Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta Ústav nábytku, designu a bydlení
Minimální bydlení – Prostorové a přístrojové nároky na přípravu pokrmů Bakalářská práce
Vedoucí bakalářské práce:
Vypracoval:
Ing. arch. Hynek Maňák
Jiří Dias Brno 2014
ČESTNÉ PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci na téma: „Minimální bydlení – Prostorové a přístrojové nároky na přípravu pokrmů“ vypracoval samostatně a veškeré použité prameny a informace jsou uvedeny v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb. O vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací. Jsem si vědom, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 Autorského zákona. Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.
V Brně dne: ……………………………. podpis
2
PODĚKOVÁNÍ Touto cestou bych chtěl vyjádřit mé obrovské díky všem, kteří mě za dobu mého studia podporovali, převážně své přítelkyni a rodině. Také bych chtěl poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce panu Ing. arch. Hynkovi Maňákovi za jeho odborné rady a připomínky, ochotu se mi věnovat a trpělivost při konzultacích.
3
ABSTRAKT Autor bakalářské práce: Jiří Dias Název bakalářské práce: Minimální bydlení – Prostorové a přístrojové nároky na přípravu pokrmů Cílem této práce je specifikovat prostorové a přístrojové nároky na přípravu pokrmů v rámci minimálního bydlení. V práci jsou shrnuta fakta o bydlení na malé ploše, doplněna příklady staveb. Seznamuje s důvody a faktory, které ovlivňují pořízení tohoto obytného prostoru. Dotýká se prostoru vyčleněného pro vaření a uvádí jednotlivé zóny a jejich požadavky na prostor a vybavení. Součástí práce je i samotný autorův návrh kuchyňského koutu, kde byly uplatněny získané informace. Klíčová slova: freedomek, kuchyně, minimální bydlení, obytný prostor, spotřebič
ABSTRACT Author´s name: Jiří Dias Title of bachelor thesis: Minimum housing - Spatial and equipment requirements for cooking The aim of this thesis is to specify the spatial and equipment requirements for the preparation of dishes in the minimum housing. The thesis summarizes the facts about living in a small area, supplemented by examples of buildings. It familiarizes with the reasons and factors, that influence the acquisition of living space. It touches the space reserved for cooking and lists the various zones and their requirements for space and equipment. Part of the thesis is the author's design of the kitchen, where information obtained have been applied. Key words: freehouse, kitchen, minimum housing, living space, appliance
4
OBSAH 1
Úvod ............................................................................................................... 7
2
Cíl práce .......................................................................................................... 8
3
Metodika ......................................................................................................... 9
4
Minimální bydlení ........................................................................................ 10 4.1
Základní funkce minimálního bydlení .................................................. 10
4.2
Zlepšující faktory bydlení na minimální ploše...................................... 12
4.2.1 Velikost prostoru ............................................................................... 12 4.2.2 Barevnost ........................................................................................... 13 4.2.3 Materiály ............................................................................................ 14 4.2.4 Světlo a vzduch .................................................................................. 15 4.3
Ovlivňující faktory při výběru minimálního bydlení ............................ 15
4.4
Příklady minimálního bydlení ............................................................... 16
4.4.1 Minimální bydlení statické ................................................................ 16 4.4.1.1 Freedomek................................................................................... 17 4.4.1.2 LoftCube ..................................................................................... 19 4.4.1.3 Rotor House ................................................................................ 21 4.4.2 Minimální bydlení mobilní ................................................................ 22 4.4.2.1 Obytný přívěs Vodafone ............................................................. 22 5
Kuchyně v rámci minimálního bydlení ........................................................ 24 5.1
Kuchyňské zóny a jejich požadavky ..................................................... 24
5.1.1 Pracovní zóna..................................................................................... 26 5.1.1.1 Parametry pracovní plochy ......................................................... 27 5.1.2 Mycí zóna .......................................................................................... 28 5.1.3 Varná a pečicí zóna............................................................................ 28 5.1.4 Jídelní zóna ........................................................................................ 29 5.1.5 Úložná zóna ....................................................................................... 30 5
5.2
Vybavení kuchyně minimálního bydlení .............................................. 32
5.2.1 Varné desky ....................................................................................... 32 5.2.2 Pečicí trouby ...................................................................................... 34 5.2.3 Mikrovlnné trouby ............................................................................. 35 5.2.4 Odsavače par...................................................................................... 36 5.2.5 Chladicí zařízení ................................................................................ 37 5.2.6 Myčky na nádobí ............................................................................... 38 5.2.7 Dřezy.................................................................................................. 39 5.2.8 Osvětlení ............................................................................................ 41 5.2.9 Spotřebiče na pracovní desce............................................................. 41 Příklady minimální kuchyně ......................................................................... 42
6
6.1
Kuchyně Carrellone............................................................................... 42
6.2
Kuchyně Ecooking ................................................................................ 43
Návrh řešení kuchyňského koutu.................................................................. 44
7
7.1
Rozbor stávající dispozice kuchyňského koutu .................................... 44
7.2
Vlastní návrhy řešení kuchyňského koutu ............................................ 47
7.2.1 Varianta A.......................................................................................... 47 7.2.2 Varianta B .......................................................................................... 49 7.2.3 Varianta C .......................................................................................... 51 8
Diskuze ......................................................................................................... 53
9
Závěr ............................................................................................................. 54
10
Summary ....................................................................................................... 55
11
Seznam použité literatury ............................................................................. 56 11.1
Seznam literárních pramenů .................................................................. 56
11.2
Seznam elektronických pramenů .......................................................... 57
12
Seznam obrázků ............................................................................................ 59
13
Seznam tabulek ............................................................................................. 64 6
1
ÚVOD Současné období je označováno jako „doba měst“, kdy dochází k totální
urbanizaci. Čím dál více lidí se přesouvá z důvodu širší škály možností, které může město nabídnout. Především se jedná o pracovní příležitosti, ale i o zábavu nebo vzdělání. Bohužel s urbanizací dochází k zahušťování měst a tím ke zvyšování počtu lidí na danou plochu. Zvedá se poptávka po bydlení, prostor se stává cennějším a obytná plocha se zmenšuje. Malá plocha ovšem neznamená nižší kvalitu bydlení. Daleko významnější je podle autora práce samotná dispozice a vybavenost obytného prostoru, zvláště pak část, kde dochází k přípravě pokrmů. Strava je rozhodujícím faktorem fyzického i duševního zdraví. Dokladem je výrok známého řeckého filosofa a lékaře Hippokrata: „Člověk se rodí zdráv a všechny nemoci do něj vstupují s jídlem.“ Z toho plyne, že dobrým předpokladem pro dlouhověkost je strava, proto je nutné mít dostačující vymezený prostor pro její přípravu a následnou konzumaci. Dnešní člověk si většinou nenajde čas pro přípravu něčeho zdravého a výživného pro své tělo. Lidé nakupují rychle upravené pokrmy v občerstveních a zbytečně si tak zadělává na zdravotní problémy, které by se mohly v budoucnu projevit. Vaření však nemusí být jen nepříjemnou a nutnou činností. Stačí k tomu mít funkční, příjemné prostředí a chuť učit se novým věcem. Z přípravy stravy se najednou stane záliba, která může ušetřit jak peníze, tak především zdraví.
7
2
CÍL PRÁCE Cílem práce je shromáždit informace týkající se minimálního bydlení a vytvořit
tak celkový přehled dané oblasti. Určit základní funkce minimálního bydlení a ovlivňující
faktory
při jeho
výběru.
Z dostupných
informačních
zdrojů
sestavit
konkrétní rozdělení a zaměřit se na část obytného prostoru, kde dochází k přípravě pokrmů.
Zjistit
jaké
jsou
minimální lidské požadavky a nároky na prostor,
vybavení kuchyňské části a tyto informace následně přenést a aplikovat při samotném návrhu řešení kuchyňského koutu vhodného pro minimální bydlení.
8
3
METODIKA Bakalářská práce se dělí na teoretickou a praktickou část. V první části jsou
sestaveny rešerše v rámci minimálního bydlení. Autorem byly subjektivně vybrány a popsány charakteristické příklady, které řeší problematiku minimálního bydlení. Jsou zde zmíněny i různé typy, jak malý prostor opticky zvětšit. Dále se práce zabývá problematikou kuchyňských zón v tomto typu bydlení. Jsou popsány jednotlivé části kuchyně a ke každé jsou definovány požadavky na nábytek. Následující kapitoly se zabývají kuchyňským vybavením a jejich rozměrovými požadavky na prostor. Na závěr teoretické části jsou uvedeny příklady minimálních kuchyňských mobilních jednotek. Uvedené
informace
byly
čerpány
především
z dostupné
odborné
literatury
a
internetových zdrojů. Praktická část zahrnuje, na základě poznatků z teoretické části, vlastní návrh řešení kuchyňského
koutu
pro
přípravu
pokrmů jednoho
minimálního bydlení.
9
z popisovaných typů
4
MINIMÁLNÍ BYDLENÍ Definice minimálního bydlení není jednoznačná. Neexistuje pevně stanovená
hranice, kdy daný prostor je a není minimální. Bydlení se vyvíjelo a měnilo své požadavky od nepaměti. Například podle legendy žil starořecký filozof Diogenés v dřevěném sudu a byl pro něj také jeho jediným majetkem. Toto je sice extrémní případ minima, ale lze v něm poukázat na to, že každý vnímá svůj prostor jinak a očekává od něj také něco jiného. V minimálním bydlení se prostor nerozděluje do určitých částí podle funkcí, ale především se jednotlivé funkce místností slučují. Tím se šetří místo, které by bylo jinak využito rozdělujícími prvky, například zdmi. Současným trendem je, že kuchyňská část bývá spojována s obývací částí, čímž napomáhá k rozvoji sociálních vztahů obyvatel obytného prostoru. Minimální bydlení je tedy znakem pro kvantitativní změny nikoliv pro kvalitativní. Tento typ bydlení je častým námětem architektů, kteří se snaží vytvořit plnohodnotné bydlení na minimální ploše.
4.1 Základní funkce minimálního bydlení Brunecký a Švancara (1995) uvádí: „Tvorbu interiéru lze tedy definovat jako činnost, která vytváří podmínky pro uspokojování potřeb člověka v rámci daného hmotného a společenského prostředí. V užším slova smyslu pod pojmem tvorby se rozumí nevýrobní nebo předvýrobní činnosti zabývající se modelováním předmětu nebo prostoru za účelem dosažení maximálního uspokojení potřeb člověka při jejich praktickém užívání.“ Podle Bruneckého a Švancary (1995) je pojem potřeby těžké obecně definovat. Na tento pojem se lze dívat z několika úhlů. Z antropologického hlediska podle B. Malinowského
je definice potřeby uváděna jako
systém podmínek
lidského
organismu v určité kultuře ve vztahu k přírodnímu prostředí, které je nutné pro jeho přežití. Psychologové se zase dívají na potřebu jako na pocit nedostatku něčeho, kdy z uspokojení jedné potřeby vzniká potřeba nová. (Marxismus, [online]) 10
Například pocit nedostatku prostoru je řešen tak, že se nahradí prostorem větším. Tím je vyřešena potřeba většího prostoru, ale souběžně vzniká nová potřeba většího množství nábytku. Sociologové považují lidské potřeby za standardní součást biologické podstaty člověka bez ohledů na kultury, kterých je součástí. K uspokojování potřeb slouží společenské instituce, které si jednotlivé kultury vytvořily. Za základní společenskou instituci se považuje byt, který uspokojuje největší část základních a odvozených potřeb. (Brunecký a Švancara, 1995) Z toho vyplývá, že základní a nejdůležitější funkcí nejen minimálního bydlení, ale bydlení celkově, je poskytnout člověku zázemí, kde může uspokojovat své potřeby nezbytné ke svému dalšímu bytí. Přehled těchto potřeb je popsán v následující tabulce (Tab. 1). Tab. 1: Biologické potřeby a jejich odezvy v kultuře dle PHDr. Jiřího Musila – Sociologie bydlení Biologické potřeby
→
Odezvy v kultuře
METABOLISMUS REPRODUKCE TĚLESNÁ POHODA BEZPEČNOST POHYB RŮST ZDRAVÍ
→ → → → → → →
STRAVOVÁNÍ RODINNÉ SPOLEČENSTVÍ OBYDLÍ - ZPŮSOB BYDLENÍ OCHRANA PŘED NEBEZPEČÍM ČINNOSTI, POHYBOVÉ AKTIVITY VÝCHOVA A VZDĚLÁNÍ HYGIENA
Kvalita bydlení se neodvíjí od plošné velikosti obydlí, počtu místností či kvality vybavení, ale závisí především na možnosti přizpůsobení bydlení k základním a individuálním potřebám jeho obyvatel. (Černíková, 2011) Nejdůležitějšími prostory v bytě, jakékoliv velikosti, jsou prostory určené pro spánek, hygienu a přípravu stravy tvořící hlavní jádro každého bydlení. (Černíková, 2011)
11
4.2 Zlepšující faktory bydlení na minimální ploše Při tvorbě interiéru minimálního bydlení lze využít jednotlivých nástrojů, které dopomáhají ke zvýšení efektivity daného prostoru. 4.2.1
Velikost prostoru
Nejběžnější definice malého prostoru jsou určeny počtem místností nebo jejich celkovou výměrou plochy. Dojem z malého prostoru nemusí být jen stísněný. Správnou prací s prostorem se dá docílit velmi vzdušného efektu. Malý prostor, který má přiměřené proporce, bude více vyhovující oproti složitému a nevyváženému tvaru prostoru. (Conran, 2007) Velikost bytu je vymezena stavebními prvky, kterými jsou stěny, okna, dveře, podlaha a strop. S těmito prvky lze účelně vytvořit požadovaný dojem z obytného prostoru. Podlaha a strop vymezují horizontální rovinu interiéru a zaujímají největší plochu v obytném prostoru. Aby byl vytvořen pocit optického zvětšení, je potřeba tyto plochy jednotlivě materiálově a barevně sjednotit. (Tangaz, 2006)
Obr. 1: Užití sjednocené podlahy Stěny oddělují a chrání člověka od okolního prostředí. Jejich povrch a barevnost rovněž působí na člověka, ale hlavním prvkem stěn jsou především její vazby na okolní prostředí, popřípadě na další vnitřní prostory budovy. Tuto vazby zajišťují okna a dveře, které jsou spojovacími prvky mezi vnitřním a vnějším prostředím. (Hála, 2009) Čím více se zesílí tyto vazby, tím méně stísněně se daný prostor bude jevit.
12
Obr. 2 a Obr. 3: Příklady působení vazby mezi exteriérem a interiérem 4.2.2
Barevnost
Pomocí barev se může docílit dojmu velikosti, hloubky i pohybu v interiéru. Člověk zrakem přijímá 75 – 80 % všech smyslových vjemů, proto barvy silně působí na psychické rozpoložení jedince a vyvolávají v něm různé pocity – tepla, chladu, pohody, nervozity atd. Výběr barev pro jednotlivé prostory by měl být uvážlivý, aby docílil jejich pozitivního efektu. V prostoru spánku by barvy měly působit uklidňujícím dojmem a naopak v prostoru, kde je potřeba aktivity, by měly uživatele povzbuzovat. (Sloboda, 2007) Z pocitového hlediska se barvy dělí na (Interier 71, [online]):
Aktivní o povzbuzují aktivitu a vzrušení člověka o například: červená, žlutá a fialová
Pasivní o uklidňující, relaxační, navozují pocit klidu a pasivity o například: zelená a modrá
Teplé o interiér pocitově oteplují o předměty opticky přibližují o mohou působit unavujícím dojmem o například: červená, oranžová a žlutá
Studené o interiér těchto barev působí chladně a neosobně o předměty naopak opticky oddalují 13
o například: modrá, zelená a fialová
Neutrální o nijak zvlášť nepůsobí o doporučuje se tyto barvy kombinovat s ostatními o například: černá, bílá, šedá a stříbrná
Obr. 4 a Obr. 5: Příklady barev v interiéru 4.2.3
Materiály
S volbou barvy úzce souvisí i volba materiálu, který bývá nositelem barvy nebo textury. Lesklé a hladké plochy jsou vnímány křehce, zářivě, honosně a dokážou opticky zvětšovat. Tyto znaky jsou typické u keramického obkladu a dlažeb, skla (zrcadla), kovu nebo u laku na nábytku. (Interier 71, [online]) Obráceně to je u matných a drsných materiálů, které působí robustně a plně, vyvolávají pocit přítomnosti přírody, čímž prostor zateplují a zaplňují. Mezi tyto materiály patří dřevo, kámen a různé druhy omítek. (Interier 71, [online])
Obr. 6 a Obr. 7: Aplikace skleněné a dřevěné příčky v interiéru 14
4.2.4
Světlo a vzduch
Práce se světlem a vzduchem je další důležitou součástí při tvorbě interiéru, díky které lze dotvářet atmosféru prostoru. Sluneční záření na člověka působí velmi pozitivně. Přispívá k duševní pohodě a napomáhá tělesnému zdraví. Ovlivňuje tvorbu hormonu melatoninu v těle a podvědomě navozuje pocit ospalosti nebo bdělosti. Osvětlení interiéru je nezbytnou součástí obytného prostoru a je i uzákoněno normativně. Obytná místnost musí být osvětlena přirozeným světlem, přirozeně větratelná a mít podlahovou plochu minimálně 8 m2 . Množství světla je dáno velikostí, počtem a tvarem oken, a jelikož přirozené světlo bohužel netrvá věčně, musí se nahrazovat osvětlením umělým. (Hála, 2009) U umělého osvětlení proběhl značný vývoj a dnes je na trhu nespočet druhů osvětlovadel. Za velkou výhodu umělých světel se považuje možnost regulace intenzity, popřípadě i barvy světla. (Hála, 2009) Vzduch je nedílnou složkou obytného prostoru. Je nutný pro přežití jedince, ale také nositelem nečistot, nemocí a pachů. Z tohoto hlediska je důležité zajistit jeho častou výměnu s okolním prostředím. (Hála, 2009)
4.3 Ovlivňující faktory při výběru minimálního bydlení Nejobvyklejším faktorem k výběru malometrážního
bydlení bývá nedostatek
financí. Na trhu práce je čím dál méně pracovních příležitostí, a proto nejčastějším důvodem, proč se lidé stěhují, jsou právě pracovní příležitosti ve větších městech. Hodnota obytného prostoru se liší od jeho polohy (lokalita, orientace na světové strany, poloha v rámci stavby), stavu opotřebení, stavebního materiálu a vybavení. Bydlení na tzv. „dobré adrese“ je snem velkého množství lidí. Kdo by taky nechtěl mít vše potřebné, včetně zaměstnání, co nejblíže u sebe a vyhnout se tak každodenní zdlouhavé dopravě. Většina lidí raději volí variantu menšího prostoru, odkud je vše potřebné v blízké vzdálenosti, než by si za stejnou cenu pořídila větší obytnou plochu mimo město. S pořizovací cenou je dbána pozornost i na náklady na provoz bydlení, které u malometrážního bytu bývají nižší.
15
Lidé se rádi obklopují velkým množstvím nepotřebných věcí. Malý prostor naštěstí, pro někoho bohužel, takové množství nepojme. Výběr předmětů bývá důkladnější a promyšlenější. Ušetřené peníze za nepotřebné věci mohou dopřát vyšší kvalitu požadovaných předmětů. Lidé nemají čas na běžné domácí práce. Doma si chtějí především odpočinout a nestarat se ještě navíc o dům, který potřebuje velkou péči. Minimální bydlení je snadno udržovatelné. Ušetřený čas pak lze využít na jiné příjemnější činnosti. Tento typ bydlení vyhledávají samostatně žijící jedinci, kteří velký obytný prostor nevyužijí nebo se často stěhují například z důvodu změny zaměstnání. Malé dispozice bytu bývají také ideálním řešením pro začínající mladé páry, které nemají ze začátku dostatek financí a nepotřebují ještě tolik prostoru. Malý prostor navozuje pocit bezpečí, psychické vyrovnanosti a vesměs je vše na „dosah ruky“. Malé byty jsou dále praktické pro starší generace nebo lidi s pohybovým omezením.
4.4 Příklady minimálního bydlení Minimální bydlení je široký pojem, za který se dá považovat leckterá forma bydlení. V této kapitole jsou subjektivně vybrány příklady minimálního bydlení, které by mohly tento pojem vystihovat. V České republice se trend minimálního bydlení začíná teprve rozvíjet a to v podobě freedomků, o kterých se zmiňuje následující kapitola. Nesmí se zapomenout na nespočet malometrážních bytů, které se dříve hojně stavěly a dochovaly až do současnosti. Bohužel tyto byty byly stavěny podle zobecnělých údajů o společnosti a nedbaly na různorodé požadavky uživatelů bytů. (Černíková, 2011)
4.4.1
Minimální bydlení statické
Jedná se o bydlení, které není určeno k přesunu. Je trvale umístěno na daném místě a může sloužit k celoročnímu pobytu.
16
4.4.1.1 Freedomek Freedomek je nízkoenergetická malá montovaná dřevostavba. Tento typ bydlení vznikl z požadavků klienta Jiřího Brosche, který toužil po malém, funkčním a bezstarostném domku s minimálními provozními náklady. brněnský
architekt Marek
Tomuto popisu vyhověl
Štěpán a přišel s konceptem freedomku,
umožňující
plnohodnotné bydlení na malém prostoru. V roce 2010 byl v rámci Architecture Week v Praze představen první prototyp, vznikající celé tři roky. Stavebními materiály jsou materiály na bázi dřeva a samotné dřevo, které díky svým pozitivním vlastnostem napomáhají ke kvalitě bydlení a jsou šetrné k životnímu prostředí. Celá stavba je postavena ve výrobní hale během dvou až tří měsíců. Instalace freedomku se provádí pomocí jeřábu a umisťuje se na betonové patky, zemní vruty či pásové základy. Tato instalace stavby na danou plochu trvá pouze 4-5 hodin, takže je možné ihned po instalaci domek obývat. Domek se může napojit na inženýrské sítě (přívod vody, elektřiny, kanalizace, plynu a telefonu) nebo může fungovat nezávisle na nich. Jelikož jde o modulární systém, je možná kombinace vícero domků a lze obydlí rozšířit o další místnosti.
Obr. 8 a Obr. 9: Freedomek typu S a jeho půdorysná dispozice Vnitřní prostor je členěn na obytnou místnost s kuchyňským koutem, vstupní částí, ložnicí a koupelnou s WC zařízením.
17
Vzhledem k tématu práce bude věnovaná větší pozornost na kuchyňskou část nejmenší dispozice freedomku typu S (Small). Tato část tvoří výklenek v úložném prostoru, zaujímající celou plochu stěny. Je zde pracovní linka s varnou deskou a dřezem. Podél celé délky linky je vedena otevřená police, na které je umístěn odsavač par a umělé osvětlení v podobě zářivek. Zvolená bílá barva je typickou a nejčastěji volenou barvou do prostředí kuchyně. Je znakem čistoty a má nejvyšší odrazivost světla. Celá stěna působí minimalistickým dojmem, kde je snahou vše uschovat, aby nebyl narušen jednotný a čistý vzhled kuchyně.
Obr. 10 a Obr. 11: Interiér freedomku typu S a pohled na kuchyňský kout Jednou z hlavních výhod freedomků je nízká pořizovací cena, která se dá srovnat s cenou městské garsonky. Domky jsou určeny pro celoroční bydlení nebo jako relaxační chaty umístěné v přírodě. Objevují se poptávky po využití tohoto typu stavby pro jednotlivé služby – obchod, kavárna či kadeřnictví. Nabídka freedomků podle jeho velikosti:
Freedomek S (Small) o 1+kk se spacím koutem a hygienickým zařízením o pro 1 – 2 osoby o základní rozměr: 7 x 4 m o užitná plocha: 22 m2
Freedomek M (Medium) o 2+kk o pro 2 – 4 osoby 18
o základní rozměr: 11,5 x 4 m o užitná plocha: 37 m2
Freedomek L (Large) o 3+kk o pro 2-4 osoby o základní rozměr: 15,5 x 4 m o užitná plocha: 50 m2
Nano o využití jako kancelář, dílna nebo sklad o základní rozměr: 4 x 4 m o obytná plocha: 13 m2
Další informace jsou k nalezení na internetových stránkách www.freedomky.cz, odkud byly údaje v této kapitole čerpány.
4.4.1.2 LoftCube Autorem stavby LoftCube je světoznámý designér Werner Aisslinger, který chtěl vytvořit minimální jednotku ušitou na míru lidem, kteří se často přemisťují z jednoho města do dalšího a nabídnout jim tak pohodlné dočasné útočiště prakticky kdekoliv. Druhou hnací myšlenkou byla struktura města Berlín, které oplývá nespočtem vysokých budov s nevyužitými plochami střech, na kterých by mohly být tyto stavby umístěny.
Obr. 12 a Obr. 13: Ukázky stavby LoftCube Jedná se o dům, který je sestaven v továrně a pak je v celku přesunut na určené místo. Vyrábí se ve dvou variantách o ploše 39 m2 nebo 55 m2 . Stavba je vybavena panoramatickými okny, která vedou od podlahy až ke stropu a dopřávají obytnému 19
prostoru dostatek denního světla. Díky dostatku světla se stává prostor vzdušnější a je odstraněn pocit stísněnosti z malého prostoru. Okna mohou být různě průsvitná a vybavena žaluziemi, díky kterým lze doladit intenzitu světla, která je v dané chvíli požadována. Interiér je laděn do bílé barvy včetně stropu i podlahy, tím je docíleno opticky většího prostoru. Prostor je členěn pouze úzkými pohyblivými panely, které jsou v bílé barvě nebo jsou skleněné, čímž nenarušují jednotu prostoru. Kuchyňská část je oddělena funkčním panelem, ve kterém je zabudován přívod vody. Panel je vybaven otočnou baterií, díky které lze napouštět vodu do umyvadel, která jsou připevněna na obou stranách funkčního panelu. Slouží jako mycí centra kuchyně
i
koupelnové
části.
Dále
je
v prostoru
umístěna
kuchyňská
linka
vybavená varnou deskou, myčkou na nádobí a úložnými prostory po stranách linky. Ze strany multifunkčního prostoru je stěna linky vyvýšena a doplněna o barový pult určený ke stolování. Naproti linky je umístěna úložná stěna se zabudovanou lednicí a pečicí troubou. Jako hlavní materiál je díky svým dobrým vlastnostem použit umělý kámen Corian. Tento materiál je mimořádně tvárný, snadno udržovatelný, má vysokou odolnost proti nasáklivosti,
možnost snadné opravy mechanického poškození a
jednotlivé desky se lepí beze spár. (Kuchynejinak.cz, [online ])
Obr. 14 a Obr. 15: Interiér LoftCube a pohled na kuchyňskou část Kapitola byla vytvořena na základě údajů z internetové adresy www.loftcube.net.
20
4.4.1.3 Rotor House Rotor house neboli otáčivý dům je počinem německého designéra Luigiho Colanima. Celá stavba je tvořena jednou místností, ve které tvoří hlavní dominantu a funkci otáčivý válec o velikosti pouhých 6 m2 . Do válce je vložena ložnice, kuchyň i koupelna a pomocí dálkově řízeného ovladače je umožněno mezi místnostmi vybírat. (Conran, 2007)
Obr. 16 a Obr. 17: Rotor house a jeho půdorysná dispozice Z obrázků lze vypozorovat velký nedostatek úložného prostoru. Při běžném užívání může interiér působit neuspořádaně. U kuchyňské části je taktéž nedostatek úložných prostor pro nádobí a absence varného centra. Z důvodu zaoblení pracovní desky se dá předpokládat špatné držení těla. Při práci v kuchyňce si bude uživatel stínit vlastním tělem a umělé osvětlení se zdá být nedostačující. Podle autora práce je tato kuchyň nevyhovující pro běžné užívání domácnosti.
Obr. 18: Multifunkční otáčivý válec (zleva – ložnice, kuchyň, koupelna) 21
4.4.2
Minimální bydlení mobilní
V mobilním minimálním bydlení se žije spíše přechodně a je zde možnost pohybu z jednoho místa na druhé. Pohyb je většinou umožněn pevnou konstrukcí s koly. Jedná se o obytné přívěsy, maringotky nebo karavany. Tyto stavby jsou však omezeny rozměry komunikací, kde nejvyšším povoleným maximem silničních vozidel a jízdních souprav je šířka 2,55 metrů. (Němec, 2009) Další variantou je obytná loď, kde tvar obydlí je přímo uzpůsoben k přesunu. Obytné lodě jsou rozšířeny zejména v přímořských oblastech. Mobilní domy jsou více známé z jiných zemí, kde jsou k tomu uzpůsobené podmínky cest i panorama okolní přírody. Nevýhodou se může jevit nezávislost na energetických zdrojích. Dostatečné množství vody jak pro vlastní příjem, tak pro osobní hygienu, se musí zajistit v podobě zásobovacích nádrží. 4.4.2.1 Obytný přívěs Vodafone Jedná se o obytný přívěs, který lze připnout k automobilu a umožnit tak cestování s vlastním příbytkem. Cestovní dům byl vytvořen španělským designovým studiem Waskman pro telefonní společnost Vodafone. (Inhabitat, [online]) Přívěs je 6 m dlouhý, 2,5 m široký a 3,85 m vysoký. Jeho koncepce je podobná loftovému typu bydlení. Základ tvoří polyfunkční místnost s koupelnou a kuchyňským koutem, odkud se lze po schodech dostat do ložnice. Přívěs je vybaven solárními panely, díky kterým jsou zajištěny internetové a telefonní služby. (Inhabitat, [online])
Obr. 19 a Obr. 20: Obytný přívěs Vodafone a pohled na kuchyňský kout 22
Kuchyňský kout je zde optimalizovaný na minimální rozměry. Délka kuchyňské linky činí přibližně 1700 mm, z čehož mycí centrum zaujímá 500 mm, pracovní část 800 mm a zbylých 400 mm je vyhrazeno pro varnou desku. Skleněná stěna zajišťuje dostatečné osvětlení pracovní linky a nevytváří pocit stísněnosti při pobytu v interiéru. Digestoř je nahrazena výklopným okénkem, které je po celé délce pracovní desky a zabezpečuje dostatečnou výměnu vzduchu. Barva kuchyně je opět bílá, použitým materiál bude již zmiňovaný Corian, ze kterého je vytvořen i dřez. Nevhodným řešením, které autor zmiňuje, je umístění zásuvek, které se nachází nad plynovou varnou deskou a při vaření a současném použití zásuvek, by mohl elektrický kabel překážet.
23
5
KUCHYNĚ V RÁMCI MINIMÁLNÍHO BYDLENÍ Kuchyň je jednou z nejdůležitějších a nejfrekventovanějších místností v bytě.
Tvoří součást obytného prostoru a plní hned několik funkcí – je přípravnou pokrmů, skladištěm potravin, úložištěm nádobí, ale i čisticích prostředků, mnohdy se stává i jídelnou a někdy prádelnou. (Lhotáková a Trnková, 2006) Řešení prostoru kuchyně by mělo být nadčasové, plně funkční a mít co nejmenší nároky na obsluhu a údržbu. Mělo by napomáhat k dosažení požadovaného výsledku bez
námahy
a
zbytečných
časových
ztrát,
které
většinou
bývají zapříčiněny
nepraktickým rozvržením jednotlivých zón kuchyně. Podmínkou pro funkční řešení je velká míra optimalizace činností člověka v daném prostoru. S tímto úzce souvisí ergonomie kuchyňské linky a jejího vybavení. Veškeré rozměrové náležitosti, týkající se kuchyňského nábytku a zařízení, je nutné přizpůsobit tělesným proporcím uživatele. Intuitivní
rozmístění
pracovních
zón,
kuchyňských
spotřebičů,
volba
vhodného
materiálu a barvy jsou dalšími předpoklady pro zvýšení efektivity práce v kuchyňské části. Vývoj kuchyně a vaření trvá od nepaměti a mění své umístění v obytném prostoru. Kuchyň je možné dělit podle jednotlivých aspektů (vykonávané činnosti, účel uživatelů, velikost prostoru), ale k dnešnímu životnímu stylu jsou nejvíce využívané takzvané „polyfunkční kuchyně“, které bývají součástí obytné místnosti. Tato místnost v sobě dále zahrnuje vstupní, stolovací, relaxační a mnohdy i spací část. Proto se častěji užívá pojem „kuchyňský kout“, který doslova vystihuje pozici kuchyně v prostoru.
5.1 Kuchyňské zóny a jejich poţadavky Hlavní funkcí kuchyně je především příprava pokrmů a s ní další související činnosti – skladování zásob, ukládání pomůcek a vybavení, mytí a vaření. Těmto činnostem odpovídají jednotlivé zóny. Při dispozičním uspořádání kuchyně by se mělo dbát na vzájemné vazby mezi jednotlivými úkony.
24
Obr. 21: Hlavní pracovní centra kuchyně a jejich vzájemné vazby Postup přípravy stravy obvykle začíná vyjmutím potravin ze zásobního prostoru. Poté jsou přemístěny do mycí zóny, kde dojde k opláchnutí. Pokud potraviny nepotřebují očistit vodou, jdou přímo na pracovní plochu, kde jsou tvarově opracovány – řezáním, krájením, strouháním apod. Posléze se suroviny tepelně upravují ve varné zóně. Nakonec je hotový pokrm naservírován a přesunut do jídelní zóny, kde dojde k jeho samotné konzumaci. Použité nádobí a pomůcky se vrací přes mycí zónu, zpátky do úložných míst, ze kterých byly při vaření vyjmuty. Pojem „pracovní trojúhelník“ značí skutečnost, že by kuchyň měla být rozvržena s ohledem na tři základní body: lednici, sporák (vařič) s troubou (varné centrum) a dřez (mycí centrum). Jestliže jsou body pracovního trojúhelníku od sebe příliš vzdálené, příprava i toho nejjednoduššího pokrmu bude náročná na čas a energii. Na druhou stranu jsou-li tato centra příliš blízko u sebe, podmínky pro práci budou omezené, nepraktické a mohou být dokonce i nebezpečné. (Conran, 2006)
25
Obr. 22: Pracovní trojúhelník u jednotlivých dispozic kuchyně Způsobů jak si uspořádat kuchyň je vícero. Jediným omezujícím faktorem je vybraný prostor, kde se minimální základní plocha pro kuchyňský kout udává 5–6 m2 , pro pracovní kuchyň 8–10 m2 a pro pracovní kuchyň s jídelním koutem 12–14 m2 . (Neufert a Neff, 2005) V následujících podkapitolách jsou uvedeny podrobnější informace jednotlivých kuchyňských zón.
5.1.1
Pracovní zóna
Pracovní zónu tvoří veškerá volná plocha kuchyňské linky. Z praktického důvodu se hlavní pracovní plocha nachází mezi mycím a varným centrem, což zaručuje plynulý přechod z jedné činnosti do druhé. Nejprve jsou potraviny zpravidla očišťovány, pak krájeny a poté tepelně upravovány. Bylo prokázáno, že 1/3 pracovních úkonů tvoří pohyb mezi pracovní a varnou zónou, 1/3 zabere podávání či přenášení pracovních pomůcek a zbylou třetinu pojme samotná příprava a vaření pokrmů. (Kanická a Holouš, 2011) Z toho lze odvodit, že varné centrum musí navazovat na pracovní desku a pomůcky by měly být uloženy v bezprostřední blízkosti jejich používání. (Brunecký a Švancara, 1995) U pracovní plochy je kladen největší důraz na kvalitu jejího povrchu a materiálu. Povrch by měl být především odolný vůči mechanickému poškození, vysokým teplotám 26
a měl by splňovat hygienické požadavky z důvodu přímého styku s potravinami (nežádoucí zadržování bakterií a plísní). (Lhotáková a Trnková, 2006) Pracovní desky se vyrábí na bázi dřeva, kovu a přírodních minerálních materiálů s pryskyřicemi. Nejčastěji jsou stále používány dřevotřískové desky s vysokotlakým laminátem vzhledem k jejich nízké ceně. Z důvodu ochrany stěn, především u pracovní plochy od nečistot při vaření, se stěna obkládá keramickým obkladem nebo jinými lehce čistitelnými materiály (sklo, laminát, nerez). (Poštulková, 2007) 5.1.1.1 Parametry pracovní plochy Dle normy ČSN EN 1116 je výška pracovní plochy variabilní vůči uživateli (různá výška těla, rozdílné funkční výšky vybavení) a pohybuje se v rozmezí od 800 mm do 950 mm s tolerancí + 50 mm.
Obr. 23: Svislý řez kuchyňské linky podle doporučených rozměrů (jednotky v cm) Norma také uvádí hloubku pracovní plochy, která musí být minimálně 600 mm včetně okrajů a upevnění ke zdi. Přesah pracovní plochy přes skříňku nesmí přesáhnout 30 mm. Pro zabudování varné desky do pracovní plochy, musí být světlá výška měřená svisle dolů od povrchu pracovní plochy minimálně 30 mm.
27
Minimální prostor pro manipulaci na pracovní desce činí 900 mm – pracovní plocha 600 mm a odkládací plocha 300 mm. (Brunecký a Švancara, 1995)
Obr. 24: Účelné uspořádání pracovišť kuchyňské linky
5.1.2
Mycí zóna
Hlavním prvkem mycího centra je dřez s přívodem vody vloženým do pracovní desky. Po obou stranách dřezu by měl být odkládací prostor o minimální šířce 300 mm. Z důvodu sledu úkonů při přípravě pokrmu se mezi varným a mycím centrem nachází hlavní pracovní plocha, která by měla být široká nejméně 800 mm. (Brunecký, 2009) Dále mycí centrum obsahuje úložné prostory pro používané předměty -
mycí
prostředky a pomůcky, nádoby na odpadky (tříděný odpad), utěrky a náplně do myčky na nádobí, pokud ji vlastníme. V rámci úspor výdajů za domácnost a času bývá myčka na nádobí častým vybavením této zóny. O zařízeních mycí zóny bude dále zmíněno v kapitole Vybavení kuchyně minimálního bydlení.
5.1.3
Varná a pečicí zóna
Varná plocha by měla být umístěna níže z důvodu možnosti sledování přípravy pokrmů. Bohužel toto výškové rozčlenění naruší souvislou pracovní plochu a tím zabere o něco více prostoru. Za účelem minimalizování veškerého prostoru je toto řešení 28
nevyhovující a navíc norma ČSN EN 1116 udává, že různé výšky lze aplikovat v případě jednoznačného a nepřehlédnutelného oddělení pracovních ploch. Varná zóna zahrnuje veškeré nástroje pro vaření a popřípadě i pečení – varná deska, pečící trouba, prostor s uloženými pomůckami pro vaření a pečení (pánve, hrnce, plechy, chňapky). Součástí této zóny je odsavač par, který zajišťuje odvod nežádoucích pachů, které při vaření vznikají. Toto vybavení bude dále zmíněno v kapitole Vybavení kuchyně minimálního bydlení.
5.1.4
Jídelní zóna
Stolování v minimálním bydlení je řešeno výsuvným či vyklápěcím stolem nebo se ke stolování užívá pracovní stůl, který v bytě plní více funkcí najednou. V současné době se také hojně využívá barových pultů, které jsou na prostor méně náročné. Rozměry stolu bývají odvozeny od rozměrů lidského těla a od činností, které mají být prováděny na daném stolu. Minimální rozměry pro stolování jedné osoby jsou 600 x 350 mm. (Brunecký, 2009)
Obr. 25 a Obr. 26: Rozměry výsuvného či vyklápěcího stolu a barového pultu (jednotky v cm)
29
5.1.5
Úloţná zóna
Kuchyňská sestava je jakýmsi stavebnicovým systémem, kde každá část představuje úložný prostor pro velký sortiment potravin, vybavení a kuchyňských potřeb, ale i příborů, keramického či porcelánového nádobí a skla. (Conran, 2006) Velikosti úložných prostorů závisí na množství a druhu skladovaných předmětů. Aby se zbytečně nezabíralo místo na pracovní ploše, musí se veškeré předměty uložit do blízkosti jejich používání. Koordinované rozměry pro výšku dolní skříňky stojící na podlaze nebo pro vybavení vestavěné do
skříňky musí být dle normy ČSN EN 1116 jedním
z následujících rozměrů (zadaných v milimetrech) – 770; 820; 870; 920. Celková šířka skříňky nesmí přesáhnout hloubku pracovní plochy.
Obr. 27 a Obr. 28: Rozměry dolních skříněk včetně pracovní desky (jednotky v cm) Normovány jsou i hloubky skříněk upevňovaných na zeď, které nesmí přesáhnout 400 mm. Pro bezprostřední užívání bývá hloubka v rozmezí od 170 do 200 mm a pro časté užívání od 350 do 400 mm. (Kanická a Holouš, 2011)
30
Obr. 29 a Obr. 30: Rozměry horních skříněk (jednotky v cm) Pro skladování suchých, tekutých, chlazených či mražených potravin se využívají vysoké skříně, do kterých se mohou zabudovávat i spotřebiče, jako jsou například chladničky, pečicí trouby nebo myčky.
Obr. 31 a Obr. 32: Rozměry vysokých skříněk s možností instalace spotřebiče (jednotky v cm) Systém klasického otevírání dvířek bývá v malých kuchyních nahrazen u horních skříněk výklopnými nebo shrnovacími dvířky, u spodních skříněk jsou to zásuvkové výsuvy. Tento typ otevírání šetří místo a umožňuje uživateli snadnou dostupnost a přehlednost o obsahu skříněk. Z důvodu možného převrhnutí plně naloženého výsuvu, je nutné tuto skříňku připevnit ke zdi. 31
5.2 Vybavení kuchyně minimálního bydlení Kuchyňské vybavení je odrazem činností, které se v dané místnosti provádí. Je to především tepelná úprava pokrmů, mytí nádobí, skladování potravin v chlazeném i mrazeném prostoru a skladování nádobí do úložných prostorů. V následujících
podkapitolách
budou
podrobněji
analyzovány
kuchyňské
spotřebiče, které by neměly chybět v žádné domácnosti. Na trhu je mnoho druhů kuchyňských spotřebičů, a proto je důležité si vždy přečíst návod k montáži daného spotřebiče a vyhradit si pro něj potřebné místo.
5.2.1
Varné desky
Varné desky bývají součástí pracovní plochy, do které jsou vsazeny. Kolem desky musí být dostatečný prostor pro manipulaci s nádobím, a proto je nutné dodržet při instalaci odstupy od jednotlivých prvků kuchyňské linky. Mezi zdí místnosti a varnou jednotkou by měla být vzdálenost nejméně 200 mm. Odkládací plocha vedle varné desky má mít minimální šířku 300 mm. (Brunecký, 2009) Základní dělení varných desek je na plynové a elektrické. Plynové varné desky jsou vybaveny hořáky, které jsou zpravidla umístěny na smaltovaném plechu nebo na desce z nerezu, hliníku či speciálního skla. Výhodou těchto desek je nízká cena plynu, okamžitý maximální výkon a viditelná regulace plamene. V neprospěch lze zmínit složitost tvarů plynových sporáků, které zhoršují čistitelnost desky a spotřebu více energie, která se spotřebovává při ohřevu nádoby při vaření. (Tůma, 2006) Nad plynovou deskou musí být zachován bezpečný volný prostor minimálně 690 mm, aby se zabránilo možnému přehřátí nebo dokonce ke vznícení nábytku nad deskou. Z důvodu bezpečnosti se nesmějí plynové desky instalovat do prostoru s objemem menším než 20 m3 a musí zde být možnost výměny vzduchu větráním nebo odtahem, z důvodu spalování kyslíku při hoření. (Tůma, 2006) Elektrické varné desky mají povrch sklokeramické desky, která zaručuje vysokou účinnost přenosu tepla a snadnou údržbu. U těchto desek dochází ke dvěma druhům ohřevu. Pomocí topné spirály se zahřívá část na varné desce, která dále ohřívá nádobu 32
společně s obsahem. Druhou variantou je indukční ohřev, který funguje na principu působení elektromagnetického pole k ohřevu nádoby. Indukční ohřev funguje jen s nádobím, které lze zmagnetizovat. Při procesu vaření je nádoba i deska studená a riziko popálení je zcela minimální. Nevýhodou indukčních desek je jejich vysoká pořizovací cena a nutnost vlastnit speciální nádobí. (Tůma, 2006)
Obr. 33, Obr. 34 a Obr. 35: Indukční vařič, plynový vařič a varianta jednoplotnového elektrického vařiče V případě minimálního bydlení bohatě postačí varianta varné desky se dvěma varnými zónami, které jsou běžně vyráběny s šířkou přibližně 300 mm a délkou 510 mm. (Tůma, 2006) Tyto desky nemusí být nutně instalovány do pracovní desky, ale je zde možnost užití jako volného elektrického spotřebiče, který může ušetřit místo v případě jeho nevyužití. Zakoupit je možné i variantu pouze s jednou plotnou, která má rozměry průměrně 300 x 300 mm.
Obr. 36: Rozměry pro zabudování dvouplotnové vestavné varné desky
33
5.2.2
Pečicí trouby
Současné pečicí trouby fungují na principu cirkulace ohřátého vzduchu, díky kterému lze péct ve více vrstvách různé potraviny. Nabízejí se plynové nebo elektrické trouby a mohou být vestavné, samostatně stojící či stolní. Výhodou vestavných trub je možnost jejich umístění ve vyšší poloze, která nám poskytuje lepší manipulaci a přehled o připravovaném pokrmu. Rozměry běžných vestavných modulů bývají - výška 595 mm, šířka 597 mm a hloubka 565 mm. Z rozměrů vyplývá, že pro umístění spotřebiče je potřeba šířka spodní skříňky 600 mm. Stolní trouby mohou být i kombinované s varnou deskou. K tomuto typu by měla být uzpůsobena výška pracovní desky z důvodu lepší manipulace s varnou částí trouby. Otevírání dvířek může být klasické dolů nebo do stran. (Tůma, 2006)
Obr. 37 a Obr. 38: Stolní pečicí trouba s varnou deskou a klasická vestavná pečicí trouba umístěná ve vyšší poloze
Obr. 39: Rozměry pro zabudování vestavné pečicí trouby 34
5.2.3
Mikrovlnné trouby
Mikrovlnné trouby ohřívají pomocí šíření krátkých elektromagnetických vln skrze potraviny, ve kterých rozkmitávají molekuly vody, tuku a cukru. Trouba bývá vybavena otáčivým talířem, který dopomáhá k rovnoměrnému ohřevu. Mikrovlnné trouby dokáží rychle připravit zmrazené potraviny a mohou mít i funkci grilu, vaření v páře či horkovzdušného ohřevu. Vyrábějí se volně stojící i ve vestavné variantě, v tomto případě je nutné mít dostačující prostor na větrání. Šířka vestavných mikrovlnných trub bývá obvykle 595 mm, hloubka se pohybuje mezi 320 až 468 mm a výška zhruba od 347 do 397 mm. Velikost se odlišuje od požadovaného objemu uživatele. Volně stojící trouby bývají ještě o něco menší. Například trouba o objemu 20 l měří na šířku 439 mm, výšku
257
a
hloubku
335
mm.
Existují
i
mikrovlnné
trouby
s kombinací
s horkovzdušným ohřevem. Tyto trouby jsou velikostně podobné jako klasické pečicí trouby a jsou praktické zejména do malých domácností. Běžné rozměry kompaktních trub jsou - šířka 595 mm, výška 460 mm a hloubka 560 mm. Vhodným materiálem pro nádobí do mikrovlnných trub je sklo, porcelán, keramika, papír a plast. Kovové nádobí mikrovlny odráží a není vhodné takové nádobí používat. (Kuhnová, 2005)
Obr. 40 a Obr. 41: Stolní a vestavná mikrovlnná trouba
35
Obr. 42 a Obr. 43: Rozměry pro zabudování klasické a kompaktní mikrovlnné trouby o objemu 25 l a 32 l
5.2.4
Odsavače par
Základním úkolem odsavačů par neboli digestoří je zbavit kuchyň od kouře, páry a pachů. Vzduch v kuchyni by se měl za hodinu desetkrát obměnit. Na trhu je řada druhů odsavačů, které mohou být vestavné, komínové nebo lustrové. Tyto zařízení fungují na dvou principech – s odsáváním ven nebo recirkulací vzduchu skrze uhlíkový filtr, který je potřeba čas od času měnit. (Tůma, 2006) První varianta je účinnější a vydává méně hluku, ale je zde potřeba instalace odtahu mimo místnost. Průměr odtahové roury se zvětšuje od výkonosti daného odsavače. Zpravidla se používá průměr 100 mm, 125 mm a 150 mm. Z důvodu úspory tepla se více domácností rozhodne pro recirkulační typ odsavače, kdy se očištěný vzduch vrací do místnosti. (Tůma, 2006) Při řešení malé kuchyně bude nejvíce vyhovovat podvěsná nebo vestavná digestoř s recirkulací či s klasickým odvodem vzduchu. Tyto digestoře jsou k dostání ve velikostech – šířka přibližně od 500 mm, hloubka 300 až 500 mm a výška od 130 mm. Doporučená výška spodní hrany digestoře od varné elektrické desky je 600 mm, u plynové je to minimálně 700 mm. (Brunecký, 2009)
36
Obr. 44 a Obr. 45: Podvěsný odsavač par s recirkulací a řešení skříňky vestavné digestoře s odtahem
Obr. 46 a Obr. 47: Rozměry podvěsného a vestavného odsavače par
5.2.5
Chladicí zařízení
Chladnička představuje další důležité zařízení v kuchyni. Díky ní je možné skladovat potraviny při nízkých teplotách a docílit tak delší trvanlivosti zakoupených surovin. Chladničky bývají většinou kombinované s mrazákem, kdy je mrazák a lednička půl na půl nebo je mrazáku vyhrazena pouze menší část vnitřního prostoru chladničky. Na trhu lze zakoupit kombinovanou chladničku ve třech šířkách – 500 mm, 550 mm a 600 mm. Hloubka zůstává standardních 600 mm. Výšku potom udává požadovaný objem. Pro jednu či dvě osoby, nedělající si velké zásoby, je dostačující objem kombinované
chladničky s menším objemem 100–150
litrů.
Obecně se
doporučuje pro jednoho člověka objem nejméně 50 l v chladničce a 20 l v mrazáku. V případě malých kuchyní se toto zařízení může umístit pod pracovní desku. Zajímavé řešení je i varianta zásuvkové chladničky. (Kuhnová, 2005)
37
Obr. 48 a Obr. 49: Vestavná chladnička s klasickým a zásuvkovým systémem otevírání
Obr. 50: Rozměry pro zabudování vestavné chladničky s mrazicím boxem o objemu 117 l 5.2.6
Myčky na nádobí
Od mytí nádobí ve dřezu se přešlo k mytí nádobí v automatických myčkách. Při správném nastavení je její provoz více hygienický,
ekologický a ekonomický
v porovnání s ručním mytím. Myčky jsou nabízeny ve dvou šířkách – 600 mm pro větší kuchyně a 450 mm pro kuchyně malé. Je možné si zakoupit i stolní myčku, která velikostně odpovídá mikrovlnné troubě – šířka 551 mm, výška 450 mm a hloubka 500 mm. Další variantou se nabízí kompaktní myčka nádobí, která je široká 600 mm, na výšku však zabírá pouze okolo 450 mm. (Kuhnová, 2005)
38
Obr. 51 a Obr. 52: Stolní kompaktní myčka nádobí a varianta kompaktní vestavné myčky pro menší kuchyně
Obr. 53 a Obr. 54: Rozměry pro zabudování vestavné myčky nádobí o šířce 600 mm a 450 mm
Obr. 55: Rozměry pro zabudování kompaktní myčky 5.2.7
Dřezy
Dřez s přívodem vody je nedílnou součástí každé pracovní desky a může být zabudován nad i pod pracovní desku. Probíhají zde různé činnosti od čištění a oplachování potravin a nádobí až po slévání horké vody při vaření či umývání rukou. 39
Velikost a typ dřezu bude úměrná k velikosti kuchyňské linky, frekvenci mytí a velikosti umývaného nádobí. Dřezy se liší tvarem, počtem mycích vaniček, materiálem a prvkem odkapávací plochy. Do malých kuchyní postačí tzv. jednodřez, kulatého či čtvercového tvaru, s odkapávací plochou nebo samostatně. Rozměry samostatného jednodřezu se běžně pohybují od 400 mm s výškou cca 150 mm, s odkapní plochou se šířka pohybuje od 600 mm a výše. (Kuhnová, 2005) Z toho plyne, že minimální šířka skříňky pro umístění dřezu je 500 mm. Ve skříňce je z důvodu výšky dřezu a instalace vody a odpadu méně ukládacího prostoru. Obvykle se tento prostor využívá k umístění odpadkového koše a mycích prostředků. Nejčastějším voleným materiálem zůstává nerezová ocel, která je odolná vůči opotřebení, korozi, teplu a je velmi hygienická. Dřez nemusí být pouze vestavný, ale lze ho vytvořit i jako součást pracovní desky a docílit tak souvislého jednotného vzhledu. Výhodou tohoto typu zabudování je především čištění pracovní plochy, kdy lze nečistoty hladce přesunout do dřezu. Takový případ je viděn zejména u pracovních desek z umělého kamene. Vodovodní baterie může být součástí dřezu, pracovní desky nebo zabudována přímo do stěny. Baterie by měla být otočná z důvodu lepší manipulace při vkládání nádobí.
Současným trendem je praktická vysouvací flexibilní hadice zakončená
sprchovou hlavicí.
Obr. 56 a Obr. 57: Nerezový dřez a dřez z Corianu
40
5.2.8
Osvětlení
Kromě celkového centrálního osvětlení místnosti, kde se nachází kuchyň či kuchyňský kout, je zapotřebí vhodně osvětlit veškeré pracovní plochy řadou dalších svítidel. Zdroj světla by neměl uživatele oslňovat a ani jeho odlesky od okolních ploch. Osvětlení pracovní plochy bývá řešeno instalací světelného zdroje na spodní plochu horních skříněk. Varné centrum bývá osvětleno světelným panelem, který bývá součástí odsavače par a je odolný vůči vysoké vlhkosti a vysokým teplotám. Výběr svítidel je široký – od bodových halogenových lamp přes zářivkové trubice až po ploché zářivky, které pod skříňkami nejsou skoro vidět. (Kuhnová, 2005)
Obr. 58, Obr. 59 a Obr. 60: Zářivkové, bodové a LED osvícení pracovní desky kuchyně 5.2.9
Spotřebiče na pracovní desce
Při řešení velikosti kuchyňské linky, je potřeba vzít v úvahu využívání ostatních doplňkových spotřebičů, které napomáhají ke snižování fyzické námahy člověka. Mezi ty nejzákladnější patří varná konvice, kuchyňský univerzální robot, tyčový mixér, ponorný hnětač a šlehač nebo topinkovač. Tyto přístroje vyžadují zapojení do elektrické sítě a zabírají prostor na pracovní ploše, případně v úložných prostorech. Inovativním řešením jsou napájecí lišty či výsuvné panely s elektrickými zásuvkami. (Hála, 2009)
Obr. 61 a Obr. 62: Napájecí lišta a výsuvný panel s elektrickými zásuvkami 41
6
PŘÍKLADY MINIMÁLNÍ KUCHYNĚ 6.1 Kuchyně Carrellone Tvůrcem minikuchyně s názvem Carrellone pro velmi slavnou italskou značku
Boffi je architekt a designér Joe Colombo, který za tento návrh dostal několik ocenění. (Designtrendy.cz, [online]) Bylo to už v roce 1963, kdy Joe Colombo přišel s vizí minikuchyně, která by měla obsahovat vše nezbytné pro vaření s možností volného pohybu po místnosti bez omezení. Z této představy vznikla jednotka kuchyně s mnoha funkcemi vloženými do malého objemu o rozměru 400 x 600 x 700 mm. Zatímco původní modul byl vyroben ze dřeva a kovu, nová verze byla vytvořena z umělého bílého kamene Corian, který navozuje dojem čistoty a svěžesti a získává tak soudobějšího vzhledu. Mobilita kuchyně je zaručena kolečky, která jsou upevněna na podvozku kuchyně. (Designtrendy.cz, [online]) Kuchyň je vybavena
varnou deskou, lednicí, výsuvnou pracovní plochou,
příborníkem, skříňkou na elektrospotřebiče a také obsahuje výsuvné úložné prostory. Jelikož se jedná o mobilní jednotku, která není pevně svázaná s inženýrskými sítěmi, chybí
zde
mycí
centrum,
které
lze
nahradit
např.
obyčejným
umyvadlem.
(Designtrendy.cz, [online]) Toto praktické malé zařízení by podle autora bylo vhodné do chat a obytných prostor, které nejsou obývány kontinuálně.
Obr. 63 a Obr. 64: Původní a současný koncept kuchyně Carrellone
42
6.2 Kuchyně Ecooking Ecooking je vertikální multifunkční kuchyně od italské společnosti Clei, kterou navrhl architekt Massimo Facchinetti. Společnost Clei byla založena v roce 1963 s tendencí vytvořit něco nového v oblasti systémů a konvertibilního nábytku. V současné době firma Clei nabízí širokou škálu víceúčelových inovativních produktů s vysokým technologickým obsahem. Kuchyň byla vytvořena speciálně pro výstavy v Miláně. Poprvé se objevila v roce 2013, v letošním roce v Miláně opět nechyběla. (Interiorholic, [online])
Obr. 65, Obr. 66 a Obr. 67: Pohled na jednotlivé polohy kuchyně Ecooking Ecooking kuchyně je vertikální konstrukce z nerezové oceli skládající se z vyměnitelných jednotek. Každý modul plní svou funkci a může být přesouván po obvodu kuchyně. Vrchní modul obsahuje digestoř s nastavitelným osvětlením, které se uživateli přizpůsobuje podle světla v místnosti. Následující patra obsahují bloky s mikrovlnou troubou a kávovarem, blok s myčkou nádobí na jedné straně a malá kuchyňská „zahrádka“, umožňující pěstování bylinek, na straně druhé. Na nižší úrovni se nachází pracovní deska s indukční varnou deskou a panel s dřezem se zasouvací baterií. Vytékající voda z dřezu je filtrována a předávána do myčky nádobí. Po tomto procesu je voda opět filtrována a užívána k zalévání rostlin. Spodní část obsahuje modul s prostornou lednicí. V tomto místě jsou také zabudovány skryté instalace, poskytující přívod vody a odpad. Elektrické prvky kuchyně napájí energie vyrobená v solárních panelech v horní části modulu. (Seth, [online]) Tento jedinečný návrh kuchyně tedy nejen šetří místo, ale je i centrem pro „ekologicky udržitelné vaření“ šetřící energii a vodu. 43
7
NÁVRH ŘEŠENÍ KUCHYŇSKÉHO KOUTU 7.1 Rozbor stávající dispozice kuchyňského koutu Pro návrh práce bylo vybráno minimální bydlení freedomku, o kterém již bylo
zmíněno v kapitole Příklady minimálního bydlení.
Obr. 68: Půdorys freedomku typu S (Small) Rozbor se týká nejmenší dostupné dispozice montované dřevostavby freedomku typu S (Small). Základní rozměry tohoto modelu jsou 7 x 4 m a užitná plocha činí 22 m2 . Plocha je členěna do tří zón – koupelny, obytné kuchyně a spacího koutu. Model je určen pro obývání jedné až dvou osob. Interiér působí minimalistickým dojmem a převažujícím materiálem je zde dubové dřevo.
44
Obr. 69, Obr. 70 a Obr. 71: Pohledy na stěny obytné kuchyně freedomku typu S Obytnou kuchyni tvoří centrální jídelní stůl pro stolování až 4 osob, po levé straně se nachází spací kout a vstup do koupelny. Po pravé straně jsou úložné prostory s televizorem a krbovými kamny, naproti hlavnímu prosklenému vstupu je kuchyňská pracovní zóna tvořící výklenek úložné stěny. V následujících pohledech (Obr. 72) jsou znázorněny rozměrové parametry a uspořádání stávajícího kuchyňského koutu.
Obr. 72: Rozměrové parametry stávající dispozice kuchyňského koutu
45
Kuchyňský kout plynule navazuje na technickou místnost a společně utváří jeden celek v lineárním uspořádání. Horní část úložných skříněk je z běžného dosahu člověka, proto jsou tyto prostory určeny spíše pro méně používané předměty. Pracovní deska a obklady jsou tvořeny z umělého kamene HI-MACS (obdobné vlastnosti jako umělý kámen Corian), ze kterého je vytvořen i dřez, který je součástí pracovní plochy. Toto řešení je praktické z hlediska snadné čistitelnosti a nežádoucího zadržování nečistot. Do kuchyňské linky je dále umístěna varná deska se dvěma varnými zónami, nad kterou je upevněn odsavač par s odtahem vzduchu mimo místnost. Hlavní manipulační plocha mezi varnou deskou a dřezem činí 1154 mm, což překračuje doporučenou minimální pracovní plochu (800 mm). Pro
uskladňování potravin se zde v pravé části nachází vestavná lednice
s mrazákem o celkovém objemu 273 l, což plně dostačuje 2–4 osobám. Posledním zahrnutým spotřebičem je vestavná myčka nádobí, která je vůči technickým instalacím umístěna vedle dřezu. Nedostatkem se může jevit absence pečicí či mikrovlnné trouby, která by podle autora neměla při trvalém obývání chybět. Zbylé úložné prostory ve spodní části jsou určeny pro uložení kuchyňského vybavení, dalších potravin či mycích prostředků. Systém otevírání úložných prostor je klasický do stran, úchytky jsou řešeny formou drážek ve dvířkách z důvodu ergonomického ale i estetického. Praktičtější variantou otevírání skříněk by mohly být výsuvné pojezdy, které umožňují snadnější přístup a přehled o obsahu. Umělé osvětlení pracovní plochy v podobě zářivek je umístěno pod policí, která plní spíše estetickou funkci či prostor k ukládání drobných předmětů. Současná dispozice kuchyně je vzhledem k vybavenosti spotřebiči vhodná převážně pro nenáročné uživatele, kteří v kuchyni netráví tolik času.
Obr. 73: Barevné řešení stávajícího kuchyňského koutu 46
7.2 Vlastní návrhy řešení kuchyňského koutu Při konceptu návrhu řešení byla snaha o vytvoření kvalitního prostředí, které by zahrnovalo funkční, dispoziční i provozní nároky pro zařizovací předměty a přístrojové vybavení. Prvotní studie spočívala v zaměření se na sled pracovních úkonů při přípravě stravy. Dané řešení se zdálo být autorovi nepraktické, z důvodu pozice varného a mycího centra. Práce v kuchyni začíná vyjmutím potravin z lednice, následně dochází k očištění ve dřezu a zpracování k dalšímu užití pro tepelnou a jinou úpravu. Domníval se, že záměnou varného centra, které se nachází hned vedle chladícího zařízení, s mycím lépe vyřeší ergonomické požadavky kuchyně. Po následné konzultaci byla tato domněnka vyvrácena a stávající pozice těchto center byla zachována. Pozice center odpovídá standardnímu řešení pracovní plochy pro praváky. Při následujících studiích byly více rozpracovány tři varianty řešení prostoru, které chtěly poukázat na další možnosti využití skromného kuchyňského prostoru freedomku typu S.
7.2.1
Varianta A
První varianta se zaobírá možností řešení úložného prostoru nad pracovní plochou, kdy ve stávající dispozici byla umístěna police o šířce 150 mm, která plnila spíše estetickou funkci. V návrhu je horní dispozice řešena přidáním další sestavy skříněk. Původní úložné prostory, které uživateli byly z běžného dosahu, se velikostně uzpůsobily
na
úkor nově vzniklého
úložného
prostoru.
Nový prostor umožnil
ergonomické umístění vestavné mikrovlnné trouby ve výšce očí a jiného typu odsavače par s výsuvným mechanismem, vloženého do sestavy. Spodní uspořádání skříněk bylo také pozměněno. Záměrem této změny bylo vytvoření většího odkládacího prostoru mezi varnou deskou a lednicí pro lepší manipulaci s potravinami. Aby toto řešení bylo možné, muselo dojít k záměně spodních skříněk z důvodu prostorového nároku na montáž varné desky. K vytvořené ploše byla přesunuta
elektrická
přípojka,
která
umožňuje
využít
daný
prostor
pro
užití
kuchyňských spotřebičů. Pro lepší manipulaci a přehled jsou veškeré spodní skříňky výsuvného typu. 47
Obr. 74: Rozměrové parametry varianty A Varianta A je cílena pro méně náročné uživatele, kterým je přidáním dalšího úložného
prostoru
umožněno
skladování většího
množství potravin.
Zabudování
mikrovlnné trouby je voleno z hlediska rychlé přípravy pokrmů či jeho ohřátí.
Obr. 75 a Obr. 76: Barevná řešení varianty A (tyrkysová a olivově zelená) Ve variantě A bylo zvoleno barevné řešení stávajícího obkladu a vnitřní části úložné přihrádky. Barva olivově zelená má navodit pocit relaxace a odpočinku a je
48
vhodnou kombinací k dubovému dřevu. Tyrkysová barva byla naopak vybrána jako pestřejší varianta pro mladší uživatele, povzbuzující sebevědomí a fantazii.
7.2.2
Varianta B
Varianta B je navržena dle současných trendů kuchyní, kdy dochází k rozšiřování pracovní plochy směrem do prostoru. Vzniklý prostor za pracovní linkou je využit jako další úložný prostor pro běžné drobné kuchyňské náčiní a potřeby. Umělý kámen, ze kterého je pracovní deska vyrobena, je vhodný k vytvoření jednolitých úložných přihrádek v zadní části prostoru plochy. Zvolená hloubka přihrádek je 100 mm. Nově vzniklá varianta si zachovává svůj minimalistický dojem, kdy lze přihrádky využít k uschování kuchyňských potřeb (např. mycí prostředky u dřezu, koření, vařečky), které by svou viditelností narušovaly celkový vzhled. Kuchyň by tak měla působit uspořádaně a uklizeně. Díky vzdálenější pozici kuchyňské linky se mohly vytvořit nižší úložné horní skříňky, které slouží k dalšímu ukládání. Skříňky mají výklopný mechanismus a dvířka jsou zvolena skleněná, potažená barevnou fólií. Do těchto skříněk je schován i stávající odsavač par. Původní pracovní rozložení kuchyňských zón bylo zachováno, byl pozměněn pouze mechanismus otevírání. Kvůli vysunutí kuchyňské linky do prostoru by se ve stávající dispozici freedomku musela změnit pozice jídelního stolu. Stačilo by jeho posunutí směrem ke vchodovým dveřím, které by nijak nenarušilo pohyb v místnosti.
49
Obr. 77: Rozměrové parametry varianty B
Obr. 78 a Obr. 79: Barevná řešení varianty B (tyrkysová a oranžová) Barevné řešení bylo určeno pro mladší generaci uživatelů. Tyto barvy jsou symbolem energie, mládí a optimismu. Oranžová barva podporuje chuť k jídlu a je považována za barvu společenskou.
50
7.2.3
Varianta C
V poslední variantě je zahrnuta roletová skříňka, jeden z dalších současných kuchyňských
trendů.
Skříňka
slouží k ukládání běžných
spotřebičů (rychlovarná
konvice, kávovar, mixér aj.) i kuchyňského nádobí. Díky elektrické přípojce, která je uvnitř umístěna, lze uložené spotřebiče současně použít a není potřeba jejich další manipulace z prostoru skříňky. Pomocí navíjecího systému je možno roletu ponechat v jakékoliv poloze a docílit tak různých pohledů na kuchyňskou linku. V daném interiéru by roletová skříňka opět řešila požadavky na minimalistický vzhled. Spodní úložné prostory stávající dispozice byly dále uzpůsobeny tak, aby bylo možné zahrnout kompaktní mikrovlnnou troubu s horkovzdušným ohřevem. Veškerý systém otevírání u spodních skříněk byl nahrazen výsuvnými kontejnery, které umožňují lepší manipulaci s předměty a informovanost o obsahu.
Obr. 80: Rozměrové parametry varianty C
51
Konkrétní řešení je určeno pro náročnější uživatele, kteří jsou zdatní v kuchyni a mají velké nároky na kuchyňské spotřebiče. Roletová skříňka umožní uživatelům pořídit si více spotřebičů, které nemusí narušovat vzhled kuchyně.
Obr. 81, Obr. 82 a Obr. 83: Barevná řešení roletové skříňky varianty C (dekor dubu, bílá a dekor hliníku) Zahrnutí roletového
systému
do
úložného
prostoru poskytne i variabilitu
v barevném řešení. Nábytkové rolety mohou být voleny v mnoha dekorech, ať už přírodního rázu dezénu dřev, barevného provedení či metalického vzhledu.
52
8
DISKUZE Budoucnost minimálního bydlení je velmi slibná. Řada lidí se žene za touhou
vlastnit co nejvíce a nakonec si uvědomí, že mnoho věcí ani nepotřebují nebo je dokonce omezují. Požadavky na bydlení dnešního průměrného člověka jsou jednoduché. Převážně se jedná o příznivou cenu v závislosti na kvalitě zvoleného objektu. Minimální bydlení daný požadavek splňuje. Kromě nízké cenové dostupnosti má však i další výhody jako je například minimální údržba, možnost lepší adresy či prostory pro menší počet vlastněných, o to kvalitnějších, věcí. Všechny tyto výhody se promítají do té nejdrahocennější fyzikální veličiny a tou je čas. Bydlení by se mělo především starat o svého uživatele a poskytovat mu prostor pro jeho pohodlí, ne však na úkor zbytečné ztráty času nad záležitostmi okolo něj. Mezi základní potřeby člověka patří příjem potravy, proto je důležité mít k tomu vhodný a odpovídající prostor. Široká nabídka kuchyňského nábytku a elektrických spotřebičů umožňuje přizpůsobení daným požadavkům uživatele. Ergonomické, funkční a estetické prostředí kuchyně se silně odráží v míře času v ní strávené. Kuchyně by měla uživatele přitahovat a vytvářet mu příjemné prostředí pro vaření. Strava je základ lidského zdraví. Proto by se lidé měli co nejvíce soustředit na to, co jí a nevnímat jídlo jen jako „palivo pro běh svého těla“. Práce byla zaměřena na varianty řešení kuchyňského koutu ve zvoleném typu minimálního bydlení objektu freedomku. Stávající kuchyně je navržen minimalisticky a stroze. Jsou zahrnuty pouze základní kuchyňské požadavky na vaření. Snaha byla o vytvoření vyšších nároků na úložný prostor a začlenění dalších chybějících spotřebičů, pro větší komfort uživatelů. Při studiích jednotlivých variant zvoleného kuchyňského koutu freedomku bylo zjištěno, že i v minimálních prostorech je možné uspokojit vysoké nároky uživatelů na vaření. Lze zahrnout objevující se současné trendy (roletové skříně, rozšíření pracovní plochy) i veškeré kuchyňské spotřebiče.
53
9
ZÁVĚR Cílem práce bylo specifikovat prostorové a přístrojové požadavky na přípravu
pokrmů v minimálním bydlení. Byla vytvořena rešerše variant minimálního bydlení a následně analyzován prostor, kde dochází k přípravě stravy. Na základě popisovaných modelů
minimálního
bydlení
byla
subjektivně
vybrána
montovaná
dřevostavba
freedomku. Nejmenší
dostupná
dispozice
domku
byla
zakreslena
s určením
hlavních
rozměrových parametrů kuchyňského koutu. Stávající řešení bylo posouzeno a následně rozpracováno na tři varianty, řešící nedostatky či možnosti obměn s ohledem na případné požadavky skupin uživatelů. Navrhované varianty se nijak nedotýkají vážných změn stávající dispozice kuchyňského koutu. Celkové parametry jsou zachovány, jedná se o přeskupení či přidání dalších úložných prostor a spotřebičů. Veškerá řešení jsou vytvořena s ohledem na stávající minimalistický vzhled a se snahou jej zachovat. Barevnost byla zvolena za účelem oživení a zpestření interiéru, zejména mladším generacím.
54
10 SUMMARY The aim of the thesis was to specify the spatial and equipment requirements for the preparation of dishes in minimum housing. It was created searches variant of minimum housing and subsequently analyzed the space, where attend to the preparation food. It was subjectively chosen prefabricated wooden freehouse based on the described models of minimum living. The smallest available disposition of the house was drawn to the determination of the main dimensional parameters of the kitchen. The existing solution was analyzed and subsequently elaborated to the three variants, that solving the deficiencies or variations of options with regard to the possible requirements of different users. Proposed variants does not affect serious changes of existing kitchen layout. The general parameters are preserved, it is about a realignment or adding additional storage space and appliances. All solutions are created with regard to the current minimalist appearance and trying to preserve it. The colour scheme was chosen in order to revitalize and variegation of the interior, especially the younger generations.
55
11 SEZNAM POUŢITÉ LITERATURY 11.1 Seznam literárních pramenů BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. ISBN 80-715-7157-1. BRUNECKÝ, Petr. Standardy nábytku. 1. vyd. V Brně: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2009. ISBN 978-80-7375-297-2. CONRAN, Terence. Jak žít v malých prostorách: design, vybavení, dekorace, řešení detailů pro malé domácnosti. V Praze: Vysoké učení technické], 2007, 30 s. ISBN 97880-7209-925-2. CONRAN, Terence. Úložné prostory a jejich uspořádání. V Praze, c2006, 224 s. ISBN 80-720-9805-5. ČERNÍKOVÁ, Helena. Malometrážní byty: úpravy a rekonstrukce. 1. vyd. Grada, 2011, 109 s. Profi. ISBN 978-80-247-3523-8. ČSN EN 1116. Kuchyňský nábytek - Koordinované rozměry kuchyňského nábytku a vybavení. Praha: ČESKÝ NORMALIZAČNÍ INSTITUT, 2004. HÁLA, B. Interiér - tvorba obytného prostoru. 1. vyd. Praha: Grada Publishing, a.s., 2009. 152 s. architekt 5198. ISBN 978-80-247-3216-9. KANICKÁ, Ludvika a Zdeněk HOLOUŠ. Nábytek: typologie, základy tvorby. 1. vyd. Praha: Grada, 2011. ISBN 978-80-247-3746-1. KUHNOVÁ, Erika. Kuchyň bez problémů. 1. vyd. Bratislava: Jaga, 2005, 207 s. ISBN 80-8076-027-6. LHOTÁKOVÁ, Zdeňka a Klára TRNKOVÁ. Kuchyně: [nápady, úpravy, řešení]. 1. vyd. Brno: ERA, c2006. Dům a zahrada (ERA). ISBN 80-736-6045-8. NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5. NEUFERT, Peter. Navrhování staveb. 2. české vyd., (35. německé vyd.). Praha: Consultinvest, 2000, xiv, 618 s. ISBN 80-901486-6-2. 56
POŠTULKOVÁ, Ľudmila. Typológia zariaďovacích prvkov bytu: člověk - priestor nábytok. Technická univerzita vo Zvolene: Technická univerzita vo Zvolene, 2007. ISBN 978-80-228-1797-4. SLOBODA, Igor. Malý byt. 1. vyd. Brno: ERA group, 2007. ISBN 978-80-7366-093-2. TANGAZ, Tomris. Škola interiérového designu. Slovart, 2006, 144 s. ISBN 978-807209-856-9. TŮMA, Jan. Sporáky, varné desky, pečicí trouby. 1. vyd. ERA, 2006, 74 s. Umíte si vybrat?. ISBN 80-736-6069-5.
11.2 Seznam elektronických pramenů Dialektika potřeb a zájmů. Marxismus [online]. [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://marxismus.cz/hismat/potreby_a_zajmy.htm Ecooking Vertical Multifunctional Kitchen. Interiorholic [online]. 2013 [cit. 2014-0426].
Dostupné
z:
http://www.interiorholic.com/rooms/kitchens/ecooking-vertical-
multifunctional-kitchen/ Freedomky [online]. 2014 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.freedomky.cz/cs http://www.interier71.cz/fileadmin/dokumenty/casopisy/sap-barevne- ladeni.pdf LoftCube [online]. 2009 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: www.loftcube.net Nejmenší kuchyň na světě. Designtrendy.cz [online]. 2011 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://www.designtrendy.cz/inspirace/nejmensi-kuchyn- na-svete NĚMEC, Ladislav. Právní úprava technických parametrů nákladních vozidel. DL profi [online]. 4. 2. 2009 [cit. 2014-03-17]. Dostupné z: http://www.dlprofi.cz/33/pravniuprava-technickych-parametru-nakladnich-vozideluniqueidgOkE4NvrWuPXXmwm_6smSi6o0x7sSKI4jAfKtmfKBkk/ Pracovní desky Corian. Kuchynejinak.cz [online]. 2012 [cit. 2014-04-15]. Dostupné z: http://www.kuchynejinak.cz/clanek/pracovni-desky-corian/
57
SETH, Radhika. The Island Kitchen Is Finally Here. Yanko Design [online]. 2013 [cit. 2014-04-26].
Dostupné z: http://www.yankodesign.com/2013/04/29/the-island-kitchen-
is-finally-here/ Solar Mobile Home Liberates Office-Bound Desk Jockies. Inhabitat [online]. 2009 [cit. 2014-03-09]. Dostupné z: http://inhabitat.com/vodafones- mobile-blogger-home/
58
12 SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Užití sjednocené podlahy .................................................................................... 12 Zdroj: http://www.kouba-interier.cz/get.php?id=2527
Obr. 2: Příklad působení vazby mezi exteriérem a interiérem........................................ 13 Zdroj: http://www.living.cz/uploads/thumbs/750x/galerie/admin3/2013-08-26/4jednopokojovbyt-v-jednotn-m-stylu.jpg
Obr. 3: Příklad působení vazby mezi exteriérem a interiérem........................................ 13 Zdroj: http://cdn.freshome.com/wp-content/uploads/2010/06/image_026.jpg
Obr. 4: Příklad barvy v interiéru .................................................................................... 14 Zdroj: http://3.bp.blogspot.com/XzQIRE_t1nU/UGJBECQjxRI/AAAAAAAAA9Q/4PtwuThutfE/s1600/ 0310-Fairley-livingroom-3-xl.jpg
Obr. 5: Příklad barvy v interiéru .................................................................................... 14 Zdroj: http://2.bp.blogspot.com/-slyQsDaHks/UGJBPxo LlII/AAAAAAAAA9Y/AuGxHrzn_1A/s1600/4d38828037_44134180_o2.j pg
Obr. 6: Aplikace skleněné příčky v interiéru................................................................... 14 Zdroj:http://www.stylainterier.cz/uploaded/products/clanky/8_rad_pro_maly_byt/decoratepicture s_net_garsonka_rozdeleni_prostoru_foto_inspirace.jpg
Obr. 7: Aplikace dřevěné příčky v interiéru .................................................................... 14 Zdroj:http://www.stylainterier.cz/uploaded/products/clanky/8_rad_pro_maly_byt/pinterest_com_ pricka_drevena_do_garsonky_foto_inspirace.jpg
Obr. 8: Freedomek typu S ............................................................................................... 17 Zdroj: http://freedomky.cz/upload/bunky/medium/Freedomky11.jpg
Obr. 9: Freedomek typu S a jeho půdorysná dispozice................................................... 17 Zdroj: http://www.bydleni-iq.cz/wp-content/uploads/07_fre_pudorys.jpg
Obr. 10: Interiér freedomku typu S ................................................................................. 18 Zdroj: http://freedomky.cz/upload/bunky/medium/Freedomky12.jpg
Obr. 11: Pohled na kuchyňský kout................................................................................. 18 Zdroj:http://www.freedomky.cz/uploads/images/3/full/fd1000b9o3071qyzWkWoht65hS3OVAwSq.jpg
Obr. 12: Ukázka stavby LoftCube ................................................................................... 19 Zdroj:http://assets.inhabitat.com/wp-content/blogs.dir/1/files/2013/09/Loftcube-WernerAisslinger.jpg
Obr. 13: Ukázka stavby LoftCube ................................................................................... 19 Zdroj:http://www.pulled-up.it/wp-content/uploads/2011/06/loftcube-werner-aisslinger-design.jpg
Obr. 14: Interiér LoftCube .............................................................................................. 20 Zdroj:http://api.ning.com/files/euc3MGNy8g0UxR*8iiDl*lW4*HtxznxXf4XkT1vA59wR3zmg A3cm2UO2ZrKFuilMhbsZmz2RRfgu8Haao zKHdb xov8t5K6ED/4.jpg
Obr. 15: Pohled na kuchyňskou část ............................................................................... 20 Zdroj:http://assets.inhabitat.com/wp-content/blogs.dir/1/files/2013/09/Loftcube-AisslingerBracht-3.jpg
59
Obr. 16: Rotor house a jeho půdorysná dispozice .......................................................... 21 Zdroj: http://cdn.designrulz.com/wp-content/uploads/2011/02/hanse_colani_rotor_house-1.jpg
Obr. 17: Rotor house a jeho půdorysná dispozice .......................................................... 21 Zdroj: http://www.designboom.com/contemporary/colani/6.gi
Obr. 18: Multifunkční otáčivý válec (zleva – ložnice, kuchyň, koupelna)....................... 21 Zdroj: http://www.designboom.com/contemporary/tiny_houses/52.jpg
Obr. 19: Obytný přívěs Vodafone.................................................................................... 22 Zdroj: http://cdn2.tinyhousedesign.com/wp-content/uploads/2009/06/La-Casa-M%C3%B3vilVodafone-tiny-house-exterior.jpg
Obr. 20: Pohled na kuchyňský kout................................................................................. 22 Zdroj: http://cdn2.tinyhousedesign.com/wp-content/uploads/2009/06/La-Casa-M%C3%B3vilVodafone-tiny-house-kitchen.jpg
Obr. 21: Hlavní pracovní centra kuchyně a jejich vzájemné vazby ................................ 25 Zdroj: BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek . 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. ISBN 80-715-7157-1.
Obr. 22: Pracovní trojúhelník u jednotlivých dispozic kuchyně ..................................... 26 Zdroj: POŠTULKOVÁ, Ľudmila. Typológia zariaďovacích prvkov bytu: člověk - priestor nábytok . Technická univerzita vo Zvolene: Technická univerzita vo Zvolene, 2007. ISBN 97880-228-1797-4.
Obr. 23: Svislý řez kuchyňské linky podle doporučených rozměrů (jednotky v cm) ....... 27 Zdroj: Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 24: Účelné uspořádání pracovišť kuchyňské linky ................................................. 28 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 25: Rozměry výsuvného či vyklápěcího stolu (jednotky v cm) ................................ 29 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 26: Rozměry barového pultu (jednotky v cm) ......................................................... 29 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 27: Rozměry dolních skříněk včetně pracovní desky (jednotky v cm)..................... 30 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 28: Rozměry dolních skříněk včetně pracovní desky (jednotky v cm)..................... 30 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 29: Rozměry horních skříněk (jednotky v cm)......................................................... 31 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 30: Rozměry horních skříněk (jednotky v cm)......................................................... 31 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
60
Obr. 31: Rozměry vysokých skříněk s možností instalace spotřebiče (jednotky v cm).... 31 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 32: Rozměry vysokých skříněk s možností instalace spotřebiče (jednotky v cm).... 31 Zdroj: NEUFERT, Peter a Ludwig NEFF. Dobrý projekt - správná stavba: dům, byt, zahrada. 2., rev. české vyd. Bratislava: Jaga, 2005, viii, 235 s. ISBN 80-8076-022-5.
Obr. 33: Indukční vařič ................................................................................................... 33 Zdroj: http://www.eberry.cz/editor/image/eshop_products/STBIK200.jpg
Obr. 34: Plynový vařič .................................................................................................... 33 Zdroj:http://www.rozbaleno.cz/images/7f/44/ML000485035_AA3/M L000485035_AA3_1.jpg
Obr. 35: Varianta jednoplotnového elektrického vařiče ................................................. 33 Zdroj: http://www.eberry.cz/editor/image/eshop_products/KP1091.JPG
Obr. 36: Rozměry pro zabudování dvouplotnové vestavné varné desky......................... 33 Zdroj: http://www.bekocr.cz/rainbow/userFiles/redactorJs/file/katalog_vestaveb_2013.pdf
Obr. 37: Stolní pečicí trouba s varnou deskou................................................................ 34 Zdroj:http://data.vsedomu.cz/elektro/0061/460/trouba-pecici-rommelsbacher-kml-3001-se-sklokdeskou-1.jpg
Obr. 38: Klasická vestavná pečicí trouba umístěná ve vyšší poloze ............................... 34 Zdroj: http://media.novinky.cz/567/285672-top_foto2-b8xlr.jpg
Obr. 39: Rozměry pro zabudování vestavné pečicí trouby ............................................. 34 Zdroj: http://www.mora.cz/data/rozmery-pro-zabudovani/mb0.jpg
Obr. 40: Stolní mikrovlnná trouba .................................................................................. 35 Zdroj: http://www.whirlpool.cz/web/_images/mikrovlnne/new/main -s.jpg
Obr. 41: Vestavná mikrovlnná trouba............................................................................. 35 Zdroj: http://media.novinky.cz/294/402948-original1-nsm41.jpg
Obr. 42: Rozměry pro zabudování klasické mikrovlnné trouby o objemu 25 l ............... 36 Zdroj:http://www.datart.cz/catalog_img_cz/262/636/262636/IMAGE_FULL_2.jpg?1348219794 000&MORA-MT22
Obr. 43: Rozměry pro zabudování kompaktní mikrovlnné trouby o objemu 32 l ........... 36 Zdroj: https://data.fast.eu/other/40/40032327/40032327-other.pdf
Obr. 44: Podvěsný odsavač par s recirkulací ................................................................. 37 Zdroj:http://media2.prozeny.cz/images/articles/0/8/4/36480/incontent/content/e9a06a0a8fdcb44d90ae719f5636bd2f/ 2c-hotpoint-50124-SL-16-IX.jpg
Obr. 45: Řešení skříňky vestavné digestoře s odtahem ................................................... 37 Zdroj: http://www.setta.cz/pool/stilnovo1.jpg
Obr. 46: Rozměry podvěsného odsavače par .................................................................. 37 Zdroj: http://www.digestore-faber.cz/obrazky/TN36.110.0156.703-08.jpg
Obr. 47: Rozměry vestavného odsavače par ................................................................... 37 Zdroj: http://www.digestore-faber.cz/obrazky/TN20.110.0260.730-02.jpg
Obr. 48: Vestavná chladnička s klasickým a zásuvkovým systémem otevírání ............... 38 Zdroj: http://tubby.scene7.com/is/image/tubby/ARZ005?$prod_discontinued$
61
Obr. 49: Vestavná chladnička s klasickým a zásuvkovým systémem otevírání ............... 38 Zdroj: http://img.topky.sk/mojdom/big/159468.jpg/nabytok-maly-byt-spotrebice-md0708_66.jpg
Obr. 50: Rozměry pro zabudování vestavné chladničky s mrazicím boxem o objemu 117 l................................................................................................................................. 38 Zdroj: http://www.ikea.com/cz/cs/assembly_instructions/frostig -sc-vestavna-chladnicka__AA499816-1.PDF
Obr. 51: Stolní kompaktní myčka nádobí ........................................................................ 39 Zdroj:http://media2.prozeny.cz/images/articles/1/3/8/11831/gallery/original/c02a8e04710fabd55 8edd5c40fb96524/ 6kuch.jpg
Obr. 52: Varianta kompaktní vestavné myčky pro menší kuchyně.................................. 39 Zdroj: Autor
Obr. 53: Rozměry pro zabudování vestavné myčky nádobí o šířce 600 mm ................... 39 Zdroj: http://www.spotrebice-whirlpool.cz/products/0/18/1869/1869_2.jpg
Obr. 54: Rozměry pro zabudování vestavné myčky nádobí o šířce 450 mm ................... 39 Zdroj: http://www.spotrebice-whirlpool.cz/products/0/6/642/642_2.jpg
Obr. 55: Rozměry pro zabudování kompaktní myčky...................................................... 39 Zdroj:http://media.siemenshome.com/Files/Siemens/Cz/cz/ProductFiles/ProductImages/DrawingImages/Localize/MCZ_00 478754_102067_SKE53M25EU_cs -CZ.jpg?AntiCropWidth=700&AntiCropHeight=395
Obr. 56: Nerezový dřez.................................................................................................... 40 Zdroj: http://nejkuchynskelinky.cz/wp-content/maly-kuchynsky-drez-1.jpg
Obr. 57: Dřez z Corianu.................................................................................................. 40 Zdroj:http://www.cetecho.cz/sites/default/files/PRODUKTY/Fotogalerierealizaci/PRACOVNI_DESKY_ DREZY/ 100_1638.jpg
Obr. 58: Zářivkové osvícení pracovní desky kuchyně ..................................................... 41 Zdroj: http://www.realt.cz/img/text/osvetleni/kitchen-under-cabinet-lighting.jpg
Obr. 59: Bodové osvícení pracovní desky kuchyně ......................................................... 41 Zdroj:http://www.hezkydomov.cz/media/fotogalerie/kuchyne-vyroba/velke/Kuchyn-obkladdetail-122.jpg
Obr. 60: LED osvícení pracovní desky kuchyně ............................................................. 41 Zdroj: http://www.gaff.cz/images_fotogalerie/64_5.jpg
Obr. 61: Napájecí lišta s elektrickými zásuvkami ........................................................... 41 Zdroj:http://kuchyne.dumazahrada.cz/userdata/images/19532azkuchyne-el-zasuvky-foto-2.jpg
Obr. 62: Výsuvný panel s elektrickými zásuvkami .......................................................... 41 Zdroj:http://www.fotogaleriekuchyne.cz/data/sharedfiles/obrazky/kuchyne/V%C3%BDsuvn%C 3%A9%20z%C3%A 1suvky2-jpg/pFull.jpg?V%C3%BDsuvn%C3%A9%20z%C3%A1suvky
Obr. 63: Původní koncept kuchyně Carrellone ............................................................... 42 Zdroj: http://photos1.blogger.com/blogger/7701/3244/1600/ mini-kitchen.jpg
Obr. 64: Současný koncept kuchyně Carrellone ............................................................. 42 Zdroj: http://photos1.blogger.com/blogger/7701/3244/1600/shape_colombo02.jpg
Obr. 65: Pohled na jednotlivé polohy kuchyně Ecooking ............................................... 43 Zdroj: http://www.yankodesign.com/images/design_news/2013/04/29/ecooking7.jpg
62
Obr. 66: Pohled na jednotlivé polohy kuchyně Ecooking ............................................... 43 Zdroj:http://www.yankodesign.com/images/design_news/2013/04/29/ecooking13.jpg
Obr. 67: Pohled na jednotlivé polohy kuchyně Ecooking ............................................... 43 Zdroj: http://www.yankodesign.com/images/design_news/2013/04/29/ecooking.jpg
Obr. 68: Půdorys freedomku typu S (Small) ................................................................... 44 Zdroj: Autor
Obr. 69: Pohled na stěnu obytné kuchyně freedomku typu S.......................................... 45 Zdroj:http://www.freedomky.cz/uploads/images/15/full/fd1000freedomky12AaBmnpGiXy3KQfH2aP5J.jpg
Obr. 70: Pohled na stěnu obytné kuchyně freedomku typu S.......................................... 45 Zdroj:http://www.freedomky.cz/uploads/images/15/full/fd1000freedomky13Ju6oMgIN42OeoYS7nAOC.jpg
Obr. 71: Pohled na stěnu obytné kuchyně freedomku typu S.......................................... 45 Zdroj:http://www.freedomky.cz/uploads/images/15/full/fd1000freedomky14ACzw7WxJ79tDJZnZBT6a.jpg
Obr. 72: Rozměrové parametry stávající dispozice kuchyňského koutu ......................... 45 Zdroj: Autor
Obr. 73: Barevné řešení stávajícího kuchyňského koutu ................................................ 46 Zdroj: Autor
Obr. 74: Rozměrové parametry varianty A ..................................................................... 48 Zdroj: Autor
Obr. 75: Barevná řešení varianty A (tyrkysová) ............................................................. 48 Zdroj: Autor
Obr. 76: Barevná řešení varianty A (olivově zelená)...................................................... 48 Zdroj: Autor
Obr. 77: Rozměrové parametry varianty B ..................................................................... 50 Zdroj: Autor
Obr. 78: Barevná řešení varianty B (tyrkysová) ............................................................. 50 Zdroj: Autor
Obr. 79: Barevná řešení varianty B (oranžová).............................................................. 50 Zdroj: Autor
Obr. 80: Rozměrové parametry varianty C ..................................................................... 51 Zdroj: Autor
Obr. 81: Barevné řešení roletové skříňky varianty C (dekor dubu)................................ 52 Zdroj: Autor
Obr. 82: Barevné řešení roletové skříňky varianty C (bílá)............................................ 52 Zdroj: Autor
Obr. 83: Barevné řešení roletové skříňky varianty C (dekor hliníku)............................. 52 Zdroj: Autor
63
13 SEZNAM TABULEK Tab. 1: Biologické potřeby a jejich odezvy v kultuře dle PHDr. Jiřího Musila – Sociologie bydlení ........................................................................................................... 11 Zdroj: BRUNECKÝ, Petr a František ŠVANCARA. Interier - člověk a nábytek . 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 1995. ISBN 80-715-7157-1.
64
