Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Rezistentní odrůdy jabloní a jejich využití ve výsadbách Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracoval:

Prof. Ing. Vojtěch Řezníček, CSc.

Martin Dušek

Lednice 2013

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Rezistentní odrůdy jabloní a jejich využití ve výsadbách vypracoval samostatně a použil pramenů, které uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.

V Lednici dne....……………..

Podpis………………………...

Poděkování: Především bych chtěl poděkovat vedoucímu bakalářské práce panu prof. Ing. Vojtěchu Řezníčkovi, CSc. z Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin za poskytnutou pomoc, svůj čas a ochotu, které mně věnoval při zpracování bakalářské práce. Dále děkuji své rodině a mým spolužákům za jejich ochotu a pomoc při degustacích a mém studiu.

Obsah 1. ÚVOD……………………………………………………………………………7 2. CÍL PRÁCE …………………………………………………………………… 9 3. LITERÁRNÍ PŘEHLED……………………………………………………..10 3.1 STRUPOVITOST JABLONĚ……………………………………………......10 3.1.1 Taxonomické zařazení houby (Venturia inaequalis (Cke.) Wint.)……….10 3.1.2 Systematické zařazení druhu……………………………………………….10 3.1.3 Popis choroby strupovitosti jabloně………………………………………..10 3.1.4 Fyzická ochrana vůči strupovitosti jabloně………………………………..11 3.1.5 Geny a donory rezistence vůči strupovitosti……………………………....12 3.1.6 Podmínky pro infekci houbou (V. inaequalis) podle Milse……………….12 3.1.7 Vh 8, nový gen rezistence vůči strupovitosti……………………………….13 3.1.8 Mapování genů rezistence Va a Vb………………………………………...14 3.2 PADLÍ JABLOŇOVÉ………………………………………………………...17 3.2.1 Taxonomické zařazení houby (Podosphaera leucotricha) (Ell. et. Ewerk.) ……………………………………………………………………………………...17 3.2.2 Systematické zařazení druhu……………………………………………….17 3.2.3 Popis choroby padlí jabloňového…...……………………………………...18 3.2.4 Mechanická ochrana vůči padlí jabloňovému..…………………………...19 3.2.5 Chemická ochrana vůči padlí jabloňovému...……………………………..19 3.2.6 Geny a donory rezistence vůči padlí jabloňovému..………………………19 3.3 MONILIOVÁ HNILOBA PLODŮ…………………………………………..19 3.3.1 Taxonomické zařazení houby (Monilinia fructigena) (Honey ex Dennis) ……………………………………………………………………………………...19 3.3.2 Systematické zařazení druhu………………………………………………20 3.3.3 Zeměpisné rozšíření………………………………………………………...20 3.3.4 Symptomy na plodech………………………………………………………20 3.3.5 Biologie patogena…………………………………………………………...21 3.3.6 Způsob šíření………………………………………………………………...21 4

3.3.7 Nepřímá ochrana vůči moniliové hnilobě………………………………….21 3.3.8 Přímá ochrana vůči moniliové hnilobě…………………………………….22 3.3.9 Biologická ochrana vůči moniliové hnilobě..………………………………22 3.3.10 Chemická ochrana vůči moniliové hnilobě………………………………22 3.4 PODNOŽ M 9…………………………………………………………………23 3.5 PODNOŽ J – TE – E………………………………………………………….23 3.6 INTEGROVANÁ OCHRANA OVOCE…………………………………….24 3.6.1 Hlavní cíle integrované produkce ovoce…………………..……………….24 4. EXPERIMENTÁLNÍ ČÁST…………………………………………………..26 4.1 MATERIÁL POUŽITÝ K VÝSADBĚ.……………………………………...26 4.1.1 Použité genotypy a odrůdy ve výsadbě.……………………………………26 4.1.2 Odrůdy použité ve výsadbě.………………………………………………...27 4.2 CHARAKTERISTIKA POKUSNÉ VÝSADBY…………………………….30 4.2.1 Klimatické podmínky a podmínky stanoviště……………………………..30 4.3 METODIKA HODNOCENÍ…………………………………………………32 4.3.1 Hodnocení růstových znaků ………………………………………………32 4.3.2 Hodnocení počtu kořenových a krčkových výmladků ..………………….33 4.3.3 Hodnocení výskytu houbových chorob……………….……………………33 4.3.4 Hodnocení sklizňových údajů..……………………………………………..35 4.3.5 Hodnocení indexu tvaru plodů……………...……………………………...37 4.3.6 Organoleptické hodnocení sklizených jablek.……………………………..38 5. VÝSLEDKY…………………………………………………………………….41 5.1 HODNOCENÍ VÝSKYTU HOUBOVÝCH CHOROB…………………….41 5.1.1 Hodnocení výskytu strupovitosti jabloně...………………………………..41 5.1.2 Hodnocení výskytu padlí jabloňového….………………………………….41 5.1.3 Hodnocení počtu kořenových a krčkových výmladků……………………42 5.1.4 Hodnocení počtu a hmotnosti odřezaných částí…………………………...42 5.1.5 Hodnocení organoleptické………………………………………………….42 6. DISKUSE………………………………………………………………………..44 5

7. ZÁVĚR………………………………………………………………………….45 8. SOUHRN…………………………….. …………………………………….......47 9. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY..……………………………………….48 10. PŘÍLOHY..…………………………………………………………………….52

6

1. Úvod Jablka jsou nejpěstovanějším ovocem v České republice. Provází lidstvo už od neolitu, tedy mladší doby kamenné. V přírodě se vyskytuje na padesát botanických druhů, v oblasti Eurasie asi dvacet. V přírodě lze najít také semenáče kulturních odrůd, okrasné, plané i zplanělé druhy. S jabloněmi se můžeme setkat i v městských částech, neboť jabloň je odolný druh, který snáší narušené městské prostředí. Za základní druh, z kterého vznikly mnohonásobným křížením dnešní kultivary (cca 100 000 tis.) je (Malus sylvestris (L.) Mill.). Tato jabloň roste v listnatých lesích. V přírodě se vyskytuje nejčastěji na stráních, pastvinách nebo poblíž vodních toků. Setkat se můžeme i se zplanělými podnožemi jabloní s drobnými plody na krátkých, ale i delších stopkách (např. Malus pumila, var. paradisiana, nebo Malus pumila, var. praecox). Také zplanělé formy a semenáče jabloně domací (Malus pumilla Mill.). Jabloň je dřevina s oválnými pilovitými listy s delšími stonky. Kvete pravidelnými pětidílnými bílými nebo růžovými květy. Plodem je malvice různé velikosti, tvaru a barvy. (LÁNSKÁ, 2006) První odrůdy jabloně domácí pochází zřejmě z Íránu, Zakavkazska a Turkestánu odkud se dále rozšířily do malé Asie, Středomoří a nakonec až do Evropy. Na konci 2. tisíciletí př. n. l. se jabloně pěstovaly hlavně v Řecku a Římě. V České republice se začaly jabloně šlechtit ve 14. století za vlády Karla IV. Na přelomu 18. a 19. století za vlády Rudolfa II. a Marie Terezie bylo na našem území už 260 různých odrůd jabloní. Z jablek lze vyrábět džusy, kompoty, nektary, džemy, mošty, čaje a aroma do jídel. Konzumovat je můžeme v nejrůznějších formách, např. syrová, vařená a sušená. Obsahují mnoho látek, které jsou prospěšné lidskému organismu. Pomáhají snižovat krevní tlak, posilují také imunitu a odolnost vůči stresu. Jablka obsahují především kyselinu jablečnou, cukry, vodu, bílkoviny, velmi málo tuku (0,4 g na 100 g), cca 5 g vlákniny, poměrně velké množství draslíku a další prvky a aromatické látky. V intenzivních výsadbách jabloní se každý rok vypěstuje 140 000 tun konzumních jablek. V současné době se začínají pěstovat rezistentní odrůdy jabloní, které byly vyšlechtěny v České republice (VŠÚO Holovousy, AVČR Střížovice a dalších pracovištích). Do této skupiny se řadí významné odrůdy, např. Ángold´, ´Selena´, ´Topaz´, ´Rubinola´ atd. 7

Celková výměra ovocných sadů v ČR k 31. 5. 2012 dosahovala 20.769 ha, kde 16.384 vykazovaly plodné produkční sady. Oproti minulému roku tato výměra klesla podle ČSÚ o 1570 ha, tedy o 7%. Konzumní cena jablek v roce 2011 vzrostla o 15%. Důvodem je klesající podíl tuzemských jablek na trhu a naopak dovoz jablek ze zahraničí. Průměrná cena zemědělských výrobců se do března roku 2012 pohybovala zhruba na stejně úrovni jako v předešlém roce. Největší plochy sadů se nachází v kraji Jihomoravském (5482 ha), a Středočeském (3876 ha). V kraji Královéhradeckém je to (2518 ha) a na posledním místě je kraj Ústecký (1918 ha).

(SITUAČNÍ A VÝHLEDOVÁ ZPRÁVA OVOCE, 2012)

8

2. Cíl práce Cílem práce bylo studium rezistentních odrůd a genotypů vyšlechtěných ve Výzkumném a šlechtitelském ústavu ovocnářskem Holovousy, s.r.o., vyznačujících se odolností vůči houbovým chorobám, tj. strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis Cke. Wint.) a padlí jabloňovému (Podosphaera leucotricha Ell. et. Ewerk). Na pokusné výsadbě založené v roce 2008 bylo vysazeno 13 genotypů a 9 odrůd pásovým způsobem. Bodovou stupnicí byla hodnocena citlivost strupovitosti jabloně a padlí jabloně. Následně byly zhodnoceny růstové a sklizňové údaje a vyhodnoceny jednotlivé odrůdy a genotypy.

9

3. Literární přehled 3.1 Strupovitost jabloně 3.1.1 Taxonomické zařazení houby (Venturia inaequalis (Cke. Wint.) Říše: rostliny (Plantae) Podříše: nižší rostliny (Thallobionta) Skupina: houby (Fungi) Oddělení: houby vlastní (Eumycota) Třída: houby vřeckaté (Ascomycetes) Řád: Dothideales Čeleď: Venturiaceae Rod: Venturia Druh: Venturia inaequalis

(KOBLÍŽEK, ŘEPKA, 2007)

3.1.2 Systematické zařazení druhu Teleomorfa: Venturia inaequalis (Cke. Wint.) Anamorfa: Spinoacea pomi Fries, 1825

3.1.3 Popis choroby strupovitosti jabloně Strupovitost jabloně Venturia inaequalis (Cke. Wint.) je choroba, která má za následky poškození listů, plodů, květů a někdy i nejmenších letorostů jabloně (Malus). Na listech způsobuje tmavé skvrny. Barva těchto skvrn je nejprve bílošedá a později dosti tmavá až černá. Původce strupovitosti přezimuje ve formě pseudoperitécií na opadlých a napadených listech a později se dostává na pupeny, které raší. Na počátku vegetace dozrávají ve vřeckách askospory. Pokud na vřecko dopadne voda, tak nabobtná a dochází k jeho prasknutí. Vlivem větru jsou pak výtrusy rozneseny po celém okolí. Jakmile askospory dopadnou na vlhké listy, dochází ke klíčení a prorůstání pokožkou. 10

Vývoj této choroby způsobuje především deštivé počasí s teplotou mezi 17 a 24 °C. Listy, které jsou strupaté, mají vyšší transpiraci, poněvadž dochází k vypařování vody v místech poškozené kutikuly. Bohužel ani plody se této chorobě nevyhnou. Zde jsou během vegetace vidět černé skvrny a strupy, které mohou mít různou velikost a tvar. Na tmavých skvrnách se tvoří konidie, které mají za příčinu šíření se infekce na zbytek zdravých listů. Vlivem vody se splavují na spodní listy. Potřebují ovšem ke klíčení nutně vodu. (BLAŽEK, 2001; HRUDOVÁ et. al. 2009) Obr. 1: Venturia inaequalis (strupovitost jabloně)

3.1.4 Fyzická ochrana vůči strupovitosti jabloně Fyzická ochrana proti strupovitosti spočívá hlavně ve vyhrabávání a likvidací listů spálením, aby se choroba dále nešířila. Dále je nutný vhodný řez koruny, aby tak došlo k jejímu provzdušnění. Kompostování se doporučuje jen při nízkém napadení odrůd, poněvadž při silném napadení listů by se choroba šířila i nadále v kompostu.

11

3.1.5 Geny a donory rezistence vůči strupovitosti jabloně Tab. 1: Hlavní zdroje rezistence vůči strupovitosti jabloně GEN

DONOR REZISTENCE

Va

Antonovka PI172623

Vb

Hansen’s baccata #2

Vbj

Malus baccata jackii

Vd

Durello di Forli

Vf

Malus floribunda 821

Vg

Golden Delicious

Vh 2

Malus pumila R12740-7A

Vh4


Vh 8

Malus sieversii

Vm


Vr 2

GMAL 2473

(J. M. SORIANO, 2009) 3.1.6 Podmínky pro infekci houbou (Venturia inaequalis Cke. Wint.) podle Milse Tab. 2: Podmínky pro infekci houbou (Venturia inaequalis Cke. Wint.) podle Milse Průměrná teplota

Doba nepřetržitého ovlhčení povrchu listů v hodinách nutná pro

během ovlhčení (°C)

vznik infekce slabé

0,5 – 5

střední déle než dva dny

silné více než 60

6

25

34

51

7

21

28

42

8

19

25

38

9

15

20

30

10

14

19

28

11

12

18

26

12

11

16

24

13

11

15

23

14

10

14

22

12

15

10

13

21

16

9

13

19

17 – 24

9

12

18

25

11

14

21

25,5

13

17

26

(BLAŽEK, 2001) 3.1.7 Vh8, Nový gen rezistence vůči strupovitosti Institut HortResearch má velký fond zárodečné plasmy, který zahrnuje přírůstky Malus sieversii (Ledeb.) Roem. nasbírané v Kazachstánu a Kyrgyzstánu (Luby et al., 2001). Upravený program zpětného křížení začal s přírůstkem M. sieversii W193B, který byl vybrán kvůli rezistenci vůči strupovitosti jablek na Novém Zélandu. U potomka A. Royal Gala. x W193B se provedl screening umělým naočkováním konidií ze směsi izolátů ve skleníku. Polovina potomstva tohoto křížení vykazovala na témže listu symptomy rezistence (ve formě hvězdicové nekrózy) i náchylnosti (R + S), zatímco druhá polovina potomstva vykazovala pouze symptomy náchylnosti (S). Segregační poměr činil (R + S) : S = 77 : 75, což se neliší výrazně od předpokládaného poměru R : S = 1 : 1 u jednoho hlavního genu (P (χ2 > 0.03) ~ 0.88). Symptomy hvězdicového odumírání (SN), způsobené tímto genem, byly velmi podobné symptomům způsobených geny Vr a Vh2 z ruské jabloně R12740-7A. Ale (R + S) symptomy nebyly nikdy sledovány u potomků segregujících pro každý z těchto dvou genů, očkovaných stejnou směsí konidií, což naznačuje, že tyto geny odolnosti proti strupovitosti jsou jiné než gen v M. sieversii W193B. Kultury monospór virulentních kmenů izolovaných z (R + S) listů byly schopné infikovat přírůstek W193B, ale ne přírůstek TST34T15 (rozdílný hostitel 2 strupovitosti) nesoucí gen Vh2. Tyto nálezy potvrdily, že byl segregován nový gen, a že jej překonala nová rasa V. inaequalis, kterou určil jako rasu 8 (Bus et al., 2003). Ale studie genetických markerů odhalily, že marker OPL19 SCAR související s genem Vh2, byl také ve vazbě s novým genem rezistence v přírůstku W193B. Byly naklonovány produkty polymerázové řetězové reakce (PCR) tohoto markeru SCAR a vytvořené sekvence pro oba hostitele. Byly zcela homologické. Takto vysoká úroveň homologie dále dokládala, že markery SCAR ve vazbě jsou alelické, a proto nový gen M. sieversii, pojmenovaný Vh8, a gen Vh2 jsou v klastrech neboli alelické. 13

Závěr V této dokumentaci vědci představili objevení nového genu Vh8 rezistentního vůči strupovitosti, který tvoří součást genového klastru na LG2 jabloní, včetně genů Vh2/Vr a Vbj a také několik QTL rezistence vůči strupovitosti. (Bus et al., se pokoušeli zobrazit klastr na základě aktuálních informací, ale je zapotřebí dalšího výzkumu, včetně testování série dobře zvolených potomků na sérii monospórových izolátů, aby rozčlenili přesné uspořádání genů rezistence vůči strupovitosti na LG2 a také další vazbové skupiny. (BUS, V., van de WEG, W. E., DUREL, C. E., GESSLER, C.,

CALENGE, F., PARISI, L., RIKKERINK, E., GARDINER, S., PATOCCHI, A., MEULENBROEK, M., SCHOUTEN, H. and LAURENS, F., 2003) 3.1.8 Mapování genů rezistence Va a Vb Pro nalezení pozic Va a Vb na mapě genetické vazby jabloní byly použity výsledky segregace z očkování strupovitosti a výsledky z markeru P136700 v populaci č. 1 a výsledky očkování strupovitosti u populace č. 2 a nejbližší identifikovaný marker (B220700) pro Vb . Byly zmapovány oba markery pro Va a Vb u vazbové skupiny 8 u White Angel × Rome Beauty (Hemmat et al., 1994) a Wijcik McIntosh × NY 7544158 (Conner et al., 1997) v blízkosti genu rezistence Vf. Aby se našly pozice těchto genů souvisejících s lokusem Vf , použily se předtím identifikované a nahlášené markery RAPD a SCAR pro oblast jabloně Vf (Durham a Korban, 1994; Gianfranceschi et al., 1996). Dále bylo použito 11 SCAR primerů, které vyvinuli Xu et al. (2001) z markerů AFLP v 550kb oblasti Vf u M. floribunda 821, jako referenční bod pro mapování genů Va a Vb ve vztahu k Vf. Pro přesné mapování a umístění genů rezistence Va a Vb ve vztahu k Vf byly prozkoumány všechny markery v obou populacích. Výsledky markerů RAPD nebo SCAR a výsledky segregace z očkování pro každou populaci byly zadány do programu MAPMAKER pro každou populaci. Bylo identifikováno umístění genů rezistence Va a Vb vzhledem k lokusu Vf. Podrobná vazbová mapa Va a Vb je znázorněna na obr. 1. Xu et al. (2001) uvádí AFLP marker ACS-3, -7 a -9 jako neoddělitelné od Vf v mapování ve velmi vysokém rozlišení oblasti 14

Vf. AM19526, Al07466, ACS-1, -2, -4, -5, -8, -10, 156 a -11 vše mapované 0,2 cM od genu Vf na jedné straně a M18900 a ACS-6 při 0,4 cM na protější straně Vf. Byly mapovány Va

mezi P136700 a B398480. Výsledky očkování Va prokázaly 20%

rekombinace s B398480. V této populaci nedošlo k amplifikaci markerů M18900, ACS1, -3, -4, a -10. Markery byly v této populaci uspořádány rozdílně. ACS-7, U1400 a AM19526 mapované vzestupně ACS-6. Vb mapované mezi AM19526 (24% rekombinace) a B220700 (12% rekombinace). V této populaci nedošlo k amplifikaci markerů ACS-3, -4, -10 a -11. Při přesném mapování markerů okolo Vb se vyloučilo 24 vzorků se sporulací v druhém očkování (populace č. 2). Nezměnilo to uspořádání markerů, ale zmenšila se vzdálenost mezi Vb a hraničním markerem B220700. Došlo zde k 12% rekombinaci mezi odezvou očkováním strupovitosti a B220700. V této populaci nedošlo k amplifikaci nejbližšího hraničního markeru pro Vf, M18900 a nejbližšího AFLP markeru ACS-3. Také v populaci Empire × Hansenova baccata 2 nedošlo k amplifikaci ACS-4, -10 a -11. Při použití kódujících a antikódujících primerů pro B220700 (marker pro Vb) u populace Va

došlo k amplifikaci fragmentu 700-bp, ale marker byl v konfiguraci trans

(repulsion) s fenotypem rezistence. Gen Va a Ántonovka´ Většina klonů ruského kultivaru jabloně Ántonovka´, jichž je zde mnoho, vyvolává polygenní rezistenci, takže pokud se Ántonovka´ zkříží s náchylným kultivarem, je pouhé 1% až 10% potomstva rezistentní vůči strupovitosti (Visser et al., 1974). Ale (Crosby et al., 1992) se domnívají, že klony s kvalitativní rezistencí mají gen Va. Bylo zjištěno, že PI 172623 vyvolává reakci (pit type) po naočkování strupovitostí, a také byl dominantní (Crosby et al., 1992). Velmi málo kultivarů má rezistenci Va vůči strupovitosti z Antonovky. Jde o kultivary Ángold´ a ´Produkta´ z České republiky, ´Reglinda´ z Německa a výběr ušlechtění A 7236 ze Švýcarska. V této studii byly prozkoumány ostatní klony Antonovky: Antonovka kamenichka (PI 588995), Antonovka 1 1/2 lb. (PI 107196), Antonovka (PI 172612) a Antonovka monasir. Z testovaných 16 primerů byla u Antonovky kamenichka amplifikace U1 a B220700, u Antonovky 1 1/2 lb. (PI 107196) amplifikace ACS-6, -7, AM19526 a B220700. U Antonovky monasir byla amplifikace U1400 a B220700 , zatímco u Antonovky (PI 15

172612) amplifikace pouze U1400. Překvapivě u žádného z klonů Antonovky nenastala amplifikace B398480. Quamme et al. (2003) zjistili, že rezistence pěti potomků s rodiči Antonovka monasir segregovávala způsobem shodným s jediným dominantním genem. Původní testy se použily k určení, zda jsou Va a Vf alelické, na základě testovacího křížení pouze dvou rezistentních semenáčů z Antonovky × M. floribunda. Jeden semenáč měl poměr rezistence vůči náchylnosti 1:1 a druhý semenáč měl poměr 3:1. Na základě toho se usoudilo, že Va je nealelický s Vf. Jsou zaručená dodatečná testovací křížení s několika klony Antonovky. Gen Vb a Hansenova baccata 2 Došlo k úspěšné amplifikaci B220700 u přírůstků, o nichž je známo, že mají v rodokmenu Vb , jako například PRI 2377, OR18T28 a PRI 1341-1 (údaje nejsou předloženy). Ale také došlo k amplifikaci markeru v materiálu nesouvisejícím s Hansenovou baccatou 2, včetně: M. floribunda, M. prunifolia, M. zumi calocarpa, David, Liset, Prarifire, Carmine Crab, D95-295 Redleaf Crab a AV Redleaf Crab. (King et al. 1999) také zjistili, že u některých genotypů (Red Silver, Jay Darling, deriváty Malus hupehensis a Malus niedzwetzkyana) došlo k amplifikaci některých primerů Vf navzdory tomu, že zde neexistuje zjevný genetický vztah, a naznačili, že došlo k amplifikaci nesouvisejících fragmentů téže velikosti. Dále byla zkoumána odrůda Hansenova baccata 1 a Hansenova baccata jackii (vědci se domnívali, že mají dominantní gen pro rezistenci, označený Vbj) a zjistili, že u odrůdy Hansenova baccata 1 došlo k amplifikaci fragmentů s 11 z 16 testovaných primerů (ACS-5, -6, -7, -8-, -9, 10, -11, B220700, Al07466, U1400, AM19526 a B398480). U odrůdy Hansenova baccata jackii došlo pouze k amplifikaci ACS-5, U1400, B220700 a AM19526. Testy na alelismus s Hansenova baccata 2 a Malus floribunda byly založené na testovacím

křížení čtyři rezistentních semenáčků s McIntosh. Tři semenáčky

vykazovaly poměr rezistence vůči náchylnosti 1:1 a jeden vykazoval poměr 3:1 a Vb a Vf byly shledány jako nealelické. Bylo zjištěno, že geny rezistence z Antonovky PI 172633 (Va) a Hansenovy baccaty 2 (Vb) sdílejí hraniční markery navzájem mezi sebou i s Vf. Existence klastru genů rezistence na jedné vazbové skupině není neobvyklá (Michelmore a Meyers, 1998) a naznačují ji Durel et al. (2000) u jabloně, když zjistili silný QTL v oblasti Vf na vazbové skupině 1 u Prima (vazbová skupina 8 u Rome 16

Beauty, White Angel). Disponibilita blízkých markerů pro nejméně pět hlavních genů rezistence vůči strupovitosti (Vf, Vg, Vm, Vr a Vx) ve vazbě s těmito markery pro Va a Vb nyní může poskytnout spolehlivé informace o zdrojích rezistence pro účely šlechtění a skríningu. MacHardy et al. (2001) naznačili, že pro vyvinutí kultivarů jabloní s trvalou rezistencí vůči strupovitosti “se musí do jednotlivého kultivaru uspořádat pyramidově několik exotických genů rezistence.” Tyto markery napomohou při tomto účelu. (HEMMAT, M., BROWN, S. K., ALDWINCKLE, H. S.,

MEHLENBACHER, S. A. and WEEDEN, N. F. 2003)

3.2. Padlí jabloňové 3.2.1 Taxonomické zařazení houby (Podosphaera leucotricha (Ell. et. Ewerk.) Říše: rostliny (Plantae) Podříše: houby nižší (Thallobionta) Skupina: houby (Fungi) Oddělení: houby vlastní (Eumycota) Třída: houby vřeckaté (Ascomycetes) Řád: padlí (Erysiphales) Druh: Podosphaera leucotricha


3.2.2 Systematické zařazení druhu Teleomorfa: Podosphaera leucotricha (Ell. et. Ewerk) Anamorfa: Oidium farinosum

17

3.2.3 Popis choroby padlí jabloňového Původcem této choroby je vřeckatá houba Podosphaera leucotricha (Ell. et. Ewerk). Padlí přezimuje jako mycelium v dormantních pupenech, které jsou infikovány už z předchozí vegetace. Primární infekce je vidět ve formě bílých moučnatých povlaků na letorostech, květech a listových růžicí. Silněji napadené listy jsou užší a poměrně slabší. U výhonů a listů dochází k zasychání. Napadené květy jsou na první pohled zmenšené se světle žlutou barvou a také morfologicky pozměněné, tj. srostlé tyčinky a ztloustlé květní lístky. Na povlacích mycelia se tvoří konidie, které jsou příčinou sekundárních infekcí. Choroba se šíří při sušším a teplejším počasím, ale i když je chladno. Na povrchu plodů se projevuje tzv. síťovitá rzivost. Stromy, které jsou silně napadené, jsou celkově oslabené, chřadnoucí, mají krátké listy a menší plody. Mezi odrůdy, které nejvíce trpí tímto onemocněním, patří ´Jonathan´, Ídared´ a Ćoxova reneta´. Středně napadeny bývají odrůdy ´Mac Intosh´, ´Florina´, ´Liberty´ aj. Mezi odrůdy které jsou dobře odolné, se řadí ´Starkrimson Delicious´, ´Julia´ a ´Lord Lambourne´.

(BLAŽEK, 2001)

Obr. 2: Podosphaera leucotricha (padlí jabloňové)

18

3.2.4 Mechanická ochrana vůči padlí jabloňovému Základní úlohou je likvidace zdrojů po infekci houbovými chorobami, tzn. postupné shrabávání a kompostování listí napadených houbovými chorobami. Dále se jedná o sběr a včasnou likvidaci znetvořených a mumifikovaných plodů a odřezávání primárně napadených částí stromů padlím jabloně. Toto včasné provedení (květen, červen) zabrání sekundárnímu šíření padlí jabloně. (LÁNSKÝ, 2005)

3.2.5. Chemická ochrana vůči padlí jabloňovému Chemická ochrana vůči padlím spočívá v pravidelné aplikaci fungicidních přípravků v rozmezí 7 – 10 dnů od fenofáze růžového poupěte až do první poloviny července. Z chemických přípravků můžeme použít Zato 50 WG, Topaz 100 EC, Discus apod.

3.2.6 Geny a donory rezistence vůči padlí jabloňovému Tab. 3: Hlavní zdroje rezistence vůči padlí jabloňovému GEN

DONOR REZISTENCE

Pl 1

Malus x robusta

Pl 2

Malus x zumi

Plw

White Angel

Pld

Semenáč D12

Plmis Plbj

Mildew Immune selection Malus baccata Jackii

(DUNEMANN, SCHUSTER, 2009)

3.3 Moniliová hniloba plodů 3.3.1 Taxonomické zařazení houby Monilinia fructigena (Honey ex Dennis 1956) Říše: rostliny (Plantae) Oddělení: houby vřeckovýtrusné (Ascomycota) 19

Pododdělení: houby vlastní vřeckaté (Pezizomycotina) Třída: (Leotiomycetes) Řád: voskovičkotvaré (Helotiales) Rod: hlízečka (Monilinia) Druh: hlízečka ovocná (Monilinia fructigena)


3.3.2 Systematické zařazení druhu Teleomorfa: Monilinia fructigena (Honey ex Dennis 1956) Anamorfa: Monilia fructigena (Ehrenb. ex Pers.) Sacc. Et Voglino (1886)

3.3.3 Zeměpisné rozšíření Původcem této choroby je Monilia laxa, což je druh severního mírného pásma, pravděpodobně euroasijského původu. V Evropě byly popsány jak anamorfní, tak i pleomorfní stádium. Ve světě se patogen dále vyskytuje v Africe, východní Asii, severní Americe a nověji je výskyt potvrzen i v Austrálii a Novém Zélandu.

(JUROCH, 2006) 3.3.4 Symptomy na plodech Kromě vegetativních orgánů napadá Monilinia laxa i plody, na nichž vyvolává okrouhlé hnědě zbarvené hnilobné skvrny, které se dále šíří. V poměrně krátké době po infekci se hniloba rozšíří po povrchu celého plodu. Později se objevují charakteristické polštářkovité útvary, tzv. sporodochia, tvořené hustě uspořádanými skupinami konidioforů, které nepravidelně plošně pokrývají povrch napadeného plodu ne v koncentrických kruzích. Na povrchu šedavě zbarvených a drobných (1 - 2 mm) ložisek sporodochií se tvoří konidie. Běžně se vyskytují na květenstvích a na mladých, nezralých plodech, které nejdříve hnijí a později nekrotizují. Apothecia se tvoří na pseudosklerociích, seschlých opadaných plodech, po poměrně dlouhou dobu (1-2 roky). Pseudosklerocia jsou dlouhodobým zdrojem inokula. Skupiny okolních napadených

20

plodů přetrvávají často na stromech jako pevně spojené shluky plodů. (JUROCH,

2006) 3.3.5 Biologie patogena Při vývoji patogena dochází ke střídání anamorfního a teleomorfního stádia, z nichž anamorfní stádium je častější. Monilia laxa, jako původce moniliové hniloby škodí během dozrávání plodů na stromech a také i po sklizni v průběhu skladování plodů. Příznaky napadení se během období značně liší. Tvorba konidií probíhá již při nízkých teplotách a jejich masivní produkce nastává při teplotách nad 10°C. Konidie vznikající za nižších teplot jsou větší a vitálnější. Vývoj patogena probíhá v širokém teplotním rozmezí. Při teplotě 12°C, vysoké vzdušné vlhkosti nad 85 % a souvislém ovlhčení listů nastane infekce již během 15 hodin. (JUROCH, 2006)

3.3.6 Způsob šíření Na suchých mumifikovaných plodech, které zůstanou na stromech přes zimu, nebo na dalších napadených orgánech se na jaře tvoří konidie, které jsou nejdůležitějším zdrojem infekcí. Konidie jsou šířeny především větrem, vodou a hmyzem, a dále živočišnými druhy, které poraňují plody. Zejména blanokřídlí – vosa, sršeň, škvoři, brouci a další. Vstupními místy infekcí jsou všechna poranění povrchu rostlinných orgánů, jizvy, praskliny, požerky, místa poranění kroupami, při sklizni atd.

(JUROCH, 2006)

3.3.7 Nepřímá ochrana vůči moniliové hnilobě Agrotechnická opatření – je třeba vybírat lokality s dobrými půdními podmínkami, např. obsah humusu, vhodné pH. apod., zajistit před výsadbou kvalitní přípravu půdy s vyrovnanou výživou mikroelementy a makroelementy. Výsadba se doporučuje zakládat na dobře osvětlených a provzdušňovaných lokalitách, důležitá je i správná orientace řad, dodržení doporučeného sponu zajišťujícího osvětlení a vzdušnost korun stromů. Důležité je řízené kapkové zavlažování, omezující ovlhčení povrchu a zajišťující pravidelný přísun vláhy bez nebezpečí popraskání plodů. Významným opatřením je rovněž použití kvalitního výsadbového materiálu. (JUROCH, 2006)

21

Preventivní opatření – jedná se především o likvidaci napadených nebo jinak znetvořených plodů a ochranu před hmyzem. (LÁNSKÝ, 2005)

3.3.8 Přímá ochrana vůči moniliové hnilobě Biotechnická ochrana - biotechnická opatření jsou pouze podpůrná a slouží ke snížení množství inokula ve výsadbě nebo k zabezpečení preventivní ochrany plodů před mechanickým poškozením. Dle možnosti je třeba ihned po sklizni odstranit napadené usychající plody, rovněž i napadené větve s nekrózami, zbytky odumřelých plodonošů s květy, květenstvími a listy. Zbytky mumifikovaných plodů na větvích, případně na zemi a dle možnosti i v blízkosti výsadeb, je nutno odstranit během vegetačního klidu nebo brzy na jaře před začátkem vegetace, při řezu či následně. Lze je odstranit řezem větví, sběrem nebo zapravením kultivací, likvidace je možná spálením nebo zakopáním a následným zakrytím půdou (zasypáním vápnem). Důležité je ošetření ran po řezu, jako prevence sekundárního napadení dalšími patogeny. Významným opatřením je i ochrana dozrávajících plodů sítěmi proti poškození kroupami a ptactvem. Při sklizni ovoce je třeba opatrně zacházet s ovocem. (JUROCH, 2006)

3.3.9 Biologická ochrana vůči moniliové hnilobě Experimentálně je ověřováno použití bakterií (Bacillus sp., Pseudomonas sp.) nebo hyperparazitických druhů hub (Tuberculina sp.), k přímé biologické ochraně výsadeb peckovin nebo k posklizňovému ošetření plodů před skladováním. (JUROCH, 2006)

3.3.10 Chemická ochrana vůči moniliové hnilobě Důležitá je kvalitní ochrana proti žravým živočišným škůdcům, způsobujícím poškození plodů a tím vytvoření vstupní brány pro infekci. Provádí se rovněž preventivní ošetření. Optimální podmínky pro infekci jsou v tomto případě vyšší teploty 20 - 22°C a současně déletrvající ovlhčení povrchu plodů nebo vysoká relativní vlhkost vzduchu. Mezi přípravky registrované v ČR proti moniliové spále patří např. Horizon 250 EW, Sporgon 50 WP, Baycor 25 WP a Rovral Flo. Mezi přípravky registrované v ČR proti moniliové hnilobě plodů patří Horizon 250 EW, Rovral Flo, případně Baycor 25 WP. Termín ošetření proti moniliové hnilobě plodů je vždy určen ochrannou lhůtou 22

přípravku, obvykle se ošetřuje 2-4 týdny před sklizní. Předsklizňová aplikace fungicidů výrazně sníží výskyt moniliové hniloby během skladování. (LÁNSKÝ, 2005;

JUROCH, 2006)

3.4 Podnož M 9 Podnož M 9 patří mezi vegetativní slabě vzrůstné podnože. Řadí se mezi nejrozšířenější podnože v intenzivních výsadbách v ČR i v zahraničí. Stromy na ní dosahují 40 až 50 % intenzity růstu. Tato podnož je vhodná především do hustých intenzivních výsadeb štíhlých vřeten a zákrsků. Vyžaduje dobrou závlahu a kvalitní agrotechniku. Kořenový systém této podnože je mělce rozložený a křehký. Nevýhodou je citlivost na sucho. Na spodní části podnože se často vytvářejí základy kořínků, tzv. bernoty, které mohou sloužit jako vstupní rány pro různé patogeny. Stromy, které jsou pěstovány na podnoži M 9, mají tendenci tvořit kořenové výmladky. Většina naštěpovaných odrůd na ní plodí už ve druhém roce po výsadbě a některé odrůdy přinášejí plody již ve školkách. Z pedologického hlediska je tato podnož vhodná pouze pro úrodné půdy s dobrými fyzikálními vlastnostmi. Pokud dochází k velkému zaplevelování, tak se výrazně snižuje intenzita růstu z toho důvodu, že stromy nevytváří téměř žádné přírůstky. Podnož je dobře odolná proti krčkové hnilobě a padlím, ale je vysoce citlivá vůči bakteriální spále. (BLAŽEK, 1998)

3.5 Podnož J-TE-E Tato podnož byla vyselektována z potomstva M 9 x Ćroncelské´. Z hlediska růstu naštěpovaných odrůd je tato podnož velmi podobná podnoži M 9. Podnož J-TE-E má křehký kořenový systém a tudíž má dosti velké nároky na opěrnou konstrukci. Na trvalém stanovišti tvoří více podrostu. Výtěžnost oddělků je oproti podnoži M 9 vyšší. Z hlediska pedologického jsou její nároky stejné jako u podnože M 9.

(BLAŽEK, 1998)

23

3.6 Integrovaná ochrana ovoce Integrovaná produkce je ekonomická produkce ovoce vysoké kvality při uplatnění ekologicky přijatelných metod pěstování a minimalizaci nežádoucích vedlejších účinků agrochemikálií při jejich používání. Vyžaduje důkladné znalosti o cílech a zásadách integrované produkce ovoce, dodržování stanovené pěstitelské technologie vyhovující zásadám integrované produkce a kladný aktivní přístup pěstitelů ovoce k ochraně přírody. (WWW.SISPO.CZ) Integrovaná ochrana umožňuje minimalizaci potřeby chemických ošetření ovocných dřevin při zachování jejich úrodnosti a kvality vypěstovaného ovoce. Vlivem zmenšování potřeby chemických zákroků se pronikavě snižují vedlejší škodlivé účinky, které s sebou přináší preventivní chemická ochrana. (LÁNSKÝ, KNEIFL, 2000)

3.6.1 Hlavní cíle integrované produkce ovoce •

ochrana přírodního prostředí ovocného sadu a živých organizmů, které se v něm vyskytují

•

neporušování ani škodlivé měnění nebo ničení složek prostředí ovocného sadu

•

zajištění

druhové

rozmanitosti

přirozeně

se

vyskytujících

nebo

introdukovaných živočišných a rostlinných druhů v ovocných sadech a jejich blízkém okolí •

umožňuje minimalizaci potřeby chemických ošetření ovocných dřevin při zachování jejich úrodnosti i kvality vypěstovaného ovoce

•

péče o ekosystém ovocné výsadby

•

produkovat zdravé ovoce vysoké kvality s minimálním výskytem zbytků reziduí

•

chránit zdraví pěstitelů, pracujících s agrochemikáliemi

•

chránit a podporovat dlouhodobou úrodnost půdy a minimalizovat znečišťování

vody,

půdy

a

WWW.SISPO.CZ)

24

vzduchu

(HLUCHÝ,

2008;

Tab. 4: Povolené odrůdy jabloní v integrovaném systému SISPO 1. ÁMETYST´ 2. ÁNGOLD´ 1 3. ´BRAEBURN´ + mutace 4. ´DENAR´ 2 5. ´GALA´ + mutace 3 6. ´GOLDEN DELICIOUS´ + mutace 7. ´GOLDLANE´ 8. ´GOLDSTAR´ 7 9. ÍDARED´ + mutace 4 10. ´JONAGOLD´ + mutace 11. ´JULIA´ 12. ´LIPNO´ 13. ´LUNA´ 14. ´MELODIE´ 15. ´MIODAR´

1

16. ÓPAL´ 17. ÓRION´ 18. ´RAJKA´ 19. ´RONDO´ 20. ´ROZELA´ 21. ´RUBIMEG´ 5

22. ´RUBÍN´ + mutace 23. ´RUBINOLA´ 24. ´RUBINSTEP´ 25. ´SIRIUS´ 26. ´SHALIMAR´ 6 27. ´ŠAMPION´ + mutace 8 28. ´TOPAZ´ + mutace 29. ´VYSOČINA´

Braeburn Helene, B. Lochbui, B. Rosabel, B. Mariri Red, B.Hillwell (Hidala), Royal Braeburn 2 Schniga (Gala Schnitzer), Mitchgla mutace GALA: (Mondial Gala), Regal Prince Gala (Gala Must), Gala Galaxy, Royal Gala (Tenroy), Anaglo 3 Golden Delicious Reinders, Smoothe, mutace GOLDEN DELICIOUS a GOLDSPUR: Dione, Delvit, Early Gold (Snygold, Erligold) 4 Red Prince (Jonaprince), Jonagold mutace JONAGOLD: Marnika, Jonagored, Jonagored Supra, King Jonagold, Jonagold Wilmuta, Jonagold de Coster, Rubinstar, Jonareve, Daligo, New Jonagold, Novajo, Schnieca (Jonica), Jomured, Jonagold Boerkamp (Early Queen), Jomar (Marnica), Jonaveld (First Red) 5 Bohemia, Gold Bohemia mutace RUBÍN: 6 Šampion Arno, Šampion Reno, Šampion mutace ŠAMPION: Red 7 Red Idared, IDAREDEST, NEIDARED mutace IDARED: 8 Red Topaz mutace TOPAZ: mutace BRAEBURN:

25

4. Experimentální část 4.1 Materiál použitý k výsadbě 4.1.1 Použité genotypy a odrůdy ve výsadbě Genotypy

Rodiče

1. HL 18

Rumibeg x Mc Intosh Wijcik

2. HL 91

Mc Intosh Wijcik x Selena

3. HL 204

HL 1761 (G. S. x W 37) x Resista NHOS 4/216

4. HL 211

HL 4A x Resista NHOS 8/212

5. HL 228

HL 1705 (G. S. x W 37) x HL 1909 (Melrose x Prima)

6. HL 333

HL 533 A (J:G:S x HL 938) x HL 4 A (Zvonkové x Šampión)

7. HL 343

HL 234 (Hedvábné x Krátkostopká) v. s. HL 1808 (Fantazia x Lord Lambourne x Spartan)

8. HL 384

Akane x Šampion

9. HL 449

Discovery x Florina

10. HL 623

Melrose x Rubín

11. HL 1132

Dir x Dir

12. HL 1727

Rucla x HL 84

Odrůdy

Rodiče

1. ´Pidi´

Britemac x Prima

2. Ćlijo´

Clivia x Jonalicious

3. ´Dima´

Discovery x Mantet

4. ´Flordika´

Discovery x Florina

5. ´Frosta´

Florina x A 814/9 (Coxova reneta x A 467-74)

6. ´Judita´

Julia x HL 1416 (Primula x Mantet)

7. ´Miodar´

Mio x Quinte

8. ´Mivibe´

Mio x Vista Bella

9. ´Zita´

Mio x Jarseymac

26

4.1.2 Odrůdy použité ve výsadbě ´Golden Delicious´ Tato odrůda pochází z USA 20. Století. Plody dosahují nejčastěji střední velikosti. Tvar plodů je kulovitý až vysoce kulovitý a zúžený ke kalichu. Základní barva slupky je zelenožlutá a později mírně zlatá, dále je hladká, suchá a matně lesklá. Dužnina je nažloutlé barvy, pevná a dosti šťavnatá. Chuť je jemně sladká a výborná. V teplejších oblastech probíhá sklizeň v půlce září a ve středních polohách ve druhé půlce října. V chladírnách dokážou vydržet plody až do konce dubna. Koruny stromů jsou vysoce kulovité a postupně houstnou. Stromy jsou dobrými opylovači a kvetou středně pozdě až pozdě. Odrůda dost trpí strupovitostí a padlím středně silně. Plodnost je raná, vysoká a pravidelná. Vyžaduje však vhodné stanoviště a dobrou chemickou ochranu. Vyhovují jí kvalitní půdy, typ podnoží M 9. (BLAŽEK, 2001)

Ćlijo´ (HL 311) Patří mezi zimní odrůdy. Je to kříženec odrůd Ćlivia´ a ´Jonalicious´. Vzrůstnost stromu je střední, typ rozvětvený, habitus rozložitý. Plodnost je raná, plodí na krátkém i středně dlouhém dřevě ve shlucích. Tvar plodu je kulovitý až kuželovitý. Slupka je zelenožluté barvy s načervenalým celoplošným rozmytím. Na povrchu je slupka hladká a lesklá, dále středně tlustá. Stopka je tenká, středně dlouhá až dlouhá. Dužnina má žlutavou barvu a je mírně nasládlá až sladká. Plody se sklízí začátkem října a konzumovat se dají od listopadu. Plody vydrží v chladírnách až do konce února. Odrůda je středně odolná vůči strupovitosti a vysoce odolná vůči padlím jabloně.

(NESRSTA, 2007) ´Dima´ Jedná se o letní odrůdu. Vzrůstnost je slabá a habitus rozvětvený. Plodí na krátkém dřevě. Plod je středně velký až velký, ploše kulovitý, bez žeber. Základní barva slupky zelenožlutá, krycí barva červená ve formě líčka, slupka hladká, středně tlustá, slabě ojíněná, bez mastnosti. Dužnina je krémová, středně pevná, středně šťavnatá, slabě navinulá. Stopka je středně tlustá, krátká. Sklizňová zralost probíhá v druhé polovině

27

července, konzumní zralost koncem srpna. Odrůda trpí více padlím než strupovitostí.

(WWW.SEMPRA.CZ) ´Flordika´ (HL 451) Flordika je zimní odrůda. Vzrůstnost je střední, typ rozvětvený, habitus rozložitý, nasazení plodů na krátkém obrostu ve shlucích i jednotlivě. Plod je středně velký až velký, tvar ploše kulovitý, bez žebrování. Základní barva plodu žlutozelená, krycí barva červená, celoplošně rozmytá. Slupka převážně tlustá, na povrchu hladká, s velkou rzivostí okolo stopečné jamky, středně mastná. Dužnina má krémovou barvu, je středně pevná, šťavnatá a sladce navinulá. Stopka je středně tlustá a středně dlouhá. Sklizňová zralost probíhá koncem září, konzumní zralost od listopadu, skladovatelnost do února. Odrůda je odolná vůči strupovitosti i padlím. (WWW.SEMPRA.CZ)

´Frosta´ (HL 429) Tento semenáč byl získán z řízeného opylení. Vhodným opylovačem je odrůda ´Resista´. Krycí barva je oranžová. Tvar plodů je převážně elipsovitého tvaru. Konzumní zralost je střední a kvete raně. Tato odrůda je odolná proti strupovitosti i padlím jabloně. (SAMSON, 2009)

´Judita´ (HL 653) Stejně jako předcházející odrůda byl tento semenáč získán z řízeného opylení. Dobrým opylovačem je odrůda ´Resista´. Krycí barva je červená a tvar plodů je kulovitý. Kvete raně a dužnina je převážně šťavnatá. Je dostatečně odolná vůči strupovitosti i padlím.

(SAMSON, 2009) ´Miodar´ Letní odrůda. Vzrůstnost je střední až silná, habitus rozložitý, plodnost na krátkém dřevě. Plod je středně velký až velký, tupě kuželovitý. Základní barva slupky bělavě zelená, krycí barva růžová v rozmyté formě, slupka hladká, středně tlustá, slabě ojíněná, bez mastnosti. Dužnina je bílá, středně pevná, středně šťavnatá, sladce navinulá. Stopka je středně tlustá až tlustá, krátká. Sklizňová zralost probíhá v druhé polovině července, 28

konzumní zralost do poloviny srpna. Tato odrůda trpí jen ojediněle padlím a vůči strupovitosti je středně odolná. (SAMSON, 2009; WWW.SEMPRA.CZ)

´Mivibe´ Je

to

letní

odrůda.

Vzrůstnost

střední

až

silná,

habitus

polovzpřímený.

Plodnost na krátkém dřevě. Plod velký, kulovitý se slabými žebry. Základní barva slupky je zelená, krycí barva purpurová v rozmyté formě. Slupka je hladká, tlustá, silně ojíněná, bez mastnosti. Dužnina je bílá, středně pevná, středně šťavnatá, slabě navinulá. Stopka je tlustá, krátká. Sklizňová zralost probíhá začátkem srpna, konzumní zralost do konce srpna. Tato odrůda je středně odolná vůči strupovitosti a padlím trpí zřídka.

(SAMSON, 2009; WWW.SEMPRA.CZ) ´Pidi´ Vzrůstnost je slabá, habitus stromu vzpřímený, až rozložitý, internodia velmi krátká, plodnost na krátkém dřevě. Plod je velký, široce kuželovitý, středně žebrovaný se slabými masitými svalci na distálním konci. Slupka hladká, bez ojínění a mastnosti, rzivost okolo stopečné jamky nízká. Základní barva je zelenožlutá, krycí červená, rozmytá. Dužnina bílé barvy, měkké konzistence, středně šťavnatá, sladce navinulá. Sklizňová zralost na přelomu srpna a září, konzumní zralost probíhá od října, skladovatelnost

do

listopadu.

Odrůda

trpí

více

strupovitostí

než

padlím.

(WWW.SEMPRA.CZ; NESRSTA 2007; SAMSON 2009) ´Zita´ Letní odrůda. Vzrůstnost střední až silná, habitus vzpřímený až rozložitý, plodnost na krátkém dřevě. Plod středně velký, kulovitý, se slabými žebry a slabými svalci. Základní barva slupky žlutá, krycí barva červená v rozmyté formě, slupka hladká, středně tlustá, slabě ojíněná, bez mastnosti, povrch plodu nerovný. Stopka tlustá, krátká. Dužnina bílá, měkká, šťavnatá, navinule sladká. Sklizňová zralost v druhé polovině července, konzumní zralost do začátku srpna. Odrůda je středně odolná vůči padlím i strupovitosti. (SAMSON, 2009; WWW.SEMPRA.CZ)

29

4.2 Charakteristika pokusné výsadby Výsadba jabloní byla založena na jaře v roce 2008 na ŠZP v Žabčicích pásovým způsobem volně rostoucích zákrsků pěstovaných na podnoži M 9. Byly vysazeny ve sponu 4,0 x 1,25 m. V pokusné výsadbě se nachází 9 odrůd a 13 genotypů. Pro založenou výsadbu se použil výsadbový materiál dopěstovaný školkařským způsobem. Podnože typu M 9 byly dodány školkařským závodem Mezice. Roubovaný materiál dodal ovocnářský ústav VŠÚO Holovousy, s. r. o. V prvním roce bylo provedeno naroubování a školkařské práce se zaměřením na dopěstování jednoročního roubovance. Ve druhém roku na jaře byl proveden řez na korunku. Během vegetace byl dopěstován tvar pěstitelský zákrsek. Jako opora každého zákrsku sloužily dřevěné kolky o výšce cca 2 m. Všechny odrůdy a genotypy, které byly použity ve výsadbě, se vyskytovaly ve třech opakováních kromě odrůdy ´Pidi´, která se opakovala pouze dvakrát. Dále byla ve výsadbě použita kontrolní odrůda ´Golden Delicious´. Ta se vyskytovala mezi jednotlivými genotypy a odrůdami. ´Golden Delicious´ byla pěstována na podnoži J – TE – E. Na jaře byly provedeny agrotechnické práce, výchovný řez, jarní a podzimní hnojení hnojivem Cererit Z v dávce 35 g.m-2. Příkmenný pás byl po celou dobu výsadby udržován pravidelným prokypřováním a bez plevelů. Meziřadí bylo trvale zatravněno. V pokusné výsadbě byla provedena chemická ochrana proti hmyzím škůdcům jako např. obaleč jablečný (Cydia pomonella), pilatka jablečná (Haplocampa testidinea), mšice jabloňová (Aphis pomi) apod. Ochrana proti přezimujícím škůdcům byla provedena v jarním období ve fázi myšího ouška přípravkem Oleoekol – 0,1 %. K chemické ochraně byly použity běžné chemické přípravky. Patří sem Zolone 35 EC – 0,2 %, Calypso S 480 SC – 0,2 %, Pirimor 25 WG – 0,15 %.

4.2.1 Klimatické podmínky a podmínky stanoviště ŠZP se nachází v nadmořské výšce 179 m n. m. Pokud jde o klimatické podmínky, tak se jedná o velmi suchou a teplou oblast. Z hlediska pedologického se na stanovišti

30

nachází arenická kambizem, což je profil se zrnitostí 1 v hloubce do 60 cm.

(JANDÁK et. al. 2010) Rok 2012 byl silně nadnormální s průměrnou teplotou 10,2 °C. Srážkové období bylo pro rok 2012 normální s úhrnem srážek 431,6 mm.

Tab. 5: Průměrné teploty a úhrny srážek v Žabčicích v roce 2012

Měsíc

I. II. III. IV. V. VI. VII. VIII. IX. X. XI. XII. Celkem

Průměrná teplota (°C) 1,0 -3,4 7,0 10,8 16,9 19,9 21,4 21,2 16,2 9,4 6,5 -1,2 10,5

Graf 1. Srážky a teploty v roce 2012

31

Srážky (mm) 27,40 7,40 2,40 19,80 21,40 101,20 64,60 43,00 40,20 49,20 19,40 35,60 431,60

Nejvyšší průměrná teplota byla zaznamenána v měsíci červenci, kde dosáhla 21,4 °C. Úhrn srážek lze celkově charakterizovat jako nízký, dosáhl 431,60 mm. Zvýšená hodnota srážek byla zaznamenána pouze v měsíci červnu, kde dosáhla 101,20 mm srážek. Hodnoty průměrné teploty a srážek se významně projevily na výskytu houbových chorob sledovaných v průběhu vegetace. Tab. 6: Souhrnné klimatické údaje za rok 2012 průměrná roční teplota roční srážkový úhrn nejteplejší měsíc nejchladnější měsíc nejteplejší den nejchladnější den max. teplota min. teplota 111 mrazových dní 18 ledových dní 91 letních dní 45 tropických dní 1 den s tropickou nocí max. denní srážkový úhrn amplituda max. denní amplituda min. denní amplituda max. rychlost větru

10,5 °C 431,6 mm červenec únor 01.07. 02.02 20.08. 13.02. poslední: 18.05 poslední: 13.02. první: 27.04. první: 29.04

silně nadnormální normální pr. t. 21,4 °C pr. t. -3,4 °C pr. t. 28,6 °C pr. t. -12,4 °C pr. t. 38,79 °C pr.t. -20,24 °C

(15:40 h SEČ) (5:00 h SEČ)

první: 10.10. první: 08.12. poslední: 06.10. poslední: 11.09. 01.07.

22,8 mm

10.06.

59,3 °C 26,67 °C

20.08.

1,47 °C

17.11.

15.02.

72,5 km/h

(12,12 °C 38,79 °C) (6,12 °C 7,59°C) 14:30 h SEČ

4.3 Metodika hodnocení 4.3.1 Hodnocení růstových znaků Na jaře v roce 2012 proběhl u vysazených odrůd a genotypů zimní řez. Před řezem byly změřeny hodnoty pro výpočet kubatury stromu (m3). Dále byla měřena průměrná šířka 32

koruny a její výška. U odstraněných výhonů byl zjišťován jejich daný počet (ks) a celková hmotnost (g) na jeden strom. Podle vzorce Pp2 * v /1,91 (m3), kde (Pp – průměrná šířka koruny, v – výška koruny) byl z naměřených hodnot vypočten objem koruny.

4.3.2 Hodnocení počtu kořenových a krčkových výmladků Po celé vegetační období byl sledován a zaznamenáván počet kořenových a krčkových výmladků.

4.3.3 Hodnocení výskytu houbových chorob Bodové hodnocení výskytu strupovitosti jabloně u vybraných odrůd a genotypů probíhalo na základě devítibodové klasifikační stupnice z VŠÚO Holovousy.

Tab. 7: Klasifikační stupnice pro hodnocení strupovitosti jabloně (napadení listů) Bodová hodnota

Charakteristika napadení listů

1 – velmi silné

velmi náchylné – většina listů napadena velmi silně (počet skvrn nad 4 mm více jak

napadení

20) nebo převážná část plochy čepele listu napadena, listy opadávají

2 – silné až velmi

silně náchylné – část listů napadena (do 50 %) velmi silně (nad 20 skvrn) nebo

silné napadení

většina listů slabě (počet skvrn nad 20)

3 – silné napadení

náchylné – silné napadení listů, malá část listů (do 10 %) napadena velmi silně nebo část listů (10 – 50 %) silně (nad 10 skvrn)

4 – střední až silné

méně náchylné – silnější napadení listů (nad 10 skvrn) jen do 10 %, podíl listů

napadení

méně napadených (pod 10 skvrn) do 40 %

5 – střední

částečně odolné – v průměru slabší napadení listů (4 – 10 skvrn) do 10 %, slabé

napadení

napadení v průměru pod 4 skvrny do 40 % listů

6 – slabé až

středně odolné – pouhé slabé napadení listů (v průměru 1 – 3 skvrny) do 10 %nebo

střední napadení

jen jednotlivé skvrny na listech pod 4 mm do 30 %

7 – slabé napadení

odolné – jen u malé části listů do 10 %, jednotlivé menší skvrny pod 4 mm (sporulující)

8 – velmi slabé

odolné – nepravidelné chlorotické nebo nekrotické léze bez sporulace

napadení 9 – bez napadení

zcela odolné

33

Tab. 8: Klasifikační stupnice pro hodnocení strupovitosti jabloně (napadení plodů) Bodová hodnota

Charakteristika napadení plodů

1

napadená plocha tvoří souvislý pokryv slupky, její deformaci a rozpraskání

2

napadeno více než 15 % plochy plodu

3

mezistupeň

4

napadeno 5 – 15 % plochy plodu

5

mezistupeň

6

napadeno méně než 5 % plochy plodu

7

mezistupeň

8

ojedinělý výskyt malých skvrn

9

bez napadení

Tab. 9: Klasifikační stupnice pro hodnocení padlí jabloňového Bodová hodnota

Charakteristika napadení letorostů, listů, květních a listových růžic, četnost napadení

1 – velmi silná náchylnost

velmi silné napadení – velmi silný povlak téměř na všech růstových partiích (75 až 100 %)

2 – silná

silné napadení – silný povlak na většině letorostů a listů – souvislý pokryv (60 –

náchylnost

74 %)

3 – střední až silná

střední až silné napadení – povlak souvisle pokrývá vrcholky letorostů, listové a

náchylnost

květní partie (45 – 54 %)

4 – střední

střední napadení – velmi silný povlak na nižším počtu letorostů nebo souvislý

náchylnost

povlak na malé ploše listů (30 – 44 %)

5 – střední až slabá

středně slabé napadení

náchylnost

ojediněle napadeny (20 – 29 %)

6 – slabá

slabé napadení – nesouvislý povlak jen na ojedinělých letorostech a listech (10 –

náchylnost

19 %)

7 – slabá

velmi slabé napadení

náchylnost

9 %)

8 – velmi slabá

ojedinělé napadení – pouze se vzácně vyskytují sportující skvrny (1 – 3 %)

– napadení se vyskytuje ve vrcholových partiích, listy jsou

– ojedinělé poškození prorůstajících mladých letorostů (4 –

náchylnost 9 - rezistentní

bez napadení – sportující skvrny se nevyskytují (0%)

34

4.3.4 Hodnocení sklizňových údajů Sklizeň plodů byla hodnocena 17. 9. v roce 2012. Při sklizni se počítalo, u každého genotypu, počet plodů (ks), celková hmotnost sklizně (kg) a průměrná hmotnost jednoho plodu, index tvaru. Současně byly odebrány vzorky pro následné organoleptické hodnocení plodů.

Tab. 10. Hmotnost všech sklizených plodů v (kg), počet plodů (ks) a průměrná hmotnost v (g) u odrůd pořadí 1.

a) b) c) 2. a) b) c) 3. a) b) c) 4. a) b) c) 5. a) b) c) 6. a) b) c) 7. a) b) c) 8. a) b) c) 9. a) b) c) 10. a) b) c)

genotyp

hmotnost/sklizeň (kg)

počet plodů (ks)

Pidi

3,12 1,70 2,10 3,9 2,8 2,4 2,60 2,20 2,80 3,70 3,10 2,80 2,45 3,25 4,75 2,60 2,30 2,90 4,10 4,90 4,70 3,10 2,80 3,70 5,90 5,40 4,30 3,15 3,63 2,75

24 12 17 34 26 21 24 19 26 36 34 25 23 33 46 28 26 31 36 42 39 37 35 40 56 45 39 26 34 25

Clijo

Dima

Flordika

Frosta

Judita

Miodar

Mivibe

Zita

Golden Delicious

průměr. hmotnost (g) 130,00 141,60 123,50 114,70 107,69 114,28 108,30 115,70 107,70 102,70 91,17 112,00 106,50 98,50 103,26 92,80 88,46 93,50 113,80 116,60 120,50 83,70 80,00 92,50 105,35 113,30 110,25 121,15 106,76 110,00

Tab. 11. Hmotnost všech sklizených plodů v (kg), počet plodů (ks) a průměrná hmotnost v (g) u genotypů pořadí 1.

2.

a) b) c) a) b) c)

genotyp

hmotnost/sklizeň (kg)

počet plodů (ks)

HL – 18

2,60 2,10 1,70 2,60 1,90 2,20

24 19 16 27 17 24

HL – 91

35

průměr. hmotnost (g) 108,33 110,52 106,25 96,30 111,70 91,60

3.

4.

5.

6.

7.

8.

9.

10.

11.

12.

13.

a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c) a) b) c)

HL – 204

4,16 5,70 5,81 5,52 2,00 2,97 1,30 1,86 1,71 4,60 6,50 4,90 3,60 4,70 4,10 2,27 3,94 3,48 2,15 1,95 2,30 2,40 2,05 1,60 1,80 2,30 2,60 1,96 2,20 2,60 1,70 2,40 2,30

HL – 211

HL – 228

HL – 333

HL – 343

HL – 384

HL – 449

HL – 597

HL – 623

HL – 1132

HL – 1727

38 50 49 48 19 24 11 15 13 43 64 45 31 42 37 21 35 32 19 17 21 27 21 14 16 20 23 14 18 22 12 21 19

109,47 114,00 118,87 115,00 105,26 123,75 118,18 124,00 131,53 406,97 101,56 108,80 116,29 111,90 110,80 108,09 112,57 108,75 113,15 114,70 109,52 88,95 97,60 114,28 112,50 115,00 113,04 140,00 122,20 118,18 141,66 114,28 121,05

Tab. 12. Hodnoty hmotnosti plodů (g) ODRŮDA/GENOTYP ´GOLDEN DELICIOUS´

ĆLIJO´ ´FLORDIKA´ ´FROSTA´ HL – 18 HL – 91 HL – 204 HL – 211 HL – 228 HL – 343 HL – 384 HL – 597 HL – 1132 HL – 1727

PLOD 1

PLOD 2 95 90 35 90 110 100 55 110 100 90 115 100 110 135

PLOD 3 100 100 30 100 100 110 45 110 125 110 140 95 105 110

36

95 105 25 100 140 100 45 120 130 115 160 90 115 120

PRŮMĚR (g) 96,66 98,33 30 96,66 116,66 103,33 48,33 113,33 118,33 105 138,33 95 110 121,66

Tab. 13. Hodnoty šířky plodů (mm) ODRŮDA/GENOTYP

PLOD 1

´GOLDEN DELICIOUS´

PLOD 2 60 64 60 66 69 68 59 59 62 66 71 70 70 69


PLOD 3 61 65 58 69 65 66 57 61 65 68 74 69 68 66

63 67 55 64 76 68 55 63 66 70 79 67 71 67

PRŮMĚR (mm) 61,3 65,3 57,6 66,3 70 67,3 57 61 64,3 68 74,7 68,6 69,6 67,3

51 57 41 55 60 58 41 57 57 55 61 45 54 57

PRŮMĚR (mm 52,7 55 45 54,4 58 47,7 44,3 57,3 54,3 54,3 55,3 46,3 52,7 58

Tab. 14. Hodnoty výšky plodů (mm) ODRŮDA/GENOTYP ´GOLDEN DELICIOUS´


PLOD 1

PLOD 2 53 54 49 49 58 48 47 56 54 51 51 50 51 59

PLOD 3 54 54 45 59 56 51 45 59 52 57 54 44 53 58

4.3.5 Hodnocení indexu tvaru plodů Počítá se jako šířka plodu dělená výškou plodu. U odrůd stejně širokých i vysokých se index tvaru = 0.

37

Tab. 15. Tabulka indexu tvaru plodů (mm) ODRŮDA/GENOTYP ´GOLDEN DELICIOUS´


PLOD 1

PLOD 2 1,13 1,19 1,22 1,35 1,19 1,42 1,26 1,05 1,15 1,29 1,39 1,40 1,37 1,17

PLOD 3 1,13 1,20 1,29 1,17 1,16 1,29 1,27 1,03 1,25 1,19 1,37 1,57 1,28 1,14

1,24 1,18 1,34 1,16 1,27 1,17 1,34 1,11 1,16 1,28 1,30 1,49 1,32 1,18

PRŮMĚR 1,17 1,19 1,28 1,23 1,21 1,29 1,29 1,06 1,19 1,25 1,35 1,49 1,32 1,16

4.3.6 Organoleptické hodnocení sklizených jablek Sklizeň probíhala 17. 9. 2012 na ŠZP v Žabčicích. Sklízelo se ve sklizňové zralosti podle jednotlivých odrůd a současně byly odebrány vzorky pro organoleptické hodnocení. Vzorky plodů jablek byly skladovány v chladírenském boxu při teplotě 3-5 °C a 90 % vzdušné vlhkosti. Organoleptické hodnocení odebraných vzorků plodů proběhlo ve třech termínech, a to (12. 1., 27. 1. a 9. 2. 2013). Pro degustaci bylo vybráno 15 degustátorů, kteří byli seznámeni s postupem hodnocení a s hodnotící tabulkou (klasifikační stupnice) VŠÚO Holovousy. Před vlastním zahájením byla podána informace o získaných genotypech i odrůdách vyšlechtěných na VŠÚO Holovousy. Při degustaci bylo hodnoceno celkem 14 odrůd a genotypů včetně odrůdy ´Golden Delicious´. K celkovému hodnocení byly využity devítibodové klasifikační tabulky. Jako první parametr se hodnotil vzhled plodu na základě celkového estetického dojmu, kterým na nás plody působí. V úvahu se brala velikost, tvar, vybarvení a tvarová vyrovnanost plodů. Dalším kritériem byla vůně plodů od nepříjemné až po velmi příjemnou. Charakter slupky se hodnotil podle tloušťky a pevnosti. Konzistence dužniny se hodnotila na základě dojmu pevnosti, soudržnosti a zrnitosti, tzn. od hrubozrnné až po velmi šťavnatou. Jako další parametr byla posuzována šťavnatost 38

dužniny, která se hodnotila podle subjektivního dojmu. Chuťový vjem vyplývající z kyselosti a sladkosti dužniny. Hodnotící parametr se pohyboval od kyselé až po velmi sladkou chuť. Posledním hodnoceným parametrem byla chuť podle celkového dojmu, která se pohybovala od velmi špatné až po vynikající a lahodnou.

39

KLASIFIKAČNÍ STUPNICE 1.

VZHLED PLODU – (hodnotíme na základě celkového estetického dojmu, kterým na nás plody působí. V úvahu bereme zejména velikost, tvar, vybarvení i tvarovou vyrovnanost plodů). 1 – plody nevyhovují ani tvarem ani vybarvením, ani velikostí – odpudivý 2– 3 – nepěkný 4– 5 – průměrný 6– 7 – pěkný 8– 9 – optimální velikost (140 – 180 g), vynikající tvar a vybarvení, lákavý, krásný

2.

VŮNĚ PLODU 1 – velmi silná, nepříjemná 2 – silná, nepříjemná 3 – slabá, nepříjemná 4 – zcela neznatelná 5 – slabá, nevýrazná, šťavnatá 6 – slabá, příjemná 7 – silnější, příjemná 8 – silná, příjemná 9 – velmi silná, příjemná

4. ŠŤAVNATOST DUŽNINY (hodnotíme podle subjektivního dojmu) 1 – suchá 2– 3 – málo šťavnatá, sušší 4– 5 – středně šťavnatá 6– 7 – silněji šťavnatá 8– 9 – velmi silně šťavnatá

3.

CHARAKTER SLUPKY (hodnotíme podle dojmu tloušťky a pevnosti) 1 – velmi silná a pevná, při jídle silně vadí 2– 3 – silná, při jídle vadí 4– 5 – střední, znatelná, ale nevadí 6– 7 – tenká, téměř neznatelná 8– 9 – velmi tenká a křehká, při jídle neznatelná

5. KONZISTENCE DUŽNINY (hodnotíme na základě dojmu pevnosti, soudržnosti a zrnitosti) 1 – zcela nevyhovující, tuhá, hrubozrnná 2 – velmi nevhodná 3 – méně vhodná, drsná nebo částečně moučnatá 4 – podprůměrná 5 – průměrná, střední 6 – nadprůměrná 7 – velmi dobrá, kvalitní 8 – vynikající 9 – ideální, jemná, křehká, velmi šťavnatá

6. CHUŤ PODLE KYSELOSTI A SLADKOSTI DUŽNINY 1 – kyselá 2 – slabě kyselá 3 – navinulá až kyselá 4 – slaběji navinulá 5 – sladce navinulá 6 – navinule sladká 7 – nasládlá 8 – sladká 9 – velmi sladká

7. CHUŤ PODLE CELKOVÉHO DOJMU 1 – velmi špatná 2 – špatná, podřadná, fádní 3 – podřadná 4 – horší 5 – střední 6 - mezistupeň 7 – dobrá, aromatická nebo renetovitá 8 – mezistupeň 9 – vynikající, lahodná

40

5. Výsledky 5.1 Hodnocení výskytu houbových chorob 5.1.1 Hodnocení výskytu strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis (Cke.) Wint) Tato houbová choroba byla hodnocena v roce 2012 v šesti termínech, tj. (18. 5., 8. 6., 29. 6., 16. 9., 10. 8. a 30. 8.). Ve stejných termínech jako tomu bylo u padlí jabloňového. Z klimatických podmínek byl jasně nejméně vhodný měsíc červen, který tomuto onemocnění nejvíce napomohl. Z genotypů dosáhly nejlepších výsledků HL 623 (9,0 b), HL 597 (8,8 b) a HL 384 (8,7 b). Většina genotypů dosáhla 8,6 bodů, jak uvádí (Tab. 26). Jako nejlepší odrůdy byly vyhodnoceny ´Frosta´ (8,9 b), ´Pidi´, ´Dima´, ´Flordika´, ´Judita´ a ´Miodar´ dosáhly po 8,8 bodech. Kontrolní odrůda ´Golden ´Delicious´ byla ohodnocena 8,1 body. Nejméně dostal genotyp HL 228 (8,3 b). Podrobný přehled je uveden v příloze v (Tab. 23 a 24).

5.1.2 Hodnocení výskytu padlí jabloňového (Podosphaera leucotricha (Ell. et. Ewerk) Výskyt padlí jabloně byl hodnocen v roce 2012 a to v šesti termínech. (tj. 18. 5., 8. 6., 29. 6., 16. 7., 10. 8. a 30. 8.). Pro tuto houbovou chorobu bylo nejpříznivější počasí v měsíci červnu, kdy spadlo 101,20 mm srážek. Ani červenec nebyl moc příznivý, kdy spadlo 64,60 mm srážek. Nejlepší výsledky dosáhly genotypy HL 18 (9,0 b), tedy bez jakéhokoliv napadení, HL 384 (8,6 b), HL 449 (8,5 b), HL 597 (8,5 b), HL 333 (8,4 b) a HL 343 (8,4 b). Z odrůd to byly ´Pidi´ (8,9 b), ´Frosta´ (8,4 b), ´Dima´ (8,4 b), ´Judita´ (8,2 b) a ´Mivibe´ (8,2 b). Kontrolní odrůda ´Golden Delicious´ byla ohodnocena 8,4 body. Nejvíce byla napadena odrůda ´Zita´ (7,1 b). Celkový přehled výsledků a hodnocení padlí jabloňového udává (Tab. 21 a 22).

41

5.1.3 Hodnocení počtu kořenových a krčkových výmladků V období roku 2012 nebyl zaznamenán žádný kořenový či krčkový výmladek. Hodnocení probíhalo ve shodných termínech jako při hodnocení houbových chorob (18. 5., 8. 6., 29. 6., 16. 7., 10. 8. a 30.8.). Nulová hodnota počtu výmladků byla značně ovlivněna stanovištními podmínkami, písčitou půdou, ale i nízkým úhrnem srážek během vegetace.

5.1.4 Hodnocení počtu a hmotnosti odřezaných částí Největšího počtu odřezaných částí dosáhly genotypy HL 211, HL 449, HL 623 a HL 1727. Z odrůd ´Frosta´, ´Judita´, ´Dima´, ´Pidi´. Nejmenší počet řezaných záznamů byl u kolumnárních genotypů HL 18, HL 91 a HL 597. Hodnocená kubatura koruny dosáhla u jednotlivých genotypů a odrůd rozdílných hodnot. Nejvyšší hodnotou kubatury koruny se vyznačovala odrůda ´Frosta´ s hodnotou 2,20 m3. Nejnižší hodnota byla zaznamenána u genotypu HL 228 s hodnotou 1,27 m3. Mírně nižší byla dále zjištěna u genotypu HL 1727, kde dosáhla 1,17 m3. Nejnižšími hodnotami se vyznačují sloupcové tvary, kde na prodloužené ose se vyskytuje krátký plodný obrost (kroužkové plodonoše, zduřelé plodonoše). U genotypu HL 18 byla zaznamenána kubatura 0,20 m3 a u genotypu HL 91 byla vypočtená hodnota kubatury 0,25 m3. Podrobný přehled, se nachází v (Tab. 25).

5.1.5 Hodnocení organoleptické Toto hodnocení probíhalo podle devítibodové klasifikační stupnice, kde bylo zhodnoceno celkem sedm znaků. Za každý znak byly jednotlivé plody obodovány číslem od 1 do 9, (tj. 1 – nejhorší hodnocení a 9 – nejlepší hodnocení). Hodnocení probíhalo v lednu v těchto termínech, tzn. (12. 1., 27. 1. a 9. 2. 2013). Výsledky je nutno chápat pouze jako orientační z důvodu, že některé odrůdy a genotypy dosáhly nízkých sklizňových údajů a ovoce skladováním bylo narušeno. Především některé odrůdy a genotypy podlehly hnilobě a musely být z chladírny odstraněny, aby nedošlo

42

k poškození okolních plodů. Přesto proběhlo hodnocení zbylých plodů v pořádku a je nesmírně důležité pro porovnání s ostatními roky, které budou následovat. Jako kontrolní odrůda byla při hodnocení použita odrůda ´Golden Delicious´. Body ze všech sedmi řádků – hodnocených bodů byly pro každou odrůdu a genotyp sečteny. A na základě této hodnoty bylo utvořené jednotlivé pořadí. Vzhledem k tomu, že proběhly degustace ve třech termínech, které se vyznačovaly krátkým, mezičasovým obdobím byly rozdíly mezi zjišťovanými hodnotami minimální. Bylo tedy hodnoceno celkem 10 genotypů, 3 odrůdy a kontrolní odrůda ´Golden Delicious´. Nejvýše byl ohodnocen genotyp HL 91 na základě hodnocení podle celkového dojmu. Nejslabší stránkou tohoto genotypu byl charakter slupky. Z odrůd byla jako nejlepší vyhodnocena odrůda Ćlijo´ taktéž na základě chuti podle celkového dojmu. Podle degustátorů byl i zde nejméně vhodný charakter slupky. Nejhůře dopadla odrůda ´Flordika´ a genotypy HL 228 a HL 579. Tyto výsledky jsou pouze orientační z toho důvodu, že některé odrůdy a genotypy se nedochovaly do termínu organoleptického hodnocení. Byly to (´Pidi´, ´Dima´, ´Judita´, ´Miodar´, ´Mivibe´, ´Zita´, HL 204, HL 333, HL 449, HL 623). V souboru se nacházely odrůdy raně zrající - ´Miodar´ a ´Zita´(sklizeň 11. 7.), ´Mivibe´ (sklizeň 13. 7.), odrůdy ´Dima´ a ´Judita´ (sklizeň 17. 7.).

43

6. Diskuse Pokusná výsadba jabloní na ŠZP v Žabčicích byla vysazena v roce 2008 pásovým způsobem. Půdní podmínky navazují na areál hrušovanské těžby písku, což významně ovlivňuje růstové vlastnosti hodnocených odrůd a genotypů. Průměrná teplota na pokusném objektu dosáhla 10,5 °C. Úhrn srážek činil 431,60 mm. Výskyt houbového onemocnění strupovitosti jabloně s ohledem na nízký úhrn srážek byla strupovitost hodnocena jako střední. Pozorování probíhalo i v předchozích letech. Srážky v roku 2012 na tom byl o něco lépe než rok 2011, ve kterém činily srážky 379,9 mm za rok. Za posledních pět let byl nejsušší rok 2009, kdy srážky dosáhly pouze 322 mm. Z uvedených odrůd vůči strupovitosti jabloně se jevily jako nejodolnější ´Dima´, ´Flordika´, ´Judita´ a ´Miodar´. Všechny tyto odrůdy byly hodnoceny 8,8 body. U ´Flordiky´ odolnost odpovídá popisu odrůdy. Z genotypů to byly HL 597 a HL 623. Naopak jako nejhorší odrůdy vůči strupovitosti jabloně se jevily ´Golden Delicious´ a Ćlijo´. Z genotypů potom HL 228, HL 449 a HL 1132. Překvapila odrůda ´Zita´, která by měla mít střední odolnost vůči strupovitosti, ale ve výsadbě se jevila jako dobře odolná. (SAMSON, 2009; WWW.SEMPRA.CZ) Nejodolnější odrůdou vůči padlím jabloně byla vyhodnocena ´Frosta´ a ´Pidi´. Odrůda ´Pidi´ má být napadána pouze ojediněle a v mém případě se tak skutečně potvrdilo, poněvadž nebyla napadena téměř vůbec. Měla hodnocení 8,8 bodů. Mezi nejodolnější genotypy vůči padlí se řadí HL 18, HL 384, HL 597 a HL 449. Výskyt padlí v rámci bodového hodnocení dosáhl následující údaje, odrůda ´Zita´ 7,1 bodů, Ćlijo´ 7,4 bodů a ´Flordika´ 7,5 bodů. Jako jediný genotyp vůči padlí se nejhůře jevil HL 623. Odrůda Ćlijo´ by měla být dobře odolná (NESRSTA, 2007), ale ve výsadbě se tak nepotvrdilo, nebyla dosažena nejvyšší hodnota. Je nutno přihlédnout na to, že stanoviště svými teplotami ovlivnily tyto houbové choroby. Největšího objemu koruny dosáhla odrůda ´Frosta´. Nejnáročnější na řez byly genotypy HL 211, HL 449 a HL 623. Nejméně náročné na řez byly všechny kolumnární odrůdy, tj. HL 18, HL 91 a HL 597, tvoří se pouze krátké plodonosné partie (kroužkové plodonoše a zduřelé plodonoše). Z odrůd to byla odrůda ´Pidi´, která roste zakrslým způsobem a dá se při správném dodržení postupu pěstovat jako sloupcová jabloň.

(BLAŽEK, 2001). Nejvyššího organoleptického hodnocení dosáhla odrůda Ćlijo´ 44

a genotypy HL 91 a HL 1132. Naopak nejnižšího hodnocení dosáhla odrůda ´Frosta´ a genotyp HL 597. Letní odrůdy sklizené v období 11. 7. až 17. 7. 2012 nebyly do hodnocení zařazeny.

7. Závěr V roce 2012 byl na pokusné ploše Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF v Brně Školního zemědělského podniku v Žabčicích hodnocen soubor vybraných odrůd a genotypů, které byly vyšlechtěny na rezistenci vůči strupovitosti jabloně a padlí jabloňovému. Jako kontrolní odrůda byla použita ´Golden Delicious´. Výsadba byla založená na jaře v roce 2008 pásovým způsobem volně rostoucích zákrsků pěstovaných na podnoži M 9. Byla sledována strupovitost jabloně a padlí jabloňové. Dále byl hodnocen počet kořenových a krčkových výmladků, počet a hmotnost odřezaných částí, hodnocení sklizňových údajů, hodnocení indexu tvaru plodů a na závěr organoleptické hodnocení sklizených plodů jablek. Na základě zpracovaných údajů lze uvést tyto závěry: • Nejodolnější vůči strupovitosti jabloně byly vyhodnoceny tyto genotypy a odrůdy (HL 597, HL 623, ´Judita´, Pidi´, ´Frosta´, ´Floridika´, ´Miodar´ a ´Dima´). • Nejméně odolné vůči strupovitosti jabloně byly vyhodnoceny genotypy a odrůda (HL 228, HL 449, HL 1132, Ćlijo´). • Nejodolnější vůči padlí jabloňovému byly vyhodnoceny tyto genotypy a odrůdy (HL 18, HL 384, HL 449, HL 597, ´Frosta´ a ´Pidi´). • Nejméně odolné vůči padlí jabloňovému byly vyhodnoceny tyto odrůdy a genotyp (HL 623, Ćlijo´, ´Flordika´ a ´Zita´). • Nejnáročnějšími genotypy na řez byly HL 211, HL 449 a HL 623. • Nejméně náročné na řez byly všechny jabloně kolumnární, tj. HL 18, HL 91, HL 597 a odrůda ´Pidi´ pro svůj zakrslý růst. • V růstových znacích byla nejlépe vyhodnocenou odrůdou ´Frosta´, která dosáhla největšího objemu koruny. Vzhledem k tomu, že byla vyhodnocena jako velmi dobrá vůči oběma houbovým chorobám, má určitě uplatnění i v budoucích

45

výsadbách. V organoleptickém hodnocení obstála na osmém místě, a to zejména pro dobrý vzhled plodu. • Po celé období nebyl zaznamenán žádný kořenový ani krčkový výmladek. • Organoleptické hodnocení proběhlo v pořádku, avšak je nutno tyto výsledky brát jako orientační a spíše teoretické z důvodu, že pokusná výsadba byla příliš mladá. • Grafy, tabulky a obrázky jsou uloženy v přílohové části.

46

8. Souhrn Tato bakalářská práce zahrnuje pokusné období 2012. V práci bylo hodnoceno 9 odrůd a 13 genotypů jabloní vyšlechtěných na VŠÚO Holovousy. V souboru 13 genotypů a 9 odrůd byla hodnocena odolnost vůči strupovitosti jabloně (Venturia inaequalis Cke. Wint.) a padlí jabloňovému (Podosphaera leucotricha Ell. et. Ewerk). Většina genotypů a odrůd byla málo napadená strupovitosti jabloně, díky nízkým průměrným ročním srážkám. Nejvíce náchylné genotypy a odrůdy byly HL 228, HL 449, HL 1132 a odrůda Ćlijo´. Padlí jabloňové se nejvíce projevily u genotypu HL 623 a u odrůd Ćlijo´, ´Flordika´ a ´Zita´. Dále byly hodnoceny růstové a sklizňové znaky. Na závěr byly posuzovány organoleptické znaky formou degustací.

Klíčová slova: jabloň, padlí jabloně, strupovitost jabloně, organoleptické znaky, růstové znaky, sklizňové znaky.

Resume The Bachelor Thesis includes experimental period 2012. In this work were evaluated 13 genotypes and 9 varieties of apple hybrids which was bred on Research and Breeding Institute of Pomology Holovousy Ltd. In this case was evaluated resistance against two diseases: apple scab (Venturia inequalis Cke. Wint.) and Powdery mildew (Podosphaera leucotricha Ell.et. Ewerk). There are evaluated resistant genotypes and varieties of the apple trees in the Thesis, which are resistant against fungal diseases. The most sensitive genotypes are HL 228, HL 449, HL 1132 and variety Ćlijo´. The apple powdery mildew is the most apparent at the genotype HL 623 and varieties Ćlijo´, ´Flordika´ and ´Zita´. At the next step were evaluated growth and harvesting characters. At the end were assesed the organoleptic characters by tasting.

Keywords: apple tree, apple powdery mildew, apple scab, organoleptic charakters, the growth charakters, harvesting charakters. 47

9. Seznam použité literatury 1. BLAŽEK J., Ovocnictví. 1.vyd. Praha: KVĚT, 1998, 383 s. ISBN 80-85362-33-3

2. BLAŽEK, J., Ovocnictví. 2., nezměn. vyd. Praha: Květ, 2001c1998, 383 s., 16 s. barev. obr. příl. ISBN 80-853-6243-0.

3. BLAŽEK J., Pěstujeme jabloně. Praha: Brázda, 2001, 255 s. ISBN 80-209-0294-5. 4. DVOŘÁK, A. Pěstování jabloní. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 5. HLUCHÝ, M. Ochrana ovocných dřevin a révy v ekologické a integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory, c2008, 498 s. ISBN 978-809-0187-474. 6. HRUDOVÁ, E., VÍCHOVÁ J. Ochrana zeleniny a ovoce před chorobami a škůdci: kapesní příručka pro zahrádkáře. Vyd. 1. Velké Bílovice: TeMi CZ, 2009, 181, [30] s. ISBN 978-80-87156-38-4.

7. JANDÁK, J., POKORNÝ E., PRAX A. Půdoznalství. Vyd. 3., přeprac. Brno: Mendelova univerzita v Brně, 2010, 143 s., [2] s. obr. příl. ISBN 978-80-7375-445-7.

8. JUROCH, J. Moniliová spála a moniliová hniloba. [online]. Ministerstvo zemědělství ve spolupráci se Státní rostlinolékařskou správou. Těšnov 17,117 05 Praha 1, 2006 [cit. 2013-01-29]. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/58571/Moniliniova_spala.pdf

9. KNEBLOVÁ, L. Hodnocení souboru genotypů a odrůd jabloní odolných vůči houbovým chorobám. BP, Lednice ZF MENDELU 2012.

10. KOBLÍŽEK J., ŘEPKA R., Systematická botanika. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 2007, 210 s. ISBN 978-80-7375-024-4 (brož.).

11. LÁNSKÁ, D. Jedlé rostliny z přírody. Vyd. 1. Ilustrace Pavel Žilák. Praha: Aventinum, 2006, 223 s. ISBN 80-868-5813-8.

12. LÁNSKÝ M., Integrovaná ochrana ovoce v systému integrované produkce. Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, c2005, 159 s. ISBN 80-902636-7-4 48

13. LÁNSKÝ, M., KNEIFL V. Integrovaná ochrana před houbovými chorobami a živočišnými škůdci: jabloně, hrušně, třešně, višně a slivoně. Holovousy: Výzkumný a šlechtitelský ústav ovocnářský, 2000, 80 s., [9] s. barev. obr. příl. ISBN 80-902-6361-5.

14. McCANCE a Widdowson´s:The Composition of Foods, 6. Summary edition, Royal Society of Chemistry Cambridge a Food Standard Agency, 2008, ISBN 978-0-85404428-3

15. SAMSON, P. Hodnocení vybraného souboru genotypů a odrůd jabloní s odolností vůči houbovým chorobám. BP, Lednice ZF MENDELU Lednice 2009.

Internetové zdroje:

16. BUS, V., van de Weg, W. E., Durel, C. E., Gessler, C., Calenge, F., Parisi, L., Rikkerink, E., Gardiner, S., Patocchi, A., Meulenbroek, M., Schouten, H. and Laurens, F. 2003. DELINEATION OF A SCAB RESISTANCE GENE CLUSTER ON LINKAGE GROUP 2 OF APPLE. Acta Hort. (ISHS) 663:57-62 http://www.actahort.org/books/663/663_3.htm

17. CONNER Mapování genů rezistence Va a Vb. et. al. 1997. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

18. CROSBY. Gen Va a Ántonovka´. et. al., 1992. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

19. Dia-Bio-Racio-Bezlepek: Jablka [online]. Dostupné z: http://www.dia potraviny.cz/jablka.html

20. DUNEMANN, F. and SCHUSTER, M. 2009. GENETIC CHARACTERIZATION AND MAPPING OF THE MAJOR POWDERY MILDEW RESISTANCE GENE PLBJ FROM MALUS BACCATA JACKII. Acta Hort. (ISHS) 814:791-798 http://www.actahort.org/books/814/814_134.htm

21. DUREL. Gen Vb a Hansenova baccata 2. et. al., 2000. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

49

22. DURHAM a KORBAN. Mapování genů rezistence Va a Vb. 1994. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

23. GIANFFRANCESCHI. Mapování genů rezistence Va a Vb. et. al., 1996. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

24. HEMMAT, M., Brown, S. K., Aldwinckle, H. S., Mehlenbacher, S. A. and Weeden, N. F. 2003. IDENTIFICATION AND MAPPING OF MARKERS FOR RESISTANCE TO APPLE SCAB FROM 'ANTONOVKA' AND 'HANSEN'S BACCATA #2'. Acta Hort. (ISHS) 622:153-161 http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

25. http://www.agrokrom.cz/texty/pripravky/delan_750_sc_cya_agb.pdf

26. http://www.zahradaweb.cz/informace-z-oboru/ovocnarska-vyroba/Zato-a-EuparenMulti-=-silny-tandem__s513x42792.html

27. http://www.agrokrom.cz/texty/pripravky/polyram_wg.pdf

28. http://www.chemicor.cz/poradna/padli-jablone

29. Integrovaná ochrana ovoce. [online]. [cit. 2013-05-03]. Dostupné z: http://www.ovocnarska-unie.cz/sispo/?str=cile

30. Jablko - kouzlo historie [online]. 2003. Dostupné z:http://recepty.centrum.cz/varime/2003/9/30/clanky/jablka-kouzlo-historie/

31. KING. Gen Vb a Hansenova baccata 2. et. al., 1999. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

32. LUBY et. al. 2001, Vh 8, nový gen rezistence vůči strupovitosti. 2001. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/663/663_3.htm

33. McHARDY. Gen Vb a Hansenova baccata 2. et. al., 2001. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

50

34. MICHELMORE A MEYERS. Gen Vb a Hansenova baccata 2. 1998. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

35. NESRSTA, D. České odrůdy jádrovin II.: Ćlijo´ [online]. ÚKZÚZ Brno, 1. 11. 2007 [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.zahradaweb.cz/Ceske-odrudy-jadrovinII.__s513x44602.html

36. Odrůda ´Dima´ [online]. [cit. 2013-03-12]. Dostupné z: http://www.sempra.cz/odrudy/ovoce/popisy/jablone.htm

37. QUAMME. Gen Va a Ántonovka´. et. al., 2003. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

38. Současnost českého hospodářství [online]. Dostupné z: http://www.ovocnarskaunie.cz/index.php?page=2

39. Současnost českého hospodářství: Situační a výhledová zpráva ovoce [online]. Ministerstvo zemědělství České republiky, 2012. Dostupné z: http://eagri.cz/public/web/file/178725/SVZ_2012_ovoce.pdf

40. SORIANO, J. M. www.springerlink.com [online]. 2009 [cit. 15. 2. 2013]. Dostupné z: http://link.springer.com/article/10.1007/s11295-009-0201-5/fulltext.html

41. VISSER. Gen Va a Ántonovka´. et. al., 1974. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm 42. XU. Mapování genů rezistence Va a Vb, et. al. 2001. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/622/622_13.htm

51

10. Přílohy Tabulky Tab. 1-15 jsou uvedeny v textu Tab. 16 Degustace 1. Organoleptické hodnocení (12. 1. 2012) Tab. 17 Degustace 2. Organoleptické hodnocení (27. 1.2013) Tab. 18 Degustace 3. Organoleptické hodnocení (9. 2. 2013) Tab. 19 Průměrné procentické zastoupení množství látek v čerstvých jablcích Tab. 20 Průměrný obsah látek a minerálů Tab. 21 Stupeň napadení genotypů padlí jabloňového Tab. 22 Stupeň napadení odrůd padlí jabloňového Tab. 23 Stupeň napadení genotypů strupovitostí jabloně Tab. 24 Stupeň napadení odrůd strupovitostí jabloně Tab. 25 Počet odřezaných výhonů při zimním řezu na jaře 2013 a kubatura koruny

Grafy Graf 1 je uveden v textu Graf 2 Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení padlí jabloňového (genotypy) Graf 3 Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení padlí jabloňového (odrůdy) Graf 4 Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení strupovitostí jabloně (genotypy) Graf 5 Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení strupovitostí jabloně (odrůdy) Graf 6 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 18 Graf 7 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 91 Graf 8 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 204 Graf 9 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 211 Graf 10 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 228 Graf 11 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 343 Graf 12 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 384 Graf 13 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 597 52

Graf 14 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 1132 Graf 15 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 1727 Graf 16 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy Ćlijo´ Graf 17 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy ´Flordika´ Graf 18 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy ´´Frosta´ Graf 19 Výsledky organoleptického hodnocení plodů kontroly ´Golden Delicious´

Obrázky Obr. 1-2 jsou uvedeny v textu Obr. 3 Pokusná výsadba na ŠZP v Žabčicích Obr. 4 Strupovitost jabloně Obr. 5 Padlí jabloně Obr. 6 ´Golden Delicious´ Obr. 7 Genotyp HL 228

Sklizeň na ŠZP v Žabčicích v roce 2012 Obr. 8 Genotyp HL 18 Obr. 9 Genotyp HL 91 Obr. 10 Genotyp HL 204 Obr. 11 Genotyp HL 211 Obr. 12 Genotyp HL 228 Obr. 13 Genotyp HL 343 Obr. 14 Genotyp HL 384 Obr. 15 Genotyp HL 597 Obr. 16 Genotyp HL 1132 Obr. 17 Genotyp HL 1727 Obr. 18 Odrůda Ćlijo´ (HL 311 B) Obr. 19 Odrůda ´Flordika´ Obr. 20 ´Frosta´ Obr. 21 ´Golden Delicious´ 53

Tab. 16 Degustace 1. Organoleptické hodnocení (12. 1. 2012) Název odrůdy

Vzhled plodu

Vůně plodu

Charakter slupky

Konzistence dužniny

Šťavnatost dužniny

GD HL 91 Clijo HL 1132 HL 18 HL 211 HL 1727 Frosta HL 384 HL 204 HL 343 HL 228 Flordika HL 597

6,0 7,5 6,5 7,0 7,9 7,2 7,0 8,2 4,7 4,5 6,8 5,0 4,7 4,5

5,2 7,0 6,8 7,0 7,0 6,0 5,0 6,0 5,0 6,5 5,8 6,2 4,5 3,8

5,1 6,0 6,5 4,0 5,2 7,5 5,7 5,2 4,0 3,2 3,5 3,5 4,5 3,2

5,6 7,8 7,3 6,0 4,7 4,0 5,2 3,5 5,2 4,0 3,5 3,2 4,4 5,0

7,1 7,4 7,0 7,0 5,0 3,0 5,0 4,5 5,3 3,8 3,3 3,0 3,0 5,0

Chuť podle kyselosti a sladkosti dužniny 7,8 8,0 7,0 6,0 5,5 5,0 3,0 3,5 2,7 4,0 3,3 4,0 3,8 2,5

Chuť podle celkového dojmu

Celkem bodů

7,0 8,2 8,5 8,0 6,4 6,0 6,8 5,5 6,5 4,5 4,2 5,2 4,3 4,0

43,8 51,9 49,6 45 41,7 38,7 37,7 36,2 33,4 30,5 30,4 30,1 29,2 28



Celkem bodů

7,0 8,1 8,8 7,9 6,6 6,5 6,7 5,4 6,8 4,3 6,0 4,5 4,0 4,7

45,5 52 50,6 45,8 43,9 39,8 39,2 37,8 34,7 32,2 32,1 30,9 30,4 29,4


Vzhled plodu

Vůně plodu

Charakter slupky




7,1 8,1 7,1 7,2 8,1 7,5 7,2 8,4 4,5 6,7 5,6 4,7 4,9 5,2

4,5 7,2 6,9 7,4 7,2 6,0 4,8 5,8 5,2 5,8 6,4 6,8 4,5 3,5

5,3 6,2 6,2 4,1 5,9 7,5 5,9 5,5 4,4 4,2 4,2 3,0 5,0 3,4

7,0 7,5 7,4 6,0 4,5 4,8 5,5 4,1 5,1 4,1 3,4 4,0 4,2 4,7

6,4 7,2 7,0 6,8 5,6 3,5 5,5 4,6 5,5 3,9 3,0 3,9 3,7 4,9

54


Vzhle d plodu

Vůně plodu

Charakter slupky




7,5 8,0 7,0 6,5 7,0 7,0 8,5 8,5 5,5 6,5 5,5 6,0 4,5 5,0

5,5 7,0 7,0 7,5 6,5 6,5 4,5 6,2 5,0 6,0 7,0 6,0 4,0 4,0

5,0 6,5 6,0 3,9 5,8 7,2 5,0 5,5 4,8 4,8 3,0 4,0 4,9 3,5

6,0 7,0 7,0 6,2 5,0 4,5 6,0 4,0 5,0 4,5 3,5 3,0 4,6 4,0

5,0 6,9 6,8 6,5 5,0 4,5 5,5 4,0 5,2 4,0 4,0 3,5 3,5 4,8



Celkem bodů

5,2 8,5 8,2 7,5 6,0 7,0 6,9 5,0 7,0 4,0 4,5 5,0 4,0 4,5

44,2 51,4 48,5 43,1 40,5 40,2 39,9 37 35 33,3 31 30,5 29,5 28,7

Tab. 19 Průměrné procentické zastoupení množství látek v čerstvých jablcích Sušina Voda Extrakt Nerozpustné látky Cukry Hrubá vláknina Hrubý protein Kyseliny Popeloviny Třísloviny

16,30% 83,70 % 14,30 % 2,00% 10,50 % 1,50 % 0,40 % 0,80 % 0,40 % 0,10 %

(DVOŘÁK, 1987)

Tab. 20 Průměrný obsah látek a minerálů Složka voda bílkoviny lipidy sacharidy celkový N vláknina mastné kyseliny cholesterol energie

g/100 g g/100 g g/100 g g/100 g g/100 g g/100 g g/100 g

Průměrný obsah 85,4 0,4 0,1 11,2 0,05 1,6 stopy

Prvek mg/100 g Na K Ca Mg P Fe Cu

Průměrný obsah 3 100 3 3 8 0,1 0,02

Složka mg/100 g vitamin C vitamin D vitamin E vitamin B6 vitamin B12 karoten vitamin B1

Průměrný obsah 3 – 20 0 0,27 0,06 0 0,017 0,03

g/100 g kJ/100 g

0 190

Zn Mn

0,1 0,1

vitamin B2 vitamin B3

0,02 0,1

Jednotka

(McCance, 2008)

55

Tab. 21 Stupeň napadení genotypů padlí jabloňového Genotyp

Stupeň napadení - body

HL 18

9,2

HL 91

7,7

HL 204

7,9

HL 211

7,8

HL 228

8,2

HL 333

8,4

HL 343

8,4

HL 384

8,6

HL 449

8,5

HL 597

8,5

HL 623

7,4

HL 1132

8,3

HL 1727

7,9

Tab. 22 Stupeň napadení odrůd padlí jabloňového Odrůda

Stupeň napadení - body

Ćlijo´

7,4

´Dima´

8,4

´Flordika´

7,5

´Frosta´

8,4

´Judita´

8,2

´Miodar´

7,7

´Mivibe´

8,2

´Pidi´

8,9

´Zita´

7,1

GD

8,4

56

Tab. 23 Stupeň napadení genotypů strupovitostí jabloně Genotyp

Stupeň napadení – body

HL 18

8,6

HL 91

8,6

HL 204

8,5

HL 211

8,7

HL 228

8,3

HL 333

8,6

HL 343

8,6

HL 384

8,7

HL 449

8,4

HL 597

8,8

HL 623

9,4

HL 1132

8,4

HL 1727

8,6

Tab. 24 Stupeň napadení odrůd strupovitostí jabloně Odrůda

Stupeň napadení – body

Ćlijo´

8,4

´Dima´

8,8

´Flordika´

8,8

´Frosta´

8,9

´Judita´

8,8

´Miodar´

8,8

´Mivibe´

8,7

´Pidi´

8,8

´Zita´

8,6

GD

8,1

57

Tab. 25 Počet odřezaných výhonů při zimním řezu na jaře 2013 a kubatura koruny výhony (ks)

výhony (g)

kubatura (m3)

HL 18

0,00

0,00

0,20

HL 91

0,00

0,00

0,15

HL 204

8,00

28,33

0,59

HL 211

12,00

12,00

0,48

HL 228

6,67

50,33

1,27

HL 333

7,33

30,33

0,43

HL 343

6,00

14,67

0,37

HL 384

5,00

9,33

0,36

HL 449

12,67

33,00

1,02

HL 597

0,33

0,67

0,25

HL 623

12,00

42,33

1,03

HL 1132

6,67

30,00

0,98

HL 1727

8,33

38,67

1,17

Ćlijo´

7,00

28,33

0,85

´Dima´

3,67

11,67

0,56

´Flordika´

7,00

28,00

0,89

´Frosta´

8,67

51,00

2,20

´Golden Delicious´

6,30

16,10

0,58

´Judita´

3,00

10,67

0,17

´Miodar´

4,00

8,33

0,39

´Mivibe´

6,33

10,00

0,41

´Pidi´

2,50

14,50

0,37

´Zita´

6,33

16,67

0,59

odrůda/genotyp

58

Graf 2

Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení padlí jabloňového ( genotypy ) 9,5 Klasifikační stupnice

9 8,5 8 7,5 7 HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL 18 91 204 211 228 333 343 384 449 597 623 1132 1727

Graf 3

Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení padlí jabloňového ( odrůdy ) 9,5 8,5 Klasifikační stupnice

7,5 6,5 5,5 4,5 3,5 2,5 1,5 0,5 -0,5

Clijo

Dima Flordika Frosta

GD

59

Judita Miodar Mivibe

Pidi

Zita

Graf 4

Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení strupovitostí jabloně ( genotypy ) 9,5 9,3 Klasifikační stupnice

9,1 8,9 8,7 8,5 8,3 8,1 7,9 7,7 HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL - HL 18 91 204 211 228 333 343 384 449 597 623 1132 1727

Graf 5

Hodnocení podle klasifikační stupnice napadení strupovitostí jabloně ( odrůdy ) 9,5

Klasifikační stupnice

9

8,5

8

7,5

7 Clijo

Dima Flordika Frosta

GD

Judita Miodar Mivibe

60

Pidi

Zita

Graf 6 Výsledky organoleptického hodnocení plodů genotypu HL 18


61



62



63



64



65

Graf 16 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy Ćlijo´

Graf 17 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy ´Flordika´

66

Graf 18 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy ´Frosta´

Graf 19 Výsledky organoleptického hodnocení plodů odrůdy ´Golden Delicious´

67

Fotodokumentace

Obr. 3 Pokusná výsadba na ŠZP v Žabčicích

Obr. 4 Strupovitost jabloně

Obr. 5 Padlí jabloně

Obr. 6 ´Golden Delicious´

Obr. 7 Genotyp HL 228

68

Sklizeň na ŠZP v Žabčicích v roce 2012







69





Obr. 18 Odrůda Ćlijo´ (HL 311 B)

Obr. 19 Odrůda ´ Flordika´

Obr. 20 Odrůda ´Frosta´

Obr. 21 Odrůda ´Golden Delicious´

70

Mendelova univerzita v Brně

Recommend Documents