Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně

Ústav základního zpracování dřeva

Posouzení kvality dýhových sesazenek vyrobených na inovovaném sesazovacím stroji Omnimaster Diplomová práce

Akademický rok: 2010/2011

Vypracoval: Bc. Radim Křenek

Prohlášení: Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma: Posouzení kvality dýhových sesazenek vyrobených na inovovaném sesazovacím stroji Omnimaster zpracoval sám a uvedl jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora MZLU o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne ……………………………podpis studenta

Poděkování: Chtěl bych poděkovat své rodině, která mi umožnila stát se studentem vysoké školy a já tak dostal nedocenitelnou šanci získat znalosti a zkušenosti, které budu moci aplikovat pro svůj osobní a budoucí profesní život. Dále patří velký dík panu ing. Josefu Hlavatému, který mi při tvorbě této práce pomohl při měření ve zkušebně nábytku. Zejména bych však chtěl poděkovat panu doc. Dr. ing. Pavlu Královi, který mi s velkou laskavostí poskytl odborné rady a informace, bez kterých by tato diplomová práce nikdy nevznikla.

Abstrakt a. Radim Křenek, Posouzení kvality dýhových sesazenek vyrobených na inovovaném sesazovacím stroji Omnimaster, Assessing of quality of spliced veneers made on a upgraded core composer Omnimaster b. V této diplomové práci je problematikou řešení vliv technického činitele na kvalitu sesazované dýhy. Fakticky se tento vliv zkoumal a hodnotil porovnáním vybraných parametrů sesazovaných dýh, které jsou rozhodující jakožto výstup při výrobě, sesazených na stroji Omnimaster – původního a inovovaného sesazovacího stroje. Tato část je řešena experimentem. Celkově je tato práce pojata jako téma výroby dýhových materiálů, popisující způsoby sesazovaní dekorativních dýh. Kapitoly jsou řazeny systematicky od úvodního seznámení se dřevem a historií výroby dýh, přes charakteristiku moderních způsobů výroby dekorativních dýh, norem upravujících problematiku sesazenek a okrasných dýh, až po stručné seznámení se strojním sesazováním a strojem Omnimaster. Poslední kapitoly jsou věnovány vlastním výsledkům měření, statistickému vyhodnocení a diskusi. c. okrasná dýha, sesazená dýha, spárová pevnost, sesazovací stoj, lepená spára d. An issue in this thesis is a solution of the influence of technical factors efect on the quality of deposed veneer. In fact this influence was studied and judged by comparing of selected parameters of deposed veneers which are crucial as output during production deposed on Omnimaster machine – original and inovated deposed machine. This part is solved by experiment. The thesis is conceived as an theme of production of veneered materials describing the ways of splicing decorative veneers overall. Chapters are sorted systematically from the introduction of wood and the history of veneer production passing through characteristics of modern ways of manufacturing decorative veneers, norm governing the problematic of spliced veneers and decorative veneers, ending by the brief introduction of machinery splicing and Omnimaster engine. Last chapters are dedicated to the self results of measurement and statistic evaluation and discussion. e. fancy veneer, spliced veneer, joint strength, core composer, glue line

Obsah 1

Úvod.......................................................................................................................... 5

2

Cíl práce.................................................................................................................... 6

3

Metodika ................................................................................................................... 7 3.1

Posouzení vytečeného lepidla ............................................................................ 7

3.2

Kvalita sesazení zvlněných dýh ......................................................................... 8

3.3

Figurální sesazení............................................................................................. 10

3.4

Spárová pevnost sesazených dýh ..................................................................... 10

3.4.1 4

5

Parametry nastavení trhacího stroje.......................................................... 12

Dřevo a jeho význam pro výrobu dýh a průmysl.................................................... 13 4.1

Základní údaje o materiálu............................................................................... 13

4.2

Historie výroby dýh.......................................................................................... 15

Charakteristika výroby dekorativních dýh a dýhových materiálů .......................... 18 5.1

Základní rozdělení a pojmy.............................................................................. 18

5.1.1

Základní pojmy – Okrasné dýhy............................................................... 18

5.1.2

Názvy a definice vybraných vad růstových, vad vzniklých působením

abiotických a biotických činitelů a vad výrobních, vyskytujících se na okrasných dýhách 19 5.2

Způsoby výroby okrasných dýh a popis řezných parametrů............................ 21

5.2.1 5.3

Podélné dělení výřezů ............................................................................... 28

Krájecí stroje pro výrobu dekorativních dýh ................................................... 33

5.3.1

Horizontální krájecí stroje ........................................................................ 33

5.3.2

Vertikální krájecí stroje ............................................................................ 40

5.3.3

Rotační krájecí stroje ................................................................................ 41

5.3.4

Skloněné – šikmé krájecí stroje ................................................................ 44

5.3.5 6

7

Podélné krájecí stroje................................................................................ 45

Sesazování dýh ....................................................................................................... 48 6.1

Základní pojmy – sesazenky ............................................................................ 48

6.2

Rozdělení sesazenek......................................................................................... 49

6.3

Uspořádání sesazenek a dýhové obrazce ......................................................... 52

6.4

Technické požadavky na sesazované dýhy ...................................................... 55

6.4.1

Vlhkost...................................................................................................... 55

6.4.2

Rozměry.................................................................................................... 55

6.4.3

Přídavky na sesychání sesazenek.............................................................. 59

6.4.4

Textura a návaznost kresby sesazenek...................................................... 65

6.4.5

Jakost sesazenek a okrasných dýh ............................................................ 66

6.4.6

Označování sesazenek .............................................................................. 70

6.4.7

Spárová pevnost ........................................................................................ 71

Strojní sesazování a sesazovací stroje .................................................................... 76 7.1

Producenti strojů v oblasti sesazování ............................................................. 76

7.2

Sesazovací stroje .............................................................................................. 77

7.3

Sesazovací stroj OMNIMASTER .................................................................... 79

Charakteristika stroje .............................................................................................. 79 Technické parametry stroje..................................................................................... 79 8

Měření ..................................................................................................................... 80 8.1

Měření vytečení lepidla.................................................................................... 80

8.2

Měření kvality sesazení zvlněných dýh ........................................................... 85

8.3

Figurální sesazení............................................................................................. 88

8.4

Spárová pevnost ............................................................................................... 89

9

Vyhodnocení a diskuse ........................................................................................... 98 9.1

Statistická analýza............................................................................................ 98

9.2

Diskuse........................................................................................................... 101

9.2.1

Hodnocení vytečeného lepidla................................................................ 101

9.2.2

Hodnocení kvality sesazení zvlněné dýhy .............................................. 101

9.2.3

Hodnocení figurálního sesazení.............................................................. 101

9.2.4

Hodnocení spárové pevnosti................................................................... 102

9.2.5

Statistické vyhodnocení .......................................................................... 102

10

Závěr ..................................................................................................................... 103

11

Summary............................................................................................................... 104

12

Seznam literatury a použitých zdrojů ................................................................... 105 12.1

Literatura .................................................................................................... 105

12.2

Normy......................................................................................................... 106

12.3

Internetové zdroje ....................................................................................... 106

12.4

Seznam obrázků.......................................................................................... 106

12.5

Seznam tabulek........................................................................................... 110

12.6

Seznam grafů .............................................................................................. 111

1 Úvod Dýhy, jakožto dílčí prvek překližovaných kompozitních materiálů, si na rozdíl od třískových a vláknitých desek zachovávají svou přirozenou kresbu a proto jsou na trhu velmi žádaným materiálem a předmětem značného technického a technologického rozvoje. Vzhledem k rostoucí poptávce a nedostatku dřevní suroviny s požadovanou kvalitou, výroba dýh a překližovaných materiálů modernizuje technologie, které umožňují efektivnější využití a tím i značné zhodnocení suroviny. Neustále se rozšiřuje i použití okrasných dýh při výrobě nábytku a v interiérech zejména proto, že dřevo jako přírodní materiál může působit skromně, teple a útulně, ale i bohatě, reprezentačně a elegantně a různými dřevinami a jejich uspořádáním je možné uspokojit rozmanité přání po individuální atmosféře místnosti. Rostoucí rozdíly mezi surovinovou potřebou a zdroji mají za následek zvyšování relativní hodnoty dekoračního dřeva v porovnání s ostatními výrobky a rostoucí užitková hodnota výrobků z dekoračního dřeva. Tato situace vyžaduje maximální výtěž kvalitních dýh, což vede k výrazným změnám v technologii jejich výroby. (Král a Hrázský 2005) Sesazované dýhy jsou nepopíratelným důsledkem modernizace technologie a potřeby zvýšit výrobní a finanční efektivnost dýhových materiálů. Umožňuje se tím využívat formáty, které by nebylo bez sesazení možné upotřebit a výtěž by se tak značně snížila, což má své důsledky. Společnosti se v tomto segmentu výroby snaží šetřit prostředky a své investice směřují do inovace, modernizace svého zařízení či nákupu nové technologie, které z dlouhodobého hlediska přináší vyšší výnosnost. Níže je v diplomové práci vyhodnoceno, jakým způsobem jsou ovlivněny kvalitativní znaky sesazených dýh, pakliže máme k dispozici konkrétní výstup sesazovacího stroje Omnimaster starého (původně používaného) typu a tentýž inovovaný stroj. Výsledky měření a jejich zhodnocení pak může sloužit např. jako jeden ze vstupních údajů pro vyhodnocování analýz efektivnosti výroby, technologického a finančního plánování, apod.

5

2 Cíl práce

Hlavním cílem diplomové práce je zjištění a posouzení rozhodujících faktorů, ovlivňujících kvalitu dýhových sesazenek. Jako rozhodující vlivy jsou zde považovány – spárová pevnost, vytečené lepidlo ze spáry viditelné na ploše dýhy, figurální sesazení a kvalita sesazení zvlněných BK a OR dýh tloušťky 0,55 mm a 1,55 mm. Prostřednictvím poznatků a naměřených dat z výše uvedeného je pak prioritou pro komplexnost koncepce cíle práce porovnat sesazovací stroj Omnimaster – původní (starý typ) a inovovaný (nový typ – prototyp), na kterých byly příslušné vzorky vyrobeny. Práce si rovněž klade za cíl seznámit s celkovou problematikou sesazování dýh a s tím související výrobou okrasných dýh, proto je i větší část textu věnována právě literární rešerši a kompilaci podkladů o tomto tématu.

6

3 Metodika Metodikou hodnocení estetických vad na sesazených dýhách je vizuální posouzení a následné změření případné vady klasickým způsobem pomocí skládacího metru – práce s přesností na celé cm. Jako estetické vady, které jsou rozhodující pro posuzování v případě srovnání sesazovacího stroje a jejich kvality, jsou zde považovány: vytečené lepidlo, sesazení zvlněných dýh a jejich případné rozlepení, figurální sesazení.

3.1 Posouzení vytečeného lepidla U posouzení vytečení lepidla na sesazence, či pokrytí sesazenky lepidlem se hodnotí jasně viditelné vytečené lepidlo (příklad viz obrázek 1) a lepidlo lesklé a méně zřetelně viditelné, nacházející se kolem lepené spáry (příklad viz obrázek 2) – oboustranně (lícová i rubová strana sesazenky). Testovanou dřevinou u tohoto typu posouzení kvality je ořech – OR tl. 0,55 mm. -

40 ks sesazenek – klasický sesazovací stroj Omnimaster

-

49 ks sesazenek – inovovaný sesazovací stroj Omnimaster (prototyp)

Obrázek 1 – jasně viditelné vytečené lepidlo (v tab. Tuč. Zvýrazněno)

7

Obrázek 2 – lesklé a méně zřetelné lepidlo, nacházející se kolem lepené spáry (v tab. Nezvýrazněno)

3.2 Kvalita sesazení zvlněných dýh Kritériem hodnocení je rozlepení na čelních koncích, tj. okrajích (příklad viz obrázek 3) a rozlepení uprostřed sesazené spáry (příklad viz obrázek 4) sesazených dýh. Výsledky jsou vyjádřeny v procentech i délce (v cm) rozlepení jednotlivých spár. Testovanou dřevinou pro posouzení kvality sesazení zvlněných dýh je buk - BK tl. 0,55 mm. -


-


8

Obrázek 3 – rozlepení na okraji sesazené spáry

Obrázek 4 - rozlepení uprostřed a na okraji sesazené spáry

9

3.3 Figurální sesazení Zde se hodnotí posunutí figury (návaznost kresby jednotlivých přířezů v sesazence) při sesazení (příklad viz obrázek 5). Výsledky jsou vyjádřeny v počtu kusů nedokonale sazených do figury. Testována dřevina pro hodnocení figurálního sesazení je ořech - OR tl. 0,55 mm. -


-


Obrázek 5 - ukázka nesprávného figurálního sesazení

3.4 Spárová pevnost sesazených dýh Pro vyhodnocení spárové pevnosti sesazených dýh je vybrán vzorek minimálně 20ks tl. 0,55 mm a 1,5 mm u dřeviny buk, pro každý typ sesazovacího stroje. Pro srovnání pevností spoje a samotných dýh je pak dále vybráno 10 ks vzorků bukových dýh tl. 0,55 mm a 1,5 mm. Jednotlivá zkušební tělesa jsou vymanipulována z dodaných formátů dýhových sesazenek, kdy rozměr jednotlivých vzorků činí 50 x 120 mm (viz obrázek 6 a 7). Tělíska jsou nařezávána z míst, kde je prokazatelný neporušený lepený spoj a samotná dýha není žádným způsobem poškozena (např. trhlinky). Podmínky uskladnění a 10

samotného měření jsou analogické běžným pokojovým podmínkám, tj. teplotě 22°C +2°C a relativní vlhkosti 45%+-5%, ježto činnost proběhla ve vytápěných místnostech areálu Mendelovy univerzity v Brně. Hodnocena je pevnost lepeného spoje tahem kolmo na průběh dřevních vláken a lepenou spáru. Výsledky jsou vyjádřeny v N.mm-2. Testovanou dřevinou je BK tl. 0,55 mm a 1,5 mm. -

29 ks zkušebních těles tl. 0,55 mm – původní sesazovací stroj Omnimaster

-

20 ks zkušebních těles tl. 1,5 mm – původní sesazovací stroj Omnimaster

-

20 ks zkušebních těles tl. 0,55 mm – inovovaný sesazovací stroj Omnimaster (prototyp)

-

20 ks zkušebních těles tl. 1,5 mm – inovovaný sesazovací stroj Omnimaster (prototyp)

Obrázek 6 - ukázka zkušebních těles

11

Obrázek 7 - rozměry zkušebního tělesa v mm

Měření spárové pevnosti bylo uskutečněno ve zkušebně nábytku Ústavu nábytku, designu a bydlení na stroji Instron série 3300, typu 3365. Trhací stroj je dodáván spolu se softwarem Bluehill, který slouží pro výstup naměřených hodnot jak číselně – tabulky s jednoduchou statistikou, tak graficky v podobě diagramů. 3.4.1 Parametry nastavení trhacího stroje • zkouška dle normy ČSN EN 205, metoda tah • rychlost posuvu: 5 mm/min • citlivost (rychlost zatěžování): 40% • zdroj tahového přetvoření: protažení – (mm) • absolutní špička: maximální zatížení Fmax – (N) • zachycení dat: manuální – čas 20 ms

12

4 Dřevo a jeho význam pro výrobu dýh a průmysl 4.1 Základní údaje o materiálu Dřevo (kmene, větví, kořenů) je organickým materiálem rostlinného původu, jehož převážná většina pletiv je zdřevnatělá. Dřevo je obnovující se surovina a při správném hospodaření v lesích existuje neomezený potenciál pro doplňování jeho zásob. Pro svůj přírodní charakter, přirozenou kresbu, variabilitu barev, příznivé fyzikální a mechanické vlastnosti, je žádaným prvkem životního prostředí člověka. Prakticky se využívá a zpracovává, především dřevo kmene stromů dvou hlavních skupin dřevin, listnatých a jehličnatých. Dřevo představuje pružný, pevný a přitom lehký materiál, který se dobře opracovává, povrchově upravuje, je lehce spojitelný a snadno manipulovatelný. Má specifické akustické vlastnosti, dobré tepelně-izolační vlastnosti, je odolné proti chemikáliím, je schopné při změnách praskat. Tyto vlastnosti umožňují využití dřeva v rozmanitých odvětvích (ve stavebnictví, při výrobě nábytku, dýh, hudebních nástrojů, sportovních potřeb a hraček atd.). Kombinace dřeva s kovy umožňuje lehké konstrukce (stropní nosníky, střešní prvky), spojení dřeva s betonem se využívá u mostních konstrukcí. Vzhledem k chemickému složení je významnou surovinou pro celulózopapírenský průmysl i pro chemické a polochemické zpracování. (Šlezingerová a Gandelová 2002) Průmyslová výroba a výroba obecně, která dřevo využívá, je však do značné míry také ovlivňována i negativními vlastnostmi. Dřevo je nutné považovat za heterogenní materiál, neboť různorodost vlastností v důsledku nestejných podmínek při růstu hraje hlavní prim při určování vlastností rostlého dřeva. Dále vlastnosti, jako snadná zápalnost a hořlavost, navlhavost a s ní související rozměrová nestabilita, relativně nízká odolnost vůči působení biotických škůdců (hub a hmyzu) atd., jsou v pro výrobu a použití důležitými parametry. V současnosti však technologie – postupy i technická vybavenost je na tak vysoké úrovni, že mnoho z výše uvedených nedostatků je možno modifikovat, nebo zcela eliminovat. Příklady mohou být chemické modifikace, tepelná úprava, povrchové modifikace, impregnace, plastifikace apod. Dřevo je proto předmětem zkoumání i v dalších oborech – chemie, technologie plastů, elektrotechnice atd. Pakliže je dřevo správně technologicky zpracováno pro dané využití, svůj účel může plnit po dlouhá desetiletí, či staletí. 13

Z hlediska stavby dřeva je nutno rozlišit dřevo jehličnatých a listnatých dřev. Tyto skupiny dřev se od sebe liší základními stavebními elementy, které u listnatých dřev tvoří cévy, cévice, libriformní vlákna a parenchymatické buňky. Cévy jsou dlouhé vodivé elementy, jejichž délka může u některých dřev dosahovat až několika metrů. Parenchymatické buňky tvoří dřeňové paprsky a u listnáčů jsou hojněji zastoupeny, než u jehličnanů. U skupiny jehličnatých dřevin jsou základními stavebními elementy tracheidy, tracheje a parenchymatické buňky. Obecně struktura dřeva představuje soubor pletiv, jejichž větší část je zdřevnatělá. Dřevní hmota se skládá z buněk, které se sestávají z buněčné stěny a lumenu. Kostra buněčné stěny je tvořena třemi hlavními složkami – hemicelulosou, celulosou a ligninem. Makromolekuly polysacharidů tvoří vláknitou strukturu mikrofibril, které se dále shlukují do větších komplexů – fibril. To je základem pórovité struktury buněčné stěny, která slouží jako uložiště vlhkosti či vzduchu – vlastní vodivý systém. Dřevo má anizotropní charakter (závislost vlastností na směru), který vyplývá z tvaru (převaha vláknitých elementů) a uspořádání (podélná a horizontální pletiva). Struktura dřeva je nehomogenní. Příčinu anizotropního charakteru je nutno hledat na chemické úrovni (struktura makromolekul celulosy, nemolekulová struktura celulosy, submikroskopická stavba buněčné stěny), pokračuje na mikroskopické úrovni (různé anatomické elementy, různá pletiva) a až na makroskopickou úroveň (jádro a běl, stavba letokruhů, různá šířka dřeňových paprsků, různá velikost cév). Proměnlivost struktury dřeva závisí na druhu dřeviny, stanovišti a klimatických podmínkách během růstu stromu. Stavba dřeva je odrazem růstu stromu, který probíhá prostřednictvím geneticky zakódovaného systému. (Šlezingerová a Gandelová 2002)

AS – axiální(podélný směr) RS – radiální směr TS – tangenciální směr1

Obrázek 8 – Tři základní směry ve dřevě 1

1

http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/res_makroskopicka_stavba_dreva/grafika/04 .gif [cit.2010-12-10]

14

Obrázek 9 - Tři základní řezy ve dřevě 2

P – příčný řez R – radiální řez T – tangenciální řez

4.2 Historie výroby dýh Jako první, vyrobit tenký plát dřeva – dýhu, se z dostupných pramenů pokusili již lidé ve starých Thébách v Egyptě asi v době 1500 let před naším letopočtem. Tehdy šlo o tenká prkénka, nařezaná či naštípaná ze vzácných dřevin, která se naklížila zprvu na tlusté prkno a následně byla obroušena na požadovanou dimenzi. Takto získané dýhy byly odloupnuty z dočasného podkladu k naklížení na konečný výrobek. Touto primitivní výrobou se vyrábělo pro nejmocnější a nejzámožnější vrstvy lidí té doby. Vyrobený nábytek, olepený tenkými destičkami vzácných dřevin se dochoval dodnes jako důkaz. Z Egypta se šířilo dýhování do Řecka, Říma a dále do Evropy. Z práce Plínia (79 – 24 př. N. l.) je známo, že staří Římané již ovládali technologii dýhování a využívali efekt křížení vláken jednotlivých vrstev dýh z důvodu zlepšení pevnostních vlastností, zejména obranných štítů a různých vojenských zařízení. (Král a Hrázský 2005) Další rozvoj uměleckého stolařství, kdy došlo k využívání dýhových materiálů, se datuje k období renesance (14. – 16. Století). Je prosazována výroba mozaikových ploch z exotických dřev, slonoviny, zlata a stříbra. V Evropě se též začal rozvíjet dýhovaný 2

http://www.vscht.cz/met/stranky/vyuka/labcv/labor/res_makroskopicka_stavba_dreva/grafika/02 .jpg [cit.2010-12-10]

15

nábytek, s nímž šel vývoj prudce kupředu. Data 1812, 1819 a 1834 jsou pak pro budoucnost dýhárenského průmyslu vskutku revoluční, neboť právě v těchto letech byly uděleny patenty na speciální pilu pro výrobu dýh, horizontálního krájecího stroje a pak speciálně v roce 1819 spatřila světlo světa konstrukce prvního loupacího stroje. Patent k výrobě loupaných dýh byl udělen v roce 1840 a v roce 1844 byla technologie vylepšena o dnes nezbytnou tlačnou lištu, o kterou se zasloužil Francouz Garand. O průmyslové výrobě dýh se dá hovořit od druhé poloviny 19. Století, kdy byly vybudovány v Německu první továrny. S postupem času a přes technický pokrok urychlený obdobím válek, se výroba rozšířila do celého světa. V ČR se překližkárenský a dýhárenský průmysl vyvíjel po roce 1918, kde si prvenství zajistily firmy Jirát a Nattermüller v Nové Huti pod Nižborem. Současný stav výroby dýh a překližek a trendů, provázející světový trh s těmito komoditami je asi takový: Výroba v Asii a Indonésii má dominantní tržní podíl na celkové kontinentální výrobě. Stejně tak Japonsko i Čína zaujímají nezanedbatelnou část trhu, což se projevuje na stagnující Evropské produkci a snížené výrobě v USA a Kanadě. Česká Republika je z důvodů levného Asijského dovozu také na úrovni stagnace a poklesu výroby, v důsledku ekonomické recese a prudce se vyvíjející východní Asijské ekonomiky. Trend u okrasných dýh je rostoucí, neboť poptávka se zvyšuje. Rostoucí rozdíl mezi surovinovou potřebou a zdroji způsobuje zvyšování relativní hodnoty dekoračního dřeva v porovnání s ostatními výrobky ze dřeva. Situace pak podporuje maximalizaci výtěžnosti, což je podnětem pro změny v technologiích. Dýhy, a potažmo z nich vyrobené překližované materiály nacházely a stále nacházejí široké možnosti uplatnění v různých oblastech nábytku a staveb. Mezi některé způsoby uplatnění dekorativních dýh a překližovaných materiálů můžeme uvést: •

Výroba nábytku – dýhované plošné dílce pro skříňový a stolový nábytek v případě dekorativních dýh, tvarované překližky, lamely v případě konstrukčních dýh

•

Dřevěné a kombinované stavby obytného a užitkového charakteru – panely prefabrikovaných domů, nosníky, podlahy apod.

•

Stavební konstrukce

•

Podlahy lešení, průmyslových staveb a skladů

•

Výroba dveří – plošné dílce (křídla) jsou dýhovány okrasnými dýhami

16

•

Průmyslové vybavení – pracovní plošiny a stoly, namáhané součástky apod.

•

Zemědělské budovy – stropy, zdi, vnitřní obložení, sila na krmivo apod.

•

Lodě a jachty – zařízení interiéru, paluby

•

Letecké konstrukce – sportovní, užitková a transportní letadla(malá) – konstrukční díly, oplášťování, vrtule...

•

Lávky pro chodce

•

Sportovní potřeby a zařízení – podlahy sportovních hal, stoly na stolní tenis, konstrukce tribun atd.

•

Různé spec. Výrobky – vrstvené lisované dřevo, výroba slévárenských modelů apod.

17

5 Charakteristika výroby dekorativních dýh a dýhových materiálů 5.1 Základní rozdělení a pojmy 5.1.1 Základní pojmy – Okrasné dýhy

Dýha – tenký list ze dřeva vyrobený loupáním, krájením nebo řezáním, tloušťek menších než 7 mm Krájená dýha – dýha získaná krájením bloku dřeva (prismy) ve směru příčném – podélném k dřevním vláknům Loupaná dýha – dýha, získaná loupáním výřezu Textura dýhy – kresba na povrchu dýhy vytvořená strukturou dřeva, která závisí na dřevině, způsobu výroby a směru vedení řezu Dýhový přířez – označení pro jednotlivý list ze svazku dýhových přířezů = jednotlivý list dýhové sesazenky Radiální dýha – dýha získaná krájením bloku dřeva (prismy) v radiálním směru Tangenciální dýha – dýha získaná krájením bloku dřeva (prismy) v tangenciálním směru Vlnitá dýha – dýha získaná loupáním nebo krájením nožem s ostřím vlnitého profilu Kmenová dýha – soubor, ve kterém jsou uloženy dýhy z jednoho bloku (prismy) tak, jak byly za sebou vyrobeny Hrany – úzké pásky krájených, nebo excentricky loupaných dýh stanovených rozměrů, určené na předýhování bočních ploch konstrukčních desek aj. Podélná hrana dýhy – boční plocha dýhy ležící ve směru rovnoběžném s dřevními vlákny Příčná hrana dýhy – boční plocha dýhy ležící ve směru kolmém na dřevní vlákna Délka dýhového listu – rozměr dýhového listu ve směru rovnoběžném k dřevním vláknům Šířka dýhového listu – rozměr dýhového listu ve směru kolmém na dřevní vlákna Oformátovaná dýha – dýhový list stanovených rozměrů Mikrodýha – dýha, jejíž tloušťka dosahuje jen několika desetin milimetru (0,05 – 0,2 mm) a je vyrobená velmi přesným krájením

18

Nálup – dýha neohraničených rozměrů (zpravidla malé rozměry) a nepravidelné formy, která vzniká na začátku loupání či krájení Opravená dýha – dýha, v níž jedna, nebo několik vad je opraveno příslušným a vhodným způsobem (např. záplata) Záplata – kus zdravé dýhy různého tvaru, který je vložen na odstraněná poškozená místa Impregnovaná dýha – dýha podrobená působení určité ochranné látky za stanovených podmínek

5.1.2 Názvy

a

definice

vybraných

vad

růstových,

vad

vzniklých

působením abiotických a biotických činitelů a vad výrobních, vyskytujících se na okrasných dýhách

Suk – část větví obrostlá dřevem Suk srostlý – suk, jehož letokruhy jsou srostlé s okolním dřevem v rozsahu nejméně 3/4 obvodu průřezu suku Suk částečně srostlý – suk, u kterého jsou letokruhy srostlé s okolním dřevem v rozsahu mezi 3/4 a 1/4 obvodu průřezu Suk nesrostlý – suk, u kterého letokruhy srostlé s okolním dřevem nejsou, nebo jsou s ním srostlé pouze v rozsahu do 1/4 průřezu suku Otvor po suku – otvor, který vzniká po vypadnutí suku Suk zdravý – suk, který má dřevo bez příznaku hniloby, dělící se na světlé a tmavé Suk zdravý světlý – suk, jehož barva dřeva je světlá či prakticky stejná s okolním dřevem Suk zdravý tmavý – suk, jehož barva je výrazně tmavší, než je barva okolního dřeva Suk nahnilý – suk mající 1/3 své plochy pokrytou hnilobou Suk shnilý – více jak 1/3 plochy suku je pokryta hnilobou Trhlina – rozdělení dřeva podél vláken Trhlina zavřená – trhlina o šířce do 1 mm Trhlina otevřená – trhlina o šířce nad 1 mm Odklon vláken – odklon směru vláken od podélné osy přířezu Svalovitost – zvlněný nebo neuspořádaný průběh dřevních vláken v příčném směru Závitek – místní deformace letokruhů v okolí suku 19

Očka – stopy po nevyrašených vegetačních pupenech Očka roztroušená – očka, která se vyskytují ojediněle a navzájem jsou od sebe vzdálena více jak 10 mm Očka skupinová – očka, která tvoří skupinu nejméně třech kusů vzdálených od sebe maximálně 10 mm Očka světlá – očka s barvou podobnou okolnímu dřevu Očka tmavá – očka s výrazně tmavší barvou, než je okolní dřevo Smolník – dutina uvnitř nebo mezi letokruhy naplněná pryskyřicí Zárost – část kůry úplně nebo částečně obrostlá dřevem Skvrnitost – místní zbarvení běli listnatých dřev formou pruhů a skvrn, barvou obdobné jako u zbarvení jádra Vnitřní běl – letokruhy v zóně jádra listnatých dřev, jejichž barva a vlastnosti jsou blízké zbarvení a vlastnostem běli Zbarvení chemického původu – zbarvení, které vzniká na pokáceném dřevě v důsledku chemických nebo biochemických procesů Tříslové skvrny – povrchové( 2 – 5 mm) hnědorůžové či světlehnědé zbarvení, které vzniká u listnatých dřev v důsledku okysličení tříslovin Zažloutnutí – světle žluté zbarvení běli u plaveného jehličnatého dřeva v důsledku rychlého vysoušení Zamodralost – šedé zbarvení běli s modravými až zelenavými odstíny v důsledku působení biotických škůdců – plísní Zapaření – odlišné hnědé (růžové, popelavé) zbarvení běli s různou intenzitou a rovnoměrností, vznikající působením činností hub či bez nich se snížením tvrdosti dřeva Otevřená spára – spoj sesazených dýh (u překližek) vnější vrstvy, jehož sousední hrany jsou od sebe částečně či úplně oddělené

20

5.2 Způsoby výroby okrasných dýh a popis řezných parametrů Okrasné dýhy se vyrábějí krájením nebo excentrickým loupáním. Krájením dýh rozumíme oddělování listů dýh z předem připravených výřezů ve směru kolmém nebo podélném vzhledem k průběhu dřevních vláken výřezu. Při excentrickém loupání je výřez upnut mimo centrální osu a dýha je z něj oddělována v listech. Řez může být veden ve směru tangenciálním, polotangenciálním nebo radiálním. (Král a Hrázský 2005)

SKLAD SUROVINY ↓ ZKRACOVÁNÍ ↓ PLASTIFIKACE ↓ PODÉLNÉ DĚLENÍ VÝŘEZŮ ↓ VÝROBA OKRASNÝCH DÝH

Obrázek 10 – Blokové schéma výroby okrasných dýh (Král a Hrázský 2005)

21

Při krájení tvoří řezné ústrojí krájecí nůž s tlačnou lištou viz obrázek 11.

Obrázek 11 - Schéma vzájemné polohy nože a tlačné lišty při horizontálním krájení (Král a Hrázský 2005)

Legenda: α – úhel hřbetu nože β – úhel ostří nože β1 – úhel ostří tlačné lišty rβ1 – poloměr zaoblení ostří tlačné lišty h – tloušťka dýhy h1 – vertikální mezera mezi nožem a tlačnou lištou h2 – horizontální mezera mezi nožem a tlačnou lištou B – krájený blok D – krájená dýha N – krájecí nůž TL – tlačná lišta

Na obrázku 12 je vidět schéma vytváření dýhy při příčném krájení jež je popsáno takto: Na délce nk se dýha dotýká čela nože a za bodem k se od něho odklání („stáčí se“) vlivem nestejné deformace povrchových a vnitřních vrstev. Hranice ohybu dýhy prochází body n a n1, kde se ohýbá vrchní povrch dýhy. Poloha této roviny je charakterizována úhlem ε´ (odklonu roviny nn1 k povrchu krájení). Výsledná síla působení nože na dýhu je zobrazena vektorem Fc a skládá se z řezné síly Fx a odtlačné síly Fz. Tyto síly vyvolávají tlak i ohyb dýhy v řezu nn1. Tlaková napětí, způsobená silovou složkou Fx jsou rozdělena v rovině nn1 přibližně 22

rovnoměrně. Tlakové napětí v horní a tahové napětí v dolní zóně dýhy (viz obrázek 12 b) je způsobeno zase odklánějící silovou složkou Fz. V důsledku malé pevnosti dřeva v tahu napříč vláken, tahová napětí v rovině n n1 jako první při vniknutí ostří, dosahují meze pevnosti dřeva a způsobují tvorbu trhlin v bodě n. Trhliny (obrázek 12 c) vznikají s rozestupem t. (Král a Hrázský 2005)

Obrázek 12 - schéma vytváření třísky při příčném řezání (Král a Hrázský 2005)

Popis obrázku: a) působící síly b) napětí v rovině nn1 vznikající při tvoření třísky – 1 tlakem, 2 ohybem, 3 výsledné napětí c) vnitřní trhliny v dýze Trhliny výrazně snižují kvalitu dýh, proto je snaha v procesu výroby snížit rizikovost vzniku trhlin. V současnosti existují tyto preventivní opatření proti porušení dýh: a) Použití minimálního úhlu řezu δ – čím je úhel menší, tím menší je ohyb dýhy po čele nože a tím i tahová napětí v rovině nn1 nebudou dosahovat tak vysokých hodnot a hloubka trhlin se sníží b) Hydrotermická úprava dřeva – zvýšená teplota a vlhkost prostředí má za následek zvýšení plastičnosti dřeva, což má za následek možnost dřevo více deformovat bez jeho trvalého poškození. Hydrotermicky upravené dřevo vykazuje menší tahové napětí než dřevo takto neupravené a tím se zmenšuje nebezpečí tvorby vnitřních trhlin. 23

c) Použití tlačné lišty – tlačná lišta vyvolává tlak na dýhu v blízkosti ostří nože vnější silou, čímž se odstraňuje tahové napětí, které má negativní vliv na vznik trhlinek. Mezi tlačnou lištou a nožem je úzká štěrbina, kterou se dýha protlačuje (obrázek 13), čímž vzniká třecí síla FT mezi dýhou a tlačnou lištou a třecí síla TTn mezi dýhou a čelem nože. Sečtením těchto sil se získá výsledek působení tlačné síly F. Stupeň stlačení se pak vyjadřuje vztahem:

∆=

h − S0 *100 (%) h

Drsný povrch vzniká, když se před ostřím vytvoří trhlina B (obrázek 14), která se odklání od určeného povrchu řezání a způsobuje podélné prohlubeniny na pravé straně a výstupky na levé straně. Stlačením dřeva tlačnou lištou se vznik trhlin v dýze a zaštipování před ostřím nože omezuje. Působením tlačné lišty se však vytváří nebezpečí trhlin na povrchu výřezu. Při nesprávném nastavení tlačné lišty mohou tahová napětí dosáhnout hranice pevnosti, a tím vytváření trhlin, směřujících dolů od povrchu řezání. I přesto je použití tlačné lišty efektivním prostředkem pro získávání kvalitní dýhy bez trhlin. ( Král a Hrázský 2005)

Obrázek 13 - Geometrie a poloha tlačné lišty (Král a Hrázský 2005)

Legenda: 1. tečna k povrchu řezání 2. čelní plocha tlačné lišty 3. zadní plocha tlačné lišty 4. hřbetní plocha tlačné lišty 5. rovina rovnoběžná s čelem nože Svou funkci může tlačná lišta plnit jen za podmínek jejího správného broušení a nastavení. Profil lišty je tvořen dvěma rovinami skloněnými k základní řezné ploše pod úhlem δ t´ a δ t´´ . Poloha tlačné lišty se určuje dvěma souřadnicemi bodu 1. – vzdálenostmi av (h1) a ah (h2). (Král a Hrázský 2005)

24

Obrázek 14 - Tvorba trhlin při krájení (Král a Hrázský 2005)

Legenda: A. vnitřní šikmá trhlina v dýze B. trhlina vznikající před ostřím nože pod povrchem řezání C. trhlina pod rovinou řezu, vznikající při nesprávné poloze tlačné lišty

a h = h * (1 −

∆ ) * sin δ = a v * tgα 100

av = h − h´ = h − (0,1 ÷ 0,2) h = h * [1 − (0,1 ÷ 0,2)]

Obrázek 15 – Vzájemná poloha nože a tlačné lišty (Král a Hrázský 2005)

Legenda: a´v ( h1 ) - vertikální vzdálenost mezi ostřím nože a tlačnou lištou a h (h2 ) - horizontální vzdálenost mezi nožem a tlačnou lištou

Tabulka 1- Parametry řezné geometrie při krájení dýh (Kafka a kol. 1989) Druh dřeva

Parametry řezné geometrie

Ozn.

Úhel hřbetu nože

α

Úhel ostří nože

β

18°30´

Úhel ostří přítlačné lišty

β1

70° až 75°

Poloměr zaoblení tlačné hrany přítlačné lišty

rβ1

0,3

Listnaté

Jehličnaté

1°45´ až 2°

Tvar přítlačné lišty

1°30´ až 1°45´

ostrý klínový

Výškový odstup přítlačné lišty od nože

h2

Tloušťkový odstup přítlačné lišty od nože (mm)

s2

Teplota výřezů (°C)

0,2 až 0,5 0,70 až 2,60

1,15 až 3,20 60 až 80

25

V tabulce jsou uvedeny konkrétní základní číselné parametry pro krájení okrasných dýh pro listnaté a jehličnaté dřeviny. Úhel ε´ by měl mít hodnotu rovnající se 42° nezávisle na podmínkách krájení. Účinek tlačné lišty je ovlivněn následujícími parametry: (Král a Hrázský 2005) •

úhlem δt´ (≈20° )

•

úhlem δt´´ (1-5°)

•

šířkou zadní tlačné plošky p (při středních tloušťkách dýh p=0)

•

poloměrem zaoblení tlačné hrany (I.) lišty (γhr= min 100 až 150 µm). U tlustějších dýh a dřev s výraznými letokruhy se γhr volí větší

•

poloměrem zadní tlačné hrany (II) – nesmí být ostrá

Tabulka 2 - Vliv druhu dřeva a tloušťky dýhy na její poměrné stlačení (%) (Král a Hrázský 2005) Druh dřeviny

Stupeň stlačení ∆ (%) při tloušťce dýhy h (mm) 0,6 0,8 1

Druh dřeviny

Stupeň stlačení ∆ (%) při tloušťce dýhy h (mm) 0,6 0,8 1

Dub

5…8

8…12

12…13

Topol

5…8

8…12

11…16

Buk

5…10

10…15

15…20

Borovice

5…8

7…12

10…15

Bříza

7…12

11…16

15…20

Smrk

5…8

8…12

10…15

a)

b)

Obrázek 16 - Vliv stlačení na hloubku vnitřních trhlin v dýze (Král a Hrázský 2005)

a) mikrofotografie čelních řezů dýhy (odshora směrem dolů: ∆h=0%, ∆h=10%, ∆h=20%, ∆h=30%) 26

b) graf závislosti hloubky trhlin na stupni stlačení: 1) h = 0,5mm, 2) h = 1mm, 3) h = 2 mm Pro tloušťky dýh větší než 1 mm je potřebné stupeň stlačení zvětšit, ne však více než 30 ÷ 35 %, protože příliš velké stlačení způsobuje rozmačkání struktury dřeva (dýha se stává drsnou, s nízkou pevností). Míru vlivu tlačné lišty na snížení hloubky vnitřních trhlin h´´, při správném výběru stupně stlačení ∆, ukazuje obrázek 16 a. Závislost poměrné hloubky trhlin v dýze (tj. vztah hloubky trhliny h´´, vyjádřen v procentech) na stupni stlačení je vyjádřen na obrázku 16 b. (Král a Hrázský 2005)

Obrázek 17 - Závislost meze pevnosti v tahu napříč vláken na stupni stlačení při krájení ( h = 0,8 mm)

Zmenšením zvyšuje

pevnost

hloubky dýhy

trhlin

napříč

se

vláken

(obrázek 17). Současně však velmi velké stlačení (např. ∆ > 20% pro březovou dýhu tloušťky 0,8mm) způsobuje snížení pevnosti dýhy v důsledku rozmačkání a narušení povrchové

struktury dřeva.

Na

stupni

stlačení závisí i povrchová drsnost dýhy. (obrázek 18) (Král a Hrázský 2005)

Obrázek 18 – Závislost drsnosti povrchu na stupni stlačení při krájení (Král a Hrázský 2005)

1) h = 0,5 mm 2) h = 1 mm 3) h = 2 mm

27

5.2.1 Podélné dělení výřezů Podélné dělení výřezů je důležitá operace, která rozhoduje o využití suroviny a o kvalitě dýh. Podélné dělení je nutno orientovat tak, aby směr krájení probíhal převážně ve směru radiálním anebo abychom získali dýhu s pěknou strukturou. Nejkvalitnější dýhy z hlediska fyzikálních a mechanických vlastností, jsou dýhy krájené ve směru dřeňových paprsků, tj. v radiálním směru. Podélné dělení výřezů se provádí na pásových nebo kotoučových pilách. Důležité je vytvořit dvě plochy o šířce minimálně 10 cm, aby mohl být upravený výřez pevně upnut na stůl krájecího stroje. Pásové nebo kotoučové pily jsou vybaveny otáčecím zařízením upnutého výřezu. Otáčecí zařízení zabezpečuje přesné natočení výřezu podle zvoleného řezu. (Král a Hrázský 2005) Podélné dělení výřezů se provádí těmito způsoby: 1) Jednoduché čtyřstranné hranění výřezu – třístranné krájení Jde o postup využívaný při krájení výřezů malých průměrů. Střední část tvoří krájecí zbytek. Vznikající dýhy

jsou

–

tangenciální,

poloradiální a radiální. Obrázek 19 - Jednoduché čtyřstranné hranění výřezu - třístranné krájení (Král a Hrázský 2005)

Postup podélného dělení je tedy rozdělen na čtyři fáze – polohy: 1) Výřez je ořezán ze čtyř na sebe kolmých stran (poloha 1) 2) Vyřezaný blok se upíná do čelistí krájecího stroje a krájí se jedna strana v 1/3 výšky bloku (h = 0,3 H) (poloha 2) 3) Upravený blok je otočen o 90° a krájí se o něco méně než do poloviny (poloha 3) 4) Zbylá druhá polovina bloku se otočí o 180° v horizontální i vertikální ose a dokrájí se na zbytkovou desku (poloha 4)

28

2) Dvoustranné hranění výřezu s dělením na dvě poloviny U tohoto způsobu krájení je zbytkovou deskou středová dřeňová deska o tl. Rovné tl. Pro 2 bloky (2x větší než je obvyklé u ost. Způsobů). Používá se pro výřezy o průměru 33 cm a větší. Obrázek 20 - Dvoustranné hranění výřezu s dělením na dvě poloviny (Král a Hrázský 2005)

Postup u tohoto způsobu krájení a podélného dělení výřezu je rozdělen do tří fází – poloh: 1) Z výřezu se z dvou protilehlých stran odstraní krajiny a získá se prizma, která se otočí o 90° a rozdělí na půl – středem. Takto jsou získány dva bloky (poloha 1) 2) Polovina je upnuta na stůl krájecího stroje a dokrájí se do necelé poloviny (poloha 2) 3) Blok se otočí o 180° v ose horizontální i vertikální a dokrájí se na zbytkovou desku ( poloha 3) 4) Druhá polovina prizmy se krájí stejným způsobem (poloha 2 a 3 3) Čtyřstranné hranění výřezu s dělením na poloviny Obrázek 21 - Čtyřstranné hranění výřezu s dělením na poloviny (Král a Hrázský 2005)

U tohoto postupu krájení výřezu se získají dva čtyřstranně hraněné bloky. Postup je následující : 1) Z výřezu se ořežou ze čtyř protilehlých stran krajiny a získá se prizma, která se následně rozřeže na poloviny středem (poloha 1) 2) Polovina prizmy se upne na stůl krájecího stroje a je dokrájena do necelé poloviny (poloha 2) 3) Zbylý blok se otočí v horizontální a vertikální ose o 180° a dokrájí se na zbytkovou desku ( poloha 3) 4) Druhá polovina prizmy se krájí stejným způsobem jako první (poloha 2 a 3)

29

4) Krájení dvoustranné s dělením na poloviny Obrázek 22 - Krájení dvoustranné s dělením na poloviny (Král a Hrázský 2005)

Postup u tohoto způsobu úpravy výřezu a krájení je následující: 1) Dvoustranné odřezání krajin (poloha 1) 2) Dvoustranné krájení – upnutí bloku do čelistí krájecího stroje a odkrájení cca 80 až 140 listů z jedné strany bloku. 3) Otočení bloku o 180° kde proběhne stejný postup.( poloha 3) 4) Podélné dělení bloku na dvě poloviny (vlysy) (poloha 4) 5) Polovina bloku je upnuta na stůl krájecího stroje a je dokrájena do necelé poloviny (poloha 5) 6) Blok je otočen o 180° v horizontální a vertikální ose a dokrájí se na zbytkovou desku (poloha 6) 7) Druhá polovina bloku se dokrájí stejným způsobem (poloha 5 a 6) Výsledkem krájení jsou dýhy s tangenciální a poloradiální kresbou při krájení celého bloku ze dvou stran. Při krájení následně rozdělených polovin vznikají dýhy převážně radiální. Na konci krájení vznikají dvě zbytkové desky. U krájecích strojů s příslušným vybavením lze krájet tyto dvě poloviny současně upnuté na krájecím stole. Předtím však musí být jedna z polovin otočena oproti druhé v horizontálním směru o 180° z důvodu vedení řezu ve stejném směru. Při použití tohoto způsobu dělení výřezu se jedná o alternativu s vyšší pracností (vyšší pomocné a manipulační časy). Výsledkem však je dýha, která nevykazuje známky transparentnosti. (Král a Hrázský 2005)

30

5) Dělení výřezů na čtvrtiny (Truhličkový způsob)

Obrázek 23 - Dělení výřezů na čtvrtiny (truhličkový způsob) (Král a Hrázský 2005)

1) Z výřezu jsou ořezány krajiny ze všech protilehlých stran – získá se čtyřhranná prizma. Ve středu je prizma rozřezána na poloviny v obou osách. Získané čtvrtiny jsou ořezány trojboké hranolky (poloha 1) 2) Čtvrtinky se upnou na stůl krájecího stroje a dokrájí se do necelé půlky (poloha 2) 3) Následně se z necelé půlky ořezaná čtvrtinka otočí o 180° v horizontální i vertikální ose a dokrájí se na zbytkovou desku (poloha 3) 4) Stejný způsob krájení platí i pro ostatní čtvrtinky (poloha 2 a 3) 6) Dělení výřezů na třetiny

Obrázek 24 - Dělení výřezů na třetiny (Král a Hrázský 2005)

1) Výřez se upne ve správné poloze je proveden první řez. Výřez je otočen o 120° a provede se druhý a třetí řez. Vzniklé třetiny se opracovávají každá zvlášť. Z třetiny jsou vyřezány trojboké hranolky, které vytvoří plochu o šířce min. 8 –10 cm, pro upnutí na stůl krájecího stroje. Poslední trojboký hranolek je odřezán dalším řezem, kdy je odmanipulována část s dření. Poslední řez odstraní krajinu. Pro dokonalou rovnoběžnost a dobrou hladkost třetinového bloku bývá přidána podélná příprava frézováním, kdy jsou ložné plochy upraveny válcovou frézovací hlavicí – dosahuje se vyšší výtěže z důvodu menších ztrát na začátku krájení a po otočení (poloha 1) 2) Třetinový blok je po ořezání případně ofrézování upnut dosedací plochou na stůl krájecího stroje a proběhne krájení směrem od středu bloku k běli až do necelé poloviny (poloha 2)

31

3) Zbývající část bloku se pomocí jeřábové kočky otočí o 180° v obou osách a znovu se upne na stůl krájecího stroje. Krájení probíhá opět od středu bloku k běli až zůstane pouze krájecí zbytek (poloha 3) Tento způsob dělení výřezu (na třetiny) umožňuje na rozdíl od předchozích způsobů krájení provádět pouze na speciální kotoučové pile, což se považuje za velkou výhodu. Plochy bloků mohou být frézovány, aby se dosáhlo dvou rovnoběžných rovin pro krájení. Kotoučové pily (Angelo Cremona, Kanali) se mohou kombinovat s pásovými pilami. Pro tyto účely nabízí firma A. Cremona celé zařízení na dělení výřezů SAT. Obrázek 25 - Schéma zařízení na podélné dělení SAT (Král a Hrázský 2005)

Zařízení

se

skládá

z mostových

ramen

s vodícími dráhami, na nichž se pohybují saně s nosníkem nesoucím agregáty pro kotoučovou pilu a hoblovací válec. Tyto dva nástroje jsou poháněny nezávisle na sobě. Výřezy přicházejí k dělícímu

zařízení

pomocí

příčných

dopravníků. Zařízení na centrování kmenů se skládá ze dvou hydraulických válců pro zdvihání kmenů. Každý válec je vybaven otáčecím

zařízením

k otáčení

kmenů.

K seřízení výřezů před řezem se používá kruhových světelných paprsků usměrněných na čelo výřezu. K naznačení podélného řezu na výřezu se používají laserové paprsky. Po seřízení je výřez upnut a pohybující se kotoučová pila provede podélný řez (1 a 2). Zařízení má dva pohyblivé stojany s otáčivými vřeteny, které upevní výřez v ose otáčení. Po provedení každého řezu se výřez automaticky nebo ručním ovládáním otočí. K dělení se používá kotoučová pila o průměru 1500 mm se zuby s SK plátky. K frézování se používá válcová fréza o délce válce 600 mm (3). Širší plocha může být frézována na dva průchody. ( Král a Hrázský 2005)

32

5.3 Krájecí stroje pro výrobu dekorativních dýh Krájecí stroje rozdělujeme dle principu krájení dýh na dva základní druhy: •

Příčné krájecí stroje

•

Podélné krájecí stroje

Příčné krájecí stroje se řadí mezi tradičně využívané a používané ve výrobě. Výrobou těchto strojů se zabývají téměř všechny společnosti, zabývající se technologiemi pro dýhárny. U podélných krájecích strojů je situace výroby a dostupnosti omezena na japonské firmy.

5.3.1 Horizontální krájecí stroje a) Horizontální krájecí stroje s pohybujícím se suportem řezného ústrojí Tento typ krájecích strojů vychází z klasické konstrukce, kdy blok je upnut na krájecí stůl mezi dva stojany. Kluzné plochy stojanů za pomocí klikového mechanismu slouží k posuvu suportu s řezným ústrojím. Po odkrojení dýhového listu se celý stůl s upnutým blokem zvedne o příslušnou tloušťku krájené dýhy. Schéma horizontálního stroje znázorňuje následující obrázek 26.

Obrázek 26 - schéma horizontálního krájecího stroje (Král a Hrázský 2005)

Legenda: 1 – hlavní pohon 2 – řezný mechanismus 3 – stojan 4 – stůl 5 – upínání 6 – posouvač 7 – rychloposuv 8 – vyrovnávač 9 – odebírací dopravník 33

Hlavní pohon horizontálního

krájecího

stroje obstarává stejnosměrný

elektromotor, který je napájen tyristorovou regulací. Elektromotor pomocí klínových řemenů pohání převodovou skříň přes elektromagnetickou spojku. Na hřídeli spojky je umístěna brzda, ovládaná dálkovým hydraulickým zvedákem. Řezné ústrojí se skládá z nožového a tlačného břevna, které je poháněno ojnicemi spojené na zadní straně čepy. Tlačné a nožové břevno je hydraulicky spojené do celistvého celku, kde ve spodní části, vloženým kluzným materiálem, jsou vytvořeny kluzné plochy. Břevna jsou snadno oddělitelná pro možnost čištění, seřizování aj. pomocných operací. Krájecí nůž je uchycen v nožovém držáku šrouby a úpinkami. Pomocí šablon a nastavovacích šroubů při montáži do držáku se provádí nastavování krájecího nože. Tlačná lišta je v tlačném břevnu přes přítlačnou lištu uchycena a její svislé nastavení se provede pomocí systému přitlačovacích a odtlačovacích šroubů. Vodorovné seřízení lišty se provádí pomocí stavěcích klínů. Stojany jsou důležitou nosnou částí stroje, slouží jako dráhy na pohyb řezného ústrojí. Jsou to tuhé, žebry vyztužené litinové části. Oba stojany jsou navzájem spojeny vzadu kolmým příčníkem a vpředu opěrným nosníkem. Nosník není ke stojanům kolmý, ale má k nim sklon na odstranění rázového záběru, který by vznikl, kdyby se dýha krájela po celé délce výřezu. Stůl je umístěn pod řezným ústrojím a slouží na upínání krájeného výřezu a jeho posuv do záběru. Pohybuje se po vodítcích. Upínání výřezu je motorické pomocí upínacích háků. Upínací háky jsou dálkově přestavitelné, v podélném i svislém směru a je možné je během krájení přestavovat. Zvedání stolu se děje pomocí šroubových vřeten od pohonné skříně. Velikost záběru, odpovídající tloušťce dýhy, se nastavuje na stupnici. Na rychlé přesunutí stolu před a nebo po krájení případně při obtahování nože, slouží rychloposun. Podávání i rychloposun jsou ovládány hydraulicky. Zapíná-li se rychloposuv, vypíná se podávání nebo obráceně. (Král a Hrázský 2005) Vynášecí zařízení je poháněno samostatným elektromotorem. Po šířce stroje je uloženo pět obloukových dopravníků. Odkrajovaná dýha je přitlačována soustavou přítlačných kladek a obloukových lišt. Pomocí vynašeče je odkrojená dýha z řezného ústrojí dopravena na odebírací dopravník. Odebírací dopravník je umístěn před krájecím strojem. V přední, krajní poloze řezného ústrojí, se odebírací dopravník překrývá s obloukovými dopravníky vynášecího zařízení. ( Král a Hrázský 2005)

34

Před upnutím výřezu na stůl krájecího stroje je nutné správně nastavit všechny řezné parametry a uvolnit prostor nad upínacím stolem tak, že se řezné ústrojí posune do zadní úvratě a vyklopí se odebírací dopravník. Připravený výřez se následně položí na stůl a upne se - přitom se musí jednou opracovanou stranou musí opírat o opěrný nosník stojanů. Rychloposuvem se stůl spustí dolů, do hloubky pod úroveň horního okraje opěrného nosníku. Pak se výřez může upnout upínacími háky, sklopí se odebírací dopravník a započne se krájení. b) Horizontální krájecí stroj s pohybujícím se blokem Tento krájecí stroj se uspořádán s řezným ústrojím uloženým nad stůl, posouvajícím se mezi stojany o příslušnou tloušťku dýhy a blok, který je upnut na stoje, se pohybuje přímočaře – vratně pomocí klikového mechanismu. Osa otáčení klikového mechanismu je vertikální (na rozdíl od tradičních vodorovných kráječek, kdy je osa horizontální).

Obrázek 27 - Schéma horizontálního krájecího stroje s pohybujícím se blokem (Král a Hrázský 2005)

Legenda: 1 – stojany 2 – stůl 3 – upínací čelisti 4 – krájený blok 5 – klikový mechanismus 6 – nožové břevno 7 – tlačné břevno 8 – bočnice 9 – stojany řezného ústrojí 10 – posuvné šrouby 11 – vynášecí zařízení 12 – odkrojená dýha 35

Pohon stroje je zajištěn stejnosměrným motorem s regulací a s převodem na klínový řemen. Řemenice je spojen celek brzdy se spojkou s pneumatickým řízením a pružinami, které při zatížení brzdí. Stůl je tvořen příčným břevnem, pomocí kterého jsou uchyceny ojnice a vlastním stolem. Obě hlavní části jsou hydraulickými válci drženy pospolu. Na upínacím stoje se nachází také výkyvné čelisti různých výšek. Pokud jsou čelisti sklopeny, drží zbytek kmene až do ukončení krájení. Postavení se provádí hydraulickými válci a táhly, nacházejícími se pod stolem. Posuv těchto čelistí je rovněž prováděn pomocí hydraulických válců a upínací tlak se nastavuje na hydraulickém agregátu. Při dokrajování bloku se tlak, pomocí tlakového spínače, nastaví na menší hodnotu. Nový blok se na stůl krájecího stroje vkládá tak, že se stůl oddělí od náhonu (hydraulicky) a vysune se ze stroje o cca 500 mm. Dráhy (celkem tři) slouží k posuvu stolu a jsou opatřeny olejovým oběhovým mazáním, které je elektricky zajištěno, aby všechna příslušná místa byla mazána. Hrubému znečištění zabraňuje tlakový filtr, který je umístěn za všemi olejovými čerpadly. Nožové břevno s držákem nože má pro spojení využito hydraulické válce. Tyto vyrážecí válce vytláčí z nožového břevna držák nože, při jeho výměně (nože). Nožové břevno má také zásuvku pro elektrické vytápění nožového držáku, tzv. integrované topné těleso. Na blok, který bude krájen, je spuštěna střední stavba stroje, kterou kontroluje a zajišťuje 8 ks fotobuněk. Vysílače a přijímače se nacházejí na nastavitelné liště, která je šrouby ukotvena po stranách břevna. Spínací zařízení fotobuněk je instalováno uvnitř nožového břevna. Kyvná ložiska upevňují celé nožové břevno k tlačnému břevnu. Pokud je nožové břevno ve spodní poloze, je možné koncovou polohu pomocí stavěcích šroubů nastavit, čímž se mění horizontální spára. Tlačné břevno krájecího stroje se složeno ze dvou částí – tlačné břevno malé, na kterém je přichycena tlačná lišta a tlačné břevno velké. Obě tato břevna jsou spolu spojena přes bezúdržbová vodítka. Přenastavovací zařízení pro velikost spáry dýhy se nachází ve velkém tlačném břevnu. Toto zařízení se skládá z el. přímkového pohonu, který pohybuje excentricky vzájemně spojenými vačkami. Jedna vačka je pro nulové nastavení a ostatních 9 je nastavováno na nejvíce používané tloušťky dýh. Elektrohydraulický systém zabezpečuje automatické přestavení tlačné lišty. Každý tlačný šroub je opatřen ozubeným kolečkem spojeným spojkou. Posuv je zajištěn servomotorem, jehož otáčivý pohyb motoru je zajištěn přes ozubený řemen, dva kuželové převody a spojovací hřídel přenáší pohyb na podávací 36

vřetena. Vodící saně jsou otočně uloženy ve střední stavbě stroje a visí na vřetenových maticích podávacích vřeten. Na těchto vřetenových maticích je vestavěný rohatkový systém, umožňující aby celý systém břeven mohl být zdvižen pro případné uvolnění nebo vzpříčení bloku. V kluzných drahách jsou vedeny vodící saně, které jsou mazány automatickým centrálním mazáním. Vynášecí zařízení přebírá ukrojenou dýhu za nožem a slouží k její dopravě ven. Je složeno z nosných pásků, vedených přes množství řemeniček nahoru na tlačné břevno, kde jsou poháněny přes podélnou hřídel. Tuto hřídel pohání ozubený řemen od servomotoru, který je ovládán tak, že rychlost pásů během řezu odpovídá rychlostem stolu a řezné rychlosti. Přítlak dýhy na pásky zajišťují hliníková vodítka s vestavěnými rolničkami. Hliníková ložiska jsou upevněna na trubce, která je ohřívána teplým vzduchem z ohřívače vzduchu. Tento teplý vzduch fouká do prostoru vynášecího zařízení, na které navazují vynášecí pásy. Tyto pásy dopravují dýhu k pevnému odebíracímu místu, kde se dýha manuálně odebírá a ukládá na paletu. Pneumatické napínací zařízení zabezpečuje napínání vynášecích pásů, čímž se také vyrovnávají rozdílné vzdálenosti hřídelí, vznikající přesunem břeven. Pohon zajišťuje stejnosměrný elektromotor. Obsluha stroje: Upnutí bloku – nejdříve se musí pohon stolu dostat do zadní polohy na straně vkládání, protože jen tato poloha umožňuje stůl oddělit od předního břevna pohonu a spojovací válce tak uvolnit. Pomocí odsouvacího zařízení se stůl vysune o cca 500 mm ze stroje a pak se blok jeřábem uloží na upínací stůl. Čelisti blok posunou do požadované šikmé polohy. Při srovnávání kmene se musí dbát na to, aby konce dýh ve vynášecím zařízení nebyly zároveň s hranou některého vynášecího pásu. Nejdříve se pro upínací čelisti nastaví odpovídající volicí spínač, pro upnutí čelistí v horní nebo základní poloze. Pokud je blok dvěma čelistmi příslušně vyrovnán a přidržen, upnou se zbývající čelisti – zde se opět nastaví upínání pro horní či základní polohu. Stůl zajede do stroje s spojí se s předním břevnem pohonu. Veškeré ovládání se nachází na ovládacím panelu na pravém stojanu ze strany obsluhy stroje. Krájení – břevna se před krájením musí nejdříve přiblížit k bloku až na vůli několika mm, aby se počet chodů naprázdno maximálně zredukoval. Na nožovém břevnu je 8 ks fotobuněk, které slouží ke spuštění břeven. Fotobuňky jsou upevněny na nastavitelných držácích na straně břevna tak, aby světelné paprsky probíhaly rovnoběžně se stolem. Po spuštění rychloposuvu sjíždí břevna dolů až do bodu, kdy 37

nejvyšší bod kmene přeruší některý paprsek fotobuňky. Mezi nožem a kmenem je pak existující vůle cca 5 – 10 mm.

Pomocí hlavního ovládacího pultu a pomocného

ovládacího pultu, se současným stisknutím tlačítka „spojka zapnuta“ hlavní spojka zapne a stůl začne jezdit tam a zpět. Spustí se podávání a po několika zdvizích začne krájení bloku. Rozdílné výšky upínacích čelistí (tři rozdílné výšky) se za běhu rozepínají, sklapnou dolů a jsou pak znovu upnuty základní čelisti. Hydraulický agregát redukuje upínací tlak, pokud je blok nižší než 100 mm. Pakliže po krájení zůstává pouze zbytková deska, automaticky se vypíná hlavní spojka a břevna vyjedou nahoru, stůl se rozjede a upínací čelisti se uvolní. Toto zabezpečuje spínač v poloze automatika. Pokud je nastaveno ruční ovládání, po dokrájení se zastaví jen spojka podávání. Další operaceúkony jsou prováděny pomocí příslušných ovládacích tlačítek. Vloží se další blok a vše pokračuje znova. Kontrola bloku – tlačítko „zvedání pro kontrolu bloku“ umožní, že se břevna zvednou o cca 30 mm a je možno po vyklopení nožového břevna provést údržbu. Pro úpravu bloku je možné rozdělit stůl. Tlačítko „spustit až na blok“ zajistí, že břevna se posunou na svou původní polohu. Seřízení nože – nůž se upíná do nožového držáku, který se upevní do krájecího stroje. Nůž se musí již v brusírně seřídit dle seřizovacího přípravku na obrázku 28.

Obrázek 28 - seřizovací přípravek krájecího nože (Král a Hrázský 2005)

Legenda: 1 – utahovací šrouby 2 – stavěcí šrouby 3 – utahovací šrouby

Popis: Nůž se vloží do nožového držáku a utahovací šrouby (1) se lehce utáhnou. Stavěcími šrouby (2) se nastaví míra 235 mm a kontroluje se přípravkem a indikátorem. Pokud je přesné seřízení dokončeno, teprve tehdy se šrouby (1) a (3) utáhnou pevně. Nožový držák se vsadí do krájecího stroje a nůž je připraven pro krájení. Broušení nožů se musí provádět pod stále stejným úhlem, protože změna znamená jiný řezný úhel. 38

Nastavení tlačné lišty – poloha tlačné lišty se nastavuje na tlačném břevnu přes spínací zařízení – určuje se pro každou tloušťku dýhy. Spínací palec pro nulové postavení se nesmí seřizovat. Pro nastavení různých rozměrů spár dýhy se nejprve najíždí do nulové polohy pomocí desetipolohového spínače na hlavním ovládacím pultu. Poté, až je dosaženo nulové polohy, přezkouší se zda-li indikátor nahoře na tlačném břevnu ukazuje hodnotu 0. Zkouší se taktéž, zda spára mezi nožem a tlačnou lištou je rovněž na hodnotě 0. Následně je možné spínací palce nastavit k příslušným tloušťkám dýh a na indikátoru odečítat spáru dýhy. Tlačné břevno tím, že se přepne desetipolohový spínač, přejde na spáru odpovídající tloušťce krájené dýhy. Nastavení tloušťky dýhy – na ovládacím pultu je možné pomocí desetipolohového spínače nastavovat tloušťky krájené dýhy. Změna hodnoty se zajistí přepnutím spínače do příslušné polohy. Stisknutím spínače se mění nastavení hodnoty o 0,01 mm. Výměna nože – pro výměnu nože je třeba zařízení pro transport nožového držáku. Nejprve se zvedne nožové břevno nahoru, pak se transportní zařízení zavěsí na jeřáb a na čepy na koncích držáku na nože. Stisknutím tlačítka „ nožový držák povolit“, se nožový držák z nožového břevna vysune. Nožový držák se následně vysune na konec stroje a uloží na transportní vozík. Nově nabroušený nůž v nožovém držáku se dopraví zpět do stroje a zavěsí na čepy. Tlačítkem „ nožový držák upnut“ vyjedou vyrážecí čepy a ustředí nožový držák. Přídržné válce pak přitáhnou nožový držák proti nožovému břevnu a to se následně sklopí dolů. Po zablokování je stroj připraven ke krájení. Výměna tlačné lišty – pro tuto výměnu se nutné, aby nožové břevno bylo vyklopeno nahoru. Vyjme se nožový držák a následně se uvolní přídržné šrouby tlačné lišty a ta se vyjme ze stroje. „Zdvih břevna“ střední stavby – pokud se během krájení stane např. to, že výřez se z vytrhne či vzpříčí z upínáků, celá stavba se vytlačí nahoru. Aby výřez nespadl celou svou vahou na matice vřeten, je vestavěno rohatkové zařízení, zabezpečující přidržení celé střední stavby v horní poloze. Spínací zařízení stroj ihned vypne, pakliže nastane tento případ a pro jeho znovuzprovoznění je nutné, aby se na stůl podložily trámky či prizma přímo pod břevna. Břevna následně sjedou na tuto podložku, a až jsou vřetena odlehčena, záchytné západky se pomocí odtlačných šroubů vytáhnou zpátky. Pokud je všech 8 ks západek vytaženo zpět, břevna je možno opět pomalu zvednout. 39

Tabulka 3 - Přehled parametrů krájecích strojů na dýhy – horizontální kr. stroje (Kafka a kol. 1989)

Výrobce Typ stroje Max. délka špalku (mm) Max. výška špalku (mm) Max. šířka špalku (mm) Max. tloušťka dýhy (mm) Max. počet řezů (za min) Výkon hl. elektromotoru (KW)

Keller RFR Vallette Garreau A. Gremona Figlio Colombo Cremona SM 40 4000 1200 1200 5,2 50 65

TS 40 4000 1100 1200 3 50 48

TN 40 4000 1150 1200 6 54 32

TOR 40 4000 1100 1200 6 55 58

Tabulka 3 uvádí stručný přehled základních údajů o horizontálních krájecích strojích.

5.3.2 Vertikální krájecí stroje Vertikální krájecí stroje jsou konstruovány tak, že blok je upnut na svislém stole, který pomocí klikového mechanismu vykonává přímočaře-vratný pohyb. Tyto stroje se dle směru řezu při krájení dýhy dělí: • shora dolů • zespodu nahoru Obrázek 29 - schéma vertikálního krájení (Král a Hrázský 2005)

a) krájení shora dolů, b) krájení zespodu nahoru

Obrázek 30 - schéma vertikálního stroje fy. Angelo Cremona (prop.mat. AC)

40

Tabulka 4 - přehled parametrů krájecích strojů na dýhy - vertikální kr. stroje (Kafka a kol. 1989)

Výrobce

Keller RFR

Vallette Garreau

A. Gremona Figlio

Typ stroje Max. délka špalku (mm) Max. výška špalku (mm) Max. šířka špalku (mm) Max. tloušťka dýhy (mm) Max. počet řezů (za min) Výkon hl. elektromotoru (KW)

SME 40 4000 800 800 3 80 45

SM 40H 4000 800 1000 3 85 45

TZ 4000 4000 800 800 3,3 20-90 75

Tabulka 4 uvádí stručný přehled základních údajů o vertikálních krájecích strojích. 5.3.3 Rotační krájecí stroje Při rotačním krájení (excentrickém loupání) se (ne)upravený výřez upíná mimo svou centrální osu. U tohoto způsobu krájení resp. loupání je možné využít klasických loupacích strojů, nebo k nim může být dodáno zařízení Stay-log. Posledním případem pak může být stroj speciálně upravený pro systém Stay-log. Při excentrickém loupání na klasickém loupacím stroje bez nosníku Stay-log jsou letokruhy odlupovány pod různými úhly a kresba dýh není tak výrazná. Takto loupané dýhy mají větší stabilitu. Tento způsob loupání je vhodný spíše pro větší průměry výřezů. Uložení řezných nástrojů při excentrickém loupání je znázorněno obrázkem 31 a systém Stay-log je znázorněn obrázkem 32. Obrázek 31 - Uložení nože a tlačné lišty při excentrickém loupání dýh (Král a Hrázský 2005)

α – úhel hřbetu nože β – úhel ostří nože h – tloušťka dýhy h0 – vzdálenost ostří nože od osy výřezu h1 – horizontální vzdálenost mezi ostřím nože a hranou tlačné lišty h2 – vertikální vzdálenost mezi ostřím nože a hranou tlačné lišty β1 – úhel ostří tlačné lišty rβ1 – poloměr zaoblení ostří tlačné lišty V – loupaný výřez TL – tlačná lišta LD – loupaná dýha N – loupací nůž 41

Obrázek 32 - upínací mechanismus Stay-log (Král a Hrázský 2005)

Systém umožňuje maximální využití suroviny o malých průměrech na dýhy s pěknou texturou. Základem tohoto systému je speciální unášecí nosník tzv. Stay-log, kterým se přenáší střed výřezu dále od osy otáčení, takže se získá větší průměr opsané kružnice. (Král a Hrázský 2005) Řez má větší plochu, podobnou řezu krájecího stroje. Příprava výřezů spočívá v tom, že po podélném dělení výřezu na jednotlivé části se pomocí frézovacího agregátu vytvoří podélné drážky pro uchycení výřezu. (Král a Hrázský 2005) Systém Stay-log může disponovat možností nastavit změnu osy a úhlu:

Obrázek 33 - Přípravek na přestavování osy a úhlu pootočením (Král a Hrázský 2005)

1 – přestavení osy, 2 – přestavení úhlu

42

Obrázek 34 - Rotační stroj TR od fy Angelo Cremona (prop.mat. AC)

Rotační krájecí stroj TR využívající k upínání systém Stay-log je znázorněn na obrázku 34. Tento stroj krájí zespodu nahoru. Přednosti systému Stay-log jsou především v(e): • lepším využití suroviny o menším průměru v konfrontaci s klasickými krájecími stroji • směru otáčení, jež je zvolen tak, že třísky nepadají mezi výřez a řezný nástroj • použití bezzářezového nože, který je levnější jeho opotřebení do výměny může být větší Dalším možným typem rotačního krájecího stroje je – RKS s konstantním poloměrem Princip tohoto rotačního krájení je znázorněn na následujícím obrázku 35

Obrázek 35 - schéma rotačního krájecího stroje s konstantním poloměrem (Král a Hrázský 2005)

Legenda: 1 – nůž, 2 – tlačná lišta, 3 – krájený blok, 4 – dýha, 5 – hnací řetězové kolo, 6 – pohyblivá, upínací deska, 7 – základní deska, 8 – pohonný řetěz, 9 – boční disk. Řezné ústrojí je stacionární a posuv bloku o tloušťku dýhy je zabezpečen pomocí řetězů upínacího zařízení, které jsou osazeny nad i pod blokem. Upínací zařízení rotuje 43

spolu s krájeným blokem kolem osy a krájení se uskutečňuje při konstantním poloměru. Výrobcem jsou udávány tyto přednosti: • využití kvalitativně nižší suroviny se ziskem kvalitních dýh s dobrými fyzikálněmechanickými vlastnostmi • vyšší výtěž o 10 – 15% • využití suroviny menších dimenzí 5.3.4 Skloněné – šikmé krájecí stroje Šikmé krájecí stroje umožňují svou konstrukcí dobré uchycení bloku a současně při dobře viditelném krájení dovolují vysoký počet řezů. Jsou podobné horizontálním krájecím strojům. Tento typ krájecích strojů vyrábí např. firma Angelo Cremona, světový výrobce zařízení pro dýhárenský a překližkárenský průmysl. Schéma krájecího stroje TN je znázorněno na obrázku 36

Obrázek 36 - schéma šikmého krájecího stroje TN fy A. Cremona (Král a Hrázský 2005)

Šikmo uložené kluzné dráhy působí příznivě na vyrovnání celkové váhy, a tím zamezení vzniku vibrací. Změna úhlu krájecího nože je možná během činnosti stroje. List dýhy vynášený z řezného ústrojí je ofukován teplým vzduchem a je přitlačován na vynášecí transportní pás. Mimo to, že se zlepší vynášení, teplý vzduch zamezuje vzniku skvrn na povrchu dýh při kondenzaci. Šikmý krájecí stroj TN je možné napojit do linky se sušárnou. (Král a Hrázský 2005)

44

5.3.5 Podélné krájecí stroje Podélné krájení se provádí v podélném směru bloku, tj. ve směru dřevních vláken. Princip je odvozen z faktu, že dřevo v podélném směru klade menší odpor proti řeznému nástroji a proto dýha tímto způsobem vyrobená vykazuje pevnější a kvalitnější vlastnosti. Je také důležité podotknout, že délkově krájený materiál není nijak omezen. Ilustrace podélného krájecího stroje firmy Marunaka je na obrázku 37

Obrázek 37 - podélný krájecí stroj (Král a Hrázský 2005)

Obrázek 38 - způsoby podélného krájení dýh (Král a Hrázský 2005)

a) horizontální b) vertikální 45

Obrázek 39 - schéma uložení nože a tlačné lišty předního a zadního stolu podélného krájecího stroje (Král a Hrázský 2005)

1 –krájený blok 2 – nůž 3 – tlačná lišta 4 – spára pro průchod dýhy 5 – přední nastavitelný stůl 6 – dopravní pás 7 – zadní pevný stůl 8 – přítlačné válečky

Obrázek 40 - způsob uložení nože a tlačné lišty podélného krájecího stroje (Král a Hrázský 2005)

a) fazetové uložení b) čelní uložení Při zařazení krájecího stroje do linky s oběhovou dráhou, je výkon dvojnásobný, avšak ve srovnání s ostatními typy krájecích strojů stále nižší. Uvádí se však následující přednosti: • nízké pořizovací náklady • malý zastavěný prostor • malá spotřeba energie • minimální zbytkové desky • zpracovatelnost libovolně dlouhých kusů bloků • jednoduchost obsluhy

46

Pro představu jsou uvedeny následující schémata různých druhů linek:

Obrázek 41 - linka výroby dýh s podélným krájením (Král a Hrázský 2005)

1 – bloky, 2 – podélný krájecí stroj, 3 – vyrobená dýha, 4 – sušárna dýh, 5 – bruska na nože Obrázek 42 –Diskontinuální(A) a kontinuální(B) linka na výrobu krájených dýh(Kafka a kol. 1989)

Legenda: 1 – vertikální krájecí stroj,2 – pás. dopravník s pevným vedením dýhy, 3 – navíjecí a odvíjecí zařízení se zásobníkem cívek, 4 – pásová sušárna, 5 – chladící zóna sušárny, 6 – ukládací zařízení

47

6 Sesazování dýh 6.1 Základní pojmy – sesazenky Dýhová sesazenka – spojovaný dýhový formát určeného provedení a rozměrů, vytvořený sesazením dvou či více dýhových listů, které byly vyrobeny krájením či excentrickým loupáním. Intarsie – okrasná dýhová sesazenka vyráběná převážně ručně či na speciálním razícím zařízení, jež má rozličné tvar y a motivy s účelem ozdoby a prezentace použitých dřev. Mozaika – dýhová sesazenka pravidelných opakujících se vzorů, používaná na výrobu podhledů, podlah a obkladů z aglomerovaných materiálů Kořenicové dýhové sesazenky – dýhová sesazenka, vynikající svou specifickou kresbou vlivem růstové odchylky. Charakteristická velmi krásnou a specifickou spletitou kresbou vláken, žilkováním a jemnou sukovitostí (mnoho malých součků). Arodýhy (taky lami dýhy, alpi dýhy) – dýhy s reprodukovatelnou texturou, vyráběná krájením bloku slepených dýh na sebe. Sesazenka podélná – dřevní vlákna jsou rovnoběžné s delší hranou sesazenky Sesazenka příčná – dřevní vlákna jsou rovnoběžná s kratší stranou sesazenky Sesazenka křížová – sesazenka tvořená čtyřmi (či násobkem čtyř) na sebe navazujících dýhových přířezů, které jsou k sobě spojeny zrcadlově po podélné a příčné hraně Sesazenka na šikmou spáru – spoj, který pojí dýhové přířezy sesazenky, tvoří úhel menší než 45° s hranou sesazenky Sesazenka kombinovaná – sesazenka vyrobená z různých dřevin, nebo zvláštní konstrukce Soubor sesazenek pro nábytkové soupravy – komplet sesazenek o určitém množství, rozměry, použitou dřevinou a odpovídajícím provedením dle předložené výkresové dokumentace a popisu v objednávce odběratele. Dílčí sesazenka – polotovar, který je složen z dýhových přířezů pro výrobu kombinovaných sesazenek se složitými obrazci. Před konečným sesazením je nutno tento polotovar opracovat – zastřihnout u stykových stran

48

6.2 Rozdělení sesazenek Dýhové sesazenky se rozlišují dle: a) druhu nábytku, na který jsou sesazenky určeny, b) provedení nábytku, c) druhu nábytkových ploch, na které jsou určeny, d) druhu spojení dýhových přířezů do sesazenky, e) vzájemné polohy za sebou následujících dýhových přířezů

ad. a) sesazenky pro soupravy nábytku, sektorový a sestavovací nábytek, sólo výrobky a zakázkovou výrobu ad. b) sesazenky pro přírodní provedení, mořené povrchy či povrchovou úpravu pigmentovými nátěrovými hmotami ad. c) sesazenky na viditelné vnější plochy: čelní, ost. viditelné vnější plochy a na plochy za skly sesazenky na viditelné vnitřní plochy: vnitřní plochy dveří, ost. viditelné vnitřní plochy sesazenky na neviditelné plochy ad. d) sesazování pomocí: lepící pásky( pro dýhy tl. 1,2 – 3,7mm) – hladké (neperforované) či perforované, tavného vlákna (nejčastější způsob) – jedním či dvěma vlákny, lepidla (spoj na tupou spáru), či jinými vhodnými materiály ve speciálních případech ad. e) sesazování proti sobě, sesazování za sebou, sesazování střídavě za sebou

Při sesazování proti sobě mohou nastat tyto variace: a) obrázek 43 - sesazení na šířku b) obrázek 44 - sesazení na délku c) obrázek 45 - sesazení v obou směrech (šířku i délku)

49

Obrázek 43 3

Obrázek 44 3

Obrázek 45 3

Při sesazování za sebou rozlišujeme: a) obrázek 46 – obrazec sesazenky je vždy asymetrický b) obrázek 47 – párová sesazenka sesazená proti sobě zrcadlově

Obrázek 46 3

Obrázek 47 3

Při sesazování za sebou se dýhové přířezy odebírají z opracovaného svazku a skládají do sesazenky bez otáčení vždy buď pravou (P) nebo levou (L) stranou dýhy nahoru – znázorňuje obrázek 46. Tento druh sesazování se používá, a je vhodný především u dřevin, jejichž průběh vláken je zřetelně šikmý, točitý nebo střídavě točitý. Vlivem těchto parametrů 3

http://www.sesazovnadyh.cz/textgraf/TG10.php [cit.2011-02-10]

50

pak může docházet při sesazování „proti sobě“ k dojmu odlišných stínů a zbarvení, protože dochází k různým světelným odrazům pravé a levé strany dýhy (sousední přířezy). Podle obrázku 47 je pak vidět, že párové sesazenky se sesazují levou a pravou stranou proti sobě zrcadlově. Toho se využívá např. při dvoukřídlových plošných dílců – dveře, skříně apod. Sesazování střídavě za sebou: a) Obrázek 48 - obrazec sesazenky je částečně asymetrický b) Obrázek 49 - pravá a levá strana párové sesazenky se obrací proti sobě zrcadlově c) Obrázek 50 – Výhoda střídavého sesazování za sebou – možnost použití pro více křídlové (dveřové) výrobky. Výsledkem je částečně symetrický obrazec obdobný sesazení na křížovou spáru

Obrázek 48 4

4

Obrázek 49 4

Obrázek 50 4


51

6.3 Uspořádání sesazenek a dýhové obrazce Uvedené sesazování, popsané výše, je podkladem pro vytváření tzv. dýhových obrazců, které jsou charakterizovány různým uspořádáním a směrem dřevních vláken k primárním rozměrům sesazenky. Dle tohoto uspořádání rozlišujeme sesazenky: a) Podélné

– označení Z

b) Příčné

– označení V

c) Šikmé

– označení U

d) Šachovité

– označení Y

e) Sesazené na křížovou spáru

– označení X, T, R

f) Střídavě šikmé

– označení SŠ

g) Radiální

– označení RA

h) Kombinované

– označení K

Vysvětlení pro jednotlivá uspořádání: Z – dřevní vlákna jsou rovnoběžná s delší hranou sesazenky V – dřevní vlákna jsou rovnoběžná s kratší hranou sesazenky U – dřevní vlákna zaujímají k hranám sesazenky úhel 45° Y – dřevní vlákna jsou střídavě rovnoběžná s kratší a delší hranou sesazenky. Střídající se části jsou tvořeny povětšinou ze čtverců (šachovnice) X – dřevní vlákna jsou rovnoběžná s delší hranou sesazenky, kdy vzniklý obraz má osu symetrie v „kříži“ = symetrie podle osy x i y T – dřevní vlákna jsou rovnoběžná s kratší stranou sesazenky, kdy osa symetrie je stejná jako u sesazenky na křížovou spáru X, tzn. liší se pouze průběhem dř. vláken R – dř. vlákna probíhají ke stranám sesazenky pod úhlem směřujícím vrcholem do středu nebo ze středu sesazenky SŠ – průběh vláken je u tohoto uspořádání střídavě šikmý. Sesazenky jsou tvořený z páskovitých přířezů, které jsou situovány rovnoběžně buď s kratší, nebo delší stranou sesazenky RA – dýhové přířezy mají tvar rovnoramenných či pravoúhlých trojúhelníků, kde vrcholy se stýkají ve středu sesazenky K – speciální případ, kdy jsou kombinovány dílčí sesazenky různých typů (výše uvedených) do jedné sestavy. Jedná se o sestavu složitějších obrazců, jejíž výsledné tvary a textury vytvářejí rozmanité parketové vzory, obklady a podhledy. Označení kombinovaných sesazenek je pak doplněno o příslušnou použitou kombinaci (např. K – ZRAZ), která byla použita 52

Obrázek 51 - uspořádání typu Z 5

Obrázek 52 - uspořádání typu V 5 Obrázek 53 - uspořádání typu U 5

Obrázek 54 - uspořádání typu Y 5

Obrázek 55 - uspořádání typu X 5

Obrázek 56 - uspořádání typu T 5

Obrázek 57 - uspořádání typu R 5 Obrázek 58 - uspořádání typu SŠ 5 Obrázek 59 - uspořádání typu RA 5

5


53

Obrázek 60 – usp. typu K-VZZV 6 Obrázek 61 – usp. typu K – ZRAZ 6

Obrázek 62 – usp. typu VTV 6

Obrázek 63 - usp. typu K – ZYZ 6

Obrázek 65 - usp. typu K – ZXZ 6

Obrázek 64 - usp. typu K – ZVZ 6

Tabulka 5 – vhodnost/nevhodnost použití kombinace způsobu sesazení k dané textuře Druh textury

Z v v v v v v v v v v

Nevýrazná Pásková Pruhová Fládrová Vlnitá Plamencová Květovaná Pyramidová Očková Kořenice

6

V v v v v v v v v v v

Vhodnost způsobu sesazení pro daný typ textury X T Y U R SŠ RA n n v v v v v n n v v v v v n n v v v v v n n n n v v v n n n n v v v n n n n v v v n n n n v v v n n n n v v v n n n n v v v n n n n n v v

•

n – nevhodné

•

v – vhodné


54

K v v v v v v v v v n

6.4 Technické požadavky na sesazované dýhy 6.4.1 Vlhkost Optimální vlhkost k výrobě sesazenek, které jsou určeny pro nábytkové dílce – viditelné i neviditelné nábytkové plochy, je 8%+-2%. Vyšší vlhkost je pak přípustná pouze v případech s níže uvedenými omezeními: -

sesazenky na čelní viditelné plochy je povolena max. 12% vlhkost v případě, že jde o sesazení do obrazců Z a V. Pro ostatní vnější viditelné sesazenky a sesazenky pro vnitřní plochy je vlhkost povolena na začátek zpracování

-

neviditelné sesazenky a ostatní vnitřní viditelné plochy mají povolenou vlhkost max. 17%.

-

pro všechny ostatní případy sesazenek vč. sesazenek na poddýžky je doporučeno pracovat s vlhkostí max. do 10%.

6.4.2 Rozměry Určování rozměrů sesazenek je ilustrováno obrázky 66, 67 a 68

55

Obrázek 66 - určování rozměrů sesazenek – dle průběhu dřevních vláken (A., B., C.) a dle skutečných rozměrů dílce (D.) 7 7

U nábytkových dílců je schéma určování rozměrů dýhových sesazenek následující:

Obrázek 67 - určování rozměrů u oboustranně odýhovaného nábytkového dílce 7

7


56

Pakliže se určuje rozměr sesazenky, jejíž textura má osu symetrie, tato osa symetrie sesazenky se musí krýt s osou symetrie dýhovaného dílce.

Obrázek 68 - určování rozměru sesazenky s osou symetrie 8

Definice pojmů: Šířka sesazenky – rozměr kolmý na směr průběhu dřevní vláken dýhy u sesazenek s obrazci sesazení Z, V, X, T nebo rozměr kratší strany u sesazenek s obrazci sesazení U, Y, R, SŠ, RA. Délka sesazenky – rozměr rovnoběžný s průběhem dřevních vláken u sesazenek s obrazci sesazení Z, V, X T nebo rozměr delší strany u sesazenek s obrazci sesazení U, R, SŠ, RA. Tloušťka sesazenky – rozměr kolmý k ploše sesazenky a rovněž rozměr shodný s tloušťkou dýhy, která je přířezem sesazenky. Velikost šířky a délky se odvozuje z hrubých rozměrů dílců nebo přířezů, na které se budou sesazenky lepit, zvětšených o přídavky: -

na hrubou šířku dílce/přířezu +10mm

-

na hrubou délku dílce/přířezu +10mm

U dílčích sesazenek, jež jsou meziproduktem při výrobě sesazenek s obrazci sesazenek typů: X, T, R, SŠ a K (tedy typy s osou symetrie) se šířka a délka určují shodně jako u sesazenek s konečným rozměrem, avšak přídavky na hrubý rozměr dílce/přířezu se rozdělí na poloviny z 10mm přídavku (čili po 5 mm) a přidá se k vnějším stranám dílčích sesazenek; kromě toho se u dílčích sesazenek přidá přídavek na zastřižení stran, které tvoří stykové spáry uvnitř sesazenky (vnitřní strany dílčích sesazenek):

8

-

zastřižení jedné stykové strany

+10mm

-

zastřižení dvou protilehlých stykových stran +15mm


57

Při ukládání souborů sesazenek k dýhování dílců/přířezů je nutné, aby strany s přídavky na šířku a délku byly rovnoběžné se stranami dílce/přířezu po celém obvodu. Pakliže jsou zvláštní případy odýhování (zj. u sesazenek na čelní plochy sesazených do obrazců, jejichž osa (osy) se musejí přesně krýt s osou dýhovaných dílců), doporučuje se pracovat se shodnými hrubými rozměry sesazenky i dílce. V praxi to znamená, že soubory pro dýhování jsou ukládány vždy na horní plochu dílce tak, aby lícovaly všechny strany sesazenky se stranami dílce. Sesazenky na spodní plochy se zhotoví s přídavkem, aby se při lisování zabránilo vzniku znečištění vlivem vytečeného lepidla. Tabulka 6 – Dovolené rozměrové odchylky sesazenek a pásků (hran) (Touš 1999)

Polotovar

Odchylka

Rozsah

Tloušťky

Tloušťky se měří v milimetrech na podélných stranách dýhových listů ve vzdálenosti 30 mm od podélných hran a 300 mm od příčných hran s přesností 0,01 mm

Šířky a délky Kolmosti Rovnoběžnosti

+ 15 mm, - 5 mm do 10 mm na 1 m do 15 mm na 1 m

Tloušťky

stejné jako u sesazenek

Šířky délky

+5 mm, -2 mm +10 mm, 0 mm

Sesazenky

Pásky na hrany

Tabulka 7 – Tloušťky okrasných dýh a jejich dovolené odchylky

0,5

0,6

0,7

Druh dřeviny

+-0,05

DB,JS,JM BK JV,HR,TR OL,BR TP,OS,VR,LP OR, exoty SM, JD BO, MD

0,08 n p p p n p p n

p p n p n p n p

n p n n p n n n

Tloušťka dýh (mm) 0,8 1 1,2 1,5 1,8 2,7 Dovolené odchylky (mm) +-0,1 +-0,15 Maximální rozdíly v listu (mm) 0,15 0,2 p n p n n n n n p p p n n n n n n n n n p n n p n n n p p p n n n n n n n n n n p p n p p n n n

•

p – povoleno

•

n – nepovoleno

58

3

3,5 +-0,2 0,25

n p n p p n p n

n n n n n n p n

Tloušťky dýh se odvíjejí zejména na dohodě mezi odběratelem a dodavatelem – uvedené tloušťky v tabulce jsou orientační. Obvyklé tloušťky jsou 0,5; 0,6; 1,2; 2,7 a dnes již není výjimečné setkat se s výrobou atypických tloušťek např. 3,0 mm. Udávané tloušťky náleží vlhkostem dýh v rozmezí od 12 – 17%. Výjimku tvoří kořenice, které se vyrábějí o 0,1 – 0,2 mm větší než je jmenovitá tloušťka. Tabulka 8 – Minimální šířky okrasných dýh (ČSN 49 2315)

Třída okrasné dýhy I. II./III.

*poznámka:

Technická jednotka cm cm

Šířka okrasné dýhy 15* 10*

Stoupání šířek 1 1

Dřevina mahagon s označením textury „a“, borovice a modřín se dovoluje šířka min. 10 cm s 10% zastoupením 8 cm kusů v dodávce

Tabulka 9 – Minimální délky okrasných dýh (ČSN 49 2315)

Délka podle třídy jakosti I. II./III.

Dřevina

Technická jednotka

OR, HR, TR

cm

90

40

5

ostatní

cm

180

60

5

Stoupání délek

6.4.3 Přídavky na sesychání sesazenek Ve výjimečných případech, kdy je z technologických či jiných důvodů nutné použít k sesazení dýhy s vlhkostí vyšší 10%, k základnímu jmenovitému rozměru dýhy a přídavku na hrubý rozměr se dále přidá rozměr/přídavek na sesychání. Nutno podotknout, že se zde musí dodržet omezení výše vlhkosti dle druhu použití a expozice sesazenky zmíněné v kap. 5.3.1 výše. Úpravy rozměrů sesazenek o přídavek na sesychání se stanovují zásadně jen na šířku dílců(sesazenek) s přihlédnutím ke skut. vlhkosti dýhy na začátku zpracování, dřevině i způsobu výroby zpracovávané dýhy. Pakliže jsou sesazenky se šířkou menší, než je uvedeno v následující tabulce, přídavky na sesychání se nestanovují.

59

Tabulka 10 - tabulka nejmenších šířek sesazenek pro stanovení přídavku na sesychání v závislosti na způsobu výroby dýh a skutečné vlhkosti dýh (Touš 1999)

Skupina dýh

I.

II.

III.

Způsob výroby dýh

11

L,KT KP,KPR KR L,KT KPT,KPR KR L,KT KPT,KPR KR

830 1110 1660 555 725 1110 415 555 830

Skutečná vlhkost zpracovávané dýhy (%) 12 13 14 15 Nejmenší šířka sesazenky (mm) 625 500 415 355 830 665 555 475 1250 1000 830 710 415 330 275 235 540 435 360 310 930 660 550 470 310 250 210 175 415 330 275 235 620 500 420 350

16

17

310 415 620 205 270 410 155 210 310

275 370 550 185 240 370 135 185 270

Vysvětlivky : L – loupané dýhy KP – krájené příčně KPR – krájené polo-radiálně KR – krájené radiálně KT – krájené tangenciálně KPT – krájené polo-tangenciálně

Tabulka 11 - skupiny dřev dle velikosti tangenciálního sesychání (Touš 1999)

Skupina dřevin I. II. III.

Tangenciální sesychání Z bodu nasycení vláken na vlhkost 0% β0(%) Při změně vlhkosti o 1% β1(%) do 7,69 do 0,25 od 7,70 do 10,65 od 0,26 do 0,35 od 10,66 a výše od 0,36 a výše

Přídavky na sesychání sesazenek se stanovují obvykle dvěma způsoby: a) výpočtem b) dle nomogramů

60

Výpočet pro stanovení přídavku se řídí vzorcem:

kde je:

c – přídavek na sesychání sesazenek (mm) c – šířka sesazenky při optimální vlhkosti (mm) 1

– tangenciální sesychání dřeva (%)

v – rozdíl mezi skut. a optimální vlhkostí (8%) zpracovávané dýhy (%) koef. druhu dýhy podle způsobu výroby

Pakliže se volí přídavky na sesychání dle nomogramů, platí, že sesazenky polotangenciální (poloradiální) se musí upravit koeficientem

=0,75, a 0,50 pro

sesazenky z dýh, které jsou krájeny radiálně. Tangenciálně krájené a dále loupané dýhy se vyčtou z nomogramů bez jakékoliv úpravy. Každé skupině dřev (I.,II.,III.) pak náleží specifický nomogram. Stanovené přídavky (z nomogramu či výpočtem) se zaokrouhlují na celé milimetry. Přídavky menší než 5mm se nepřepočítávají.

61

Obrázek 69 - Nomogram č.1 - přídavky na sesychání pro dřeviny β1 do 0,25% (skupina dřev I.) (Touš 1999)

62

Obrázek 70 – Nomogram č. 2, přídavky na sesychání pro dřeviny β1 od 0,26 – 0,35% (skupina dřev II.) (Touš 1999)

63

Obrázek 71 - Nomogram č. 3, přídavky na sesychání pro dřeviny β1 od 0,35 – výše (skupina dřev III.) (Touš 1999)

64

6.4.4 Textura a návaznost kresby sesazenek Protože sesazenky jsou složeny s více přířezů dýh do jednoho obrazce, je kladen velký důraz na návaznost kresby a pravidelnost obrazců. Sesazenky, sesazované proti sobě (zrcadlově), určené na vnější viditelné plochy, plochy za skly a vnitřní plochy dveří, musí mít dodrženu návaznost textury sousedních přířezů – správné figurální sesazení a souměrnost celého obrazce. Ostatní způsoby sesazování(za sebou, střídavě za sebou) musí být řešeny tak, aby jednotlivé dýhové přířezy, použité do sesazenky, odpovídaly přesně původnímu pořadí svazku. Pakliže jsou některé přířezy ze svazku vyřazovány pro nedovolené vady, počet za sebou vyřazených přířezů ve svazku na jednu sesazenku nesmí překročit počet dva kusy. Toto platí pro všechny sesazenky sesazené z polotangenciálních a tangenciálních dýh určené na čelní plochy. Pro párové sesazenky, sesazované střídavě za sebou je hlavním cílem z hlediska vizuálního aspektu, dodržet stejný odraz světla. To je velký problém, protože na pravé a levé straně dýhy dochází k různému odrazu světla, a tím dochází k sugestivnímu dojmu odlišného zbarvení sousedních přířezů i přesto, že je barevnost stejná. Dle pramenů je tento problém těžko měřitelný a je velmi individuální, je však zřejmý a závisí na průběhu a sklonu dřevních vláken. Tato problematika se musí jasně dohodnout ve smluvních podmínkách mezi dodavatelem a odběratelem, kdy se přesně stanoví pravidla možné úchylky „dojmové“ barevnosti. Jedná se prakticky o vizuální posouzení, tzn. záleží na zkušenostech posuzovatele a jeho schopnosti srovnat jednotlivé přířezy a vhodnost sesazení. I přes kvalitní sesazení pak následkem špatného rozhodnutí ve volbě přířezu zapříčiní morální znehodnocení.

65

6.4.5 Jakost sesazenek a okrasných dýh Technické požadavky na použité dýhy v sesazenkách upravují následující normy: ČSN 49 2315 – OKRASNÉ DYHY ČSN 49 2320 – SESAZENKY A HRANY Norma 49 2315 je přidružená k ČSN 492301 a je platná pro výrobu a dodávání okrasných dýh, které jsou vyrobeny krájením, nebo excentrickým loupáním. V normě je podrobně specifikováno: • tloušťky a dovolené odchylky dýh u jednotlivých dřev • minimální délky a šířky okrasných dýh • třídění ořechových a exotických dýh nahrazujících ořech • třídění dýh z listnatých dřevin domácího původu • třídění dýh z jehličnatých dřevin domácího původu • vlhkost, označování dýh, balení a skladování Technické požadavky na sesazenky a hrany upravuje norma ČSN 49 2320, která taktéž specifikuje názvosloví, rozdělení a všeobecné požadavky na zkoušení, měření, přejímku, balení, dopravu a skladování. Jakostně jsou okrasné dýhy rozděleny do třech skupin – I.II.III. Počet tříd jakostí a jejich jakostních znaků je stanoven pro jednotlivé dřeviny, či skupiny dřev. Jakost se určuje podle pravé strany. Pro určování svazku dýh je rozhodující jeho vrchní list. Vnitřní listy svazku misí mít v průměru jakost vrchního listu, přičemž odchylka jakosti od vrchního listu nesmí přesahovat víc, než jeden stupeň jakosti. V normě 49 2315 je uvedeno 6 tabulek, každá pro danou skupinu dřev. V tabulkách je pak soupis vad ve sloupcích, a pro každou jakost dán jejich rozsah. Z hlediska těchto vad se hodnotí: suky zdravé srostlé, suky, zárosty, otvory, koncové trhliny, vnitřní trhliny, poškození hmyzem, zabarvení, drsnost povrchu a zvlnění Dalším kritériem při hodnocení jakosti je dle normy třídění podle textury. Označení textur je rozděleno na „a“ a „b“ – platí pro třídy jakosti I.II. Pro III. jakost se textura nehodnotí. Je důležité také podotknout, že toto rozdělení se vztahuje pouze na ořechové dýhy a dýhy z exotických dřevin. Dřeva domácího původu – listnaté a jehličnaté rozdělení do tříd I.a,I.b,II.a,II.b nemají. Souhrnně lze konstatovat, že požadavky na texturu s označením „a“ jsou výrazné jádro (ze 70% plochy listu), vlnitá

66

textura či výrazné pásky (ze 75% plochy listu). Tyto požadavky jsou specifické pro normou stanovené dřeviny. Na texturu s označením „b“ požadavky kladeny nejsou. Rozdělení jakostních tříd dle výrobců již dnes však nevyhovuje. Na nátlak odběratelů si výrobci stanovili nové jakostní třídy podle jejich potřeb. Jakostní třídy jsou rozděleny na skupiny a každá skupina předurčuje dýhu k danému účelu použití. Výrobce definuje počet tříd jakosti a určuje kvalitu jednotlivých tříd dle požadavků a nároků odběratele. Materiál je rozsortován do daných tříd a připraven k exportu. Každá třída má nadefinovanou minimální šířku a délku. (Touš 1999) Odběratel (zákazník) je pak v jednodušší situaci a vybírá dýhy podle toho, jaké sesazenky (jaký druh, kam jsou určeny, jaké délky) vyrábí. Při koupi dýh si nabízený materiál kontroluje a případné neshody kvality ujasňuje a vylučuje ty svazky dýh, které jeho představu o jakosti nesplňují. (Touš 1999) V následujících tabulkách je uvedeno typické rozdělení vad pro sesazenky – dle druhu nábytkových ploch, pro které jsou určeny (tabulka 13) a použití (tabulka 12).

67

Barva Jakostní třída

Použití

Textura Flader

Světlá

Do červena

Tmavá

n

n

n

Souměr.

Nesouměr.

np

np

Fríz

Suky

Zarostlé suky

np

n

n

Vady Dřen. Paprsky (zrcátka)

Dřeňové skvrny (fleky)

Délka (m)

n

1,00 - 4,00

2

Atypické interiéry (Hotely, Banky, atd.) Dveře (super)

p

n

n

p

n

p

n

n

n

n

2,05 - 2,40

3

Dveře (normální)

p

n

p

p

p

p

n

n

n

n

2,05 - 2,40

4

Dveře

p

p

p

p

p

p

n

n

np

p

2,05 - 2,40

5

Panely +

p

n

n

p

n

p

n

n

n

n

2,6 +

6

Panely 1

p

n

p

p

p

p

np

np

n

n

2,60 +

7

Panely 2

p

p

p

n

p

p

np

p

np

p

2,60 +

8

Panely C

p

p

p

n

n

p

np

p

JEN

p

2,60 +

9

Ložnice

p

n

n

p

p

p

n

n

n

n

0,50 - 3,00

10

Obývací pokoje

p

p

p

p

n

p

n

p

n

n

0,50 - 2,20

11

Kancelářský nábytek *

p

p

p

n

n

p

n

n

p

n

0,70 - 2,00

12

Nábytek A (elegantní) *

n

n

n

p

n

p

n

n

n

n

1,50 - 2,00

13

Nábytek B (klasický) **

n

n

n

p

p

p

n

p

n

n

0,50 - 4,00

14

Dýhy (netříděné)

p

p

p

p

p

p

p

p

p

p

0,50 - 3,00

1

n

p - povoleno = v dané skupině může být obsažena n - nepovoleno = v dané skupině nemůže být obsažena np - nemusí, ale může být obsažena (záleží na požadavcích zákazníka) 1 - nejjakostnější třída Pozn.

14 - nejméně kvalitní nesortovaný materiál * - je možno volit a vybírat barvu (sortovat) ** - není umožněn výběr barev Flader - textura, která vznikne na dýhovém přířezu polotangenciálním nebo poloradiálním krájením (nepravidelné vrstevnicové obrazce

Fríz - textura vznikající výhradně tangenciální způsobem krájení. (letokruhy tvoří rovnoběžky, rovnoletý materiál) Tabulka 12 - rozdělení vad pro sesazenky – dle použití

68

Sesazenky Druh vady

Provedení

na vnější plochy ostatní viditelné čelní plochy

Na vnitřní plochy za posuvná skla a ostatní dveře skleněné dveře viditelné

Suky zdravé

přírodní i mořené

jsou dovoleny, pokud nepůsobí rušivě

suky vypadavé a otvory po nich, poškození hmyzem


Nejsou dovoleny, odborně vyspravené jsou dovoleny jen u kořenic a u dýh s bohatou texturou

Trhliny koncové, středové a chybějící kousky dýh


U kořenic a dýh s bohatou texturou musí být odborně vyspraveny

přírodní

jsou povoleny jen neodlupčivé a tvořící jemnou texturu

Dřeňové paprsky mořené Běl zdravá

přírodní

Nepřirozené zbarvení a záběhy

jsou dovoleny

Poddýžky barvou výrazně odlišné nejsou dovoleny pod světlé dřeviny

Jsou dovoleny výspravy klínem téže dřeviny a shodného průběhu dřevních vláken Bez omezení Výspravy musí být téže barvy a textury, délky do 150mm a Bez omezení počtu a šířky do 10mm v počtu na 1 dýh. List. Ses. počtu a velikosti velikosti výspravy 1 výsprava 2 výspravy výspravy Jsou dovoleny jen neodlupčivé

Jsou dovoleny jen neodlupčivé a tvořící jemnou texturu je dovolená s výjimkou DB, BO, MD

jsou dovoleny

Je dovolena

je dovolená Nejsou dovoleny, odborně vyspravené jsou dovoleny jen u kořenic a u dýh s bohatou texturou

U dřevin s nevýraznou texturou nejsou dovoleny, u ostatních dřevin jsou dovoleny do 1/2 délky

Jsou dovoleny

Jsou dovoleny výspravy klínem téže dřeviny a shodného průběhu dřevních vláken Tabulka 13 – rozdělení vad pro sesazenky – dle druhu nábytkových ploch, na které jsou určeny (Touš 1999) mořené

na neviditelné plochy

odborně vyspravené do ø4mm jsou dovoleny, musí být jsou dovoleny, přelepeny lepící páskou, ostatní nesmí však působit musí být vyspraveny rušivě Trhliny musí být těsně sevřeny a přelepeny lepící páskou nebo vláknem

mořené

přírodní

Dýhové pásky

Jsou dovoleny mírné záběhy

69

barvou výrazně odlišné nejsou dovoleny pod světlé dřeviny

na hrany vnější H +

na hrany ostatní H

nejsou dovoleny

Jsou dovoleny pokud jsou vzdáleny min. 4mm od okrajů pásky

nejsou dovoleny

nejsou dovoleny

nejsou dovoleny

nejsou dovoleny

nejsou dovoleny

jsou dovoleny jen neodlupčivé

není dovolena

je dovolena

nejsou dovoleny

nejsou dovoleny

6.4.6 Označování sesazenek Technická a výrobní dokumentace používá k označování dýh a sesazenek následující značky a zkratky: Označování dřevin: Jehličnaté: • • • •

Smrk Jedle Modřín Borovice

SM JD MD BO

• • • • • • • • • • • • • •

Dub Buk Jasan Jilm Javor Ořech Bříza Třešeň Hruška Lípa Olše Topol Osika Vrba

DB BK JS JM JV OR BR TR HR LP OL TP OS VR

• • • • • • • • • • •

Avodire Eben Limba Makore Ovangkol Teak Bubingo Koto Mahagon Okoume Palisander

AVO EBE LMB MAC OVE TEK BUB KTO MAH OKU PLR

Listnaté:

Exotické:

Ostatní dřeviny, pro které nejsou stanoveny zkratky se vypisují celým slovem

70

Označování způsobu sesazení dle průběhu vláken a průběhu spár (podle kapitoly 6.3) Z, V, U, Y, X, T, SŠ, R, RA, K Označení způsobu výroby dýh: • dýhy loupané excentricky

L

• dýhy krájené tangenciálně

KT

• dýhy krájené radiálně

KR

• dýhy krájené polotangenciálně

KPT (KPR)

Označení sesazenek podle durhu nábytkových ploch, na které jsou použity: • sesazenky na vnější přední plochy • sesazenky na ostatní vnější plochy + • sesazenky na vnitřní plochy • sesazenky na skryté plochy

•

• dýhové pásky na vnější hrany

H+

• dýhové pásky na ostatní hrany

H

6.4.7 Spárová pevnost Spárová pevnost je na sesazených dýhách jedním z nejdůležitějších parametrů. Rozumíme jí pevnost spojení jednotlivých dýhových přířezů v sesazence. Spoj je v sesazence namáhám těmito způsoby: •

pevnost v tahu kolmo na směr průběhu spoje

•

pevnost v ohybu rovnoběžně s průběhem spoje

•

pevnost ve smyku ve směru kolmém na plochu dýh

V současné době se technologie spojování dýhových přířezů rozdělují do těchto skupin: 1) Spojování lepící páskou (obrázek 72) a) neperforovanou b) perforovanou 2) Spojování tavným vláknem (obrázek 73) a) jedním vláknem b) dvěma vlákny

71

3) Spojováním na tupou spáru lepidlem (obrázek 75) a) PVAC lepidly b) močovinovými lepidly c) lepící směsí (kombinací lepidel) 4) Spojováním na ozubený spoj (obrázek 74)

Obrázek 72 – ruční sesazování motivů pomocí lepící pásky (intarsie) 9

Obrázek 73 - sesazení přířezů tavným vláknem (prop.mat. KUPER)

9

http://www.solory.cz/zaci/intarzie.jpg [cit.2011-02-15]

72

Obrázek 74 - sesazení přířezů (cinkování) na ozubený spoj (vlevo rovnoměrné ozuby, vpravo nerovnoměrné ozuby) (prop.mat.F+R)

Obrázek 75 - sesazení přířezů na tupou spáru

Obecně by pevnost spojení měla být vyšší, než pevnost spojovaného materiálu. Toto platí při dodržení správného technologického postupu. Dále záleží na druhu lepeného materiálu, tloušťce přířezů a jeho technických vlastnostech – drsnost povrchu, hustota, vlhkost a teplota povrchu. Spoje by měly taktéž dosahovat dostatečně pevných a pružných hodnot, neboť sesazenky musí držet pospolu v celém rozsahu procesu výroby včetně manipulací, dopravy a lisování. Při této operaci jsou spoje namáhány enormně vysokými silami. Při nedodržení technologických parametrů lisování – teplota, čas a nános lepidla může mít za následek rozestupování sesazenkových spojení a může tak dojít k vytečení lepidla na povrch jednotlivých přířezů → znehodnocení sesazenek.

Sesazení na tupou spáru je řešeno spojením přířezů v celé své délce. Tímto je spojovaný materiál dokonale chráněn např. proti vnikající vlhkosti a nedochází i k prosvítání tavného vlákna, jako tomu může být u sesazení technologií tavným 73

vláknem. Technologie lepení na tupou spáru klade vysoký požadavek na přesnost střihu a tloušťkové dimenze jednotlivých přířezů, ale odpadá operace broušení spojení (sesazování pomocí lepící pásky). Technologie sesazení pomocí tavného vlákna je způsob nejčastější a nejméně náročnější způsob, avšak má velké nevýhody oproti sesazování na tupou spáru v tom, že zde dochází k velkému procentu prosakování lepidla spárou při lisování, či prosvítání samotného tavného vlákna, což se vnímá jako znehodnocení. Technologie lepení lepící páskou je poměrně stará, avšak její pevnost je vysoká a nejméně náročná na dodržení technologických postupů. Problémy vznikají až po nalisování a odstraňování lepící pásky broušením. Tento problém se řeší lepením dýhových sesazenek tak, že papírová páska je kladena do spoje mezi dýhovou sesazenku a konstrukční desku. Klade-li se dýhová sesazenka páskou na lepený materiál vzniká problém prolisování papírové pásky a uvolňování styčných spár v důsledku nestálosti použitého lepidla na lepící pásce. Tento problém byl vyřešen použitím perforované lepící pásky a tím zajištění soudržnosti spár dýhové sesazenky. Tato technologie je na ústupu a používá se jen při spojování dýh o takové tloušťce, které by se jinými technologiemi nedaly spojit. (Touš 1999) Tématem o porovnání jednotlivých pevnostních charakteristik u daných technologií sesazení dýhových přířezů se zabýval ve své diplomové práci student Touš (1999), který uvádí, že z naměřených hodnot je nejpevnějším spojením spoj na tupou spáru, jehož pevnost vykazuje vyšší hodnoty než hodnoty pevnosti v namáhaném směru samotného materiálu, který byl spojován (F = 41,36 N zatížení u měřeného vzorku). Díky tomuto se tento systém spojování upřednostňuje, ve smyslu kvality sesazení, oproti ostatním sesazovacím systémům. Druhým nejpevnějším spojením je spojení tavným vláknem metodou „zickzack“ zpevněný kolmo na spáru tavným vláknem. Zpevňování čel konců dýhových sesazenek tavným vláknem je opodstatněné a přináší zvýšení pevnosti spoje o cca 20%. (F = 35,13 N zatížení u měřeného vzorku) ( Touš 1999) Nejmenší pevnost dle Touše (1999) byla naměřena u samostatného spojení tavným vláknem „zick-zack“. Zkušební tělíska z větší části byla narušená mimo spoj. Pevnost spojení je na hranici pevnosti dýhových přířezů (F = 17,19 N u měřeného vzorku). Je důležité podotknout, že zkušebními vzorky experimentu provedeného Toušem byly profilově shodné s vzorky, které jsou použity pro porovnání sesazovacího stroje 74

OMNIMASTERU, tzn. vzorky o rozměrech 120 x 50 mm a tloušťce +-0,6 mm (odchylkami setin až jedné desetiny mm). Naměřené hodnoty lze proto považovat za porovnatelné s hodnotami spárové pevnosti BK vzorků tl. 0,55 mm. V kapitole 8.4 – Spárové pevnosti pak naměřené hodnoty v tabulkách ukazují napětí, která jsou nutná k přetržení lepeného spoje, téměř 2x vyšší (81,71 N) v průměru u původního OMNIMASTERU a 2,5x vyšší (109,1 N) v průměru u inovovaného sesazovacího stroje. Je tedy zajímavé vidět, jak odlišná mohou být napětí, při použití shodného principu sesazování – lepená spára, avšak odlišných technologických faktorů – sesazovací stroj, lepidlo, lisovací tlak a teplota. Hodnoty lišící se násobku 2 a 2,5 nejsou zdaleka zanedbatelné.

75

7 Strojní sesazování a sesazovací stroje 7.1 Producenti strojů v oblasti sesazování V dnešní době, kdy se požadavky na výrobky obecně zvyšují a je předpoklad maximalizace využití produktově-časového aspektu, je strojní sesazování naprosto neodmyslitelnou součástí výroby sesazenek. Ruční výroba se dnes ve větší míře vyskytuje spíše u výroby okrasných intarsií. Malosériové a velkosériové výroby jsou na mechanizaci produkce závislé, protože s postupem doby se podíl lidské manuální práce neustále snižuje – ať z pohledu snížení náročnosti práce, zvýšení produktivity a efektivity výroby aj. Strojně sesazované dýhy nejsou z pohledu návaznosti textury sesazovány pouze tehdy, pokud jsou kladeny příliš velké nároky na přesné dodržení návaznosti textury a kresby mezi jednotlivými přířezy s obrazci sesazení Z a V. Pro strojní sesazování jsou v současné době na prvním místě v dodávkách dřevařských technologií dvě firmy: •

FISHER+RÜCKLE

•

KUPER

Firmy jsou naprostým leaderem na trhu se sesazovacími stroji. FISHER+RÜCKLE (FR) se zabývá výrobou sesazovacích strojů a nůžek pro střih dýhových přířezů a technologie sesazování je postavena na lepení. Z pohledu druhu sesazovacího stroje se rozlišují: •

Podélné sesazovací stroje

•

Příčné sesazovací stroje

Firma FR sází na technologii lepení na tupou spáru a tudíž v jejím sortimentu se jen těžko hledají stroje na sesazování tavným vláknem. Tupá spára vykazuje vyšší pevnostní charakteristiky a má i jiné technické výhody oproti sesazování tavným vláknem či lep. Páskou, a tudíž je pro FR vývoj a konstrukce sesazovacích strojů pro lepení na tupou spáru prioritní. Firma KUPER je druhým z nejznámějších producentů dřevařských technologií v oblasti sesazování. Začínala vývojem technologie sesazování lepící páskou, kdy stroje s tímto typem sesazování se velmi dobře osvědčily a značka si tak získala jméno. Lepící páska je nejlevnější technologií umožňující sesazovat přířezy o tloušťkách od 2,7 – 5 mm, proto je možné, že jsou tyto stroje někde stále používány. Technologie sesazování pomocí lepící pásky je však dnes již překonána modernějšími technologiemi a proto s postupem času se firma KUPER přeorientovala na metodu sesazování pomocí tavného 76

vlákna tzv. „zick zack“. U této technologie, jež se ukázala jako spolehlivá, levná a efektivní již firma zůstala a dodnes inovuje své stroje v této oblasti.

7.2 Sesazovací stroje Pro přehled je zde uveden základní soupis vybraných typů sesazovacích strojů obou výše zmiňovaných výrobců s fotografiemi z katalogů aj. propagačních materiálů. Mezi známé a používané stroje patři: a) Podélné sesazovací stroje pro sesazování lepící páskou - KUPER FT, FZK/D, RS 7, PZM, atd. b) Podélné sesazovací stroje kombinované - KUPER FW/J 920 atd. c) Příčné sesazovací stroje pro sesazení tavným vláknem - KUPER FW/Q 1800/2800/3600 d) Podélné sesazovací stroje pro sesazení na tupou spáru - FISHER+RÜCKLE – OMNIMASTER/CUTMASTER, KUPER FW/L 1200 e) Sesazovací stroje na ozubené spoje (cinkování) - KUPER ZI/ZU

77

Obrázek 76 – (zleva) KUPER FW/J 920 a KUPER FW/Q 1800/2800/3600 11

Obrázek 77 - (zleva) FISHER+RÜCKLE CUTMASTER A OMNIMASTER 10

Obrázek 78 - KUPER FW/L 1200V 11

10 11

z propagačních mat. firmy FISHER+RÜCKLE z propagačních mat. firmy KUPER

78

Obrázek 79 - KUPER ZI/ZU 12

7.3 Sesazovací stroj OMNIMASTER Charakteristika stroje Jedná se o podélný sesazovací stroj značky FISHER+RÜCKLE, využívající technologie lepení na tupou spáru. Lepí se paralelně dva dýhové přířezy stejné tloušťky. Doporučovaným lepidlem FR je typ UREA, které s dodržením správného lisovacího tlaku a teploty zajišťuje pevný soudržný spoj. Nanášení lepící směsi je integrované ve stroji samotném, externí nanášečka tedy odpadá. Stroj je opatřen robustním odolným a nerezavějícím dopravním řetězem s kloubovými kolébkami, operačním panelem, na kterém se přehledně zobrazena lisovací teplota, tlak a posuvná rychlost. Po odstranění ochranného krytu je snadno přístupná nádoba pro doplnění lepící směsi a ostatní vnitřní součásti pro nastavení, seřízení nebo čištění. Disponuje rozdílnými zónami teplot pro samostatné nastavení teploty lepící směsi a teploty pro lisování. Chladící jednotka prodlužuje životnost nádoby na lepící směs. Technické parametry stroje Posuvná rychlost:

20 – 30m/min

Délka dýhových listů:

300 – 3200 mm

Šířka dýhových listů:

45 – 1200 mm

Tloušťka dýh:

0,4 – 0,9 (1,5) mm

12

z propagačních mat. firmy KUPER

79

8

Měření

8.1 Měření vytečení lepidla Cílem tohoto měření bylo zjistit podíl viditelného vytečeného lepidla na obou stranách sesazenek jakožto výstupu z původního a inovovaného sesazovacího stroje. Je zde hodnoceno jasně viditelné vytečené lepidlo a lesklé méně viditelné vytečené lepidlo (viz metodika kap. 3.1). Nejdůležitějším číselným výstupem je v tabulkách 15 a 17 celkové zanesení plochy lepidlem na rubové i lícové straně – aritmetický průměr jednotlivých spár na dané straně. Tučně zvýrazněné hodnoty představují jasně viditelné vytečené lepidlo (obrázek 1 kap. 3.1), nezvýrazněné hodnoty pak představují lesklé, nevýrazné vytečení (obrázek 2 kap.3.1).

Obrázek 80 - vytečené lepidlo na OR sesazence

80

Tabulka 14 – Měření vytečeného lepidla na původním stroji OMNIMASTER – délkové vyjádření

č. spáry 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40

Vytečené lepidlo - starý stroj (OR) spára č. - vyjádření v cm lícová strana spára č. - vyjádření v cm rubová strana 1 40 5,6 1,6

2 0,8 4

3 4 2,4 0,8

4 0,8 3,2 5,6

5 2,4 0,8 1,6

1 4 3,2a 24 24

3 0,8 1,6

4 2,4 -

5 4 -

12 56 80 80 80 1,6 4a 40 8 3,2 40 40 a 1,6 2,4 a 40 3,2 ? 3,2 6,4 2 5cm 2 10cm 4dm2

2 4 32 a 3,2 1,6 8 3,2 2,4 3,2 2,4 2,4 0,8 2,4 1 a 40 2,4 9,6 3,2 3,2 4 4 3,2 1,6 1,6

16 8 3,2 4 4,8 8 0,8 4 24 6,4 0,8 4,8 3,2 2,4 3,2 2 a 30 0,8 5,6 3cm2 - výtok 2cm2 výtok 5cm2 výtok 4,8 0,8 2,4 4,8 1,6 1,6 0,8 0,8 2,4 2,4 4,8 3,2 1,6 1,6 8 3,2 -

1,6 4 1,6 1,6 8 4 1,6 3,2 32 0,8 8 3,2 3,2 3,2 2,4 0,8 0,8 1,6 1,6

4 2,4 44 2,4 2,4 0,8 4,8 2,4 1,6 2,4 12 3,2 1,6 2,4 0,8 2,4 0,8 1,6

2,4 0,8 2,4 4,8 3,2 2,4 0,8 0,8 0,8 2,4 0,8 0,8 3,2 1,6 1,6 2,4 2cm2

1,6 1,6 1,6 2,4 2,4 18 4,8 2,4 1,6 2,4 40 8cm2

0,8 2,4 3,2 3,2 0,8 0,8 0,8 2,4 4 1,6 1,6 0,8 0,8 2,4 0,8 2,4 3,2 2,4 0,8

0,8 2,4 0,8 0,8 5,6 0,8 2,4 0,8 0,8 64 2,4 1,6 2,4 0,8 0,8 3,2 2,4 3,2 1,6

2,4 0,8 0 2,4 1,6 1,6 3,2 2,4 0,8 1,6 a 40 0,8 2,4

0,8 3,2 1,6 3,2 1,6 1,6 2,4 2,4 1,6 2,4 2,4 0,8 3,2 1,6 2,4 1,6 2,4 1,6

2,4 1,6 2,4 2,4 4 0,8 1,6 3,2 3,2 0,8 4,8 2,4 0,8 3,2 5,6 0,8 5,6

2,4 0,8 1,6 2,4 2,4 2,4 4,8 0,8 2,4 2,4 4 2,4 0,8 2,4 2,4 2,4 1,6

0,8 0,8 0,8 1,6 0,8 1,6 2,4 1,6 1,6 4,8 3,2 3,2 0,8 1,6 -

3dm2 2,4 2,4 4 0,8 3,2 4 0,8 3,2 0,8 2,4 4 0,8 1,6 0,8 2,4 0,8 0,8

0,8 1,6 2,4 0,8 0,8 4 0,8 0,8 0,8 0,8 1,6 0,8 2,4 1,6 0,8 0,8 1,6 0,8

1,6 8 3,2 0,8 1,6 2,4 2,4 0,8 0,8 0,8 0,8 3,2 0,8 2,4 0,8 0,8

0,8 3,2 0,8 0,8 2,4 2,4 3,2 2,4 0,8 0,8 0,8 -

0,8 2,4 1,6 1,6 3,2 1,6 0,8 -

pozn. Tučně zvýrazněno znamená jasně viditelné lepidlo, bez zvýraznění: lesklé a světlé lepidlo, špatně viditelné

81

Tabulka 15 - Měření vytečeného lepidla u původního typu OMNIMASTERU – procentuálně Vytečené lepidlo - starý stroj (OR) č. vzorku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 Průměr

spára č. - % vyjádření lícová strana 1 2 3 4 5 5 1 3 50 7 1 3 4 1 2 5 1 7 2 2 5 3 20 10 5 3 1 2 4 2 55 3 2 5 2 3 6 6 10 3 4 2 10 5 1 1 2 6 3 3 5 4 3 1 3 2 1 18 30 40 8 1 3 1 1 10 6 4 3 15 4 4 4 1 6 3 4 2 1 3 4 3 3 4 2 32 1 1 2 3 1 1 3 2 7 2 1 3 50 2 2 15 8 24 25 1 3 3 1 6 4 2 1 1 1 2 3 2 1 3 4 3 3 2 6 2 5 3 1 2 2 1 3 2 2 3 2 6 3 1 3 1 2 1 2 4 3 2 3 3 4 3 6 3 3 1 5 4 6 1 6 3 4 4 4 3 1 1 2 2 1 2 3 4 3 10 2 7 3 2 4 3 1 3 2 7 2

spára č. - % vyjádření rubová strana 1 2 3 4 5 5 1 3 5 34 5 40 2 30 15 2 1 1 3 10 3 3 70 4 4 1 1 100 3 4 1 0 100 4 1 7 3 100 2 3 1 1 55 3 1 3 2 1 3 1 2 10 4 3 5 1 4 54 2 3 50 80 52 3 2 3 53 12 1 2 4 4 1 3 4 4 3 1 1 4 5 1 1 8 5 3 4 4 4 3 52 15 2 3 4 1 30 2 1 2 3 12 1 2 1 1 9 3 2 10 4 3 3 3 4 1 2 5 1 1 1 1 1 2 4 5 5 1 1 1 3 4 1 3 1 1 1 3 2 1 3 2 5 1 1 3 4 1 3 1 4 2 2 4 3 1 1 1 1 3 1 3 1 2 1 2 1 1 1 1 1 1

Velikost vytečení lep Lícová Rubová pl pl % % 15 3,5 4 9,8 4 18 8 5,5 5 21,5 17 27,5 4 27 6 28,8 4 1,8 4 16 4 4,3 23 4,3 3 47,3 3 15 7 17 5 3 3 3,3 4 2,8 10 5 2 19,5 16 10 13 5 8 3,5 4 5,5 2 3,3 4 2 4 1 3 2,3 4 1,5 2 1,3 3 2 5 0,8 4 2,8 5 3,5 3 2,3 1 2,8 3 1 6 2,5 3 1,5 3 0,8 5,7 8,39


82

Tabulka 16 - Měření vytečení lepidla u inovovaného typu OMNIMASTER – délkové vyjádření č. vzorku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49

Vytečené lepidlo - nový stroj (OR) spára č. - vyjádření v cm lícová strana spára č. - vyjádření v cm rubová strana 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1,2 2 0,6

1,2 3,2

8 4 0,6

0,6 1,2

5,6 0,8 8

3,2 4 0,4 3,2

0,7 12 0 0,8

0,4 8 0,6

2 4

0,5 8,8 4,8

2

0,8

1

8 0,4

12 9,6 2

16

6,4 4 1,6

8 0,6 1,2

1,6

1,6

0,5 0,7 6,4

4

7 0,8 0,7

3,2

4

0 0,9 4

9,6 7 20

2

0,6 2,4

0,5 8

0,5 4 8

0,6

4

4

0,4 8

4

4

0,5 2,4

0,8

4

8 4

8

8 4

2,4

0,6

0,6 8


83

Tabulka 17 - Měření výtoku lepidla u inovovaného stroje OMNIMASTER – procentuálně

č. vzorku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 49 Průměr

Vytečené lepidlo - nový stroj (OR) spára č. - % vyjádření lícová spára č. - % vyjádření rub. strana strana 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1,5 2,5 0,7

1,5 4

10 5 0,5

0,6 1,5

7 0,6 10

4 5 0,5 4

0,5 15 0,5

0,6 10 0,8

2,5 5

10 6

2,5

0,6

1

10 0,7

15 12 2,5

20

8 5 2

10 0,5 1,5

2

2

0,5 0,7 8

5

8 1 0,5

4 0,7

5

5

12 10,5 25

2,5

0,6 3

0,8 10

0,4 5 10

0,5

5

5

1

5

0,8 10

5

5

3

10

10 5

3 0,8 10

84

10 5

Vytečení lep Líc. pl. Rub. pl. % 0 0 0,6 1 2,5 1,3 0 0,3 0 0 1 1,3 0,4 0 4,8 0 0 0 1,4 5 3,6 2,6 8,8 0 0,4 3,9 0 0 0 0 0 0 0 0 0 1,3 0 0 0 2,7 3,8 0 0 0 0 0,2 2,5 0 0 1

% 1 0 3,8 3,6 4,5 1,9 0 0,6 0 4,3 0,3 2,5 1 0 2,1 6,6 3 0 2 1,3 0,1 0 0 0 0,1 3,8 5,1 0 0 2,5 0 0 1 0 0 3,8 0 0 0 0 0 0 0 0 0,8 0 0 0 0 1,13

8.2 Měření kvality sesazení zvlněných dýh Zde je měřeno rozlepení mezi dýhovými přířezy na koncích (okrajích) a uprostřed formátů (viz metodika kap. 3.2). Výsledky jsou v procentuálním vyjádření rozlepení z celkové délky spáry v tab. 18 a 19. Testovanou dřevinou je BK tloušťky 0,55 mm.

Obrázek 81 - rozlepení spár u původního typu sesazovacího stroje

Obrázek 82 - rozlepení spár u nového typu sesazovacího stroje

85

Tabulka 18 - Měření kvality sesazení zvlněné dýhy u původního stroje - délkové a procentuální vyjádření Kvalita sesazení zvlněné dýhy - starý stroj (bk) - 0,55mm č. vzorku spára č. - % vyjádření spára č. - délkové vyjádření v cm 1 2 3 4 5 1 2 3 4 5 1 75 50 60 40 2 75 75 10 60 60 8 3 100 75 10 20 80 60 8 16 4 30 90 20 50 20 24 72 16 40 16 5 10 80 40 90 25 8 64 32 72 20 6 80 40 85 50 64 32 68 40 7 80 20 60 20 64 16 48 16 8 15 12 9 85 68 10 5 4 11 10 8 12 15 20 12 16 13 30 45 24 36 14 20 20 16 16 15 15 12 16 15 12 17 15 15 12 12 18 40 32 19 60 5 5 48 4 4 20 85 50 68 40 21 55 40 44 32 22 30 30 24 24 23 40 32 24 50 40 25 26 27 35 28 28 20 15 16 12 29 15 15 12 12 30 20 15 16 12 31 10 10 8 8 32 5 4 33 35 28 34 3 2,4 35 36 65 10 52 8 37 70 56 38 10 80 10 8 8 95 76 64 39 90 90 72 72 40 80 80 100 100 41 42 35 28 43 100 80 44 5 4 45 65 52 46 3 2,4 47 20 16 48 70 56 Průměr

Velikost rozlepení délka podíl cm % 100 25 128 32 164 41 168 42 196 49 204 51 144 36 12 3 68 17 4 1 8 2 28 7 60 15 32 8 12 3 12 3 24 6 32 8 56 14 108 27 76 19 48 12 32 8 40 10 0 0 0 0 28 7 28 7 24 6 28 7 16 4 4 1 28 7 2,4 0,6 0 0 60 15 56 14 156 39 144 36 160 40 0 0 28 7 80 20 4 1 52 13 2,4 0,6 16 4 56 14 56,85 14,21

pozn. Tučně zvýrazněno znamená rozlepení uprostřed, bez zvýraznění rozlepení okrajů

86

Tabulka 19 - Měření kvality sesazení zvlněné dýhy u inovovaného stroje - délkové a procentuální vyjádření Kvalita sesazení zvlněné dýhy - nový stroj (bk) - 0,55mm spára č. - % vyjádření

č. vzorku 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20 21 22 23 24 25 26 27 28 29 30 31 32 33 34 35 36 37 38 39 40 41 42 43 44 45 46 47 48 Průměr

1 5 -

2 7 8 10 9 15 15 8 1,5 2,5 5 2,5 5 5 8 25 -

3 10 3 10 25 10 12 10

4 20 15 4 10 4 12 10 2,5 10 2,5 5 15 20 8 1,5 5 5 -

5 0 10 2 2,5

spára č. - délkové vyjádření v cm 1 2 3 4 5 8 16 12 8 2,4 1,6 5,6 2 6,4 3,2 8 7,2 12 8 12 6,4 3,2 1,2 2 9,6 8

4 2 2 8

2 4

4 20 20

8 20

4

12 16 6,4

16 16

4 1,2 4

6,4

20 4 8 9,6 19

12

9,6

Velikost rozlepení délka podíl cm 24 20 4 8 10 8 7 20 12 10 1 2 0 10 8 0 0 0 0 0 4 2 2 8 0 0 2 8 0 16 36 40 6 4 1 10 0 0 0 0 0 20 0 4 0 8 10 29 7,35

% 6 5 1 1,9 2,4 2 1,8 5 3 2,4 0,3 0,5 0 2,4 2 0 0 0 0 0 1 0,5 0,5 2 0 0 0,5 2 0 4 9 10 1,6 1 0,3 2,6 0 0 0 0 0 5 0 1 0 2 2,4 7,2 1,84

pozn. Tučně zvýrazněno znamená rozlepení uprostřed, bez zvýraznění rozlepení okrajů 87

8.3 Figurální sesazení Estetické hodnocení sesazenky, ve smyslu hodnocení návaznosti textury jednotlivých přířezů, se uskutečnilo pečlivým vizuálním posouzením. Výstupem, při hodnocení sesazení do figury, je počet nedokonale sesazených přířezů, resp. počet nedokonale figurálně sesazených sesazenek. Testovanou dřevinou byl v tomto případě OR tl. 0,55 mm. Tabulka 20 – Hodnocení figurálního sesazení přířezů v sesazence

Typ stroje Původní Inovovaný

Počet nedokonale figurálně sesazených sesazenek 5 0

Obrázek 83 - správné figurální sesazení přířezů OR sesazenky

Obrázek 84 - špatné figurální sesazení přířezů OR sesazenky

88

8.4 Spárová pevnost Měření spárové pevnosti bylo provedeno u sesazenek dřeviny BK tl. 0,55 mm a 1,5 mm. Porovnávaný původní typ a inovovaný typ OMNIMASTERU pracuje s technologií lepení na tupou spáru. Zkušební tělíska byla namáhána tahem kolmo na průběh vláken. Výsledky měření jsou uvedeny v tabulkách 21,22,23 a 24, kde je uvedena hodnota zatížení v momentě, kdy došlo k přetrhnutí lepeného spoje a přepočítaná hodnota tahové pevnosti. Pro úplnost jsou v tabulkách 25 a 26 uvedeny hodnoty tahové pevnosti samotných podlepených BK zkušebních tělísek. Protože se při měření některé vzorky přetrhly mimo spáru (v tabulkách označeno - ) (obrázek 85), pro další vyhodnocení bude uvažováno pouze 12 ks zkušebních těles.

Obrázek 85 - Ukázka přetržení zkušebního vzorku mimo lepenou spáru

89

Tabulka 21 - Měření pevnosti lepené spáry u původního stroje – dýha 0,55 mm Zkouška pevnosti lepené spáry – původní stroj Dýha - BK - 0,55 Profil číslo Zatížení (N) číslo vzorku v Tl.(mm) Š (mm) vzorku testu 1 1 70,9 2 2 67,5 3 3 83,7 4 4 0,59 51,07 77,8 5 5 52,7 6 6 84,7 7 7 66,6 8 8 141,6 9 9 141,5 10 10 0,54 51,25 142,5 11 11 42,8 12 12 0,59 50,87 55,2 13 13 0,59 51,14 86,9 14 14 115,2 15 15 120,8 16 16 66,1 17 17 0,59 49,63 89,5 18 18 42,8 19 19 50 20 20 0,58 49,55 69,1 21 21 špatně - rozl. Spára 2* 22 0,58 49,6 75,2 23 23 73,6 4* 24 0,57 47,78 117,1 25 25 93,6 6* 26 0,6 48,2 71,8 7* 27 0,57 47,81 59,9 8* 28 0,55 47,69 52,5 9* 29 0,56 47,7 83,1 průměr

Tahová pevnost -2) (N*mm 2,582033 5,149051 1,839185 2,880097 3,056517 2,404398 2,614016 4,299678 2,482711 2,198028 2,001563 3,110961 2,921411

Graf 1 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry BK dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení (1) – původní stroj

90



pozn. pro orientaci v tabulce a grafu je důležité číslo vzorku v testu.

91

Tabulka 22 - Měření pevnosti lepené spáry u původního stroje - dýha 1,5 mm Zkouška pevnosti lepené spáry - Omnimaster Dýha - BK - 1,5mm Profil číslo Zatížení (N) číslo vzorku v Tl. (mm) Š. (mm) vzorku testu 1 1 1,39 51,16 90,5 2 2 1,41 51,08 124,9 3 3 1,39 51,02 117 4 4 1,37 51,19 153,5 5 5 1,39 51,3 62,1 6 6 1,36 51,17 161,1 7 7 1,37 51,21 123,3 8 8 1,37 51,37 100,7 9 9 1,39 51,01 139,5 10 10 1,39 51,2 142,5 11 11 1,37 51,11 185,5 12 12 1,40 51,21 112 13 13 1,35 51,1 128,5 14 14 1,38 50,88 153,4 15 15 1,37 50,98 97,8 16 16 1,36 51,22 117,6 17 17 181 18 18 špatně 19 19 1,35 51,2 111,7 20 20 1,37 51,33 82,5 průměr

Tahová pevnost -2) (N*mm 1,272633 1,734173 1,649797 2,188783 0,870882 2,314948 1,757469 1,430867 1,967452 2,002304 2,649217 1,562195 1,862724 2,184737 1,400292 1,688219 1,61603 1,173173 1,740328

Graf 4 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení – původní stroj


92

Tabulka 23 - Měření pevnosti lepené spáry u nového typu stroje - dýha 0,55 mm Zkouška pevnosti lepené spáry - Omnimaster Dýha - BK - 0,55 Profil Zatížení Tahová pevnost (N*mm číslo vzorku v číslo Tl. Š. 2) (N) testu vzorku (mm) (mm) 1 1 0,63 50,84 118,2 3,690383 2 2 0,58 50,77 132,5 4,499671 3 3 0,53 51,04 53 1,959248 4 4 špatně 11,8 5 5 109,4 6 6 0,59 51,11 98,6 3,269784 7 7 0,58 50,92 97 3,284395 8 8 0,55 51,08 89,3 3,178615 9 9 0,58 51,04 110,3 3,725949 10 10 0,59 51,18 136,9 4,533683 11 11 0,58 51,06 112,6 3,802153 12 12 0,56 50,97 105,7 3,703159 13 13 129,9 14 14 0,63 50,7 138,5 4,33612 15 15 0,62 50,76 148,5 4,7186 16 16 0,57 50,83 93,9 3,240937 17 17 132,7 18 18 99,4 19 19 0,54 50,4 92,5 3,398736 20 20 128,2 průměr 3,667245

Graf 5 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení – inovovaný stroj


93

Tabulka 24 - Měření pevnosti lepeného spoje u inovovaného typu stroje - dýha 1,5 mm Dýha - BK - 1,5 číslo číslo vzorku v vzorku testu 1 1 2 2 3 3 4 4 5 5 6 5 7 6 8 7 9 8 10 9 11 10 12 11 13 12 14 13 15 14 16 15 17 16 18 17 19 18 20 19

Zkouška pevnosti lepené spáry - Nový stroj Profil Tl. (mm)

Š. (mm)

1,43 1,45 1,49 1,48 1,44 1,43 1,42 1,42 1,42 1,41 1,41 1,41 1,45 1,45 1,43 1,45 1,41 1,38 -

48,94 49 49,08 48,91 48,86 48,53 49,15 49,05 48,96 49,18 49,29 48,14 49,02 49,16 48,7 49 48,81 48,81 -

Zatížení (N)

Tahová pevnost -2) (N*mm

125,8 141,6 132,1 125,9 91 124,5 85,3 116,3 153,8 51,6 161,1 73,9 109,9 200,7 218,6 116 245,4 52,1 průměr

1,797549 1,992963 1,806392 1,739267 1,293378 1,794002 1,222186 1,669753 2,212211 0,744118 2,318022 1,088728 1,546167 2,815578 3,138956 1,632653 3,565715 0,773481 1,841729

Graf 6 – Průběh tahového protažení a následného přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení (1) – inovovaný stroj


94

Graf 7 – Průběh tahového protažení a následného přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení (2) – inovovaný stroj

Graf 8 - Průběh tahového protažení a následného přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení (3) – inovovaný stroj


95

Tabulka 25 - Měření pevnosti podlepené dýhy tl. 0,55 mm Dýha - BK - 0,55 číslo číslo vzorku v vzorku testu 1 2 3 4 5 6 7 o25 8 o27 9 o28 10 o29

Zkouška pevnosti dýhy - tl. 0,55mm Profil Š. (mm)

Tl. (mm)

50,16 50,49 50,63 50,54 50,66 50,9 50,81 50,94 50,9

0,67 0,58 0,56 0,55 0,52 0,64 0,57 0,56 0,62

Zatížení (N)

Tahová pevnost -2) (N*mm

119,1 229,9 197,5 120,3 252 296,2 246,4 127,3 188,9 průměr

3,543883 7,85065 6,965802 4,327805 9,566036 9,092583 8,507788 4,462533 5,985804 6,69888

Graf 9 – Průběh tahového protažení a následného přetržení dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení


96

Tabulka 26 - Měření pevnosti podlepené dýhy tl. 1,5 mm

Dýha - BK - 1,5 číslo číslo vzorku v vzorku testu 1 10 2 11 3 9 4 18 5 13 6 18 7 17 8 12 9 17 10 12

Zkouška pevnosti dýhy - tl. 1,5mm Profil Zatížení (N) Š. (mm) Tl. (mm)

49,07 49,28 48,96 48,73 48,99 48,82 48,84 47,93 48,79 48,32

1,39 1,38 1,35 1,27 1,39 1,32 1,4 1,36 1,34 1,34

161,7 189,9 202,8 204,8 227,3 197,8 222,8 158 253,9 196,8 průměr

Tahová pevnost -2) (N*mm 2,370714 2,792384 3,068264 3,309252 3,33793 3,069408 3,258453 2,423878 3,883534 3,039439 3,055326

Graf 10 - Průběh tahového protažení a následného přetržení dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení


97

9 Vyhodnocení a diskuse 9.1 Statistická analýza Pro statistické porovnání naměřených vizuálních parametrů a spárové pevnosti byla použita jednofaktorová ANOVA. Z hlediska interpretace je použito grafické znázornění pomocí krabicového grafu, v němž intervaly spolehlivosti při překrytí neprokazují rozdíl ve středních hodnotách a naopak. Pro snadnou formulaci lze tedy konstatovat, že při nepřekrytí intervalů spolehlivosti je statistický rozdíl ve středních hodnotách významný, a inovace sesazovacího stroje je opodstatněná. V opačném případě je inovace sesazovacího stroje zbytečná.

stroj; Průměry MNČ Současný efekt: F(1, 94)=33,732, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 20 18 16 14

Rozlepení (%)

12 10 8 6 4 2 0 -2 -4 a

b stroj

Graf 11 - kvalita sesazení zvlněné dýhy(rozlepení), a - starý stroj, b - nový stroj

98

stroj; Průměry MNČ Současný efekt: F(1, 78)=34,267, p=,00000 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 8 7

Lícová plocha (%)

6 5 4 3 2 1 0 -1 a

b stroj

Graf 12 - vytečené lepidlo lícová plocha, a - starý stroj, b - nový stroj stroj; Průměry MNČ Současný efekt: F(1, 78)=18,119, p=,00006 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 12 10

Rubová plocha (%)

8 6 4 2 0 -2 -4 a

b stroj

Graf 13 - vytečené lepidlo rubová plocha, a - starý stroj, b - nový stroj

99

stroj; Průměry MNČ Současný efekt: F(1, 22)=5,6310, p=,02681 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 4,6 4,4 4,2

spárová pevnost (N*mm-2)

4,0 3,8 3,6 3,4 3,2 3,0 2,8 2,6 2,4 2,2 2,0 a

b stroj

Graf 14 - spárová pevnost lep. spoje dýhy tl. 0,55 mm, a - starý stroj, b - nový stroj stroj; Průměry MNČ Současný efekt: F(1, 34)=,24165, p=,62618 Dekompozice efektivní hypotézy Vertikální sloupce označují 0,95 intervaly spolehlivosti 2,3 2,2

spárová pevnost (N*mm-2)

2,1 2,0 1,9 1,8 1,7 1,6 1,5 1,4 1,3 a

b stroj

Graf 15 - spárová pevnost lep. spoje dýhy tl. 1,5 mm, a -starý stroj, b - nový stroj

100

9.2 Diskuse 9.2.1 Hodnocení vytečeného lepidla U původního sesazovacího stroje zanesení lícové plochy lepidlem činí průměrně 5,7% ze 40 hodnocených kusů sesazenek, což odpovídá průměru 22,8 cm na každý formát. Rubová strana je zanesena průměrně 8,39% na sesazených spárách, což je v průměru 33,56 cm. U měřených sesazenek původního typu stroje se nevyskytovala ani jedna sesazenka čistá – bez výtoku lepidla na spáře. U inovovaného sesazovacího stroje pak ze 49 měřených kusů bylo pozorováno 19 sesazenek zcela čistých – bez výtoku lepidla. Na lícové ploše se průměrně vyskytovalo 1,0% spár s výtokem lepidla. To odpovídá průměru 4 cm délky z celkové délky spár sesazenky. Na rubové ploše byl zaznamenán výtok lepidla v hodnotě 1,13%, tj. 4,52 cm průměrné délky vytečení lepidla na sesazenku. Z těchto hodnot je patrné, že inovovaný sesazovací stroj OMNIMASTER je v porovnání kvality z hlediska vytečení lepidla o 82,46% lepší na ploše lícové, a o 86,54% na ploše rubové. Celkově je kvalitativní zlepšení v průměru o 84,5%. 9.2.2 Hodnocení kvality sesazení zvlněné dýhy U původního stroje z výše uvedených naměřených hodnot plyne, že z hodnocených 48 sesazenek se vyskytly 4 kusy bez rozlepení spár. Rozlepení na čelních koncích (okrajích) a uprostřed sesazenek bylo v rozsahu 56,85 cm, což odpovídá průměrnému rozlepení 14,21% na každém formátu. Inovovaný sesazovací stroj vykazoval rozlepení na čelních koncích (okrajích) a uprostřed 7,35 cm, což se rovná průměrnému rozlepení 1,84% na každé sesazence (formátu). U prototypu bylo pozorováno 16 ks naprosto nerozlepených kusů sesazenek – 4x vyšší hodnota než u původního stroje. Tabulkové hodnoty z měření tedy poukazují na lepší výsledky ve prospěch inovovaného sesazovacího stroje, který vykazuje o v průměru 87,1% menší rozlepení spár u zvlněných dýhových sesazenek 9.2.3 Hodnocení figurálního sesazení Na pozorovaných sesazenkách původního sesazovacího stroje se vyskytlo z celkového počtu hodnocených kusů celkem 5 sesazenek, tj. 12,5%, s posunutou texturou. Vzorky vyrobené po inovaci sesazovacího stroje po pečlivém vizuálním posouzení nevykazovaly žádnou sesazenku, která by indikovala posunutí figury. 101

Lze tedy konstatovat, že i zde inovace sesazovacího stroje přinesla, z estetického hlediska – konkrétně tedy návazností textury jednotlivých přířezů, o 12,5% lepší výsledek, než sesazovací stroj původní, neinovovaný. 9.2.4 Hodnocení spárové pevnosti Průměrná tahová pevnost u původního sesazovacího stroje měřených BK těles tl. 0,55 mm(z 12-ti vzorků) činí 2,91 N*mm-2. U tělísek o tloušťce 1,5 mm (18 těles) byla naměřená průměrná hodnota 1,74 N*mm-2. Vzorky vymanipulované ze sesazenek vyrobených na inovovaném sesazovacím stroji tl. 0,55 mm (14 těles) vykazovaly tahovou pevnost 3,67 N*mm-2. Hodnoty tahové pevnosti u těles tl. 1,5 mm (18 těles) činí v průměru

1,84 N*mm-2.

Porovnáním těchto hodnot došlo k prokazatelnému zjištění, že inovovaný sesazovací stroj OMNIMASTER vykazuje u lep. vzorků tl. 0,55 mm o 21% vyšší tahovou pevnost a u lep. vzorků tl. 1,5 mm 5,44% vyšší hodnotu tahové pevnosti než původní sesazovací stroj. I zde inovovaný stroj zvyšuje kvalitu sesazovaných dýh, i když u těles tl. 1,5 mm jde pouze o minimální procentuální zvýšení. Je zajímavé sledovat, že dýhy tloušťky 0,55 mm mají tahovou pevnost vyšší, než dýhy tloušťky 1,5 mm. 40,5% vyšší tahová pevnost u původního sesazovacího stroje, a o 50% vyšší tahová pevnost u inovovaného stroje nejsou zanedbatelné hodnoty. V souvislosti se zvyšováním tl. lepeného materiálu může hodnota tahové pevnosti lepeného spoje klesat, což je potenciální příčinou uvedených hodnot. 9.2.5 Statistické vyhodnocení Je patrné, že z pohledu hodnocení a porovnání estetických vad vykazuje inovovaný sesazovací stroj, oproti původnímu stroji, významný rozdíl ve středních hodnotách (intervaly spolehlivosti se vzájemně nekryjí) a je tedy statisticky prokázán pozitivní vliv inovace sesazovacího stroje OMNIMASTER na vizuální kvalitu sesazenek – rozlepení spár a vytečení lepidla na obou stranách sesazenek (viz. Graf 11,12,13). Z pohledu hodnocení a porovnání spárové pevnosti je rozdíl ve středních hodnotách malý (intervaly spolehlivosti se překrývají), a proto je v tomto případě inovace sesazovacího stroje ze statistického hlediska neopodstatněná – spárová pevnost lep. Spoje dýhy tl. 0,55 mm a 1,5 mm (viz graf 14,15).

102

10 Závěr

Problematika sesazování dýh je v odborných textech velmi „šizena“ a je jen velmi stručně vysvětlována. Komplexní tématiku, objasňující veškeré konkrétní technicko-technologické požadavky, způsoby výroby a další dílčí aspekty týkající se teorie z oblasti sesazování, jen těžko najdeme. Výše psaný text se snaží propojit rozsáhlou tématiku výroby dekorativních dýh a sesazování, a klade důraz na konkretizaci jednotlivých poznatků, které jsou často jen velmi stručně vysvětlovány, nebo dokonce opomíjeny. Z opomíjených věcí stojí za zmínku zcela určitě téma sesazovacích strojů. Parametry nastavení pro sesazování – lisovací teploty, tlaky, druhy lepidel apod. + konstrukce strojů, to jsou nedostupné informace. Normativně dané technické požadavky na sesazenky a hrany z pohledu rozdělení a třídění dle jakosti jsou tak nedostatečné, že si je výrobci stanovují dle svých potřeb a potřeb odběratelů. Jednotlivých oddílů, které by bylo potřeba do textu zahrnout je celá řada, ale z pohledu druhu a koncepce této práce toto není možné. Celkové pojetí a kompilace teoretického obsahu práce má však ambici stát se dalším dílem do celkové problematiky a může sloužit i jako odrazový můstek pro další zkoumání a rešerši. Cílem práce, v praktické části, bylo prozkoumat možný vliv změny technickotechnologického

charakteru,

konkrétně

inovací

sesazovacího

stroje

značky

FISHER+RÜCKLE OMNIMASTER, na kvalitu vyrobených sesazenek a zjistit pomocí měření, vyhodnocení a porovnání dat, zda-li stejná technologie (stejný sesazovací stroj – technický činitel), ale rozdílné parametry sesazování (inovace součástí stroje a jinak nastavené parametry sesazování – technologický činitel) mají za následek změnu kvality vyrobených sesazenek. Výše uvedeným textem a měřením je potvrzeno, že inovace sesazovacího stroje OMNIMASTER je účelová a opodstatněná, neboť bylo potvrzeno značné zlepšení vizuálního aspektu sledovaných a měřených sesazenek. U pevnosti lepeného spoje (spárové pevnosti) je rozdíl hodnot pevnosti mezi původním a inovovaným strojem minimální, leč také mírně posunut žádoucím směrem ve prospěch modernější technologie. Ekonomické dopady inovace stroje a s tím související následné zlepšení kvality sesazenek by si vyžádaly samostatnou podrobnou studii, avšak není těžké si domyslet, pakliže rozdíly hodnot v jednotlivých sledovaných faktorech jsou v tak vysoké míře, že změny ekonomických ukazatelů budou výrazněji promítnuty ve prospěch výrobce. 103

11 Summary

In this thesis was an issue to judge possible solution of the effect of changes technical-technological factors on the quality of spliced veneers. The specific technicaltechnological effect affecting quality was the inovation of machine FISHER-RUCKLE OMNIMASTER brand. The main factors affecting the quality of spliced veneers were joint stenght, leaked glue from the chink visible on the desktop of veneer, figural deposition and quality of a deposition wrapped veneer. Tested samples were BK and OR veneers dimension 0,55 mm and 1,5 mm. In chapter 9 identified measures were discussed and taken to the statistical evaluation in which was confirmed the influence of innovation of this machinery. The visual aspects shows substantial improvement of the quality on behalf of the innovated machinery. In some measurements we can talk about average 84,5% improvement during evaluating of leaked glue on both sides of rated deposed veneers , 87,1% improvement in evaluating of quality deposition wrapped veneer , 12,5% improvement during comparing figural deposition.

In case of the

strength characteristics of glued machine are values just slightly shifted to the benefit of innovated machine. For the evaluation of measured date was made statistic analysis – one factor ANOVA where has been shown a major statistic diference in middle measurements affecting the visual quality of spliced veneers. In joint strenght were the difference in middle measurements minimal and the intervals of reliability show from the statistical point of view an unnecessary inovation of core composer. The whole theme of the production of decorative veneers and splicing is discussed in the thesis as well. The concept and compilation of theoretical content of thesis put emphasis on each knowledge which are in the literature just briefly explained or entirely ignore. Compilation of theoretical content has ambition of becoming another writing of the complete problematics and can serve as a steppingstone for other research.

104

12 Seznam literatury a použitých zdrojů 12.1 Literatura KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2006. KOMPOZITNÍ MATERIÁLY NA BÁZI DŘEVA Část 2: Dýhy a vrstvené masivní materiály cvičení, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 170 s. ISBN 80-7157-934-3

KRÁL, P., HRÁZSKÝ, J., 2005. KOMPOZITNÍ MATERIÁLY NA BÁZI DŘEVA Část 2: Dýhy a vrstvené masivní materiály, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 210 s. ISBN 80-7157-878-9

ŠLEZINGEROVÁ, J., GANDELOVÁ, L., 1998. STAVBA DŘEVA, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 179 s., ISBN 80-7157-137-7

KAFKA, E. a kol., 1989. DŘEVAŘSKÁ PŘÍRUČKA 1. část, Nakladatelství technické literatury, Praha, 484 s., ISBN 80-03-00009-2

KAFKA, E. a kol., 1989. DŘEVAŘSKÁ PŘÍRUČKA 2. část, Nakladatelství technické literatury, Praha, 992 s. oba díly

HANINEC, I., 1971. ZVÝŠENIE KVALITY PŘI LÚPANÍ A KRÁJANÍ DÝH, Štátny drevársky výskumný ústav, Bratislava, 43s.

DRÁPELA, K., ZACH, J., 1999. STATISTICKÉ METODY I., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 160 s. ISBN 80-7157-416-3

DRÁPELA, K., 2000. STATISTICKÉ METODY II., Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 152 s. ISBN 80-7157-474-0

TOUŠ, L., 1999. VLIV ZNEHODNOCUJÍCÍCH FAKTORŮ NA VÝROBU A KVALITU DÝHOVÝCH SESAZENEK, Mendelova zemědělská a lesnická univerzita v Brně, 129 s.

105

Propagační materiály firem: Angelo Cremona, Kuper, Fisher+Rückle

12.2 Normy ČSN 49 2315: Okrasné dyhy, 1985 ČSN 49 2320: Sesazenky a hrany, 1988

12.3 Internetové zdroje http://www.sesazovnadyh.cz http://www.vscht.cz http://www.solory.cz

12.4 Seznam obrázků Obrázek 1 – jasně viditelné vytečené lepidlo (v tab. Tuč. Zvýrazněno) .......................... 7 Obrázek 2 – lesklé a méně zřetelné lepidlo, nacházející se kolem lepené spáry (v tab. Nezvýrazněno) .................................................................................................................. 8 Obrázek 3 – rozlepení na okraji sesazené spáry ............................................................... 9 Obrázek 4 - rozlepení uprostřed a na okraji sesazené spáry ............................................. 9 Obrázek 5 - ukázka nesprávného figurálního sesazení ................................................... 10 Obrázek 6 - ukázka zkušebních těles .............................................................................. 11 Obrázek 7 - rozměry zkušebního tělesa v mm................................................................ 12 Obrázek 9 - Tři základní řezy ve dřevě .......................................................................... 15 Obrázek 10 – Blokové schéma výroby okrasných dýh (Král a Hrázský 2005).............. 21 Obrázek 11 - Schéma vzájemné polohy nože a tlačné lišty při horizontálním krájení (Král a Hrázský 2005)..................................................................................................... 22

106

Obrázek 12 - schéma vytváření třísky při příčném řezání (Král a Hrázský 2005) ......... 23 Obrázek 13 - Geometrie a poloha tlačné lišty (Král a Hrázský 2005)............................ 24 Obrázek 14 - Tvorba trhlin při krájení (Král a Hrázský 2005)....................................... 25 Obrázek 15 – Vzájemná poloha nože a tlačné lišty (Král a Hrázský 2005) ................... 25 Obrázek 16 - Vliv stlačení na hloubku vnitřních trhlin v dýze (Král a Hrázský 2005).. 26 Obrázek 17 - Závislost meze pevnosti v tahu napříč vláken na stupni stlačení při krájení ( h = 0,8 mm) .................................................................................................................. 27 Obrázek 18 – Závislost drsnosti povrchu na stupni stlačení při krájení (Král a Hrázský 2005) ............................................................................................................................... 27 Obrázek 19 - Jednoduché čtyřstranné hranění výřezu - třístranné krájení (Král a Hrázský 2005) ............................................................................................................................... 28 Obrázek 20 - Dvoustranné hranění výřezu s dělením na dvě poloviny (Král a Hrázský 2005) ............................................................................................................................... 29 Obrázek 21 - Čtyřstranné hranění výřezu s dělením na poloviny (Král a Hrázský 2005) ........................................................................................................................................ 29 Obrázek 22 - Krájení dvoustranné s dělením na poloviny (Král a Hrázský 2005)......... 30 Obrázek 23 - Dělení výřezů na čtvrtiny (truhličkový způsob) (Král a Hrázský 2005)... 31 Obrázek 24 - Dělení výřezů na třetiny (Král a Hrázský 2005) ....................................... 31 Obrázek 25 - Schéma zařízení na podélné dělení SAT (Král a Hrázský 2005).............. 32 Obrázek 26 - schéma horizontálního krájecího stroje (Král a Hrázský 2005)................ 33 Obrázek 27 - Schéma horizontálního krájecího stroje s pohybujícím se blokem (Král a Hrázský 2005)................................................................................................................. 35 Obrázek 28 - seřizovací přípravek krájecího nože (Král a Hrázský 2005)..................... 38 Obrázek 29 - schéma vertikálního krájení (Král a Hrázský 2005) ................................. 40 Obrázek 30 - schéma vertikálního stroje fy. Angelo Cremona (prop.mat. AC) ............. 40 107

Obrázek 31 - Uložení nože a tlačné lišty při excentrickém loupání dýh (Král a Hrázský 2005) ............................................................................................................................... 41 Obrázek 32 - upínací mechanismus Stay-log (Král a Hrázský 2005)............................. 42 Obrázek 33 - Přípravek na přestavování osy a úhlu pootočením (Král a Hrázský 2005) ........................................................................................................................................ 42 Obrázek 34 - Rotační stroj TR od fy Angelo Cremona (prop.mat. AC)......................... 43 Obrázek 35 - schéma rotačního krájecího stroje s konstantním poloměrem (Král a Hrázský 2005)................................................................................................................. 43 Obrázek 36 - schéma šikmého krájecího stroje TN fy A. Cremona (Král a Hrázský 2005) ............................................................................................................................... 44 Obrázek 37 - podélný krájecí stroj (Král a Hrázský 2005)............................................. 45 Obrázek 38 - způsoby podélného krájení dýh (Král a Hrázský 2005)............................ 45 Obrázek 39 - schéma uložení nože a tlačné lišty předního a zadního stolu podélného krájecího stroje (Král a Hrázský 2005)........................................................................... 46 Obrázek 40 - způsob uložení nože a tlačné lišty podélného krájecího stroje (Král a Hrázský 2005)................................................................................................................. 46 Obrázek 41 - linka výroby dýh s podélným krájením (Král a Hrázský 2005)................ 47 Obrázek 42 –Diskontinuální(A) a kontinuální(B) linka na výrobu krájených dýh(Kafka a kol. 1989) ..................................................................................................................... 47 Obrázek 43 3 Obrázek 46 3 Obrázek 48 4

Obrázek 44 3

Obrázek 45 3 ........................................................... 50

Obrázek 47 .............................................................................. 50 Obrázek 49 4

Obrázek 50 ................................................................ 51

Obrázek 51 - uspořádání typu Z 5

Obrázek 52 - uspořádání typu V 5 Obrázek 53 -

uspořádání typu U 5 ......................................................................................................... 53 Obrázek 54 - uspořádání typu Y 5

Obrázek 55 - uspořádání typu X

5

Obrázek 56 -

uspořádání typu T 5 ......................................................................................................... 53 108

Obrázek 57 - uspořádání typu R 5

Obrázek 58 - uspořádání typu SŠ

5

Obrázek 59 -

uspořádání typu RA ........................................................................................................ 53 Obrázek 60 – usp. typu K-VZZV 6 Obrázek 61 – usp. typu K – ZRAZ 6

Obrázek

62 – usp. typu VTV 6

54

Obrázek 63 - usp. typu K – ZYZ 6

Obrázek 64 - usp. typu K – ZVZ

usp. typu K – ZXZ

54

6

Obrázek 65 -

Obrázek 66 - určování rozměrů sesazenek – dle průběhu dřevních vláken (A., B., C.) a dle skutečných rozměrů dílce (D.) 7................................................................................ 56 Obrázek 67 - určování rozměrů u oboustranně odýhovaného nábytkového dílce 7 ....... 56 Obrázek 68 - určování rozměru sesazenky s osou symetrie .......................................... 57 Obrázek 69 - Nomogram č.1 - přídavky na sesychání pro dřeviny β1 do 0,25% (skupina dřev I.) (Touš 1999) ........................................................................................................ 62 Obrázek 70 – Nomogram č. 2, přídavky na sesychání pro dřeviny β1 od 0,26 – 0,35% (skupina dřev II.) (Touš 1999)........................................................................................ 63 Obrázek 71 - Nomogram č. 3, přídavky na sesychání pro dřeviny β1 od 0,35 – výše (skupina dřev III.) (Touš 1999)....................................................................................... 64 Obrázek 72 – ruční sesazování motivů pomocí lepící pásky (intarsie) .......................... 72 Obrázek 73 - sesazení přířezů tavným vláknem (prop.mat. KUPER) ............................ 72 Obrázek 74 - sesazení přířezů (cinkování) na ozubený spoj (vlevo rovnoměrné ozuby, vpravo nerovnoměrné ozuby) (prop.mat.F+R) ............................................................... 73 Obrázek 75 - sesazení přířezů na tupou spáru ................................................................ 73 Obrázek 76 – (zleva) KUPER FW/J 920 a KUPER FW/Q 1800/2800/3600 11.............. 78 Obrázek 77 - (zleva) FISHER+RÜCKLE CUTMASTER A OMNIMASTER ............. 78 Obrázek 78 - KUPER FW/L 1200V .............................................................................. 78 Obrázek 79 - KUPER ZI/ZU .......................................................................................... 79

109

Obrázek 80 - vytečené lepidlo na OR sesazence ............................................................ 80 Obrázek 81 - rozlepení spár u původního typu sesazovacího stroje............................... 85 Obrázek 82 - rozlepení spár u nového typu sesazovacího stroje .................................... 85 Obrázek 83 - správné figurální sesazení přířezů OR sesazenky..................................... 88 Obrázek 84 - špatné figurální sesazení přířezů OR sesazenky ....................................... 88 Obrázek 85 - Ukázka přetržení zkušebního vzorku mimo lepenou spáru ...................... 89

12.5 Seznam tabulek Tabulka 1- Parametry řezné geometrie při krájení dýh (Kafka a kol. 1989) .................. 25 Tabulka 2 - Vliv druhu dřeva a tloušťky dýhy na její poměrné stlačení (%) (Král a Hrázský 2005)..................................................................................................................... ........................................................................................................................................ 26 Tabulka 3 - Přehled parametrů krájecích strojů na dýhy – horizontální kr. stroje (Kafka a kol. 1989) ..................................................................................................................... 40 Tabulka 4 - přehled parametrů krájecích strojů na dýhy - vertikální kr. stroje (Kafka a kol. 1989) ........................................................................................................................ 41 Tabulka 5 – vhodnost/nevhodnost použití kombinace způsobu sesazení k dané textuře54 Tabulka 6 – Dovolené rozměrové odchylky sesazenek a pásků (hran) (Touš 1999) ..... 58 Tabulka 7 – Tloušťky okrasných dýh a jejich dovolené odchylky................................. 58 Tabulka 8 – Minimální šířky okrasných dýh (ČSN 49 2315)......................................... 59 Tabulka 9 – Minimální délky okrasných dýh (ČSN 49 2315)........................................ 59 Tabulka 10 - tabulka nejmenších šířek sesazenek pro stanovení přídavku na sesychání v závislosti na způsobu výroby dýh a skutečné vlhkosti dýh (Touš 1999)..................... 60 Tabulka 11 - skupiny dřev dle velikosti tangenciálního sesychání (Touš 1999)............ 60 Tabulka 12 - rozdělení vad pro sesazenky – dle použití................................................. 68 110

Tabulka 13 – rozdělení vad pro sesazenky – dle druhu nábytkových ploch, na které jsou určeny (Touš 1999)......................................................................................................... 69 Tabulka 14 – Měření vytečeného lepidla na původním stroji OMNIMASTER – délkové vyjádření ......................................................................................................................... 81 Tabulka 15 - Měření vytečeného lepidla u původního typu OMNIMASTERU – procentuálně.................................................................................................................... 82 Tabulka 16 - Měření vytečení lepidla u inovovaného typu OMNIMASTER – délkové vyjádření ......................................................................................................................... 83 Tabulka 17 - Měření výtoku lepidla u inovovaného stroje OMNIMASTER – procentuálně.................................................................................................................... 84 Tabulka 18 - Měření kvality sesazení zvlněné dýhy u původního stroje - délkové a procentuální vyjádření .................................................................................................... 86 Tabulka 19 - Měření kvality sesazení zvlněné dýhy u inovovaného stroje - délkové a procentuální vyjádření .................................................................................................... 87 Tabulka 20 – Hodnocení figurálního sesazení přířezů v sesazence................................ 88 Tabulka 21 - Měření pevnosti lepené spáry u původního stroje – dýha 0,55 mm.......... 90 Tabulka 22 - Měření pevnosti lepené spáry u původního stroje - dýha 1,5 mm ............ 92 Tabulka 23 - Měření pevnosti lepené spáry u nového typu stroje - dýha 0,55 mm........ 93 Tabulka 24 - Měření pevnosti lepeného spoje u inovovaného typu stroje - dýha 1,5 mm ........................................................................................................................................ 94 Tabulka 25 - Měření pevnosti podlepené dýhy tl. 0,55 mm ........................................... 96 Tabulka 26 - Měření pevnosti podlepené dýhy tl. 1,5 mm ............................................. 97

12.6 Seznam grafů Graf 1 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry BK dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení (1) – původní stroj………………………………………………. 90

111

Graf 2 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry BK dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení (2) – původní stroj………………………………………………. 91 Graf 3 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry BK dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení (3) – původní stroj………………………………………………. 91 Graf 4 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení – původní stroj………………………………………………. 92 Graf 5 - Tahové protažení a následné přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení – inovovaný stroj………………………………………………. 93 Graf 6 – Průběh tahového protažení a následného přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení (1) – inovovaný stroj…………………………………….. 94 Graf 7 – Průběh tahového protažení a následného přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení (2) – inovovaný stroj……………………………………... 95 Graf 8 - Průběh tahového protažení a následného přetržení lep. spáry u BK dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení (3) – inovovaný stroj……………………………………... 95 Graf 9 – Průběh tahového protažení a následného přetržení dýhy tl. 0,55 mm v závislosti na zatížení…………………………………………………………………. 96 Graf 10 - Průběh tahového protažení a následného přetržení dýhy tl. 1,5 mm v závislosti na zatížení……………………………………………………………………………… 97 Graf 11 - kvalita sesazení zvlněné dýhy(rozlepení), a - starý stroj, b - nový stroj…….. 98 Graf 12 - vytečené lepidlo lícová plocha, a - starý stroj, b - nový stroj……………….. 99 Graf 13 - vytečené lepidlo rubová plocha, a - starý stroj, b - nový stroj………………. 99 Graf 14 - spárová pevnost lep. spoje dýhy tl. 0,55 mm, a - starý stroj, b - nový stroj.. 100 Graf 15 - spárová pevnost lep. spoje dýhy tl. 1,5 mm, a -starý stroj, b - nový stroj…. 100

112

Mendelova univerzita v Brně

Recommend Documents