Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Hodnocení vegetativních a generativních znaků a vlastností širšího sortimentu kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.)

Diplomová práce

Vedoucí diplomové práce

Vypracovala

Ing. Stanislav Boček, Ph.D.

Bc. Pavla Šimíčková

Lednice 2010

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Hodnocení vegetativních a generativních znaků a vlastností širšího sortimentu kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně.

V Lednici, dne 16. 5. 2010

Podpis autora

2

Poděkování

Na tomto místě bych ráda poděkovala všem, kteří mi byli při psaní této diplomové práce nápomocni. Především děkuji panu Ing. Stanislavu Bočkovi, Ph.D., vedoucímu mé diplomové práce, za zájem, rady, připomínky a čas, který věnoval mé práci. Dále bych chtěla poděkovat mému manželovi Ing. Pavlu Šimíčkovi a mé babičce Miroslavě Miklíkové za pomoc při zpracování kdoulí. Také děkuji všem hodnotitelům, kteří se zúčastnili degustace mých výrobků.

3

Obsah 1. 2. 3.

Úvod.......................................................................................................................... 6 Cíl práce.................................................................................................................... 7 Literární přehled ....................................................................................................... 8 3.1 Historie a rozšíření kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.)........................ 8 3.2 Botanická charakteristika kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) ............. 8 3.2.1 Botanické zařazení .................................................................................... 8 3.2.2 Botanický popis ...................................................................................... 10 3.3 Fenologické fáze ............................................................................................. 12 3.4 Pěstování kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.)..................................... 15 3.4.1 Požadavek na stanoviště ......................................................................... 15 3.4.2 Výsadba a ošetření .................................................................................. 16 3.4.3 Rozmnožování ........................................................................................ 17 3.4.4 Choroby .................................................................................................. 17 3.4.5 Škůdci ..................................................................................................... 20 3.4.6 Sklizeň .................................................................................................... 22 3.4.7 Skladování .............................................................................................. 22 3.5 Hospodářské využití kdouloní ........................................................................ 22 3.5.1 Kdoule v potravinářství .......................................................................... 22 3.5.1.1 Konzervační metody ........................................................................... 23 3.5.1.2 Zpracované výrobky z kdoulí ............................................................. 25 3.5.2 Kdoule v lékařství a kosmetice............................................................... 33 3.5.3 Kdouloň využívaná jako okrasná dřevina............................................... 34 3.6 Kdouloň využívaná jako podnož .................................................................... 34 3.7 Odrůdy kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) ........................................ 35 4. Experimentální část................................................................................................. 39 4.1 Charakteristika území ..................................................................................... 39 4.2 Metodika ......................................................................................................... 39 4.2.1 Fenologické fáze ..................................................................................... 39 4.2.2 Biometrické údaje ................................................................................... 39 4.2.3 Hodnocení sklizně................................................................................... 40 4.2.3.1 Výnos plodů ........................................................................................ 40 4.2.3.2 Průměrná hmotnost plodů................................................................... 40 4.2.3.3 Průměrná výška a šířka plodů............................................................. 40 4.2.3.4 Tvarový index plodů........................................................................... 40 4.2.4 Stanovení refraktometrické sušiny.......................................................... 40 4.2.5 Stanovení celkové sušiny........................................................................ 40 4.2.6 Stanovení obsahu vitamínu C ................................................................. 41 4.2.7 Zpracování kdoulí ................................................................................... 41 4.2.7.1 Výroba kompotu ................................................................................. 41 4.2.7.2 Výroba marmelády ............................................................................. 41 4.2.7.3 Senzorické hodnocení kdoulových výrobků....................................... 42 4.2.8 Statistické zpracování výsledků.............................................................. 44 5. Výsledky ................................................................................................................. 45 5.1 Fenologické fáze ............................................................................................. 45 5.2 Biometrické údaje ........................................................................................... 46 5.3 Hodnocení sklizně........................................................................................... 46 5.3.1 Výnos plodů ............................................................................................ 46 5.3.2 Průměrná hmotnost plodů....................................................................... 50

4

5.3.3 Průměrná výška a šířka plodů................................................................. 51 5.3.4 Tvarový index plodů............................................................................... 52 5.4 Obsah refraktometrické sušiny ....................................................................... 53 5.5 Obsah celkové sušiny...................................................................................... 54 5.6 Obsah vitamínu C ........................................................................................... 54 5.6.1 Obsah vitamínu C v čerstvých plodech .................................................. 54 5.6.2 Obsah vitamínu C v kompotech.............................................................. 55 5.7 Senzorické hodnocení kdoulových výrobků................................................... 56 5.7.1 Kompot ................................................................................................... 56 5.7.2 Marmeláda .............................................................................................. 62 6. Diskuze ................................................................................................................... 67 7. Závěr ....................................................................................................................... 69 8. Souhrn a resume...................................................................................................... 71 9. Použitá literatura ..................................................................................................... 73 10. Přílohy................................................................................................................. 76

5

1. Úvod Kdouloň obecná (Cydonia oblonga) patří mezi méně známé ovocné dřeviny, jejíž kulturní využití je známé už od Starověku. Postupně se rozšiřovala ze své domoviny (tj. Asie) do celého světa. V České republice se nepěstují ve velkoprodukci, ale můžeme ji vidět na zahradách drobných zahrádkářů. Kdouloně můžou být úspěšně pěstovány v teplejších oblastech našeho státu, především tam, kde se daří broskvoním, meruňkám a révě. Jsou nenáročné na řez, závlahu a dorůstají menších rozměrů. Plodem kdouloní je kdoule, která obsahuje vysoké množství vitamínů, minerálních látek, vlákniny a pektinu. Čerstvé plody nejsou vhodné pro přímý konzum, jelikož mají tvrdou a málo šťavnatou dužninu. Kdoule jsou využívány zejména pro konzervárenský průmysl. Připravují se z nich např.: marmelády, džemy, rosoly, pasty, sirupy, kompoty, likéry. Plody kdouloní se též využívají v kosmetice a v léčitelství. Další využití kdouloní je v zahradnictví a školkařtví. Mají okrasnou funkci v zahradách (především květem a plodem) a využívají se jako podnože pro hrušně.

6

2. Cíl práce Cílem práce bylo vypracovat literární rešerši na téma pěstování a sortiment kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) se zaměřením se na kdouloň jako rostlinu s širšími možnostmi využití (dřevina ovocná a okrasná). V genofondové kolekci Cydonia oblonga Zahradnické fakulty Mendlovy univerzity v Lednici na Moravě se měly pozorovat u odrůd kdouloně hlavní fenologické fáze (se zaměřením na období kvetení), zhodnotit se intenzita růstu (průměr kmínku). Při sklizni bylo cílem zjistit výnos, průměrnou hmotnost plodů, tvarový index a výskyt poškození moniliovou hnilobou. Po sklizni se měly zjistit odrůdové rozdíly v obsahu sušiny, refraktometrické sušiny, vitamínu C a kvalitu zpracovaných výrobků. Výsledky se měly statisticky zhodnotit a na jejich základě se měly jednotlivé odrůdy doporučit z hlediska možného využití (okrasné účely, potravinářství).

7

3. Literární přehled 3.1

Historie a rozšíření kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) Kdouloň obecná (Cydonia oblonga Mill.) se řadí k nejstarším kulturním

rostlinám. Pochází z oblasti severního Iránu, Zakavkazska a Turkestánu (oblast v Asii, která se rozprostírá od východního pobřeží Kaspického moře až k vrcholům Hindúkuše, Pamíru a Ťan-šanu) (JANICK, PAULL, 2008). Vědci se domnívají, že počátek pěstování kdouloní mohl být ve starověké Mezopotámii, odtud se rozšířil na ostrov Kréta a z ní se přesunul na řeckou pevninu. První písemné zmínky o kdouloních se nacházejí v Homérově Odysseji (8.-9.stol.př.n.l.) a v dílech nejznámějšího starověkého antického lékaře Hippokrata (460-377 př.n.l), který kdouloně využíval k léčení (NEČAS, 2010). Gaius Plinius Secundus (zemřel 24.8.79), známý jako Plinius Starší, ve svém díle Historia naturálie popisuje již několik odrůd kdouloní. Zmiňuje se zde i o odlišnostech mezi odrůdami, př.: doba zrání, tvar plodu a aroma. Za vlády Karla Velikého se kdouloně rozšířili do střední Evropy. V 16. a 18. století se kdoule staly velmi populárním ovocem v mnoha zemích Evropy, Střední Asie, ale dokonce i v Severní Americe. Nicméně přibližně 150 let jsou na ústupu. V součastné době jsou kdouloně rozšířené téměř po celém světě s mírným nebo středozemním typem podnebí, ale větší hospodářský význam je pouze v některých zemích, např.: Irán, Irák, Afganistan, Sýrie, Alžírsko, Tunisko, Čína, Turecko, Maroko, Libye, Srbsko, Itálie, Španělsko. Kdouloňové sady se nachází dokonce ve Střední a Jižní Americe, v Austrálii a Zambii (JANICK, PAULL, 2008). U nás je nalezneme v nejteplejších a nejjižnějších oblastech, především tam, kde se dobře daří révě vinné a broskvoním. Větší sady kdouloní se nevyskytují, jsou převážně pěstovány v zahrádkách drobných pěstitelů.

3.2

Botanická charakteristika kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.)

3.2.1

Botanické zařazení Z botanického a taxonomického hlediska se v nynější době k tomuto druhu řadí

okolo dvanácti druhů. Nejběžněji užívaná pro ovocnářskou produkci je kdouloň obecná (Cydonia oblonga Mill., známá rovněž jako Cydonia vulgarit Pers., Pyrus cydonia L.,

8

Cydonia communis Pers, Cydonia cydonia Pers.). Další jsou popsané např.: Cydonia chinensis, Cydonia lobata, Cydonia tomentosa, Cydonia veitchii aj. (NEČAS, 2010). Latinský název Cydonia pochází zřejmě od řeckého města Cydon (nyní Kanaea) ležící na ostrově Kréta. Kdouloň obecná (Cydonia oblonga Mill.) patří do čeledi růžovité (Rosaceae) a podčeledi jabloňovité (Maloideae). Někteří autoři ji rozdělují pro snadnější přehled pouze do dvou poddruhů: C. oblonga subsp. oblonga C. oblonga subsp. integerrima (KUTINA, 1992) Jiní ji člení do pěti poddruhů: C. oblonga subsp. maliformis – s plody tvaru jablkovitého C. oblonga subsp. pyriformis – s plody tvaru hruškovitého C. oblonga subsp. lusitanica – s žebernatě hruškovitými plody C. oblonga subsp. pyrimidalis – s pyramidálním růstem, především okrasný význam C. oblonga subsp. marmorata – s panašovanými listy (JANICK, PAULL, 2008). Podle KLIMENKA (1993, ŠTVERÁKOVÁ, 2008) se rozděluje do předchozích dvou poddruhů, které se dále člení: C. oblonga subsp. oblonga - var. plano-cyclocarpa Lobacz. – s plody ploše okrouhlými - var. maliformis Mill. Schneid. – s plody jablkovitě okrouhlými - var. ovalis Lobacz. – s oválnými plody - var. lusitanica Mill. Schneid – portugalská - var. oblonga – obecná hruškovitá - var. obpyriforrnis Lobacz. – opakhruškovitá C. oblonga subsp. integerrima Lobacz. - var. orbiculato-complanata Lobacz. – okrouhle plochá - var. pomiformis Lobacz. – s plody jablkovitě okrouhlými - var. ovalicarpa Lobacz. – oválnoplodá - var. urceolata Lobacz. – protáhlá a na konci zúžená - var. integerrima – s hruškovitými plody - var. obpyricarpa Lobacz. – opakhruškovitá

9

3.2.2

Botanický popis Kdouloň je diploidní, 2n = 34, beztrnný, opadavý keř nebo menší strom

dorůstající až do výšky 8 metrů a šířky 7 metrů (JANICK, PAULL, 2008). HRIČOVSKÝ, ŘEZNÍČEK, SUS (2003) uvádí, že kdouloně rostou přirozeně jako keře a po naštěpování na vhodnou podnož se smí pěstovat jako stromy. Podle GORINA (1953, MERTL 2003) je kdouloň obecná opadavý, beztrnný keř, popřípadě nižší strom dorůstající do 6 až 7 metrů. Kdouloň ponechaná přirozenému růstu vytváří keřovitou formu, především se 4-5-ti kmeny rostoucí přímo od země. Větve druhého řádu se zakládají ve výšce 0,50-0,75 metrů. Tvoří nepravidelnou kulovitou nebo rozložitou korunu (GORIN, 1953, MERTL, 2003). Kůra je drsná tmavošedá, výjimečně kaštanově hnědá a ve stáří mírně korkovatí. Kdouloně zakořeňují mělce (SCHIRMER, 2000). Mladé letorosty jsou tenké až středně silné, s krátkými až středně dlouhými internodiemi, tmavohnědé a pokryté hustou bělavou plstí. Na dvouletých větévkách plst mizí a zbarvují se do oranžovohnědého nádechu. Starší větve jsou lysé, tmavohnědé lesklé barvy a s červenohnědými lenticelami. Často se ohýbají a kroutí pod vahou plodů a větrem (JANICK, PAULL, 2008, SCHIRMER, 2000). Pupeny jsou střídavě postavené, malé a se šedohnědou plstí (=ochmýření) (JANICK, PAULL, 2008). Listy můžou být až 150 mm dlouhé a 100 mm široké a bývají střídavě postavené. Čepel listu je široce vejčitá až široce eliptická se zaokrouhlenou srdcovitou bází a s celokrajným až jemně pilovitým okrajem. Mladé lístky jsou z obou stran pokryté bělavou plstí, plně vyvinuté listy jsou z lícní strany tmavě zelené a lysé, z rubu bělavě šedě chlupaté. Řapík může být až 25 mm dlouhý, je poměrně tenký, zeleně nebo světle zrzavě zbarvený a pokrytý žluto-bělavými chloupky. Na jednom stromu se mohou nalézat listy rozdílného tvaru i velikosti (SCHIRMER, 2000). Na podzim se listy zbarvují do výrazné žluté barvy (JANICK, PAULL, 2008). Kdouloně v porovnání s jabloněmi a hrušněmi tvoří květy na jednoletých výhonech, které se vytvořily ze smíšených pupenů (JANICK, PAULL, 2008). Květy jsou pětičetné, pravidelné, jednotlivé s příjemnou vůní a téměř přisedlé až s 80 mm průměrem (SCHIRMER, 2000). Jejich barva je bílá až narůžovělá. Mají pět kališních lístků, které bývají poměrně velké, podlouhlé, špičaté a vesměs celokrajné. Ještě se tvoří z pěti korunních plátků, které jsou obvejčité a mírně zvlněné. Spodní semeník je

10

pětipouzdrý a může obsahovat až dvacet vajíček. Každý květ má 20 tyčinek uspořádaných do kruhu se žlutými prašníky a fialovými nitkami. Obsahují pět čnělek, které jsou volné a ze spod ochmýřené. Blizny bývají slabě rozšířené (JANICK, PAULL, 2008). Kdouloně nejdřív rozkvétají po obvodu koruny a posléze pokračuje dovnitř koruny (SCHIRMER, 2000). Většina stromů kvete od konce dubna do začátku června v závislosti na klimatických podmínkách v jednotlivých oblastech. Jelikož kvetou pozdě, tak nebývají květy poškozovány mrazem. Kdouloň je samosprašná a oboupohlavní, ale byly prokázané i květy hmyzosprašné. Dokáží vytvářet i partenokarpické plody, tj., že vznikly bez opylení (JANICK, PAULL, 2008). Plodem kdouloně je malvice - kdoule. Jsou žebernaté, na krátkých stopkách, pokryté bělavou plstí s velkým zeleným kalichem. Při dozrávání plodů plsť mizí, slupka se pokrývá mastnou vrstvičkou a zbarvuje se do citrónově žlutého odstínu, ale u některých odrůd si plody ponechají zelenou barvu. Stopka je převážně krátká, tlustá. Dužina plodů je tuhá, aromatická, natrpklá, někdy s četnými sklereidy, obzvlášť v blízkosti jádřince. Obsahuje vysoké množství pektinů. Jádřinec bývá rozdílného tvaru a velikosti. Je oddělen a ohraničen od dužniny kamenčitými buňkami. Semeník je pětipouzdrý se 3 až 4 mm červenohnědými, zploštělými semeny, které mezi sebou bývají spojeny slizem (KLIMENKO, 1993, MERTL, 2003). Podle vzhledu plodů se rozdělují kdouloně do dvou skupin. Na skupinu s plody připomínající jablka (kdouloň obecná jablkovitá, Cydonia oblonga subsp. maliformis), která mívá plody zpravidla s velmi aromatickou, tvrdou, suchou a chutnější dužninu. Kdoule druhé skupiny se podobají hruškám (kdouloň obecná hruškovitá, Cydonia oblonga subsp. pyriformis), jenž jsou méně chutné a měkčí něž jablkovité plody (HRIČOVSKÝ, ŘEZÍČEK, SUS, 2003). Hmotnost plodu je ovlivněna odrůdou a stupněm agrotechniky, průměrně se pohybuje v rozmezí od 250 do 800 gramů, vzácností není ani hmotnost nad jeden kilogram. Vzrostlý strom nebo keř poskytuje okolo 30 kg plodů (ŘEZNÍČEK. 2001, MAREČEK 1997, KUBEŠOVÁ 2003). Jestliže jsou stromy vysazeny ve správném sponu, v úrodné půdě a ohospodařují se efektivně, tak první sklizeň by měla být zahájena během tří roků a plné produkce by mělo být dosaženo pátým rokem. Zdravé sady zůstanou produktivní až 45 let (JANICK, PAULL, 2008).

11

3.3

Fenologické fáze V roce 1945 Fleckinger stanovil fenologické fáze jako vnější fyziologické

změny, které se vyskytují v určitém období, jenž se shoduje s přirozenými růstovými cykly v každém specifickém období. Studium fenologických fází kdouloní bylo prováděno v oblasti Murcia (ve speciální lokalitě nazvané: Camino Viejo de Monteagudo) ležící ve Španělsku. Pro pokus byla vybrána část sadu, kde se nacházely třicetileté stromy rozestavěné ve sponu 3 x 4 m na celkové ploše 0,4 ha, vůbec se nestříhaly a zavlažovaly se říční vodou z nedaleké řeky Segura. Podle agroklimatické klasifikace se tato oblast řadí pod subtropické vnitrozemské pásmo. Průměr ročních srážek je pouze 333 mm (67 – 70 % srážek spadne v únoru, březnu a červnu). Průměrná roční teplota se pohybuje okolo 19oC (mírné zimy => průměr 11oC a velmi teplá léta => průměr 26,5oC). Pro

pokusy

byly

vybrány

dvě

nejpěstovanější

odrůdy

pocházející

z jihovýchodního Španělska. Zde jsou pěstovány pod názvy ´Common Quince´ a ´Revesinos Quince´. První pozorování začalo během prvních patnácti dnů února, kdy spící pupeny (= pupeny v dormanci) se začali probouzet a skončilo na konci prosince, když opadaly listy ze stromů. Jednotlivé fenologické fáze se dokonce prolínají i na jednom stromu, jelikož to závisí na pozici a orientaci větví (MARTINEZ a kol., 1993).

Tab. 1: Fenologické fáze (MARTINEZ, a kol., 1993, MERTL, 2003)

Fenologická fáze

Obrázek fáze

Ozna-

Trvání

čení

fáze

fáze

(dny)

Popis fáze

Pupen je tmavě hnědý, úplně Zimní pupen

A

85

uzavřený a velmi malý (3-5 mm). Je důkladně spojen s větvičkou.

12

Rašení smíšených

B

9

pupenů

C1

4

pupenů

smíšených

se viditelný, ale lístky jsou stále extrémně blízko sebe. Mají zelenou barvu.

Konec rozvoje

se a zbarvuje se do zelena.

Objevuje se první list, stává

Rozvoj smíšených

Pupen nabobtnává, zvětšuje

Otevírání prvních listů, ale C2

4

je pouze viditelný povrch listů.

pupenů

Kalich se stává viditelný. Skládá se z pěti zavřených Butonizace

D1

5

kališních lístků, které chrání strukturu květu. Internodia ukončila prodlužovaní růst. Kališní lístky se začínají

Butonizace (otvírání kališních

D2

5

Butonizace

plátky

pupen. Vyvíjí se apikální list.

lístků)

(korunní

otvírat a ukazuje se květní

Korunní plátky jsou pevně E1

4

spojeny. Růst listů se dokončil.

viditelné)

13

Korunní plátky se začínají oddělovat. Kališní lístky se Konec butonizace

ohýbají tak, že se korunní E2

3

plátky mohou otevřít. Korunní plátky ukrývají zralé pohlavní orgány. Prašníky nejsou viditelné.

Otevřený květ

Korunní plátky se rozvinuly, F

9

prašníky jsou viditelné a začíná samotné opylení.

Uskutečnilo se oplodnění. Odkvétání

G

4

Korunní plátky, tyčinky a pestíky vadnou. Dochází i k opadu korunních plátků.

Oplodněný a ochmýřený Nasazování plodů

H

12

semeník roste. Vyvíjí se embryo. Kališní lístky pokrývají kalich. Embryo se vyvíjí. Plod roste díky buněčnému dělení.

Nevyvinutý plod

I

25

Prašníky vadnou a následně opadávají. Tmavozelené kališní lístky kompletně zakrývají kalich.

14

Buňky se zvětšují. Plod Růst plodu

J

92

dosahuje své konečné velikosti.

Barva se změní ze zelené na Zrání plodu

K

60

zlatavě žlutou. Plod příjemně voní.

Končí vegetační období. Opadávání

L

45

Listy sesychají, kroutí se a žloutnou. Po opadu všech listů začíná dormance.

3.4

Pěstování kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.)

3.4.1

Požadavek na stanoviště Kdouloním nejvíc vyhovuje stanoviště do 200 m.n.m. Průměrná roční teplota by

se měla pohybovat v rozmezí 7 – 10°C a roční srážky do 600 mm (DLOUHÁ a kol., 1997, KUBEŠOVÁ, 2003). Kdouloně je dobré vysazovat na teplé, slunné a chráněné stanoviště. V chladnějším prostředí se jim může dařit na zahrádkách u zdí domů. Nedělá jim dobře, když jsou vysazovány v severních zemích, jelikož plody nemohou dozrát před nástupem mrazu. V případě zmrznutí nadzemní části stromu, tak proběhne poměrně rychlá regenerace (JANICK, PAULL, 2008). Nejlepší půdy jsou lehčí až středně těžké, záhřevné, bohaté na humus a výživné látky (=> půdní druh – střední, písčitohlinité půdy, půdní typ – nivní, černozem). Půdy by měly být i dostatečně provzdušněné, s dostatkem půdní vláhy a s pH 6-7. Nevhodné bývají půdy s vyšším obsahem vápníku, jelikož kdouloně trpí na chlorózu způsobenou nedostatkem přijatého železa (NEČAS, 2010). 15

Pokud jsou stromy vysázeny na půdách s vyšším pH, se můžou postřikovat prostředky na bázi železa, aby se zamezilo chlorózám (JANICK, PAULL, 2008). Důležité jsou i hodnoty dusíku (ovlivňuje násadu a vývoj plodů, ale i výnos), draslíku (ovlivňuje vyzrání výhonů a tvorbu květů), fosforu a hořčíku. Na 100 gramů půdy jsou optimální hodnoty: 12 – 25 mg K2O, 15 – 20 mg P2O5, 12 mg MgO, 8mg B (SCHIRMER, 2000).

3.4.2

Výsadba a ošetření V teplejších polohách je lepší vysazovat kdouloně na podzim, kdežto v

chladnějších oblastech na jaře. Stromky v kontejnerech se mohou vysadit kdykoliv (SCHIRMER, 2000). Spon výsadby se liší v závislosti na růstu odrůdy, růstu použité podnože, pěstebních podmínkách, mechanizaci a způsobu řezu. Nejběžnější spony jsou u stromových tvarů 3,5 x 4,5 m a u keřových tvarů 3 x 3 m. V italských sadech bývají vysazovány v hustotě 300 – 1200 stromů/ha (JANICK, PAULL, 2008). Podle NEČASE, (2010) se kdouloně nejčastěji vysazují ve sponu 3,5 – 5,5 x 2,5 – 4,5 m nebo 5 – 6 x 4 – 5 m. K výsadbě se využívají dvouletí štěpovanci, kteří se dají koupit ve školkách. Z tohoto materiálu se vypěstují zákrsky s dutou nebo široce pyramidální korunou ze tří až čtyř základních větví a s kmenem vysokým 0,5 – 0,6 m. Kdouloně mají mělký kořenový systém, proto prvních pár roků vyžadují oporu, kterou jim poskytuje kůl. Při výsadbě se provádí řez na korunku. Zakrátí se při něm výhon v pokračování kmene tak, aby převyšoval základní větve přibližně 0,1m. Za budoucí hlavní větve se vyberou tři nebo čtyři větve, jenž jsou správně rozmístěny kolem středu a nasedají k němu v rozdílné výšce, a to pod úhlem mezi 45 a 90o. Po výsadbě se základní výhony zkrátí asi o třetinu na pupen umístěný na vnější straně základního výhonu. Určí se tím směr růstu výhonu v prodloužení dané větve. Neporoste strmě vzhůru, ale spíš vodorovně, díky tomu se ušetří práce s vyvazováním nebo s dřevěnými rozpěrami. V následujících třech až čtyřech letech se provádí výchovný řez a zpětný řez hlavních větví a pokračování kmene. Rovněž se odstraňují všechny výhony rostoucí dovnitř koruny a kolmo vzhůru, aby se získala otevřená, vzdušná koruna. K udržování požadované koruny postačí příležitostně prosvětlovací řez a přibližně jednou za pět let

16

zmlazovací řez. Pravidelně se musí odstraňovat suché, nemocné a nalomené větve (HRIČOVSKÝ, ŘEZNÍČEK, SUS, 2003).

3.4.3

Rozmnožování Kdouloně se mohou množit několika způsoby rozmnožování:

a) Generativní rozmnožování – množení pomocí semen (obvykle se pro kdouloně nepoužívá). b) Vegetativní rozmnožování přímé – kopčení, hřížení, odkopky, bylinné řízky a dřevité řízky. c) Vegetativní rozmnožování nepřímé – štěpování kdouloní na podnože d) Rozmnožování in vitro

Typy podnoží: a) Kdouloňový semenáč b) Skupiny klonů podnožových kdouloní – skupina angerská (př.: kdouloň A = MA, kdouloň C = MC, kdouloň Fontanay, aj.), skupina provensálská (př.: kdouloň provensálská, kdouloň BA 29), skupina česká (př.: K-TE-B, K-TE-E) c) Další podnože - hloh obecný (Crataegus oxyacantha L.), jeřáb obecný (Sorbus aucuparia L.), mišpule německá (Mespilus germania) a hrušňové semenáče.

3.4.4

Choroby Kdouloň má málo chorob. V České Republice jsou prozatím kdouloně pěstovány

bez větších problémů.

Všechny choroby kdouloní nebývají ve všech oblastech

potenciální produkce. Dokonce tam, kde se vyskytují, můžou mít jen nárazový výskyt s minimálním ekonomickým významem (JANICK, PAULL, 2008). Na kdouloních se mohou vyskytnout tyto choroby: Moniliová hniloba (Monilinia fructigena): je to houbová choroba. Napadá především plody, méně často větévky a ojediněle i květy. Na plodech se vytváří hnědé skvrny, dužnina hnědne a postupně celý plod hnije. Pod pokožkou vznikají sporodochia, pokožka praská a na povrchu plodů se vytvářejí konidiofory. Ty vytvářejí světlé polštářky, které jsou většinou uspořádány do soustředných kruhů. Mají bělavou, později žlutohnědou barvu. Napadené plody opadávají nebo zůstávají na stromě, kde

17

mumifikují. K infekci plodů dochází při poranění (př.: krupobití, poškození škůdci, atd.). Při skladování způsobuje houba černou hnilobu plodů. Shnilé plody jsou černé, lesklé a kožovité. Onemocnění se rozšiřuje hlavně za deštivého a teplejšího počasí. K infekci je potřeba teplota 20 – 22oC a vysoká vzdušná vlhkost. Základem ochrany jsou preventivní opatření. Nejdůležitější je odstraňování a likvidace napadených částí rostlin. Důležité je vyhnout se poraněním plodů, zvolit vhodnou lokalitu pro pěstování a na rizikových lokalitách nepěstovat náchylné odrůdy (HLUCHÝ a kol., 1997). Bakteriální boulovitost (Agrobacterium tumefaciens): typickým příznakem onemocnění jsou různě velké a utvářené nádory. Prvotně jsou bělavé, měkké, později hnědnou a dřevnatí. Nejčastěji se vyskytují na spodní části kmínku. Postižené keře a stromy mívají světlejší zbarvení, menší přírůstky a listy se stáčí rubem od slunce. K infekci dochází z půdy při poranění (př.: poškození při řezu, mrazu, aj.). Mezi ochranná opatření náleží především selekce, produkce zdravého výsadbového materiálu, zabránění poranění a dodržení zásad při obměně porostů (HLUCHÝ a kol., 1997). Bakteriální spála růžovitých rostlin (Erwinia amylovora): mohou být napadeny všechny části rostliny. Společným příznakem napadení částí rostlin (letorosty, listy, květy, plody) jsou vodnaté, postupně zvětšující se skvrny, následné zavadání a zasychání postižených míst. Za příznivého počasí vznikají na postižených částech bělavé až jantarové kapičky bakteriálního exudátu. Napadané části rostlin zůstávají viset na stromě a keři. Jedná se o velmi nebezpečné karanténní onemocnění, které za příznivých podmínek (tj. teplé a vlhké počasí, optimální teploty 21 – 27oC) po infekci způsobuje značná poškození až hynutí stromů a keřů (HLUCHÝ a kol., 1997). Nektriová rakovina (Nectria galligena): na větvích a kmenech se nachází ložiska různé velikosti a tvaru. Nejčastěji se vyskytuje v místě větvení, v okolí čípku nebo poranění. Otevřená rakovina vzniká tak, že houba neustále atakuje hojivá pletiva. K infekcích dojde přes otevřené rány. Onemocnění se vyskytuje především na těžkých a zamokřených půdách a ve vlhkých lokalitách. Základem ochrany je prevence (př.: vhodná lokalita, vyrovnaná výživa, vzdušná výsadba, správná doba řezu, aj.). Výskyty napadení redukuje podzimní a jarní ošetření měďnatými fungicidy (HLUCHÝ a kol., 1997). Peniciliová hniloba (Penicillium expansum): je poměrně častou chorobou při skladování plodů. Na slupce uskladněných plodů vznikají světle hnědé, nejčastěji okrouhlé a ohraničené hnilobné skvrny. Skvrny se zvětšují, slupka se mírně propadá a dužnina pod napadenými místy kašovitě měkne. Následně celé plody velmi rychle 18

shnijí. Na postižených místech se nejprve objevují bělavé, později modrozelené polštářky houby. K infekcím dojde při poranění nebo ojediněle i přes lenticely. Pravidelně se musí plody při skladování kontrolovat a hnijící se musí ihned odstranit (HLUCHÝ a kol., 1997). Padlí jabloňové (Podosphaera leucotricha): je houbová choroba. Bělavé moučnaté povlaky se nachází na letorostech, listech, květech a mladých plodech. Povlaky bývají tvořeny podhoubím, na kterém se na konidioforech diferencují konidie. V důsledku poškození a odumírání povrchových buněk se poškozené části zbarvují šedozeleně, dochází k redukci růstu, k deformacím a až k zasychání letorostů a listů. Napadené květy jsou morfologicky pozměněny, korunní a kališní lístky jsou ztlustlé, korunní lístky zelenavé, tyčinky srůstají, pyl neklíčí, květy zasychají a opadají. Na poškozených plodech se projevuje nápadná síťová rzivost. Chronicky napadené dřeviny mají malé listy, krátké a oslabené přírůstky, malé plody a postupně chřadnou. Šíří se především za teplého počasí a vyšší nebo střídavé vlhkosti vzduchu. Vhodné teploty pro šíření se pohybují v rozmezí 10 – 32oC a optimální teploty mezi 22 – 24oC. Rozšiřování choroby podporují dešťové přeháňky, rosy a mlhy, jenž zajišťují potřebnou vyšší vzdušnou vlhkost. Významnou součástí nepřímé ochrany je komplex preventivních opatření, jejichž cílem je optimalizovat růst a snížit vnímavost k infekci (př.: vhodné stanoviště, vyrovnaná výživa, aj.). Chemická ochrana je nezbytná obzvlášť u náchylných odrůd na lokalitách pravidelného výskytu. Poprvé se ošetřuje 1 – 2 týdny před kvetením a potom dle potřeby až do července (HLUCHÝ a kol., 1997). Chloróza: způsobuje ji především nedostatek železa. Další příčiny mohou být i velké množství aktivního vápníku v půdě, málo kyslíku, mnoho CO2 v půdním roztoku a vysoký obsah fosfátů. Zpočátku listy od vrcholů žloutnou, hlavní a vedlejší žilky zůstávají zelené, později celé listy žloutnou a nekrotizují od okrajů, nakonec odumírají. Když není chloróza léčena, tak může dojít k odumření celého keře (HLUCHÝ a kol., 1997). Hnědá skvrnitost listů (Diplocarpon saraueri): jedná se o houbovou chorobu. Na listech se nejprve objevují červenohnědé, později hnědé až hnědočerné, většinou 20 – 40 mm velké skvrny. Počet skvrn narůstá, spojují se, listy se deformují, žloutnou a předčasně opadávají. Předčasný opad listů způsobuje nové obrůstání, slabé přírůstky a v důsledku oslabení zvýšené riziko poškození při přezimování. Primární infekce vytváří askospory i konidie. Na napadených listech se v ložiscích utvářejí na konidionoších

19

konidie. Choroba se rozšiřuje nejčastěji za teplého a deštivého počasí (HLUCHÝ a kol., 1997). Kaménkovitost hrušně (Pear stony pit): první příznaky se objevují na plodech jako tmavě zelené ostrůvky pod epidermis. Dochází k omezení růstu, k propadávání pletiv a deformaci plodů. V místě propadlin na dužnině plodu se vyskytují skupiny sklerenchymatických buněk (tzv. sklereidy). Ty mají nejdřív žlutou barvu a později hnědou. Napadené plody bývají zdeformované, nevzhledné a nehodí se ke konzumaci. Onemocnění se přenáší při vegetativním množení, proto je důležité zajistit zdravý výsadbový materiál (HLUCHÝ a kol., 1997). Prstencová mozaika hrušní (PVYV): může se přenést i na kdouloně. Stromy a keře mají slabší růst a lehce vymrzají. Na listech se vyskytují žlutozelené prstence. První symptomy jsou černé skvrny na listech (ŠIMÁNEK, 1977, in MERTL, 2003). Chronická skvrnitost jabloně (ACLSV – Apple chlorotic leaf spot virus): Odrůdy nemívají stejné symptomy po napadení ACLSV. ´Leskovačka´ má deformované plody, černé skvrny na listech, popraskanou kůru a odumírá. ´Asenica´ mívá stejné příznaky, ale chybí jí listové syndromy. U ´Vranji´ se vyskytují pouze zdeformované plody (MERTL, 2003). QFDV (quince fruit deformation associated virus): způsobuje deformaci plodů a na listech se vytváří sazovité kroužky (PAUNOVIC, RANKOVIC, HADIDI, 1997, in MERTL, 2003). Quince fleck (Fabraea maculata): Infikované listy se můžou vyskytnout hned po rašení. Způsobuje fleky na listech, které jsou malinké, mírně vystouplé, kulatého tvaru, fialové barvy s malou bílou tečkou uvnitř. Časem se mohou spojit a pokrýt celý list. V této fázi jsou řapíky zcela poškozeny a listy opadávají. Tmavě hnědé skvrny se objevují na plodech, zvětšují se a nakonec zčernají. Plody se deformují a postupně praskají (BAXTER, 1997, SALMON, 2008).

3.4.5

Škůdci Kdouloně mají také málo škůdců. Mohou se na nich vyskytovat tito škůdci: Obaleč jablečný (Cydia pomonella): plod bývá napaden jen jednou housenkou,

jejíž vstupní otvor do plodu bývá vyplněn jejím suchým trusem. Malé plody napadené housenkami první (jarní) generace opadávají. Plody postižené druhou generací v létě

20

dozrávají. Chodbičky vytvořené žírem housenky směřují k jádřinci. Plody poškozené obalečem jablečným bývají druhotně napadány moniliózou (HLUCHÝ a kol., 1997). Pilatka třešňová (Caliroa cerasi): housenice skeletují líce listů. Vyžírají svrchní pokožku a parenchym. Napadené listy hnědnou. Larvy jsou 8 – 10 mm dlouhé, kyjovité a pokryté černým slizem. Při větším napadení způsobují hnědnutí a opad listů, výjimečně i opad plodů. Pilatka má dvě generace za rok. Housenice první generace se objevují v květnu a červnu, druhá generace v srpnu (bývá škodlivější). Ochrana většinou nebývá potřebná (HLUCHÝ a kol., 1997). Píďalka podzimní (Operophtera brumata): světle zelené housenky píďalky dorůstající do 250 mm mají úzké bílé proužky po stranách těla a tmavozelený hřbetní proužek. Housenky poškozují pupeny, listy, květy a plody, do nichž vyžírají hluboké dírky, které vedou k opadu plodů nebo deformacím napadených plodů. Během roku mají jednu generaci (HLUCHÝ a kol., 1997). Hedvábnice jarní, syn. tmavoskvrnáč maďalový (Alsophila aescularia): může se také příležitostně vyskytnout na kdouloních. Samečci létají od února do dubna. Samičky mají zakrnělá křídla a dorůstají do 8 mm. Housenky dlouhé 25 mm jsou světle zelené s tmavozeleným pruhem na hřbetě a žlutozelené proužky na bocích. Speciální ochranné zásahy nejsou potřebné (HLUCHÝ a kol., 1997). Píďalka zhoubná (Erranis defoliaria): pestré, hnědočerveně zbarvené housenky dorůstající do 35 mm se žlutou kresbou po stranách. Vyskytují se od dubna do června a motýli od září do listopadu. Samičky mají zakrnělá křídla. Základní zbarvení je běložluté s černými a žlutými kresbami. Během roku má jednu generaci. Housenky jsou schopné výrazně poškodit ovocné stromy. Škody, které způsobují jsou podobné těm, jenž dělají píďalky podzimní, proto se s nimi často zaměňují (HLUCHÝ a kol., 1997). Květopas jabloňový (Anthonomus pomorum): okvětní plátky napadených květních pupenů hnědnou a zasychají, aniž by se rozvinuly. Uvnitř zasychajících pupenů se nachází až 8 mm dlouhá, rohlíčkovitá, bělavě žlutá larva s tmavohnědou hlavou. Brouci vyžírají do rašících květních pupenů otvůrky. Slabší napadení není škodlivé, ale při silném napadení může dojít až k 80 % zničení květní násady. K intenzivním náletům brouků dochází na jaře, kdy teploty vzduchu dosáhnou 13 – 15oC. Významní parazitoidi jsou lumci a lumčíci (HLUCHÝ a kol., 1997). Mera jabloňová (Psylla mali): žlutooranžová vajíčka velikosti 0,4 x 0,16 mm se ukrývají na plodonoších pod květními pupeny. Nymfy jsou zelené s černýma očima, ploché, oválné, dorůstající do délky 2,6 – 3 mm. Sají na stopkách květních poupat, které 21

se můžou deformovat i zaschnout. Sající nymfy vylučují kapičky medovice. Mají jednu generaci v roce (HLUCHÝ a kol., 1997).

3.4.6

Sklizeň Sklizeň kdoulí je rozdílná v závislosti na dozrávání jednotlivých odrůd,

nejčastěji začíná začátkem října. Sklízejí se zralé, tj. v době, kdy plody začínají u stopky žloutnout a stopka na rozhraní s plodným dřevem výrazně zesílí. Plody se sklízí ručně, jelikož se žádný sklízecí stroj neujal. Plody by měly být sklizeny pečlivě, aby nedošlo k žádným otlakům. Kdoule by neměly být trhány promoklé, aby nedošlo k nežádoucím problémům při skladování (JANICK, PAULL, 2008). Dle období zrání se kdouloně mohou rozdělovat na rané odrůdy (dozrávají za 115 – 127 dní po kvetení, mezi 5. až 20. zářím), střední odrůdy (dozrávají za 130 – 136 dní po kvetení, mezi 20. zářím a 1. říjnem), pozdní odrůdy (dozrávají za 141 – 152 dní po kvetení, mezi 1. a 15. říjnem) (KLIMENKO, 1993, MERTL, 2003).

3.4.7

Skladování Sklizené kdoule by měly být skladovány pokaždé odděleně, aby nedošlo k

přejmutí kdoulového aroma jinými druhy ovoce. Optimální teplota pro skladování je 0oC a nejpříznivější vlhkost vzduchu se pohybuje v rozmezí 90 – 92 %. Důležitá je i pravidelná kontrola zdravotního stavu plodů. Kdoule poškozené a napadené chorobami se musí okamžitě odstranit (KLIMENKO, 1993, MERTL, 2003). Doma lze kdoule skladovat v chladné, mrazuvzdorné místnost. Plody se umístí na vrstvu slámy dokud nezežloutnou. Plody sklizené při správné zralosti, vydrží být skladovány tímto způsobem 2 až 3 měsíce (JANICK, PAULL, 2008).

3.5

Hospodářské využití kdouloní

3.5.1

Kdoule v potravinářství Plody kdouloně nejsou vhodné ke konzumaci v syrovém stavu, jelikož mají

velmi tvrdou, málo šťavnatou dužinu trpké chuti. Možné je jíst plody v malém množství, které jsou delší dobu skladované, neboť při skladování částečně mizí

22

sklereidy. Ovšem vyskytují se i lidé, kteří nepohrdnou čerstvou kdoulí utrženou přímo ze stromu. Kdoule jsou využívány zejména pro konzervárenský průmysl kvůli dužnině bohaté na pektiny. Připravují se z nich marmelády, džemy, rosoly, pasty, sirupy, kompoty (pouze kdoulové, nebo se přidávají do jablečných a hruškových kompotů). Můžeme z nich vyrobit i likéry, destiláty, kdoulový sýr. Sušením nám vzniknou tzv. křížaly, podobně jako u jablek nebo hrušek. Hospodyňky mohou plody kdoulí využít i při vaření v domácnosti (např. při pečení masa, aj.). Konzervárenský průmysl zpracovává sklizené ovoce a zeleninu, suroviny i zušlechťuje a prodlužuje jejich uchovatelnost. Řada konzervárenských výrobků slouží jako polotovary pro přípravu hlavních jídel – mražená zelenina a ovoce, sterilovaná zelenina. Zpracování ovoce a zeleniny je založeno na prodloužení jejich uchovatelnosti a skladovatelnosti. Dalším úkolem konzervace je zachování a zlepšení vzhledu (vůně i chuť produktu, obsahové látky, atd.). Při normálních podmínkách podléhá ovoce a zelenina nežádoucím změnám (rozklad a kvašení způsobené mikroorganismy – bakterie, plísně, kvasinky) (DOLEJŠÍ, 1991, KUTINA, 1992). 3.5.1.1 Konzervační metody I.

Přímá inaktivace mikroorganismů (usmrcování mikrobů) A. Termosterilace: tzv. konzervace zahříváním. Jedná se o biotickou metodu, která je založena na tepelné denaturaci mikrobních a enzymových bílkovin. Je nejvíce používaný způsob konzervace u kdoulí. Podle použité teploty se dělí na sterilaci: - záhřev nad 100°C - záhřev pod 100°C

II.

Nepřímá

inaktivace

mikroorganismů

(znemožnění

působení

mikrobů) A. Osmoanabióza: tzv. odnímání vlhkosti. Z přirozeně vlhké potraviny se odejme tolik vody, aby její zbytek nemohl být dostačující pro rozvoj mikroorganismů. Řadí se sem: a. Konzervace

sušením:

tzv.

konzervace

dehydratací.

Skutečné odnímání vody potravinám, až se změní na suchou nebo práškovitou konzistenci. Vysušované potraviny si

23

musí zachovat schopnost přijímat vodu zpět (tj. nabobtnat). Suší se především ovoce a zelenina, ale i šťávy, protlaky, ryby, mléko a maso. Energie potřebná pro sušení se přivádí formou tepla, infračerveného nebo mikrovlnného záření. b. Konzervace zahušťováním: provádí se u tekutých a polotekutých hmot. Výchozí hmoty se koncentrují do podoby

polotekutých

nebo

rosolových

výrobků.

Zahušťování se provádí za sníženého tlaku ve vakuových odparkách, kdy se bod varu pohybuje mezi 40 - 70oC. c. Kryokoncentrace:

koncentrace

potravin

(nejčastěji

ovocných šťáv) pozvolným zmrazováním, při kterém voda vymrzá ve formě velkých ledových krystalů, které se od matečného roztoku oddělí centrifugací. Vysoká šetrnost k arómovým složkám. d. Koncentrace šťáv membránovými procesy: Vyrovnání koncentrace látek a osmotického tlaku mezi dvěma roztoky oddělených navzájem polopropustnou membránou. Jsou investičně a provozně nákladné. e. Koncentrace přísadou cukru: vysoce koncentrovaný cukerný roztok je prostředním nevhodným pro život mikroorganismů. Z chuťových důvodů se konzervuje cukrem

pouze

ovoce

(sirupy,

marmelády,

džemy,

proslazované ovoce => kandované). B. Konzervace potravin nízkými teplotami: Působením nízkých teplot se snižuje rychlost biochemických reakcí mikroorganismů a látkových systémů. Patří sem: a. Chlazení: tzv. psychroanabióza. Dolní hranice teploty je bod

mrznutí

potraviny.

Chladírenskými

teplotami

prodlužujeme údružnost potravin na poměrně krátkou dobu. b. Mrazírenství: tzv. kryoanabióza. Teploty se pohybují hluboko pod bod mrznutí potravin. Potraviny lze ochránit před mikroorganismy zmrazením pod -12oC, ale činnost vlastních enzymů běžných potravin se omezí až při teplotě -30oC a nižší. 24

C. Konzervace biologickými zásahy: též známá jako cenobióza, při které vzniká ve vhodně upraveném prostředí biologickou cestou chemické konzervační činidlo nebo směs činidel. Nejčastěji je to ethanol nebo organické kyseliny. a. Etanolové kvašení: cukerné roztoky jsou vhodným prostředím

pro

kvasinky,

které

činností

produkují

ethylalkohol. Toto kvašení snižuje redoxní potenciál kvasících kapalin a poskytuje jim ochranu před oxidací. Uplatňuje se ve výrobě révových a ovocných vín, ovocných pálenek, piva a lihu z obilí nebo brambor. Jedná se o přeměnu cukru, který je rozpuštěn v kvasící tekutině, kvasinkami na ethanol a oxid uhličitý podle sumární rovnice: C6H12O6 → 2C2H5OH + 2CO2. Musí se použít ovoce vyzrále, čisté a nekontaminované → takové ovoce obsahuje požadované množství cukru, optimální množství chuťových a buketních látek (INGR, 2001, INGR, 2002). 3.5.1.2 Zpracované výrobky z kdoulí Existuje celá řada receptů na výrobu kdoulového kompotu, džemu, likéru, sýru, kdoulové marmelády a jiných výrobků.

Kdoulový kompot 1. Na 5 litrů se dává 2,5 - 3 kg cukru, proužek citrónové kůry, kdoulí tolik, aby byly ponořené. Plody se zbaví slupky, odstraní se jádřinec, rozkrájí se na „měsíčky“ a povaří v oslazené vodě. Pak se vyjmou, dají do sklenice, zalijí sladkým nálevem, uzavřou a sterilují při teplotě 90 0C asi 20 minut.

Kdoulový kompot 2. 2 kg kdoulí, 5 l vody, 2,5 kg cukru, 3 lžíce octa, 1 limetka, kůra skořice, hřebíček. Plody oloupeme, nakrájíme na kostičky a vložíme do mírně okyselené vody, aby dužina nezhnědla a mírně povaříme. Po změknutí kyselou vodu slijeme a kousky plodů dobře promyjeme pod tekoucí vodou. Kostky kdoulí vložíme do sklenic na kompoty, přidáme kolečko limetky, hřebíček a kousek skořice. Zalijeme svařeným

25

cukrovým sirupem tak, aby byly plody ponořeny. Sklenice uzavřeme, vložíme do zavařovacího hrnce a sterilujeme při 90 °C asi 20 minut.

Kdoulový kompot 3. K výrobě je potřeba 1 kg kdoulí, 700 g cukru, 3 g kyseliny citrónové, 1 l vody. Sterilujeme 35 min. při 90°C. Kdoule omyjeme, oloupeme, řádně vykrájíme a rozdělíme na menší kousky. Důležité je důkladné předvaření. Změklé kdoule plníme do sklenic a zalijeme sladkým nálevem a nakonec sterilujeme (PŮHONÝ, 1990, in KUBEŠOVÁ, 2003).

Kdoulový kompot 4. Kdoule se oloupou, odjádří, rozkrájí na menší dílky a předvaří se v roztoku 15 až 20 g kyseliny citrónové na 1 l vody. Varem změklé dílky se vychladí ve studené vodě a po odkapání se naplní do sklenic. Potom se zalijí nálevem z 400 g cukru, 4 g kyseliny citrónové na 1 l vody. Kompot se steriluje při teplotě 85 - 90°C po dobu 20 – 25 minut (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK, 1991).

Kdoulová marmeláda 1. Plně zralé plody se rozkrájí na menší dílky a odjádří se. Po přidání vody v množství 300 ml na 1 kg plodů se rozkrájené kdoule zcela rozvaří. Rozvařené kdoule se propasírují přes síto. Protlak se prudce vaří a po částečném odpaření se přidá při nepřetržitém varu 600 – 700 g cukru a na konci varu 8 g kyseliny citrónové na 1 kg protlaku. Pektin se nepřidává. Po dosažení rosolovité konzistence se horká marmeláda naplní do obalů a obrátí se dnem vzhůru a nechá se vychládnout. Jestliže se marmeláda plní a uzavře při teplotě nižší než 85°C, tak se musí sterilovat (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK, 1991).

Kdoulová marmeláda 2. K výrobě potřebujeme zralé, odleželé kdoule, na 1 kg kdoulového protlaku 800 g cukru, l/2 lžičky kyseliny citrónové. Kdoule namočíme do studené vody, po chvilce důkladně omyjeme, zbavíme stopek a okvětí, nakrájíme na kousky a podlité trochou vody dusíme do změknutí (nejlépe v tlakovém hrnci). Měkké kdoule prolisujeme, protlak odvážíme a odpařujeme v nízké, široké nádobě. Když se objem zmenší asi o čtvrtinu, po částech přidáváme cukr tak, aby se nepřerušil var, a vaříme dále. Ke konci 26

varu přidáváme kyselinu citrónovou rozpuštěnou ve lžičce vody. Marmeládu můžeme aromatizovat přidáním několika lžic rumu, které přidáme současně s kyselinou citrónovou. Vařící marmeládu nalijeme až po okraj do horkých a suchých skleniček. Okraje skleniček otřeme, upevníme víčkem, skleničky obrátíme dnem vzhůru a necháme vychladnout (HOSTAŠOVÁ, NĚMEC, VLACHOVÁ, 1980, in KUBEŠOVÁ, 2003).

Kdoulová marmeláda 3. 1 kg kdoulí, 700 g cukru, 3 g kyseliny citrónové. Omyté kdoule pokrájíme i se slupkou a jádřincem a podlité vaříme do změknutí. Potom je propasírujeme na protlak a ten zahušťujeme 5 minut při prudkém varu. Pak přidáme za stálého varu cukr a kyselinu citrónovou. Hotovou marmeládu plníme do předehřátých sklenic a sterilujeme obrácením dnem vzhůru asi 10 minut.

Kdoulová marmeláda 4. 1 kg kdoulové dřeně, 750 g cukru, šťáva z 1 citronu. Dobře vyzrálé a uležené kdoule se oloupou, odstraní se jádřinec, rozvaří se, protlačí hrubým sítem a znovu se pomalu povaří s cukrem a citrónovou šťávou do zhoustnutí.

Kdoulová marmeláda s jablky Tato marmeláda se vyrábí ze 70 % kdoulového protlaku a ze 30 % jablečného protlaku. Oloupané, rozkrájené a odjádřené kdoule se podlijí vodou, rozvaří se a po vychladnutí se propasírují. Stejně se připraví i protlak z jablek. Oba protlaky se smíchají v uvedeném poměru. Po přivedení k varu do směsy přidáme 700 g cukru na 1 kg protlakové směsy. Když marmeláda dosáhne potřebné tuhosti, tak za horka ji naplníme do předem připravených obalů (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK, 1991).

Kdoulový rosol 1. Neoloupané a neodjádřincované plody rozkrájíme na menší dílky a zalijeme vodou v množství 0,5 - 0,7 litru na l kg ovoce. Směs kdoulí a vody mírně vaříme pod pokličkou asi 40 min., až dílky ovoce změknou, ale zůstanou ještě celistvé a nerozvařené. Šťávu necháme prokapat přes plachetku. Čirou šťávu uvedeme do varu a po odpaření asi 1/3 původního objemu v ní rozpustíme za neustálého varu 600 g cukru a 4 g kyseliny citrónové na 1 kg nezahuštěné šťávy. Pektin nepřidáváme. Ve varu 27

pokračujeme, až začne hmota dostatečně rosolovatět. Rosol naplníme za horka do obalů, uzavřeme a necháme v obrácených obalech na vzduchu vychladnout. Můžeme jej také sterilovat (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK, 1991).

Kdoulový rosol 2. Suroviny: 4 kg plodů, 4 l vody, na 1 kg šťávy 300 g cukru, citrón. Z kdoulí odtrhneme chmýří a očištěné, neoloupané plody zbavíme okvětí i stopek. Rozkrájíme je na plátky, zalijeme vodou a vaříme do změknutí. Měkké kdoule nalijeme i s vodou do plátěného sáčku zavěšeného na tyči a necháme prokapávat. Když chceme čirý rosol, tak musíme šťávu nechat odstát jeden den. Ustátou šťávu slijeme, zvážíme a po malých částech vaříme. Po půl hodině do ní přidáme odpovídající množství cukru a citrónové šťávy a vaříme dál, než začne rosolovatět. Rosol plníme do malých skleniček. Zbylou dřeň můžeme upotřebit na výrobu kdoulového sýru (HAVELKOVÁ, 1984).

Kdoulový sýr 1. Na 1 kg dřeně přidáme 500 g cukru. Kdoulový sýr připravujeme z celých kdoulí nebo z dřeně, která nám zbyla po přípravě rosolu. Pracovní postup až do prolisování dřeně je stejný jako u rosolu (výše uveden). Prolisovanou a zváženou dřeň vaříme v širokém kastrolu. Po půlhodině přidáme cukr a vaříme za stálého míchání 20 – 30 minut. Hustou hmotu plníme do formiček, lehce vymaštěných olejem nebo vysypaným cukrem. Ty ztuhlé a zaschlé druhý den vyklápíme a na kamnech dosoušíme. Do horkého hotového sýra se můžou zamíchat kousky ořechů, mandlí, sušených švestek, kandované pomerančové kůry, třešní apod. Sýr ve formě placky lze též sušit na alobalu a ztuhlý, rozkrájený na kousky se může polít čokoládou (HAVELKOVÁ, 1984).

Kdoulový sýr 2. K výrobě je potřeba dobře vyzrálých, odleželých kdoulí. Na 1 kg kdoulového protlaku se dává 400 g cukru, 1/2 lžičku kyseliny citrónové, trochu drobně nakrájených oloupaných mandlí nebo jádra z vlašských nebo lístkových ořechů, citrónová a pomerančová kůra. Omyté kdoule zbavíme stopek a zbytků okvětí, nakrájíme je i se slupkami a jádřinci na kousky a podlité trochou vody podusíme pod pokličkou do změknutí ( nejlépe v tlakovém hrnci ). Horké kdoule dvakrát prolisujeme na sítu, protlak odvážíme pro jednu dávku, za stálého míchání odpařujeme v široké nádobě. 28

Jakmile protlak zhoustne, přisypáváme po částech cukr a vaříme dále, až vařečka tažená po dně nádoby utvoří cestičku, která se již nezalévá. Na konci varu přidáme kyselinu citrónovou rozpuštěnou ve lžičce vody a nakrájené mandle nebo ořechová jádra. Horký sýr nalijeme do chlebíčkové formy vymazané olejem a vysypané jemným krystalovým cukrem nebo do stejně připravených malých kovových formiček a necháme vychladnout. Ztuhlý sýr vyklopíme, zabalíme do alobalu nebo pergamenového papíru a uchováme kratší čas na suchém a chladném místě (HOSTAŠOVÁ, NĚMEC, VLACHOVÁ, 1980, in KUBEŠOVÁ, 2003).

Kdoulová pasta Základem této pasty jsou hodně zahuštěné povidla, která roztíráme na pergamínový papír nebo plech vyložený alobalem do vrstvy vysoké asi 10 – 20 mm. Pastu sušíme na kamnech, v otevřené troubě, na radiátorech ústředního topení, aj. Suchou, gumovitě ohebnou pastu svineme do válečku a zabalíme do alobalu nebo ji rozkrájíme a uložíme do krabice. Vyrábíme ji ze zbylých plodů po zavaření nebo z kdoulí, které se k zavařování nehodí. Pasta se může vyrobit pouze z kdoulí a nebo ze směsy ovoce (kdoule a jablka, hrušky, švestky, aj.). Podáváme ji jako originální zákusek k čajům nebo smíchanou s ořechy, se sušenými meruňkami, s úlomky čokolády, s kandovanou pomerančovou kůrou, apod. (HAVELKOVÁ, 1984).

Kdoulový mošt Vyrábí se z 12 l šťávy, 2 - 3 l vody, 50 g cukru na 1 litr moštu. Na 12 litrů kdoulové šťávy získané lisováním kdoulové drti se přidá 2 - 3 litry vody a 50 gramů cukru na každý litr surového moštu. Pro delší skladování sterilizujeme (ŠIMÁNEK, 1977, in KUBEŠOVÁ, 2003).

Kdoulový sirup K výrobě potřebujeme 6 šálků kdoulové šťávy, 2 šálky cukru, 3 celé hřebíčky, 4 proužky citrónové kůry. Do 2 – 3 litrového hrnce dáme kdoulovou šťávu, cukr, hřebíčky, skořici, a citrónovou kůru, přivedeme k varu a za občasného míchání svaříme až na množství čtyř šálků. Zchladíme a naplníme do sklenic. V chladu vydrží tři měsíce (SALMONOVÁ, 2005).

29

Perský kdoulový sirup 1. Vyrábí se ze 2 velkých kdoulí, ze 4 šálků cukru, ze 4 šálků vody a ½ šálku citrónové šťávy. Kdoule se rozčtvrtí, odjádří a odstavní v odšťavňovači . Voda a cukr se povaří, přidá se kdoulová a citrónová šťáva. Vaří se asi 30 minut dokud sirup nezhoustne (SALMONOVÁ, 2005).

Perský kdoulový sirup 2. Potřebné suroviny jsou kdoule, 2 šálky cukru, 4 šálky vody. Kdoule rozčtvrcené a odjádřené zavážeme do plátna, dáme do hrnce se dvěmi šálky vody a vaříme na mírném ohni 30 – 40 minut. Potom přidáme další dva šálky vody a cukr, vaříme ještě 30 minut. Odděláme plátno a přidáme citrónovou šťávu. Zchladíme a naplníme do sklenic. Skladujeme v chladnu. Před použitím sirup ředíme s vodou v poměru 1 : 3 (SALMONOVÁ, 2005).

Kdoule v bílém víně Je zapotřebí 3 – 5 kdoulí, 500 ml bílého vína, 1 kg cukru, 1 celá skořice a 1 sklenka rumu. Každou kdouli nakrájíme na šest kusů, odjádříme a dáme do hrnce, zalijeme vodou a vaříme do změknutí. Následně je vytáhneme a dáme do sklenic. Ze zbylé šťávy odměříme 500 ml, přidáme víno, cukr a skořici, vše vaříme dokud směs nemá sirupovou konzistenci. Zchladíme, přidáme rum a nalijeme do sklenic s kdoulemi. Pořádně uzavřeme a skladujeme na chladném místě (SALMONOVÁ, 2005).

Kdoulové víno 1. Může se připravit víno pouze z kdoulí nebo ze směsy s jablečným moštem. Při první možnosti se doporučuje slupka před drcením odstranit, jelikož by víno bylo velmi aromatické. Plody by měly být dobře vyzrálé a uležené. Namleté plody se dají do vhodné nádoby, zalijí se vodou (2 díly drti na 1 díl vody) a rozmíchají se. Nádoba se těsně zakryje a nechá se cca. týden překvasit. Pak se přelisuje. Mošt by měl kvasit ve vhodné nádobě a využitím kvasné zátky. Když proběhne bouřlivé kvašení, víno se stočí. Na 5 litrů mladého vína se přidá 0,5 – 1 kg cukru podle toho, jestli chceme vyrobit víno suché nebo dezertní. Následně se víno prokváší další 3 měsíce. Při druhém způsobu výroby vína se dávají 2 díly jablečného moštu a 1 díl kdoulového moštu. Víno je jemné a aromatické (ŠIMÁNEK, 1977, in KUBEŠOVÁ, 2003).

30

Kdoulové víno 2. Požijeme 5 l kdoulové šťávy, 1,5 kg cukru, 1 – 1,5 g vinných droždí typu Madeira. Zcela zralé plody nastrouháme na struhadle, vymačkáme šťávu a přidáme do ní cukr. Získanou tekutinu spojíme droždím. Po skončení fermentace a úplném vyčištění rozlijeme do lahví, zazátkujeme, zavoskujeme a uskladníme ve sklepě. Víno musí dozrávat půl roku (SARWA, 2007).

Kdoulový likér 1. K výrobě je potřeba zcela zralých, uležených a silně aromatických kdoulí. Kdoule rozemeleme, nastrouháme nebo rozdrtíme. Drť necháme 24 hodin uležet a nakvasit. Po naležení drť vylisujeme a šťávu necháme vyčeřit sedimentací. Na 1 litr čiré šťávy přidáme 0,5 litru vody, 0,5 litru cukerného sirupu (ve ¾ l mírně vlažné vody rozpustíme 1 kg krystalového cukru) a 1 litr konzumního lihu. Do tohoto roztoku ponoříme v plátěném sáčku 2,0 gramy rozdrcených hořkých mandlí, 0,5 až 1,0 gram skořice a 1,0 gram hřebíčku. Po 10 - 14 dnech koření vyjmeme, sáček mírným tlakem vymačkáme a likér necháme několik dnů v uzavřené nádobě stát, aby chuťově a aromaticky vyzrál (DOLEJŠÍ, KOTT, ŠENK, 1991).

Kdoulový likér 2. Potřebujeme 1 l čerstvé šťávy z kdoulí, 100 g cukru, 1 l lihu (50 %). Čerstvou šťávu z kdoulí smícháme ve skleněné nádobě s lihem a cukrem. Nádobu hermeticky uzavřeme a postavíme na teplé, tmavé místo minimálně na jeden měsíc. Po uležení likér rozlijeme do lahví (SARWA, 2007).

Kdoulový likér 3. 450 g kdoulové šťávy, stejné množství čisté vodky a 110 g cukru smícháme dohromady a necháme měsíc odležet. Nakonec přefiltrujeme a získáme nesmírně chutný likér (GERALD – WYŹYCKI, 19.stol., in SARWA, 2007).

Kdoulový likér 4. K výrobě potřebujeme 2 kg kdoulí, 5 hřebíčků, kousek skořicové kůry, 2 kg cukru, 0,5 l vody, 2 l čisté vodky (40 – 50 %). Očištěné, zdravé a zralé plody nastrouháme na hrubém struhadle, zalijeme vodou a dáme vařit do změknutí. Necháme vychladnout a důkladně vymačkáme šťávu. Přidáme cukr, ohřejeme a mícháme než se 31

cukr úplně rozpustí. Do horkého sirupu vlijeme alkohol a přidáme ingredience. Následně přelijeme do nádoby, hermeticky ji uzavřeme a odstavíme na teplé, slunné místo na 7 – 8 dnů. Posléze likér přefiltrujeme přes filtrační papír, rozlijeme do lahví, zazátkujeme, zavoskujeme a odneseme do sklepa. Likér musí dozrávat ještě půl roku (SARWA, 2007).

Sušené kdoule Sušené kdoule připravíme podobně jako jablka nebo hrušky na tenké nakrájené plátky, které sušíme volně na papíře v pokoji a nebo na plechu v troubě při teplotě asi 40°C.

Krupicové flameri s kdoulovým a švestkovým kompotem Potřebujeme 3/4 litru mléka, 100 g cukru , 3 bílky, vanilkový cukr, sůl, 3 lžíce kdoulového a 3 lžíce švestkového kompotu, ovocný sirup. Do vařícího mléka vsypeme za stálého míchání cukr, vanilkový cukr a za stálého míchání uvaříme kaši. Z bílků ušleháme sníh, přidáme zbytek cukru a vanilkový cukr, ušleháme do zhoustnutí a vmícháme do horké kaše. Mísu vypláchneme vodou a urovnáme do ní vrstvy nakrájeného ovoce a horké kaše - horní vrstva je z kaše. Flameri vychladíme a necháme ztuhnout (nejméně 2 hodiny). Před podáním je vyklopíme na talíř a podlijeme ředěným ovocným sirupem (HOSTAŠOVÁ, NĚMEC, VLACHOVÁ, 1980, in KUBEŠOVÁ, 2003).

Pečené kdoule Kdoule se oloupou, rozkrájí a odjádří. V každé půlce plodu se vytvoří jamka, dáme na plech. Do připravených jamek se nasype cukr, trochu se to podlije a přidá se kousek másla. Pečou se do změknutí a podávají se šlehačkou (SALMONOVÁ, 2005).

Kdoulová pikantní omáčka Potřebné ingredience jsou 4 kg rajčat, 3 kg cibule, 5 kg kdoulí, 2 lžíce soli, 3 kg cukru, 500 ml octa, 1 šálek mouky, 4 lžíce sušené hořčice, 4 lžíce kari koření. Oloupané a nakrájené kdoule, rajčata a cibuli umístíme společně do většího hrnce a osolíme. Necháme přes noc uležet. Druhý den se směs povaří, přidá se cukr a ocet. Následně se vaří dokud se cukr nerozpustí, potom se přidá hořčice a kari koření. Potom se ještě musí

32

za občasného máchání vařit 2,5 hodiny. Nakonec se přidá mouka a 15 minut se směs povaří (SALMONOVÁ, 2005).

Vepřové maso na kdoulích Potřebujeme 500 g libového vepřového masa, 1 velkou kdouli, 1 cibuli, šťávu z 1/2 citrónu, 4 lžíce oleje, 3 hřebíčky, kousek skořicové kůry, 5 kuliček pepře, kari, sůl. Osolené, nakrájené maso osmahneme spolu s cibulí, hřebíčkem, skořicí a pepřem na oleji, přidáme nasekané kdoule (bez jádřinců), zakapeme citrónovou šťávou a podusíme. Před dokončením přidáme kari a podusíme do změknutí. Podáváme s rýží (PŮHONÝ, 1990).

3.5.2

Kdoule v lékařství a kosmetice Léčivé účinky kdoulí byly známy již ve starověku. Hippokrates kdoule používal

proti průjmům a horečkám. Dioskorides popisoval různé léčivé účinky a prostředky z kdoulí, např.: při žaludečních potížích doporučoval syrové, vařené a v medu naložené kdoule nebo oslazené kdoulové víno (FREUNDESKREIS BOTANISCHER GARTEN, ŠTVERÁKOVÁ, 2008). Ve středověku plody jako lék využívala abatyše Hildegarda z Bilgenu (proslavená znalkyně léčivých rostlin). Francouzský matematik a astrolog Nostradamus (1503 – 1566) doporučoval konzum plodů kvůli dobrému prokrvení a zvýšení životní síly (ŘEZNÍČEK, 2008). Semena kdoulí obsahují až 22 % slizu, který se používá na léčení. Semena se musí používat nepoškozená, protože obsahují toxický amygdalin. Vnitřně se užívají v macerátu jako prostředek regulující trávení, při žaludečních a střevních onemocnění (se musí používat jen zřídka a výjimečně, kvůli amygdalinu) a jako expektorans při kašli. Zevně se využívá jako kloktadlo při zánětu dutiny ústní a hrtanu, jako součást očních vod a na rozpraskanou i drsnou pokožku. Dále se využívá i při popáleninách a proleženinách jako mírná a nedráždivá přísada. Aromatické výtažky z plodů se v nynější době přidávají do voňavek. Celé kdoule se dříve ukládaly do šatníků mezi oblečení kvůli své intenzivní vůni a odpuzoval se s nimi i mol šatní.

33

Slizový nálev ze semen 30 g semen přelijeme ¼ litrem studené vody a necháme asi 2 - 3 hodiny vyluhovat. Používá se k léčení zánětů nebo k odstranění otoků (HLAVA, POSPÍŠIL, STARÝ, 1988, MERTL, 2003).

Pleťová maska z kdoulí Kdoule se rozkrájí na tenké plátky, vloží do sklenice, zalijí 50 % lihem, nechají se týden vyluhovat a potom se slijí. Používají se na rozšířené póry, vata nasáklá touto tekutinou se přiloží na čtvrt hodiny na obličej a potom se obličej omyje teplou vodou (HLAVA, POSPÍŠIL, STARÝ, 1988, MERTL, 2003).

3.5.3

Kdouloň využívaná jako okrasná dřevina Kdouloň se uplatňuje i jako okrasný keř nebo menší stromek do parků a zahrad.

Je ozdobná svým listem, květem, plodem i celkovým habitem. Pro okrasné sadovnické účely se mohou využívat klasické ovocnářské odrůdy, ale také kultivary ´Pyramidalis´ (s jehlancovitým růstem) a ´Marmorata´ (žlutobíle panašované listy). Bývají vysazovány jako solitéra nebo do menších skupinek (HIEKE, 1978, MERTL, 2003). Výjimečně se z kdouloní může vypěstovat stříhaný živý plot.

3.6

Kdouloň využívaná jako podnož Kdouloně jako podnože se uplatňují především při pěstování kulturních odrůd

hrušní (BLAŽEK a kol., 1998). Mohou se využít i jako podnože pro okrasné hlohy (ŠAMLA, 1993, ŠTVERÁKOVÁ, 2008). Kdouloně jsou známé jako podnož se selektivním afinitním vztahem k hrušňovým odrůdám.

Špatnou afinitu má s odrůdami: ´Clappova´, ´Červencová´,

´Boscova´, ´Drouardova´, ´Lucasova´, ´Williamsova´. Pro dopěstování stromků z uvedených odrůd na kdouloní se musí provést mezištěpování odrůdami např.: ´Hardyho máslovkou´ nebo ´Konferencí´. Kdouloň oslabuje růst hrušní (MERTL, 2003). Jako kdouloňové podnože pro hrušně jsou používány např.: kdouloň MA, MC, provensálská, Adamsova, K-TE-B, K-TE-E, S 1, Sydo, BA-29 a podnože série OHxF (BLAŽEK a kol., 1998).

34

3.7

Odrůdy kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.) ´Angerská´ Patří mezi starší francouzské odrůdy jablkovitého tvaru plodů, které bývají

středně velké a výrazně aromatické. Slupka má po dozrání žlutou barvu. Keřová forma má do dosažení plodnosti vzpřímený růst, pak se tvar mění na rozložitý. Má mimořádnou schopnost vegetativního rozmnožování kořenovými oddělky. Pro své pěstování vyžaduje teplé stanoviště a dostatek živin. Na půdách s vyšším obsahem vápníku trpí na chlorózu. Je samosprašná a dokáže vytvářet plody bez oplození. Plody se sklízí během října a jsou uchovatelné přibližně dva měsíce (HRIČOVSKÝ, ŘEZNÍČEK, 2003). ´Champion´ Řadí se ke starým odrůdám pocházející ze střední Asie. Ve světě je známá už od roku 1870. V naší republice se množí a pěstuje od roku 1954. Plody mají hruškovitý tvar a jsou velké až středně velké, žebernaté a kostrbaté. Slupka mívá výrazné ochmýření, které působí šedou až špinavě žlutou barvou. Žlutá dužnina je tvrdá, suchá, nakyslá a místy pod slupkou může být zahnědlá. Je samosprašný. Kvete od druhé poloviny května do druhé dekády června. Též dokáže vytvořit plody bez oplození (tzv. parthenokarpie). Tato odrůda bývá odolná proti houbovým chorobám, ale méně je odolná k zimním mrazům, především v těžkých půdách s vysokou hladinou spodních vod. Strom roste slabě až středně bujně (HRIČOVSKÝ, ŘEZNÍČEK, 2003). Podle SCHIRMERA (2000) dozrávají plody v první polovině října a vydrží uchované až do ledna. Plodnost bývá velká a pravidelná. Průměrná hmotnost plodů bývá v rozmezí 280 – 400 g. ´Bereckého´ (syn. ´Bereczcki´) Stará odrůda známá již od roku 1898. Pochází z Maďarska a je pojmenovaná po maďarském pomologovi M. Bereczkim. Řadí se do skupiny s plody podobnými hruškám. Plody mají průměrnou hmotnost 300 – 500 g. Barva slupky je slámová až zlatavě žlutá s jemně rezavým ochmýřením. Dužnina je žlutá, velmi pevná a suchá s jemně navinulým aroma. Obsahuje až 13,5 % cukru při obsahu 0,4 % kyselin. Plody dozrávají ve druhé polovině října a uskladněné vydrží do ledna. Plodnost bývá pravidelná a vysoká. Keře mají silnější, vzpřímený růst. Pro své pěstování vyžadují teplé stanoviště s dobře provzdušněnou půdou (NEČAS, 2010).

35

´Leskovačka´ (syn. ´Leskovacz´, ´Leskovats´) Starší odrůda pocházející ze Srbska z roku 1890 (SCHIMER, 2000). Růst stromu a její plodnost je střední. Bývá odolná vůči mrazu. Květy jsou samosprašné. Dužnina je jasně žlutá, šťavnatá a aromatická. Plody dozrávají v průběhu října a jejich hmotnost může mít i více jak 1 kg (obvyklá hmotnost 150 – 500 g). Odrůda je vhodná k výrobě džemů a marmelád (NEČAS, 2010). ´Vranja´ Pochází z Vranje z jižního Srbska. První zmínky o ní napsal Nenadovic v roce 1898. Keře bývají vzrůstné a vzpřímené (SCHIMER, 2000). Kvete poměrně brzy, květy jsou opět samosprašné. Plody jsou kuželovitého až hruškovitého tvaru s průměrnou hmotností 160 – 370 g. Bývá náchylná ke spále růžovitých a též citlivější na mráz. Dozrává v polovině října (NEČAS, 2010). ´Portugalská´ (syn.: ´Lusitanica´) Velmi stará a oblíbená odrůda s neznámým původem a poprvé popsána již v 17. století. Plody bývají středně velké s průměrnou hmotností 290 – 350 g. Mají dobrou kvalitu, skladovatelnost a lze je využít v domácnosti, ale též v konzervárenském průmyslu. Slupka jasně žlutá a mírně plstnatá. Květy samosprašné. Keře jsou vzrůstné a mají větší tmavozelené listy. Plody dozrávají v polovině října. Plodnost bývá vysoká a pravidelná. Patří mezi náročné odrůdy týkající se náročnosti na stanoviště (NEČAS, 2010). ´Hemus´ Pochází z Bulharska. Středně vzrůstná odrůda se vzpřímeným až široce vzpřímeným růstem. Květy má růžové. Rané až středně rané kvetení. Plody jsou hruškovitého tvaru s průměrnou hmotností 220 – 280 g. Dozrávají v první polovině října a uchovatelné až do ledna. Plodnost bývá veliká a pravidelná (SCHRMER, 2000). ´Morava´ Vznikla křížením odrůd ´Rea´s Mammoth´ a ´Leskovačka´ v roce 1967. První plody byly až v roce 1973. V roce 1987 byla uvedena na trhu jako nová odrůda. Plody jsou velké, s dobrou kvalitou a vysokým výnosem. Průměrná hmotnost plodů se pohybuje okolo 335 g. Plody jsou pevné, kompaktní, vhodné pro přímou konzumaci i zpracování. Brzké kvetení a nástup do plodnosti. Plodnost je pravidelná a vysoká (STANCEVIC, 1990, MERTL, 20003, ŠTVERÁKOVÁ, 2008).

36

´Triumph´ Pochází z Bulharska. Má střední, vzpřímený vzrůst. Květy jsou růžové a kvete středně raně. Plody mají hruškovitý tvar s průměrnou hmotností plodů 300 – 450 g. Plody dozrávají v první polovině října. Má pravidelnou a středně velikou plodnost. Skladovatelnost plodů do poloviny ledna (SCHIRMER, 2000). ´Brna´ Plody této odrůdy jdou široce kulovité až hruškovité. Slupka je zelenožlutá, hladká, lesklá a jemně plstnatá (SALMON, 2008). ´Meech´s Prolific´ Pochází ze státu Connecticut v USA. Objevena byla v roce 1850 a v roce 1883 se reverend W. W. Mechem zasloužil o její rozšíření. Plody jsou velké, hruškovitého tvaru s průměrnou hmotností 540 g. Slupka je jasně žlutá. Dužnina je aromatická s vysokými chuťovými vlastnostmi. Plodnost je bohatá a pravidelná (NEČAS, 2010). ´Ekmek´ Patří k hlavním tureckým odrůdám. Plody jsou hruškovitého tvaru s průměrnou hmotností 500 g. Slupka je žlutá, silnější a mírně plstnatá. Dozrává na konci září a skladovatelná až do února. Má vysoké uplatnění, př.: výroba džemů, sirupů, suší se, aj. (NEČAS, 2010). ´Konstantinopeler´ (syn. ´Constantinople´) Pravděpodobně pochází z Turecka. Plody jsou velké, kulovitého tvaru, na povrchu s hrbolky a rýhami. Průměrná hmotnost plodů je 220 – 390 g. Slupka je světle žlutá a v rýhách zelená. Může být silně ochmýřená a to působí šedozelenou barvou. Dužnina je bělavá, velmi pevná, suchá a tuhá. Středně bujně rostoucí stromy se široce keřovitou korunou. Sklizeň je od září do konec října. Řadí se mezi nenáročné odrůdy (NEČAS, 2010). ´Orange´ (syn. ´Apple Quince´, ´Pomerančová´) Starší odrůda neznámého původu. Plody jsou velké, kulatě jablkovitého tvaru a slupka zlatavě žlutá. Dužnina bývá velmi jemná, oranžově žluté barvy, když se tepelně zpracuje, tak změní barvu na červenou. Velmi raná a nenáročná odrůda (NEČAS, 2010). ´Pineapple´ (syn. ´Ananasová´) Patří mezi hlavní odrůdy na území Kalifornie v USA. Růst keře je středně bujný. Kvete později. Plody jsou jemnější, kulatého tvaru a větší velikosti. Slupka je světle žlutá, dužnina bílá, jemně aromatická (v chuti připomíná ananas). Plody se mohou 37

konzumovat i v čerstvém stavu. Je odolnější vůči nízkým teplotám a tolerantní i k vlhké půdě (NEČAS, 2010). Existuje celá řada odrůd kdouloní, další jsou např.: ´Asenica´, ´BO-3´, ´Izobilnaja´, ´Kocúrova´, ´Mír´, ´Muskatnaja´, ´Pinter´, ´Selena´, ´Cydora´, ´Gamboa´, ´Van Deman´, Maliforme´ aj.

38

4. Experimentální část 4.1

Charakteristika území Kdouloňová genofondová kolekce byla založena v roce 2001 a nachází se na

pozemku Zahradnické

fakulty (Mendeleum) v Lednici na Moravě. Lednice leží

v nadmořské výšce 170 – 180 m. Genofond kdouloní je umístěn v nadmořské výšce 176 m. Leží v zeměpisné šířce 48o48´ a v zeměpisné délce 16o48´. Lednice se vyskytuje v teplé klimatické oblasti, podoblasti suché, okrsku teplého, suchého s mírnou zimou a nepatrně kratším slunečním svitem. Maximální dešťové srážky spadnou v červenci a minimální v únoru. Půda je středně těžká, černozem na vápnitém pokladu spraší s hlubokou hladinou spodních vod. Je zde vysazeno 16 odrůd kdouloní: ´Asenica´, ´Béreckého´, ´BO – 3´, ´Brna´, ´Hemus´, ´Champion´, ´Izobilnaja´, ´Kocúrova´, ´Leskovaka´, ´Mír´, ´Morava´, ´Muskatnaja´, ´Pinter´, ´Selena´, ´Triumph´, ´Vranja´. Stromy jsou vysazeny ve sponu 4,5 x 2,5 m. Každou odrůdu zastupují 3 stromy.

4.2

Metodika

4.2.1

Fenologické fáze Hodnocení bylo prováděno vizuálně v pravidelných intervalech. U každého

stromu bylo zjišťováno, ve které fázi fenologického vývoje se nachází minimálně 75% samotného stromu. Pro zjištění jednotlivých fází bylo použito stupnice (tzv. Fleckingerova stupnice), kterou uvádí MARTINEZ (2001).

4.2.2

Biometrické údaje Měření průměru kmínku bylo prováděno v období vegetačního klidu pomocí

posuvného měřidla s přesností 1 mm ve dvou na sebe kolmých místech. Měření bylo prováděno 150 mm pod prvním rozvětvením (nasazením koruny).

39

4.2.3

Hodnocení sklizně

4.2.3.1 Výnos plodů Při sklizni probíhající 13. října 2009 bylo zjištěna celková hmotnost zdravých plodů a napadených moniliovou hnilobou v kg.strom-1 a počet zdravých plodů a poškozených moniliovou hnilobou v ks.strom-1. 4.2.3.2 Průměrná hmotnost plodů Byly vybrány typické plody pro danou odrůdu z každého stromu. Kdoule se jednotlivě zvážily a z naměřených hodnot v gramech se stanovil aritmetický průměr pro každou odrůdu. 4.2.3.3 Průměrná výška a šířka plodů Na rozříznutých kdoulích byla změřena výška a šířka plodu. Z naměřených hodnot v milimetrech byl stanoven aritmetický průměr. 4.2.3.4 Tvarový index plodů Tvarový index plodů (bezrozměrné číslo) se stanovil jako poměr výšky a šířky plodů.

4.2.4

Stanovení refraktometrické sušiny Obsah refraktometrické sušiny [oBx] se zjišťoval ručním refraktometrem (RR –

80). Z každého stromu se pro stanovení obsahu použily dva plody.

4.2.5

Stanovení celkové sušiny Z každého stromu pro stanovení obsahu celkové sušiny se použily dva plody.

Celková sušina [%] byla stanovena vážením po vysušení do konstantní hmotnosti při teplotě 105 °C v laboratorní sušárně.

40

4.2.6

Stanovení obsahu vitamínu C Obsah vitamínu C se stanovil v čerstvých plodech krátce po sklizni a

v kompotech dne 4. 5. 2010. Očištěné kdoule se nastrouhaly na jemném umělohmotném struhadle. Získaná směs se přefiltrovala přes gázu. Přefiltrovaná čistá a nezředěná ovocná šťáva se použila pro stanovení vitamínu C. Při stanovení obsahu vitamínu C je nutné pracovat velmi rychle a používat nekovové pomůcky, jelikož dochází k oxidaci plodů, při které se ztrácí část vitamínu C. Kompotované kousky plodů se rozetřely tloučkem ve skleněné třecí misce. Získaná směs se přefiltrovala přes gázu. Obsah vitamínu C v čerstvých plodech i v kompotu se stanovil na přístroji RQflex 2 (Merck KGaA, Německo) testovacími proužky Reflectoquant (Merck) pro stanovení kyseliny askorbové. Rozsah měření 25 – 450 g.l-1, chyba měření 1 g.l-1. Přístroj RQflex 2 pracuje na principu refraktometrie, kdy se exaktně měří zónou analytického proužku odražené světlo nebo světlo odražené po průchodu analytickou kyvetou. Z rozdílu mezi vycházejícím a reflektovaným zářením lze kvantitativně stanovit koncentraci obsažené látky. Stanovení kyseliny askorbové spočívá v redukci žluté molybdenofosforečné kyseliny vitamínem C na fosfomolybdenovou modř. Její koncentrace se posléze stanoví reflektometricky. Testovací proužek se namočí do analyzovaného roztoku a vloží do přístroje. Během 15 sekund proběhne měření.

4.2.7

Zpracování kdoulí

4.2.7.1 Výroba kompotu Plody se učistily, oloupaly, zbavily jádřince a nakrájely se na malé kousky o velikosti 20 – 30 mm. Takto připravené kdoule se 30 minut povařily v mírně oslazené vodě. Změklé dílky se naplnily do zavařovacích sklenic o objemu 0,5 l a zalily se nálevem složeným z 500 g cukru, 3 g kyseliny citrónové na 1 l vody. Sklenice se po uzavření víkem sterilovaly ve vodní lázni při teplotě 85ºC po dobu 20 minut. 4.2.7.2 Výroba marmelády Kdoule se učistily, oloupaly, zbavily jádřince a nakrájely se na malé dílky. Takto připravené plody se vařily 1 hodinu a 45 minut. Rozvařené kdoule se přepasírovaly. 41

Získaný protlak byl uveden k varu. Na 1 l protlaku se přidalo 750 g cukru a 5,5 g kyseliny citrónové a povařilo se to do zhoustnutí. Hotová marmeláda se ještě vroucí nalévala do předem připravených skleniček se šroubovacím víčkem. Po uzavření se sklenice otočily, aby se důkladně uzavřely. 4.2.7.3 Senzorické hodnocení kdoulových výrobků Senzorické analýze byly podrobeny kompoty i marmelády. Senzorická analýza proběhla 22. prosince 2009 a 4. května 2010 v učebnách při denním světle. Celkem se jí účastnilo 34 anonymních hodnotitelů, kteří své posudky zaznamenávali do předem připravených tabulek (bodové rozmezí 1 – 5). Všichni hodnotitelé byli důkladně instruování před samotnou senzorickou analýzou. Dodržovalo se množství podávaného vzorku a předešlé vjemy se neutralizovaly podáváním bílého pečiva. Deskriptory pro kompot: vzhled, chuť, vůně, barva, pevnost, textura, rozpadavost, sladkost a kyselost kousků. Deskriptory pro marmeládu: vzhled, chuť, vůně, barva, konzistence, sladkost a kyselost. Tab. 2: Deskriptory pro kompot – vzhled, chuť, vůně

Počet bodů 1 2 3 4 5

vzhled Nevyhovující Ještě přijatelný Uspokojivý Velmi dobrý Vynikající

Intenzita deskriptoru chuť Nevyhovující Nepříliš chutný Přiměřeně chutný Dosti chutný Velmi chutný

vůně Nezřetelná Méně výrazná Průměrná Silná Velmi silná

Tab. 3: Deskriptory pro kompot – barva, pevnost kousků

Počet bodů 1 2 3 4 5

Intenzita deskriptoru barva pevnost kousků Nevyhovující intenzitou nebo odstínem Velmi měkký Ještě vyhovující, větší závady v odstínu Dosti měkký Uspokojivá, menší závady v odstínu Průměrný Velmi dobrá Dosti tuhý Výborná, sytá, typická Velmi tuhý

42

Tab. 4: Deskriptory pro kompot – textura kousků, rozpadavost kousků

Počet bodů 1 2 3 4 5

textura kousků Velmi rozvařená Dosti rozvařená Průměrná Dosti zřetelná Velmi zřetelná, pevná vlákna

Intenzita deskriptoru rozpadovost kousků Velmi snadno se rozpadá Snadno se rozpadá Průměrně Málo se rozpadá Nerozpadá se

Tab. 5: Deskriptory pro kompot – sladkost, kyselost

Počet bodů 1 2 3 4 5

sladkost Nevýrazná Málo sladká Sladká Dosti sladká Velmi sladká

Intenzita deskriptoru kyselost Nevýrazná Málo kyselá Kyselá Dosti kyselá Velmi kyselá

Tab. 6: Deskriptory pro marmeládu – vzhled, chuť, vůně

Počet bodů 1 2 3 4 5

Intenzita deskriptoru vzhled Nevyhovující Ještě přijatelný Uspokojivý Velmi dobrý Vynikající

chuť Nevyhovující Nepříliš chutný Přiměřeně chutný Dosti chutný Velmi chutný

vůně Nezřetelná Méně výrazná Průměrná Silná Velmi silná

Tab. 7: Deskriptory pro marmeládu – konzistence, sladkost, kyselost

Počet bodů 1 2 3 4 5

konzistence Silně roztékavá Málo roztékavá Průměrná Dosti hustá Velmi hustá

Intenzita deskriptoru sladkost Nevýrazná Málo sladká Sladká Dosti sladká Velmi sladká

43

kyselost Nevýrazná Málo kyselá Kyselá Dosti kyselá Velmi kyselá

Tab. 8: Deskriptory pro marmeládu – barva

Počet bodů 1 2 3 4 5

4.2.8

Intenzita deskriptoru barva Velmi tmavá Tmavá Středně světlá Světlá Velmi světlá

Statistické zpracování výsledků U naměřených hodnot byl počítán aritmetický průměr pomocí programu

Microsoft Excel 2002. Pro statistické vyhodnocení průkaznosti rozdílů ve sledovaném souboru odrůd se použila metoda ANOVA (= analýza variance rozptylu).. Průkaznost rozdílů mezi odrůdami v daných měřených ukazatelích byla testována pomocí Tukeyova testu s hladinou statistické významnosti 0,95. Výsledky

by znázorněny

graficky s vyznačením intervalů spolehlivosti. Pro výpočty byl použit program STATISTICA, verze 9.0.

44

5. Výsledky 5.1

Fenologické fáze V tabulce 9 jsou data jednotlivých pozorování a fenologické fáze, ve kterých se

jednotlivé odrůdy nacházely. Smíšené pupeny začaly nejdříve rašit u odrůd ´Bereckého´, ´BO-3´, ´Hemus´, ´Izobilnaja´, ´Vranja´, ´Selena´, ´Pinter´, ´Muskatnaja´, ´Morava´, ´Mír´ a ´Leskovačka´. Naopak u odrůd ´Asenica´, ´Brna´, ´Champion´, ´Kocůrova´ a ´Triumph´ začaly pupeny rašit později. Při pozorování 16. 4. 2009 byly už ve fázi butonizaze všechny odrůdy kromě odrůdy ´Brna´. Tato odrůda byla rovněž nejpozději ve fázi kvetení (30. 4. 2009 byly už rozkvetlé všechny odrůdy kromě této). Nejdříve měly otevřené květy odrůdy ´Bereckého´, ´BO-3´, ´Hemus´,´Kocůrova´, ´Triumph´, ´Selena´ a ´Pinter´. 7. 5. 2009 už uvadalo více než 75 % květů u všech sledovaných odrůd. Plody nejpozději dozrály u odrůd ´Asenica´, ´Triumph´, ´Pinter´, ´Morava´ a ´Leskovačka´ (29.9.2009), ostatní odrůdy byly zralé už o týden dříve (22. 9. 2009).

45

5.2

Biometrické údaje Největší průměr kmínku byl zjištěn u odrůdy ´Vranja´ (137,48 mm), naopak

nejslabším růstem se vyznačovala odrůda ´Mír´ s průměrem kmínku 73,6 mm. Statistickým testováním bylo zjištěno, že odrůda ´Mír´ má průkazně menší průměr kmínku proti odrůdám ´Vranja´ a ´Béreckého´, které měly kmínek nejsilnější (viz. Graf 1, tabulka 10, 11). Graf 1: Průměry kmínků kdouloní Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 170 160 150

Prumer kmínku [mm]

140 130 120 110 100 90 80 70 60 50 Selena

Pinter

Mír

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Bereckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

40

Odrůda

5.3

Hodnocení sklizně

5.3.1

Výnos plodů Nejvyšší tržní výnos z jednoho stromu dosahovala odrůda ´Béreckého´ (75,03

kg) následovaná odrůdou ´Hemus´ (73,9 kg). Obě měly průkazně vyšší tržní výnos než odrůdy ´Triumph´, ´Kocúrova´, ´BO -3´, ´Vranja´, ´Morava´, ´Brna´, ´Muskatnaja´, ´Pinter´, ´Selena´ a ´Mír´. Vysoký tržní výnos měla rovněž odrůda ´Asenica´ s výnosem

46

64,03 kg z jednoho stromu, což je průkazně vyšší hodnota než u odrůd ´Vranja´, ´Morava´, ´Brna´, ´Muskatnaja´, ´Pinter´, ´Selena´ a ´Mír´. Nejmenší tržní výnos z jednoho stromu měly odrůdy ´Pinter´ (0,13 kg), ´Selena´ (0,14 kg) a ´Mír´ (0,58 kg). Všechny tři odrůdy měly prokazatelně výrazně nižší výnosy než odrůdy ´Champion´, ´Izobilnaja´, ´Leskovačka´, ´Asenica´, ´Hemus´ a ´Béreckého´. Tyto tři odrůdy měly velmi malý tržní výnos kvůli poškození většiny plodů moniliovou hnilobou a předčasnému opadávání plodů (viz. Graf 2, tabulka 12, 13). Graf 2: Tržní výnos [kg.strom-1] Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 120 100

Tržní výnos [kg.strom-1]

80 60 40 20 0 -20

Vranja

Triumph

Selena

Pinter

Muskatnaja

Morava

Mír

Leskovačka

Kocúrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

-40

Odrůda

Největší množství plodů bylo sklizeno u odrůdy ´Hemus´ (317,3 ks plodů na strom), což je průkazně více, než u odrůd ´BO-3´, ´Brna´, Muskatnaja´, ´Kocúrova´, ´Vranja´, ´Morava´, ´Pinter´, ´Selena´ a ´Mír´. Za odrůdou ´Hemus´ následovaly odrůdy ´Asenica´ (217,7 ks), ´Béreckého´ (202 ks), ´Leskovačka´ (202 ks) a ´Izobilnaja´ (198,7 ks), u kterých byl také sklizen průkazně vyšší počet plodů než u odrůd ´BO -3´, ´Brna´, Muskatnaja´, ´Kocúrova´, ´Vranja´, ´Morava´, ´Pinter´, ´Selena´ a ´Mír´. Nejmenší množství plodů bylo sklizeno z odrůd ´Pinter´ (0,7 ks.strom-1), ´Selena´ (1,33 ks.strom-1) a ´Mír´ (2 ks.strom-1). Z těchto odrůd nebylo dostatečné

47

množství nepoškozených plodů pro následné hodnocení a zpracování (viz. Graf 3, tabulka 14, 15). Graf 3: Tržní výnos [ks.strom-1] Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 450 400 350 Tržní výnos [ks.strom-1]

300 250 200 150 100 50 0 -50 -100 Vranja

Triumph

Selena

Pinter

Muskatnaja

Morava

Mír

Leskovačka

Kocúrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

-150

Odrůda

Odrůda ´BO - 3´ (46,1 kg na strom) měla nejvyšší průměrnou hmotnost plodů poškozených moniliovou hnilobou, průkazně výrazně vyšší než odrůdy ´Morava´, ´Brna´, ´Muskatnaja´, ´Selena´ a ´Asenica´. Dalšími odrůdami s vysokou hmotností poškozených plodů jsou ´Kocúrova´ (42,1 kg na strom) a ´Pinter´ (39,7 kg na strom). Nejnižší hmotnost plodů poškozených moniliovou hnilobou byla u odrůdy ´Selena´ (11 kg na strom), tento fakt byl ale způsoben celkovou nízkou hmotností plodů na strom u této odrůdy (viz. Graf 4, tabulka 16, 17).

48

Graf 4: Hmotnost plodů poškozených moniliovou hnilobou [kg.strom-1] Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti Hmotnost plodů napadených moniliózou (kg)

70 60 50 40 30 20 10 0

Vranja

Triumph

Selena

Pinter

Muskatnaja

Morava

Mír

Leskovačka

Kocúrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

-10

Odrůda

Nejvyšší procento plodů poškozených moniliovou hnilobou měly odrůdy ´Pinter´ (99,6%), ´Selena´ (98,7%) a ´Mír´ (98,0%). Statisticky byl u těchto třech odrůd výrazně průkazný vyšší podíl nakažených plodů v porovnání s kteroukoliv jinou odrůdou. Odrůda ´Asenica´ měla nejnižší procento poškozených plodů monilinovou hnilobou (16,9%), což je průkazně méně než u odrůd ´Kocúrova´, ´BO -3´, ´Vranja´, ´Morava´, ´Muskatnaja´, ´Pinter´, ´Selena´ a ´Mír´. Další odrůdy s nízkým výskytem plodů poškozených moniliovou hnilobou byly ´Béreckého´ (22,3%) a ´Hemus´ (29,0%) (viz. Graf 5, tabulka 18, 19).

49

Graf 5: Plody poškozené moniliovou hnilobou [%] Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 140 120

Poškozené plody [%]

100 80 60 40 20 0

Vranja

Triumph

Selena

Pinter

Muskatnaja

Morava

Mír

Leskovačka

Kocúrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

-20

Odrůda

5.3.2

Průměrná hmotnost plodů Největší průměrnou hmotnost plodů měla odrůda ´Vranja´ (398,4 g), oproti tomu

odrůda ´Brna´ měla plody s méně než poloviční hmotností (188,4 g) (viz. Tab.13 a Tab.14). Podle statistického testování má odrůda ´Vranja´ průkazně výrazně vyšší hmotnost plodů než odrůdy ´Triumph´, ´Champion´, ´Leskovačka´, ´Izobilnaja´, ´Hemus´, ´Muskatnaja´, ´BO-3´ a ´Brna´. Mezi další odrůdy z vyšší průměrnou hmotností plodů patřily ´Béreckého´ (377,8 g), ´Asenica´ (368,0 g), ´Morava´ (359,1 g) a ´Kocúrova´ (353,0 g) (viz. Graf 6, tabulka 20, 21).

50

Graf 6: Průměrná hmotnost jednotlivých plodů [g] Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 500 450

Hmotnost plodu [g]

400 350 300 250 200 150 100

Vranja

Triumph

Muskatnaja

Morava

Leskovačka

Kocúrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

50

Odrůda

5.3.3

Průměrná výška a šířka plodů Odrůda ´Asenica´ měla největší průměrnou výšku plodů (95,6 mm), následovala

odrůda ´Morava´ (94,7 mm), ´Béreckého´ (94,4 mm). Nejmenší průměrnou výšku plodů měly odrůdy ´Brna´ (72,8 mm), ´BO – 3´ (74,4 mm) a ´Muskatnaja´ (78,7 mm) (viz. Graf 7).

51

Graf 7: Průměrná výška plodů Průměrná výška plodu [mm]

an ja Vr

av a us ka tn aj a Tr iu m ph

or

M

M

pi on Iz ob iln aj a Ko cú ro va Le sk ov ač ka

C ha m

H em us

na Br

BO -3

re ck éh o

Be

As en

ic a

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Odrůda ´Vranja´ měla největší průměrnou šířku plodů (96,4 mm), následovala odrůda ´Kocúrova´ (93,3 mm) a ´Asenica´ (93,32 mm). Nejmenší průměrnou šířku plodů měly odrůdy ´Brna´ (75,6 mm), ´Hemus´ (75,7 mm) a ´Muskatnaja´ (78,6 mm) (viz. Graf 8). Graf 8: Průměrná šířka plodů

av a us ka tn aj a Tr iu m ph Vr an ja

or

M

M

on Iz ob iln aj a Ko cú ro va Le sk ov ač ka

pi

C ha m

na Br

BO -3

re ck éh o

Be

ic a As en

5.3.4

H em us

Průměrná šířka plodu [mm]

100 90 80 70 60 50 40 30 20 10 0

Tvarový index plodů Odrůda ´Hemus´ měla nejvyšší hodnotu tvarového indexu (1,07), tzn. že u této

odrůdy byl nejvyšší poměr mezi výškou plodu a jeho šířkou. Další odrůdy s vysokou hodnotou tvarového indexu jsou ´Béreckého´, ´Morava´ a ´Asenica´. Naopak nejnižší hodnota tvarového indexu vyšla u odrůdy BO-3 (0,93) (viz. Graf 9).

52

Graf 9: Tvarový index plodů Tvarový index [-]

1,1 1,05 1 0,95

5.4

Vr an ja

C ha m pi on Iz ob iln aj a Ko cú ro va Le sk ov ač ka M or av M a us ka tn aj a Tr iu m ph

H em us

Br na

BO -3

As en ic

a Be re ck éh o

0,9

Obsah refraktometrické sušiny Odrůda ´Morava´ měla největší obsah refraktometrické sušiny (13,8 ˚Bx), což

bylo podle statistického vyhodnocení průkazně více než u odrůd ´Hemus´(10,1 °Bx) a ´BO-3´ (10,8 °Bx). Dalšími odrůdami z vyšším obsahem sušiny byly odrůdy ´Leskovačka´ (12,8 ˚Bx), ´Mír´ (12,6 ˚Bx) a ´Vranja´ (12,2 °Bx). U těchto odrůd už ale rozdíl není statisticky průkazný (viz. Graf 10, tabulka 22, 23). Graf 10: Obsah refraktometrické sušiny [°Bx] Odrůda; Průměry MNČ Souč asný efekt: F(13, 28)=3,0384, p=,00667 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 16 15

13 12 11 10 9

Odrůda

53

Mír

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Bereckého

Asenica

BO-3

Morava

8 Brna

Refrakce [°Bx]

14

5.5

Obsah celkové sušiny Největší obsah celkové sušiny v plodech měla odrůda ´Morava´ (16,7 %), což

bylo podle statistického hodnocení průkazně více, než u odrůd ´Izobilnaja´(13,6 %), ´Kocůrova´(13,2 %), ´BO-3´(13,1 %) a ´Hemus´(12,3 %). Dalšími odrůdami s vyšším obsahem sušiny byly ´Champion´ (16,5 %) a ´Leskovačka´ (16,2 %), u kterých byl obsah sušiny průkazně vyšší než u odrůd ´Hemus´ a ´BO – 3´ (viz. Graf 11, tabulka 24, 25). Graf 11: Obsah celkové sušiny [%] Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 19 18 17

Sušina [%]

16 15 14 13 12

Vranja

Triumph

Muskatnaja

Morava

Leskovačka

Kocúrova

Izobilnaja

Champion

Hemus

Brna

BO-3

Bereckého

Asenica

10

Mir

11

Odrůda

5.6

Obsah vitamínu C

5.6.1

Obsah vitamínu C v čerstvých plodech Největší obsah vitamínu C měla odrůda ´Morava´ (272 mg.l-1). U této odrůdy je

vyšší výskyt vitamínu C statisticky průkazný proti odrůdám ´Kocúrova´ (180,7 mg.l-1), ´Triumph´ (178,3 mg.l-1) a ´Leskovačka´ (175,3 mg.l-1), které obsahovali vitamínu C nejméně. Dalšími odrůdami bohatými na vitamín C byly odrůdy ´Vranja´ (262,3 mg.l-1) a ´Mír´ (253,3 mg.l-1).

54

Průměrná hodnota vitamínu C byla u čerstvých plodů 220,6 mg.l-1 (viz. Graf 12, tabulka 26, 27). Graf 12: Obsah vitamínu C v čerstvých plodech [mg.l-1] Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 340 320 300 280 vit. C [mg/l]

260 240 220 200 180 160 140 Mír

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Bereckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

120

Odrůda

5.6.2

Obsah vitamínu C v kompotech Největší obsah vitamínu C v kompotu byl zjištěn u odrůd ´Brna´ (119 mg.l-1) a

´Asenica´ (112mg.l-1), nejmenší u odrůd ´BO – 3´ (64mg.l-1) a ´Izobalnaja´ (112 mg.l-1). Průměrná hodnota vitamínu C byla u kompotů 89,9 mg.l-1, což je 40,8 % hodnoty u čerstvých plodů (220,6 mg.l-1). Vitamín C ztrácí z plodů zpracováním (při kontaktu s kovovým náčiním), tepelnou úpravou a skladováním (mezi měřeními čerstvých plodů a zavařenin uběhlo 196 dní) (viz. Graf 13, tabulka 60).

55

Graf 13: Obsah vitamínu C v kompotu [mg.l-1] Vitamín C

120

mg.l-1

100

80

60

40

20

nj a Vr a

iln aj a Ko cú ro Le va sk ov ač ka M or av M a us ka tn aj a Tr iu m ph

pi on

Iz ob

a

us

am Ch

He m

Br n

-3

o

BO

ck éh

re

Be

As en

ica

0

Odrůdy

5.7

Senzorické hodnocení kdoulových výrobků

5.7.1

Kompot Kompoty s nejlepším vzhledem byly z odrůd ´Hemus´ (s průměrným

hodnocením 4,44 na 5-ti stupňové stupnici), ´Triumph´ (4,32) a ´Brna´ (4,26). Naopak nejhůře vypadající kompot byl s odrůdy ´Izobalnaja´ (1,63). Tato odrůda dopadla v tomto hodnocení nejhůře, protože na plodech bylo mnoho tmavých skvrn (viz. Graf 14, tabulka 28, 29).

56

Graf 14: Vzhled kompotu Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 5,5 5,0 4,5 4,0

Vzhled

3,5 3,0 2,5 2,0 1,5 1,0 Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

0,5

Odrůda

Chuťově byly nejlépe hodnoceny odrůdy ´Triumph´ (3,93) a ´Brna´ (3,76), nejhůře byla hodnocena chuť odrůd ´Hemus´ (2,36), ´Béreckého´ (2,68) a ´Vranja´ (2,68) (viz. Graf 15, tabulka 30, 31). Graf 15: Chuť kompotu Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 4,5

4,0

3,0

2,5

2,0

Odrůda

57

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

1,5 Brna

Chuť

3,5

Nevýraznější vůni měl kompot z odrůdy ´Muskatnaja´ (3,56). Vůně této odrůdy byla statisticky průkazně silnější než vůně nejméně výrazných odrůd ´Asenica´ (2,76), ´BO-3´ (2,71) a ´Morava´ (2,59). U poloviny hodnotitelů (17 z 34) mohlo být vnímání vůně ovlivněno použitými miskami na vzorky, ve kterých byla dříve pravděpodobně nějaká zelenina (viz. Graf 16, tabulka 32, 33). Graf 16: Vůně kompotu Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 4,2 4,0 3,8 3,6

Vůně

3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

2,0

Odrůda

Nejlépe byla hodnocena barva kompotů s odrůdami ´Triumph´ (4,29), ´Hemus´ (4,24), ´Asenica´ (4,09) a ´Brna´ (4,06). Naopak nejhůře byly ohodnoceny odrůdy ´Izobilnaja´ (1,67) a ´Kocúrova´ (2,14). Při tomto hodnocení se poměrně velká část hodnotitelů shodovala u jednotlivých odrůd (z toho vyplývají malé 95% intervaly spolehlivosti) (viz. Graf 17, tabulka 34, 35).

58

Graf 17: Barva kompotu Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 5,0 4,5 4,0

Barva

3,5 3,0 2,5 2,0 1,5

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

1,0

Odrůda

Nejpevnější kousky se vyskytovaly v kompotu z odrůdy ´Asenica´ (3,88), následovaly odrůdy ´Brna´ (3,58) a ´BO-3´ (3,56). Nejméně pevné kousky měli odrůdy ´Morava´ (2,12), ´Kocúrova´ (2,24) a ´Muskatnaja´ (2,35) (viz. Graf 18, tabulka 36, 37). Graf 18: Pevnost kousků kompotu Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 4,5

4,0

3,0

2,5

2,0

Odrůda

59

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

1,5 Brna

Pevnost

3,5

Hodnocení textury kousků kompotu koreluje s hodnocením pevnosti kousků, tzn. že tři odrůdy s nejnižším (´Morava´, ´Kocúrova´, ´Muskatnaja´) i nejvyšším hodnocením (´Asenica´, ´Brna´, ´BO-3´) jsou shodné (viz. Graf 19, tabulka 38, 39). Graf 19: Textura kousků kompotu Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 5,0

4,5

Textura

4,0

3,5

3,0

2,5

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

2,0

Odrůda

Hodnocení rozpadavosti kousků kompotu koreluje s hodnocením pevnosti i textury kousků (nejnižší hodnocení u odrůd ´Morava´, ´Kocúrova´, ´Muskatnaja´, nejvyšší hodnocení odrůdy ´Asenica´, ´Brna´ a ´BO-3) (viz. Graf 20, tabulka 40, 41). Graf 20: Rozpadavost kousků kompotu Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 5,0 4,5

3,5 3,0 2,5 2,0

Odrůda

60

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

1,5 Brna

Rozpadavost

4,0

Výrazně nejsladší kompot byl z odrůdy ´Izobilnaja´ (3,65), naopak nejméně výraznou sladkost měly kompoty s odrůdami ´Vranja´ (2,68) a ´Morava´ (2,85) (viz. Graf 21, tabulka 42, 43). Graf 21: Sladkost kompotu Vertikální sloupce označ ují 0,95 intervaly spolehlivosti 4,2 4,0 3,8 3,6

Sladkost

3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

2,0

Odrůda

Nejvyšší kyselost měly kompoty z odrůd ´Muskatnaja´ (2,50) a ´Morava´ (2,44), nejméně výraznou kyselost měly kompoty s odrůdami ´Izobilnaja´ (1,71) a ´Béreckého´ (1,76). Celkově měli kompoty při hodnocení asi o jeden stupeň vyšší hodnocení sladkosti (průměrně 3,15) než kyselosti (2,13) (viz. Graf 22, tabulka 44, 45).

61

Graf 22: Kyselost kompotu Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 3,0 2,8 2,6

Kyselost

2,4 2,2 2,0 1,8 1,6 1,4

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

1,2

Odrůda

5.7.2

Marmeláda Vzhled marmelád byl nejlépe hodnocen u odrůd ´Triumph´ (4,01), ´Hemus´

(3,97) a ´Kocúrova´ (3,97). Nejhůře byl hodnocen vzhled marmelády z odrůdy ´Asenica´ (2,74) (viz. Graf 23, tabulka 46, 47). Graf 23: Vzhled marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 4,6 4,4 4,2 4,0

3,6 3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4

Odrůda

62

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

2,2 Brna

Vzhled

3,8

Nelépe byla hodnocena chuť marmelád s odrůdami ´Kocúrova´ (3,82) a ´Champion´ (3,74). Výrazně nejhůře dopadla odrůda ´Vranja´ (2,59) (viz. Graf 24, tabulka 48, 49). Graf 24: Chuť marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 4,4 4,2 4,0 3,8 3,6 Chuť

3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

2,0

Odrůda

Nejvíce výraznou vůni měla marmeláda z odrůdy ´Champion´ (2,94), nejméně výrazná byla odrůda Hemus (2,35). Statisticky však nejsou rozdíly ve vůni marmelád průkazné mezi žádnými dvěma odrůdami. Hodnocení bylo stejně jako u kompotů ovlivněno použitými miskami, které mohly ovlivnit výslednou vůni vzorků (viz. Graf 25, tabulka 50, 51).

63

Graf 25: Vůně marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 3,6 3,4 3,2

Vůně

3,0 2,8 2,6 2,4 2,2

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

1,8

Brna

2,0

Odrůda

Nejsvětlejší barvu marmelády měla odrůda ´Asenica´ (3,88), následována odrůdami ´Morava´ (3,53), ´Champion´ (3,50) a ´Triumph´ (3,47). Nejtmavší barvu měla odrůda ´Béreckého´ (1,88) (viz. Graf 26, tabulka 52, 53). Graf 26: Barva marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 4,5

4,0

Barva

3,5

3,0

2,5

2,0

1,5

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

1,0

Odrůda

Výrazně roztékavou konzistenci měly marmelády z odrůd ´Izobilnaja´ (1,87) a ´Asenica´ (1,99). Oproti tomu odrůdy ´Brna´ (3,72) a ´Vranja´ (3,88) měli konzistenci velmi hustou (viz. Graf 27, tabulka 54, 55). 64

Graf 27: Konzistence marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 4,5 4,0

Konzistence

3,5 3,0 2,5 2,0

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

1,0

Brna

1,5

Odrůda

Mezi nejsladší marmelády patřily odrůdy ´BO-3´ (4,38), ´Brna´ (4,18) a ´Izobilnaja´ (4,15). Nejméně sladké byly u marmelád odrůdy ´Vranja´ (3,26), ´Asenica´ (3,41), ´Muskatnaja´ (3,41) a ´Champion´ (3,44) (viz. Graf 28, tabulka 56, 57). Graf 28: Sladkost marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 interv aly spolehliv osti 5,0 4,8 4,6 4,4

Sladkost

4,2 4,0 3,8 3,6 3,4 3,2 3,0 2,8 Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

Morava

Brna

2,6

Odrůda

Nejméně kyselé byly marmelády z odrůd ´BO-3´ (1,53) a ´Izobilnaja´ (1,56). Nejvíce kyselé byly odrůdy ´Vranja´ (2,53), ´Asenica´ (2,50) a ´Muskatnaja´ (2,47).

65

Marmelády byly celkově mnohem sladší (průměrné hodnocení sladkosti 3,70) než kyselejší (průměrně 2,12) (viz. Graf 29, tabulka 58, 59). Graf 29: Kyselost marmelády Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 3,2 3,0 2,8 2,6

2,2 2,0 1,8 1,6 1,4

Odrůda

66

Izobilnaja

Triumph

Vranja

Champion

Leskovačka

Hemus

Kocúrova

Muskatnaja

Béreckého

Asenica

BO-3

1,0

Morava

1,2 Brna

Kyselost

2,4

6. Diskuze Šamla (1993) uvádí, že plody kdouloní zůstávají na stromech poměrně dlouho (i po opadu listí). V praxi se to nepotvrdilo, jelikož na konci září docházelo ke značnému opadu plodů. Salmonová (2008) uvádí, že největší průměrnou hmotnost jednoho plodu v roce 2007 dosáhly v genofondové kolekci v Lednici odrůdy ´Mír´ (575,8 g), ´Triumph´ (418,73 g) a ´Leskovačka´ (418,73 g). Nejnižší průměrnou hmotnost měly odrůdy ´Hemus´ (204,90 g), ´Izobilnaja´ (231,53 g) a ´Muskatnaja´ (268,47 g). V našem pokusu v roce 2009 dosáhly největší průměrné hmotnosti plodů odrůdy ´Vranja´ (398,4 g), ´Béreckého´ (377,8 g), ´Asenica´ (368,0 g). Nejmenší průměrnou hmotnost měla odrůda ´Brna´ (188,4 g). Obecně byla v roce 2009 pozorována menší průměrná hmotnost plodů než v roce 2007. Schirmer (2000) uvádí u odrůdy ´Triumph´ průměrnou hmotnost plodů v rozmezí 300 - 450 g, kdy naměřené hodnoty 299,6 g jsou těsně pod uvedenýma hodnotami. U odrůdy ´Champion´ uvádí průměrnou hmotnost plodů 280 – 400 g, což odpovídá naměřeným hodnotám 289,7 g. Také odpovídá naměřená hodnota u odrůdy ´Hemus´ (226,8 g), pro kterou je průměrná hmotnost plodů v rozpětí 220 – 280 g podle Schirmera (2000). U odrůdy ´Leskovačky´ uvádí průměrná hmotnost plodů v rozpětí 150 – 500g, což odpovídá naměřeným hodnotám 283,7 g. Podle Nečase (2010) má odrůda ´Vranja´ průměrnou hmotnost plodů 160 – 370 g, což neodpovídá naměřeným hodnotám 398,4 g. Podle Kopce (1998) je v kdoulích obsaženo vitamínu C jenom 100 mg.l-1. Při stanovení vitamínu C v čerstvých plodech nám vyšla průměrná hodnota vitamínu C 220,6 mg.l-1. Kopec (1998) uvádí průměr celkového obsahu sušiny 14 %, což odpovídá naměřeným hodnotám, kdy průměr celkového obsahu sušiny činil 14,4 %. Nejvyšší procento plodů poškozených moniliovou hnilobou měly odrůdy ´Pinter´ (99,6 %), ´Selena´ (98,7 %) a ´Mír´ (98,0 %). Nejnižší procento plodů poškozených moniliovou hnilobou měla odrůda ´Asenica´ (16,9 %). V genofondové kolekci v Lednici nebyla provedená žádná ochrana proti moniliové hnilobě, proto by bylo dobré více dbát na ochranu proti poškození. Kubešová (2003) uvádí, že nejvíce hodnotitelům chutnal kompot z odrůdy ´Selena´ a nejméně z odrůdy ´Leskovačka´. V našich degustacích výrobků hodnotitelům 67

nejvíce chutnal kompot z odrůdy ´Triumph´ a nejméně z odrůdy ´Hemus´. Kompot z odrůdy ´Leskovačka´ se umístila na čtvrtém místě. Nejvyšší tržní výnos z jednoho stromu dosahovala odrůda ´Béreckého´ (75,03 kg) následovaná odrůdou ´Hemus´ (73,9 kg). Odrůdy ´Triumph´ a ´Champion´, které měly nejlepší celkovou chuť a vzhled kompotu i marmelády, měly výnos pouze průměrný (´Champion´ šestý nejvyšší a ´Triumph´ sedmý nejvyšší). Odrůda ´Triumph´ měla 28,4 kg a odrůda ´Champion´ měla 41,9 kg. Nejnižší tržní výnos z jednoho stromu dosahovaly odrůdy ´Pinter´ (0,13 kg), ´Selena´ (0,14 kg) a ´Mír´ (0,58 kg) a také měly procentuálně nejvyšší poškození moniliovou hnilobou. Nečas (2010) uvádí, že odrůda ´Vranja´ kvete poměrně brzy, to se shoduje s mnou provedeným pozorováním. Podle Řezníčka a Marečka (2001) má vzrostlý strom nebo keř okolo 30 kg sklizených plodů. Podle tabulky 13 mělo 6 odrůd vyšší výnos než 40 kg na strom. Odrůdy ´Béreckého´ a ´Hemus´ měly dokonce výnos vyšší než 70 kg na strom.

68

7. Závěr Nejvyššího tržního výnosu z jednoho stromu dosáhla odrůda ´Béreckého´(75,03 kg). Nejmenší tržní výnos z jednoho stromu měla odrůda ´Pinter´ (0,13 kg). Nejvyšší procento plodů poškozených moniliovou hnilobou měly odrůdy ´Pinter´ (99,6%), ´Selena´ (98,7%) a ´Mír´ (98,0%). Nejnižší procento plodů poškozených moniliovou hnilobou měla odrůda ´Asenica´ (16,9%). Největší průměrnou hmotnost plodů měla odrůda ´Vranja´ (398,4 g), oproti tomu odrůda ´Brna´ měla plody s méně než poloviční hmotností (188,4 g). Odrůda ´Morava´ měla největší obsah refraktometrické sušiny (13,8 ˚Bx) i celkové sušiny v plodech (16,7 %). Naopak nejmenší obsah refraktometrické sušiny (10,1 °Bx) i celkové sušiny v plodech (12,3 %) měla odrůda ´Hemus´. Největší obsah vitamínu C v čerstvých plodech měla odrůda ´Morava´ (272 mg.l-1) a nejmenší obsah byl u odrůdy ´Leskovačka´ (175,3 mg.l-1). Největší obsah vitamínu C v kompotu byl u odrůdy ´Brna´ (119 mg.l-1). Nejmenší obsah vitamínu C byl u kompotu z odrůdy ´BO – 3´ (64 mg.l-1). Odrůda ´Hemus´ se vyznačovala atraktivním vzhledem (s průměrným hodnocením 4,44 na 5-ti stupňové stupnici). Nejhůře vypadající kompot byl z odrůdy ´Izobalnaja´ (1,63). Chuťově byla nejlépe hodnocena odrůda ´Triumph´ (3,93) a nejhůře odrůda ´Hemus´ (2,36). Nevýraznější vůni měl kompot z odrůdy ´Muskatnaja´ (3,56). Nejslabší vůně byla u ´Moravy´ (2,59). Nejlépe byla hodnocena barva kompotu odrůdy ´Triumph´ (4,29). Nejhůře byla ohodnocena odrůda ´Izobilnaja´ (1,67). Pevnost, textura a rozpadavost kousků plodů se od sebe téměř nelišila, protože jsou to podobné ukazatele. Nejsladší kompot byl z odrůdy ´Izobilnaja´ (3,65), naopak nejméně výraznou sladkost měla ´Vranja´ (2,68). Nejkyselejší byl kompot z odrůdy ´Muskatnaja´ (2,50) a nejméně kyselý z odrůdy´Izobilnaja´ (1,71). Nejlepší vzhled měla odrůda ´Triumph´ (4,01) a nejhorší odrůda ´Asenica´ (2,74).

69

Nelépe byla hodnocena chuť marmelády u odrůdy ´´Kocúrova´ (3,82) a nejhůře ´Vranja´ (2,59). Nejvýraznější vůni měla odrůda ´Champion´ (2,94), nejméně výraznou vůni měla odrůda Hemus (2,35). Vůně u marmelád byla jedinou charakteristikou, kde nebyl statisticky průkazný rozdíl mezi žádnými dvěma odrůdami. Nejsvětlejší barvu marmelády měla odrůda ´Asenica´ (3,88) a nejtmavší barvu měla odrůda ´Béreckého´ (1,88). Roztékavá marmeláda byla z odrůdy ´Izobilnaja´ (1,87) velmi hustou konzistenci měla ´Vranja´ (3,88). Nejsladší marmeláda byla z odrůdy ´BO-3´ (4,38) a nejméně sladká u odrůdy ´Vranja´ (3,26). Nejkyselejší byla marmeláda z odrůdy ´Vranja´ (2,53) a nejméně kyselá byla z odrůdy ´BO-3´ (1,53). Pro potravinářské využití bych zejména doporučila odrůdy ´Triumph´, ´Brna´, ´Champion´ (především pro kompoty), které vynikaly svou celkovou chutí i vzhledem. Kompot z odrůdy ´Hemus´ byl nejlepší v celkovém vzhledu, ale celkovou chuť měl nejhorší ze všech odrůd, proto bych tuto odrůdy nedoporučila pro zpracování na kompoty. Odrůdy ´Triumph´, ´Hemus´, ´Champion´, ´Kocúrova´, ´Brna´ bych doporučila pro zpracování marmelád. Marmelády z těchto odrůd vynikaly svou celkovou chutí i vzhledem. Pro potravinářské zpracování je možné doporučit odrůdy ´Triumph´, ´Brna´ a ´Champion´. Nejvyšší tržní výnos z jednoho stromu dosahovala odrůda ´Béreckého´ (75,03 kg) následovaná odrůdou ´Hemus´ (73,9 kg). Nejnižší tržní výnos z jednoho stromu dosahovaly odrůdy ´Pinter´ (0,13 kg), ´Selena´ (0,14 kg) a ´Mír´ (0,58 kg). Procentuálně nejvyšší poškození moniliovou hnilobou měly odrůdy ´Pinter´ (99,6 %), ´Selena´ (98,7 %) a ´Mír´ (98 %). Odrůda ´Brna´ byla ze všech sledovaných odrůd nejpozdější při rašení pupenů a při kvetení. Mezi ranější odrůdy patřily odrůdy ´Bereckého´, ´BO-3´, ´Vranja´, ´Selena´, ´Pinter´, ´Mír´.

70

8. Souhrn a resume Tato diplomová práce se zabývala vegetativními a generativními znaky a vlastnostmi širšího sortimentu kdouloně obecné (Cydonia oblonga Mill.). V genofondové kolekci Zahradnické fakulty v Lednici na Moravě se vyhodnocoval vysazený sortiment odrůd kdouloní. U výsadby se posuzovaly růstové vlastnosti, fenologické fáze, sklizeň, pomologické znaky. Plody se zpracovaly do odrůdově čistých ovocných kompotů a marmelád, které po termosterilizaci byly podrobené senzorické analýze. Pro průmyslové zpracování se nejvíce hodí odrůdy ´Triumph´, ´Brna´ a ´Champion´, které vynikaly chutí i vzhledem kompotů a marmelád. U růstových vlastností se stanovoval průměr kmínku. U pomologických znaků se hodnotily hmotnosti a velikosti plodů, tvarový index, obsahy vitamínu C, refraktometrické sušiny a celkové sušiny. Při sklizni se určoval tržní výnos a poškození moniliovou hnilobou. Získané výsledky byly vyhodnoceny statisticky a zaznamenány do tabulek a grafů.

71

This diploma thesis dealt with vegetative and generative characteristics and attributes of wider range of quince-tree (Cydonia oblonga Mill). The quince-tree assortement was evaluated from the geen pool at Faculty of Horticulture in Lednice na Moravě. The growth attributes, phenological stages, harvest and pomological characteristics were passed judgement on. The fruitage was processed into the plain variant fruit compotes and marmalades (jams), which were put to the tests of sensorial analysis after the heat sterillization (conservation). The best for the industrial processing are the variants "Triumph", "Brna" and "Champion", which dominated in taste and visual aspect of the fruits compotes and marmalades (jams). From the growth attributes was determined a diametr of trunks. According to pomological characteristics were evaluated weight and size of fruitage, diversity of forms – shape index, content of vitamin C, refractives and total solids. We were determined a weight of sound fruits (market value) and damage fruits by monilia rot during the harvest. The acquired results were statistically evaluated and registered to the tabular and diagram form.

72

9. Použitá literatura 1. Balaštík, J.: Konzervování v domácnosti. I.vyd. Kyjov: Ottobre 12, 2001, 229 s. ISBN 80-86528-07-3 2. Baxter, P.: Growing Fruit in Australia. V.vyd., Thomas Nelson Australia, Melbourne, 1997, s. 134-135. 3. Blažek, J. a kol.: Ovocnictví. I.vyd. Praha: Květ, 1998, 384 s. ISBN 80-8536233-3 4. Dlouhá, J. a kol.: Ovoce, Aventinum, Praha, 1997, s. 64 - 65, ISBN80-715-7682 5. Dolejší, A., Kott, V., Šenk, L.: Méně známé ovoce, Brázda, Praha, 1991, 149 s, ISBN 80-209-0188-4 6. FREUNDESKREIS BOTANISCHER GARTEN AACHEN e.V.: Cydonia oblonga. [on line]. 2001 [cit. 8. 11. 2007]. Dostupné na internetu: http://biozac.de/biozac/capvil/Cvydon.htm 7. Gorin, T. I.: Ajva. Moskva, Gosudarstvennoe izdatelstvo selskochozjajstvennoj literatury, 1953, s. 91 8. Havelková, M.: Ovoce a zelenina ve skle. I.vyd. Praha: MERKUR, 1984, 174 s. 9. HIEKE, K.: Praktická dendrologie. Praha, Státní zemědělské nakladatelství, 1978, 533s. 10. Hlava, B., Pospíšil, F., Starý, F.: Rostliny v kosmetike. Bratislava, Príroda, 1988, 90 s. 11. Hluchý, M., Ackermann, P., Zacharda, M., Bagar, M., Jetmarová, E., Vanek, G.: Obrazový atlas chorob a škůdců ovocných dřevin a révy vinné. Ochrana ovocných dřevin a révy vinné v integrované produkci. Brno: Biocont Laboratory s.r.o., 1997, 428 s. ISBN 80-901874-2-1 12. Hostašová, B., Němec, E., Vlachová, L.: Domácí konzervování ovoce a zeleniny, Avicenum, Praha, 1983, s. 196 - 199 13. Hričovský,

I.,

Řezníček,

V.,

Sus,

J:

Jabloně

a

hrušně,

kdouloně,

mišpule.Bratislava: Príroda Bratislava, 2003, 104 s. ISBN 80-07-11223-5 14. Ingr, I.: Zpracování zemědělských produktů, MZLU, Brno, 2001, 249 s., II.vydání, ISBN 807157-520-8 15. Ingr, I.: Základy konzervace potravin, MZLU, Brno, 2002, 30 s., ISBN 80-7157396-5 73

16. Janick, J., Paull, R.E.: The encyclopedia of fruit & nuts. Wallingford [u.a.]: CABI, 2008. 954 s. ISBN 978-0-85199-638-7 17. Klimenko, S. V.: Java obvyknovenaja. Kiev, Akademika nauk Ukrajiny, centralnyj botanyčejskij sad im. N. N. Griško, 1993, s. 285. 18. Kopec, K.: Tabulky nutričních hodnot ovoce a zeleniny, ÚZPI, Praha, 1998, 72 s 19. Kubešová, K. : Hodnocení vybraného souboru odrůd kdouloní a možnosti hospodářského využití plodů. Diplomová práce. MZLU Brno, 2003. 20. Kutina, J. a kol.: Pomologický atlas 2, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1992, 266 s. ISBN 80-209-0192-2 21. Kyncl, F., Peiker, J.: Ovocinárstvo. Bratislava: Príroda, 1973, S. 411 - 412 22. Mareček, F.: Zahradnický slovník naučný 3, UZPI, Praha, 1997, s. 16,162, ISBN 80-85120-51-8 23. Martínez – Valero, R., Melgarejo, P., Salazar, D. M., Martínez, R., Martínez, J. J., Hernández, F.: Phenological stages of the quince tree (Cydonia oblonga). Ann. Appl. Biol. 2001, 139, s. 189 - 192 24. Mertl, J.: Hodnocení vybraného souboru kdouloní (Cydonia oblonga Mill.) a možnosti hospodářského využití plodů. Diplomová práce. MZLU Brno, 2003 25. Nečas, T.: Kdouloň – perspektivní ovocný druh budoucnosti. In Zahradnictví. Odborný článek. Svazek 2/2010, s. 10 – 12 26. Paunovic, S., Rankovic, M.Hadidi, A.: Relationship between quince fruit deformation virus and some pome fruit viruses. Proceedings of the 17the international symposium on virus and virus-like diseases of temperature fruit crops, fruit tree diseases 23 – 27 June. 199ý Bethesda, MD, USA. ActaHorticulturae, 1998, vol. 1, no. 472, p. 125 – 133. ISSN 0567-7572, ISBN 906605-960-5 27. Půhoný, K.: Konzervace a ukládání potravin v domácnosti, Státní zemědělské nakladatelství, Praha, 1990, s. 69, ISBN 80-209-0001-2 28. Řezníček, V.: Kdoule – kvalitní, ale opomíjené ovoce, Výživa, 2001, 3, s. 72 – 73 29. Řezníček, V.: Kdoule – méně rozšířený druh ovoce. In Zahradnictví. Odborný článek. Svazek 5/2008, s. 20 - 21 30. Salmonová, M.: Konzumní a podnožové využití kdouloní Cydonia oblonga Miller. v ovocnářství. Bakalářská práce. Lednice: MZLU Brno, 2005

74

31. Salmon, M.: Hodnocení pomologických a popisných znaků v genofondu rodu Cydonia. Diplomová práce. Lednice: MZLU Brno, 2008 32. Sarwa, A.: Velká kniha o domácí výrobě lihových nápojů. 1.vyd. Liberec: nakladatelství GEN, spol.s.r.o., 2007, 350 s. 33. Schirmer M.: Die Quitte: Eine fast vergessene Obsart, I.vyd. Eching bei Mőnchen: IHW-verlag, 2000, 413 s. ISNN 3-930167-45-X. 34. Stancevic, A.: Morava-a new quince kultivar. Jugoslonsko-Vocarstvo. 1990, vol. 24, no. 3, p. 11 -16. 35. Šamla, J.: Subtropy – 1. díl. Brno, Edice Citrusář, 1993, 167 s. 36. Šimánek, J.: Menej známe ovocniny, Príroda, Bratislava, 1977, 524 s. 37. Štveráková, G.: Pěstování a růstová charakteristika vybraného souboru odrůd kdouloní (Cydonia oblonga Mill.). Bakalářská práce. Lednice: MZLU Brno, 2008 38. Vachůn, Z.: Ovocnictví – podnože ovocných dřevin. I.vyd. Brna: MZLU, 1996, s. 22 - 24 39. Vilkus, E. a kol.: Rozmnožování ovocných a okrasných dřevin. Základy školkařtví. I.vyd. Praha: Květ, 1997, 103 s. ISBN 80-85362-32-5.

Použité programy

1. StatSoft, Inc. (2009). STATISTICA (data analysis software system), version 9.0. www.statsoft.com. 2. Microsoft Corporation, Microsoft Excel 2002

75

10. Přílohy

76