samotný zaměstnanec. O něco později šlo získat pracovní povolení na 5 let, pokud osoba
2
AMS = Arbeitsmarktservice (rakouská instituce odpovídající českým úřadům práce)
18
vlastnila nejméně dvanáct měsíců bez přerušení povolení k legálnímu zaměstnání, bylo možné získat i časově neomezené pracovní povolení (Vavrejnová, 2004). U nás v ČR byla a je nejužívanější forma pracovní migrace - pendlerství. Byla velmi rozšířena na počátku devadesátých let, nejvyššího počtu dosáhli pendleři v roce 1992 a postupně se jejich počet snižoval. Hlavní výhodou pendlerství jsou vyšší mzdy v Rakousku na jedné straně a nižší životní náklady v ČR na straně druhé. Negativním rysem této formy zaměstnání je velmi častá ochota přijmout práci pod úroveň vzdělání pracovníků, což je nevýhodné pro obě strany. Tito pracovníci mohou brát práci dělníkům na rakouské straně a tím způsobovat jejich vyšší nezaměstnanost.3U nás naopak docházelo k úniku kvalifikované pracovní síly z českého území (Vavrejnová, 2004). V rámci Evropy začal být problém pracovních migrací řešen při jednáních o rozšíření EU. Právě kvůli obavám původních členských států EU o vysoký příliv migrantů z nově přistupujících států centrální a východní Evropy bylo v roce 2003 přijato do Smlouvy o rozšíření Evropské unie opatření tzv. přechodné období. To se týkalo právě pohybu pracovních sil nových přistupujících členských zemí do stávajících zemí EU 15, zemí EHP, ale i Švýcarska. Lidé v nich tak mohli pracovat pouze na základě pracovního povolení, které vydával příslušný pracovní úřad, ovšem povolení k pobytu již nebylo potřeba. Přechodná období mohly země využívat maximálně na 7 let, pokud prokázaly obavy o svůj trh práce, postupně ve třech fázích: po dvou, třech a znovu dvou letech. Pouze Velká Británie, Irsko a Švédsko umožnily obyvatelům nových členských zemí EU hledat práci v jejich státě ihned po jejich přistoupení do EU (tedy od 1. 5. 2004). K prvnímu přehodnocení stavu došlo v dubnu 2006, kdy se zjistilo, že příliv migrantů není tak velký jak se očekávalo. Po tomto datu začaly postupně některé země otevírat svůj pracovní trh. Poslední zhodnocení situace proběhlo k 30. 4. 2009. Pokud původní členské státy prokázaly nadále vážné nebezpečí ohrožující stabilitu svého pracovního trhu ze strany občanů nových členských zemí, mohly omezující opatření prodloužit ještě naposledy, maximálně až do konce dubna roku 2011. Toho využily pouze 2 země: Německo a Rakousko, které tak svůj pracovní trh otevřely až od 1. 5. 2011 (Vláda České republiky, 2015a).
Např. v Rakousku se v období 1990–1996 zvýšil počet domácích zaměstnanců pouze o 1 %, zahraničních však o 38 %. Současně vzrostla nezaměstnanost domácích pracovníků o 29 %. Bylo proto nutné zavést nová pravidla a nové limity regulující imigraci. 3
19
Vavrečková a kolektiv (2007) na základě zprávy Evropské komise z roku 2006 uvádí, že 2 roky po rozšíření EU o 10 nových členů se jasně ukázalo, že obavy občanů a vlád EU 15 z masového zaplavení jejich pracovních trhů byly zcela neopodstatněné. Nedošlo ani k obávanému zneužívání sociálních systémů, protože migranti prý přispívali výrazně více do systému, než z něj vyčerpali. K vytlačování domácích pracovníků a zvýšení nezaměstnanosti místních obyvatel také nedošlo, jelikož pracovníci z nových členských zemí obsazovali převážně dosud neobsazená místa (pro místní obyvatele málo lukrativní). Vzhledem k sousedství Rakouska s ČR a jejich vyšší životní úrovni je pro Čechy forma přeshraniční migrace typická a tato země tak je často cílovou zemí českých zájemců o práci. I proto byla od začátku roku 2006 vyjednána bilaterální dohoda mezi vládou ČR a Rakouskem o zaměstnávání občanů v příhraničních oblastech neboli dohoda o zaměstnávání pendlerů, která platila do doby zrušení přechodných období. Podle ní je pendlerem občan, který má minimálně 1 rok trvalý pobyt v příhraničních regionech hraničících s Rakouskem. Konkrétně se jednalo o okresy Břeclav, Znojmo, Jindřichův Hradec, České Budějovice, Český Krumlov a Prachatice. Další podmínkou bylo, že se pracovník musí do ČR vracet každý den. Pracovní povolení bylo při splnění těchto podmínek vydáváno až na dobu 12 měsíců s následnou možností zažádat o volný pohyb na rakouském trhu práce (MPSV, 2010). K 1. 1. 2008 byl navíc vydán seznam profesí, pro které byla ve zjednodušeném postupu vydávána pracovní povolení. Jednalo se o sezónní pracovníky v zemědělství, lesnictví a gastronomii, kterým mohlo být uděleno pracovní povolení i přes to, že nesplňovali kvalifikační předpoklady a mohli tak vykonávat pomocné práce (Projektový servis Univerzity Palackého v Olomouci, 2015). 4.2.3 Problematika mezinárodního zaměstnávání Jak uvádí Rytířová a Tepperová (2012), mezinárodní pohyb zaměstnanců je v současné době globalizující světové ekonomiky již naprosto samozřejmý a díky propojování pracovních trhů jednotlivých států stále roste. Firmy často přemisťují své výrobní aktivity do zemí s levnější pracovní silou, kam posílají své zkušené manažery, aby na tamní aktivity dohlíželi, či působí v mnoha zemích najednou. Mezinárodní společnosti si díky těmto přesunům předávají důležité znalosti a zkušenosti, tzv. know-how. Kromě vyslání zaměstnanců do zahraničí se ale spousta zaměstnanců sama stěhuje za lépe 20
placenou prací do zahraničí, nebo jak již bylo zmíněno výše, v případě přeshraniční migrace pracovníci bydlí ve své zemi a za prací dojíždí do zahraničí.
4.3 Práva a povinnosti migrujících pracovníků Ve všech výše zmíněných případech mezinárodního pohybu zaměstnanců je ale vždy nutné pořádně prozkoumat a posoudit související práva a povinnosti, která z těchto vztahů vyplývají. Zohledněny musí být nejen národní práva zúčastněných států, ale i mezinárodní smlouvy. Základem je splnit podmínky pracovního práva a imigračních předpisů pro vstup do cizí země. Po započetí pracovní činnosti v cizině musí osoby dodržovat nařízení týkající se odvodů ze mzdy, tj. daní z příjmu fyzických i právnických osob, ale také odvodů sociálního zabezpečení. Sociální zabezpečení je nutné posuzovat nejen z pohledu povinnosti platby pojistného, ale také s ohledem na nárokování případných dávek. Není-li totiž mezi dvěma zúčastněnými státy uzavřená smlouva o sociálním zabezpečení, zaměstnanec nemá žádnou záruku, že v budoucnu od státu, kde dočasně vykonává výdělečnou činnost, dostane nějaké dávky (Rytířová, Tepperová, 2012). 4.3.1 Mezinárodní zdanění Velkým problémem při práci v zahraničí bylo vždy určit daňovou příslušnost k některému ze státu. Docházelo totiž k případům, že si na daňové odvody dělal nárok jak stát trvalého bydliště, tak stát pracovního výkonu. ČR má uzavřeno celkem 77 mezinárodních smluv zamezujících dvojímu zdanění vycházejících z jednotného modelu OECD. Mezi ČR a Rakouskem již od roku 2007 také platí bilaterální dohoda o zamezení dvojího zdanění (31/2007 sb.m.s.) Ta stanovuje, kde je zaměstnanec daňovým rezidentem, tj. kde má povinnost zdaňovat své veškeré příjmy (jak ty plynoucí ze zdrojů ČR, tak i příjmy získané v zahraničí). Dle této dohody je kritériem pro stanovení rezidenství místo stálého bytu zaměstnance. Pokud má osoba byt např. v obou státech, rozhodující je středisko životních zájmů (rodinné vazby, místo a charakter zaměstnání atd.) V případě, že ani z tohoto kritéria není rezidenství určeno, nastupuje kritérium místa, kde se osoba obvykle zdržuje, a v posledním případě státní občanství. Dle českého zákona o daních z příjmu je daňovým rezidentem osoba, která má na území ČR bydliště nebo se zde obvykle zdržuje (alespoň 183 dní v roce). Mezinárodní smlouva má ovšem před národním právem přednost, a tak není možné použít časové období 183 dní pro určení daňového rezidenta (Rytířová, Tepperová, 2012). 21
4.3.2 Legislativa sociálního zabezpečení Pojmem sociální zabezpečení jsou označována všechna zákonná opatření, která garantují základní pomoc v nepříznivých životních situacích. V rámci integrující společnosti je nutné ošetřit i ochranu práv migrujících pracovníků v oblasti sociálního zabezpečení. Tu upravuje právní předpis - nařízení Evropského parlamentu a Rady ES č. 883/2004 o koordinaci systémů sociálního zabezpečení. Tato koordinační nařízení EU stanovují několik zásadních principů na ochranu migrujících pracovníků. Základem je princip rovného nakládání bojující proti přímé i nepřímé diskriminaci. Cílem tedy je, aby s občany států EU bylo zacházeno stejně. Další je princip jediného pojištění, který jasně určí právě jeden systém sociálního zabezpečení, k němuž je daná osoba příslušná. Základním pravidlem pro určení je u migrujících pracovníků skutečné místo výkonu práce. Pro neaktivní osoby je to pak místo bydliště neboli střed zájmu dotyčné osoby. Princip sčítání dob pojištění pak zajišťuje, že pokud by pracovník přesouvající se za prací do jiného státu nesplnil podmínku doby pojištění v příslušném státě, ale splnil by ji v případě započtení doby pojištění v jiném členském státě, je daný stát povinen toto zohlednit při posouzení nároku na dávku. Podle principu výplaty dávek je kompetentní instituce povinna dávky exportovat i do jiného státu krytého koordinačními nařízeními. Nově byl mezi základní principy zařazen i princip dobré spolupráce a administrativy mezi kompetentními institucemi jednotlivých států. (Rytířová, Tepperová, 2012). Podle MPSV (2012) tedy není cílem vytvořit jakýsi zvláštní systém sociálního zabezpečení migrujících osob, který by nahradil systémy jednotlivých států. Jde pouze o to určit, který stát je odpovědný za výběr pojistného a poskytování dávek. Nařízení pokrývají s výjimkou sociální pomoci všechna odvětví sociálního zabezpečení: dávky v nemoci a mateřství (včetně zdravotní péče), rodinné dávky, dávky při pracovních úrazech a nemocech z povolání, důchodové (starobní, invalidní, pozůstalostní) a předdůchodové dávky, dávky v nezaměstnanosti, zvláštní nepříspěvkové dávky, pohřebné. Evropská koordinační nařízení může využít každý občan členského státu a jeho rodinní příslušníci bez ohledu na jejich občanství a rovněž občané třetích zemí, kteří v některém 22
členském státě žijí a migrují do jiného státu. Lidé, na které se vztahují evropská koordinační nařízení, mají pak stejné výhody a stejné povinnosti v oblasti sociálního zabezpečení jako občané členského státu, do něhož migrovali (MPSV, 2012). Vedle koordinačních pravidel EU ovšem existuje ještě síť tzv. dvoustranných smluv o sociálním zabezpečení upravujících vztahy ke státům mimo EU, EHP a Švýcarska. V zásadě fungují na stejných principech jako nařízení EU, ovšem mohou se v některých ujednáních trochu lišit. Jedná se o země: Austrálie, Bosna a Hercegovina, Černá Hora, Chile, Indie, Izrael, Japonsko, Jižní Korea, Kanada, Makedonie, Moldavsko, Québec, Rusko, Srbsko, Turecko, Ukrajina, USA. Co se týče zmíněné sociální pomoci, tak ta je v těchto případech u států mimo EU, EHP a Švýcarska plně v kompetenci správních úřadů jednotlivých zemí, které jsou za její poskytování odpovědny. Legislativa EU týkající se koordinace systémů sociálního zabezpečení se na ni tedy nevztahuje (MPSV, 2012). 4.3.2.1 Zaměstnané osoby Vykonává-li zaměstnanec činnost u zaměstnavatele v jiném členském státě EU, EHP nebo ve Švýcarsku, účastní se od prvního dne jejího výkonu tamního systému sociální zabezpečení. Povinností migrujícího pracovníka je ohlásit odchod do zahraničí u své zdravotní pojišťovny a odevzdat tam i platnou kartičku pojištěnce. Pokud dotyčný nebo jeho rodinní příslušníci pobírají nějaké dávky z úřadu práce, je potřeba tuto skutečnost oznámit na příslušné pobočce. Migrujícímu občanovi v tomto případě nevzniká žádná jiná povinnost, jelikož odhlášení ze systému nemocenského a důchodového provádí zaměstnavatel. Je ale možné se i nadále dobrovolně účastnit v systému důchodového pojištění ČR (MPSV, 2012). Pendleři vracející se minimálně jednou týdně do místa bydliště odvádějí pojistné ve státě výkonu výdělečné činnosti, ale ve státě bydliště mají i nadále nárok na plný rozsah hrazené zdravotní péče na účet zahraniční zdravotní pojišťovny. Musí si ovšem vyžádat u své zdravotní pojišťovny speciální kartičku pojištěnce – formulář E 106. Díky odvodu pojištění v místě zaměstnání odsud pak pobírají veškeré dávky, výjimkou je ovšem situace, kdy se stanou nezaměstnanými. Podporu v nezaměstnanosti jim totiž vyplácí stát trvalého bydliště. To pro migrující Čechy za prací znamená povinnost se zaregistrovat na příslušném úřadu práce v ČR, ovšem lze se doplňkově zaregistrovat i na úřadu práce ve státě, kde pracovali naposledy. I přes to, že jim žádné dávky 23
neposkytne, může být nápomocný s hledáním nového zaměstnání. Mateřské nebo rodičovské dávky vyplácí pojištěné osobě tamní stát a to i v případě, že se na dobu této dovolené přesunula například zpět do ČR a změnila sem i své trvalé bydliště (MPSV, 2012). 4.3.2.2 OSVČ Kromě lokálního zaměstnání lze v cizině i podnikat a to jako právnická osoba, či osoba samostatně výdělečně činná (dále jen OSVČ) nebo lze tyto dvě formy činnosti kombinovat. Od počátku výkonu samostatné výdělečné činnosti (SVČ) v jiném státě podléhá osoba tamnímu systému sociálního zabezpečení. Před odchodem do ciziny je potřeba oznámit tuto skutečnost zdravotní pojišťovně a pokud je osoba samostatně výdělečně činná (OSVČ) dobrovolně nemocensky či důchodově pojištěna, musí změnu státu výdělečné činnosti oznámit i Okresní správě sociálního zabezpečení (OSSZ) v místě trvalého bydliště. Při posuzování a výpočtu starobního důchodu v ČR se přihlíží i k době pojištění v zahraničí. Osoba, která dosáhne důchodového věku, může žádat o starobní důchod ve všech státech, kde pracovala (MPSV, 2012). 4.3.2.3 Souběžné SVČ v různých členských státech Pokud osoba, jež se chystá vykonávat SVČ v jiném státě a nepřeruší svoji SVČ v ČR, bude odvádět pojistné a pobírat dávky zpravidla v tom státě, ve kterém bydlí. V takovém případě je nutné podat žádost k OSSZ, která rozhodne o příslušnosti k právním předpisům sociálního zabezpečení a tím pádem určí, kterému státu bude OSVČ odvádět pojistné ze všech svých příjmů v různých státech (MPSV, 2012). 4.3.2.4 Souběh SVČ a zaměstnání v jiném členském státě Pokud OSVČ pracující v ČR současně začne pracovat jako zaměstnanec v jiném členském státě nebo je situace opačná (zaměstnání v ČR a započetí SVČ v jiném členském státě), musí odvádět pojistné a pobírat dávky ve státu svého zaměstnání. Povinnosti oznámení těchto skutečností jsou stejné jako v případě souběžných SVČ ve dvou různých státech (MPSV, 2012). 4.3.2.5 Povinnosti při návratu do České republiky Jakmile osoba pracující v zahraničí ukončí svoji tamní výdělečnou činnost a vrací se do ČR, musí bezpodmínečně kontaktovat některou z českých zdravotních pojišťoven, 24
jelikož po dobu práce v zahraničí zde nebyla pojištěna. Na vybranou pojišťovnu musí také doložit, že po celou tu dobu byla účastníkem sociálního/zdravotního systému v jiném státě. Pokud chce pomoci s hledáním práce nebo zažádat o podporu v nezaměstnanosti, musí se obrátit na příslušné pracoviště úřadu práce. Na českou podporu v nezaměstnanosti ale nemají nárok všichni. Jak již bylo zmíněno výše, podporu v nezaměstnanosti obdrží v ČR pouze tzv. pendleři, kterým zůstalo místo trvalého bydliště v našem státě. Osoby, jenž měly trvalý pobyt v cizině, tedy místě pracovního působiště, musí žádat o podporu v nezaměstnanosti právě tam, kde byly naposledy zaměstnány. Lze zažádat o její vyplacení do ČR, ovšem zahraniční úřady práce mohou vyžadovat, aby si tyto osoby hledaly práci na jejich území minimálně po dobu čtyř týdnů. Až poté úřady povolí odjezd a budou vyplácet dávky v nezaměstnanosti do ČR, maximálně však 3–6 měsíců (MPSV, 2012). Stejně tak jako v případě zaměstnaných osob je nutné po ukončení SVČ v jiném členském státě obnovit zdravotní pojištění v ČR a předložit potvrzení od zahraniční zdravotní pojišťovny, které dokládá, že daná osoba byla po celou dobu pobytu v cizině pojištěna právě v jiném členské státě. Pokud chce osoba žádat o dávky v nezaměstnanosti nebo pomoci s hledáním zaměstnání, musí kontaktovat příslušný úřad práce. Nárok na dávky v nezaměstnanosti mají ale pouze osoby, které byly po dobu své SVČ v jiném členském státě proti riziku nezaměstnanosti připojištěny a vypláceny jsou pochopitelně tam. Výjimkou jsou opět pendleři, tedy osoby, kterým zůstalo trvalé bydliště v ČR a osoby, které vykonávaly SVČ pouze krátkodobě. Těm vyplácí dávky český úřad práce (MPSV, 2012). 4.3.2.6 Nezaměstnané osoby hledající zaměstnání v jiném členském státě Pokud je osoba vedena na českému úřadu práce jako uchazeč o zaměstnání, pobírá dávky v nezaměstnanosti, ale chce si hledat pracovní uplatnění v jiných členských státech, má za jistých podmínek nárok pobírat tuto podporu z ČR i po dobu hledání práce v zahraničí (MPSV, 2012).
4.4 Pracovní podmínky v Rakousku a porovnání s ČR 4.4.1 Pracovní doba Rakouský zákoník práce předpokládá normální pracovní dobu 8 hodin denně (tj. 40 hodin týdně). Existuje ale i opatření, umožňující pracovat některé dny déle, 25
maximálně však 10 hodin denně a týdně nelze přesáhnout pracovní čas 50 hodin. V mnohých odvětvích, ale i podnicích je stanovena kolektivní pracovní smlouvou kratší pracovní doba, a to 38,5 hodin týdně. Stejně jako u nás je zde po odpracovaných 6 hodinách nařízena povinná půlhodinová pauza. Tato přestávka však není započítána do pracovní doby a není tak placená. Po skončení pracovní doby má zaměstnanec nárok na minimálně 11 hodin odpočinku. V ČR je tato doba o hodinu delší, tedy 12 hodin odpočinku v kuse. Za určitých podmínek ji lze zkrátit, ovšem za podmínky, že následující odpočinek bude o tu samou dobu prodloužen. Délka víkendového odpočinku je v Rakousku stanovena na 36 hodin v kuse a v ČR na 35 hodin. Pokud zaměstnanci musí pracovat o víkendu, mají nárok na odpočinek trvající 36 hodin v pracovním týdnu a musí zahrnovat 1 celý den (AMS, 2013). Pracovní doba v ČR je také 40 hodin týdně. U nepřetržitého třísměnného provozu je týdenní pracovní doba maximálně 37,5 hodin a u dvousměnného provozu maximálně 38,75 hodin. Při rovnoměrném rozložení pracovní doby nesmí zaměstnanec strávit na směně víc než 9 hodin. U nerovnoměrného rozvržení je tato doba vyšší - 12 hodin denně (Zákoník práce, 2006). 4.4.2 Finanční ohodnocení Co se týče finančního ohodnocení, tak v Rakousku není zákonem stanovena minimální mzda. Mzdy zde upravují tzv. kolektivní smlouvy, které jsou uzavírány pro jednotlivé obory či profese na základě dohody mezi zástupci zaměstnanců (odbory) a
zaměstnavateli.
Zaměstnavatelé
jsou
povinni
tyto
minimální
mzdy
dodržovat.4V případě práce přes čas rakouský zákoník práce ukládá zaměstnavateli povinnost uhradit příplatek ve výši 50 % nebo poskytnout náhradní volno. Za práci v noci, neděli nebo ve svátek je v některých kolektivních smlouvách dohodnut příplatek dokonce 100 %. Sazby příplatků se však v rámci jednotlivých kolektivních smluv velmi liší. Rakouským zaměstnancům je v poskytován také 13. a 14. plat. Podmínky pro jejich vyplácení (nárok, výše a splatnost) však nejsou stanoveny zákonem a záleží vždy na ujednání kolektivní smlouvy či konkrétní pracovní smlouvy, ovšem téměř ve všech jsou stanoveny. 13. plat nazývají vánoční prémií (dostává se většinou v 11 měsíci) a 14. plat, který je veden jako příspěvek na dovolenou, vyplácí zaměstnavatelé v letních měsících (AMS, 2013). 4
Minimální mzda v Rakousku je neoficiálně stanovena na hranici 1 000 EUR.
26
To v ČR je od začátku letošního roku (1. 1. 2015), pro stanovenou týdenní pracovní dobu 40 hodin, základní sazba minimální mzdy zvýšena na 9 200 Kč hrubého výdělku za měsíc nebo 55 Kč za hodinu. 13. plat v ČR musí být také ujednán v pracovní či kolektivní smlouvě, jinak na něj právní nárok neexistuje (MPSV, 2015d). 4.4.3 Uznávání kvalifikace Podle Königa (2006) výše mzdy velmi úzce souvisí s uznáváním kvalifikace. Pokud má být totiž volný pohyb osob efektivní, je nutné zajistit, aby občan EU, který získal pro výkon určité činnosti odbornou kvalifikaci v jednom členském státě EU, mohl tuto činnost vykonávat i v ostatních členských státech. Ze zásad EU sice platí automatické uznávání diplomů a kvalifikace, avšak skutečnost je poněkud odlišná, protože stále neexistují jednotná pravidla. Uznávání vzdělání či kvalifikace se v zásadě dělí na uznávání profesní a akademické. V rámci profesního uznávání se jedná především o prokázání kvalifikace k dané činnosti, tj. zaměřují se na posouzení znalostí, schopností a zkušeností konkrétní osoby. Znalosti a schopnosti sice mohou být doloženy dokladem o formální kvalifikaci (vzdělání a přípravě), ale také může být vyžadován doklad o faktickém výkonu dané činnosti. Výsledkem procesu profesního uznávání je rozhodnutí o tom, zda dotyčná osoba má dostatečné předpoklady pro výkon konkrétního povolání nebo činnosti (Vláda České republiky, 2015b). Kromě obecných zásad vzájemného uznávání dosažených kvalifikací mají jednotlivé státy u některých povolání stanoveny zvláštní požadavky na kvalifikaci, bez jejichž splnění nelze dané povolání vykonávat - jedná se o tzv. povolání regulovaná. Zvláštními požadavky může být např. stupeň a obor vzdělání, praxe, bezúhonnost, zdravotní způsobilost atd. Každý stát má vlastní seznam těchto povolání a jejich počty se stát od státu výrazně liší. Pohybují se zhruba od několika desítek až po několik set. Např. ve zkoumaném Rakousku je jich zhruba 220 (Vláda České republiky, 2015b). 4.4.4 Dovolená Dle zákona má člověk pracující v Rakousku nárok na 25 dní placené dovolené, v ČR pouze na 20. Po odpracování 25 let v Rakousku existuje nárok dokonce na 6 týdnů placeného volna. Zaměstnanci zde navíc získávají nárok na celou roční dovolenou již po odpracování 6 měsíců. V ČR tento nárok vzniká až po 1 odpracovaném roce, jinak je 27
dovolená vypočítávána poměrnou částí, ovšem osoba musí u téhož zaměstnavatele konat práci minimálně po dobu 60 dnů. Během nemoci dítěte či rodinného příslušníka je možné v Rakousku využít 7 dní placeného volna v roce na jeho ošetřování nebo v případě, že rodič, který je s dítětem na rodičovské dovolené, se o něj nemůže ze závažných důvodů starat. Platí to i pro rodiče, kteří nežijí s dětmi v jedné domácnosti nebo naopak s nimi žijí v jedné domácnosti, ale nejsou jejich skutečnými rodiči. Pokud dítě ještě nedovršilo 12 let, lze získat ještě týden placeného volna navíc. V případě umírání blízkého příbuzného může zaměstnanec žádat o 3 měsíce placeného volna, ve výjimečných případech až 6 měsíců. V případě těžce nemocného dítěte jsou tyto doby delší, a to 5 a 9 měsíců (AMS, 2013). 4.4.5 Nemocenská dovolená V případě nemoci je zaměstnanec povinen ohlásit tuto skutečnost svému zaměstnavateli co nejdříve. Existuje zde, stejně jako v ČR, tzv. třídenní karenční doba, tudíž se náhrady mzdy platí až počínaje 4. dnem. Pokud zaměstnaná osoba neohlásí tuto skutečnost do jednoho týdne, peněžitá nemocenská dávka je pak vyplácena až od data oznámení. Při dočasné pracovní neschopnosti je pak zaměstnanci vyplácena plná mzda minimálně po dobu 6 týdnů zaměstnavatelem. Tento nárok však závisí na délce trvání pracovního poměru. V případě odpracování 5 let u dané organizace se plná mzda v případě nemoci vyplácí po dobu 8 týdnů, po odpracovaných 15 letech 10 týdnů a po 25 letech dokonce 12 týdnů. Pokud osoba marodí déle, než jsou uvedené lhůty, pak je jí vyplácena po dobu dalších 4 týdnů poloviční mzda. V případě, že uplynou i tyto 4 týdny, pak jsou vypláceny z nemocenské pokladny tzv. nemocenské dávky neboli částečná náhrada mzdy. Jedná se o zákonem stanovenou minimální dávku ve výši 50 % vyměřovacího základu od 4. dne pracovní neschopnosti. Jejich vyplácení je omezeno zákonem na 52 týdnů. Pojišťovna pak může tento nárok prodloužit až na 78 týdnů (AMS, 2013). Zaměstnanec nebo OSVČ, jenž jsou uznány ošetřujícím lékařem dočasně práce neschopnými, mají nárok na nemocenské dávky v ČR počínaje 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti až do jejího konce, maximálně však 380 kalendářních dnů. Prvních 14 dnů je, podle zákoníku práce, zaměstnanci vyplácena náhrada mzdy ze strany zaměstnavatele. Náhrada mzdy náleží, na rozdíl od nemocenské dávky, pouze za pracovní dny a to až od 4. pracovního dne kvůli třídenní karenční době. Výše nemocenské dávky činí 60 % z redukovaného denního vyměřovacího základu za 28
poslední rok. Nárok na nemocenské dávky mají i OSVČ, ovšem pouze v případě, že si dobrovolně platí nemocenské pojištění (MPSV, 2015b). 4.4.6 Mateřská a rodičovská dovolená Zdravotně pojištěné ženy a rodinní příslušníci ženského pohlaví mají nárok na dávky v mateřství max. 8 týdnů před porodem a dalších maximálně 8 týdnů po porodu. V případě porodu předčasného, mnohočetného či porodu císařským řezem může být tato doba prodloužena na 12 týdnů. To v případě ČR je nárok na mateřskou dovolenou vyšší - 28 týdnů a při mnohočetném porodu, či osamělosti matky dokonce 37 týdnů. Pokud zaměstnavatel v Rakousku vyplácí své zaměstnankyni i nadále její příjem, nárok na dávky pak nevzniká. Výše mateřských dávek v Rakousku se odvíjí od výše průměrného čistého příjmu z posledních 13 týdnů (Evropská unie, 2012). Nárok na rodičovský příspěvek je v Rakousku celkem 360 tisíc Kč a maximálně může být čerpán do 2,5 let věku dítěte. Podmínkou je stejné místo trvalého bydliště žadatele o příspěvek s dítětem. Další podmínkou je, že celková výše příjmů nepřesáhne 60 % posledního příjmu po dobu výplaty příspěvku, po kterou jsou dovoleny další příjmy do výše 16 200 EUR za kalendářní rok. Příjem dalšího rodiče zůstává nezohledněn. Pro započetí čerpání příspěvku musí být provedeno 10 bezplatných lékařských prohlídek dítěte ve stanovených lhůtách dle průkazu matky a dítěte (5 před narozením a 5 po narození), jinak jsou příspěvky kráceny. Pokud jde o výši příspěvků při péči o dítě, od roku 2011 existuje pět možností volby. 1. Varianta 30+6 - 436 EUR měsíčně může čerpat matka po dobu 30 měsíců a otec 6 měsíců podle výše mzdy, 2. Varianta20+4 - 624 EUR měsíčně může čerpat matka po dobu 20 měsíců a otec 4 měsíce podle výše mzdy, 3. Varianta15+3 - 800 EUR měsíčně může čerpat matka po dobu 15 měsíců a otec 3 měsíce podle výše mzdy, 4. Varianta 12+2 - 1000 EUR měsíčně může čerpat matka po dobu 12 měsíců a otec 2 měsíce podle výše mzdy. Výše uvedené varianty neznamenají, že oba rodiče mohou čerpat příspěvek zároveň, ale mohou se na rodičovské dovolené vystřídat dle vybrané varianty (Bundesministerium für Familien und Jugend, 2015). 29
Mateřská v ČR neboli peněžitá podpora v mateřství je dávkou vyplácenou z nemocenského pojištění. Je proto potřeba být účastníkem nemocenského pojištění v ČR po dobu minimálně 270 dní během posledních 2 let. Částka pro její výplatu se vypočítává jako 70 % denního vyměřovacího základu z posledních 12 měsíců. Jak již bylo zmíněno výše, mateřská dovolená trvá v případě narození 1 dítěte 28 týdnů a při narození dvou či více dětí 37 týdnů. Obvykle na ni žena nastupuje 6–8 týdnů před porodem a počítá se ode dne nástupu. Po mateřské dovolené většinou následuje rodičovská dovolená, v Rakousku je tato podpora nazývaná jako rodičovský příspěvek. Tu je zaměstnavatel povinen, na základě žádosti, poskytnout jednomu z rodičů. Matce dítěte ode dne skončení mateřské dovolené, otci od prvního dne narození a to v rozvrhu o jaký požádají. Celková výše rodičovského příspěvku je pro všechny stejná, 220 tisíc Kč (tj. o 140 tisíc Kč méně než v Rakousku) avšak rodiče ji mohou čerpat déle, až do dosažení 4 let věku dítěte. Maximální možný příspěvek však nesmí překročit 70 % předešlé měsíční hrubé mzdy a ani 11 500 Kč měsíčně (Gola, 2015). 4.4.7 Rodinné přídavky Podle Bundesministerium für Familien und Jugend (2015) jsou přídavky na děti vypláceny všem osobám s trvalým nebo obvyklým pobytem v Rakousku pod podmínkou, že s nimi nezaopatřené dítě bydlí ve společné domácnosti nebo ho v podstatné míře vyživují. V běžných případech jsou přídavky vypláceny do doby zletilosti dítěte (18 let), ovšem doba vyplácení může být prodloužena do věku 24 let kvůli vzdělávání dítěte. Ve výjimečných případech, např. při studiu medicíny lze prodloužit až na 26 let. Pokud však dítě dosáhlo věku 18 let a má vlastní příjmy vyšší než 10 000 EUR ročně, nárok na přídavky zaniká. Výše přídavků závisí na věku dítěte a s příchodem dalšího dítěte se přiznává ještě další příplatek. Přídavky činí od 1. 7. 2014 měsíčně na 1 dítě: 0–2 let - 109,7 EUR, 2–10 let - 117,3 EUR, 10–19 let - 136,2 EUR, od 19 let - 158,9 EUR. K těmto dávkám se měsíčně připočítává ještě 58,04 EUR jako určitá forma daňového odpočtu. Příplatek pro početné rodiny činí 20 EUR měsíčně pro 3. a každé další dítě.
30
Výše přídavků závisí tedy na věku dítěte a s příchodem dalšího dítěte se přiznává ještě další příplatek pro mnohočetné rodiny. Od 1. 7. 2014 platí následující sazby: příchod 2. dítěte = 6,7 EUR navíc pro každé dítě, příchod 3. dítěte = 16,6 EUR navíc pro každé dítě, příchod 4. dítěte = 25,5 EUR navíc pro každé dítě, příchod 5. dítěte = 30,8 EUR navíc pro každé dítě Roční zdanitelný rodinný příjem za kalendářní rok však nesmí přesáhnout 55 000 EUR (Bundesministerium für Familien und Jugend, 2015). To v ČR mají nárok na přídavky na děti pouze rodiny s příjmem do 2,4 násobku životního minima, což je u nás pro jednotlivce a první posuzovanou osobu 3 410 Kč měsíčně, pro druhou a další společně posuzovanou osobu je tento příspěvek mezi 1 740–2 830 Kč dle věku a zda se jedná dítě (zaopatřené/nezaopatřené) či nikoliv. Při splnění uvedených podmínek je pro výši přídavku rozhodující věk nezaopatřeného dítěte. Do věku 6 let dítěte je měsíční příspěvek 500 Kč, od 6 do 15 let se jedná o částku 610 Kč měsíčně a mezi 15–26 lety 700 Kč měsíčně (MPSV, 2015a). V Rakousku existuje ještě jeden speciální příspěvek, kdy na dítě mezi 6–15 rokem dostane rodič dokonce bez jakékoliv žádost částku ve výši 100 Eur na školní potřeby (Bundesministerium für Familien und Jugend, 2015). 4.4.8 Pendler paušál Pendler paušál je podle Bundesministerium für Finanzen (2015) v podstatě příspěvek na cestu do práce pro lidi dojíždějící každý den do zaměstnání v Rakousku a jeho výše se stanovuje na základě vzdálenosti. Příspěvek může vyplácet přímo zaměstnavatel, ale spíše se uplatňuje jako odpočet z daní 1x ročně. Roční sazby pro jednotlivé vzdálenosti jsou následující: 2–20 km – 372 EUR, 20,1–40 km – 1 476 EUR, 40,1–60 km - 2 568 EUR, 60,1 a více km – 3 672 EUR. U lidí pendlujících pouze 1x týdně a méně zpět do ČR se výše paušálu počítá na základě spotřeby auta, ceny pohonných hmot z daného období a počtu ujetých km. 31
4.4.9 Daně Nárok na daňové zvýhodnění mají rodiče na území obou států. Odpočet na dítě v Rakousku je 220 EUR ročně, ovšem pouze v případě, že má osoba schválené přídavky na dítě minimálně na dobu 7 měsíců. K odpisu daní musí cizinec doložit výši ročního příjmu v ČR (formulář E9). Odpočet daně lze uplatnit také v případě, že si jeden z manželů vydělá max. 6 000 EUR ročně, tak druhý z nich si na něj může uplatnit 669 EUR ročně jako odpis (Bundesministerium für Finanzen, 2015). Dle Finanční správy (2015) výše odpočtu v ČR závisí na počtu dětí:
13 404 Kč ročně na jedno dítě (měsíčně 1 117 Kč),
15 804 Kč ročně na druhé dítě, (měsíčně 1 317 Kč) a
17 004 Kč ročně na třetí a každé další dítě (měsíčně 1 417 Kč).
4.4.10 Starobní důchod Podle Evropské unie (2012) nárok na starobní důchod z Rakouska může osoba českého občanství uplatnit pouze v případě, že si po určitou minimální dobu platí či platila důchodové pojištění. Stanovené lhůty jsou následující: pojištěné osoby, které nedosáhly k začátku roku 2005 věkové hranice 50 let a neplatily si k tomuto datu žádné příspěvky, musí splňovat lhůtu 180 měsíců pojištění, z toho alespoň 84 měsíců dosažených z titulu výkonu výdělečné činnosti (například činnost vykonávaná v zaměstnaneckém poměru). Osoby, které k začátku roku 2005 dosáhly věku 50 let, musí splňovat lhůtu 180 měsíců pojištění během posledních 360 kalendářních měsíců, 180 měsíců odváděného pojistného nebo 300 měsíců pojištění bez referenčního období. V případě osob, které do 1. ledna roku 2005 nedosáhly věku 50 let, hradily si však alespoň jeden měsíc pojistného období, se použije řešení, které pro ně bude nejvýhodnější. Na starobní důchod mají nárok ženy starší 60 let a muži, kteří dosáhli věku 65 let. Mezi lety 2024–2033 se však věkový limit pro odchod do důchodu u žen bude zvyšovat, aby byl totožný s věkovou hranicí mužů. Do předčasného důchode lze odejít 3 roky před dosažením důchodového věku, pokud však dojde během čerpání k novému zahájení výdělečné činnosti, nárok na předčasný starobní důchod zaniká. Osoby uplatňující tento
32
nárok za sebou musejí mít velmi dlouhou dobu placení pojistného nebo pracovat v opravdu těžkých podmínkách (Evropská unie, 2012). Rakouský stát poskytuje finanční příspěvek pro částečně nezaměstnané starší osoby, které omezili svoji výdělečnou činnost nebo již ukončili např. práci na částečný úvazek. Těmto osobám mohou být poskytnuty dočasné dávky pro starší pracovníky a vypláceny dokonce do té doby, než osoba dosáhne věkové hranice pro pobírání starobního důchodu (Evropská unie, 2012). Při výpočtu výše starobního důchodu je podkladem věk a doba pojištění. Od 1. 1. 2005 je pro osoby, které nedosáhly k tomuto datu věku 50 let, v platnosti tzv. systém důchodových účtů se stanovenými dávkami, který získané nároky na důchod vypočítává každý rok. Základem výpočtu je průměrný roční příjem za kalendářní rok až do výše určitého maximálního limitu. Za každý kalendářní rok se ke stavu na důchodovém účtu přičte 1,78 %. V případě předčasného odchodu do důchodu se výměr krátí o 4,2 % ročně (u osob těžce pracujících max. o 2,1 %) avšak v součtu maximálně o 15 %. Dojde-li k opačné situaci, tedy odloženému odchodu do důchodu, výměr se zvyšuje o 4,2 % ročně, v součtu ale maximálně o 12,6 % (Evropská unie, 2012). Pro osoby, které k začátku roku 2005 nedosáhly věkové hranice 50 let a nespadají tak do systému důchodových účtů, je základem pro výpočet starobního důchodu průměrný výdělek za 24 pojištěných roků s nejvyšším příjmem. Tato doba se postupně do roku 2028 bude zvyšovat až na 40 let pojištění. Z tohoto základu se pojištěnému taktéž každoročně připočte 1,78 %. Zvýšení a snížení probíhá u této kategorie osob stejně, jako u osob v rámci systému důchodových účtů (Evropská unie, 2012). Důchod z Rakouska se vyplácí ve 14 platbách za kalendářní rok a to pouze na základě podání žádosti. Pokud měsíčně vyplácený důchod nedosahuje, společně s jiným příjmem osoby žijící ve stejné domácnosti, stanovené hranice, je poskytován tzv. vyrovnávací příplatek (Evropská unie, 2012). Česká správa sociálního zabezpečení (2014) uvádí, že stejně jako v Rakousku existuje v ČR nárok na starobní důchod po splnění určité doby pojištění a dosažení stanoveného věku.
U
osob
narozených
před
rokem
1936
důchodový věk
mužů
činí
60 let a u žen od 53 do 57 podle počtu vychovaných dětí. Narození muži mezi lety 1936–1977 odcházejí do důchodu ve věku 60–67 let a ženy v 53–57 letech, opět podle 33
počtu narozených dětí. U osoby narozené po roce 1977 se důchodový věk stanoví tak, že se k věku 67 let přičte takový počet kalendářních měsíců, který odpovídá dvojnásobku rozdílu mezi rokem narození pojištěnce a rokem 1977. Potřebná doba pojištění činí v současné době (tedy r. 2015) 31 let, ale bude se zvyšovat. Pro odchod do důchodu např. v roce 2018 bude zapotřebí již 35 let placení důchodového pojištění. Výše procentní výměry starobního důchodu českých pojištěnců, kteří si nezvyšují výši procentní výměry důchodu výkonem výdělečné činnosti, činí za každý celý rok doby pojištění získané do vzniku nároku na tento důchod:
1,5 % výpočtového základu měsíčně, pokud se nekryje s dobou účasti pojištěnce na důchodovém spoření,
1,2 % výpočtového základu měsíčně, pokud se kryje s dobou účasti na důchodovém spoření.
Výše základní výměry v roce 2015 činí 2 400 Kč, výše procentní výměry činí nejméně 770 Kč měsíčně (Česká správa sociálního zabezpečení, 2014). Podmínkou pro uznání předčasného starobního důchodu je potřebná doba pojištění a dosažení určitého věku.
Pokud důchodový věk pojištěnce činí alespoň 63 let, vzniká nárok nejdříve dosažením věku 60 let. Navíc za předpokladu, že do dosažení důchodového chybí nejvýše 5 roků.
Jeli však důchodový věk pojištěnce nižší než 63 let, nárok na předčasný starobní důchod vzniká nejdříve ode dne, kdy do dosažení důchodového věku chabí maximálně 3 roky (Česká správa sociálního zabezpečení, 2014).
4.4.11 Pracovní smlouvy Stejně jako v ČR, tak i v Rakousku existuje několik typů smluv. Podle Evropské unie (2012) je nejčastější pracovní smlouva o zaměstnaneckém poměru, dále pak smlouva o vykonání práce, kde se jedná o pracovní poměr nezávislých dodavatelů a smlouva o dílo, která zhotoviteli ukládá povinnost zhotovit dílo, jenž je předmětem smlouvy. Písemná pracovní smlouva by měla obsahovat: jméno a adresu zaměstnaného, jméno a adresu zaměstnavatele, místo pracoviště, 34
soupis pracovních úloh, datum nástupu do práce, týdenní nebo denní pracovní dobu, výše odměny za práci a případné příplatky, způsob výplaty, délka dovolené, trvání pracovního poměru - v případě pracovní smlouvy na dobu určitou, termíny výpovědi a výpovědní lhůty – v případě pracovní smlouvy na dobu neurčitou, odkaz a kolektivní a celozávodní smlouvy. Pracovní poměr v ČR musí být sjednán vždy na základě písemné smlouvy, která ze zákona musí obsahovat druh práce, místo výkonu a den nástupu do práce. Všechny výše uvedené podmínky, které má obsahovat smlouva v Rakousku je povinen zaměstnavatel zaměstnanci poskytnout do 1 měsíce od nástupu do práce (Zákoník práce, 2006). 4.4.12 Zkušební doba Velkou výhodou pro uchazeče o práci v Rakousku je zkušební doba, která je zde stanovena maximálně na 1 měsíc. Během ní je možné pracovní poměr kdykoliv ukončit bez udání důvodu a dokonce i bez podání výpovědi. Její délka je zakotvena v kolektivní smlouvě nebo ji lze dohodnout na začátku pracovního poměru mezi zaměstnancem a zaměstnavatelem (Evropská unie, 2012). Dle českého Zákoníku práce (2006) nesmí být zkušební doba pro zaměstnance sjednána na dobu delší než 3 měsíce, ale pro vedoucí pracovníky to může být dokonce až 6 měsíců. Nesmí být však delší než polovina sjednané doby trvání pracovního poměru. 4.4.13 Výpověď Jestliže kolektivní smlouva nestanovuje jinak, tak výpověď v Rakousku je na rozdíl od ČR, možné podat jak písemně tak ústně. V případě ČR je povinností vždy písemná forma, jinak se k výpovědi nepřihlíží. Pro různé profese v Rakousku jsou stanoveny odlišné výpovědní lhůty. Např. pro dělníky je tato lhůta pouze 2 týdny, tedy pokud některá ze smluv nestanovuje jinak. Pro zaměstnance se výpovědní lhůta odvíjí i od odpracovaných let ve společnosti. Pokud je pracovní poměr ukončen ze strany zaměstnavatele do 2 let od nástupu, zákonem stanovená výpovědní lhůta je 6 týdnů. 35
Pokud pracovní poměr trval 2–5 let, výpovědní lhůta má délku 2 měsíců. U 5–15 let se jedná o 3 měsíce, 15–25 let 4 měsíce. Po ukončeném 25. roku v podniku je výpovědní lhůta dokonce až 5 měsíců. Když výpověď podá sám zaměstnanec, dle zákona musí setrvat v podniku minimálně ještě 1 měsíc, pokud se však strany nedohodly jinak (Evropská unie, 2012). Pokud je pracovní poměr ukončen dohodou, nemusí se dodržovat žádné lhůty, což je stejné i v případě ČR a pracovní poměr tedy končí sjednaným dnem. K rozvázání pracovního poměru může ze strany zaměstnavatele dojít i okamžitým propuštěním ze zvlášť závažných důvodů. Těmi mohou být např. odmítání výkonu práce, neomluvená absence na pracovišti, krádež apod. Výpovědní lhůta v ČR je stejná pro obě strany, jak pro zaměstnance, tak pro zaměstnavatele a činí minimálně 2 měsíce. Prodloužena může být pouze na základě písemné smlouvy mezi těmito dvěma subjekty (Zákoník práce, 2006). U pracovních poměrů, které vznikly od 1. 1. 2003, platí nová úprava pro výplatu odstupného. Nárok na něj mají zaměstnanci v Rakousku už po druhém odpracovaném měsíci a dokonce i v případě, že o výpověď požádá sám zaměstnanec a je vyplácen z podnikového rezervního fondu. V rámci tohoto fondu má každý zaměstnanec vedený svůj účet, kam se měsíčně odvádí 1,53 % hrubé mzdy. Nechat si vyplatit svůj vklad je možné i v případě výpovědi ze strany zaměstnance nebo minimálně po 3 letech od ukončení pracovního poměru. Většinou si však zaměstnanci vybírají peníze z tohoto fondu před odchodem do důchodu. Zaměstnanci mají také možnost si nechat peníze z fondu převést na rezervní fond nového zaměstnavatele. Na rozhodnutí o výplatě mají ze zákona lhůtu 6 měsíců. V rámci pracovních poměrů, které vznikly před začátkem roku 2003 a spadají tak pod starou úpravu o odstupném, není v případě výpovědi ze strany zaměstnance žádný nárok na odstupné (Evropská unie, 2012). V ČR mají zaměstnanci nárok na odstupné pouze v případě, že výpověď je podána ze strany zaměstnavatele a to z důvodů rušení či přemisťování zaměstnavatele nebo jeho části nebo pokud se zaměstnanec stane nadbytečným. Jestliže pracovní poměr trval méně než 1 rok, zaměstnanci náleží odstupné ve výši jednonásobku průměrného měsíčního výdělku. Pokud jejich smluvní vztah trval od 1 do 2 let, zaměstnanci náleží dvojnásobek průměrného měsíčního výdělku. Po odpracovaných 2 letech pak zaměstnanec obdrží trojnásobek průměrného měsíčního výdělku. V případě, že 36
zaměstnanec již nemůže vykonávat dosavadní pracovní činnost v důsledku pracovního úrazu či nemoci z povolání, náleží mu odstupné ve výši dvanáctinásobku (Zákoník práce, 2006). V obou zemích existuje mimořádná ochrana před výpovědí. Tu mají zejména těhotné ženy, ženy na mateřské, rodiče na rodičovské dovolené či rodiče pracující na zkrácený úvazek z důvodu narození dítěte. Dále se jedná o osoby na nemocenské dovolené, osoby vykonávající vojenskou prezenční a civilní službu ve vojenském výcviku, znevýhodněné zdravotně postižené osoby, či osoby spadající pod zákon na ochranu obětí. Rakouský zákoník práce pak ustanovuje i všeobecnou ochranu před výpovědí pod pojmem sociálně neoprávněná výpověď. K té dochází v případě, že jsou silně narušeny ekonomické a sociální zájmy zaměstnance. Zaměstnanec se proti ní může ohradit a zpochybnit ji, avšak musí v podniku pracovat minimálně 6 měsíců a podnik mít minimálně 5 zaměstnanců (Evropská unie, 2012). 4.4.14 Pracovní posudek Stejně jako v ČR, tak i rakouský zaměstnavatel je povinen na žádost končícího zaměstnance, vystavit písemný pracovní posudek. Ten musí obsahovat údaje o zaměstnanci, název zaměstnavatele, délku trvání pracovního poměru a typ práce, kterou u něj zaměstnanec vykonával. Posudek nesmí obsahovat negativní hodnocení. Nárok však zaměstnanci nemají na osvědčení, které by prokazovalo kvalitu jejich práce (Evropská unie, 2012). 4.4.15 Dávky v nezaměstnanosti Všichni zaměstnanci v Rakousku jsou pojištěni pro případ nezaměstnanosti. Od ledna 2011 navíc existuje možnost pro OSVČ, které se mohou dobrovolně zaregistrovat do systému pojištění pro případ ztráty zaměstnání. Nárok na dávky v nezaměstnanosti mají osoby, které byli takto pojištěny po dobu alespoň 52 týdnů za posledních 24 měsíců. Pro ty, kteří nedosáhly věkové hranice 25 let je tato lhůta kratší, tj. pojištění museli platit alespoň 26 týdnů za posledních 12 měsíců. Nárok na dávky v nezaměstnanosti má tedy osoba splňující tyto lhůty, která je nezaměstnaná, schopná a ochotná pracovat, je k dispozici úřadu práce a nepřekročila dobu určenou pro vyplácení dávek (Evropská unie, 2012).
37
Doba jejich poskytování se odvíjí od doby pojištění a věku nezaměstnané osoby. Dávky v nezaměstnanosti se vyplácí po dobu nejméně 20 týdnů. V případě pojištění po dobu 3 let během 5 uplynulých let se doba vyplácení může prodloužit na dobu 30 týdnů. Na dobu 39 týdnů lze prodloužit výplatu dávek za podmínky, že osoba dosáhla 40 let a byla pojištěna 6 let během 10 roků. Pokud je nezaměstnané osobě alespoň 50 let, byla pojištěna a odpracovala minimálně 9 let během 15 roků, může jí být doba vyplácení prodloužena až na 52 týdnů (Evropská unie, 2012). Podpůrčí doba v ČR je u osob do 50 let stanovena na 5 měsíců, od 50 do 55 let na 8 měsíců a nad 55 let 11 měsíců (Zákoník práce, 2006). Základem pro výpočet dávek v nezaměstnanosti je průměrný příjem za poslední úplný kalendářní rok. Poměrně jsou zohledněny i 13. a 14. platy, přičemž je stanovena maximální výše dávky (4 230 EUR měsíčně). Výše dávky činí 55 % denního čistého příjmu. Pokud však nezaměstnaná osoba např. odmítne nabídnuté zaměstnání, rekvalifikační kurzy či takové úsilí maří, může dojít k sankcím. Těmi se rozumí úplné zastavení výplaty či zkrácení doby vyplácení minimálně o 6 týdnů (Evropská unie, 2012). Výše podpory v nezaměstnanosti se v ČR stanovuje z průměrného čistého měsíčního výdělku v posledním zaměstnání. Rozhodným obdobím jsou poslední 2 roky před zařazením do evidence uchazečů o zaměstnání. Pokud se jedná o OSVČ, výše podpory se stanovuje procentní sazbou z posledního vyměřovacího základu v rozhodném období. Výše podpory činí první 2 měsíce podpůrčí doby 65 %, další 2 měsíce 50 % a po zbývající podpůrčí dobu 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu. Ukončí-li osoba poslední zaměstnání před zařazením do evidence bez vážného důvodu sama nebo dohodou se zaměstnavatelem, výše podpory v nezaměstnanosti dosahuje pouze 45 % průměrného měsíčního čistého výdělku nebo vyměřovacího základu (MPSV, 2015c). V případě, že je v Rakousku nárok na dávky vyčerpán, lze v případě krajně nepříznivé finanční situace poskytnou takové osobě podpůrné dávky v nezaměstnanosti, ovšem musí mít v Rakousku trvalé bydliště. Krajně nepříznivé situace je dosaženo, pokud rodinný příjem nepokryje základní životní potřeby. V Rakousku je minimální standard pro pár se 2 dětmi (ve věku 5–10) stanoven na 1 438 EUR měsíčně. Výše zmíněné podpůrné dávky stát vyplácí jako 92 % (v některých případech 95 %) základní dávky 38
v nezaměstnanosti nebo po odečtu vlastního příjmu od stanoveného minima. Po 6 měsících však mohou být o něco sníženy (Evropská unie, 2012). V Rakousku existují i příspěvky poskytované v případě částečné nezaměstnanosti a jsou vypláceny zaměstnavatelem. Jde například o podporu při zkrácené pracovní době. Existuje zde i příspěvek jako kompenzace za špatné počasí ve stavebnictví, který musí zaměstnavatelé vyplácet svým zaměstnancům za ztrátu pracovních hodin (Evropská unie, 2012).
4.5 Podpora osob pracujících v Rakousku 4.5.1 Odbory V Rakousku existuje 7 odborových skupin pro jednotlivá odvětví sdružených do Rakouského odborového svazu. Ten má zhruba 1,2 milionu členů a hájí ekonomické, politické, sociální a kulturní zájmy rakouských zaměstnanců. Podílí se na sjednávání kolektivních smluv a vyjadřuje se k sociálním politikám a návrhům zákona dotýkajících se zaměstnanců (AMS, 2013). 4.5.2 Dělnická komora Dělnická komora je komora pro zaměstnance a dělníky a kromě hájení jejich zájmů poskytuje např. informace ze světa práce či o ochraně spotřebitele. Zastupují také zaměstnance na národních i mezinárodních grémiích. Členství v ní je pro všechny zaměstnance povinné (vyjma vedoucích pracovníků a úředníků). Členové musí měsíčně odvádět 0,5 % hrubého výdělku, maximálně však 21,15 EUR (AMS, 2013). 4.5.3 Podniková rada Zákon stanovuje, že v podnicích, které mají minimálně 5 zaměstnanců s hlasovacím právem, je možné zvolit tzv. podnikovou radu. Ta pak vyjednává celozávodní smlouvy, dohlíží na dodržování kolektivních smluv, předkládá návrhy na zlepšení pracovních podmínek a bezpečnosti na pracovišti, podílí se na personálním rozhodování a má právo vyjadřovat s k výpovědím zaměstnanců a napadat jejich platnost a oprávněnost před soudem. Při volbě podnikové rady se hlasováním podílí rovnocenně rakouští, ale i zahraniční pracovníci (AMS, 2013).
39
4.5.4 SOLVIT SOLVIT tvoří síť center, která navzájem spolupracují při řešení problémů způsobených nesprávnou aplikací evropského práva ze strany správních orgánů. Na jejich činnost dohlíží Evropská komise, která případně poskytuje i pomoc při řešení složitějších případů. SOLVIT má pobočku v každém členském státě, tudíž se na něj dotčený občan či podnikatel může obrátit se stížností i v českém jazyce. SOLVIT se snaží řešit rychle a efektivně problémy týkající se např. volného pohybu služeb a zboží, uznání profesní kvalifikace, ale třeba i pobytových práv či urgence přídavků na děti. Je tak alternativou ke zdlouhavým a mnohdy nákladným soudním řízením (MPSV, 2012).
40
5 EMPIRICKÁ ČÁST 5.1 Mikroregion Hrušovansko 5.1.1 Charakteristika mikroregionu Podle Škrabala (2006) je mikroregion územní celek tvořený venkovskými obcemi a vymezený historickými, geografickými a přírodními činiteli, ovšem podmiňují jej také sociálně ekonomické vztahy v území. Jeho formální podoba se určuje až následně, ovšem nejčastější právní formou je svazek obcí podle zákona č. 128/2000 Sb., o obcích. 5.1.2 Mikroregion Hrušovansko Zájmové sdružení obcí (ZSO) Hrušovansko je tvořeno 14 samosprávnými celky. Jedná se o obce Borotice, Božice, Břežany, Čejkovice, Dyjákovice, Hevlín, Hrabětice, Hrušovany nad Jevišovkou, Jevišovka, Litobratřice, Mackovice, Pravice, Šanov a Velký Karlov. Jeho polohu zobrazuje příloha č. 1. ZSO Hrušovansko se nachází v Jihomoravském kraji (JMK), na samém jihu ČR při hranicích s Rakouskem. Celkem 13 obcí mikroregionu leží ve východní části znojemského okresu, ovšem obec Jevišovka zasahuje již na území okresu Břeclav a je tak nejvýchodněji položenou obcí. Hrušovany nad Jevišovkou jsou nejlidnatější a také jedinou obcí mikroregionu, která se pyšní statusem města, a je tak logické, že mikroregion má své sídlo právě tam. 5.1.3 Vznik ZSO Hrušovansko ZSO Hrušovansko je právnickou osobou se sídlem v Hrušovanech nad Jevišovkou na náměstí Míru 22. Sdružení obcí bylo založeno v souladu s paragrafy 20f až 20j platného znění občanského zákoníku č. 47/1992 Sb., a to na dobu neurčitou. Stalo se tak dne 22. 6. 2000 na setkání starostů všech 14 členských obcí, kdy došlo k podpisu zakladatelské smlouvy. Ta musela být následně schválena zastupitelstvy jednotlivých obcí. Důvodem vzniku sdružení byla potřeba zmnožení sil a prostředků při prosazování záměrů přesahujících svým rozsahem a významem účastnickou obec (ZSO Hrušovansko, 2000).
41
5.1.4 Demografické faktory Mikroregion Hrušovansko měl k 31. 12. 2014 celkem 13 196 trvale bydlících obyvatel. Jak již bylo zmíněno výše, na celkovém počtu se nejvíce podílí město Hrušovany nad Jevišovkou, které si v porovnání s koncem roku 2011 drží stále stejný počet obyvatel – 3 280. Mezi další významná sídla mikroregionu zajisté patří rozlohou největší obec Božice, která zatím těsně udržuje před Šanovem druhou příčku v počtu obyvatel. Obec Šanov navíc jako jedna z mála obcí Hrušovanska má kladný index změny počtu obyvatel mezi lety 2011–2014, a to 103,26 %. Mikroregion jako celek už nedosahuje tak kladných čísel. Index změny počtu obyvatel totiž činí 99, 64 %. 5.1.5 Geografické faktory Nejjižněji položenou obcí je Hevlín s hraničním přechodem do Rakouska. Obcí ležící nejseverněji ze všech jsou Mackovice a nejzápadněji Borotice. Nejvýchodněji se nachází již zmíněná obec Jevišovka spadající pod ORP Mikulov. Rozlohou nejmenší, ale zároveň nejvýše položená obec Čejkovice dosahuje 233 m n.m. a nadmořská výška se ani u ostatních obcí nijak zvlášť neliší. Hrušovansko je totiž velmi rovinaté územní s průměrnou nadmořskou výškou 199 m n.m. Celkové výměra zájmového území činí 24 323 ha. Území Hrušovanska dříve pokrývalo více zeleně, mezí a sadů, ovšem vlivem silné kolektivizace zemědělství, která probíhala od 50. let 20. století, docházelo ke scelování pozemků a tím pádem k jejich likvidaci. Na území je téměř 80 % zemědělské plochy a zbylých 21,1 % nezemědělské. Dnes je území mikroregionu pokryto převážně akátovými lesíky, alejemi, pěstují se zde obiloviny - pšenice, ječmen, také kukuřice, ale především vinná réva, ovoce a zelenina. Hrušovansko je tedy zemědělsky založený kraj, což má zajisté velký vliv na místní trh práce (Brožek, 2006). 5.1.6 Trh práce Každý region ČR má podle Řehoře (2010) svá specifika týkající se nejen geografického a demografického složení, ale také polohou uvnitř státu, historickým vývojem a jeho strukturou. Komplex všech těchto vzájemně působících podmínek má zásadní vliv na utváření konkrétní situace na trhu práce. Nezaměstnanost bývá logicky nejnižší ve velkoměstech s vyvinutými službami a různorodou průmyslovou strukturou, naopak nejvyšší míra nezaměstnanosti náleží nejmenším obcím a s nárůstem počtu obyvatel klesá.
42
Nezaměstnanost Jak již bylo zmíněno a graficky doloženo v bakalářské práci (Sečanská, 2013) vývoj na trhu práce je v ZSO Hrušovansko velmi ovlivňován sezónní nezaměstnaností, která vzniká v důsledku nabídky práce v jednotlivých ročních obdobích (viz graf č. 2). Dotýká se tedy především sezónních oborů, jako jsou stavebnictví nebo zemědělství. Je proto logické, že v tomto zemědělském kraji způsobuje výkyvy obzvlášť znatelné. Graf č. 2: Průměrná sezónní míra nezaměstnanosti na Hrušovansku 2004–2011 v %
průměrná míra sezónní nezaměstnanosti na Hrušovansku v %
30,0 26,5
25,0 20,0
25,2
17,5
15,0
23,6
16,7
16,4
23,5
23,3
22,4 17,2
18,0 13,9
10,0
13,3
13,9 14,8
9,8
5,0 leden 11
červenec 10
leden 10
červenec 09
leden 09
červenec 08
leden 08
červenec 07
leden 07
červenec 06
leden 06
červenec 05
leden 05
červenec 04
leden 04
0,0
průměrná míra nezaměstnano sti na Hrušovansku [%]
Zdroj: Sečanská, 2013
Nezaměstnanost v mikroregionu Hrušovansko byla v rámci předkládané diplomové práce sledována mezi lety 2002–2015 vždy k 1. 1. daného roku. Míra registrované nezaměstnanosti (graf č. 3) zde měla od roku 2002 až do vypuknutí hospodářské krize stále klesající tendenci. Ta kvůli vysokému počtu podnikatelských subjektů pracujících ve stavebnictví, kterého se i v rámci ČR dotkla krize později, vypukla v mikroregionu až se zpožděním v roce 2010. Ovšem nezaměstnanost je zde vysoká i mimo období recese a výrazně převyšuje nezaměstnanost JMK. Podíl nezaměstnaných osob činil v rámci JMK k 1. 1. 2015 o 4,7 procentních bodů méně než ve zkoumaného mikroregionu. Data za roky 2014 a 2015 ovšem nelze porovnávat s předchozími lety, jelikož od roku 2013 došlo ke změně metodiky měření nezaměstnanosti5 a jedná se o zcela nesrovnatelné údaje. Podle grafu č. 3 sice vypadá, že počet nezaměstnaných
Do roku 2013 – míra registrované nezaměstnanosti počítaná jako podíl dosažitelných uchazečů k EAO. Od ledna 2013 - podíl nezaměstnaných osob, vyjádřený jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15 – 64 let ze všech obyvatel ve stejném věku. 5
43
osob klesl, ovšem je to dáno především novou metodikou a tyto údaje proto nelze v žádném případě porovnávat. Graf č. 3: Průměrná míra nezaměstnanosti na Hrušovansku 2002–2015 v %
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e
Pracovní příležitosti V bakalářské práci (Sečanská, 2013) bylo na základě vyhodnocení dotazníku pro občany zjištěno, že za největší problém považují místní obyvatelé nedostatek pracovních příležitostí. Tuto odpověď totiž označily více jak tři čtvrtiny respondentů. V rámci diplomové práce byl proto zjišťován počet dosažitelných uchazečů6 o zaměstnání na 1 volné pracovní místo. Graf č. 4 tento nedostatek pracovních příležitostí jen potvrzuje. Navíc ukazuje, jak rapidně se na trhu práce v mikroregionu Hrušovansko promítla hospodářská krize a jak moc byli místní podnikatelé nuceni snižovat stavy zaměstnanců. Mezi lety 2009–2010 došlo k nárůstu průměrného počtu dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo o téměř 50 procentních bodů. V následujících
2
letech
tento
ukazatel
klesal,
ale
v posledních
2
letech
(2014 a 2015) je zaznamenáván rapidní nárůst. To je ovšem způsobeno taktéž změnou metodiky, jako v případě podílu nezaměstnaných osob. Dosažitelní uchazeči zde totiž nejsou počítáni z EAO, ale z celé produktivní kategorie ve věku 15–64 let. 6
Za dosažitelné uchazeče jsou považováni ti, kteří mohou při vhodné pracovní nabídce okamžitě nastoupit k výkonu pracovní činnosti, jelikož nemají žádnou objektivní překážku, která by jim bránila v přijetí zaměstnání. Nepočítají se k nim zaměstnaní ve vazbě, ve výkonu trestu, uchazeči v pracovní neschopnosti či na mateřské dovolené
44
Graf č. 4: Průměrný počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo na Hrušovansku v letech 2005–2015
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e
Podnikatelské subjekty Na základě dat z ČSÚ (2015) bylo zjištěno, že na Hrušovansku se nachází celkem 2 427 podnikatelských
subjektů.
Jak
již
bylo
zmíněno
v souvislosti
se
sezónní
nezaměstnaností, nejvíce podniků zde působí v oboru stavebnictví - 27, 3 % z celku. Velkoobchodem, maloobchodem a opravami se zabývá 17,1 % subjektů v mikroregionu a v průmyslu jich působí celkem 11,9 %. Podnikatelských subjektů zaměřených na zemědělství zde existuje 8,4 % a pátým nejvíce zastoupeným oborem na Hrušovansku je ubytování a stravování s 5,2 %. Více jak tři čtvrtiny podnikatelských subjektů (75,9 %) fungují s právní formou OSVČ, obchodní společnosti tvoří celkem 7 %, zemědělští podnikatelé 3,1 % a akciové společnosti se na celku podílí pouze 0,2 %. Akciových společností působí v mikroregionu pouze 6, ovšem zaměstnávají zde spoustu obyvatel. Největší firmou v mikroregionu je dopravní společnost VAPAS a.s. zaměstnávající zhruba 400 lidí. Druhým největším zaměstnavatelem jsou Moravskoslezské cukrovary a.s. s počtem asi 200 zaměstnanců, který se však každoročně v období řepné kampaně ještě zhruba o 120 osob navýší. Obě společnosti mají sídlo vedle sebe v Hrušovanech
45
nad Jevišovkou. Další pracovní příležitosti, zhruba pro 100 lidí, poskytuje cihelna Hevlín - HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. či BEST-BETA, a.s. v Božicích. 5.1.7 Shluková analýza místního trhu práce Jak uvádí Minařík a kolektiv (2013) jedná se o vícerozměrnou statistickou metodu, která slouží k měření podobnosti. Jejím cílem je rozdělit množinu objektů (v našem případě obcí) na základě proměnných do předem neznámého počtu podmnožin – shluků. Objekty patřící do stejného shluku jsou si pak maximálně podobné a objekty z různých shluků jsou naopak naprosto heterogenní. Než ale bylo přistoupeno k samotné shlukové analýze trhu práce, byla počítána korelace vstupních dat. Data byla zjišťována z integrovaného portálu MPSV k 1. 1. 2015. Původně měl být do analýzy začleněn i ukazatel počtu dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo, avšak kvůli nulovým hodnotám u počtu volných pracovních míst v některých obcích nemohl být tento ukazatel vypočítán. Místo něj byl proto zařazen ukazatel počtu volných pracovních míst přepočtených na 1 000 dosažitelných uchazečů. Analýzu měly původně tvořit 4 proměnné, ovšem ukazatel počtu dosažitelných uchazečů přepočtený na 1 000 obyvatel vysoce koreloval s ukazatelem podílu nezaměstnaných osob, proto byl z analýzy vypuštěn. Použité indikátory: podíl nezaměstnaných osob v % vypočtený jako podíl dosažitelných uchazečů o zaměstnání ve věku 15–64 let ze všech obyvatel ve stejném věku, počet volných pracovních míst přepočtených na 1 000 dosažitelných uchazečů, počet ekonomických subjektů přepočtených na 1 000 obyvatel. Vzhledem k odlišným jednotkám použitých indikátorů bylo nutné data standardizovat a teprve potom bylo možné data nějakým způsobem shluknout. Vstupní data i data standardizovaná zobrazují přílohy č. 4 a 5.
46
Tab. č. 1: Korelační matice použitých indikátorů
proměnná podíl nezaměstnaných osob v% počet volných pracovních míst na 1000 dosažitelných uchazečů počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
podíl nezaměstnaných osob v %
počet volných pracovních míst na 1000 dosažitelných uchazečů
počet ekonomických subjektů na 1000 obyvatel
1,000000
-0,119340
-0,076340
-0,119340
1,000000
-0,288107
-0,076340
-0,288107
1,000000
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e
Existuje několik způsobů, jak lze určit vzdálenosti shluků. Jedná se např. o metodu nejbližšího souseda (jednoduché spojení), metodu nejvzdálenějšího souseda (úplné spojení), metodu centroidní nebo Wardovu. Shluková analýza byla zpracována v programu Statistica a vyzkoušeny byly všechny uvedené metody. Jako nejpřehlednější se projevily: metoda nejvzdálenějšího souseda za použití Euklidovy metriky a stejná metoda s použitím Euklidovy čtvercové metriky, které vytvořily zcela totožné shluky. Pro interpretaci výsledků shlukové analýzy trhu práce na Hrušovansku byla využita první zmíněná metoda, tj. metoda nejvzdálenějšího souseda s použitím Euklidovy metriky. Shluky byly vytvořeny ve vzdálenosti spoje na úrovni čísla 2. Výstupem analýzy jsou následující grafy - Dendrogram a Amalgamační graf. Graf č. 5: Dendrogram
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e
47
Graf č. 6: Amalgamační graf
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e
Rozdělení obcí mikroregionu do shluků: 1. shluk – Borotice, Hevlín, Velký Karlov 2. shluk – Božice, Hrabětice, Litobratřice, Břežany, Šanov, Jevišovka 3. shluk – Dyjákovice, Pravice 4. shluk – Čejkovice, Mackovice 5. shluk – Hrušovany nad Jevišovkou Tab. č. 2: Průměrné hodnoty jednotlivých proměnných v rámci shluků
číslo shluku
průměrný podíl nezaměstnaných osob v %
průměrný počet volných pracovních míst/1000 dosažitelných uchazečů
průměrný počet ekonomických subjektů/1000 obyvatel
1 2 3 4 5
14,3 10,8 20,2 12,8 9,3
34,6 4,0 0,0 0,0 37,4
156,3 174,2 182,6 233,5 216,2
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e a ČSÚ 2015
U obcí v rámci 1. shluku je evidována poměrně vysoká nezaměstnanost a po přepočtu na 1 000 obyvatel se zde nachází nejméně podnikatelských subjektů v rámci všech shluků. 48
Ovšem na druhou stranu je zde poměrně hodně pracovních příležitostí. Celkem 5 volných pracovních míst jich je evidováno v obci Hevlín, kde se nachází již zmíněná výrobna cihel - HELUZ cihlářský průmysl v.o.s. či několik penzionů a hotel, 1 místo v obci Borotice a 2 ve Velkém Karlově. Do 2. shluku se seskupilo celkem 6 obcí mikroregionu, které mají v porovnání s ostatními shluky poměrně příznivý podíl nezaměstnaných osob (v průměru 10,8 %), ovšem špatné je to s pracovními příležitostmi. K 1. 1. 2015 zde bylo volné pouze 1 pracovní místo v obci Jevišovce. Obce ve 3. shluku mají nejméně pozitivní situaci na místním trhu práce. Nejen, že se zde nenachází žádná volná pracovní místa, ale podíl nezaměstnaných osob zde v průměru dosahuje neuvěřitelných 20,2 %. Mezi obcemi 4. shluku se nachází obec Čejkovice - nejmenší ze všech členských obcí mikroregionu, jak do rozlohy, tak i do počtu obyvatel. Kvůli tomu je po přepočtu na 1 000 obyvatel evidováno v obcích 4. shluku v průměru nejvíce podnikatelských subjektů. Bohužel vak nedisponují žádnými volnými pracovními místy. Průměrný počet nezaměstnaných osob je 12,8 %. Předpoklad, kterým byla dominance jediného města mikroregionu na místním trhu práce, se potvrdil. Hrušovany nad Jevišovkou se neshlukly s žádnou jinou obcí, jelikož je zde nejnižší podíl nezaměstnaných osob v rámci všech shluků. Je zde evidováno také nejvíce volných pracovních míst, v absolutním vyjádření celkem 8 a počet podnikatelských subjektů je po přepočtu na 1 000 obyvatel druhý nejvyšší – 216,2. Celkem jich zde ale sídlí zhruba 30 % z celkového počtu v mikroregionu.
5.2 Cíl výzkumu Cílem výzkumu, který je prováděn v rámci předkládané diplomové práce, je zjistit migrační potenciál místních obyvatel za prací do Rakouska, včetně podmínek a důvodů, které je k tomu vedou. Dílčím cílem bylo zjistit, zda existují nějaké rozdíly mezi lidmi pracujícími v ČR a Rakousku. Konkrétně bylo stanoveno 5 hlavních výzkumných otázek: 1. Jaká je úroveň německého jazyka u lidí, kteří pracují v Rakousku, v porovnání s lidmi pracujícími v ČR? 49
2. Liší se obava ze ztráty zaměstnání u lidí pracujících v Rakousku a těch, kteří pracují v ČR? 3. Jaké faktory ovlivňují to, zda lidé mají zájem o práci v zahraničí či nikoliv? 4. Jaké faktory ovlivňují to, zda jsou lidé ochotni jít pracovat do Rakouska pod úrovní své kvalifikace? 5. Jaká je životní úroveň u lidí, kteří pracují v Rakousku, oproti lidem pracujícím v ČR?
5.3 Metody výzkumu Pro získání potřebných dat bylo využito kvalitativního výzkumu založeného na sběru primárních dat v dotazníkovém šetření. Tato metoda byla vybrána z toho důvodu, že nás zajímalo, co lidé dělají v soukromí (např. důvod cest do Rakouska, místo výkonu pracovní činnosti atd.), ale především jejich názory a preference týkající se odchodu za prací do Rakouska. Na sběr těchto kvalitativních dat je podle Hendla (2005) právě dotazník ideální formou. Kromě analýzy primárních dat byla provedena také sekundární analýza. Ta podle Surynka (2001) bývá většinou dosti omezena kvůli nedostupnosti vstupních dat z původních zpracování. Pro vypracování předkládané diplomové práce však byla tato data k dispozici z výzkumu, který byl na Hrušovansku prováděn před 15 lety. Realizovala jej Univerzita Karlova v Praze, Přírodovědecká fakulta, Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje ve spolupráci se Sociologickým ústavem AV ČR v rámci projektu “Postavení pohraničí v regionálním rozvoji České republiky se zřetelem k zapojení ČR do evropských struktur” podporovaného Grantovou agenturou ČR 205/99/1142, (Havlíček, 2000). Řešitelem projektu byl RNDr. Tomáš Havlíček, Ph.D. zabývající se v rámci své vědecké činnosti hranicemi, příhraničními a periferními oblastmi, geografií náboženství, kulturní a historickou geografií, regionální geografií Evropy nebo vybraného regionu světa a obecnou regionální geografií (Univerzita Karlova v Praze, 2015). Toto šetření proběhlo v polovině roku 2000 na poměrně rozsáhlém vzorku (přes 1100 respondentů) ve čtyřech českých mikroregionech při česko-rakouském pohraničí (Českokrumlovsko, Jemnicko, Hrušovansko a Mikulovsko). Výběr respondentů probíhal náhodným způsobem, přičemž respondenti byli následně rozlišování podle socioekonomických charakteristik, zejména pohlaví, věku a vzdělání. 50
Dotazníkové šetření v rámci diplomové práce probíhalo od 15. 2. 2015 do 8. 4. 2015. Dotazník byl umístěn na webovém portálu Survio.cz a respondenti byli pro jeho vyplnění oslovováni zejména na internetu pomocí přímého odkazu v emailu nebo jeho sdílením na sociální síti. Zhruba třetina dotázaných jej ale zodpověděla na Úřadu práce v Hrušovanech nad Jevišovkou, kde jim byl dotazník předložen v písemné formě. Předkládaný dotazník zahrnoval 24 otázek, přičemž některé z nich byly totožné s otázkami z výzkumu, který byl na Hrušovansku prováděn před 15 lety. Kromě socioekonomických znaků (pohlaví, věk, dosažené vzdělání, kategorie povolání a odvětví zaměstnání) se jednalo o následující otázky. Jak podle svých zkušeností hodnotíte česko-rakouské občanské vztahy? Jaké jsou Vaše kontakty s lidmi v Rakousku? Který z následujících důvodů Vašich cest do Rakouska je nejčastější? Změnil/a jste od roku 1989 zaměstnání (zaměstnavatele, profesi)? Byl/a jste již veden/a v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce? Pokud jste v současné době zaměstnán/a, máte obavu ze ztráty zaměstnání? V případě, že byste ztratil/a zaměstnání, byl/a byste ochoten/a se rekvalifikovat či dojíždět na vzdálenost větší než 30 km? Pokud byste měl/a možnost, přijal/a byste práci v sousední zemi či nikoliv? Jak hodnotíte svoji současnou životní úroveň? Výsledky šetření jsou v následujících kapitolách interpretovány zejména pomocí popisných charakteristik, grafů a kontingenčních tabulek.
5.4 Popis zkoumaného souboru Z výzkumu v rámci této diplomové práce bylo celkem získáno 154 kompletních odpovědí. Velmi důležitý byl výběr vzorku. Jelikož cílem bylo zjistit migrační potenciál místních obyvatel za prací do Rakouska, dotazník byl určen pouze pro osoby starší 15 let, které již mohou po ukončení základní školní docházky začít pracovat. Pozitivním faktem je, že na sběru odpovědí se podíleli občané všech členských obcí mikroregionu. Grafu č. 7 ukazuje, že nejvíce responzí bylo získáno z obce Šanov - 23,4 %, dále pak z Hrušovan nad Jevišovkou - 20,1 % a třetím největším zdrojem dat byla obec Hrabětice s 9,7 %. 51
Graf č. 7: Místo trvalého bydliště respondentů
Zdroj: Survio.cz
Co se týče složení zkoumaného vzorku z hlediska pohlaví, existuje mírná převaha žen. Těch v absolutním vyjádření odpovědělo celkem 87 ze všech 154 respondentů, tj. 56,5 % žen a 43,5 % mužů. Zkoumaný vzorek je složením z hlediska pohlaví tedy téměř stejný jako vzorek z roku 2000. Do něj se tehdy zapojilo 348 obyvatel mikroregionu, z toho bylo 54,9 % žen a 45,1 % mužů (Havlíček, 2000). Zastoupeny byly i všechny věkové kategorie, které dotazník nabízel. Necelá polovina respondentů (45,5 %) byla z první věkové kategorie 15–30 let, 33,8 % tvořila skupina obyvatel mikroregionu ve věku 31–45 let. Necelých 20 % dotázaných bylo ve věku 46-60 let a pouze 1,3 % odpovědí bylo získáno od lidí starších 61 let. V rámci předchozího šetření (Havlíček, 2000) bylo z první věkové kategorie necelých 30 % odpovídajících, z druhé věkové kategorie 36,2 %, z třetí kategorie mezi 31–45 lety odpovědělo 22,1 % dotázaných. Největší rozdíl mezi těmito dvěma porovnávanými výzkumy (cca 12 procentních bodů) byl v zastoupení poslední věkové kategorie, tedy osob starších 61 let. V roce 2000 jich bylo součástí šetření 13,5 %. Co se týče dosaženého vzdělání, tak 3,9 % dotázaných má pouze vzdělání základní. 35,1 % pak získalo v rámci středoškolského vzdělání výuční list a na maturitu dosáhlo 41,6 % respondentů. 19,5 % dokonce absolvovalo vysokou školu a spadlo tak do 52
kategorie nejvyššího možného vzdělání. V porovnání s šetřením Univerzity Karlovy (Havlíček, 2000) lze konstatovat, že se jedná o velký nárůst v této kategorii, jelikož v roce 2000 dosáhlo nejvyššího vzdělání pouhých 9,3 %, tedy o 10 procentních bodů méně. Naopak občanů Hrušovanska se základním vzděláním tehdy odpovědělo dokonce o 13 procentních bodů více než nyní. Poslední socioekonomické znaky respondenta, které byly v rámci šetření u dotázaných zjišťovány, jsou kategorie povolání (graf č. 8) a odvětví zaměstnání (graf č. 9). U kategorie povolání došlo k výraznějším změnám u porovnávaných šetření v rámci kategorií dělník, zaměstnaný a důchodce. U Havlíčka (2000) bylo více dělníků, což by se dle mého názoru dalo přičíst hospodářské krizi a uzavření či snížení jejich stavu v některých podnicích, jako např. Cihelny v Hevlíně či společnosti BEST a.s. v Božicích. Jak již bylo zmíněno výše, při šetření v roce 2000 odpovědělo více obyvatel v důchodovém věku, dokonce o 12 procentních bodů. Úbytky z těchto dvou kategorií (dělník a důchodce) se pak překlopily převážně do kategorie zaměstnanci. Těch totiž oproti roku 2000 odpovědělo asi o 17 procentních bodů víc. Graf č. 8:Kategorie povolání respondentů
Zdroj: Survio.cz
K velkým změnám v porovnání s Havlíčkem (2000) došlo v odvětví zaměstnání respondentů zejména u kategorie zemědělství. Naopak nárůst zhruba o 8 procentních 53
bodů byl zaznamenán u respondentů pracujících v dopravě a poště, za což s největší pravděpodobností může neustálý rozmach dopravní společnosti VAPAS a.s. Největší nárůst je ovšem v kategorii ostatní činnosti (cca 31 %). Graf č. 9 Odvětví zaměstnání respondentů
Zdroj: Survio.cz
5.5 Vyhodnocení dotazníku Jak již bylo zmíněno výše, na krátký dotazník v rámci diplomové práce odpovědělo 154 respondentů. 24 jednoduchých otázek zvládlo 34 % z nich vyplnit do 2 minut, 41 % dotázaných vyplňovalo 2–5 minut a zbytku to trvalo maximálně 10 minut. Otázky byly zaměřeny nejen na migrační tendence a důvody, které k nim obyvatele Hrušovanska vedou, ale také na vnímání vztahů s Rakušany, jazykovou vybavenost či životní úroveň. Pro lepší přehlednost a interpretaci byly jednotlivé otázky dotazníku rozděleny do několika skupin dle jejich tematického zaměření a pro každou z nich byla stanovena hlavní výzkumná otázka. 5.5.1 Česko-rakouské vztahy a jazyková vybavenost Česko-rakouskými vztahy a jazykovou vybaveností se v tomto dotazníku zabýval soubor otázek č. 1–4.
54
Otázka č. 1: Jak podle svých zkušeností hodnotíte česko-rakouské občanské vztahy? Více než polovina dotázaných zhodnotila poměrně překvapivě vztahy se sousedními Rakušany pozitivně (9,7 % je hodnotí jako velmi dobré a 47,4 % jako celkem dobré). Zhruba jedna třetina (31,8 %) pak zaujala neutrální postoj a označila odpověď ani „dobré ani špatné“. Negativně je vnímá pouze 9,1 % a 1,9 % respondentů nevědělo jak odpovědět. Tyto výsledky jsou téměř totožné v porovnání s předchozím průzkumem, odchylky byly pouze okolo 1–2 % v rámci každé kategorie. Otázka č. 2: Jaké jsou Vaše kontakty a vztahy s lidmi v Rakousku? V této otázce bylo možné vybírat celkem z 6 odpovědí (graf č. 10), poslední možnost odpovědi „jiné, vypište“ si zvolilo v absolutním vyjádření celkem 7 dotázaných. 6 z nich odpovědělo, že žádné kontakty ani vztahy v Rakousku nemá a 1 člověk se označil za rakouského zákazníka. V porovnání s předchozím průzkumem došlo k poklesu počtu respondentů, kteří by měli v Rakousku příbuzné, přátele či známé, ovšem jednou takový nárůst procentních bodů byl zaznamenán u odpovědi „aktivity mají příbuzní či známí.“ Na druhou stranu více z nich tam nyní studuje, pracuje nebo s Rakušany spolupracuje. To je pravděpodobně způsobeno vstupem ČR do EU v roce 2004, zavedením volného pohybu osob a také uvolněním vstupu na rakouský trh práce pro české občany, k němuž došlo v roce 2011. Graf č. 10 Kontakty a vztahy s lidmi v Rakousku
Zdroj: Survio.cz
55
Otázka č 3: Který z následujících důvodů vašich cest do Rakouska je nejčastější? Na uvedenou otázku bylo opět možné vybrat odpověď z 5 možných či napsat svoji vlastní, která do žádné z variant nezapadá. Tuto možnost si vybrali pouze 2 lidé, kteří odpověděli, že do Rakouska nikdy nejezdí. U zbytku respondentů pak byla nejčastější odpověď nákup (celkem 37 %), dále volný čas, výlet, rekreace (25,3 %), práce a studium zvolilo 21,4 % dotázaných a 13,6 % odpovědělo, že nejčastěji přes Rakousko pouze přejíždí, jelikož mají namířeno do jiné země. To před 15 lety označilo Rakousko jako transfer do jiné země pouze 2,8 % respondentů. Tento nárůst by se dal vysvětlit vytvořením Shengenského prostoru a otevřením hranic, díky kterému je nyní cestování mnohem snazší a láká více obyvatel. Podle Paláta a kolektivu (2013) již navíc není role prostoru v době rozvoje osobního automobilismu tak významná, což bude asi také jeden z důvodů zvýšeného cestování a pravděpodobně i ježdění za prací a studiem do Rakouska. V porovnání s průzkumem z roku 2000 se výsledky otázky č. 3 rozchází především právě v ježdění za prací a studiem do Rakouska, kdy došlo k navýšení takového počtu lidí (zdůvodněno již v předchozí otázce). Otázka č. 4: Jaká je Vaše úroveň německého jazyka? Graf č. 11: Úroveň německého jazyka
Zdroj: Survio.cz
56
Velmi zarážející je fakt, že více jak třetina dotázaných německy skoro neumí a 14,3 % dokonce vůbec. Vysvětlením pro tento jev by neměl být fakt, že dnes ve světě dominuje angličtina, jelikož zde v příhraničí byla donedávna němčina na školách vyučována jako hlavní jazyk. Respondenti, jenž vůbec neumí německy, byli převážně z kategorií 31–45 let a 46–60 let, tj. studovali ještě v době, kdy se vyjma ruštiny nekladl na studium cizích jazyků tak velký důraz. 5.5.1.1 Výzkumná otázka č. 1 Jaká je úroveň německého jazyka u lidí, kteří pracují v Rakousku, v porovnání s lidmi pracujícími v České republice? Pouze 20 % dotázaných, kteří pracují v Rakousku, má velmi dobrou úroveň jazyka. To z respondentů pracujících v ČR jsou na tom tak dobře pouhá 3,5 %. Průměrnou písemnou i mluvenou úrovní disponuje 40 % respondentů pracujících v Rakousku, ovšem z těch pracujících v ČR je to pouhých 19,3 %. Více jak čtvrtina odpovídajících (jak těch pracujících v ČR, tak těch s prací v Rakousku) je na tom průměrně, pouze co se týče mluvy, ovšem písemná část je pro ně již horší. Přes 13 % respondentů pracujících v Rakousku se domluví pouze tzv. „rukama, nohama“. U lidí pracujících v ČR je však tato úroveň jazyka nejčastější, označuje ji tak 36 % z nich. Člověk, který vůbec neumí německy, by v Rakousku asi vůbec působit nemohl, tudíž ani v rámci nedávného šetření nebyl zaznamenán žádný případ. Ovšem u lidí pracujících v ČR byla tato odpověď nalezena u 14 % z nich. Tab. č. 3: Tabulka odpovědí pro 1. výzkumnou otázku
pracovní působiště
v České republice v Rakousku Celkem
velmi dobrá mluvená i písemná forma 4 3 7
úroveň německého jazyka průměrná podprůměrná průměrná mluvená mluvená vůbec mluvená i forma, forma neumím písemná podprůměrná (domluvím se německy forma písemná tzv. rukama a forma nohama) 22 31 41 16 6 4 2 0 37 38 50 22 Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
5.5.2 Zaměstnanost Oblastí zaměstnanosti se v rámci dotazníku zabývaly otázky č. 5–9. Otázka č. 5: Změnil/a jste od roku 1989 zaměstnání (zaměstnavatele, profesi)? 57
Graf č. 12: Změna zaměstnání od roku 1989
Zdroj: Survio.cz
35,7 % dotázaných odpovědělo na otázku týkající se změny zaměstnání kladně. Nejčastěji uváděli, že odešli kvůli nedostatečnému finančnímu ohodnocení, dostali lepší pracovní nabídku nebo povýšili na lepší pracovní pozici. V některých případech ale došlo ke zrušení společnosti, ve které pracovali, nebo se na Hrušovansko přistěhovali. Čtvrtina respondentů pak od roku 1989 vůbec nezměnila zaměstnání, 21,4 % v tomto období (1989–2015) teprve vstoupilo do pracovního procesu a 9,1 % dotázaných se otázka přímo netýkala, jelikož ještě studují nebo naopak jsou již v důchodovém věku. V rámci Havlíčkova šetření (2000) odpovědělo dokonce 42 % dotázaných, že od roku 1989 změnili zaměstnání, 31,6 % však nikoliv. Procentuální zastoupení u odpovědi, že dotázaný teprve vstoupil do pracovního procesu a či se jedná o studenta, důchodce nelze nijak adekvátně porovnat se současným průzkumem, jelikož odpovědi zde byly zcela odlišné z důvodu vyššího počtu respondentů v důchodovém věku a naopak nižšího počtu respondentů ve věku 15–30, kteří v tomto období měli teprve vstoupit do pracovního procesu. Otázka č. 6: Byl jste již veden/a v evidenci na úřadu práce? V evidenci nezaměstnaných na úřadu práce se během svého produktivního života vyskytlo 53,2 % dotázaných, což není v regionu s tak vysokou nezaměstnaností, 58
zejména sezónní, nic zvláštního. 37,7 % odpovídajících naopak nikdy v evidenci nezaměstnaných nebylo. 9,1 % respondentů se sice ocitlo bez práce, ale na úřadu práce se nikdy neregistrovali. To v roce 2000 byla situace téměř opačná. 57,4 % tehdejších respondentů se totiž nikdy v evidenci nezaměstnaných nevyskytlo. Registrováno bylo pouze 36,6 % dotázaných. Tyto rozdíly v rámci obou šetření lze přičíst hospodářské krizi, která se na Hrušovansku projevila zejména v roce 2009 a 2010 (viz graf č. 3). Otázka č. 7: Pokud jste v současné době zaměstnaný/á, máte obavu ze ztráty zaměstnání? Více než polovina dotázaných, konkrétně 59,7 %, má v současné době obavu, že o své stávající zaměstnání přijde. Zbývajících 40,3 % nikoliv. V rámci Havlíčkova průzkumu z roku 2000 tyto obavy projevilo pouze 39,8 % dotázaných, tj. o 20 procentních bodů méně než nyní. Zvýšení nejistoty by se dle mého názoru dalo přičíst hospodářské krizi, která zkoumané území velmi zasáhla v letech 2009 a 2010. Strach ze ztráty zaměstnání nelze v tomto případě nijak blíže specifikovat, jelikož se ve výsledcích promítá do obou pohlaví, všech věkových kategorií i všech kategorií nejvyššího dosaženého vzdělání. Otázka č. 8: V případě ztráty zaměstnání byste byl/a ochoten/a se rekvalifikovat či dojíždět více než 30 km za prací? Graf č. 13: Ochota rekvalifikace a dojíždění víc než 30 km za prací
Zdroj: Survio.cz
59
Z grafu č. 13 vidíme, že 72,1 % dotázaných by v případě ztráty zaměstnání bylo ochotno podstoupit rekvalifikační kurz a 75,3 % by dojíždělo klidně i na delší vzdálenost než 30 km. V roce 2000 bylo ochotno se rekvalifikovat ještě více respondentů (80,5 %), ovšem u dojížďky nad 30 km to bylo již číslo o 15,7 procentních bodů méně než nyní. Myslím, že tyto současné názory ovlivňuje již zmíněný faktor rostoucí mobility obyvatel, kdy každodenní dojížďka, i do vzdálenějších míst, není již takový problém. Otázka č. 9: Kde v současné době pracujete? Zhruba tři čtvrtiny dotázaných (konkrétně 74 %) pracují v současné době v ČR. Odpovědí získaných v rámci průzkumu od lidí pracujících v Rakousku bylo v absolutním vyjádření celkem 15, tj. 9,7 %. Bez zaměstnání bylo v době šetření 9,1 % dotázaných a 7, 1 % respondentů ještě studuje nebo naopak již dosáhlo důchodového věku a nikde nepracují. Fakt, že pouze necelých 10 % dotázaných pracuje v sousedním Rakousku, a to i přes malou vzdálenost a nespočet výhod, které rakouský stát nabízí, jen dokazuje mnohá tvrzení o neochotě Čechů migrovat za prací do zahraničí. Jedním z nich je např. výsledek opakovaného terénního šetření od Vavrečkové, Janaty (2005) na téma „Migrační potenciál po vstupu ČR do EU“. V roce 2005 totiž zjistili, že v rámci celé ČR má pozitivní postoj k migraci pouze 15,4 % všech dotázaných. 5.5.2.1 Výzkumná otázka č. 2 Liší se obava ze ztráty zaměstnání u lidí pracujících v Rakousku a těch, kteří pracují v České republice? Z tabulky č. 4 vyplývá, že zhruba 60 % dotázaných obyvatel se obává ztráty svého současného zaměstnání. Z lidí pracujících v ČR má obavy přes 56 % z nich a u lidí pracujících v Rakousku je to dokonce 80 %. Tab. č. 4: Vstupní data k výzkumné otázce č. 2 obava ze ztráty zaměstnání
pracovní působiště
ne
ano
v České republice
50
64
v Rakousku
3
12
Celkem
62 92 Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
60
5.5.3 Práce v sousedním Rakousku Pravděpodobně nejpodstatnější část dotazníku tvoří otázky č. 10–16, které zjišťovaly od respondentů preference a názory na výkon pracovní činnosti v Rakousku. Otázka č. 10: V případě možnosti byste přijal/a práci v sousedním Rakousku či o ní alespoň uvažoval/a? Graf č. 14: Přijetí práce v sousedním Rakousku v případě možnosti
Zdroj: Survio.cz
Z grafu č. 14 vidíme, že přes 40 % dotázaných obyvatel by přijalo práci v sousedním Rakousku. 37 % by o ní uvažovalo, necelých 8 % se tato otázka netýká, protože již v Rakousku pracují nebo možná mají dobrou pracovní pozici u nás v ČR. Tato dedukce vychází z toho, že ve většině případů nemají strach o práci a jejich životní úroveň je převážně označována jako dobrá či průměrná. Poslední z výše uvedených odpovědí, která uvádí, že lidé nemají zájem o práci v sousedním Rakousku, označilo 14,3 % dotázaných. V porovnání s výsledky Havlíčka (2000) lze konstatovat, že migrační potenciál se malinko snižuje, ale i tak se drží na velmi slušné úrovni. V roce 2000 by přijalo práci v Rakousku 47,5 % respondentů, tj. zhruba o 7 procentních bodů více než nyní. Ovšem uvažovalo by o ní pouze 14 % dotázaných. To je oproti současnému šetření pokles 23 procentních bodů. Vyloženě nezájem měla před 15 lety pouze 4 % odpovídajících, dnes je to přes 14 %. Zbytku respondentů se tato úvaha netýká nebo otázku vůbec 61
nevyplnili. Na tyto poslední 2 varianty měl pravděpodobně vliv vyšší počet oslovených obyvatel v důchodovém věku, kterých se již otázka pracovní migrace netýká. Otázka č. 11: Pomocí čeho byste v případě zájmu o práci v Rakousku hledal/a zaměstnání? Téměř tři čtvrtiny dotázaných obyvatel mikroregionu Hrušovansko by hledaly práci v Rakousku zejména s pomocí příbuzných a známých, kteří již v Rakousku pracují. Pravděpodobně jde díky doporučení o nejsnazší cestu, jak se k práci v sousední zemi dostat. Něco málo přes 20 % respondentů by pak hledalo práci pomocí nabídek na internetu a v novinách a pouze 4,5 % by se obrátilo s pomocí o hledání zaměstnání na zprostředkovatele. Agentury na zprostředkování práce jsou možná u lidí mylně vnímány jako subjekt, který je připraví o spoustu peněz. Jejich činnost však upravuje zákon o zaměstnanosti, jenž stanovuje, že pracovní agentura, která působí v ČR, nesmí od klientů (uchazečů o práci) vyžadovat žádný poplatek za zprostředkování práce ani mu cokoliv srážet ze mzdy či jiné odměny. Poplatek za zprostředkování by měl agentuře zaplatit zaměstnavatel, který využil jejich služeb. Je navíc velmi důležité si zkontrolovat, zda má daná agentura licenci na zprostředkování práce v zahraničí a nejedná se tedy o nějaké podvodné jednání. Jejich výpis poskytuje samotné MPSV. Práci v sousední zemi si lze ovšem hledat i pomocí rakouských agentur práce, které jsou součástí mezinárodních sítí a působí i za hranicemi Rakouského trhu práce (MPSV, 2011).
62
Otázka č. 12: Která z uvedených výhod je pro vás hlavním motivem pro práci v Rakousku? Graf č. 15: Hlavní motiv pro práci v Rakousku
Zdroj: Survio.cz
Z grafu č. 15 jasně vyplývá, že více než tři čtvrtiny dotázaných by šly pracovat do Rakouska především kvůli vyšším výdělkům. Nejedná se o žádné překvapivé zjištění, když průměrná měsíční mzda v Rakousku několikanásobně převyšuje tu v ČR. Dle získaných dat za 1. čtvrtletí 2013 byla průměrná hrubá měsíční mzda v Rakousku 59 400 Kč, kdežto v ČR dosáhla pouze 24 626 Kč, tj. skoro o 60 % méně (ČSÚ, 2013). Navíc s 13. a 14. platem, kvůli kterému by šlo pracovat do Rakouska více než 5 % respondentů, si tam, podle výše uvedených průměrných měsíčních mezd, mohou lidé vydělat až o půl milionu korun ročně více než ti, kteří pracují v ČR. Více jak 8 % dotázaných lákají zejména výhody, které rakouský stát poskytuje na děti a 9,1 % dotázaných označilo jako největší motiv zisk rakouského starobního důchodu. Pochopitelně se jednalo především o respondenty spadající do starších věkových kategorií, kteří pravděpodobně více vnímají a řeší současnou situaci v ČR ohledně důchodového pojištění, kde to do budoucna s vyplácením starobních důchodů nevypadá úplně nejlépe. To potvrzuje i Palát a kolektiv (2013), kteří uvádí, že stávající průběžný systém bude mít zřejmě v důsledku stárnutí populace problémy s udržením schopnosti 63
vyplácet důchody, které by zajistily seniory na stáří. Myšlenky na tzv. zadní vrátka, kterým by zajisté rakouský starobní důchod pro lidi byl, proto nejsou zřejmě vůbec od věci. Otázka č. 13: Byli byste ochotni přijmout práci v Rakousku pod úrovní vaší kvalifikace? Graf č. 16: Ochota přijmout práci v Rakousku pod úrovní vlastní kvalifikace
Zdroj: Survio.cz
Graf č. 16 ukazuje, že víc než třetina odpovídajících by ochotně přijala zřejmě jakoukoliv práci v Rakousku, i tu, která by byla pod úrovní jejich kvalifikace. Zhruba polovina dotázaných by se rozhodla, zda přijme méně kvalifikovanou práci v Rakousku až podle konkrétních podmínek. Necelých 8 % dotázaných by naopak v žádném případě nepřijalo podřadnou práci, která by byla pod úrovní jejich kvalifikace, a zbylých 8,4 % respondentů neví. Baštýř (2005) uvádí, že nabídky na rakouském i německém trhu práce se soustřeďují především na pracovní místa, o které nemá místní obyvatelstvo, vzhledem ke mzdovým podmínkám a charakteru práce, zájem. Podle něj pendleři nejčastěji vykonávají nekvalifikované a pomocné práce např. v pohostinství, gastronomii, stavebnictví, zemědělství, vinařství, zpracovatelském průmyslu či pásové výrobě strojírenského
64
průmyslu. Nejčastější profese, které Češi ze znojemského okresu vykonávali v roce 2012 v Rakousku, ukazuje následující graf č. 17. Graf č. 17: Nejčastější profese Čechů z okresu Znojmo pracujících v Rakousku (2012)
Zdroj: Marie Jägerová, 2012 Otázka č. 14: Od jaké výše platu jsou pro Vás pracovní nabídky v Rakousku zajímavé? Pro více jak čtvrtinu dotázaných, konkrétně 26,6 %, je práce v Rakousku zajímavá již od výše platu 1 000 EUR. Jak již bylo zmíněno v kapitole o finančním ohodnocení, tak tato částka je v Rakousku neoficiálně považována za takovou minimální mzdu, pod jejíž hranicí tam nikdo nepracuje. Pro téměř dvě třetiny respondentů (59,7 %) je lákavá práce v sousední zemi od 1 500 EUR. Zbývajících 13,6 % dotázaných by zajímala pracovní nabídka v Rakousku až od výše 2 000 EUR. Přes 80 % z nich je ve věku 31-60 let. Jde tedy o lidi, kteří již nějakou dobu pracují a zřejmě nemají špatné pracovní postavení. Jejich životní úroveň je totiž převážně na dobré až velmi dobré úrovni, proto by pro ně pracovní nabídky s nižším finančním ohodnocením zřejmě neměly až takový význam. Otázka č. 15: Preferujete pendlerský přístup nebo odstěhování za prací do zahraničí? Vzhledem k poloze, kterou mikroregion Hrušovansko zaujímá vedle rakouských hranic, je celkem logické, že převážná většina dotazovaných obyvatel se přiklání ke každodenní dojížďce za prací. Celkem tuto odpověď označilo 90,9 % respondentů. Pouze zbylých 9,1 % by odcestovalo za prací do zahraničí a klidně zde i žilo. 65
Podobně nízký
procentuální počet respondentů uvádí i Baštýř (2005). Na základě průzkumů provedených v letech 2000–2001 v rámci celé ČR, na téma Potencionální pracovní migrace českých občanů do zahraničí, by podle něj uvažovalo o tom žít i pracovat v zahraničí pouze 14,3 % dotázaných. Důvody, kvůli kterým nejsou lidé ochotni toto podstoupit, jsou podle Baštýře zejména sociálně psychologické vazby k domovu, rodině, přátelům, známému prostředí či majetku. Přerušení těchto vazeb není v případě pendlování vůbec nutné, proto možná v průzkumu v rámci předkládané diplomové práce zvolilo tuto odpověď přes 90 % dotázaných. Ovšem podle výsledků průzkumu z let 2000–2001, které analyzuje Baštýř (2005), by pendlování v okresech hraničících s Rakouskem zvolilo pouze 30 % dotázaných (tab. č. 1). Tab. č. 5: Forma dočasné pracovní migrace v zahraničí u respondentů v % forma zahraniční pracovní migrace
populace ČR
okresy hraničící s Německem
okresy hraničící s Rakouskem
migrace dojížďková
13,8
29,0
30,2
migrace pobytová
86,2
71,0
69,8
Zdroj: vlastní zpracování dle Baštýř (2005)
Ve vztahu k přeshraničnímu pendlování ovšem Baštýř (2005) zjistil, že základním limitujícím faktorem je vzdálenost bydliště od hraničního přechodu a dojížďka za prací je nejfrekventovanější do 20 km od státních hranic. Tuto vzdálenost obce mikroregionu Hrušovansko splňují, proto je zde asi ochota každodenně dojíždět za prací tak vysoká. Otázka č. 16: Jak daleko jste ochotni dojíždět každodenně za prací do Rakouska? Z výsledků vyplynulo, že 27,3 % respondentů je ochotno dojíždět pouze na vzdálenost kolem 20 km, což odpovídá dojezdu zhruba k obci Laa an der Thaya7, kde se nachází spousta podniků. Mezi ty největší zde zajisté patří BRANTNER GRUPPE GmbH zaměstnávající především svářeče či tesařská firma LENZ Franz Ing GmbH nacházející se taktéž přímo ve městě Laa an der Thaya. Ve vzdálenosti do 50 km, kam by klidně každý den pendlovalo 63,6 % odpovídajících, se nachází např. obce Hollabrunn, Mistelbach, Poysdorf či Ernstbrunn. Mezi velké firmy zde patří např. masokombinát Johan Gantner GmbH u Hollabrunnu nebo stavební firma Schüller Bau GmbH ve Stronsdorfu. 7
Výchozím bodem pro výpočet vzdáleností je bráno centrum mikroregionu – Hrušovany nad Jevišovkou.
66
Něco málo přes 9 % dotázaných by za prací v Rakousku dojíždělo klidně až do vzdálenosti 100 km a to pravděpodobně kvůli rakouské metropoli – Vídni a jejímu okolí, kde se nachází nejvíce pracovních příležitostí. To např. ve skladech společnosti XXX Lutz KG či v dopravní společnosti LTS - Neuninger Logistik, transport u. Spedition GmbH hledající řidiče kamionů. 5.5.3.1 Výzkumná otázka č. 3 a 4 Jaké faktory ovlivňují to, zda lidé mají zájem o práci v zahraničí či nikoliv? Na základě získaných dat se zájem o práci v zahraničí nedá podle pohlaví nijak jasně rozdělit. Práci v sousedním Rakousku by totiž přijalo poměrně stejné procento mužů i žen (okolo 40 %). Ovšem žen, které vyloženě nemají o práci v zahraničí zájem, je jednou tolik co mužů, celkem 18,4 %. Věk respondentů ovlivňuje migrační potenciál již mnohem více. Práci v sousedním Rakousku by totiž přijala dokonce polovina dotázaných z první věkové kategorie (15–30 let) a téměř 35 % z nich by o ní uvažovalo. Téměř podobný migrační potenciál mají i lidé z druhé věkové kategorie (31–45 let), přijalo by ji 42,3 % z nich, ovšem u lidí od 46 do 60 let jsou již tyto tendence mnohem nižší (pouze 20 %). Zhruba stejný počet lidí z této věkové kategorie by o ní uvažoval, ovšem více jak 33 % z nich nemá vůbec o práci v zahraničí zájem. Tito lidé pravděpodobně moc dobře vědí, jak problematické je najít si kolem 50. roku života práci a asi se již nechtějí pouštět do žádného rizika, tak si hlídají raději svoji současnou práci. Co se týče vlivu vzdělání na pracovní migraci, více jak 80 % lidí se základním vzděláním by práci v Rakousku přijalo. Necelá polovina lidí s výučním listem také a 37 % z nich by práci v zahraničí zvažovalo. U lidí s maturitou již klesá ochota přijmout práci v Rakousku zhruba o 10 procentních bodů na 37,5 %. U osob s vysokoškolským vzděláním jsou tato čísla opět nižší, již na 30 %. Naopak ale 36,7 % vysokoškoláků nemá o práci v zahraničí vůbec zájem. To by mohlo souviset s neochotou přijímat podřadné práce v Rakousku, které by byly pod úrovní vlastní kvalifikace (viz následující výzkumná otázka č. 4). Celkově lze tedy říci, že ochota přijmout práci v sousedním Rakousku klesá jak s rostoucím věkem, tak s vyšším dosaženým vzděláním.
67
Jaké faktory ovlivňují to, zda jsou lidé ochotni jít pracovat do Rakouska pod úrovní své kvalifikace? Z výsledků dotazníkového šetření vyplynulo, že celkem 37,3 % mužů by nemělo problém pracovat v Rakousku i přes to, že by se jednalo o podřadnou činnost, která by byla
pod
úrovní
jejich
kvalifikace.
K tomuto
kroku
by
přistoupilo
o 10 procentních bodů méně žen a naopak více žen (o 10 procentních bodů) by se rozhodlo až na základě konkrétních podmínek pracovní smlouvy. Přes 9 % žen a 6 % mužů by takovou práci v žádném případě nedělalo. Stejně jako v předchozí výzkumné otázce č. 3 ochota pracovat pod úrovní své kvalifikace s věkem postupně klesá. Více jak 40 % dotázaných, kteří by ochotně přijali práci pod úrovní své kvalifikace, byli převážně lidé z první věkové kategorie 15–30 let, což má zřejmě svoji logiku a jednoduché vysvětlení. Mladí lidé se potřebují postavit na vlastní nohy, zajistit si bydlení a vybudovat rodinu, což není s běžnými platy v ČR vůbec jednoduché. To dokládá i fakt, že tyto odpovědi byly zaznamenány převážně u lidí, kteří jsou v ČR již zaměstnáni a mají s místní výší příjmů vlastní zkušenost. Potvrzují to i Palát a kolektiv (2013), kteří zmiňují, že mladí lidé dnes nemají tolik jistot, jsou ohroženi nezaměstnaností a samostatné bydlení je pro většinu z nich hůře dostupné nebo finančně nákladné. To z kategorie 31–45 let by méně kvalifikovanou práci dělalo pouze 29 % z nich a ve věku 46-60 let pouze 20 %. Zhruba polovina dotázaných, v rámci všech věkových kategoriích, by se rozhodovala až na základě konkrétních podmínek rakouského zaměstnavatele. Ochota vykonávat méně kvalifikovanou práci dle předpokladu klesá s rostoucí úrovní vzdělání. Polovina dotázaných lidí se základním vzděláním by takovou práci klidně přijala, lidí s výučním listem bylo necelých 43 %, ovšem lidí s maturitou či vysokoškolským diplomem by pracovalo pod úrovní své kvalifikace již pouze okolo 25 %. Zcela zamítavý postoj k tomu měli téměř jenom vysokoškolsky vzdělaní lidé, kterých se našlo v rámci jejich kategorie celkem 26,7 %. 5.5.4 Životní úroveň Do posledního tematického okruhu otázek spadají otázky s číslem 17 a 18, které se zabývají životní úrovní respondentů.
68
Otázka č. 17: Jak hodnotíte svoji současnou životní úroveň? Tato otázka byla i součástí dotazníkového šetření z roku 2000 a je velmi vhodná na porovnání. Bylo tedy možné zjistit, jak respondenti vnímají svoji životní úroveň po 15 letech, během kterých proběhla mezi lety 2008–2010 hospodářská recese. Graf č. 18: Hodnocení své současné životní úrovně
Zdroj: Survio.cz
Na základě výsledků z obou šetření lze konstatovat, že životní úroveň na Hrušovansku podle vnímání respondentů stoupá. V roce 2000 hodnotila svoji životní úroveň jako velmi dobrou pouze 4 % dotázaných, po uplynulých 15 letech tuto možnost označilo 9,1 % respondentů, což znamená nárůst přes 5 procentních bodů. Na pětibodové škále ji jako dobrou (tedy druhou nejlepší) označilo nyní 52, 6 % respondentů oproti 29,1 % z roku 2000. Jako průměrnou nazvalo před 15 lety svoji životní úroveň 46,4 % dotázaných, kdežto nyní to bylo pouze něco málo přes 30 % respondentů. Jako špatnou ji dnes vnímá 5,8 %, ovšem v předchozím šetření to bylo o 12,1 procentních bodů víc (17,9 %). Nejhůře, tedy za velmi špatnou považuje svoji současnou životní úroveň pouze 1,8 % odpovídajících, což je o necelý 1 procentní bod méně než v šetření z roku 2000.
69
Otázka č. 18: Myslíte si, že by práce v sousední zemi mohla vaši životní úroveň zlepšit? 42,2 % dotázaných je přesvědčeno, že práce v sousední zemi by ji rozhodně zásadně zvýšila. Necelá polovina respondentů (47,4 %) si není jistá, ale tuší, že by si zřejmě polepšili. 5,2 % dotázaných si nemyslí, že by jim práce v sousedním Rakousku zvýšila dosavadní životní úroveň a stejný počet odpovídajících neví. Graf č. 19: Zlepšení životní úrovně pomocí práce v Rakousku
Zdroj: Survio.cz
5.5.4.1 Výzkumná otázka č. 5 Jaká je životní úroveň u lidí, kteří pracují v Rakousku, oproti lidem pracujícím v ČR? Jak již bylo zmíněno výše (otázka č. 17), životní úroveň se na základě porovnávaných dotazníkových šetření z Hrušovanska za posledních 15 let zvýšila. Ovšem co se týče porovnání životní úrovně u lidí pracujících v Rakousku a lidí pracujících v ČR, žádné markantní rozdíly nebyly zaznamenány. Největší rozdíl byl shledán pouze u nejlepšího možného označení životní úrovně „velmi dobrá“, kterou tak označilo 26,7 % odpovídajících, kteří pracují v Rakousku – tj. o 20 % více než u lidí pracujících v ČR. Nejčastěji lidé označovali životní úroveň jako dobrou (pracující v ČR – 60,5 % a pracující v Rakousku 53,3 %). Jako průměrnou ji hodnotí 20 % zaměstnaných v Rakousku a 29,8 % pracujících v ČR. Jako špatnou svoji životní úroveň vnímá pouze 3,5 % lidí zaměstnaných v ČR. 70
5.6 Shrnutí výsledků V rámci analýzy trhu práce na Hrušovansku byla zjištěná velmi vysoká nezaměstnanost, a to jak v porovnání s ČR i JMK, do kterého vybrané území spadá. Pro tyto pohraniční regiony, navíc zemědělsky zaměřené, je však vyšší nezaměstnanost typická. Velké jsou zejména výkyvy v rámci sezónní nezaměstnanosti, která je způsobena především vysokým počtem ekonomických subjektů pracujících ve stavebnictví a právě také zemědělským zaměřením regionu. S nezaměstnaností logicky souvisí nedostatek volných pracovních míst, který byl zjištěn již v rámci bakalářské práce (Sečanská, 2013) a v předkládané diplomové práci statisticky potvrzen. Z dotazníku bylo navíc zjištěno, že více jak polovina respondentů se již minimálně jednou v životě vyskytla v evidenci na úřadu práce. Velký podíl na tom zřejmě měla hospodářská krize, která se v mikroregionu promítla velmi silně v letech 2009 a 2010. Součástí analýzy místního trhu práce byla dle vybraných ukazatelů týkajících se nezaměstnanosti, počtu podnikatelských subjektů, počtu dosažitelných uchazečů o zaměstnání a počtu volných pracovních míst vytvořena shluková analýza. Předpokladem byla dominance jediného města mikroregionu – Hrušovan nad Jevišovkou, která se také potvrdila. Obce se na základě metody nejvzdálenějšího souseda Euklidovy metriky spojily do 5 shluků, přičemž právě zmiňované Hrušovany nad Jevišovkou zůstaly v jednom shluku zcela osamoceny. Je zde logicky nevyšší počet podnikatelských subjektů – 30 % z celku, nejnižší podíl nezaměstnaných osob v rámci shluků a nevyšší počet volných pracovních míst. Pomocí šetření bylo zjištěno, že obava ze ztráty zaměstnání se oproti roku 2000 zvýšila zhruba o 20 procentních bodů. Vliv na tom pravděpodobně bude mít hospodářská krize, kvůli které v letech 2009 a 2010 přišla o práci spousta lidí (viz graf č. 3). Z pracujících v ČR má tyto obavy 60 % a z pracujících v Rakousku dokonce 80 %. Z prvních položených otázek v dotazníku bylo zjištěno, že velká část respondentů vnímá vztahy s Rakušany poměrně pozitivně, negativní postoj má pouze 10 % z nich. Co se týče vztahů a aktivit, které respondenti v Rakousku mají, tak v porovnání s průzkumem (Havlíček, 2000) ubylo lidí, kteří by měli v Rakousku přátele, známé a příbuzné. Naopak ale přibylo lidí, kteří dnes v Rakousku studují, pracují nebo s Rakušany spolupracují. Na to měl pravděpodobně vliv vstup ČR do EU, otevření hranic, zavedení volného pohybu osob i pracovníků a rostoucí mobilita obyvatel. 71
Poměrně překvapivé byly výsledky týkající úrovně německého jazyka. Více jak třetina dotázaných disponuje pouze základy němčiny a domluví se jenom tzv. „rukama a nohama“. Téměř 15 % respondentů dokonce neumí vůbec německy. Dotázaní pracující v Rakousku vždy alespoň nějaké minimální základy mají. Většina z nich disponuje průměrnou němčinou a pouze 20 % je na velmi dobré úrovni. Vzhledem k malé vzdálenosti, která dělí obce mikroregionu od Rakouska, a také nespočtu tamních sociálních výhod je poněkud překvapivé, že 74 % dotázaných pracuje v ČR a pouze necelých 10 % v Rakousku. Míra pracovní migrace do sousedního Rakouska je zde tedy velmi nízká. To jen potvrzuje výsledky šetření Vavrečkové a Janaty (2005), kteří zjistili, že v ČR má pozitivní postoj k migraci pouze 15,4 %. Potenciál pracovní migrace je však větší. Dle výsledků nedávného dotazníkového šetření by zde chtělo pracovat 40 % respondentů a 37 % by tuto variantu zvažovalo. Pouze 14,3 % odpovídajících o práci v Rakousku nemá v žádném případě zájem. V porovnání s výsledky Havlíčka (2000) lze konstatovat, že migrační potenciál se malinko snižuje, ale i tak se drží na velmi slušné úrovni. V roce 2000 by totiž přijalo práci v Rakousku 47,5 % respondentů, tj. zhruba o 7 procentních bodů více než nyní. Vyloženě nezájem mělo před 15 lety pouze 4 % odpovídajících, dnes je to přes 14 %. Více jak třetina dotázaných by klidně přijala i práci, která by byla pod úrovní jejich kvalifikace. Zhruba polovina by se rozhodla až na základě konkrétních pracovních podmínek, které by jim rakouský zaměstnavatel nabídl. Podřadnou práci by naopak nepřijalo pouze necelých 8 %. Při hledání odpovědí na výzkumnou otázku číslo 3 a 4 bylo zjištěno, že velmi úzce souvisí se zájmem o práci v sousední zemi věk a vzdělání. S rostoucím věkem a vyšším dosaženým vzděláním totiž zájem pracovat v Rakousku klesá. Co se vzdělání týče, tak 80 % respondentů se základním vzděláním touží po práci v Rakousku, ovšem u lidí se středoškolským vzděláním je zaznamenán již velký pokles. Pracovat by jich tam chtělo asi 37 % a u vysokoškolsky vzdělaných respondentů je toto číslo ještě menší – 30 %. To by mohlo souviset s tvrzením Baštýře (2005), že lidé v Rakousku vykonávají spíše nekvalifikované práce, které nikdo z místní nechce za nabízené peníze dělat. U vzdělanějších lidí z ČR je to zřejmě podobné. Nahrávají tomu výsledky 72
dotazníkového šetření, ze kterých vyplývá, že ochota přijmout práci pod úrovní své kvalifikace klesá s rostoucím věkem i vyšším dosaženým vzděláním. Co se věku týče, tak mladí zřejmě budou dělat jakoukoliv práci, která bude dobře finančně ohodnocená, aby se mohli osamostatnit, vydělat na vlastní bydlení a v klidu založit rodinu. Jak totiž uvádí Palát a kolektiv (2013), mladí lidé nemají dnes tolik jistot, jsou ohroženi nezaměstnaností a samostatné bydlení je pro řadu z nich hůře dostupné či velmi nákladné. Tím dochází i k odkládání založení rodiny, jelikož se jim nechce do tzv. nejistoty plodit děti. Z hlediska vzdělání by práci pod úrovní vlastní kvalifikace dělalo klidně 50 % respondentů se základním vzděláním. Lidí s výučním listem 43 %, s maturitou a vysokoškolským diplomem již pouze 25 %. Vykonávat méně kvalifikovanou práci dokonce zcela odmítly skoro dvě třetiny vysokoškolsky dotázaných. Místní obyvatele láká do Rakouska především vidina vyšších výdělků (cca tři čtvrtiny dotázaných). Při srovnání a zjištění, že průměrná měsíční mzda je tam zhruba o 60 % vyšší, to není nic divného. Čtvrtině dotázaných by však pro přijetí práce v Rakousku stačila výše platu od 1 000 EUR, což je v Rakousku obecně považováno za takovou minimální mzdu. Tato minimální mzda je však pořád vyšší než průměrná měsíční mzda v ČR, na kterou navíc dosáhne z místních obyvatel jen málokdo. Dvě třetiny dotázaných by přijalo práci ohodnocenou od výše 1 500 EUR a 13,6 % by si svoji práci cenilo dokonce až na 2 000 EUR. V tomto případě se jednalo především o lidi ve věku 31–60 let, kteří tedy již nějakou dobu pracují, a vzhledem k tomu, že hodnotili svoji životní úroveň především jako dobrou či velmi dobrou, nemají asi špatnou pracovní pozici v ČR a tudíž ani potřebu odcházet do zahraničí. Tři čtvrtiny dotázaných by hledaly práci v Rakousku především pomocí příbuzných či známých. Zřejmě proto, že se jedná o nejjednodušší cestu, jak se k práci za hranicemi dostat. 20 % respondentů by hledalo na internetu či v novinách a pouze 4,5 % by důvěřovala zprostředkující agentuře. Vzhledem k malé vzdálenosti, která dělí obce mikroregionu od rakouských hranic, je logické a nepřekvapující, že přes 90 % dotázaných by preferovalo pendlerský přístup s každodenním dojížděním za prací. 27,3 % by bylo ochotno dojíždět pouze do vzdálenosti 20 km, což odpovídá dojezdu zhruba k obci Laa an der Thaya a jejímu okolí. Většina respondentů (63,6 %) by však klidně dojížděla až do míst vzdálených 73
zhruba 50 km, tam jsou např. obce Hollabrunn, Mistelbach, Poysdorf či Ernstbrunn. 9,1 % je ochotno dojíždět až na vzdálenost 100 km, odpovídá dojezdu až k rakouské metropoli Vídni, kde se samozřejmě nachází nejvíce pracovních příležitostí. Na závěr byli místní obyvatelé dotazováni na životní úroveň. Dle porovnání s výzkumem Havlíčka (2000) bylo zjištěno, že životní úroveň respondentů za uplynulých 15 let vzrostla. 42,2 % respondentů je navíc přesvědčeno, že práce v sousedním Rakousku by ji určitě ještě zvýšila a 47,4 % si není jistých, ale tuší, že by si zřejmě polepšili.
5.7 Doporučení pro mikroregion Z výsledků dotazníkového šetření bylo poněkud překvapivě zjištěno, že úroveň německého jazyka je v příhraničním mikroregionu Hrušovansko na velmi špatné úrovni. Vzhledem k blízkosti Rakouska, vysoké nezaměstnanosti v mikroregionu a spoustě benefitů, které rakouský stát nabízí v podobě různých sociálních výhod, je poměrně škoda nevyužívat možnost zaměstnávání právě v Rakousku. Zvýšení úrovně německého jazyka by podle mého názoru mohlo pomoci spoustě lidí práci v sousedním státě získat, avšak asi málokdo z nezaměstnaných má finanční prostředky na navštěvování jazykového kurzu. Řešením pro zlepšení jazykové vybavenosti by mohl být například vzdělávací kurz německého jazyka pro nezaměstnané, pořádaný pod záštitou úřadu práce. Finanční prostředky na jeho realizaci by mohly být získány např. z EU v rámci Operačního programu Zaměstnanost, jehož řídícím orgánem je MPSV. Ke zvýšení migračního potenciálu za prací do Rakouska a tím pádem i v boji s nezaměstnaností na Hrušovansku by podle mého názoru mohlo ještě pomoci vytvoření nového pracovního místa na úřadu práce se zaměřením pouze na rakouský pracovní trh. Tato osoba by se věnovala pracovním nabídkám v sousedním Rakousku a ve spolupráci s tamními úřady práce, nacházejících se v okolí, např. v Laa an der Thaya či Mistelbachu, by uchazečům o zaměstnání pomáhala s jeho zprostředkováním. Na začátku by ale určitě byla důležitá i pomoc s administrativními záležitostmi. Vyřizování formalit na pojišťovně v Rakousku či úřadech ohledně přídavků totiž není vůbec nic snadného. V okolí sice existuje spousta firem či OSVČ, kteří pomáhají nově příchozím na rakouský trh práce s veškerou agendou, avšak naúčtují si za to nemalé peníze. Ty většině nezaměstnaných lidí zpočátku chybí, proto by bylo vhodné jim pomoci přímo na úřadu práce. 74
5.8 Diskuse Data, která jsou výstupem nedávného šetření na Hrušovansku, potvrdila platnost hned dvou migračních teorií (kapitola 4.1.2). Neoklasický ekonomický přístup podle Drbohlava a Uherka (2007) uvádí, že lidé směřují z méně vyspělých zemí s nižšími platy do zemí vyspělejších s platy vyššími. Jednají tak zejména s cílem zlepšení celkové kvality života. Výsledky šetření potvrzují, že zhruba tři čtvrtiny dotázaných by šly pracovat do sousedního Rakouska zejména kvůli vyšším výdělkům a 5 % kvůli 13. a 14. platu. Více jak 40 % dotázaných je navíc přesvědčeno, že práce v Rakousku by jim určitě zvýšila jejich životní úroveň a přes 47 % si není jistých, ale tuší, že by si zřejmě polepšilo. Piore 1979 In: Drbohlav, Uherek (2007) definuje další migrační teorii - teorii dvojího trhu. Podle ní existují ve vyspělých zemích 2 typy pracovních sektorů. První pro domácí kvalifikovanou pracovní sílu, jejichž pracovní pozice je stabilní s možností kariérního růstu, a do druhého sektoru jsou nabíráni zejména pracovní migranti. Práce zde je fyzicky namáhavá a špatně finančně ohodnocená. Tomu odpovídá výsledek otázky č. 14, kdy čtvrtina respondentů uvedla, že by přijala práci již od 1 000 EUR, což je v Rakousku obecně považováno za minimální mzdu, která je vyplácena zejména za nekvalifikované práce. Ty podle Baštýře (2005) nechtějí lidé z domácí populace dělat. Odpovídá tomu i výsledek interní analýzy Marie Jägerové (2012), která zjistila na základě dat z okolních rakouských úřadů práce, že obyvatelé z okresu Znojmo vykonávají nejčastěji profese: číšník-servírka, pomocník, kuchař či zemědělský pracovník. Potvrzen byl také výrok Vavrejnové (2004), která uvádí, že pendlerství je u nás nejužívanější forma migrace. Z výsledků totiž vyplývá, že něco málo přes 90 % dotázaných by si zvolilo formu každodenního dojíždění zpět domů oproti možnosti usídlení se v zahraničí. Je to zajisté dáno krátkou vzdáleností, která dělí obce mikroregionu Hrušovansko od hraničního přechodu. Jak totiž uvádí Baštýř (2005), limitujícím faktorem pendlování je právě vzdálenost bydliště od hraničního přechodu. Nejfrekventovanější dojížďka je podle nich do 20 km od státních hranic, což zkoumaný mikroregion splňuje. Hlavním cílem práce bylo zjistit vývoj migračního potenciálu v mikroregionu Hrušovansko. V porovnání s výsledky Havlíčka (2000) lze konstatovat, že migrační 75
potenciál se malinko snižuje, ale i tak se drží na velmi slušné úrovni. V roce 2000 by totiž přijalo práci v Rakousku 47,5 % respondentů, tj. zhruba o 7 procentních bodů více než nyní. Vyloženě nezájem mělo před 15 lety pouze 4 % odpovídajících, dnes je to přes 14 %. I přes to, že cílem bylo vyzkoumat migrační potenciál, do dotazníku mohla být zařazena ještě otázka č. 10 z dotazníku od Havlíčka (2000) na téma zda odpovídá práce, kterou lidé dělají jejich vzdělání a kvalifikaci, ale také oboru, který vystudovali. Bylo by to určitě vhodné pro porovnání lidí pracujících v ČR a Rakousku, jelikož výsledky by nám mohly potvrdit či vyvrátit, zda lidé pracující za hranicemi opravdu vykonávají spíše podřadné práce pod úrovní jejich kvalifikace, jak uvádí Baštýř (2005). Na základě výsledků dotazníkové šetření v rámci diplomové práce bylo zjištěno, že počet lidí pracujících v Rakousku v žádném případě neodpovídá počtu lidí, kteří by tam chtěli pracovat, a to ani zdaleka. Zájem o práci v sousedním Rakousku by mělo zhruba 40 % dotázaných a dokonce 37 % by o ní uvažovalo, ovšem realita je taková, že zde pracuje pouze necelých 10 % respondentů. Nabízí se tedy otázka, co lidem, kteří chtějí pracovat v Rakousku, brání? Zda se jedná např. o jazykovou bariéru, špatnou dopravní dostupnost např. z důvodu absence osobního automobilu, strach z vysoké fluktuace českých pracovníků v Rakousku a tedy nejistota dlouhodobého zaměstnání či není v nabídce vhodná pracovní pozice? Je také otázkou, zda lidé, kteří označili, že by o práci v Rakousku stáli, ji aktivně hledají nebo by zde pouze chtěli pracovat z důvodu různých výhod, ovšem nic pro to nedělají. O tyto otázky by se nyní dal průzkum zajisté prohloubit. 5.8.1 Limity výzkumu Hlavním limitem výzkumu byla především odlišná skladba respondentů u obou porovnávaných výzkumů, a to zejména z hlediska věku a nejvyššího dosaženého vzdělání. Největší rozdíl mezi těmito dvěma porovnávanými výzkumy byl v zastoupení první a poslední věkové kategorie. Zatímco u první věkové kategorie byl v rámci letošního průzkumu nárůst cca o 15 procentních bodů, osob starších 61 let odpovědělo před 15 lety asi o 12 procentních bodů více než nyní. V rámci zjišťování migračního
76
potenciálu to však nebylo na překážku, jelikož osoby starší 61 let odcházejí již většinou do důchodu a rozhodně se nepočítá s jejich migrací za prací do Rakouska. Co se vzdělání týče, tak největší rozdíly mezi oběma porovnávanými výzkumy byly opět v krajních kategoriích. Lidí se základním vzděláním v současném průzkumu odpovědělo asi o 13 procentních bodů méně, ovšem došlo k nárůstu v kategorii vysokoškoláků zhruba o 10 procentních bodů. To pravděpodobně souvisí se současným trendem, kterým je růst vzdělanosti, ovšem vliv na to měl zřejmě i způsob sběru dat. Šetření v roce 2000 probíhalo dotazováním lidí na ulici, kde došlo k oslovení většího počtu starších obyvatel v důchodovém věku, kteří dříve neměli moc možností studovat, a většina z nich musela ihned po ukončení základní školní docházky pracovat. Ovšem dotazník v rámci předkládané diplomové práce oslovoval lidi převážně pomocí internetu nebo na úřadu práce, kde se moc lidí v důchodovém věku nevyskytuje, a proto velká část respondentů byla ve věku 15–30 let, kteří dnes dosahují vyššího vzdělání. Dalším limitem výzkumu byla statistická data získaná z ČSÚ k provedení analýzy místního trhu práce. Konkrétně se jednalo o ukazatel počtu volných pracovních míst. Vzhledem k tomu, že hodnota tohoto ukazatele byla ve většině obcí nulová, nemohl být vypočítán indikátor počtu dosažitelných uchazečů na 1 volné pracovní místo a následně použit v rámci shlukové analýzy.
77
6 ZÁVĚR Na závěr lze říci, že v rámci předkládané diplomové bylo dosaženo cíle. Vývoj migračního potenciálu za posledních 15 let byl zjištěn a zaznamenán jako mírně klesající. I přesto je však potenciál k migraci za prací do Rakouska poměrně značný, a to z následujících důvodů. Pracovat v Rakousku by chtělo okolo 40 % respondentů a 37 % by tuto možnost zvažovalo. Lidi lákají především vyšší výdělky a zvýšení životní úrovně. Díky rostoucí mobilitě a malé vzdálenosti mikroregionu od rakouských hranic jsou respondenti ochotni každodenně dojíždět za prací až na poměrně velké vzdálenosti. Spoustě z nich, především tedy respondentům mladším a s nižším vzděláním, by navíc vůbec nevadilo vykonávat v sousední zemi podřadné práce. Tento vztah byl zjištěn i u ochoty migrovat. Zájem o práci v Rakousku totiž klesá s rostoucím věkem i dosaženým vzděláním. Kupodivu však bylo zjištěno, že realita se velmi liší od toho, kolik respondentů by chtělo v Rakousku pracovat a kolik jich tam doopravdy pracuje. Důvodů proč lidé, kteří mají zájem o práci v zahraničí, ale nepracují tam, může být mnoho. Nejvíc se však nabízí jazyková bariéra, jelikož z výsledků vyplynulo, že úroveň německého jazyka v příhraničním regionu Hrušovansko je na velmi špatné úrovni. A to i přes fakt, že němčina byla donedávna na místních školách vyučován jako hlavní jazyk. Navržena proto byla doporučení týkající se vzdělávání nezaměstnaných osob. Konkrétně by se jednalo o jazykové kurzy němčiny pořádané pod záštitou úřadu práce a financované např. z fondů EU. To by mohlo spoustě lidí pomoci proniknout na rakouský trh práce, čímž by se zlepšovala nejen životní úroveň dotčených lidí, ale zároveň také situace na trhu práce zkoumaného mikroregionu, která zde bohužel není nijak příznivá. Z analýzy místního trhu práce totiž vyplynulo, že v ZSO Hrušovansko je nadprůměrná nezaměstnanost a nedostatek volných pracovních míst. Přitom v sousedním Rakousku je po levnější pracovní síle, než je ta domácí, poměrně velká poptávka. Rakousko je navíc od mikroregionu Hrušovansko nejen velmi blízko, ale osobám, které zde pracují, nabízí vyšší výdělky, ale i nespočet sociálních výhod. Myslím, že je velká škoda možnost zaměstnávání místních obyvatel v sousední zemi nevyužívat, proto by dle mého názoru měla být pracovní migrace do Rakouska více podporována.
78
7 POUŽITÉ ZDROJE Literární zdroje BARŠA, P. Politická teorie multikulturalismu. 1. vyd. Brno: Centrum pro studium demokracie a kultury, 1999, 347 s. ISBN 80-85959-47-x. BAŠTÝŘ, Ivo. Sociální důsledky vstupu České republiky do Evropské unie. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita, 2005, 334 s. ISBN 80-210-3722-9. BROŽEK, Ladislav. Projekt rozvoje mikroregionu Hrušovansko: Program regenerace krajiny mikroregionu Hrušovansko. 2. vyd., 2006. FAINI, VENTURINI (1994) In: VAVREČKOVÁ, Jana, Jakub MUSIL a Ivo BAŠTÝŘ. Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci: (se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, 51, 9 s. ISBN 978-808-7007-815. GEDDES, Andrew a Christina BOSWELL. Migration and mobility in the European Union. New York: Palgrave Macmillan, 2011, 272 s. ISBN 978-023-0007-482. HAVLÍČEK, Tomáš. 2000. Postavení pohraničí v regionálním rozvoji České republiky se zřetelem k zapojení ČR do evropských struktur. PřF UK, katedra soc. geografie a reg. rozvoje (nepublikovaný dokument). HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní metody a aplikace. Vyd. 1. Praha: Portál, 2005, 407 s. ISBN 80-736-7040-2. JÄGEROVÁ, Marie. 2012. Nejčastější profese z okresu ZN. Úřad práce Znojmo (nepublikovaný dokument). KÖNIG, Petr. Učebnice evropské integrace. Vyd. 1. Brno: Barrister, 2006, s. 219. ISBN 80-7364-022-8. KULU-GLASGOW, I. (1992) In: DRBOHLAV, D., UHEREK, Z. (2007): Reflexe migračních teorií. Geografie, 117, č. 2, s. 18. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: (https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal/clanky/Uherek-Teorie.pdf)
79
KUNEŠOVÁ, Hana. Světová ekonomika: nové jevy a perspektivy. 2. dopl. a přeprac. vyd. Praha: C. H. Beck, 2006, 319 s. ISBN 80-717-9455-4. MINAŘÍK, Bohumil, Jana BORŮVKOVÁ a Miloš VYSTRČIL. Analýzy v regionálním rozvoji. 1. vyd. Praha: Professional Publishing, 2013, 234 s., ISBN 978-80-7431-129-1. PALÁT, Milan, Jitka LANGHAMROVÁ a Lukáš NEVĚDĚL. Socioekonomická demografie. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2013, 122 s. ISBN 978-807375-857-8. RYTÍŘOVÁ, Lucie a Jana TEPPEROVÁ. Mezinárodní zaměstnávání, vysílání a pronájem pracovníků: daň z příjmů a pojištění, mezinárodní smlouvy, pravidla EU, podrobné případové studie. 1. vyd. Olomouc: ANAG, c2012, 367 s. Práce, mzdy, pojištění. ISBN 978-80-7263-732-4. ŘEHOŘ, Petr. Metody hodnocení potenciálu regionů se zaměřením na trh práce: vědecká monografie. Vyd. 1. Brno: Akademické nakladatelství CERM, 2010, 110 s. ISBN 978-807-2047-352. SEČANSKÁ, Barbora. Analýza kvality života ve vybraném regionu. Brno, 2013. Bakalářská práce. Mendelova Univerzita. Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií. SURYNEK, Alois. Základy sociologického výzkumu. 1.vyd. Praha: Management Press, 2001, 160 s. ISBN 80-726-1038-4. ŠKRABAL, Ivo. Metodika zavádění managementu rozvoje mikroregionů. 1. vyd. Přerov: Centrum pro komunitní práci, 2006, 182 s. ISBN 80-869-0239-0. VAVREČKOVÁ, Jana a Zdeněk JANATA. Migrační potenciál po vstupu ČR do EU: (výsledky terénního šetření). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2006, 24,5 s. ISBN 80-870-0708-5. VAVREČKOVÁ, Jana, Jakub MUSIL a Ivo BAŠTÝŘ. Počty a struktury českých migrantů v zahraničí a ekonomická motivace k zahraniční pracovní migraci: (se specifickým zaměřením na Velkou Británii). 1. vyd. Praha: VÚPSV, 2007, 51, 9 s. ISBN 978-808-7007-815. VIKHROV, Dmytro. Welfare effects of labor migration. Prague: CERGE-EI, 2013, ISBN 978-80-7344-287-3. 80
Zimmermann, 1995 In: VIKHROV, Dmytro. Welfare effects of labor migration. Prague: CERGE-EI, 2013, ISBN 978-80-7344-287-3. ZSO HRUŠOVANSKO. Zakladatelská smlouva sdružení obcí – Zájmové Sdružení obcí Hrušovansko, Hrušovany nad Jevišovkou, 2000
Internetové zdroje Pracovné
AMS.
právo [online].
2013
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z: http://www.ams.at/_docs/001_SK_GGB_AT-SK_2.pdf BUNDESMINISTERIUM
FÜR
FAMILIEN
Kinderbetreuungsgeld. BMFJ [online].
[cit.
UND
JUGEND.
2015.
Dostupné
2015-05-07].
z:
http://www.bmfj.gv.at/dam/bmfj-design/rechner/KBG.sw BUNDESMINISTERIUM
FÜR
Pendlerpauschale. BMF [online].
FINANZEN. [cit.
2015.
Allgemeines
zum
2015-05-07].
Dostupné
z:
https://www.bmf.gv.at/steuern/arbeitnehmerpensionisten/pendlerpauschale/pendlerpauschale-allgemein.html ČESKÁ REPUBLIKA. Zákon č. 262/2006 sb.: zákoník práce. In: Sbírka zákonů. 2006. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/ppropo.php?ID=z262_2006_2 ČESKÁ SPRÁVA SOCIÁLNÍHO ZABEZPEČENÍ. 2015. Starobní důchody. Česká správa
sociálního
zabezpečení [online].
[cit.
2015-03-30].
Dostupné
z:
(http://www.cssz.cz/cz/duchodove-pojisteni/davky/starobni-duchody.htm) ČSÚ. Vývoj průměrných mezd v 1. čtvrtletí 2013. [online]. 2013 [cit. 2015-04-29]. Dostupné
z: http://www.ospzv-aso.cz/addons/Bulletin%205-2013/Bulletin%206-
2013/VYVOJ-PRUMERNYCH-MEZD-V-1.CTVRTLETI-2013-_6_.doc ČSÚ. Městská a obecní statistika. Český statistický úřad [online]. 2015 [cit. 2015-0522]. Dostupné z: https://vdb.czso.cz/mos/index.jsp DRBOHLAV, D., UHEREK, Z. (2007): Reflexe migračních teorií. Geografie, 117, č. 2, s.
18.
[online].
[cit.
2015-03-30].
(https://web.natur.cuni.cz/ksgrrsek/illegal/clanky/Uherek-Teorie.pdf)
81
Dostupné
z:
EURES. 2015. Rakousko - životní a pracovní podmínky. Integrovaný MPSV: EURES [online].
[cit.
Dostupné
2015-03-29].
z:
https://portal.mpsv.cz/eures/podminky/dokumenty/fakta/fs_prace_pres_hranici_pendleri .pdf EVROPSKÁ UNIE. Vaše práva v oblasti sociálního zabezpečení [online]. 2012 [cit. Dostupné
2015-03-30].
z:http://ec.europa.eu/employment_social/empl_portal/SSRinEU/Your%20social%20sec urity%20rights%20in%20Austria_cs.pdf FINANČNÍ
SPRÁVA.
2015.
Daňové
zvýhodnění
v
roce
2015. Finanční
správa [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.financnisprava.cz/cs/dane-apojistne/novinky/2015/danove-zvyhodneni-v-roce-2015-5600 GOLA, Petr. 2015. Mateřská dovolená 2015. Maminka.cz [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné
z:
http://www.maminka.cz/clanek/materska-dovolena-2015--vse-co-
potrebujete-vedet HŮLE, Daniel. 2014. Demografický informační portál Migrace. Demografický informační
portál [online].
[cit.
2015-03-28].
Dostupné
z:
http://www.demografie.info/?cz_migrace= VAVREJNOVÁ, Marie. 2004. Mobilita pracovní síly před a po vstupu ČR do EU [online].
2004
[cit.
2015-03-29].
Dostupné
z:
www.vse.cz/polek/download.php?jnl=aop&pdf=267.pdf MPSV. 2011. Buďte opatrní při hledání práce v zahraničí. MPSV.cz [online]. [cit. 201504-29]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/10412 MPSV. 2012. Příručka pro migrující osoby [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/13776/Prirucka_pro_migrujici_osoby.pdf MPSV. 2010. Práce přes hranici - pendleři. [online]. [cit. 2015-03-29]. Dostupné z: https://portal.mpsv.cz/eures/podminky/dokumenty/fakta/fs_prace_pres_hranici_pendleri .pdf MPSV. 2015a. Státní sociální podpora. MPSV [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/2 82
MPSV. 2015b. Nemocenské pojištění v roce 2015. MPSV [online]. [cit. 2015-05-07]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/7 MPSV. 2015c. Co dělat při ztrátě zaměstnání. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/obcane/navod MPSV. 2015d. Minimální mzda od 1. 1. 2015. MPSV [online]. [cit. 2015-04-13]. Dostupné z: http://www.mpsv.cz/cs/19457 MPSV. 2015e. Nezaměstnanost. Integrovaný portál MPSV [online]. [cit. 2015-05-10]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz PROJEKTOVÝ SERVIS UNIVERZITY PALACKÉHO V OLOMOUCI. 2015. Základní informace o pobytu v Rakousku.Centrum vzdělávacích aktivit zahraniční spolupráce [online].
[cit.
2015-03-29].
Dostupné
z:
http://www.psup.cz/centrum/zakladni-informace-o-pobytu-v-rakousku/ UNIVERZITA KARLOVA V PRAZE. 2015. Katedra sociální geografie a regionálního rozvoje. Přírodovědecká fakulta Univerzity Karlovy v Praze[online]. [cit. 2015-05-08]. Dostupné
z:
https://www.natur.cuni.cz/geografie/socialni-geografie-a-regionalni-
rozvoj/tomhav VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. 2015a. Přechodné období na volný pohyb pracovníků. Euroskop.cz: Věcně o Evropě [online]. [cit. 2015-03-28]. Dostupné z: https://www.euroskop.cz/617/sekce/prechodne-obdobi-na-volny-pohyb-pracovniku/ VLÁDA ČESKÉ REPUBLIKY. 2015b. Uznávání kvalifikací. Euroskop.cz: Věcně o Evropě [online].
[cit.
2015-04-09].
https://www.euroskop.cz/619/sekce/uznavani-kvalifikaci/
83
Dostupné
z:
Seznam zkratek AMS – Arbeitsmarktservice (úřad práce) ČR – Česká republika ČSÚ – Český statistický úřad EHP - Evropský hospodářský prostor ES – Evropské společenství EU – Evropská unie MPSV – Ministerstvo práce a sociálních věcí OECD - Organisation for Economic Co-operation and Development (Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj) ORP – Obec s rozšířenou působností OSVČ – Osoba samostatně výdělečně činná SVČ – Samostatně výdělečná činnost ZSO – Zájmové sdružení obcí
Seznam tabulek Tab. č. 1: Korelační matice použitých indikátorů ........................................................... 47 Tab. č. 2: Průměrné hodnoty jednotlivých proměnných v rámci shluků ........................ 48 Tab. č. 3: Tabulka odpovědí pro 1. výzkumnou otázku ................................................. 57 Tab. č. 4: Vstupní data k výzkumné otázce č. 2 ............................................................. 60 Tab. č. 5: Forma dočasné pracovní migrace v zahraničí u respondentů v % .................. 66
Seznam grafů Graf č. 1: Vztah mezi mírou emigrace a mzdou podle teorie Fainiho a Venturiniho ..... 13 Graf č. 2: Průměrná sezónní míra nezaměstnanosti na Hrušovansku 2004–2011 v % .. 43 Graf č. 3: Průměrná míra nezaměstnanosti na Hrušovansku 2002–2015 v % ................ 44 Graf č. 4: Průměrný počet dosažitelných uchazečů o zaměstnání na 1 volné pracovní místo na Hrušovansku v letech 2005–2015 ............................................................ 45 84
Graf č. 5: Dendrogram .................................................................................................... 47 Graf č. 6: Amalgamační graf .......................................................................................... 48 Graf č. 7: Místo trvalého bydliště respondentů............................................................... 52 Graf č. 8:Kategorie povolání respondentů ...................................................................... 53 Graf č. 9 Odvětví zaměstnání respondentů ..................................................................... 54 Graf č. 10 Kontakty a vztahy s lidmi v Rakousku .......................................................... 55 Graf č. 11: Úroveň německého jazyka............................................................................ 56 Graf č. 12: Změna zaměstnání od roku 1989 .................................................................. 58 Graf č. 13: Ochota rekvalifikace a dojíždění víc než 30 km za prací ............................. 59 Graf č. 14: Přijetí práce v sousedním Rakousku v případě možnosti ............................. 61 Graf č. 15: Hlavní motiv pro práci v Rakousku .............................................................. 63 Graf č. 16: Ochota přijmout práci v Rakousku pod úrovní vlastní kvalifikace .............. 64 Graf č. 17: Nejčastější profese Čechů z okresu Znojmo pracujících v Rakousku (2012) ................................................................................................................................ 65 Graf č. 19: Hodnocení své současné životní úrovně ....................................................... 69 Graf č. 20: Zlepšení životní úrovně pomocí práce v Rakousku...................................... 70
Seznam příloh Příloha č. 1: Poloha mikroregionu Hrušovansko ............................................................ 87 Příloha č. 2: Dotazník k šetření z roku 2015 prováděné v rámci diplomové práce ........ 87 Příloha č. 3: Dotazník k šetření z roku 2000................................................................... 92 Příloha č. 4: Vstupní data shlukové analýzy za jednotlivé obce mikroregionu k 1. 1. 2015 ...................................................................................................................... 100 Příloha č. 5: Standardizovaná data shlukové analýzy ................................................... 101 Příloha č. 6: Vstupní data k výzkumné otázce č. 3 – vliv věku .................................... 101 Příloha č. 7: Vstupní data k výzkumné otázce č. 3 – vliv vzdělání .............................. 101 85
Příloha č. 8: Vstupní data k výzkumné otázce č. 4 – vliv věku .................................... 102 Příloha č. 9: Vstupní data k výzkumné otázce č. 4 – vliv vzdělání .............................. 102 Příloha č. 10: Vstupní data k výzkumné otázce č. 5 ..................................................... 102 Příloha č. 11: Struktura podnikatelských subjektů na Hrušovansku k 31. 12. 2014 .... 103
86
Přílohy Příloha č. 1: Poloha mikroregionu Hrušovansko
Zdroj: Sečanská, 2013
Příloha č. 2: Dotazník k šetření z roku 2015 prováděné v rámci diplomové práce
Vývoj migračního potenciálu příhraničního regionu Hrušovansko 6. Jak podle svých zkušeností hodnotíte česko-rakouské občanské vztahy? velmi dobré celkem dobré ani dobré ani špatné spíše špatné velmi špatné nevím 7. Jaké jsou vaše kontakty a vztahy s lidmi v Rakousku? Označte všechny vztahy, které v Rakousku máte: příbuzné přátele nebo známé pracuji, studuji tam spolupracuji s Rakušany 87
aktivity mají příbuzní či známí jiné, vypište: 8. Který z následujících důvodů vašich cest do Rakouska je nejčastější? nákup volný čas, výlet, rekreace práce, studium návštěva přátel, příbuzných tranzit, cil cesty jinde jiný, vypište: 9. Jaká je Vaše úroveň německého jazyka? velmi dobrá – mluvená i písemná forma průměrná – mluvená i písemná forma průměrná – mluvená forma, podprůměrná – písemná podprůměrná mluvená forma (domluvím se tzv. rukama a nohama) vůbec neumím německy 5. Změnil/a jste od roku 1989 zaměstnání (zaměstnavatele, profesi)? ano ne vstoupil jsem do pracovního procesu nepřichází v úvahu (student, důchodce apod.) pokud ano, vypište z jakého důvodu 6. Byl/a jste již veden/a v evidenci nezaměstnaných na úřadu práce? ano byl/a jsem bez práce, ale neregistroval/a jsem se nebyl/a jsem v evidenci 7. Pokud jste v současné době zaměstnán/a, máte obavu ze ztráty zaměstnání? ano ne 8. V případě, že byste ztratil/a zaměstnání, byl/a byste ochoten/a: se rekvalifikovat (ANO, NE) dojíždět na větší (více než 30 km) vzdálenost (ANO, NE) 9. Kde v současné době pracujete? v České republice 88
v Rakousku nikde, jsem nezaměstnaný/á nikde, jsem student, důchodce apod. v jiné zemi, vypište v jaké: 10. Pokud byste měl/a možnost, přijal/a bych práci v sousední zemi uvažoval/a bych o zaměstnání v sousední zemi nemám zájem o práci v zahraničí netýká se mě to 11. V případě zájmu o práci v Rakousku byste hledal/a zaměstnání zejména pomocí příbuzných či známých, kteří v Rakousku již pracují nabídek na internetu a v novinách zprostředkovatelů (např. agentury či OSVČ, které tyto služby poskytují) 12. Která z uvedených výhod je pro Vás hlavním motivem pro práci v Rakousku? vyšší finanční ohodnocení a 14. plat přídavky na děti vyšší podpora při mateřské dovolené příspěvky na dojíždění do práce vidina rakouského důchodu 13. Byli byste ochotni přijmout, kvůli některé z výše uvedených výhod, práci v Rakousku, která by byla pod úrovní Vaší kvalifikace? ano, nemám s tím žádný problém záleželo by konkrétních podmínkách ne, v žádném případě nepřijal/a nevím 14. Od jaké výše platu jsou pro Vás pracovní nabídky v Rakousku zajímavé? od 1 000 € od 1 500 € od 2 000 € 15. Preferujete pendlerský přístup (každodenní dojížďku za prací) nebo byste se klidně odstěhoval/a kvůli práci do zahraničí? 89
pendlerský přístup žít i pracovat v zahraničí 16. Jak daleko jste ochotni dojíždět každodenně za prací do Rakouska? do 20 km do 50 km do 100 km 17. Jak hodnotíte svoji současnou životní úroveň? je velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná 18. Myslíte, že by práce v sousední zemi mohla Vaši životní úroveň zlepšit? ano, určitě by ji zásadně zvýšila ano, asi by ji trochu zvýšila ne, nemyslím si, že by došlo ke zvýšení nevím 19. V které obci mikroregionu Hrušovansko žijete? Borotice Božice Břežany Čejkovice Dyjákovice Hevlín Hrabětice Hrušovany nad Jevišovkou Jevišovka Litobratřice Mackovice Pravice Šanov Velký Karlov
90
20. Pohlaví muž žena 21. Věk 15-30 let 31-45 let 46-60 let 61+ 22. Dosažené vzdělání základní středoškolské bez maturity - výuční list středoškolské s maturitou vysokoškolské 23. Kategorie povolání dělník zaměstnanec úředník vedoucí pracovník podnikatel student žena v domácnosti či na mateřské dovolené důchodce nezaměstnaný 24. Odvětví zaměstnání zemědělství hornictví zpracovatelský průmysl energetika stavebnictví obchod a cestovní ruch doprava a pošta školství
91
zdravotnictví ostatní činnosti Příloha č. 3: Dotazník k šetření z roku 2000 1. Jak dlouho bydlíte v této obci? stále (tj. od narození a bez přerušení) od narození, ale s přestávkami (bydlel/a jsem také jinde) přistěhoval/a jsem se v roce ……… z …..… okres ……… 2. Co bylo hlavním důvodem vašeho příchodu? s manželem/-kou. partnerem/-kou, příbuznými s rodiči získal/a jsem zde pracovní místo získal/a jsem zde byt koupil/a/i jsem/jsme zde rodinný domek jiný, jaký? …………….. 3. Uvažujete o tom, že byste se z obce odstěhoval? ano ne pokud ano, proč a kam? …………………………………………………………………………………... 4. Pokud se nechcete stěhovat, co Vás poutá k místu vašeho bydliště? Vyberte i více možností, nejvýše dvě možnosti. zaměstnání bydlení životní prostředí rodina, příbuzní kamarádi, známí, láska, zvyk, jsem tu doma možnost práce, styku s cizinou něco jiného, co……………………………… 5. Jak se cítíte v místě vašeho současného bydliště? (Myslíme tím obec a okolí.) Označte jednu z dále uváděných možností seřazených podle „stupně spjatosti“.
92
tento kraj se mi moc nelíbí celkem se mi zde líbí, bydlím zde rád velice se mi zde líbí líbí se mi zde a zajímám se o dění v území líbí se mi zde a jsem zapojen do řešení místních problémů 6. Jak jste všeobecně spokojen/a se svým životem v místě/regionu vašeho bydliště? Použijte školní stupnici: 1 – jednoznačně ano až 5 – vůbec ne 6. Jak hodnotíte svoji současnou životní úroveň? je velmi dobrá dobrá průměrná špatná velmi špatná 7. Změnila se vaše životní úroveň po roce 1989?
ano, a to:
ne
1 – k lepšímu
2 – k horšímu
8. Jak byste ohodnotili úroveň a fungování následujících složek ve vaší obci? Použijte školní stupnici: 1 – zcela spokojen až 5 – zcela nespokojen, 6 – nevím stavební fond včetně pamětihodností komunikace, veřejná doprava obchody, služby, zásobování nabídka pracovních příležitostí vodovod, kanalizace, plynovod volný čas, kultura, sport, rekreace školství, zdravotnictví, sociální péče bezpečnost, pořádek životní prostředí úroveň mezilidských vztahů úroveň informovanosti o zdejším dění činnost samosprávy (radnice) 93
9. Změnil/a jste od roku 1989 zaměstnání (zaměstnavatele, profesi)? ano ne vstoupil jsem do pracovního procesu nepřichází v úvahu (student, důchodce apod.) pokud ano a. kolikrát:………b. z jakého důvodu: ………………………………c. polepšil/a jste si: 1 – ano, 2 – je to stejné, 3 - ne 10. Odpovídá práce, kterou děláte vašemu
vzdělání, kvalifikaci
oboru, kterému jste se vyučil, vystudoval
1 – ano2 – ne 1 – ano
2 – ne
11. Byl/a jste již veden/a v evidenci nezaměstnaných úřadu práce?
1
–
ano,
co
bylo
příčinou
ztráty
zaměstnání:
………………………………………………
2 – byl/a jsem bez práce, ale neregistroval/a jsem se
3 – nebyl jsem v evidenci
12. Pokud jste v současné době zaměstnán, máte obavu ze ztráty zaměstnání? ano ne 13. V případě, že byste ztratil/a zaměstnání byl byste ochoten/ochotna se rekvalifikovat:
1– ano
2– ne
dojíždět na větší (více než 30 km) vzdálenost:
1– ano
2– ne
14. Pokud byste měl možnost, přijal/a bych práci v sousední zemi uvažoval/a bych o zaměstnání v sousední zemi nemám zájem o práci v zahraničí netýká se mě to 15. Máte ve vaší domácnosti osobní automobil? ano ne 16. Používáte pravidelně (např. vícekrát v týdnu) veřejnou dopravu? 94
ano ne 17. Pracujete (studujete, učíte se) v místě bydliště? ano ne 1. Jak dlouho Vám trvá jedna cesta do práce (školy): 1 - do 15 minut, 2 - 16-30 min, 3 - 31-45 min, 4 - 6-60 min, 5 - více než 1 hod B. Jaký způsob dopravy většinou používáte: 1 – pěšky, 2 – MHD, 3 - jinou veřejnou dopravu, 4 – auto, 5 – jak kdy C. Jste s tímto stavem spokojen/a: 1 – zcela, 2 – částečně, 3 – vůbec ne 18. Ve které denní době pracovního dne by mělo být více spojů: do 8 hod od 8 do 12 hod od 12 do 15 hod od 15 do 18 hod po 18 hod Můžete uvést více možností. 19. Uveďte prosím, zda dojíždíte alespoň jedenkrát za týden mimo místo vašeho trvalého bydliště: Pokud ano, vypište:
za nákupy
čím:
kam: 1 – ano, ………………………………
……………………
2 – ne
za službami
1 – ano, ………………………………
……………………
2 – ne
za kulturou
1 – ano, ………………………………
……………………
2 – ne
za sportem
1 – ano, ……………………………… 2 – ne
95
……………………
20. Jaké jsou podle Vás nejdůležitější turistické zajímavosti tohoto regionu?
na naší straně pohraničí: ………………………………………………………
v Rakousku: …………………………………………………………………..
21. Jaký význam podle vašich zkušeností mají pro vaši obec turisté: čeští
1 – velký, 2 – malý
ze sousedního státu
1 – velký, 2 – malý Proč? ….,..………………
jiní cizinci
1 – velký, 2 – malý
Proč? …………………… Proč? ……………………
23. Které z následujících hodnocení podle Vás lépe vystihují obsah slova pohraničí? zaostávající, okrajové území území s velkými rozvojovými možnostmi území s omezenými kontakty území umožňující kontakty jiná charakteristika, jaká: ……………………………………... 24. Řekl byste, že obec, ve které bydlíte je pohraničí? ano, souhlasím zcela z části souhlasím ne, nesouhlasím 25. Zajímáte se to, co se děje u vašich nejbližších zahraničních sousedů? ano velmi jen částečně, co slyším prakticky mne to nezajímá 26. Pokud se zajímáte o život v sousedním státě, jaké následující informační prostředky využíváte? Odpovídejte ve všech řádcích, lze více možností. sdělovací prostředky: z jakého území:
1 – noviny
2 – rozhlas
3 – televize
1 – celostátní české
2 – regionální/lokální české 3
–
1 – akce, výstavy
2 – osobní kontakty
–
celostátní rakouské další možnosti:
3
jiné: ……………….. 27. Které z následujících slov ve dvojici lépe vystihuje česko-rakouskou hranici? 96
a.
1 - otevřená
b.
2 - uzavřená
1 - přátelská
c.
2 - nepřátelská
1 - potřebná 2 - zbytečná
28. Myslíte si, že je zde dostatek hraničních přechodů do Rakouska? ano ne nemohu posoudit 29. Jak často se setkáváte s Rakušany a promluvíte s nimi alespoň několik vět?
skoro každý den
nejméně jednou týdně
nejméně jednou za 2 týdny
nejméně jednou za měsíc
méně často
skoro se nesetkávám
vůbec se nesetkávám
30. Jak podle svých každodenních zkušeností hodnotíte česko-rakouské občanské vztahy? velmi dobré celkem dobré ani dobré, ani špatné, spíše špatné velmi špatné nevím 31. Jaké jsou vaše kontakty a vztahy s lidmi v Rakousku? Označte všechny druhy vztahů, které máte. příbuzné přátelé nebo známé pracuji, studuji tam spolupracuji s Rakušany aktivity mají příbuzní či známí jiné, vypište…………………………….…………………………. 32. Ve srovnání se situací před rokem 1989 navštěvujete sousední stát? 97
častěji stejně méně často 33. Kolikrát jste byl v minulém roce v Rakousku? Vypište číslem:
…….
34. Který z následujících důvodů vašich cest do Rakouska je nejčastější:
nákup
volný čas, výlet, rekreace
práce, studium
návštěva přátel, příbuzných
tranzit (cíl cesty jinde)
jiný, vypište …………………….
35. Jsou zde nějaké důvody, které vás od cest do Rakouska odrazují? ano ne Pokud jsou takové důvody, uveďte prosím, které? ………………………………… Která místa v Rakousku navštěvujete: nejčastěji: ………………………………………………………………… pravidelně (nikdy je nevynecháte): ……………………………………… Kde se vám nejvíce líbí? …………………………………………………. Co byste chtěl navštívit při příští cestě? …………………………………. 37. Jakou dobu v průměru strávíte při svém pobytu v Rakousku? pár hodin jeden den více dní 38. V současné době existuje řada akcí přeshraniční spolupráce s Rakouskem. Víte o některých takových aktivitách a akcích? ano ne Pokud ano, uveďte v jakém oboru: Lze více možností.
98
hospodářství
doprava, komunikace
životní prostředí a ochrana přírody
rozvoj měst a obcí
kultura, sport, vzdělávání
jiné: …………………………………
39. Jaký je Váš názor na vstup České republiky do Evropské unie? jsem spíše pro tak napůl jsem spíše proti nevím 40. Jaké hlavní výhody a nevýhody by, podle vašeho názoru, měl pro ČR vstup do EU? výhody: ……………………………………………………………………. nevýhody: …………………………………………………………………. 41. Jakou váhu přikládáte spolupráci či přátelství mezi ČR a Německem/Saskem …… Německem/Bavorskem Rakouskem
……
Slovenskem
……
Polskem
……
……
Odpovídejte u všech států prostřednictvím stupnice: 1 – velmi důležité až 5 – vůbec nedůležité. SOCIOEKONOMICKÉ ZNAKY RESPONDENTA, slouží ke statistickému zpracování A. Pohlaví:
1 - muž
2 - žena
B. Věková skupina: 1 - 15-30
2 - 31-45
3 - 46-60
4 - 61+
C. Dosažené vzdělání: 1 – základní, 2 - vyučen/a, 3 - střední s maturitou, 4 - vysokoškolské
99
D. Kategorie povolání: 1 - dělník, 2 – zaměstnanec, 3 - úředník, 4 - vedoucí pracovník, 5 - podnikatel, 6 - student, 7 - žena v domácnosti či na MD, 8 – důchodce, 9 nezaměstnaný E. Odvětví zaměstnání: 1 - zemědělství, 2 - hornictví, 3 - zpracovatelský průmysl, 4 energetika, 5 - stavebnictví, 6 - obchod a cestovní ruch, 7 - doprava a pošta, 8 školství, 9 - zdravotnictví, 10 - ostatní činnosti F. Politická orientace:1- jasná levice, 2 - spíše nalevo, 3 - střed, 4 - spíše napravo, 5jasná pravice G. Náboženská orientace: 1 - křesťanství, 2 - jiná náboženství/víra, 3 - bez vyznání H. Druh bydlení: 1 - nájemní, 2 - byt v osobním vlastnictví, 3 - rodinný dům I. Místo trvalého bydliště: ………………………………………………….
počet obyvatel………………………………………………..
kategorie
mikroregion ………………………………………………..
………………………………………………..
Ještě jednou díky za vaši spolupráci.
Příloha č. 4: Vstupní data shlukové analýzy za jednotlivé obce mikroregionu k 1. 1. 2015
obec
Borotice Božice Břežany Čejkovice Dyjákovice Hevlín Hrabětice Hrušovany nad Jevišovkou Jevišovka Litobratřice Mackovice Pravice Šanov Velký Karlov
podíl nezaměstnaných osob v %
počet volných pracovních míst na 1000 dosažitelných uchazečů
počet ekonomických subjektů na 1000 ob.
14,3 12,3 9,2 12,7 18,1 14,2 11 9,3 9,7 13,1 12,9 22,3 9,6 14,3
24,4 0,0 0,0 0,0 0,0 34,0 0,0 37,4 23,8 0,0 0,0 0,0 0,0 45,5
162,2 184,2 168,4 253,5 178,9 139,9 186,6 216,2 168,3 166,3 213,5 186,3 171,1 166,7
Zdroj: vlastní zpracování dle dat MPSV 2015e
100
Příloha č. 5: Standardizovaná data shlukové analýzy
obec
Borotice Božice Břežany Čejkovice Dyjákovice Hevlín Hrabětice Hrušovany nad Jevišovkou Jevišovka Litobratřice Mackovice Pravice Šanov Velký Karlov
podíl nezaměstnaných osob v %
počet volných pracovních míst na 1000 dosažitelných uchazečů
počet ekonomických subjektů na 1000 ob.
0,337339714 -0,21181796 -1,063012354 -0,101986425 1,380739294 0,30988183 -0,568770448 -1,035554471 -0,925722936 0,00784511 -0,047070658 2,533970409 -0,95318082 0,337339714
0,7 -0,7 -0,7 -0,7 -0,7 1,3 -0,7 1,5 0,7 -0,7 -0,7 -0,7 -0,7 2,0
-0,733862983 0,042071788 -0,515190457 2,486266316 -0,144857952 -1,520378682 0,126719217 1,170704182 -0,518717433 -0,589256957 1,075475823 0,116138289 -0,419962098 -0,575149052
Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
Příloha č. 6: Vstupní data k výzkumné otázce č. 3 – vliv věku
věk 15-30 let 46-60 let 31-45 let 61+ Celkem
zájem o práci v Rakousku přijal/a bych uvažoval/a bych nemám netýká se práci v o zaměstnání v zájem o práci mě to sousední zemi sousední zemi v zahraničí
35 6 22 0 63
24 7 24 2 57
9 10 3 0 22
2 7 3 0 12
Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
Příloha č. 7: Vstupní data k výzkumné otázce č. 3 – vliv vzdělání zájem o práci v Rakousku pohlaví
žena muž Celkem
přijal/a bych uvažoval/a bych nemám netýká se práci v o zaměstnání v zájem o práci mě to sousední zemi sousední zemi v zahraničí
37 26 63
28 29 57
16 6 22
6 6 12
Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
101
Příloha č. 8: Vstupní data k výzkumné otázce č. 4 – vliv věku ochota pracovat v Rakousku pod úrovní své kvalifikace věk
ano, nemám s tím žádný problém
záleželo by konkrétních podmínkách
ne, v žádném případě nepřijal/a
nevím
15-30 let
29 6 15 0 50
32 15 30 2 79
3 6 3 0 12
6 3 4 0 13
46-60 let 31-45 let 61+ Celkem
Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
Příloha č. 9: Vstupní data k výzkumné otázce č. 4 – vliv vzdělání ochota pracovat v Rakousku pod úrovní své kvalifikace úroveň vzdělání
ano, nemám s tím žádný problém
záleželo by konkrétních podmínkách
ne, v žádném případě nepřijal/a
nevím
základní
3 23 16 8 50
1 23 42 13 79
0 0 4 8 12
2 8 2 1 13
středoškolské bez maturity středoškolské s maturitou vysokoškolské Celkem
Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
Příloha č. 10: Vstupní data k výzkumné otázce č. 5 životní úroveň pracovní působiště
velmi dobrá
dobrá
průměrná
špatná
velmi špatná
v Rakousku
4 7 14
8 69 81
3 34 48
0 4 9
0 0 2
v České republice Celkem
Zdroj: vlastní zpracování v programu Statistica
102
podle činnosti
právní forma
podnikatelské subjekty
103
13 3
6 0 2 3 8 25 10 3 0
akciové spol.
zemědelší podnikatelé
zemědělství
průmysl
stavebnictví
obchody, opravny
ubytování, pohostinství
doprava a skladování
208
51
OSVČ
obchodní spol.
16 8
38
68
24
40
22
283
66
celkem
3 1
18
60
15
13
4
0
8
114
147
1 1
6
29
2
5
1
0
1
39
54
9 1
24
48
13
15
6
0
13
114
153
9 2
36
69
16
15
2
0
14
154
199
13 3
32
44
25
10
5
1
14
119
161
Borotice Božice Břežany Čejkovice Dyjákovice Hevlín Hrabětice
43 15
132
123
96
54
23
2
60
526
709
4 1
14
34
15
8
2
0
8
82
105
2 0
15
35
9
6
0
0
7
65
81
1 2
12
26
14
4
2
0
1
65
76
4 0
8
15
12
4
0
0
4
48
60
14 3
52
61
36
20
7
0
19
197
260
5 2
17
26
4
6
0
0
1
61
73
1 843 169 6 76 203 289 663 414 127 39
2 427
Hrušovany Velký ∑ Jevišovka Litobratřice Mackovice Pravice Šanov n. Jev. Karlov Hrušovansko
Příloha č. 11: Struktura podnikatelských subjektů na Hrušovansku k 31. 12. 2014
Zdroj: vlastní zpracování dle dat ČSÚ, 2015
