Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici
OPTIMALIZACE SVOZU HROZNŮ DO VINAŘSKÉHO PROVOZU
Diplomová práce
Vedoucí diplomové práce
Vypracovala
doc. Ing. Pavel Zemánek, Ph.D.
Lednice 2011
Bc. Jana Osičková
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma Optimalizace svozu hroznů do vinařského provozu vypracovala samostatně a použila jen pramenů, které cituji a uvádím v přiloženém soupisu literatury. Souhlasím, aby práce byla uložena v knihovně Zahradnické fakulty Mendelovy univerzity v Brně a zpřístupněna ke studijním účelům.
V Lednici, dne………………………… Podpis diplomanta ……………………
Poděkování
Děkuji vedoucímu diplomové práce panu doc. Ing. Pavlu Zemánkovi, Ph.D. za jeho odborné rady a připomínky a dále děkuji zaměstnancům vinařství Habánské sklepy, především Ing. Josefu Svobodovi, Ing. Přemyslu Vašíčkovi a slečně Petře Teturové za jejich ochotu a trpělivost při zpracování diplomové práce. Dále děkuji svým rodičům za podporu při studiu.
OBSAH 1 ÚVOD………………………………………………………………..7 2 CÍL PRÁCE…………………………………………………………8 3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY……………….9 3.1 Pěstování a sklizeň révy vinné ………………………….………………9 3.2 Sklizeň…………………………………………………………………10 3.2.1 Agrotechnické zásady při sklizni……………….……………………11 3.3 Ruční a částečně mechanizovaná sklizeň……………….……………..12 3.3.1 Plastové bedny……………………………………………………….14 3.3.2 Kádě………………………………………………………………….14 3.4 Plně mechanizovaná sklizeň………………………………………..….14 3.5 Mechanizační prostředky pro sklizeň hroznů………………………….17 3.5.1 Traktorové návěsy a přívěsy…………………………………………17 3.5.2 Sklízecí vany se šnekovým vyprazdňováním nebo sklopné vany...…18 3.5.3 Polní lisy……………………………………………………………..19 3.5.4 Kontejnery…………………………………………………………...19 3.5.5 Sklízeče………………………………………………………………19 3.6 Charakter dopravovaného produktu………………..………………….20 3.6.1 Celé hrozny…………………………………………………………..20 3.6.2 Rmut…………………………………………………………………21 3.6.3 Mošt………………………………………………………………….21 3.7 Doprava v zemědělství………...………………………………………21 3.7.1 Automobily a automobilové dopravní soustavy………..……………22 3.7.2 Traktorové dopravní soupravy………………………...……………..23 3.7.3 Doprava hroznů……………………………………………………...24
4 METODIKA………………………………………………………..26 4.1 Výběr sledovaného podniku………..………………………………….26 4.2 Sledování podmínek a objemu svozu…………….……………………26 4.3 Vyhodnocení a zpracování výsledků……………….………………….27 4.4 Analýza výsledků………………………………………………………27
5 VÝSLEDKY A DISKUZE…………………………………..…….28 5.1 Habánské sklepy……………………..……………………………..….28
5.1.1 Historie Habánských sklepů……...…………………………………29 5.1.2 Současný stav podniku……………...……………………………….29 5.2 Podmínky a objemy svozu ………….…………………………………30 5.2.1 Dodavatelé s příspěvkem 200 Kč na tunu ……….………………….32 5.2.2 Dodavatelé s příspěvkem 250 Kč na tunu ……….…………………47 5.3 Zpracování výsledků …………………………………………….…….50 5.4 Analýza výsledků a návrh doporučení pro Habánské sklepy ….…...…57 5.4.1 Možnosti snížení nákladů na svoz hroznů u firmy Habánské sklepy..58
6 ZÁVĚR………………………………..……………………………60 7 SOUHRN……………………………………..…………………….61 8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY………..………….………..62 9 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ………….………65
1 ÚVOD Při pěstování révy vinné a zpracování hroznů na víno je velmi významná doba mezi odtržením hroznu z keře a jeho zpracováním. Důležité je to z hlediska kvality budoucího vína. Se zvyšující se dobou mezi samotným sběrem a následným zpracováním se zvyšuje možnost vzniku nekontrolovatelných procesů, jako jsou negativní fermentační, oxidativní a jiné chemické procesy. Rychlost vzniku těchto negativních procesů závisí na způsobu sklizně, typu dopravovaného produktu a v neposlední řadě i dopravě hroznů po sklizni. Současným trendem je přechod z částečně mechanizované sklizně na plně mechanizovanou sklizeň, kdy je produkt odlišného charakteru a úloha rychlosti dopravy roste s ohledem na zhoršení jakosti zpracovávané suroviny. Význam rychlosti dopravy je tedy nejdůležitějším faktorem při zpracovávání hroznů a výrobě kvalitního vína. Toto platí zejména u velkých pěstitelů, kteří pěstují, vykupují a sváží produkci z větších ploch a delších vzdáleností. Je zde snaha brát zřetel na přepravní techniku, která by splňovala optimální podmínky pro dovoz kvalitní suroviny. Způsob svozu, svozová vzdálenost, termíny a použité mechanizační prostředky významně ovlivňují ekonomickou náročnost dopravy hroznů do zpracovatelského provozu. Vinařské podniky z tohoto pohledu zajímají všechny možnosti, jak dopravu racionalizovat a zefektivnit.
7
2 CÍL PRÁCE Cílem práce je přiblížit problematiku svozu hroznů do vinařského podniku v moravském vinohradnickém regionu, zhodnotit ekonomickou náročnost svozu produktu ve dvou letech a vyslovit závěry pro možnosti snižování nákladů na svoz.
8
3 SOUČASNÝ STAV ŘEŠENÉ PROBLEMATIKY Réva vinná se začala na Moravě pěstovat zřejmě s příchodem Římanů kolem roku 250 našeho letopočtu. Zásluhu na tom měl císař Marcus Aurélius Probus, který nařídil vysazovat vinice v římských provinciích i za Alpami. Vinice se postupně rozšiřovaly a zlatý věk vinařství nastal v 15. a 16. století. V té době byla rozloha vinic téměř shodná s dnešní výměrou. Na přelomu 19. a 20. století pracoviště ve Znojmě učinilo obnovu a ozdravení moravských vinohradů. Vinohradnictví a vinařství u nás je nejen neodmyslitelnou součástí zemědělské a zahradnické výroby, ale vinice se nezastupitelně začleňují do utváření charakteru krajiny a ochran i tvorby životního prostředí (ŘEZNÍČEK, 2002). Vinice jsou v jihomoravské a dolnorakouské krajině velmi významným krajinotvorným prvkem. To platí jak v pozitivním, tak v negativním slova smyslu. Dnes si malebnou jihomoravskou a dolnorakouskou krajinu bez vinic ani neumíme představit (HLUCHÝ, 2008).
3.1 Pěstování a sklizeň révy vinné Pokud jde o sklizeň a následnou dopravu hroznů, je nutné definovat, co vlastně réva vinná je. Všechny druhy révy vinné na naší planetě jsou řazeny k rodu Vitaceae. Celkem je známo 14 druhů této rostliny. Pro výrobu vína je však podstatný pouze jeden druh a tím je Vitis vinifera sativa (KRAUS a kol., 2005). Tento druh se vyvinul révy vinné lesní. Hlavním vývojovým centrem tohoto druhu byla Střední Asie, Blízký východ a Středozemí, kde byl druh domestikován. Nejstarší doklady o výrobě vína pocházejí z Mezopotámie, jsou údajně starší než 7 500 let. V současnosti se réva vinná pěstuje v subtropických a mírných oblastech celého světa. U nás se pěstuje v nejteplejších oblastech středních Čech a především na jižní Moravě (KOVÁŘ, 2008).
Hlavními vinohradnickými oblastmi jsou: česká, znojemsko-mikulovská, hustopečsko-hodonínská a bzenecko-strážnická (KOVÁŘ, 2008).
9
3.2 Sklizeň Sklizeň hroznů má obrovský vliv na kvalitu budoucího vína, Steidl uvádí: „Kvalita vzniká ve vinici“ (STEIDL, 2001). Samotná sklizeň tvoří asi 30 % všech prací ve vinici za celý rok. Požadavky na urychlení sklizně jsou dány tzv. „časovým tlakem“ (ZEMÁNEK, 2001). Při sklizni se požadují vyzrálé hrozny bez reziduí pesticidů, plísní a chorob. Dbá se na kvalitní surovinu, ze které se následně vyrobí i kvalitní víno. Před samotnou sklizní je třeba provést řadu opatření ve sklepě a tím se na sklizeň řádně připravit. Je nutné provést nátěry ocelových tanků a nářadí. U novějšího nerezového vybavení tato činnost odpadá. Dále je třeba zkontrolovat a vyčistit hadice, odstranit vinný kámen z používaných nádob, vymýt dřevěné sudy. To vše se dělá proto, aby chuť budoucího vína nebyla ničím ovlivněna ani narušena (STEIDL, 2001). Doba sklizně je určena podle zralosti hroznů, která se projevuje jejich typickým zabarvením, dostatečným změknutím bobulí a zdřevnatěním stopky. Stupeň vyzrálosti lze také určit posouzením poměru mezi cukry a kyselinami. Je uváděno, že denní přírůstek cukru je 0,3 – 0,5 % (HÁJEK, 2006). Refraktometrické měření je prováděno na minimálně 100 vzorcích bobulí, kde je refraktometrem změřena jejich cukernatost (STEIDL, 2001). Sběr je prováděn v plné zralosti, která se pohybuje mezi 17 – 22 % cukru, dle dané odrůdy (HÁJEK, 2006).
Obr. 1: Popis refraktometru
1 – podložka se stupnicí 2 – odklápěcí uzávěr 3 – šroub na nastavení nulové hodnoty 4 – zrcadlová komora 5 - okulár
10
3.2.1 Agrotechnické zásady při sklizni Zpracování hroznů má začít ihned po jejich sběru, aby hrozny nebyly vystaveny nežádoucím chemickým reakcím, jako jsou negativní fermentační, oxidativní a mikrobiální procesy. Stará vinařská zásada říká: „Co se za den sklidí, to se týž den vylisuje“, důvodem je výskyt velkého množství mikroorganismů na každé bobuli. Tímto opatřením bude zabráněno vzniku nekontrolovatelných procesů, jako jsou negativní fermentační, oxidativní a jiné chemické procesy. Hrozny jsou ihned vytříděny a jsou tak tímto způsobem odděleny zdravé od poškozených (poškozené hnilobou, ptactvem, plísní, ale i znečištěné hlínou). Třídění bobulí se provádí nad nádobou pomocí nůžek (HÁJEK, 2006).
Požadavky na urychlení sklizně jsou dány několika faktory (ZEMÁNEK, 2003):
Požadavky na vysokou kvalitu produktu
Vývoj klimatických podmínek
Riziko napadení houbovými chorobami
Škody ptactvem
Nedostatek pracovních sil v sezóně
Během sklizně mohou být hrozny poškozeny i rozmačkány, takže může dojít k uvolnění šťávy neboli moštu. Samotné hrozny jsou ve vinici napadány různými druhy plísní, nejběžnější je Botrytis cinerea neboli plíseň šedá, ale i plísně rodu Penicillium či Acetobacter. Mošt, který může kvůli mechanickému poškození vytékat, je náchylný na kvasinky a bakterie. Jako následek přichází tvorba nežádoucích látek. Dále to může vést k různým vadám či chorobám samotného vína (BACCARINI, 2008).
Důležité zásady pro správný sběr hroznů:
Sklizeň nepoškozených bobulí do nádob o vhodném objemu (10 litrů)
Při sklizni do velkoobjemových nádob je nutné ošetření mezi sklizní a zpracováním (chlazení suchým ledem, síření proti octovým bakteriím) 11
Rychlý přesun z vinice do zpracovatelského provozu (ZEMÁNEK, 2003).
3.3 Ruční a částečně mechanizovaná sklizeň Tento způsob sklizně na našich vinicích stále převažuje (KONEČNÝ, 2004). Při ruční sklizni jsou hrozny odstřiženy zahradnickými nůžkami. Nejdříve se uvolní spodní úvazky letorostů, hrozen se podchytí volnou rukou, aby bobule při otřesu neopadaly na zem a odříznutý hrozen se vloží do sběrné nádoby (CHUDÍČEK, 2006). Limitujícím faktorem při tomto způsobu sklízení hroznů je výkonnost pracovníků (KONEČNÝ, 2004). Ruční sklizeň je náročná na čas, musí se počítat s 250 až 300 pracovními hodinami (STEIDL, 2001). Což je asi 300 až 700 kg na pracovníka za jednu směnu. Na 1 ha je tudíž potřeba kolem 15 pracovníků (KONEČNÝ, 2004). Při sběru jsou používány bedny o nosnosti 10 až 40 kg a vyprazdňují se přímým vyklopením do vany. Čas mezi ustřihnutím hroznu a převezením do zpracovny by měl být co nejkratší (CHUDÍČEK, 2006). V tomto případě je velmi důležitý „faktor času“ a vzdálenost mezi vinicí a vinným sklepem (BACCARINI, 2008).
Obr. 2: Ruční sklizeň
Jednou z hlavních předností ručního sběru je doprava zcela neporušených hroznů. Pokud by se hrozny poškodily, šťáva by mohla vytékat a také oxidovat. Ruční sklizeň také umožňuje provádět při sběru třídění hroznů. Touto sklizní je možno sklízet hrozny včetně třapin, mechanizovaná sklizeň tuto možnost eliminuje. Nádoby použité při sběru musí být denně ihned po skončení sběru řádně očištěny a opláchnuty čistou vodou, aby nedocházelo k octovatění a nežádoucí infekci (CHUDÍČEK, 2006). Ovšem obrovskou nevýhodou ruční sklizně jsou velké ztráty 12
oproti sklizni mechanizované (KONEČNÝ, 2004). Při ručním sběru je nutné zajistit organizaci práce, minimalizaci prostojů při sběru a rychlý převoz sklizených hroznů do zpracovny v zájmu zachování kvality suroviny (BACCARINI, 2008).
Sklizeň se provádí do: 1. Plastových beden 2. Traktorových návěsů a přívěsů 3. Sklízecích van se šnekovým vyprazdňováním 4. Polních lisů Všechny tyto 4 uvedené postupy vyžadují určitou míru lidské práce, což způsobuje zvýšení nákladů (PAVLOUŠEK, 2007). ZEMÁNEK, BURG (2003) uvádějí i pátou možnost sklizně do: 5. Traktorových nesených kontejnerů O těchto sklizňových variantách bude pojednáno v další kapitole.
Nejdůležitější při sklizni je vytřídění hroznů, které se provádí ještě na vinici. Odstraní se listy, nezralé hrozny a části hroznů napadené chorobami. Toto je důležité provádět zejména u modrých odrůd, aby bylo zabráněno negativním vlivům na rmutování a fermentaci. Sklizené hrozny jsou přepravovány ke zpracování na korbách nákladních přívěsů či ve vanách. Rmutování je rozdrcení bobulí, ze kterých se potom lisuje mošt. Jak již bylo řečeno, hrozny se po odstřižení ukládají do nízkých nádob, aby se nerozmačkaly vlastní vahou a jejich vlastní vytékající šťáva neoxidovala (CHUDÍČEK, 2006). Při sklizni do beden se rychlost sběru pohybuje v rozmezí 250 až 450 kg za směnu na 1 pracovníka (ZEMÁNEK, 2001). Čím je vzdálenost mezi vinicí a sklepem delší a čím je vyšší teplota vzduchu , tím je nutné rychleji dopravit hrozny ke zpracování. Zpracování hroznů by mělo být co nejšetrnější (CHUDÍČEK, 2006). Výhodou při částečně mechanizované sklizni je odvoz hroznů z vinice ke zpracování ve vanách. Výhodou tohoto systému je minimální manipulace se surovinou a její minimální poškození (ZEMÁNEK, 2003).
13
3.3.1 Plastové bedny Využívají se při ručním sběru, kdy se do nich sypou posbírané hrozny z kbelíků (STEIDL, 2001). Je to vždy spojeno s ručním sběrem a sběrem kvalitních hroznů, jejichž shluky jsou uloženy v těchto nádobách. Hlavním problémem této techniky je doprava těchto nádob a jejich malá kapacita (BACCARINI, 2008). Sběr do těchto beden je užíván u pěstitelů, kteří obhospodařují vinice do 1 ha (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Nosnost těchto plastových beden je 30 – 40 kg. Na druhou stranu, jejich výhoda spočívá v malém mechanickém poškození přepravovaných hroznů a snadné stohovatelnosti zmíněných beden. Nevýhodou je pracnost při přepravě a nutnost častého čištění (STEIDL, 2001). Mezi nejčastěji používané bedny se řadí bedny z polyethylenu o velikosti 0,60x0,40x0,40 m. Polyethylen je pro tyto i jiné zemědělské účely zvláště vhodný z důvodu snadné omyvatelnosti, pružnosti a odolnosti proti nárazům. Používají se i plastové bedny o nosnosti 450 až 600 kg pro volně ložené hrozny (BACCARINI, 2008).
Obr. 3: Plastové bedny
3.3.2 Kádě Tento způsob přepravy je už velmi zastaralý a v dnešní době není používán. Důvodem je špatná manipulace, doprava kádí a zejména to, že přepravované hrozny jsou více mechanicky poškozovány.
3.4 Plně mechanizovaná sklizeň Stále více podniků přechází na mechanizovanou sklizeň z ekonomických důvodů, tato sklizeň je méně finančně náročná než sklizeň ruční (STEIDL, 2001). Mechanizovaná sklizeň se u nás začala uplatňovat už v 70. letech 20. století. 14
Z důvodu nízké kvality produktu se příliš nerozšířila. Mechanizovaná sklizeň je vždy pouze jednorázová a funguje na mechanicko-vibračním principu. V současné době doba sklizně jednoho hektaru trvá 3 až 4 hodiny a kvalita sběru je srovnatelná s ruční sklizní (ZEMÁNEK, 2003). U novějších samochodných sklízečů se pracnost pohybuje okolo 1 – 1,5 hodiny na 1 ha (KONEČNÝ, 2004). Sklizený materiál je ovšem více tekutý oproti ručnímu sběru (STEIDL, 2001). Při mechanické sklizni dochází zároveň ke rmutování hroznů, což je pro tento typ sklizně typické. Rmut je ovšem velmi náchylný na oxidaci a mikrobiální kontaminaci, a proto je nutné, aby byl co nejrychleji převezen ve vzduchotěsném zařízení ke zpracování (BACCARINI, 2008).
Sklízeče hroznů jsou konstruovány jako:
Samojízdné portálové stroje – výkonnost 1 ha za 1 – 1,5 hodiny, výkon kolem 110 kW, zásobník z nerezu o obsahu 3 000 kg. Sklizeň probíhá tak, že sklízeč najede do řádku a sklízený řádek zůstane uprostřed sklizňové komory. Sklizňová komora je vybavena regulovatelnými setřásaly a bobule jsou z keře odstraňovány vibračním pohybem setřásadel. Bobule jsou zachyceny plastovými deskami, dopraveny do sběrného kanálu a přesunuty do zásobníku. Ze sklizené hmoty jsou zároveň odstraněny listy i réví, které jsou podrceny a vyfouknuty ze sklízeče zpět na vinici. V zásobníku je tedy uložena pouze směs bobulí. Sklizňové parametry jsou nastavitelné a upravitelné dle potřeby. Samojízdný sklízeč dokáže nahradit za jednu pracovní směnu až 50 pracovníků (NOVÁK, 2009).
Návěsné traktorové stroje – tažený traktorový sklízeč samojízdného typu, veškeré jeho ovládání je elektronické přímo z kabiny řidiče. Díky svým vlastnostem umožňuje i sklízení ve svazích o sklonu až 35 %. Sklízeč je vybaven dvěma nerezovými zásobníky o objemu dvakrát 1200 litrů nebo 1500 litrů.
15
Obr. 4: Samojízdný sklízeč
Obr. 5: Návěsný traktorový stroj
Pracovní proces sklizně je rozdělen do těchto fází: Setřesení – rozkmitáním stěny porostu dochází k oddělení bobulí od třapin. Pracovní ústrojí je tvořeno 2 – 4 svislými tyčemi kmitajícími kolem osy, na kterých jsou stavitelně uchycené vodorovné laminátové pruty působící na stěnu porostu. Zachycení – na záchytné zařízení tvořené otočnými plastovými deskami uchycenými na výkyvných držácích nebo dvojicí kapsových pásových dopravníků přiléhajících z obou stran ke kmínkům révy a k opěrné konstrukci. Doprava – je řešena systémem pásových dopravníků, na nichž současně dochází k odsávání listí a dalších příměsí. Sklizený produkt (bobule a část třapin) je dopraven do zásobníku, popř. do vedle jedoucího přívěsu.
Výkonnosti sklízečů hroznů jsou ovlivňovány zejména technickou úrovní strojů, danou odrůdou, hektarovým výnosem, ale i stavem porostu. Při sklizni do sklízecích van se dosahuje 600 – 700 kg za směnu na jednoho pracovníka.
16
Výhody mechanizované sklizně jsou zřejmé (ZEMÁNEK, BURG, 2010) Podstatné snížení výrobních nákladů Sklizeň celé úrody v optimální zralosti Krátká doba sklizně Menší riziko znehodnocení produktu Nastavitelné paramenty sklizňového ústrojí Náhrada až 50 pracovníku na 1 směnu U moderních sklízečů sklizeň s minimem příměsí
3.5 Mechanizační prostředky pro sklizeň a přepravu hroznů Mechanizační prostředky byly na našich vinicích zkoušeny už v 70. letech 20. století. V 90. letech se u nás přestalo využívat mechanických sklízečů a až v posledních letech se opět na našich vinicích sklízeče objevily (OTÁHAL, 2002). Tyto sklízeče zanechají na keřích pouze třapiny zcela bez bobulí (BAROUŠ, 2004).
Moderní sklízeče mají hned několik výhod oproti ručnímu sběru: Cena Rychlost sběru Snížení oxidace hroznů
Mechanizovaná sklizeň je ekonomicky výhodnější, neboť hodina lidské práce je stále dražší. Rychlost této sklizně je nesrovnatelně vyšší oproti ruční sklizni. Mechanické sklízeče zabraňují oxidaci hroznů při převozu do místa lisování (OTÁHAL, 2002).
3.5.1 Traktorové návěsy a přívěsy Sběr je prováděn do kbelíků, které jsou vysypány do přívěsu a po naplnění je návěs odvezen (ZEMÁNEK, BURG, 2010). Vyklápění hroznů je prováděno na vyklápěcí plošinu (STEIDL, 2001). Tyto návěsy jsou nedílnou součástí dopravního prostředku s kapacitu obvykle kolem 15m3. Vyprazdňování je prováděno nakloněním s použitím hydrauliky nebo naklápěcí plošiny. Používané vanové přívěsy nebo cisterny vyžadují řešit problém oxidace rmutu a tedy nutnost 17
bezprostředního odvozu sklizeného produktu. Největší překážkou v použití těchto sklízečů je nepřipravenost našich vinic na plně mechanizovanou sklizeň. Jde hlavně o starší výsadby s betonovou opěrnou konstrukcí (NOVÁK, 2009).
Obr. 6: Přívěs s kovovou konstrukcí pro dopravu hroznů
3.5.2 Sklízecí vany se šnekovým vyprazdňováním nebo sklopné vany Rozšíření tohoto typu sklizně se rozšířilo v 90. letech 20. století a to především v soukromých podnicích s rozlohou do 10 ha (ZEMÁNEK, 2008). Výhodou je minimalizace pracnosti, z důvodu toho, že pracovníci vysypávají hrozny přímo do projíždějící vany (ZEMÁNEK, 2003). Hlavním přínosem této metody je jednoduché vysypávání do drtičů. Některé typy šnekových van jsou přímo vybaveny drtičem a produkt je ve zpracovně plněn přímo už do lisů nebo do nanášecích tanků. Výkonnost těchto zařízení se pohybuje mezi 4,5 – 6 t sklizených hroznů za jednu směnu.
Obr. 7: Vana se šnekovým vyprazdňováním
18
3.5.3 Polní lisy Sklizeň do polních lisů je u nás využívána pouze minimálně. Jedná se o zařízení, které se skládá z vany a hlavně ze šnekového lisovacího ústrojí, které umožňuje lisování hroznů ihned po sběru. Tudíž odpadá možnost nežádoucí oxidace či nežádoucího poškození hroznů dopravou. Nevýhodou je vysoký podíl kalů z lisování a nešetrné zpracování hroznů (ZEMÁNEK, 2008).
Obr. 8: Šnekové drtící ústrojí
3.5.4 Kontejnery Kontejnery – velkoobjemové bedny jsou plastové nádoby o nosnosti 400 až 900 kg, které jsou na sebe stohovatelné. Vysypávání je prováděno pomocí vysokozdvižných vozíků. Nevýhodou kontejnerů je jejich vysoká pořizovací cena (STEIDL, 2001). Naplněný kontejner se vyklápí do přívěsů (ZEMÁNEK, 2003).
3.5.5 Sklízeče Sklízeče sklízí produkt do vanových zásobníků o objemech 2 x 600 – 2 x 1200 l vybavených sklopným vyprazdňováním.
19
Obr. 9: Přehled variant mechanizačních prostředků
A – sklizeň do beden B – sklizeň do traktorových nesených kontejnerů C – sklizeň do traktorových návěsných kontejnerů D – sklizeň do sklopných sklízecích van E – sklízecí vana se šnekovým vyprazdňováním
3.6 Charakter dopravovaného produktu Nejdůležitější při dopravě suroviny z vinice je brát ohled na mechanické poškození suroviny a zabránit jejich jak mechanickému, tak i biologickému znehodnocení.
3.6.1 Celé hrozny Po sklizni jsou přiváženy v malých dávkách v bednách nebo ve větším množství v kontejnerech nebo volně ložené (STEIDL, 2001). Přeprava celých hroznů z ručního sběru se děje pomocí traktorů (ŽUFÁNEK, 1992). Traktory bývají ve vinařském závodu jedním z nejdražších mechanizačních vybavení. Při sklizni a následné dopravě se pohybuje pracnost kolem 10 hodin na 1 ha, což je 8 % z celkového podílu všech prací na vinicích (ZEMÁNEK, 2003).
20
3.6.2 Rmut Rmut je směs šťávy a bobulí, který je přivážen v traktorových návěsech (STEIDL, 2001) nebo přívěsech s vanou nebo pomocí kontejnerových přepravníků. Jsou to v podstatě částečně rozdrcené bobule, ze kterých je uvolňována šťáva (BACCARINI, 2008). Vzniká mletím hroznů nebo při plně mechanizované sklizni při přepravě ve velkých objemech. Objem přepravovaného rmutu je 4000 až 5000 litrů (ZEMÁNEK, 2003).
Obr. 10: Doprava rmutu
3.6.3 Mošt Je získáván a přivážen pouze z polních lisů, u nás to není obvyklé (STEIDL, 2001). Nové konstrukce přepravníků umožňují oddělit mošt od bobulí a také je odděleně vyprazdňovat (BACCARINI, 2008).
3.7 Doprava v zemědělství Doprava v zemědělství se liší od dopravy v jiných průmyslových odvětvích v mnoha směrech. Tím největším rozdílem je doprava biologického materiálu, který má svoje biologické, fyzikální a chemické vlastnosti a tyto vlastnosti způsobují rychlejší zkázu materiálu. Průměrná přepravní vzdálenost je v ČR mezi 3,5 km a 6,2 km. Nevýhodou dopravy v zemědělství je nemožnost využití zpětných jízd dopravních prostředků, ale pouze jednosměrný materiálový tok. To v praxi znamená, že po vyložení produktu jede dopravní prostředek zpět bez naložení a tudíž bez využití.
21
3.7.1 Automobily a automobilové dopravní soustavy Tento typ dopravy je určen zejména pro silniční přepravu zemědělských produktů, proto se také označují jako zemědělské nákladní automobily. Využití těchto vozů v zemědělství je spojováno se zásobováním zemědělských podniků nebo naopak s odbytem zemědělských výrobků nebo produktů.
Nákladní automobily lze rozdělit: Vozidla pro rozvážku zboží a místní dopravu s nosností do 10 000 kg a výkonem motoru 200 kW Automobily pro přepravu na delší vzdálenosti s výkonem motoru 180 – 350 kW a větší nosností
Tyto automobilové soupravy našly široké uplatnění v zemědělství. Využívají se k přepravě fekálií, tuhých průmyslových hnojiv, krmných směsí, hospodářských zvířat nebo i k přepravě samotných zařízení, kterými jsou traktory či meliorační stroje. Nejdůležitější specifické požadavky na tyto automobily jsou nízký měrný tlak na zemědělskou půdu, vysoká průchodnost terénem a velká pružnost motoru.
Obr. 11: Využití zemědělských návěsových automobilových souprav
A – zemědělský tahač návěsů B – sklápěč včetně velkoobjemové nástavby C – fekální cisterna D – návěs s podlahovým dopravníkem E – vysokozdvižný přepravník tuhých průmyslových hnojiv 22
F – přepravník jadrných krmných směsí G – přepravník hospodářských zvířat H – přepravník traktorů, zemědělských a melioračních strojů
3.7.2 Traktorové dopravní soupravy Traktory jsou v neustálém vývoji, aby se přizpůsobovaly potřebám ve vinici a efektivněji byly využívány. Vývojem se snižuje spotřeba paliva, snižuje se tlak na zemědělskou půdu a v neposlední řadě se objevuje také nárůst jejich pojezdové rychlosti. Tyto uvedené faktory umožňují ekonomicky výhodnější využití i v dopravě. K traktoru bývají připojována přípojná vozidla, která musí být přizpůsobena terénním podmínkám. Tato přípojná vozidla musí mít malou provozní hmotnost, dostatečný ložní objem, ložnou plochu nízko nad zemí, zařízení pro rychlé vyprázdnění ložného prostoru, vhodné pneumatiky a účinné brzdy. U těchto soustav bývá větší stability systému kvůli svažitosti terénu. Dosahuje rychlosti až 40 km.h-1.
Dělení traktorů: Nižší až střední výkonová třída – o výkonu do 30 kW Střední výkonová třída – o výkonu 70 kW Vyšší výkonová třída – o výkonu kolem 100 kW (SYROVÝ, 2008).
Obr. 12: Traktor nižší výkonové třídy
23
Obr. 13: Traktor střední výkonové třídy
Obr. 14: Traktor vyšší výkonové třídy
3.7.3 Doprava hroznů Doprava hroznů do zpracovny by měla být co nejkratší, proto se ve světě začaly zpracovatelské provozy budovat přímo ve vinici. Dříve se hrozny dopravovaly
do
lisovny
v rákosových
koších,
později
se
přepravovalo
v kádích. Na počátku 20. století se dopravovalo na koňských povozech ve dřevěných škopcích. Se zvyšováním plochy vinic se musela doprava zrychlit a zkvalitnit (BACCARINI, 2008). V dnešní době je k přepravě hroznů využíváno traktorových a automobilových prostředků. Těmito prostředky jsou buď nákladní automobily a automobilové dopravní soupravy anebo traktorové dopravní soupravy (SYROVÝ, 2008). Stále je ale požadováno minimální poškození, zabránění oxidaci a nežádoucímu mikrobiálnímu vývoji při uvolnění většího množství šťávy. Na uvolnění šťávy má vliv vrstva hroznů v nádobě a vzdálenost z vinice do zpracovatelského provozu (ZEMÁNEK, 2003). Při dopravě je nutné šetrné zacházení se surovinou. Při tomto způsobu dopravy je procento rmutování ve výši 2 – 3 %. Vliv na zhoršení kvality hroznů a zvýšené procento rmutování má doprava 24
objemnými vozidly a především dlouhé časové prodlevy nutné pro naplnění kontejneru. Rmutováním je myšlen proces dalšího rozmělňování produktu.
Pro udržení kvality hroznů se využívá inertního plynu (N2 nebo CO2) ke snížení přítomnosti kyslíku rozpuštěného ve vaně či moštu. Tento systém zahrnuje použití plynu v tekuté nebo tuhé formě (jako kapalný CO2 nebo jako suchý led) pro akční chlazení suroviny (BACCARINI, 2008).
25
4 METODIKA 4.1 Výběr sledovaného podniku Vinařský provoz byl vybrán ve Velkopavlovické oblasti. Jedná se o firmu Habánské sklepy, spol. s.r.o., která sídlí ve Velkých Bílovicích. Firma Habánské sklepy patří pod společnost Bohemia sekt a specializuje se na pěstování vinné révy a zpracování nejkvalitnějších vinných hroznů pro výrobu vysoce jakostních vín. Firma sama obhospodařuje celkem kolem 80 ha vinic, zbytek produktu pro výrobu asi 2 000 000 litrů vína firma vykupuje od svých stálých dodavatelů.
4.2 Sledování podmínek a objemu svozu Úkolem bylo stanovit množství finančních prostředků, kterými se Habánské sklepy podílejí na dotacích a popsat současný systém svozu hroznů u vinařského provozu. Finanční dotace jsou poskytovány pouze dodavatelům vzdálených nad 30 km od Velkých Bílovic. Z těchto údajů stanovit náklady na svoz v obou sledovaných letech. Těmito dodavateli jsou: Chateau Bzenec Autodoprava Forman z Dolních Kounic Zmiko Horní Věstonice Vinohradnická společnost s.r.o. Polešovice Žerotín a.s. Strážnice Autodoprava Ampelos z Vrbovce Zemědělské sdružení Znojmo s.r.o. Zemos Velké Němčice (později Vinice Hustopeče) Agro D.U.Dambořice
Informace týkající se dovozu hroznů z roku 2009 byly poskytnuty v písemné podobě z evidenčních údajů firmy, v roce 2010 byly samostatně sledovány. U sledovaných ročníků sklizně byly srovnány objemy svozu, dále náklady na pohonné hmoty, mzdy pro řidiče a byly brány v úvahu i ostatní náklady nebo technické údaje (režie, odpisy, údržba, čekání na vyprázdnění). 26
Byly sepsány všechny přivezené dodávky hroznů, bez ohledu na dodavatele, odrůdu či dopravní prostředek, a údaje byly zpracovány do tabulek. Šetření probíhalo každý den od 14. 9. 2010 do 29. 10. 2010. Po celou dobu bylo nutné pečlivě zapisovat datum příjezdu dodávky, jméno dodavatele, odrůdu a váhy, ze kterých bylo možné vypočítat např. typ dopravního prostředku, kterým byla dodávka přivezena. Byly shromážděny informace o ceně nafty, sazby pro řidiče, nákladech na vyprázdnění a výkonu dopravního prostředku. Výkon a spotřeba nafty dopravního prostředku byly dále použity pro výpočet ceny jedné jízdy se surovinou do provozu. Několik dodavatelů bylo ochotných tuto informaci sdělit, našli se ale i takoví, kteří odmítli, a proto u těch je počítáno s částkou 10 % z celkových nákladů na režii, odpisy a ostatní náklady.
4.3 Vyhodnocení a zpracování výsledků Výsledky podle jednotlivých dodavatelů ze sklizně roku 2009 a 2010 byly zpracovány tabulkově. Každý ročník se zpracovával samostatně. U každého dodavatele byly rozděleny jeho dodávky dle typu dopravního prostředku, kterým byly hrozny přivezeny. Byla vypočítána velikost průměrné dodávky, cena dodávek pro jednotlivé typy dopravních prostředků a nakonec průměrná cena jedné dodávky několika různými typy traktorů či automobilů. Při zpracování výsledků byly použity termíny malý traktor, střední traktor, velký traktor a nákladní automobil. Tyto tři typy traktorů se liší svým výkonem: Malý traktor – výkon 30 kW Střední traktor – výkon 50-57kW Velký traktor – výkon 71-75 kW
4.4 Analýza výsledků Z výsledků bude proveden rozbor s cílem návrhu opatření pro snížení nákladů na svoz u sledované firmy.
27
5 VÝSLEDKY A DISKUZE 5.1 Habánské sklepy
Obr. 15: Rozdělení vinařských oblastí v České Republice Výše zmíněný podnik se nachází ve vinařské oblasti Morava, zároveň ve Velkopavlovicé podoblasti. Vinařská oblast Morava má rozlohu asi 17 450 hektarů, leží mezi 48°40´severní šířky v jižním cípu Moravy a mezi 49°20´ a zahrnuje cca 96 % ploch registrovaných vinic v České republice. Průměrná roční teplota se zde pohybuje kolem 9,5°C, průměrný objem ročním srážek je 510 mm a sluneční svit je v délce 2,2 hodiny. Zrání v této oblasti probíhá pomaleji z důvodu toho, že dochází k vyšší koncentraci aromatických látek. Velkopavlovická podoblast poskytuje vinohradníkům vápenato-jílovité nebo pískovcové půdy, slíny či slepence. Na těchto typech půd se pěstují zejména modré odrůdy.
Mezi hlavní viniční obce této podoblasti patří:
Hustopeče
Starovičky
Velké Pavlovice
Bořetice
Vrbice
Kobylí
Čejkovice 28
a především Velké Bílovice, které patří v podoblasti mezi města s nejvyšší rozlohou vinic v katastru obce v celé České Republice (KRAUS, 2009).
5.1.1 Historie Habánských sklepů V 16. století se na území obce Velké Bílovice usadili novokřtěnci – Habáni. Byli také nazývání toufaři, z německého taufen, což znamená křtít. Přinesli s sebou nové pracovní metody, řemesla i nové odrůdy révy vinné (ŘEZNÍČEK, 2002). Hnutí novokřtěnců vzniklo již v roce 1525 ve Švýcarsku, na Moravě však našli své útočiště. V roce 1528 proběhlo první vypovězení habánů z Čech a Moravy, ale toto rozhodnutí nebylo na Moravě respektováno. Roku 1535 byli vypovězeni už i z Moravy, ale po roce se vrátili a s tím následovalo i desetiletí výborné hospodářské prosperity. Po těchto deseti letech opustili Habáni Moravu a odešli na západní Slovensko a do Dolních Rakous, kde se ukrývali. I odtud byli z náboženských důvodů vypovězeni. Po příchodu zpět na Moravu v roce 1545 si postavili ve Velkých Bílovicích pro svoji komunitu dvůr pro 300 – 450 členů. Toto svědčí o tom, že byli i výborní stavitelé (SOTOLÁŘ, 2010). Na přelomu 16. a 17. století měly Velké Bílovice více než 600 ha vinic. Byla to doba největšího rozmachu vinařství na Moravě. O jeho rozvoj se podstatnou měrou zasloužili také Habáni
(HOLUB,
2002).
V roce
1614
byl
habány
vystavěn
sklep
a v současnosti v něm zrají vína společnosti Habánské sklepy (TŮMA, 2009).
5.1.2 Současný stav podniku Firma Habánské sklepy patří pod společnost Bohemia sekt a specializuje na pěstování vinné révy a zpracování nejkvalitnějších vinných hroznů pro výrobu vysoce jakostních vín (HOLUB, 2002). Firma Habánské sklepy spol. s.r.o vznikla po rozpadu firmy Révovín v roce 1993. V roce 2007 tato firma v podstatě zanikla a její jmění bylo převedeno na společnost Bohemia sekt a.s. Vinařství obhospodařuje celkem 78,1 ha vinic. 35 ha vinic se nachází v katastru obce Sedlec a 43,1 ha se nachází v katastru obce Velké Bílovice. V tomto vinařství pracuje celkem 21 zaměstnanců. Z toho osm zaměstnanců pracuje ve vinicích, šest zaměstnanců ve sklepě a sedm jsou administrativní pracovníci.
29
Roční produkce vína se pohybuje dle úrody hroznů. V roce 2009 bylo vyrobeno 2 100 000 litrů vína a v roce 2010 pouhých 1 000 000 litrů. Vinařství zpracovává bílé i červené odrůdy hroznů. Vína vyráběná v Habánských sklepech jsou také surovinou do sektů Bohemia sekt, kde se používají především odrůdy Ryzlink rýnský, Ryzlink vlašský, Veltlínské zelené a Rulandské bílé.
5.2 Podmínky a objemy svozu Praktická část probíhala ve městě Velké Bílovice ve firmě Habánské sklepy, kde byly evidovány počty dovozů podle vozidel, jejich tonáže a vzdálenosti. Evidence probíhala v září a říjnu roku 2010. Pro porovnání byly poskytnuty údaje z vinobraní 2009. Nejdůležitější při výpočtech nákladů bylo to, že vinařství Habánské sklepy se částečně podílí na dopravném pouze tehdy, pokud dodavatel veze hrozny ze vzdálenosti delší jak 30 km. Při dopravě pomocí traktoru je příspěvek na dopravu ve výši 200 Kč na tunu a v případě nákladního automobilu je příspěvek 250 Kč na tunu hroznů. Finančně se podílí pouze na cestě od dodavatele do Velkých Bílovic.
Tabulka 1: Seznam dodavatelů, jimž se neposkytuju příspěvek na dopravu a jejich vzdálenost od Habánských sklepů DODAVATEL Vladimír Oslzlý Zemědělská a.s. Čejkovice Agra Vrbice Klas Starovičky Santek Hlohovec ZD Bulhary HS Sedlec Pálava Pavlov Agropol Mikulov Zera Ratíškovice
30
VZDÁLENOST v km 4 5 7 15 18 19 22 22 26 29
Tabulka 2: Seznam dodavatelů, jimž se poskytuje příspěvek na dopravu a jejich vzdálenost od Habánských sklepů DODAVATEL Agro D.U. Dambořice Zemos Velké Němčice / Vinice Hustopeče Zmiko Horní Věstonice Žerotín a.s. Strážnice Chateau Bzenec Vinohradnická společnost s.r.o. Polešovice Autodoprava Forman Dolní Kounice Zemědělská sdružení Znojmo s.r.o. Autodoprava Ampelos Vrbovec
VZDÁLENOST v km 30 30 37 38 43 50 66 84 86
Pro několik dodavatelů vzdálených do 30 km jsou známé informace o ceně dovozu hroznů do vinařství včetně odpisů a mzdy pro řidiče, ale pro naši práci jsou tyto informace irelevantní a dále se jimi nebudeme zabývat. Tyto informace byly poskytnuty pouze čtyřmi dodavateli (Vladimír Oslzlý, Santek Hlohovec, Agra Vrbice a Agropol Mikulov). Novinkou pro rok 2010 bylo také to, že si vinařství najímalo autodopravu pro dovoz hroznů z větších vzdáleností.
Tabulka 3: Tabulka dodavatelů včetně příspěvku na jejich dopravu VZDÁLENOST PŘÍSPĚVEK na tunu v km v Kč 43 0 66 250 37 200 50 200 38 200 85 250 85 250
DODAVATEL Chateau Bzenec Autodoprava Forman z Dolních Kounic Zmiko Horní Věstonice Vinohradnická společnost s.r.o. Polešovice Žerotín a.s. Strážnice Autodoprava Ampelos z Vrbovce Zemědělská sdružení Znojmo s.r.o. Zemos Velké Němčice (později Vinice Hustopeče) Agro D.U.Dambořice
30 30
200 200
Dodavatel Chateau Bzenec je vzdálený 43 km, ale příspěvek na dopravu se neplatí z důvodu toho, že tato společnost vozí hrozny do Velkých Bílovic traktory patřící firmě Bohemia Sekt spol. s.r.o.
31
5.2.1 Dodavatelé s příspěvkem 200 Kč na tunu Dodavatel Agro D.U. Dambořice
Tabulka 4: Dambořice 2009 - Souhrn nákladů CELKOVÉ PŘOVEZENÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ
CENA PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DODÁVKA DODÁVKY
střední traktor velký traktor
3365 kg 4618 kg
Dambořice Dambořice
53840 kg 115420 kg
1 529 Kč 1 969 Kč
střední traktor – 0,454 Kč . kg -1 velký traktor – 0,426 Kč . kg -1
Tabulka 5: Dambořice 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY velký traktor
Dambořice
velký traktor – 0,424 Kč . kg
32500 kg
4643 kg
1 969 Kč
-1
Tabulka 6: Dambořice 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO střední traktor
Dambořice
vzdálenost 30 km doba jízdy 70 minut výkon 55 KW řidič 340 Kč nafta 900 Kč čekání 150 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 1529 Kč
32
TARA
NETTO
8400 10800 9420 9520 9120 10080 10220 9820 9840
5820 6500 6520 6480 5820 6500 6520 6460 6500
2580 4300 2900 3040 3300 3580 3700 3360 3340
8900 9520 10280 8980 9900 10160 10160
5820 6480 6540 5820 6480 6620 6400
3080 3040 3740 3160 3420 3540 3760 53840
průměrná dodávka cena za průměrnou dodávku
3365 kg 1 529 Kč
DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO velký traktor 12480 8800 3680 14240 8760 5480 vzdálenost 30 km 13900 8720 5180 doba jízdy 70 minut 14240 8740 5500 výkon 10820 8760 2060 14000 8600 5400 řidič 340 Kč 14020 8600 5420 nafta 1300 Kč 12600 8600 4000 čekání 150 Kč 11440 8580 2860 odpisy, režie, údržba 10 % 11280 8640 2640 12700 8560 4140 celkem 1969 Kč 11560 8600 2960 11760 8560 3200 10260 8600 1660 14860 8620 6240 14780 8600 6180 14500 8580 5920 15140 8580 6560 13860 8560 5300 13720 8600 5120 14300 8600 5700 13940 8600 5340 14720 8560 6160 13900 8580 5320 12000 8600 3400 115420 průměrná dodávka 4618 kg cena za průměrnou dodávku 1 969 Kč
Tabulka 7: Dambořice 2010 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO velký traktor
Dambořice
13280 14440 14700 14940 14180 12680 12600
vzdálenost 30 km doba jízdy 70 minut výkon řidič 340 Kč 33
9200 9220 9160 9260 9160 9180 9140
4080 5220 5540 5680 5020 3500 3460
nafta 1300 Kč čekání 150 Kč odpisy, režie, údržba 10 % 32500 : 7 32500 4643
celkem 1969 Kč
Dodavatel Horní Věstonice
Tabulka 8: Horní Věstonice 2009 - Souhrn nákladů
DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL
střední traktor nákladní automobil
Zmiko - Horní Věstonice Zmiko - Horní Věstonice
střední traktor – 0,391 Kč . kg
CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY
10880 kg
3880 kg
1 518 Kč
69060 kg
8632 kg
1 947 Kč
-1
nákladní automobil – 0,225 Kč . kg -1
Tabulka 9: Horní Věstonice 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO průměr střední traktor
H.Věstonice
10880
7000
3880
vzdálenost 37 km doba jízdy 85 minut výkon 53 kW řidič 350 Kč nafta 830 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 1518 Kč 3880 3880 kg 1 518 Kč nákladní automobil
H.Věstonice
22880 23400 22640 21620 22920
vzdálenost 37 km doba jízdy 85 minut výkon 34
14260 14100 14200 14060 14160
8620 9300 8440 7560 8760
22940 21300 22300
řidič 420 Kč nafta Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 %
14040 13100 13020
8900 8200 9280
69060 : 8 69060 8632 kg
celkem Kč
Dodavatel Zemos Velké Němčice, později Vinice Hustopeče
Tabulka 10: Velké Němčice 2009 (později Vinice Hustopeče) - Souhrn nákladů
DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL
střední traktor velký traktor nákladní automobil
Zemos - Velké Němčice
CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY
96820 kg 21720 kg 4260 kg
4034 kg 6965 kg 4260 kg
1 177 Kč 1 947 Kč 1434 Kč
střední traktor – 0,291 Kč . kg -1 velký traktor – 0,279 Kč . kg -1 nákladní automobil – 0,336 Kč . kg -1
Tabulka 11: Hustopeče 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY střední traktor
Hustopeče střední traktor – 0,312 Kč . kg -1
241300 kg
3770 kg
1 177 Kč
Tabulka 12: Velké Němčice 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA střední traktor
Vel. Němčice
9660 16300 9940 9460 13520 9920
vzdálenost 30 km doba jízdy 70 minut výkon 50 kW
35
6260 6360 7020 6220 6480 7160
NETTO 3460 3940 2920 3240 7040 2760
řidič 280 Kč nafta 650 Kč čekání 140 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 1177 Kč
velký traktor
Vel. Němčice
vzdálenost 30 km doba jízdy 70 minut výkon 74 kW
10420 9800 10520
6540 6220 6240
9200 8360 11440 11200 10240 11060 10660 9540 11600 10420 11280 10720 10860 10020 13720
6360 5880 6980 6540 6240 6180 6540 5860 7000 6400 7220 6060 7200 7040 7100
15900 14600 17340 17620
9760 8160 9880 9800
2840 2480 4460 4660 4000 4880 4120 3680 4600 4020 4060 4660 3660 2980 6620 96820 : 24 96820 4034 kg 1 177 Kč 6140 6440 7460 7820
14040
27860 : 4 21720 6965 kg 1 947 Kč 4260
řidič 280 Kč nafta 1350 Kč čekání 140 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 1947 Kč
nákladní automobil
Vel. Němčice
21300
vzdálenost 30 km doba jízdy 70 minut
řidič 340 Kč nafta 800 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 36
3880 3580 4280
10 % celkem 1434Kč 4260 4260 kg
Tabulka 13: Hustopeče 2010 (Velké Němčice) DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO průměr střední traktor
Hustopeče
vzdálenost 30 km doba jízdy 70 minut výkon 55kW řidič 280 Kč nafta 650 Kč čekání 140 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 1177 Kč
37
9860 11080 9640 11620 9860 10740 10380 11500 9680
6060 6080 6080 7140 6060 6080 6060 7160 6120
3800 5000 3560 4480 3800 4660 4320 4340 3740
11260 10420 9320 10220 11780 9980 10880 10080 11360 11420 11840 11800 10360 7160 9280 8420 8320 11160 10800 10180 8240 11100 12260 12400 9500 9120 6720 7280 8500
7280 7060 6180 7020 7200 6260 6020 6100 7060 7260 7020 7260 6320 5720 6860 6120 6860 6040 6020 7040 6020 7680 7140 6740 7020 6180 5660 5760 6140
3980 3360 3140 3200 4580 3720 4860 3980 4300 4160 4820 4540 4040 1440 2420 2300 1460 5120 4780 3140 2220 3420 5120 5660 2480 2940 1060 1520 2360
9260 9620 11180 10480 11320 10900 9520 10640 11480 11760 13240 10820 10800 9980 11060 9800 11160 9760 11060 11360 10260 10300 11300 11900 12040 9760
7020 6120 7240 7040 7120 7200 6060 7000 7100 7180 6840 6540 6080 6140 7080 6280 7560 6240 7160 7120 7020 6060 7020 7660 7160 6240
2240 3500 3940 3440 4200 3700 3460 3640 4380 4580 6400 4280 4720 3840 3980 3520 3600 3520 3900 4240 3240 4240 4280 4240 4880 3520 241300 : 64 241300 3770 kg 1 177 Kč
Dodavatel Vinohradnická spol. s.r.o Polešovice
Tabulka 14: Polešovice 2009 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY střední traktor velký traktor
Polešovice Polešovice střední traktor – 0,508 Kč . kg -1
307440 kg 131640 kg
velký traktor – 0,665 Kč . kg -1
38
5300 kg 6582 kg
2 695 Kč 4 379 Kč
Tabulka 15: Polešovice 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY střední traktor velký traktor
Polešovice Polešovice střední traktor –0,507 Kč . kg -1
191080 kg 77780 kg
5308 kg 7071 kg
2 695 Kč 4 279 Kč
velký traktor – 0,605 Kč . kg -1
Tabulka 16: Polešovice 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO střední traktor
Polešovice
vzdálenost 50 km doba jízdy 110 minut výkon 57 kW sazba 180 Kč/h 1 litr nafty=24 Kč řidič 330 Kč nafta 1920 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 2695 Kč
39
TARA
NETTO
10840 12900 13720 11940 10620 11260 10440 12820 10020 10860 10680
6300 5980 7700 6260 6000 6300 6100 7720 6020 6380 6100
4540 6920 6020 5680 4620 4960 4340 5100 4000 4480 4580
12340 13280 11280 11620 12220 11920 12440 11800 12180 11040 11460 11880 11880 12840 10680 12140 12100 11500 12080 11500
6340 7620 6060 6360 6380 6000 6300 6100 6060 6280 6300 6100 6280 7700 5980 6000 6000 6060 6280 6080
6000 5660 5220 5260 5840 5920 6140 5700 6120 4760 5160 5780 5600 5140 4700 6140 6100 5440 5800 5420
12120 11340 9900 11440 11920 10280 9280 12440 11220 13560 11260 12820 11980 12280 11540 10920 12440 12060 11880 11260 12020 12300 11640 11580 11460 11500 9600 průměrná dodávka cena za průměrnou dodávku
6260 6300 5980 7700 6300 6340 6020 6360 6280 7680 5960 7680 6340 6380 6080 6280 6080 6260 6060 6020 6360 6340 6000 6380 5960 6320 6020
5860 5040 3920 3740 5620 3940 3260 6080 4940 5880 5300 5140 5640 5900 5460 4640 6360 5800 5820 5240 5660 5960 5640 5200 5500 5180 3580 307440 5300 kg 2 695 Kč
DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO velký traktor Polešovice 14200 8100 6100 14580 8120 6460 vzdálenost 50 km 12360 8100 4260 doba jízdy 110 minut 15260 8040 7220 výkon 71 kW 14280 8120 6160 sazba 180 Kč/h 16080 8100 7980 15540 8120 7420 1 litr nafty=24 Kč 14960 8060 6900 14600 8120 6480 řidič 330 Kč 15480 8040 7440 nafta 3360 Kč 15300 8100 7200 čekání 200 Kč 14460 8060 6400 odpisy, režie, údržba 10 % 15460 8100 7360 40
15260 14700 15640 14720 14400 14760 14520
celkem 4279 Kč
8100 8120 8100 8120 8080 8120 8100
průměrná dodávka cena za průměrnou dodávku
7160 3580 7540 6600 6320 6640 6420 131640 6582 kg 4 279 Kč
Tabulka 17: Polešovice 2010 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO průměr střední traktor
Polešovice
vzdálenost 50 km doba jízdy 110 minut výkon 57 kW sazba 180 Kč/h spotřeba řidič 330 Kč nafta 1920 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 2695 Kč
41
10540 12080 11320 12080 12320 12420 11700 12620 12020 12040 13020
6380 6340 6380 6400 6420 6360 6360 6400 6400 6300 7640
4160 5740 4940 5680 5900 6060 5340 6220 5620 5740 5380
12120 12060 12540 11640 11820 11100 11760 12200 11360 11100 12340 10760 10380 11740 11700 10180 11020 11340 12160
6320 6080 6420 6020 6400 6060 6400 6020 6080 6380 6380 6040 6400 6300 6000 5980 6400 6340 6400
5800 5980 6120 5620 5420 5040 5360 6180 5280 4720 5960 4720 3980 5440 5700 4200 4620 5000 5760
11580 11480 10740 11620 11420
velký traktor
Polešovice
vzdálenost 50 km doba jízdy 110 minut výkon 71 kW sazba 180 Kč/h řidič 330 Kč nafta 3360 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 %
6280 5980 6400 6020 6320
9720
6060
15780 16080 15720 15440 16200 15180 16120 14600 15120 14920
8040 8060 8060 8040 8100 8100 8100 8100 8040 8020
11340
8060
5200 5500 4340 5600 5100 191080 : 3660 36 191080 5308 kg 2 695 Kč 7740 8020 7660 7400 8100 7080 8020 6500 7080 6900 3280 77780 : 11 77780 7071 kg 4 279 Kč
celkem 4279 Kč
Dodavatel Žerotín a.s. Strážnice
Tabulka 18: Strážnice 2009 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY střední traktor velký traktor normální + 2 vlečky
Strážnice Strážnice Strážnice
3760 kg 18660 kg 75060 kg
střední traktor – 0,417 Kč . kg -1 velký traktor – 0,227 Kč . kg -1 traktor + 2 vlečky – 0,196 Kč . kg -1
42
3760 kg 9330 kg 9383 kg
1 568 Kč 2 118 Kč 1 843 Kč
Tabulka 19: Strážnice 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA střední traktor
Strážnice
traktor + 2 vlečky
Strážnice střední traktor – 0,480 Kč . kg -1
6520 kg
CENA PRŮMĚRNÉ DODÁVKY
3260 kg
37380 kg
1 568 Kč 1843 Kč
7476 kg
traktor + 2 vlečky – 0,246 Kč . kg -1
Tabulka 20: Polešovice 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO střední traktor
Polešovice
vzdálenost 50 km doba jízdy 110 minut výkon 57 kW sazba 180 Kč/h 1 litr nafty=24 Kč řidič 330 Kč nafta 1920 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 2695 Kč
43
TARA
NETTO
10840 12900 13720 11940 10620 11260 10440 12820 10020 10860 10680
6300 5980 7700 6260 6000 6300 6100 7720 6020 6380 6100
4540 6920 6020 5680 4620 4960 4340 5100 4000 4480 4580
12340 13280 11280 11620 12220 11920 12440 11800 12180 11040 11460 11880 11880 12840 10680 12140 12100 11500 12080
6340 7620 6060 6360 6380 6000 6300 6100 6060 6280 6300 6100 6280 7700 5980 6000 6000 6060 6280
6000 5660 5220 5260 5840 5920 6140 5700 6120 4760 5160 5780 5600 5140 4700 6140 6100 5440 5800
11500 12120 11340 9900 11440 11920 10280 9280 12440 11220 13560 11260 12820 11980 12280 11540 10920 12440 12060 11880 11260 12020 12300 11640 11580 11460 11500 9600 průměrná dodávka cena za průměrnou dodávku
6080 6260 6300 5980 7700 6300 6340 6020 6360 6280 7680 5960 7680 6340 6380 6080 6280 6080 6260 6060 6020 6360 6340 6000 6380 5960 6320 6020
5420 5860 5040 3920 3740 5620 3940 3260 6080 4940 5880 5300 5140 5640 5900 5460 4640 6360 5800 5820 5240 5660 5960 5640 5200 5500 5180 3580 307440 5300 kg 2 695 Kč
DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO velký traktor Polešovice 14200 8100 6100 14580 8120 6460 vzdálenost 50 km 12360 8100 4260 doba jízdy 110 minut 15260 8040 7220 výkon 71 kW 14280 8120 6160 sazba 180 Kč/h 16080 8100 7980 15540 8120 7420 1 litr nafty=24 Kč 14960 8060 6900 14600 8120 6480 řidič 330 Kč 15480 8040 7440 nafta 3360 Kč 15300 8100 7200 čekání 200 Kč 14460 8060 6400 odpisy, režie, údržba 10 15460 8100 7360 44
% 15260 14700 15640 14720 14400 14760 14520
celkem 4279 Kč
8100 8120 8100 8120 8080 8120 8100
průměrná dodávka cena za průměrnou dodávku
7160 3580 7540 6600 6320 6640 6420 131640 6582 kg 4 279 Kč
Tabulka 21: Polešovice 2010 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO průměr střední traktor
Polešovice
vzdálenost 50 km doba jízdy 110 minut výkon 57 kW sazba 180 Kč/h spotřeba řidič 330 Kč nafta 1920 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 2695 Kč
45
10540 12080 11320 12080 12320 12420 11700 12620 12020 12040 13020
6380 6340 6380 6400 6420 6360 6360 6400 6400 6300 7640
4160 5740 4940 5680 5900 6060 5340 6220 5620 5740 5380
12120 12060 12540 11640 11820 11100 11760 12200 11360 11100 12340 10760 10380 11740 11700 10180 11020 11340
6320 6080 6420 6020 6400 6060 6400 6020 6080 6380 6380 6040 6400 6300 6000 5980 6400 6340
5800 5980 6120 5620 5420 5040 5360 6180 5280 4720 5960 4720 3980 5440 5700 4200 4620 5000
velký traktor
Polešovice
vzdálenost 50 km doba jízdy 110 minut výkon 71 kW sazba 180 Kč/h řidič 330 Kč nafta 3360 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 %
12160 11580 11480 10740 11620 11420
6400 6280 5980 6400 6020 6320
9720
6060
15780 16080 15720 15440 16200 15180 16120 14600 15120 14920
8040 8060 8060 8040 8100 8100 8100 8100 8040 8020
11340
8060
5760 5200 5500 4340 5600 5100 191080 : 3660 36 191080 5308 kg 2 695 Kč 7740 8020 7660 7400 8100 7080 8020 6500 7080 6900 3280 77780 : 11 77780 7071 kg 4 279 Kč
celkem 4279 Kč
46
5.2.2 Dodavatelé s příspěvkem 250 Kč na tunu Autodoprava Forman Dolní Kounice
Tabulka 22: Dolní Kounice 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY nákladní automobil
Dolní Kounice
35020 kg
8755 kg
1846 Kč
nákladní automobil – 0,210 Kč . kg -1
Tabulka 23: Dolní Kounice 2010 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO nákladní automobil
Dolní Kounice
vzdálenost 66 km doba jízdy 130 minut výkon
22220 14160 23060 14100 22960 14160
8060 8960 8800
23340 14140
35020 : 9200 4
řidič 350 Kč nafta 1 029Kč čekání 300 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 1846 Kč 35020 8755 kg
Autodoprava Ampelos Vrbovec
Tabulka 24: Vrbovec 2009 - Souhrn nákladů
DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL
CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY
Vrbovec Ampelos 13280 kg nákladní automobil – 0,312 Kč . kg -1
nákladní automobil
47
6640 kg
2076 Kč
Tabulka 25: Vrbovec 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ PŘOVEZENÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ Vrbovec nákladní automobil Ampelos 4160 kg nákladní automobil – 0,568 Kč . kg -1
CENA PRŮMĚRNÉ DODÁVKY
PRŮMĚRNÁ DODÁVKA
4160 kg
2365 Kč
Tabulka 26: Vrbovec 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL
nákladní automobil
BRUTTO TARA
Vrbovec Ampelos
19420 20660
NETTO
13400 13400
6020 7260
vzdálenost 85 km doba jízdy 200 minut řidič 450 Kč nafta 1 126 Kč čekání + odpisy 500 Kč celkem 2 076 Kč
13280 : 2 13280 6640 kg
Tabulka 27: Vrbovec 2010 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA nákladní automobil
Vrbovec
17540
13380
NETTO 4160
vzdálenost 86 km doba jízdy 200 minut výkon řidič 450 Kč nafta 1400 Kč čekání 300 Kč odpisy, režie, údržba 10 % celkem 2365Kč 4160 4160 kg
48
Zahradnická společnost Znojmo
Tabulka 28: Znojmo 2009 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY nákladní automobil
ZS Znojmo 17440 kg -1 nákladní automobil – 0,322 Kč . kg
5813 kg
1875 Kč
Tabulka 29: Znojmo 2010 - Souhrn nákladů CELKOVÉ CENA PŘOVEZENÉ PRŮMĚRNÁ PRŮMĚRNÉ DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL MNOŽSTVÍ DODÁVKA DODÁVKY nákladní automobil
Znojmo
12220 kg
4073 kg
2 255 Kč
nákladní automobil – 0,553 Kč . kg -1
Tabulka 30: Znojmo 2009 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO nákladní automobil
ZS Znojmo
20180 20820 18140
vzdálenost 85 km doba jízdy 200 minut výkon
14180 13340 14180
6000 7480 3960
řidič 400 Kč nafta 1 105 Kč čekání 200 Kč odpisy, režie, údržba 10 % 17440 : 3 17440 5813 kg
celkem 1875 Kč
49
Tabulka 31: Znojmo 2010 DOPR.PROSTŘEDEK DODAVATEL BRUTTO TARA NETTO nákladní automobil vzdálenost 85 km doba jízdy 200 minut výkon
Znojmo Znojmo Znojmo
18580 18680 17640
14160 14200 14320
4420 4480 3320
řidič 400 Kč nafta 1400 Kč čekání 250 Kč odpisy, režie, údržba 10 % 12220 : 3 12220 4073 kg
celkem 2 255Kč
5.3 Zpracování výsledků Graf 1: Příspěvek pro dodavatele za rok 2009
Tento graf nám ukazuje velikost příspěvku na dopravu udělený dodavatelům v roce 2009.
50
Graf 2: Příspěvek pro dodavatele za rok 2010
Tento graf nám ukazuje velikost příspěvku na dopravu udělený dodavatelům v roce 2010.
Graf 3: Množství přivezených hroznů v roce 2009 a 2010
51
U menších dodavatelů není tak patrný rozdíl mezi přivezeným množstvím hroznů v jednotlivých ročnících. Největší rozdíl lze pozorovat u dodavatele z Čejkovic, kde byl rozdíl 161 000 kg.
Podrobné výsledky, ze kterých se vycházelo: Je uveden: přehled dodavatelů, celkové přivezené množství hroznů za sezonu, velikost průměrné dodávky a náklady na jednu průměrnou dodávku
Graf 4: Množství přivezených hroznů v roce 2009 a 2010
U vzdálenějších dodavatelů, kteří přiváželi mnohonásobné množství hroznů oproti drobným dodavatelům do zpracovny, je rozdíl už značný. Největší pokles přivezených hroznů lze pozorovat u dodavatele ze Bzence, kde bylo přivezeno o 507 320 kg méně než v předchozím ročníku.
52
Graf 5: Finanční srovnání nákladů na tunu v roce 2009 a 2010
Z následujícího grafu lze vyčíst, že náklady na dopravu hroznů se v roce 2010 prudce zvýšily. Dodavatel z Vrbovce měl náklady na dopravu do Velkých Bílovice v roce 2009 312,60 Kč na tunu produktu a v roce 2010 568,20 Kč na tunu. Znojemský dodavatel si v roce 2009 účtoval za přivezenou tunu 322,5 Kč a v roce 2010 už 553,6 Kč.
Na těchto grafech jde vidět, jakým % podílem se HS na finanční dotaci:
Graf 6: Finanční podíl HS na dopravě z Dolních Kounic 2010
Finanční procentuální podíl HS na dopravě je 100 %, což je 210 Kč na tunu.
53
Graf 7: Finanční podíl HS na dopravě z Vrbovce 2009
Finanční procentuální podíl HS na dopravě je 80 %, což je 250 Kč na tunu. Graf 8: Finanční podíl HS na dopravě z Vrbovce 2010
Finanční procentuální podíl HS na dopravě je 44 %, což je 250 Kč na tunu.
54
Graf 9: Finanční podíl HS na dopravě ze Znojma 2009
Finanční procentuální podíl HS na dopravě je 77 %, což je 250 Kč na tunu.
Graf 10: Finanční podíl HS na dopravě ze Znojma 2010
Finanční procentuální podíl HS na dopravě je 45 %, což je 250 Kč na tunu.
Hrozny jsou do vinařství voženy i z vlastních vinic vzdálených průměrně 6 km. Do vlastních traktorů je tankováno v místním areálu bývalého JZD, kde se cena pohybuje v průměru kolem 25,50 Kč. Od této částky je nutné odpočítat slevu na dotaci na naftu z důvodu toho, že na integrovanou produkci hroznů se dává příspěvek na pohonné hmoty. Sleva je ve výši 6,57 Kč. Celková cena za litr nafty je tedy 18,93 Kč. Dle poskytnutých faktur byla zjištěna následující spotřeba nafty v roce 2009.
55
Tabulka 32: Spotřeba nafty do vlastních traktorů pro rok 2009
MĚSÍC Září 2009 Říjen 2009
CELKOVÁ SPOTŘEBA SPOTŘEBA v Kč SLEVA v Kč v Kč 26 178 Kč 5 976 Kč 20 202 Kč 36 835 Kč 8 645 Kč 27 190 Kč
Tabulka 33: Spotřeba nafty do vlastních traktorů pro rok 2010
MĚSÍC Září 2010 Říjen 2010
CELKOVÁ SPOTŘEBA SPOTŘEBA v Kč SLEVA v Kč v Kč 21 649 Kč 5 578 Kč 16 071 Kč 21 725 Kč 5 618 Kč 16 107 Kč
56
5.4 Analýza výsledků a návrh doporučení pro Habánské sklepy Graf 11: Znázornění vzdálenosti dodavatelů od firmy Habánské sklepy
č.1 – Vladimír Oslzlý (4km), č.2 – Zemědělská a.s. Čejkovice (5km), č.3 – Agra Vrbice (7km), č.4 – Klas Starovičky (15km), č.5 – Santek Hlohovec (18km), č.6 – ZD Bulhary (19km), č.7 – HS Sedlec (22km), č.8 – Pálava Pavlov (22 km), č.9 – Agropol Mikulov (26km), č.10 – Zera Ratíškovice (29km), č.11 – Agro D.U. Dambořice (30km), č.12 – Zemos Velké Němčice/Vinice Hustopeče (30 km), č.13 – Zmiko Horní Věstonice (37 km), č.14 – Žerotín a.s. Strážnice (38 km), č.15 – Chateau Bzenec (43 km), č.16 – Vinohradnická společnost s.r.o. Polešovice (50 km), č.17 – Autodoprava Forman Dolní Kounice (66 km), č.18 – Zemědělská družstevní Znojmo s.r.o. (84 km), č.19 – Autodoprava Ampelos Vrbovec (86 km)
57
5.4.1 Možnosti snížení nákladů na svoz hroznů u firmy Habánské sklepy
Dovážet produkt z menších vzdáleností Dovážet produkt ze vzdáleností menších jak 30 km, kdy budou ušetřeny finanční prostředky na dotacích. Dodavatelé vzdálení nad 30 km jsou pro vyšší náklady pro firmu Habánské sklepy finanční zatížení. Pokud se nejedná o hrozny pro výrobu speciálních vín (ledové, slámové) mohou být tito dodavatelé nahrazeni buď místními dodavateli nebo dodavateli do 30 km. Těmto není přispíváno na dopravu a pro podnik to znamená snížení finančních nákladů. Jedná se především o dopravné, snížení prostředků na mzdy řidičů i ostatních technologických pracovníků. Menší vzdálenost znamená také rychlejší dovoz hroznů do provozu, což má výhodu technologickou.
Změnit typ dopravního prostředku, dovážet nákladními automobily, nikoli traktory Vyhýbat se dopravě pomocí traktorů znamená snížení finanční náročnosti za dopravu hroznů. Nákladní automobil uveze více hroznů a proto se náklady na jednu tunu snižují. Další výhodou nákladních automobilů je rychlost dopravy, která je nesrovnatelně vyšší oproti traktorové dopravě. Příkladem je dovoz traktorem z Polešovic, kdy je velikost průměrné dodávky 5 300 kg a cena této dodávky je 2 695 Kč. Cena dovozu 1 kg hroznů pomocí traktoru je 0,50 Kč. Oproti tomu, průměrná velikost dodávky přivezené pomocí nákladního automobilu je 8 755 kg a cena této průměrné dodávky je 1 846 Kč. Cena dovozu 1 kg hroznů pomocí nákladního automobilu je 0,21 Kč. Rozdíl je 0,29 Kč na 1 kg, což je ale 290 Kč na 1 tunu.
Vlastní čerpací stanice PHM Vybudování vlastní čerpací stanice PHM znamená, že cenu nafty si určí sám podnik a tudíž se vyhne platbě obchodní marže u obchodníků s PHM. Samotné vybudování je poněkud finančně náročnější, ale v tomto podniku je určitě nezbytné a vložené náklady a tudíž návratnost investice je v horizontu několika let či desítky let. Firma by si samozřejmě musela 58
nechat vypracovat odborné plány znalcem na tuto problematiku. Pokud se firma rozhodne prodávat PHM i svým dodavatelům, návratnost investice se o několik let sníží.
Využití vlastních svozových vozidel Dalším opatřením by mohlo být zvýšení podílu hroznů nakupovaných od menších pěstitelů při zajištění dopravy firemními prostředky. 1 – 2 automobily s kontejnery provozované v režii firmy. Tato záležitost je velmi nejistá, dá se s ní počítat v úrodných letech. Vyžaduje však smluvní zajištění dodávek, kontrolu vinic, ze kterých jsou hrozny dodávány v době dozrávání a dokonalou kontrolu produktu při přejímce. Z technologického hlediska je ale nutné vidět problémy v zajištění odrůdové čistoty vyráběných vín z takto získaného produktu.
59
6 ZÁVĚR Práce se zabývala sledováním nákladů na svoz hroznů u firmy Habánské sklepy v letech 2009 a 2010. Dodavatelské firmy byly rozděleny dle vzdálenosti a byly vyčísleny náklady na svoz pomocí traktorů a nákladních aut. Z výsledků byly stanoveny celkové náklady na svoz, byly vyčísleny i náklady podle jednotlivých dodavatelů. Byl proveden rozbor nákladovosti při dopravě pomocí jednotlivých druhů dopravních prostředků. Např. u nákladního automobilu 0,21 Kč.kg-1 , u traktoru 0,50 Kč.kg-1. Výsledky umožnily zpracovat doporučení pro snížení nákladovosti svozu u sledované firmy. Z návrhu vyplývají možnosti hlavně v dovozu z menších vzdáleností, v širším využití dopravy pomocí nákladních automobilů na úkor traktorů, případně využití firemních vozidel pro svoz od menších pěstitelů z blízkých stanovišť.
60
7 SOUHRN Práce se zabývala sledováním nákladů na svoz hroznů u firmy Habánské sklepy v letech 2009 a 2010. Dodavatelské firmy byly rozděleny podle vzdálenosti od odběratelské firmy. Byly vyčísleny náklady na svoz pomocí různých dopravních prostředků – traktorů a nákladních aut. Byl proveden rozbor nákladovosti při dopravě pomocí jednotlivých druhů transportních prostředků. Výsledky umožnily zpracovat doporučení pro snížení nákladovosti svozu u sledované firmy.
Klíčová slova: Doprava hroznů, svozové prostředky, náklady na svoz
RESUME The thesis deals with monitoring of expenses for grapes carting in company Habánské sklepy in years 2009 a 2010. Suppliers have been divided according to the distance from the purchaser. The costs for the carting via different means of transportation (tractors and trucks) have been accounted. The Study of cost price has been made by the transport via particular means of transportation. The results have enabled to work up the recommendation for decrease of cost price of carting in the monitored company.
Key words: Grapes transportation, carting resources, expenses for carting
61
8 SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY 1. BACCARINI, G., et al. 2008: Vendemmia. Italy : Maggio, 127 s., IBSN 978-88-86055-18-5 2. BAROUŠ, J., 2004: Novinky v mechanizované sklizni hroznů, Vinařský obzor., 2004, 11, s. 502. ISSN 9771212788000 3. HÁJEK, M., 2006: Popis úpravy hroznů před vlastním lisováním [online]. [s.l.] :
[s.n.],
Dostupné
z
WWW:
http://projektysipvz.gytool.cz/ProjektySIPVZ/Default.aspx?uid=586 4. HLUCHÝ, M., 2008: Vliv vinohradnictví na životní prostředí vliv ekologie na kvalitu vína. In. Vinohradnictví se zaměřením na ekologii [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné z WWW: http://www.vinarska-akademie.cz/data/2973.pdf 5. HOLUB, L., 2002: Habáni na Moravě. In E-metro [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné
z
WWW:
metro.cz/emetro/index.php?id_clanku=13&id_cisla=1 6. CHUDÍČEK, T., 2006: Biovíno - ruční sběr révy vinné.. Bio-produkty [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné z WWW: http://www.chudicek.cz/biovinorucni-sber-revy-vinne 7. KRAUS, V., 2009: Vinařská oblast MORAVA.. Wine of czech republic [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné z WWW: http://www.wineofczechrepublic.cz/2-1-vinarska-oblast-morava-cz.html 8. KRAUS, V., FOFFOVÁ, Z., VURM, B., KRAUSOVÁ, D., 2005: Nová encyklopedie českého a moravského vína 1. díl Vydáno za podpory vinařského fondu ve spolupráci se svazem vinařů České Republiky. Praha Mystica, s.306. ISBN 80-86767-00-0 9. KONEČNÝ, A., 2004: Doprava hroznů z vinice a historie. Vinařský obzor 2004/7-8, s. 339-340. ISSN 9771212788000
62
10. KOVÁŘ, L., 2008: VITIS VINIFERA L. – réva vinná. In Botany.cz [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné z WWW: http://botany.cz/cs/vitis-vinifera/ 11. NOVÁK, P.,2009: Sklízeče hroznů – historie, současnost a budoucnost, Vinař – sadař 1/2009,str. 24-26, IBSN 978-80-87091-06-7 12. OTÁHAL, J., 2002: Mechanizovaná sklizeň hroznů na našich vinicích sílí. Vinařský obzor. 2002/11, s. 505. ISSN 9771212088000 13. PAVLOUŠEK, P., 2007: Pracovní operace ve vinici a vinném sklepě : řez révy vinné. Vinařský obzor. 2007/1-2, s. 11-12. ISSN 9771212788000 14. ŘEZNÍČEK, V., SALAŠ, P., LUŽNÝ, J., 2002: Historie pěstování révy vinné v Čechách a na Moravě a počátky jejího šlechtění.. České osobnosti výzkumu a šlechtění okrasných, ovocných rostlin a révy vinné ve XX. století
[online].
[s.l.] :
[s.n.],
Dostupné
z
WWW:
http://czechwines.cz/lide/histvin.htm 15. SEDLÁČEK, M., 2004: Přeprava a zpracování hroznů ve Střední vinařské škole Valtice, možnosti použití jiných systémů. Vinařský obzor. 2004/7-8, s. 342. ISSN 9771212788000 16. SOTOLÁŘ, R., 2010: Habánské vinařské dědictví. Vinařský obzor. 2010/4, s. 202. ISSN 9771212788000 17. SYROVÝ, O. a kol., 2008: Doprava v zemědělství . Praha : Profi Press, 2008. 248 s. 18. TŮMA, M., 2009: Kdo byli Habáni? . In Nový směr [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné z WWW:
19. ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2008: Racionalizace sklizňových operací. In Agroweb
[online].
[s.l.] :
[s.n.],
Dostupné
http://www.agroweb.cz/Racionalizace-skliznovychoperaci__s136x30079.html 63
z
WWW:
20. ZEMÁNEK, P., VEVERKA, V., 2001: RUČNÍ NEBO MECHANIZOVANÁ SKLIZEŇ HROZNŮ?. In Rostlinná výroba [online]. [s.l.] : [s.n.], Dostupné z WWW: http://www.agroweb.cz/RUCNI-NEBO-MECHANIZOVANASKLIZEN-HROZNU__s44x9337.html 21. ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2003: Speciální mechanizace : mechanizační prostředky pro vinohradnictví. MZLU v Brně, 98 s. Skripta . MZLU. ISBN 80-7157-739-1 22. ZEMÁNEK, P., BURG, P., 2010: Vinohradnická mechanizace. Olomouc : [s.n.], 220 s. ISBN 978-80-87091-14-2. 23. ŽUFÁNEK, J., ZEMÁNEK, P., 1992: Mechanizace : sklizňové stroje pro zeleninu, ovoce a hrozny. MZLU v Brně, 115 s. Skripta . MZLU. ISBN 807157-012-5
64
9 SEZNAM TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ Seznam obrázků:
Obr. 1: Popis refraktometru……………………………….……………………….10 Obr. 2: Ruční sklizeň……………………………………………...……………….12 Obr. 3: Plastové bedny………………………………………………….………….14 Obr. 4: Samojízdný sklízeč…………………………………………..…………….16 Obr. 5: Návěsný traktorový stroj…………………………………………………..16 Obr. 6: Přívěs s kovovou konstrukcí pro dopravu hroznů…………...…………….18 Obr. 7: Vana se šnekovým vyprazdňováním………………………...…………….18 Obr. 8: Šnekové drtící ústrojí……………………………………….……………..19 Obr. 9: Přehled variant mechanizačních prostředků……………………………….20 Obr. 10: Doprava rmutu……………………………………………………………21 Obr. 11: Využití zemědělských návěsových automobilových souprav……………22 Obr. 12: Traktor nižší výkonové třídy……………………………………………..23 Obr. 13: Traktor střední výkonové třídy…………………………………………...24 Obr. 14: Traktor vyšší výkonové třídy…………………………………………….24 Obr. 15: Rozdělení vinařských oblastí v České Republice…………………..……28
Seznam grafů:
Graf 1: Příspěvek pro dodavatele za rok 2009…………………………….………50 Graf 2: Příspěvek pro dodavatele za rok 2010…………………………….………51 Graf 3: Množství přivezených hroznů v roce 2009 a 2010………………..………51 Graf 4: Množství přivezených hroznů v roce 2009 a 2010………………..………52 Graf 5: Finanční srovnání nákladů na tunu v roce 2009 a 2010…………...………53 Graf 6: Finanční podíl HS na dopravě z Dolních Kounic 2010…………...………53 Graf 7: Finanční podíl HS na dopravě z Vrbovce 2009…………………...………54 Graf 8: Finanční podíl HS na dopravě z Vrbovce 2010…………………...………54 Graf 9: Finanční podíl HS na dopravě ze Znojma 2009…………………...………55 Graf 10: Finanční podíl HS na dopravě ze Znojma 2010………………….………55 Graf 11: Znázornění vzdálenosti dodavatelů od firmy Habánské sklepy…………57
65
Seznam tabulek:
Tabulka 1: Seznam dodavatelů, jimž se neposkytuju příspěvek na dopravu a jejich vzdálenost od Habánských sklepů……………….………………..30 Tabulka 2: Seznam dodavatelů, jimž se poskytuje příspěvek na dopravu a jejich vzdálenost od Habánských sklepů……………….………………………...31 Tabulka 3: Tabulka dodavatelů včetně příspěvku na jejich dopravu……………...31 Tabulka 4: Dambořice 2009 - Souhrn nákladů……………….……………………32 Tabulka 5: Dambořice 2010 - Souhrn nákladů……………….……………………32 Tabulka 6: Dambořice 2009……………….………………………………………32 Tabulka 7: Dambořice 2010……………….……………………….……………...33 Tabulka 8: Horní Věstonice 2009 - Souhrn nákladů……………….……………...34 Tabulka 9: Horní Věstonice 2009……………….……………………….………...34 Tabulka 10: Velké Němčice 2009 (později Vinice Hustopeče) - Souhrn nákladů...35 Tabulka 11: Hustopeče 2010 - Souhrn nákladů……………….…………………...35 Tabulka 12: Velké Němčice 2009……………….……………………….………..35 Tabulka 13: Hustopeče 2010 (Velké Němčice) ……………….…………………..37 Tabulka 14: Polešovice 2009 - Souhrn nákladů……………….…………………..38 Tabulka 15: Polešovice 2010 - Souhrn nákladů……………….…………………..39 Tabulka 16: Polešovice 2009……………….……………………….……………..39 Tabulka 17: Polešovice 2010……………….……………………….……………..41 Tabulka 18: Strážnice 2009 - Souhrn nákladů……………….…………………….42 Tabulka 19: Strážnice 2010 - Souhrn nákladů……………….…………………….43 Tabulka 20: Polešovice 2009……………….……………………….……………..43 Tabulka 21: Polešovice 2010……………….……………………….……………..45 Tabulka 22: Dolní Kounice 2010 - Souhrn nákladů……………….……………...47 Tabulka 23: Dolní Kounice 2010……………….……………………….………...47 Tabulka 24: Vrbovec 2009 - Souhrn nákladů……………….……………………..47 Tabulka 25: Vrbovec 2010 - Souhrn nákladů……………….……………………..48 Tabulka 26: Vrbovec 2009……………….……………………….……………….48 Tabulka 27: Vrbovec 2010……………….……………………….……………….48 Tabulka 28: Znojmo 2009 - Souhrn nákladů……………….……………………...49 Tabulka 29: Znojmo 2010 - Souhrn nákladů……………….……………………...49 Tabulka 30: Znojmo 2009……………….……………………….………………..49 66
Tabulka 31: Znojmo 2010……………….……………………….………………..50 Tabulka 32: Spotřeba nafty do vlastních traktorů pro rok 2009…………………...56 Tabulka 33: Spotřeba nafty do vlastních traktorů pro rok 2010…………………...56
67