Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně ______________________________________________________________________

Komparace efektivnosti zadávání veřejných zakázek v listinné a v elektronické podobě na úrovni krajů

Diplomová práce

Vedoucí práce JUDr. Michaela Poremská, Ph.D.

Jméno a příjmení autora Bc. Ludmila Rozehnalová

Brno 2012

Zadání

Děkuji vedoucí mé diplomové práce paní JUDr. Michaele Poremské, Ph.D. za vstřícný přístup, cenné připomínky a odborné rady, které mi pomohly při řešení této práce. Dále bych ráda poděkovala odborným pracovníkům krajských úřadů za poskytnutí důležitých informací. Poděkování také patří mé rodině, která mi byla po celou dobu studia oporou.

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Komparace efektivnosti zadávání veřejných zakázek v listinné a v elektronické podobě na úrovni krajů“ vypracovala samostatně s použitím literatury a odborných zdrojů, které uvádím v seznamu.

V Brně, dne 22. května 2012

….………………………………….. Bc. Ludmila Rozehnalová

Abstrakt Rozehnalová, L. Komparace efektivnosti zadávání veřejných zakázek v listinné a v elektronické podobě na úrovni krajů. Diplomová práce. Brno, 2012.

Předmětem diplomové práce je problematika zadávání veřejných zakázek veřejnými zadavateli na úrovni krajů, pomocí klasické listinné formy a za použití vybraných elektronických nástrojů. V práci jsou na základě literární rešerše objasněny základní pojmy, jako např. postavení a působnost krajů v České republice, povinnost zabezpečování veřejných statků na úrovni územní samosprávy, veřejné zakázky z pohledu právního i ekonomického, transakční náklady, elektronizace veřejných zakázek, atd. Vlastní analytická část práce se zabývá komparací a identifikací přínosů a problémů listinného a elektronického způsobu zadávání veřejných zakázek pomocí elektronických nástrojů. Dále je v práci obsažena analýza současného stavu a rozsahu využívání elektronických nástrojů na úrovni krajů, provedená na základě dotazníkového šetření a konzultacemi. Výsledkem jsou zjištěné přínosy elektronizace a hlavní překážky, bránící vyšším územně samosprávným celkům širší implementaci elektronických nástrojů. Na závěr jsou v práci shrnuty poznatky týkající se elektronizace veřejných zakázek na úrovni krajů a uveden souhrn doporučení k této problematice.

Klíčová slova Veřejná zakázka, kraj, elektronické zadávací řízení, elektronické nástroje, elektronická aukce, dynamický nákupní systém

Abstract Rozehnalová, L. The comparison of the efficiency of public procurement on the level of regions by traditional paperwork procedures and by electronic form. Diploma thesis. Brno, 2012.

The objective of the thesis is the problematic of public procurements by public submitters on the level of regions, realized by traditional paperwork procedures and by selected electronic tools. Based on the research from the specialized literature there is a clarification of the basic terms such as the position and the activities of the regions in the Czech Republic, the duty to secure public goods on the level of municipal authorities; public procurements from the point of view of judicial and economic; transaction costs; the electronic public procurements; etc. The main analytical part of the work deals with the comparison and identification of the pros and cons of the traditional paperwork procedures and of the electronic methods of the public procurements by means of electronic tools. The thesis furthermore includes the analysis of the current state of affairs and the range of usage of the electronic tools on the level of regions realized through a questionnaire survey and through consultations. The result ascertains contributions of the computer processing and the main obstacles preventing regions on a higher organizational level to implement the electronic tools on a wider scale. Finally, the findings summary concerning the electronic procurements on the level of regions is provided as well as the summary of recommendations to the questions posed. Keywords Public contract, region, electronic public procurement, electronic tools, electronic auction, dynamic purchasing system

OBSAH 1 ÚVOD A CÍL PRÁCE................................................................................................ 8 2 METODIKA PRÁCE ............................................................................................... 10 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE............................................................................................ 12 3. 1 Postavení a působnost krajů v ČR.................................................................. 12 3. 2. Zajišťování veřejných statků na úrovni ÚSC formou VZ .......................... 14 3. 2. 2 Velikost disponibilních zdrojů k zabezpečení veřejných statků.................... 15

3. 3 Vymezení pojmu veřejná zakázka.................................................................. 16 3. 3. 1 Kraj jako veřejný zadavatel dle ZVZ ................................................................. 19 3. 3. 1. 1 Podíl ÚSC na celkovém počtu a objemu VZ .......................................................... 19

3. 4 Vliv transakčních nákladů na efektivnost institutu VZ .............................. 21 3. 5 Elektronizace zadávání VZ.............................................................................. 24 4. VLASTNÍ PRÁCE ................................................................................................... 26 4. 1 Komparace listinného a elektronického způsobu zadávání VZ za pomoci elektronických nástrojů................................................................................... 26 4. 2 Metodika a vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření........................ 28 4. 3 Vybrané druhy elektronických nástrojů........................................................ 30 4. 3. 1 Profil zadavatele ................................................................................................... 30 4. 3. 2 Elektronická aukce a centralizované zadávání ................................................ 33 4. 3. 2. 1 Průběh e-aukce........................................................................................................... 35 4. 3. 2. 2 Komparace klasického výběrového řízení a e-aukce u veřejného zadavatele – bližší rozbor SWOT analýzy.................................................................................. 37 4. 3. 2. 3 Kroky zadavatele vedoucí k využití e-aukce ......................................................... 41 4. 3. 2. 4 Vyhodnocení dotazníkového šetření u krajů v oblasti e-aukcí ........................... 49 4. 3. 2. 5 Zkušenost s e-aukcemi na Slovensku ..................................................................... 51

4. 3. 3 Procesní nástroje .................................................................................................. 53 4. 3. 3. 1 SWOT analýza el. formy zadávání pomocí certifikovaných procesních nástrojů pro správu VZ ......................................................................................................... 54 4. 3. 3. 2 Výsledky dotazníkového šetření ............................................................................. 56

4. 3. 4 E-tržiště ................................................................................................................. 62 4. 3. 4. 1 Příklad vybraných přínosů e-tržišť ......................................................................... 65 4. 3. 4. 2 Problémy spojené s e-tržištěm ................................................................................. 66

5 DISKUZE................................................................................................................... 69 6 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 76 7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY.................................................................... 83 SEZNAM ZKRATEK.................................................................................................. 91 SEZNAM OBRÁZKŮ................................................................................................. 91 SEZNAM TABULEK .................................................................................................. 92 SEZNAM GRAFŮ....................................................................................................... 92 SEZNAM PŘÍLOH...................................................................................................... 92

1 ÚVOD A CÍL PRÁCE Kraje v České republice se sice liší svoji rozlohou, počtem obyvatel či počtem organizací jimiž jsou zřizovateli, neliší se ovšem v náplni činností, které musí v rámci své působnosti dané Ústavou ČR či zákonem o krajích vykonávat. S tou souvisí i zabezpečování veřejných statků a služeb pro obyvatelstvo a to zejména formou zadávání veřejných zakázek (VZ). Územně samosprávné celky tvoří druhou největší složku v kategoriích zadavatelů v ČR a objem VZ krajů jako vyšších územně samosprávných celků je značný a nezanedbatelný. Každý krajský úřad je jinak organizačně strukturován a i interní normativní akty, vnitřní směrnice, apod., jež zadávání VZ na úřadech upravují, včetně vztahu k příspěvkovým organizacím, mají jinou podobu a svá specifika. V současné době přetrvávající ekonomické krize je namístě zabývat se i na úrovni krajů, možnostmi zavádění různých opatření a hledáním nástrojů, které by přispěly k úspoře veřejných finančních prostředků. K zefektivnění hospodaření krajů a jejich organizací přispívá i využívání elektronických nástrojů v zadávacím procesu VZ, jež klasický listinný způsob doplňuje či nahrazuje. Role elektronických nástrojů ve výběrových řízeních neustále roste. Pro subjekty ve veřejné správě přinášejí elektronické nástroje mimo ekonomického efektu také významné prostředky k omezení v dnešní době velmi často vídaného korupčního prostoru. 1 Zadávání VZ v České republice je v poslední době velmi citlivým tématem a obecně je přijímáno v mnoha případech, z hlediska korupce a protiprávního jednání, přinejmenším jako kontroverzní. Tomu nasvědčuje i statistika Transparency International2 dle které, se Česká republika pohybuje v nelichotivé poslední třetině ve vnímání korupce v zemích EU (21. místo z 27 zemí EU) a na 57. místě ze 182 zemí světa s indexem CPI3 v hodnotě 4,4 za rok 2011.4 Narozdíl např. od severských zemí či Rakouska, jenž disponuje indexem 7,8. Nástroje k boji proti korupci existují. Jejich výčet Vláda uvádí ve zpracované Strategii v boji proti korupci na období let 2011 a 2012.5 V rámci novelizace ZVZ účinné od 1. dubna 2012 je to např. zrušení omezení výběru dodavatelů zakázek losováním, snížení limitů či povinnost zrušit až na výjimky ZŘ v případě obdržení jediné nabídky, apod. Každé jednání a jakákoliv činnost úřadů vedoucí k větší průhlednosti by měla korupční jednání znemožňovat. Pojmem elektronické zadávání VZ se označuje využití elektronických komunikací a elektronického zpracování transakcí pomocí informačních a komunikačních technologií (ICT). Postupné zavádění elektronického zadávání VZ je součástí programu elektronické veřejné správy, mající za cíl přeměnit výkony a výsledky veřejné správy. Mělo by tak jít o mnohem více, než pouze o záměnu papírových systémů za elektronické. E-zadávání VZ by mělo vést k úsporám, ke zlepšení správy 1

http://blog.transparency.org/2011/02/16/combating-corruption-in-the-eu-through-e-procurement/ Více na http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/ , sekce týkající se VZ str. 29 – 34 3 CPI (Corruption Perceptions Index) 4 (0 = procentuálně vysoce zkorumpované země, 10 = procentuálně velmi „čistá země). 5 http://www.vlada.cz/cz/ppov/boj-s-korupci/protikorupcni-strategie/protikorupcni-strategie-90111/ 2

-8-

VZ a kontrolovatelnosti veřejných výdajů. Větší rozšíření se postupně projevuje, a to v dílčích krocích, jež jsou upraveny povinností danou legislativou. Organizacemi veřejné správy, však plně využívány nejsou. Politická vůle povzbudit veřejnou správu k zavádění elektronizace VZ je tak mnohdy velmi slabá. Jak uvádí T. Okamura6: „Je to v lidech, není to v elektronice. Ta nám může jen pomoci, pakliže my chceme. Je třeba vytvořit větší tlak na naše politiky, skutečně o tom tématu nahlas hovořit." Cílem mé diplomové práce je zhodnocení a porovnání efektivity listinné a elektronické metody zadávání veřejných zakázek veřejným zadavatelem ve zvolených krajích, tzn. ve veřejné správě, jakožto poskytovatelů veřejných služeb, kteří mimo jiné hospodaří s veřejnými prostředky. Navrhovaná hypotéza diplomové práce zní: Elektronické zadávání veřejných zakázek je efektivnější, než listinná podoba zadávání. Ke splnění výše uvedeného cíle, lze navíc stanovit dva dílčí cíle. Vlastní analytickou část tak lze rozdělit na dva oddíly, přičemž každý oddíl dá odpověď na jednu hypotézu. První dílčí cíl: Posoudit, zda je využití elektronického způsobu zadávání v zadávacím procesu pro kraje přínosné. Tohoto cíle bude dosaženo pomocí srovnání jednotlivých vybraných elektronických nástrojů s klasickou formou zadávání VZ. Na základě názorů poskytovatelů elektronických nástrojů, zkušeností ze zahraničí a praktických příkladů z krajských úřadů. Tato část diplomové práce poskytne podklady pro ověření první dílčí hypotézy: Pro krajské úřady je používání elektronických nástrojů přínosné, užitek z využívání elektronických nástrojů je vyšší než náklady spojené s jejich pořízením. Druhý dílčí cíl: Posoudit, jak krajské úřady v ČR vnímají elektronizaci veřejných zakázek, jaké překážky a důvody jim brání k jejímu zavádění. V této části diplomové práce se zaměřím na analýzu současného stavu a rozsahu využívání elektronických nástrojů v zadávacím procesu VZ u této kategorie zadavatelů. K těmto účelům mi poslouží dotazník, který bude zaslán krajským úřadům jednotlivých krajů ČR. Výsledkem této části diplomové práce bude ověření druhé dílčí hypotézy: Hlavní překážkou k rozšíření elektronizace veřejných zakázek u zadavatelů z řad krajů je nedostatečná motivace ke změně vyplývající z dosavadní spokojenosti s klasickou listinnou formou a nezájem vedení úřadů. Pro účely dotazníkové šetření jsem si určila několik pomocných pracovních hypotéz, pomocí kterých získám odpovědi na výše uvedené stanovené hypotézy diplomové práce.

http://www.tvportaly.cz/reklamy/20777-v-praze-se-uskutecnila-konference-na-tema-elektronickenastroje-v-praxi-verejnych-zakazek 6

-9-

2 METODIKA PRÁCE V diplomové práci budou vymezeny, popsány a objasněny na základě literární rešerše základní pojmy, které souvisí s danou problematikou a prolínají se celou prací. Práce se bude mj. zabývat postavením a působností krajů v České republice, povinností zabezpečování veřejných statků na úrovni územní samosprávy a to především formou VZ. Též budou vymezeny pojmy jako efektivnost, veřejné zakázky z pohledu právního i ekonomického, atd. Dále bude nastíněna problematika vlivu transakčních nákladů na efektivnost institutu VZ, jakožto jednoho z důvodů pro zavedení elektronizace VZ. Významná část práce se bude také věnovat především samotnému elektronickému zadávání pomocí certifikovaných a necertifikovaných nástrojů v zadávacím procesu VZ. Část diplomové práce se tedy bude zabývat analýzou poznatků získaných studiem podkladů a dostupných informačních zdrojů, čehož bude využito pro provázání s vlastní částí diplomové práce. Analýza znamená rozbor, metodu zkoumání složitějších skutečností rozkladem na jednodušší, pokud chceme dospět k jistým výsledkům na základě detailního poznání podrobností. Vlastní práce se zabývá komparací listinného a elektronického způsobu zadávání VZ za pomoci elektronických nástrojů a identifikaci problémů a překážek s tím spojených. Přičemž se bude vycházet z názorů a zkušeností poskytovatelů elektronických nástrojů, z konzultací se zástupci zadavatelů z řad krajských úřadů účastnících se procesu zadávání a v neposlední řadě z dotazníkového šetření. Také tato část bude doplněna o analýzu současného stavu a rozsahu využívání elektronických nástrojů v zadávacím procesu VZ na úrovni krajů. Z čehož vyplyne přístup krajů k elektronizaci VZ a hlavní překážky bránící vyšším územně samosprávným celkům širšímu využití elektronických nástrojů. Na základě získaných poznatků bude formulován závěr, zda jde skutečně o efektivnější proces, včetně uvedení doporučení k této problematice. Komparace (z lat. Comparare) znamená srovnávat, porovnávat a má několik významů. V tomto případě zde bude např. využito praktického příkladu, na kterém bude ilustrována teoretická úspora finančních prostředků v případě použití zvoleného elektronického nástroje. Také pro tento účel budou uvedeny zkušenosti krajů, jež se pro alespoň částečnou elektronizaci postupů zadávání VZ již rozhodly. Diplomová práce bude, jak už jsem výše zmínila, doplněna o dotazníkové šetření realizované mezi jednotlivými krajskými úřady České republiky. Na tomto místě je vhodné stručně vymezit techniku dotazníkového šetření. Dotazování je typickou a nejrozšířenější metodou realizační fáze empirického výzkumu, což je způsob sběru primárních dat umožňující evidovat výskyt jevů i chování lidí, ale také zjistit jejich názory, postoje a motivy. Rýznar (2006) říká, že dotazníkové šetření je značně standardizovanou, formalizovanou a efektivní technikou založenou na kladení otázek předepsaným způsobem s poskytnutím možnosti rozmyslet si odpověď a umožňující s poměrně nízkými náklady získat větší množství dat a informací od velkého souboru osob nebo od regionálně vzdálených respondentů.

- 10 -

Foret (2006) uvádí, že se uskutečňuje pomocí nástrojů – dotazníků a vhodně zvoleného kontaktu s nositelem informací – dotazovaným (respondentem), od kterého získáváme přímo odpovědi na naše otázky. Vybraní respondenti, kteří budou dotazováni, musí odpovídat cíli a záměrům výzkumu. Kozel (2006) dodává, že podle způsobu kontaktu s respondenty lze dotazování dělit na osobní, písemné, telefonické či elektronické. Výběr vhodného typu dotazování závisí na různých faktorech především na charakteru a rozsahu zjišťovaných informací, skupině respondentů, časových a finančních limitech, kvalifikaci zadavatele atd. Přínosem při zpracování diplomové práce budou také konzultace s odborníky, kteří mají se zadáváním veřejných zakázek praktické zkušenosti. Při formulaci samotného závěru práce bude využita metoda syntézy, jež spojuje prvky v celek. Nelze opomenout, že syntéza tvoří základ pro správná rozhodnutí.

- 11 -

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE 3. 1 Postavení a působnost krajů v ČR Veřejný sektor, jako část národního hospodářství, která je řízena veřejnou správou a to jak státní, tak i územní samosprávou, má svou produkcí v rámci své výkonné činnosti zabezpečovat významnou část ekonomických statků, především pak veřejné statky pro své občany. Územní samospráva7 je prostorově vymezený funkční celek, disponující právem sám rozhodovat o svých záležitostech. Příkladem územní samosprávy v České republice jsou obce – základní územní samosprávné celky a kraje – vyšší územně samosprávné celky. Kraj je ustanoven zněním ústavního zákona č. 135/2011 Sb. Samostatné kompetence kraje získaly na základě zákona č. 129/2000 Sb., o krajích. Kraje zastřešují zájmy obcí a spolu s nimi ovlivňují rozvoj daného území. Zákon o krajích definuje kraj (§ 1) jako: o o

územní společenství občanů, které má právo na samosprávu; jako veřejnoprávní korporaci, která má vlastní majetek a vlastní příjmy vymezené zákonem a hospodaří za podmínek stanovených zákonem podle vlastního rozpočtu.

Strukturu příjmů v průměru za všechny kraje tvoří ze dvou třetin přijaté dotace (neinvestiční a investiční), necelou třetinu pak příjmy daňové. Pro srovnání, u rozpočtů obcí představují daňové příjmy téměř 50 % rozpočtu, dotace třetinu. Ve výdajích krajů představuje jedna kapitola – služby pro obyvatelstvo více než 70 % celkových výdajů.8 Jednotlivé kraje se liší v mnoha ohledech a to nejen rozlohou území, počtem obyvatel či obcí, nýbrž i objemem rozpočtu. Při výkonu samostatné a přenesené působnosti dle (§ 2 ZoK) chrání kraj veřejný zájem. Do samostatné působnosti kraje (§ 14 ZoK) patří záležitosti, které jsou v zájmu občanů a území kraje, pokud nejde o přenesenou působnost. Kraj může pro výkon samostatné působnosti zakládat a zřizovat právnické osoby a organizační složky kraje, pokud zákon nestanoví jinak9. Orgány kraje jsou zastupitelstvo kraje, rada kraje, hejtman kraje a krajský úřad. Krajský úřad (§ 68 ZoK) tvoří ředitel a zaměstnanci kraje. Za plnění úkolů svěřených krajskému úřadu v samostatné a přenesené působnosti je ředitel odpovědný hejtmanovi. Krajský úřad se člení na odbory a oddělení. V samostatné působnosti (§ 66 ZoK) KÚ plní úkoly uložené jim zastupitelstvem a radou a napomáhají činnosti výborů a komisí. Přenesenou působnost (§ 67 ZoK) KÚ vykonává s výjimkou věcí, které jsou zákonem svěřeny zastupitelstvu a radě nebo zvláštnímu orgánu. V České republice je celkem 13 krajských úřadů + úřad hl. m. Prahy.

Zákon č. 1/1993 – Ústava České republiky, hlava sedmá, článek 99,100 Kameníčková (2009) 9 Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení) § 14 odst. 3 a § 35 odst.2 písm. j,k 7 8

- 12 -

Počet obyvatel

Kraj

(k 31. 12. 2011)

Rozloha v km

2

Počet Počet obcí

organizací (OS,

(k 31. 12. 2009)

PO) (k 1. 1. 2001)

Praha

1 241 273

496

1

238

Středočeský

1 279 128

11 015

1 145

273

Jihočeský

639 099

10 056

623

200

Plzeňský

571 644

7 561

501

131

Karlovarský

303 107

3 314

132

87

Ústecký

827 992

5 335

354

208

Liberecký

438 558

3 163

215

111

Královehradecký

553 805

4 758

448

168

Pardubický

516 378

4 519

451

138

511 925

6 925

704

156

1 166 179

7 065

673

289

Olomoucký

638 591

5 139

398

176

Zlínský

588 990

3 964

305

163

1 230 534

5 554

299

268

10 507 203 78 865 Tab. 1: Kraje v ČR

6 249

2 606

Kraj Vysočina

10

Jihomoravský

Moravskoslezský ČR celkem

Zdroj: ČSÚ; Veřejná správa a finance

Obr. 1: Mapa rozložení krajů v ČR Zdroj: http://www.vyukovematerialy.cz/zemak/rocnik8/reg1.htm

10

Ústavním zákonem č. 135/2011 Sb., změna ústavního zák. o vytvoření vyšších samosprávných celků,

se slovo „Vysočina“ nahrazuje slovy „Kraj Vysočina“.

- 13 -

3. 2. Zajišťování veřejných statků na úrovni ÚSC formou veřejných zakázek Na jednotlivé stupně územní samosprávy je odpovědnost za zabezpečování a financování některých veřejných statků decentralizována státem v případě, mají-li z toho obyvatelé kraje či obce prospěch a jsou-li schopné je zabezpečit hospodárněji. Vzhledem k tomu, že alokační výdaje na zabezpečování statků na této místní úrovni tvoří značnou část veřejných výdajů, je nutné se zaměřovat i na volbu optimálního způsobu jejich pořízení. Jak ukazuje následující obrázek, jedním ze způsobů, jak statky zajistit je formou veřejných zakázek. Na úrovni krajů se běžně statky zajišťují právě touto formou.

VEŘEJNÁ SPRÁVA

Zabezpečení veřejných statků

Veřejná zakázka u externího subjektu (soukromý sektor, nebo neziskový sektor)

Veřejný sektor

Organizace sociálních transferů

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

Produkce veřejných statků vlastními silami (zaměstnanci, pomocí kapitálových statků, apod.)

Obr. 2: Formy zabezpečení veřejných statků ve veřejné správě Zdroj: Peková, Pilný, Jetmar (2008, str. 33), upraveno autorkou

Přes institut veřejných zakázek protéká vždy značná část veřejných výdajů. V ČR objem veřejných prostředků alokovaných prostřednictvím veřejných zakázek dle OECD 2011 činil cca 14,5 % HDP, z toho veřejné prostředky cca 12 % HDP (450 mld. Kč), přičemž cca polovina je zadávána centrální státní správou a druhá polovina samosprávami, viz Pavel (2007, str. 22 a 2012). Nákupy zboží a služeb v EU činí cca 19 % HDP ročně (v zemích Visegrádské čtyřky je to okolo 12 %). Lze předpokládat, že s růstem veřejného sektoru v národní ekonomice, tzn. podílu veřejných výdajů na HDP, se bude zvyšovat i objem trhu veřejných zakázek. Jednoznačnou závislost dle Pavla (2007; str. 23, 25) však nalézt nelze.

3. 2. 1 Propojení veřejného a soukromého sektoru při pořizování veřejných statků V České republice, kde funguje tzv. smíšený model ekonomiky, je ve vzájemně symbióze veřejný-neziskový a soukromý-ziskový sektor. Oba dva sektory se vzájemně podmiňují a doplňují. A je-li naplněn předpoklad, že soukromé subjekty jsou v průměru více efektivní než subjekty veřejné, stát či územní samospráva objednává některé vstupy u sektoru soukromého. Kombinuje se tak veřejné financování - 14 -

a soukromá produkce Takovéto chování se kladně odráží i v konečných výdajích zadavatele VZ. Pavel (2007, str.5) dodává, že se tento rozhodovací problém označuje v obecné ekonomické teorii jako „make or buy“. V dané lokalitě, regionu či kraji se tímto krokem podporuje podnikání, tvorba pracovních příležitostí, atd. Peková (2008, str. 32) uvádí, že se tak zvyšuje efektivnost financování, vytváří se podmínky ke zkvalitnění lidského života, což také prospívá ekonomickému růstu. Na úrovni územní samosprávy jsou se zadáváním veřejných zakázek dle Pekové (2008, str.76) nicméně spojena i tato úskalí: o o o

nedostatečné a neúplné podklady; značný rozptyl v nabídkové ceně; neprofesionalita v hodnocení a rozhodování o nabídkách.

Ovšem tato „úskalí“ dle mého názoru nejsou specifická jen pro úroveň územní samosprávy, ale jsou u všech druhů zadavatelů. Základní rizika použití veřejných zakázek ve veřejném sektoru v závislosti na typu poskytované produkce dále spatřuje Pavel (2007, str. 5) v možnosti vzniku závislého kartelu případně regionálního monopolu.

3. 2. 2 Velikost disponibilních zdrojů k zabezpečení veřejných statků Limitujícím faktorem financování veřejných statků, a tedy i rozvoje veřejného sektoru, je velikost disponibilních zdrojů rozpočtové soustavy. Na tyto statky musí být uvolněny dostupné finanční prostředky s pomocí přísně účelových přerozdělovacích procesů, a to tak, aby tyto prostředky byly alokovány efektivně s ohledem na jejich omezenost. Peková (2008, str. 31) právě poukazuje na to, že: „zajistit efektivnost veřejného sektoru je jeden z největších problémů.“ Především pak zabezpečení maximální hospodárnosti na vstupu (minimalizace nákladů na zajištění veřejných statků) a maximálního užitku (často obtížně kvantifikovatelný a zjistitelný) na výstupu pro občany. Důležitým cílem při opatřování statků formou VZ, při omezenosti zdrojů financování, by tak měla být především efektivnost v podobě hospodárného využití zdrojů územního rozpočtu při dodržení kvality, užitečnosti a účelnosti a nejenom bezchybné dodržení procesních postupů zadávání. A právě v aplikaci principů 3E vidí Pavel (2012, str. 67-70) praktické zavedení ekonomického rozměru do dosavadních kontrolních mechanismů. Vymezení pojmu efektivnost Pojem efektivnost je v ekonomické teorii velmi frekventovaný. Ovšem nelze jej vymezit pouze jednou definicí. Ekonomická efektivnost dle Wikipedie11 je abstraktní pojem, který popisuje stav ekonomiky. Z hlediska vstupů a výstupů je to snaha o minimalizaci nákladů nebo maximalizaci užitku. Když je něco efektivní dá se „zjednodušeně“ říci, že to znamená „výhodné“ nebo také „přínos toho, co dělám“. Nejde tedy o samozřejmý užitek, ale vždy o poměr mezi vloženými zdroji a výsledkem. Obecně se dá říci, že se jedná o absenci plýtvání. Žák et al. (1999; str.213) přistupuje k tomuto

11

http://cs.wikipedia.org/wiki/Ekonomick%C3%A1_efektivnost; http://cs.wikipedia.org/wiki/Efektivita

- 15 -

pojmu tak, že efektivnost „…znamená buď zlepšení na straně výstupů – ze stejných vstupů realizujeme více výstupů nebo na straně vstupů jejich úsporou.“ HamerníkováKubátová (1999) za efektivní považují optimální alokaci zdrojů mezi různá užití. Ochrana (2003) podstatu efektivnosti spatřuje také ve sledování výstupů z realizovaných vstupů. Pavel (2007; str.27) považuje efektivnost za takové použití veřejných prostředků, kterým se dosáhne nejvýše možného rozsahu, kvality a přínosu plněných úkolů ve srovnání s objemem prostředků vynaložených na jejich plnění. Princip efektivnosti vyžaduje dosažení co nejlepšího vztahu mezi zdroji použitými na danou činnost a dosaženými účinky, a to jak z pohledu jednorázové aktivity, tak z pohledu trvale dosahované efektivnosti. Výpočet efektivnosti je tedy možné zjednodušeně zapsat následujícím vzorcem: E = B/C kde: E…koeficient efektivnosti B…přínosy (užitky) z hodnoceného projektu, C…náklady na jeho realizaci

V praxi je však velmi obtížné hodnocení ekonomické efektivnosti z hlediska měření změny ve velikosti přínosů z jednotlivých aktivit a vyjadřování přínosů v peněžních jednotkách.

3. 3 Vymezení pojmu veřejná zakázka Na institut VZ lze nahlížet ze dvou pohledů. Prvním z nich je právní přístup. Proces zadávání VZ je vymezen zákonnou úpravou a podléhá tak přísné procedurální a finanční kontrole, aby se minimalizovalo nebezpečí korupce. Právní úprava zadávání VZ musí být dle podmínek Evropské unie v jednotlivých členských státech harmonizována. Zákonnou úpravu musí respektovat i územní samospráva. Právní vymezení platné v zemích EU a relevantní i pro Českou republiku obsahují dvě směrnice, jež ošetřují základní parametry veřejných zakázek. Jsou to:
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů;
Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů. Národní legislativu platnou v České republice, jež upravuje zadávání VZ reprezentuje zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů (poslední novela č. 55/2012 účinná od 1. 4 2012). Ten definuje (§ 7 ZVZ) VZ jako zakázku realizovanou na základě písemné smlouvy mezi zadavatelem a jedním či více

- 16 -

dodavateli, jejímž předmětem12 je úplatné poskytnutí dodávek či služeb nebo úplatné provedení stavebních prací. Podle výše předpokládané hodnoty13 se VZ dělí na nadlimitní, podlimitní a VZ malého rozsahu. Dne 1. ledna 2012 vstoupily v platnost nové finanční limity14, které rozdělují VZ na podlimitní a nadlimitní pro účely zákona o VZ. Nejedná se o limity, které odlišují VZ malého rozsahu od zakázek podlimitních a nadlimitních, u nichž jsou zadavatelé povinni postupovat dle VZ. Více než polovina zakázek je dosud zadávána v režimu mimo zákon jako zakázky malého rozsahu, řídící se jen § 6 ZVZ. Domáhat se přezkoumání proto u nich nelze. Od účinnosti novely ZVZ se okruh zakázek, které se budou soutěžit podle zákona, rozšiřuje. Prahové hodnoty zakázek malého rozsahu se snižují z dříve nastaveného limitu 2 mil. Kč nově na 1 mil. Kč u dodávek a služeb (stavební práce od 1. 1. 2014). U stavebních zakázek z 6 mil. Kč na 3 mil. Kč. Řada dosud „nekontrolovaných“ investic se tak dostane do „kontrolovaného“ režimu.15 Legislativní ošetření nadlimitních zakázek musí být ve všech členských státech stejné. U podlimitních lze uplatnit národní legislativu, která ale musí dle (§ 6 ZVZ) respektovat základní principy (transparentnost, nediskriminace a rovné zacházení). Novela ZVZ (§ 16a) zavádí i novou kategorii zakázek – významné VZ. U ÚSC, jejich příspěvkových organizací a jimi zřizovaných právnických osob je jejich hodnota vymezena částkou 50 mil. Kč. Podmínkou zahájení zadávacího řízení je schválení odůvodnění VZ zastupitelstvem kraje (§ 156 ZVZ). Poslednímu kroku zadávacího procesu, tedy výběru nejvhodnější nabídky a následnému uzavření smlouvy na VZ, předchází řada procesních kroků a fází zadávacího řízení. Zadávací řízení lze definovat jako zvláštní postup vedoucí k uzavření smlouvy a zadání VZ. Rozlišujeme šest druhů ZŘ, kde rozhodujícím faktorem pro jejich výběr a použití je zejména charakter VZ a podmínky za nichž se zadávání uskutečňuje. VZ může veřejný zadavatel zadat v otevřeném či užším řízení, v jednacím řízení s uveřejněním či bez uveřejnění, v soutěžním dialogu a ve zjednodušeném podlimitním řízení16. Zákon upravuje ještě dva zvláštní druhy řízení, a to dynamický nákupní systém a rámcovou smlouvu. Jedná se o administrativně jednodušší instituty přizpůsobené potřebám konkrétního zadavatele.

Blíže viz § 8-10 ZVZ. Blíže viz § 12-16 ZVZ. 14 Viz Příloha 1 DP 15 http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2011/Od-ledna-plati-nove-limity 16 Blíže viz § 21, 26-38 ZVZ 12 13

- 17 -

Dynamický nákupní systém 17 • plně elektronický systém pro výlučně elektronický způsob zadávání, který je časově omezený (zpravidla max. 4 roky) a otevřený po celou dobu trvání všem dodavatelům, kteří splní vstupní podmínky pro zařazení; • je určen pro pořízení běžného a obecně dostupného zboží, služeb nebo stavebních prací, které lze snadno vymezit prostřednictvím zadávacích podmínek a které se pořizují opakovaně; • nelze použít pro účely uzavření rámcové smlouvy; • neustanovuje se komise pro otevírání obálek ani hodnotící komise, neprovádí se posuzování kvalifikace každé jednotlivé nabídky, nepořizuje se zpráva o hodnocení nabídek, atd.

Rámcová smlouva18 •

•

písemná smlouva mezi zadavatelem a jedním nebo více dodavateli (min. 3) na dobu určitou, upravující podmínky jednotlivých VZ zadávaných po dobu platnosti této smlouvy a na jejím základě (zejména množství a cenu), jejichž předmětem je poskytnutí dodávek, služeb nebo provedení prací uzavírá se maximálně na 4 roky

Z ekonomického hlediska je nutné si uvědomit, že realizace VZ znamená především spotřebu určitých prostředků. Z toho vychází řada autorů. Např. podle Pekové (2008, str.74) se VZ rozumí zakázka subjektu – zadavatele, který ji financuje ze zdrojů rozpočtové soustavy. Medveď (2005; str. 302) institut veřejných zakázek definuje jako „jakékoliv nakupování zboží a služeb, které se (domininantně) realizuje z veřejných zdrojů.“ Ochrana (2004; str.9) směšuje pojem veřejná zakázka s pojmem veřejný projekt, který vymezuje jako „systémový návrh alokace veřejných zdrojů, který má (zpravidla) charakter investiční akce.“ Pavel (2007; str.6, 13, 16) tvrdí, že VZ představuje směnu peněžních prostředků za statky. Přirovnává ji, s ohledem na několik rozdílů, ke klasickému nákupu spotřebitele, který čelí rozpočtovému omezení. VZ tak vidí jako nástroj pro zvýšení efektivnosti veřejných prostředků. Zároveň při tomto tvrzení upozorňuje, že v současné době v České republice geometricky roste rozsah relevantních právních norem. Tento fenomén nazývá převládajícím právním pozitivismem, tedy takovým stavem, kdy se stále jen vytváří nové, lepší a podstatně delší právní normy, kde se hledí spíše na formálně-procesní aspekty zadávání, ovšem na úkor hlubšího ekonomického pohledu na systém veřejných zakázek a hlubší ekonomické analýzy v produkci veřejných statků. Cestu ke zvýšení efektivnosti spatřuje Pavel spíše v implementaci principů ekonomického rozhodování do řídících procesů veřejného sektoru. Z tohoto pohledu se na veřejné zakázky dívá jako jeden z mála autorů. Tematikou VZ se česká literatura většinou zabývá jen v rámci problematiky veřejných výdajů.

17 18

Více viz § 93 až § 95 ZVZ Více viz § 11, 89 až § 92 ZVZ

- 18 -

3. 3. 1 Kraj jako veřejný zadavatel dle ZVZ Klíčovým pro posouzení zda něco je nebo není veřejnou zakázkou, je pojem zadavatel. Pokud je subjekt označen jako zadavatel, musí se při nakupování statků řídit zákonem o VZ. Zadavatelé musí při uzavírání kontraktů formou VZ dodržovat ve většině případů zákonem upravené, předem definované formalizované procesy, které zajistí transparentnost obchodů. Česká legislativa dělí zadavatele (§ 2 ZVZ) na tři skupiny: • veřejný, • dotovaný, • sektorový (odvětvový). Vzhledem k předmětu práce se budu zabývat pouze skupinou veřejného zadavatele, vzhledem k zařazení územně samosprávných celků (obcí a krajů) či příspěvkových organizací, u nichž funkci zřizovatele vykonává ÚSC, právě do této kategorie. Tito zadavatelé dle Rause (2007, str.26) provádějí ZŘ: o o

vlastním jménem, jsou účastníkem kontraktačních jednání o uzavření smlouvy a poté se ohledně plnění, které představuje příslušnou VZ, stávají smluvní stranou uzavírané smlouvy.

Jedná se o klasické subjekty veřejného sektoru či vykonavatele veřejné správy ve formálním či materiálním pojetí, kteří fungují na netržním principu a vynakládají část svých prostředků na nákup statků, jejichž konečnými spotřebiteli je někdo jiný, což může mít vliv na motivaci zadavatele k výběru nejlepší možné varianty.

3. 3. 1. 1 Podíl ÚSC na celkovém počtu a objemu VZ V roce 2009 bylo zadáno celkem 460 933 VZ v celkovém objemu 638,6 mld. Kč vč. DPH.19 Z toho Kraje a Praha v tomto roce zadali 50 718 VZ v celkovém objemu 33 568 050 000 Kč. Následující graf ukazuje rozložení kategorií zadavatelů z pohledu objemu zadaných podlimitních a nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US v roce 2009 (cca 297 mld. Kč bez DPH) a v roce 2010 (cca 254 mld.Kč bez DPH). Podíl ÚSC na celkovém objemu je třetinový a je za oba roky podobný. V roce 2010 činil cca 28 % a 29 % v roce 2009, z toho podíl Krajů + Prahy činil 5,3 % (tj. 15 741 000 Kč), stejně tak jako statutárních měst. U ostatních ÚSC byl podíl 18,5 %. V největším objemu zadávali v roce 2010 sektoroví zadavatelé (cca 42 %) a v roce 2009 státní příspěvkové organizace (32 %). Nicméně ÚSC v tomto roce dosahovaly největší podíl počtu zadaných VZ (45 %) z celkových 10 685 podlimitních a nadlimitních VZ uveřejněných v IS VZ US. Moravskoslezský kraj, Pardubický kraj, Středočeský kraj a Ústecký kraj, dle počtu zadaných VZ, patřil v roce 2005 mezi dvacet největších zadavatelů VZ v ČR.

Celkový objem trhu veřejných zakázek byl stanoven ve výši 17,5 % HDP v roce 2009 a to na základě metodiky MMR, která je založena na dokumentu “Odhad velikosti trhu veřejných zakázek v České republice v roce 2006“, J. Pavel, F. Ochrana, Vysoká škola ekonomická v Praze,2007. 19

- 19 -

Ústecký kraj a Jihočeský kraj navíc mezi 20 největších zadavatelů VZ dle celkového finančního objemu VZ. Zadavatelé z kategorie ÚSC zadávají nejvíce zakázky na stavební práce. Tento druh výrazně převyšuje VZ nadodávky a služby pouze u této kategorie.20

Objem VZ uveřejněných v IS VZ US v roce 2009 dle kategorií zadavatelů (v %)

Územní samosprávné celky; 29%

Dotovaní zadavatelé; 0%

Jiné právnické osoby; 10%

Sektoroví zadavatelé; 17% Státní příspěvkové organizace; 32%

N = 297 mld.Kč bez DPH

Česká republika; 12%

Objem VZ uveřejněných v IS VZ US v roce 2010 dle kategorií zadavatelů (v %)

Územní samosprávné celky; 27,70%

Dotovaní zadavatelé; 0,40%

Státní příspěvkové organizace; 9,50% Česká republika; 8,50%

Jiné právnické osoby; 12,20%

Sektoroví zadavatelé; 41,70%

N = 254 mld. Kč bez. DPH

Graf 1a 1b : Podíly jednotlivých kategorií zadavatelů na celkovém objemu VZ uveřejněných v IS VZ US v roce 2009 a 2010 (v %) Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z Informačního systému o VZ (MMR ČR)

21

http://www.portal-vz.cz/Uploads/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Opatreni-M-7 Dále také viz http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid= d2a65726-eb22-4a1f-8703a http://www.portal-vz.cz/Uploads/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Setreni1a05323991f0 elektronizace-2010---Metodika 20 21

- 20 -

3. 4 Vliv transakčních nákladů na efektivnost institutu VZ Problémem, který do značné míry ovlivňuje velikost využitelných zdrojů, je také to, že není vyvíjen intenzivní tlak na snižování nákladů organizací ve veřejném sektoru. Stejně jako u všech ekonomických transakcí i v případě VZ vznikají nejenom náklady na vlastní produkci, tj. na financování samotného předmětu VZ dle zadávací dokumentace, ale i dodatečné administrativní náklady na organizaci nezbytných transakcí spojených se zadávacím řízením, jenž Pavel (2007; str. 50-65 a 2012, str. 2436) obecně shrnuje pojmem, který lze definovat jako transakční náklady a jsou to „veškeré náklady, které jsou spojené s realizací daného kontraktu mimo nákladů produkčních. Bez vynaložení těchto nákladů by se daná transakce nikdy neuskutečnila, resp. při neuskutečnění této transakce by transakční náklady nikdy nevznikly.“ Transakční náklady tedy nic neprodukují, ale produkci umožňují. Na druhou stranu odpadají na straně zadavatele administrativní náklady, které si vyžadovala organizace interní produkce. Někdy jsou také nazývané „mrtvými prostředky“ jenž neplodí žádné statky a ubírají zdroje produkčním aktivitám. Z časového hlediska je možné transakční náklady v zadávacím procesu veřejných zakázek rozdělit na: • • •

předběžné, průběžné, následné.

U veřejného sektoru vznikají předběžné transakční náklady (ex-ante) v procesu přípravy a zadávání kontraktů. Průběžné náklady vznikají během realizace dané zakázky a konečné náklady následné (ex-post) vznikají po ukončení smlouvy. Předběžné a průběžné náklady jsou vynakládány téměř vždy, zatímco následné vznikají jen v některých případech. Ne vždy musí VZ končit sporem. Hodnoty jednotlivých typů transakčních nákladů tedy nejsou na sobě nezávislé. Transakční náklady vznikají jak na straně veřejného sektoru, tak i na straně sektoru soukromého. Na soukromý sektor se mohou přesouvat některé administrativní povinnosti s cílem minimalizovat hodnotu transakčních nákladů veřejného sektoru (např. získávání relevantních dokumentů při prokazování kvalifikace uchazečů o VZ, apod.), což v konečném důsledku ovlivňuje cenu VZ i celkové náklady. Optimální dle Pavla (2007, str.62) je rozdělit administrativní zátěž mezi oba sektory v poměru 40 : 60 (soukromý : veřejný). Příklady případných transakčních nákladů, které při procesu zadávání VZ mohou vzniknout na straně veřejného sektoru zobrazuje následující tabulka.

- 21 -

Časové rozlišení Nositel

Předběžné

Veřejný

o realizace ex-ante auditu;

sektor

o zpracování kvalitní zadávací dokumentace; o vypsání a administrování veřejné soutěže

Průběžné o monitorování plnění

Následné o o

soudní pře náklady plynoucí ze zpoždění plnění veřejné zakázky

o

obnovení zadávacího řízení

smlouvy o smluvní management

o

o odměny nezávislým

náklady na realizaci nové

expertům v hodnotících

zakázky, pokud se ukáže, že

komisích

stávající dodavatel není schopen kontrakt plnit, apod.

o právní expertíza smluv

Tab. 2: Příklad transakčních nákladů spojených se zadáváním veřejných zakázek Zdroj: Pavel (2007, str. 58), upraveno autorkou

Pro výpočet efektivnosti pak lze použít, vzhledem ke vzniku pravděpodobných transakčních nákladů v případě realizace VZ externím dodavatelem, dle Pavla (2007) doplňující úpravu výrazu výpočtu efektivnosti: Epu = Bpu/Cpu + Tpu1 + Tpu2 + pTpu3 TCpu = Cpu + Tpu1 + Tpu2 + dTpu3 kde: Epu…efektivnost veřejného sektoru, Bpu…přínosy z realizace veřejných projektů, Cpu…produkční náklady veřejných projektů = cena veřejné zakázky Tpu…transakční náklady veřejného sektoru rozlišené podle časového hlediska na předběžné (1), průběžné (2) a následné (3) p…pravděpodobnost vzniku následných transakčních nákladů TCpu…celkové náklady veřejného sektoru.

Fungování veřejných a soukromých institucí se však v praxi projevuje, mimo jiné, odlišným systémem účetnictví veřejných organizací, jenž je založeno na zachycování příjmů a výdajů, a který jim neumožňuje provádět kvalitní nákladové analýzy. Transakční náklady tak nejsou většinou zřejmé (ověřuji dotazníkem) a ani snadno rozúčtovatelné. Jejich kvantifikace je víceméně i z tohoto důvodu velmi obtížná. Jak uvádí Pavel (2007; str.65) nebyl v České republice dosud proveden žádný empirický výzkum vztahující se k této problematice. Ovšem ve svém článku (Transakční náklady a veřejné zakázky, str.10) se odkazuje na různé zahraniční studie, které uvádějí, že se ex-ante transakční náklady v případě zadávání VZ u veřejného sektoru, odhadují na 1,8 % hodnoty zakázky a průběžné a případně ex-post náklady se pohybují okolo 3-4 % hodnoty kontraktu. Aby bylo zajišťování statků formou VZ považováno za vhodné, doporučuje Pavel (2012, str.67-70) obohatit současný účetní

- 22 -

systém o využívání nákladových středisek, jenž by jasně kvantifikoval náklady interní produkce rozvržených na jednotlivé činnosti. Objem administrativních povinností se s nárůstem složitosti zákona o VZ a s tím spojených procesních kroků ovšem zvyšuje. Např. opatření novely ZVZ v podobě snížení finančního limitu u VZ malého rozsahu znamená dle slov Mgr. Tomáše Krutáka prodloužení doby řízení a nárůst administrativy nejen u zadavatele, ale i na straně ÚOHS z důvodu rozšíření okruhu zakázek dle ZVZ. Dále pak administrativní náročnost procesu může zvyšovat i zavedení kategorie významných VZ vzhledem k nutnosti zpracování odůvodnění, schvalovacím procedurám zastupitelstva či zřizovatele (§ 156). Dle předpokládané hodnoty jsou administrativně nejnáročnější zakázky nadlimitní, jež také vyžadují nejvíce formalizovaný postup a nejdelší časové lhůty, a to z důvodu zveřejňování informací i na evropské úrovni v Úředním věstníku EU. Ovšem u takovýchto cenově hodnotných zakázek, narozdíl od zakázek menších hodnot, se vyšší administrativní náklady spočívající v oslovení širšího počtu dodavatelů dle Jurčíka (2008) vyplatí. Ať už vzhledem k většímu okruhu potenciálních zájemců o zakázku směřující k větší variabilitě, konkurenci či ke snížení ceny a tedy větší hospodářské soutěži. Vzhledem k omezenosti zdrojů rozpočtů snad není třeba zdůrazňovat, že i administrativní povinnosti a to na obou stranách smluvního vztahu je nutno minimalizovat. Jejich odbourávání může s sebou přinést pokles hodnoty transakčních nákladů při zachování stejné úrovně výstupů, což má pozitivní dopady na efektivnost. Určitou roli při redukci nákladů hraje také kvalita institucionální prostředí, vůle subjektů ke změnám organizace některých aktivit, centralizace zadávání, preference a přístup k moderním inovativním aplikacím, apod. Proto zabýváme-li se zabezpečováním veřejných statků formou VZ ve veřejných organizacích, je nutné řešit hospodárnost při alokaci finančních prostředků na vstupu i za pomoci zefektivnění procesů a nákladů na administraci v zadávacím řízení. To nově umožňuje elektronizace zadávání VZ. K tomu je ovšem zapotřebí nutná funkčnost systému, určitá informovanost a technická úroveň společnosti, jak na straně dovedností pracovníků zadavatele, tak i na straně pracovníků dodavatele. S tím nedílně souvisí i využívání nových informačních a komunikačních technologií, profesionalizace a zvyšování kvalifikace pracovníků veřejné správy, atd., což jsou kroky posilující v konečném měřítku i efektivnosti veřejného sektoru.

- 23 -

3. 5 Elektronizace zadávání VZ Zadávání VZ dle postupů upravených ZVZ klasicky listinnou formou znamená mnoho hodin psaní, opravování a tištění dokumentů. Mnoho času stráveného přijímáním, spravováním a vyřizováním jednotlivých nabídek včetně vysokých nároků na jejich ukládání. Je to proces, který se po mnoho let nezměnil. Elektronické postupy mění obecně fungování veřejné správy. Zrovnoprávnění listinné formy s elektronickou formou, rozšířenější využívání technologií „bez papírů“, využívání elektronického podpisu, účelná vnitřní elektronizace agend, propojení informačních systémů ve veřejné správě, zrychlení úkonů, úspora času, snížení finančních nároků na chod administrativy a zajištění transparentního výkonu veřejné správy je jedním z cílů eGovernmentu.22 V rámci elektronizace veřejné správy se významně rozvíjí i oblast elektronického zadávání veřejných zakázek. Systémy pro správu veřejných zakázek nejenže výrazně snižují korupční potenciál na úřadech, ale v důsledku jsou schopny ročně ušetřit desítky miliard korun. Zavedení elektronického zadávání VZ až na úroveň místní veřejné správy musí být dle Návrhu stanoviska k Zelené knize (str.2) považováno za důležitý nástroj politiky.

Legislativní rámec v oblasti elektronického zadávání Elektronizace veřejných zakázek vychází z řady předpisů, která je rozsáhlá, pro účely diplomové práce zmiňuji pouze jejich část: • • •

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. 3. 2004 Iniciativa Evropské unie – Zelená kniha o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU, SEK(2010) 1214 ze dne 18. října 2010

Zájem České republiky na elektronizaci zadávání VZ podnítil Akční plán vydaný Evropskou komisí. V Akčním plánu EU upozorňuje Evropská komise na skutečnost, že právní, technické a organizační bariéry, jež mohou vzniknout v důsledku zavedení elektronizace, si vyžadují potřebu koordinovat kroky v jednotlivých členských státech. Projevem zájmu v ČR je sestavení Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek na rok 2011 až 2015, jež se po ukončení účinnosti Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 - 2010 stala novým strategickým dokumentem vlády ČR pro oblast zavádění moderních ICT do procesu zadávání VZ. Gestorem implementace je MMR. Elektronické zadávání veřejných zakázek v ČR upravuje: •

22

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, který od 1. 7. 2006 legislativně zrovnoprávňuje elektronické a klasické „listinné“ zadávání a zadavatelům a umožňuje, aby některé či všechny úkony v ZŘ zadavatelé realizovali elektronicky prostřednictvím tzv. elektronického nástroje (§ 149 ZVZ).

www.mvcr.cz/soubor/modernizace-dokumenty-strategie-pdf.aspx

- 24 -

• •

Elektronické zadávání se týká všech veřejných zakázek, a to nadlimitních, podlimitních i zakázek malého rozsahu. Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení Výčet prováděcích předpisů:  Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se el. nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání VZ a podrobnosti týkající se certifikátu shody s účinností od 20. 1. 2011, kterou se ruší Vyhláška č. 329/2006 Sb., kterou se stanoví bližší požadavky na elektronické prostředky, elektronické nástroje a elektronické úkony při zadávání veřejných zakázek;  Vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách s účinností od 15. 12. 2010 do 1. 6. 2012, kdy ji nahrazuje vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele;  Vyhláška č. 172/2011 Sb., kterou se zrušuje Vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest  Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu;  Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, atd.

Varianty rozsahu elektronizace plynou ze skutečnosti, zda jsou ICT využívány k provádění úkonů v zadávacím řízení v elektronické podobě ve smyslu § 149 odst.1 a 2 ZVZ, který definuje: o

elektronické prostředky jako síť a služby elektronických komunikací. Za elektronický prostředek se pro účely tohoto zákona nepovažuje fax.

o

elektronickými nástroji se pak rozumí programové vybavení, případně jeho součásti, které jsou spojeny se sítí nebo službou elektronických komunikací a umožňují prostřednictvím této sítě nebo služby provádění úkonů v elektronické podobě podle ZVZ, včetně zpracování zahrnujícího digitální kompresi a uchovávání dat. Zadavatel může použít elektronické nástroje pouze za předpokladu, že použití těchto elektronických nástrojů neporušuje zákaz diskriminace dle § 6 ZVZ, tyto elektronické nástroje jsou s ohledem na předmět veřejné zakázky obecně dostupné a slučitelné s běžně užívanými informačními a komunikačními technologiemi.

- 25 -

4. VLASTNÍ PRÁCE 4. 1 Komparace listinného a elektronického způsobu zadávání VZ za pomoci elektronických nástrojů Elektronické zadávání VZ v rozsahu dle ZVZ je nyní z hlediska existence technologie k tomu určené, v praxi možné. Prostřednictvím el. nástrojů a prostředků mohou zadavatelé a dodavatelé v zadávacím řízení provádět všechny či pouze vybrané úkony v el. podobě v kombinaci s klasickou listinnou formou. Což je dle výzkumu MMR ČR nejčastější forma. Transparency International,23uvádí, že el. forma zadávání a komunikace je rychlejší a jednodušší narozdíl od systémů založených na listinné formě, avšak ani v EU přejímání této formy není příliš rychlé a rozšířené. Certifikace elektronických nástrojů Atesty, podle kterých byly doposud posuzovány všechny el. nástroje. zrušilo MMR k 30. 6. 201124 Splnění požadavků na el. nástroje lze nyní vždy prokázat Certifikátem shody platným od 1. 1. 2011 a povinným od 1. 7. 2011, který vydal subjekt posuzování shody akreditovaný vnitrostátním akreditačním orgánem ČIA25 na základě Vyhlášky č. 9/201126. Tento doklad potvrzuje, že el. nástroj prošel procesem certifikace, který se skládá ze dvou částí. Jedná se o: • certifikaci funkcionality nástroje/softwaru – certifikace shody se zákonem, – neomezená platnost, pokud nedojde ke změně nástroje. • certifikace prostředí – platnost 3 roky, lze prodlužovat, – umožní provozovat el. nástroje i ve vlastním prostředí zadavatele. Zadavatel má však možnost v případě potřeby (např. v případě námitek či řízení o přezkoumání úkonů) prokázat shodu el. nástroje i jiným způsobem, např. znaleckým posudkem pro potřeby daného zadávacího řízení,27 což ovšem Poremská (2011, str. 263) považuje: „za velmi rizikové.“ Pro každou implementaci el. nástroje je třeba certifikovat prostředí zvlášť, s výjimkou poskytování nástroje formou outsourcingu, kdy je el. nástroj provozován v již certifikovaném prostředí. Zadavatelé mají v případě využití certifikovaných narozdíl od necertifikovaných nástrojů, jejichž použití umožňuje § 149 odst. 2 ZVZ, zaručené stabilní provozní prostředí a v případě potřeby se mohou prokázat uděleným certifikátem. Seznam certifikovaných nástrojů a jejich objednatelů, které prošly procesem certifikace je uveden na portálu www.portal-vz.cz.28 http://ec.europa.eu/internal_market/consultations/docs/2010/e-procurement/citizens_summary_en.pdf Vyhláška č. 172/2011 Sb., kterou se zrušuje Vyhláška č. 326/2006 Sb 25 Český institut přes akreditaci, o. p. s. 26 Blíže viz Vyhláška č. 9/2011 Sb., a Metodické stanovisko k příloze vyhlášky, kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody 27 http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=e0578557-92a8-4666-b3b8-945b4c33b0d0 28 http://www.portal-vz.cz/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Seznam-certifikovanych-nastroju 23 24

- 26 -

Při využívání softwarů od poskytovatelů, kteří Certifikátem shody nedisponují, lze předpokládat, že funkcionalitu k plnění postupů také splňují, ovšem riziko, které to s sebou přináší je vysoké. Dříve či později by tak zadavatelé mohli narazit na nesoulad postupů s platnou legislativou, a tím se vystavovat i námitkám ze strany uchazečů, potažmo ÚOHS, což nedílně souvisí s dalšími dodatečnými ex-post transakčními náklady spojenými se soudními dohrami, apod. Certifikované nástroje tak dle mého názoru spoří náklady na právní služby. Dle § 149 odst. 9 ZVZ totiž zadavatel musí zajistit, aby el. nástroje, jejichž prostřednictvím jsou úkony při zadávání VZ uskutečňovány, prokazatelně splňovaly požadavky ZVZ a prováděcích právních předpisů. Musí také být zajištěno, aby záznamy o veškerých činnostech a úkonech el. nástroje byly vytvořeny a chráněny proti změně, zničení a neoprávněnému přístupu. Součástí těchto záznamů musí být alespoň určení typu a času provedení el. úkonu nebo činnosti el. nástroje, identifikace osoby, která úkon/činnost provedla či zahájila a záznam o případném nestandardním výsledku úkonu nebo činnosti el. nástroje.29 Veškeré transakce probíhají kódovaně. Nikdo jiný se tak tedy do systému nemůže přihlásit. Důvěrnost informací je tak zajištěna a důvěra v proces zadávání je o to víc posílena. Rozhodovatelská praxe ÚOHS dle mého zjišťování v této věci není obsáhlá, což lze přičítat i prozatímně velmi nízké rozšířenosti používání el. zadávání. Dle mého dotazníkového šetření (viz dále), KÚ, pokud už v určité míře el. formu využívají, k tomu používají softwary od certifikovaných poskytovatelů, na jejichž nabídky slyší, což mi bylo potvrzeno i jedním z poskytovatelů. El. prostředky musí být dle Metodického stanoviska k Vyhlášce č. 9/201130 obecně dostupné a slučitelné s běžnými ICT tak, aby el. komunikace neznamenala pro dodavatele nepřiměřenou technickou nebo finanční zátěž. Dle mého názoru, pokud už se zadavatelé k elektronizaci postupů rozhodnou, je to pro ně tak výrazná změna, že i když může být necertifikovaný nástroj finančně zajímavější, riziko, kterému by měli navíc čelit může být zbytečnou překážkou. Pro naplnění cílů DP je dále nezbytné objasnit základní pojmy, které se při elektronizaci VZ vyskytují. V textu jsou uvedeny příklady el. nástrojů, jejich funkcionalit, včetně komparace s listinnou formou tak, aby byl naplněn první dílčí cíl DP. Tato část je také doplněna o výsledky DŠ, jež plní i druhý dílčí cíl a to analýzu současného stavu a rozsahu využívání el. nástrojů v zadávacím procesu VZ na úrovni krajů, včetně posouzení toho, jak elektronizaci VZ vnímají KÚ v ČR a jaké překážky jim brání k jejímu zavádění. Pro vysvětlení následující struktury práce je nutné také zmínit, že v úvodu je nejprve popsána metodika DŠ, a to z toho důvodu, aby při zveřejnění jednotlivých dílčích výsledků šetření vztahujících se k jednotlivých el. nástrojům, bylo již předem zřejmé např. koho a čeho se dotazníkového šetření týkalo, či jaká byla návratnost odpovědí, atd.

http://www.portal-vz.cz/getdoc/a0456f23-09fd-46aa-b27d-3ef728a53911/Zjednodusene-podlimitnimrizeni-a-profil-zadavatel 30 http://www.portal-vz.cz/getdoc/ff3e43dd-4c64-46bf-872a-1a56664d04e4/Metodicke-stanovisko-kvyhlasce-c--9-2011---verze29

- 27 -

4. 2 Metodika a vyhodnocení výsledků dotazníkového šetření Cílem dotazníkového šetření bylo získat relevantní informace o praktickém přístupu KŮ k elektronizaci VZ, zjištění stavu a rozsahu využívání el. nástrojů na této úrovni, včetně přínosů a překážek s tím spojených. Oblast VZ je v ČR v současné době nejenom mezi pracovníky veřejné správy velmi citlivým tématem. Kompletní znění dotazníku, včetně oficiálního dopisu pro oslovení vybraných zadavatelů je uvedeno v příloze DP. METODIKA ŠETŘENÍ

Cílovou oslovenou skupinou pro účely DŠ byly KÚ, jakožto orgány jednotlivých krajů v ČR spadajících do kategorie veřejných zadavatelů. Volbu KÚ podpořil fakt, že kraje a příspěvkové organizace, u nichž funkci zřizovatele vykonává ÚSC zastupují procentuálně druhou nejpočetnější kategorii zadavatelů z celkového počtu zadavatelů.31 Počet oslovených respondentů je omezen celkovým počtem krajů v ČR. Technika a postup sběru dat Vlastní šetření bylo realizováno prostřednictvím elektronického dotazníku rozeslaného na e-mailové kontakty odpovědným osobám, tj. vedoucím oddělení zabývající se problematikou VZ. K dotazníku byl rovněž vytvořen manuál pro jeho správné vyplnění, který obsahoval pokyny, jak správně postupovat při vyplňování dotazníku. Respondentům byl v průvodním dopise vysvětlen cíl výzkumu a formální obsah dotazníku. Předvýzkum V rámci předvýzkumu byl sestaven dotazník, který obsahoval otázky totožné s těmi, které byly cílem hlavního výzkumu. V předvýzkumu bylo zjišťováno, jaká je srozumitelnost jednotlivých otázek, aby nebyla snížena účinnost dotazníku z důvodu nejasného obsahu a zda dotazník neobsahuje gramatické či jiné chyby. Celkem byl předvýzkumný dotazník předložen zkušebnímu vzorku dvou lidí. Na základě odpovědí byly některé otázky mírně modifikovány. Předvýzkum prokázal, že zvolená metoda dotazníkového šetření je vhodná k dosažení hlavního cíle. Tvorba dotazníku Koncepce a výsledný návrh dotazníku vycházel nejen z provedené literární rešerše, ale byl také inspirován seminářem „Města a obce ve veřejných zakázkách“. Před samotnou tvorbou a distribucí dotazníků byl také navázán s jedním krajem prvotní kontakt formou osobní návštěvy a rozhovorů na úřadě. Na základě této komunikace vyplynuly otázky pro dotazník. Harmonogram šetření Šetření proběhlo v měsíci dubnu 2012.

31

Viz graf 1 této diplomové práce

- 28 -

Postup zpracování získaných dat Při vyplňování dotazníku byl rovněž kontrolován počet vyplněných odpovědí pro jednotlivé otázky. Za správně vyplněný dotazník byl považován ten, který měl vybrán určený počet odpovědí na otázky. Pokud neodpovídal zadání byl respondent vyzván k jejich doplnění. Vyhodnocení dotazníkového šetření Dotazník obsahoval celkem 27 otázek a byl odeslán celkově 13 KÚ (Kraj Praha nebyl do šetření zahrnut). Dotazník vyplnilo a dle instrukcí odeslalo zpět 8 respondentů. Návratnost dotazníků tedy byla 62 %, tj. 8 krajů ze 13 oslovených a požádaných o vyplnění. Respondenti byli v průvodním e-mailovém dopise i oficiálním dopise dotazníku informováni o možnosti zůstat v anonymitě. Všichni respondenti z těch, jež dotazník vyplnili, si přáli anonymitu zachovat. Z toho důvodu neuvádím u odpovědí či číselných vyjádření, ke kterému kraji se tyto výsledky konkrétně vztahují. Jednotlivé odpovědi na otázky, tzn. výsledky šetření jsou pro komplexnost interpretovány ve vazbě na jednotlivou problematiku spojenou s el.nástroji a jsou tak diskutovány v průběhu textu samotné DP. Pro prezentaci výsledků byly využity grafy a tabulky z důvodu přehlednosti a zvýšení vypovídací schopnosti. Vyhodnocené odpovědí získaných z DŠ budou sloužit pro ověření stanovených dílčích pomocných hypotéz, jež povedou k ověření hlavních hypotéz a budou uvedeny v části Diskuze DP. Součástí vyhodnocení sběru dat bude také doporučení pro další možný vývoj/postup.

- 29 -

4. 3 Vybrané druhy elektronických nástrojů 4. 3. 1 Profil zadavatele Prvním krokem k posílení alespoň částečné elektronizace VZ je existence povinnosti veřejného zadavatele, daná účinností novely č. 179/2010 Sb. ZVZ, tj. od 15. 9. 2010, spočívající v uveřejnění dokumentace o VZ na Profilu zadavatele,32 který byl před zahájením zakázky oznámen pomocí formuláře ve Věstníku VZ (§ 17 písm.g ZVZ), jenž je částí Informačního systému o VZ (§ 157 ZVZ) – Uveřejňovaní subsystém ISVZ. Profilem zadavatele se rozumí (§ 17 písm. x) ZVZ) elektronický nástroj, prostřednictvím kterého zadavatel uveřejňuje informace a dokumenty ke svým VZ způsobem, který umožňuje neomezený a přímý dálkový přístup, a jehož internetová adresa je uveřejněna ve Věstníku veřejných zakázek. Je to konkrétní unikátní adresa elektronického nástroje v síti Internet33, který zadavatel používá k vytváření a spravování svých daných zadávacích řízení jak pro samotný kraj, tak i pro své příspěvkové organizace, u níž vykonává funkci zřizovatele. Elektronické zadávání VZ má dle Jurčíka (2007, str. 19-20) zabezpečit to, aby se o VZ dozvěděl větší okruh dodavatelů a v důsledku toho došlo ke snížení nákladů na pořízení předmětů takových VZ. Větší počet konkurujících si uchazečů zvyšuje i kvalitu plnění VZ. Větší transparentnost je posílena i novelou ZVZ č. 55/2012, která požadavky na profil zadavatele rozšiřuje a ukládá uveřejňování informací o veřejné zakázce v rozsahu: • před zahájením řízení dle § 156 odst. 1 – zdůvodnění VZ; • v průběhu řízení – uveřejnění výzvy, textové části zadávací dokumentace, dodatečných informací, zdůvodnění vyloučení uchazeče, výběr nejvhodnější nabídky; • po ukončení řízení – za § 147 ZVZ se vkládá nový § 147a, který dle odst. 1 stanovuje veřejnému zadavateli povinnost uveřejnit na profilu zadavatele: a) celé znění smlouvy uzavřené na veřejnou zakázku včetně všech jejích změn a dodatků – povinně pro zakázky nad 500.000 korun b) výši skutečně uhrazené ceny za plnění veřejné zakázky (nevztahuje se na VZMR), c) seznam subdodavatelů dodavatele veřejné zakázky. Pokud veřejný zadavatel (§ 40 odst.1 ZVZ) uveřejní na profilu zadavatele zadávací dokumentaci v plném rozsahu již ode dne uveřejnění oznámení otevřeného řízení nebo užšího řízení, může zkrátit lhůtu pro podání nabídek o 5 dnů, což může být bráno dle mého názoru jako jeden z motivačních prvků a pobídek k přechodu k elektronickému zadávání ve fázi zveřejňování informací. Další zkrácení lhůt by však mohlo dle Zelené knihy (str.13) ohrozit schopnost subjektů připravit řádné nabídky. Další uveřejnění, např. na fyzické či elektronické úřední desce je však stále možné. Portal-vz.cz_Stanovisko Ministerstva pro místní rozvoj k uveřejňování výzvy ve zjednodušeném podlimitní řízení na profilu zadavatele podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, v platném znění

32 33

- 30 -

Volný, neomezený přístup k zadávací dokumentaci z profilu zadavatele je zcela nediskriminační formou, ale dle vyjádření mnou osloveného referenta oddělení VZ z jednoho KÚ je možné vidět nepříjemnost tohoto opatření v tom, že zadavatelé nemají přehled o tom, kdo vše si zadávací dokumentaci stáhnul. V tomto případě je možné povolit přístup na vyžádání po přihlášení v elektronickém nástroji. Profil zadavatele umožňuje zadavatelům elektronickou cestou plnit uveřejňovaní povinnost, která podstatně ulehčuje práci referentům oddělení krajů, urychluje vzájemnou komunikaci a celý proces, a především šetří náklady na poštovné. Např. je zde možné uveřejnit dodatečné informace k zadávacím podmínkám vyžádané potenciálním dodavateli a díky této jejich evidenci se nemusejí rozesílat jednotlivým uchazečům. Každopádně každý elektronicky zveřejněný a nepřetržitě přístupný dokument musí být chráněn proti neoprávněné změně. Elektronický nástroj musí být v tomto případě certifikovaný (§ 149 odst. 9 ZVZ) což je i argument chránící identitu zadavatele, popřípadě i provozovatele elektronického nástroje. Pokud by tomu tak nebylo, zadavatelé se zbytečně vystavují riziku zneužití zveřejněných informací. Z důvodu obtížného prokazování, kdy a v jaké podobě byla výzva zveřejněna, kdo vystavil jaký dokument, nelze místo profilu užívat běžné nezabezpečené webové (internetové) oficiální stránky zadavatele, ani jiné sice atestované, ale necertifikované elektronické nástroje. Zadavatelům, kteří tuto změnu nezaznamenaly, hrozí postih a vysoké pokuty od ÚOHS. V nejhorším případě může dojít i ke zrušení VZ. Avšak zatím se dle mého šetření Odbor veřejných zakázek ÚOHS s návrhy na přezkoumání úkonů zadavatele v této věci nesetkal. Což může být dáno relativně krátkou dobou účinnosti výše zmíněné povinnosti. Cílem jedné mé položené otázky (č. 3) v DŠ proto bylo, pro ověření pomocné hypotézy č. 5: Povinnost zveřejňování informací o VZ pomocí certifikovaného elektronického nástroje Profil zadavatele je na úrovni VÚSC splněna, zjistit, jaké elektronické nástroje KÚ ke zveřejňovaní informací využívají. Žádný z krajů, jež dotazník vyplnil atestovaný, necertifikovaný nástroj či jiný způsob ke zveřejňování informací o VZ nepoužívá. Stejně tak už nevyužívají ani své webové stránky úřadu. Z došlých osmi odpovědí vyplývá, že 100 % KÚ používá certifikovaný nástroj Profil zadavatele. Zvýhodnění elektronického postupu oproti listinnému lze zaznamenat i u způsobu uveřejňování vyhlášení, který blíže upravuje § 147 ZVZ a vyhláška č. 339/2010 Sb. Provozovatel IS VZ US zpracovává a uveřejňuje informace za poplatek, jenž zahrnuje zpracování nebo uveřejnění jednoho legislativou požadovaného formuláře veřejné zakázky/soutěže o návrh/koncese včetně jedné přílohy. Listinná podoba spočívající v odeslání vytištěných formulářů vyplněných prostřednictvím příslušného editoru (Adobe Reader) či psacím strojem poštovními službami navyšuje administrativní náklady spojené s procesem zadávání VZ o poštovné nehledě na „zastaralost metody“ vypisování formuláře psacím strojem v rámci dnešních možností. Obecně je preferována elektronická forma komunikace, např. tím, že odesílaní formulářů

- 31 -

v elektronické podobě oproti klasické listinné formě je při ceně za formulář cca o 62 % cenově výhodnější34 a lhůta pro uveřejnění oznámení se zkracuje z 12 na 5 dnů. Vyplněný elektronický formulář může zadavatel pomocí editoru, připojení na Internet a kvalifikovaného certifikátu odeslat přímo ze svého počítače na server nebo přímým zadáním údajů na datovém webovém rozhraní provozovatele IS VZ US –Věstníku VZ a to se zaručeným elektronickým podpisem zadavatele.35 Pokud by tomu tak nebylo vyhlášení uveřejněno nebude.36

ELEKTRONICKÝ PODPIS

Úkony v ZŘ37 činěné vůči určitému dodavateli elektronicky, musí být opatřeny platným zaručeným elektronickým podpisem oprávněné osoby zadavatele. Kvalifikovaným certifikátem se pro účely zákona č. 227/2000 o elektronickém podpisu dle § 2 písm.b) rozumí certifikát, který má náležitosti podle § 12 příslušného zákona, váže se na konkrétní osobu a byl vydán kvalifikovaným poskytovatelem certifikačních služeb. Nevýhodou certifikátů je, že jsou vydávány s platností pouze 12 měsíců s nutností prodloužení. Ceny všech prodloužených certifikátů jsou totožné s cenami vydání prvotních certifikátů a pohybují se cca od 330 do 413 Kč bez DPH.38 Nad používáním elektronických podpisů v elektronických nástrojích a nad tím, zda nepodepsaná zadávací dokumentace je platným dokumentem či nikoliv se blíže pozastavuje Poremská (2011, str. 259), kde říká, že: „stále málo lidí má elektronický podpis.“ Dubský (2007, str. 51) uvádí, že: „mezi slabá místa v ČR stále patří malá znalost uživatelů o možnostech využití e-podpisu, přetrvávající neopodstatněné obavy o bezpečnost a důvěryhodnost takto sdílených informací, poměrně vysoké pořizovací náklady,…“. Proto jsem si pro ověření jedné z dílčích hypotéz DP stanovila pomocnou hypotézu č. 6: Zřízení a následné vlastnění elektronického podpisu lze pokládat za hlavní překážku k rozšíření elektronizace VZ mezi KÚ. Výsledek DŠ zní: V dotazníku 6 krajů (tj 75%) uvedlo v otázce č. 1, že jako zaměstnanci úřadů a oprávněné osoby určené k plnění úkonů v zadávacím řízení VZ zaručeným el.podpisem disponují, i přestože 3 kraje zadávají pouze klasicky listinným způsobem. Dva kraje (tj.33 %) uvedly, že el. podpisem nedisponují a to (viz otázka č. 2) v prvním případě z důvodu dosavadní nepotřebnosti a v druhém případě z důvodu absence příkazu na jeho zřízení ze strany vedení KÚ. Tento kraj to výslovně považuje za jednu z překážek či důvodů proč elektronickou formu nevyužívá. Jiné další důvody, jenž dotazník nabízel, jako např. nedostatek finančních prostředků na jeho zřízení, apod. nikdo z krajů neuvedl.

:Viz ceník dle Provozního řádu ISVZUS Blíže viz Oznámení profilu zadavatele: Metodické pokyny a validační pravidla pro vyplnění formuláře (F52) 36 Viz Metodické stanovisko k vyhlášce 9/2011 str.43 37 blíže viz §149 odst. 4 ZVZ 38Ceníkyhttp://www.postsignum.cz/certifikaty.html;http://www.ica.cz/Cenik.aspx;http://www.eidentity.cz /Prices.html 34 35

- 32 -

4. 3. 2 Elektronická aukce a centralizované zadávání39 Výběr dodavatele předmětu VZ je nejvýznamnější hodnototvorný okamžik z celého zadávacího procesu VZ. Pro tento okamžik se nabízí možnost využití e-aukcí jako alternativního způsobu hodnocení nabídek, bez ohledu na to, zda-li jsou nabídky podány v listinné či elektronické podobě. ZVZ (§ 17 písm. c) vymezuje elektronickou aukci jako proces sloužící k hodnocení nabídek, v jehož rámci zadavatel používá el. nástroje umožňující předkládání nových snížených nabídkových cen, případně nových hodnot nabídek, a který současně umožňuje sestavit aktuální pořadí nabídek při použití automatických metod jejich hodnocení. E-aukci, jako online nadstavbu pro VŘ dle Zprávy o výsledcích MMR za rok 2011, zadavatelé z kategorie ÚSC narozdíl od zadavatelů z kategorie Česká republika a státních příspěvkových organizací, využívají či plánují využívat ze zvláštních postupů v ZŘ v největší míře. Nákupní el. nástroj je veřejném sektoru využíván zejména z důvodu úspory veřejných prostředků a dosáhnutí veřejného zájmu na rozdíl od sektoru soukromého, kde obchodní účastníci brání své zájmy. Používání e-aukcí navíc dle Doporučení subkomise NERV proti korupci podporuje důvěryhodnost systému zadávání VZ.

Graf 2: Míra požívání zvláštních postupů v zadávacím řízení a dalších institutů u zadavatelů z kategorie územní samosprávné celky (2011) Zdroj: Zpráva o výsledcích šetření MMR za rok 2011

Dle novelizace ZVZ (§ 96 odst.5) účinné od 1. 4. 2012, jež by měla vést ke zvýšení transparentnosti, je veřejný zadavatel nově povinen použít e-aukci při zadání VZ na dodávky zboží vymezené prováděcím právním předpisem. Problém tohoto opatření spatřuji v tom, že zákon již nedefinuje přesně jakých veřejných zadavatelů dle § 2 ZVZ se e-aukce týká, a může tak vyvstávat otázka, zda-li tato změna platí pro všechny veřejné zadavatele nebo např. jen pro ÚOSS. Nejednoznačnost s sebou může přinést problém ve výkladu zákona a v uchopení využití tohoto nástroje.

39

Blíže viz § 3, § 96 a § 97 ZVZ

- 33 -

Ani druhá polovina znění této novelizace není příliš jasná. Jakého zboží se e-aukce přesně týká? Prováděcí právní předpis, který by okruh těchto komodit stanovoval zatím (duben 2012) není ještě k dispozici. Dle mého názoru tato nejasnost bude v zadavatelské praxi přinášet problémy jednak na straně zadavatele, tak i dodavatele. Dle Mgr. T. Krutáka: „lze zboží částečně dovodit z již existujícího nařízení vlády č. 451 z června roku 2011, jehož příloha stanovuje seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím e-tržiště.“40 Otázkou ovšem také zůstává, jak jsou veřejní zadavatelé na toto opatření, podporující rozšíření elektronického zadávání, připraveni a zda-li vědí, že se jich tato změna týká. Hypotéza č. 2 proto zní: KÚ nejsou se změnou dané novelizací č. 55/2012 týkající se povinnosti využívat e-aukce u zakázek na dodávky zboží dostatečně srozuměni, nejsou na ni připraveni a vyvolává to u nich řadu nejasností spojenou s výkladem zákona. Jedna z mnou položených otázek v dotazníku proto směřovala i na tuto problematiku. Na otázku č. 4: Víte o tom, že novela ZVZ č. 55/2012 Sb. s účinností od 1. 4. 2012 zavádí povinnost použít elektronickou aukci při zadání VZ na dodávky zboží? odpovědělo 7 krajů (88 %) – ANO. Ve zbývajícím případě odpovězeno nebylo, ovšem lze se domnívat, že odpověď, vzhledem ke zpřesňující odpovědi, že: „tato změna se týká pouze ministerstev – ústředních orgánů“, by zněla NE. Proto se ani tento kraj na novelu nijak předem nepřipravoval. Stejně tak jako další KÚ, přestože jeho odpověď zněla ANO. Ostatní zadavatelé z řad krajů v otázce č. 5 (nutno rozlišovat dle otázky č. 6 na ty, jež e-aukce před účinností novely nepoužívali a na ty, kteří ano), jež zkoumala jakou dobu a způsob jakým se kraj před účinností novely věnoval přípravě na toto opatření, uváděli: a) před účinností novely e-aukce nepoužívali • 3 měsíce prvního čtvrtletí roku 2012 – formou školení a seminářů • Elektronickou aukci nepoužíváme (ovšem jako kraj při centrálním nákupu ANO) • Neuvedeno • Nijak – týká se ministerstev – ústředních orgánů b) před účinností novely e-aukce používali • Příprava není potřeba, e-aukce již využíváme v praxi (jak pro centrální nákup, tak i jednotlivé zakázky KÚ) • 2 měsíce – formou zkoušky nástroje e-aukce v bezplatném pilotním provozu, využitím zkušeností od jiných zadavatelů (I když už e-aukce v praxi využívají, jak pro centrální nákup, tak i jednotlivé zakázky KÚ, interní směrnice zatím nikdo neměnil) • 0 dní (využívají aukce pro centrální nákup)

Blíže viz Příloha č. 1 Usnesení vlády č. 451/2011 http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=46b710ef-ef3d-434d-88ff-d586afd40f15

40

- 34 -

Přípravu a její způsob zatím neřeší. Jako důvod je právě udáváno: „že zatím žádný prováděcí předpis k novele ZVZ nebyl schválen, tento ještě ani neproběhl připomínkovým řízením (kraj je ze zákona připomínkovým místem, takže se o tom, že probíhá připomínkové řízení včetně návrhu včas dozvíme). Máme přehled o komerčních el. nástrojích k provádění aukcí, pokud prováděcí předpis vyjde dříve, než bude zprovozněn Národní elektronický nástroj (NEN), vybereme si některého komerčního poskytovatele služby e-aukcí.“ • 3 – 4 dny – formou připomínkování předpisů, samostudiem (E-aukce již využívají)

4. 3. 2. 1 Průběh e-aukce E-aukci může zadavatel využít, po uveřejnění této skutečnosti v oznámení či výzvě o zahájení ZŘ, jako prostředek pro hodnocení nabídek v otevřeném řízení, užším řízení, jednacím řízení s uveřejněním nebo ve zjednodušeném podlimitním řízení. Zadavatel může užít e-aukci též pro hodnocení nabídek, jde-li o VZ zadávané v DNS či na základě rámcové smlouvy. V jednacím řízení s uveřejněním může veřejný zadavatel využít e-aukci jako prostředek pro hodnocení nabídek pouze v případě uvedeném v § 22 odst. 1 ZVZ, pokud se nejedná o VZ v oblasti obrany nebo bezpečnosti. E-aukci nelze využít, jde-li o VZ na stavební práce nebo na služby, jejímž předmětem je plnění týkající se práv duševního vlastnictví (§ 97 odst. 1 ZVZ). Před zahájením e-aukce je povinna hodnotící komise či zadavatel provést posouzení a hodnocení nabídek dle stanovených kritérií a pořídit zprávu o posouzení a hodnocení nabídek. Zadavatel se může dobrovolně rozhodnout, zda pro hodnocení nabídek zvolí klasický či elektronický způsob. Jak uvádí Jurčík (2011, str. 492) zákonem není vyloučeno, tudíž je dovoleno zkombinovat klasický způsob hodnocení s e-aukcí. Nekvantifikovatelným kritériím hodnoceným klasicky se dosadí pevná hodnota a elektronickou aukcí se budou hodnotit kvantifikovatelná kritéria. Zpráva o posouzení a hodnocení nabídek se nepořizuje (§ 80 odst. 4 ZVZ) v případě VZ zadávaných v DNS nebo na základě rámcové smlouvy podle § 92 odst. 1 a 2 ZVZ. Klasické obálky tvoří jen první kolo výběru. Po předběžném hodnocení zadavatel vyzve všechny uchazeče, kteří nebyli v rámci předběžného hodnocení vyloučeni, aby podali nové aukční hodnoty do elektronické aukce. Výzva musí být zaslána uchazečům elektronickými prostředky. Při využití elektronické aukce musí určité informace (např. týkající se použitých elektronických prostředků, postupu při elektronické aukci, technické informace nezbytné pro elektronickou komunikaci, hodnotící kritéria, omezení nových hodnot nabídek, aj.) zadavatel uvést v zadávacích podmínkách alespoň v rozsahu dle § 96 odst. 4 ZVZ. Otevírání nabídek podaných v elektronické podobě a průběh elektronické aukce popisuje blíže § 72 a § 97 ZVZ41. Elektronické aukce jsou jen součástí procesu zadávání, není to samotný postup, před i po aukci jsou další kroky zadávacího řízení. 41

Rozšířený komentář k ZVZ týkající se e-aukce a jejímu průběhu lze nalézt také např. v dílech viz

(Jurčík, 2011, str. 491 – 501; Krč, 2008, str. 481 – 485; Podešva, 2011, str. 415 –424)

- 35 -

SWOT analýza e-aukce při zadávání VZ Silné stránky           

Slabé stránky

jednoduchá orientace v sw, nabídka formulářů protikorupční nástroj transparentnost nákupních procesů lepší systém dokumentace možnost příjmu více nabídek vedoucí ke zvýšení konkurence úspora času pro výběrové řízení – urychlení procesu přípravy a zkrácení samotné soutěže z týdnů na hodiny snížení nákladů na organizaci vyjednávání možnost reakce na konkurenční nabídky vedoucí ke snížení cen za předmět VZ a tím dosažení úspor nastavitelný proces kontroly podle potřeb zadavatele dlouhodobá archivace všech úkonů – ochrana před rizikem námitek a prošetřování ze strany ÚOHS

 nesprávné nastavení poměru mezi cenou a ostatními kritérii zakázky – výběr předem určeného kandidáta – nemusí se získat výhodnější podmínky  možnost manipulace ze strany poskytovatelů softwaru  možnost zneužití znalosti svého portfolia komodit a trhu, na kterém se dodavatel pohybuje vůči zadavateli – vmanévrování zadavatele do nevýhodné pozice  samotný systém e-aukce – dodavatel nemůže po určenou dobu vkládat nabídky → diskriminace

Příležitosti  výběr z více nabídek  objektivizace ceny  úspory za předmět VZ  rychlost výběru

Hrozby  umělého prodlužování aukce ze strany dodavatelů  zneužití aukce  útok hackerů – e-aukce vyžaduje vyšší technické zabezpečení před jejím zneužitím;  připojení na internet – diletantství ze strany uchazečů, není bráno jako diskriminace;  problém se serverem providera poskytovatele (v praxi se zatím nevyskytl)  rozšířenost všeobecných mýtů o e-aukcích  stále relativní novinka  málo provedených aukcí  nedostatečné povědomí o e-aukcích na straně zadavatelů i dodavatelů  nedostatečná a nejednoznačná legislativa  malé zkušenosti ÚOHS – rozporuplnost v usnesení, – většinou vyhovění námitkám uchazečů  přílišná transparentnost – škodí efektivitě výběrového řízení př. zobrazení pořadí  dosažení příliš vysokých úspor – značí dosavadní neefektivní hospodaření  vybraná firma nedodrží podmínky – stává se velmi výjimečně, cca 3 % (viz PROe.biz)  dodavatelé nejsou technologicky připraveni – minimum z e-aukcí PROe.biz bylo takto ohroženo (cca 2 %)  nezachování kvality dodávané komodity ze strany dodavatelů

Tab. 3: SWOT analýza e-aukce při zadávání VZ Zdroj: Vlastní zpracování dle dat od poskytovatelů nástrojů, zkušeností zadavatelů, apod.

- 36 -

4. 3. 2. 2 Komparace klasického výběrového řízení a e-aukce u veřejného zadavatele – bližší rozbor SWOT analýzy Standardní VŘ pro výběr vhodného dodavatele je pro zadavatele administrativně náročný proces. E-aukce přináší lepší systém dokumentace v rámci jednoho softwaru, kde dodavatelé mají šablony a vyplňují jen to co mají a můžou. Vyhodnocení je pak rychlejší a jednodušší. Na rozdíl od nabídek v klasické formě, které jsou v různých formátech. U pod/nadlimitních VZ se při klasické listinné formě dbá na přísně formální proces zadávání, tak aby všechny listiny byly v pořádku, a aby se naplnila zákonná povinnost. Už méně se ovšem dbá na to, zda výběr dodavatele je efektivní. Díky jednoduchému přístupu na internetu, kde účast a připojení je možné odkudkoliv, s sebou e-aukce přináší nižší personální zabezpečení. U e-aukce stačí účast pouze jednoho referenta úřadu, jenž sleduje vývoj pořadí a hodnot kritérií a čeká až aukce skončí a prakticky max. komunikuje s potenciálními dodavateli. E-aukce proběhne ovšem i bez toho, aniž by se jí věnoval. Tento způsob je na druhou stranu velmi neosobní a odbourávají se vzájemné emoce. Pro lepší podporu tohoto způsobu výběru se mi ovšem jeví vhodná přítomnost někoho z vedení kraje. Většina procesů se odehrává na internetu a prostřednictvím e-mailové korespondence. Klasické VŘ s sebou přináší oproti e-aukci někdy i mnohonásobně vyšší finanční částky na konečnou cenu zakázky. To lze vysvětlit tím, že dodavatele nejsou nuceni předkládat lepší nabídky. Nejlepší nabídka se vybírá z došlých nabídek, které již nelze dalšími kroky dále upravovat, tak jako v e-aukci. Dodavatelé u veřejných zadavatelů počítají s tím, že na každou zakázku, která projde jednáním Rady kraje a vyhlásí se, musí mít kraj dopředu schválený rozpočet ukrajující určitou částku z celkového objemu rozpočtu. Při klasických obálkách jsou hodnoty nabídek velmi blízké těm, které stanovil zadavatel jako předpokládanou hodnotu v zadávacích podmínkách. Většinou však neodráží reálnou tržní cenu. Roli zde hraje i nerovnoprávnost obou stran. Dodavatel je odborníkem své komodity. Na druhé straně zadavatele stojí referent úřadu, který má na starost dalších x komodit, kterým se musí věnovat, a které musí nakupovat. Při klasickém zadávání VZ jsou zadavatelé spokojeni, že přijde určitý počet nabídek a je tak zajištěna konkurence a nově dle novely ZVZ nebude muset být zrušeno zadávací řízení v případě obdržení pouze jediné nabídky (§ 71 odst. 7 a § 84 ZVZ). Vše se tak jeví zcela v pořádku. Ale zadavatele by mělo zajímat, zda by dodavatelé neprovedli VZ lépe a levněji, a tím se tak ušetřily navíc veřejné peníze. U klasických obálek vyhrává ten, který nabídne nejnižší cenu. Ostatní zájemci se po konci výběrového řízení pouze dozví, že skončili v nějakém pořadí za vítězem. Další úprava ceny, již ale bohužel možná není. Z obou stran jde o neefektivní proces, kdy se zadavatel zbytečně připravuje o lepší nabídky, jen proto, že neumožnil reagovat na konkurenční ceny. Zadavatel by si měl uvědomit, že každý dodavatel je motivován vidinou zisku zakázky a proto je schopen své mnohdy vysoké marže do určité míry upravovat. Základem e-aukcí je vyjednávání a psychologický faktor viditelné soutěže, proto první původní nabídka v aukci nemá žádnou vypovídací schopnost, klíčová je až nabídka poslední. Pro zadavatele to obvykle představuje snížení a objektivizování výsledné ceny nebo vylepšení nabízených podmínek. Ve skutečnosti a dle zkušeností jak zadavatelů, tak poskytovatelů softwarů, jsou nabídky úplně jiné, než původní

- 37 -

předpokládaná hodnota.V aukci může vyhrát i ten, kdo byl v obálkách na posledním místě. Jedním z mýtu e-aukcí, je to že snižují kvalitu. E-aukce s kvalitou nesouvisí. Podmínky na kvalitu se stanovuje už v zadávacích podmínkách. Ovšem hlídání kvality je při použití e-aukcí zásadní. Většinou základem na výpočet úspory je předpokládaná hodnota zakázky, to však může být individuální. Záleží také na druhu komodity. Úspory jsou však víceméně jen jednorázový efekt. Na začátku používání e-aukce jsou úspory vysoké, neboť zadavatel zjistí, že dodavatelé mají větší možnosti, než jsou ochotni přiznat. Opakovaným nákupem stejné komodity, není možné i vzhledem k očekávaným nárůstům cen zejména energií, šetřit stále vysoké hodnoty. E-aukce v dlouhodobém procesu kopírují tržní ceny. Jaká by tedy měla být výše úspory? V médiích je často prezentována spokojenost zadavatelů s výší dosažených závratných úspor. Dle mého názoru je ale nutné, si na druhou stranu uvědomit, že vysoké úspory prakticky dokládají dosavadní předřazenost nákupů a neefektivní nakládání s veřejnými prostředky. Naopak malá úspora ve většině případů může znamenat, že doposud zadavatel nakupoval úsporně. Běžná výše úspory u zboží, dle slov T. Trenklera42, i dle zadavatelů z řad městských úřadů, je do 30 %. Na každé zakázce v e-aukci se dá ušetřit i malé procento. Uspořené veřejné prostředky na vysoutěžené ceně pak mohou být krajem využity hospodárněji pro jiný účel. E –aukce mají smysl a zadavateli se vyplatí, pokud jsou udělané jako proces a do roku je jich proveden určitý počet. Předpokladem pro dosažení maximální úspory a zvýšení úspěchu e-aukce je dle PROe.biz43 a mého shrnutí následující: •

precizní, nikoliv omezující definice produktu a jeho vlastností (užití číselníků); – věnovat pozornost projektové dokumentaci a zadávacím podmínkám, nastavit kritéria na kvalitu dodávek a po aukci ji např. vzorkováním44 hlídat; – stanovit podmínky VZ, aby se využil potenciál e-aukce; – špatně nastavená aukce může příčinou nízkých úspor. • finanční důvěryhodnost zadavatele; • možnost kvantifikovat soutěžní kritéria • dlouhodobost kontraktu; • reálnost dodavatelských podmínek; • dostatečný objem poptávky. Z dlouhodobého hlediska e-aukce šetří hlavně čas potřebný k posouzení nabídek a zefektivňuje se tak způsob nákupu. Transakční úspora času a ostatních nákladů je 54 % (snížení administrativy, kopírování, apod.).45 Při nad/podlimitních zakázkách předkládání nabídek trvá cca 30 – 35 dní. Pak jsou možné revizní postupy, námitky, což výběr dále natahuje na řádově měsíce.

http://videoserver.cnl.tuke.sk/elektronicke_obstaravanie_eaukcie_cast_i a ii http://proe.biz/www/cz/podpora_rozhodnuti-05.php 44 Uchazeč musí dodat vzorek, který se porovná se zadáním a zároveň slouží pro namátkové porovnání v průběhu dodávek – viz zkušenost eCENTRE. 45 http://www.apuen.cz/uploads/Senat/Elektronizace_verejne_spravy_APUeN.pdf 42 43

- 38 -

Na každou aukci je vyhrazen fixní čas, tj. cca 15 minut + prodloužení v řádu minut. Když „odpadne“ třetí účastník, je na druhém, kdy ukončí aukci a přestane soutěžit. Když nabídky přestanou chodit, přestane se přidávat čas. Minuty se přidají jen při změnách. Na základě zkušeností firmy PROe.biz aukce trvá řádově minuty, někdy hodiny. Příprava aukce trvá zadavateli cca 30 minut. Samotná e-aukce v podstatě i bez zásahu zadavatele je skončená za 20 až 25 minut. Devadesát procent aukcí končí do 1 hodiny bez ohledu na počet dodavatelů. Takto aukce může zkrátit hlavně čas výběru dodavatele. Podle výzkumu mezi uživateli prodejní aukce Clanroy46, klesne spotřeba času pro uživatele aukcí oproti klasickému prodeji na 45 % z původní časové náročnosti. V případě zaběhnutí systému dokonce na 25 %. E-aukce díky ověřitelnosti účastníků také jedinečným přístupem eliminuje zasílání nabídek od stejného účastníka v několika obálkách. Pokud je soutěž organizována e-aukcí měl by se navyšovat počet uchazečů. Bohužel obecně tento nárůst nelze přesně kvantifikovat. Také NERV47 na základě zahraničních zkušeností, jež ukazují, že v průměru se do soutěží hlásí více nabízejících, než do klasických řízení, doporučuje aukce jako jedno z protikorupčních opatření, kterým by se daly ušetřit desítky miliard. Z logiky věci vyplývá, čím vetší konkurence, tím větší snížení ceny. Je nutné si však uvědomit tu skutečnost, že větší počet dodavatelů není zárukou poklesu ceny komodity. Co ovšem lze potvrdit je to, že dostatečný počet dodavatelů zaručuje konkurenční prostředí. Účast určitého počtu dodavatelů (alespoň tří) je odvislá od druhu komodity a motivace uchazečů překonat nedůvěru a účastnit se pro řadu z nich stále nového a z jejich strany nevýhodného způsobu výběru. Dle Transparency International jak uvádí T. Trenkler: „Každá další nabídka v soutěži snižuje cenu o cca 2,9 % nebo 3,7 %.“ Matematicky by to při určitém počtu potenciálních dodavatelů nakonec znamenalo zadat zakázku zcela zdarma, což je nemožné. Cena se dostane na normální tržní hodnotu při optimálním počtu cca 10 dodavatelů. “ Jedním z cílů otázky č. 11 DŠ bylo zjistit, zda se po zavedení e-aukce v krajích zvýšil počet zájemců o získání zakázky, tj. dodavatelů oproti klasickému listinnému výběru dodavatele, tak aby mohla být ověřena pomocná hypotéza č. 4: Pokud je soutěž

organizována elektronicky s aukcí měl by se oproti klasickému listinnému výběru navyšovat počet uchazečů o zakázku. Z došlých odpovědí je zřejmé, že o počtu uchazečů o zakázku mají kraje vybírající dodavatele za pomoci e-aukce přehled. Žádná odpověď nezněla: NEVÍME, nemáme přehled. Avšak ve třech případech odpověď zněla: NE, v průměru je počet uchazečů stejný. V jednom případě se dokonce počet uchazečů snížil. Žádný z krajů odpověď: ANO, počet uchazečů se průměrně zvýšil – nevybral. Standardně využívaná výběrová řízení jsou také častěji ohrožena nebezpečím zpochybňování a domáhání se nápravy pochybení zadavatele námitkami a návrhy na zahájení správního řízení u ÚOHS ze strany neúspěšných účastníků, ze strany opozice vedení na KÚ, médií či kontrolních orgánů vyplývající z obav z manipulací, 46 47

http://www.apuen.cz/uploads/Municipalita/Clanroy.pdf Doporučení subkomise NERV proti korupci

- 39 -

neprůhlednosti, atd. Nabídky v elektronické aukci jsou hodnoceny automaticky a měly by být maximálně zabezpečeným systémem. Pořadí nabídek je stanovováno průběžně v reálném čase a to na základě zadavatelem stanovených hodnotících kritérií, které lze vyjádřit v číslech – jedno i vícekriteriálních48, která byla vyhlášena při zahájení ZŘ. Aukce tak nemusí být jen o ceně, ale může být také jen o podmínkách. Většina soutěží u VZ ve veřejném sektoru dle slov Trenklera je však o porovnávání ceny. O výhře si dodavatel rozhoduje prakticky sám. Výsledek VŘ je pro zadavatele i účastníky znám okamžitě. O konečném vítězi tak nerozhoduje úředník, ale software. V obálkách jde o netransparentní způsob náhodného výběru při aukcích si o výhře mohou rozhodnout sami dodavatelé. Riziko odvolávání a napadání VŘ se tak snižuje na minimum. Celý průběh aukce včetně komunikace s klienty je po celou dobu aukce zaznamenáván a i několik let archivován. Tím je zaručena transparentnost výběru. Aukce svou transparentností a zpětnou doložitelností evidence jednotlivých kroků výběru nabídek umožňují zvýšenou ochranu nákupního procesu a zadavatelů samotných. Vzájemné dohody uchazečů, tzv. bid rigging jsou běžné jak při klasickém zadávání, tak i u e-aukcí. Místo vzájemné konkurence se uchazeči dohodnou na záměrném zvýšení ceny, snížení kvality podané nabídky, dodání pouze jedné nebo stejné nabídky. Tato aktivita dle občanské iniciativy Nekorupci.cz49 je v rozporu se základními principy veřejné soutěže ve všech členských státech OECD a je tudíž nelegální. U aukcí dle Trenklera dohody tak běžné nejsou. Z důvodů anonymity dodavatel nikdy neví, jestli v aukci není někdo další, s kým není domluven. Uchazeč zná jen svou a nejlepší nabídku. Není mu známo kdo je před a za ním, na rozdíl od klasického výběru. V delším časovém horizontu a masovějším rozšíření e-aukcí však dohody mezi dodavateli rizikem mohou být. Ani e-aukce se však při výběru dodavatele nevyhne manipulaci. Pokud software ovládají lidé, hrozí riziko a možnost zneužití a to i ze strany poskytovatelů softwaru, např.tím, že dodavatele předem upozorní. To je už ovšem na svědomí každé firmy, zda-li tento krátkodobý efekt připustí či ne. Toto jednání přispívá k poškození důvěryhodnosti softwaru a systému e-aukce samotné a může vést až k námitkách neúspěšných uchazečů. ÚOHS se zatím dle mého zjištění takovými případy nezabýval, to lze však přičítat krátké praxi využívání nástroje a není vyloučeno, že s přibývajícím množstvím e-aukcí bude Úřad řešit námitky dodavatelů ve větší míře. Nutno podotknout, že vinu nenese software a ani to nesnižuje jeho prokazatelnou efektivnost. Výsledek zakázky může být také ovlivněn např. rizikem elektronického prostředí v podobě útoků hackerů, jak je zmíněno ve SWOT analýze. Zranitelnost e-aukcí dokládá případ slovenského ministerstva kultury z června 201150, kdy e-mailové schránky uchazečů byly zahlceny tisícem e-mailů těsně před ukončením aukce, což vedlo ke zhroucení systému a nemožnosti odeslat nabídky. Multikriteriální srovnání a posouzení technických parametrů, technologické kvalifikace a náročnosti, kapacitních možností producentů, dodací a cenové podmínky aj., se provádí na základě matematickostatistických přepočtů a nastavení vah, které vyjádří v procentech. 49 http://www.nekorupci.cz/co-je-bid-rigging-a-jak-mu-predchazet 50 http://aktualne.atlas.sk/e-aukcie-setria-peniaze-nezabrania-vsak-manipulacii/slovensko/spolocnost/ 48

- 40 -

4. 3. 2. 3 Kroky zadavatele vedoucí k využití e-aukce Při výběru organizátora e-aukce doporučuji, aby zadavatel postupovat dle ZVZ, jinak je možná hrozba pokuty ze strany ÚOHS. Jak dokládá příklad rozhodnutí ÚOHS, jenž uložil sankci za výběr organizátora prodejní aukce bez uspořádání řádného ZŘ, což mohlo dle ÚOHS podstatně ovlivnit výběr nejvhodnější nabídky. 51

Graf 3: Podíly užívání aukčních produktů na trhu firem k 27. 9. 2011 dle APUEN52 Zdroj: http://www.apuen.cz/uploads/APUeN.pdf

Jak je z grafu patrné největší podíl na trhu zastává společnost NAR marketing, s. r. o., která je hlavním poskytovatelem certifikovaného e-aukční softwaru PROe.biz, což je nejrozšířenější certifikovaný systém ve střední Evropě využívaným českými, slovenskými a polskými firmami k on-line e-aukcím. Většina firem poskytující e-aukce však nabízí podobné služby a výhody. K 1. lednu 2012 využily služeb certifikovaného systému PROe.biz tyto KÚ: - Liberecký kraj - Olomoucký kraj - Kraj Vysočina

- Moravskoslezský kraj - Plzeňský kraj

Pro zobrazení přínosů e-aukce uvádím příklad referencí nástroje z řad krajských úřadů53 Krajský úřad Libereckého kraje – Liberec,květen 2006 Ing. Radana Vejvodová – odbor investic a správy nemovitého majetku: „... Měli jsme obavy ze zvládnutí nového technologického nástroje, ale již během krátké doby provozu software PROe.biz jsme si potvrdili názor, že on-line výběrová řízení jsou jedinečným nástrojem pro zvýšení transparentnosti a efektivity v nakládání s veřejnými zdroji“. ÚOHS pokutoval za nezákonný výběr organizátora aukce http://www.compet.cz/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnych-zakazek/uohs-pokutoval-za-nezakonnyvyber-organizatora-aukce/ 52 Asociace poskytovatelů a uživatelů elektronických nástrojů pro výběrové řízení a elektronické aukce 51

53

http://proe.biz/www/cz/kanal306-10-10.html

- 41 -

Krajský úřad Moravskoslezského kraje – Ostrava, srpen 2007 Ing. Leo Nevřela – vedoucí odboru kanceláře ředitelky krajského úřadu: „Společně s podpořením zásady transparentnosti u zadávacích řízení bylo používáním Vašeho systému elektronických aukcí PROe.biz dosaženo především finančních úspor, čímž došlo k zefektivnění nakládání s veřejnými prostředky. Váš systém využíváme již více než dva a půl roku a během této doby jsme realizovali přes 40 aukcí. Systém pracuje spolehlivě a s jeho ovladatelností a funkčností jsme velmi spokojeni.“.

Obr. 3: Ukázka e-aukčního prostředí PROe.biz Zdroj: http://www.apuen.cz/uploads/Municipalita/PREZENTACE_NAR_Municipalita.pdf

Tři způsoby pořízení e-aukce, pro které se může krajský úřad rozhodnout a jaké úspory může dosáhnout Pro účely DP jsem vybrala příklad nabídky a zkušeností firmy PROe.biz, jakožto firmy s největším podílem na trhu poskytovatelů e-aukcí a jeden nejmenovaný krajský úřad, jež k hodnocení nabídek a výběru dodavatele přistupuje klasickou listinnou formou (z důvodu zachování anonymity, dle slibu v dotazníku, ovšem opírající se o reálná data). E-AUKCI JE MOŽNO ZAJISTIT:

1) kompletním outsourcingem – provedení jednotlivých aukcí externí firmou za úhradu. Nejméně komplikovaná forma, ale nevyplatí se u zakázek velmi malého rozsahu z důvodu nízké motivace poskytovatele, kvůli nízké odměně z úspory

- 42 -

(odměny se pohybují okolo 30 % z úspory, nikoliv paušál, záleží na objemu a komoditě) a nevýhodnosti pro zadavatele (příliš vysoká cena za aukci). I když elektronické aukce fungují i u VZMR, minimální cena by měla být alespoň 50.000,- Kč. Nákup jednotlivých aukcí pro jednotlivé konkrétní případy je ekonomicky nejnevýhodnější varianta. Náklady na aukci by měly být několikrát nižší než uspořené prostředky. Cena standardní expertní aukce PROe.biz je 38.000 Kč. Počítá-li zadavatel spíše s pesimistickým 5% pojetím úspor (průměrná dlouhodobá úspora zadavatelů je veřejné správě cca 18 %) a plánoval by úspory alespoň dvakrát vyšší než náklady na elektronickou aukci ( tj. 76.000 Kč), pak by celková úspora činila 114 tisíc Kč. Zadavatel by pak měl jít do e-aukce se sumou 2.280.000 Kč (114 000/5*100). 2) zajištění licence softwaru 2a) časově omezené licence 2b) nákup softwaru s neomezeným použitím Jako nejvýhodnější se jeví nákup software produktů. Ty stojí nabízí PROe.biz s časově omezenou licencí na období 1 roku cca 220.000,- Kč a s časově neomezenu licencí max. do 2.000.000 – 3.000.000,- Kč. Existují však podstatně levnější nabídky. Provozní náklady v případě využití časově neomezené licence jsou už v podstatě minimální. Pokud by si tedy tento Krajský úřad zakoupil časově neomezenou licenci sw PROe.biz PARK verze multi s neomezeným počtem realizovaných on-line výběrových řízení s oprávněním realizovat řízení i pro další majetkové propojené subjekty, činily by pro první subjekt: • investiční náklady za pořízení softwaru 690.000 Kč • roční poplatek za hosting, údržbu sw a správu dat 19.000 Kč Každý další subjekt za využití softwaru platí jak investiční, tak provozní náklady, ovšem s každým dalším subjektem se náklady snižují.54 Tab. č. 4 ukazuje teoretický výpočet, kolik by činily průměrné úspory tohoto KÚ, kdyby se do e-aukcí zařadilo jen 30 % z celkového objemu VZ zadaných krajem zahájených v roce 2011, tj. cca za 700.000.000,- Kč.

Pojetí úspor

Procento úspory

Průměrná výše úspory v Kč bez DPH

a) pesimistické b) realistické c) optimistické

5% 15 – 18 % 30 %

8.750.000 26.250.000 – 31.500.000 52.500.000

Tab. 4: Teoretická průměrná výše dosažených ročních úspor při využití e-aukce u jednoho z krajů v roce 2011 Zdroj: Vlastní výpočty

54

Blíže o produktech a ceník PROe.biz na http://proe.biz/www/cz/produkty-05.php

- 43 -

Procento úspory

Výše úspory

Investice včetně

v Kč/rok

ročních poplatků

Návratnost v letech

5%

8.750.000

710.000

0,08, tj. cca 30 dní

15 %

26.250.000

710.000

0,03, tj. cca 11 dní

Tab. 5: Teoretická doba návratnosti investice u jednoho z krajů za nástroj e-aukce za rok 2011 Zdroj: Vlastní výpočty

Náklady na samotný software jsou vzhledem k výši možných dosažených úspor na základě tohoto výsledku zanedbatelné. Výši doby návratnosti investice potvrzují i slova zástupce PROe.biz T. Trenklera, jenž na základě svých zkušeností říká, že: „softwary jsou zaplaceny při normálním používání řádově za týden.“ Dle slov Z. Kawulokové si zadavatelé úsporami provozu bezplatné zkušební verze e-aukcí vydělají již za dva měsíce. Optimistická varianta úspory 30 %, tj. 52.500.000 Kč představuje cca 1 % úspory prostředků z celkového ročního rozpočtu příslušného kraje. Návratnost investic za pořízení nástroje e-aukce a její dobu na úrovni krajů, které aukci již využily zkoumala otázka č. 12 dotazníkového šetření. Zde byly odpovědi různé. Ve dvou případech ze čtyř kraj návratnosti dosáhl. U prvního kraje to bylo za 1 rok (nástroj byl pořízen nákupem časově omezené licence) a u druhého (nástroj byl pořízen kompletním outsourcingem) zněla odpověď následovně: „Nepočítali jsme to, je to odhad. Celkem cena el. energie klesla cca o 30 %“. Dále pak jeden z krajů, jež dotazník vyplnil uvedl, že neví, zda-li návratnosti investic dosáhl a další kraj uvedl, že tato informace pro ně není důležitá. KOMODITY VHODNÉ PRO E-AUKCI

Teoreticky by mělo fungovat, že tam kde se dělá výběrové řízení může být e-aukce použita. Pro všechny typy předmětů plnění však vhodné nejsou. Největší efektivity dosahují aukce v komoditách a v případech, kdy se jedná o lehce porovnatelné položky.55 Příklady komodit, které lze nakupovat formou e-aukcí v samosprávě: • hlasovací systém pro zastupitelstvo, • ozvučení zasedacích místností • nákup PC sestav, nábytku • výběr mobilního operátora, atd. • nákup kancelářského vybavení • pro centralizaci nákupu elektřiny, zemního plynu, telekomunikace, apod.

55

http://www.e-aukce.cz/zakladni-informace

- 44 -

CENTRALIZOVANÉ ZADÁVÁNÍ

Centralizované zadávání je EU definováno jako technika napomáhající rozšiřování hospodářské soutěže s ohledem na velké objemy nákupů a zefektivňující proces VZ56. Např. v Maďarsku je centralizované zadávání VZ na vládní úrovni používáno již od roku 1995 a v Itálii bylo zavedené v roce 1999. Místní samosprávy ze všech zadavatelů, kteří zde zadají min. jednu zakázku ročně, tvoří 33 %. V Rakousku pro účely centralizace byla v roce 2001 zřízena Rakouská spolková agentura pro VZ, jež je 100 % vlastněna státem. Průměrná míra úspor od založení činí 14 %. Ze všech cca 1000 uzavřených smluv této agentury je 738 smluv s městy a obcemi. Na rozdíl od Slovenska, kde dosavadní fungování centrálního zadávání nepřináší úspory a kde se v této věci provádí změna legislativy. Komodity k centralizaci vhodné jsou ve všech zemích obdobné.57 Činnost centrálního zadavatele v ČR vymezuje blíže ZVZ v § 3. Narozdíl od všech ÚOSS v ČR, jenž na základě Usnesení vlády č. 563/2011 měly povinnost do 30. 4. 2012 zavést tzv. resortní systém centralizovaného zadávání, jehož správcem je MMR a od 1. 7. 2012 postupovat při zahájení ZŘ na nákup vybraných komodit s využitím institutu centrálního ZŘ resortního systému,58 je centralizované zadávání v územních samosprávách prozatím na dobrovolné bázi. Ovšem vzhledem k vysokému počtu kraji zřizovaných organizací, a jejich potřeb se jeví jako velmi vhodné. Je jedním ze základních opatření, jak v největší míře efektivnějším řízením nákladů díky znalosti jejich struktury, snižovat plýtvání veřejnými prostředky při zadávání VZ. Centrální nákup i přes řadu náročných překážek59 (např. zvýšení administrativních nároků spojených s analýzou současného stavu; definice produktu; sběr mnoha různých informací od velkého počtu organizací a jejich strukturování na jednotlivé úrovně odběrných míst; specifika, hladiny a tarify jednotlivých komodit; prodlužováním lhůt z důvodu přesunutí do kategorie nadlimitních zakázek, apod.), sčítáním poptávek přináší velký potenciál úspor z rozsahu u vybraných, zejména opakovaně nakupovaných komodit. Např. Jihomoravský kraj založením společnosti CEJIZA, jež provádí servis všem svým příspěvkovým organizacím a šetří tím dle Zprávy o činnosti společnosti za rok 201160 nejen čas, ale i odbornou práci s tím spojenou, uspoří od roku 2010 na celou dobu trvání zakázek (zpravidla 3 roky) vzhledem k cenám před platným zahájením nákupů celkem 106.687.000 Kč bez DPH.61 Což představuje při teoretické průměrné roční výši 35.562.333 Kč cca 0,6 % ročních rozpočtových výdajů kraje. Využívá k tomu navíc el. formu zadávání za pomoci certifikovaného el. nástroje E-ZAK. Pro vznik dalších úspor je velmi vhodné centrální nákupy spojit s výběrem dodavatele za pomoci e-aukce. Spojení elektronizace VZ, agregace poptávky a e-aukce je jedním

Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. 3. 2004 o koordinaci postupů při zadávání VZ na stavební práce, dodávky a služby 57 Blíže viz http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=f89f07da-8986-430f-9d09-e1e43b7c2519 58 Blíže viz http://www.portal-vz.cz/Centralizovane-zadavani-VZ 59 Zkušenosti s centrálním zadáváním u krajských úřadů http://www.portal-vz.cz/Centralizovanezadavani-VZ/Domaci-zkusenosti 60 http://www.cejiza.cz/uploads/Zprava_o_cinnosti_spolecnosti_CEJIZA_za_rok_2011.pdf , str.6 61 http://www.cejiza.cz/konference-mmr-centralizovane-zadavani-verejnych-zakazek 56

- 45 -

z nejúčinnějších způsobů jak tlačit na dodavatele. A je tou nejlepší kombinací pro řízení výdajových položek organizací, jejichž struktura nákladů je obvykle zahrnuta a zpětně kontrolovatelná jen do úrovně účetních skupin, nikoliv rozložením na jednotlivé položky a jejich množství. Pomocnou hypotézu o úsporách dosažených e-aukcemi dokládá následující graf 4 a tab. 6, v němž je uveden výčet k tomu vhodných komodit a průměrná procenta úspor, která byla za dobu provozu společnosti eCENTRE jednotlivými klienty – zadavateli systému dosažena.

Graf 4: Průměrné procento dosažených úspor u jednotlivých komodit v období let 2006 – 2011 Zdroj: Zkušenosti APUEN s centralizovaným zadáváním VZ

Agregace poptávek s návazným využitím aukce dle níže uvedené časového vývoje zlevňuje následující komodity v průměru: KOMODITA

PRŮMĚRNÁ VÝŠE ÚSPOR

energie (elektřina, plyn)

20 %

zdravotnický materiál a léky

25 % (v roce 2011 léky dokonce o 60 %)

služby a stavební zakázky

28 %

potraviny

17 %

62

MTZ

33 %

mobily

až cca 60 %

Tab. 6: Průměrná výše úspor u vybraných druhů komodit za období let 2006 – 2011 Zdroj: vlastní výpočty dle podkladů eCENTRE

62

Materiálně technické zabezpečení

- 46 -

Musí se ovšem přihlédnout k očekávanému a pravidelnému růstu cen a to nejenom energií. Výše úspory je závislá především na výši agregované poptávky. Čím vyšší bude poptávka, tím vyšší bude úspora. I když příliš velký objem může vést k nepřehlednosti, proto je třeba zavést jednotné označení a evidenci všech položek. Též může dojít k porušení hospodářské soutěže v podobě diskriminace menších podniků, či ke kartelům firem.63 Příklady úspor dosažených s využitím služeb společnosti eCENTRE zmiňuji z důvodu jejich velkého podílu ve využívání aukčních produktů (PROe.biz) na trhu veřejného obstarávání. Následující graf 5 ukazuje, že je to společnost se kterou samospráva nejčastěji spolupracuje, z toho kraje využívá služeb společnosti jen z 9 %. (viz graf 6)

Graf 5: Společnosti se kterými dle APUEN k 27. 9. 2011 nejčastěji spolupracuje samospráva Zdroj: http://www.apuen.cz/uploads/APUeN.pdf

Uskutečněná centralizovaná zadání veřejných zakázek dle typu zakázníka eCENTRE, a. s. 10%

1%

9%

Ministerstvo

8%

Kraje Města Sdružení měst a obcí / Mikroregiony

72%

Obce

Graf 6: Poměr klientů eCENTRE dle uskutečněných centralizovaných zakázek Zdroj: Výsledky společnosti eCENTRE, a. s., upraveno autorkou http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=eee682ba-a559-40a1-92db-430bdcb27e0c

63 Středočeský kraj plánuje centrální nákup masa pro školy. Vedoucí jídelen to kritizují http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony/_zprava/1030940

- 47 -

Služeb systému eCentre vyžilo již pět KÚ. V následující tabulce je uveden příklad výše jejich dosažených úspor u komodit energie a zemní plyn. KOMODITA NÁZEV KRAJE

CENTRÁLNÍHO NÁKUPU

VÝŠE ÚSPORY v Kč

v%

elektrická energie

15.177.134

27,0

zemní plyn

4.138.245

7,08

elektrická energie

30.551.248

29,5

zemní plyn

12.694.536

40,6

Moravskoslezský kraj

elektrická energie

23.100.000

34,0

Ústecký kraj

elektrická energie

16.022.869

33,7

elektrická energie

2.494.680

5,0

zemní plyn

13.082.070

22,3

Pardubický kraj

Kraj Vysočina

Královehradecký kraj

Tab. 7: Příklad komodit a úspor krajů a jejich příspěvkových organizací dosažených využitím systému eCENTRE při centrálním nákupu za použití e-aukce Zdroj: vlastní zpracování dle údajů eCENTRE http://www.ecentre.cz/nasi-klienti

Za jednu z hlavních překážek širšího zájmu o systém ze strany zadavatelů z řad municipalit lze považovat vysokou vstupní investici. Např. Ostrava64 , jež systém jako jediná zavedla v plném rozsahu, zaplatila za implementaci systému eCENTRE dle slov ředitele společnosti Ecentre V. Grygara 40 mil. Kč. Zavedením v plném rozsahu pro své organizace na všechny komodity však ušetřila téměř 90 mil. Kč. V Ostravě nyní "zdravě" nakupuje 147 organizací města ze 180. V souvislosti s touto problematikou jsem se zabývala otázkou, zda je pro zadavatele z řad krajů implementace tohoto systému efektivní, tzn. jaké kroky na implementaci musí vynaložit a jaká pro něj z toho plyne výše vstupních/investičních nákladů vzhledem k výši úspor. Za tímto účelem byl mnou osloven jeden z obchodních manažerů společnosti eCENTRE pan M. Kindl, jenž mi poskytl následující informace, které tímto blíže shrnuji. Cena za implementaci je individuální a nelze ji tedy zobecňovat. Odvíjí se od velikosti klienta, tzn. objemu nákupů zahrnutých do systému. Záleží také na jednotlivých prioritách klientů. Odměna se obvykle skládá z kombinace pevné měsíční sazby za detailní analytickou část současného stavu, jež tvoří základ pro zadávací dokumentaci a která je nejnákladnější v počáteční fází projektu. Dále se odměna skládá v provozní části z určitého procenta z objemu nákupů

64

http://www.ecentre.cz/novinka/375-system-centres-nyni-s-nizsi-vstupni-investici-zdroj-moderni-obec

- 48 -

realizovaných přes systém. Počáteční náklady jsou společností přesouvány až do produktivní fáze projektu, kdy se již generují úspory. Tento krok může být brán jako jeden z vhodných motivačních prvků pro elektronizaci jako takovou. Obecně se udává, že náklady na systém se obvykle pohybují mezi 20 až 30 % výnosů (dosažených úspor) projektu. Průběh v čase je zobrazen v následujícím grafu 7. Odvození odměny přímo od dosažené úspory však není podle stanoviska ÚOHS v pořádku.

Graf 7: Typický průběh nákladů a výnosů při využití služeb eCENTRE v čase Zdroj: interní materiál pana M. Kindla, obchodního manažera eCENTRE

Dále mě také zajímala otázka navýšení personálních kapacit a tedy vzniku dalších nákladů v případě implementace tohoto systému. Ovšem jak mi bylo sděleno, zavedení systému kraji žádné dodatečné navýšení personálních kapacit na straně zadavatele nevyžaduje. Nutná je pouze součinnost zástupců kraje či organizací s pracovníky společnosti při výměně informací v analytické části či účast v hodnotících komisích. Provozní činností se tedy zadavatelé nezabývají, tou se zaobírají již odborní pracovníci systému.

4. 3. 2. 4 Vyhodnocení dotazníkového šetření u krajů v oblasti e-aukcí Na otázku č. 6: Využívali jste k hodnocení nabídek a výběru dodavatele e-aukci již před účinností novely ZVZ?, jež sloužila k ověření pomocné hypotézy č. 1: Na krajských úřadech je nejčastěji zastoupenou (do 1. 4. 2012 nepovinnou) formou el. nástroje, využití e-aukce, a která také rozlišovala, zda e-aukce byly použity u centrálního nákupu nebo i jednotlivých zakázek KÚ, odpovědělo 50 % dotázaných, že NE (i když jeden kraj e-aukci pro centrální nákup již využil a přinesla mu značnou finanční úsporu). Jako důvod proč tomu tak dosud nebylo (viz otázka č. 7) 75 % zadavatelů (tj. 3 kraje) uvedlo: nepotřebnost – s klasickým listinným způsobem výběru jsme byli spokojeni. Jeden kraj (zbylých 25 %) pak uvedl jiný důvod a to: „zatím nebyla vůle“. Jiné možnosti, jenž dotazník nabízel, např. jako vysoké náklady na pořízení nástroje, nedostatek informací o nástroji, nedůvěra v systém výběru dodavatele žádný ze zadavatelů neuvedl. Na následující otázku č. 8 Jakým způsobem elektronický nástroj e-aukce plánujete pořídit? tito zadavatelé ve dvou případech neodpověděli, v dalších dvou případech, že plánují nástroj pořídit či provozovat kompletním outsourcingem či „předvedením el. nástroje certifikovanou firmou“.

- 49 -

Dalších 50 % dotázaných odpovědělo na otázku č. 6 , zda e-aukce již před účinnosti novely využívali – ANO. Z toho jeden kraj pouze pro centrální nákup nadlimitních zakázek na dodávky zboží. Dva kraje pro centrální nákup i jednotlivé zakázky KÚ, přičemž jeden z nich e-aukce využívá u VZ na dodávky zboží a služeb u všech druhů VZ dle limitu a druhý jen u nadlimitních zakázek na dodávky zboží a služby. Poslední z těchto krajů využil e-aukce pouze na jednotlivé zakázky úřadu, ne pro centrální nákup, a to u VZMR na dodávky zboží. Na stavební práce žádný z těchto krajů e-aukce nevyužívá. (Některé kraje, jež se dotazníkového šetření nezúčastnily, e-aukce min. pro centrální nákup měly možnost již také využít). Navíc nelze neuvést zkušenost jednoho z dotázaných krajů, jež e-aukci pořízenou kompletním outsourcingem využil v jednom případě pro centrální nákup. „Ovšem i přes úspěch této jediné pořádané aukce, radní tohoto kraje zájem o e-aukce nemají.“ Co však plánují je využít NEN.65 Na otázku č. 8: Jakým způsobem jste elektronický nástroj e-aukce pořídili či plánujete pořídit? tito zadavatelé odpověděli v jednom případě kompletním outsourcingem, ve třech případech nákupem časově omezené licence, přičemž z toho jeden kraj i nákupem softwaru s neomezeným použitím. Otázky č. 9 – 12 byly vymezeny právě pro ty zadavatele, jenž e-aukce již využívali/jí. V tab. 8 jsou uvedeny příklady komodit a procento úspor jenž jsou odpovědí na otázku č. 9 Přineslo Vám využívání e-aukcí úspory na konečné ceně zakázky?, která také sloužila pro ověření pomocné hypotézy č. 3: Výběr dodavatele pomocí elektronického nástroje e-aukce zadavatelům z řad krajů přináší úsporu finančních prostředků na rozdíl od klasického listinné formy. Dále uvádím % z celkového počtu kraji zadávaných zakázek, kde byla k výběru dodavatele využita e-aukce, jenž je odpovědí na otázku č. 10. U všech čtyř krajů eaukce úspory přinesly a odpověď tedy zněla – ANO, ovšem u jednoho z těchto krajů v případě komodity – jiný zdravotnický materiál úspor nebylo dosaženo a odpověď zněla i NE.

KRAJ I

II

III IV

% DOSAŽENÝCH

KOMODITA

ÚSPOR

Elektřina Plyn Telekomunikační služby – mobilní – pevné linky Tonery Hygienické potřeby Kancelářské potřeby Elektrická energie (zvlášť vysoké a zvlášť nízké napětí) Elektřina Péče o chráněné území Zdravotnický materiál

% VYUŽITÍ E-AUKCÍ Z ∑POČTU VZ

25 % 18 % 21 % 19 % 3,7 % 4,9 % 6,9 %

25 %

5%

5%

za rok 2009 0,22 %

e-aukce úspory přinesly, nebyly však v dotazníku vyčísleny

3%

Tab. 8: Příklad komodit a úspor dosažených použitím e-aukcí u vybraných krajů Zdroj: vlastní zpracování dle výsledků dotazníkového šetření k DP

65

Viz dále v textu této DP

- 50 -

4. 3. 2. 5 Zkušenost s e-aukcemi na Slovensku Narozdíl od ČR či Polska je Slovensko unikátní v tom, že více e-aukcí probíhá v sektoru veřejném než soukromém. Zlom v používání e-aukcí na Slovensku nastal v r. 2009. Ze studie TIS66, která zkoumala výsledky více jak tisíce e-aukcí na Slovensku od roku 2008 vyplývá, že zavedení povinnosti pro veřejné instituce nakupovat formou e-aukce, byl dobrý krok jednak z hlediska efektivity, ale i z hlediska vyšší transparentnosti a omezení korupce. E-aukce zde dokáží zvýšit počet konkurenčních nabídek a uspořit zadavatelům v průměru 6 až 15 % předpokládané ceny. U stavebních zakázek je průměrná úspora na Slovensku za pomoci e-aukcí 30 %. Těchto úspor by se dalo využít u stavebních zakázek na dálnice, které jsou na Slovensku stejně jako v Česku velmi předražené. Ovšem dle prohlášení některých slovenských ministrů, se u dálnic e-aukce použít nedají i když slova Trenklera to dementují. Hrubý odhad dosavadních úspor na Slovensku je 30 mil. eur (742 mil.Kč). Pokud by se e-aukce používaly pravidelně při třetině objemu veřejných zakázek, tak by roční úspory mohly dosahovat 250 mil.eur (cca 6,930 mld.Kč). Kdyby se do e-aukcí zařadilo jen 30 % zakázek z celkového trhu veřejných zakázek v ČR za rok 2011, tj. cca 165 mld. Kč ročně, průměrné úspory při 15 % by ve veřejné správě činily cca 25 mld. Kč v ČR. Od roku 2008 do roku 2011 objem zakázek pořizovaných formou aukcí vzrostl na Slovensku z 1 % na 17 % z celkového objemu VZ. E-aukce za uplynulý rok 2011 dle TIS tvořily 12% podíl na celkovém objemu veřejných zakázek na Slovensku, tzn., že každé pátá veřejná zakázka se uskutečnila za pomoci e-aukce. Za rok od povinného zavedení se objem i počet aukcí ztrojnásobil. Téměř polovinu objemu aukcí (viz graf 8) na Slovensku zaujímají nákupy zdravotnického materiálu a hotelové a restaurační služby. Nemocnice jsou totiž největšími zadavateli co do počtu aukcí. Nejvyšších úspor (viz tab. 9) je dosahováno při zadávání právních a konzultačních služeb, u stavebních prací, služeb na likvidaci odpadů a nákupů energií. Na úrovni samospráv se e-aukce nejčastěji uskutečňují u zakázek na zboží, ačkoliv služby zase dominují, co do objemu. Mezi největšími zadavateli žádný kraj Slovenska nefiguruje. Nejčastěji v e-aukcích soutěží tři uchazeči, v případě klasického postupu jsou to průměrně uchazeči dva. Porovnání výsledných cen při 12 komoditách při klasické listinném postupu a při e-aukcích potvrdilo lepší efektivnost e-aukcí u 10 z 12 položek.67

66 67

http://www.podnikam.webnoviny.sk/it-a-trendy/aukcie-setria-priemere-sest-nakladov/24193 http://www.transparency.sk/kazdy-piaty-tender-sa-u-nas-robi-elektronickou-aukciou/

- 51 -

Co se nakupuje elektronickými aukcemi duben 2011 - březen 2012 Zdravotnické zboží Hotelové a restaurační služby

15%

stavební práce

26% 4%

Kancelářský materiál a výpočetní technika

5%

Plyn, energie

5% Opravy, údržba a instalace

7%

Likvidace odpadů

20% 9%

Právní a konzultační služby

9%

Ostatní

Graf 8: Podíl objemu nakupovaných komodit v tendrech na Slovensku v období duben až březen 2012, kde se použily elektronické aukce Zdroj: tender.sme.sk, Transparency International Slovensko, upraveno autorkou

NÁZEV

OBJEM E-AUKCÍ V MIL.EUR

Právní a konzultační služby

5,1

18

10,0%

30,9%

20,9%

Stavební práce

POČET AUKCÍ

ÚSPORA PŘI TENDRECH BEZ AUKCÍ

CENOVÁ ÚSPORA PŘI AUKCÍCH

ROZDÍL

10,7

20

19,6%

39,1%

19,5%

Likvidace odpadů

5,7

18

5,8%

19,3%

13,5%

Plyn, energie

8,3

14

2,1%

10,8%

8,7%

Chemikálie

0,5

13

11,3%

18,5%

7,2%

Kancelářská technika

10,2

30

7,0%

13,3%

6,3%

Automobily

3,1

17

2,4%

4,7%

2,3%

30,6

322

5,9%

8,0%

2,1%

Potraviny

2,2

38

2,0%

1,7%

-0,3%

Nábytek

0,6

14

9,7%

8,6%

-1,1%

Zdravotnické přístroje

Tab. 9: Cenová úspora dle předmětu komodit dosažená elektronickými aukcemi od dubna 2011 na Slovensku v % Zdroj: tender.sme.sk, přepočty Transparency International Slovensko, upraveno autorkou Pozn.: předměty, kde bylo vykonaných minimálně 10 aukcí od dubna 2011; úspora počítaná oproti předpokládané ceně

- 52 -

4. 3. 3 Procesní nástroje Každá VZ prochází v rámci ZŘ různými fázemi. Procesní nástroje jsou aplikace s rozšířenou funkcionalitou, jež slouží k evidenci a elektronické podpoře celého procesu zadávacího řízení VZ definovaným dle ZVZ. Procesní nástroje v plném rozsahu zahrnují i profil zadavatele a v případě volitelného rozšíření i elektronické aukce, zadávání na základě rámcových smluv či v DNS, atd., jakožto volitelné rozšíření (viz E-ZAK, obr. 4). Oblasti, jež nejsou pokryty zákonem (zobrazeny šedě) nespadají přímo do kompetence el. nástroje. Ovšem elektronické nástroje podporují i přípravu VZ, archivaci dat k VZ a po propojení s jinými IS (integrace se spisovou službou, atp.) i další oblasti, např. plánování nákupů, objednávky, apod. El. nástroj může sloužit také k interní komunikaci mezi pracovníky zadavatele nebo plnit funkci úložiště dokumentů.68

Obr. 4: Procesy zadávání VZ podporované el. nástroji Zdroj: http://www.ezak.cz/elektronizace-verejnych-zakazek69

Vybrané přínosy, funkcionalitu, silné a slabé stránky a případné hrozby elektronické formy zadávání za pomoci procesních nástrojů shrnuji formou SWOT analýzy níže uvedené.

http://www.kavz.cz/wp-content/uploads/2011/08/certifikace-elektronickeho-nastroje-v-praxi.pdf Bližší popis funkcionality jednotlivých ikon elektronizace VZ na http://www.ezak.cz/prehledfunkcionality 68 69

- 53 -

4. 3. 3. 1 SWOT analýza el. formy zadávání procesních nástrojů pro správu VZ

pomocí certifikovaných

SILNÉ STRÁNKY70 • zavedení řádu do VZ zadavatele – jednotné prostředí pro evidenci zadávání VZ v procesu ZŘ zajišťující dodržení platných postupů pro jednotlivá ZŘ; – upozorňování na termíny a časové limity a přehled nad stavem jednotlivých VZ. • zvýšení a posílení transparentnosti - rovný přístup k elektronicky zveřejněným VZ => důvěryhodnost zadavatele; – každý jednotlivý krok zadávacího procesu je postupně zaznamenáván => lepší kontrolovatelnost úkonů v ZŘ. • zrychlení komunikace mezi zadavatelem, dodavateli a ISVZ US; • zkrácení lhůt při poskytování elektronické zadávací dokumentace • snížení nákladů na administraci a zjednodušení zadávání a minimalizace chyb – předpřipravené formuláře dle platné legislativy pro jednotlivé druhy ZŘ; • rychlá, přehledná dostupnost informací a dokumentů o VZ • možnost vyhodnocení a audit VZ a zavedení systému centralizovaného nákupu; • snížení nákladů na proces zadávání VZ - v úvodu používání nástroje může dojít k nárůstu administrativní činnosti, ale postupně je možné administrativní náklady podstatně snižovat, zejména o výdaje na poštovné. • Archivace - po celou zákonem stanovenou dobu 10 let – jediná databáze a historie veškerých lehce dohledatelných informací, dokumentů a formulářů, urychlení vyhledávání z velkého objemu dat, možnost tvorby statistických výstupů. PŘÍLEŽITOSTI • možnost rozšíření počtu potenciálních dodavatelů, tzn. větší konkurence; – na straně nabídky je dle subkomise NERV nízká míra konkurence. – průměrný počet podaných nabídek do soutěží o VZ je v ČR nižší než v zemích EU (viz graf 9)

Graf 9: Průměrné počty podaných nabídek do soutěží o nadlimitní veřejné zakázky v členských zemích EU (2004-2005) Zdroj: Doporučení subkomise NERV proti korupci

70

Vybrané příklady přínosů a funkcionalit, jež udávají poskytovatelé certifikovaných el.nástrojů: E-ZAK, Softender; upravenou autorkou

- 54 -

• • • •

snížení pořizovací ceny, tzn. dosažení úspor z efektu konkurence; příležitosti spojené s využitím e-aukcí (viz výše); postupné zavádění povinnosti elektronizace VZ vymezené platnou legislativou; významné pozitivní efekty při snižování příležitostí ke korupci a zvyšování možnosti posílení důvěryhodnosti zadavatele;

SLABÉ STRÁNKY • vysoké vstupní investiční náklady; • • •

úkony, které nelze provádět elektronicky, jsou prováděny mimo systém; nedořešenost dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů; nedořešenost ověřování platnosti elektronických podpisů při přeshraničním styku.71

HROZBY • konflikt s nedodržením platné legislativy a riziko nesouladu s funkčností a prostředím v případě používání necertifikovaných nástrojů, riziko prošetřování ze strany ÚOHS; •

nedostatečná legislativa, nekompatibilita a nesoulad s jinými právními předpisy upravujícími elektronickou komunikaci;

•

neznalost přínosů zadávání pomocí el. nástrojů;

•

neefektivní používání el. nástrojů;

•

nízký zájem ze strany zadavatelů i dodavatelů - nízká motivace k přechodu na el. formu zadávání vyplývající z dosavadní spokojenosti s klasickou listinnou formou;

•

absence el. podpisu;

•

obava z rizik související s integrací technologií do stávajících IS;

•

obava z rizik související s bezpečnostními a kontrolními mechanismy;

•

znevýhodnění a komplikace pro potenciální dodavatele usilující o získání zakázky z důvodu technologické překážky;

•

nedostatečné školení ze strany poskytovatelů, nízká efektivnost školení a přesvědčení zadavatelů o nepotřebnosti se školit;

•

složité

použití

IS

odhaluje

novou

zranitelnost

kolem

systémové

integrity

a technologické bezpečnosti.

72

Pokud se kraj rozhodne investovat do el. nástroje, výsledná cena dle mnou oslovených poskytovatelů, záleží na několika faktorech, např. na spádovém počtu obyvatel kraje, omezenosti přístupu a počtu zakázek pro všechny organizace kraje, zřízení webových stránek, atd. Především však musí mít kraj přehled a jasno v tom, jaký rozsah funkcionalit od nástroje očekává, tak aby mohla být sestavena individuální nabídka. Pokud těmito informacemi zadavatelé dosud nedisponují, přesto jsou rozhodnuti el. nástroj využít, je možné získat tyto informace v průběhu ukázky nástroje poskytovatelem v sídle zadavatele. Forma pořízení nástroje závisí na nabídce konkrétního poskytovatele. 73

71

Více viz Zelená kniha o rozšířeném el.zadávání VZ v EU

72

E-procurement reduces opportunities form corruption and Grubery, str.6

73

Více na https://www.softender.cz/em4?service=page/Zadavatel_Nabizime a na

http://www.ezak.cz/zpusob-porizeni

- 55 -

Obecně je možné nástroje pořídit formou: • pronájmu v dohodnutém rozsahu a na zvolenou dobu, • nákupem licence – provozováním na vlastní infrastruktuře zadavatele (s plnou odpovědností za zajištění legislativních požadavků na el.nástroj) – provozní servis zajištěn poskytovatelem po smluvně dohodnutou dobu Jak dalece investiční náklady za pořízení el. nástroje mohou být pokládány za hlavní překážkou k rozvoji elektronizaci u krajů, zjišťuji DŠ. Při této příležitosti jsem také oslovila jeden z krajů, který v nedávné době do el. nástroje v plné verzi formou nákupu licence spolu se servisem na čtyři roky investoval. Zajímalo mne, byla-li cena za pořízení nástroje velkou překážkou v rozhodování, zda nástroj pořídit nebo přínosy spojené s elektronizací převážily. Při porovnávání nákladů na pořízení nástroje kraj vycházel z úvah srovnání s jiným městem a jemu poskytovaných služeb od jiné firmy. Za čtyřleté náklady a provoz procesního nástroje ve srovnání s variantou města, to bere tento kraj tak, že ušetří cca 28 milionů Kč. Navíc pořízením procesního nástroje kraj nemusí vynakládat finanční prostředky na provedení externí e-aukce řádově se pohybujících mezi 200 – 400 tis. Kč/aukci. Další z úvah, která byla brána v potaz byla ta, že profil zadavatele bude možné získat zdarma do konce roku 2012, po 1. 1. 2013 bude každý přístup zpoplatněn cca 1 000 Kč/za vstup nebo zakázku (není ještě přesně specifikováno). Každopádně přínosy, které procesní nástroje přinášejí, byly důvodem proč se kraj rozhodl zvolit tuto variantu.

4. 3. 3. 2 Výsledky dotazníkového šetření Na otázku č. 13 dotazníku: Využíváte v zadávacím procesu VZ el. formu zadávání za pomoci některého z el. nástrojů nebo zadáváte VZ klasicky listinným způsobem?

Odpovědělo 5 KÚ (62,5%), že zadává pouze klasickým listinným způsobem. Přičemž z toho jeden kraj má pro centrální nákup komodit pro příspěvkové organizace, jejichž je zřizovatelem, zřízenu vlastní obchodní společnost využívající jeden z procesních el. nástrojů. Další z těchto krajů také služeb jedné z organizací, která centrální nákupy zaštiťuje již využil. Otázka č. 16, jež obsahovala deset variant odpovědí, přičemž bylo možné zvolit jejich různý počet, měla za cíl zjistit z jakých důvodů tedy KÚ el. formu nepoužívají či nechtějí používat. V následující tabulce je uvedena četnost jednotlivých variant odpovědí. Ve dvou případech je jiným důvodem: „využíváme pouze profil zadavatele„ a „Jako u e-aukce, zadavatelem je samospráva, rada o elektronizaci nemá zájem. “

- 56 -

I

nedostatečná motivace, klasická listinná forma zadávání nám po všech stránkách plně vyhovuje

II

dokud použití není povinné dle zákona o VZ, budeme zadávat klasicky listinnou formou

III

vysoké investiční náklady na zařízení elektronického zadávání veřejných zakázek

IV

obava z rizik související s integrací technologií do stávajících informačních systémů

V

obava z rizik související s bezpečnostními a kontrolními mechanismy nutnými k zajištění jejich řádného používání

VI

nedostatek informací o funkčnosti a službách nástroje

VII

znevýhodnění a komplikace pro potenciální dodavatele usilující o získání zakázky z důvodu technologické překážky

VIII

nedisponování elektronickým podpisem

IX

nedostatečná legislativa

X

Četnost variant odpovědí proč KÚ nevyužívají elektronicku formu zadávání VZ

jiný důvod

ABSOLUTNÍ ČETNOST ODPOVĚDÍ

0

1

2

3

4

Graf 10: Četnost variant odpovědí na otázku č. 16 dotazníkového šetření zkoumající z jakých důvodů KÚ nechtějí využívat elektronickou formu zadávání VZ Zdroj: vlastní zpracování dle dat získaných dotazníkovým šetřením

Otázkou č. 17 jsem tedy chtěla zjistit v jakém časovém horizontu a v jakém rozsahu KÚ zvažují přechod od klasické listinné formy k el. formě VZ. Ve dvou případech pravděpodobný termín kraji nebyl stanoven. Ve třech případech zněly odpovědi: – „Termín nelze odhadnout“; – „Zatím nezvažujeme“; – „Se zavedením NEN, a to podle výsledku nejbližších voleb, nebo až to bude povinné.“ Další tři kraje (37,5 %) v otázce č. 13 udávají, že v zadávacím procesu kombinují, jak klasický tak el. způsob zadávání. V jednom případě od dubna 2011 v rozsahu centrálního nákupu (zajišťováno externím dodavatelem na základě mandátní smlouvy, tzn. že bližší směrnice upravující el. zadávání není blíže zpracována, stejně tak jako u VZMR realizovaných interně) a v druhém případě od dubna 2012 v plném rozsahu (El. postup prozatím ve směrnici upravující postup zadávání VZ není upraven. V těchto věcech kraj postupuje dle zákona).

- 57 -

Oba tyto kraje se shodují v tom, že el. forma zadávání oproti listinné formě (viz otázka č. 15) jim přinesla zlepšení především v transparentnosti – rovném přístupu k informacím a v tom, že postup zadávání je řádně zdokumentovaný, tj. zajištěna evidence všech VZ na úrovni kraje. Třetí z krajů přínosy nestanovil a k plnému využívání mu chybí, dle jeho vyjádření, dostatečná legislativa. Jiné varianty přínosů jako např. jednodušší administrace, zkrácení lhůt a doby potřebné k zadání zakázky, snížení administrativních nákladů na zadávací řízení nezvolil nikdo. Nutno podotknout, že tyto kraje udávají v odpovědích na otázku č. 14, jež se týká toho, zda zadavatelé mají přehled o výši administrativních nákladech na zadávací proces, že tyto náklady – nebylo třeba zjišťovat. Třetí z těchto krajů bližší rozsah a přínosy, kterému elektronická forma od roku 2011 přináší blíže nespecifikoval.

ŠKOLENÍ

Cílem otázky č. 22 bylo zjistit, zda se odpovědní zástupci zadavatele pro zadávání zakázek z řad KŮ účastní pořádaných školení či seminářů týkajících se elektronizace VZ, zda-li byly přínosné či nikoliv a eventuálně v čem. Šest krajů z osmi (75 %) na tuto otázku odpovědělo ANO – účastníme se. Jeden z těchto krajů ovšem tvrdí, že: „Nebyly přínosem“. Ostatní uvádějí např. tyto důvody proč se školení účastní: • „Jsme informováni o předpokládaném vývoji v této oblasti, můžeme reagovat.“ • „Zjištění nových směrů, povinností a možností v oblasti elektronického zadávání“ • „Viděli jsme krátkou prezentaci firmy B2B“ • „Zvyšování povědomí o VZ“ Dva kraje (25 %) na otázku č. 22 odpověděly, že NE – neúčastníme se školení/seminářů. V otázce č. 23 pak měly tyto kraje vybrat Z jakého důvodu se školení/seminářů o elektronizaci VZ neúčastní? V obou případech byla vybraná pouze I. varianta odpovědi, která zněla: „Zadáváme klasicky listinnou formou a neplánujeme v dobrovolném rozsahu využívat el. nástroje k el. zadávání VZ.“ Jiné varianty odpovědí např. informace získáváme jinou formou, vedením není přikázáno, atd. zvoleny nebyly.

PROPAGACE OD POSKYTOVATELŮ ELEKTRONICKÝCH NÁSTROJŮ

Cílem otázky č. 24 bylo ověřit na krajské úrovni, zda-li je propagace el. nástrojů a elektronizace jako takové ze strany poskytovatelů el. nástrojů dostatečná a pro kraje přínosná. Ve všech osmi případech (100 %) odpověď na otázku Byli jste už někdy osloveni nějakou firmou s nabídkou el. nástrojů (případně jakou firmou či jaký el. nástroj nabízela)? zněla – ANO, přičemž vyjmenovanými firmami byly ve většině případů

poskytovatelé certifikovaných el. nástrojů. Jeden ze zástupců krajů uvedl, že už si nepamatuje jakou firmou byli osloveni nebo jaký nástroj nabízela. Další kraj, jež uvádí, že v plném rozsahu používá el. formu zadávání v kombinaci s klasickou listinnou doplňuje, že: „Elektronický nástroj byl vybrán na základě veřejné zakázky.“

- 58 -

PROBLEMATIKA ADMINISTRATIVNÍCH NÁKLADŮ

Jedním z argumentů mluvících kladně pro elektronizaci VZ, ať už s využitím procesních nástrojů či e-tržiště ve srovnání se systémy využívajícím papír je ten, že elektronizace VZ napomáhá snižovat administrativní náklady spojené se zadávacím procesem. „V aktuální ekonomické situaci může být takové zvýšení efektivity, maximalizující potenciál, který lze získat z omezených zdrojů, velmi vítáno.“ (Zelená kniha, 2010). V případě ČR bohužel neexistuje žádný komplexní materiál, který by se snažil výši dodatečných transakčních nákladů procesu zadávání VZ analyzovat. Ekonomickými aspekty VZ se např. zabývá ve svých studiích J. Pavel. Zpráva o výsledcích šetření MMR za rok 2011 (viz následující graf. č. 11) z dat získaných od všech kategorií zadavatelů v ČR, vyčísluje průměrné náklady na administraci jedné VZMR cca 10.000 Kč a pod/nadlimitní VZ pak cca 30.000 Kč bez DPH. Do nákladů jsou zahrnuty veškeré náklady na administraci jednoho ZŘ (jak na přípravu, tak na samotnou realizaci ZŘ), tj. především osobní náklady pracovníků zadavatele a přizvaných odborníků, náklady na tisk materiálů, náklady na externí služby).

Graf 11: Průměrné náklady na administraci jedné veřejné zakázky (vážený průměr v Kč bez DPH) Zdroj: Zpráva o výsledcích šetření MMR za rok 2011

TIC (2009) udává, že listinnou formou vedené administrativně nejnáročnější otevřené řízení přijde na cca 30.tis.Kč. Výpočet byl založen na tom, že administrativa otevřeného řízení si vyžádá plné měsíční vytížení jednoho úředníka s platem 20 tis. Kč + 7 tis. Kč pojistné placené zaměstnavatelem + 3 tis. Kč režijní náklady. S uvažovaným nárůstem mezd a ostatních nákladů, ke kterému došlo mezi roky 2006 a 2009, můžeme hodnotu dodatečných administrativních nákladů dle TIC navýšit na 50 tis. Kč. Nástin možných administrativních nákladů v zadávacím procesu lze naleznout také v bakalářské práci Štohanzlové (2010). Její vypočtené náklady jsou o poznání nižší. V práci udává, že administrativní náklady klasické listinné podoby celého ZŘ na straně zadavatele činí v listinné podobě u VZMR 4.840 Kč a u nadlimitních pak cca 8.400 Kč

- 59 -

za 1 zakázku (do výpočtu zahrnuje mzdové a režijní náklady, poplatky a jiné další náklady). Avšak na základě rozhovoru s jedním zástupcem KÚ jsem nabyla dojmu, že ani samotní zadavatelé představu o tom, nakolik jim administrativa procesu zadávaní VZ navyšuje náklady, nemají a ani se jimi blíže nezabývají. Proto jsem do dotazníku zařadila i otázku č. 14, abych zjistila, zda vůbec KÚ mají přehled o tom, kolik (Kč bez DPH) činí průměrné celkové administrativní náklady na zadávací proces u jedné jimi zadaný veřejných zakázek malého rozsahu, podlimitní a nadlimitní VZ? A jestliže tedy

tímto přehledem nedisponují, jak by potom mohly vědět, kolik by elektronizací ušetřily, tzn. jak by se jim administrativní náklady na zadávací proces snížily? Při jedné osobní konzultaci mi bylo sděleno, že takovéto náklady nelze vyčíslit, max. formou mzdových nákladů pracovníka věnujícího se VZ. Žádný z krajů variantu: nelze vyčíslit, však v dotazníku nevybral. Jeden kraj v odpovědi v dotazníku odpověděl NE – přehled nemáme. Jiný kraj vybral jinou možnost a to: „Zatím nebylo zjišťováno“. Tyto kraje zadávají VZ listinnou formou. Další tři kraje, jež udávají kombinovaný způsob zadávání (v odpovědi na otázku č. 13), zvolily variantu odpovědi: Nebylo třeba zjišťovat. Navíc jeden z nich navíc vybral i jinou možnost, která zněla: „Většina podlimitních a nadlimitních VZ je realizována v zastoupení a proto ceny za administraci ZŘ jsou stanoveny mandátní smlouvou dle typu ZŘ (max. cena je pak 168 tis. Kč).“ Ani v odpovědích na otázku č. 15 pak žádný z těchto krajů neuvedl jako přínos elektronizace snížení a administrativních nákladů spojených se ZŘ. Tři kraje, jež zadávají listinnou formou uvedly, že přehled o administrativních nákladech na zadávací proces ANO – mají. Ovšem zde je nutné rozlišovat, zda-li se jedná o VZMR, podlimitní či nadlimitní zakázky a zda-li jsou VZ připravované vlastními silami kraje či externími administrátory. Od výše uvedených nákladů dle různých zdrojů jsou tyto náklady značně vyšší. VZMR se většinou dle slov jednoho z krajů připravují vlastními silami, tzn., že náklady jsou tedy osobní náklady vlastních pracovníků, tj. mzda a režie pracovníka. Přesnou částku však neuvádí. Jiný kraj je vyčíslil částkou cca 5.000,- Kč bez DPH. Při zpracování VŘ externí firmou se administrativní náklady obecně pohybují u jednoho z krajů od 50 – 250 tis. Kč. U jiného kraje je to u VZMR: 30 tis. Kč, podlimitní VZ: 50 tis. Kč, nadlimitní VZ: 53 tis. Kč. Ve třetím případě kraj tyto náklady vyčíslil takto: VZMR: 5 tis. Kč, podlimitní VZ: nad 75 tis. Kč a nadlimitní VZ: nad 75 tis. Kč. Cílem otázky č. 25 Pokud disponujete těmito informacemi, vyplňte prosím tabulku o Vámi zadaných VZ za rok 2011 na Vašem úřadu? bylo zjistit, zda-li je počet zakázek zadaných jednotlivými KÚ zhruba podobný. Pět úřadů tyto informace v různé míře mají. Nutno podotknout, že ne vždy jednotliví oslovení zástupci disponovali údaji za celý KÚ. Pro následující výpočet, komparující výši transakčních nákladů na proces zadávání v listinné a el. formě, jsem proto zvolila údaje jednoho z krajů (z důvodu zachování anonymity neuvádím jeho název), jenž udává počet všech zadaných VZ všemi odbory úřadu za rok 2011, zadává klasickou listinnou formou a o výši svých transakčních nákladů dle výsledku dotazníku přehled nemá.

- 60 -

Samozřejmě, že výše nákladů není vždy stejná a odvíjí se od řady faktorů, které jejich výši ovlivňují, jako je např. složitost či rozsah zakázky, předmět zakázky, atd. Následující tabulka 10 ilustruje pouze teoretickou výši transakčních nákladů tohoto kraje při zprůměrňování výše uvedených nákladů dle různých zdrojů, které mu během roku 2011 při zadávání VZ mohly vzniknout a výši nákladů při stanovené procentní úspoře dosažené elektronizací procesu zadávání VZ. Evropská komise odhaduje pokles nákladů spojených s procesem zadávání při zavedení elektronických VZ v rozmezí 50 až 80 %.74 Hodnota Dle Národního plánu elektronizace pro rok 2006 – 2010 je na dolním pásmu intervalu, tj. snížení transakčních nákladů spojených se ZŘ v průměru o 50 %. Štohanzlová (2010) udává u VZMR snížení administrativních nákladů u VZ zadávaných elektronicky pomocí DNS o 87 % a u nadlimitních VZ o 79 %. S tímto procentem pracuji i u podlimitních VZ. DNS je jednou ze snah o rozšíření el. zadávání VZ pro nákupy, které jsou zadavateli prováděny opakovaně a na nespecializované předměty VZ. Počítám tedy s tím, že u všech zakázek kraje není DNS možné aplikovat, jelikož předpokládám, že ne všechny zakázky mnou vybraného kraje dle předmětu se v roce vztahovaly na běžné, opakující se a obecně dostupné zboží, služby a stavební práce. Proto si stanovuji rezervu a počítám teoreticky jen s jednou třetinou všech zakázek zadaných v roce 2011 tímto krajem.

DRUH VZ

POČET VZ

Průměrná výše Tr.N na zadání 1 VZ v Kč

Tr.N VZ zadávaných listinnou formou v Kč

Výše TN v Kč dle % úspory elektronizace VZ 50%

VZMR

113

15 000

1 695 000

87%

847 500

220 350

50%

79%

Podlimitní VZ

2

115 000

230 000

115 000

48 300

Nadlimitní VZ

11

115 000

1 265 000

632 500

265 650

Celkem

126

245 000

3 190 000

1 595 000

543 300

1 595 000 Kč

2 655 700 Kč

0,03 %

0,04 %

CELKOVÁ ÚSPORA FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ KRAJE (% ročních rozpočtových výdajů kraje)

Tab. 10: Průměrná teoretická výše transakčních nákladů (TN) v Kč bez DPH na zadání 1 VZ listinnou a elektronickou formou (DNS) u jednoho z krajů za rok 2011 Zdroj: vlastní výpočty na základě dat o počtu VZ zadaných příslušným krajem v r. 2011

Závěrem je vhodné zmínit, jak vyplývá z Výsledků šetření MMR za rok 2011, že DNS, nejsou zadavateli téměř vůbec využívány.

74

Hodnota převzata z Akčního plánu EU.

- 61 -

4. 3. 4 E-tržiště Územně samosprávným celkům, potažmo krajům je MMR v současné době doporučována (narozdíl od ÚOSS a jejich podřízených organizací, na které se tato povinnost v I. etapě vztahuje již od 1. 7. 2012) v rámci elektronizace VZ prozatímně dobrovolná možnost využívání plně elektronických systémů e-tržišť při zadávání: • • •

VZMR v hodnotě nad 50 tis. Kč bez DPH 75; podlimitních VZ zadávaných ve zjednodušeném podlimitním řízení; VZ zadávaných na základě rámcové smlouvy s více uchazeči dle § 92 odst. 3 ZVZ (nevztahuje se na podlimitní VZ zadávané v jiném než zjednodušeném podlimitním řízení či minitendrech, nadlimitní VZ, soutěže o návrh a koncesní řízení).

V e-tržištích jsou úkony ZŘ prováděny elektronicky a nahrazují dosavadní listinný způsob zadávání VZ u standardizovaných komodit,76 jejichž výčet je uveden v Seznamu komodit.77 Půjde tedy o VZ, u nichž předmět umožňuje zejména: • •

podávat nabídky s využitím elektronického katalogu78 ve smyslu ustanovení § 149 odst. 5 ZVZ, využít elektronickou aukci.

E-tržištěm79 se rozumí elektronický nástroj ve smyslu § 149 odst. 2 ZVZ s webovým rozhraním, který je jako elektronické tržiště veřejné správy uveden v seznamu elektronických tržišť vedeném správcem e-tržišť, kterým je MMR a jehož prostřednictvím zadávají zadavatelé VZ podle Pravidel.80 Tak jak už samotný název e-tržiště napovídá, mělo by jít o virtuální místo vedoucí k uzavření vzájemných obchodů, kde se střetává poptávka mnoha odběratelů – zadavatelů s nabídkou mnoha dodavatelů, jež se do systému zaregistrují. Vzájemná komunikace neprobíhá fyzicky, ale v největším rozsahu elektronicky přes internet.

75

Tito zadavatelé mají také možnost dobrovolně vyžít e-tržiště pro nákupy určených komodit v hodnotě 5-50 tis. Kč, resp. pro nákup komodit mimo seznam komodit. 76 Standardizovatelná komodita je zboží nebo služba, kterou lze jednoduše dodat a téměř okamžitě v její dodávce substituovat dodavatele. Neexistuje u ní nutnost udržovat strategické nebo dlouhodobé partnerství s dodavatelem a v případě selhání dodavatele nehrozí pro odběratele škody nebo dopady závažnějšího či podstatného charakteru. Společným znakem těchto komodit je to, že k jejich nákupu postačí nekomplexní technické specifikace produktů. 77 Seznam komodit uveden viz Příloha č. 1 usnesení vlády č. 451/2011. 78 Elektronickým katalogem (§ 149 odst. 7 ZVZ) se pro účely tohoto zákona rozumí soubor informací obsahující ceny a popis odpovídající jednotlivým položkám předmětu VZ. Musí splňovat veškeré požadavky stanovené pro elektronické nástroje používané pro komunikaci elektronickými prostředky. Dodavatel může předložit zadavateli údaje nezbytné pro hodnocení nabídky ve formě elektronického katalogu, zejména v případě VZ zadávaných zadavatelem na základě rámcové smlouvy nebo v dynamickém nákupním systému. 79 viz Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. 80 Viz Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit dle Usnesení vlády 222/2012

- 62 -

Tab. 11: Seznam povinných komodit Zdroj: http://czech.vortal.biz/vortalGOV/basic-services_page_3021

Zavedením e-tržiště má být mimo jiné dosaženo naplnění cílů stanovených v hexagonu veřejné správy tak, jak je vymezený ve strategii realizace Smart Administration v období 2007–2015. E-tržiště jsou v novém systému implementována do soustavy NIPEZ81, jejímž cílem je zjednodušit, standardizovat a zprůhlednit zadávání VZ. Součástí tohoto systému je i Národní elektronický nástroj NEN82, jenž je narozdíl od etržiště určen pro plánování a zadávání komplexních VZ obtížně standardizovatelných komodit či stavebních prací. Ovšem v současné době (květen 2012) je NEN ve fázi rozpracovanosti. Se zahájením pilotního provozu se počítá na konci roku 2012, se zahájením běžného provozu pro ÚOSS od prvního čtvrtletí 2013, proto se jím blíže zabývat nebudu. Základním kritériem, který by mohl a měl zadavatele (dodavatele) přesvědčit o využívání e-tržiště jsou nulové finanční nároky za základní služby systému, jimiž jsou dle Pravidel systému83 takové operace, které v případě VZ, u kterých předpokládaná hodnota dosahuje alespoň částky 5.000 Kč, umožňují veškeré potřebné kroky a úkony zadavatele spojené se zadávacím řízením.

Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ) Blíže viz http://www.portal-vz.cz/NIPEZ/NEN 83 Pozn.: Zadávání VZ na e-tržišti u VZMR, podlimitních a dílčích VZ na základě rámcových smluv podrobněji vymezeny v Pravidlech systému dle Usnesení vlády 222/2012 Elektronická forma zveřejnění ve Věstníku je cenově výhodnější než listinná forma 81 82

- 63 -

Na uživateli pak už jen záleží, zda-li si zvolí pouze základní nebo připlacené pro zadání VZ ne nezbytné doplňkové aditivní služby e-tržiště.84 Zadavatelé budou moci vybírat pouze z těchto stanovených provozovatelů85 (viz tab. 12). tzn. nebudou moci vybrat subjekt neuvedený na seznamu, i kdyby disponoval elektronickým nástrojem splňujícím požadavky technické specifikace e-tržiště. Česká pošta

Český trh

sdružení eTenders

Syntaxit

Vortal

Tab. 12: Seznam provozovatelů oprávněných nabízet služby e-tržiště dle požadavků technické specifikace se kterými MMR ČR uzavřelo koncesní smlouvu na období 5 let Zdroj: Metodický pokyn výběru provozovatele E-tržiště zadavatelem ve vztahu k základním a Aditivním službám

Náklady na provoz hradí provozovatelům MMR. Pokud však žádný ze zadavatelů prostřednictvím e-tržiště nezadá žádnou VZ, bude příjem provozovatelů softwarů v daném období nulový. Jsou tak nuceni vytvářet konkurenční prostředí, aby měli zřejmý ekonomický zájem na tom, že e-tržiště budou v ČR maximálně využívána 86. Tím, že je systém e-tržišť založen na principu PPP projektů, vede dle mého názoru k většímu rozvoji elektronizace VZ jako takové. Přínosy nového systému tržišť představují v první řadě finanční úspory elektronizací zadávání VZ v ČR snížením cen nakupovaných komodit v celkové roční úspoře 1,2 mld. Kč v rámci Etapy 1 a 2,1 mld. Kč v rámci Etapy 2 a snížením transakčních nákladů spojených s procesy zadávání VZ na straně zadavatelů i dodavatelů v celkové roční úspoře 178 mil. Kč v rámci Etapy 1 a 335 mil. Kč v rámci Etapy 2.87 Registrace do státem garantovaných systémů e-tržišť či později NEN je dle mého názoru nejlepším možným řešením, jak přesvědčit zadavatele, kteří se investicím do vlastního řešení elektronizace VZ formou pořízení elektronických nástrojů brání. Prostřednictvím e-tržiště bylo mělo být v I. etapě zadáváno 100 % finančních objemů vynakládaných ze strany ÚOSS a alespoň 50 % finančního objemu podřízenými organizacemi jednotlivých ÚOSS (počítáno s postupným náběhem tak, aby tohoto cíle bylo dosaženo během pěti let).88 O nasazení a rozšíření e-tržišť v tzv. II. etapě a později i NEN i na další kategorie zadavatele dle § 2 ZVZ bude rozhodovat MMR po zahájení a vyhodnocení funkčnosti ostrého provozu (cca za dva roky). Strategie e-tržišť v tomto případě souvisí zejména s následujícím cílem Strategie implementace

Více viz Metodický pokyn výběru provozovatele E-tržiště Ceníky aditivních služeb jsou uvedeny v Provozních řádech jednotlivých provozovatelů E-tržišť 85 Provozovatel e-tržiště – subjekt, který zajistí vytvoření e-tržiště dle požadavků Správce stanovených v technické specifikaci. 84

86

Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu, str. 9

Předkládací zpráva. 88 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu, str.19 87

- 64 -

eGovernmentu v území89 – administrovat a propagovat eGovernment na úrovni krajů a obcí. Ovšem dle slov M. Machové ředitelky asociace APUEN na tento krok zřejmě nebude dostatek finančních prostředků. Rozšíření povinnosti používat e-tržiště bude také podmíněno legislativními změnami, a to zejména ZVZ. KÚ jsou dle výsledků DŠ se záměrem MMR o povinném vstupu v rámci Etapy II vztahující se i na ÚSC srozuměni. U 100 % dotázaných odborných pracovníků KÚ zněla odpověď na otázku č. 19 – ANO. Jste srozuměni se záměrem MMR, které plánuje, že by do e-tržiště měly vstoupit

v rámci Etapy II (cca za dva roky) povinně i ÚSC?

Informovanost ze strany MMR ke krajské úrovni je tedy dostatečná. Otázkou zůstává zda to vidí stejně i nižší ÚSC, zejména pak menší obce.

4. 3. 4. 1 Příklad vybraných přínosů e-tržišť Systém e-tržišť obecně elektronickou komunikací odstraňuje papírování. Po vložení potřebných i doplňujících informací o ZŘ zadavatelem do systému se automaticky tyto informace zobrazí každému potenciálnímu registrovanému dodavateli. Šetří se tak náklady na tisk a poštovné. Náklady na pořízení a instalaci hardwaru nebo softwaru jsou nulové. Pro přihlášení do systému stačí jméno a heslo. Např. provozovatel VORTAL90 navíc každému zadavateli přidělí jednu osobu, která bude zadavatele provázet platformou při zadávaní VZ, pro ujištění, že vše probíhá v pořádku.

Obr. 5: Logo e-tržiště provozovatele VortalGOV Zdroj: http://czech.vortal.biz

V případě využití dodatečného nástroje e-aukce (u dodávek zboží vymezených prováděcím právním předpisem povinnost91) u konkurujících si registrovaných dodavatelů se může navíc snížit i konečná cena za zakázku. Zadavatel má také přehled o databázi svých potenciálních dodavatelů ze kterých může systém po kompletaci poptávky navrhovat ty nejvíce relevantní, jejichž počet může zadavatel dále upravovat. Systém pak těmto vybraným dodavatelům rozesílá pozvánku do VŘ. Dodavatelé, jež Strategie implementace eGovernmentu v území Blíže viz http://czech.vortal.biz/vortalGOV/to-buy_page_2961 91 Prováděcí právní předpisy (květen 2012) nejsou prozatím vydány 89 90

- 65 -

mají zájem o účast, po přihlášení do tržiště sestaví a odešlou své nabídky dle již připravených formulářů. Odběratel pak porovnáním kritérií jednoduše vybere nejlepší nabídku a vítěze. Systém umožňuje nabídky analyzovat automaticky a vyhodnocovat i dle více kritérií než je cena. Urychluje se tak také proces vyhodnocování nabídek. E-tržiště umožňuje rychlé operativní nákupy dle aktuálních potřeb zadavatelů s minimalizaci transakčních nákladů spojených s procesem zadávání VZ u komodit, které jsou opakovaně nakupovány to nejen na straně zadavatelů, ale i dodavatelů.92 Transakční úspora e-tržišť v rámci zjednodušení administrativy je dle společnosti APUEN odhadována na 30 %.93 Dle slov Mgr. T. Krutáka lze nákupy v rámci e-tržišť řešit i problém v podobě očekávaného nárůstu administrativy v důsledku nově sníženého limitu u VZ malého rozsahu. Výše zmiňována centralizace nákupu může malé a střední firmy diskriminovat, naopak systém e-tržišť otevřeností VZ pro více dodavatelů a v tomto případě zejména z řad malých a středních podniků transparentnosti napomáhá. Zprůhledňování procesu napomáhá i zaznamenávání všech procesních kroků, což může být důkazním prostředkem v případě vzniku možných námitek a šetření ze strany ÚOHS.

4. 3. 4. 2 Problémy spojené s e-tržištěm Možné problémy, které se v souvislosti e-tržištěm mohou dle mého názoru vyskytnout, a které jsem se v některých bodech snažila ověřit DŠ: a) neochota na straně dobrovolných zadavatelů i dodavatelů systém využívat (pokud není stanovena povinnost zákonem, dobrovolnost bude nízká); b) neznalost systému; c) nedostatečné proškolení na obou stranách; d) nedostatečné zakotvení v legislativě; e) nedostatek finančních prostředků na provoz systému; f) nedostatečné zkušenosti; g) nenaplnění stanovených přínosů. Na úrovni krajů, dle výsledků mého DŠ, je e-tržiště v současné době již známým termínem, bod b) se tedy nepotvrdil. Z došlých dotazníků 100 % dotázaných odpovědělo na otázku č. 18, zda princip elektronického tržiště znají – ANO. Jednou z otázek dotazníku (č.21) pro ověření pomocné hypotézy č. 7: E-tržiště v současné době (duben 2012) žádný z krajů dobrovolně nevyužívá, bylo také zjistit, v případě, že jsou již kraje v e-tržišti registrovány, jaké přínosy jim to přineslo či přináší. Vybranými variantami bylo např. snížení transakčních nákladů, nákupních cen, jednoduchý přístup k informacím, rychlý způsob nákupu, apod. Tato otázka však ve všech případech zůstala nezodpovězena, což je logicky důsledek toho, že zatím žádný z krajů dobrovolně e-tržiště nevyužívá a tudíž bod f) může být potvrzen.

92 93

Více na http://www.gemin.cz/k-cemu-bude-slouzit-e-trziste http://www.apuen.cz/uploads/Senat/Elektronizace_verejne_spravy_APUeN.pdf

- 66 -

Cílem otázky č. 20 proto tedy bylo zjistit, zda a v jakém časovém horizontu se KÚ dobrovolně hodlají do systému e-tržiště registrovat či nikoliv a z jakých důvodů. Zde se již odpovědi značně lišily. 50 % dotázaných odpovědělo, že se dobrovolně registrovat nehodlají. Jeden kraj uvedl, že o tom neuvažuje do konce roku 2012, jiné kraje uváděly jako důvod prozatímní nevydání rozhodnutí o registraci orgány kraje nebo, že v nedávno vydané protikorupční strategii není s e-tržištěm počítáno. Dalších 50 % dotázaných se dobrovolně do systému registrovat hodlá a to v jednom případě: „ihned jakmile to bude nezbytné…“, v dalších případech: „dle potřeby“ a „do 2 let“. Jeden kraj uvedl, že důvod pro registraci je ten, že chtějí systém vyzkoušet a dát i návod pro své příspěvkové organizace. Jak je z DŠ vidět, přístup krajů k e-tržištím je rozdílný. Pozitivní je jistě to, že i když pro kraje prozatím ze zákona neplyne povinnost využívat e-tržiště, i přesto o tom některé uvažují a mají zájem systém vyzkoušet (u jednoho z krajů padlo rozhodnutí plánování využití NEN), bod a) tedy nelze potvrdit ani vyvrátit. Toho by měli poskytovatelé e-tržišť vybraní MMR využít a dle mého názoru vyvinout větší propagační činnost (viz bod c)) na jejich podporu, aby mohly být nemalé očekávané přínosy spojené s e-tržišti (viz bod g)), ať už v rámci snížení cen nakupovaných komodit či snížení transakčních nákladů naplněny. Systém e-tržišť by se také měl přiblížit k budoucí povinnosti používat elektronické platformy ke správě veřejných procesů v Evropě. Zda náklady na zřízení a provoz systému e-tržišť budou účelné a zda budou hlavní cíle e-tržiště v ČR naplňovány a uživateli přijímány ukáže až praktický provoz a čas.

E-TRŽIŠTĚ VE VYBRANÝCH ZEMÍCH V ZAHRANIČÍ

Podíváme-li se na zkušenosti s e-tržišti ze zahraničí, tak např. stejně jako v ČR ani subjekty územní samosprávy v Německu, kde podíl veřejných výdajů na HDP dle OECD 2011 činí 13 %94, nemají povinnost zadávat zakázky plně elektronicky. Ta se sice postupně rozšiřuje, ale zatím přes tzv. platformu Kaufhaus des Bundes (KdB)95 nakupují povinně již od roku 2005 jen orgány státní správy. Objednávky v e-tržišti KdB je možné zasílat jak v listinné, tak v elektronické podobě s využitím elektronického podpisu. Základem tržiště jsou aktualizované e-katalogy. V KdB bylo v roce 2008 registrováno přes 250 zadavatelů a přes 5 000 dodavatelů. Elektronické objednávky tvořily za rok 2008 přibližně 30 % z celkového počtu objednávek. Celkový počet transakcí přes KdB v roce 2008 přesáhl 32 500 v objemu přesahujícím 22 mil. eur. 96

Ve Velké Británii vznikla nezávislá pracovní skupina Ministerstva financí OGC (Office of Government Commerce), která má na starost vládní programy pro zlepšení výkonnosti a efektivity práce státní správy UK a pro podporu veřejného a soukromého sektoru. Součástí OGC je jednotka Buying Solutions97, jež provozuje od roku 2006 94 95 96 97

OECD Size of public procurement market http://www.kdb.bund.de Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu http://gps.cabinetoffice.gov.uk/

- 67 -

webovou aplikaci elektronické tržiště Zanzibar vytvořenou společností ProServe.98 Nabízí služby jak zadavatelům státní správy, tak i územní samosprávy. Samospráva ve Velké Británii čelí v současné době tlaku omezování státních financí na jejich činnost. Roční výdaje samosprávy činí přibližně 12 mld. liber ročně za běžné zboží a služby, a je na ni vyvíjen tlak spořit veřejné výdaje. ProServe umožňuje k tomu účelu využívat při zadávání VZ plně elektronické zadávací řízení i včetně e-objednávání a e-fakturace. Klíčovým prvkem je zde také e-katalog. Do aplikace Zanzibar se může zaregistrovat zdarma jakýkoliv dodavatel, který má s některým ze zadavatelů uzavřenu rámcovou smlouvu či ji má uzavřenu přímo s Buying Solutions. Zadavatelům se zobrazí vždy jen ty rámcové smlouvy, a tedy ti dodavatelé, které jsou pro ně relevantní. Zadavatelé platí za využívání e-tržiště v závislosti na předpokládané hodnotě VZ a používaných služeb e-tržiště. Mezi lety 2010 – 2011 byly přes Buying solutions zadány veřejných sektorem VZ v objemu 7,6 mld. liber. Registrováno je zde přes 2 000 dodavatelů, přes 14 500 klientů/odběratelů napříč 1 400 organizací. Uzavřeno bylo již 4 600 smluv. Celková úspora je odhadnutá na rok 2011 – 2012 na 2 mld.liber. Plánovaným cílem je např. také 30 % redukce dodacího času.99 Příklady významných dosažených úspor v 2011/2012100: • přes 1,8 mil. liber ušetřeno e-aukcemi u vozidel; • cca 70% úspory na kancelářských potřebách, atd.

V Itálii, kde roční podíl veřejných výdajů na HDP dle OECD činí 10 %, bylo už v roce 2003 společností CONSIP (ze 100 % vlastněna Ministerstvem hospodářství a financí) vytvořeno elektronické tržiště MEPA.101 Používání MEPA při svých nákupech mají ÚOSS povinné již od roku 2007. Elektronizován je zde celý proces nákupu kromě e-fakturace a e-platby. Přes MEPA za rok 2010 elektronicky zadalo zakázku přibližně 5 339 entit veřejné správy, z toho místní samospráva se podílela 27 %. Registrováno bylo 4 550 dodavatelů z toho více než 90 % tvoří malé a střední podniky. Celkový počet objednávek za rok 2010 činil 77 132 při celkovém objemu nákupů 254 milionů eur. U nakupovaných komodit je dosahována průměrná úspora 8 %. Roční náklady na provoz MEPA dosahují kolem 7 milionu eur (cca 1,730 mld.Kč). 102

Viz http://www.procserve.com/ Delivering Procurement Savings for the Public Sector 100Improved savings delivery in 2011/12 101 https://www.acquistinretepa.it/opencms/opencms/menu_livello_I/header/Inglese/PROGRAM 102 http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=049f6193-2c73-44f8-84eb-0919685d825b 98 99

- 68 -

5 DISKUZE V následující části diplomové práce jsou shrnuty poznatky a závěry, jež vyplývají z odpovědí na jednotlivé otázky dotazníkového šetření, zabývajícího se problematikou elektronizace a využívání elektronických nástrojů při zadávání VZ na úrovni krajů. Otázky v dotazníku jsou postaveny tak, aby bylo možno na základě odpovědí respondentů potvrdit či vyvrátit jednotlivé hypotézy. Hypotézy byly stanoveny na základě analýzy dokumentů souvisejících s elektronických zadáváním VZ, komunikací s některými se zástupců poskytovatelů elektronických nástrojů a v neposlední řadě i z rozhovorů a komunikace s některými pověřenými zástupci zadavatelů z řad krajských úřadů. Na tomto místě je vhodné také uvést a doplnit informace ke zhodnocení dotazníkového šetření. Otázka č. 26 v dotazníku byla určena k identifikaci respondenta, tzn. kdo dotazník vyplňoval, resp. jakou funkci na úřadu zastává. Dotazník neobsahoval žádné další identifikační údaje. V pěti případech na dotazník odpovídali vedoucí oddělení VZ, v jednom případě vedoucí oddělení přípravy a realizace investic. Prakticky jde o obdobné funkce, jen s jiným označením dle organizační struktury toho konkrétního KÚ. V jednom případě odpovídal vedoucí odboru investic a v dalším případě referent oddělení VZ odboru investic. Kompetentnost k zodpovídání dotazníkových otázek tedy byla zachována. Nutno také podotknout, že ve většině případů oddělení a odbory VZ v řadě případů nejsou jedinými ze zadavatelů VZ, jelikož je mohou zadávat i jiné odbory KÚ. Předpokládám ovšem, že směrnice, jež proces zadávání VZ na KÚ upravují, jsou stejné a platné pro všechny. V samotném závěru DŠ měli respondenti možnost vyjádřit své připomínky ke zkoumanému předmětu či jednotlivým otázkám dotazníku, které by představovaly průnik názorů na současný stav el. zadávání z pohledu samotných aktérů (zástupci KÚ krajů ČR). Přínosné by jistě bylo citovat vybrané názory respondentů a poskytnout tak zastřešení celému výzkumu. S žádnými takovýmito názory, až na organizační záležitosti, jsem se ovšem nesetkala. Jak jsem už jednou zmínila výše, dotazník byl odeslán celkově třinácti krajským úřadům, přičemž na dotazník odpovědělo osm krajských úřadů. I když byly pro zvýšení návratnosti učiněné opakované výzvy e-mailovou cestou, návratnost dotazníku tedy nakonec činila 62 %. I tak se dá výsledek považovat za uspokojivý. Některé informace byly navíc dodatečně zjišťovány a ověřovány z jednotlivých webů krajů či z informací a referencí prezentovaných jednotlivými poskytovateli e-nástrojů. Pro účely dotazníkového šetření jsem si stanovila sedm pomocných hypotéz, jimiž naplňuji dva dílčí cíle DP vedoucí k získání odpovědí na dvě dílčí hypotézy DP. Položením otázek č. 1, 2, 4 – 12, 14, 15, 18, 19 a 25 v dotazníku a odpověďmi na ně jsem se snažila dotazníkovým šetřením zjistit a přispět tak získáním praktických zkušeností z řad VÚSC ke splnění prvního dílčího cíle DP, tj. posoudit, zda je využití elektronického způsobu zadávání v zadávacím procesu pro kraje přínosné, a ověřit tak první dílčí hypotézu: Pro krajské úřady je používání elektronických nástrojů přínosné, užitek z využívání elektronických nástrojů je vyšší než náklady spojené s jejich pořízením. - 69 -

Na úrovni krajů dle výsledků dotazníkového šetření je e-tržiště v současné době již známým termínem a se záměrem MMR o povinnosti registrace do systému jsou kraje srozuměni (viz odpovědi na otázku č. 18 a 19). Každopádně přínosy z využívání registrace krajů do e-tržiště není na této úrovni možné ověřit z důvodu jejího nevyužívání. Každopádně náklady využití v rozsahu základních služeb jsou pro zadavatele nulové. Praktické přínosy zadávání elektronickým způsobem (viz odpovědi na otázku č. 15) nelze také vzhledem k nízké rozšířenosti mezi KÚ široce uvádět. Snad jen z uvedených zkušeností z dotazníku lze zmínit názorné přínosy viděné ve větší transparentnosti – rovném přístupu k informacím a v tom, že je zadávání VZ řádně zdokumentované. Ovšem to, že KÚ s touto formou nemají takové zkušenosti, neznamená že elektronický způsob zadávání není efektivní. SWOT analýzu této formy jsem shrnula v kapitole 4.3.3.1, týkající se problematiky procesních nástrojů. Komparaci teoretických úspor spojených s administrativními náklady na proces zadávání listinnou a elektronickou formou (DNS) jsem provedla u jednoho z krajů, jež zadává listinně, a který tak mohl v roce 2011 elektronizací ušetřit značnou část finančních prostředků. Pro ověření první dílčí hypotézy týkající se přínosů a nákladů na pořízení elektronického nástroje, jsem zvolila případ el. nástroje e-aukce, který je dle potvrzené pomocné hypotézy č. 1 nejčastěji zastoupenou (do 1. 4. 2012) dobrovolnou formou e-nástroje využívanou KÚ. Proto v dotazníku byla zadavatelům položena otázka č. 9, jejímž cílem bylo zjistit jaké úspory e-aukce krajům přináší, a zároveň, tak mohla být potvrzena nebo vyvrácena pomocná hypotéza č. 3. Pomocná hypotéza č. 1 Na krajských úřadech je nejčastěji zastoupenou (do 1. 4. 2012 nepovinnou) formou el. nástroje, využití e-aukce. Z DŠ vyplynulo, že využívání e-aukcí i před účinností novelizace ZVZ, je u krajů rozšířené a to zejména pro centrální nákup komodit. Čtyři kraje z osmi v dotazníku uvedly, že pro výběr vhodného dodavatele již e-aukce využily. Jeden z krajů, jež odpověděl NE, již také e-aukci využil a to k centrálnímu nákupu. Stejně tak jako některé kraje na základě mého dalšího zjišťování, které se DŠ neúčastnily. Hypotézu tedy potvrzuji. Z celkového počtu kraji zadaných zakázek, jež na dotazník odpověděly, byla k výběru dodavatele použita e-aukce z 0,22 % až 25 %. Důležité je zmínit, že ostatní čtyři kraje (viz odpovědi na otázku č. 7) nevyužívali e-aukce nikoliv z důvodů vysokých nákladů na pořízení, nedostatku informací o funkčnosti nástroje, či nedůvěry v systém výběru, ale z důvodu nedostatečné motivace a celkové spokojenosti s listinnou formou a též z důvodu nedostatečné vůle vedení kraje k jejímu zavedení. V jednom případě dokonce i když e-aukce byla využita a úspory přinesla, radní kraje o e-aukce zájem nemají. Ovšem § 96 odst. 5 novelizace ZVZ č. 55/2012 stanovuje, že e-aukci je veřejný zadavatel povinen použít od 1. 4. 2012 při zadání VZ na dodávky zboží vymezeného prováděcím právním předpisem. Proto jsem do dotazníku zařadila i otázku č. 4 a 5, abych zjistila zda ty kraje, které e-aukci nevyužívají jsou srozuměni s tím, že se týká i jich a jak se na ni připravily.

- 70 -

Pomocná hypotéza č. 2 proto zněla: KÚ nejsou se změnou danou novelizací č. 55/2012 týkající se povinnosti využívat e-aukce u zakázek na dodávky zboží dostatečně srozuměni, nejsou na ni připraveni a vyvolává to u nich řadu nejasností spojenou s výkladem zákona. Z DŠ však vyplývá, že většina KÚ, jež dotazník vyplnila, přistupuje ke změně v ZVZ, týkající se e-aukce zodpovědně, (a to i v případech kdy e-aukci již měly možnost využít), ať už formou samostudia, absolvováním školení, zkouškou nástroje, aplikací zkušeností od jiných zadavatelů, připomínkováním řízení, apod. Změna interních směrnic k zadávání VZ ovšem zatím jako způsob přípravy nikým uvedena nebyla. Pomocnou hypotézu č. 2 tedy nepotvrzuji. Délka a způsob přípravy zavedení samozřejmě souvisí s tím, zda e-aukce již byly či nebyly k výběru dodavatele použity (viz otázka č. 6), ale pohybuje se řádově ve dnech či max. 3 měsících. U jednoho z krajů doba ani způsob přípravy uvedeny nebyly a pouze jediný kraj uvádí přesvědčení, že krajské úrovně se tato povinnost netýká s tím, že se týká jen ministerstev – ústředních orgánů. Vliv na přípravu má také již zmiňovaný fakt neexistence prováděcího právního předpisu. Obecně se novelizace ZVZ účinná od 1. 4. 2012 potýká (duben 2012) s problémy nevydání prováděcích právních předpisů k daným změnám z důvodu velmi významného rozsahu připomínek v rámci legislativního procesu. Předpokládám, že v následujících měsících roku 2012 by měly být prováděcí vyhlášky vydány. Do budoucna by však jejich existence měla být zajištěna již před účinností novely. Propagace a zvýšená informovanost o dílčích bodech novelizace by měla být odpovědnými orgány zahájena dříve a ve větší míře tak, aby zadavatelé na případné změny mohli přiměřeně reagovat. I předseda Komory administrátorů VZ R. Pergl103 se domnívá že: „zadávat veřejné zakázky dle novely platné od 1. dubna nelze.“ (květen 2012). Nejenže neexistence pravidel snižuje účinnost předsevzetí novely, jež měla snižovat korupci a posilovat transparentnost, ale přináší to s sebou i řadu praktických problémů se zadáváním. V podstatě narychlo přijímaná novela zadavatelům v prvních měsících své platnosti činí velké problémy. A to jak z hlediska výkladu jednotlivých opatření, tak i z důvodu obav návratu již poskytnutých dotací na různé stavební zakázky, které se kvůli nestihnutí naplánování nestačí vyčerpat. Řada velkoobjemových zakázek byla proto Úřady raději narychlo zadána (možná i neprůhledným způsobem) podle starých pravidel, která jsou od prvního dubna nepřípustná. Minimálně během dubna 2012 se díky tomu vypsalo naprosté minimum nových soutěží, jelikož nikdo ze zadavatelů neriskuje možnost napadení řízení, což se v tomto případě nabízelo. MMR104 vysvětluje zpoždění tím, že novela zákona byla přijata teprve na začátku letošního roku.

http://www.apuen.cz/starostove-nevypisuji-verejne-zakazky-novemu-zakonu-nerozumi http://ekonomika.idnes.cz/verejne-zakazky-zamrzly-na-vine-je-absence-provadecich-vyhlasek-p85/ekonomika.aspx?c=A120402_191528_ekonomika_ert 103 104

- 71 -

Pomocná hypotéza č. 3 Výběr dodavatele pomocí elektronického nástroje e-aukce zadavatelům z řad krajů přináší úsporu finančních prostředků na rozdíl od klasické listinné formy. Tuto hypotézu potvrzuji odpověďmi na otázku č. 9 dotazníkového šetření zpracovanou v tab. 8. Všechny kraje, které dotazník vyplnily a e-aukce již využívají, ať už pro centrální nákup komodit či pro jednotlivé zakázky KÚ, úspor u různých druhů komodit a v různé procentní míře dosáhly. Pouze u jedné komodity týkající se zdravotnického materiálu úspor dosaženo nebylo, což ovšem na celkový přínos e-aukcí nemá žádný vliv. Komparací s listinnou formou, příkladem zkušeností od různých poskytovatelů a krajů zjištěných DŠ, včetně příkladů ze Slovenska, bylo prokázáno, že e-aukce zefektivňuje vynakládání finančních prostředků v závislosti na předkládání nových snížených cen či vylepšených dalších parametrů nabídek. Dotazník obsahoval navíc otázku č. 12, jež zkoumala, zda kraje, jenž e-aukci využily dosáhly návratnosti investic a za jakou dobu. Výsledky odpovědí DŠ na tuto otázku lze pak shrnout do konstatování, že tato informace není vzhledem k přínosům e-aukce pro KÚ až tak důležitá, jak vyplývá z některých vyjádření jednotlivých respondentů. Návratnost investice v jednom případě ze čtyř byla formou pořízení časově omezené licence e-aukčního nástroje za1 rok. Pro ověření jednoho z přínosů, jež e-aukce může zajistit, jsem respondentům položila otázku č. 11, jejímž cílem bylo v praxi ověřit, zda je e-aukcemi dosažena větší konkurence, daná vyšším počtem potenciálních uchazečů o zakázku, umožňující v konečném důsledku vyjednávání o podmínkách a ceně a tím i její snížení. A mohla tak být potvrzena nebo vyvrácena jedna z pomocných hypotéz č. 4 vycházející z jedné z výše uvedených příležitostí SWOT analýzy k e-aukcím: Pokud je soutěž organizována e- aukcí měl by se oproti klasickému listinnému výběru navyšovat počet uchazečů o zakázku. Tuto hypotézu na základě došlých odpovědí od čtyř krajů však potvrdit nemohu, jelikož ani u jednoho z těchto krajů, jež e-aukci využívají se počet uchazečů nezvýšil. Počet zůstal průměrně stejný a v jednom případě se dokonce snížil. Jednou ze slabých stránek a brzdou k zavedení elektronického zadávání VZ je problematika dlouhodobého ukládání a archivace elektronických dokumentů. Zadavatel je povinen (§ 155 odst. 1 a 3) uchovávat dokumentaci o VZ a záznamy o úkonech učiněných elektronicky podle § 149 ZVZ po dobu 10 let od uzavření smlouvy, její změny nebo od zrušení ZŘ. Pro dokumentování průběhu ZŘ nebo soutěží o návrh i jejich částí prováděných elektronickými prostředky přijme zadavatel vhodná opatření. Dle Jurčíka (2011) takovými opatřeními může být vytištění elektronicky činěných podání, či vypálení na CD. Vytištění je sice jednou z možností, ovšem dle mého názoru, je tím snížen účel pro který byla elektronizace zavedena, nehledě na to, že CD bude považováno za „mrtvé“ médium. Každý zadavatel si možná v souvislostí s tím položí otázku, jak dokumenty tedy v elektronické podobě dlouhodobě uchovávat? V současné době toto není komplexně upraveno v žádném státě EU. Jak zajistit dostupnost a čitelnost při finanční kontrole za 10 let blíže rozebírá Lidinský (2008), který tvrdí, že: „formát, který by zaručil neměnnost a umožnil následné čtení

- 72 -

dokumentu po neomezeně dlouho dobu dnes k dispozici nemáme, stejně tak jako žádné technologické řešení.“ Pro dlouhodobé uchovávání elektronických dokumentů však navrhuje tři metody, přičemž nejvýhodněji se jeví metoda migrace, založená na transformaci formátu dokumentu. V knize také navrhuje, jak dlouhodobě zajistit autenticitu elektronických dokumentů. 105 I přesto na základě v práci uvedených faktorů a zde shrnutých výsledků první dílčí hypotézu potvrzuji, jelikož přínosy z užití elektronických nástrojů jsou vyšší, než-li náklady spojené s jejich zavedením.

Položením otázek č. 3, 13, 16 a 17 a 20 – 24 v dotazníku a odpověďmi na ně jsem se snažila zjistit a splnit tak druhý dílčí cíl DP, tj. posouzení, jak krajské úřady ČR vnímají elektronizaci VZ, jaké překážky a důvody jim brání k jejímu zavádění pomocí analýzy současné stavu a rozsahu využívání el. nástrojů v zadávacím procesu VZ na úrovni KÚ a ověřit tak druhou dílčí hypotézu: Hlavní překážkou k rozšíření elektronizace VZ u zadavatelů z řad krajů je nedostatečná motivace ke změně vyplývající z dosavadní spokojenosti s klasickou listinnou formou a nezájem vedení úřadů. Pátá pomocná hypotéza, která byla DŠ ověřována souvisela s Profilem zadavatele, který musí mít v současné době všichni zadavatelé povinně zřízen, a není proto ani prostor pro jeho nevyužívání. Problém je ovšem v certifikované podobě tohoto el. nástroje. Pomocná hypotéza č. 5 tedy byla stanovena takto: Povinnost zveřejňování informací o VZ pomocí certifikovaného el. nástroje Profil zadavatele je na úrovni VÚSC splněna. Jak vyplynulo z DŠ riziko spojené s necertifikovaným nástrojem Profil zadavatele nehrozí a lze tvrdit, že na úrovni VÚSC jsou zákonné změny přijímány zodpovědně (100 % respondentů, jež na dotazník odpovědělo certifikovaný nástroj používá). Hypotézu tedy potvrzuji. Tato hrozba související s ochranou identity zadavatele a možnosti zneužití informací o zveřejněné VZ, se spíše dle mého názoru týká v současné době především nižších ÚSC, zejména pak malých obcí. Příčiny je možno odvozovat od nevěnování dostatečné pozornosti a nepřipravenosti na novelizaci VZ či zpoplatnění formulářů „Oznámení či Zrušení profilu zadavatele v ISVZUS. Možná zde také převládá přesvědčení o nepotřebnosti i z toho důvodu, že na této úrovni počet zadaných VZ dle postupů ZVZ není ročně příliš vysoký. Obava může plynout také z přesvědčení o vysokých nákladech za provoz nástroje, ačkoliv u čtyř mnou zjišťovaných poskytovatelů profilu zadavatele106 (duben 2012) např. cena za zřízení účtu činí 0,- Kč. Měsíční poplatek za provoz nástroje se u různých poskytovatelů

Blíže viz kapitola 6 Dlouhodobé uchování elektronických dokumentů, str. 55 LIDINSKÝ, V., et al. eGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2462-1. 106 Blíže viz webové stránky profilzadavatele.cz, softender.cz, vhodne-uverejneni.cz, e-zakazky.cz 105

- 73 -

pohybuje od 0,- Kč do cca 1.000,- Kč i v závislosti na počtu obyvatel municipality, poplatek za uveřejnění jedné zakázky se pohybuje od 0 – cca 500 Kč. Problém v tom, aby si zadavatelé dle svých možností zvolili toho správného poskytovatele certifikovaného nástroje tedy nevidím. Dále pět KÚ z osmi (viz odpovědi na otázku č. 13) uvedlo, že zadávají pouze listinným způsobem a o přechodu k el. formě zatím neuvažují či termín zatím nedokážou odhadnout (viz výsledky odpovědí na otázku č. 17). Tyto kraje nejčastěji uvedly za hlavní důvod nevyužívání el. formy zadávání VZ (viz odpovědi na otázku č. 16 a graf 10) nedostatečnou motivaci ke změně, klasická listinná forma zadávání jim po všech stránkách vyhovuje. S tím souvisí druhý nejčastěji uváděný důvod a to ten, že dokud použití el. formy není povinné dle zákona o VZ, budou zadavatelé zadávat klasicky listinnou formou, což vyplývá i z názorů v sekci jiný důvod, která hovoří o tom, že v rámci elektronizace využívají KÚ jen povinný profil zadavatele. Nedostatečná motivace vyplývá i z další uvedené odpovědi, která přiznává, že o elektronizaci není zájem u vedení. Tyto názory se vyskytují i u problematiky e-aukcí, kde tři kraje jako hlavní důvod nevyužívání e-aukcí před účinností novely ZVZ uvedly nepotřebnost, spokojenost s dosavadním listinným způsobem výběru a v jednom případě důvodem byla prozatímní nedostatečná vůle vedení (viz výsledky odpovědi na otázku č. 6). Druhou dílčí hypotézu diplomové práce lze tedy potvrdit. Až dalšími nejčastějšími, ovšem nezanedbatelnými důvody jsou kraji zmiňovány např. vysoké investiční náklady na zřízení elektronického zadávání VZ; znevýhodnění a komplikace pro potenciální dodavatele usilující o získání zakázky z důvodu technologické překážky. Nejmenší zastoupení odpovědí, na které je ale nutné také brát zřetel, se týkalo obav z rizik související s integrací technologií do stávajících IS; obav z rizik souvisejících s bezpečnostními a kontrolními mechanismy nutnými k zajištění jejich řádného používání; nedostatečná legislativa a nedisponování e-podpisem, což se potvrdilo i vyvrácením pomocné hypotézy č. 6. U samotných e-aukcí vysoké náklady na pořízení nástroje, nedostatek informací o nástroji, nedůvěra v systém výběru dodavatele, nebyly kraji uvedeny jako překážky pro nevyužívání tohoto nástroje sloužící pro samotný výběr dodavatele (viz otázka č. 7). Pomocná hypotéza č. 6: Zřízení a následné vlastnění e-podpisu u zaměstnanců a oprávněných osob určených k plnění úkonů v zadávacím řízení VZ u úřadů, lze pokládat za hlavní vstupní překážku k rozšíření elektronizace VZ mezi zadavateli. Tuto hypotézu na základě výsledků DŠ u zadavatelů z řad KÚ nelze potvrdit. Z došlých 8 odpovědí vyplývá, že u 6 KÚ zaměstnanci oprávnění k zadávání VZ e-podpisem disponují, z toho 3 kraje i když zadávají listinnou formou. Za hlavní překážku k elektronizaci VZ to tedy u VÚSC nelze považovat. I když u jednoho kraje je to jedna z dílčích překážek. Nedostatečná informovanost o funkčnostech nástrojů se jako překážka k rozhodnutí pro el. způsob zadávání neprokázala. Což potvrzují i odpovědi na otázku č. 22 týkající se školení v této oblasti. 75 % zadavatelů, jež dotazník vyplnilo uvádí, že se školení účastní zejména, souhrnně řečeno z důvodu zjištění nových směrů a k zabezpečení

- 74 -

informovanosti o předpokládaném vývoji v této oblasti a možnosti na něj reagovat. Ve zbývajících případech se zaměstnanci úřadu neúčastní školení z výše uvedeného důvodu, tj. nedostatečné motivace ke změně. Školení pro větší informovanost a vysvětlení jednotlivých funkcionalit softwarových nástrojů je nezbytným krokem k přesvědčení o výhodnosti tohoto způsobu a efektivní správě nástroje. Pro příklad uvádím zkušenost z Albánie107, kde municipality měly problémy s el. zadáváním, které mělo za následek i zbrždění toku finančních prostředků z fondů naprogramovaných státními orgány pro regionální investice. Problémy byly vyřešeny sérií tréninků a porad za podpory Local Governance Program in Albánia (LGPA) ve spolupráci s ostatními odborníky. Následkem tohoto opatření, jak daná municipalita uvádí, je např. navýšení počtu přijatých a kvalitnějších nabídek na zakázky o 50 % či zlepšení průhlednosti. Na e-tržiště a jeho využití se zaměřila pomocná hypotéza č. 7: E-tržiště v současné době (duben 2012) žádný z krajů dobrovolně nevyužívá. Tuto hypotézu lze na základě otázky č. 21 V případě, že jste již registrováni a provádíte nákupy v e-tržišti, jaké přínosy Vám to přineslo? na kterou nikdo neodpověděl potvrdit. Jak je však z odpovědí na otázku č. 20 Hodláte se dobrovolně registrovat do systému e-tržiště? blíže uvedených výše v části hovořící o e-tržišti patrné, přístup krajů k e-tržištím je rozdílný. Pozitivní je jistě to, že i když pro kraje prozatím ze zákona neplyne povinnost e-tržiště využívat, přesto o tom min. 4 kraje uvažují a mají zájem systém vyzkoušet (u jednoho z krajů padlo rozhodnutí plánování využití NEN). Nelze též nezmínit, že zpracování diplomové práce bylo v průběhu zpracování ovlivněno dlouho očekávanou novelou zákona o VZ podepsanou prezidentem ČR dne 13. února 2012. Účelem předmětné novely účinné od 1. dubna 2012 bylo minimalizovat nedostatky zjištěné při dosavadní aplikaci ZVZ a dále zjednodušit, zpřesnit a zefektivnit zadávání VZ a posílit jeho transparentnost. V průběhu tvorby této DP vznikla také řada nových prováděcích předpisů, což v jistém ohledu, vzhledem k zachování aktuálnosti dat, komplikovalo tvorbu práce. Navíc je třeba počítat s tím, že mnohé prováděcí předpisy zpřesňující některé zde uvedené novelizované ustanovení a další dokumenty, budou v následujícím období ještě dodatečně vznikat a aktualizovat danou problematiku a projednaná novela není rozhodně poslední.

E-Procurement Reduces Corruption and Increases Efficiency in Albanian Municipalities http://www.lgpa.al/files/SuccessStory%20_E%20Procurement_%20Final.pdf

107

- 75 -

6 ZÁVĚR Elektronické zadávání VZ je všeobecně aktuální problematika VZ a velice široký pojem, jenž je také předmětem této diplomové práce. Elektronizace je moderní forma zadávání a zpracování VZ související s technickým vývojem, na kterou se klade větší důraz i v jiných zemích. Zákon o VZ umožňuje realizovat zakázky elektronickou formou jak v celém výběrovém řízení, tak i v jeho jednotlivých částech. Přestože jsou technologie nyní dostatečně vyspělé, zadávat v České republice VZ čistě elektronicky, v současné době kvůli neexistenci některých dokumentů v elektronické formě nelze. Elektronizace VZ tak částečně elektronizaci veřejné správy předbíhá. Přístup členských států k elektronizaci je však různý. Celkové rozšíření zůstává nízké a v roce 2010 se odhadovalo na méně než 5 % celkové hodnoty výdajů na VZ, namísto původního 50% využití.108 EHSV (Návrh stanoviska k Zelené knize, str.3) však zastává názor, že elektronické zadávání VZ je cesta, která umožňuje provádět politiku zadávání VZ účinněji, efektivněji a hospodárněji. Za důležitý nástroj politiky by tak mělo být považováno zavedení el.zadávání VZ až na úroveň místní veřejné správy, kde tato forma není v České republice prozatím ze zákona povinná a je možno el. nástroje využívat v převážné většině na dobrovolné bázi a v dobrovolném rozsahu. Proto jsem se v této práci, v rámci problematiky elektronizace VZ zaměřila na územně samosprávné celky. A to z toho důvodu, že patří mezi druhé největší zadavatele VZ v ČR. Konkrétně jsem se pak věnovala VÚSC, tzn. krajům, jejichž objem a počet jimi zadaných VZ je značný a nezanedbatelný. Na tuto kategorii veřejných zadavatelů je státem přenášena povinnost poskytovat a zabezpečovat z veřejných prostředků veřejné statky a služby, z důvodu bližších znalostí a konkrétních potřeb občanů. Provedená literární rešerše literárních pramenů v DP dává možnost komplexního pohledu na problematiku způsobu uspokojování veřejných potřeb a zadávání VZ na krajské úrovni a zejména pak na samotnou elektronizaci VZ. V DP byly nejprve objasněny na základě analýzy poznatků získaných studiem podkladů a dostupných informačních zdrojů, vztahujících se k dané problematice základní pojmy, které se prolínají celou diplomovou prací, jako např. postavení a působností krajů v ČR, VZ z právního i ekonomického pohledu, atd. Nastíněna byla také problematika vlivu transakčních nákladů na efektivnost institutu VZ. Podstatná vlastní část práce se pak věnovala především už samotnému elektronickému zadávání pomocí vybraných el. nástrojů v zadávacím procesu VZ. K naplnění hlavního cíle mé diplomové práce byly stanoveny dva dílčí cíle, jejichž výstupy měly poskytnout podklady pro ověření dvou dílčích hypotéz. Prvním dílčím cílem vlastní práce bylo posoudit, zda je využití el. způsobu zadávání v zadávacím procesu pro kraje přínosné. Tohoto cíle bylo dosaženo pomocí komparace jednotlivých vybraných el. nástrojů s klasickou formou zadávání VZ a identifikací

108

Viz hodnocení Komise Akčního plánu pro elektronické zadávání veřejných zakázek a doprovodnou studii, zveřejněné na internetových stránkách GŘ pro vnitřní trh a služby

- 76 -

problémů a překážek s tím spojených. Přičemž jsem vycházela z názorů, zkušeností a informací od poskytovatelů el. nástrojů, z konzultací s některými ze zástupců zadavatelů z řad krajských úřadů účastnících se procesu zadávání, z příkladu zahraničních zkušeností a v neposlední řadě z dotazníkového šetření. Přínosem při zpracování diplomové práce mi byly též konzultace s odborníky, kteří mají se zadáváním VZ praktické zkušenosti. Řadu informací a subjektivní obrázek o stavu informovanosti a zkušeností některých zástupců zadavatelů z řad municipalit, jsem získala absolvováním semináře „Města a obce ve veřejných zakázkách“ zaštítěný společností APUEN. Na praktickém příkladu byla také ilustrována teoretická úspora finančních prostředků vybraného kraje v případě využití zvolených el. nástrojů (e-aukce, DNS), včetně návratnosti nákladů při pořízení. Pro tento účel byla také uvedena zkušenost kraje, jež se pro alespoň částečnou elektronizaci postupů zadávání VZ již rozhodl. Tato část diplomové práce poskytla podklady pro ověření první dílčí hypotézy: Pro krajské úřady je používání elektronických nástrojů přínosné, užitek z využívání elektronických nástrojů je vyšší než náklady spojené s jejich pořízením., kterou tímto na základě analýzy jednotlivých el. nástrojů (spojených s profilem zadavatele, uvedených ověřených úspor dosažených např. výběrem nabídek dodavatelů pomocí e-aukcí, celkových výhod, které nabízejí procesní nástroje, možnosti bezplatného využití e-tržiště, atd.) potvrzuji. Diplomová práce byla také z důvodu naplnění druhého dílčího cíle, tj. posouzení jak krajské úřady v ČR vnímají elektronizaci VZ, jaké překážky a důvody jim brání k jejímu zavádění, doplněna o analýzu současného stavu a rozsahu využívání el. nástrojů v zadávacím procesu VZ na úrovni krajů. Tyto informace byly získány z dotazníkového šetření realizovaného mezi jednotlivými krajskými úřady ČR, pro jehož účel jsem si určila několik pomocných pracovních hypotéz. Výsledky tohoto šetření pro komplexnost problematiky byly uvedeny vždy u jednotlivé dílčí problematiky el. nástrojů a v Diskusi. Z této části vyplynuly hlavní překážky bránící VÚSC širšímu využití el. nástrojů, jež poskytly výstupy k ověření druhé hypotézy a k dílčím závěrům diplomové práce. Zhodnocení DŠ včetně ověření pomocných pracovních hypotéz, bylo blíže shrnuto v části Diskuze. Druhou dílčí hypotézu Hlavní překážkou k rozšíření elektronizace veřejných zakázek u zadavatelů z řad krajů je nedostatečná motivace ke změně vyplývající s dosavadní spokojenosti s klasickou listinnou formou a nezájem vedení úřadů, jsem tak na základě těchto informací a výsledků potvrdila. Na základě výše uvedeného tak byl splněn celkový cíl práce, tj. zhodnocení a porovnání efektivity listinné a elektronické metody zadávání VZ veřejným zadavatelem ve zvolených krajích, tzn. ve veřejné správě, jakožto poskytovatelů veřejných služeb, který mimo jiné hospodaří s veřejnými prostředky.

- 77 -

Navrhovanou hypotézu diplomové práce: Elektronické zadávání veřejných zakázek je efektivnější, než listinná podoba zadávání, tak tedy vzhledem k přínosům, jež el. nástroje umožňují potvrzuji. Nutno ovšem zmínit, že obecně se toto nedá úplně ověřit, jelikož stále všeobecně málo zadavatelů a to nejen z řad krajů tuto formu používá. Elektronické nástroje, umožňující, alespoň částečnou elektronizaci dílčích kroků, na základě mých zjištění, přínosy přinášejí. Uvedené přínosy nejsou však zadarmo. Nutným předpokladem schopnosti provádět el. zadávání VZ jsou investice v rámci celého postupu VZ, umožňující vybudování nezbytné kapacity a správu přechodu. Náklady na jejich pořízení a přechod k elektronizaci, alespoň na úrovni krajů (což jsem ověřovala dotazníkem), ovlivňují rozhodování a jsou důležité, nejsou však hlavní překážkou k rozvoji elektronizace. Tou je nedostatečná motivace u vedení a současná spokojenost s dosavadní listinnou formou. I ti zadavatelé, jenž zkouší více kombinovat a nahrazovat listinnou formu za elektronickou to jako překážku nevidí. Ve srovnání s komerčním systémem používaným jedním ze statutárních měst, vidí ve využití procesního nástroje jeden z krajů dokonce úsporu. Přínosy s elektronizací spojené převážily jejich rozhodování, zda touto formou zadávat. Jak sama Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání VZ za rok 2010, (str. 7) přiznává, aktuální situace elektronizace VZ je krajně nevhodná z pohledu efektivity výkonu veřejné správy a činností dalších zadavatelů VZ, a to jednak z finančních důvodů (nedochází k poklesu transakčních nákladů a cen za předměty VZ, jichž lze správným zavedením elektronizace VZ dosáhnout), tak i nefinančních důvodů (nejsou např. využity možnosti zvýšení transparentnosti zadávacích řízení, zrychlení komunikace mezi zadavatelem a dodavateli, čehož lze správným zavedením elektronizace dosáhnout). Předpokládám v této souvislosti, že pokud je elektronická podpora procesů zadávání VZ aplikována pouze u dílčích vybraných úkonů, přináší to s sebou tedy pouze dílčí výhody, a proto se celkové přínosy tak neprojevují, což dokládá i fakt vyplývající z šetření elektronizace MMR za rok 2010 provedených napříč všemi zadavateli, kdy pouze 3 % z nich provádí elektronické zadávání v plném rozsahu. Mnou provedeným dotazníkových šetřením bylo zjištěno, že zadavatelům z řad krajů, přinesla elektronická forma zadávání přínosy v podobě posílení transparentnosti a evidence dokumentů na jednom místě. Vyhodnocením výzkumu bylo dosaženo relevantních informací pro vyslovení dílčích závěrů diplomové práce. Nejvýznamnější závěry o praktickém přístupu KÚ jednotlivých krajů ČR k elektronizaci VZ a s tím související zavádění a využití elektronických nástrojů a ICT v procesu zadávání VZ, lze uvést následovně: 1) V současné době zadavatelé všeobecně využívají jen některé el. formy v procesu zadávání. Přístup k elektronizaci VZ není ve všech krajích ČR stejně rychlý a na stejné úrovni, ačkoliv funkce a činnosti krajů jsou obdobné. Kraje začínají využívat možnosti, které elektronické zadávání nabízí, v různém rozsahu. Některé kraje k elektronizaci přistupují jen v tom rozsahu, jaký jim vymezuje povinnost daná zákonem (certifikovaný elektronický nástroj profil zadavatele mají zřízeny všechny kraje) a ani na straně vedení není o větší rozvoj elektronizace zájem. Pokud takoví zadavatelé

- 78 -

budou mít na výběr, zůstanou u vyzkoušených a prověřených postupů (klasické formy zadávání VZ), namísto investic do nových způsobů řešení. Tzn.dokud bude použití el. nástrojů na dobrovolné bázi a nebude striktně zakotveno v zákoně, bude zřízení a využití některého z el. nástrojů minimální. Zanést tuto povinnost do zákona a přispět k rozvoji elektronizace se už zkouší na úrovni ÚOSS. Jiné kraje sice zadávají listinnou formou, ale o elektronizaci uvažují a přistupují k ní i v rámci své vlastní iniciativy kladně. Většina z krajů kombinuje listinnou formu s dílčími možnostmi elektronizace, zejména pak s využitím e-aukcí či centrálním nákupem u komodit jako je elektřina, plyn, zdravotnický materiál, kancelářské potřeba, atd. A v převážné míře se jim díky tomu daří šetřit značné finanční prostředky. I když úspory nejsou zadarmo, celková optimalizace v podobě centralizace, elektronizace a provádění e-aukcí s sebou nese nutnost vykonávat činnosti, které dosud v organizaci vykonávány nebyly. Procentní zastoupení výběru nabídek dodavatelů pomocí e-aukcí z celkového počtu kraji zadaných zakázek, se nyní po novelizaci ZVZ zvýší předpokládám snad nejenom u VZ na dodávky zboží. Jeden z krajů, jež se dotazníkového šetření účastnil mi potvrdil to, že všechno je jen o vůli něco změnit. Tento kraj se rozhodl doplnit listinnou formu o pořízení plné verze procesního elektronického nástroje. Investiční náklady na pořízení byly propočteny vzhledem ke zkušenostem s jiným městem s jinou firmou a nebyly pro rozhodování, zda do této formy jít, až tak důležité. Přínosy a rozsah funkcionalit, které procesní nástroje přinášejí, byly důvodem proč se kraj rozhodl zvolit tuto variantu. 2) To že dva kraje, resp. zaměstnanci úřadů a oprávněné osoby určené zadavatelem k plnění úkonů v zadávacím řízení VZ nedisponují platným zaručeným elektronickým podpisem založeným na kvalifikovaném certifikátu a jeden z krajů to jako jednu z dílčích překážek k rozvoji elektronizace vysloveně uvádí, je jedna z věcí na kterých se dá zapracovat, a troufám si říct, v blízké budoucnosti ji změnit. Vlastnictví elektronického podpisu i v rámci rozvoje e-governmentu bude rutinní záležitostí. 3) Pozitivní je jistě to, že i když pro kraje prozatím ze zákona neplyne povinnost využívat e-tržiště přesto o tom min. čtyři kraje uvažují a mají zájem systém vyzkoušet (u jednoho z krajů padlo rozhodnutí plánování využití NEN). Toho by měli poskytovatelé e-tržišť vybraní MMR využít a dle mého názoru vyvinout na této úrovni větší propagační činnost na jejich podporu, aby mohly být nemalé očekávané přínosy spojené s e-tržišti, ať už v rámci snížení cen nakupovaných komodit či snížení transakčních nákladů naplněny. 4) Novelizace ZVZ účinná od 1. 4. 2012 se potýká (květen 2012) s problémy nevydání prováděcích právních předpisů k daným změnám z důvodu velmi významného rozsahu připomínek v rámci legislativního procesu, což ovšem může vyvolávat řadu zbytečných nejasností, to se potvrdilo u jednoho z krajů u problematiky e-aukcí. 5) Nenavyšování počtu uchazečů o zakázku či dokonce jejich snížení v případě využití e-aukce kraji, lze možná přičítat obavě či neochotě ze strany dodavatelů se relativně nového el. hodnocení účastnit z důvodu neznalosti nebo z toho důvodu, že by takovýto dodavatel díky vyjednávací síle, která se v průběhu e-aukce „strhne“ musel jít pod svou cenu. U jiných zadavatelů to může být jinak a mohou mít jiné zkušenosti.

- 79 -

Záviset bude také na druhu komodity či dalších kritériích pro výběr, apod. Větší konkurence je jedna z příležitostí, jak uvádím ve SWOT analýze týkající se e-aukcí. 6) Jedním z argumentů pro elektronizaci zadávání VZ je snižování administrativních nákladů na proces oproti listinné formě. Jak je z tabulky 10 patrné, a platí-li různými autory vyčíslené procentní úspory, v případě transakčních nákladů může jít mnohdy o nemalé částky, jejichž výši si kraje mnohdy ani neuvědomují (viz výsledky odpovědí na otázku č. 14). Pokud existuje cesta, jak tyto náklady snížit, mělo by se o ní, alespoň uvažovat. 7) O přínosech spojených s elektronizací by měly být přesvědčeni především nejvyšší orgány kraje, jelikož jedině od nich v rámci procesu rozhodování Rady kraje plyne vůle zaběhnuté způsoby výběru dodavatele měnit.

DOPORUČENÍ

Je třeba si uvědomit, že elektronizace VZ ve veřejném sektoru je náročným procesem změn, ke kterému se zadavatelé staví s nedostatečnou motivací. Hlavním důvodem či překážkou proč elektronické nástroje, které jsou v současné době k dispozici nefungují, není v nástrojích, ale v lidském faktoru. Hlavním důvodem je nedostatečná vůle ke změně. Ačkoliv jsou municipality potenciálními klienty poskytovatelů elektronických nástrojů či systémů a do současné doby jim byla provedena řada seminářů, školení praktických bezplatných prezentací, odborných konzultací ke zvyšování povědomí o moderních postupech a nástrojích, tak i přesto se mi i na základě výsledků dotazníkového šetření – a toho co odpověděli na školení (opravdový zájem věci posunout dopředu, opatrný zájem, naprosté odmítání), jeví v tomto směru jako vhodnější mnohem větší propagace a prokazování s tím spojených výhod. A to tak, aby jednotliví zadavatelé z řad ÚSC, zejména pak nejvyšší vedení úřadů bylo o přínosech přesvědčeno, zajistilo zaškolení uživatelů z řad úřadů a vytratila se neochota a nevůle cokoliv z klasického listinného způsobu měnit. Variantou by bylo např. budování kapacity a zvyšování dovedností zaměstnanců ve veřejných orgánech, poskytováním nástrojů k odborné přípravě, výukou dovedností v počítačovém školení, apod. Ačkoliv je jasné, že přirozená opatrnost vůči něčemu novému je namístě. Nutná je tedy důvěry v celý systém, která by měla být prokazována na konkrétních případech i ze strany MMR. Vhodné se jeví sdílení praxe samotných zadavatelů. Větší propagace elektronizace i ze strany MMR by měla být zacílená ovšem také na externí profesionální subjekty provádějící zadavatelkou činnost pro zadavatele. Jelikož i z jejich strany záleží na tom, zda bude VZ zadávána elektronicky a tudíž v mnoha případech, co se administrativních nákladů týče úsporněji. U těchto subjektů, jenž vykonávají značný počet VZ, se investice do elektronického nástroje určitě vrátí. Jejich postavení by tedy mělo být např. i zákonem posíleno. Také ze strany ÚOHS by měla být alespoň v prvních letech patrná větší shovívavost vůči zadavatelům, jenž se elektronicky rozhodli zadávat, tak aby se nemuseli obávat při sebemenších nesrovnalostech případných postihů a pokut.

- 80 -

Při procházení materiálů a zkušeností z řad municipalit jsem navíc došla k závěru, že opravdovější zájem šetřit na provozních výdajích formou využití elektronických nástrojů vychází spíše od měst, kde nedostatek finančních prostředků je zaznamenáván dříve a ve větší míře, než na úrovni krajů. Z krátkodobého hlediska lze chápat, že pro úředníky na straně organizací zadavatele je to velký administrativní zásah do nastavených procesů, zažitých a ověřených postupů a návyků. Ale z dlouhodobého hlediska po zapracování systému jsou úspory relevantní motivací. V případě kladné odezvy je nutné také vytvořit či doplnit stávající vnitřní směrnice, interní normativní akty kraje, apod., jenž by např. hodnocení nabídek a výběr dodavatele za pomocí e-aukce normativně vymezovaly a zohledňovaly jako běžnou součást výběrového řízení a formy zadání VZ, tak aby se jimi řídily všechny organizační složky úřadu a ne jen některé odbory a oddělení. Řešením by proto mohla být i koncepční změna organizační struktury úřadu, která by zřizovala pouze jeden speciální odbor/oddělení, jenž by se věnoval a rozhodoval ve věcech veřejných zakázek pro celý úřad. Nutno podotknout, že u řady krajských úřadů tomu tak již je. Vhodné se také jeví do organizace e-aukcí zapojit společnosti a organizace zřizované krajem. Zde bohužel může nastávat problém v nedostatku pracovníků pro administrování aukce. Účinným nástrojem k zapojení do e-aukcí co největšího počtu organizací zřizovatele, tak aby se dalo ušetřit ještě více, je motivace formou odměn z úspor či trest v podobě odebrání části dotací, tak jak o tom uvažuje statutární město Ostrava, jež je dlouhodobým lídrem s dostatečnými zkušenostmi ve využívání elektronických nástrojů. Informována a školena by měla být pro překonání odporu vůči změnám i strana dodavatele Důležitá v tomto směru je prezentace v regionálních médiích. Přínos diplomové práce může být viděn v tom, že poskytovatelé elektronických nástrojů, díky názorům získaných provedeným dotazníkovým šetřením, mohou získat přehled o tom jaký je současný stav a rozsah využívání elektronických nástrojů na krajských úřadech, jaké stanoviska, časové plány a celkový přístup k elektronizaci, kraje jako takové zastávají. Čehož by mohly vzhledem k lukrativnosti těchto zadavatelů, jakožto potenciálních klientů ve svůj prospěch využít a zacílit na tuto kategorii veřejných zadavatelů svoji strategii. Také kraje, ale i jiní zadavatelé, kteří se elektronizaci brání si mohou udělat souhrnný obrázek o jednotlivých elektronických nástrojích a elektronizaci VZ jako takové. Mohou si na příkladu referencí jiných krajů získaných od různých poskytovatelů elektronických nástrojů a dotazníkovým šetřením ověřit v jakém stavu a rozsahu je elektronizace rozšířena u jiných krajů, jaké zkušenosti, přínosy či překážky jim elektronická forma přináší, apod. Hlavním cílem Strategie elektronizace na období let 2011 – 2015 je, že 100 % zadavatelů bude mít do konce roku 2015 k dispozici elektronický nástroj umožňující komplexní podporu celého životního cyklu veřejné zakázky – nebudou tedy existovat žádné legislativní, finanční ani technologické bariéry v používání el. nástroje na straně zadavatelů ani dodavatelů. Realizací všech opatření Strategie elektronizace bude dosažena roční úspora 50 mld. Kč z veřejných rozpočtů. Tyto cíle jsou dle mého názoru opravdu velmi optimistické. I když se může zdát, že tři roky jsou relativně dlouhá doba, podívám-li se na to dnešním pohledem a i vzhledem k výsledkům této práce,

- 81 -

která ověřením druhé dílčí hypotézy říká, že hlavní překážkou k rozvoji elektronizace, alespoň tedy na úrovni krajů, je nedostatečná motivace vyplývající z dosavadní spokojenosti s klasickou listinnou formou, tak tuto procentní hranici nevidím příliš reálně. Např. už jen v té dílčí věci, že někteří zástupci zadavatelů z řad krajských úřadů nedisponují elektronickým podpisem. Nehledě na to jaká situace může panovat, a to nejenom v této věci, na úrovni nižších územně ÚSC, tj. měst a zejména malých obcí. Je pravdou a Zpráva o plnění Národního plánu pro období let 2006 – 2010 to potvrzuje, že řadu cílů vedoucích k usnadnění a zrychlení zavádění elektronických nástrojů a ICT podpoře činností procesu zadávání VZ, se již podařilo naplnit. Zejména pak aplikací na ÚOSS. Řadu kroků, jež jsou dále shrnuty ve Strategii elektronizace je ale nutno ještě provést. Tohoto ambiciózního cíle by bylo možno dosáhnout, dle mého názoru, jen jedinou možnou cestou. A to legislativní podporou pro samosprávy zakotvující povinnost využívat elektronické nástroje v procesu zadávání u všech zadavatelů bez rozdílu povinně, nikoliv na dobrovolné bázi. Což mi bylo potvrzeno i vyjádřením jednoho z referentů kraje, který se vyjádřil v tom smyslu, že dokud to není povinnost, elektronicky zadávat nebudou. Ovšem řada termínů účinností opatření týkajících se elektronizace VZ je již teď posouvána. Není dosud vytvořena řada metodických postupů, v některých případech se v současné době zadavatelé potýkají s nejasnou legislativou v podobě neexistence zpřesňujících prováděcích právních předpisů, apod. To vše tento termín značně posouvá do ne tak blízké budoucnosti. Elektronizace zadávání VZ, včetně všech výhod, která by plně elektronická verze i s podporou procesů navazujících na zadávání VZ měla přinášet, je také existenčně závislá na funkčnosti nástrojů eGovernmentu v ČR, např. v takových bodech jako je dlouhodobé ukládání a archivace dat a dokumentů, jenž by omezilo tisk dokumentů, i když byly pořízeny v elektronické podobě. Ani elektronizace korupci zmíněnou v úvodu, plně není schopna vyřešit. Korupce se ve VZ samozřejmě vyskytuje i v jiných oblastech, než které jsou pokryty elektronickým zadáváním. Ovšem v používání elektronických nástrojů ve veřejné správě je velký potenciál, který není zatím využíván. Technologie a kapacita pro provádění veřejných zakázek elektronickou cestou jsou stále dostupnější. Pro elektronizaci je nutné strategické rozhodnutí. Trend, který jde napříč celou Evropou nelze zastavit. Elektronické zadávání VZ by mělo být v budoucnosti stejně běžné a aplikované jako v současnosti používaná listinná forma zadávání. Cílem do budoucna je postupná integrace elektronického zadávání do všech forem zadávání a propojení jednotlivých systémů. Řešení se snaží navrhovat např. Evropská komise v Zelené knize a v případě České republiky pak Strategie elektronizace VZ na období let 2011 – 2015. Závěrem lze říci, že oblast VZ je velmi obsáhlá a nelze vyčerpávajícím způsobem vše vyřešit v jedné práci. Elektronizace veřejných zakázek je stále relativně novou formou zadávání veřejných zakázek, která se v publikacích zabývajících se VZ příliš nerozebírá. Tato práce měla mimo jiné za cíl popsat a zpřehlednit danou problematiku, která jistě bude předmětem mnoha dalších prací, vzhledem k aktuálnosti dané problematiky.

- 82 -

7 PŘEHLED POUŽITÉ LITERATURY Monografie DUBSKÝ, Z. Veřejná správa v EU : Dobrá správa a e-Governance. Vydání první. Ústí nad Labem : Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, 2007. 60 s. ISBN 978-80-7044-908-0. FORET, M., J. STÁVKOVÁ a A. VAŇOVÁ. Marketingový výzkum: distanční studijní opora. 1. vyd. Znojmo: Soukromá vysoká škola ekonomická, 2006, 114 s. ISBN 80-239-7755-5. HAMERNÍKOVÁ, B. a K. KUBÁTOVÁ. Veřejné finance : učebnice. Praha: Eurolex Bohemia, 1999, 402 s. ISBN 80-902752-1-4. JURČÍK, R. a J. OSTŘÍŽEK. Veřejné zakázky a veřejně-soukromá partnerství: Učebnice - cvičebnice s příklady do cvičení. První vydání. Brno: MZLU v Brně, 2008. ISBN 978-80-7375-159-3. JURČÍK, R. Zadávání veřejných zakázek a udělování koncesí v ČR a v EU. 1. vyd. Praha : C. H. Beck, 2007. 571 s. ISBN 978-80-7179-575-9. JURČÍK, R. Zákon o veřejných zakázkách : komentář. 2.vyd. Praha : C. H. Beck, 2011. 700 s. ISBN 978-80-7400-329-5. KOZEL, R. a kol. Moderní marketingový výzkum : nové trendy, kvantitativní a kvalitativní metody a techniky, průběh a organizace, aplikace v praxi, přínosy a možnosti. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2006. 280 s. ISBN 80-247-0966. KRČ, R.; MAREK, K.; PETR, M. Zákon o veřejných zakázkách a koncesní zákon : s komentářem. 2. podstatně přeprac. a dopl. vyd. Praha : Linde Praha, 2008. 703 s. ISBN 978-80-7201-711-9. LIDINSKÝ, V., et al. eGovernment bezpečně. 1. vyd. Praha : Grada Publishing, 2008. 160 s. ISBN 978-80-247-2462-1. MEDVEĎ, J. - NEMEC, J. - ORVISKÁ, M. - ZIMKOVÁ, E.: Verejné financie. Bratislava: Sprint vfra, 2005. ISBN 80-89085-32-2 OCHRANA, F. Veřejná volba a řízení veřejných výdajů. Vyd. 1. Praha: Ekopress, 2003, 184 s. ISBN 80-86119-71-8. OCHRANA, F. Veřejné zakázky : Metody a metodika efektivního hodnocení a výběru. Vydání I. Praha : Ekopress, 2004. 173 s. ISBN 80-86119-79-3. PAVEL, J. Ekonomické aspekty veřejných zakázek. Praha: Oeconomica, 2007, 110 s. ISBN978-80-2451260-0. PAVEL, J. Transakční náklady a veřejné zakázky. In Theoretical and practical aspects of public finance : Článek ve sborníku. Praha : VŠE v Praze, Oeconomica, 2007. ISBN 80-245-1032-4. PAVEL, J. Veřejné zakázky v České republice. Praha: Nakladatelství ČVUT, 2007. 105 s. ISBN 8086729-47-8 PEKOVÁ, J.; PILNÝ, J.; JETMAR, M. Veřejná správa a finance veřejného sektoru. 3. aktualiz. a rozš. vyd. . Praha : ASPI, 2008. 712 s. ISBN 978-80-7357-351-5. PODEŠVA, V., et al. Zákon o veřejných zakázkách : Komentář. 2. vyd. Praha : Wolters Kluwer ČR, 2011. 631 s. ISBN 978-80-7357-636-3. RAUS, D. Zákon o veřejných zakázkách : komentář. Praha : Linde, 2007. 895 s. ISBN 978-80-7201677-8. RÝZNAR, L., POPPER, E. Sociologie. 1. vyd. Kunovice : Evropský polytechnický institut, s.r.o., 2006. 92 s. ISBN 80-7314-088-8

- 83 -

ŠTOHANZLOVÁ, J. Elektronické zadávání veřejných zakázek. Brno, 2010. Bakalářská práce. Mendelova univerzita v Brně. Vedoucí práce Poremská, M. TRANSPARENCY INTERNATIONAL - ČESKÁ REPUBLIKA. Zakázky malého rozsahu v České republice. Praha: Transparency International - Česká republika, 2009, 35 s. ISBN 978-8087123-12-6. ŽÁK, M. a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2., rozš. vyd. Praha: Linde, 2002, 887 s. ISBN 807201-381-5.

Legislativa Usnesení Vlády České republiky č. 563/2011, k resortním systémům centralizovaného zadávání veřejných zakázek ústředních orgánů státní správy Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/17/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek subjekty působícími v odvětví vodního hospodářství, energetiky, dopravy a poštovních služeb, ve znění pozdějších předpisů; Směrnice Evropského parlamentu a Rady č. 2004/18/ES ze dne 31. března 2004, o koordinaci postupů při zadávání zakázek na stavební práce, dodávky a služby, ve znění pozdějších předpisů. Vyhláška č. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnější podmínky týkající se elektronických nástrojů a úkonů učiněných elektronicky při zadávání veřejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody Vyhláška č. 339/2010 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách s účinností od 15. 12. 2010 do 1. 6. 2012, kdy ji nahrazuje vyhláška č. 133/2012 Sb., o uveřejňování vyhlášení pro účely zákona o veřejných zakázkách a náležitostech profilu zadavatele; Vyhláška č. 172/2011 Sb., kterou se zrušuje Vyhláška č. 326/2006 Sb., o podrobnostech atestačního řízení pro elektronické nástroje, náležitostech žádosti o atest a o výši poplatku za podání žádosti o atest (účinnost od 29. 5. 2011); Vyhláška č. 496/2004 Sb., o elektronických podatelnách, atd. zákon č. 1/1993 – Ústava České republiky zákon č. 135/2011 Sb., kterým se mění ústavní zákon č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, ve znění ústavního zákona č. 176/2001 Sb. zákon č. 129/2000 Sb., o krajích (krajské zřízení), zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, Zákon č. 139/2006 Sb., o koncesních smlouvách a koncesním řízení Zákon č. 227/2000 Sb., o elektronickém podpisu;

- 84 -

Internetové zdroje Analýza možností závazku vlády a podřízených organizací realizovat centralizované zadávání na vybrané komodity výrobků a služeb. MMR. Portal-vz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=d2a65726-eb22-4a1f8703-1a05323991f0 APUEN. Elektronizace veřejné správy – součást boje proti korupci. Praha, 2012. Dostupné z: http://www.apuen.cz/uploads/Senat/Elektronizace_verejne_spravy_APUeN.pdf Ceník sw produktů. PROE.BIZ. [online]. http://proe.biz/www/cz/produkty-05.php

[cit.

2012-03-11].

Dostupné

z:

Ceník. PRVNÍ CERTIFIKAČNÍ AUTORITA, a. s. Ica.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.ica.cz/Cenik.aspx Ceny služeb platné od 1. 9. 2010. IDENTITY. Eidentity.cz [online]. 2010 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.eidentity.cz/Prices.html Ceny za vydávané certifikáty. CERTIFIKAČNÍ AUTORITA POSTSIGNUM. Postsignum.cz [online]. 2012 [cit. 2012-01-24]. Dostupné z: http://www.postsignum.cz/certifikaty.html Centralised Purchasing Systems in the European Union. OECD. Portal-vz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=f89f07da8986-430f-9d09-e1e43b7c2519 Centralizované zadávání VZ. Portal-vz.cz [online]. http://www.portal-vz.cz/Centralizovane-zadavani-VZ

[cit.

2012-03-07].

Dostupné

z:

Centralilzace zadávání VZ v Itálii. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=049f6193-2c73-44f8-84eb0919685d825b Co jsou to e-aukce. E-aukce.cz [online]. [cit. 2012-03-12]. Dostupné z: http://www.eaukce.cz/zakladni-informace Co je bid rigging a jak mu předcházet?. Nekorupci.cz [online]. [cit. 2012-03-14]. Dostupné z: http://www.nekorupci.cz/co-je-bid-rigging-a-jak-mu-predchazet Combating corruption in the EU through e-Procurement. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Transparency.org [online]. [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://blog.transparency.org/2011/02/16/combating-corruption-in-the-eu-through-eprocurement/ Corruption Perceptions Index 2011. Transparency.org [online]. 2011 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://cpi.transparency.org/cpi2011/results/ Delivering Procurement Savings for the Public Sector. Buingsolutions.gov.uk [online]. 2012 [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.buingsolutions.gov.uk/abouts Doporučení subkomise NERV proti korupci: Veřejné zakázky. Ecentre.cz [online]. [cit. 2012-0317]. Dostupné z: http://www.ecentre.cz/Public/PublicUpload/Files/soubory_ke_stazeni/doporucenisubkomise-nerv-proti-korupci.pdf E-aukcie šetria peniaze, nezabránia však manipulácií. KUBOVIČ, O. Aktualne.atlas.sk [online]. 2011 [cit. 2012-02-07]. Dostupné z: http://aktualne.atlas.sk/e-aukcie-setria-peniazenezabrania-vsak-manipulacii/slovensko/spolocnost/

- 85 -

E-aukcie v SR šetria v priemere šesť až 15 % nákladov. Podnikam.webnoviny.sk [online]. 2011 [cit. 2012-03-10]. Dostupné z: http://www.podnikam.webnoviny.sk/it-a-trendy/aukcie-setriapriemere-sest-nakladov/24193 EGER, P. Certifikace elektronického nástroje v praxi. Kavz.cz [online]. [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.kavz.cz/wp-content/uploads/2011/08/certifikace-elektronickehonastroje-v-praxi.pdf Elektronické nástroje v praxi veřejných zakázek: Seminář pořádaný asociací APUeN. Apuen.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://www.apuen.cz/uploads/APUeN.pdf Elektronické obstarávanie (e-aukcie). Videoserver.cnl.tuke.sk [online]. [cit. 2012-02-23]. Dostupné z: http://videoserver.cnl.tuke.sk/elektronicke_obstaravanie_eaukcie_cast_i Elektronizace veřejných zakázek. E-ZAK. Ezak.cz [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.ezak.cz/elektronizace-verejnych-zakazek Efektivita. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2011-12-13]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Efektivita Efektivní veřejná správa a přátelské veřejné služby: Strategie realizace Smart Administration v období 2007–2015. [online]. [cit. 2012-02-20]. Dostupné z: www.mvcr.cz/soubor/modernizace-dokumenty-strategie-pdf.aspx Government at a Glance 2011: Size of public procurement market. OECD ILIBRARY. oecdilibrary.org [online]. [cit. 2011-11-02]. Dostupné z: http://www.oecdilibrary.org/sites/gov_glance-2011en/09/01/index.html?contentType=/ns/StatisticalPublication,/ns/Chapter&itemId=/content/c hapter/gov_glance-2011-46en&containerItemId=/content/serial/22214399&accessItemIds=&mimeType=text/html Hospodaření krajských samospráv. KAMENÍČKOVÁ, V. a O. PIROHANIČ. Deník veřejné správy [online]. 2009 [cit. 2011-10-13]. Dostupné z: http://www.dvs.cz/clanek.asp?id=6382454 Improved savings delivery in 2011/12. Gps.cabinetoffice.gov.uk [online]. 2012 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://gps.cabinetoffice.gov.uk/news/improved-savings-delivery-201112 K čemu bude sloužit e-tržiště?. Gemin.cz [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: https://www.gemin.cz/k-cemu-bude-slouzit-e-trziste Každý piaty tender sa u nás robí elektronickou aukciou. TRANSPARENCY INTERNATIONAL SLOVENSKO. transparency.sk [online]. [cit. 2012-04-10]. Dostupné z: http://www.transparency.sk/kazdy-piaty-tender-sa-u-nas-robi-elektronickou-aukciou/ METODICKÉ STANOVISKO k príloze vyhlášky c. 9/2011 Sb., kterou se stanoví podrobnejší podmínky týkající se elektronických nástroju a úkonu ucinených elektronicky pri zadávání verejných zakázek a podrobnosti týkající se certifikátu shody. MMR. Portal-vz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getdoc/ff3e43dd-4c64-46bf-872a1a56664d04e4/Metodicke-stanovisko-k-vyhlasce-c--9-2011---verzeMěsta a e-aukce. PROE.BIZ. Apuen.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné http://www.apuen.cz/uploads/Municipalita/PREZENTACE_NAR_Municipalita.pdf Metodický pokyn výběru provozovatele E-tržiště Zadavatelem ve vztahu k Základním a Aditivním službám“. Portal-vz.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-26]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getdoc/77c2aada-48f3-4dfe-a466-f70825da2b94/Metodika-vyberuprovozovatele-10-4-2012

- 86 -

z:

Možnost pořízení. E-ZAK. Ezak.cz [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.ezak.cz/zpusob-porizeni Nabízené služby pro zadavatele. SOFTENDER. Softender.cz [online]. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: https://www.softender.cz/em4?service=page/Zadavatel_Nabizime Národní plán zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010. MMR. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=c66551d6-56e6-4f85-8c90-a8961e8ffe44 Návrh stanoviska k zelené knize o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU. EHSV. [online]. 2011 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=%20%20elektronick%C3%A9%20zad%C3%A1v%C 3%A1n%C3%AD%20ve%C5%99ejn%C3%BDch%20zak%C3%A1zek%20%20toad.eesc.europa.eu&source=web&cd=1&ved=0CC0QFjAA&url=http%3A%2F%2Fww w.toad.eesc.europa.eu%2FViewDoc.aspx%3Fdoc%3Dces%255Cint%255Cint554%255CCS%2 55CCES7872011_PA_CS.doc%26docid%3D2778717&ei=wkdWT8GcFo2bOqzdhNUI&usg=AFQjCNHK yHONv_26-tZdv-CmmIY2dKlpVw&cad=rja Návrh modelu fungování národní infrastruktury pro elektronické zadávání veřejných zakázek (NIPEZ). MMR. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=7d5b9402-0b49-4944-ab4d-6909d5db8363 NEN. MMR. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-27]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/NIPEZ/NEN Od ledna platí nové limity pro dělení veřejných zakázek. MMR [online]. 29. 12. 2011 [cit. 201202-08]. Dostupné z: http://www.mmr.cz/Pro-media/Tiskove-zpravy/2011/Od-ledna-platinove-limity PAVEL, J. Veřejné zakázky a novela ZVZ. 2012. [cit. 2012-04-02]. http://www.apuen.cz/uploads/Senat/1_j_pavel_verejne_zakazky_a_zvz.pdf

Dostupné

z:

Pravidla systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. VLÁDA ČR. Portal-vz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-18]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getdoc/5995c441-6e2a-424f-9c96118901fcf446/Pravidla-ve-zneni-UV-222-2012 POREMSKÁ, M. Elektronické podpisy v elektronických nástrojích po jejich certifikaci. Časopis pro právní vědu a praxi. 2011, roč. 2011, č. 03, s. 258-263. Dostupné z: http://www.law.muni.cz/dokumenty/14218 Príručka používateľa systému EVO – Zadávanie podprahových zákaziek s použitím komunikačného modulu. [online]. 2012 [cit. 2012-04-15]. Prezentace CEJIZY z konference MMR. Cejiza.cz [online]. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cejiza.cz/konference-mmr-centralizovane-zadavani-verejnych-zakazek Prokázání shody elektronického nástroje s požadavky zákona č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách a prováděcích předpisů. [online]. [cit. 2012-03-22]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=e0578557-92a8-4666-b3b8945b4c33b0d0 PROVOZNÍ ŘÁD - Příloha 3: Oznámení profilu Zadavatele. Info.vestnikverejnychzakazek.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://info.vestnikverejnychzakazek.cz/Content/Documents/VVZMPF52v02.pdf

- 87 -

PROVOZNÍ ŘÁD ISVZUS - Příloha 1: Ceny za poskytované služby. Info.vestnikverejnychzakazek.cz [online]. 2011 [cit. 2012-03-17]. Dostupné z: http://info.vestnikverejnychzakazek.cz/Content/Documents/VVZ111201CenikSluzeb.pdf Předkládací zpráva. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-04-19]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/Uploads/GEM/UV-mezirezort/5--II-Predkladaci-zprava_navrh-eTrziste Přehled funkcionality. E-ZAK. Ezak.cz [online]. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.ezak.cz/prehled-funkcionality Příloha č. 1 k usnesení vlády č. 451/2011: Seznam komodit, které budou pořizovány a obměňovány prostřednictvím elektronického tržiště. VLÁDA ČR. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://kormoran.vlada.cz/usneseni/usneseni_webtest.nsf/0/D03BA51F3B14DC7FC12578B60 04F911A/$FILE/451%20p%C5%99%C3%ADloha%20w110615a.0451.pdf Seznam certifikovaných nástrojů. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Seznamcertifikovanych-nastroju Seznam klientů -reference. ECENTRE. Ecente.cz [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.ecentre.cz/nasi-klienti Stanovisko MMR k uveřejnění výzvy ve zjednodušeném podlimitním řízení na profilu zadavatele podle ustanovení § 38 zákona č. 137/2006 Sb., o VZ, v platném znění. MMR. [online]. [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getdoc/a0456f23-09fd-46aab27d-3ef728a53911/Zjednodusene-podlimitnim-rizeni-a-profil-zadavatel Strategie implementace e-governmentu v území. [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.google.cz/url?sa=t&rct=j&q=strategie%20implementace%20egovernmentu%20v %20%C3%BAzem%C3%AD&source=web&cd=1&ved=0CCQQFjAA&url=http%3A%2F%2F www.egoncentrum.cz%2Findex.php%3Foption%3Dcom_rubberdoc%26view%3Ddoc%26id %3D1%26format%3Draw%26Itemi&ei=iYBdT4flBMbtOcC3oIYN&usg=AFQjCNHvFJuYPT X9dP_n1dPTJ2soauoYkg&cad=rja Strategie elektronizace zadávání veřejných zakázek na rok 2011 až 2015. MMR. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-11]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=ddc75064-617c-4a8d-a97b-d1e98d1b2305 Strategie používání e-tržiště pro veřejnou správu dle opatření J.6 Národního plánu. MMR. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://www.portalvz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=0dd25b7f-153c-4d10-ae6f-847c577a9c50 Strategie vlády v boji proti korupci. Vlada.cz [online]. 2012 [cit. 2012-02-19]. Dostupné z: http://www.vlada.cz/cz/ppov/boj-s-korupci/protikorupcni-strategie/protikorupcnistrategie-90111/ Středočeský kraj plánuje centrální nákup masa pro školy. Vedoucí jídelen to kritizují. Rozhlas.cz [online]. 2012 [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.rozhlas.cz/zpravy/regiony /_zprava/1030940 Succes Story: E-Procurement Reduces Corruption and Increases Efficiency in Albanian Municipalities. LOCAL GOVERNANCE PROGRAM IN ALBANIA. Lgpa.al [online]. [cit. 2012-04-28]. Dostupné z: http://www.lgpa.al/files/SuccessStory%20_E%20Procurement_%20Final.pdf SŮRA, J. Veřejné zakázky zamrzly, na vině je absence prováděcích vyhlášek. Ekonomika.idnes.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-11]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/verejne-zakazky-

- 88 -

zamrzly-na-vine-je-absence-provadecich-vyhlasek-p85/ekonomika.aspx?c=A120402_191528_ekonomika_ert Systém CENTREs nyní s nižší vstupní investicí. Ecentre.cz [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.ecentre.cz/novinka/375-system-centres-nyni-s-nizsi-vstupni-investici-zdrojmoderni-obec ŠENKÝŘ, J. Starostové nevypisují veřejné zakázky - novému zákonu nerozumí. APUEN. Apuen.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-25]. Dostupné z: http://www.apuen.cz/starostovenevypisuji-verejne-zakazky-novemu-zakonu-nerozumi Transparency International’s contribution the european commission’s public consultation on expanding the use of e-procurement in the EU: E-P reduces opportunities for corruption and bribery. TRANSPARENCY INTERNATIONAL. Transparency.org [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://archive.transparency.org/content/download/58702/939761/file/2011-0131_Transparency+International+-+EU+eProcurement+final.pdf Transparentnost při zpeněžování či pronájmu nemovitého majetku. Apuen.cz [online]. [cit. 201203-02]. Dostupné z: http://www.apuen.cz/uploads/Municipalita/Clanroy.pdf ÚOHS pokutoval za nezákonný výběr organizátora aukce. ÚOHS. Compet.cz [online]. 2009 [cit. 2012-03-26]. Dostupné z: http://www.compet.cz/verejne-zakazky/aktuality-z-verejnychzakazek/uohs-pokutoval-za-nezakonny-vyber-organizatora-aukce/ V Praze se uskutečnila konference na téma Elektronické nástroje v praxi veřejných zakázek. INTERNETOVÁ TELEVIZE MORAVSKOSLEZSKÉHO KRAJE. Tvportaly.cz [online]. [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://www.tvportaly.cz/reklamy/20777-v-praze-se-uskutecnilakonference-na-tema-elektronicke-nastroje-v-praxi-verejnych-zakazek Výsledky společnosti eCENTRE, a.s. ECENTRE. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-04-01]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=eee682ba-a559-40a1-92db430bdcb27e0c Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik: Metodika šetření. Portal-vz.cz [online]. Praha: MMR, listopad-prosinec 2006 [cit. 2012-02-09].Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/Uploads/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Opatreni-M7 Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik: Postup šetření pro rok 2010. Portal-vz.cz [online]. Praha: MMR. 2009 [cit. 2012-02-05]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/Uploads/Elektronicke-zadavani-verejnych-zakazek/Setrenielektronizace-2010---Metodika Vytvoření adekvátního systému získávání informací o legislativních, technických a dalších aspektech souvisejících s elektronickým zadáváním veřejných zakázek a informací od jednotlivých zadavatelů ohledně přijímání elektronických obchodních praktik: Zpráva o výsledcích šetření za rok 2011. MMR. Portal-vz.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-14]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/Uploads/Elektronicke-zadavani/Priloha-opatreni-M-7--vysledky-2011

- 89 -

Výukové materiály. Kraje ČR [online]. [cit. 2011-10-13]. http://www.vyukovematerialy.cz/zemak/rocnik8/reg1.htm

Dostupné

z:

Základní služby. VORTALGOV. Czech.vortal.biz [online]. [cit. 2012-03-15]. Dostupné z: http://czech.vortal.biz/vortalGOV/basic-services_page_3021 ZELENÁ KNIHA o rozšířeném využití elektronického zadávání veřejných zakázek v EU. EVROPSKÁ KOMISE. [online]. 2010 [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://eurlex.europa.eu/LexUriServ/LexUriServ.do?uri=COM:2010:0571:FIN:CS:PDF Zkušenosti s centrálním zadáváním u krajských úřadů. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-03-13]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/Centralizovane-zadavani-VZ/Domaci-zkusenosti Změny Pravidel systému používání elektronických tržišť subjekty veřejné správy při pořizování a obměně určených komodit. VLÁDA ČR. Portal-vz.cz [online]. 2012 [cit. 2012-04-20]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/getdoc/6041f3d2-2eee-4eb3-982c-01f1e536ef69/PrilohaUV-222-2012 Zpráva o činnosti společnosti CEJIZA, s.r.o. za rok 2011. CEJIZA. Cejiza.cz [online]. 2011 [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://www.cejiza.cz/uploads/Zprava_o_cinnosti_spolecnosti_CEJIZA_za_rok_2011.pdf Zkušenosti s centralizovaným zadáváním veřejných zakázek. Apuen.cz [online]. [cit. 2012-03-21]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=40b60578-c65d-42f08584-ea400ab5db05 Zpráva o plnění Národního plánu zavedení elektronického zadávání veřejných zakázek pro období let 2006 – 2010 za rok 2010. MMR. Portal-vz.cz [online]. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.portal-vz.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=150c14ae-7097-4249-ac25db43c9dc54a3

- 90 -

SEZNAM ZKRATEK APUEN

Asociace pro standardizaci a rozvoj elektronických výběrových řízení

CEJIZA

Centrální jihomoravský zadavatel

ČR

Česká republika

DNS

Dynamický nákupní systém

DP

Diplomová práce

DŠ

Dotazníkové šetření

IS

Informační systém

ISVZ US

Informační systém veřejných zakázek uveřejňovaní subsystém

KÚ

Krajský úřad

MMR

Ministerstvo pro místní rozvoj

NEN

Národní elektronický nástroj

NIPEZ

Národní infrastruktura pro elektronické zadávání veřejných zakázek

PPP projekt

Partnerství veřejného a soukromého sektoru

ÚOHS

Úřad na ochranu hospodářské soutěže

ÚOSS

Ústřední orgán státní správy

ÚSC

Územně samosprávný celek

VÚSC

Vyšší územně samosprávný celek

VŘ

Výběrové řízení

VZ

Veřejná zakázka

VZMR

Veřejná zakázka malého rozsahu

ZŘ

Zadávací řízení

ZVZ

Zákon o veřejných zakázkách

SEZNAM OBRÁZKŮ Obr. 1: Mapa rozložení krajů v ČR ...................................................................................................... 13 Obr. 2: Formy zabezpečení veřejných statků ve veřejné správě....................................................... 14 Obr. 3: Ukázka e-aukčního prostředí PROe.biz.................................................................................. 42 Obr. 4: Procesy zadávání VZ podporované el. nástroji ..................................................................... 53 Obr. 5: Logo e-tržiště provozovatele VortalGOV ............................................................................... 65

- 91 -

SEZNAM TABULEK Tab. 1: Kraje v ČR.................................................................................................................................... 13 Tab. 2: Příklad transakčních nákladů spojených se zadáváním veřejných zakázek...................... 22 Tab. 3: SWOT analýza e-aukce při zadávání VZ ................................................................................ 36 Tab. 4: Teoretická průměrná výše dosažených ročních úspor při využití e-aukce u jednoho z krajů v roce 2011 .................................................................................................................... 43 Tab. 5: Teoretická doba návratnosti investice u jednoho z krajů za nástroj e-aukce za rok 2011 44 Tab. 6: Průměrná výše úspor u vybraných druhů komodit za období let 2006 – 2011 ................. 46 Tab. 7: Příklad komodit a úspor krajů a jejich příspěvkových organizací dosažených využitím systému eCENTRE při centrálním nákupu za použití e-aukce.......................................... 48 Tab. 8: Příklad komodit a úspor dosažených použitím e-aukcí u vybraných krajů ...................... 50 Tab. 9: Cenová úspora dle předmětu komodit dosažená elektronickými aukcemi od dubna 2011 na Slovensku v % ............................................................................................................ 52 Tab. 10: Průměrná teoretická výše transakčních nákladů (TN) v Kč bez DPH na zadání 1 VZ listinnou a elektronickou formou (DNS) u jednoho z krajů za rok 2011 ......................... 61 Tab. 11: Seznam povinných komodit ................................................................................................... 63 Tab. 12: Seznam provozovatelů oprávněných nabízet služby e-tržiště dle požadavků technické specifikace se kterými MMR ČR uzavřelo koncesní smlouvu na období 5 let ................ 64

SEZNAM GRAFŮ Graf 1a 1b : Podíly jednotlivých kategorií zadavatelů na celkovém objemu VZ uveřejněných v IS VZ US v roce 2009 a 2010 (v %) ....................................................................................... 20 Graf 2: Míra požívání zvláštních postupů v zadávacím řízení a dalších institutů u zadavatelů z kategorie územní samosprávné celky (2011) ..................................................................... 33 Graf 3: Podíly užívání aukčních produktů na trhu firem k 27. 9. 2011 dle APUEN...................... 41 Graf 4: Průměrné procento dosažených úspor u jednotlivých komodit ......................................... 46 v období let 2006 – 2011 ........................................................................................................... 46 Graf 5: Společnosti se kterými dle APUEN k 27. 9. 2011 nejčastěji spolupracuje samospráva ... 47 Graf 6: Poměr klientů eCENTRE dle uskutečněných centralizovaných zakázek .......................... 47 Graf 7: Typický průběh nákladů a výnosů při využití služeb eCENTRE v čase ........................... 49 Graf 8: Podíl objemu nakupovaných komodit v tendrech na Slovensku v období duben až březen 2012, kde se použily elektronické aukce................................................................... 52 Graf 9: Průměrné počty podaných nabídek do soutěží o nadlimitní .............................................. 54 veřejné zakázky v členských zemích EU (2004-2005) .......................................................... 54 Graf 10: Četnost variant odpovědí na otázku č. 16 dotazníkového šetření zkoumající z jakých důvodů KÚ nechtějí využívat elektronickou formu zadávání VZ................................. 57 Graf 11: Průměrné náklady na administraci jedné veřejné zakázky (vážený průměr v Kč bez DPH) ....................................................................................................................................... 59

SEZNAM PŘÍLOH Příloha 1: Nové finanční limity pro VZ a koncesní řízení platné od 1.1.2012 Příloha 2: Průvodní dopis k dotazníku Příloha 3: Dotazník

- 92 -