Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav základního zpracování dřeva

Návrh obnovy roubené stavby Diplomová práce

2014/2015

Bc. Rostislav Pekař

Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem práci: Návrh obnovy roubené stavby zpracoval samostatně a veškeré pouţité prameny a informace uvádím v seznamu pouţité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, ţe se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a ţe Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a uţití této práce jako školního díla podle §60 odst. 1 autorského zákona. Dále se zavazuji, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití díla jinou osobou (subjektem) si vyţádám písemné stanovisko univerzity, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to aţ do jejich skutečné výše.

V Brně dne:........................................podpis studenta

Poděkování Rád bych tímto poděkoval Ing. Veronice Hunkové, Ph.D. .za její vstřícnost, rady, informace a připomínky při zpracování této diplomové práce. Velké díky si také zaslouţí má rodina, která mě po celou dobu studia podporovala a podporuje.

Bc. Rostislav Pekař Návrh obnovy roubené stavby (Log house renovation)

ABSTRAKT Diplomová práce pojednává o návrhu obnovy roubené stavby nacházející se v obci Huslenky v Beskydech. V práci jsou obsaţeny všechny momentálně dostupné informace o předešlém vyuţití stavby a jejím stavebně historickém vývoji. Byla vytvořena základní výkresová dokumentace a byl proveden stavebně technický průzkum (dále STP) za účelem zjištění všech případných poruch konstrukce či napadení dřevokazným hmyzem a houbami. Výsledky STP jsou znázorněny pomocí skic, tabulek a případně doplněny fotografiemi. Následně jsou vypracovány postupy sanace stavby. Součástí práce jsou návrhy variant obnovy roubenky. Varianta vyuţití roubenky jako rodinou chatu k občasné letní rekreaci je rozpracována podrobněji, podle přání majitelů.

Klíčová slova: roubená stavba, obnova, Huslenky, stavebně technický průzkum

ABSTRACT The thesis discusses the proposed renewal timbered buildings located in the village Huslenky in Beskydy. The work contains all the currently available information on the previous use of the building's construction and historical development. It was created basic design documentation and construction was carried out technical survey (hereafter STP) to determine all possible structural failure or attack decaying insects and fungi. The results are shown using STP sketches, tables and possibly supplemented with photographs. Subsequently procedures are specified redevelopment of the building. The work also contains proposals variant recovery log houses. Option Cabins use as a family chat for occasional recreation is elaborated in detail, according to the wishes of the owners.

Keywords: Log haus, restoration, Huslenky, construction and technical survey

Obsah 1 Úvod .................................................................................................... 8 2 Cíl diplomové práce ............................................................................ 9 3 Metodika ........................................................................................... 10 3.1 Zaměření......................................................................................................... 10 3.2 Měření vlhkosti ............................................................................................... 10 3.3 Smyslové posouzení ........................................................................................ 11 3.4 Značení prvků ................................................................................................ 12

4 Výsledky ............................................................................................ 13 4.1 Obec Huslenky ............................................................................................... 13 4.2 Historie stavby ................................................................................................ 14 4.2.1 Stavební úpravy v historii roubenky ............................................................. 14 4.3 Charakteristika stavby ................................................................................... 14 4.4 Konstrukce ..................................................................................................... 15 4.4.1 Podezdívka .................................................................................................. 15 4.4.2 Obvodové stěny ........................................................................................... 15 4.4.3 Okna, dveře ................................................................................................. 16 4.4.4 Podlaha ........................................................................................................ 17 4.4.5 Strop............................................................................................................ 17 4.4.6 Půdní prostor ............................................................................................... 18 4.4.7 Krov ............................................................................................................ 18 4.4.8 Štíty ............................................................................................................. 19 4.4.9 Vybavení interiéru ....................................................................................... 20 4.4.10 Přístavba .................................................................................................... 21 4.4.11 Schodiště .................................................................................................... 21 4.5 Stavebně technický průzkum – popis poškození ........................................... 21 4.5.1 Podezdívka .................................................................................................. 21 4.5.2 Roubené konstrukce .................................................................................... 22 4.5.3 Jiţní stěna roubenky .................................................................................... 23 4.5.4 Severní stěna roubenky ................................................................................ 27 4.5.5 Západní stěna roubenky ............................................................................... 30 4.5.6 Východní roubená stěna ............................................................................... 31 4.5.7 Vnitřní příčky .............................................................................................. 33

4.5.8 Stropy .......................................................................................................... 33 4.5.9 Podlahy ....................................................................................................... 35 4.5.10 Okna a dveře .............................................................................................. 35 4.5.11 Podlaha půdy.............................................................................................. 37 4.5.12 Krov půdní prostor ..................................................................................... 37 4.5.13 Přístavba .................................................................................................... 38 4.6 Měření vlhkosti............................................................................................... 39

5 Návrh obnovy ................................................................................... 47 5.1 Zachování současného stavu .......................................................................... 47 5.2 Varianta letní rodinné chaty .......................................................................... 48 5.2.1 Podezdívka .................................................................................................. 48 5.2.2 Roubené konstrukce .................................................................................... 49 5.2.3 Sociální zařízení .......................................................................................... 50 5.2.4 Přístavba ...................................................................................................... 51 5.2.5 Podlahy ....................................................................................................... 52 5.2.6 Stropy .......................................................................................................... 53 5.2.7 Okna dveře .................................................................................................. 53 5.2.8 Konstrukce krovu ........................................................................................ 54 5.2.9 Rozpočet materiálu ...................................................................................... 54 5.3 Varianta letní chaty k pronájmu s obytným podkrovím .............................. 55

6 Diskuze .............................................................................................. 58 7 Závěr ................................................................................................. 60 8 Summary ........................................................................................... 61 9 Seznam pouţitých zdrojů ................................................................. 62 9.1 Seznam pouţité literatury .............................................................................. 62 9.2 Internetové zdroje .......................................................................................... 62 9.3 Seznam obrázků ............................................................................................. 63 9.4 Seznam tabulek .............................................................................................. 64 9.5 Seznam příloh - výkresy ................................................................................. 65

1

ÚVOD

Lidové stavby, jsou neodmyslitelnou součástí i dnešní doby a to zejména v oblastech, kde se zachoval jejich původní vzhled a nezměněný ráz krajiny. Jsou dokladem způsobu ţivota našich předků. Předkládají nám v hmatatelné formě samotné dlouhověké zkušenosti, které původní obyvatelé přenášeli i na svá obydlí ve způsobu stavění svého domu či hospodářské usedlosti. V oblasti Vsetínska zaznamenáváme osidlování jiţ od 12. století, jednalo se jen o nevelké skupiny lidí sídlící zejména v okolí řeky Bečvy a přilehlých údolí. Masivnější osídlení oblasti nastalo aţ později v období pasekářské kolonizace (přibliţně rok 1580) trvající aţ do poloviny 19. století. Právě tato pozdější kolonizace měnila ráz krajiny tím, ţe na horských stráních a hřebenech docházelo ke kácení lesa a vzniku pasek vhodných pro chov ovcí. Vzniká síť roztroušených zemědělských usedlostí. Dřevěné roubené domy, vytvářely nepravidelné shluky stavení, časté jsou také tzv. dvorce v menších údolích a zástavba na potočních terasách. Postupných zahušťováním staveb vznikaly často v údolí podél řeky nebo potoka dlouhé sídelní řetězce. V oblasti celých Beskyd a také Vsetínska se v době kolonizace setkávali lidé ze všech okolních států zejména Slovenska, Polska a Ukrajiny, kteří si sebou přinášeli zvyklosti a s tím souvisí i tvarosloví domů a stavební zvyklosti jako například půdorysné uspořádání domu. V lesnaté krajině Valašska nebyla nouze o stavební materiál, kterým bývalo odjakţiva dřevo vyuţívané na stavbu roubeného domu. K utěsnění spár mezi jednotlivými kmeny se pouţíval mech. Dalším důleţitým stavebním materiálem byl lámaný kámen, pouţívaný na základy roubených domů, podezdívky a také sklepy. Tehdejší doba vyuţívala přírodních materiálů, které nejsou opomíjeny ani v dnešní době současně s vyuţitím moderních technologii a stavebních postupů, které k nám přicházejí z celého světa. I proto bychom měli zachovávat a zaznamenávat naše vlastní kulturní dědictví a stavební obyčeje, které se liší kraj od kraje.

8

2

CÍL DIPLOMOVÉ PRÁCE

Cílem této diplomové práce je zpracování dokumentace stavu roubeného domu v obci Huslenky. Jeden z prvních kroků bude získání informací o samotném objektu jeho umístění, způsobu vyuţívání a informace o stavebně historickém vývoji. Jako podklad k práci bude vyhotovena základní výkresová dokumentace, kde bude podrobně zaměřen samotný objekt. Nedílnou součástí je stavebně technický průzkum, pomocí kterého bude co moţná nejpřesněji zaznamenáno jednotlivé poškození a rozsah v konstrukci. Práce bude obsahovat návrhy obnovy objektu, následně bude vybraný návrh detailněji rozpracován v souladu s poţadavky majitele.

9

3

METODIKA

Pro vyhotovení diplomové práce bude stěţejní stavebně technický průzkum (STP). Výstupem STP je podrobná dokumentace stavu objektu, která významně ovlivňuje následné varianty oprav. Důsledným provedením STP předcházíme zbytečným komplikacím, zrychlujeme a zlevňujeme samotnou rekonstrukci. V případě roubených staveb bývají důležité zejména posudky zaměřené na stav a kvalitu dřevěných konstrukcí. Ty mohou být poškozeny nejrůznějším způsobem. (Pešta, 2013) Cílem provádění STP je zjištění rozsahu a zároveň příčin poškození dřevěné konstrukce. 

zaznamenání poškozených prvků prostřednictvím tabulek a skic, rozsah poškození a návrh nápravy nebo zamezení dalšího šíření poškození.



zjištění biologických škůdců a hloubka zasaţení konstrukce.



měření vlhkosti dřevěných konstrukcí v objektu.



sledování deformací nosných konstrukcí.

V případě roubených staveb je bývají důleţité zejména posudky zaměřené na stav a kvalitu dřevěných konstrukcí

3.1 Zaměření Před samotným prováděním STP je nutno vyhotovit výkresovou dokumentaci. Pro vytvoření výkresové dokumentace bylo pouţito klasických měřidel. Vzdálenosti byly měřeny svinovacím metrem případně pásmem a přenášeny na náčrtky. Ty byly později zpracovány v software AutoCad 2014 a vytvořena výkresová dokumentace.

3.2 Měření vlhkosti Z toho důvodu, ţe zvýšená vlhkost bývá příčinnou mnoha poškození a jejich následného rozvoje bylo v roubené stavbě provedeno měření vlhkosti. K měření slouţil digitální přístroj značky Gann Hydromette HT 85. Měřením vlhkosti je moţné odhalit problematická místa se zvýšenou vlhkostí, následně zjistit příčnu a tu odstranit. To můţe být velkou výhodou před započetím rekonstrukce stavby. Přístroj měří v rozsahu 4-100% vlhkosti dřeva. 10

Přesnost přístroje uvádí výrobce: Tab. 1 Přesnost měření Prüfwert* Toleranz 28% +/- 0,5 % 21% +/- 0,1 % 10,60% +/- 0,2 % (www.gann.de)

3.3 Smyslové posouzení V průběhu STP byly napadané prvky vyhodnocovány pomocí smyslových vjemů zejména zraku, sluchu. Smyslové posouzení patří mezi základní nedestruktivní metody, můţeme tak hodnotit kategorii a rozsah poškození konstrukce. Vizuálně lze odhalit řadu doprovázejících znaků napadení dřevokazného hmyzu (výletové otvory, poţerky),

dřevokazných hub (hniloba,

mycelia, plodnice),

dřevozbarvujících hub (změna barvy, povrch pokrytý plísněmi). Tvarové změny a deformace napovídají o změnách v podloţí nebo sednutí základů. Povrchové poškození vlivem povětrnostních vlivů (eroze dřeva) také místně zvýšená vlhkost konstrukce. Změny v konstrukčních spojích a jejich deformace, posunutí a degradace spojovacích prostředků. Jednoduše můţeme také odhalit poškození konstrukce poţárem. Pomocí sluchu dokáţeme odhalit přítomnost larev dřevokazného hmyzu v konstrukci, toto je spojeno i s výskytem dřevního prachu vypadávajícího z otvorů ve dřevě. Posouzením zvuku odezvy při úderu do dřevěného prvku tvrdým předmětem dokáţeme odhalit vnitřní hnilobu nebo vysoký stupeň znehodnocení prvku poţerky dřevokazného hmyzu. Vrzající konstrukce např. krovu předesílá uvolněné konstrukční spoje. Hmatovou metodou dokáţeme odhalit změny v tvrdosti dřeva při vysokém stupni znehodnocení, také zvýšenou vlhkost dřevěných prvků. Povrchové poškození například vlivem povětrnostních vlivů (eroze dřeva). Jako doprovodný smyslový vjem můţe slouţit také čich. Prvotní informace o zatuchlosti místnosti dává podezření na výskyt dřevokazných hub nebo plísní a také zvýšenou vlhkost. Typický zápach zůstává i po poţáru v konstrukci. Při smyslovém posouzení stavu dřevěné konstrukce vyuţíváme také různých jednoduchých nástrojů, pomůcek. Svítilna, kladívko, dláto, akumulátorová vrtačka, 11

vrták, metr a k dokumentaci fotoaparát případně výkresovou dokumentaci, kde se zaznamená poloha poškozeného prvku nebo místo a označení měření.

3.4 Značení prvků

Vysvětlivky k pouţitému značení prvků, způsobu a míry poškození. Druh poškození: Č - poškození způsobené červotočem T – poškození způsobené tesaříkem H – hniloba Stupeň poškození dřevěných prvků – značení pouţito na skicách 1 – bez poškození, není značeno barevně 2 – mírné poškození bez vlivu na funkci prvku, není značeno barevně 3 – střední poškození, nutná výměna části prvku, značeno modrou barvou 4 – úplná degradace prvku, nutná výměna celého prvku, značeno červenou barvou Stupeň poškození dřevěných prvků – značení pouţité v tabulkách 1 – bez poškození, není značeno barevně 2 – mírné poškození bez vlivu na funkci prvku, značeno ţlutou barvou 3 – střední poškození, nutná výměna části prvku, značeno modrou barvou 4 – úplná degradace prvku, nutná výměna celého prvku, značeno červenou barvou

Sanace: V – výměna celého prvku P

– nahrazení části prvku

CH – chemická sanace I

– injektáţ

12

4

VÝSLEDKY 4.1 Obec Huslenky

Obec Huslenky se nachází ve Zlínském kraji na rozhraní hřebene Javorníků a Vsetínských vrchů, podél řeky Vsetínská Bečva. Obec protíná hlavní komunikace vedoucí ze Vsetína a směřující směrem Velké Karlovice a hraniční přechod se Slovenskem Makov. Obec se rozkládá na obou březích řeky Bečvy a katastr zasahuje 13 bočních údolí, z nichţ největší jsou údolí Uherská a Kychová. Samotná obec Huslenky se v roce 1949 oddělila od sousední obce Hovězí. První zmínky však pocházejí z roku 1505 jako zpráva o zpustlé vsi Hulsné. Obecní znak, lípa odkazuje na památnou lípu v Uherské „u Kretů“, která dosud roste a v době pobělohorské slouţil její vykotlaný kmen jako ukryt pro knihy pronásledovaných evangeliků. V místech na Ţárech v Kychové se v roce 1943 našel poklad pětadvaceti bronzových náramků z doby luţické kultury, asi 1200 let před n. l. Uloţen je v depozitáři Muzea regionu Valašsko ve Vsetíně. Dominantou obce je evangelický kostel z 19. století, který byl postaven jako náhrada za dřevěnou toleranční modlitebnu. Původní dřevěná stavba byla vybudována v roce 1786 na základě Tolerančního patentu, umoţňující i nekatolické vyznání. Stavba byla pro špatný technický stav strţena. V současné době je replika dřevěného kostela vybudována ve Valašském muzeu v přírodě v Roţnově pod Radhoštěm. Výstavba se soustřeďuje v údolí s nadmořskou výškou 390 m. n. m. kolem hlavní cesty a řeky Bečvy, kde je historické jádro značně dotčeno novou výstavbou. Tradiční roubené domky nacházíme spíše v bočních údolích, kde tvoří jak shluky, dvorce nebo pasekářské usedlosti aţ do nadmořské výšky 800 m. n. m. a to na lokalitě Galovských lúk, u Surovčáků a pod Čerňanskou Kyčerou. V údolí Černé a Kychová se setkáváme s největším počtem dochovaných roubených staveb jak obytných tak hospodářských. Kychová se řadí od roku 1995 mezi památkově chráněnou zónu, známý soubor valašských dřevěnic s kamenným podstavcem Čemanův dvorec. Typ osídlení je kombinací řetězové zástavby v povodí potoků, jako je tomu v Kychové a v Huslenském údolí a rozptýlených pasekářských usedlostí ve vyšších polohách rozloţité obce. Obytný dům je situován obojím způsobem, výrazně odpovídajícím stavu přírodního prostředí a členitému terénu. Většinou však shlíţel okny 13

ve štítové stěně k cestě, probíhající kolem domu. Na dům navazoval chlév, stodola byla samostatná.

(Lidové stavby známé neznámé Floriánková a kol. 2010)

4.2 Historie stavby Pozemek, na kterém je dřevěnice postavena dříve patřil zámoţnému rodu Pončíků, který vlastnil pozemky od obce Ústí aţ po obec Karolinka. Jedna z dcer z rodiny Pončíků se provdala za pana Babicu, který roubenku v roce 1903 také postavil. Posledním obyvatelem roubenky byla dcera pana Babicy Marie, která zde zemřela v roce 2001 ve věku 99 let. Od té doby je dům nevyuţívaný. Nyní je chalupa po dědickém řízení ve vlastnictví Ludvíka Kovaříka a jeho sestry Karly Čadanové. 4.2.1 Stavební úpravy v historii roubenky V zadní části roubenky se dříve nacházel malý chlívek, z něhoţ je dodnes vidět jedna roubená stěna a sloupek dveří vstupu. Zbytek byl zbourán a nahrazen přístavkem, kde je nyní uloţeno dřevo. Chlívek je znázorněn na výkrese číslo 11. Jeho dřívější existenci potvrzují zbytky konstrukce a také vyprávění pana Kovaříka. V obvodové stěně domu se nacházejí malá dvířka, která jak se domnívám spojovala kuchyň a chlívek. Tyto dvířka byla zaslepena a na vnitřní stěně kuchyně zhotovena omítka. Podstatnou opravou prošla střecha roubenky, která podle pana Pavla Kovaříka proběhla v roce 1990. Došlo k výměně střešní tašky, střešních latí, části krovu a pozednic. Zároveň s opravou střechy byl nově vyzděn i komín. Bude dále rozpracováno v samostatné kapitole. V roce 1990 bylo opraveno i zápraţí. Náhrada původních kamenů za betonové dlaţdice. Okna a dveře stavby jsou stále původní.

4.3 Charakteristika stavby Roubený dům se nachází v Huslenkách v údolí Černé. Je situován mezi Černý potok a cestu vedoucí od hlavní komunikace směrem na konec údolí Černé. Dům je obdélníkového půdorysu s přístavbou v zadní části, štít domu a okna světnice jsou natočeny k cestě. Na pozemku o výměře pouhých 382 m2 je společně s domem 14

postavena stodola a králíkárna. Pozemek je z větší části rovný, zadní část se svaţuje k potoku. Dům je datován výstavbou do roku 1903. Je pouţito klasické techniky roubené stěny. Roubenka je postavena na kamenných základech a první dřevěný trám práh je poloţen na kamenné podezdívce. Okna jsou dvojitá dovnitř a ven otvíravá z vnější strany je okrasná obloţka. Vstupní dveře jsou rámové konstrukce s fošnovou zárubní. Dům je zastřešen sedlovou střechou. Vnitřní dispozice domu je trojdílná. Vstupní dveře se otevírají do síně. Podlaha síně je tvořena vyspárovanými plochými kameny. Jako jediná místnost je neomítaná. V prostoru síně, jsou další dvoje dveře, vedoucí do světnice a kuchyně. Je zde umístěno také jednoduché schodnicové schodiště vedoucí na půdu. Světnice je poměrně prostorná místnost s dřevěnou fošnovou podlahou a pecí určenou k vytápění. Poslední místností je kuchyně propojená se světnicí i síní dveřmi. V kuchyni je opět dřevěná fošnová podlaha. Topeniště pece a plotna na vaření. V kuchyni je omítka pouţita i na stropní konstrukci.

4.4 Konstrukce V této kapitole bude následovat popis konstrukce jednotlivých částí roubenky z hlediska technického řešení samotné konstrukce. 4.4.1 Podezdívka Roubená stavba je posazena na kamenné podezdívce, která se svou výškou liší v závislosti na zvlněném terénu od 10 do 27 cm. V zadní části stavení, kde terén značně klesá, je výška podezdívky 120 cm. 4.4.2 Obvodové stěny

Konstrukce roubeného domu je tvořena hrubě opracovanými, tesanými trámy ze smrkového a jedlového dřeva, které byly kladeny na sebe. Dimenze trámů se pohybuje v šířce okolo 220 mm a výška se značně mění od 200 i po 280 mm. Mezi jednotlivými trámy vznikaly mezery, které jsou z venkovní strany vyplněny stěnovými lištami. Stěnové trámy nejsou zcela hraněné, ale zůstává část obliny. Tím vzniká zkosení a stěnové lišty musely být vyráběny přesně na míru podle velikosti spáry a zaoblení trámu, připevňovány jsou pomocí hřebíků. 15

Rohové spojení stěnových trámů je vyrobeno pomocí spoje na rybinu, mezi jednotlivými stěnovými trámy vzniká spára, která je utěsněna mechem. Tento spoj, společně s vyuţitím zámků, zajišťuje stálou polohu prvků bez nutnosti dalších spojovacích prostředků, postačí zatíţení celé konstrukce. Zámek v rybinovém spoji vytváří pojistku proti posunutí v nároţí a ztuţuje celou stavbu. U delších stěn je pouţito kolíků, které propojují trámy nad sebou a zamezují vybočení. Poloha kolíků se ve vrstvách mění jak píší i autoři Škabrada, 1999 a Hájek, 2001. Vnitřní dělící příčky jsou stejného profilu jako obvodové stěnové trámy. Napojení je provedeno pomocí spoje rybinové kampování. Profil rybiny rozšiřující se směrem ven zlepšuje provázání stavby a její tuhost. Roubené stěny jsou z vnitřní strany v komoře a kuchyni omítnuty. Jako podkladní vrstva pod omítku je pouţit rákos. Omítka působí velmi plastickým dojmem. Okenní a dveřní otvory jsou tvořeny pomocí sloupků, které jsou zapuštěny mezi spodní stěnový (prahový) trám a vrchní (věncový) trám. Sloupek je opatřen dráţkou, do které se zasunují podélné stěnové trámy. Na koncích stěnových trámu je vyřezán čep. Podélné stěnové trámy jsou podloţeny špalíky, tak aby byla dodrţena mezera mezi jednotlivými trámy. Takto vzniklý otvor chrání konstrukci okna nebo dveří před deformací. Stejný postup výroby otvoru byl pouţit i u vyzdívky pece. 4.4.3 Okna, dveře Na Moravě a ve Slezsku můţeme sledovat vývoj otvorů a konstrukcí dveří a oken od nejjednodušších forem aţ po dokonalé nové druhy. V karpatské části Moravy a Slezska se dochovaly aţ do současnosti vstupní dveře bez zvláštního prahu. Jeho funkci plnil nejspodnější trám srubové konstrukce („podešev“) (Frolec, 1974) Okna jsou pouţita členěním typická šesti tabulková s dvěma křídly. Jedná se o deštěná dvojitá okna. Netypické je zasklení venkovních křídel zevnitř, tak ţe sklenářský tmel je na vnitřní straně křídla. Vnitřní křídla jsou zaskleny opačně, tedy tmelem ven. Konstrukci okna tvoří dva samostatné rámy spojené deštěním, obvykle spojeným na pero a dráţku. Z venkovní strany oken jsou připevněny obloţky (obálka). Zavírání okenních křídel je řešeno na obrtlíky. Okna jsou natřeny tmavě oranţovou barvou.

16

Vstupní dveře jsou rámové konstrukce. Dělené dvěma horizontálními a jednou vertikální příčkou. Vznikají čtyři pole vyplněné spárovkovou, po obvodě jednoduše frézovanou výplní. Výplň je vloţena do dráţky a frézovaná pouze z venkovní strany. Vnitřní strana zůstává hladká. Zárubeň fošnová s obloţkami. Dveře jsou natřeny ţluto oranţovou barevnou kombinací. Vnitřní dveře jsou pouţity stejné jako vstupní. Otočeny vţdy ozdobným frézováním výplní do světnice nebo kuchyně.

4.4.4 Podlaha Kamenné zápraţí bylo opraveno a jako nový povrch byly pouţity betonové tvárnice. Za vstupními dveřmi v síni zůstala původní kamenná podlaha vyskládaná z plochého, lámaného kamene a vyspárovaná cementovou maltou. Podlaha ve světnici a kuchyni je dřevěná, tvořená z širokých fošen spojovaných natupo, přibíjených hřebíky k podkladním polštářům.

4.4.5 Strop Dřevěný trámový strop se skládá ze stropních trámů, které jsou umístěny kolmo na podélnou osu stavby. Stropní trámy jsou zdobeny shozením hrany (fázkou), ale ne všechny, některé jsou polohraněné s oblinou. Na středovém stropním trámu ve světnici je vyřezán letopočet 1903 s ozdobným rámečekem a ve stejném místě je na svislé ploše trámu přibit velký kovaný hák Obr. 1, který mohl slouţit k zavěšení lampy. Fázka tohoto trámu je před hranicí rámečku s letopočtem ukončena a pokračuje dál za letopočtem. Stropní trám je průřezu 180 × 220 aţ 240 mm. Tři stropní trámy přesahují obvodové zdi a pomáhají vytvářet protaţení střechy nad zápraţím. Přečnívající konce jsou bohatě zdobené to znázorňuje Obr. 2. Záklop stropu je tvořen fošnami šířky 280 aţ 290 mm a tloušťkou 40 mm. Fošny probíhají v podélném směru přes celou světnici a jsou na stropních trámech poloţeny a přibity. Jsou zdobeny opět fázkou, která končí 80 mm před Obr. 1 Letopočet na stropním trámu (Vlastní 2014)

hranou kaţdého stropního trámu. Mezi fošnami jsou mezery šířky 100 mm a na stropních 17

trámech jsou do mezer vloţeny dřevěné špalíky. Na fošny je poloţena druhá vrstva prken tloušťky 30 mm, prkna jsou sloţena natupo a přibíjena k podkladu. Tak je vytvořena horní pochůzná podlaha. Strop kuchyně je vymazán omítkou ta kopíruje i stropní trám, který kuchyní prochází. Skladba stropu síně je odlišná. Do stropních trámů jsou zadlabány krycí lišty, stropní desky jsou poloţeny ve dvou vrstvách a opět přibity hřebíky do stropních trámů. V této části stropu je otvor pro schodiště, pouze jednoduchý bez jakéhokoliv zavírání. 4.4.6 Půdní prostor Prostor půdy je členěn stejně jako přízemí. Dělící konstrukce je tvořena deskami a tvoří tzv. vnitřní štíty. Prostory slouţily k ukládání různých věcí, jsou zde truhly na obilí. Obvodové roubené stěny i příčky vystupují nad rovinu podlahy do výšky v podélném směru 695 mm a v příčném směru 500 mm. Tímto je tvořena nadezdívka a zvětšení prostoru půdy.

4.4.7 Krov Roubená stavba vyuţívá hambálkovou střešní konstrukci. Krokve jsou spojeny s pozednicemi pomocí sedel a v hřebenu je spojuje tesařský spoj čep a rozpor. V horní části krovu je umístěn hambálek, spojený s krokvemi přeplátováním a zajištěn hřebíky. Průřez krokve je většinou 140 × 140 mm, průřez hambálku 90 × 90 mm. Umístění hambálku se u jednotlivých polí mírně liší jak výškou tak stranou, ze které je hambálek přeplátován. Do konstrukce páru krokví ve štítu od cesty přibyl vodorovný trámek umístěný na poslední podélné stěnové trámy a tvoří opěru pro přibití štítových desek. Na opačné straně stavby je štít řešen odlišně. Příčný stěnový trám a tvoří základnu pro pultovou střechu přístavby a zároveň štítových desek. Krokve přečnívají přes obvodové zdi v průměru do kolmé vzdálenosti 680 mm a jsou bohatě zdobeny. V místě zápraţí se konstrukce liší, stropní trámy přesahují a tvoří oporu okapové vaznici (tzv. pravidlo), do které jsou osedlány krokve. Pravidlo – poslední, nejvýše položený trám roubené stěny (nese krokve) u novějších roubených staveb spíše okapová vaznice

(Vařeka, 2007)

Jako krytina je pouţita střešní taška vzor Hranice uloţená na střešních latích průřezu 40 × 50 mm. Přesahy střechy jsou podbity širokými deskami. 18

Obr. 2 Krov nad zápraţím (Vlastní 2014)

4.4.8 Štíty Štíty roubenky jsou zhotoveny z přibíjených prken šířky průměrně 200 mm. Jsou přibíjeny na sraz k sobě ve směru shora dolů, spáry mezi prkny jsou překryty lištami. Tvar štítu je trojúhelníkový, po jeho stranách jsou lišty v kuse a svislé krycí lišty jsou dořezány na míru. V místě styku svislých a šikmých lišt je umístěna vţdy krátká vodorovná lišta. V horní části štítu jsou dva symetricky umístěné otvory. Pozednice vyčnívají 1 m přes obvodové zdi a nesou poslední pár krovu. Na obou pozednicích jsou z prken vyrobené malé holubníky. Významnou součástí dřevěných štítů je podlomenice. Je to úzká stříška krytá šindelem a umístěná pod bedněním štítu. Podlomenice chrání okenní průčelí před zatékání vodou.

(Frolec, 1974)

Navzdory tradiční stavbě podlomenice u roubených domů v oblasti Vsetínska, podlomenice u roubenky v Huslenkách chybí.

19

Obr. 3 Štít a průčelí roubeného domu (Vlastní 2014) 4.4.9 Vybavení interiéru Za zmínku stojí kachlová pec, která slouţila k vytápění chalupy. Je stavěna z modrých kachlů v kuchyni je část s plotnou na vaření. Kamna se skládají z důmyslného systému průduchů a klapek.

Obr. 4 Topeniště a plotna v kuchyni

Obr. 5 Pec ve světnici (Vlastní 2014)

(Vlastní 2014)

20

Klapka označená číslem 1. v případě její otevření, slouţí k odvodu spalin přímo do komína v opačném případě jdou spaliny přes zeď do kobky – trouby. Pouţívá se v létě, kdyţ není potřeba topit, ale rychle uvařit na plotně. V případě pečení v troubě nebo vytápění musí být klapka zavřena a zároveň otevřena klapka číslo 2. 4.4.10 Přístavba V zadní části stavení se nachází přístavba, jedná se o sloupkovou konstrukci postavenou na podezdívce. Přístavba je obloţena prkny a slouţí k ukládání dřeva na zimu a dalších předmětů. Krov přístavby je pultový. Na krokvích jsou vyřezány sedla. Spodní sedlo je osazeno na lyţinu sloupkové obvodové konstrukce horní zapadá do posledního roubeného trámu odvodové stěny. Do přístavby je přístup přes dvoje prkenné dveře a prosvětlena je malým podélným oknem ve východní stěně a druhým oknem na stěně jiţní. Obě okna jsou jednoduché - pevné bez moţnosti otevřít.

4.4.11 Schodiště Schodiště nacházející se v síni je jednoduché schodnicové konstrukce bez podstupnic se sklonem 57°, řadí se tedy do skupiny ţebříkových schodišť. Stupně schodiště jsou zapuštěny do schodnice. Schodiště zpřístupňuje půdu, ve spodní části je poloţeno na kamenné podlaze a zapřeno přímo do obvodové stěny, horní část je zapřena do stropního trámu bez spojovacích prostředků. Samotná konstrukce schodiště je v dobrém stavu a nevyţaduje ţádné opravy, proto nebude v kapitole STP zmiňována.

4.5 Stavebně technický průzkum – popis poškození Stavebně technický průzkum předcházel úvahám o budoucím vyuţití a návrhem obnovy objektu. Byl prováděn za účelem zjištění aktuálního stavu roubenky. STP probíhal od 12. 10. 2014 do 5. 3. 2015. Výsledkem je znalost technického stavu roubenky a všech jejich jednotlivých částí.

4.5.1 Podezdívka Zápraţí bylo opraveno v roce 1990, kdy byly nahrazeny ploché kameny za betonové dlaţdice. Pod dlaţdicemi se nachází původní kamenná podezdívka. Ta 21

kopíruje terénní nerovnosti a v zadní části domu směrem k potoku je aţ 120 cm vysoká. Na jiţní straně domu od vyzdívky pece aţ po velký kámen, který podepírá roh roubenky, je podezdívka nahrazena červenými pálenými cihlami. Dále opět kamenná podezdívka se v této části mírně propadá. Roh je popraskaný a mírně vychýlený z vertikální roviny.

Obr. 6 Podezdívka jiţní strana (Vlastní 2014)

Návrhem opravy je vyspárování kamenné podezdívky a tím zamezení vnikání vody, která by mohla působit další škody. 4.5.2 Roubené konstrukce Pomocí skic jednotlivých stěn jsou znázorněny stěnové trámy, ty jsou označeny číslem podle pořadí od prahového trámu a písmenem pro rozeznání samostatných kusů. Dále jsou na následujících stranách blíţe rozebrána poškození konkrétních trámů, následuje skica se značením a tabulka k popisu poškození. Většina prvků roubené konstrukce je napadena tesaříkem. Z vnější strany stavby nacházíme téměř pravidelně výletové otvory tesaříka. Poškození však není velké a rozhodně významně nesniţuje konstrukční vlastnosti trámů. Tesařík je v roubené konstrukci aktivní. Na vnitřních stěnách stavby jsou také menší výletové otvory do 2 mm průměru způsobené červotočem. Roubené stěny jsou na vnitřní straně omítnuty a z důvodu nesouhlasu majitele odstranit omítku nemohl být průzkum proveden. Omítka je nahozena na rákosové rohoţi. Jedinou neomítnutou místností je síň, zde je napadení obdobné jako na vnější straně. Na některých trámech se objevují barevné skvrny

22

pravděpodobně způsobené plísní. Roubené stěny v síni jiţ nejsou správně utěsněné, spárami mezi trámy je občas i vidět na druhou stranu, chybí některé stěnové lišty. 4.5.3 Jiţní stěna roubenky Prahový trám s číslem 1. je na skice znázorněn bez rohového spoje. To odpovídá skutečnosti, část trámu u spoje chybí a roh stavby je podezděn. Tato úprava byla provedena v průběhu uţívání roubenky, k podloţení rohového spoje bylo také vyuţito na míru upraveného kusu dřeva. U stěnových trámů s označením 4C, 5C a 6B (Obr. 7) se setkáváme s vyšším stupněm hniloby. Jedná se pozůstatek roubené stěny chlívku (bude popsáno v kapitole), kde zřejmě v minulosti zatékalo. Návrhem opravy je výměna části trámu za nový s vyuţitím tesařského spoje. Zásadní poškození se nalézá na pozednici značené číslem 10. V oblasti kolem komína byla pozednice poškozena opět zatékající vodou a následně hnilobou (Obr. 9). Toto poškození bylo provizorně opraveno spolu se střešní krytinou a střešními latěmi v roce 1990. Pozednice byla v místech hniloby vyříznuta přibliţně do půlky své výšky a chybějící část nahrazena kusem neopracované dřevěné kulatiny. Kus kulatiny byl do zbývající pozednice přibit hřebíky. Do takto opravené pozednice byl pomocí sedla připevněn také nový krov (na skice krov označen číslem 7.) Základní roubená konstrukce jiţní stěny je v místě chlívku podloţena dřevěným trámem. Důvodem mohlo být sednutí kamenné podezdívky, čemuţ napovídá i prasklý roh podezdívky. Toto znázorňuje fotografie (Obr. 6) v předešlém textu v kapitole 4.5.1 podezdívka.

Obr. 7 Detail trámu 6B (Vlastní 2014)

Obr. 8 Zbytek stěny chlívku (Vlastní 2014) 23

Obr. 9 Oprava pozednice (Vlastní 2014)

24

Obr. 10 Skica roubenky – jiţní (Vlastní 2015)

25

Tab. 1 Poškození jiţní stěna

číslo prvku 1 1A 2 2A 3 3A 4 4A 4B 4C 5 5A 5B 5C 6 6A 6B 7 8 9 10

název prvku stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám pozednice

označení prvku 1K 2K 3K 4K 5K 6K

název prvku krokev krokev krokev krokev krokev krokev

7K

krokev

8K 9K 10K

krokev krokev krokev

délka druh stupeň prvku poškození poškození (m) sanace T 2 3,92 CH T, H 2 5,39 CH T 2 3,92 CH T, H 2 5,39 CH T 2 3,92 CH T, H 2 5,39 CH T 2 1,39 CH T 2 1,8 CH T 2 1,19 CH T, H 3 3,4 P, CH T 2 1,39 CH T 2 1,8 CH T 2 1,19 CH T, H 3 3,4 P, CH T 2 1,39 CH T 2 4,76 CH T, H 3 3,4 P, CH T 2 8,82 CH T 2 8,82 CH T 2 8,82 CH T,H 3 9,82 P, CH

délka protézy, výměny (m) poznámka 1,5 0,82 1,5 Obr. 7 2,2 Obr. 9

Tab. 2 Krov - jiţní strana délka druh stupeň prvku délka poškození poškození (m) sanace protézy poznámka T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH proběhla 4,2 CH výměna chybí 4,2 CH hambálek 4,2 CH 4,2 CH -

26

4.5.4 Severní stěna roubenky Severní stěna roubenky je taktéţ napadena tesaříkem. Na kaţdém ze stěnových trámů nacházíme z vnější strany výletové otvory tesaříka. Nejvíce poškozenou část znázorňuje Obr. 12 a jedná se o trám označený na skice číslem 4 dále je podobným rozsahem poškození zasaţen trám 6A. Severní stěna má prahový trám (označený 1.), který je uloţený na obou stranách bez spojů, nahrazuje podezdívku. Stěnový trám označený číslem 2 nacházející se nad volně uloţeným trámem 1 je na obou stranách podloţen, toto znázorňují Obr. 13 a Obr. 14. Severní stěna roubenky se liší počtem stěnových trámů, je zde o jeden navíc. To je způsobeno přidáním vloţeného prahového trámu. Na rohových spojích je patrná eroze čelního dřeva. V letokruzích zůstávají výrazné hloubkové rozdíly mezi jarním a letním dřevem. Také v ploše stěnových trámů je tento jev patrný ve formě výrazně reliéfního povrchu dřeva. V místech, která nejsou dobře chráněna přesahem střechy, nebo zde převládá silný vítr, jiţ zcela zmizely znaky tesaných trámů.

Obr. 11 Detail eroze dřeva (Vlastní

Obr. 12 Poškození tesaříkem (Vlastní 2014)

2014)

Obr. 13 Detail uloţení trámu 1

Obr. 14 Detail uloţení trámu 1

(Vlastní 2014)

(Vlastní 2014) 27

Obr. 15 Skica severní stěna + západní stěna (Vlastní 2015)

28

Tab. 3 Poškození severní stěna číslo prvku 1 1A 2 2A 3 3A 4 4A 5 5A 5B 6 6A 6B 7 7A 7B 8 9 10 11

délka délka druh stupeň prvku protézy, název prvku poškození poškození (m) sanace výměny poznámka stěnový trám Obr. 13; - práh T, H 2 5,22 CH 14 stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 5,59 CH stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 5,59 CH stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 5,59 CH Obr. 12 stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 1,36 CH stěnový trám T 2 3,5 CH stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 1,36 CH stěnový trám T 2 3,5 CH stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 1,36 CH stěnový trám T 2 3,5 CH stěnový trám T 2 2,31 CH stěnový trám T 2 8,82 CH stěnový trám T 2 8,82 CH stěnový trám T 2 8,82 CH pozednice T 2 9,82 CH -

označení prvku 1K 2K 3K 4K 5K 6K 7K

název prvku krokev krokev krokev krokev krokev krokev krokev

8K 9K 10K

krokev krokev krokev

Tab. 4 Krov - severní strana délka druh stupeň prvku délka poškození poškození (m) sanace protézy poznámka T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH T 2 4,2 CH 4,96 CH chybí 4,96 CH hambálek 4,96 CH 4,96 CH -

29

4.5.5 Západní stěna roubenky Stěnové trámy na západní straně roubenky jsou opět napadeny tesaříkem. Míra poškození se jeví na této straně nejmenší. Předpokladem je, ţe sluneční svit sniţuje vlhkost trámů a tím pádem se stávají méně vhodné pro dřevokazný hmyz. Konkrétní výsledky měření vlhkosti jsou zaznamenány v samostatné kapitole. Trám číslo 10 je z větší části překryt štítovým bedněním.

číslo prvku 1 2 3 4 4A 4B 5 5A 5B 6 6A 6B 7 7A 7B 8 9 10

název prvku stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám

Tab. 5 Poškození západní stěna délka druh stupeň prvku délka poškození poškození (m) sanace protézy poznámka T 2 5,26 CH T 2 5,26 CH T 2 5,26 CH T 2 1,34 CH T 2 1,12 CH T 2 1,34 CH T 2 1,34 CH T 2 1,12 CH T 2 1,34 CH T 2 1,34 CH T 2 1,12 CH T 2 1,34 CH T 2 1,34 CH T 2 1,12 CH T 2 1,34 CH T 2 5,26 CH T 2 5,26 CH T 2 5,26 CH -

30

Obr. 16 Západní roubená stěna (Vlastní 2014)

4.5.6 Východní roubená stěna Trámy na východní obvodové stěně roubenky jsou na vnitřní straně více zasaţeny poţerky dřevokazného hmyzu. Avšak jedná se o povrchové poškození bez vlivu na funkci prvku. Zásadní poškození bylo objeveno na posledním trámu obvodové zdi východní stěny označeném na skice číslem 10. Podle stavu trámu se jedná o hnědou hnilobu způsobenou houbami, které napadají celulózu, hemicelulózu a zůstává lignin v kostkovitých tvarech. Do tohoto trámu jsou navázány krokve přístavby a toto místo bylo dříve přestavováno. Přesah střechy je zde 35 cm, přesah štítu na opačné straně stavby je 100 cm. Zřejmě také to mohlo přispět k většímu zatékání vody a následnému poškození trámu viz. Obr. 17. Po opravě krytiny přístavby bylo zatékání vyřešeno. Nyní je jiţ houba neaktivní, proto je místo suché.

Obr. 17 Detail degradace hnilobou (Vlastní 2014) 31

Obr. 18 Skica východní strany (Vlastní 2014)

Tab. 6 Poškození východní stěna

číslo prvku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10

název prvku stěn. trám prahový stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám stěnový trám

délka délka protézy, druh stupeň prvku výměny poznámka, poškození poškození (m) sanace (m) obr. T, H T T T T T T T T T, H

2 2 2 2 2 2 2 2 2 3

32

5,26 P, CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 CH 5,26 V, CH

1,6 3,5

Obr. 17

4.5.7 Vnitřní příčky V průběhu STP byly posuzovány také vnitřní příčky roubenky, ty jsou v objektu dvě, jak přesně znázorňuje výkresová dokumentace. Většina trámů roubených příček nevykazuje ţádné zásadní poškození, stěnové lišty přesně přiléhají. Poškození nalézáme na posledním trámu podélné příčky vedle schodiště, zejména od červotoče a menší míře tesaříka. Poškození trámu je v délce 1,2 m a proniká do hloubky asi 3 cm. Prvek bude ošetřen pomocí chemického přípravku jako ostatní napadené trámy označené v tabulkách poškození písmenem CH.

Obr. 19 Detail poškození vnitřní příčky (Vlastní 2014)

4.5.8 Stropy Na stropních trámech i fošnovém záklopu ve světnici se objevují výletové otvory po červotočích. Poškození je vidět na první pohled při příchodu do místnosti, kdy jsou na zemi vidět hromádky dřevního prachu. Hromádky prachu se zde udrţely také proto, ţe v domě nikdo nebydlí ani se nijak nepohybuje. To tedy nemusí nutně znamenat aktuální aktivitu brouků. Chroustání larev slyšet není. Výletové otvory jsou na tmavém povrchu trámů dobře viditelné. Vyskytují se po celé ploše trámů. Občas jsou viditelné poţerky nebo výletové otvory většího průměru od tesaříka. Na jednom ze stropních trámů byly odstraněny povrchové zbytky dřeva v oblasti obliny. Pod těmito poţerky se zdá být

33

dřevo v dobrém stavu. Výsušné trhliny na bocích stropních trámů byly vyplněny tmelem a zatřeny barvou, nyní tmel místy vypadává a trhliny jsou dobře patrné. Záklop stropu je poškozen v menší míře. Výletové otvory červotočů se objevují méně často a jsou soustředěny na bělovou část zdobených fošen. Roubenka je delší dobu neobydlená v zimě se nevětrá ani netopí a v roubence se stálá teplota pohybuje od 0 do + 5 °C. To můţe znamenat, ţe červotoč aktuálně není aktivní, ale s největším předpokladem svoji aktivitu obnoví opět s teplejším počasím.

Obr. 20 Strop světnice (Vlastní 2014) Stropní konstrukce v síni je napadena červotočem jen lokálně. Konstrukce se mírně liší jak je popsáno jiţ v kapitole 4. 4 .6 Strop. Záklopové desky v síni jsou také v dobrém stavu. V kuchyni je strop omítnut i se stropním trámem pomocí rákosové rohoţe. Samotná omítka

je

mírně

z topeniště pece. Obr. 21 Strop v kuchyni (vlastní 2014)

34

zakouřená

od

kouře

4.5.9 Podlahy Podlaha ve světnici je skládaná z fošen přibíjených na podkladní polštáře. Část podlahy u dveří do síně je ve velmi špatném stavu. Fošny jsou zde zcela degradované a nebyl problém se dlátem lehce dostat aţ na podkladní polštář. Prostory mezi polštáři jsou vyplněny násypem, ten se jevil po odstranění části podlahy jako suchý. Podkladní polštáře jsou uloţeny na udusané hlíně a nejsou nijak izolované. Polštář v místě poškozené podlahy je ve velmi dobrém stavu, proto předpokládám, ţe je to tak i u ostatních. Poškozené fošny světnice se nacházejí přede dveřmi ze síně, jedná se o lokální degradaci. Bylo zde provedeno měření vlhkosti, které ukázalo hodnoty 22%, jiná místa měření podlahy v této místnosti vykazovala hodnoty 19% i 18,4%. Podlaha v kuchyni je taktéţ dřevěná, ale byla v minulosti opravena, tomu napovídá jak zjevně novější stav podlahy tak výškový rozdíl podlah mezi kuchyní a světnicí. Oprava byla provedena poloţením a přibitím nové vrstvy fošen.

Obr. 22 Detail poškození podlahy ve světnici (Vlastní 2014)

. 4.5.10 Okna a dveře Podle slov pana Pavla Kovaříka jsou okna i dveře původní. Jsou stále funkční bez většího poškození. Okna i dveře jsou natřena kombinací ţluté a oranţové barvy, která je stářím místně popraskaná, odlupuje se a přestala plnit svou funkci.

35

Okna jsou stále funkční, ale je za potřebí odborná truhlářská prohlídka a oprava. Křídla oken jsou mírně svěšena tím pádem zmenšená mezera v polodráţce nebo křídlo mírně drhne. Spoje rámů jsou stále tuhé. Nechybí ţádná tabulka skla. Zasklívací tmel je jiţ částečně vypadaný. K zavírání slouţí obrtlíky, ty jsou stále funkční. Na oknech světnice a kuchyně jsou netypicky zaskleny okenní tabulky. Na vnitřním křídle je polodráţka se sklem a tmelem směrem ven a na venkovním křídle dovnitř viz. Obr. 24. Zde je také vidět scházející spodní obrtlík na vnějším křídle, který v normálním případě zapadá za plíšek vystupující z deštění okna. Poškozené je okno na jiţní stěně v roubené zdi přístavby. Toto okenní křídlo bylo převzato z jiného okna a zde vyuţito jen provizorně. Tvoří jej jednoduchý rám křídla s členěním na čtyři tabulky skla. Rohové spojení tvoří čep a rozpor zajištěný dřevěným kolíkem. Tabulky skla jsou vloţeny v dráţce. Okno nemá ţádný rám, je připevněno pomocí hřebíků přímo na roubenou stěnu. Původní okno slouţilo k větrání chlívku. Oprava oken spočívá v obroušení starého nátěru aţ na dřevo, vyspravení prasklin a případně děr tmelem, zejména v deštění okna. Následoval by nátěr základní impregnační vrstvy barvy, vyspravení okenního tmelu a po zaschnutí nanesení vrchních vrstev barvy. Součástí oprav je také promazání zavíracích obrtlíků.

Obr. 23 Okno chlívku

Obr. 24 Detail zasklení okna světnice (Vlastní

(Vlastní 2014)

2014)

Dveře jsou rámové konstrukce s výplněmi, jak bylo popsáno výše. Vstupní dveře jsou funkční včetně zamykání. Lak z vnější strany vstupních dveří je popraskaný a neplní svou funkci. Dlouhý přesah střechy nad nadpraţí však vstupní dveře dostatečně 36

chrání před povětrnostními vlivy. Dveře vedoucí ze síně do světnice se zadrhávají v boční polodráţce. Mohlo dojít k nabobtnání a z toho důvodu dveře zadrhávají, nejsou svěšené. U dveří ze síně do kuchyně je prolomená příčka, jiţ dříve byla opravována pomocí hřebíků, ale neúspěšně. V přístavbě a na půdě jsou dveře vyrobené z prken, stlučené hřebíky pomocí dvou horizontálních prken. Na dveřích chybí diagonální vzpěra. Stav dveří na půdě je dobrý, zde byly chráněny před povětrnostními vlivy. Dveře do přístavby označené ve výkrese č. 5 jako T 7 se delší dobu nepouţívaly a jsou nefunkční. Naopak dveře na tomtéţ výkrese označené T 6 jsou funkční a v poměrně dobrém stavu.

Obr. 25 Vstupní dveře

Obr. 26 Dveře přístavby

Obr. 27 Dveře přístavby

(Vlastní 2014)

(Vlastní 2014)

(Vlastní 2014)

4.5.11 Podlaha půdy Podlahy na půdě jsou opět tvořeny fošnami natupo sráţenými k sobě. Podlaha nad kuchyní je místně napadená dřevokazným hmyzem. Řešením je případná výměna fošen, jedná se o dva kusy délky 3,34 m šířky 200 mm a tloušťky 40 mm. Část podlahy nad světnicí a síní je jiţ v dobrém stavu. 4.5.12 Krov půdní prostor Konstrukce krovu je velmi zachovalá, při opravách v roce 1990 byla vyměněna pouze jedna krokev vedle komína. Rovněţ pozednice na jiţní straně byla v místě poblíţ 37

komínu ve špatném stavu. V době opravy byla vyspravena kusem nového trámu (kulatiny). Pozednice byla v délce asi 120 cm z půlky své výšky vyříznuta a do trámu byl přibit kus kulatiny a na ni osazena krokev viz. Obr. 28. Vyměněna byla také střešní krytina a střešní latě. Na předešlých skicách jsou značeny také krokve. V páru krokví označeném jako K 8 schází hambálek. Byl zřejmě odstraněn kvůli lepšímu přístupu do podkrovní místnosti nad kuchyní. Půdní prostor je rozdělen prkennými příčkami. Rozčleněn je stejně jako obytné místnosti domu. Nad kuchyní je podkrovní místnost, kde se pravděpodobně uskladňovaly potraviny a maso. Prkenné příčky jsou značně začernalé od dýmu, který v minulosti unikal do této místnosti účelově. V prostoru pod hřebenem je umístěn věšák na maso. Součástí oprav střechy bylo i nové vyzdění komína z pálených cihel.

Obr. 28 Zakouřená část půdy s věšákem na

Obr. 29 Komín (Vlastní 2014)

maso (Vlastní 2014) 4.5.13 Přístavba Přístavba je z jedné strany tvořena zbytkem roubené stěny, ta je ve velmi špatném stavu. Jedná se o stěnové trámy, které jsou protaţeny z jiţní obvodové stěny roubenky. Tyto trámy dříve tvořily chlívek. V současnosti je přístavba tvořena roubenou částí chlívku a zbytek je dostavěn jako sloupková konstrukce obloţená prkny. Přístavba je postavena na vysoké podezdívce, která vyrovnává výškový rozdíl ve svahu. Z čela 38

kamenné podezdívky je umístěna hráň řeziva, která svou výškou sahá aţ k prkennému obloţení přístavby. V zimě se v místě styku hromadí sníh a vlhkost. Tím pádem jsou konce prken ve velmi špatném stavu.

Obr. 30 Obklad přístavby (Vlastní 2014)

4.6 Měření vlhkosti Měření vlhkosti dřevěných prvků konstrukce roubenky bylo provedeno 21. 3. 2015 přístrojem Gann Hydromette HT 85.

Konkrétní místa měření jsou znázorněny na

příslušných zjednodušených výkresech a následně výsledky zapsány v tabulkách. V den měření bylo slunečné počasí a teplota se měnila s ohledem na měřenou stěnu domu a její orientaci ke slunci. Rozdíly v teplotách byly redukovány na přístroji. Přednostně byla vybírána místa náchylná ke zvýšené vlhkosti, jako jsou prahové trámy, které jsou v přímém styku s podezdívkou. Měření bylo také zaměřeno na stěnové trámy pod okny, kde by mohlo docházet k zatékání. Obvodové stěny byly měřeny zejména z vnější strany. Měření vlhkosti obvodové stěny na vnitřní straně bylo moţné pouze v síni a kuchyni, kde chybí kus omítky (označeno číslem 12 na schéma půdorys 1. NP).

39

Obr. 31 Schéma míst měření vlhkosti – sever

Obr. 32 Schéma míst měření vlhkosti - jih

40

Tab. 7 Výsledky měření vlhkosti měření vlhkosti - sever měření vlhkosti - jih teplota vlhkost teplota vlhkost číslo (°C) (%) dřevěný prvek číslo (°C) (%) dřevěný prvek 1 10 22 stěn. trám - prahový 1 15 12 stěn. trám prahový 2 10 22 stěnový trám 2 15 8,5 stěnový trám 3 10 36,1 stěn. trám - prahový 3 15 14 stěn. trám prahový 4 10 20,6 stěnový trám 4 15 14,3 stěn. trám prahový 5 10 19,5 stěnový trám 5 15 12,3 stěn. trám prahový 6 10 21,3 stěn. trám - prahový 6 15 10,1 stěnový trám 7 10 22,2 stěn. trám - prahový 7 15 9,8 stěnový trám 8 10 26,8 stěn. trám - prahový 8 15 11,2 stěn. trám prahový 9 10 20,5 stěn. trám - prahový 9 15 9,3 stěnový trám 10 10 18,7 stěnový trám 10 15 10,2 stěnový trám 11 10 21,6 stěnový trám 11 15 10 stěnový trám 12 10 19,2 stěnový trám 12 15 8,6 stěnový trám 13 10 20 stěnový trám 13 15 7,9 stěnový trám 14 10 21,5 stěnový trám 14 15 10,3 stěnový trám 15 10 22 stěnový trám 15 15 11,5 stěnový trám zhlaví stropního 16 10 21,7 trámu 16 15 10,6 stěnový trám zhlaví stropního 17 10 20,8 trámu zhlaví stropního 18 10 20,4 trámu

41

Obr. 33 Schéma míst měření vlhkosti půdorys 1NP

Obr. 34 Schéma míst měření vlhkosti - řez

42

číslo 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26

Tab. 8 Výsledky měření vlhkosti měření vlhkosti - půdorys 1. NP měření vlhkosti - řez teplota vlhkost teplota vlhkost (°C) (%) dřevěný prvek číslo (°C) (%) dřevěný prvek 5 22,6 stěn. trám prahový 1 5 22,6 stěn. trám prahový 5 22,3 stěn. trám prahový 2 5 19,9 stěnový trám 5 21,2 stěn. trám prahový 3 5 19,6 stěnový trám 5 22,3 stěn. trám prahový 4 5 18,5 stěnový trám 5 22 podlaha 5 5 18 stěnový trám 5 21,6 podlaha 6 5 19,7 stěnový trám 5 20,1 podlaha 7 5 31,7 stěn. trám prahový 5 19,6 podlaha 8 5 20,6 stěnový trám 5 19,2 podlaha 9 5 18,2 stěnový trám 5 19 podlaha 10 5 20,8 stěnový trám 5 18,4 podlaha 11 10 20,3 podlaha 5 14,1 stěnový trám 12 10 19,1 podlaha 5 31,7 stěn. trám prahový 13 10 19,6 podlaha 5 26,8 stěn. trám prahový 14 10 18,2 podlaha 5 22,4 stěn. trám prahový 15 10 17,3 vazný trám 5 19,8 stěn. trám prahový 16 10 16,1 vaznice 5 17,6 stěn. trám prahový 17 10 17,3 vazný trám 5 20,9 stěn. trám prahový 18 10 17,8 vaznice 5 19,8 stěnový trám 19 10 16,1 krokev 5 17,6 sloupek 20 10 15,4 krokev 5 18,2 sloupek 21 10 15,3 hambálek 5 19,6 sloupek 22 10 14,6 krokev 5 20,1 sloupek 23 10 15,1 krokev 5 16,8 podlaha 24 10 19,7 vnitřní příčka 5 16,2 podlaha 5 15,3 podlaha

43

Obr. 35 Schéma míst měření vlhkostí – stropní trámy

Obr. 36 Schéma míst měření vlhkosti - západ

44

Tab. 9 Výsledky měření vlhkosti měření vlhkosti - stropní trámy měření vlhkosti - západ teplota vlhkost teplota vlhkost číslo (°C) (%) dřevěný prvek číslo (°C) (%) dřevěný prvek 1 5 14,5 stropní trám 1 10 18,2 stěn. trám prahový 2 5 15,2 stropní trám 2 10 16,3 stěn. trám prahový 3 5 17 stropní trám 3 10 17,2 stěn. trám prahový 4 5 16,6 stropní trám 4 10 18,4 stěn. trám prahový 5 5 15,6 stropní trám 5 10 15,2 stěnový trám 6 5 15,6 stropní trám 6 10 16,1 stěnový trám 7 5 16,4 stropní trám 7 10 15,7 stěnový trám 8 5 16,2 stropní trám 8 10 15,3 stěnový trám 9 5 16,4 stropní trám 9 10 15,2 stěnový trám 10 5 14,8 stropní trám 10 10 16,1 stěnový trám 11 5 16,3 stropní trám 12 5 17,4 stropní trám 13 5 17,4 stropní trám 14 5 15,3 stropní trám 15 5 17,2 stropní trám 16 5 16,7 stropní trám 17 5 17,2 stropní trám 18 10 21,4 stropní trám 19 10 22,3 stropní trám 20 10 20,6 stropní trám

45

Výsledky měření vlhkosti jsou detailně znázorněny v tabulkách, místo se zvýšenou vlhkostí bylo zjištěno na východní stěně objektu. Jedná se o prahový trám, kde vlhkost dosahovala hodnoty 31,7% a je označena na schématu půdorys 1. NP číslem 13 a na schématu řez číslem 7. Dalším problematickým místem byl prahový trám severní strany označený číslem 3 na schématu sever, kde vlhkost dosáhla 36,1%. Severní a východní strana objektu vykazuje mírně vyšší hodnoty, coţ způsobuje vliv slunce na jiţní a západní strany. Hodnota vlhkosti krovu je niţší, neţ roubené konstrukce a pohybuje se v rozmezí 15% aţ 18%. Kritická hodnota pro rozvoj dřevokazných hub je 18% aţ 20% a pro dřevokazný hmyz 12%. V našich klimatických podmínkách dosahují dřevěné konstrukce těchto hodnot v exteriéru poměrně běţně. V interiéru pouze v případě styku s neizolovanou podezdívkou, udusanou hlínou apod. Roubenka vykazuje kromě lokálně zvýšených hodnot také hodnoty pohybující se okolo kritické hranice 20% v interiéru. To bylo naměřeno na spodních stěnových trámech, kde se s kaţdým dalším trámem výše od podlahy vlhkost sniţovala a také v dřevěné podlaze.

46

NÁVRH OBNOVY

5

Pro návrhy obnovy roubeného domu je klíčový stavebně technický průzkum, ze kterého budu vycházet. Návrh na obnovu bude zpracován ve variantách s důrazem na zachování konstrukcí v co největší míře. Varianta rodinné chaty určené k rekreaci je preferována majiteli a bude tedy podrobněji rozpracována.

5.1 Zachování současného stavu Tato varianta popisuje nutné úkony, opravy a úpravy vedoucí k zajištění dále nezhoršujícího se stavu roubenky. Vzhledem k tomu, ţe objekt je od roku 2001 nevyuţíván, nebyly prováděny ţádné udrţovací práce a poslední větší opravy proběhly v roce 1990, jak bylo i výše popsáno. K udrţení současného stavu navrhuji následující. 

Provedení hydroizolací mezi kamennou podezdívkou a roubenými stěnami. Z neodizolovaných základů vniká do konstrukce vlhkost, jenţ působí nepříznivě na dřevěnou konstrukci, zvyšuje její vlhkost a způsobuje v konstrukci vhodné podmínky pro dřevokazný hmyz a houby.



Ošetření roubené konstrukce chemickým přípravkem proti dřevokaznému hmyzu (postup je popsán v následujícím návrhu)



Injektáţ stropních trámů ve světnici chemickým přípravkem za účelem zastavení nebo výrazného omezení aktivního působení červotoče.



Oprava oken ve smyslu nového nátěru vnější části a zejména vyspravení zasklívacího tmelu vnějších křídel. Zasklívací polodráţky jsou zhotoveny na vnitřní straně venkovních křídel a tmel je značně porušený. V případě vypadnutí okenní tabulky by docházelo ke vnikání vody do prostoru mezi vnější a vnitřní křídlo a okno by trpělo zvýšenou vlhkostí.



Oprava provizorního okna v části chlívku



Odstranění nebo při nejmenším sníţení hráně řeziva nacházející se za přístavbou. Hráň řeziva se opírá o dřevěný obklad přístavby a zadrţuje se zde vlhkost. Trpí jak obklad, tak hráň řeziva. Po odstranění řeziva a zjištění stavu obkladu v celém rozsahu zváţit výměnu obkladu.



Kontrola těsnosti střešní konstrukce, zda někudy nezatéká nebo nejsou posunuty střešní tašky. Tato kontrola je důleţitá zejména v části přístavby, 47

kde je sklon střechy 22°. Minimální sklon pro typ Hranice je 20° a bezpečný sklon 30°.

(www.tondach.cz)

5.2 Varianta letní rodinné chaty Tato varianta vychází z přání majitelů vyuţívat objekt v letních měsících k rekreaci a jako víkendovou chatu, proto je rozpracován podrobněji. Oba majitelé pocházejí z údolí Černé, ale v současnosti bydlí ve městech Praha a Nový Jičín. Proto je i jejich přáním chalupu vyuţívat k účelu rekreace v přírodě po čas víkendů nebo letních prázdnin. Tato varianta není určena k celoročnímu vyuţívání. Varianta se přiklání k provedení nutných oprav vedoucích k pohodlnému vyuţívání objektu, se zachováním co největšího moţného podílu původních prvků a vzhledu stavby. Vzhledem k tomu, ţe roubenka nemá sociální zařízení, je v návrhu počítáno s vybudováním koupelny se záchodem v části přístavby. Následující kapitoly budou popisovat konkrétní opravy vedoucí k plnění záměru letní chaty. K opravám bude přednostně vyuţíváno přírodních materiálů. 5.2.1 Podezdívka Podezdívka jiţní stěny v zadní části roubenky je jiţ opravovaná a na tuto opravu byly pouţity pálené cihly jak je vidět i na Obr. 6. V části stěny bývalého chlívku je podezdívka rozpraskaná a některé kameny chybí nebo jsou volné. Bylo by vhodné cihly vyměnit za kamennou podezdívku, prázdné místa doplnit a volné kameny spojit pomocí malty. Mezi podezdívkou a roubenými stěnami není vloţena ţádná hydroizolace, která by zamezovala pronikání vlhkosti do roubené konstrukce. Zhledem k tomu, ţe stavba bude vyuţívána nepravidelně a nebude dodrţován stálý tepelný a vlhkostní reţim je doporučeno provést mezi podezdívkou a roubenými stěnami hydroizolaci. U zděných konstrukcí se postupuje tak, že se stávající základové zdivo po úsecích (cca. 60 – 90 cm) širokých střídavě podkopává a ručně podezdívá tak, že vždy střídavě 2 úseky zůstanou ponechány a spočívá na nich tíha zdi, na jednom úseku se pracuje a po dokončení se práce přesune do dalšího modulu. V případě roubených stěn může být pracovní záběr širší, neboť stěna je - na rozdíl od kamenné zdi (stavěné třeba na hliněnou maltu) – soudržná a schopna přenést se přes určité volné rozpětí. Ani zde 48

bychom však neměli podkopávat celou stěnu najednou, jinak reálně hrozí destrukce (Pešta, 2013)

stavby. 5.2.2 Roubené konstrukce

V průběhu stavebně technického průzkumu bylo odhaleno poškození způsobené dřevokazným hmyzem na všech částech roubené konstrukce. Vzhledem k povrchové povaze poškození spočívá protiopatření v aplikaci chemického přípravku, který bude hubit dřevokazných hmyz a také bude nadále působit preventivně. Aplikaci chemického přípravku bude předcházet důkladné očištění všech prvků roubené konstrukce. Na vnější straně roubenky jsou mezery mezi stěnovými trámy vyplněny mechem a překryty trojhrannými lištami. Tyto lišty budou odstraněny a mezery důkladně vyčištěny tak, aby se chemický přípravek dostal na všechny plochy a účinnost byla co největší. Po aplikaci chemického přípravku se celá konstrukce nechá důkladně vyschnout. Vnitřní omítky mohou být problematickým místem. Za zvýšené vlhkosti vytváří vhodné teplotní i vlhkostní klima pro dřevokazný hmyz. Pokud jsou omítky suché, naopak dřevo chrání. V síni, kde omítka není, byly měřením zjištěny hodnoty vlhkosti přesahující 22%. Současně můţe vlhkost zvyšovat i to, ţe objekt je momentálně nevyuţívaný a nevětrá se v něm. Z těchto důvodů navrhuji preventivně odstranit spodní část omítky do výšky 0,5 m a provést kontrolu stavu dřevěných trámů. V případě většího poškození omítku odstranit z větší části nebo úplně. Následně stěnové trámy sanovat a provést aplikaci chemického přípravku jako je Bochemit QB či Katrit Beta. Tyto přípravky jsou účinné proti dřevokazným houbám i hmyzu. Pokud by se omítky zcela odstranily je moţné k jejich obnovení vyuţít hliněných omítek s obsahem sekané slámy. Nebo provést pouze vymazávku spár pomocí hliněné mazaniny. Staré roubené chalupy jsou totiž na aplikaci novodobých materiálů mimořádně citlivé. Zdánlivě drobným zásahem, jakým je vymazávka spár, můžeme způsobit změnu prodyšnosti stěn a vnitřního mikroklimatu a tím nastartovat řetězovou reakci problémů. Z tohoto pohledu je nejhorší možností vyspárování objektu neprodyšnými materiály, ať již jde o cementové malty či omítky, nebo plastické hmoty (polyuretanová pěna, různé (Pešta 2013)

tmely apod.)

Další moţností je upravit spáry pouze pomocí dřevěných trojhranných lišt.

49

Při opětovném vycpávání spár mezi stěnovými trámy přichází v úvahu vyuţít jako izolaci upravenou ovčí vlnu. Tento přírodní materiál dokáţe pohltit a následně uvolnit určité mnoţství vlhkosti a neztrácí své izolační schopnosti. Další moţností vyuţití přírodních materiálů jsou lněné nebo konopné izolace, koudel. Kromě povrchového poškození dřevokazným hmyzem se v konstrukci nalézají také více zasaţené části prvků, kde se kombinuje poškození hmyzem a houbami (hnilobou), ty vyţadující částečnou výměnu. Pro výměnu části prvků by měly být pouţity opět tesané trámy z důvodu zachování původního vzhledu. Napojení na staré prvky budou vyuţity tesařské spoje. Tab. 10 Výpis poškození východní stěna

číslo prvku 1 10

druh stupeň název prvku poškození poškození stěn. trám prahový T, H 3 stěnový trám T, H 3

délka prvku (m) 5,26 5,26

délka protézy, návrh výměny poznámka, opravy (m) obr. P, CH P, CH

1,6 3,5

-

Tab. 11 Výpis poškození jiţní stěna

číslo prvku 4C 5C 6B 10

druh stupeň název prvku poškození poškození stěnový trám T, H 3 stěnový trám T, H 3 stěnový trám T, H 3 pozednice T,H 3

délka prvku (m) 3,4 3,4 3,4 9,82

návrh opravy P, CH P, CH P, CH P, CH

délka protézy, výměny poznámka, (m) obr. 1,5 0,82 1,5 Obr. 7 2,2 Obr. 9

5.2.3 Sociální zařízení Vzhledem k tomu, ţe roubenka nemá koupelnu ani záchod, přichází v úvahu zbudovat sociální zařízení v části přístavby. Jednalo by se taktéţ o roubenou konstrukci s vyuţitím zbývající části chlívku (viz výkres č. 2 a č. 3), kde by se napojila nová roubená konstrukce. Vyuţilo by se i faktu, ţe některé ze stěnových trámů se budou z části měnit a tak by došlo k lepšímu provázání konstrukce. Stěna bývalého chlívku by se takto prodlouţila k rohu nadezdívky. Vzniklá konstrukce by vytvořila místnost o ploše 6,75 m2, kde by byla zřízena koupelna se záchodem. V původní roubené stěně se nachází malé okno, počítá se s zvětšením na rozměr okna 500 × 650 mm. Okenní otvor by byl osazen dvojitým 50

jednokřídlým oknem dovnitř a ven otvíravým s členěním křídla na čtyři okenní tabulky. Podlaha nově vzniklé místnosti bude vybetonována a obvodové roubené stěny odizolovány proti působení vlhkosti. Původní roubená stěna se obloţí dřevěným obkladem. Nové roubené části zůstanou pohledové. Koupelna bude vybavena sprchovým koutem, záchodovou mísou a umyvadlem. V místě sprchového koutu se provede předstěna s obkladem viz. například Obr. 37. Důleţitou součástí vybavení koupelny je kvalitní odvětrání pomocí ventilátoru a okna. Přístup do koupelny bude dveřmi přes průchozí přístavbu (viz výkres č. 3). Výška stropu koupelny 2500mm Součástí stavby koupelny by bylo napojení na vodovodní řad, zhotovení vodovodních rozvodů, odpadních rozvodů a vybudování jímky. Výhledově po výstavbě kanalizace v obci by

bylo

moţné

napojení

na

kanalizaci.

V současnosti se o kanalizaci v této části obce jedná a není jasné, kdy bude dostavěna.

Obr. 37 Příklad koupelny (www.ceskeroubenky.cz)

5.2.4 Přístavba Dříve slouţila přístavba k ukládání dřeva na zimu a skladování dalších různých věcí. V návrhu obnovy pro rekreační vyuţívání roubenky je záměr vytvořit koupelnu na části plochy přístavby. Zbývající přístavba by zůstala zachována pro stejné účely. Z vnější strany by se vzhled příliš nezměnil. Část přístavby by byla roubená, zhruba polovina a zbytek obloţený novými prkny.

51

Obr. 38 Východní stěna s koupelnou

Obr. 39 Jiţní strana s koupelnou

5.2.5 Podlahy Je zapotřebí, aby byla opravena podlaha ve světnici, v prostoru vstupu ze síně. Zde jsou prkna zcela degradována. Oprava by byla řešena výměnou nášlapných prken v potřebném rozsahu. Prkna jsou přibita na podkladní polštáře, po odkrytí polštářů by došlo k jejich kontrole a případné výměně. Momentálně nic nenaznačuje o tom, ţe by 52

byly ve špatném stavu, podlaha se zdá být pevná bez průhybů. Původní podlaha není opatřena ţádným nátěrem, bylo by ţádoucí to tak ponechat i nadále. Tab. 12 Výpis poškození podlahy ve světnici délka délka druh stupeň návrh protézy, poznámka, název prvku prvku poškození poškození opravy výměny obr. (m) (m) fošna podlahy H 4 1 V 1 obr. 22 fošna podlahy H 4 1 V 1 fošna podlahy H 3 3,7 P 0,8 5.2.6 Stropy Stropní trámy ve světnici jsou napadeny červotočem, zatím se nejedná o poškození hloubkového charakteru. Je zde předpoklad víkendového pobytu, kde by se opět přes týden občas i po dobu delší nevětralo a netopilo. Tudíţ se s největší pravděpodobností udrţí vlhkost dřeva nad 12%, která je hranicí pro prospívání dřevokazného hmyzu. Z těchto důvodů bych doporučoval injektáţ stropních trámů ve světnici tak, aby se podařilo vyhubit červotoče a zajistit dlouhodobou preventivní ochranu. Následně nový nátěr celého stropu, z důvodu sjednocení barvy a zakrytí barevných fleků po pokusu tmelit trhliny stropních trámů. Stropní trám probíhající kuchyní je obalen omítkou, zde bych taktéţ doporučoval odkrýt část omítky a provést kontrolu stavu trámu. Tentýţ trám pokračuje síní, zde je téměř bez poškození. 5.2.7 Okna dveře Varianta obnovy pro účely rodinné víkendové chaty počítá se zachováním co největší moţné části původních prvků tedy i stavebně truhlářských výrobků. Okna jsou ve stavu, kdy vyţadují odbornou údrţbu a následně nátěr. Oprava oken by byla zaměřena na odstranění starého nátěru, vyspravení prasklin a případně děr tmelem, zejména v deštění okna. Součástí by měla být také kontrola mezer v polodráţkách a případná úprava oken hoblováním v polodráţkách tak, aby mezera byla 3 mm a okno po nátěru nikde nedrhlo. Moţná úprava velikosti mezery v polodráţce je také pomocí nahnutí pantu v okenním rámu. Následoval by nátěr základní impregnační vrstvy barvy,

53

vyspravení okenního tmelu a po zaschnutí nanesení vrchních vrstev barvy. Součástí oprav je také promazání zavíracích obrtlíků. Takto opravené okno nesplňuje současné tepelnětechnické poţadavky, ale při občasném uţívání stavby není jistá míra „mikroventilace“ problémem. Obdobným způsobem opravy by prošly i dveře. Prolomená příčka dveří do kuchyně se dá bez problému opravit pomocí lamelky, lodičky nebo podobným způsobem.

5.2.8 Konstrukce krovu V konstrukci krovu je poškozena pozednice (zaznačeno na Obr. 10 skica jiţní stěny číslem 10). Byla sice v minulosti opravena nicméně dosti neodborně. V návrhu obnovy je počítáno s odbornou opravou pozednice částečnou výměnou. Bude pouţit trám stejné dimenze opracován tesáním, délka opravy 2,2 m. Spojení zajistí tesařský spoj čep a rozpor vyrobený ve vertikálním směru a zajištěný dřevěnými kolíky. Součástí opravy bude vyčištění celého krovu od prachu a nečistot. Následně proběhne impregnace chemickým přípravkem pomocí postřiku v celém prostoru krovu. Samotný krov je téměř nezasaţen dřevokazným hmyzem a toto opatření bude provedeno v rámci prevence. V páru krokví číslo 8 chybí hambálek, tento stav bude ponechán. Funkci přebírají sousední prvky konstrukce. 5.2.9 Rozpočet materiálu Tab. 13 orientační rozpočet materiálu k obnově roubenky Cena za Poloţka Mnoţství jednotku Asfaltový pás IPA 20 m2 58 Kč/m2 Bochemit QB 50 kg 109 Kč/kg Tlaková injektáţ stropních trámů 14,28 bm 220 Kč/bm Izolace spár stěn (ovčí vlna) 369,6 bm 19 Kč/bm 3 Trámy na opravy 0,62 m 6 200 Kč/m3 Trámy ke stavbě koupelny 3,6 m3 6 200 Kč/m3 Základový beton koupelny 1,3 m3 2 000 Kč/m3 Dvojité okno koupelny 1 Ks 5 500 Kč Rámové dveře koupelny 700mm levé + zárubeň 1 Ks 8 500 Kč Rámové dveře 800 mm pravé + zárubeň 1 Ks 9 000 Kč Vybavení koupelny Dř. obklad koupelny (valašský srub - smrk) 6,1 m2 609 Kč/m2 Izolace stropu koupelny 6,75 m2 380 Kč/m2 54

Cena za poloţku 1 160 Kč 5 452 Kč 3 141 Kč 7 022 Kč 3 826 Kč 22 267 Kč 2 600 Kč 5 500 Kč 8 500 Kč 9 000 Kč 17 100 Kč 3 715 Kč 2 565 Kč

Jímka odpadních vod 10m3 Obklad přístavby Fošny podlahy světnice Nátěrová hmota exteriér Nátěrová hmota interiér - strop světnice Celkem

1 Ks 34 485 2 14,19 m 143 Kč/m2 0,02 m3 5 400 Kč/m3 135 m2 30 m2

34 485 Kč 2 030 Kč 108 Kč

128 471 Kč

Rozpočet obsahuje orientační náklady na materiál s DPH, neobsahuje cenu práce. Dále neobsahuje náklady na rozvod vody, odpadů a el. energie. U poloţek nátěrové hmoty nejsou uvedeny ceny z důvodu velkých cenových rozdílu při pouţití různých nátěrových hmot. Bude záleţet na rozhodnutí majitele. Návrhem je provést odstranění současného nátěru například pomocí kartáčování. Tento postup je zdlouhavý a prašný nic méně poté se můţe pouţít k napuštění exteriéru roubenky horká lněná fermeţ. Nesmí se zapomenout tento krok skloubit s aplikací Bochemitu. Tedy odstranění současné nátěrové hmoty, vymetení případně odsátí veškerého prachu, aplikace Bochemitu a po jeho zaschnutí nátěr horkou lněnou fermeţí. Lněná fermeţ také pomáhá chránit dřevo před dřevokazným hmyzem, roubenka dostává přirozený vzhled. Nátěr jde kdykoliv obnovovat novou vrstvou nebo pouţít jinou nátěrovou hmotu. Při pouţití lněné fermeţe je cena 2 820 Kč za 30 litrů coţ by mělo stačit na dvojnásobný nátěr. Alternativou je nátěrová hmota Karbolineum Extra, zde je výhodou moţnost vybrat si z řady odstínů a tak snadněji sjednotit případné barevné rozdíly v plochách. Cena nátěru ve dvou vrstvách je 6 775 Kč. K opravě podlahy, obkladu přístavby nebo na výrobu okna a dveří do koupelny by mohlo být pouţito řezivo z hráně uloţené za roubenkou. Tím by se náklady sníţily a řezivo bylo vyuţito. Podmínkou je dobrý stav a odpovídající vlhkost řeziva.

5.3 Varianta letní chaty k pronájmu s obytným podkrovím Další variantou pro budoucí vyuţití je upravit roubenku k účelu pronájmu jako letní chatu. Tato moţnost se nabízí i z důvodu, ţe oblast je hojně navštěvována turisty a cyklisty pro něţ je roubenka dobrým výchozím bodem. Cílem úpravy je zajistit pohodlné stylové ubytování s příjemnou atmosférou. Tudíţ bude opět kladen důraz na

55

zachování co největšího moţného mnoţství původních prvků, ale s ohledem na jejich funkčnost a praktičnost. Pro provedení této varianty jsou vypsány následující opravy nebo úpravy roubenky. 

chemické ošetření roubených stěn, přetěsnění spár izolační vlnou a jejich opětovné zalištování



nátěr roubených stěn z vnější strany, za účelem sjednocení barevného odstínu



oprava podlahy ve světnici, výměnou degradovaných podlahových fošen



odstranění části případně celé vnitřní omítky a zhotovení nové hliněné omítky, nebo pouze zalištování pomocí trojhranných lišt



provedení injektáţe chemického přípravku do stropních trámů ve světnici



nové rozvody elektřiny



vybudování rozvodu vody, odpadu a jímky odpadních vod



stavba koupelny s odděleným záchodem opět na místě přístavby



oprava oken a dveří, jejich nátěr



úprava konstrukce krovu vhodného k vyuţití podkroví



zateplení střechy, štítů a podlahy podkroví



nová konstrukce schodiště



úprava půdy na obytné podkroví, kde by mohl vzniknout jeden pokoj a otevřená část se schodištěm.



úprava minimální výšky stropů v přízemí na 2500 mm

Roubenka by mohla slouţit k ubytování pěti aţ šesti osob. Součástí oprav by měla být úprava okolního pozemku, stavba plotu a podobně. Nová konstrukce schodiště je nutností vzhledem ke sklonu 57° stávajícího schodiště, které je pro výstup i sestup velmi nepohodlné. Návrhem je nová konstrukce schodnicového schodiště o dvou ramenech s mezipodestou, které bude splňovat poţadavky na pohodlný výstup a sestup. Současná konstrukce krovu není vhodná pro půdní vestavbu, vzhledem k podmínkám, které pro obytné podkroví upravuje ČSN 73 4301. Podmínkou půdní vestavby by bylo zhotovení nové konstrukce krovu se zvětšeným sklonem na 45° a mírným zvýšením roubení nad podlahou půdy. Takto upravený krov dovoluje umístění oken ve štítu. Z praktických i estetických důvodů by bylo vhodné umístění podlomenice štítu. Další nutnou úpravou by bylo zvýšení stropů na minimální hodnotu 2500 mm v 1NP a zbudování WC odděleného od koupelny. 56

Obr. 40 Pohled s upravenou střechou

57

6

DISKUZE

Diplomová práce byla zaměřena na návrh obnovy roubené stavby a předloţení moţných variant jejího vyuţití. Základním nástrojem pro odhalení všech poškození roubené stavby byl stavebně technický průzkum. Na základě získaných poznatků o druhu a způsobu poškození byly navrţeny způsoby oprav a následně varianty vyuţití. Vzhledem k přání dvojice majitelů Ludvika Kovaříka a Karly Čadanové byl zpracován i návrh vyuţití k rodinným rekreačním účelům. Roubená chalupa byla dříve celoročně obydlená, topilo se a větralo, coţ vedlo k ustálení teplotních a vlhkostních podmínek v roubence. V současnosti je roubenka neobydlená a do budoucna se počítá s občasným vyuţíváním. To můţe znamenat problémy se změnami teplot a vlhkosti, vedoucí k poškozování konstrukce. V návrhu obnovy za účelem letní rodinné chaty je provedení hydroizolace podezdívky a tím omezení přijímání vlhkosti do roubené stěny a případně podlahy. Další moţností jak zmírnit přístup vlhkosti je osazení střešních okapů nebo zbudování drenáţe kolem stavby. Součástí oprav je i kontrola stavu stěnových trámů na vnitřní straně stěn, kde je v současnosti omítka na rákosové rohoţi. Kontrola bude provedena tak, ţe se spodní část omítky odstraní a provede se posouzení stavu trámů. V případě jejich poškození se budou sanovat a bude odstraněna i zbývající omítka. Současná omítka zvyšovala zateplení stavby a vzduchotěsnost její obálky. V návrhu je zmíněno jako novou pouţít hliněnou omítku nanesenou na rákosové rohoţi. Vzhledem k zamýšlenému účelu stavby se jeví jako moţnost v případě odstranění omítky a zjištění poškození trámů, ve smyslu hniloby, omítku jiţ nepouţít a pouze utěsnit spáry. Stavební zvyklostí v Beskydech je utěsňování spár tzv. na sucho pomocí dřevěné, trojhranné lišty. Mezery mezi stěnovými trámy budou opět vycpány izolačním materiálem přírodního původu např. upravená ovčí vlna, koudel, konopí. Zásadní pro pohodlné vyuţívání roubenky je zřízení koupelny se záchodem. Jedná se o stavební úpravu přístavby, kde by na její části vznikla koupelna se záchodem. Podmínkou bezproblémového provozu koupelny jsou správně provedené hydroizolace a rozvod vody tak, aby se vlhkost nedrţela nebo nekondenzovala v samotné konstrukci např. předstěna sprchového koutu, umístění výkonného odvětrávacího ventilátoru.

58

Varianty jsou zpracovány tak, ţe na sebe mohou v průběhu času navazovat. Můţe trvat delší dobu, neţ se začne s opravami roubenky k rodinné rekreaci, proto byla zpracována varianta zachování současného stavu. Tato varianta počítá s úkony zajišťujícími nezhoršující se stav roubenky. Zmírnění nebo úplné zastavení dřevokazného hmyzu pomocí aplikace chemického prostředku postřikem a injektáţí do stropních trámů. V této variantě je zmíněno i pouţití hydroizolace na podezdívku, coţ by prozatím nemuselo být nutností. Pokud by se zhotovily okapy a odvod dešťové vody, případně drenáţe kolem stavby tak, aby se vlhkost odváděla pryč od roubenky. Varianta letní chaty k pronájmu počítá s obytným podkrovím. To znamená podstatné změny zejména konstrukce krovu. Pokud mají být splněny poţadavky obytného podkroví, musí se přestavět celá konstrukce krovu, zvětšit sklon, zvýšit roubení nad podlahou půdy. Současný sklon střechy je 38°, sklon umoţňující vyuţití podkroví je 45°. Příručka vydaná CHKO Beskydy (Jak stavět v Beskydech) udává sklon střech 38° aţ 45° na Vsetínsku aţ 50°. Na stavbu nového krovu budou pouţity nové krokve, původní byly bohatě zdobeny coţ by se mělo promítnout i na vzhledu nových krokví. Zvětšením sklonu střechy se zvětší i plocha štítu, která můţe působit neúměrně k velikosti roubenky, to by mohlo být řešeno podlomenicí, která plochu opticky zmenší. Také osazením oken do plochy štítu. Součástí stavebních úprav by mělo být také zvýšení stropů v 1.NP na min. hodnotu 2500 mm, nová konstrukce schodiště a vybudování záchodu umístěného mimo koupelnu. Tyto stavební úpravy představují výrazné zásahy do konstrukce roubenky, které jsou spojeny s vyššími finančními náklady.

59

7

ZÁVĚR

Počátkem diplomové práce byl sběr informací o roubené chalupě nacházející se v obci Huslenky, jejím vyuţívání a historii. Bylo zjištěno, ţe současná podoba není původní, ale mírně se liší změnou zadní části, kde dříve býval chlívek a v současnosti je přístavba slouţící k uskladnění dřeva. Na roubence proběhla oprava střechy, zejména výměna krytiny, která jistě značně přispěla k udrţení současného stavu. Stěţejní částí diplomové práce bylo provedení stavebně technického průzkumu, zde byly odhaleny poruchy konstrukce, případně popsány problematická místa, která nemohla být prozkoumána z důvodu nedestruktivní povahy STP. Součástí STP bylo zhotovení výkresové dokumentace. Zjištěná poškození byla zaznamenána na skicách a v tabulkách případně dokumentována na fotografiích a následně byl popsán způsob jejich sanace. Bylo zjištěno, ţe je nutno částečně vyměnit 6 dřevěných prvků. Jedná se o 3 stěnové trámy jiţní stěny v oblasti bývalého chlívku, také 2 stěnové trámy východní stěny a opravu části pozednice. Dále bylo zjištěno napadení dřevokazným hmyzem v rozsahu celé roubenky. Na základě stavebně technického průzkumu byly navrţeny varianty obnovy roubenky, které se do jisté míry prolínají a vzájemně se nevylučují. Zajištění současného stavu by mohlo být uskutečněno do doby, neţ se začne s budováním chaty k rodinné rekreaci jako varianty, kterou si majitelé zvolili a je rozpracována podrobněji. Z chaty k rodinné rekreaci se časem můţe stát letní chata k pronájmu s obytným podkrovím, jak je v návrhu nastíněno.

60

8

SUMMARY

At the beginning of the thesis was to collect information on the timbered cottage located in the village Huslenky, its use and history. It was found that the current version is not the original, but differs slightly changing the rear where pigpen previously been and is currently being used for extension storage timber. On the log cabin was repaired roof, covering in particular the exchange, which surely contributed significantly to maintaining the status quo. The main part of this thesis was a construction and technical survey, there were revealed structural failure or described bottlenecks that could not be explored because of the nondestructive nature of STP. Part of STP was drawing documentation. The observed damage was recorded on sketches and tables where appropriate, documented in photographs and was subsequently described by way of remediation. Was found to be partially replaced six timber. There are 3 wall beams of the southern wall of the former pigsty, also 2 wall beams east wall and repair of the wall plate. It was also found by wood decaying insects across an entire log houses. Based on structural and technical survey were designed variants recovery log cabins, which are to some extent intertwined and mutually exclusive. Ensuring the status quo could be made until it starts building a cottage for family recreation as an option, which the owners have chosen. The cottage for family recreation may eventually become a cottage to rent with an attic.

61

9

SEZNAM POUŢITÝCH ZDROJŮ 9.1 Seznam pouţité literatury

HÁJEK, V. Lidová stavení : opravy a úpravy. Praha: Grada Publishing, 2001. 169 s. Stavitel. ISBN 80-247-9054-8 ŠKABRADA, J. Lidové stavby : architektura českého venkova. 1. vyd. Praha: Argo, 1999. 246 s. ISBN 80-7203-082-5 VAŘEKA, J. Lidová architektura: encyklopedie. 2., přeprac. vyd., V nakl. Grada 1. vyd. Praha: Grada, 2007, 427 s. ISBN 978-80-247-1204-8. PEŠTA, J. Rekonstrukce roubených staveb. 1. Vyd. Praha: Grada, 2013. 304 s. ISBN 978-80-247-3239-8 FLORIÁNKOVÁ, O. a kolektiv. Lidové stavby známé neznámé Zlínský kraj – Vsetínsko,Slovácké muzeum v Uherském Hradišti, 2010. 199 s. ISBN 978-80-8618592-7 FROLEC, V. Lidová architektura na Moravě a ve Slezsku 1. vyd. Brno: Blok, 1974. 399 s.

9.2 Internetové zdroje

Beskydy.ochranaprirody.cz: Beskydy jak stavět. [online]. [cit. 2015-03-16]. Dostupné z World Wibe Web: http://beskydy.ochranaprirody.cz/res/data/206/026255.pdf Tondach.cz: Střešní krytina hranice. [online]. [cit. 2015-03-23]. Dostupné z World Wibe Web: http://www.tondach.cz/stresni-krytina/hranice-11

62

Gann.cz: Hydromette HT 85. [online]. [cit. 2015-03-12]. Dostupné z World Wibe Web: http://www.gann.de/Produkte/ElektronischeFeuchtigkeitsmessger%C3%A4te/ClassicSe rie/HydrometteHT85T/tabid/102/language/de-DE/Default.aspx České roubenky.cz: Roubenka Alţběta. [online]. [cit. 2015-03-30]. Dostupné z World Wibe Web: http://www.ceskeroubenky.cz/ubytovani-v-roubence/roubenka-alzbeta/

9.3 Seznam obrázků

Obr. 1 Letopočet na stropním trámu (Vlastní 2014)

………………… 16

Obr. 2 Krov nad zápraţím (Vlastní 2014)

………………… 17

Obr. 3 Štít a průčelí roubeného domu (Vlastní 2014)

………………… 18

Obr. 4 Topeniště a plotna v kuchyni (Vlastní 2014)

………………… 19

Obr. 5 Pec ve světnici (Vlastní 2014)

………………… 19

Obr. 6 Podezdívka jiţní strana (Vlastní 2014)

………………… 21

Obr. 7 Detail trámu 6B (Vlastní 2014)

………………… 22

Obr. 8 Zbytek stěny chlívku (Vlastní 2014)

………………… 22

Obr. 9 Oprava pozednice (Vlastní 2014)

………………… 23

Obr. 10 Skica roubenky – jiţní (Vlastní 2015)

………………… 24

Obr. 11 Detail eroze dřeva (Vlastní 2014)

………………… 26

Obr. 12 Poškození tesaříkem (Vlastní 2014)

………………… 26

Obr. 13 Detail uloţení trámu 1 (Vlastní 2014)

………………… 26

Obr. 14 Detail uloţení trámu 1 (Vlastní 2014)

………………… 26

Obr. 15 Skica severní stěna + západní stěna (Vlastní 2015)

………………… 27

Obr. 16 Západní roubená stěna (Vlastní 2014)

………………… 30

Obr. 17 Detail degradace hnilobou (Vlastní 2014)

………………… 30

Obr. 18 Skica východní strany (Vlastní 2014)

………………… 31

Obr. 19 Detail poškození vnitřní příčky (Vlastní 2014)

………………… 32

Obr. 20 Strop světnice (Vlastní 2014)

………………… 33 63

Obr. 21 Strop v kuchyni (vlastní 2014)

………………… 33

Obr. 22 Detail poškození podlahy ve světnici (Vlastní 2014)

………………… 34

Obr. 23 Okno chlívku (Vlastní 2014)

………………… 36

Obr. 24 Detail zasklení okna světnice (Vlastní 2014)

………………… 36

Obr. 25 Vstupní dveře (Vlastní 2014)

………………… 37

Obr. 26 Dveře přístavby (Vlastní 2014)

………………… 37

Obr. 27 Dveře přístavby (Vlastní 2014)

………………… 37

Obr. 28 Zakouřená část půdy s věšákem na maso (Vlastní 2014)

………………… 38

Obr. 29 Komín (Vlastní 2014)

………………… 38

Obr. 30 Obklad přístavby (Vlastní 2014)

………………… 39

Obr. 31 Schéma míst měření vlhkosti – sever

………………… 40

Obr. 32 Schéma míst měření vlhkosti - jih

………………… 40

Obr. 33 Schéma míst měření vlhkosti půdorys 1NP

………………… 42

Obr. 34 Schéma míst měření vlhkosti - řez

………………… 42

Obr. 35 Schéma míst měření vlhkostí – stropní trámy

………………… 44

Obr. 36 Schéma míst měření vlhkosti - západ

………………… 44

Obr. 37 Příklad koupelny

………………… 49

Obr. 38 Východní stěna s koupelnou

………………… 50

Obr. 39 Jiţní strana s koupelnou

………………… 51

Obr. 40 Pohled s upravenou střechou

………………… 57

9.4 Seznam tabulek

Tab. 1 Přesnost měření

………………… 10

Tab. 2 Poškození jiţní stěna

………………… 25

Tab. 3 Krov - jiţní strana

………………… 25

Tab. 4 Poškození severní stěna

………………… 28

Tab. 5 Krov - severní strana

………………… 28

Tab. 6 Poškození západní stěna

………………… 29

Tab. 7 Poškození východní stěna

………………… 31

Tab. 8 Výsledky měření vlhkosti

………………… 41 64

Tab. 9 Výsledky měření vlhkosti

………………… 43

Tab. 10 Výsledky měření vlhkosti

………………… 45

Tab. 11 Výpis poškození východní stěna

………………… 49

Tab. 12 Výpis poškození jiţní stěna

………………… 49

Tab. 13 Výpis poškození podlahy ve světnici

………………… 51

Tab. 14 orientační rozpočet materiálu k obnově roubenky

………………… 53

9.5 Seznam příloh - výkresy Výkres č. 1 půdorys 1 NP Výkres č. 2 půdorys 1 NP původní stav Výkres č. 3 půdorys 1NP návrh koupelny Výkres č. 4 půdorys strop Výkres č. 5 půdorys 2 NP Výkres č. 6 půdorys krovu Výkres č. 7 řez A-A Výkres č. 8 řez krov Výkres č. 9 pohled sever Výkres č. 10 pohled jih Výkres č. 11 pohled západ Výkres č. 12 pohled sever Výkres č. 13 pohled západ - návrh nové konstrukce krovu Výkres č. 14 pohled západ - návrh nové konstrukce krovu s podlomenicí Výkres č. 15 řez krovu - návrh nové konstrukce Výkres č. 16 dvojité okno Výkres č. 17 výpis truhlářských výrobků 1 Výkres č. 18 výpis truhlářských výrobků 2

65