MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ PROVOZNĚ EKONOMICKÁ FAKULTA

Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU Diplomová práce

Autor diplomové práce:

Bc. Lucie Šťastná

Vedoucí diplomové práce:

Ing. Milena Otavová, Ph.D.

Brno 2010

Prohlášení Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU“ vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém seznamu použité literatury. V Brně dne 28. května 2010

Podpis ……………….…………..

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat vedoucí mé diplomové práce Ing. Mileně Otavové Ph. D. za odborné vedení, cenné rady, připomínky a za veškerou pomoc poskytnutou při zpracování této diplomové práce.

Abstrakt ŠŤASTNÁ, L. Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU. Diplomová práce. Brno, 2010. Tato diplomová práce se zabývá komparací zdaňování příjmů zaměstnanců se zaměřením na zaměstnanecké benefity v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Poskytování zaměstnaneckých benefitů bude posuzováno s ohledem na základ daně zaměstnance, základ daně zaměstnavatele a vyměřovací základ pro odvod pojistného. V jednotlivých částech bude popsáno zdanění příjmů zaměstnanců v dané zemi, poté budou obecně popsány poskytované benefity a některé benefity budou probrány podrobněji. V praktické části bude provedeno srovnání zdanění příjmů zaměstnance v jednotlivých zemích na modelovém příkladě.

Abstract ŠŤASTNÁ, L. Comparison of income taxation of employees in the Czech Republic and in selected EU countries. Diploma thesis. Brno, 2010. This diploma thesis deals with comparison of income taxation of employees focused on employee benefits in the Czech Republic, Slovakia and Austria. Providing employee benefits will be assessed with regard to the tax base employee, the tax base employer and the assessment base for payment of premiums. In apportionable parts will be described income taxation of employees in the country, then will be generally described provided benefits and some benefits will be discussed in more detail. In the practical part will be made a model example of comparing of employee income tax in each country.

Obsah 1 Úvod ..................................................................................................7 2 Cíl práce a metodika ......................................................................... 9 3 Literární rešerše .............................................................................10 3.1 Zaměstnanecké benefity ..................................................................................10 3.2 Příjmy zaměstnanců – Česká republika ......................................................... 12 3.2.1 Zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice.................................. 12 3.2.2 Zaměstnanecké benefity v České republice ............................................. 14 3.2.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v České republice........ 17 3.3 Příjmy zaměstnanců - Slovensko ................................................................... 26 3.3.1 Zdanění příjmů zaměstnanců na Slovensku ........................................... 26 3.3.2 Zaměstnanecké benefity na Slovensku ................................................... 30 3.3.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity na Slovensku...............35 3.4 Příjmy zaměstnanců - Rakousko ................................................................... 39 3.4.1 Zdanění příjmů zaměstnanců v Rakousku .............................................. 39 3.4.2 Zaměstnanecké benefity v Rakousku...................................................... 42 3.4.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v Rakousku .................45 3.5 Zaměstnanecké požitky dle mezinárodních účetních standardů ................... 51 4 Vlastní práce ...................................................................................54 4.1 Srovnání zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice, na Slovensku a v Rakousku .........................................................................................................54 4.1.1 Přehled rozdílů v zaměstnaneckých benefitech v České republice, na Slovensku a v Rakousku ....................................................................................54 4.1.2 Demonstrace zdanění příjmů zaměstnance na praktickém příkladě ......57 4.2 Srovnání zaměstnaneckých benefitů v České republice a dle mezinárodních účetních standardů................................................................................................75 5 Diskuze ........................................................................................... 77 6 Závěr...............................................................................................79 7 Literatura ........................................................................................ 81 7.1 Publikace ..........................................................................................................81 7.2 Web ................................................................................................................. 82 8 Seznam zkratek, tabulek a grafů..................................................... 86 8.1 Zkratky............................................................................................................ 86 8.2 Tabulky........................................................................................................... 86 8.3 Grafy ................................................................................................................87

1 Úvod Zdanění příjmů zaměstnanců se týká skoro každého z nás. V současné době je v České republice více než 4 miliony zaměstnanců. O problematiku daně ze závislé činnosti se tedy zajímá hodně lidí a pro většinu obyvatel České republiky je tato daň nejdůležitější. Osobní důchodové daně jsou poměrně mladé, poprvé byly zavedeny až ve Velké Británii na přelomu 18. a 19. století. Ve většině ostatních zemí byly zavedeny až na počátku 20. století. Původně měly tyto daně nízké sazby a zdaňovaly se jen vysoké příjmy. Diplomová práce je zaměřena právě na zdanění příjmů zaměstnanců s ohledem na zaměstnanecké benefity. Tyto benefity jsou určitá zvýhodnění, které poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům jako odměnu za jejich práci nad rámec mezd. Benefity mohou mít formu peněžních i nepeněžních zvýhodnění a označují se také jako zaměstnanecké výhody či požitky. V posledních letech je odměňování zaměstnanců nad rámec jejich mezd velmi oblíbenou činnosti zaměstnavatelů, jedná se o jednu z možností jak nalákat zaměstnance právě k němu. Tyto benefity tedy slouží i jako nástroj boje mezi zaměstnavateli o zaměstnance a jako určitý motivační faktor. Pomocí poskytovaných benefitů může zaměstnanec také odhalit, kam zaměstnavatel směřuje, co je pro něj důležité a co od svých zaměstnanců očekává. Mezi tradičně nejznámější benefity patří v České republice poskytování stravování zaměstnancům a také různé příspěvky na životní či penzijní pojištění. Škála poskytovaných benefitů je však mnohem širší. Najít však druh zaměstnanecké výhody, která by vyhovovala každému zaměstnanci, je téměř nemožné. Požadavky na benefity jsou v různých oborech velmi odlišné. Na to které benefity zaměstnanci upřednostňují, má kromě druhu povolání vliv i věk zaměstnanců, pohlaví zaměstnanci či nejvyšší dosažené vzdělání. I zaměstnaneckých benefitů se však dotkla celosvětová hospodářská krize, která hlavně v minulém roce napomohla růstu nezaměstnanosti a také finančním problémům některých společností. Z těchto důvodů některé firmy omezují poskytování těchto benefitů (hlavně různé věcné dary či jednorázové odměny), jiné zase přecházejí k benefitům daňově výhodnějším. Tato situace se však po odeznění krize nejspíše změní a vše se vrátí do původního stavu. Společnosti by však tyto benefity neměly rušit úplně, protože by si měly udržet kvalitní zaměstnance, kteří budou potřební pro budoucí růst. Dále by také měly myslet na to, že některé poskytované výhody pro ně můžou představovat daňovou úsporu. Zdanění příjmů zaměstnanců na Slovensku je v mnoha věcech podobné jako v České republice, což je jistě způsobeno tím, že po dlouhou dobu byly jedním společným státem. Ale od rozdělení států uběhlo již více než 15 let, takže se samozřejmě některé věci liší. Naopak Rakousko se po Druhé světové válce vyvíjelo v naprosto odlišných podmínkách. Tato rozdílnost měla tedy i vliv na způsob zdaňování.

7

V roce 2004 vstoupily Česká republika a Slovensko do Evropské unie. V Evropské unii existují snahy o sblížení jednotlivých daňových systémů, ale harmonizace systémů zdanění je spíše zaměřena na nepřímé daně. V oblasti daní přímých se harmonizace neprojevuje tak výrazně. I v poskytovaných zaměstnaneckých benefitech je Slovensko v mnohém srovnatelné s Českou republikou. A to nejen v oblíbenosti druhů benefitů, ale i ve způsobu jejich zdanění. A stejně tak se v Rakousku projevuje již výše zmíněná odlišnost. Tato rozdílnost není příliš patrná ve způsobu zdanění benefitů, ale spíše v rozmanitosti poskytovaných druhů zaměstnaneckých benefitů.

8

2 Cíl práce a metodika Hlavním cílem diplomové práce na téma Komparace zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech EU je srovnání zdaňování příjmů ze závislé činnosti se zaměřením na zaměstnanecké benefity v ČR a ve vybraných státech Evropské unie, a to konkrétně v Rakousku a na Slovensku. V diplomové práce bude posouzeno poskytování zaměstnaneckých benefitů s ohledem na základ daně zaměstnance, základ daně zaměstnavatele a také na vyměřovací základ pro odvod pojistného. Z výsledků práce vyplynou doporučení pro Českou republiku. Dílčím cílem je analýza zaměstnaneckých požitků dle mezinárodních účetních standardů. Zpracování diplomové práce probíhalo v těchto etapách: • zadání diplomové práce: květen 2009, • seznámení se s tématem: červen – červenec 2009, • sbírání potřebných informací: srpen – září 2009, • příprava podkladů pro práci: říjen – listopad 2009, • zpracování práce: prosinec 2009 – duben 2010, • odevzdání diplomové práce: květen 2010. Základem pro psaní práce bylo důkladné prostudování dostupné literatury a hlavně se seznámení se důležitými zákony, které se týkají zdanění v České republice, na Slovensku a v Rakousku. Podklady pro zdanění příjmů zaměstnanců a zaměstnanecké benefity na Slovensku a v Rakousku byly získány překladem z původních textů. Práce je rozdělena na dvě hlavní části. První částí je literární rešerše, kde jsou nejprve popsány zaměstnanecké benefity obecně, dále je vysvětleno zdanění příjmů zaměstnanců a zaměstnanecké benefity v České republice, na Slovensku a v Rakousku a nakonec jsou uvedeny zaměstnanecké požitky dle mezinárodních účetních standardů. Druhou částí je vlastní práce, kde je provedena komparační analýza jednotlivých zdanění a vše je vysvětleno na praktickém příkladě, který byl vytvořen pomocí metody modelování. K popsání způsobů zdanění příjmů zaměstnanců a vysvětlení podstaty zaměstnaneckých benefitů byla použita metoda deskripce. Ke srovnání zdanění pak nejprve metoda analýzy, dále metoda komparace a na závěr pro vyhodnocení výsledků metoda syntézy.

9

3 Literární rešerše 3.1 Zaměstnanecké benefity Pokud chce být firma v současné době úspěšná na trhu, musí dbát o své pracovníky. Musí se o své zaměstnance dobře starat a vytvářet jim příjemné pracovní prostředí. Zaměstnavatel jim může poskytovat různé benefity (výhody). Zaměstnaneckými benefity je míněna nabídka různých peněžitých a nepeněžitých plnění poskytovaných zaměstnavatelem zaměstnancům. Benefity jsou dnes důležitou součástí motivace zaměstnanců (MACHÁČEK, 2008, s. 13). Zaměstnanecké benefity může zaměstnavatel poskytovat z různých zdrojů: • na vrub daňově uznatelných výdajů; • na vrub nedaňově uznatelných výdajů; • ze sociálního či obdobného fondu tvořeného ze zisku; • ze zisku po zdanění či z nerozděleného zisku minulých let (MACHÁČEK, 2008, s. 16). Sociální fond – jde o účelově vytvořený fond ze zisku po zdanění. Jsou to účelově vyčleněné finanční prostředky k zabezpečování kulturních, sociálních a dalších potřeb zaměstnanců. Sociální fond je určen všem zaměstnancům. Fond by měl být obhospodařován dle zásad dohodnutých v kolektivní smlouvě (PELC, 2005, s. 7-8). Poskytované benefity mohou: • být osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance; • podléhat zdanění daní z příjmů ze závislé činnosti na straně zaměstnance; • být zahrnované do daňových/nedaňových výdajů (nákladů) na straně zaměstnavatele; • být zahrnované/nezahrnované do vyměřovacího základu zaměstnance pro výpočet pojistného na sociální a zdravotní pojištění. Jako optimální lze uvést takové benefity, které jsou osvobozené od daně z příjmů ze závislé činnosti a které se nezahrnují do vyměřovacího základu pro pojistné a zároveň jsou na straně zaměstnavatele daňovým výdajem (MACHÁČEK, 2008, s. 16 - 17). Podle způsobu poskytnutí můžeme rozdělit zaměstnanecké benefity na: • finanční (např. příspěvek na důchodové pojištění); • formou cenných papírů; • nepeněžní příspěvky (např. poskytnutí nápojů); • zvýhodnění oproti běžným podmínkám (např. prodej zboží za zvýhodněné ceny) (ŠTEINFELD, GALUŠKA, 2004, s. 40).

10

Zaměstnanecké výhody lze také rozčlenit do tří skupin: • výhody sociální povahy (životní pojištění, penzijní připojištění, poskytování půjček, mateřské školky pro děti zaměstnanců); • výhody ke vztahu k práci (stravenky, sleva na nákupy, další vzdělávání); • výhody spojené s postavením zaměstnance v podniku – mohou je čerpat jen určití zaměstnanci (automobil či mobil na soukromé použití) (DO PRÁCE.CZ, 2009).

11

3.2 Příjmy zaměstnanců – Česká republika 3.2.1 Zdaňování republice

příjmů

zaměstnanců

v České

Příjmy zaměstnanců jsou podrobeny dani z příjmů fyzických osob. Tato daň je upravena zákonem č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů, ve znění pozdějších předpisů (ZDPČR). Tyto příjmy jsou zde označovány jako příjmy ze závislé činnosti a funkční požitky a jsou vymezeny v § 6 ZDPČR.

Základ daně u příjmů ze závislé činnosti a funkčních požitků Dle § 6 odst. 13 ZDPČR jsou základem daně (dílčím základem daně) příjmy ze závislé činnosti nebo funkční požitky zvýšené o částku odpovídající pojistnému na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti a pojistnému na všeobecné zdravotní pojištění, které je z těchto příjmů podle zvláštních právních předpisů povinen platit zaměstnavatel (tzv. „super hrubá mzda“). Toto pojistné činí celkem 34 % (SP 25 % a ZP 9 %).

Sazba daně Sazba daně je upravena § 16 ZDPČR: daň ze základu daně sníženého o nezdanitelnou část základu daně (§ 15) zaokrouhleného na celá sta Kč dolů činí 15 %.

Nezdanitelné části základu daně Tyto části jsou uvedeny v § 15 ZDPČR a uplatňují se u zaměstnanců až při ročním zúčtování. A patří mezi ně: • poskytnutí darů; • úroky z úvěrů ze stavebního spoření a úroky z hypotečního úvěru; • příspěvek na penzijní připojištění; • pojistné na soukromé životní pojištění; • placení členských příspěvků; • úhrady za zkoušky ověřující výsledky dalšího vzdělávání. Poplatník, kterému bude výpočet daně provádět zaměstnavatel v rámci ročního zúčtování, musí mít u toho zaměstnavatele podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a z funkčních požitků (§ 38k odst. 4 ZDPČR) a dále musí do 15. února následujícího roku požádat o zúčtování záloh. Spolu se žádostí o roční zúčtování záloh musí zaměstnavateli předložit potvrzení, kterým prokáže poskytnutí daru, potvrzení o zaplacených úrocích a potvrzení

12

o zaplaceném pojistném na penzijní připojištění a na životní pojištění (PELECH, 2010, s. 81-83).

Slevy na dani Dle § 35ba ZDPČR se poplatníkům daně z příjmů fyzických osob vypočtená daň snižuje o následující částky: • sleva na poplatníka; • sleva na manželku/manžela; • sleva na invaliditu; • sleva držitele průkazu ZTP/P; • sleva při soustavné přípravě na povolání.

Daňové zvýhodnění na dítě Poplatník má dle § 35c ZDPČR nárok na daňové zvýhodnění na vyživované dítě žijící s ním v domácnosti.

Výpočet zálohy na daň z příjmů fyzických osob z měsíčního příjmu ze závislé činnosti Tato část zákona je upravena v § 38h ZDPČR: Plátce daně vypočte zálohu z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků ze základu pro výpočet zálohy. Základem pro výpočet zálohy je úhrn příjmů ze závislé činnosti a z funkčních požitků zúčtovaný nebo vyplacený poplatníkovi za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období, vyjma příjmů zdanitelných daní vybíranou srážkou sazbou daně podle § 36 a příjmů, které nejsou předmětem daně a) snížený o částky, které jsou od daně osvobozeny, a b) zvýšený o povinné pojistné. Záloha ze základu pro výpočet zálohy, zaokrouhleného do 100 Kč na celé koruny nahoru a nad 100 Kč na celé stokoruny nahoru, za kalendářní měsíc činí 15 %. Tuto zálohu lze snížit o měsíční slevy na dani (kromě slevy na manželku).

13

3.2.2 Zaměstnanecké benefity v České republice Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnance Při daňovém posouzení zaměstnaneckých benefitů na straně zaměstnance je nutné nejprve určit, zda se jedná o příjem, který je předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti. Pokud ano, je nutno zkoumat zda se jedná o příjem, který podléhá zdanění či jde o příjem který je od daně osvobozen (MACHÁČEK, 2008, s. 20). Za příjmy ze závislé činnosti se dle § 6 odst. 7 ZDPČR nepovažují a nejsou tedy předmětem daně např.: • náhrady cestovních výdajů poskytované v souvislosti s výkonem závislé činnosti; • hodnota osobních ochranných pracovních prostředků, pracovních oděvů a obuvi, mycích, čistících a dezinfekčních prostředků a ochranných nápojů poskytovaných v rozsahu stanoveném zvláštním předpisem; • náhrady za opotřebení vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce poskytované zaměstnanci podle zákoníku práce. Naopak za příjem zaměstnance se považuje: • poskytuje-li zaměstnavatel zaměstnanci bezplatně motorové vozidlo k používání pro služební i soukromé účely, a to ve výši 1 % vstupní ceny vozidla za každý kalendářní měsíc. Dle § 6 odst. 9 ZDPČR jsou od daně např. osvobozeny tyto příjmy: • částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců; • hodnota stravování poskytovaného jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem; • hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub výdajů (nákladů), které nejsou výdaji (náklady) na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti; • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance z hodnoty nepeněžního plnění od daně osvobozena v úhrnu nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok; • hodnota nepeněžních darů, a to až do úhrnné výše 2 000 Kč ročně; • peněžní zvýhodnění plynoucí zaměstnancům v souvislosti s poskytováním bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším, než je obvyklá výše úroku, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté zaměstnanci na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo k překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč;

14

•

•

příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem jako sociální výpomoc zaměstnanci v přímé souvislosti k překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav; příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a soukromé životní pojištění zaměstnance v úhrnu však maximálně do výše 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele.

Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnavatele Při posuzování zaměstnaneckých benefitů z pohledu zaměstnavatele je nutné posuzovat, zda jsou výdaje (náklady) na tyto benefity daňově uznatelné či nikoli. Dle § 24 odst. 2 písm. 1) ZDPČR jsou daňově uznatelné z pohledu zaměstnavatele výdaje (náklady) na pracovní a sociální podmínky, péči o zdraví a zvýšený rozsah doby odpočinku zaměstnanců vynaložené na: 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracoviště; 2. závodní preventivní péči poskytovanou zařízením závodní preventivní péče v rozsahu stanoveném zvláštními právními předpisy a nehrazeném zdravotní pojišťovnou, na lékařské prohlídky a lékařské vyšetření stanovené zvláštními předpisy; 3. provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo výdaje spojené s odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu považuje za výkon práce anebo výdaje na rekvalifikaci zaměstnanců; 4. provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, nebo příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů; 5. práva zaměstnanců vyplývající z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu zaměstnavatele, pracovní nebo jiné smlouvy, pokud zákon o dani z příjmů či jiný zvláštní zákon nestanoví jinak. Dle § 25 odst. 1 ZDPČR nelze za výdaje (náklady) vynaložené k dosažení, zajištění a udržení příjmů pro daňové účely nelze uznat např.: • nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnanci ve formě 1. příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce, 2. možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou zařízení uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bodech 1 až 3; • výdaje nad limity stanovené zákonem o dani z příjmů; • výdaje převyšující příjmy v zařízeních k uspokojování potřeb zaměstnanců nebo jiných osob s výjimkou § 24 odst. 2 písm. j) body 1 až 3 a s výjimkou výdajů na přechodné ubytování zaměstnanců, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytované jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem

15

• •

zaměstnanci v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště; hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti; výdaje na reprezentaci.

Zaměstnanecké benefity z pohledu pojistného na sociální zabezpečení a na zdravotní pojištění Vyměřovacím základem zaměstnance dle zákona č. 592/1992 Sb., o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění a zákona č. 589/1992 Sb., o pojistném na sociální zabezpečení a příspěvku na státní politiku zaměstnanosti je úhrn příjmů, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob podle zákona o daních z příjmů a nejsou od této daně osvobozeny, a které mu zaměstnavatel zúčtoval v souvislosti se zaměstnáním. Příjmem se pro tyto účely rozumí plnění, které bylo v peněžní nebo nepeněžní formě nebo formou výhody poskytnuto zaměstnavatelem zaměstnanci. Do vyměřovacího základu se dle těchto zákonů nezahrnuje: • náhrada škody dle zákoníku práce; • odstupné, odchodné a odbytné poskytované na základě zvláštních právních předpisů; • věrnostní přídavek horníků; • odměny vyplácené dle zákona o vynálezech a zlepšovacích návrzích; • jednorázová sociální výpomoc poskytnutá zaměstnanci k překlenutí jeho mimořádně obtížných poměrů vzniklých v důsledku živelní pohromy, požáru, ekologické nebo průmyslové havárie nebo jiné mimořádně závažné události; • plnění, které bylo poskytnuto poživateli starobního důchodu nebo invalidního důchodu třetího stupně po uplynutí jednoho roku ode dne skončení zaměstnání. Do vyměřovacího základu se zahrnuje např.: • nepeněžní příjem zaměstnance ve výši 1 % pořizovací ceny motorového vozidla poskytnutého zaměstnavatelem k bezplatnému používání pro služební i soukromé účely; • rozdíl mezi cenou obvyklou a cenou, za kterou jsou vlastní výrobky nebo služby prodány zaměstnancům; • nepeněžní příjem zaměstnance ve výši ceny obvyklé, při poskytování dopravy do zaměstnání (MACHÁČEK, 2008, s. 25-26). Maximální vyměřovací základ pro zdravotní a sociální pojištění je pro rok 2010 1 707 048 Kč.

16

3.2.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v České republice Stravování zaměstnanců Zaměstnavatel je dle zákoníku práce povinen umožnit zaměstnancům ve všech směnách stravování, tato povinnost se nevztahuje na pracovníky, kteří jsou vyslání na pracovní cestu. Základní povinnosti zaměstnavatele je poskytnutí přestávky v práci pro jídlo a oddech, navíc musí zajistit vhodné prostory pro stravování zaměstnanců z hlediska bezpečnosti a hygienických požadavků. Zaměstnavatel však nemusí na stravování přispívat, ani je zajišťovat (PILAŘOVÁ a kol., 2009, s. 4-5). Poskytování stravování zaměstnancům patří k nejčastějším zaměstnaneckým výhodám, nejvíce využívanou formou je poskytování stravenek. Rozhodne-li se společnost zabezpečit stravování pro své zaměstnance, může postupovat několika způsoby: • společnost má vlastní zařízení pro stravování zaměstnanců, v němž sama vaří; • společnost zajistila stravování nákupem a dovozem hotových jídel na pracoviště; • společnost zajistila stravování u konkrétního subjektu provozujícího stravování zaměstnanců; • společnost pronajala své zařízení na základě smlouvy o pronájmu jiné firmě, která vaří i pro zaměstnance společnosti; • společnost poskytuje zaměstnancům stravenky v určitě hodnotě (PILAŘOVÁ a kol., 2009, s. 7). Dle § 24 ZDPČR jsou daňově uznatelné: • výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení, kromě hodnoty potravin, • příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů a poskytované až do výše 55 % ceny jednoho jídla za jednu směnu, maximálně však do výše 70 % stravného vymezeného pro zaměstnance v § 6 odst. 7 písm. a) ZDPČR při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin (toto stravné činí pro rok 2010 61 – 73 Kč, 70 % z horní hranice tedy činí 51,10 Kč). Výdaje na provoz vlastního stravovacího zařízení Daňovými výdaji na provoz vlastního stravovacího zařízení jsou dle pokynu Ministerstva financí D-300 výdaje, které jsou spojené s provozem kuchyně s jídelnou, popř. kantýny, a to i tehdy, je-li příprava a výdej jídel vykonáván jiným subjektem formou služby v tomto vlastním zařízení.

17

Mezi výdaje uznatelné patří např. údržba a oprava zařízení, spotřeba energií, odpisy dlouhodobého majetku, vytištění a prodej stravenek. Naopak neuznatelnými jsou výdaje vynaložené na potraviny spotřebované na zajištění stravování. Úhrada těchto výdajů je možná zaměstnancem, z fondu kulturních a sociálních potřeb nebo ze zisku zaměstnavatele po zdanění. Tržby od zaměstnanců jsou až do výše výdajů na potraviny příjmy, které nepodléhají dani z příjmů (MACHÁČEK, 2008, s. 43). Stravování patří v současnosti mezi služby, které podléhají základní, tj. 20 % sazbě DPH (PILAŘOVÁ a kol., 2009, s. 21). Zaměstnavatel si může uplatnit nárok na odpočet daně na vstupu z nakoupených potravin a i z dalších věcí a služeb sloužících pro účely provozu jídelny (MACHÁČEK, 2008, s. 43). Příspěvky na stravování zajišťované prostřednictvím jiných subjektů Za stravování zajišťované jinými subjekty se dle pokynu D-300 považuje stravování smluvně zabezpečené zaměstnavatele v jiném než ve vlastním stravovacím zařízení nebo ve vlastním pronajatém zařízení. Za daňový výdaj lze brát příspěvek na jedno jídlo za jednu směnu. Tento výdaj lze uplatnit jen tehdy, je-li zaměstnanec v práci během stanovené směny alespoň 3 hodiny. Pokud je stravování zajištěno pomocí stravenek, tak se cenou jídla rozumí hodnota stravenky. Je-li stravování poskytnuto formou dovážení jídel do vlastní výdejny, tak se za daňový výdaj považují kromě příspěvku, také výdaje spojené s dovozem a výdejem jídla. Poskytování stravenek Poskytování stravenek patří k nejčastějším a nejoblíbenějším zaměstnaneckým benefitům. Podle průzkumu společnosti ING z roku 2008 poskytuje svým zaměstnanců stravenky 83 % firem (FINANCE.CZ, 2008) a dle průzkumu společnosti Factum Invenio z téhož roku 90 % zaměstnanců preferuje ze zaměstnaneckých benefitů stravenky (PODNIKATEL.CZ, 2008). Zaměstnavatelé poskytují stravenky zaměstnancům za cenu sníženou o jejich příspěvek a někdy také bezplatně (zde je částka nad uvedené limity považována za nedaňový náklad). Výše stravenky poskytnuté zaměstnanci není nijak omezena. (MACHÁČEK, 2008, s. 48). Nejvýhodnější nominální hodnota stravenky pro rok 2010 činí 92 Kč. Pohled zaměstnance Z pohledu zaměstnance se jedná o nepeněžní příjem a zmíněné možnosti stravování se projevují stejně. Zaměstnanec si zaplatí oběd nebo stravenku za cenu dotovanou zaměstnavatelem. Příspěvek zaměstnavatele je pro něj příjmem osvobozeným od daně, a to i tehdy jedná-li se o příspěvek nad rámec uvedených limitů pro daňovou uznatelnost z pohledu zaměstnavatele (ŠTEINFELD, GALUŠKA, 2004, s. 90).

18

Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnancům peněžní příspěvek k úhradě stravování, jednalo by se o peněžní příjem, který by podléhal zdanění a zvýšil by tedy zaměstnanci zdanitelnou mzdu (MACHÁČEK, 2008, s. 51).

Nápoje na pracovišti Pitná voda Definice pro pitnou vodu je uvedena v zákoně č. 258/2000 Sb., o ochraně veřejného zdraví. A dle nařízení vlády č. 178/2001 Sb., kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců, musí být objekty určené pro pracovní činnost zásobeny pitnou vodou v množství postačujícím pro krytí potřeby pití zaměstnanců a zajištění první pomoci. Z pohledu zaměstnavatele je pitná voda považována za daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) a p) ZDPČR. Z pohledu zaměstnance jde o příjem, který není předmětem daně dle § 6 odst. 7 písm. b) ZDPČR. Ochranné nápoje K ochraně zdraví před účinky tepelné zátěže či zátěže chladem se poskytují zaměstnancům ochranné nápoje. Ochranné nápoje se poskytují na pracovišti nebo v jeho bezprostřední blízkosti tak, aby byly snadno a bezpečně dostupné. Z pohledu daně z příjmů platí stejné ustanovení jako u pitné vody. Jiné nápoje Podle znění § 25 odst. 1 písm. zn) ZDPČR daňovým nákladem není hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění zaměstnavatele zaměstnancům ke spotřebě na pracovišti. Toto platí i tehdy, je-li poskytování tohoto nepeněžního plnění sjednáno v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu. Pokud by je však zaměstnavatelem poskytoval jako peněžní plnění, půjde o daňový výdaj dle § 24 odst. 2 písm. j) ZDPČR, za podmínky, že je toto plnění sjednáno v kolektivní smlouvě či vnitřním předpisu (MACHÁČEK, 2008, s. 148). Dle § 6 odst. 9 ZDPČR je hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných jako nepeněžní plnění ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění nebo na vrub výdajů, které nejsou výdaji na dosažení, zajištění a udržení příjmů zaměstnavatelem zaměstnancům osvobozena od daně z příjmů. Pokud by však šlo o peněžní příjem, jednalo by se o příjem zdanitelný.

Příspěvek na penzijní připojištění a soukromé životní pojištění Dle § 6 odst. 9 ZDPČR jsou příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění se státním příspěvkem a částky pojistného, které hradí zaměstnavatel na pojištění zaměstnance pro případ dožití nebo pro případ smrti osvobozeny od daně z příjmů. Podmínkou pro životní pojištění je, že sjednaná doba pojistného plnění je až po 60 měsících a současně nejdříve v roce dosažení zaměstnancova věku 60 let.

19

V úhrnu za oba druhy pojištění je dán limit pro osvobození, a to 24 000 Kč ročně od téhož zaměstnavatele. Příspěvek zaměstnavatele na penzijní připojištění musí být poukázán na účet zaměstnance u penzijního fondu a částky pojistného musejí být hrazeny přímo pojišťovně (PŘÍHODOVÁ, SKOUMALOVÁ, 2009, s. 215). Pokud by však zaměstnavatel poskytl zaměstnanci přímo peníze, s tím aby je použil na tyto pojištění, jednalo by se o zdanitelný příjem. Daňové řešení těchto příspěvků u zaměstnavatele je podřízeno obecnému režimu daňově uznatelných nákladů dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR. Tyto výdaje jsou tedy uznatelné tehdy, vyplývá-li na ně právo z kolektivní smlouvy či vnitřního předpisu (MACHÁČEK, 2008, s. 61).

Doprava zaměstnanců do zaměstnání Z pohledu zaměstnavatele jsou veškeré výdaje na dopravu zaměstnanců do zaměstnání a ze zaměstnání (a to formou peněžního či nepeněžního plnění) daňovým nákladem dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR. U zaměstnance se jedná v případě bezplatné dopravy o nepeněžitý zdanitelný příjem ve výši ceny obvyklé, a pokud by zaměstnavatel požadoval částečnou úhradu, bude výše zdanitelného příjmů rovna ceně obvyklé snížené o tuto úhradu (MACHÁČEK, 2008, s. 138). Příjem peněžitý a hodnota nepeněžitého příjmů jsou také součástí vyměřovacích základů pro odvod sociálního zabezpečení a zdravotního pojištění.

Přechodné ubytování zaměstnanců Také zde se jedná o daňový náklad dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR. U zaměstnance se použije ustanovení § 6 odst. 9 písm. i) ZDPČR, kdy hodnota přechodného ubytování, nejde-li o ubytování při pracovní cestě, poskytovaná jako nepeněžní plnění zaměstnavatelem v souvislosti s výkonem práce, pokud obec přechodného ubytování není shodná s obcí, kde má zaměstnanec bydliště, je osvobozena od daně z příjmů, a to maximálně do výše 3 500 Kč měsíčně.

Vzdělávání zaměstnanců V zákoníku práce je tato část nazvána jako odborný rozvoj zaměstnanců a věnují se tomu § 227 až § 235. Péče o odborný rozvoj zahrnuje: • zaškolení a zaučení (zaměstnance, který vstupuje do zaměstnání bez kvalifikace, je zaměstnavatel povinen zaškolit nebo zaučit; toto se považuje za výkon práce a zaměstnanci tak přísluší mzda); • odbornou praxi absolventů škol (zaměstnavatelé zabezpečují absolventům přiměřenou odbornou praxi k získání praktických zkušenosti a potřebných dovedností; jde o výkon práce, za který náleží mzda); • prohlubování kvalifikace (tímto se rozumí průběžné doplňování kvalifikace, kterým se nemění její podstata a také její udržování a obnovování; aktivity k prohloubení kvalifikace se považují za výkon práce a přísluší za ně mzda;

20

náklady na prohlubování hradí zaměstnavatel, v některých případech se může zaměstnanec na úhradě podílet); • zvyšování kvalifikace (zvýšením kvalifikace se rozumí změna hodnoty kvalifikace a také též její získání nebo rozšíření; zaměstnanci přísluší při zvyšování kvalifikace pracovní volno s náhradou mzdy ve výši průměrného výdělku). K formám vzdělávání patří také rekvalifikace, ta je definována v zákoně č. 435/2004 Sb., o zaměstnanosti jako získání nové kvalifikace a zvýšení, rozšíření nebo prohloubení dosavadní kvalifikace, včetně jejího udržování nebo obnovování. Z pohledu zaměstnavatele jsou dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 ZDPČR daňově uznatelné náklady na provoz vlastních vzdělávacích zařízení nebo náklady spojené se odborným rozvojem zaměstnanců související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního právního předpisu (zákoník práce) považuje za výkon práce anebo náklady na rekvalifikace zaměstnanců podle zvláštního právního předpisu (zákon o zaměstnanosti). Při zvyšování kvalifikace je důležité, zda se jedná o překážku v práci na straně zaměstnance či nikoli. Pokud se o překážku jedná, nejsou tyto náklady daňově uznatelné. Daňovými výdaji jsou náklady související s provozem vzdělávacích zařízení, pokud tato zařízení slouží pouze ke vzdělávání vlastních pracovníků. Dle § 25 odst. 1 písm. h) ZDPČR nejsou daňovými náklady nepeněžní plnění ve formě možnosti používat vzdělávací zařízení s výjimkou uvedených v § 24 odst. 2 písm. j) bod 3 zákona. Od daně jsou dle § 6 odst. 9 ZDPČR osvobozeny částky vynaložené zaměstnavatelem na úhradu výdajů spojených s odborným rozvojem zaměstnanců a související s předmětem činnosti zaměstnavatele, pokud se podle zvláštního předpisu vzdělávání zaměstnance považuje za výkon práce, anebo vynaložené na rekvalifikaci zaměstnanců; toto osvobození se nevztahuje na příjmy plynoucí zaměstnancům v této souvislosti jako mzda, plat, atd. Pokud by šlo o peněžní příjem, nedá se osvobození uplatnit.

Poskytnutí motorového vozidla zaměstnanci ke služebním i osobním účelům V případě, že zaměstnavatel poskytuje bezplatně zaměstnanci vozidlo nejen k pracovním účelům, tak také k účelům soukromým, jedná se o nepeněžní příjem zaměstnance (§ 6 odst. 6 ZDPČR). Takto poskytovaná nepeněžní výhoda se pro potřeby zákona o dani z příjmů oceňuje jako zaměstnancův příjem ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla za každý i započatý kalendářní měsíc. Tato částka musí činit minimálně 1 000 Kč. V částce ocenění nejsou zahrnuty pohonné hmoty spotřebované při soukromé jízdě. Ze vstupní ceny se vychází i tehdy, když je

21

vozidlo u zaměstnavatele odepsáno. Pokud by došlo k technickému zhodnocení, vychází se ze zvýšené vstupní ceny (PELECH, 2010, s. 18-19). Pokud je v jednom měsíci poskytnuto více automobilů současně považuje se za příjem 1 % z úhrnu vstupních cen. Ale pokud je více automobilů poskytnuto postupně, je příjmem 1 % ze vstupní ceny toho nejdražšího. Pokud ale zaměstnavatel neposkytuje vozidlo bezplatně, ale např. jej pro soukromé účely dlouhodobě pronajímá za určitou částku. Tak příjmem je rozdíl, o který výše příjmů stanovená pro bezplatné poskytnutí přesahuje úhradu (nájemné) (PELECH, 2010, s. 18).

Další zaměstnanecké benefity Nepeněžní plnění a nepeněžní dary Dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDPČR jsou od daně osvobozeny nepeněžní plnění poskytovaná zaměstnavatelem zaměstnancům z fondu kulturních a sociálních potřeb (vyhláška č. 114/2002 Sb., o fondu kulturních a sociálních potřeb, ve znění vyhlášky č. 510/2002 Sb.), ze sociálního fondu, ze zisku po jeho zdanění anebo na vrub nedaňových nákladů, a to: • ve formě možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení; • nebo ve formě příspěvku na kulturní pořady a sportovní akce; • jde-li však o poskytnutí rekreace včetně zájezdů, je u zaměstnance osvobozena nejvýše částka 20 000 Kč za kalendářní rok. Nepeněžním plněním je také dle § 6 odst. 3 ZDPČR částka, o kterou je úhrada zaměstnance zaměstnavateli za poskytnutá práva, služby nebo věci (kromě bytu, v němž měl zaměstnanec bydliště po dobu 2 let bezprostředně před jeho koupí) nižší, než je cena zjištěná podle zvláštního právního předpisu nebo cena, kterou účtuje jiným osobám. Tyto uvedené plnění jsou předmětem daně. Pouze v případě výše uvedeného bytu se o zdanitelný příjem nejedná. A dle § 6 odst. 9 písm. d) ZDPČR je osvobozena hodnota nepeněžních darů poskytnutých zaměstnavatelem ze stejných zdrojů jako v předcházejícím případě, a to do úhrnné výše 2 000 Kč ročně. Nepeněžní dary, které jsou do výše 2 000 Kč osvobozeny, lze poskytovat (§ 14 vyhlášky č. 114/2002 Sb.): • při životní výročí 50 let věku a každých dalších 5 let věku; • při prvním odchodu do důchodu (starobního, plného, invalidního); • při pracovním výročí 20 let a každých 5 let práce; • za mimořádnou aktivitu ve prospěch zaměstnavatele při poskytnutí osobní pomoci při požáru, živelní události a v podobných mimořádných případech, za aktivitu humanitárního a sociálního charakteru a při péči o zaměstnance a jejich rodinné příslušníky (PŘÍHODOVÁ, SKOUMALOVÁ, 2009, s. 212).

22

Jak vyplývá z výše zmíněného za daňové náklady zaměstnavatele nelze uznat nepeněžní plnění poskytované ve formě: • příspěvku na kulturní pořady, zájezdy a sportovní akce; • možnosti používat rekreační, zdravotnická a vzdělávací zařízení, předškolní zařízení, závodní knihovny, tělovýchovná a sportovní zařízení, s výjimkou uvedenou v § 24 odst. 2 písm. j) v bodech 1 až 3 ZDPČR. Pokud bude poskytnuto peněžní plnění a bude-li nárok na něj vyplývat z kolektivní smlouvy, půjde na straně zaměstnavatele o daňově uznatelné náklady a pro zaměstnance to bude zdanitelný příjem (MACHÁČEK, 2008, s. 121-122). Zaměstnanecké půjčky Přijetí návratné půjčky od zaměstnavatele není předmětem daně z příjmů, ale je zde třeba dávat pozor na případ bezúročné půjčky nebo půjčky s úrokem nižším než je jeho obvyklá výše. U nich je zdanitelným příjmem peněžní zvýhodnění, tj. rozdíl mezi obvyklou výší úroku a úrokem z poskytnuté půjčky (MACHÁČEK, 2008, s. 129). Ale i zde jsou výjimky. Dle § 6 odst. 9 písm. l) ZDPČR je osvobozeno peněžní zvýhodnění plynoucí v souvislosti s poskytnutím bezúročných půjček nebo půjček s úrokem nižším než je úrok obvyklý, z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu nebo ze zisku po zdanění, jedná-li se o návratné půjčky poskytnuté na bytové účely do výše 100 000 Kč nebo do výše 20 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace a u zaměstnance postiženého živelní pohromou do výše 1 000 000 Kč na bytové účely a do výše 200 000 Kč k překlenutí tíživé finanční situace. Případ nenávratné půjčky je řešen v § 6 odst. 9 písm. o) ZDPČR, podle něhož jsou osvobozeny příjmy do výše 500 000 Kč poskytnuté zaměstnavatelem zaměstnanci jako sociální výpomoc v souvislosti s překlenutím jeho mimořádně obtížných poměrů v důsledku živelní pohromy, ekologické nebo průmyslové havárie na územích, na kterých byl vyhlášen nouzový stav. Tyto příjmy musí být vypláceny z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění nebo na vrub nedaňových nákladů. Za živelní pohromu se pro tento zákon považuje nezaviněný požár a výbuch, blesk, vichřice s rychlostí větru nad 75 km/hod, povodeň, záplava, krupobití, sesouvání půdy, sesuvy půdy a skalní zřícení, pokud k nim nedošlo kvůli průmyslovému či stavebnímu provozu, sesouvání nebo zřícení lavin a zemětřesení dosahující alespoň 4. stupně mezinárodní stupnice udávající účinky zemětřesení (PŘÍHODOVÁ, SKOUMALOVÁ, 2009, s. 215).

23

Cestovní náhrady Zaměstnavatel je dle zákoníku práce povinen poskytovat zaměstnanci náhradu výdajů, které mu vzniknou v souvislosti s výkonem práce. Cestovními výdaji, za které poskytuje zaměstnavatel zaměstnanci cestovní náhrady, se rozumí výdaje, které vzniknou zaměstnanci zejména při pracovní cestě. Pracovní cestou se rozumí časově omezené vyslání zaměstnance zaměstnavatelem k výkonu práce mimo sjednané místo výkonu práce. Zaměstnavatel je povinen poskytnout zaměstnanci při pracovní cestě náhradu: • jízdních výdajů; • výdajů za ubytování (dle předloženého dokladu); • stravného; • nutných vedlejších výdajů (dle předloženého dokladu). Stravné Tab. 1: Výše stravného na pracovních cestách Česká Republika Výše stravného Trvání cesty 2009 2010 5 - 12 hod

60 až 72 Kč

61 až 73 Kč

12 - 18 hod 92 až 110 Kč 93 až 112 Kč 18 - 24 hod 144 až 172 Kč 146 až 174 Kč Zdroj: vlastní práce dle vyhlášky ministerstva práce a sociálních věcí

Tyto sazby stravného platí pro zaměstnance státní správy, pro zaměstnance z podnikatelské sféry se bere v potaz pouze spodní hranice z výše uvedených, horní hranice není nijak limitována. Nárokové stravné se krátí při bezplatném poskytnutí jídla charakteru snídaně, oběda nebo večeře. Jízdné Náhradu za jízdné v hromadném dopravním prostředku proplácí zaměstnavatel v plné výši. Pokud se souhlasem zaměstnavatele zaměstnanec použije motorové vozidlo, dostane náhradu za každý kilometr jízdy a náhradu za spotřebované pohonné hmoty. Sazba základní náhrady je pro roky 2009 i 2010 3,90 Kč za 1 km jízdy. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty se určí jako násobek ceny PHM (skutečně prokázané nebo stanovené vyhláškou ministerstva práce a sociálních věcí) a spotřebovaného množství PHM (PODNIKATEL.CZ, 2010).

24

Zdanění cestovních náhrad Dle § 6 odst. 7 písm. a) ZDPČR se za příjmy ze závislé činnosti nepovažují náhrady cestovních výdajů do výše stanovené právním předpisem pro zaměstnance státní správy. Jiné a vyšší náhrady jsou zdanitelným příjmem. Daňová znatelnost nákladů u zaměstnavatele je řešena v § 24 odst. 2 písm. k) a zh) ZDPČR. Jelikož u zaměstnavatelů v podnikatelské sféře není stanovena horní hranice těchto výdajů, může si tak tento zaměstnavatel uplatnit výdaje v té výši, v jaké je zaměstnanci vyplatil (MACHÁČEK, 2008, s. 115).

25

3.3 Příjmy zaměstnanců - Slovensko 3.3.1 Zdanění příjmů zaměstnanců na Slovensku Příjmy zaměstnanců na Slovensku jsou zdaňovány daní z příjmů fyzických osob. Zákon upravující tuto daň je Zákon o dani z příjmů č. 595/2003, ve znění pozdějších předpisů (ZDPSK). Příjmy zaměstnanců jsou v tomto zákoně označeny jako příjmy ze závislé činnosti a jsou vymezeny § 5 ZDPSK.

Základ daně Základem daně jsou zdanitelné příjmy ze závislé činnosti snížené o pojistné a příspěvky, které je zaměstnanec povinný platit (ZP 4 % a SP 9,4 %) anebo příspěvky na zahraniční pojištění zaměstnance, na kterého se vztahuje povinné zahraniční pojištění stejného druhu. Při výpočtu základu daně zaměstnanec, který vykonává povolání lékaře, zubního lékaře, sestry anebo porodní asistentky si po odečtení pojistného může snížit příjmy ze závislé činnosti i o úhrady zdravotního pracovníka za jeho další vzdělávání prokazatelně zaplacené ve zdaňovacím období, a to do výše dané zvláštním předpisem.

Sazba daně Dle § 15 ZDPSK je sazba daně 19 % ze základu daně, který je u zaměstnanců snížen o nezdanitelné části základu daně.

Nezdanitelná části základu daně Nezdanitelná částka na poplatníka Částky, které platí dočasně pro roky 2009 a 2010 nejsou uvedeny v § 11 odst. 2 a 3, ale použije se pro ně následující ustanovení: Jestliže poplatníkův základ daně: a) se rovná anebo je nižší než 86-násobek životního minima, nezdanitelná část základu daně na poplatníka je ročně částka, která odpovídá 22,5-násobku životního minima; b) je vyšší než 86-násobek životního minima, nezdanitelná část základu daně na poplatníka je ročně částka, která odpovídá rozdílu 44-násobku životního minima a jedné čtvrtiny základu daně, když je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část základu daně na poplatníka se rovná nule.

26

Tab. 2: Nezdanitelná částka na poplatníka Slovensko Když je základ daně poplatníka

Nezdanitelná část na poplatníka

= < 15 387,12 EUR 4 025,70 EUR > 15 387,12 EUR 7 872,48 EUR mínus (základ daně / 4) Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů

Tuto nezdanitelnou částku nelze použít, pokud poplatník na začátku období pobíral starobní či jiný důchod dle zákona. Nezdanitelná částka na manželku (manžela) Jestliže poplatníkův základ daně je: a) roven anebo nižší než 176-násobek životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s ním v domácnosti v tomto zdaňovacím období 1. nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající 22,5-násobku životního minima; 2. má vlastní příjem nepřesahující částku 22,5-násobku životního minima, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je rozdíl mezi částkou odpovídající 22,5-násobku životního minima a vlastním příjmem manželky (manžela); 3. má vlastní příjem přesahující částku 22,5-násobku životního minima, nezdanitelná část základu daně na manželku (manžela) se rovná nule. b) vyšší než 176-násobek životního minima a jeho manželka (manžel) žijící s ním v domácnosti v tomto zdaňovacím období 1. nemá vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka odpovídající rozdílu 66,5-násobku životního minima a jedné čtvrtiny základu daně tohoto poplatníka, když je tato částka nižší než nula, nezdanitelná část na manželku (manžela) se rovná nule; 2. má vlastní příjem, nezdanitelná část základu daně ročně na manželku (manžela) je částka vypočítaná podle prvního bodu, snížená o vlastní příjem manželky (manžela), když je tato částka nižší než nula, nezdanitelná částka se rovná nule. Tab. 3: Nezdanitelná částka na manželku I Slovensko Když je základ poplatníka = < 31 489,92 EUR a příjmy manželky (manžela) jsou nezdanit. částka na manželku (manžela) 0 4 025,70 EUR < 4 025,70 EUR 4 025,70 EUR mínus příjmy manželky > 4 025,70 EUR 0 Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů

27

Tab. 4: Nezdanitelná částka na manželku II Slovensko Když je základ poplatníka > 31 489,92 EUR a příjmy manželky (manžela) jsou 0

nezdanit. část na manželku (manžela) 11 89818 mínus (ZD poplatníka / 4)

11 898,18 mínus (ZD poplatníka / 4) mínus >0 příjmy manželky Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů

Příspěvky poplatníka na doplňkové důchodové spoření, Finanční prostředky na účelové spoření a Pojistné na životní pojištění Tyto položky je možné odečíst od základu daně ve výšce, kterou poplatník prokazatelně zaplatil ve zdaňovacím období, maximálně však do celkové výšky 398,33 EUR. Pro uplatnění nezdanitelné části základu daně při příspěvku na doplňkové důchodové spoření musí být splněny podmínky dle zvláštního předpisu (zákon č. 650/2004, o doplňkovém důchodovém spoření) a pro uplatnění částky při finančním příspěvku na účelové spoření musí být splněno následující: • sjednané doba placení účelového spoření je nejméně 10 let, přičemž poplatníkovi není vyplaceno plnění před uplynutím této lhůty, a • plnění z účelového spoření nastane až při dosažení věku 55 let. Pro uplatnění nezdanitelné části základu daně u pojistného na životní pojištění, musí být splněny tyto podmínky: • sjednaná pojistná doba je nejméně 10 let, přičemž výplata pojistného plnění pro případ dožitý se konce pojistné doby je sjednána v pojistné smlouvě nejdříve pro rok, ve které se poplatník dožije 55 let, a nebo • pojistná doba je dohodnutá na dobu neurčitou, přičemž výplata pojistného plnění nastane nejdříve po uplynutí doby 10 let od uzavření životního pojištění a nejdříve v roce, ve které se poplatník dožije 55 let. Nezdanitelná částka na poplatníka se uplatňuje i při výpočtu měsíční zálohy na daň, ostatní nezdanitelné částky se uplatňují až při ročním zúčtování daně.

Daňový bonus Dle § 33 ZDPSK si poplatník, který měl příjmy dle § 5 ZDPSK alespoň ve výšce 6násobku minimální mzdy, může nově od června 2009 uplatnit daňový bonus ve výšce 20 EUR měsíčně (do června 2009 to bylo 19,32 EUR měsíčně). O částku daňového bonusu se snižuje daň. Za vyživované dítě poplatníka, a to vlastní, osvojené, dítě převzaté do péče nahrazující rodičovskou péči na základě příslušného orgánu a dítě druhého

28

z manželů, se považuje nezaopatřené dítě dle zvláštního právního předpisu (zákon č. 600/2003, o přídavku na dítě a o změně a doplnění zákona č. 461/2003, o sociálním pojištění). Nezaopatřené dítě je dítě: • do skončení povinné školní docházky; • po skončení povinné školní docházky, nejpozději do věku 25 let, jestliže se o soustavně připravuje na povolání studiem anebo o nemůže soustavně připravovat na povolání studiem, anebo nemůže vykonávat výdělečnou činnost pro nemoc či úraz. Daňový bonus je možné uplatnit nejvýše do výšky daně vypočítané za příslušné zdaňovací období. Když je částka daně vypočítané za dané období nižší než částka uplatňovaného daňového bonusu, tak je bonus vyplacen poplatníkovi s příjmy dle § 5 zaměstnavatelem.

Vybírání a placení záloh na daň a daně z příjmů ze závislé činnosti Tato problematika je řešena v § 35 ZDPSK. Zaměstnavatel, který je plátce daně, vybere zálohu na daň ze zdanitelné mzdy. Zdanitelnou mzdou je úhrn zdanitelných příjmů ze závislé činnosti zúčtovaných a vyplacených zaměstnanci za kalendářní měsíc anebo zdaňovací období, snížený o a) částky sražené na pojistné a příspěvky, které je povinen platit zaměstnanec, b) nezdanitelnou část základu daně na poplatníka; základ daně na výpočet zálohy za kalendářní měsíc se sníží o částku odpovídající 1/12 nezdanitelné části základu daně na poplatníka; k ostatním nezdanitelným částím základu daně se přihlíží až při ročním zúčtování daně. Záloha na daň ze zdanitelné mzdy zaokrouhlená na eurocenty dolů, zúčtované a vyplacené za kalendářní měsíc nebo zdaňovací období je 19 %. Tato záloha se sníží o případný daňový bonus.

29

3.3.2 Zaměstnanecké benefity na Slovensku Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnance Podobně jako v České republice je v této souvislosti nutno určit, zda se u jednotlivých příjmů jedná o zdanitelný příjem či nikoliv, nebo zda není tento příjem od daně osvobozený. Dle § 5 odst. 3 ZDPSK je příjmem zaměstnance i: • suma ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla podle § 25 ZDPSK za každý i započatý kalendářní měsíc poskytnutí motorového vozidla zaměstnavatele na služební a soukromé účely; • rozdíl mezi vyšší tržní cenou zaměstnanecké akcie a cenou této akcie garantovanou zaměstnaneckou opcí v den skutečné realizace zaměstnanecké opce, snížený o částku zaplacenou zaměstnancem za nákup zaměstnanecké opce; • cena anebo výhra přijatá zaměstnancem, který se zúčastnil soutěže vyhlášené zaměstnavatelem. Dle odst. 4 nejsou předmětem daně: • cestovní náhrada poskytovaná v souvislosti s výkonem závislé činnosti do výše, na kterou vznikne zaměstnanci nárok podle zvláštních předpisů; • nepeněžní plnění ve výši hodnoty poskytovaných osobních ochranných pracovních prostředků podle zvláštních předpisů, osobních hygienických prostředků a pracovního oblečení; • částka do výše ustanovené zvláštním předpisem (zákon o cestovních náhradách č. 283/2002) na úhradu některých výdajů zaměstnance; • hodnota poskytovaných rekondičních pobytů, rehabilitačních pobytů, kondičních rehabilitací a preventivní zdravotní péče v případech a za podmínek stanovených zvláštním předpisem; • náhrada za používání vlastního nářadí, zařízení a předmětů potřebných pro výkon práce, jestliže je výše náhrady určená na základě kalkulace skutečných výdajů. Dle odst. 7 jsou od daně osvobozeny: • částka vynaložená zaměstnavatelem na doškolování zaměstnance, které souvisí s činností nebo s podnikáním zaměstnavatele; • hodnota stravy poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ke spotřebě na pracovišti anebo v rámci stravování zabezpečovaného prostřednictví jiných subjektů, a finanční příspěvek na stravování, když zaměstnanec na základě lékařského potvrzení od specializovaného lékaře ze zdravotních důvodů nemůže využít žádný ze způsobů stravování zaměstnanců zabezpečených zaměstnavatelem;

30

• •

•

hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnanci ke spotřebě na pracovišti; použití rekreačního, zdravotnického, vzdělávacího, předškolního, tělovýchovného anebo sportovního zařízení poskytovaného zaměstnavatelem zaměstnancům, stejně se posuzuje i toto plnění poskytnuté manželovi (manželce) zaměstnance a dětem, které se pro účely tohoto zákona považují za vyživované osoby tohoto zaměstnance nebo jeho manželky (manžela); pojistné na veřejné zdravotní pojištění, pojistné na sociální pojištění a zabezpečení, příspěvky na starobní důchodové spoření, které je povinen platit zaměstnavatel za zaměstnance.

Zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnavatele I zde stejně jako v České republice je nutno rozlišit zda se jedná o výdaje daňově uznatelné či nikoliv. Dle § 19 ZDPSK jsou daňovými náklady: • náklady na pracovní a sociální podmínky a péči o zdraví vynaložené na: 1. bezpečnost a ochranu zdraví při práci a hygienické vybavení pracovišť, 2. péči o zdraví zaměstnanců v rozsahu stanoveném zvláštními předpisy a na vlastní zdravotnické zařízení, 3. vzdělávání a rekvalifikaci zaměstnanců, vlastní vzdělávací zařízení, 4. výchovu a vzdělávání žáků středních odborných škol a žáků odborných učilišť, se kterými má zaměstnavatel uzavřenou pracovní smlouvu, na finanční zabezpečení žáků a hmotné zabezpečení žáků, na činnost středisek praktického vyučování nad rámec poskytnutých normativních finančních prostředků a na provoz střední odborné školy nad rámec poskytnutých normativních finančních prostředků, 5. příspěvky na stravování zaměstnanců; • výdaje na pracovní cesty; • příspěvky na doplňkové důchodové spoření, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, tyto příspěvky je možné uznat nejvýše do výše 6 % ze zúčtované mzdy a náhrady mzdy zaměstnance, který je účastníkem tohoto spoření.

Zaměstnanecké benefity z pohledu pojistného na zdravotní pojištění Vyměřovacím základem zaměstnance je dle zákona o zdravotní pojištění č. 580/2004: • příjem dosažený v rozhodném období, který podléhá dani z příjmů fyzických osob; • příjem, který dani nepodléhá, z důvodů smluv o zamezení dvojího zdanění;

31

•

podíl na zisku vyplacený obchodní společností anebo družstvem zaměstnanci bez podílu na základním kapitálu společnosti nebo družstva, který není statutárním orgánem, není členem statutárního orgánu a dozorčího orgánu této společnosti nebo družstva.

Do vyměřovacího základu nepatří: • odstupné a odchodné; • náhrada za pracovní pohotovost, za služební pohotovost, příplatek za pohotovost; • přípěvek ze sociálního fondu; • příjem zaměstnance v souvislosti s používáním motorového vozidla na služební a soukromé účely; • odměna podle zvláštních předpisů v oblasti průmyslových práv; • odměna vyplacená při pracovním výročí a životním výročí; • odměna vyplacená při prvním skončení pracovního poměru při odchodu do starobního důchodu, předčasného starobního důchodu a invalidního důchodu; • plnění poskytnuté zaměstnavatelem po skončení pracovního poměru, služebního poměru anebo státně zaměstnaneckého poměru. Maximální vyměřovací základ je pro rok 2010 2 169,09 EUR.

Zaměstnanecké benefity z pohledu pojistného na sociální pojištění Vyměřovacím základem je dle zákona o sociální pojištění č. 461/2003: • příjem zaměstnance za vykonanou práci, který podléhá dani z příjmů; • příjem zaměstnance, který nepodléhá dani z příjmů fyzických osob, z důvodů smluv o zamezení dvojího zdanění a podíl na zisku vyplacený obchodní společnosti nebo družstvem zaměstnanci bez účasti na základním kapitálu této společnosti nebo družstva; • náhrada mzdy za dovolenou, náhrada mzdy za svátek, náhrada mzdy při překážkách v práci. Do vyměřovacího základu zaměstnance se nezahrnuje: • odstupné, odchodné; • cestovní náhrady; • náhrady za služební pohotovost, náhrada za pohotovost, příplatek za pohotovost; • příspěvky ze sociálního fondu; • příspěvky na doplňkové důchodové spoření, životní pojištění a účelové spoření zaměstnanců, které platí zaměstnavatel;

32

• • • •

příjem zaměstnance v souvislosti s používáním služebního vozidla pro služební i soukromé účely; odměny podle zvláštních předpisů v oblasti průmyslových práv; odměny při pracovních jubileích a životních jubileích, odměny při odchodě do starobního důchodu; plnění poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ze zisku po zdanění mimo podílu na zisku (viz výše), plnění poskytnuté zaměstnavatelem po skončení pracovního poměru a náhrada příjmu při dočasné pracovní neschopnosti.

Maximální vyměřovací základ pro rok 2010 je pro nemocenské pojištění 1 084,55 EUR a pro ostatní složky sociálního pojištění 2 892,12 EUR.

Sociální fond Tvorba tohoto fondu je upraven v zákoně o sociálním fondu č. 152/1994. Zaměstnavatelem je pro účely tohoto zákona právnická osoba se sídlem na území Slovenské republiky anebo fyzická osoba s místem trvalého pobytu anebo místem podnikání na území Slovenské republiky, která zaměstnává zaměstnance v pracovním poměru anebo v obdobném pracovním poměru. Fond se tvoří jako úhrn: • povinného odvodu ve výšce 0,6 % až 1 % ze základu, kterým je souhrn hrubých mezd anebo platů zúčtovaných zaměstnancům za kalendářní rok. Základem pro určení měsíčního přídělu je souhrn hrubých mezd anebo platů zúčtovaných zaměstnancům za příslušný kalendářní měsíc; • dalšího odvodu ve výšce: o dohodnutého v kolektivní smlouvě anebo ve vnitřním předpisu, nejvíce ve výšce 0,5 % ze základu, anebo o částky potřebné na poskytnutí příspěvků na úhradu výdajů na dopravu do zaměstnání a zpět zaměstnancům, kteří splňují podmínky dané tímto zákonem (zaměstnanec se dopravuje do práce veřejnou dopravou a jeho měsíční průměrný výdělek nepřesahuje 50 % průměrné nominální mzdy zjištěné pro účely tohoto zákona); • dalších zdrojů fondů dle tohoto zákona (např. dary, dotace a příspěvky poskytnuté zaměstnavateli do fondu nebo příděly z nerozděleného zisku). Povinný odvod podle tohoto zákona je u zaměstnavatele, který má předmět činnosti zaměřený na dosažení zisku, součástí daňových nákladů. Zaměstnavatel poskytuje z fondu příspěvky na: • stravování zaměstnanců nad rozsah stanovených zvláštními předpisy; • dopravu do zaměstnání a zpět; • účast na kulturních a sportovních akcích;

33

• • • • •

rekreace a služby, které zaměstnavatel využívá na regeneraci pracovní síly; zdravotní péči; sociální výpomoc a peněžní půjčky; doplňkové důchodové spoření kromě příspěvků na doplňkové důchodové spoření, které je zaměstnavatel povinný platit podle zvláštního předpisu; další realizace podnikové sociální politiky v oblasti péče o zaměstnance.

Příspěvek z fondu lze poskytnou i rodinnému příslušníkovi zaměstnance (manželka (manžel), nezaopatřené dítě) anebo osobě, která pobírá některou z forem důchodu, kterou zaměstnavatel zaměstnával v pracovním poměru. Všechny příspěvky poskytnuté zaměstnancům z prostředků sociálního fondu jsou zdanitelným příjmem zaměstnanců (dle § 5 odst. 1 ZDPSK) až na výjimky, které se nezdaňují, a to např.: • příspěvek na zabezpečení stravování; • příspěvky na nealkoholické nápoje poskytované zaměstnavatelem zaměstnanci ke spotřebě na pracovišti; • použití rekreačního, sportovního, vzdělávacího zařízení, které je majetkem zaměstnavatele anebo si ho zaměstnavatel pronajal a poskytl zaměstnancům; • příspěvek na náhradu příjmu při dočasné pracovní neschopnosti.

34

3.3.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity na Slovensku Stravování zaměstnanců Dle zákoníku práce č. 331/2001 je zaměstnavatel povinný zabezpečovat zaměstnancům na všech směnám stravování odpovídající zásadám správné výživy přímo na pracovišti anebo v jeho blízkosti. Zaměstnavatel zabezpečuje stravování zejména poskytováním jednoho teplého hlavního jídla včetně vhodného nápoje zaměstnanci v průběhu pracovní směny ve vlastním stravovacím zařízení, ve stravovacím zařízení jiného zaměstnavatele anebo zabezpečí stravování prostřednictvím právnické nebo fyzický osoby, která má oprávnění zprostředkovávat stravovací služby. Nárok na poskytnutí stravy má zaměstnanec, který v rámci pracovní směny vykonává práci více jak 4 hodiny. Jestliže směna trvá více jak 11 hodin, zaměstnavatel může zabezpečit poskytnutí dalšího teplého hlavního jídla. Zaměstnavatel přispívá na stravování v částce nejméně 55 % ceny jídla, nejvíce však na každé jídlo do částky 55 % stravného poskytovaného při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin (toto činí 3,60 EUR a zmíněných 55 % je 1,98 EUR). Kromě toho poskytuje zaměstnavatel příspěvek podle zvláštního předpisu. Při zabezpečení stravování prostřednictví právnické či fyzické osoby s oprávněním se cenou jídla rozumí hodnota stravovací poukázky. Hodnota stravovací poukázky musí představovat nejméně 75 % stravného poskytovaného při pracovní cestě v trvání 5 až 12 hodin (to znamená 2,70 EUR). Zaměstnavatel poskytne zaměstnanci finanční příspěvek v částce 55 % ceny jídla, jen když povinnost zaměstnavatele zabezpečit zaměstnancům stravování vylučují podmínky výkonu práce na pracovišti anebo když zaměstnavatel nemůže zabezpečit stravování anebo když zaměstnanec na základě lékařského potvrzení od specializovaného lékaře ze zdravotních důvodů nemůže využít žádný ze způsobů stravování, které poskytl zaměstnavatel. Z pohledu zaměstnance je hodnota poskytnutého stravování příjmem osvobozeným od daně z příjmů a to i výše zmíněný finanční příspěvek. V případě zaměstnavatele jsou příspěvky na stravování zaměstnanců daňovým nákladem, jsou-li poskytovány v soulady se zvláštním právním předpisem (např. zákoníkem práce).

Vzdělávání zaměstnanců Zaměstnavatel se dle zákoníku práce stará o prohlubování kvalifikace zaměstnanců nebo o její zvyšování. Zaměstnanec je povinen soustavně si prohlubovat kvalifikaci na výkon práce, kterou má dohodnutou v pracovní smlouvě. Za prohlubování kvalifikace se považuje i její udržování i obnovování. Zaměstnavatel je oprávněn zaměstnanci přikázat další vzdělávání s cílem prohloubení kvalifikace. Účast na kvalifikace je výkonem práce, za který náleží zaměstnanci mzda.

35

Zaměstnavatel může se zaměstnanci uzavřít dohodu, kterou se zaměstnavatel zavazuje umožnit zaměstnanci zvýšení kvalifikace poskytováním pracovního volna, náhrady mzdy a úhrady dalších nákladů spojených se studiem, a zaměstnance se zavazuje zůstat po skončení studia určitou dobu u zaměstnavatele v pracovním poměru (maximálně 5 let), anebo mu uhradit náklady spojené se studiem. Zaměstnavatel, který zaměstnává méně než 20 zaměstnanců, může se zaměstnancem uzavřít i dohodu o prohlubování kvalifikace, jestliže předpokládané náklady dosahují alespoň 1 659,70 EUR. Dohoda musí být písemná. U zaměstnavatele s více zaměstnanci musí náklady dosahovat alespoň 3 319,39 EUR. Z pohledu zaměstnance jsou dle § 5 odst. 7 ZDPSK částky vynaložené zaměstnavatelem na doškolování zaměstnanců osvobozeny od daně z příjmů ze závislé činnosti, pokud toto doškolování souvisí s činností zaměstnavatele. Toto osvobození se nevztahuje částky vyplacené zaměstnanci jako náhrada za ušlý zdanitelný příjem. Dle § 19 tohoto zákona jsou z pohledu zaměstnavatele výdaje na vzdělávání a rekvalifikace zaměstnanců a na vlastní vzdělávací zařízení daňově uznatelné.

Nápoje na pracovišti Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných zaměstnavatelem na pracovišti je dle § 7 ZDPSK příjmem osvobozeným od daně. Z pohledu zaměstnavatele se lze na poskytování některých nápojů na pracovišti dívat jako na péči o zdraví zaměstnanců, a toto je tedy daňovým nákladem. Některé nápoje však nelze daňově uznat (které konkrétně to jsou, záleží na charakteru práce). Příspěvky na nápoje lze poskytovat i ze sociálního fondu. Zaměstnavatel by měl na každém pracovišti zabezpečit pitnou vodu. Při teplotách nad 30 °C by nápoje měly být studené či vlažné, musí být zdravotně nezávadné, bez alkoholu a musí obsahovat co nejméně cukru.

Rekondiční pobyty Pro zlepšení zdravotního stavu některých zaměstnanců, ohrožených určitými nepříznivými pracovními podmínkami, má zaměstnavatel povinnost pořádat rekondiční pobyty podle zákona č. 330/1996 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práci. Tyto pobyty nejsou léčebné, ale slouží jako určitá kompenzace za práci v nepříznivém prostředí. Poskytování rekondičních pobytů se vztahuje na povolání, které splňují kritéria tzv. ztížených pracovních podmínek. Podle § 5 odst. 5 ZDPSK není hodnota rekondičních, rehabilitačních pobytů, kondičních rehabilitací a preventivní zdravotní péče předmětem daně z příjmů.

36

Osobní ochranné pracovní prostředky Dle zákona č. 330/1996 o bezpečnosti a ochraně zdraví při práce je zaměstnavatel povinen: • vypracovat hodnocení nebezpečí, které vyplývají z pracovního procesu a pracovního prostředí a na jeho základě vypracovat seznam poskytovaných osobních ochranných prostředků; • bezplatně poskytovat zaměstnancům, u kterých to vyžaduje ochrana jejich života anebo zdraví, na použití při práci potřebné účinné osobní pracovní prostředky; • udržovat osobní ochranné prostředky v použitelném a funkčním stavu a dbát o jejich řádné používání. Zaměstnavatel je povinný bezplatně poskytovat zaměstnancům: • pracovní oděv a obuv, jestliže pracují v prostředí, ve kterém oděv nebo obuv podléhá mimořádnému opotřebování anebo mimořádného znečištění; • mycí, čistící a dezinfekční prostředky potřebné na zabezpečení tělesné hygieny. Dle § 5 odst. 4 ZDPSK se za předmět daně z příjmu nepovažují nepeněžní plnění ve výši hodnoty poskytovaných osobních ochranných prostředků. Výdaje na tyto ochranné prostředky jsou daňově uznatelné dle § 19 ZDPSK.

Poskytování motorového vozidla zaměstnavatele Dle § 5 odst. 3 ZDPSK je příjmem částka ve výši 1 % ze vstupní ceny vozidla poskytnutého zaměstnavatelem zaměstnanci na služební i soukromé účely. Tato částka je součástí příjmů za každý i započatý měsíc. Vstupní cena vozidla je pro daňové účely definována všeobecně v § 25 ZDPSK. Jestliže půjde o vozidlo pronajaté, vychází se z kupní ceny u původního vlastníka. V obou případech je součástí ocenění DPH. V této problematice jde o poskytnutí vozidla, jeho používání se již dále nesleduje. Příjem se musí zdanit i v případě, že vozidla nebylo v příslušném měsíci vůbec použito. Zaměstnanec by si měl vést knihu jízd, protože benzín, který projezdí na soukromé účely, by si měl hradit sám. Jestliže by celou spotřebu benzínu hradil zaměstnavatel, byla by tato kniha jízd potřebná pro výpočet dalšího nepeněžního příjmu, a to bezplatně poskytnutého benzínu na soukromé účely.

Cestovní náhrady Tuto problematiku upravuje zákon č. 283/2002 o cestovních náhradách. Zaměstnanci, který byl vyslán na pracovní cestu, náleží: • náhrada cestovních výdajů; • náhrada výdajů za ubytování; • stravné; • náhrada potřebných vedlejších výdajů.

37

Stravné Zaměstnanci náleží dle zákona o cestovních náhradách stravné za každý kalendářní den pracovní cesty. Jestliže je zaměstnanci na pracovní cestě poskytnuto stravování v celém rozsahu, zaměstnavatel stravné neposkytuje. Při částečném poskytnutí stravování, se stravné krátí v příslušném poměru dle tohoto zákona. Tab. 5: Výše stravného na pracovních cestách Slovensko Výše stravného Trvání cesty 2009 2010 5 - 12 hod

3,60 EUR

12 - 18 hod

5,40 EUR

nad 18 hod 8,30 EUR Zdroj: vlastní práce dle opatření ministerstva práce, sociálních věcí a rodiny

Jízdné Zaměstnanec má nárok na základní náhradu za každý kilometr jízdy (což činí 0,183 EUR) a za pohonné hmoty, při použití jakéhokoliv vozidla na pracovní cestě, s výjimkou vozidla poskytnutého zaměstnavatelem. Částky základní náhrady lze dohodnout se zaměstnavatelem i pro nákladní automobily, autobusy a traktory. Pokud zaměstnanec použije veřejnou pravidelnou dopravu, náleží mu náhrada v hodnotě ceny lístku. Náhrada za spotřebované pohonné hmoty se vypočítá vynásobení spotřeby (z technického průkazu) cenou PHM (skutečně zaplacenou nebo zjištěnou zvláštním předpisem). Zdanění cestovních náhrad Dle § 5 odst. 4 ZDPSK není cestovní náhrada poskytovaná v souvislosti s výkonem závislé činnosti předmětem daně z příjmů. A podle § 19 ZDPSK jsou výdaje zaměstnavatele vyplacené jako cestovní náhrada daňově uznatelné. Zaměstnavatel může poskytovat i jiné a vyšší náhrady než jsou zákonem ustanovené, pokud je toto uvedeno v kolektivní smlouvě či jiném předpisu. Pro zaměstnance jsou tyto vyšší náhrady zdanitelným příjmem a pro zaměstnavatele nedaňovým nákladem.

38

3.4 Příjmy zaměstnanců - Rakousko 3.4.1 Zdanění příjmů zaměstnanců v Rakousku Příjmů zaměstnanců v Rakousku jsou zdaněny jako příjmy z nesamostatné práce daní z příjmů fyzických osob (ZDPAT) - Einkommensteuergesetz (EStG). Na tyto příjmy se vztahuje tzv. „daň ze mzdy“ (Lohnsteuer).

Základ daně Základem daně z nesamostatné práce jsou peněžní a i nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem. Tento základ daně se snižuje o příspěvky na sociální zabezpečení, o náklady na získání a udržení příjmů a o příjmy od daně osvobozené.

Sazba daně Sazba daně je upravena v § 33 ZDPAT: Tab. 6: Sazba daně Rakousko Příjem

Daň z příjmů

do 11 000 EUR 0 11 000 - 25 000 EUR ((Příjem - 11 000) * 5 110) / 14 000 25 000 EUR 5 110 25 000 - 60 000 EUR 5 110 + ((Příjem - 25 000) * 15 125) / 35 000 60 000 EUR 20 235 nad 60 000 EUR 20 235 + (Příjem - 60 000) * 0,5 Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů Tab. 7: Průměrná a hraniční sazba daně Rakousko Příjem

Průměrná sazba

do 11 000 EUR 0% 11 000 - 25 000 EUR 25 000 EUR 20,44% 25 000 - 60 000 EUR 60 000 EUR 33,73% nad 60 000 EUR Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů

39

Hraniční sazba 36,50% 43,21% 50%

Pro zaměstnance je v podstatě osvobozen příjem až do výše 11 945 EUR, a to z důvodu slevy na zaměstnance a slevy na dopravu: 945 EUR * 36,5% = 345 EUR 345 EUR – 54 EUR – 291 EUR = 0 EUR U poplatníka s nízkými příjmy můžu vyjít vypočítaná daň záporná, tuto daň si lze připsat dobru při splnění podmínek daných zákonem, až do výše 110 EUR ročně.

Měsíční zdanění Tab. 8: Efektivní tarifní tabulka Rakousko Měsíční mzda

Hranič. sazba

Srážka daně

Srážka daně - odpočet samoživitelů

od do bez dětí 1 011,44 0% 0 0 1 011,45 2 099,34 36,50% 369,18 399,51 2 099,35 5 016,00 43,21% 510,13 540,47 5 016,01 50% 850,50 880,84 Zdroj: vlastní práce dle zákona o daních z příjmů

1 dítě 0 410,34 551,3 891,67

2 děti 0 424,93 565,88 906,25

3 děti 0 443,26 584,22 924,59

Jiné příjmy Jde o skupinu příjmů zaměstnanců, které dostávají nad rámec mzdy, jedná se především o 13. a 14. plat. Zde činí sazba daně pouze 6 %. Navíc jsou tyto příjmy osvobozeny do částky 620 EUR ročně. Pokud tyto příjmy budou vyšší než 1/6 běžných příjmů, zdaní se již běžnou sazbou.

Slevy na dani Od vypočítané daně lze dle § 33 ZDPAT odečíst slevy na dani: • zaměstnanec 54 EUR ročně; • na dopravu 291 EUR ročně; • důchodci až do 400 EUR ročně; • na dítě 58,40 EUR na měsíc a dítě, pokud poplatník obdržel příspěvek na dítě a příplatek 36,40 EUR od třetího dítěte. Tato sleva neovlivňuje výpočet daně přímo, vyplacení následuje až po vyplacení rodinných přídavků; • za dítě které nežije ve stejné domácnosti, ale platí na něj výživné: o pro první dítě 29,20 EUR měsíčně, o pro druhé dítě 43,80 EUR měsíčně, o pro třetí a další děti 58,40 EUR měsíčně; • samoživitelé: o bez dětí: 364 EUR ročně, o jedno dítě: 494 EUR ročně, o dvě děti: 669 EUR ročně,

40

o tři děti: 889 EUR ročně, o za každé další dítě zvýšení o 220 EUR. Jedině sleva na samoživitele se použije i při výpočtu měsíční daně. Podmínky pro využití odčitatelné položky samoživitelů: Samoživitelé jsou poplatníci kteří: • jsou více jak 6 měsíců v kalendářním roce vdaní/ženatí a • od svého manžela/manželka nežijí trvale v odluce a • jejichž manžel/manželka o u bezdětných párů nevydělávají více jak 2 200 EUR ročně o u párů s dítětem (kterým přísluší alespoň za 7 měsíců sleva na dítě) nevydělávají více jak 6 000 EUR ročně nebo poplatníci • nejméně s jedním dítětem, kterým přísluší alespoň za 7 měsíců sleva na dítě, a • současně více než 6 měsíců žije s partnerem ve společné domácnosti, a • jejichž partner/partnerka nevydělávají více jak 6 000 EUR ročně nebo poplatníci s alespoň jedním dítětem • kteří více jak 6 měsíců v kalendářním roce nežijí v manželství a • kteří na dítě pobírají víc než 6 měsíců slevu na dítě.

41

3.4.2 Zaměstnanecké benefity v Rakousku Zaměstnanecké a zaměstnavatele

benefity

z pohledu

zaměstnance

Dle § 3 ZDPAT jsou od daně z příjmů osvobozeny: • finanční výhody z poskytnutí zařízení a majetku zaměstnavatele, které dá k dispozici všem zaměstnancům nebo vybrané skupině zaměstnanců, může jít např. o rekreační zařízení a zotavovnu, mateřskou školku, podnikovou knihovnu či sportovní zařízení; • příspěvky zaměstnavatele na opatrování dětí do výše 500 EUR na jedno dítě za kalendářní rok, které zaměstnavatel poskytuje při splnění podmínek daných tímto zákonem; • finanční výhoda z účasti na podnikovém výletě, oslavě či kulturní akci až do výše 365 EUR ročně a materiální požitek až do výše 186 EUR ročně; • příspěvky zaměstnavatele pro zajištění budoucnosti jestli jsou zaměstnavatelem vypláceny a nepřekročí 300 EUR ročně. Vzniknou-li tyto příspěvky ve formě příspěvků na pojištění pro případ smrti či dožití musí být splněný podmínky, které jsou uvedeny v zákoně (jde např. o dobu pojištění či dobu výplaty plnění); • náhrada cestovních výdajů poskytovaných jako kapesné a nocležné (dle právního předpisu) při: o návštěvě zákazníků, servisní službě, o rozvážkové službě, taxi, linkové dopravě či zájezdech, o práci na staveništi či montážích mimo sídlo zaměstnavatele; • pevně stanovená částka cestovních náhrad pro zaměstnance, kteří jsou sportovními trenéry či maséry, atd. za splnění podmínek daných zákonem; • stravování zaměstnanců; • nápoje, které poskytne zaměstnavatel zdarma nebo se slevou zaměstnancům na pracovišti; • finanční výhoda z bezplatné či zlevněné dopravy zaměstnanců a jejich rodinných příslušníků, pokud je zaměstnavatelem přepravní společnost. Dále jsou jako nepeněžní plnění osvobozeny: • notebook či osobní počítač, jsou-li používány i k osobním účelům; • příležitostné použití mobilního telefonu k soukromým účelům. Plnění od zaměstnavatele, které nejsou předmětem daně dle § 26 ZDPAT: • hodnota pracovního oblečení a jeho čistění zdarma od zaměstnavatele; • částky vynaložené zaměstnavatelem na vzdělávání či zvyšování kvalifikace zaměstnanců; • cestovní náhrady;

42

• • • •

přeprava zaměstnance při vnitropodnikové přepravě (vnitropodnikovou přepravou se rozumí přeprava zaměstnance z a do zaměstnání); náhrada nákladů na stěhování při přeložení na jiné pracovní místo; příspěvky zaměstnavatele zaměstnanci na pojištění; příspěvky ze soukromých fondů až do částky 1 460 EUR ročně.

Nepeněžními příjmy, které je nutno zdanit jsou např.: • poskytnutí služebního automobilu; • poskytnutí parkovacího místa; • půjčka od zaměstnavatele; • poskytnutí služebního bytu; • „motivační“ cesty. Zaměstnanci mohou uplatňovat náklady na získání a zajištění příjmů (Werbungskosten), a tím si snížit daň. Tyto náklady musí bezprostředně souviset se závislou činností. Každý aktivní zaměstnanec si může uplatnit nezdanitelnou paušální částku na zachování a udržení příjmů ve výši 132 EUR ročně. Následující náklady jsou v praxi nejčastější, a pokud celkem přesahují 132 EUR lze si o ně snížit daň: • pracovní oblečení; • pracovní prostředky a nářadí; • zvyšování kvalifikace, školení; • počítač, internet; • odborná literatura; • cestovní výdaje, a další. Podnikové výdaje zaměstnavatele Jedná se o náklady a výdaje, které jsou vynaloženy v souvislosti s provozem podniku a jsou daňově uznatelné. Patří mezi ně např.: • příspěvky na pojištění zaměstnance; • cestovní náhrady ve skutečné výši; • příspěvky ze soukromých fondů; • příspěvky na jídlo; • pracovní oblečení, pracovní prostředky; • nepeněžní příjmy poskytnuté zaměstnancům. V některých případech mohou u výše zmíněných nákladů nastat výjimky, kdy tyto náklady nelze daňově uznat.

Zaměstnanecké benefity z pohledu sociálního zabezpečení Vyměřovacím základem pro příspěvky na sociální zabezpečení je za příslušné období vyplacená odměna za práci, zaokrouhlená na centy. Maximální vyměřovací základ je 4 110 EUR měsíčně.

43

Pro jiné výplaty (jako jsou 13. a 14. plat, příspěvky na Vánoce či dovolenou) platí odlišná procenta. Je zde totiž stanoven limit ve výši 60-násobku maximálního denního vyměřovacího základu (8 220 EUR ročně). Do vyměřovacího základu se dle § 49 zákona o všeobecném sociálním pojištění nezahrnuje např.: • náhrada výdajů vzniklých v souvislosti se zaměstnáním od zaměstnavatele, jako jsou např. cestovní výdaje (ve výšce, ve které nepodléhají dani z příjmů); • náhrada nákladů na stěhování, ve výši, kdy nepodléhají dani z příjmů; • hodnota bezplatně poskytnutého pracovního oblečení a hodnota jeho čistění; • „odměny“ za ukončení pracovního poměru, jako např. odstupné; • dárky k různým výročím od zaměstnavatele; • dobrovolné sociální příspěvky zaměstnavatele; • zaměstnavatelem dobrovolně poskytované jídlo na pracovišti, nápoje na pracovišti poskytnuté zdarma nebo se slevou; • poskytnutí zařízení a majetku zaměstnavatele, které dá k dispozici všem zaměstnancům nebo vybrané skupině zaměstnanců, může jít např. o rekreační zařízení a zotavovnu, mateřskou školku, podnikovou knihovnu či sportovní zařízení; • finanční výhoda z účasti na podnikovém výletě, oslavě či kulturní akci a materiální požitek, pokud nepřekročí obvyklý rozměr; • příspěvky zaměstnavatele pro zajištění budoucnosti pokud nepřekročí 300 EUR ročně; • příspěvky na penzijní pojištění, ve výši, kdy nepodléhají dani z příjmů; • úspory úroků ze zaměstnaneckých půjček, pokud nepřesahují 7 300 EUR; • částky od zaměstnavatele na další vzdělávání, z provozních zájmů zaměstnavatele; • pevně stanovená částka cestovních náhrad pro zaměstnance, kteří jsou sportovními trenéry či maséry, atd. za splnění podmínek daných zákonem.

44

3.4.3 Nejčastěji uplatňované zaměstnanecké benefity v Rakousku Příspěvky na opatrování dětí Příspěvky zaměstnavatele na opatrování dětí jsou osvobozeny dle § 3 ZDPAT do výše 500 EUR na jedno dítě za kalendářní rok. Tyto příspěvky může zaměstnavatel poskytovat při splnění následujících podmínek: • opatrování se týká dítěte dle § 106 ZDPAT, za které přísluší zaměstnanci alespoň za 6 měsíců v kalendářním roce sleva na dítě; • dítěti nebylo za počátku kalendářního roku více než 10 let; • opatrování se děje ve veřejných či soukromých institucích, které odpovídají zákonům nebo jej provádí pedagogicky kvalifikovaná osoba; • zaměstnanec musí doložit, že předpoklady pro příspěvek existují a že nepobírá tento příspěvek od jiného zaměstnavatele. Změny okolností musí zaměstnanec nahlásit do jednoho měsíce. Vyplácí-li zaměstnavatel tento příspěvek, tak se z jeho pohledu jedná o daňově uznatelný výdaj.

Stravování zaměstnanců Dle § 3 bod 17 ZDPAT je poskytnutí zlevněného jídla nebo jídla zdarma zaměstnancům na pracovišti osvobozeno od daně, pokud je poskytnuto dobrovolně (tedy že na něj není žádný právní nárok, např. z kolektivní smlouvy). Strava může být poskytnuta přímo na pracovišti nebo v blízké restauraci. Přitom není podstatné, zda se jídlo uvaří přímo v podniku nebo zda je tam zaměstnavatelem přivezeno odjinud nebo je konzumováno jinde. Osvobozeny jsou také poskytnuté stravenky. Poukázky na jídlo jsou osvobozeny až do výše 4,40 EUR na den, jsou-li použity přímo na pracovišti nebo v blízké restauraci. Poukázky lze použít také k nákupu potravin, které se nemusejí ihned zkonzumovat. Tyto jsou osvobozeny do výše 1,10 EUR. Přesahuje-li hodnota stravy částku 4,40 EUR, je nutno přesahující částku zdanit. Pro jeden pracovní den může být vydána je jedna poukázka na stravu. Poukázka nemusí být jen v papírové formě, ale např. i v elektronické. Tyto příspěvky na stravování zaměstnanců jsou z pohledu zaměstnavatele daňovými náklady, pokud se na ně nepohlíží jako na náklady na reprezentaci.

Cestovní náhrady Mezi příjmy ze závislé činnosti nepatří náhrady vynaložených provozních nákladů, náhrady jízdného, nocležného a denního kapesného, které jsou vynaloženy při pracovní cestě. Pracovní cestou je taková cesta, při které zaměstnanec opouští své

45

stálé pracoviště za účelem realizace svých pracovních úkonů nebo pracuje tak daleko od svého bydliště, že by se denně nestihl vracet (vzdálenost 120 km se považuje na nepřijatelnou pro návrat). Zaměstnancům náleží: • náhrada za ujeté kilometry, nejvýše dle platných předpisů; • denní kapesné při tuzemských pracovních cestách může činit nejvýše 26,40 EUR, bude-li zaměstnanci poskytnut oběd, kapesné se zkrátí; • jako nocležné se uznají buď prokazatelně doložené náklady, nebo paušální částka 15 EUR za nocleh, včetně snídaně; • náhrada za zahraniční cesty, nejvýše dle platných předpisů. Platí-li zaměstnavatel vyšší náhrady, než jsou ty zákonem předepsané, tak jsou součástí zdanitelných příjmů zaměstnance. Výše denního kapesného je rozdělena podle trvání cesty. Tab. 9: Výše denního kapesného Rakousko. Trvání cesty 0 až 3 hod 3 až 4 hod 4 až 5 hod 5 až 6 hod 6 až 7 hod 7 až 8 hod 8 až 9 hod 9 až 10 hod 10 až 11 hod 11 až 24 hod Zdroj: vlastní práce dle nařízení

Denní kapesné 0,00 EUR 8,80 EUR 11,00 EUR 13,20 EUR 15,40 EUR 17,60 EUR 19,80 EUR 22,00 EUR 24,20 EUR 26,40 EUR

Pokud zaměstnanec pracuje dále od svého bydliště a nemůže se denně vracet domů (zpravidla od vzdálenosti 120 km), jsou pro něj osvobozeny od daně náklady na jednu cestu týdně (během nepracovních dnů), které mu zaměstnavatel proplatí. Náhrady, které za toto náleží, zaměstnanci jsou upraveny zvláštním předpisem. Cestovní náhrady jsou z pohledu zaměstnavatele daňovými náklady, pokud nepřestoupí částky uvedené v § 26 ZDPAT (tj. ty co jsou uvedeny výše). Vyšší náklady než tyto nelze daňově uznat.

Notebook Používá-li zaměstnanec zaměstnavatelům počítač i k osobním účelům, tak zaměstnanci nevzniká žádný zdanitelný příjem. Náklady na notebook nese

46

zaměstnavatel, pro kterého jsou daňově účinné. Pokud tento počítač zaměstnavatel prodá zaměstnanci v účetní hodnotě, tak zaměstnanci nevzniká žádné zvýhodnění, ani tudíž žádný příjem. Ale pokud by mu ho předal zdarma, tak zaměstnanci vznikne příjem v účetní hodnotě toho počítače. Převedením plně odepsaného počítače nevzniká žádná výhoda ze služebního poměru.

Pracovní oblečení Typickým pracovním oblečení jsou např. montérky, pracovní rukavice, černý oblek, služební stejnokroj policistů, lékařský plášť (ale ne bílé kalhoty a boty) atd. Toto pracovní oblečení není předmětem daně a z pohledu zaměstnavatelů se jedná o daňové náklady. Za daňové náklady se považují také ochranné pomůcky (např. přilby). Daňovým nákladem je i pořízení oblečení, které nesplňuje podmínky pro typické pracovní oblečení. Ale z pohledu zaměstnance jde o nepeněžní plnění, které je nutno zdanit.

Vzdělávání zaměstnanců Tímto se rozumí další vzdělávání zaměstnanců či zvyšování jejich kvalifikace, čímž dochází k prohloubení a rozšíření jejich znalostí nutných k výkonu jejich profese. Toto „školení“ bude zařizovat zaměstnavatel a ten také ponese náklady. U zaměstnance se bude jednat o příjmy osvobozené od daně. Předpokladem je, že se školení provádí z podnikových zájmů zaměstnavatele. S tímto související náklady jsou např. odborné knihy a časopisy, psací potřeby, náklady na ubytování při školení, atd. Náklady na vzdělávání, tj. zvyšování kvalifikace, vzdělávání potřebné k vykonávání profese či školení, zaměstnanců jsou daňově uznatelné V souvislosti se vzděláváním zaměstnanců vzniká zaměstnavateli možnost uplatnit nezdanitelnou položku na vzdělávání. Tato položka je ve výši 20 % nákladů, které vznikly zaměstnavateli v souvislosti se vzděláváním.

Náklady na stěhování Zaměstnanec obdrží od zaměstnavatele náhradu nákladů na stěhování, které je nutné z důvodů změny pracovního místa či z důvodu výměny služebního bytu. K nákladům na stěhování patří: • náhrada skutečných nákladů na cestování zaměstnance, jeho manželky a dětí hromadnou dopravou mezi novým a dosavadním bydlištěm; • náhrada skutečných dopravních nákladů na přestěhování; • náhrada jiných nákladů spojených s přestěhováním; • náhrada nájemného v dosavadním bytě, které musí zaměstnanec platit do uplynutí výpovědní lhůty. Tyto obdržené náhrady od zaměstnavatele představují příjmy, které nejsou předmětem daně z příjmů zaměstnance. A z pohledu zaměstnavatele se jedná o náklady daňově uznatelné.

47

Příspěvky na pojištění Mezi příjmy ze závislé činnosti zaměstnance nepatří také příspěvky zaměstnavatele: • na penzijní pojištění dle zákona o penzijním pojištění; • na zahraniční penzijní pojištění na základě zahraničního závazku či nařízení; • z podpůrného fondu bez právního nároku; • z kolektivního podnikového pojištění dle zákona o dozoru nad pojišťovnictvím; • z dalších nadací. Budoucí důchody, které vzniknou na základě příspěvků na penzijní pojištění, budou zdaňovány. Výše zdanění bude záležet i na tom, z jaké části bude důchod z penzijní pokladny tvořen příspěvky zaměstnavatele. Tyto příspěvky jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné, splňují-li podmínky dané zákonem. A dále mezi příjmy zaměstnance nepatří příspěvky zaměstnavatele svým zaměstnancům z podnikové pokladny sociálního zabezpečení ve výši maximálně 1,53 % měsíční odměny ve smyslu pracovněprávních ujednání (různé zákony). Podniková pokladna sociálního zabezpečení je peněžní ústav dle zákona o bankovnictví. Vedení a správa příspěvků k podnikové péči, je její jedinou obchodní oblastí. Každý podnikatel musí mít uzavřenu smlouvu s touto institucí. Tyto příspěvky zaměstnavatele patří mezi jeho daňově uznatelné náklady.

Životní pojištění Provádí-li zaměstnavatel snížení mzdy a platí-li rozdíl ve smlouvě o životním pojištění (přičemž je zároveň pojištěným a zároveň obmyšleným) a bude-li pojistné plnění vyplaceno zaměstnavateli po uplynutí pojistné doby a ten toto plnění postoupí zaměstnanci, tak přestavuje placení tohoto pojistného běžný provozní náklad zaměstnavatele (daňově účinný). U zaměstnance neexistuje v době placení pojistného žádná výhoda z pracovního poměru.

Služební automobil Pokud zaměstnanec používá služební automobil i k soukromým účelům, tak je jeho měsíčním nepeněžním příjmem 1,5 % z pořizovací ceny automobilu (včetně daně z přidané hodnoty). Výše tohoto příjmu je maximálně 600 EUR. Jako soukromé použití jsou brány v úvahu i cesty mezi bydlištěm a zaměstnáním. Bude-li automobil použit v ročním průměru maximálně do 500 km měsíčně na soukromé účely, tak se hodnota příjmů snižuje na polovinu, tedy na 0,75 % z pořizovací ceny (maximálně tedy 300 EUR). K doložení těchto příjmů je nutno vést knihu jízd.

48

Tyto příjmy nelze snížit, pokud zaměstnanec auto nepoužívá, např. je-li nemocný či na dovolené. Používá-li zaměstnanec více různých automobilů, vychází se z průměrné hodnoty všech vozidel. Pokud však využívá více automobilů najednou, tak se za příjem považuje 1,5 % z pořizovací ceny každého z nich. Maximální částka 600 EUR je tedy pro každé vozidlo zvlášť. Pokud jeden automobil používá více zaměstnanců, tak se tento příjem mezi ně rozdělí.

Poskytnutí parkovacího místa Poskytne-li zaměstnavatel svému zaměstnanci parkovací místa zdarma, tak je nutno k příjmům zaměstnance připočíst 14,53 EUR měsíčně. Toto parkovací místo může zaměstnanec použít jak pro svůj vlastní automobil, tak i pro automobil zaměstnavatele, který používá k jízdě do zaměstnání. K uplatnění tohoto příjmu není nutné, aby měl zaměstnanec pro sebe vyhrazené parkovací místo či garáž. Oprávnění používat toto parkovací místo může vzniknout např. předáním karty či klíče od závory. Příležitostné parkování i mimo pracovní dobu tento příjem nezvyšuje. Toto neplatní pro motorky či mopedy.

Půjčka od zaměstnavatele Za příjem se považuje i úrokové zvýhodnění (úspora) při půjčce zaměstnance od zaměstnavatele, přesáhne-li tato půjčka 7 300 EUR. Pokud jde o úsporu u půjčky do této částky, žádný příjem nevzniká. Převýší-li půjčka 7 300 EUR, za příjem se považuje jen zvýhodnění u částky tuto hodnotu přesahující. Výše splátky a doba splácení nemají žádný vliv na výši příjmu. Tímto zvýhodněním je úspora ve výši 3,5 % z nesplaceného kapitálu. U příjmů v zahraniční měně se příjem stanoví individuálně.

Poskytnutí služebního bytu Pokud dá zaměstnavatel svému zaměstnanci zdarma či s určitou slevou k dispozici služební byt, tak je to považováno za zdanitelný příjem. Za nepeněžní příjem se v tomto případě považuje skutečný nájem i s provozními výdaji snížený o 25 %.

„Motivační“ cesty Pokud zaměstnavatel pořádá tzv. motivační cesty, aby odměnil své pracovníky za zvláštní výkony, tak zaměstnancům vzniká peněžní výhoda. Tato výhoda se musí samozřejmě zdanit.

Zaměstnanecké slevy Mezi zdanitelné příjmy zaměstnance patří také zaměstnanecké slevy, které převyšují slevy poskytované v běžném obchodním styku. K posouzení zda je sleva předmětem daně jsou důležité ceny v maloobchodě (neberou se v potaz ceny pro

49

velké a stálé zákazníky). Peněžní výhoda spočívá v rozdílu mezi cenou obvyklou konečnému zákazníkovi a cenou, za kterou bylo zboží poskytnuto zaměstnanci.

Prodej opotřebeného vozidla Při prodeji opotřebeného služebního vozidla vzniká zaměstnanci povinnost zdanit nepeněžní příjem, pokud existuje rozdíl mezi cenou, za kterou jej zaměstnanec koupil a cenou, za kterou by jej zaměstnavatele prodal cizí osobě.

Používání síťové jízdenky i pro soukromé účely Předáním síťové jízdenky i pro soukromé účely, vzniká výhoda z pracovního poměru, která se určí z průměrných cen v místě spotřeby. To jsou ceny, za které lze jízdenky v určitém místě zakoupit.

50

3.5 Zaměstnanecké požitky dle mezinárodních účetních standardů IFRS jsou mezinárodní standardy účetního výkaznictví, které vydává Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Tyto standardy nejsou brány jako obecné platné právní normy, ale mohou být začleněny do národních či mezinárodních legislativ. V současnosti musí dle těchto standardů postupovat společnosti, s jejichž cennými papíry se obchoduje na burzách na území Evropské unie, při sestavování konsolidované účetní závěrky (ERNST & YOUNG PRAGUE, 2005, s. 1). Zaměstnaneckým požitkem je dle mezinárodních účetních standardů vše, co poskytují zaměstnavatelé svým zaměstnancům jako odměnu za jejich služby. Za zaměstnanecký požitek je tedy brána i mzda – odměna, za vykonanou práci. Mimo mzdy však mohou zaměstnanci získávat od zaměstnavatelů i další požitky, např. podíly na zisku podniku, nemocenské dávky, penzijní příspěvky, služební vozidlo, bydlení atd. (VAŠEK, 2005, s. 53). Standard rozlišuje 4 skupiny požitků: • krátkodobé zaměstnanecké požitky; • požitky po skončení pracovního poměru; • ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky; • požitky při předčasném ukončení pracovního poměru.

Krátkodobé zaměstnanecké požitky Mezi tyto požitky patří: • mzdy, platy a příspěvky na sociální zabezpečení; • krátkodobé pracovní volno (roční placená dovolená a placená nemocenská dovolená); • podíly na zisku a další odměny; • nepeněžní požitky pro současné zaměstnance (např. služební auto, zboží zdarma, zdravotní péče a další). Zaměstnavatel poskytuje krátkodobé požitky jako odměnu za službu zaměstnance. Tyto požitky vykáže zaměstnavatel v nediskontované částce a zaúčtuje je jako závazek a výdaj (pokud není tato částka součásti pořizovací ceny nějakého aktiva). Akumulované pracovní volno se uznává, pokud služba, kterou poskytnou zaměstnanci, zvyšuje nárok na jejich budoucí volno. Ocení se jako dodatečná částka neuhrazeného akumulovaného nároku k rozvahovému dni. Náklady na neakumulované volno se uznávají tak, jak vznikly a v době, kdy vznikly. Tento standard se také zabývá plány podílů na zisku a prémiovými plány. Očekávaný náklad lze rozpoznat pouze tehdy, má-li zaměstnavatel závazek odměny vyplatit

51

a tehdy, lze-li hodnotu tohoto závazku spolehlivě odhadnout (ERNST & YOUNG PRAGUE, 2005, s. 106).

Požitky po skončení pracovního poměru Tyto požitky poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům na základě plánů požitků po skončení pracovního poměru. Jde o: • důchodové požitky (např. penze); • ostatní požitky po skončení pracovního poměru (např. úhrada lékařské péče). Pravidla v tomto standardu se týkají hlavně správného ocenění nákladů a zařazení vykázaných nákladů do správného období. Jak již bylo výše zmíněno, vyplácení těchto požitků se děje na základě plánů požitků. Plány požitků = penzijní plány jsou dohody mezi zaměstnavatelem a zaměstnanci. Na základě těchto dohod jsou zaměstnanci, který je v důchodovém věku, vypláceny požitky. Plány jsou tedy dlouhodobým závazkem zaměstnavatele ve formě příspěvků nezávislému správci penzijního fondu nebo vládní agentuře. Příspěvky jsou plánem využívány k pořízení aktiv plánu, ze kterých se pak vytváří výnosy. Tyto výnosy pak slouží správci fondu k vyplácení požitků zaměstnancům. Ocenění těchto požitků je poměrně složité (VAŠEK, 2005, s. 54).

Ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky Jedná se o požitky, které nejsou v plné výší splatné do 12 měsíců po poskytnutí služeb zaměstnavateli (kromě požitků po skončení pracovního poměru) (ERNST & YOUNG PRAGUE, 2005, s. 107 - 108). Jde o: • dlouhodobá placená volna (např. dovolená za výsluhu či studijní volno); • jubilea a ostatní požitky za výsluhu; • podíl na zisku a odměny (vyplacené za více než 12 měsíců); • odložená plnění (vyplacené za více než 12 měsíců); • plnění hrazená účetní jednotkou než zaměstnanec vstoupí do dalšího pracovního poměru. Zaměstnavatel musí náklady vykázat a uznat v okamžiku jejich vzniku a neamortizovat je během určitého období. Závazky z těchto požitků je zaměstnavatel povinen v rozvaze uvést v čisté částce, vzniklé odečtením „fair value“ (objektivní hodnota) od současné hodnoty závazků. Při diskontování závazku se musí použít sazba, která je vázána k dlouhodobým podnikovým obligacím (VAŠEK, 2005, s. 57).

52

Požitky při předčasném ukončení pracovního poměru V tomto případě se jedná o zvláštní druh požitků, protože je zde zcela odlišný důvod vyplácení těchto požitků. Nejde totiž o odměny za poskytnuté služby zaměstnavateli, ale o kompenzaci toho, že se zaměstnavatel rozhodl zaměstnance propustit (VAŠEK, 2005, s. 57). Zaměstnavatel účtuje o těchto požitcích na základě prokazatelného rozhodnutí o předčasném ukončení pracovního poměru zaměstnance nebo o poskytnutí odstupného. Pokud jsou tyto požitky splatné za více než 12 měsíců, je nutno je diskontovat (ERNST & YOUNG PRAGUE, 2005, s. 108).

53

4 Vlastní práce 4.1 Srovnání zdaňování příjmů zaměstnanců v České republice, na Slovensku a v Rakousku Nabídka zaměstnaneckých benefitů je v dnešní době opravu velmi široká. Mnohé tradiční benefity se objevují a jsou řešeny v zákoně o daních z příjmů ve všech třech státech. Jsou jimi např. poskytované stravování, služební automobil pro soukromé účely, či možnost dalšího vzdělávání. Některé benefity jsou však poskytovány jen někde a v ostatních zemích se vůbec neobjevují. Toto je nejvíce patrné v Rakousku, kde jsou v zákoně o daních z příjmů popsány některé zaměstnanecké výhody, které se v České republice či na Slovensku vůbec nevyskytují. Patří mezi ně např. příspěvek na opatrování dítěte, poskytování parkovacího místo či úhrada nákladů na stěhování. Některé podrobnosti ke zdanění benefitů jsou však uvedené i v jiných zákonech než je zákon o daních z příjmů. Jsou jimi např. zákoník práce, zákon o cestovních náhradách, a další. Dále je třeba zmínit, že velkých vliv na výsledné zdanění zaměstnaneckých benefitů, má také to, jaký mají vztah tyto benefity k vyměřovacímu základu pro odvod pojistného. Některé benefity se totiž do vyměřovacího základu zahrnují a některé ne. Pojistné totiž významným způsobem ovlivňuje základ daně, v Rakousku a na Slovensku pojistné sražené zaměstnanci snižuje základ daně a v České republice pojistné, které platí zaměstnavatel za zaměstnance, základ daně dokonce zvyšuje. Důležitým aspektem, který rozhoduje o tom, zda zaměstnavatel poskytne svým zaměstnancům nějakou zaměstnaneckou výhodu, je to jaký vliv bude mít toto poskytnutí na jeho základ daně (tj. zda budou daňově uznatelné či nikoli). Některé benefity jde dále poskytovat z různých fondů zaměstnavatele. Na Slovensku jsou dokonce zaměstnavatelé povinni vytvářet sociální fond, který je upraven zákonem o sociálním fondu.

4.1.1 Přehled rozdílů v zaměstnaneckých benefitech v České republice, na Slovensku a v Rakousku V literární rešerši bylo popsáno daňové řešení různých zaměstnaneckých benefitů, které poskytují zaměstnavatelé svým zaměstnancům. Následující dvě tabulky obsahují shrnutí nejpodstatnějších informací s ohledem na řešení způsobu zdanění na straně zaměstnance.

54

Tab. 10: Rozdíly ve zdanění benefitů z pohledu zaměstnance I Druh benefitu

Způsob řešení ČR

Způsob řešení SK

Způsob řešení AT

hodnota stravy je osvobozena od nepeněžní příjem je daně, osvobozen je v plné výši také za splnění osvobozen od daně určitých podmínek finanční příspěvek

osvobozeno od daně

používání osvobozeno, možno rekreačních, nepeněžní příjem je vztáhnout i na zdravotnických, v plné výši manžela vzdělávacích a osvobozen od daně (manželku) a děti dalších zařízení

osvobozeno od daně

nealkoholické nápoje

nepeněžní plnění je osvobozeno od daně

osvobozeno od daně

dary zaměstnancům

nepeněžní dary osvobozeny až do výše 2 000 Kč ročně při splnění podmínek

stravování zaměstnanců

vyšší cestovní náhrady

příspěvky na penzijní připojištění a životní pojištění

osvobozeno od daně

v materiální formě osvobozeno až do zdanitelný příjem výše 186 EUR ročně

vyšší než zákonem vyšší než zákonem vyšší než zákonem předepsané jsou předepsané jsou předepsané jsou zdanitelným zdanitelným zdanitelným příjmem příjmem příjmem

osvobozeno v úhrnné výši max. 24 000 Kč ročně

zdanitelný příjem

Zdroj: vlastní práce

55

nejsou zdanitelným příjmem

Tab. 11: Rozdíly ve zdanění benefitů z pohledu zaměstnance II Způsob řešení ČR

Způsob řešení SK

není předmětem daně

nejsou zdanitelným příjmem při není předmětem splnění podmínek daně pro pracovní oblečení

příspěvek na opatrování dětí

zdanitelný příjem

osvobozeno od daně do výše 500 zdanitelný příjem EUR na jedno dítě za kalendářní rok

služební automobil pro soukromé účely

zdanitelný příjem zdanitelný příjem zdanitelný příjem ve výši 1 % vstupní ve výši 1 % vstupní ve výši 1,5 % ceny ceny pořizovací ceny

peněžní zvýhodnění z půjčky

peněžní zvýhodnění je zdanitelný příjem zdanitelným příjmem, pokud půjčka přesáhne 7 300 osvobozeno u půjček na bytové zdanitelný příjem EUR, zvýhodněním je 3,5 % z účely do výše 100 000 Kč nebo k nesplaceného kapitálu překlenutí tíživé finanční situace do výše 20 000 Kč

Druh benefitu

pracovní oblečení

Způsob řešení AT

Zdroj: vlastní práce

Dále v textu bude provedeno vysvětlení způsobu zdanění vybraných benefitů na praktickém příkladě.

56

4.1.2 Demonstrace zdanění příjmů zaměstnance na praktickém příkladě Poplatník, který má podepsáno Prohlášení poplatníka daně z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti a funkčních požitků, pobíral v daném měsíci příjem ze závislé činnosti ve výši 45 000 Kč (1 698,11 EUR). Má jedno dítě, na které uplatňuje daňové zvýhodnění. V daném měsíci nastaly následující situace: 1) Zaměstnavatel zajišťuje stravování svých zaměstnanců prostřednictvím stravenek. Nominální hodnota stravenky je 100 Kč (3,77 EUR), zaměstnancům jsou poskytovány za sníženou cenu 35 Kč (1,32 EUR). Měsíc měl 20 pracovních dnů. 2) Zaměstnanec používá k pracovním účelům osobní automobil Škoda Octavia, jehož pořizovací cena včetně DPH byla 511 600 Kč (19 305,66 EUR). Zaměstnavatel umožnil zaměstnanci používat toto auto i pro soukromé účely. 3) Zaměstnavatel přispívá na penzijní připojištění se státním příspěvkem svému zaměstnanci přímo na jeho účet u penzijního fondu. Měsíční příspěvek zaměstnavatele činí 1 500 Kč (56,60 EUR). 4) Zaměstnavatel platí za zaměstnance výdaje spojené se zvyšováním kvalifikace, toto zvyšování kvalifikace není dle zaměstnavatele považováno za výkon práce (je to překážka v práci). Vzniklé náklady činí v daném měsíci 3 600 Kč (135,85 EUR). 5) Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci vánoční dárek v hodnotě 5 500 Kč (207,55 EUR). 6) Zaměstnanec byl v daném měsíci vyslán na pracovní cestu. Pracovní cesta trvala 15 hodin a zaměstnanec při ní urazil 250 km. Zaměstnanec použil pro cestu po schválení zaměstnavatelem vlastní osobní automobil. Zaměstnavatel mu poskytl stravné ve výši 150 Kč (5,66 EUR), v případě Rakouska ve výši dané zákonem. Další náklady zaměstnanci nevznikly. 7) Zaměstnavatel poskytl zaměstnanci bezúročnou půjčku na překonání tíživé životní situace ve výši 52 000 Kč (1 962,26 EUR). 8) Zaměstnavatel poskytuje zaměstnancům na pracovišti perlivé nápoje, hodnota nápojů připadající na jednoho zaměstnance na měsíc je 350 Kč (13,21 EUR).

57

Dále budou nejprve slovně popsány dopady těchto situací v jednotlivých státech na základ daně zaměstnance, na základ daně zaměstnavatele a také na vyměřovací základ pro odvod pojistného. Posléze bude proveden výpočet zálohy na daň a čisté mzdy zaměstnance. Přepočet údajů stanovených v EUR na Kč bude proveden dle jednotného kurzu pro rok 2009 stanoveného na základě pokynu ministerstva financí D-337. 1 EUR = 26,50 Kč. Ad 1) Stravenky
Česká republika Zaměstnanec získá nepeněžní příjem v hodnotě 65 * 20 = 1 300 Kč (49,06 EUR), úhradu za stravenky mu zaměstnavatel strhne ze mzdy ve výši 700 Kč (26,42 EUR). Tento nepeněžní příjem je osvobozen od daně z příjmů a také nespadá do vyměřovacího základu pro pojistné. Zaměstnavatel si může dát do daňových nákladů 55 % z nominální hodnoty stravenky, což je 55 Kč (2,08 EUR), ale maximálně pouze 70 % z horní hranice stravného při trvání pracovní cesty 5 až 12 hodin, tedy 70 % z 73 Kč (2,75 EUR) = 51,10 Kč (1,93 EUR). Z příspěvku 65 Kč (2,45 EUR) na jednu stravenku je tedy daňově uznatelný náklad 51,10 Kč (1,93 EUR), náklad daňově neuznatelný 13,90 Kč (0,52 EUR). Zbývající část ceny stravenky bude sražena zaměstnanci ze mzdy. Celkem lze dát do daňových nákladů 1 022 Kč (38,57 EUR).
Slovensko Hodnota poskytovaného stravování je pro zaměstnance osvobozena od daně a také nespadá do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Zaměstnanci bude z čisté mzdy strženo 26,42 EUR (700 Kč). Zaměstnavatel musí dle zákoníku práce přispívat zaměstnanci na stravování nejméně 55 % z ceny jídla. Při poskytování stravování pomocí jiných osob je cenou jídla hodnota stravovací poukázky (stravenky). Hodnota stravovací poukázky musí činit nejméně 2,70 EUR (71,55 Kč). V našem případě je hodnota stravenky 3,77 EUR (100 Kč) a zaměstnavatel musí dle zákona přispívat minimálně 2,08 EUR (55 Kč). Zde tedy přispívá 2,08 EUR (55 Kč) povinně a 0,38 EUR (10 Kč) ze sociálního fondu, což je přípustné. Celkem tedy přispívá 41,60 EUR (1 100 Kč) na vrub daňových nákladů a 7,60 EUR (200 Kč) ze sociálního fondu.

58


Rakousko Poskytnutí stravenek je pro zaměstnance osvobozeno od daně až do výš 4,40 EUR (117 Kč) na den. Toto osvobození se nevztahuje na poskytnutí stravování, na které je nárok dle uzavřené smlouvy. Tento nepeněžní příjem ve výši 49,00 EUR (1 300 Kč) bude tedy osvobozen od daně ze mzdy. Zároveň nebude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pokud by ovšem použil stravenky pouze k nákupu potravin, je osvobozena pouze částka do výše 1,10 EUR (29 Kč). Z pohledu zaměstnavatele se jedná o tzv. podnikové výdaje, které se považují za daňově uznatelné. Ad 2) Automobil pro osobní účely
Česká republika Zaměstnanci vzniká nepeněžní příjem v hodnotě 1 % z pořizovací ceny vozidla, za každý i započatý kalendářní měsíc. V tomto měsíci zaměstnanec vozidlo používal i k soukromým účelům, vzniká mu tedy nepeněžní příjem ve výši 5 116 Kč (193,06 EUR), který se musí připočítat ke zdanitelné mzdě. Tato částka se bude zahrnovat i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Náklady související s vozidlem jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné a nijak se nekrátí. Výdaje za pohonné hmoty jsou daňovými výdaji, pouze při použití vozidla pro služební účely.
Slovensko Zaměstnanci vzniká nepeněžní příjem ve výši 1 % pořizovací ceny vozidla za každý měsíc. Tedy 193,06 EUR (5 116 Kč). Tento příjem se nezahrnuje do vyměřovacích základů pro odvod zdravotního a sociálního pojištění. Pohonné hmoty by si měl zaměstnanec hradit sám, pokud by se tak nestalo, vznikl by mu další nepeněžní příjem v hodnotě pohonných hmot. Zaměstnavatel hradí náklady, které vznikají v souvislosti s vozidlem. Tyto náklady jsou daňově uznatelné.
Rakousko Zaměstnanci vzniká nepeněžní příjem ve výši 1,5 % měsíčně z pořizovací ceny automobilu, tedy 289,60 EUR (7 674 Kč). Tento příjem může činit maximálně

59

600 EUR (15 900 Kč). Bude-li jej používat při cestách do 500 km měsíčně, lze tento příjem snížit na polovinu. Tento příjem bude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Náklady na toto vozidlo jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné. Pokud zaměstnanec zaměstnavateli přispívá, může být jeho nepeněžní příjem snížen. Tento příspěvek je ve výši běžné sazby, buď je stanoven paušálně, nebo v závislosti na kilometrech. Platí-li se zaměstnanec pohonné hmoty, příjem se mu nesnižuje. Ad 3) Příspěvky na penzijní připojištění
Česká republika Maximálně lze za celý kalendářní rok u zaměstnance osvobodit částku 24 000 Kč (905,66 EUR), tento limit je společný i pro soukromé životní pojištění. Částka 1 500 Kč (56,60 EUR) bude tedy osvobozena od daně a zároveň nebude součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Pokud by příspěvek v některém měsíci převýšil souhrnnou částku 24 000 Kč (905,66 EUR), tak by se v příslušném měsíci stal tento nadlimitní příspěvek součástí zdanitelných příjmů a také součástí vyměřovacího základu. Tyto příspěvky podléhají u zaměstnavatele obecnému ustanovení dle § 24 odst. 2 písm. j) bod 5 ZDPČR a budou daňově uznatelné tehdy, vyplývá-li na ně nárok z kolektivní smlouvy, vnitřního předpisu či pracovní smlouvy.
Slovensko Zde jsou příspěvky brány jako příspěvky na doplňkové důchodové spoření. Tyto příjmy je nutno zdanit, základ daně se tedy navýší o 56,60 EUR (1 500 Kč). Příjem je zároveň součástí vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění. Do vyměřovacího základu pro sociální pojištění se nezahrnuje. Při ročním zúčtování daně si zaměstnanec za příspěvky, které si sám zaplatí, může uplatnit nezdanitelnou částku ve výši 398,33 EUR (10 556 Kč). Tato nezdanitelná částka je společná i pro účelové spoření a pro příspěvky na životní pojištění. Z pohledu zaměstnavatele jde o daňově uznatelné náklady. Tyto náklady lze uznat až do 6 % ze zúčtované mzdy zaměstnance.

60


Rakousko Příspěvky zaměstnavatele na penzijní pojištění se nezdaňují a ani nejsou součástí vyměřovacího základu. Zdaněn budou však důchod, který bude vyplácen na základě těchto příspěvků. Příspěvky zaměstnavatele jsou považovány za podnikové výdaje, a jsou tedy daňově uznatelné. Pokud by zaměstnavatel přispíval zaměstnanci z podnikové pokladny sociálního zabezpečení, nebyly by tyto příspěvky předmětem daně do výše max. 1,53 % měsíční odměny. Ad 4) Zvyšování kvalifikace
Česká republika I tyto nepeněžní příjmy zaměstnance lze osvobodit od daně z příjmů, za podmínky, že se jedná o nepeněžní plnění poskytované zaměstnavatelem z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění anebo na vrub nedaňových výdajů (dle § 6 odst. 9 písm. d). V této souvislosti se tedy jedná u zaměstnavatele o daňově neuznatelné náklady dle § 25 odst. 1 písm. h). Zaměstnavatel zvýší základ daně o 3 600 Kč (135,85 EUR).
Slovensko Osvobozenými příjmy zaměstnance jsou výdaje, které hradí zaměstnavatel a které jsou spojeny s doškolováním. Zde jde ale o zvyšování kvalifikace (zaměstnanec získá vyšší stupeň vzdělání), což se za doškolování nepovažuje a tak se tyto příjmy musí zdanit a zároveň jsou také součástí vyměřovacího základu. Za daňově uznatelné lze tyto výdaje u zaměstnavatele uznat, pokud jde o zvyšování kvalifikace, které souvisí s činností podnikatele a pracovním zařazením pracovníka.
Rakousko Zvyšování kvalifikace je pro zaměstnance příjmem osvobozeným od daně. Náklady na toto vzdělávání nese zaměstnavatel. Podmínkou pro osvobození těchto příjmů je, že zvyšování kvalifikace musí probíhat z provozních či podnikových zájmů zaměstnavatele.

61

Náklady na vzdělávání potřebné pro podnikové zájmy, jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelné. Zaměstnavateli dále vzniká, za splnění určitých podmínek, možnost uplatnění nezdanitelné položky na vzdělávání Ad 5) Vánoční dárek
Česká republika V tomto případě se u zaměstnance nejedná o osvobozený příjem dle § 6 odst. 9 písm. g) ZDPČR, hodnota nepeněžního daru tedy bude zahrnuta do zdanitelných příjmů a také do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Z pohledu zaměstnance nepůjde o daňový náklad.
Slovensko Tyto příjmy nelze u zaměstnance osvobodit, a proto budou předmětem daně z příjmů a zároveň také součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Zaměstnavatel může tyto dary poskytnout na vrub nedaňových nákladů nebo za splnění určitých podmínek, také ze sociálního fondu.
Rakousko Tyto příjmy jsou pro zaměstnance osvobozeny od daně ze závislé činnosti, pokud nepřekročí částku 186 EUR (4 929 Kč) ročně. Zde je tedy osvobozená pouze částka 186 EUR (4 929 Kč). Ale zbytek částky, tedy 21,55 EUR (571 Kč) bude předmětem daně z příjmů a také součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Tyto příspěvky musí být vždy v materiální formě. Pokud by byl dárek finanční povahy, byl by v celé výši předmětem daně. Dárky lze u zaměstnavatele považovat za podnikové výdaje, takže mohou být daňově uznatelné. Ad 6) Pracovní cesta
Česká republika Jako jízdné náleží zaměstnanci sazba základní náhrady za 1 km jízdy - 3,90 Kč (0,15 EUR), což činí 975 Kč (36,79 EUR). Dále náleží zaměstnanci také náhrada za spotřebované pohonné hmoty, průměrná spotřeba činí 7,65 litrů na 100 km, cena PHM je 28,70 Kč (1,08 EUR) za litr, což tedy činí 549 Kč (20,72 EUR). Celkem je jízdné 1 524 Kč (57,51 EUR).

62

Cestovní náhrady nejsou předmětem daně do výše stanovené zvláštním předpisem pro zaměstnance státní správy. Náhrada jízdného tedy nebude předmětem daně. U stravného je pro pracovní cestu, která trvá 12 až 18 hodin, stanovena horní hranice 112 Kč (4,23 EUR). Rozdíl, tedy 38 Kč (1,43 EUR), bude zdanitelným příjmem zaměstnance a bude také vstupovat do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Náhrady cestovních výdajů jsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným nákladem. Pro zaměstnavatele z podnikatelské sféry nejsou stanoveny žádné horní hranice, proto si mohou do nákladů dát výdaje ve skutečné výši.
Slovensko Zaměstnanec má nárok na základní náhradu za každý kilometr jízdy, ta činí 0,183 EUR (4,80 Kč). Takže celkem 45,75 EUR (1 212 Kč). Dále na náhradu pohonných hmot, ve výši násobku spotřeby PHM a ceny PHM dle statistického úřadu - 1,175 EUR (31,10 Kč). Náhrada za PHM je tedy 22,47 EUR (596 Kč). Dle zákona mu náleží stravné ve výši 5,40 EUR (143 Kč). Částka v zákonné výši bude od daně osvobozena a zbytek 0,26 EUR (7 Kč) se musí zdanit. Z pohledu daně z příjmů bude tedy částka ve výši 73,62 EUR (1 951 Kč) osvobozena a 0,26 EUR (7 Kč) bude nutno zdanit. Částku 0,26 EUR (7 Kč) bude nutno započítat do vyměřovacího základu pro sociální pojištění. Do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění se zahrne celková částka, tedy 73,89 EUR (1 958 Kč). Náhrada cestovních výdajů je pro zaměstnavatele daňově uznatelná, pokud je vyplácena v zákonem určené výši. Pokud jsou vyplacené náhrady vyšší, jedná o daňově neuznatelné výdaje.
Rakousko Náhrady cestovních výdajů v zákonné výši nepatří mezi příjmy ze závislé činnosti zaměstnance. Náhrada za ujeté kilometry činí 0,42 EUR (11 Kč) za km. Obsahem náhrady je např.: • opotřebení; • paliva, oleje; • mýtné, parkování, různé další poplatky, pojištění, atd. Celkem tedy náhrada za ujeté kilometry činí 105 EUR (2 782,50 Kč). Denní kapesné může činit nejvýše 26,40 EUR (700 Kč). Pracovní cesta trvala více než 11 hodin, a tak zaměstnanci náleží plná výše. Cestovní náhrady činí celkem 131,40 EUR (3 482,50 Kč).

63

Cestovní náhrady, které nejsou předmětem daně ze závislé činnosti, nejsou také součástí vyměřovacího základu. Pokud zaměstnavatel vyplatí cestovní náhrady v zákonné výši, tak jsou daňově uznatelné. Pokud by vyplácel náhrady vyšší, nešlo by je daňově uznat. A zároveň by také musel zaměstnanec vyšší náhrady zdanit. Ad 7) Poskytnutí půjčky
Česká republika Přijetí návratné půjčky od zaměstnavatele není pro zaměstnance dle § 6 odst. 3 ZDPČR předmětem daně z příjmů. Ale předmětem daně je peněžní zvýhodnění plynoucí v souvislosti s touto půjčkou. Na toto zvýhodnění se vztahuje osvobození, pokud se jedná o návratné půjčky k překlenutí tíživé životní situace do 20 000 Kč (754,72 EUR), a pokud jsou zaměstnavatelem poskytnuty z fondu kulturních a sociálních potřeb, ze sociálního fondu či ze zisku po zdanění. Tato půjčka podmínky pro osvobození splňuje, ale peněžní zvýhodnění je v tomto případě osvobozeno jen u půjčky do výše 20 000 Kč. U půjčky nad tuto částku se musí peněžní zvýhodnění zdanit. Výše úroku, který je běžně užíván peněžními ústavy, je např. 12 %. Zdanitelným příjmem, a i součásti vyměřovacího základu, tedy bude: (52 000 Kč – 20 000 Kč) * 0,12 * 1/12 = 320 Kč (12,08 EUR). Poskytnuté půjčky nejsou pro zaměstnavatele daňově uznatelným výdajem a v tomto případě je poskytnuta ze zisku po zdanění.
Slovensko Samotná půjčka není předmětem daně zaměstnance. Zdanit se musí úrokové zvýhodnění, zde není žádné osvobození. Výše fiktivního úroku se vypočítá z úrokových sazeb, které poskytují běžné banky. Pro lepší srovnatelnost je použita stejná částka jako v České republice. 1 962,26 * 12 % = 235,47 EUR (6 240 Kč) ročně, měsíčně tedy 19,62 EUR (520 Kč). Tato částka se zahrne i do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Půjčka může být poskytnuta ze zisku po zdanění zaměstnavatele či při splnění určitých podmínek, také ze sociálního fondu.
Rakousko Za příjem zaměstnance se považuje úrokové zvýhodnění, pokud půjčka překročí 7 300 EUR (193 450 Kč). To v tomto případě není, takže zaměstnanci žádný příjem

64

nevzniká. Vzhledem k tomu, že půjčka nepřekročila stanovenou částku, nejedná se o příjem, který by patřil do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Ad 8) Nápoje na pracovišti
Česká republika Toto nepeněžní plnění je u zaměstnance od daně osvobozeno, je-li poskytnuto ze sociálního fondu, ze zisku po zdanění či na vrub nedaňových výdajů. Zde se v případě poskytnutí perlivé vody jedná o nedaňový výdaj zaměstnavatele.
Slovensko Hodnota nealkoholických nápojů poskytovaných na pracovišti je příjmem osvobozeným od daně z příjmů ze závislé činnosti zaměstnance. Také se nezahrnuje do vyměřovacího základu pro odvod pojistného. To, které nápoje lze zahrnout do daňových nákladů zaměstnavatele, je ovlivněno charakterem práce. V tomto případě perlivé vody se bude jednat o náklad daňově neuznatelný. Příspěvek může být také poskytnut ze sociálního fondu.
Rakousko Poskytnutí nápojů zaměstnancům na pracovišti je osvobozeno od daně ze závislé činnosti a také není součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. V Rakousku je jedno, o jaký druh nápojů se jedná. Nápoje se považují za podnikový výdaj zaměstnavatele, tedy o daňově uznatelný výdaj. V následujících tabulkách je znázorněno o jaký příjem se v daném případu jedná, tedy zda jde o příjem zdanitelný, či osvobozený nebo zda jde příjem, který není předmětem daně.

65

Česká republika Tab. 12: Rozdělení příjmů Česká republika Druh příjmu Hrubá mzda Stravenky Osobní automobil Příspěvek na penzijní připoj. Zvyšování kvalifikace Dar Cestovní náhrady Půjčka Peněžní zvýhod. z půjčky Nápoje na pracovišti Celkem Zdroj: vlastní práce

Zdanitelný příjem

Není předmětem daně

Osvobozeno od daně

45 000 Kč 5 116 Kč 5 500 Kč 38 Kč 320 Kč 55 974 Kč

1 636 Kč 52 000 Kč 53 636 Kč

1 300 Kč 1 500 Kč 3 600 Kč 200 Kč 350 Kč 6 950 Kč

Zdanitelný příjem

Není předmětem daně

Osvobozeno od daně

45 000 Kč 5 116 Kč

-

1 300 Kč -

1 500 Kč

-

-

3 600 Kč 5 500 Kč 7 Kč 520 Kč 61 243 Kč

52 000 Kč 52 000 Kč

1 951 Kč 350 Kč 3 601 Kč

Slovensko Tab. 13: Rozdělení příjmů Slovensko Druh příjmu Hrubá mzda Stravenky Osobní automobil Příspěvek na penzijní připoj. Zvyšování kvalifikace Dar Cestovní náhrady Půjčka Peněžní zvýhod.z půjčky Nápoje na pracovišti Celkem Zdroj: vlastní práce

66

Rakousko Tab. 14: Rozdělení příjmů Rakousko Druh příjmu Hrubá mzda Stravenky Osobní automobil Příspěvek na penzijní připoj. Zvyšování kvalifikace Dar Cestovní náhrady Půjčka Peněžní zvýhod. z půjčky Nápoje na pracovišti Celkem Zdroj: vlastní práce

Zdanitelný příjem

Není předmětem daně

Osvobozeno od daně

45 000 Kč 7 674 Kč

-

1 300 Kč -

-

1 500 Kč

-

571 Kč

3 482,50 Kč 52 000 Kč 56 982,50 Kč

3 600 Kč 4 929 Kč

53 245 Kč

350 Kč 10 179 Kč

V dalších tabulkách budou znázorněny jednotlivé kroky výpočtu zálohy na daň z příjmů a čisté mzdy.

67

Česká republika Tab. 15: Výpočet daně z příjmů Česká republika Jednotlivé kroky výpočtu

Částka v Kč

Zdanitelné příjmy Vyměřovací základ pro pojistné SP zaměstnavatel (25 %) ZP zaměstnavatel (9 %) SP zaměstnanec (6,5 %) ZP zaměstnanec (4,5 %) Základ pro zálohu na daň Základ pro zálohu na daň zaokr. Záloha na daň Sleva na poplatníka Daňové zvýhodnění na dítě Záloha na daň po slevách Čistá mzda Srážky z čisté mzdy (stravenky) Částka k výplatě Zdroj: vlastní práce

55 974 55 974 13 994 5 038 3 638 2 519 75 005 75 100 11 265 2 070 967 8 228 30 615 700 29 915

Částka v EUR 2 112,23 2 112,23 528,06 190,10 137,29 95,05 2 830,38 2 833,96 425,09 78,11 36,49 310,49 1 155,28 26,42 1 128,86

Nejprve bylo nutné vypočítat zdanitelné příjmy, což jsou veškeré peněžní i nepeněžní příjmy, které zaměstnanec obdržel, a které jsou předmětem daně z příjmů ze závislé činnosti (patří mezi ně hrubá mzda, příjem za používání osobního automobilu pro osobní účely, přijatý dar od zaměstnavatele, peněžní zvýhodnění z půjčky od zaměstnavatele a cestovní náhrady nad zákonný limit). Dále bylo nutné spočítat vyměřovací základ pro odvod zdravotního pojištění a pojistného na sociální zabezpečení a státní politiku zaměstnanosti. Z tohoto vyměřovacího základu byly dále vypočítány částky sociálního a zdravotního pojištění, nejprve to, které je nutné odvádět zaměstnavatel za zaměstnance a pak to, které platí sám zaměstnanec a zaměstnavatel jej za něj pouze odvádí. Pojistné, které platí zaměstnavatel za zaměstnance je dále důležité k výpočtu základu pro výpočet zálohy na daň, toto pojistné činí celkem 34 %. O toto pojistné se zvýší zdanitelné příjmy, a máme zmíněný základ. Tento základ je nutné zaokrouhlit, a to na celé stokoruny dolů. Za zaokrouhleného základu daně již vynásobením sazbou daně, která činí 15 %, získáme zálohu na daň z příjmů. Vypočítanou zálohu lze dále snížit o slevy na poplatníka a o daňové zvýhodnění na dítě. Záloha na daň po odečtení slevy tedy činí 8 305 Kč. Dále byla spočítána čistá mzdy, což je hrubá mzda, od které se odečte pojistné na zdravotní a sociální pojištění zaměstnance a záloha na daň. Nyní se již jen

68

odečtou srážky ze mzdy, což v našem případě představuje platba za stravenky, a je vypočtena částka k výplatě, kterou zaměstnanec v daném měsíci skutečně obdrží. Slovensko Tab. 16: Výpočet daně z příjmů Slovensko Jednotlivé kroky výpočtu

Částka v Kč

Zdanitelné příjmy Vyměřovací základ pro SP Vyměřovací základ pro ZP SP zaměstnavatel (25,2 %) ZP zaměstnavatel (10 %) SP zaměstnanec (9,4 %) ZP zaměstnanec (4 %) Základ pro zálohu na daň Nezdanitelná částka na poplatníka Základ pro zálohu na daň Záloha na daň Daňový bonus Záloha na daň po slevách Čistá mzda Srážky z čisté mzdy (stravenky) Částka k výplatě Zdroj: vlastní práce

61 243 54 627 58 078 13 766 5 808 5 135 2 323 53 785 3 939 49 846 9 471 530 8 941 28 601 699,60 27 902

Částka v EUR 2 311,06 2 061,39 2 191,62 519,47 219,16 193,77 87,66 2 029,62 148,64 1 880,98 357,39 20,00 337,39 1 079,29 26,40 1 052,89

Na Slovensku jsou již zdanitelné příjmy vyšší než v České republice, a to o 198,83 EUR (5 269 Kč). Tento rozdíl je hlavně způsoben nutností zdanit příspěvek na doplňkové důchodové spoření a také zaměstnavatelem zaplacené zvyšování kvalifikace. Další drobný rozdíl vznikl ve zdanění cestovních náhrad a peněžního zvýhodnění z půjčky. Dále bylo nutné spočítat vyměřovací základ pro odvod pojistného. Zde je zvláštností, že na Slovensku mají pro zdravotní a sociální pojištění odlišné vyměřovací základy. Liší se např. v zahrnování cestovních náhrad a příspěvků na doplňkové důchodové pojištění. Tyto dva zmíněné příjmy se musí zahrnout do vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění, ale pro sociální pojištění nikoli. Rozdílem oproti České republice je, že se do vyměřovacích základů nemusí zahrnovat příjmy za používání osobního automobilu pro osobní účely. Pojistné na sociální a zdravotní pojištění se počítá stejným způsobem jako v ČR (i sazby jsou celkem podobné), jen je nutné dát pozor na již zmíněné odlišné vyměřovací základy.

69

Co je ovšem rozdílné oproti České republice, je výpočet základu pro výpočet zálohy. Tento základ se vypočte tak, že se od zdanitelných příjmů odečte pojistné na sociální a zdravotní pojištění placené zaměstnavatelem (tento způsob se v ČR používal ještě v roce 2007). Tento základ se dále sníží o nezdanitelnou část daně na poplatníka. Tím je získán základ pro výpočet zálohy, který se zaokrouhluje na eurocenty dolů. Z tohoto základu je již vynásobením sazbou daně, která činí 19 %, získána záloha na daň z příjmů. Na Slovensku platí jednotná sazba daně už od roku 2004, a to nejen pro daň z příjmů fyzických osob, ale i pro daň z příjmů právnických osob a pro daň z přidané hodnoty (zde byla navíc v roce 2007 zavedena snížená sazba ve výši 10 %). Vypočítaná záloha na daň lze ještě snížit o daňový bonus na vyživované dítě. Dále byla již stejným způsobem jako v České republice spočítána čistá mzda a částka k výplatě. Čistá mzda je o 73,09 EUR (1 937 Kč) nižší než v České republice. Rakousko Tab. 17: Výpočet daně z příjmů Rakousko Jednotlivé kroky výpočtu

Částka v Kč

Zdanitelné příjmy Vyměřovací základ pro pojistné SZ zaměstnavatel (21,83 %) SZ zaměstnanec (18,07 %) Základ pro zálohu na daň Daň dle hraniční sazby Srážka z daně Záloha na daň Čistá mzda Srážky z čisté mzdy (stravenky) Částka k výplatě Zdroj: vlastní práce

53 245 53 245 11 623 9 621 43 624 15 923 9 783 6 139 29 239 700 28 539

Částka v EUR 2 009,25 2 009,25 438,62 363,07 1 646,17 600,85 369,18 231,67 1 103,37 26,42 1 076,95

V Rakousku jsou zdanitelné příjmy nejnižší, oproti České republice se liší o 102,98 EUR (2 729 Kč) a oproti Slovensku dokonce o 301,81 EUR (7 998 Kč). Tento rozdíl je způsoben hlavně nezdaňováním daru od zaměstnavatele a také peněžního zvýhodnění z půjčky. Vyměřovací základ pro odvod pojistného je stejný jako výše zdanitelných příjmů. Zajímavostí je, že v Rakousku mají pouze jeden druh pojištění, který je souhrnně označen jako sociální zabezpečení. Sem je zařazeno i zdravotní pojištění. Dále je velmi zajímavé, že sazby odvodů na toto pojistné, které platí zaměstnavatel a zaměstnanec, jsou si velmi podobné. Není mezi nimi tedy tak velký rozdíl jako

70

v České republice či na Slovensku. Základ pro výpočet zálohy se vypočítá podobným způsobem jako na Slovensku, a to tak, že se od zdanitelných příjmů odečte pojistné na sociální zabezpečení placené zaměstnancem. Dále se zdanitelné příjmy mohou snížit o náklady na získání a udržení příjmů, což je v podmínkách České republiky a Slovenska nemožné. V tomto případě, však z důvodu lepší srovnatelnosti všech tří způsobů zdanění, není tato možnost využita. Z vypočítaného základu pro výpočet zálohy byla dále spočítána záloha na daň. V tomto se Rakousko znovu liší od ostatních dvou států, protože se zde stále používá progresivní sazba pro zdanění příjmů. Výpočet měsíční zálohy na daň je proveden pomocí hraniční sazby daně, která pro vypočítané příjmy činí 36,5 %. Tento postup je mírně odlišný od způsobu výpočtu roční daně. V tomto případě je progrese zabudována ve výši srážky z daně, takže celý příjem se zdaní 36,5 % a pak se z této daně odečte srážka dle tabulky (efektivní tarifní tabulky). Od vypočítané daně se tedy odečte srážka daně ve výši 369,18 EUR (9 783 Kč), která se liší podle toho, zda poplatník uplatňuje slevu na samoživitele. V tomto případě nejsou uváděny příjmy manželky zaměstnance, takže sleva na samoživitele nebude brána v potaz. Ostatní slevy na dani se uplatní až při ročním zúčtování daně. Výsledná záloha na daň činí 231,67 EUR (6 139 Kč). Dále se již postupuje stejným způsobem jako v obou předchozích případech. Graf 1: Zálohy na daň v daných státech

Zálohy na daň v daných státech

6 139 Kč

Záloha na daň AT

8 941 Kč

Záloha na daň po slevách SK

8 228 Kč

Záloha na daň po slevách ČR

Zdroj: vlastní práce

Ve výše uvedeném grafu jsou znázorněny zálohy na daň z příjmů v jednotlivých zemích, tak jak byly vypočítány v předchozích tabulkách. Z grafu jasně vyplývá, že nejnižší zálohu na daň by poplatník platil v Rakousku a nejvyšší na Slovensku. Záloha v Rakousku je o téměř 3 000 Kč nižší než na Slovensku a asi o 2 000 Kč nižší než v České republice. Největší vliv na to zcela jistě má již zmiňované progresivní zdanění. A to z důvodu, že příjmy poplatníka jsou na rakouské poměry

71

nízké a spadají tedy do nižšího daňového pásma. Výše zálohy v České republice a na Slovensku si je velmi podobná, i přestože je zde odlišný způsob zdanění. Graf 2: Čistá mzda v daných státech

Čistá mzda v daných státech

Čistá mzda AT

Čistá mzda SK

29 239 Kč

28 601 Kč

30 538 Kč

Čistá mzda ČR

Zdroj: vlastní práce

V tomto grafu jsou uvedeny výše čistých mezd v jednotlivých státech. Zde již nejsou rozdíly tak markantní. Nejvyšší čistou mzdu by zaměstnanec obdržel v České republice a nejnižší na Slovensku. Záloha na daň se mezi Rakouskem a Českou republikou lišila o 2 089 Kč (78,83 EUR) a v Rakousku byla nižší, zatímco výše čisté mzdy se liší o 1 299 Kč (49,02 EUR) a je vyšší v České republice. Toto je zcela jistě způsobeno výší pojistného, které platí zaměstnanec a které mu snižuje jeho hrubou mzdu. Pojistné, které platí zaměstnanec v České republice, činí celkem 6 157 Kč (232,34 EUR), zatímco v Rakousku to je 9 621 Kč (363,06 EUR). Tento rozdíl je pak patrný z následujících grafů, ve kterých je znázorněna jak se hrubá mzda „rozpadne“ na pojistné, zálohu na daň a čistou mzdu.

72

Graf 3: Rozdělení hrubé mzdy Česká republika

Rozdělení hrubé mzdy ČR Čistá mzda

SP zaměstnanec (6,5 %)

ZP zaměstnanec (4,5 %)

Záloha na daň po slevách

18%

6%

68%

8%

Zdroj: vlastní práce Graf 4: Rozdělení hrubé mzdy Rakousko

Rozdělení hrubé mzdy AT Čistá mzda

SZ zaměstnanec (18,07 %)

Záloha na daň

14% 21% 65%

Zdroj: vlastní práce

Zatímco zálohy na daň v České republice a na Slovensku si byly velmi podobné (rozdíl mezi nimi byl jen 713 Kč (26,91 EUR)), tak výše čisté mzdy se zde liší o 1 937 Kč (73,09 EUR). Toto je také, podobně jako v předchozím případě, způsobeno výší pojistného, které si zaměstnanec platí. Pro lepší názornost je také zde uveden stejný graf.

73

Graf 5: Rozdělení hrubé mzdy Slovensko

Rozdělení hrubé mzdy SK Čistá mzda

SP zaměstnanec (9,4 %)

ZP zaměstnanec (4 %)

Záloha na daň po slevách

20% 5% 11%

64%

Zdroj: vlastní práce

Z výše uvedené řešení zadaného příkladu vyplývá, že ať už je řešení zdanění zaměstnaneckých benefitů a samozřejmě zdanění samotných příjmů zaměstnance v České republice, Slovensku a Rakousku odlišné, výsledná částka, kterou zaměstnanec obdrží k výplatě, tak rozdílná není. Nejméně obdrží zaměstnanec na Slovensku, asi o šest set korun méně než v Rakousku a o téměř dva tisíce méně než v České republice.

74

4.2 Srovnání zaměstnaneckých benefitů v České republice a dle mezinárodních účetních standardů V České republice neexistuje žádný právní předpis, který by se konkrétně zabýval zaměstnaneckými benefity. Pro tuto problematiku tedy platí pouze obecné účetní a daňové předpisy (zákon č. 563/1991 Sb., o účetnictví, vyhláška 500/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, české účetní standardy a zákon č. 586/1992 Sb., o daních z příjmů). V účetní právní úpravě je řešeno pouze pravidelné poskytování mzdy zaměstnancům. Rozdílem mezi mezinárodním účetním standardem a českou účetní legislativou je i vysvětlení samotného pojmu zaměstnanecký benefit, či požitek. Podle standardů patří mezi požitky i mzdy, platy a placené volno. V České republice pojem zaměstnanecký benefit vyjadřuje pouze odměny, které jsou zaměstnancům vyplácené nad rámec jejich mzdy. Mezinárodní účetní standardy dělí zaměstnanecké benefity (zde označované jako požitky) do 4 skupin (viz literární rešerše). V České republice žádné takové členění není, většina benefitů, které v ČR zaměstnavatelé poskytují, spadá do první skupiny, a to krátkodobé zaměstnanecké benefity. Druhá skupina, kterou jsou požitky po skončení pracovního poměru, není v české legislativě nijak upravena. Jako požitek při předčasném ukončení poměru lze brát odstupné, které je vypláceno v souladu s právními předpisy. V české legislativě nejsou tedy zaměstnanecké benefity nějak konkrétněji řešeny. Zatímco mezinárodní účetní standardy řeší tyto benefity velmi podrobně, jsou zde uvedeny přesné postupy a pravidla, které upravují jednotlivé druhy zaměstnaneckých požitků. V následující tabulce jsou shrnuty všechny podstatné rozdíly, které vyplývají z pojetí zaměstnaneckých benefitů/požitků české právní úpravy a z úpravy dle mezinárodních účetních standardů.

75

Tab. 18: Srovnání benefitů dle legislativy ČR a mezinárodních účetních standardů

Řešené problémy

Legislativa v ČR

Mezinárodní účetní standardy

právní úprava

zákon o účetnictví, prováděcí vyhlášky, zákon o daních z příjmů

IAS 19 - Zaměstnanecké požitky

pojem zaměstnanecké odměny nad rámec mzdy benefity/požitky

vše co poskytuje zaměstnavatel svým zaměstnancům jako odměnu za jejich služby

účtování

obecná pravidla pro účtování nákladů a závazků, účtování do období, s nímž věcně a časově souvisejí

závazek se uzná v období, v němž zaměstnanec poskytl zaměstnavateli službu, výdaj tehdy když zaměstnavatel spotřebuje ekonomický prospěch z té služby

hodnota dlouhodobých závazků

žádné požadavky na zachycení současné hodnoty, u významných položek časové rozlišení

přepočítávání na současnou hodnotu, podrobná pravidla

krátkodobé zaměstnanecké požitky

téměř většina poskytovaných benefitů (ne mzda)

mzdy, platy, placené volno a ostatní

neexistují

důchodové požitky (penze) a ostatní (např. úhrada životního pojištění)

ostatní dlouhodobé zaměstnanecké požitky

jubilea, …

dlouhodobá placená volna, jubilea, dlouhodobá pracovní neschopnost a další, nutnost přepočítávat na současnou hodnotu

požitky při předčasném ukončení pracovního poměru

pouze odstupné

odstupné, nutnost diskontování

požitky po skončení pracovního poměru

Zdroj: vlastní práce

76

5 Diskuze Z diplomové práce vyplývá, že problematika zdanění zaměstnaneckých benefitů je opravdu široká. Zdanění těchto benefitů v České republice, na Slovensku a v Rakousku je v některých věcech podobné, ale jiné věci se zase velmi liší. Jak již bylo zmíněno v cíli práce, měla by diplomová práce obsahovat i určitá doporučení pro Českou republiku. V České republice patří k nejoblíbenějším benefitům poskytování příspěvku na životní pojištění a penzijní připojištění. Současný systém, který se zde uplatňuje je výhodný jak pro zaměstnance, tak i pro zaměstnavatele, tyto příspěvky jsou u zaměstnance osvobozeny od daně z příjmů až do výše 24 000 Kč ročně. Tento příjem nevstupuje do vyměřovacího základu daně a z pohledu zaměstnavatele se jedná o daňově uznatelný náklad. Naopak systém, který je nyní na Slovensku tak výhodný není. Zaměstnavatel může sice tyto příspěvky do určité částky uplatnit jako daňový náklad, ale u zaměstnance se jedná o příjem, který je nutno zdanit. Navíc jsou tyto příjmy součástí i vyměřovacího základu pro zdravotní pojištění. Čím by se ale zákonodárci v České republice mohly na Slovensku nechat inspirovat je to, že příjem za užívání osobního automobilu pro soukromé účely, není součástí vyměřovacího základu pro odvod pojistného. Navíc u těchto příjmů není v České republice stanovena žádná maximální částka, jak je tomu například v Rakousku. Tyto příjmy mohou tedy podstatně navýšit odvody pojistného. Na Slovensku mají některé zákonné povinnosti, které se v České republice nevyskytují. Mezi ně patří např. povinné vytváření sociálního fondu a povinné příspěvky zaměstnavatele na stravování svých zaměstnancům. V České republice musí zaměstnavatel zaměstnancům stravování pouze zajistit, ale přispívat jim na něj vůbec nemusí. Stálo by za zvážení, zda něco podobného nezavést i v České republice. Pro zaměstnance by to jistě bylo přínosné, otázkou by bylo, zda by byli zaměstnavatelé ochotni na něco takového přistoupit. Uvažovat o této možnosti by bylo jistě vhodné až po skončení celosvětové hospodářské krize a až se zaměstnavatelé dostanou z finančních problémů. V Rakousku je škála poskytovaných benefitů, které jsou upraveny v zákoně o daních z příjmů, širší než v České republice. Jako podpora pro rodiny či samoživitele s dětmi je vhodný příspěvek zaměstnavatele na opatrování dítěte. Tento příspěvek je v Rakousku poskytován pro děti do 10 let. Pro zaměstnance je tento příspěvek osvobozen až do výše 500 EUR ročně, což představuje 13 250 Kč. Tento benefit by jistě v České republice přivítalo hodně lidí, protože v dnešní době je nedostatek míst ve školkách a spousta lidí musí využívat školky soukromé, které jsou finančně náročnější. Důležitou otázkou v současné době je, zda je nyní užívaný systém zdanění příjmů pomocí jednotné sazby daně správný. Názory na tento problém se velmi různí a nyní v době, kdy se blíží volby do poslanecké sněmovny, se ozývají různé a často

77

velmi odlišné hlasy na to které zdanění je to správné. Některé politické strany navrhují návrat k progresivnímu způsobu zdanění, jiné zase úpravy výpočtu základu daně. Který způsob zdaňování příjmů je nejvhodnější, je velmi těžké určit. Ale většina vyspělých evropských zemí používá progresivní zdanění příjmů. Tento způsob zdanění je také doporučován jako nástroj k řešení ekonomických problémů. Tento způsob zdanění používá ze srovnávaných zemí pouze Rakousko. Nejvyšší sazba 50 % je u příjmů nad 60 000 EUR (1 950 000 Kč) ročně. V oblasti daně z příjmů jsou také důležité různé způsoby, kterými lze snížit daňovou povinnost, nejčastěji jsou to nezdanitelné části základu daně či slevy na dani. V České republice byly některé nezdanitelné části základu daně od 1. 1. 2006 nahrazeny slevami na dani. V oblasti základní slevy na poplatníka je na tom Česká republika ze srovnávaných zemí nejlépe. Její výše je mnohonásobně vyšší než v Rakousku, kde činí pouze 54 EUR (1 431 Kč) ročně. Daňové zvýhodnění na dítě je zase podstatně vyšší v Rakousku, ale zde neovlivňuje daň přímo a je vázáno na rodinné přídavky. V Rakousku je také většina slev uplatňována až při ročním zúčtování. Na Slovensku zase stále používají systém nezdanitelných částí základu daně, tyto částí se vypočítávají v závislosti na životním minimu. Jedinou nezdanitelnou části, kterou lze během roku uplatnit, je nezdanitelná částka na poplatníka. Systém slev na dani v České republice lze z výše uvedených důvodů považovat za dostatečný.

78

6 Závěr Diplomová práce se zabývá srovnáním zdanění příjmů zaměstnanců v České republice a ve vybraných státech Evropské unie, konkrétně na Slovensku a v Rakousku. Tyto státy byly vybrány z důvodu geografické blízkosti a také z důvodu společné historie s Českou republikou. Zdanění příjmů zaměstnanců bylo hodnoceno s ohledem na benefity či výhody, které zaměstnavatel může svým zaměstnancům poskytovat. Cílem bylo zhodnotit dopad zaměstnaneckých benefitů na základ daně zaměstnance, základ daně zaměstnavatele a také na vyměřovací základ pro odvod pojistného. V literární rešerši byly nejprve zaměstnanecké benefity obecně definovány. Dále bylo popsáno zdaňování příjmů zaměstnanců ze závislé činnosti v České republice, na Slovensku a v Rakousku a ve zmíněných zemích byly vyhodnoceny zaměstnanecké benefity z pohledu zaměstnance a zaměstnavatele a z pohledu pojistného. U nejvýznamnějších benefitů byla popsána jejich podstata a podrobněji vysvětlen způsob jejich zdanění. Na konci této kapitoly byl popsán pojem zaměstnanecké požitky z pohledu mezinárodních účetních standardů. Ve všech třech zemích jsou příjmy zaměstnanců zdaňovány daní z příjmů fyzických osob ze závislé činnosti. V Rakousku je pro příjmy zaměstnanců v dani z příjmů speciálně vymezena daň ze mzdy. Postup výpočtu této daně se v jednotlivých zemích liší, jsou zde jinak vymezeny základy daně a hlavně jsou zde odlišné sazby daně. V České republice a na Slovensku je uplatňována jednotná sazba daně. V ČR je sazba daně ve výši 15 %, ale vzhledem ke způsobu výpočtu základu daně je reálná sazba daně 20,10 %. Na Slovensku je sazba daně ve výši 19 %. V Rakousku je používán systém progresivního zdanění příjmů. Odlišnosti jsou samozřejmě i v poskytovaných benefitech, nejen v jejich druzích, ale i ve způsobu jejich zdanění. V České republice a v Rakousku je více z těchto příjmů osvobozeno od daně, než je tomu na Slovensku. V rakouském zákoně o daních z příjmů je upraveno více těchto výhod než v českém či slovenském zákoně. Další kapitola již byla zaměřena prakticky a byla jí vlastní práce. Nejprve zde byly srovnány nejvýznamnější benefity z pohledu zaměstnance. Bylo zde v tabulce jasně vymezeno, zda se v daném případě jedná o zdanitelný příjem či o příjem osvobozený nebo zda příjem není vůbec předmětem daně. Dále již bylo na modelovém příkladě předvedeno zdanění vybraných benefitů, jednalo se např. o stravování zaměstnanců, o jejich další vzdělávání, příspěvky zaměstnavatele na pojištění či poskytnutí služebního automobilu pro soukromé účely a další. Nejvíce příjmů osvobozených či nevstupujících do základu daně bylo v Rakousku a nejméně na Slovensku. Pak bylo provedeno zdanění daných příjmů podle pravidel konkrétních zemí. Nejvyšší zálohu na daň by zaměstnanec při srovnatelných příjmech platil na

79

Slovensku, i když výše zálohy v České republice byla téměř srovnatelná. Naproti tomu v Rakousku byla záloha na daň o dva tisíce nižší. Pro lepší srovnání nebyla vypočítána jen záloha na daň, ale také čistá mzda zaměstnance. U čisté mzdy již nebyly rozdíly tak výrazné. Nejvyšší mzdu obdrží zaměstnanec v České republice, na Slovensku je nižší o více než dva tisíce korun. Z výsledků nevyplývá, že by Česká republika nějak zaostávala ve zdanění příjmů zaměstnanců za Rakouskem či Slovenskem. Daň z příjmů je však v České republice vyšší než v Rakousku, což je jistě způsobeno způsobem výpočtu základu daně, tedy tím že příjmy jsou ještě navýšeny o pojistné, které platí zaměstnavatel za své zaměstnance. Na druhou stranu v Rakousku jsou o mnoho vyšší sazby pojistného na zdravotní a sociální pojištění, které je zaměstnanci sráženo ze mzdy. Rozdíl ve výši zálohy na daň v České republice a v Rakousku je jistě také způsoben tím, že příjem 45 000 Kč (1 698,11 EUR) je v Rakousku považován za nízký (minimální mzda je zde 1 000 EUR), a tak sazba daně nezasahuje do vyšších zdaňovacích pásem. Kdyby byly příjmy vyšší, tak by se v Rakousku zdaňovaly vyšší sazbou, zatímco v České republice je pro všechny příjmy zavedena jednotná sazba daně v reálné výši 20,10 %. Rakouský zákon o daních z příjmů je stavěn odlišnější než v České republice a je také mnohem rozsáhlejší. Mezi zdaňováním příjmů zaměstnanců v České republice a na Slovensku je dodnes mnoho podobného, hlavně v tom, jak je postaven a sepsán zákon o dani z příjmů. Ale také došlo samozřejmě k několika změnám, hlavní odlišností je asi způsob výpočtu základu daně a uplatňování slev na dani. Ze srovnání zaměstnaneckých požitků v České republice a podle mezinárodních účetních standardů vyplývá, že oblast zaměstnaneckých benefitů je v české legislativě řešena pouze minimálně.

80

7 Literatura 7.1 Publikace MACHÁČEK, Ivan. Zaměstnanecké benefity a daně. 2. aktual. a doplněné vydání. Praha: ASPI, 2008. 156 s. ISBN 978-80-7357-368-3. MARKOVÁ, Hana. Daňové zákony 2010, úplná znění platná k 1. 1. 2010. 18. vydání. Praha: GRADA Publishing, 2009. 280 s. ISBN 978-80-247-3206-0. OTAVOVÁ, Milena; GLÁSEROVÁ, Jana. Zaměstnanecké požitky v souladu s IAS/IFRS a podle české národní úpravy včetně daňových dopadů. Sborník Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně. Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2009, LVII, číslo 6, s. 179-188. PELC, Vladimír. Zaměstnanecké benefity čili sociální fond v praxi. 1. vydání. Praha: Sondy, 2005. 175 s. ISBN 80-86846-04-0. PELECH, Petr. Zdanění mezd, platů a ostatních příjmů ze závislé činnosti v roce 2010. 18. aktualizované vydání. Olomouc: ANAG, 2010. 463 s. ISBN 978-80-7263572-6. PILAŘOVÁ, Ivana a kolektiv autorů. Daňová optimalizace pro právnické osoby. Závislá činnost z hlediska společnosti. Stravování zaměstnanců. 32. aktualizace. Praha: VERLAG DASHÖFER, 2009. ISSN 1801-7835. ŠTEINFELD, Jakub; GALUŠKA, Pavel. Zaměstnanecké výhody a daně. 1. vydání. Praha: ASPI Publishing, 2004. 128 s. c ŠUBRT, Bořivoj; LEIBLOVÁ, Zdeňka; PŘÍHODOVÁ, Věra; SKOUMALOVÁ, Alena; DANĚK, Antonín; PŘIKRYLOVÁ, Helena; ŽILINSKÁ, Iva; LUKEŠOVÁ, Dana; DORČÁKOVÁ, Jana; MIKYSKA, Martin. Abeceda mzdové účetní. 19. vydání. Olomouc: ANAG, 2009. 534 s. ISBN 978-80-7263-497-2. VAŠEK, Libor. Mezinárodní účetní standardy IAS 19 – Zaměstnanecké požitky. Daně a účetnictví bez chyb. 2005, č. 09, s. 53-57.

81

7.2 Web ARMEITERKAMMER. ABC der Personalverrechnung 2009 [online]. [2010-0220]. Dostupný z WWW: . BUNDESMINISTERIUM FÜR FINANZEN. Das Steuerbuch 2010 [online]. [cit. 2010-01-21]. Dostupný z WWW: . BUSINESS CENTER.CZ. Pokyn č. D-300 - uplatňování zákona o daních z příjmů [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupný z WWW: . BUSINESS CENTER.CZ. Stravné v tuzemsku [online]. [cit. 2010-02-01]. Dostupný z WWW: . BUSINESS CENTER.CZ. Zákon o pojistném na sociální zabezpečení [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupný z WWW: . BUSINESS CENTER.CZ. Zákon o pojistném na všeobecné zdravotní pojištění [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupný z WWW: . BUSINESS CENTER.CZ. Zákoník práce [online]. [cit. 2010-01-31]. Dostupný z WWW: < http://business.center.cz/business/pravo/zakony/zakonik-prace/>. DANE A UCTOVNICTVO V PRAXI. Novela zákona o cestovných náhradách [online]. [cit. 2010-01-30]. Dostupný z WWW: . DO PRÁCE.CZ. Zaměstnanecké výhody [online]. [cit. 2010-03-01]. Dostupný z WWW: .

82

ENOVINY.SK. Nezdaniteľná suma základu dane po novom [online]. [cit. 200912-20]. Dostupný z WWW: . ENOVINY.SK. Poskytnutie motorového vozidla zamestancovi z daňového hľadiska [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupný z WWW: . ERNST & YOUNG PRAGUE. Přehled rozdílů mezi Mezinárodními standardy účetního výkaznictví a Českou účetní legislativou [online]. [cit. 2010-02-27]. Dostupný z WWW: . FINANCE.CZ. Průzkum ING: Nejoblíbenějším benefitem jsou stále stravenky [online]. [cit. 2010-02-02]. Dostupný z WWW: . FINANCE.SK. Čo je nezdaniteľná čásť základu dane [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupný z WWW: . HELLERSCHMIED RECHNUNG WESEN KG. ASVG Werte 2010 [online]. [201001-22]. Dostupný z WWW: . JUSLINE. Allgemeines Sozialversicherungsgesetz [online]. [cit. 2010-03-29]. Dostupný z WWW: < http://www.jusline.at/Allgemeines_Sozialversicherungsgesetz_%28ASVG%29.ht ml>. JUSLINE. Einkommensteuergesetz (EStG) [online]. [cit. 2010-01-20]. Dostupný z WWW: . MSP ONLINE. Sociálný fond [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW: < http://www.msponline.sk/content/soci%C3%A1lny-fond#pouzitie>. NEJVYŠŠÍ KONTROLNÍ ÚŘAD. IPSAS 25 Zaměstnanecké požitky [online]. [cit. 2010-02-27]. Dostupný z WWW: <www.nku.cz/downloads/ipsas2008/B7_IPSAS_25.pdf>.

83

ÖSTERREICHISCHE SOZIALVERSICHERUNG. Die österreichische Sozialversicherung in Zahlen [online]. [cit. 2010-01-22]. Dostupný z WWW: . ÖSV ÖSTERREICHISCHER STEUERVEREIN. Inhaltsverzeichnis: Einkommensteuerrichtlinien [online]. [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: < http://www.steuerverein.at/einkommensteuer//>. ÖSV ÖSTERREICHISCHER STEUERVEREIN. Lohnsteuerrichtlinien Inhaltsverzeichnis [online]. [cit. 2010-01-28]. Dostupný z WWW: < http://www.lohnsteuerverein.at/lohnsteuer/>. PODNIKATEL.CZ. Cestovní náhrady v roce 2010 [online]. [cit. 2010-02-04]. Dostupný z WWW: . PODNIKATEL.CZ. Průzkum: Stravenky, dovolená a zdravotní péče jsou nejatraktivnějšími benefity [online]. [cit. 201-02-02]. Dostupný z WWW: . PORADA.SK. Zákonník práce rekonštruované znenie k 1.3.2010 [online]. [cit. 2010-03-10]. Dostupný z WWW: . PORADA.SK. Zákon o cestovných náhradách [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupný z WWW: . PORADA.SK. Zákon o dani z prijmov [online]. [cit. 2010-01-22]. Dostupný z WWW: . PORADA.SK. Zákon o sociálnom poistení [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW: . PORADA.SK. Zákon o sociálnom fonde [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW: .

84

PORADA.SK. Zákon o zdravotnom poistení [online]. [cit. 2009-12-12]. Dostupný z WWW: . PROFESIA.SK. Zákon o dani z prijmov [online]. [cit. 2009-12-20]. Dostupný z WWW: . SAGIT. 178 Nařízení vlády z 18. dubna 2001, kterým se stanoví podmínky ochrany zdraví zaměstnanců při práci [online]. [cit. 2010-01-31]. Dostupný z WWW:< http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?zdroj=sb01178&cd=76&typ=r>. ZBIERKA.SK. 330 Zákon národnej Slovenskej republiky z 25. októbra 1996 o bezpečnosti a obchrane zdravia pri práci [online]. [cit. 2009-12-13]. Dostupný z WWW: .

85

8 Seznam zkratek, tabulek a grafů 8.1 Zkratky AT ČR DPH EU EUR Kč Km PHM SK SP SZ ZDPAT ZDPČR ZDPSK ZP

Rakousko Česká republika daň z přidané hodnoty Evropská unie euro korun českých kilometr pohonné hmoty Slovensko sociální pojištění sociální zabezpečení zákon o dani z příjmů Rakousko zákon o dani z příjmů Česká republika zákon o dani z příjmů Slovensko zdravotní pojištění

8.2 Tabulky Tab. 1: Výše stravného na pracovních cestách Česká Republika Tab. 2: Nezdanitelná částka na poplatníka Slovensko Tab. 3: Nezdanitelná částka na manželku I Slovensko Tab. 4: Nezdanitelná částka na manželku II Slovensko Tab. 5: Výše stravného na pracovních cestách Slovensko Tab. 6: Sazba daně Rakousko Tab. 7: Průměrná a hraniční sazba daně Rakousko Tab. 8: Efektivní tarifní tabulka Rakousko Tab. 9: Výše denního kapesného Rakousko. Tab. 10: Rozdíly ve zdanění benefitů z pohledu zaměstnance I Tab. 11: Rozdíly ve zdanění benefitů z pohledu zaměstnance II Tab. 12: Rozdělení příjmů Česká republika Tab. 13: Rozdělení příjmů Slovensko Tab. 14: Rozdělení příjmů Rakousko Tab. 15: Výpočet daně z příjmů Česká republika Tab. 16: Výpočet daně z příjmů Slovensko Tab. 17: Výpočet daně z příjmů Rakousko Tab. 18: Srovnání benefitů dle legislativy ČR a mezinárodních účetních standardů

86

8.3 Grafy Graf 1: Zálohy na daň v daných státech Graf 2: Čistá mzda v daných státech Graf 3: Rozdělení hrubé mzdy Česká republika Graf 4: Rozdělení hrubé mzdy Rakousko Graf 5: Rozdělení hrubé mzdy Slovensko

87