Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu Habitat, a.s., se zaměřením na prodej drobných bytových doplňků a dětský koutek
Bakalářská práce
2012/2013
Barbora Jelínková
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu Habitat, a.s., se zaměřením na prodej drobných bytových doplňků a dětský koutek“ zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendlovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MENDELU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně dne:
Podpis studenta:
Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat Ing. Jaroslavu Svobodovi, Ph.D. a Ing. Jiřímu Tauberovi, Ph.D. za pomoc při vedení mé bakalářské práce a cenné připomínky. Také bych ráda poděkovala vedení firmy Habitat, a.s., za poskytnuté informace a připomínky během zpracování práce. V neposlední řadě patří mé díky rodině za jejich trpělivost a motivaci při tvorbě práce.
Abstrakt Jméno studenta: Barbora Jelínková Název práce: Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu Habitat, a.s., se zaměřením na prodej drobných bytových doplňků a dětský koutek.
Předmětem bakalářské práce je návrh dispoziční studie nového prodejního prostoru pro firmu Habitat, a.s. Práce popisuje prodejní a výstavní prostory, nákupní prostředí a atmosféru. Dále se zabývá interiéry průmyslových staveb. Rozebrána je historie areálu v Náměšti nad Oslavou a současný stav budov se zaměřením na prostor bývalé tkalcovny. Práce obsahuje tři dispoziční studie vycházející z požadavků firmy Habitat, a.s. Blíže se zaměřuje na oddělení s bytovými doplňky a dětský koutek. K těmto částem showroomu jsou zpracovány vizualizace. Klíčová slova: bytové doplňky, dětský koutek, dispoziční řešení, interiér průmyslových staveb, nákupní atmosféra, prodejní prostor
Abstract Author: Barbora Jelínková
Title: Store layout study on selling and exhibition space for the company Habitat, a.s., with focus on selling of home decor and children playroom
Aim of the bachelor thesis is the store layout study on new selling and exhibition space for Habitat, a.s. Store and exhibition space, shopping environment and atmosphere are described in detail. Further, interiors of industrial buildings are examined. The thesis contains analysis of previous and current state of the site, especially of the former loomhouse. Three different store layout studies are proposed, all of them based on needs and requests of Habitat. The focus is given on the home decor department and children playroom including their detailed visualisations.
Keywords: children playroom, home decor, interior of indrustrial building, store layout, store and exhibition space, shopping environmet
Obsah 1 Úvod..................................................................................................................................... 1 2 Cíl práce ............................................................................................................................... 2 3 Metodika .............................................................................................................................. 3 4 Veřejný interiér .................................................................................................................... 4 5 Prodejní a výstavní prostor .................................................................................................. 5 5.1. Dispoziční řešení ............................................................................................. 6 5.2. Výstavní prostor .............................................................................................. 8 5.3. Ergonomie a úložné prostory .......................................................................... 8 5.4. Příčky a dělící stěny ..................................................................................... 10 5.5. Prodejní prostory .......................................................................................... 11 6 Nákupní prostředí a atmosféra ........................................................................................... 18 6.1. Design prodejny ............................................................................................ 18 6.2. Prezentace zboží ............................................................................................ 19 6.3. Barevné řešení ............................................................................................... 20 6.4. Osvětlení ....................................................................................................... 22 6.5. Orientační systém prodejny .......................................................................... 23 7 Interiér průmyslových staveb............................................................................................. 25 7.1 Nové funkční využívání budov ...................................................................... 26 7.2. Historie a příklady konverzí .......................................................................... 27 8 Firma Habitat, a.s. .............................................................................................................. 29 8.1. Sortiment ....................................................................................................... 29 8.2. Historie objektu ............................................................................................. 30 8.3. Analýza prostoru ........................................................................................... 31 9 Návrh dispozičního řešení ................................................................................................. 35 9.1. Dispoziční studie č. 1 .................................................................................... 35 9.2. Dispoziční studie č. 2 .................................................................................... 37 9.3. Dispoziční studie č. 3 .................................................................................... 39 10 Bytové doplňky a dekorace .............................................................................................. 44
10.1. Prodej bytových doplňků a dekorací ........................................................... 44 10.2. Návrh oddělení bytových doplňků .............................................................. 46 11 Dětský koutek .................................................................................................................. 51 11.1. Bezpečnost a ergonomie ............................................................................. 51 11.2. Návrh dětského koutku ............................................................................... 52 12 Diskuze ............................................................................................................................ 56 13 Závěr ................................................................................................................................ 59 14 Summary .......................................................................................................................... 60 15 Použitá literatura .............................................................................................................. 61 16 Seznam obrázků ............................................................................................................... 65
1 Úvod Navrhování obchodního interiéru je specializovaný obor, který se řídí společnými pravidly. Důvodem pro vznik nového veřejného interiéru je rozvoj firmy a s tím spojené požadavky na nové prostory a vybavení. Nový interiér může vznikat z důvodů opotřebení stávajícího prostoru a nezbytné rekonstrukce. Při tvorbě nového interiéru je potřeba brát ohled na historii objektu a jeho nastávající funkci. Atmosféra prodejního prostoru podněcuje zákazníka k nákupu produktů. Nákupní atmosféra je ovlivněna mnoha faktory. Mezi nejdůležitější patří dispoziční řešení prostoru spojené s orientací po prodejně, design interiéru a exteriéru prodejny, barevné řešení prostor a osvětlení. Při vytváření nového prodejního prostoru je důležitá spolupráce se zadavatelskou společností, aby výsledek vyjadřoval filozofii firmy. Důležitou složkou je průzkum trhu a vytvoření konkurenční výhody.
1
2 Cíl práce Cílem bakalářské práce je návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu Habitat, a.s. Detailněji bude zpracována část zabývající se prodejem bytových doplňků a dětským koutkem. Návrh dispozičního řešení bude vycházet z konkrétních požadavků firmy Habitat, a.s. Při zpracování budou zohledněny obecné principy a pravidla pro navrhování veřejného interiéru a prodejních prostor.
2
3 Metodika Bakalářská práce je zpracována formou literární rešerše s výstupem návrhu dispozičního řešení. Informace pro tuto práci byly čerpány z dostupné literatury a odborných článků. Zdroje informací jsou propojeny s poznatky autorky. Dispoziční studie jsou zpracovány v programu TurboCad 2009. Vizualizace konkrétních oddělení (dětský koutek a oddělení bytových doplňků) jsou vytvořeny v programu 3D Studio Max 2010 a následně upraveny v programu Adobe Photoshop.
3
4 Veřejný interiér Interiér je vnitřní prostor stavebního objektu určený pro různé činnosti lidí. Interiér členíme na veřejný a privátní. Tato práce se dále zabývá pouze interiérem veřejným. Podle Bruneckého a Švancary (1995) pojem veřejný interiér všeobecně označuje nebytové prostory občanských staveb. Veřejným interiérem jsou nazývány prostory přístupné široké veřejnosti, ale i prostory z větší části veřejnosti nepřístupné a prostory speciálního určení, přístupné jen úzké skupině personálu. Veřejný interiér je prvotně vytvářen pro potřeby pohybu osob, styku mezi nimi a pro činnosti, kterým je určen. Dle činností a osob, kterým je veřejný interiér určen, lze interiér rozdělit do několika základních kategorií: • prostory pro pohostinství a zábavu (restaurace, kavárny, hotely, muzea, zábavní parky, noční kluby, sportovní zařízení apod.) • obchodní prostory (obchody, nákupní galerie, showroomy apod.) • kancelářské prostory (právnické firmy, realitní kanceláře, cestovní agentury apod.) • zdravotnická zařízení – prostory, kde je klientům poskytována jakákoliv zdravotnická služba (nemocnice, zubařské ordinace, laboratoře, veterinární kliniky, domy s pečovatelskou službou apod.) • institucionální zařízení (školy, policejní a hasičská stanice, prostory určené vládě, soudy, kostely, věznice apod.) • dopravní zařízení (vlaková a autobusová nádraží, letiště apod.) • průmyslová zařízení – prostory určené pro průmysl a výrobu (výrobní haly, elektrárny, místa pro školení apod.) Při řešení veřejných interiérů je důležitá funkce objektu, bezpečnost provozu a vytvoření vhodného psychologického klimatu. Interiér je vždy pevně vázán na budovu, ve které se nachází, na její architektonické řešení a na její nejbližší okolí. Na rozdíl od privátního interiéru je třeba veřejný interiér koncipovat nejen pro osoby, které jsou zadavateli, ale i pro jejich budoucí klienty. 4
5 Prodejní a výstavní prostor Kanická (2006) uvádí, že v evropských zemích lze za maloobchodní sítě považovat specializované prodejny, smíšené prodejny, obchodní domy, supermarkety a hypermarkety. Odborné (specializované) prodejny nabízejí nepotravinářské zboží a zajišťují spotřebiteli bohatý výběr. Od obchodních domů se liší především formou prodeje a halovým řešením stavby. Velikost prodejní plochy se může pohybovat až do několika tisíc metrů čtverečních. Typickým příkladem jsou hobby centra, prodejny sportovních potřeb nebo prodejny, které se specializují na prodej jedné značky (např. IKEA nebo Koryna). Obchodní domy na rozdíl od specializovaných prodejen zajišťují prodej několika řad (domácí potřeby, nábytek, drogerie, oděvy), které jsou prodávány v samostatných odděleních. V oblasti prodeje nábytku v současné době existují tyto formy prodeje: přímý prodej výrobce, maloobchodní prodej nábytku, výroba interiéru na zakázku, zásilkový prodej dle katalogových nabídek, velkoobchod nebo jiný způsob (předváděcí prodej). Vybavování domácností a pořizování nábytku je spojeno s poměrně vysokými finančními náklady, zákazník prodejnu často navštěvuje vícekrát a porovnává zboží s konkurencí. Proto je důležité kvalitní zázemí i v blízkém okolí prodejny a snadná dostupnost. Některé nábytkové řetězce staví své prodejny záměrně v blízkosti obchodních center, kde je vysoká koncentrace potencionálních zákazníků, typickým příkladem je např. IKEA. Podle Coxe (1995) lze plochy maloobchodních jednotek rozčlenit na plochy hlavní a pomocné. Části pro poskytování služeb a prodej jsou plochami hlavními. Pomocné plochy zahrnují místnosti s přímým vztahem ke zboží (příjem a uskladnění), místnosti s nepřímým vztahem ke zboží (šatny, kanceláře, WC apod.) a komunikace pro pohyb zákazníků a zaměstnanců. Prostor prodejny je využíván pro čtyři účely:
cirkulace (zákazníci potřebují prostor, aby mohli procházet a prohlížet si zboží)
vystavení zboží (zboží je vystaveno volně, v regálech, na stojanech apod.)
prodávání (prostor s pokladními přepážkami nebo pulty)
pomocné činnosti (plochy určené pro sklady, kanceláře, místnosti pro zaměstnance apod.) 5
5.1. Dispoziční řešení Dispoziční řešení (store layout) lze definovat jako prostorové uspořádání hmotných prvků v prodejní místnosti. Dispozice vytváří buď nucený pohyb, volný pohyb nebo kombinaci. Dle pohybu zákazníka prodejnou lze dispozice rozdělit:
Free-flow layout (volný pohyb) – stojany se zbožím jsou rozmístěny volně v prostoru (popř. do tematických skupin), využití prostoru je nižší, zákazník má možnost volby při pohybu po prodejně, uspořádání je typické pro prodejny s oděvy
Grid layout (mřížka, pravidelné uspořádání) – výstavní zařízení je rozmístěno rovnoměrně se stěnami (nejčastěji v řadách a pravých úhlech), plochy jsou maximálně využity, pohyb po prodejně je řízený, zákazník je tak omezen v rozhodování, uspořádání je charakteristické pro uzavřené samoobsluhy
Loop layout (smyčka) – ihned po vstupu do prodejny je zákazník nasměrován na hlavní uličku (často ve tvaru kruhu, čtverce nebo obdélníku), kterou prochází celou prodejnou zpět ke vchodu/východu, zákazník zde nemá vůbec žádnou možnost rozhodování, je nucen procházet kolem veškerého sortimentu
Spine layout (páteř) – hlavní ulička vede z přední části do zadní části obchodu, v této centrální chodbě je naaranžováno nejatraktivnější zboží (popř. sezónní zboží, které je potřeba rychleji prodat), zákazník se zde pohybuje oběma směry, prostory mimo hlavní uličku jsou pravidelného nebo volného uspořádání, pro zákazníka se jedná o pohodlný nákup – má možnost výběru trasy
Diagonal layout (diagonála) – rozmístění umožňuje plynulý pohyb zákazníků a zároveň jejich snadnou orientaci v prostoru, nastává však obtížná manipulace s objemnějším zbožím (popř. dopravními vozíky), jedná se o vhodné rozložení pro samoobslužné typy maloobchodních prodejen
6
Obr. 1 Dispozice prodejen (a – free-flow layout, b – grid layout, c – loop layout, d – spine layout, e – diagonal layout) Zdroj: Archiv autorky Různé obchody používají zcela odlišné přístupy k dispozičnímu řešení. V případě velkých prodejen je zapotřebí vyřešit přehledné umístění velkého množství zboží. Prodejny s objemnými předměty dlouhodobé spotřeby většinou zboží vystavují volně. Plocha proto často připomíná výstavní prostor. Vybavení domácností a nábytek se většinou předvádí v podobě funkčních celků (obývací pokoj, ložnice apod.). Ložnice nebo obývací funkční celky se situují do menších prostorů pro přiblížení situace reálnému prostoru. Ve větších prostorech se proto využívá dělících příček simulující bytové zdi. V obchodech se smíšeným zbožím bývají např. noviny a cigarety umístěny blízko dveří, aby byli zákazníci obslouženi rychle. Naopak jednosměrný pohyb s pokladnami u východu, který nutí zákazníky procházet veškeré prostory, bývá častou strategií velkých prodejen typu IKEA nebo SCONTO. Pro usnadnění nákupu zákazníkům je potřeba vytvořit orientační systém, a to zejména v případě vícepodlažních obchodních domů.
7
5.2. Výstavní prostor Výstavnictví je součástí prezentace firmy a jednotlivců. Podle Vysekalové et al. (2004) počátky výstavnictví sahají do dávné minulosti. Výstavnictví vznikalo v době první výroby, kdy se na určitém místě hromadila nabídka, setkávali se potenciální zákazníci. Postupem času se aktivní obchod začal přesouvat z náměstí do speciálních prostor. Tato místa byla odpovídajícím způsobem vybavována a stávala se součástí městských aglomerací. První výstavy byly pořádány na tržištích na obchodních křižovatkách, ve významných centrech a také při různých společenských událostech. Při řešení expozice výstav platí podobná pravidla jako v interiéru prodejen. Vizuální vjem expozice ovlivňuje zákazníka jako první. Expozice by však neměla být dominantní, hlavním stále zůstává sortiment. Nábytek bývá kvůli nedokončeným zádům umisťován ke zdi, expozice tedy musí obsahovat pevné stěny. K vytvoření se velmi často používá výstavních panelových systémů. Jejich hlavní výhodou je snadná montáž a možnost opakovaného použití. Velkou nevýhodou jsou však hliníkové sloupky, které narušují pozadí za nábytkem. K vytvoření atypických dispozic se používají také panely spojované vkládáním per, sádrokartony dokončené nátěrem nebo MDF desky. Významnou roli hraje osvětlení. Pomocí světel lze dosáhnout zajímavých efektů, upozornit na některé produkty a navodit atmosféru prostoru. Některé tmavé expozice působí velmi efektně, ale jsou velmi nevhodné při fotodokumentaci novinářů. Nejdůležitější stránkou vizuálního působení na zákazníka je aranžmá. V případě výstav bývá aranžmá výraznější a náročnější, než tomu je u interiéru prodejen. Expozice musí zákazníka oslovit kvalitou aranžmá, informací, exponátů, svým vhodným umístěním, prostorovým řešením a grafikou.
5.3. Ergonomie a úložné prostory Ergonomie (z řeckého ergon - práce a nomos - zákon) je interdisciplinární věda studující vztahy člověka a prostředí. Jednou z důležitých disciplín nutných pro tvorbu ergonomicky vyhovujícího nábytku je antropometrie zabývající se měřením lidského těla. 8
Z těchto poznatků vycházejí požadavky na rozměry nábytku. Z hlediska uživatele jsou důležité následující antropometrické rozměry: dosah vzhůru vstoje (popř. vsedě), výška očí při stání, dosah kupředu.
Obr. 2 Pásma dosahů (a – snadný dosah vstoje, b – optimální výška pro ukládání vstoje, c - optimální výška pro ukládání vsedě, d – výškové situování zásuvek vstoje, e – výškové situování zásuvek vsedě) Zdroj: Kitrichová a Dlabal, 1977 Úložné prostory mají být umístěny v optimální poloze vzhledem k základnímu postavení uživatele (základem pro stanovení je ženská populace). Pásma dosahů jsou stanovena:
pásmo, které je možno dosáhnout bez ohnutí, pokleknutí a bez vystoupení na plochu vyšší než podlaha
pásmo, které je snadno dosažitelné bez ohnutí nebo pokleknutí
pásmo dosažitelné pouze při postavení na plochu situovanou výše než podlaha Rozměry úložných prostor jsou určovány charakterem, proporcemi, množstvím
ukládaných předmětů a také prostorem potřebným při manipulaci. Výška nástěnných regálů musí umožňovat uchopení zboží. Neufert (2000) uvádí jako maximální výšku 1,80 m a nejnižší 0,30 m nad podlahou. Ulička mezi regály musí být široká alespoň jeden a čtvrt metru, aby se mohly pohodlně minout dvě osoby.
9
Obr. 3 Minimální a optimální průchody Zdroj: Kitrichová a Dlabal, 1977 Vybavení obchodu závisí na druhu vystaveného zboží. Produkty mohou být vystavené na montovaných stěnách nebo na volně umístěných stojanech přístupných z různých stran. V případě přístěnných regálů by poličky měly být nastavitelné, aby umožnily ukládání různého druhu zboží. U nástěnných regálů se velmi často hloubka regálů zvyšuje u nižších polic pro ukládání objemnějšího zboží. Výrobky vyniknou více při zadním osvětlení regálů. Je-li k dispozici velká plocha, jsou vhodnou metodou k vystavování volně umístěné stojany, které umožňují vystavení velkého množství výrobků. Pohyb zákazníků však nesmí být omezen. Při vystavování zboží je třeba získat zájem zákazníků, usnadnit vyhledávání a prohlídku výrobků. Nejlépe prodejné zboží a výrobky, které jsou právě propagovány (např. nové druhy zboží), je nejvhodnější umístit v úrovni očí, středně rychle prodávané výrobky v dolní části regálu a nejpomaleji prodávané zboží v horní části. Skupiny podobných druhů výrobku by se měly vystavovat horizontálně a ne vertikálně. V takovém sledu se totiž lidské oči pohybují po prostoru.
5.4. Příčky a dělící stěny Suchá (2004) popisuje příčky (popř. dělící stěny) jako nenosné konstrukce, které rozdělují vnitřní prostor budovy do funkčních celků a jednotlivých místností. Slouží 10
k optickému rozdělení prostoru a lepší přehlednosti. Příčky mohou být pevné nebo flexibilní (posuvné, skládací, shrnovací apod.). Podle způsobu provádění lze příčky rozdělit na:
zděné (z keramických tvárnic, silikátové, sklobetonové, skleněné, z tvrzeného plastu apod.)
monolitické betonové
montované (sádrokartonové, dřevotřískové, dřevovláknité, rámové ze dřeva s deskovým povrchem, upevňované na dřevěnou nebo hliníkovou roštovou konstrukci s podložkou z pružící hmoty apod.)
5.5. Prodejní prostory Český trh s nábytkem nabízí velké prodejny zahraničních řetězců (IKEA, KIKA, Sconto nábytek, Asko nábytek, Jysk a další), vlastní prodejny výrobců nábytku, obchodní domy s nabídkou od více výrobců, specializované prodejny (kancelářský nábytek, koupelny, zdravé spaní) a prodejny designového nábytku světových firem. Poslední jmenované se soustředí především v Praze, kde budují svoje showroomy (Ligne Roset, Kartell, Natuzzi, BoConcept, Vitra a jiné). Následuje analýza prodejen a showroomů s nábytkem. Vybrána byla brněnská firma IKEA díky jejímu promyšlenému dispozičnímu řešení. Dále následuje průzkum pražských showroomů, s nábytkem, které jsou navrhovány světovými designéry a mohou sloužit jako inspirace pro návrh prodejny. IKEA (Skandinávská 4, 619 00 Brno) Brněnský obchodní dům IKEA má dvě patra. V horním patře zákazníci prochází kompletně vybavenými místnostmi s bohatým aranžmá. V přízemí se potom pohybují s nákupními vozíky a výrobky vyhledávají ve skladu. Převažuje dispoziční řešení „spine
11
layout“ (hlavní ulička vede z přední části obchodu směrem k východu) a „grid layout“ (v jednotlivých odděleních jsou příčky rozmístěny pravidelně). Dispozice nutí zákazníka projít celou výstavní síň a často koupit zboží, které původně nebylo v plánu. Pokud kupující shání pouze jeden určitý produkt (nebo se pro daný výrobek rozhodne vrátit), je nucen projít velkou částí prodejny, což může být únavné. Pro tyto případy IKEA nabízí brožurky s plánkem prodejny ulehčující orientaci.
Obr. 4 Interiér prodejny IKEA Zdroj: Archiv autorky TON (Komunardů 28, 170 00 Praha 7) TON je tradičním výrobcem širokého sortimentu nezaměnitelných židlí, křesel, stolů, věšáků a zahradního nábytku. Prodejna TON v pražských Holešovicích se stala prodejnou roku 2011. Showroom získal ocenění za design interiéru, ale také za odbornost prodejců. Design prodejny navrhovalo studio Olgoj Chorchoj. Při tvorbě prodejny se snažili vyjádřit hodnoty, které TON zastává – tradici, poctivost a originalitu. Zákazník si tak může prohlédnout i ukázku z výrobní technologie ohýbaného nábytku. Dominantou prodejny je unikátní prodejní pult, který se skládá z jednotlivých dílů nejrůznějších typů židlí.
12
Obr. 5 Interiér prodejny TON Zdroj: Archiv autorky TON (Karlovo nám 3, 120 00 Praha) Showroom společnosti TON na Karlově náměstí v Praze se stal vítězem kategorie Obchod roku 2012. Prodejna byla znovu otevřena po rekonstrukci vedené designérem Michalem Riabičem. Součástí rekonstrukce byla i instalace světelného řešení společnosti Zumtobel. Osvětlovací tělesa jsou jakoby náhodně, nicméně zcela přesně zavěšena v prostoru a výrazně korespondují s černým provedením stropu a stěn prodejny.
13
Obr. 6 Interiér prodejny TON Zdroj: Archiv autorky BoConcept (Vodičkova 31, 110 00 Praha 1) BoConcept je dánská firma nabízející moderní nábytek a doplňky. Používá přírodní materiály a jemné odstíny barev, které převažují i ve velmi prostorném showroomu. Nachází se zde několik kompletně vybavených obývacích pokojů, ložnic, jídelen i konferenčních místností. Tato plocha je dispozičního typu „grid layout“ – pravidelné příčky oddělují jednotlivé zařízené kouty. Přímo u vchodu se nachází oddělení bytových doplňků a dekorací typu „diagonal layout“. Součástí prodejny je i vzorkovna textilií. Jednotlivé prostory jsou opticky odděleny odlišnou podlahou. Zákazník má možnost volného pohybu bez jakéhokoliv doporučeného směru nákupu.
Obr. 7 Interiér prodejny BoConcept Zdroj: Archiv autorky 14
STOPKA (Klimentská 46, 110 02 Praha 1) Společnost STOPKA nabízí nábytek a interiérové doplňky světových značek. Dvoupatrový showroom na ploše tisíc metrů čtverečných prezentuje německé značky (spotřebiče Miele, kuchyně SieMatic, sedačky a další nábytek od značek COR, Rolf Benz, Walter Knoll). Otevřené a světlé prostory showroomu poskytují produktům dostatek místa pro prezentaci. Zákoutí obývacích pokojů, koupelen a kuchyní jsou vybavena do posledních detailů. Volné dispoziční řešení vybízí zákazníka si zboží vyzkoušet, textilie a koberce jsou k nahlédnutí ve vzorkovně.
Obr. 8 Interiér prodejny STOPKA Zdroj: Archiv autorky Konsepti (Komunardů 32, 170 00 Praha 7) Konsepti prodává špičkový nábytek, bytové dekorace a doplňky z České republiky i ze zahraničí. Zastupuje značky jako Alias, B&B Italia, Bulo, Driade, Cassina, Cappellini, Established & Sons, Kvadrat, Knoll, Moroso a další. Obchod se nachází ve stylové industriální budově v pražských Holešovicích. Dispoziční řešení prostoru je typu „spine layout“. Hlavní ulička vede směrem od vstupu do zadní části obchodu. Podél centrální uličky jsou kompletně zařízené pokoje oddělené příčkami. Centrální ulička usnadňuje zákazníkovi orientaci v prostoru prodejny. 15
Součástí aranžmá jsou televize promítající zbrusu nové výrobky. Konsepti využívá prostor prodejny pro pořádání různých akcí jako například Designblok 08.
Obr. 9 Interiér prodejny Konsepti Zdroj: Archiv autorky Kartell (Komunardů 32, 170 00 Praha 7) Italská společnost Kartell sídlí v Miláně a vyrábí moderní plastový nábytek a doplňky. Společnost nabízí směsi moderních materiálů a klasického designu. Showroom nacházející se opět v industriální budově využívá hry světel a kombinace kontrastních materiálů. V jedné z několika místností je centrem vyvýšené svítící podium ve tvaru obdélníku vystavující sedací nábytek. Nevšední kombinace materiálů vytváří zajímavý efekt. Poměrně malý prostor je opticky rozšířen použitím zrcadel a vzdušných skleněných regálů. Produkty jsou prezentovány samostatně na výstavních regálech. Showroom se nachází na poměrně malé ploše a vystavuje velké množství produktů, přesto působí příjemným dojmem.
16
Obr. 10 Interiér prodejny Kartell Zdroj: Archiv autorky
17
6 Nákupní prostředí a atmosféra Pražská a Jindra (1997) definují maloobchod jako místo, kde dochází ke styku zákazníka s prodejcem, probíhá zde činnost zaměřená na prodej individuálnímu spotřebiteli. Maloobchody mají různou podobu, velikost a organizaci. Všechny prvky maloobchodní jednotky a jejího provozu (zboží, zařízení, plocha, provozní operace, personál a zákazníci) tvoří nákupní prostředí. Faktory nákupního prostředí potom jsou: design prodejny, dispoziční řešení prodejny, prezentace zboží, personál a zákazníci. Tyto faktory ovlivňují lidské smysly a tvoří nákupní atmosféru. Havlík (2012) se ve své práci zabývá prodejnou firmy Habitat, a.s. a nákupním chováním spotřebitelů v oblasti bytových doplňků. Uvádí výsledky průzkumu společnosti Incoma Gfk, která zkoumala faktory působící na české spotřebitele při výběru prodejny s nábytkem a bytovými doplňky. Výsledky z roku 2012 ukazují, že při volbě prodejny s tímto sortimentem nehrají u tuzemských zákazníků velkou roli nízké ceny, čeští spotřebitelé více hledí na kvalitu nabízeného zboží (na rozdíl od výzkumu z roku 2009) a volí optimální poměr mezi cenou a kvalitou. Kromě široké nabídky sortimentu patří mezi důležité faktory kvalifikovaný personál, dopravní dostupnost, prostředí prodejny a jejího okolí, příjemná atmosféra, organizované uspořádání prodejny, předchozí dobrá zkušenost či doporučení, popř. akční nabídky. Velká většina oslovených dává přednost osobnímu prohlížení výrobků na prodejně před internetovým nákupem. Podle výsledků by prodejna měla mít atraktivní interiér, který je zároveň příjemný a uklidňující. Velmi důležité je, aby vše bylo rozmístěno organizovaně a zákazník měl dobrý přehled o tom, kde najde zboží, které hledá.
6.1. Design prodejny Mezi vnější stimuly ovlivňující exteriérový design patří: architektura jednotky, vstupní prostory (dostatečně kapacitní vstup, bez bariér), výkladní skříně (cílem je
18
identifikovat sortiment a přilákat zákazníka), nápisy (název, otevírací doba apod.), parkoviště (přístupnost, kapacita, vzdálenost). Úprava a uspořádání prodejny působí na psychiku zákazníka ihned po vstupu do prostoru. Vnitřními stimuly ovlivňující interiérový design jsou: použitý materiál (stropy, podlahy, obklady), obchodní zařízení (vozíky, pokladny, automaty), osvětlení (místností, regálů, nápisů, zboží apod.), barevné řešení (teplé barvy pro vchody, výlohy a impulzivní zařízení), zvukové kulisy (vliv tempa hudby na rychlost pohybu zákazníků, žánrová hudba pro určitý sortiment – např. hračky), vůně, mikroklimatické podmínky (teplota, vlhkost, větrání a prašnost). Podle Kanické (2006) způsob, jakým je interiér vyřešen, nemusí mít vždy souvislost s exteriérem budovy. Až do doby příchodu modernismu mohl interiér budovy existovat vedle exteriéru téměř svobodně. Architektura a interiérový design byly nezávislé disciplíny, což dokládají hrady a zámky, kde silné zdi fungovaly jako prostředník mezi tvarem vnitřního a vnějšího prostoru. Modernismus a jeho tendence k transparentnosti (množství oken a prosklených zdí) propojil exteriér s interiérem. Rozdíl mezi exteriérem a interiérem rozvíjí i současná architektura a interiéry. Příkladem může být obchodní, výstavní a nábytkový design.
6.2. Prezentace zboží Připoutání pozornosti zákazníka a zájem o zboží je závislé na prezentaci výrobků a aranžmá. Prezentace může být trvalá nebo sezónní. Ovlivňují ji vlastnosti zboží a obalů, velikost plochy pro prezentaci, prezentační prostředky, ale i umístění výrobku ve výstavním zařízení. Prostor pro prezentaci zboží můžeme vertikálně rozdělit na zóny: nejatraktivnější zóna (kolem zorného pole očí), horní zóna (v horní části regálu), dolní zóna (ve výši rukou), zóna při zemi. Aranžmá dotváří celkový estetický dojem a zároveň demonstruje funkčnost nabízeného nábytku (knihy na policích, váza nebo příbory na stole). Zákazník by měl mít pocit, že si veškeré zboží může vyzkoušet. Dobré aranžmá interiéru prodejny podporuje zájem zákazníka, naopak špatné aranžmá může dojem pokazit. Na prodejnách se často 19
vyskytuje zboží dle ročního období, proto je důležitá variabilita interiéru a možnost obměny. Mezi nejčastější prezentační techniky patří:
vertikální prezentace - zboží stejného druhu je ve výstavním zařízení prezentováno v úrovních nad sebou, šíře nabídky se projeví horizontálně, využívá se u větších prodejen s větší šířkou sortimentu
horizontální prezentace - prezentuje zboží horizontálně v malých množstvích od jednoho druhu, objevuje se u menších prodejen
prezentace v blocích - prezentace nového nebo jinak unikátního zboží, je náročná na prodejní prostor, např. výprodej
otevřená prezentace - zákazník má možnost si zboží vyzkoušet a prohlédnout, aktivně se zapojuje
prezentace příbuzného zboží - zákazník je při nákupu určitého druhu zboží myšlenkově veden k dalšímu sortimentu, např. nábytek a navazující bytové doplňky
tematická prezentace - prezentace různých druhů zboží společně pod jedním tématem, např. školní rok
prezentace životního stylu - různé druhy zboží pro segment zákazníků se stejným životním stylem, např. ekologický nebo sportovní
6.3. Barevné řešení Barvy ovlivňují lidské pocity, chování, náladu, ale i chuť k jídlu. Hlavními složkami vnímání barev je světlost, sytost a kvalita. Jak působí jednotlivé barvy na člověka, popisuje Callery (2009) následovně. Z hlediska vnímání barev člověkem lze barvy rozdělit na teplé a studené. Teplé barvy působí aktivně, podněcují, příp. rozčilují. Studené odstíny působí pasivně a uklidňují. Červená barva je barvou pohybu, vášně a boje. Působí vzrušivě, povzbuzuje a zlepšuje náladu. Podvědomě červená upozorňuje na možné nebezpečí a poutá pozornost. Z hlediska fyziologických účinků zvyšuje krevní tlak, zrychluje puls a krevní oběh, může 20
působit bolest hlavy. Červenou barvu je vhodné kombinovat s tlumenějšími odstíny nebo neutrální bílou barvou. Využívá se zejména v rušných prostorech. Oranžová barva není tak agresivní a vášnivá jako červená, přesto pomáhá zvládat únavu, vyvolává příjemné pocity a radost. Může uklidňovat, ale i znepokojovat. Žlutá je barvou slunce, světla a rozumu. Povzbuzuje koncentraci a symbolizuje tvůrčí schopnost. Žlutá zrychluje dýchání, pomáhá při léčbě psychoneuróz. Dle odstínů působí pozitivně (matně žlutá – uklidňování, živě žlutá – odvážnost a čilost) nebo negativně (olivově žlutá – zahořklá nálada). Žlutá barva se hodí do dětských pokojů nebo jídelen. Zelená bývá nazývána barvou zdraví. Má opačné účinky než barva červená - snižuje tlak, má výrazný uklidňující účinek na nervový systém, je účinná při syndromu vyhoření a vytváří osobní rovnováhu. Díky svému uklidňujícímu účinku je vhodná na stěny koupelen a ložnic. Modrá je protikladem žluté barvy, směs obou barev (zelená) spojuje jejich vlastnosti. Modrá symbolizuje moudrost, nekonečnost, duchovní svět a mystiku. Snižuje rytmus dýchání, zpomaluje srdeční činnost, uklidňuje, povzbuzuje k duševní práci, říká se jí barva klidu a odpočinku. Do pracoven a učeben, kde je třeba se soustředit, je vhodné volit tlumené barvy – šedou, šedozelenou nebo šedomodrou. Fialová je směs modré a červené barvy. Protože spojuje naprosto odlišné vlastnosti dvou základních barev, působí tajemně. Některé odstíny fialové a zelené jsou na pomezí mezi chladným nebo teplým dojmem (záleží na RGB, tedy jak moc obsahují červenou nebo modrou). Bílá barva je směsí všech tří přírodních barev – žluté, červené a modré. Proto na tuto barvu většinou reagujeme pozitivně. Je výrazem dokonalosti a hrdosti, symbolizuje nevinnost, čistotu a nový začátek. Neutrální barvy (bílá, šedá, černá) dokážou zvýšit atraktivitu teplých barev. Intenzita barev závisí na dopadajícím světle. Vlivem světla se barvy mění. Kombinací barev lze vytvářet náladu a atmosféru, lze rozjasnit nebo utlumit celý prostor. Tmavé a teplé barvy vytvářejí intimnější atmosféru, naopak světlé a studené barvy (popř. použití zrcadel) zvětšují a otevírají prostor. Pomocí barev lze také dosáhnout následujících optických změn velikosti prostoru:
světlá podlaha, tmavá (barevná) zadní stěna - kombinace snižuje hloubku prostoru, opticky místnost rozšiřuje a zvýrazňuje podlahu 21
strop a boční stěny tmavé (barevné) - místnost se rozšiřuje směrem k zadní stěně, zdánlivé prodloužení prostoru, tunelový efekt
strop, podlaha a všechny stěny bílé -
místnost působí otevřeně s dojmem
prostornosti, příliš mnoho světlých barev dělá však místnost neosobní
podlaha, strop a všechny stěny barevné - dojem uzavřené krabice, prostor ztrácí svůj tvar a vzbuzuje úzkost
zadní stěna a boční stěny barevné - světlý strop místnost opticky zvyšuje. Prosto působí uzavřeným dojmem
Obr. 11 Optické změny velikosti prostoru Zdroj: Archiv autorky Použití barev v interiéru prodejny závisí na druhu obchodu a sortimentu. Stěny, strop a podlaha by měly barevně ladit nebo být v kontrastu. Průzkumy, které uvádí ve své knize Cox (1995) prokazují, že pastelové odstíny barev poskytují lepší pracovní podmínky.
6.4. Osvětlení Velkou měrou se na vytváření nákupní atmosféry podílí osvětlení. Světlo ovlivňuje celkové uživatelovo vnímání prostoru. V interiéru se využívá jak denního, tak umělého světla. Při slabém osvětlení přestává lidské oko vnímat nejen hloubku jednotlivých barev, ale i rozdíly mezi nimi, které jsou na denním světle v exteriéru jasně zřetelné. Brooker a Stone (2010) ve své knize uvádějí, že přímo osvětlené plochy odrážejí světlo do dalších částí místnosti. Odrazy světla jsou ještě výraznější u lesklých povrchů nebo zrcadel. Tlumené osvětlení působí na city a dává prostoru intimnější charakter. Proto se využívá 22
v obchodech s dárky, nábytkem, šperky apod. Naopak intenzivní světlo je využíváno v prodejnách potravin nebo elektrotechniky. Podle Friče (1994) má světlo a barva vliv na vnímání geometrických rozměrů předmětu a prostoru. Nežádoucí předměty je doporučeno upravit tmavou barvou, aby byly nenápadné. Naopak k důležitým místům prodeje upnout pozornost barvou či světlem. Světlo by však mělo být směrováno tak, aby nedocházelo k oslnění, zboží bylo dostatečně plastické a bez odlesků. Výstavní design velmi často spoléhá na účinek světlených vlastností nasvícených exponátů. Pomocí umělého osvětlení lze dosáhnout velmi dramatických efektů. Výrazných barev a světel využil grafický designér a umělecký ředitel Peter Saville společně s architektem Davidem Adjayem při návrhu vzorkové prodejny textilií Kvadrat v Londýně. Prodejna leží v rozsáhlém komplexu viktoriánské továrny. Schodiště lemují barevné skleněné panely odrážející denní světlo. Tento výrazný prvek interiéru láká zákazníky ke vstupu přímo do vzorkovny nacházející se v suterénu.
Obr. 12 Světelné efekty v prodejně Kvadrat Zdroj: Firma Kvadrat.
6.5. Orientační systém prodejny Velká většina uživatelů se v prostoru veřejného interiéru vyskytne poprvé, proto je potřeba příchozím umožnit rychlou orientaci a navodit pocit bezpečí. Atmosféru může do 23
jisté míry ovlivnit velikost prodejny (ve velkých prostorech se zákazník ztrácí, v malých se naopak cítí stísněně). Průhledy jsou členícími složkami prostoru. Jejich úkolem je vpouštět světlo dovnitř, umožnit uživatelům průchod, ale také pomáhat s orientací a vytvářet meziprostorové vztahy. Orientaci v prodejně zákazníkům usnadňují mapky, orientační tabule nebo např. šipky na podlaze.
Obr. 13 Orientační systém IKEA Zdroj: Brožurka IKEA Zákazníkovi by v procesu nakupování měly být poskytnuty veškeré možné informace o výrobku. Jestliže tyto informace nejsou k dispozici, je potřeba, aby kvalifikovaný personál byl vždy k dispozici. Název výrobku, rozměry a cena se uvádějí prostřednictvím cenovky v mnoha podobách. V případě akční nabídky prodejci využívají velkoplošných panelů, naopak u dražšího zboží bývá označení diskrétnější. Důležitým zdrojem informací jsou i internetové stránky prodejny. Ceníky, vzorky textilií (popř. dřevin), katalogy a prospekty jsou informace, které si zákazník může prohlédnout i mimo prostor prodejny. Tyto materiály je vhodné umístit na viditelné místo, nejlépe ihned po příchodu do prodejny, aby si kupující lépe zboží zapamatoval.
24
7 Interiér průmyslových staveb Podle Nového (1991) jsou prostory průmyslových staveb ovlivněny třemi základními požadavky. Nutností je zabezpečit vhodné podmínky pro výrobní proces, vytvořit prostředí vhodné pro člověka vstupujícího do výroby, zajistit možnost pro vývoj objektu v případě vzniku nových technologií. Pro prostory průmyslových staveb obecně platí:
velmi často se jedná o stavby halového typu
rozměrné prostory mívají velké světlé výšky, což působí velmi působivě
vzhledem k proporcím těchto prostorů je vnímání člověkem soustředěno na utváření stropů a vnímání obvodových stěn je potlačeno
Kromě halového typu se v průmyslových stavbách vyskytují prostory vícelodního typu. Prostor se odvíjí do hloubky v osové perspektivě, jeho délka převyšuje šířku, sloupy jsou zde rozmístěny v liniích a podélné stěny nejsou tak výrazné jako stěna ukončující. Při řešení interiéru je tedy vhodné nedělit prostor příčně. Mezi další možná řešení průmyslových staveb patří prostory utvářené na pravidelné modulové osnově, prostory dvoupodlažních objektů, prostory ve vícepodlažních objektech, kontinuální převýšený prostor nebo prostory buňkové.
Obr. 14 Interiér průmyslových staveb (a – prostor halového typu, b – prostor vícelodního typu) Zdroj: Nový, 1991 25
U jednopodlažních objektů velmi často dominuje interiéru zastropení. Z hlediska použitých materiálů se nejčastěji používá železobeton, ocel, více zřídka se v našich podmínkách uplatňuje dřevo a umělé hmoty. Významnou funkci má potom rytmus a proporce konstrukčních prvků. Na kompozici interiéru mají také podstatný vliv sloupy. Působení sloupů na pozorovatele je dáno jednak jejich četností, formou (sloup kruhový, čtvercový, víceboký apod.) a materiálem. Stěny, které vymezují interiér průmyslového objektu lze rozdělit na stěny obvodové a vnitřní. Obvodové stěny chrání interiér před atmosférickými vlivy, zajišťují přirozené osvětlení, větrání a propojení exteriéru s interiérem.
7.1 Nové funkční využívání budov Jak popisuje Brooker a Stone (2010), při práci s existující stavbou je nutné reagovat na její hodnotu a stav. Konzervace (neboli zachování) udržuje stavbu ve stavu jejího nalezení a nebere ohled na její zničení. Stavbu se pouze snaží uchránit před dalším chátráním. Může jít např. o historický památník, který je udržován v havarijním stavu. Naopak restaurace je proces, který budovu do jejího původního stavu navrací (řada kostelů prochází rozsáhlou opravou, která nemění jeho původní podobu a charakter). Renovace obnovuje původní stavbu, např. zámek nebo panství, ale nemění podobu zcela. Přestavba může vyžadovat značné úpravy konstrukce a změnu funkcí, neboť je to proces přizpůsobení budovy novému účelu. Přestavba je proces, kdy se mění původní funkce nebo využití stavby. Dochází ke stavebním úpravám a změnám dispozičního řešení. Revitalizace budovy za účelem vzniku nového interiéru může vyžadovat částečnou demolici a následnou novou výstavbu. Při přestavbě objektu je nutné vycházet z historie stavby, kvality a typu konstrukce. Přestavba kombinuje pochopení stávajícího prostoru se smyslem pro moderní technologii a design. Stávající budova, která má projít přestavbou obsahuje mnoho prvků, které lze opětovně využít. Postup, při kterém se využívají specifické prvky daného místa, se nazývá práce s nalezenými objekty. Faktory, které mohou ovlivnit design interiéru, jsou: historické události, předchozí funkce budovy, dřívější zásahy, materiální povaha okolního prostředí 26
nebo charakter okolí. Historik architektury Ignasi de Sola-Morales popisuje přestavbu jako postup úzce svázaný s historií budovy a zároveň tvrdí, že je nesmyslně ukládat pro přestavbu objektu příliš přísná pravidla. Konverzí označujeme souhrn procesů, kdy se po zániku původního účelu stavby zachovají prostorové struktury a následně se upraví novým příslušným způsobem pro nové využití a funkce. Jde tedy o přizpůsobení stavby novým účelům po stránce stavební, technické, architektonické a urbanistické. Tento proces se může týkat jediné budovy nebo i částí měst (např. bloky městské zástavby). Při procesu konverze (nové využití objektů) je třeba pracovat s historickým prostředím, využívat architektonickou a stavební strukturu a vyhledávat nové funkce objektu. Podle Zemánkové (2003) konverze, neboli funkční a architektonická proměna, vyžaduje speciální přístupy společné pro restaurování a modernizaci historických objektů a jejich detailů. Nové funkční využívání budov může mít různé dopady na jejich architekturu:
objekty jsou využity bez velkých změn exteriéru a interiéru
konverze
se
dotýká
proměny
vnitřního
prostoru
(objekty
zachovávají
architektonický charakter exteriéru)
nové využití na principu spojení novodobých architektonických zásahů s původní architekturou, a to jak v interiéru, tak v exteriéru
budovy s rozšířením původního objemu vestavbou, přístavbou nebo nástavbou
7.2. Historie a příklady konverzí Zemánková (2003) uvádí, že v 70. letech 20. století došlo ve vyspělých zemích Evropy k velkému úpadku řady tradičních výrobních odvětví. Výrobní objekty prošly procesem ekonomické transformace, funkční i prostorové restrukturalizace. Až do začátku 70. let panoval naprostý nezájem o architekturu z období industrializace, dnes se průmyslové dědictví snaží zachovat a využívat k dalším účelům. Důvodů vedoucích k zachování starých objektů je celá řada. Továrny z období industrializace se velmi často vyznačují osobitým architektonickým řešením. Architektonická kvalita proto patří mezi 27
rozhodující kritéria pro zachování starých průmyslových objektů. Pro zachování těchto budov se však nabízí i další důvody: jejich fyzické hodnoty, estetické důvody, objekty jako součást tradičního prostředí, využití staveb pro nové výrobní aktivity. Hlavním cílem se může stát zachování továrny jako součásti historie firmy a historie města. Výrobní objekty jsou zachovávány po celém světě, z většiny z nich vznikají technická muzea. V našich podmínkách usiluje památková péče o údržbu výrobních objektů, zachovává funkční technologické zařízení a bývalé továrny zpřístupňuje veřejnosti. Např. v bývalé kovovýrobě v Těšanech se dnes nachází expozice kovářství, ojedinělou technickou památkou je renesanční mlýn ve Slupi u Znojma s expozicí vývoje mlynářství. Také z bývalých textilních továren vzniká řada nových objektů. K prvním konverzím textilních továren docházelo v severní Francii v 70. letech 20. století. Krize textilního průmyslu zapříčinila ukončení výroby, ale strategické místo objektů v centru měst nabízelo stavby k dalšímu využití. Bývalé textilky byly přetvářeny na polyfunkční městské čtvrti se zachováním charakteru původní architektury. Podobná situace nastala i v Anglii ve městě Manchester. V bývalých textilkách se často nacházejí muzea. Například italské Museo di Prato bylo původně umístěno v nevyhovujících prostorách v historickém středu města. Roku 2003 se město rozhodlo o přestěhování textilního muzea do prostor původního komplexu továrny Campolmi z roku 1863.
Obr. 15 Museo di Prato v prostoru původní továrny Zdroj: Piazza Delle Notizie, Comune di Prato 28
8 Firma Habitat, a.s. Obchodní společnost Habitat, a.s., vznikla roku 1999. Sídlí v Náměšti nad Oslavou v bývalém areálu továrny s dlouhodobou tradicí výroby koberců. V současné době se zabývá maloobchodem (koberce, bytový textil, zahradní centrum), velkoobchodem (koberce a bytový textil) a realizací (hotelový program, doplňkové služby jako například šití nebo garnýžové systémy, zahradnické práce apod.).
Obr. 16 Logo fimy Habitat, a.s. Zdroj: Firma Habitat, a.s. Nyní firma plánuje otevřít nový prodejní prostor v budově bývalé tkalcovny v areálu továrny. V souvislosti s vytvořením nového prodejního místa firmy Habitat, a.s., provedl Havlík (2012) dotazníkové šetření. Dle výsledků výzkumu společnost Habitat, a.s., není mezi obyvateli Brna a okolí dostatečně známá, a proto doporučuje propracovat komunikační strategii a zlepšit dopravní dostupnost. Pro brněnské spotřebitele by byla lákavá nabídka zboží stejné kvality jako v prodejnách v Brně, ale s nižší cenou. Dotazovaní ocenili i spojení nákupu s turistickým výletem po okolí.
8.1. Sortiment V areálu společnosti Habitat, a.s., se nacházejí tovární prodejny podlahových krytin a koberců,
bytového
textilu,
zahradního
centra,
oddělení
zdravého
spaní
a dekorací. Prodejna koberců nabízí moderní, klasické vlněné, kusové či celopodlahové koberce. Představuje exkluzivní značky jako Pierre Cardin, Arte Espina, Designers Guild, Malaga, Melody, Verdi, Brilliant, Saphir nebo Vernisaj. Výběr různých motivů, barev a tvarů nabízí také oddělení dětských koberců. Nabídka je rozšířena i o jiné podlahové 29
krytiny – dřevěné, laminátové, PVC nebo vinylové podlahy. Prodejna rovněž nabízí doplňkový sortiment a poskytuje službu čištění a obšívání koberců. Společnost poskytuje širokou nabídku bytových dekorací francouzské značky SIA (umělé květiny, stolní lampy, keramika, sklo, svíčky, vánoční dekorace). Součástí oddělení bytových dekorací jsou i obrazy, dekorativní nálepky na zeď (Lifestyle, Moods a For Kids) a tapety. Prodejna bytového textilu představuje nabídku sortimentu od českých, ale i světových výrobců. Zvláště široká je nabídka dekoračních látek, závěsů, textilu do koupelen (ručníky, osušky, župany, koupelnové přeložky) a ostatních textilních výrobků a příslušenství. Firma Habitat, a.s., navíc nabízí služby v oblasti „hotelového programu", kdy provede komplexní interiérové realizace - textilní dekorace, koberce, ručníky, lůžkoviny, případně i nábytek. Výrobu těchto dekorací zajišťuje vlastní šicí dílna. V prodejně se nachází centrum zdravého spaní poskytující veliký výběr zdravotních matrací (značky EVERY, PerDormire a VEGAS) a roštů včetně kompletní nabídky přikrývek, dek a ložního prádla. Zahradní centrum doplňuje kompletní nabídku sortimentu pro dům a zahradu. Velmi široká je nabídka okrasných a ovocných stromů, keřů, hnojiv a chemických prostředků, pokojových květin, květináčů a moderních obalů pro samozavlažovací systémy. Nalézá se zde veliký výběr dekorativních zahradních prvků - zejména okrasných i stavebních kamenů. Nabídku doplňuje realizace sadových úprav, která poskytuje komplexní služby při budování a údržbě zahrad, veřejné zeleně pro soukromé i firemní účely.
8.2. Historie objektu Hůlka et al. (1998) uvádí, že počátky textilní výroby v Náměšti nad Oslavou sahají až do 18. století. Výroba byla umístěna do bývalého kapucínského kláštera poblíž náměšťského zámku. Vyráběla se zde jemná sukna a následně se vyvážela až do Turecka, Německa, Polska či Itálie. V 70. letech 19. století byla náměšťská továrna největším podnikem vlnařského průmyslu na Moravě, pracovalo zde až 1 200 dělníků. Roku 1898 však vyhořela. Později objekt zakoupil Antonín Klazar a pokračoval v další výrobě. Po krátké přestávce, kterou způsobila první světová válka, byly do závodu přemístěny stavy 30
pro ručně vázané koberce. Postupující hospodářská krize 40. let 20. století zapříčinila omezení výroby a propouštění zaměstnanců. Omezení výroby nastalo i po okupaci v roce 1939, během druhé světové války se závod musel vzdát části svých výrobních prostor pro opravy vojenské výstroje. V posledních hodinách války (7. května 1945 v 19 hodin) byl objekt těžce poškozen bombardováním. Po roce 1945 se závod začal rychle rozvíjet. Lidé pracovali částečně zdarma, výroba ručně vázaných koberců se zvyšovala. Za několik let byla vybudována nová tkalcovna. Rozvinula se výroba dvojplyšových koberců, následně holandských neboli oboustranných koberců. Po znárodnění nesl tento podnik název Moravan, který byl však v 70. letech zrušen a závod začleněn do národního podniku Bytex. Podnik exportoval více než 90 % produkce na trh USA, Japonska, Středního východu a západní Evropy. Nešťastnou událostí pro objekt byla povodňová vlna, která zatopila sklady hotových výrobků a náhradních dílů. V 90. letech přebrala výrobní program akciová společnost DOWO (Double plush Woolmark – dvojplyšové koberce z vlny). Z důvodu zadlužení podniku následovalo omezování výroby, snižování počtu zaměstnanců a výroba levnějších druhů koberců. Samostatnou činnost zahájila sesterská společnost DOWO T., s.r.o, která je výhradním prodejcem výrobků DOWO, a.s. Roku 1999 byla založena společnost Habitat, a.s., zabývající se prodejem bytových doplňků a textilu.
Během čtyř let pak byla výroba
koberců DOWO, a.s., prodána pražské firmě Konsensus, která s tímto majetkem vstoupila do místní firmy Habitat, a.s. Habitat přebírá DOWO T, s.r.o, a je primárním odběratelem náměšťských koberců. Konsensus v Náměšti ukončuje výrobu koberců a po více než dvou stech letech končí textilní výroba v Náměšti nad Oslavou. Objekty původní továrny na výrobu koberců byly postupně opuštěny a výroba koberců byla v roce 2005 zastavena. V rámci Evropské unie byly kapacity a objekty tohoto typu zařazeny do kategorie brownfields (výrobních kapacit, pro něž se hledá nové využití).
8.3. Analýza prostoru Společnost Habitat, a.s., se rozhodla využít prostoru haly bývalé tkalcovny a otevřít zde nový showroom. Budova bývalé tkalcovny se nachází v areálu původní továrny na 31
výrobu koberců v Náměšti nad Oslavou. Areál firmy je umístěn v památkové zóně, v lokalitě Podhradí v severní části města. Po ukončení výroby koberců byla provedena rekonstrukce části továrny. Rekonstrukce bývalé haly tkalcovny (2006 – 2008) zahrnovala základní ochranu stavby, výměnu oken, opravu střechy a dokončení prvního patra továrního objektu. První patro budovy je využíváno jako sídlo agentury ZERA nebo je prostor pronajímán jiným společnostem a firmám.
Obr. 17 Katastrální mapa areálu Zdroj: Firma Habitat, a.s. Budova bývalé tkalcovny se rozkládá na ploše 2 985 m². Výška stropu je 4,6 m k začátku zastřešení. Celému halovému prostoru dominuje pilové zastřešení. Svislé části střechy jsou prosklené a zásobují prostor přirozeným denním světlem. Autorem dřevěné 32
stropní konstrukce je architekt prof. František Lederer, konstruktér významných budov na brněnském výstavišti.
Obr. 18 Budova bývalé tkalcovny (západní pohled) Zdroj: Firma Habitat, a.s.
Obr. 19 Budova bývalé tkalcovny (východní pohled) Zdroj: Firma Habitat, a.s.
Obr. 20 Pilové zastřešení (a – pilové zastřešení exteriér, b – pilové zastřešení interiér) Zdroj: Archiv autorky
33
Kromě přirozeného světla ze střešních světlíků je zdrojem denního světla dalších čtrnáct oken na jedné z obvodových zdí. Tato okna mají navíc funkci vizuálního kontaktu s vnějším prostředím. Stěna s okny směřující na jihozápad je opatřena vstupem směrem k řece Oslavě. Předpokládaný hlavní vchod do prodejny se nachází na severní stěně. Rovnoběžně se stěnou s okny jsou ve dvou liniích rozmístěny sloupy čtvercového tvaru. V objektu se nachází historický tkalcovský stav, který na žádost zadavatele zůstane jako součást showroomu. Podlaha a stěny nejsou dokončeny.
Obr. 21 Interiér bývalé tkalcovny (a – horní osvětlení, b – boční osvětlení, c – sloupy ve dvou liniích, d – historický tkalcovský stav) Zdroj: Archiv autorky
34
9 Návrh dispozičního řešení Dispoziční řešení prostoru bývalé tkalcovny je závislé na umístění vstupních dveří, oken a dvou řad sloupů. Poblíž vchodu se nachází historický tkalcovský stav, kterým není možné pohybovat. Pro návrh dispozičního řešení showroomu firmy Habitat, a.s. byly zadavatelem stanoveny následující požadavky. Prodejní prostor bude rozdělen do sedmi zón dle sortimentu. Procentuální zastoupení jednotlivých oddělení:
25 % koberce a podlahové krytiny
20 % lůžkový sortiment
20 % bytový a dekorační textil
20 % bytové doplňky
10 % přehlídková síň designu nábytku
5 % dětský koutek.
9.1. Dispoziční studie č. 1 První návrh dispozičního řešení je typu „loop layout“. Návštěvník je ihned po vstupu nasměrován
na
hlavní
trasu,
která
prochází
celou
prodejnou
a
končí
zpět
u vchodu/východu. Zákazník je nucen projít celým showroomem a prohlédnout si tak veškeré nabízené zboží, nemá žádnou možnost volného pohybu. V první části jsou koberce a jiné podlahové krytiny, jakožto hlavní prodejní prvek firmy Habitat, a.s. Následuje lůžkový sortiment, přehlídková síň designu nábytku, bytový a dekorační textil a v závěru bytové doplňky včetně květin. Jejich umístění je záměrně až na konci trasy, aby zákazník nemusel objemné květiny nosit přes celý showroom. Dětský koutek se nachází ihned u vstupu. V okolí pokladen si kupující může prohlédnout historický tkalcovský stav, fotografie z výroby a historie prodejny. Dispozice typu „loop layout“ se může zdát jako dobrá strategie pro prodej velkého množství výrobků. Návštěvník je zde nucen projít celou prodejnou, aniž by měl možnost výběru vlastní trasy. Toto dispoziční řešení může na zákazníka působit poněkud nuceně, nevytváří příjemnou nákupní atmosféru. 35
36
Zdroj: Archiv autorky
Obr. 22 Návrh dispozičního řešení č. 1
9.2. Dispoziční studie č. 2 Návrh druhého dispozičního řešení umožňuje uživateli volnější pohyb. Centrem prostoru je přehlídková síň designu nábytku, jejíž součástí jsou ukázky zařízených místností. Zákazník si zboží prohlédne v přehlídkové síni, inspiruje se vybavenými pokoji a následně si jde produkty vybrat do jednotlivých oddělení. Je možné zvolit trasu, kdy zákazník prochází všemi odděleními kolem veškerého sortimentu. Oddělení koberců a podlahových krytin se nachází opět přímo u vstupu a je volně propojeno s malou výstavou o výrobě koberců. Na informačních panelech jsou vystaveny fotky z historie, procesu tvorby koberců a je zde umístěn rekonstruovaný tkalcovský stav. Dětský koutek je umístěn přímo uprostřed prodejny tak, aby se rodiče mohli kdykoliv ke svým dětem jednoduše vrátit. Bytový textil plynule navazuje na oddělení s lůžkovým sortimentem z důvodů prodeje přikrývek a ložního prádla. Tato dispozice sice umožňuje nenucený pohyb zákazníka, ale s přihlédnutím na halový prostor a rozmístění sloupů v liniích, příčky zbytečně rozdělují prostor.
37
38
Zdroj: Archiv autorky
Obr. 23 Návrh dispozičního řešení č. 2
9.3. Dispoziční studie č. 3 Návrh třetího dispozičního řešení je typu „spine layout“. Hlavní ulička vede z přední části prodejny do zadní části prostoru. Centrem celé prodejny je chodba s ukázkou kusového nábytku a kompletně vybavených zákoutí, jejíž součástí jsou i některé bytové doplňky a textil. Tyto ukázkové zóny ubírají procentuální zastoupení ostatních úseků, ale vystavený sortiment podporuje prodej ze všech zón. Z centrální chodby má zákazník jednoduchý přístup do všech oddělení. Dispozice je navržena tak, aby nákup byl pohodlný, zákazník se mohl kdykoliv vrátit do jakéhokoliv oddělení a mohl si určit svou vlastní trasu po showroomu. Zákazník má možnost projít prodejnou dle svého úsudku, přesto je však opticky směřován na trasu centrální chodbou. Dispozice navozuje pocit volnosti a možnosti výběru. Nákup není stresující záležitostí, zákazník by se do prodejny rád vracel. Dětský koutek se nachází naproti vstupu/východu, dítě si tak může hrát po celou dobu nákupu rodičů. Následuje oddělení koberců a podlahových krytin. Oddělení bytových doplňků je záměrně umístěno v zadním rohu, zákazník, který shání jen drobnosti, je alespoň po cestě k jejich nákupu nucen projít přehlídkovou síň designu nábytku. Lůžkový sortiment opět volně navazuje na prodej bytového textilu z důvodu prodeje zboží společného pro obě dvě oddělení. Všechna oddělení jsou přístupná z přehlídkové síně designu nábytku a z vedlejšího úseku. Jednotlivá oddělení jsou tedy průchozí a umožňují přirozenou cirkulaci osob.
39
40
Zdroj: Archiv autorky
Obr. 24 Návrh dispozičního řešení č. 3
Po konzultaci se zadavatelem byl jako nejvhodnější zvolen třetí návrh dispozičního řešení. Tato studie byla dále rozpracována a dle požadavků zadavatele bylo pozměněno rozmístění jednotlivých oddělení. Koberce a podlahové krytiny byly přesunuty z části s přirozeným denním osvětlením do části s umělým osvětlením, kde se lépe prodávají. Výhodou tohoto umístění je i možnost zavěšení koberců na kobercové štendry pevně spojené se stěnou. Oddělení koberců a podlahových krytin je možné volně propojit s prostorem kolem zrestaurovaného tkalcovského stavu. Zde by měl zákazník možnost prohlédnout si informativní tabule popisující historii firmy, výrobu koberců a fotografie. Zahradní centrum se nachází přímo u vstupu, kde je naopak nejvíce světla. Finální dispoziční řešení poukazuje na zajímavý prostor haly bývalé tkalcovny, zbytečně nerozděluje centrální prostor mezi sloupy a upoutává pozornost na zajímavou stropní konstrukci. Na strop odkazuje návrh dělící příčky. Stěna je navržena tak, aby byla částečně transparentní a variabilní. Svým tvarem lomených linií připomíná stropní konstrukci a vytváří zajímavý efekt.
41
42
Zdroj: Archiv autorky
Obr. 25 Finální dispoziční řešení
Obr. 26 Působení prostoru s centrální chodbou Zdroj: Archiv autorky
Obr. 27 Návrh dělící příčky Zdroj: Archiv autorky
43
10 Bytové doplňky a dekorace Dekorace se podílí na celkovém vzhledu interiéru, její prvky dodávají jednotlivým prostorám svůj identický vzhled. Nábytek, světlo, barvy, materiály a doplňky by měly vytvářet jeden celek a vzájemně se doplňovat. Dekorační doplňky jsou předměty dotvářející charakter prostoru, ale nemění jeho funkci. Předměty mohou být různých tvarů, barev, výrobních technologií, moderní i starožitné. Dekorace se s vývojem nových technologií a materiálů vyvíjí stejně jako zařizovací prvky. Brunecký a Švancara (1995) uvádějí, že bytové doplňky a jejich umisťování v prostoru bylo již v dobách starověkého Řecka doménou žen. V novověkém vývoji Evropy dominantní postavení v tvorbě bytového prostředí tvořily doplňky zejména v období baroka. Až na malé výjimky z období modernismu a art deca, byly z historického hlediska dekorace chloubou pouze bohatých rodin. Dnes jsou součástí každého interiéru. Existuje několik obecných principů jak dekorační předměty uspořádat, aby interiér zdokonalily, například využití kontrastu. Předměty výrazně se lišící od ostatního zařízení vnášejí do bytu dynamiku (starý předmět umístěný v moderním prostoru nebo skleněné výrobky v pokoji plném dřevěných materiálů).
10.1. Prodej bytových doplňků a dekorací K nákupu nových bytových dekorací vede nakupující touha po drobné obměně domácnosti, změna módních trendů, zvýhodněná cena nabízeného zboží, doporučení známého nebo nalákání reklamou. Největší důraz spotřebitelé kladou na celkový vzhled a soulad s domácím interiérem. V případě uspořádání dekorací na prodejně platí pravidlo „méně znamená více“. Vystavení příliš velkého množství dekoračních předmětů působí chaoticky. Vhodné je zvolení určitého řádu, např. rozdělení produktů dle druhu, stylu, barev nebo materiálu. Produkty mohou být vystavené na montovaných stěnách nebo na volně umístěných stojanech. Praktické jsou nastavitelné výšky jednotlivých polic. Je potřeba počítat s častou 44
obměnou zboží (např. Vánoce, podzim, jaro). Některé dekorace, zejména skleněné výrobky, vyžadují náročné osvětlení. Složitější tvary vynikají až při vhodném naaranžování a osvětlení. Celkové osvětlení prostoru může být nízké intenzity, pokud osvětlení místní má intenzitu co nejvyšší.
Při nevhodně zvoleném osvětlení mohou být na skle viditelné
nežádoucí reflexy, sklo může mít lesk nebo nepřirozené zabarvení. V brněnské prodejně IKEA se oddělení doplňků a dekorací nachází v přízemí. Celkové uspořádání působí chaoticky. Zboží je rozmístěno dle druhu, ale přesto se v tomto oddělení zákazník špatně orientuje. Kartonové krabice kazí celkový dojem.
Obr. 28 Oddělení dekorací IKEA Zdroj: Archiv autorky Ve vídeňském showroomu firmy Interio oddělení dekorací a bytových doplňků působí příjemným dojmem. Zboží je rozděleno podle druhu, použití a barev. Umístění dekoračních předmětů je přehledné. Dekorace jsou navíc vkusně rozmístěny v ukázkových interiérech mimo oddělení bytových doplňků.
45
Obr. 29 Oddělení dekorací Interio Zdroj: Archiv autorky
Obr. 30 Dekorace v ukázkových interiérech Zdroj: Archiv autorky
10.2. Návrh oddělení bytových doplňků Oddělení bytových doplňků je dostupné z centrální chodby (přehlídková síň designu nábytku) a ze sousedních oddělení (zahradní centrum a lůžkový sortiment). Prostor je zásobován přirozeným denním světlem prostřednictvím čtyř oken a stropních světlíků. 46
Obr. 31 Půdorys oddělení bytových doplňků (a – úložné prostory na drobné dekorační předměty, b – stoly na sezónní dekorace, c – umělé květiny a dekorativní nálepky, d – stolní lampy) Zdroj: Archiv autorky Celému prostoru dominuje osm regálů sloužících k ukládání drobných dekoračních předmětů. Keramika, sklo, svíčky a dekorace SIA jsou rozděleny dle barev a následně přiřazeny do příslušného regálu. V centrální části prostoru se nachází tři stoly určené pro sezónní dekorace (Vánoce, Velikonoce, jaro, zima) a akční nabídky. V levém rohu místnosti je prostor pro umělé květiny SIA a dekorativní nálepky. Stolní lampy jsou umístěny v nástěnných policích černé barvy. Zde se také nachází ukázkový koutek zařízený prodejnými dekoracemi. 47
Obr. 32 Celkový pohled na oddělení bytových doplňků Zdroj: Archiv autorky
Obr. 33 Úložné prostory a stoly na sezónní zboží Zdroj: Archiv autorky
48
Obr. 34 Stolní lampy Zdroj: Archiv autorky
Obr. 35 Drobné dekorační předměty Zdroj: Archiv autorky
49
Obr. 36 Umělé květiny a dekorativní nálepky Zdroj: Archiv autorky
50
11 Dětský koutek Dětský koutek je hřiště v interiéru určené dětem. Každý provozovatel hřiště má vlastní pravidla – věk dětí (většinou děti předškolního věku 3-6 let), výškový limit, ceník apod. Nedílnou součástí prostoru hřiště jsou herní prvky a herní sestavy. Jejich obtížnost a počet herních funkcí (lezení, klouzání, šplhání, prolézání, houpání atd.) se liší dle věku dítěte. Dětské koutky podporují rozvoj dovedností a fyzických aktivit, probouzí fantazii a kreativitu. Při tvorbě dětského koutku je důležité dbát na použití barev. Schopnost barevného vnímání se u dětí vyvíjí s věkem. Modrou a žlutou barvu děti rozlišují asi od tří let, bezchybné rozlišení červené a zelené barvy bývá až u čtvrtého roku. Děti mají rády jasnější a intenzivnější barvy než dospělí. Dle Vašutové (2004) jsou u dětí nejoblíbenějšími barvami červená, žlutá a světle modrá. Naopak černá a odstíny hnědé barvy jsou nejméně oblíbenými. Jednotlivé barvy mají různý psychologický význam a ovlivňují chování dětí. Růžová uspává, zelená uklidňuje, naopak příliš mnoho syté červené může vyvolávat agresi. Dobrou volbou bývá žlutá barva, které působí vesele a společně s bílou pomáhá navázat komunikaci. Nedostatečné nasvícení prostoru způsobuje únavu (u některých dětí vyvolává i pocit strachu), proto je vhodné zvolit tlumené denní světlo nebo umělé osvětlení. Materiály ovlivňují svojí strukturou a povrchovou úpravou. Kov a kámen působí chladně, vytváří stresové podmínky. Naopak dřevo a textil působí na dotek teplým dojmem. Pro výrobu dětských koutků se velmi často používají různé druhy plastů, které jsou odolné vůči namáhání (např. vysokotlaký laminát, pryže, polyethylen). Velmi důležitá je zdravotní nezávadnost použitých materiálů.
11.1. Bezpečnost a ergonomie Dupal a Houžvičková (2012) uvádí, že při zřizování dětského hřiště je potřeba dbát na dětskou ergonomii, konstrukční a provozní bezpečnost. Požadavky na bezpečnost 51
dětských hřišť stanovuje norma ČSN EN 1176, která se vztahuje na hřiště pro veřejná užití a na ohrazená dětská zařízení (tzn. dětské koutky). Účelem této normy je stanovit požadavky, které ochrání dítě před nebezpečím, jež není schopno předvídat. Norma stanovuje ukazatele na bezpečný dopad a pád, zabránění riziku zachycení a stlačení, dostatečný volný prostor při pohybu. Nejvyšší možná výška volného pádu (tj. největší svislá vzdálenost od uvažované opory těla a dopadové plochy) je dle normy 300 cm. Na základě výšky volného pádu se stanovuje rozloha dopadové plochy. Dle výšky volného pádu je odvozen i materiál dopadové zóny. Při aktivních činnostech jako je houpání na houpačce, jízda na skluzavce, točení na kolotoči je normou dán volný prostor v návaznosti na výšku pádu apod. Zařízení musí být sestaveno tak, aby žádné otvory nebyly příčinou zachycení a netvořily neočekávané překážky. V zařízení se smí vyskytovat otvory takové velikosti, aby dítě mohlo danou část těla bezpečně vytáhnout, anebo otvory kam dítě nemůže danou část těla strčit.
Obr. 37 Riziko zachycení prstů Zdroj: Archiv autorky
11.2. Návrh dětského koutku Dětský koutek se nachází na konci centrální chodby, odkud je také dostupný. Koutek je zásobován přirozeným světlem ze stropních světlíků a dvou bočních oken.
52
Obr. 38 Půdorys dětského koutku (a – plocha na kreslení křídami, b – plastové míčky, c – polštáře ve tvaru kamenů, d – prolézačka horolezecká skála, e – úložný prostor na knihy, hračky a deskové hry) Zdroj: Archiv autorky Dětský koutek je navržen ve stylu africké safari. Atrakce dětského koutku připomínají vodní plochu, skálu, kameny, zvířata či letadlo. Ihned po vstupu se nachází prostor s hracími kuličkami představující vodní plochu. Prolézačka ve tvaru skály nabízí lezecký prostor. V klidové části koutku jsou volně rozmístěny polštáře ve tvaru kamenů určené k relaxaci, četbě či hraní deskových her. Součástí je i stolek na kreslení. Model letadla u vstupu slouží k posezení čekajících rodičů. Prostoru dominují jasné barvy oblíbené u dětí. Žlutá barva obvodových stěn připomíná zapadající slunce. Kruhové koberce zelené barvy napodobují travnaté paloučky. Na stěně u vstupu se nachází tapeta s motivem džungle. Plochy ve tvaru zvířecích siluet jsou natřené tabulovou barvou umožňující kresbu křídou. 53
Obr. 39 Celkový pohled na dětský koutek Zdroj: Archiv autorky
Obr. 40 Silueta slona s tabulovou barvou Zdroj: Archiv autorky
54
Obr. 41 Lavice ve tvaru letadla Zdroj: Archiv autorky
Obr. 42 Deska z kartonu s motivem džungle s výřezy pro obličej Zdroj: Archiv autorky
55
12 Diskuze Při řešení veřejných interiérů je důležitá funkce objektu, bezpečnost provozu a vytvoření vhodného psychologického klimatu. Interiér je vždy pevně vázán na budovu, ve které se nachází, na její architektonické řešení a na její nejbližší okolí. Práce se zabývá prodejními a výstavními prostory. Plochy prodejny jsou využívány pro následující účely: cirkulace osob, vystavení zboží, prodávání, pomocné činnosti (sklady, kanceláře, místnosti pro zaměstnance apod.). Dispoziční řešení (store layout) lze definovat jako prostorové uspořádání hmotných prvků v prodejní místnosti. Dle druhu sortimentu, prostorových možností, filozofie firmy a přístupu k zákazníkovi používají prodejny odlišné přístupy k dispozičnímu řešení. Vybavení obchodu závisí na druhu vystaveného zboží. Rozměry úložných prostor jsou určovány charakterem, proporcemi, množstvím ukládaných předmětů a také prostorem potřebným při manipulaci. Výška nástěnných regálů musí umožňovat uchopení zboží. Produkty mohou být vystavené na montovaných stěnách nebo na volně umístěných stojanech přístupných z různých stran. V případě přístěnných regálů by poličky měly být nastavitelné, aby umožnily ukládání různého druhu zboží. U nástěnných regálů se velmi často hloubka regálů zvyšuje u nižších polic pro ukládání objemnějšího zboží. Je-li k dispozici velká plocha, jsou vhodnou metodou k vystavování volně umístěné stojany, které umožňují vystavení velkého množství výrobků. Pohyb zákazníků však nesmí být omezen. Nákupní prostředí a atmosféra je tvořena několika faktory, které ovlivňují vnímání celého prostoru. Mezi nejdůležitější patří design interiéru a exteriéru, dispoziční řešení prodejny, prezentace zboží, personál a zákazníci. Důležitou složkou je aranžmá, které vytváří celkový estetický dojem a demonstruje funkčnost. Vliv na nákupní atmosféru má i osvětlení, použité barvy a orientační systém prodejny. Výrobky vyniknou lépe při zadním osvětlení regálů, či vhodné kombinaci barev. Návrh dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru vychází z požadavků zadavatele, jímž je firma Habitat, a.s. V současné době se firma zabývá prodejem koberců, podlahových krytin, bytového textilu, doplňků a dekorací, zdravotních matrací a zbožím pro dům a zahradu. V současné době firma plánuje otevřít nový prodejní prostor v areálu 56
bývalé továrny na výrobu koberců v Náměšti nad Oslavou. Budoucí showroom se má nacházet v budově tkalcovny. Interiéry průmyslových staveb mají své specifické vlastnosti a ty je třeba respektovat. Při novém využívání existujících budov je nutné reagovat na jejich hodnotu, stav a historii. Návrhu předcházela analýza prostoru, dispoziční řešení haly bývalé tkalcovny je závislé na umístění vstupních dveří, oken, dvou řad sloupů a poloze historického tkalcovského stavu. Dle zadavatelových požadavků má být prodejní prostor rozdělen do sedmi zón dle sortimentu, přičemž každé oddělení má jiné procentuální zastoupení. Po prostudování výše uvedených oblastí byl vytvořen první návrh dispozičního řešení. Procentuální zastoupení jednotlivých oddělení plně respektuje požadavky zadavatele. Dispozice typu „loop layout“ se může zdát jako dobrá strategie pro prodej velkého množství výrobků. Návštěvník je zde nucen projít celou prodejnou, aniž by měl možnost výběru vlastní trasy. Toto dispoziční řešení může na zákazníka působit poněkud nuceně, nevytváří příjemnou nákupní atmosféru. Druhý návrh dispozičního řešení umožňuje uživateli volnější pohyb. Centrem je přehlídková síň designu nábytku, jejíž součástí jsou ukázky zařízených interiérů. Zákazník si zboží prohlédne v přehlídkové síni, inspiruje se vybavenými pokoji a následně si jde produkty vybrat do jednotlivých oddělení. Je možné zvolit trasu, kdy zákazník prochází všemi odděleními kolem veškerého sortimentu. Tato dispozice sice umožňuje nenucený pohyb zákazníka, ale s přihlédnutím na halový prostor a rozmístění sloupů v liniích, příčky zbytečně rozdělují prostor. Návrh třetího dispozičního řešení je typu „spine layout“. Hlavní ulička vede z přední části prodejny do zadní části prostoru. Centrem celé prodejny je chodba s ukázkami kusového nábytku a kompletně vybavených zákoutí, jejíž součástí jsou i některé bytové doplňky a textil. Tyto ukázkové zóny ubírají procentuální zastoupení ostatních úseků, ale vystavený sortiment podporuje prodej ze všech zón. Všechna oddělení jsou přístupná z přehlídkové síně designu nábytku a z vedlejšího úseku. Jednotlivá oddělení jsou tedy průchozí a umožňují přirozenou cirkulaci osob. Dispozice je navržena tak, aby nákup byl pohodlný, zákazník se mohl kdykoliv vrátit do jakéhokoliv oddělení a mohl si určit svou vlastní trasu po showroomu. Dispozice navozuje pocit volnosti a možnosti výběru. Nákup není stresující záležitostí, zákazník by se do prodejny rád vracel. 57
Po konzultaci se zadavatelem byl tento návrh dále rozpracován a dle požadavků zadavatele bylo pozměněno rozmístění jednotlivých oddělení. Koberce a podlahové krytiny byly přesunuty z části s přirozeným denním osvětlením do části s umělým osvětlením, kde se lépe prodávají. Zahradní centrum se nachází přímo u vstupu, kde je naopak nejvíce světla. Toto dispoziční řešení poukazuje na zajímavý prostor bývalé tkalcovny, zbytečně nerozděluje centrální prostor mezi sloupy a upoutává pozornost zajímavou konstrukcí stropu. Práce se blíže zaměřuje na oddělení bytových doplňků a dětského koutku. Uvádí motivaci zákazníků ke koupi bytových dekorací a srovnává interiéry prodejen s bytovými doplňky. Shrnuje bezpečnostní požadavky na tvorbu dětského koutku a uvádí psychologické působení jednotlivých barev na děti. Návrh konkrétní podoby těchto oddělení byl zpracován na základě výše uvedeného konečného dispozičního řešení formou vizualizací. Komunikace s vedením firmy Habitat, a.s. a společné konzultace byly velkým přínosem pro vývoj práce. Vytvořený návrh není finálním řešením, do budoucna se předpokládá detailnější rozpracování dané problematiky.
58
13 Závěr Tématem bakalářské práce bylo zpracování návrhu dispoziční studie prodejního a výstavního prostoru pro firmu Habitat, a.s. Práce se blíže zaměřuje na oddělení s drobnými bytovými doplňky a dětský koutek. V bakalářské práci je nastíněna problematika prodejního a výstavního prostoru. Jsou zde uvedeny typy dispozičních řešení a s tím související příčky a dělící stěny. Byla provedena analýza prodejen sloužící jako inspirace pro vlastní návrh. Práce se dále zabývá nákupní atmosférou a prostředím. Popisuje možné prezentace zboží, barevné řešení interiéru a vliv osvětlení. Součástí práce je popis firmy Habitat, a.s., jež je zadavatelem projektu. Je zde shrnuta historie celého objektu v Náměšti nad Oslavou, který původně sloužil jako továrna na výrobu koberců. Uvedeny jsou příklady dalších průmyslových staveb, u kterých došlo k novému funkčnímu využití budov. Praktická část se zabývá návrhem dispoziční studie prodejního prostoru. Showroom se má nacházet v budově tkalcovny v areálu bývalé továrny. Práce zahrnuje zaměření prostoru tak, aby mohl být vytvořen návrh dispozičního řešení. Tři vlastní návrhy dispoziční studie jsou na základě konzultací se zadavatelem projektu postupně rozvíjeny a v závěru je vybrán konečný návrh řešení. Práce se zaměřuje na oddělení bytových doplňků a dětského koutku. Popisuje prodej dekorací, srovnává prodejny s bytovými doplňky, obsahuje bezpečnostní požadavky na tvorbu dětského koutku. Součástí práce je návrh interiéru oddělení bytových doplňků a dětského koutku, který je zpracován formou vizualizací.
59
14 Summary Aim of the bachelor thesis is the store layout study on new selling and exhibition space for Habitat, a.s. The bachelor thesis is in the form of theoretical research with the ouput consisted of the store layout study for Habitat. The concept is based on general principles for designing public interiors. Selling and exhibition space, shopping environment and atmosphere are described in detail. Important part of the thesis is the monitoring of the furniture and home decor market. Further, interiors of industrial buildings are examined. Detailed analysis of studied space, its historical context and obligations set by the owner were crucial for the project execution. The thesis contains analysis of previous and current state of the site, especially of the former loom-house. Three different store layout studies are proposed, all of them based on needs and requests of Habitat. The focus is given on the home decor department and children playroom including their detailed visualisations. Store layout studies are created in TurboCad 2009, visualisations of particular departments (children playroom and home decor department) in 3D Studio Max 2010 and afterwards adjusted in Adobe Photoshop.
60
15 Použitá literatura Monografie BROOKER, Graeme a Sally STONE. Co je interiérový design?. V Praze: Slovart, 2010, 256 s. ISBN 978-80-7391-435-6. BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995, 280 s. ISBN 80-7157-157-1. CALLERY, Emma. 1000 + 1 nápad pro barvy v bytě. Vyd. 1. Brno: Computer Press, 2009, 240 s. ISBN 978-80-251-2544-1. COX, Roger. Jak dobře vést svou vlastní prodejnu. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1995, 120 s. ISBN 80-85603-87-x. DUPAL, Libor a Zdeňka HOUŽVIČKOVÁ. Proč a jak: značka kvality "Hřiště-sportovištětělocvična - ověřený provoz" : rukověť pro vlastníky, zřizovatele a provozovatele dětských hřišť, sportovišť, tělocvičen, fitcenter a podobných zařízení. Praha: Sdružení českých spotřebitelů pro Kabinet pro standardizaci, 2012, 8 s. ISBN 978-80-904633-4-9. FRIČ, Jaroslav. Světelná technika v obchodě: pomocný text pro střední uměleckoprůmyslové školy - obor aranžérství a výstavnictví. 1. vyd. Praha: Vydavatelství obchodu, 1964, 119 s., obr. příl. HAVLÍK, Tomáš. Nákupní chování v oblasti bytových doplňků. Brno, 2012. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně, Provozně ekonomická fakulta. Vedoucí práce Ing. Martin Souček, Ph.D.
61
HÁLA, Boris. Interiér: tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada, 2009, 149 s. ISBN 978-80-247-3216-9. HÁLA, Boris. Management tvorby veřejného interiéru: zadání, projekt a realizace : manuál a postupy řešení. Vyd. 1. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 49, [16] s. ISBN 978-80-7375-377-1. HŮLKA, Jiří, Ladislav CHMELÍČEK a Zuzana ČECHOVÁ. Město, koberce a čas. Náměšť nad Oslavou: Městské kulturní středisko, 1998, 32 s. KANICKÁ, Ludvika. Obchod s nábytkem a výstavnictví. Vyd. 1. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2006, 102 s. ISBN 80-7157-946-7. KITTRICHOVÁ, Emanuela a Stanislav DLABAL. Nábytek, člověk, bydlení: základy navrhování nábytku a zařizování bytových interiérů. Vyd. 1. Praha: Ústav bytové a oděvní kultury, 1977, 177 s. NEUFERT, Peter. Navrhování staveb. 2. české vyd., (35. německé vyd.). Praha: Consultinvest, 2000, xiv, 618 s. ISBN 80-901486-6-2. NOVÝ, Alois. Interier průmyslových staveb. 1. vyd. Brno: Vysoké učení technické, 1991, 88 s. PRAŽSKÁ, Lenka a Jiří JINDRA. Obchodní podnikání: retail management. Vyd. 1. Praha: Management Press, 1997, 880 s. ISBN 80-85943-48-4. SUCHÁ, Věra. Interiér 20: aplikace materiálů a doplňkových konstrukcí v interiéru. 2. vyd. Praha: Vydavatelství ČVUT, 2004, 192 s., [2] s. obr. příl. ISBN 80-01-03106-3.
62
VAŠUTOVÁ, Maria. Diagnostické využití percepce barev u dětí se specifickými poruchami učení a chování. Vyd. 1. Ostrava: Ostravská univerzita, Filozofická fakulta, 2004, 190 s. ISBN 80-7042-650-0. VYSEKALOVÁ, Jitka, Monika HRUBALOVÁ a Jana GIRGAŠOVÁ. Veletrhy a výstavy: efektivní prezentace pro úspěšný prodej. 1. vyd. Praha: Grada, 2004, 159 s. ISBN 80-2470894-9. ZEMÁNKOVÁ, Helena. Tvořit ve vytvořeném: nové funkční využívání uvolněných objektů. Vyd. 1. Brno: Vysoké učení technické, 2003, 157 s. ISBN 80-214-2365-x. Interní zdroje firmy Habitat, a.s. Internetové zdroje Floor Plans. In: Http://www.smartdraw.com/ [online]. 2010 [cit. 2013-1-2]. Dostupné z: http://www.smartdraw.com/examples/floor-plans/ Habitat: Bytový textil a dekorace. In: Http://www.habitat-cz.cz/ [online]. 2012 [cit. 201304-5]. Dostupné z: http://www.habitat-cz.cz/bytovy-textil-a-dekorace
International operation management. In: Http://writepass.co.uk/ [online]. 2012 [cit. 201302-5].
Dostupné
z:
http://writepass.co.uk/journal/2012/11/international-operation-
management/
Kvadrat: Products.
In: Http://kvadrat.dk/ [online]. [cit. 2013-02-12]. Dostupné z:
http://kvadrat.dk/about/showrooms/London PIKARTOVÁ,
Táňa.
Zlobíš,
In: Http://www.rodina.cz/ [online].
půjdeš
2008
[cit.
http://www.rodina.cz/clanek6793.htm 63
do
dětského
2013-04-12].
koutku!.
Dostupné
z:
Museo di Prato. In: Http://www.piazzadellenotizie.it/ [online]. 2012 [cit. 2013-04-5]. Dostupné z: http://www.piazzadellenotizie.it/blog/2011/04/07/prato-al-museo-del-tessutofino-al-30-aprile-garibaldi-tra-cimeli-storia-e-leggenda/ Prato museums. In: Http://www.cultura.prato.it/ [online]. 2010 [cit. 2013-24-4]. Dostupné z: http://www.cultura.prato.it/musei/en/?act=i&fid=1953&id=20090119180014920
Store Layout and Design. In: Http://www.slideshare.net/ [online]. 2008 [cit. 2013-04-12]. Dostupné z: http://www.slideshare.net/Annie05/store-layout-and-design-presentation
64
16 Seznam obrázků Obr. 1 Dispozice prodejen
7
Zdroj: Archiv autorky. Obr. 2 Pásma dosahů
9
Zdroj: Kitrichová a Dlabal, 1977 Obr. 3 Minimální a optimální průchody
10
Zdroj: Kitrichová a Dlabal, 1977 Obr. 4 Interiér prodejny IKEA
12
Zdroj: Archiv autorky Obr. 5 Interiér prodejny TON
13
Zdroj: Archiv autorky Obr. 6 Interiér prodejny TON
14
Zdroj: Archiv autorky Obr. 7 Interiér prodejny BoConcept
14
Zdroj: Archiv autorky Obr. 8 nteriér prodejny STOPKA
15
Zdroj: Archiv autorky Obr. 9 Interiér prodejny Konsepti
16
Zdroj: Archiv autorky Obr. 10 Interiér prodejny Kartell
17
Zdroj: Archiv autorky Obr. 11 Optické změny velikosti prostoru
22
Zdroj: Archiv autorky Obr. 12 Světelné efekty v prodejně Kvadrat
23
Zdroj: Firma Kvadrat. Obr. 13 Orientační systém IKEA
24
Zdroj: Brožurka IKEA Obr. 14 Interiér průmyslových staveb
25
Zdroj: Nový, 1991 65
Obr. 15 Museo di Prato v prostoru původní továrny
28
Zdroj: Piazza Delle Notizie, Comune di Prato Obr. 16 Logo fimy Habitat, a.s.
29
Zdroj: Firma Habitat, a.s. Obr. 17 Katastrální mapa areálu
32
Zdroj: Firma Habitat, a.s. Obr. 18 Budova bývalé tkalcovny (západní pohled)
33
Zdroj: Firma Habitat, a.s. Obr. 19 Budova bývalé tkalcovny (východní pohled)
33
Zdroj: Firma Habitat, a.s. Obr. 20 Pilové zastřešení
33
Zdroj: Archiv autorky Obr. 21 Interiér bývalé tkalcovny
34
Zdroj: Archiv autorky Obr. 22 Návrh dispozičního řešení č. 1
36
Zdroj: Archiv autorky Obr. 23 Návrh dispozičního řešení č. 2
38
Zdroj: Archiv autorky Obr. 24 Návrh dispozičního řešení č. 3
40
Zdroj: Archiv autorky Obr. 25 Finální dispoziční řešení
42
Zdroj: Archiv autorky Obr. 26 Působení prostoru s centrální chodbou
43
Zdroj: Archiv autorky Obr. 27 Návrh dělící příčky
43
Zdroj: Archiv autorky Obr. 28 Oddělení dekorací IKEA
45
Zdroj: Archiv autorky Obr. 29 Oddělení dekorací Interio
46
Zdroj: Archiv autorky 66
Obr. 30 Dekorace v ukázkových interiérech
46
Zdroj: Archiv autorky Obr. 31 Půdorys oddělení bytových doplňků
47
Zdroj: Archiv autorky Obr. 32 Celkový pohled na oddělení bytových doplňků
48
Zdroj: Archiv autorky Obr. 33 Úložné prostory a stoly na sezónní zboží
48
Zdroj: Archiv autorky Obr. 34 Stolní lampy
49
Zdroj: Archiv autorky Obr. 35 Drobné dekorační předměty
49
Zdroj: Archiv autorky Obr. 36 Umělé květiny a dekorativní nálepky
50
Zdroj: Archiv autorky Obr. 37 Riziko zachycení prstů
52
Zdroj: Archiv autorky Obr. 38 Půdorys dětského koutku
53
Zdroj: Archiv autorky Obr. 39 Celkový pohled na dětský koutek
54
Zdroj: Archiv autorky Obr. 40 Silueta slona s tabulovou barvou
54
Zdroj: Archiv autorky Obr. 41 Lavice ve tvaru letadla,
55
Zdroj: Archiv autorky Obr. 42 Deska z kartonu s motivem džungle s výřezy pro obličej Zdroj: Archiv autorky
67
55