MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ LESNICKÁ A DŘEVAŘSKÁ FAKULTA
ÚSTAV TVORBY A OCHRANY KRAJINY
Studie dřevostavby splňující parametry pasivního domu v obci Divoky BAKALÁŘSKÁ PRÁCE (samostatná příloha - technická dokumentace)
2010/2011
Milan Petričák
Zadání kvalifikační práce
Čestné prohlášení Prohlašuji, ţe jsem bakalářskou práci na téma Studie dřevostavby splňující parametry pasivního domu v obci Divoky zpracoval sám a uvedl jsem všechny pouţité prameny. Souhlasím, aby moje bakalářská práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uloţena v knihovně Mendelovy zemědělské a lesnické univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací.
_________ V Brně dne 4. 5. 20011
Milan Petričák
Autorský závazek Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, ţe před sepsáním licenční smlouvy o vyuţití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyţádá písemné stanovisko univerzity o tom, ţe předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace.
_________ V Brně dne 4. 5. 20011
Milan Petričák
Poděkování: Tímto bych chtěl poděkovat mé matce, paní Bohumile Petričákové, protoţe mi umoţnila studovat na vysoké škole díky její podpoře nejen z psychologické stránky, ale i z finanční. Její vynaloţené snahy a důvěry v mou osobu si nesmírně váţím a věřím, ţe v budoucím ţivotě jí to oplatím díky vědomostem, které jsem získal při studiu na vysoké škole.
Jméno posluchače: Milan Petričák
Název bakalářské práce: Studie dřevostavby splňující parametry pasivního domu v obci Divoky
Name of bachelor work: The study of a wooden building meeting the parameters of a passive house in the village of Divoky
ABSTRAKT
Bakalářská práce je zaměřena na návrh a konstrukční řešení dřevostavby, která bude splňovat poţadavky pasivního domu v obci Divoky. První část práce se zabývá všeobecnou problematikou pasivních domů a popsání jejich odlišností od běţných rodinných domů. Druhá část popisuje náleţitosti nutné k úspoře energie. Ve třetí části je řešen návrh dřevostavby, která splňuje podmínky pasivního domu.
Klíčová slova: dřevostavba, pasivní dům, energie
ABSTRACT
The bachelor work is aimed at the design and the construct solution of a wooden building which will meet requirements of the passive house in the village of Divoky. The first part of this work deals with the questions of passive houses and the diagnosis of their dissimilarities from standart family houses. The second part describes the requirements necessary to energy saving. In the third part the proposition of a wooden building which meets the demands of a passive house is solved.
Key words: wooden building, passive house, energy
Obsah 1.
Úvod ..................................................................................................................... - 1 -
2.
Cíl práce................................................................................................................ - 2 -
3.
Přehled současného stavu řešené problematiky ................................................... - 3 -
4.
5.
6.
3.1.
Definice pasivního domu ...............................................................................- 4 -
3.2.
Podmínky pro vznik pasivního domu ........................................................... - 4 -
3.3.
Pomocné prostředky pro návrh pasivního domu ........................................... - 8 -
3.3.1.
PHPP 2007 (PassivHaus Projektierungs Paket) .............................. - 8 -
3.3.2.
PHVP 2002 (Passivhaus Vorprojektierung) .................................... - 9 -
3.3.3.
Multi - Comfort House Designer 2.0 Cz ......................................... - 9 -
Porovnání domů pasivních s energeticky nehospodárnými domy. .................... - 10 4.1.
Energetická náročnost ................................................................................. - 10 -
4.2.
Vyplatí se postavit pasivní dům? ................................................................ - 10 -
Současná situace v Evropě i u nás ...................................................................... - 11 5.1.
Vývoj výstavby pasivních domů ve světě ................................................... - 11 -
5.2.
Vývoj výstavby pasivních domů v České republice ................................... - 11 -
Předpoklady pro pasivní dům ............................................................................. - 12 6.1.
Kompaktní tvar............................................................................................ - 12 -
6.1.1.
velikost budovy - přiměřené danému účelu................................... - 12 -
6.1.2.
tvarové řešení členitost stavby....................................................... - 12 -
6.1.3. vnitřní uspořádání, rozdělení na vytápěný a nevytápěný prostor, zónování místností a orientace k světovým stranám .......................................... - 12 6.2.
Volba pozemku a expozice ......................................................................... - 13 -
6.2.1.
orientace a osazení budovy na pozemku ....................................... - 13 -
6.2.2.
velikosti prosklených ploch na jednotlivých fasádách .................. - 13 -
6.2.3.
klimatická oblast ............................................................................ - 14 -
6.2.4.
exponovanost objektu vůči větru ................................................... - 14 -
6.3.
Izolační schopnost ....................................................................................... - 14 -
6.3.1.
vlastnosti obvodových stěn, tepelné mosty a vazby ...................... - 14 -
6.3.2.
mnoţství vnitřních tepelných zisků ............................................... - 16 -
6.3.3.
výplně otvorů ................................................................................. - 16 -
6.4.
Vzduchotěsnost obálky ............................................................................... - 17 -
6.4.1.
druh a kvalita materiálu, který ji tvoří ........................................... - 17 -
6.4.2.
zkouška vzduchotěsnosti ............................................................... - 18 -
6.5.
Větrání s rekuperací .................................................................................... - 18 -
6.6.
Obnovitelné zdroje ...................................................................................... - 20 -
6.7.
Kvalita provedení výstavby stavebníkem ................................................... - 21 -
7.
Metodika ............................................................................................................. - 22 -
8.
Výsledky řešení .................................................................................................. - 23 8.1.
Myšlenka před realizací .............................................................................. - 23 -
8.2.
Výběr lokality.............................................................................................. - 23 -
8.3.
Výběr pozemku ........................................................................................... - 24 -
8.4.
Zpracování projektu .................................................................................... - 26 -
8.4.1.
Situace ........................................................................................... - 26 -
8.4.2.
Začlenění do terénu ....................................................................... - 26 -
8.4.3.
Dispozice domu ............................................................................. - 26 -
8.4.4.
Pohledy .......................................................................................... - 27 -
8.4.5.
Detaily ........................................................................................... - 28 -
8.4.6.
Střecha ........................................................................................... - 28 -
8.5.
Technická zpráva ........................................................................................ - 28 -
8.5.1.
Stručná charakteristika stavby ....................................................... - 28 -
8.5.2.
Základy .......................................................................................... - 29 -
8.5.3.
Schodiště........................................................................................ - 29 -
8.5.4.
Svislé nosné a dělící konstrukce .................................................... - 29 -
8.5.5.
Vodorovná nosná konstrukce ........................................................ - 30 -
8.5.6.
Světlé výšky................................................................................... - 31 -
8.5.7.
Okenní otvory ................................................................................ - 32 -
8.5.8.
Zastřešení ....................................................................................... - 32 -
8.5.9.
Podlahy .......................................................................................... - 32 -
8.5.10.
Úpravy vnitřních povrchů.............................................................. - 33 -
8.5.11.
Úpravy vnějších povrchů ............................................................... - 33 -
8.5.12.
Úpravy parapetů vnitřních a vnějších ............................................ - 33 -
8.5.13.
Truhlářské konstrukce ................................................................... - 33 -
8.5.14.
Klempířské konstrukce .................................................................. - 33 -
8.5.15.
Tesařské konstrukce ...................................................................... - 33 -
8.5.16.
Vytápěcí systém............................................................................. - 34 -
9.
8.5.17.
Rozvody......................................................................................... - 34 -
8.5.18.
Ohřev teplé uţitkové vody............................................................. - 34 -
8.5.19.
Hromosvod .................................................................................... - 34 -
Závěr ................................................................................................................... - 35 -
10.
Summary ......................................................................................................... - 36 -
11.
Pouţitá literatura ............................................................................................. - 37 -
12.
Seznam příloh ................................................................................................. - 38 -
1.
Úvod
Dřevo, které bylo ve stavebnictví často nedoceněné, si opět vydobývá své postavení mezi stavbami. Díky své vysoké tahové a tlakové pevnosti ve směru vláken je dřevo vhodnou surovinou pro nosné konstrukce o malé váze. Vzhledem ke své pórovitosti má také výborný tepelný odpor a malou tepelnou vodivost, coţ se ocení u skladby stěn. Vyznačuje se také tím, ţe je přírodním produktem a současně materiálem teplým, zdraví neškodným, regulujícím vlhkost a s moţností opětovného zhodnocení. Dřevo umoţňuje stavět stavby suchým procesem a není ekologickou přítěţí jako jiné materiály. Při porovnávání dřeva s jinými materiály je moţné konstatovat, ţe při jeho získávání se zatěţuje ţivotní prostředí méně neţ například u ţeleza,či betonu. Výhodou je jeho nevyčerpatelnost a vyuţití s téměř nulovým odpadem. Dřevo je ideální konstrukční materiál i pro pasivní domy. Kdyţ se zamyslíme nad podstatou těchto staveb, vše směřuje k energetickým úsporám a přidáme-li k tomu fakt, ţe pasivní dům poskytuje vysoce komfortní a zdravé bydlení, lze říci, ţe se to určitě vyplatí. V dnešní době je potřeba stavět domy na technologické úrovni odpovídající současnosti. Jen tak je moţno zabezpečit, ţe si dům udrţí svou cenu a kvalitu o mnoho déle. Je jen otázkou času, kdy se domy na trhu s nemovitostmi budou prodávat také podle toho, jakou spotřebu energií mají a co uţivateli poskytují. Z tohoto pohledu nabízí pasivní domy nejvýhodnější poměr mezi vstupními náklady a kvalitou, kterou poskytují. A samozřejmě nabízí jistotu a nezávislost do doby, kdy není jasné, jak se budou vyvíjet ceny energií. Nejjednodušším způsobem, jak se vyvarovat vyčerpání přírodních zdrojů, je sníţit jejich spotřebu, bez toho abychom si museli ubírat komfort a kvalitu.
-1-
2.
Cíl práce
Cílem práce je se seznámit s problematikou pasivních domů a porozumět jí a uplatnit tyto znalosti při návrhu. Zároveň jsem se snaţil zvýraznit výhody, které tyto stavby nabízí na rozdíl od zděných domů. Na čemţ spočívala další část mojí práce, ve které jsem vypracoval projekt rodinného domu v dané lokalitě, který by měl splňovat kritéria definována pro pasivní dům. Součástí projektu je můj návrh situačního a dispozičního řešení, dále jsou navrţeny skladby obvodových stěn a stropu, rozvody rekuperační jednotky, vyřešení problému s přehříváním interiéru v období silného slunečního záření. V průběhu práce jsem se zabýval různými problémy, které mě potkávaly při řešení projektu. Výběr
této
problematiky
vyplynul
z
mé
reakce
na
vyčerpatelnost
neobnovitelných zdrojů, coţ má za důsledek zdraţování cen energií, na kterých jsou lidé závislí. Proto jsem se zabýval řešením bydlení, které je šetrnější k přírodě a zároveň zaručí komfortní bydlení s minimální závislostí na neobnovitelné zdroje.
-2-
Přehled současného stavu řešené problematiky
3.
V současné době se v dané lokalitě nevyskytuje ţádná dřevostavba s parametry Pasivního domu. Tento dům byl navrţen z důvodů minimální zátěţe přírody do lokality, která patří mezi Chráněnou krajinnou oblast (CHKO) Chřiby. Výstavba pasivního domu na bázi dřeva je méně nákladná na energii ve srovnání s jinými domy jiţ od prvovýroby. Jde o nový nerozšířený typ stavby, která je v místní oblasti mezi lidmi, kteří zamýšlejí o budování novostavby neznámá, coţ mě vedlo k prezentaci stavby tohoto druhu. Spotřeba energií na provoz a vytápění budov tvoří ve vyspělých zemích více jak třetinu jejich celkové produkce a provoz budov má na svědomí více jak 20 % celosvětových emisí skleníkových plynů. Budovy zároveň vedle významné spotřeby primárních surovin vytvářejí přibliţně 40 % všech odpadů (Hájek, 2005). Podle směrnice 2010/31/EU činí podíl budovy na celkové spotřebě energie v Unii jiţ 40 % a stále vzrůstá.... (Smola, 2011) Česká republika ratifikovala ,,Kjótský protokol“, který ukládá signatářům z ekonomicky vyspělých zemí, aby do roku 2012 sníţily emise skleníkových plynů o 5 % oproti roku 1990. (Přičemţ zmíněných 5 % je průměr, závazky konkrétních zemí jsou v různých úrovních vzhledem k jejich ekonomickému potenciálu.) (Ing. arch. Josef Smola, Stavba a uţívání nízkoenergetických a pasivních domů, Grada Publisching, a. s., 2011) Skleníkový efekt je přirozený jev, bez něhoţ by nebyl vhodný ţivot na zemi. Rychlý nárůst průměrné teploty, ke kterému dochází, je však neţádoucí, vede k poškození rovnováhy v přírodě. (dle NASA stoupá teplota v Antarktidě o 1,2 °C v atmosféře za 10 let, zdroj: Universita v Illinois, CPD.) Závislost CO2 je vědecky dokázána na růstu průměrné teploty dlouhodobým měřením. Za vznik CO2 má největší podíl spalování uhlí, nafty, plynu pro vytvoření energie. Reakci Evropské unie na globální růst teploty, tedy zvyšování emisí CO2 je udrţet tuto hladinu nárůstu teploty pod 2 °C, coţ je pro lidstvo přijatelná míra pro sníţení emise skleníkových plynů do roku 2020 alespoň o 20 % oproti roku 1990. (směrnice evropského parlamentu a rady 2010/31/EU) Při globálním růstu teploty je prokázáno z výpočtů a modelů tání ledovců, zaplavení okrajových částí kontinentů, čímţ následně hrozí k migraci obyvatel, ţijících
-3-
na dané lokalitě, znečištění zdrojů pitné vody, nevratné ztráty biologických druhů. (Mezinárodní klimatický panel.) Značný ekologický podíl má současná architektura, která spotřebovává dohromady přes 50 % energie. (CPD) Zcela nová směrnice Evropského parlamentu a rady 2010/31/EU o energii o energetické náročnosti budov ze dne 19. května 2010 (EPBD2) vytyčuje čtyři hlavní oblasti a zavazuje členské státy, ţe zajistí, aby: do 31. prosince 2020 všechny nové budovy byly budovami s minimální spotřebou energie společně sníţily do roku 2020 celkové emise skleníkových plynů alespoň o 20 % společně zvýšily energetickou účinnost do roku 2020 o 20 % společně zvýšily podíl obnovitelných zdrojů energie do roku 2020 o 20 %
3.1. Definice pasivního domu: Podle definice, kterou určil v roce 1994 prof. Feist z university v Darmstadtu, je pasivní dům budova s tak malou spotřebou energie na vytápění, ţe v ní není potřeba ţádného aktivního otopného systému. Potřebné teplo můţe být dodáno pouze ohřevem přiváděného čerstvého vzduchu pomocí rekuperační jednotky s vlastní funkcí ohřevu čistého vzduchu.
3.2. Podmínky pro vznik pasivního domu: Z definice pak vyplývají tyto hlavní kritéria pasivního domu:
Potřeba energie na vytápění max. 15 kWh/m2 za rok
Konstrukci vnějšího pláště s velmi nízkým koeficientem prostupu tepla U (niţším neţ 0,15 W/m2K.
Všechny konstrukce tepelného pláště navrţené a zhotovené tak, aby nevznikaly tepelné mosty.
Celkovou spotřebu energie na vytápění, ohřev vody, provoz vzduchotechniky a domácnosti 42 kWh/m2 za rok.
Vzduchotěsnost obálky domu do n50=0,60 h-1, a to po celou ţivotnost stavby.
-4-
Celková primární energie na vytápění, přípravu teplé uţitkové vody, větrání a domácí spotřebu při standardním provozu do 120 kWh/(m2rok)
Ing. arch. Josef Smola doplňuje tyto poţadavky pro pasivní domy ještě o:
Součinitel prostupu tepla střechou, stropem 0,10 W/m2K, okna mají mít výsledný součinitel prostupu tepla max. ve výši 0,75 W/m2K.
V podlahách na terénu je 300 mm tepelné izolace. Ve stěnách je v závislosti na technologii aplikováno cca 300 - 400 mm, v střešní konstrukci 500 - 600 mm tepelné izolace.
U budov s tak malými tepelnými ztrátami je významné se zabývat i vnitřními tepelnými zisky (např. svíčka 30 W, ţárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W). Další teplo generuje chladnička, myčka na nádobí, pračka, plazmová televize (aţ 300 W).
Takto nízkou energetickou potřebu budovy lze krýt bez pouţití obvyklé otopné soustavy pouze systémem nuceného větrání s rekuperací tepla (s účinností vyšší neţ 75 %) z odváděného vzduchu a malým zařízením pro dohřev vzduchu v období velmi nízkých venkovních teplot.
Experimentální ověření vzduchotěsnosti dle ČSN EN 13829 (,,Blower - door" test) se doporučuje vţdy provést ještě před úplným dokončením budovy, kdy jsou jiţ osazeny výplně otvorů, ale ještě obnaţené parozábrany, a tedy moţnost opravy. Kontrolní měření dokazující splnění poţadovaných parametrů potom provádíme v rámci přejímkového řízení na závěr stavby.
V pasivním domě je ţádoucí pouţívat pouze vysoce úsporné elektrospotřebiče, tím lze sníţit spotřebu elektrické energie o 50 %. To znamená, spotřebiče označené štítkem „A“
-5-
Obr. č. 1: Měrná spotřeba tepla na vytápění ( kWh/m2a). (zdroj CPD - Centrum pasivního domu) Norma (ČSN 73 0540-2 Tepelná ochrana budov) uvádí doporučení pro návrh a realizaci energeticky úsporných staveb. Také rozděluje budovy s nízkou energetickou náročností na dvě skupiny. Stavby, které splňují energetickou náročnost do 50 kWh/(m2rok) patří mezi nízkoenergetické, avšak ne mezi pasivní. Pasivní dům musí mít spotřebu energie menší neţ 15 kWh/(m2rok). Podle TNI 73 0329 (30), coţ je zjednodušené výpočtové hodnocení a kvalifikace obytných budov s velmi nízkou potřebou tepla na vytápění, je stanovena hodnota roční potřeby primární energie do 60kWh/m2 podlahové plochy. V případě pouţití metodiky uvedené v PHPP (PassivHaus Projektierungs Paket - Plánovací nástroj pro výpočet energetické bilance u pasivních domů) musí být hodnoty roční potřeby primární energie do 120kWh/m2 podlahové plochy. Standardní srovnávací metodou je hodnocení podle mnoţství produkovaného ekvivalentu emise CO2 v případě vlivu na globální oteplování a emise SO2 v případě okyselování. Primární energie je taková, kterou je třeba uvolnit při energetické přeměně v místě zdroje. Vliv na primární energie mají v domě pouţité technologie a výběr zdroje energie. Hodnocení primární energie má za cíl hodnotit budovy v širších ekologickoekonomických souvislostech. Cílem pasivních domů je sníţení ekologické zátěţe sektoru budov, proto je vyjádření primární energie důleţitým faktorem jejich hodnocení. (Vanický, 2011)
-6-
Jako příklad uveďme rodinný dům o podlahové ploše 187,1 m2. Vytápění objektu je zajištěno kamny na kusové dřevo. Příprava teplé vody pro šestičlennou rodinu bude zajištěna solárním termickým systémem s elektrickým akumulačním zásobníkem. Spotřeba pomocné energie bude odpovídat 300 kWh/rok. Otázkou je, zda budeme dům smět zařadit do kategorie pasivních.
Tab. č. 1: Výpočtová hodnota faktoru energetické přeměny pro přepočet spotřeby energie na hodnoty primární energie uvedené v TNI 73 0329 (30) Faktor energetické přeměny kWh/kWh
Zdroj Zemní plyn a další fosilní paliva
1,10
Elektrická energie
3,00
Dřevo, ostatní biomasa
0,05
Dřevěné peletky
0,15
Solární systémy termické
0,05
Solární systémy fotovoltaické
0,20
Tab. č. 2: Celková účinnost přeměny energie na teplo Účinnost
Typ zdroje Kotel plynový běţný
0,84
Kotel plynový nízkoteplotní
0,90
Kotel plynový kondenzační
0,95
Kotel na kusové dřevo v zapojení s akumulační nádrţí
0,70
Kotel na dřevěné peletky v zapojení s akumulační nádrţí
0,75
Kamna na kusové dřevo
0,50
Kamna na kusové dřevo s částečným uvolňováním tepla do akumulační nádrţe nebo otopného systému
0,60
Kamna na dřevěné peletky
0,70
Elektrické přímotopné nebo akumulační vytápění
0,93
-7-
Tab. č. 3: Výsledky výpočtu dle metodiky uvedené v TNI 73 0329 Měrná roční Hodnocení
potřeba tepla
Měrná roční *
2
spotřeba tepla
**
2
kWh/m
kWh/m
Potřeba primární energie kWh/m2
Vytápění
15,0
0,5
30
0,05
1,5
Teplá voda
10,0
0,93
10,8
3
32,4
1,6
3
4,8
Pomocná energie
Potřeba primární energie ODPOVÍDÁ pasivnímu standartu *
38,7
Celková účinnost přeměny energie na teplo
** Výpočtová hodnota faktoru energetické přeměny pro přepočet spotřeby energie na hodnoty primární energie uvedené v TNI 73 0329 (30)
3.3. Pomocné prostředky pro návrh pasivního domu: Pro usnadnění a urychlení výpočtů energetické bilance, správnou volbu návrhu a optimalizaci řešení pasivních domů vznikla řada nástrojů, které jsou příjemnější na řešenou problematiku ve srovnání s normami. Normy sice popisují jak postupovat při výpočtu energetické bilance, ale jejich přesnost pro výpočty nízkoenergetických a pasivních domů je nedostačující. Jiţ od roku 1991, kdy byly dokončeny první pasivní domy, se touto otázkou zabývá německý Passivhaus Institut (PHI) a zkoumá, zda je nezbytné pouţívat pro výpočet energetické bilance sloţité dynamické simulace. Na jejich základě, po určení kritických faktorů, byl vytvořen nástroj dosahující spolehlivých výsledků, který je současně jednoduše pouţitelný s přijatelnou mírou námahy při zadávání vstupních dat.
3.3.1. PHPP 2007 (PassivHaus Projektierungs Paket) Tento plánovací nástroj pro výpočet energetické bilance u pasivních domů je uváděn jako nejkomplexnější program pro optimalizaci návrhu. Program PHPP nabízí řešení pro:
výpočet součinitele prostupu tepla U stavebních prvků s různými typy tepelné izolace,
výpočet energetické bilance (klimatická data pro 11 míst v ČR),
návrh řízeného větrání,
-8-
výpočet topné zátěţe,
výpočet letního přehřívání interiéru,
mnoho dalších nástrojů pro spolehlivý návrh pasivních domů.
3.3.2.
PHVP 2002 (Passivhaus Vorprojektierung)
Slouţí k orientačnímu určení spotřeby energie budovy v rané fázi návrhu. V PHVP 2002 jsou hodnoty přednastaveny tak, aby jich bylo dosaţeno při pouţiti materiálů a prvků vhodných pro pasivní dům. Je nutné zadat především obytnou plochu, plochu obalových konstrukcí a jejich součinitele prostupu tepla U, a údaje o pouţitém vzduchotechnickém zařízení. Na základě těchto údajů lze s malou odchylkou stanovit průkaz podle Energieeinsparverordnung. (CPD) 3.3.3.
Multi - Comfort House Designer 2.0 Cz
Na podstatě programu PVHP a jistého zjednodušení programu PHPP vznikl uţivatelsky přívětivý a na zadávání a obsluhu podstatě nesloţitý program Multi Comfort House Designer 2.0 CZ Výhodou zjednodušení tohoto programu je rychlé vyhodnocení parametrů domu a moţností vyhodnocení změn při navrhování objektu.
-9-
4.
Porovnání domů pasivních s energeticky nehospodárnými domy.
,,Není podstatné, zda upřednostníme zděný nebo dřevěný rodinný dům - důleţité je stanovení jeho energetické kategorie.“ (Bondora, 2011.)
4.1. Energetická náročnost: U běţných domů, které energií skutečně plýtvají, je ušetření 5 aţ 10 kWh/(m2a) velmi nevýrazné, kdyţ za rok spotřebují 150 kWh/(m2a). Nicméně u pasivních domů, které mají celkovou spotřebu 15 kWh/(m2a) se to projeví značně. Proto je nutno brát zřetel na optimální řešení, které zajistí nejen energetickou spotřebu, ale i příjem energie. (CPD)
4.2. Vyplatí se postavit pasivní dům? Pasivní dům je oproti běţným stavbám podle zdrojů stavebních firem o 5 aţ 15 % draţší. Tyto vícenáklady souvisejí s instalací neobvyklých komponentů (řízené větrání s rekuperací tepla, větší vrstva tepelné izolace, solární kolektory na ohřev vody, fotovoltaické články), které nejsou prioritou energeticky nehospodárných domů. Dále je součástí vyšších nákladů větší preciznost jak ve fázi návrhu, tak při realizaci.
Obr. č. 2: Celkové náklady na topení v rámci životního cyklu budovy se prudce snižují, jestliže se technika podstatně zjednoduší pod úroveň 15 kWh/(m²a). Tato hranice definuje pasivní dům.(Zdroj CPD)
- 10 -
5.
Současná situace v Evropě i u nás
Existují země, které si uvědomují naléhavost sniţování spotřeby energie, a jejich reakcí je rozhodnutí veškeré novostavby i rekonstrukce budovat v pasivním standartu. Tyto země ulehčují realizace stavebníkům nízkoenergetických budov různými daňovými úlevami a dotacemi. Česká republika uvolňuje dotace na úsporu energie ve formě programu Zelená úsporám.
5.1. Vývoj výstavby pasivních domů ve světě: Výskyt pasivních domů ve světě se pohybuje jiţ kolem tisíce. Velké mnoţství staveb se nachází v zemích, které kladou velký důraz na šetrnost k ţivotnímu prostředí. Za tyto země jsou povaţovány především Německo, Rakousko, Švýcarsko a Švédsko. V Rakousku se většina pasivních domů staví jako dřevěné konstrukce (aţ 90 %), v Německu je situace trochu jiná. Cca polovina pasivních domů je masivní stavba, druhá polovina je dřevostavba. (CPD- Centrum Pasivního Domu) Pasivní domy se ale nestaví pouze ve středoevropském klimatu. Pro jiţní Evropu, stejně jako pro Afriku, je velmi důleţitá nízká potřeba energie pro chlazení a současné zajištění komfortu v létě. Oproti tomu se ve Skandinávii projektanti potýkají s výrazně niţšími teplotami a niţší nabídkou slunečního záření. I v těchto klimatech se ale pasivní domy začínají prosazovat. Paradoxně i v Rusku se začínají objevovat pasivní domy. (Smola, 2011)
5.2. Vývoj výstavby pasivních domů v České republice V roce 2005 vzniklo občanské sdruţení Centrum pasivního domu, které prosazovalo a informovalo architekty, projektanty, stavebníky o pasivních domech, které nebyly v té době známy. Cílem sdruţení bylo sloučit firmy a osoby, které by se dokázaly danou problematikou zabývat a rozšiřovat tuto myšlenku do podvědomí obyvatel. V dnešní době uţ můţeme zaregistrovat desítky firem, které na území České republiky zrealizovaly několik projektů pasivních domů.
- 11 -
6.
Předpoklady pro pasivní dům
6.1. Kompaktní tvar: Je nevyhnutelné se zabývat tvarem, velikostí budovy a dispozičním uspořádáním nejen kvůli komfortu bydlení, ale i pro dosaţení pasivních standardů. 6.1.1.
velikost budovy - přiměřené danému účelu
První důleţitou podmínkou při návrhu budovy je velikost stavby, podle které se budou odvíjet další náleţitosti. Pro vhodný návrh je nutné se zaměřit na počet osob, styl přebývání, zda-li bude dům slouţit pro jednu generaci, nebo více, jestli bude dům bezbariérový jednopodlaţní, či vícepodlaţní. 6.1.2.
tvarové řešení členitost stavby
Značnou mírou se na energetických vlastnostech podílí tvar budovy a její členitost. Nejjednodušším způsobem, jak zmenšit tepelné ztráty je zmenšit počet ochlazovaných ploch konstrukcí vůči vnitřnímu vytápěnému objemu vzduchu, tedy poměr A/V. To přináší také méně problémů v konstrukčním řešení, kde je méně míst s výskytem tepelných mostů. Čím více členitou stavbu budeme mít, tím nám úměrně roste cena stavby (více detailů v konstrukčním spojení. Pokud by tvar byl pořízen pouze fyzikálním parametrům, byla by ideální koule. Z hlediska technického, dispozičního a ekonomického je taková varianta těţko dosaţitelná a proto se volí vhodnější varianty ve tvaru kvádru, který bude delší stranou směřovat k jiţní straně a střechou mírně nakloněnou k severu. (CPD) Ideální střechou, pro pasivní dřevostavbu jsou střechy ploché, pultové a sedlové a to z toho důvodu, ţe se snaţíme vytvořit co nejmenší ochlazovanou plochu. Většinou se staví střechy s malým sklonem s větší plochou k jiţní straně pro montáţ solárních panelů. Pro tento sklon je vhodná střecha valbová nebo pultová. Menší plocha znamená i úsporu v pouţití menšího mnoţství izolace, krytiny a je konstrukčně jednodušší provedení. 6.1.3.
vnitřní uspořádání, rozdělení na vytápěný a nevytápěný prostor, zónování
místností a orientace k světovým stranám Nejen dle doporučené obytné normy, ale i pro dosaţení maximálních solárních zisků je nezbytné orientovat obytné části na jiţní stranu, čímţ se dosáhne maximálního komfortu bydlení. Vhodnou dispozici navrhuje jiţ zmíněná norma, ale vzhledem k tepelné technice je nutné prosklené plochy směřovat k jiţní straně, která je nejvíce osluněná a - 12 -
teplá. Naproti tomu chladnou severní stranu je vhodné zaplnit prosklenými plochami minimálně. Do této strany domu je ideální soustředit neobytné prostory (WC, tech. místnost, schodiště, komunikační prostory). Vzhledem k zónovanému vytápění je nutné soustředit dispozici na chladné, nevytápěné prostory a teplé vytápěné obytné prostory je vhodné koncentrovat vedle sebe pro vytvoření tepelné pohody.
6.2. Volba pozemku a expozice: Správný výběr pozemku a umístění expozice je nezbytné pro vytvoření okolností, které budou stavbu energeticky zvýhodňovat a napomáhat k dosaţení maximálních solárních zisků s minimální ztrátou energie. 6.2.1.
orientace a osazení budovy na pozemku
Vzhledem ke světovým stranám je nutné soustředit budovy s prosklenými plochami k jiţní straně, kde by v tomto směru mělo být nepříliš negativních stínících prvků, které by sniţovaly energetické zisky. Pokud pozemek disponuje různými charakteristickými vlastnostmi, je vhodné jich vyuţít (např. částečné, či úplné začlenění do svahu). 6.2.2.
velikosti prosklených ploch na jednotlivých fasádách
V ideálním případě, by měl dům stát na nezastíněném místě, kde by nejvíce prosklená fasáda měla směřovat k teplým světovým stranám (od jihovýchodu přes jih po jihozápad),tedy místa s největším osluněním. Touto orientací získáváme nejvíce solárních zisků, jakoţ třeba získáváním tepla přes skleněné plochy, coţ můţe v letních obdobích spíše přehřívat obytný prostor a proto je nezbytné navrhnout stínící prvky. Zastínění je moţné vyuţít i efektivně. Vysazením stromů, které dorůstají pouze do určité výšky a patří mezi opadavé. V letním období nám poskytnou ochranu proti přehřátí interiéru a v zimním obdoby nám umoţní plný průnik slunečního záření.(CPD)
- 13 -
Obr. č. 3: Příklad ideálního umístění domu na pozemku. Jižně orientovaná fasáda zůstává bez stínění.(zdroj CPD)
6.2.3.
klimatická oblast
Pasivní domy jsou vhodné do všech klimatických oblastí. Dané klimatické podmínky je nutné zohlednit ve výpočtech při návrhu projektu. Odlišnosti pasivních domů se budou projevovat vzhledem k dané klimatické lokalitě především na tloušťce izolace a druhu vytápění. 6.2.4.
exponovanost objektu vůči větru
Vzhledem
k
tomu,
ţe
vzduchotěsnost
obálky
pasivního
domu
má
být n50=0,60 h-1 (Výměna vnitřního objemu vzduchu v budově při přetlaku, či podtlaku 50 Pa netěsnostmi konstrukce), je pasivní dům vhodné situovat na pozemku, který není příliš disponován větrem.
6.3. Izolační schopnost: Vzhledem k tomu, ţe se kladou vysoké poţadavky na úsporu vnitřní tepelné energie, je nezbytné volit správný izolační materiál o optimální tloušťce. Je nutné zachovávat i správné umístění izolace ve skladbě a chránit proti vnějším vlivům. 6.3.1.
vlastnosti obvodových stěn, tepelné mosty a vazby
Podle stavební fyziky je nutné se zaměřit od součinitele prostupu tepla U (a tepelný odpor R), který zjednodušeně říká: čím menší je hodnota U, tím méně protopíme. Co nejmenšího součinitele prostupu tepla U dosáhneme větší tloušťkou izolace. Abychom předešli vzniku tepelných mostů, které jsou příčinou kondenzace, je nezbytné vypracovat jednotlivé konstrukční detaily.
- 14 -
Vnitřní povrchová teplota nesmí při velmi nízkých exteriérových teplotách klesnout při standardních podmínkách vnitřní vlhkosti a teploty o cca 12 - 13°C. To znamená, aby v interiéru nedocházelo k místům rosného bodu, coţ způsobí například rozdíl teploty stěny interiéru a teploty v místnosti 10°C. Dalším poţadavkem je vyloučení, případně alespoň omezení kondenzace vodních par v konstrukci obvodového pláště. Ověřuje se výpočtově pomocí počítačového programu pro všechna období roku pomocí tzv. roční bilance z kondenzovaného a odpařitelného mnoţství vodní páry. Pro ovlivnění tohoto parametru je klíčový správný návrh a provedení skladby obvodového pláště, parozábrany, nebo parobrzdy. Tedy celistvé vrstvy u vnitřního líce konstrukce, která brání, nebo alespoň významně zamezuje průchodu vodních par, které vznikají provozem v domě (praní, koupání, vaření, pěstování květin), do konstrukce rozdílem tlaků v exteriéru a interiéru domu. Jedním z moţných a bezpečných řešení je návrh difuzně otevřené skladby obvodového pláště. (Josef Smola, 2011) Správně vyřešená difúzně otevřená konstrukce musí mít jednotlivé vrstvy sendviče řešeny tak, aby difúzní odpor jednotlivých vrstev směrem ven klesal a současně aby jejich tepelně izolační schopnost byla směrem ven co nejvyšší. U difúzně otevřených stěn, kde je pouţívána jako parobrzda OSB deska je nutno při výběru OSB desky přihlíţet k jejímu koeficientu difúzního odporu páry μ. Při montáţi je zapotřebí spoje OSB desky s pérodráţkou tmelit butylkaučukovým tmelem a přelepit páskami, které zajistí konstrukci i potřebnou vzduchotěsnost. Často se setkáváme s řešením, kdy je tepelná izolace vkládána mezi dvě OSB desky a v nejhorším případě je fasáda tvořena polystyrenem s omítkovinou. Taková stěna nemůţe dýchat a vzlínající vlhko nebo difúzní pára můţe způsobit sníţení vnitřní povrchové teploty konstrukce podporující vznik plísní, výskyt biologických škůdců a růst dřevokazných hub, čímţ poškozuje dřevěnou konstrukci a můţe způsobit její degradaci. Zvýšená vlhkost materiálu způsobuje také objemové změny dřevěné konstrukce a zvýšení její hmotnosti sniţuje její statickou únosnost a ţivotnost. Důleţitou součástí kvalitní tepelné izolace obvodového pláště a zejména střech je kvalitní provedení difúzní folie, která zamezuje pronikání chladného větru do tepelné izolace
a
chrání
ji
před
případným
zatékáním
sráţkových
vod.
Podstatný je, aby nedošlo k záměně horního a spodního líce folie při jejím pokládání. (doc.ing. Josef Chybík, CSc.)
- 15 -
6.3.2.
mnoţství vnitřních tepelných zisků
Za vnitřní tepelné zisky povaţujeme výdej tepla elektrických spotřebičů (např. svíčka 30 W, ţárovka 100 W, člověk 100 W, stolní PC 150 W). Další teplo generuje chladnička, myčka na nádobí, pračka, plazmová televize (aţ 300 W). V letních obdobích můţe docházet k přehřívání interiéru, proto je vhodné volit spotřebiče s nízkou spotřebou energie (LCD monitory, úsporné osvětlení, spotřebiče značené štítkem A). 6.3.3.
výplně otvorů
Vstupní dveře do domu by měly splňovat tepelné a vzduchotěsné vlastnosti stejně jako okna. Okna patří mezi nejdůleţitější sloţku pasivních domů, protoţe se jimi dosahuje největšího mnoţství tepelné energie. Jako u obvodových stěn, tak i u oken, je nutné se zaměřit na součinitel prostupu tepla, který udává výrobce. Pro pasivní domy nás zajímá celková hodnota součinitele prostupu tepla oknem Uw = 0,75 W/m2K. Této celkové hodnoty je dosaţeno výpočtem (Obr. č. 3).
Ag je plocha zasklení [m2]. Ug je součinitel prostupu tepla zasklení [W/(m2.K)]. Af je plocha rámu [m2]. Uf je součinitel prostupu tepla rámu [W/(m2.K)]. lg je délka uloţení zasklení do rámu [m]. ψg je lineární činitel prostupu tepla v uloţení zasklení do rámu [W/(m.K)]. losazení je délka osazení rámu do stěny [m]. Obr. č. 4 (zdroj CPD)
ψosazení je lineární činitel prostupu tepla v osazení rámu do stěny [W/(m.K)].
Z hlediska tepelných ztrát je výhodnější návrh jednoho většího okna, neţ například tří menších o stejné úhrnné ploše. Z důvodu většího podílu rámů oken, které mají vţdy horší vlastnosti, neţ vlastní prosklené výplně. (Nízkoenergetické domy, Jan Tywoniak, Grada 2005)
- 16 -
Je podstatné provést správnou montáţ a osazení oken v obvodové stěně tak, aby nedocházelo k tepelným mostům a byla zaručena dokonalá těsnost mezi obvodovou stěnou a rámem okna. Okna v pasivním domě slouţí nejen pro vytvoření přírodního osvětlení a vytvoření symbiózy s vnějším prostředím, ale také je okny získávána největší potřebná energie na vytápění. Sluneční záření přes zasklení se značí písmenem g. Běţná hodnota pro skla u pasivních domů je g = 0,52. Obecně platí, ţe čím větší součinitel tepla zasklení Ug, tím horší prostupnost slunečního záření. Jde o systém, který pasivně vyuţívá slunečního záření. Způsoby vyuţití sluneční energie na obrázku č. 4.
Obr. č. 5 (zdroj Josef Chybík, fakulta VUT v Brně)
6.4. Vzduchotěsnost obálky Dokonalé vyřešení a realizace vzduchotěsné obálky budovy je jedním ze základních pilířů pasivního domu. Nepotřebnému „větrání“ spárami a netěsnostmi se v pasivním domě snaţíme vyvarovat a nahradit jej větracím systémem s vysoce účinnou rekuperací tepla. Jak praxe ukázala, při plánování a provedení spojité vzduchotěsné vrstvy je zapotřebí profesionálního přístupu. Případné šetření či nedbalost můţe způsobit větší tepelné ztráty, kondenzaci vlhkosti v konstrukcích a následně pak vznik poruch a niţší ţivotnost staveb. (CPD) 6.4.1. druh a kvalita materiálu, který ji tvoří Vzduchotěsná obálka stavby se odvíjí od různých konstrukčních typů domů. Podle typu konstrukce jsou dvě základní rozdělení - zděné stavby a stavby na bázi dřeva.
- 17 -
U zděných staveb se vzduchotěsnosti dosahuje pomocí vnitřní omítky, nutné je však dostat ji do všech míst jako jednu celistvou vrstvu. Kvalita této dobře provedené vzduchotěsné obálky nám bez problému zaručí hodnotu intenzity výměny vzduchu n50 = 0,6 h-1. U staveb na bázi dřeva nalezneme dvě moţnosti, jak vzduchotěsnosti dosáhnout. Dříve nejčastěji pouţívaná fólie (parozábrana) ve skladbě stěny byla díky snadné porušitelnosti vystřídána OSB deskami, které současně plnily i mechanickou vlastnost (Statickou pevnost proti vodorovně působícím silám). Spoje mezi jednotlivými formáty desek jsou řešeny perem a dráţkou a pro lepší těsnost se spoje kryjí butylkaučukovým tmelem přelepeným páskou. 6.4.2. zkouška vzduchotěsnosti Podle ČSN 73 0540-2 se uvádí doporučené hodnoty intenzity výměny vzduchu n50 (h-1) coţ uvádí, kolik % vzduchu je přípustné obměnit v rodinném domě či bytové jednotce všemi netěsnostmi při přetlaku nebo podtlaku 50Pa. Pro pasivní domy tato norma navrhuje hodnotu 0,6 h-1, coţ znamená, ţe všemi netěsnostmi se nesmí vyměnit více vzduchu neţ 60 % celkového objemu budovy za jednu hodinu. Zkouška vzduchotěsnosti se provádí tzv. blower - door testem. Průběh měření touto metodou je popsán v normě ČSN EN 13829.
6.5. Větrání s rekuperací: Dříve byla tepelná energie dosaţena pomocí kamen na dřevo či uhlí, která byla umístěna v kaţdé místnosti. Takový styl vytápění potřeboval značné mnoţství výměny čerstvého vzduchu. To bylo umoţněno pomocí oken, která svými netěsnostmi zaručovala dostatečnou infiltraci. Velký výskyt oxidu uhličitého vedl k zavedení a vzniku centrálního topení, kde spalovací kotle byly mimo obytný prostor. Tato alternativa uspokojila potřeby uţivatelů, avšak do té doby, neţ vzrostla cena energie na vytápění samovolně větraného vzduchu. Cesta směřovala k úspornějšímu hospodaření s energií, coţ vedlo k zateplování objektů. Stará okna se nahrazovala novými plastovými či dřevěnými okny s dokonalou těsností, obvodové zdivo se pokrývalo polystyrénovou izolací. Spotřeba energie byla niţší, tedy úspory rostly. Avšak jiţ s tímto řešením nastávaly různé problémy. Stavby se touto tepelnou konzervací udusily. Nová okna neposkytují díky své těsnosti infiltraci. Nepříliš časté větrání vede ke koncentraci vzdušné vlhkosti a oxidu uhličitého. Proto je
- 18 -
vhodné volit řízené větrání vzduchu se zpětným získáváním tepla, které zaručí dostatečnou výměnu vzduchu. 6.5.1. co nabízí řízené větrání s rekuperací vzduchu Nabízí stálý přívod čerstvého vzduchu bez toho, aniţ bychom museli otevírat okna, kterými by nám utíkalo drahocenné teplo. Výhodou řízeného větrání vzduchu je filtrace, která zbavuje přiváděný čerstvý vzduch od různých alergenů a negativních částic, které jsou nepříznivým faktorem pro alergiky a tím zvyšuje komfort bydlení. Na českém trhu se objevuje mnoho výrobců, kteří nabízí různé systémy řízeného větrání se zpětným získáním tepla. Touto problematikou by se měl zabývat pouze být odborník, který navrhne správnou rekuperační jednotku. Jedním ze systémů je rekuperační jednotka se zemním registrem. Systém spočívá na zemním výměníku tepla, coţ je 20 - 50 m dlouhé potrubí v hloubce 1,5 - 2 m pod terénem, kde je celoročně stejná teplota. Tento výměník pasivně vyuţívá energie předehřevem nebo ochlazením vzduchu dle ročního období. Řízené větrání je rozděluje dispozici bytu na dvě části. V místě, kde je zdroj tepla (kuchyň, koupelna...) se teplý vzduch odsává a je dopraven do rekuperační jednotky, kde se teplo ,,odevzdá“ čerstvému vzduchu, který je přiváděn do obytných prostorů. Přiváděný vzduch je do domu rozváděn pomocí potrubí ve skladbě podlahy nebo ve stropu, kde vyúsťuje průduchy v podlaze nebo pod parapety. 6.5.2. skutečný způsob obývání Kaţdý člověk potřebuje pro svou pohodu 30 m3/ h čerstvého vzduchu. Při minimálním větrání se koncentruje CO2, koncentraci CO2 nejsme našimi smysly schopni posoudit. Avšak při určité koncentraci se vliv oxidu uhličitého projeví naší nesoustředěností, malátností a podobně. Při vyšších koncentracích se jiţ naše únava zvyšuje a mohou se objevovat bolesti hlavy apod.
- 19 -
Tab. č. 4: vliv koncentrací CO2 na lidský organismus. (Zdroj: EkoWATT) Účinky CO2 na lidský organismus cca 350 ppm úroveň venkovního prostředí do 1000 ppm doporučená úroveň CO2 ve vnitřních prostorách 1200-1500 ppm doporučená maximální úroveň CO2 ve vnitřních prostorách 1000-2000 ppm nastávají příznaky únavy a sniţování koncentrace 2000-5000 ppm nastávají moţné bolesti hlavy 5000 ppm maximální bezpečná koncentrace bez zdravotních rizik > 5000 ppm nevolnost a zvýšený tep > 15000 ppm dýchací potíţe > 40000 ppm moţná ztráta vědomí
Pokud se chceme vyhnout negativním vlivům s těmito následky, musíme zvýšit intenzitu větrání okny. Tato alternativa bude předcházet kondenzaci vlhkosti v interiéru a koncentraci CO2, avšak opět nám bude utíkat drahocenné teplo. Zvýší se spotřeba energie na vytápění a náklady porostou. Správný výběr rekuperační jednotky by se měl odvíjet podle počtu osob, pro které by měla zaručit dostatečnou kapacitu výměny vzduchu s nejvyšším procentem vyuţití tepla.
6.6. Obnovitelné zdroje: Jestliţe chceme předcházet znehodnocování ţivotního prostředí, měli bychom co nejméně zatěţovat přírodu neodbouratelnými materiály a snaţit se co nejvíce recyklovat naše odpady. 6.6.1. efektivnost ohřevu teplé vody a zpětné vyuţití znečištěné Úspory energie se dnes dosahuje i díky technologii solárních panelů, které vyuţívají sluneční energie k ohřevu vody, která se shromaţďuje v akumulačním zásobníku. Teplo pouţité uţitkové vody se dá vyuţít k ohřevu studené čisté vody pomocí výměníku. Dále pouţitou vodu není nutné pouštět do kanalizace, ale vyuţitím filtračních jednotek můţeme přečištěnou vodu pouţít znovu, například na splachování nebo na zalévání zahrádky. 6.6.2. materiály, které nezatěţují prostředí při likvidaci a lze je opět vyuţít Součástí novodobé architektury by měly být pouţity materiály, které nabízí moţnost recyklace po splnění své funkce. Dřevo je jedním z materiálů, které toto nabízí.
- 20 -
6.7. Kvalita provedení výstavby stavebníkem Výše uvedené podmínky je nutné splnit k dosaţení maximálních úspor, které budou splňovat pasivní standarty domu. Avšak pokud se zanedbá výstavba stavebníkem, všechny předešlé a vhodně splněná kritéria budou k ničemu a dům nebude zařazen mezi pasivní. Proto je nutné vypracovat jednotlivé konstrukční detaily při návrhu, aby stavebník měl dostatečné mnoţství podkladů a nemusel chybně řešit problémy při stavbě. 6.7.1. přísný stavební dozor Abychom se vyvarovali při výstavbě vzniku neţádoucích problémům, které jsou způsobeny stavebníkem, je nutné v jednotlivých fázích kontrolovat průběh výstavby. Na stavbě by se měl vyskytovat stavební dozor, který dohlédne na správné po sobě jdoucí operace, které budou náleţitě podle detailů provedeny.
- 21 -
7.
Metodika
V prvním kroku při zpracování práce bylo nutné si nastudovat problematiku nízkoenergetických a pasivních domů se zaměřením na jednotlivé podmínky, které jsou podstatné pro správný návrh. Při studii této problematiky jsem se zaměřil zejména na umístění objektu ke světovým stranám, jak dosáhnout maximálních tepelných zisků a jak minimalizovat spotřebu energie. Pozornost byla dále věnována mnoţství tepla na vytápění, typu vytápění a vzduchotěsnosti celého objektu. Bylo nutné se seznámit se skladbami stěn, stropů a střešního pláště pasivních domů, a to se zaměřením na jejich konstrukční řešení, ale i tepelně-technické vlastnosti. Na základě získaných poznatků jsem vytvořil přehled současného stavu výstavby pasivních domů ve světě. V zadané lokalitě jsem při terénních pochůzkách vybíral vhodný pozemek pro vytvořenou představu navrhovaného rodinného domu. Musel jsem v dané lokalitě zvolit takový pozemek, který bude vyhovovat všem předpokladům pro umístění pasivního domu. Terénní průzkum byl doplněn výběrem lokality v katastrální mapě. Na vybrané lokalitě jsem vytvořil návrh, který splňuje poţadavky pasivních domů. Jeho součástí je dispozice domu, jeho umístění na pozemku, začlenění do terénu, jednotlivá konstrukční řešení a napojení na inţenýrské sítě. Veškerá tato řešení jsem znázornil na potřebných výkresech. Pro lepší představu jsem vytvořil i 3D vizualizaci. Výkresy jsem zpracoval v programu AutoCAD. Dále jsem na základě všech podmínek, které jsou popsány v první části mé práce, zvolil vhodné materiály a jejich pouţití v konstrukci.
- 22 -
8.
Výsledky řešení
8.1. Myšlenka před realizací: Navrţený dům je určen pro šesti člennou domácnost, která zde bude trvale bydlet. Z tohoto důvodu je volena velikost domu a jeho dispoziční řešení tak, aby splňovalo
podmínky
pasivního
domu
s
maximálně
komfortním
bydlením
a s minimálními náklady.
8.2. Výběr lokality: Objekt je navrţen do obce Divoky. Ta se nachází ve Zlínském kraji a spadá pod okres Kroměříţ, od kterého je vzdálená 15 km. Daná lokalita se pyšní přírodními chráněnými oblastmi a spoustou krásných míst v přírodě. Vyskytuje se u chřibských lesů, kde vede naučná stezka, která vede člověka k okolním památkám a kulturní zábavě. Necelých 5 km od obce se nachází městečko Zdounky s 1500 obyvateli. Nachází se zde i základní škola, kostel, obchody, fotbalové hřiště. V obci je i zajištěno sportovní vyţití, kde je moţnost na tenisovém kurtu si uţít společenské hry. Také si člověk můţe osvěţit den v krytém bazénu. O obci bych mohl psát ještě dlouho, ale jednou z nejpoutavějších návnad je čistý a ničím nerušený rytmus přírody.
Obr. č. 6: obec Divoky.
- 23 -
8.3. Výběr pozemku: Rodinný dům, který má splňovat podmínky pasivního domu, musí být umístěn s největší prosklenou plochou směrem na jih. A to z toho důvodu, aby byly dosaţeny maximální solární zisky. Tato hlavní podmínka z mnoha ovlivňuje výběr pozemku. Nejprve byl vytipován volný pozemek, na kterém by bylo moţné výstavbu uskutečnit. Po prozkoumání tohoto pozemku bylo zjištěno, ţe není vhodný z důvodu špatné orientace ke světovým stranám, jelikoţ nejvíce podstatná jiţní strana byla zastíněna svahem. Další zápornou vlastností tohoto pozemku bylo, ţe je umístěn v blízkosti vodního toku a hrozí zde nebezpečí záplavy objektu. Příjezdová komunikace není reálná, jelikoţ majitelé okolních pozemků nejsou ochotni povolit její výstavbu. Jelikoţ by bylo obtíţné zde realizovat pasivní dům, byla navrţena vhodnější alternativa. Pozemek č. 2 je charakteristický mírným svahem a ideální světovou orientací, na němţ není problém realizovat pasivní dům.
Obr. č. 7: pozemek č. 1.
Obr. č. 8: pozemek č. 2.
Po výběru vhodného pozemku následoval geologický průzkum, jehoţ výsledky prokázaly vhodné sloţení půdy s nízkým radonovým zářením.
- 24 -
Obr. č. 9: Geologická mapa řešené lokality
Obr. č. 10: Radonová mapa řešené lokality
- 25 -
V případě skutečné realizace záměru je třeba zjistit na stavebním úřadě, zda je vybraný pozemek vedený jako stavební a zda je moţné na něm postavit rodinný dům podle mých představ. Na stavebním úřadu je moţno rovněţ ověřit, jestli kolem pozemku není naplánovaná nějaká neţádoucí stavba (dálnice, továrna apod.).
8.4. Zpracování projektu: 8.4.1. Situace: Úkolem této části navrhnout dispozici ke světovým stranám a zvolit příjezdovou komunikaci a řešení napojení domu na inţenýrské sítě, dále také umístění plotu a vzdálenost od sousedních pozemků. Tato problematika je popsána dále v kap. 8.4.3 a řešena na výkrese č. 4. 8.4.2. Začlenění do terénu: Pozemek je charakteristický mírným sklonem svahu, kterého bylo vyuţito ve prospěch tak, ţe stavba bude částečně vsazena do terénu a tím bude méně čelit povětrnostním vlivům. Zároveň bude zapuštění ve svahu slouţit jako částečná izolace od severní strany. Začlenění do terénu je znázorněno na výkrese č. 4. 8.4.3. Dispozice domu: Rodinný dům je navrţen pro šesti člennou rodinu, a z toho vyplývá počet i velikost místností. Obytné místnosti musí směřovat směrem na jih nejen podle doporučení obytné normy, ale i z důvodu tepelných zisků a pohody. Proto byly navrţeny největší prosklené plochy směrem na jih, naopak na sever byl jejich počet omezen. Tato alternativa je podstatná pro získání maximálních solárních zisků v chladných obdobích, avšak v létě při vysokých teplotách můţe docházet k přehřívání interiéru. Problém je vyřešen terasou v druhém podlaţí, která částečně stíní prosklené plochy, tím zabrání letnímu slunci přehřívat interiér. Ale v zimě, kdy se slunce pohybuje v niţších výškách, je prostup slunečních paprsků a jeho energie umoţněno. Řešení je zobrazeno na výkrese č. 6. Objekt domu je rozdělen na dvě zóny vytápění. Teplé obytné místnosti jsou soustředěny blízko u sebe, coţ tvoří teplou zónu. Patří mezi ně nejčastěji obývané prostory, coţ jsou loţnice, pokoje, jídelna a kuchyň. Nevytápěné místnosti, jako jsou zádveří, šatník, komora, WC, technická místnost, chodba a schodiště, jsou směřovány do severní části domu, kde tyto prostory tvoří studenou zónu. Teplá zóna je tím pádem chráněná od severní části a její tepelná pohoda se tak zlepšuje.
- 26 -
Dispozice domu je také volena vzhledem k řízenému vzduchovému vytápění s rekuperací tepla, které spočívá na principu odsávání znehodnoceného vzduchu např. z WC, koupelny a kuchyně do rekuperační jednotky, kde se "předá" teplo chladnému, čistému vzduchu, a ten je vypuštěn zpět do obytných prostorů. Aby byla zaručena funkčnost tohoto systému, musí v domě docházet k proudění vzduchu. Řešená problematika je uvedena na výkresech č. 6. Součástí návrhu je zděná stěna, která dispozičně odděluje část obytnou a část uţitnou, tedy teplou a studenou zónu. Zároveň plní tepelně akumulační vlastnosti domu, a také slouţí jako nosná zeď pro stropy a střechu. Na tuto stěnu jsou napojeny dvě štítové obvodové stěny, a tím je zvýšena statická pevnost. Stěna je vyuţita téměř pro všechny instalační rozvody. Další součástí této stěny je komín, který je dimenzován pro malá, krbová, uzavřená kamna, která jsou určena pro dočasné vytápění při nízkých teplotách v zimním období. Hlavní vstup do domu je umístěn z východní strany, při čemţ je chráněn garáţí, přes kterou je nutno projít při vstupu. Tato ochrana je záměrná z důvodu nepříznivých povětrnostních podmínek kladených z východní strany. Aby se zabránilo erozi půdy na objekt a při tom zůstal zachován celý dům na bázi dřeva, muselo být nalezeno řešení. Proto byla zvolena ţelezo-betonová stěna lemující přízemní část umístěnou ve svahu, která slouţí jako opěrná a zároveň jako základové zdivo obvodové stěny druhého podlaţí. U staveb činí únik tepla základy 12,5%. Kdyby byla obvodová zeď ze dřeva vynechána a dána místo ní jen ţelezobetonová stěna, musela by se provést tepelná izolace, hydroizolace a to by bylo velmi nákladné a nebyla by zaručená prodyšnost domu, coţ je u dřevostavby výhodou. Dispozice je navrţena na výkresech č. 1 a 2. 8.4.4. Pohledy: Na výkresech č. 3 jsou znázorněny jednotlivé pohledy ke světovým stranám. Umoţňují nám si lépe představit tvar a design budovy. Dále jsou zde zobrazeny výškové kóty částí domu. Pro ještě lepší představu je vytvořeno 3D zobrazení objektu umístěné na výkresech č. 9, 10, 11. Pro dosaţení hodnot pasivního domu bylo vycházeno z poměru A/V, coţ je poměr ochlazovaných ploch k vnitřnímu objemu vytápění místností. Pokud je stavba velmi tvarově členitá, tím má více ochlazovaných ploch, které mají za následek zvýšení nároků na vytápění. Proto byl zvolen co nejvíce kompaktní tvar domu.
- 27 -
8.4.5. Detaily: Aby se určily přesné rozměry domu a místností, musela být navrţena i tloušťka a skladba obvodové stěny. Na základě její fyzikální a mechanické vlastnosti (prostup tepla, difuzní součinitel prostupu konstrukcí). V detailu je vyřešeno konstrukční spojení obvodových stěn a zároveň napojení okenních výplní, coţ je znázorněno na výkrese č. 7. Také je detailně zpracováno na výkrese č. 8 napojení střechy na obvodovou stěnu a strop. 8.4.6. Střecha: Zvolena byla sedlová střecha s větší plochou na jiţní straně, aby zde byla moţnost umístit fotovoltaické a solární panely, za účelem převést dům ještě do lepších hodnot, neţ má pasivní dům. Nosná konstrukce je vaznicová s leţatou stolicí. Sklon střechy činí na jiţní straně 25° a na severní straně 28°. Proto byla volena krytina pro tyto nízké úhly od firmy Tři pyramidy. Detail střechy je umístěn na výkrese č. 5.
8.5. Technická zpráva: 8.5.1. Stručná charakteristika stavby: Rodinný dvoupodlaţní dům je situován na konci obce Divoky, s výhledem na rozmanitou lesní krajinu. Předurčený územním plánem pro sedlovou střechu, do níţ v budoucnu budou integrovány fotovoltaické a solární panely. Do domu se vstupuje z východní strany přes nevytápěnou garáţ. Za vstupními dveřmi je umístěna předsíň, jejíţ součástí je šatna pro odloţení oděvů a obuvi. Projitím předsíně se dostaneme do komunikační části, jejíţ součástí je vstup do koupelny a do technické místnosti s WC, které je umístěno pod schodištěm. Z chodby je také moţno pokračovat jednoramenným schodištěm tvaru L do druhého podlaţí. Tato část je dispozičně řešena jako studená zóna, z níţ se přechází do teplé zóny. Součástí obytného prostoru prvního podlaţí je obývací pokoj, ve kterém je uzavřený krb slouţící pro dočasné vytápění v chladných zimních obdobích. Teplo vydáno z krbu je rozváděno po celém domě díky vzduchové jednotce s rekuperací tepla. Obývací pokoj je navrţen nejen pro trávení volné chvíle v interiéru, ale lze projít balkonovými dveřmi na venkovní terasu chráněnou pergolou. Jídelna, která je umístěna vedle obývacího pokoje, slouţí současně i jako průchozí místnost do kuchyně, ve které je odvětrávaná spíţ pro uskladnění potravin.
- 28 -
Ve druhém nadzemním podlaţí po výstupu ze schodiště je chodba, která odděluje obytnou část od uţitné. Vstupy do uţitných částí se nacházejí na severní straně chodby, patří mezi ně WC, koupelna se sprchovým koutem a s rohovou vanou, pracovna. Obytné prostory se nacházejí na jiţní straně, do nichţ jsou rovněţ umoţněny vstupy z chodby. Jsou to dva dětské pokoje, loţnice se šatnou a vlastní koupelnou s WC. Ze všech pokojů je umoţněn vstup balkonovými dveřmi na venkovní terasu. 8.5.2. Základy: Dle zjištěných geologických poměrů zřejmých z inţenýrskogeologického posouzení dané lokality je navrţeno zaloţení objektů jako plošné pomocí ţelezobetonových monolitických pasů. Výkop je proveden o šířce 300 mm. Ţelezobetonová deska tl. 150 mm bude armovaná sítí, beton C 15/20 MPa. Pod touto mazaninou bude provedena podkladní mazanina v tl. 50 mm z prostého betonu. Povrch je uzavřen penetračním nátěrem. 8.5.3.
Schodiště:
Vnitřní schodiště je celodřevěné, jednoramenné, do tvaru L, s šířkou schodišťového ramene 1000 mm. Schodnice i stupnice jsou vyrobené z dubového dřeva dokončené lakovanou povrchovou úpravou. Madlo je rovněţ zhotoveno z dubového dřeva, o výšce 1000 mm, upevněné na obvodové stěně. Výška stupně je 187,5 mm, šířka 286 mm. 8.5.4.
Svislé nosné a dělící konstrukce:
Obvodový plášť je navrţen z materiálů, které zaručují difuzní otevřenou skladbu. Jde o prefabrikované panely z dřevěné rámové konstrukce o celkové tl. 460 mm. Skladba obvodové stěny:
difuzně otevřená omítka tl. 10 mm, BAUMIT OPEN
dřevovláknitá deska tl. 80 mm, STEICO Special
izolace, foukaná celuloza - CLIMATIZER
I nosník STEICO 60×40×220 mm
OSB deska KRONOSPAN tl. 22 mm, pero+dráţka, spoje - trvale elastický parotěsný tmel ve spáře (těsnící hmota AIRSTOP SPRINT), přelepené lepicí páskou AIRSTOP FLEX
horizontální latění profilu 80×40 mm, po 500 mm
izolace, foukaná celuloza - CLIMATIZER (slouţí jako předstěna)
- 29 -
papírová lepenka připevněná sponkami k latím
diagonální latě 25×20 po 50 mm
hliněná omítka tl. 30 mm, jíloví štuk tl. 3 mm
Skladba vnitřní nosné stěny (tl. 250 mm):
tvárnice POROTHERM tl. 250 mm
hliněná omítka tl. 10 mm
Skladba vnitřní dělící příčky (tl. 110 mm):
sádrokartonová deska tl. 12,5 mm
OSB deska tl. 15 mm
rám - smrkové fošny 60×60 mm vyplněná izolací z minerální vaty ISOVER tl. 60 mm
OSB deska tl. 15 mm
sádrokartonová deska tl. 12,5 mm
8.5.5. Vodorovná nosná konstrukce Stropní konstrukce je tvořena nosníky 60 x 240 mm, mezi kterými je foukaná celulóza. Detail skladby stropu je znázorněn na výkrese č. 8. Vodorovná nosná konstrukce
Skladba stropu 2 N. P.: Tato skladba slouţí jako tepelná ochrana a uzavírá vzduchotěsnou obálku budovy.
difuzně otevřená omítka tl. 10 mm, BAUMIT OPEN
dřevovláknitá deska tl. 120 mm, STEICO Special
izolace, foukaná celuloza - CLIMATIZER
nosník 60×240 mm, vzdálenost os od sebe 625 mm
OSB deska KRONOSPAN tl. 22 mm, pero+dráţka, spoje - trvale elastický parotěsný tmel ve spáře (těsnící hmota AIRSTOP SPRINT), přelepené lepící páskou AIRSTOP FLEX
- 30 -
horizontální latění profilu 80×40 mm, po 500 mm
izolace, foukaná celulóza - CLIMATIZER (slouţí jako předstěna)
papírová lepenka připevněná sponkami k latím
diagonální latě 25×20 po 50 mm
hliněná omítka tl. 30 mm, jíloví štuk tl. 3 mm
Skladba stropu 1 N. P.:
podlahová krytina tl. 20 mm
separační podloţka
dřevovláknité tuţené desky tl. 80 mm, STEICO Special
záklop - OSB deska tl. 22 mm
nosníky 60×240 mm, vzdálenost os od sebe 625 mm – mezi nosníky izolace, foukaná celulóza - CLIMATIZER
OSB deska tl. 22 mm, pero, dráţka
sádrokartonové desky tl. 12,5 mm
Skladba podlahy: 1. N.P.
podlahová krytina tl. 8 mm (dlaţba + lepící hmota na dlaţbu, laminátová podlaha)
samonivelační potěr tl. 30 mm
cementová mazanina, 50 mm, výztuţ sítí
pojistná hydroizolace - PE folie
kročejová izolace EPS - T 350, 80mm
hydroizolace proti radonu a tlak. vodě
ţelezobetonová deska, 300 mm
tepelná izolace XPS 200 mm
vápenná stabilizace podkladu, 250 mm
zemní pláň
8.5.6. Světlé výšky:
1. nadzemní podlaţí - 2,5 m
2. nadzemní podlaţí - 2,5 m
- 31 -
8.5.7. Okenní otvory: V objektu jsou pouţity eurookna, která jsou vyrobena z dubového dřeva s povrchovou úpravou BRAUN, s izolačním trojsklem od firmy SLAVONA, s celkovým součinitelem prostupu tepla Uw = 0,70 W/m2K. Napojení oken na obvodovou stěnu je řešeno na výkrese č. 13. Pozn.: nutno dbát na správnou montáţ.
eurookno SOLIT KOMFORT, rozměr 1730×1340 mm, 4ks
eurookno SOLIT KOMFORT, rozměr 2190×1100 mm, 1ks
balkonové dveře + eurookno SOLIT KOMFORT, rozměr 2350×2190 mm, 3ks
balkonové dveře + eurookno SOLIT KOMFORT, rozměr 2980×2190 mm, 1ks
eurookno SOLIT KOMFORT, rozměr 2350×1340 mm, 1ks
eurookno SOLIT KOMFORT, rozměr 2350×590 mm, 1ks
LUXFERY 19×19×8 mm, čiré
8.5.8. Zastřešení: Střecha rodinného domu je sedlového typu, sklon střešní roviny na jiţní straně je 25°, na severní straně 28°. Nosná konstrukce střechy je tvořena vaznicovou soustavou s leţatou stolicí. Krytina na objektu je tvořená střešními taškami od firmy TŘI PYRAMIDY o rozměrech tašky 330×420 mm, které váţí 25 kg/m2, sklon min. 22°, barva červenohnědá. Poloţení střešní krytiny provést dle technologických pravidel firmy TŘI PYRAMIDY. Podokapní ţlaby jsou půlkruhového průřezu o průměru 160 mm z mědi, ve spádu dna 0,4%. Stejné bude i odpadní svislé potrubí o průměru 100 mm. Všechny dřevěné konstrukce krovu budou opatřeny nátěrem LUXOL, odstín PALISANDR. Řešení střechy je znázorněno na výkrese č. 5. Skladba střešního pláště:
střešní taška PYRAMIDA
střešní latě 35×30 mm
krokev 120×160 mm
8.5.9. Podlahy: Na vnitřní pochůznou plochu domu byly navrţeny tyto typy podlah:
plovoucí podlaha BK; KOREK; MERANTI; OLŠE
keramická dlaţba - bude ukončena keramickými soklíky
- 32 -
Zvolené nášlapné plochy jsou řešeny v legendě k půdorysům na výkresech č. 1 a 2. 8.5.10. Úpravy vnitřních povrchů: Dle účelu jsou navrţeny následující úpravy stěn, vypsané v legendě k půdorysům na výkresech č. 2 a 3:
jílová omítka + malba
malba
keramický obklad
dřevěný obklad SM + lazura
8.5.11. Úpravy vnějších povrchů: Vnější fasádní plochy jsou opatřeny difuzně otevřenou omítkou barvy vanilkově ţluté od firmy BRAUMIT OPEN. Střecha je pokryta taškami od firmy TŘI PYRAMIDY, v barvě červenohnědé. 8.5.12. Úpravy parapetů vnitřních a vnějších:
vnitřní parapety: dřevěné, s PÚ BRAUN
vnější parapety: měděné plechy
8.5.13. Truhlářské konstrukce:
dveřní křídla - hladká, zárubně celoobloţkové, materiál DB, PÚ teakový olej
parapety vnitřní, PÚ BRAUN
kuchyňská linka + zařízení domácnosti
8.5.14. Klempířské konstrukce:
vnější parapety
okapní ţlaby + svislé odpadní potrubí včetně příslušenství (objímky, kotlíky, kolena)
8.5.15. Tesařské konstrukce:
konstrukce terasy 2. N.P. – zavěšená na střešní konstrukci (SM, PÚ LUXOL odstín PALISANDR)
venkovní přístřešek - pergola (SM, PÚ LUXOL odstín PALISANDR)
konstrukce střechy s leţatou stolicí s bačkorou, znázorněna na výkrese č. 5
- 33 -
8.5.16. Vytápěcí systém: Otopný systém je řešen rekuperační jednotkou a částečným dohřevem uzavřenými krbovými kamny. 8.5.17. Rozvody: Jsou především vedeny ve vnitřní nosné stěně, která je zděná z tvárnic POROTHERM. Další potřebné rozvody jsou vedeny v instalačních předstěnách obvodových stěn. 8.5.18. Ohřev teplé uţitkové vody: Tato problematika bude řešena solárními panely, pro které je připraveno místo na střeše směrem na jih. 8.5.19. Hromosvod: Je řešen v souladu s ČSN 34 13 90/1970 - "Předpisy pro ochranu před bleskem". Je
navrţena
hřebenová
jímací
soustava
tvořená
drátem
FeZn
D8
mm.
Hromosvod má navrţeny 6 svodů, které budou provedeny skrytě pod omítkou v plastové elektroinstalační trubce mm. Budou ukončeny zkušební svorkou ve výšce 30 cm nad terénem. Svorka bude umístěna v plastové elektroinstalační krabici pod omítkou. Uzemňovací soustava bude tvořena vodivě spojenou (provařenou) základovou výztuţí. Zemní odpor jednoho svodu nemá být větší jak 15 ohmů. Na uzemnění bude napojena i HOP (hlavní přípojnice ochranného pospojování) drátem FeZn D8
- 34 -
9.
Závěr
Cílem této práce bylo se seznámit s problematikou pasivních domů a poukázat na tento systém staveb, od čehoţ se odvíjelo mé úsilí návrhu dřevostavby v obci Divoky. Nejprve zde bylo nutné se seznámit s nevyhnutelnými podmínkami, které jsou podstatné pro návrh pasivních domů. Poté následoval výběr vhodného pozemku, který by poskytoval maximální vyuţití pasivní energie a orientaci rodinného domu ke světovým stranám. Hlavním výsledkem práce je však vypracování rysů konkrétní stavby na bázi dřeva, která je navrţená tak, aby splňovala parametry pasivního domu. Myslím si, ţe stavba do této lokality, kde čistota a krása přírody je ještě neporušená, díky své provozní šetrnosti nedevastující přírodu bude vhodná, a její realizací by se s tímto typem stavby seznámilo široké okolí lidí.
- 35 -
10. Summary The main goal of this work was to explain the question of passive houses and to introduce this system of buildings in the design of a wooden building in the village of Divoky. The first thing to do here was to acquaint with inevitable conditions which are essential for the design of passive houses. After that the selection of a suitable plot that would provide the maximum exploitation of passive energy and the orientation of a family house to cardinal points followed. The primary objective of this work is, however, the elaboration of features of a concrete wooden building which is designed to comply with the parameters of a passive house. I think that the construction of the house in the locality where cleanliness and beauty of nature is still intact, thanks to its operating care not destroying nature will be appropriate. The realization of this type of building will attract the attention of the wide public.
- 36 -
11. Pouţitá literatura [1] SMOLA J.: Stavba a uţívání nízkoenergetických a pasivních domů, Grada 2011 [2] Katalog projektů pasivních domů 2011, ISOVER [3] J. CHYBÍK, Energeticky úsporná výstavba, VUT v Brně [4]
BÁRTA, J.: Základní principy konceptu pasivního domu, Sborník z mezinárodní
konference Pasivní domy 2005, Centrum pasivního domu, Brno, 2005 Pasivní [5]
TYWONIAK, J.: Nízkoenergetické domy. Grada, 2005
[6]
Kolektiv autorů: Aktiv für mehr Behaglichkeit: Das passivhaus, Passivhaus
Institut, Darmstadt, 2005 [7]
FEIST. W.: Gestaltungsgrundlagen Passivhäuser, Passivhaus Institut, Darmstadt
2005 Internetové zdroje: www.tzbinfo.cz www.centrumpasivnihodomu.cz (CPD)
- 37 -
12. Seznam příloh
Půdorys 1 N.P. - výkres č. 1
Půdorys 2 N.P. - výkres č. 2
Pohledy- výkres č. 3
Situační řešení, začlenění do terénu - výkres č. 4
Konstrukční řešení střechy - výkres č. 5
Systém teplovzdušného větrání s rekuperací tepla - výkres č. 6
Detailní skladby obvodového pláště, konstrukční řešení spojů obvodových stěn - výkres č. 7
Detail styku střechy s obvodovým pláštěm, skladba stropu - výkres č. 8
- 38 -
