MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ

MENDELOVA UNIVERZITA V BRNĚ Fakulta regionálního rozvoje a mezinárodních studií

Analýza finanční situace vybraného podniku a jeho vlivu na socio-ekonomickou úroveň regionu Bakalářská práce

Autor: Daniel Čech Vedoucí práce: Ing. Gabriela Chmelíková, Ph.D. Brno 2013

Děkuji vedoucí bakalářské práce Ing. Gabriele Chmelíkové, Ph.D. za ochotu a doporučení, která mi poskytla při zpracování této práce.

Prohlašuji, že jsem tuto bakalářskou práci s názvem „Analýza finanční situace vybraného podniku a jeho vlivu na socio-ekonomickou úroveň regionu“ vytvořil samostatně s použitím literatury, kterou uvádím v seznamu.

V Brně dne 14. 5. 2013

………………………………………………. Jméno a příjmení autora

Anotace Tématem této bakalářské práce je zhodnocení finanční situace společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Kromě toho se práce také dotýká analýzy vlivu tohoto podniku na region, v němž působí. Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit úroveň finanční situace akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011. Na základě provedené finanční analýzy bylo zjištěno, že se jedná o podnik dostatečně finančně zdravý a důvěryhodný, s dostatečnou ziskovostí, nízkou zadlužeností a vyšší likviditou. Vliv společnosti na region, v němž působí, souvisí zejména se zvyšováním zaměstnanosti a s rozvíjením kulturního a společenského života.

Klíčová slova Finanční analýza, finanční zdraví, pivovarnictví, kraj, podnik.

Annotation The topic of this bachelor thesis is to evaluate the financial situation of a company Mestansky pivovar Havlickuv Brod, a.s. In addition to that, the thesis also touches the analysis of the impact on the region in which it operates. The main objective of this thesis is to assess the level of financial situation of joint stock company Mestansky pivovar Havlickuv Brod between the years 2007-2011. Based on the financial analysis it was found that the company is sufficiently financially sound and trustworthy, with sufficient profitability, low leverage and higher liquidity. The influence of the region in which it operates, especially relates to increasing employment and developing the cultural and social life.

Key words Financial analysis, financial health, brewing, country, company.

OBSAH

1 ÚVOD ............................................................................................................................ 8 2 CÍL PRÁCE A JEJÍ METODIKA ........................................................................... 10 3 LITERÁRNÍ REŠERŠE............................................................................................ 12 3.1 Vliv podniku na region ...................................................................................... 12 3.1.1 Charakteristika podniku a podnikání ....................................................... 12 3.1.2 Vymezení pojmu region a jeho mezinárodní klasifikace ........................ 14 3.1.3 Klasifikace podniků a jejich cíle ............................................................. 16 3.2 Význam a cíl finanční analýzy .......................................................................... 18 3.3 Uživatelé finanční analýzy ................................................................................ 19 3.4 Zdroje finanční analýzy ..................................................................................... 21 3.4.1 Rozvaha ................................................................................................... 21 3.4.2 Výkaz zisku a ztráty ................................................................................ 22 3.4.3 Výkaz cash flow ...................................................................................... 23 3.4.4 Příloha k účetní závěrce ........................................................................... 23 3.5 Metody finanční analýzy ................................................................................... 23 3.5.1 Analýza absolutních ukazatelů ................................................................ 24 3.5.2 Analýza poměrových ukazatelů............................................................... 25 3.5.3 Analýza pyramidových soustav ukazatelů .............................................. 28 3.5.4 Analýza souhrnných indexů hodnocení ................................................... 30 3.5.5 Analýza rozdílových ukazatelů ............................................................... 31 4 VLASTNÍ PRÁCE ..................................................................................................... 32 4.1 Charakteristika podniku ..................................................................................... 32 4.2 Analýza regionu ................................................................................................. 34 4.3 Finanční analýza podniku .................................................................................. 35 4.3.1 Horizontální analýza ................................................................................ 35 4.3.2 Vertikální analýza .................................................................................... 41 4.3.3 Analýza poměrových ukazatelů............................................................... 44 4.3.4 Analýza pyramidového rozkladu ............................................................. 51

6

4.3.5 Analýza souhrnných indexů hodnocení ................................................... 53 4.3.6 Analýza rozdílových ukazatelů ............................................................... 54 4.4 Vzájemný vliv podniku na daný region ............................................................. 55 4.4.1 Vliv na zaměstnanost ............................................................................... 55 4.4.2 Sociální aspekty ....................................................................................... 58 5 ZÁVĚR ....................................................................................................................... 60 LITERATURA .............................................................................................................. 61 SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK ......................................................... 66 PŘÍLOHY ...................................................................................................................... 68

7

1 ÚVOD Tématem této bakalářské práce je zhodnocení finanční stability společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.

Kromě toho se práce bude také dotýkat

analýzy vlivu tohoto podniku na region, v němž působí. Pro každou společnost působící v jakémkoliv oboru lidské činnosti je důležité, aby průběžně hodnotila nejen svoji obchodní činnost a firemní strategii, prostřednictvím které dosahuje zisku, ale musí také sledovat svoji finanční stabilitu a rentabilitu, od níž se odvíjí její celková pozice v daném oboru a její konkurenceschopnost. Využívání jednotlivých ukazatelů finanční analýzy je právě jednou z metod, jak lze docílit nejen dobrého postavení na daném trhu, ale je to také jeden z nástrojů kontroly, na základě kterého může společnost vyhodnotit, zda vytýčené cíle strategie jsou v dostatečné míře naplněny, či nikoliv. Díky tomu také může zvyšovat socioekonomickou úroveň regionu, v němž působí. To se zpětně také projeví na zvýšení zaměstnanosti a vyspělosti kraje, v němž má tato firma své sídlo. Z výše uvedeného tedy jednoznačně vyplývá, že žádný z ekonomických subjektů nemůže existovat nikdy zcela izolovaně, ale vždy se na něm projeví faktory plynoucí z ekonomické úrovně daného regionu, stejně tak jako firma působí na prostředí, které ji obklopuje. Jak již bylo řečeno hned v úvodu této kapitoly, objektem finanční analýzy a zhodnocení jeho vlivu na socio-ekonomickou úroveň města Havlíčkův Brod je akciová společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, mezi jehož hlavní předmět podnikání patří především výroba havlíčkobrodského piva s názvem Rebel. Tato společnost vznikla již v roce 1995 a od té doby si prošla dynamickým vývojem (Výroční zpráva společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. za rok 2011). Je neoddiskutovatelné, že zaujímá v daném regionu významného postavení. Vzhledem ke skutečnosti, že region Vysočina jako takový se potýká s vyšší nezaměstnaností, lze se také oprávněně domnívat, že tento podnik bude v daném regionu přispívat zejména k rozvoji vyšší zaměstnanosti.

8

Obsah bakalářské práce je strukturován do tří hlavních částí, a to na část metodologickou, literární rešerši a vlastní práci. V rámci kapitoly metodika práce jsou popsány hlavní metodologické nástroje, na základě kterých byla tato práce zpracována, a jsou zde také uvedeny jednotlivé zdroje, ze kterých bylo čerpáno (to se týká nejen literární rešerše, ale také podkladů pro finanční analýzu). Literární rešerše je strukturována do celkem pěti podkapitol, v nichž je charakterizován nejen vzájemný vztah regionu a daného podniku, ale je zde také uvedena definice finanční analýzy, její význam, smysl, zdroje a metody, které budou následně využity v praktické části práce. V rámci vlastní práce je nejdříve popsána samotná analyzovaná společnost a definován její předmět podnikání. Vzhledem k tomu, že bude kromě analýzy finanční situace společnosti zhodnocen také její vliv na prostředí, v němž působí, je zapotřebí, aby byly popsány také významné charakteristiky města Havlíčkův Brod. Pozornost bude dále věnována jednotlivým metodám finanční analýzy, k nimž patří analýza poměrových ukazatelů (likvidity, rentability, aktivity a zadluženosti), bude také posouzena struktura pasiv a aktiv v jejich absolutních hodnotách, analýza pyramidových ukazatelů a celkové finanční zdraví podniku, a na základě Altmanova modelu a indexu důvěryhodnosti IN95. V poslední podkapitole vlastní práce bude charakterizován vliv společnosti na okres Havlíčkův Brod, z hlediska zaměstnanosti a sociálních aspektů.

9

2 CÍL PRÁCE A JEJÍ METODIKA Hlavním cílem této bakalářské práce je zhodnotit úroveň finanční situace akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011 a na základě provedené finanční analýzy konstatovat, zda se jedná o podnik dostatečně finanční stabilní, který je schopen dostát svým závazkům a je rentabilní (dostatečně ziskový). Tyto informace jsou totiž důležité nejen pro samotnou společnost, ale zejména pro její věřitelé, obchodní partnery a dodavatele. Díky tomu si pak tato společnost může udržovat určité postavení v daném regionu a stát se v rámci svého oboru podnikání dostatečně konkurenceschopnou. Kromě výše uvedeného hlavního cíle byly také vytyčeny cíle dílčí, mezi něž lze zahrnout následující: •

zpracování odborné literární rešerše, která se zaměřuje nejen na charakteristiku finanční analýzy jako takové, ale popisuje její význam, cíl, uživatele, pro které jsou údaje vyplývající z finanční analýzy důležité,

•

v rámci literární rešerše bude také zpracováno téma podniku a jeho vlivu na region (rozvoj daného regionu, včetně základní klasifikace),

•

po teoretické stránce popsat jednotlivé ukazatele finanční analýzy a metody jejich výpočtu, které budou následně využity pro analýzu finanční situace vybraného

•

charakteristika

vybraného

podniku,

s čímž

souvisí

také

popis

a charakteristika regionu, v němž daná firma působí, •

zhodnotit, jakým způsobem se vybraný podnik podílí na socioekonomickém rozvoji daného regionu.

Při zpracování literární rešerše budou využity zejména odborné literární zdroje, ale také zdroje internetové, přičemž byly prostřednictvím vyhledávače Google nalezeny takové zdroje, které lze považovat za důvěryhodné a které obsahují odborné informace k danému tématu této bakalářské práce.

10

Analýza finanční situace podniku bude provedena na základě výpočtu dat z účetních výkazů, a to za kalendářní rok 2007 až 2011. Jako zdroje finanční analýzy bude v tomto případě využita rozvaha a výkaz zisku a ztráty v plném rozsahu za výše uvedené kalendářní roky včetně přílohy tvořící součást závěrky v letech 2007 až 2011. Ve vlastní práci budou využity metody jak horizontální, tak vertikální finanční analýzy, dále pak bude použito analýzy poměrových ukazatelů a analýzy soustav ukazatelů: •

analýza rentability: využije se ukazatelů, jako je rentabilita aktiv (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE) a rentabilita dlouhodobě investovaného kapitálu (ROCE),

•

analýza aktivity: využije se takových ukazatelů, jako je obrat celkových aktiv, obrat dlouhodobého hmotného majetku, obrat zásob, doba obratu zásob, obrat pohledávek, doba obratu pohledávek, doba obratu závazků,

•

schopnost likvidity podniku bude hodnocena prostřednictvím ukazatelů běžné, pohotové a hotovostní likvidity,

•

z poměrových ukazatelů jsou také důležité jednotlivé ukazatele spadající pod analýzu zadluženosti, tj. celková zadluženost, dlouhodobá zadluženost, krátkodobá zadluženost, míra samofinancování, dluh na vlastní kapitál, úrokové krytí a ukazatel podkapitalizování,

•

k souhrnným ukazatelům finanční analýzy, které budou v této bakalářské práci také zařadit, patří Altmanova analýza a index důvěryhodnosti podniku. Veškeré uvedené ukazatele budou popsány a vysvětleny mechanismy jejich výpočtu v rámci literární rešerše.

11

3 LITERÁRNÍ REŠERŠE Literární rešerše této bakalářské práce zpracovává základní poznatky vztahující se nejen k podstatě finanční analýzy, k jejím uživatelům a zdrojům, ale charakterizuje zejména jednotlivé ukazatele finanční analýzy a uvádí vzorce pro jejich výpočty, na základě kterých budou ve vlastní práci tyto ukazatele vypočteny s využitím konkrétních dat získaných z účetních závěrek za rok 2007 až 2011. Pozornost bude mimo jiné hned v první kapitole věnována regionálnímu rozvoji, klasifikaci podniků a regionů.

3.1 Vliv podniku na region Tato podkapitola se věnuje nejen charakteristice takových pojmů jako je podnik a podnikání, ale také vymezením pojmu region a jeho mezinárodní klasifikace na úrovni Evropské unie (využívá se metodika klasifikující jednotlivá území, tzv. NUTS).

3.1.1 CHARAKTERISTIKA PODNIKU A PODNIKÁNÍ Jak uvádí Žák (2002), podnik lze chápat jako jeden z velmi důležitých ekonomických subjektů, které lze charakterizovat různými definicemi. V pojetí Žáka (2002) se jedná o takovou jednotku, která nabývá charakteru právního, ekonomického, organizačního a finančního. Mimo to však podnik jedná zcela nezávisle a samostatně, čímž se rozumí, že více než 25 % základního kapitálu a hlasovacího práva nenáleží do vlastnictví jiného podniku. Ludvík (2005, s. 7) se zmiňuje o tom, že podnik je považován za základní prostředek k podnikání a lze jej vymezit jako „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání, účelově organizovaný a relativně uzavřený, sloužící k podnikání. Podnik je tvořen věcmi, osobami, právy a jinými majetkovými hodnotami, které patří podnikateli a slouží mu k podnikání nebo mají tomuto účelu sloužit. Podnik může existovat jako právnická nebo fyzická osoba.“

12

Srpová, Řehoř a kol. (2010) uvádějí, že není možné se spokojit s jednotnou definicí podniku, což také vychází z toho, že každý odborník interpretuje a definuje podstatu podniku ze svého vlastního pohledu. V obecném pojetí lze vnímat podnik jako „subjekt, ve kterém dochází k přeměně vstupů na výstupy“ (Srpová, Řehoř a kol., 2010, s. 35). Charakteristika podstaty podniku je zakotvena také v obchodním zákoníku č. 513/1991 Sb., ve znění pozdějších předpisů, a to konkrétně v ustanovení § 5, kdy je podnikem myšlen „soubor hmotných, jakož i osobních a nehmotných složek podnikání. K podniku náleží věci, práva a jiné majetkové hodnoty, které patří podnikateli a slouží k provozování podniku nebo vzhledem k své povaze mají tomuto účelu sloužit. Podnik je věc hromadná. Na jeho právní poměry se použijí ustanovení o věcech v právním smyslu. Tím není dotčena působnost zvláštních právních předpisů vztahujících se k nemovitým věcem, předmětům průmyslového a jiného duševního vlastnictví, motorovým vozidlům apod., pokud jsou součástí podniku.“ Buchta (2011) se kromě toho zmiňuje také o tom, že podnik je chápán jako plánovitě organizovaná hospodářská jednotka, která se specializuje na výrobu a prodej výrobků a služeb. V rámci podniku také dochází ke spojení lidí a majetku, a to za účelem vytváření nových hodnot. Podnik se však také zaměřuje na propojení třech výrobních faktorů, kterými jsou půda, práce a kapitál (Buchta, 2011). Také podnikání je definováno v obchodním zákoníku, a to v ustanovení § 2 odst. 1, v němž je zakotveno, že podnikáním je „soustavná činnost prováděná samostatně podnikatelem vlastním jménem a na vlastní odpovědnost za účelem dosažení zisku.“ Ludvík (2005) se v této souvislosti zmiňuje o tom, že podnikání představuje určitou činnost, která je zaměřena na to, aby splnila stanovené cíle podniku nabývající výrobního, obchodního, případně také jiného rázu.

13

3.1.2 VYMEZENÍ POJMU REGION A JEHO MEZINÁRODNÍ KLASIFIKACE Jak uvádí Čadil (2010), lze se v mnoha publikacích setkat s různými definicemi pojmu region. Ani jedna z těchto mnoha definicí se nedá považovat za univerzální a obecně platnou. K tomu dále Čadil (2010) poznamenává, že jednotlivé definice regionu se odvíjí především od toho, k jakému účelu jsou využívány. Nicméně lze přeci jenom najít určité společné znaky pro všechny tyto definice regionu, přičemž k té základní patří skutečnost, že region je „taková určitá jednotná geografická oblast, že jsme schopni na tuto oblast nahlížet jako na jeden objekt“ (Čadil, 2010, s. 2). Také Wokoun a kol. (2008) se zmiňuje o tom, že různí autoři používají pojmu regionu v mnoha různých odborných a obsahových souvislostech, přičemž vyzdvihuje především ten fakt, že regiony neexistují nikdy samy o sobě. Jak Wokoun a kol. (2010, s. 282) uvádí, regiony jsou „výsledkem procesu abstrakce, zobecnění, anebo konstrukce, to znamená, specifického postupu jejich vymezování, který nazýváme regionalizací.“ Podobně jako tomu bylo s množstvím různých definicí a charakteristik pojmu regionů, existuje také mnoho různých klasifikací regionů, jak na to upozorňuje Wokoun a kol. (2008). To souvisí mimo jiné také s tím, že odborníci využívají při svých typologizacích odlišná kritéria, na jejichž základě pak člení regiony do jednotlivých kategorií. Obvykle se však využívá kombinací následujících třech aspektů (Wokoun a kol., 2008, s. 282): •

různé koncepce či pojetí prostoru (území),

•

různé koncepce či pojetí velikosti,

•

různá pojetí věcného obsahu.

Využívanou klasifikací regionů je tzv. Klasifikace územních statistických jednotek NUTS, která v České republice vstoupila v platnost 1. ledna 2000 a která byla vytvořena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) ve vzájemné spolupráci s ostatními orgány Evropské unie (Národní ústav odborného vzdělávání, 2013).

14

Kraftová (2003) se také zmiňuje o tom, že Evropská unie využívá této klasifikace při naplňování cílů své regionální politiky. Díky tomu tak může objektivně posoudit, jaká

je

potřebnost

a

konkrétní

výše

finančních

prostředků,

které

plynou

ze strukturálních fondů Evropské unie do jejich jednotlivých regionů. Boháčková a Hrabánková (2009) uvádějí, že celá tato klasifikace vychází z toho, že dané území (region) je rozčleněno do šesti úrovní, k nimž se řadí (pro příklad využito klasifikace České republiky do jednotlivých územních jednotek, viz také následující obrázek č. 1): •

NUTS 0 – stát (Česká republika),

•

NUTS 1 – území (Česká republika),

•

NUTS 2 – nižší územní jednotky jsou na této úrovni představovány tzv. vyššími územními samosprávnými celky, jichž je celkem osm (např. Praha, Střední Čechy, Jihozápad, Severozápad aj.),

•

NUTS 3 – je představován jednotlivými kraji (v případě České republiky je jich celkem 14, např. kraj Jihomoravský, Liberecký, Středočeský, Moravskoslezský, apod.),

•

NUTS 4 – jedná se o okresy, kterých se v České republice nachází celkem 91, a to včetně 15 pražských obvodů,

•

NUTS 5 – představují již konkrétní obce, v České republice je vymezeno celkem 6244 obcí na úrovni NUTS 5.

15

Obrázek č. 1 Grafické znázornění klasifikace regionů

Zdroj: webové stránky Národního ústavu odborného vzdělávání (c2013).

Dle výše uvedené klasifikace by pak bylo možné zasadit region, v němž působí společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. do následující klasifikace: •

NUTS 0 – Česká republika,

•

NUTS 1 – Česká republika,

•

NUTS 2 – Jihovýchod (CZ06),

•

NUTS 3 – Kraj Vysočina (CZ063),

•

NUTS 4 – Havlíčkův Brod (CZ0631),

•

NUTS 5 – Havlíčkův Brod (CZ0631).

3.1.3 KLASIFIKACE PODNIKŮ A JEJICH CÍLE Jednotlivé podniky lze klasifikovat podle mnoha různých hledisek, přičemž Buchta (2011, s. 8-9) uvádí tato: •

podle zaměření – na základě tohoto kritéria existují podniky výrobní, obchodní, finanční, podniky služeb, dopravní aj.,

16

•

podle velikosti – zde se bere v úvahu jak celkový počet zaměstnanců, tak velikost obratu dané firmy, velikost majetku nebo jejich vzájemná kombinace, rozlišuje se tak mikrofirma (s počtem do 10 zaměstnanců a obratem do 2 miliónů eur za rok), malá firma (s celkovým počtem do 50 zaměstnanců nebo obratem do 10 miliónů eur za rok), střední firma (s celkovým počtem do 250 zaměstnanců nebo ročním obratem do 50 miliónů eur),

•

podle právní formy podnikání na veřejné obchodní společnosti, komanditní společnosti, společnosti s ručením omezením a akciové společnosti,

•

podle formy vlastnictví na soukromé, státní nebo družstevní firmy.

Z výše uvedené klasifikace lze podnik Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod charakterizovat jako firmu výrobní (specializuje se na výrobu piva a na jeho následný prodej koncovým zákazníkům), firmu střední velikosti (s celkovým počtem 110 zaměstnanců, jak vyplývá z její výroční zprávy za rok 2011), která byla založena jako akciová společnost soukromými osobami. Posláním každého podniku je vyrábět a distribuovat své výrobky a služby, s nimiž budou jejich koncoví zákazníci spokojeni, jak uvádí Synek, Kislingerová a kol. (2010). Za primární cíl pak lze považovat maximalizaci zisku, a to z hlediska krátkodobého pohledu, kdy se neuvažuje faktor času a vliv možného rizika. V tomto případě je tak pro firmu důležité sledovat ukazatele rentability (výnosnosti). Z dlouhodobého pohledu je však podle Synka, Kislingerové a kol. (2010) důležité, aby se zohlednil nejen časový interval, ale také možná míra rizika. Za obecný cíl podnikání (podniku) tak tito autoři považují maximalizaci hodnoty podniku. Při zjišťování, jakým způsobem může podnik ovlivňovat samotný region a naopak, bylo využito poznatků Viturky a kol. (2010), který vypracoval originální metodiku regionálního hodnocení kvality podnikatelského prostředí (KPP). Na toto hodnocení má vliv celá řada faktorů, k nimž lze v tomto pojetí zařadit následující skupiny proměnných (Viturka a kol., 2010):

17

•

obchodní faktory, k nimž se řadí faktor blízkosti trhů, faktor koncentrace významných firem, faktor přítomnosti zahraničních firem, faktor podpůrných služeb,

•

pracovní faktory, jež jsou důležité zejména z toho pohledu, že může jejich prostřednictvím docházet ke zvyšování zaměstnanosti v daném regionu, hodnotí se tak zejména dostupnost pracovních sil, jaká je k dispozici kvalifikovanost pracovních sil, zda jsou pracovní síly dostatečně flexibilní,

•

významnými jsou také v této souvislosti faktory nabývající lokálního, cenového a environmentálního charakteru, např. společnost může významně pozitivně, nebo naopak negativně ovlivňovat samotný charakter životního prostředí regionu, což se následně odvíjí na životě lidí, kteří v daném regionu žijí.

3.2 Význam a cíl finanční analýzy Finanční analýzu je možné dle Kraftové (2002) zařadit mezi jednu z nejpropracovanějších součástí finančního řízení, avšak v mnoha případech se předpokládá její efektivní užití právě v podnicích soukromého tržního sektoru, jež se specializují na dosažení co nejvyššího zisku. Předtím, než bude moci být charakterizován samotný význam a cíl finanční analýzy, je zapotřebí se zastavit u její definice. Růčková (2011, s. 9) tvrdí, že „finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“ Vochozka (2011) chápe finanční analýzu jako formalizovanou metodu, díky níž si je možné udělat věrohodný obrázek o finančním zdraví konkrétního podniku. Ve většině případů se o její tvorbu stará finanční manažer a v konečném stádiu ji schvaluje vrcholové vedení společnosti.

18

Knápková, Pavelková a Šteker (2013) uvádějí, že finanční analýza slouží především ke komplexnímu zhodnocení finanční situace podniku, v čem lze spatřovat její základní význam. Finanční analýza totiž může odhalit takové skutečnosti, které se týkají dostatečné výnosnosti samotné firmy, zda efektivně využívá svých aktiv, zda je vhodně nastavena kapitálová struktura, zda je schopen podnik dostát včas svým závazkům (ať již krátkodobým, či dlouhodobým) apod. Za hlavní cíl lze dle Hrdého a Horové (2009) považovat především formulaci finančního zdraví podniku a dále také to, že umožňuje identifikovat jeho slabé a silné stránky a formulovat závěry o jeho finanční důvěryhodnosti a spolehlivosti. To jsou totiž důležité informace pro každého věřitele a akcionáře. Díky tomu si tak může podnik vytvářet dobrou image a může tak také působit na zvyšování počtu svých odběratelů (zákazníků) a dodavatelů (obchodních partnerů).

3.3 Uživatelé finanční analýzy Údaje, které se dají získat aplikací některé z metod finanční analýzy a které se vztahují k hodnocení finanční situace v konkrétním podniku, slouží dle Kislingerové a kol. (2010) nejen manažerům, ale také dalším ekonomickým subjektům, které v určitém směru přicházejí do kontaktu s tímto podnikem. Samotné uživatele lze rozdělit do dvou hlavních skupin, k nimž se řadí externí a interní uživatelé (Kislingerová a kol., 2010). Mezi externí uživatele finanční analýzy se mohou dle odborné literatury (např. Kislingerová a kol., 2010, s. 48; Vochozka, 2011, s. 12) zařadit: •

investoři (k nimž lze zařadit také akcionáře dané společnosti) jsou v daném podniku důležitou složkou, neboť poskytují kapitál, proto je zajímají informace o finanční výkonnosti podniku, zaměřují se tak především na údaje o výnosnosti a o míře rizika činností, které jsou spojené s vloženým kapitálem,

19

•

banky a jiní věřitelé – pro tyto uživatele finanční analýzy jsou údaje vyplývající z finanční analýzy důležité, a to z toho důvodu, aby mohli zhodnotit finanční stav potencionálního nebo již existujícího dlužníka, díky tomu se tak mohou věřitelé snáze rozhodnout, zda mohou danému podniku poskytnout úvěr (finanční prostředky), a pokud ano, tak za jakých podmínek a v jaké konkrétní výši,

•

stát a jeho další složky (instituce, orgány) – kromě toho, že státní instituce využívají údajů z finanční analýzy pro kontrolu správnosti vykázaných daní, tak jsou pro ně také důležité z hlediska použití pro statistická šetření nebo jejich kontrolu, příp. pro získání přehledu o finančním řízení v těch podnicích, jimž byla svěřena státní zakázka,

•

partneři daného podniku (k nim lze zařadit např. dodavatele a zákazníky) potřebují vědět, zda je schopen dostát všem svým závazkům, které vyplývají z aktuálně uzavřených obchodních vztahů (těmito uživateli jsou tak sledovány takové ukazatele, jako je např. zadluženost, solventnost nebo likvidita dané společnosti),

•

manažeři, konkurující podniky apod.

Naproti tomu mezi interní uživatele finanční analýzy lze dle Šimana a Petery (2010, s. 136) zařadit: •

majitele daného podniku, jejichž cílem je posoudit, zda je plněno původní poslání dané společnosti (zda je kapitál společnosti zhodnocován) a zda má jejich podnikání určitou perspektivu, k jejich činnostem patří také kontrola činnosti manažerů daného podniku,

•

manažery v podniku, kteří mohou využít výsledků finanční analýzy k dosažení optimalizace finančního řízení firmy.

Kromě výše uvedeného výčtu uživatelů finanční analýzy existují i další zájemci sledující finanční výstupy a hospodaření jednotlivých podniků. Jak uvádí Kislingerová a kol. (2010, s. 50), může se jednat např. o odbory, daňové poradce, analytiky, makléře, ale také o širokou laickou veřejnost.

20

3.4 Zdroje finanční analýzy Pro zpracování finanční analýzy je důležité mít k dispozici velké množství dat, která pocházejí z mnoha různých informačních zdrojů a nabývají různé povahy (Grűnwald, Holečková, 2007). Jak dále uvádějí Brealey, Myers a Allen (2007) a Leeovi (2011), k základním datům patří ty, které vyplývají z účetní závěrky. Ty jsou ve většině zemí tvořeny dvěma podstatnými zdroji pro finanční analýzu. Řadí se k nim rozvaha a výkaz zisku a ztráty. Kislingerová a kol. (2010) se také zmiňuje o tom, že poměrně důležité a zásadní informace poskytují mimo jiné i výroční zprávy a příloha k účetní závěrce. Výroční zprávu pak mají povinnost publikovat zejména ty ekonomické subjekty, které podléhají auditu, k nimž patří především akciové společnosti (také Měšťanský pivovar, jež je akciovou společností, každoročně publikuje v rámci svých účetních závěrek výroční zprávu za příslušný kalendářní rok).

3.4.1 ROZVAHA Rozvaha patří mezi základní zdroje pro zpracování finanční analýzy. Jak dále uvádějí Brealey, Myers a Allen (2007), v rámci rozvahy se zveřejňují nejen aktiva, ale také pasiva firmy. Aktivity je myšlen jak krátkodobý, tak dlouhodobý majetek ve vlastnictví firmy. Krátkodobý majetek je nazýván také jako oběžná aktiva a je tvořen zejména surovinami, zásobami a dalším jiným majetkem, který bude brzy spotřebován. Naproti tomu dlouhodobý majetek je tvořen majetkem hmotným, nehmotným a finančním a jedná se o takový majetek, který je ve vlastnictví dané firmy po určitou dobu, přičemž také dochází k jeho opotřebování (odpisy tvoří součást rozvahy, jak uvádí Kislingerová a kol., 2010). Brealey, Myers a Allen (2007) uvádějí, že do krátkodobého majetku se však také zařazují pohledávky dané firmy, které vyplývají z jejich obchodních vztahů, a krátkodobý finanční majetek. Pasiva oproti tomu jsou tvořeny jednak vlastním

21

kapitálem společnosti, jednak také závazky, bankovními úvěry a rezervami, které jsou souhrnně označovány jako cizí zdroje. Dle Růčkové (2011) se rozvaha stanoví vždy ke konci k poslední dni každého roku, příp. může být sestavena také za kratší časové období (obvykle to však bývá jeden kalendářní či účetní rok). Z výše uvedeného tedy vyplývá, že rozvaha podává základní informace nejen o majetkové situaci podniku, ale je také možné se jejím prostřednictvím dozvědět, jaké zdroje využívá k financování a jaká je jeho celková finanční situace.

3.4.2 VÝKAZ ZISKU A ZTRÁTY Výkaz zisku a ztráty je možné považovat za další z významných přehledů, na základě kterých je možné se více dozvědět o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření dané firmy, a to vždy za určité období, podobně jako tomu je v případě rozvahy (Růčková, 2011). Leeovi (2011) se v souvislosti s charakteristikou výkazu zisku a ztráty zmiňují o jeho jedné výhodě, kdy uvádějí, že je dynamičtější než rozvaha, a to z toho důvodu, že daleko více odráží změny, které v daném podniku nastanou během určitého období. Brealey, Myers a Allen (2007) dále také uvádějí, že součástí výkazu zisku a ztráty jsou jak tržby za prodej zboží, tak také tržby za prodej vlastních výrobků a služeb, dále mzdové náklady, úrokové náklady, výsledek hospodaření firmy před zdaněním a po jeho zdanění, což jsou pro další uživatele velmi důležité informace o tom, jak firma dokáže hospodařit.

22

3.4.3 VÝKAZ CASH FLOW Výkaz cash flow je označován také jako přehled o peněžních tocích a bývá nedílnou součástí přílohy k účetní závěrce (Kislingerová, 2001). V tomto výkazu jsou zachyceny pouze příjmy a výdaje daného ekonomického subjektu za určité kalendářní nebo účetní období. Cílem tohoto výkazu je tak zachytit, kde přesně finanční prostředky vznikly a jak byly následně daným finančním subjektem využity (Kislingerová, 2001). Jak dále také uvádí Knápková, Pavelková a Šteker (2013, s. 48), „podstatou sledování ve výkazu peněžních toků (cash flow) je změna stavu peněžních prostředků.“ V tomto výkazu je tak možné sledovat a následně vysvětlit jednotlivé přírůstky a úbytky finančních prostředků. Zaměřuje se však také na důvody, proč k těmto přírůstkům a úbytkům ve sledovaném období došlo (Knápková, Pavelková, Šteker, 2013).

3.4.4 PŘÍLOHA K ÚČETNÍ ZÁVĚRCE Příloha, která je součástí každé účetní závěrky, má podat „doplňující a vysvětlující informace k rozvaze a výkazu zisku a ztráty. Základním požadavkem je spolehlivost, neutralita a srozumitelnost vedení účetních záznamů“ (Kislingerová a kol., 2010, s. 76). Jak dále také Kislingerová a kol. (2010) doplňuje, podstata této přílohy spočívá v poskytnutí věrohodného obrazu firmy o tom, jaký majetek vlastní, jaké jsou její závazky, náklady, výnosy a její hospodářský výsledek. Díky tomu tak mohou externí uživatelé finanční analýzy snázeji pochopit hospodaření podniku a jeho výkonnost v čase.

3.5 Metody finanční analýzy Knapková a Pavelková (2010) se zmiňují o několika metodách finanční analýzy, které se běžně v praxi využívají, a lze k nim zařadit zejména následující: •

analýza stavových (absolutních) ukazatelů, kdy se hodnotí majetková a finanční struktura podniku (velmi užitečným nástrojem je analýza

23

horizontální a vertikální struktury, tj. analýza trendů a procentuální rozbor jednotlivých položek nacházejících se v účetním výkazu rozvahy), •

analýza tokových ukazatelů, která se týká zejména analýzy výnosů, nákladů, zisku a cash flow, také zde se může využít horizontální a vertikální analýza výkazu zisku a ztráty,

•

analýza rozdílových ukazatelů, přičemž se operuje zejména s čistým pracovním kapitálem,

•

analýza poměrových ukazatelů – v praxi oblíbená část finanční analýzy, analyzují se jak jednotlivé ukazatele likvidity, rentability, aktivity, zadluženosti, tak také produktivity, ukazatele kapitálového trhu, ukazatele na bázi cash flow aj.,

•

analýza soustav ukazatelů,

•

souhrnné ukazatele hospodaření.

3.5.1 ANALÝZA ABSOLUTNÍCH UKAZATELŮ Při analýze absolutních ukazatelů se využívá přímo těch dat, jež jsou obsaženy v účetních

výkazech.

Přitom

se tedy rozlišuje analýza vývojových

trendů,

tj. horizontální analýza, a procentuální analýza jednotlivých složek jak v rozvaze, tak ve výkazu zisku a ztráty (v tomto případě se jedná o tzv. vertikální analýzu – Růčková, 2011). Při horizontální analýze se může využít jak absolutního, tak rozdílového ukazatele, jak uvádí Živělová (2002). Podstatou této metody finanční analýzy je vzájemné porovnávání změn v jednotlivých komponentech rozvahy a výkazu zisku a ztráty za určité časové období. Aby však bylo možno dosáhnout efektivní a správné interpretace, je zapotřebí mít dostatek údajů za poměrně dlouhé časové období, aby mohl být analyzován faktor času. Změny se v rámci horizontální analýzy uvažují po řádcích, tedy u každé položky ve srovnání s předešlým rokem. Naproti tomu v případě vertikální analýzy se jedná o procentuální vyjádření jednotlivých složek v rámci celé

24

rozvahy a výkazu zisky a ztráty za určité časové období. Poté se však dá analyzovat, k jakým změnám došlo v jednotlivých letech (Živělová, 2002). Knápková a Pavelková (2010, s. 66) uvádějí následující výpočet pro horizontální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztráty: •

Absolutní změna =

•

% změna =

− í

ě

,

×

.

3.5.2 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ Poté, co je provedena horizontální a vertikální analýza absolutních ukazatelů, je přistoupeno k analýze poměrových ukazatelů, přičemž k těm nejčastějším soustavám patří především ukazatele rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity (Kislingerová a kol., 2010). Ukazatele rentability bývají často označovány jako ukazatele výnosnosti, návratnosti, přičemž je možné na jejich základě určit, zda je řízení aktiv pozitivní nebo negativní, je možné analyzovat financování firmy a vliv likvidity na rentabilitu (Kislingerová a kol., 2010). Mezi ukazatele rentability patří např. rentabilita aktiv nazývána též jako produkční síla (ROA), rentabilita vlastního kapitálu (ROE) nebo rentabilita úplatného kapitálu (ROCE), jak uvádí Knápková a Pavelková (2010). Knápková a Pavelková (2010, s. 97-99) také uvádí mechanismy výpočtu výše uvedených tří ukazatelů: •

ROA =

!" #

$á

&$

, přičemž EBIT = dosažený zisk firmy před

odečtením úroků a daní, do čitatele lze však také vložit již čistý zisk EAT (po odečtení úroků a daní): ROA = •

ROE =

'" $

í

(& á

'" #

$á

&$

,

, díky tomuto ukazateli lze vyjádřit výnosnost

kapitálu, který do firmy vložili jeho vlastní majitelé,

25

•

ROCE =

& ú(

ý

(& á

, kdy se za úplatný kapitál považuje veškerý

kapitál, který je k dispozici ve firmě, jež nese náklad, tím se má na mysli vlastní kapitál a dlouhodobé a krátkodobé cizí zdroje, které nesou úrok. Ukazatele likvidity vyjadřují dle Kislingerové a kol. (2010) schopnost podniku dlouhodobě dostát svým závazkům, což je velmi důležitá informace pro věřitele a také pro akcionáře dané společnosti. V rámci finanční analýzy se uvažují zejména tři poměrové ukazatele, kterými jsou běžná, pohotová a hotovostní likvidita.

Běžná likvidita je označována také jako likvidita III. stupně a vyjadřuje dle Knápkové a Pavelkové (2010, s. 90) kolikrát dokáží oběžná aktiva pokrýt krátkodobé ěž á

cizí zdroje financování, a to dle tohoto výpočtu:

,á

-

&$&

é #& í -, /

.

Pohotová a hotovostní likvidita se dají pojmenovat také jako likvidity II. a I. stupně, přičemž pohotová likvidita by měla nabývat hodnot v rozmezí 1-1,5, hotovostní v rozmezí hodnot 0,2-0,5 a běžná likvidita 1,5-2,5. Výše uvedené poměrové ukazatele likvidity se vypočítají dle následujícího vzorce (Knápková, Pavelková, 2010, s. 91): •

Pohotová likvidita =

•

Hotovostní likvidita =

,á

-

é ( 0 -á$ 12 ,á ,á

,á

,á

ý 3& -

-

-

ý 3&

č í

/

é #& í -, /

č í

/

é #& í -, /

Při analýze poměrových ukazatelů zadluženosti se operuje se základním pojmem zadluženosti, který označuje takovou situaci, kdy podnik pro financování svých podnikatelských záměrů a investičních projektů využívá cizích zdrojů (např. krátkodobých nebo dlouhodobých bankovních úvěrů), jak poznamenává Kislingerová a kol. (2010). Je potřeba se dále také zmínit o tom, že za takové situace vzniká riziko jak pro věřitele, tak pro akcionáře podniku, že se firma dostane do určitých problémů se splácením a věřitel tak musí znát míru současné zadluženosti podniku. V dnešní době se nepovažuje za nic zvláštního, že je firma do určité míry zadlužená, neměla by však

26

překračovat únosnou mez zadluženosti. K tomu se právě využívají tyto poměrové ukazatele, k nimž patří např. celková zadluženost, dlouhodobá zadluženost, míra samofinancování apod. (Kislingerová a kol., 2010). Ukazatel celkové zadluženosti je dle Knápkové a Pavelkové (2010) základním ukazatelem, prostřednictvím kterého lze vyjádřit míru zadluženosti daného podniku. Nelze určit jednoznačnou hodnotu, která již značí problémy s cizími zdroji v podniku, běžně se doporučuje, aby se hodnoty tohoto ukazatele pohybovaly v rozmezí 30-60 %. Vzorec pro celkovou zadluženost je následující (Knápková, Pavelková, 2010, s. 84): Celková zadluženost =

#& í -, / #

$á

× 100.

&$

Kromě tohoto základního ukazatele zadluženosti se používají také mnohé další, s nimiž je potřeba se seznámit, a to z důvodu, že budou využity v rámci vlastní práce (Knápková, Pavelková, 2010, s. 85-87, Růčková, 2008, s. 57): !"

•

Úrokové krytí =

•

Ukazatel podkapitalizování =

•

Dluh na vlastní kapitál =

•

Míra samofinancování =

•

Dlouhodobá zadluženost =

•

Krátkodobá zadluženost =

#

$á

,

&$ $

í

(& á 2-

#

$é á$

$

í

$

í

(& á

#

$á

&$

-

0 #

,á #

&$

1

,

× 100, 1

&$

é á$ $á

á

é á$

× 100,

é á$

$á -

0 1

(& á

0 -

&$

1

× 100,

× 100.

Prostřednictvím ukazatelů aktivity je možné zjistit, zda je velikost jednotlivých druhů aktiv, které se nacházejí v rozvaze, v poměru k současným nebo budoucím hospodářským aktivitám společnosti přiměřená. Ukazatelé aktivity tedy společnosti poskytují informaci o jeho schopnosti využívat vložené prostředky (Knápková, Pavelková, 2010).

27

Dle Kislingerové a kol. (2010) je nejvýznamnějším ukazatelem právě obrat celkových aktiv, který je komplexním ukazatelem aktivity a zjišťuje, jak efektivně jsou ve společnosti využívána celková aktiva. Použije se k tomu následujícího vzorce:

9 9

:;é <ž=> . :;á ?;

Kromě tohoto komplexního ukazatele se využívají i jiné ukazatele aktivity, jako např. obrat dlouhodobého majetku, obrat zásob, obrat pohledávek apod. Prostřednictvím ukazatele doby obratu pohledávek je možné zjistit, kolik dnů drží podnik majetek ve formě pohledávek. Jak uvádí Růčková (2010), měla by tato doba dosáhnout stejné doby jako v případě splatnosti faktur. V případě, že ukazatel doby obratu pohledávek vykazuje vyšší počet dnů než je doba splatnosti faktur, může se společnost dostat do problému tím, že její odběratelé nedodržují stanovené obchodní podmínky, tj. dobu splatnosti pohledávek. Vzorec na výpočet tohoto ukazatele je následující:

( 0 -á$ 1 ,ž 1/ABC

.

Podobně se vypočítává i doba obratu závazků, tj. počet dnů, za které je podnik schopen hradit své závazky. Podle Růčkové (2010) by měla být doba obratu závazků vždy delší, než je doba obratu pohledávek, a to z důvodu, aby nedošlo k narušení finanční rovnováhy podniku. Ukazatel doby obratu závazků se přitom vypočítá podle následujícího vzorce:

á$

1

.

,ž 1/ABC

3.5.3 ANALÝZA PYRAMIDOVÝCH SOUSTAV UKAZATELŮ Podle Synka (2007) vychází základní princip pyramidových soustav ukazatelů ze skutečnosti, že je postupně rozkládán vrcholový ukazatel na jednotlivé (dílčí) ukazatele, prostřednictvím kterých je právě ten vrcholový ovlivňován. Obvykle se za hlavní (vrcholový) ukazatel pokládá rentabilita vlastního kapitálu (ROE).

28

Při rozkladu ukazatele ROE vstupují do popředí tři dílčí ukazatele, jejímž působením je nejčastěji ROE ovlivňován. Těmito dílčími ukazateli jsou čistá ziskovost tržeb, obrat celkových aktiv a poměr celkových aktiv k vlastnímu kapitálu (označován často také jako finanční páka), jak uvádí Živělová (2007). Podle Růčkové (2008) je tento rozklad nazýván jako Du Pont rozklad a v současné době patří k nejtypičtějšímu pyramidovému rozkladu vůbec. Růčková (2008) pak na vlastním schématu ukazuje, jaké veškeré ukazatele vstupují do úvahy (viz obrázek č. 2).

Obrázek č. 2 Du Pont rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE)

Zdroj: Růčková (2008, s. 71).

Podobně, jako se postupovalo v případě ukazatele ROE, lze tento rozklad využít také pro ukazatel ROA, nicméně nejběžněji se i pro účely samotného podniku využívá právě rozklad ROE, a z toho důvodu bude využit také v následující analytické části.

29

3.5.4 ANALÝZA SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ V rámci analytické části práce bude také analyzováno finanční zdraví podniku prostřednictvím dvou základních bankrotních modelů, k nimž se řadí Altmanův Z-scóre model a index důvěryhodnosti IN (Knápková, Pavelková, 2010). Na jejich základě je totiž možné predikovat, zda je podnik dostatečně komplexně stabilní a důvěryhodný, aby do něj bylo možné investovat (využije se přitom následujících vzorců – viz níže, Mrkvička, Kolář, 2006, s. 146, 148).

Altmanův model: Z0 = 0,717 × E + 0,847 × EI + 3,107 × EA + 0,420 × EL + 0,998 × EC , přičemž X1 = pracovní kapitál/celková aktiva, X2 = nerozdělený zisk/celková aktiva, X3 = EBIT/celková aktiva, X4

=

tržní (resp. účetní) hodnota základního kapitálu/celkové

zadlužení, X5 = tržby/celková aktiva. Podle Růčkové (2010) lze výslednou hodnotu pro podnik, který neobchoduje na veřejně obchodovatelných trzích interpretovat následovně: v případě, že je hodnota menší než 1,2, je společnost silně ohrožena bankrotem. Jestliže je hodnota v rozmezí 1,2-2,9, pohybuje se společnost v tzv. šedé zóně, tzn., že není možné jednoznačně určit, zda má či nemá problémy s financemi a nehrozí jí případný bankrot. V případě hodnot nad 2,9 lze danou společnost hodnotit jako finančně zdravou a stabilní.

Index důvěryhodnosti IN95: IN95 = N1 ×

' OP

+ N2 ×

!" Q

+ N3 ×

!" '

"

S'

'

TP2T Q

+ N4 × + N5 ×

+ N6 ×

PVW "

,

přičemž A = aktiva, CZ = cizí zdroje, EBIT = výsledek hospodaření před zdaněním a úroky, U = nákladové úroky, T = výnosy, OA = oběžná aktiva, KZ = krátkodobé závazky, KBU = krátkodobé bankovní úvěry, ZPL = závazky po lhůtě splatnosti.

30

Index důvěryhodnosti je ve srovnání s Altmanovým modelem charakterizován svou lepší vypovídající hodnotu daných ukazatelů, a to z toho důvodu, že respektuje specifičnost podmínek firem na českém trhu. Z toho důvodu i jednotlivé váhy (viz výše u daného vzorce) odpovídají vždy tomu oboru, v němž daná firma podniká (Růčková, 2008). Vzhledem k tomu, že předmět podnikání společnosti spadá pod potravinářský průmysl, využijí se následující váhy (Růčková, 2008, s. 109): V1 = 0,26, V2 = 0,11, V3 = 4,99, V4 = 0,33, V5 = 0,1 a V6 = 17,36. Podobně jako tomu bylo v případě hodnocení celkové hodnoty Altmanova Zscóre, i zde se hodnotí celková dosažená hodnota indexu důvěryhodnosti. Jak uvádí Mrkvička a Kolář (2006), v případě, že je dosaženo hodnoty méně než 1, značí to, že podnik má velké problémy s financemi a je vážně ohrožen bankrotem. V případě, že hodnota tohoto indexu se pohybuje v rozmezí mezi 1 a 2, označuje to podnik s potenciálně finančními problémy. Při hodnotách indexu nad 2 lze vyhodnotit, že podnik je dostatečně finančně zdravý.

3.5.5 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ Dle Knápkové, Pavelkové a Štekera (2013) je nejdůležitějším rozdílovým ukazatelem čistý pracovní kapitál (ČPK). Vypočítáme ho odečtením krátkodobých cizích zdrojů od oběžného majetku. Pokud má mít podnik dobrou platební schopnost, resp. být likvidní, potřebuje dostatečnou výši relativně volného kapitálu, čímž je myšlen přebytek krátkodobých likvidních aktiv nad krátkodobými zdroji. ČPK je tedy část oběžného majetku, která je kryta dlouhodobým kapitálem.

31

4 VLASTNÍ PRÁCE Tato kapitola bakalářské práce je zaměřena především na zhodnocení finanční situace vybraného podniku a také na posouzení jeho socio-ekonomického vlivu na okres Havlíčkův Brod, v němž působí.

4.1 Charakteristika podniku Analyzovanou společností je Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, který je akciovou společností a má za sebou dlouholetou historii výroby piva. Samotný pivovar, který představuje hlavní činnost společnosti, vznikl již v roce 1834. Po roce 1945 však došlo k jeho znárodnění a do rukou svých majitelů se dostal až na základě privatizace v 90. letech minulého století. Současná akciová společnost byla do obchodního rejstříku pod dnešním názvem zapsána v roce 1995 a jejím hlavním předmětem podnikání je: •

pivovarnictví a sladovnictví,

•

výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona (Výroční zpráva společnosti za rok 2011).

Hlavním sortimentem společnosti, na němž je založeno veškeré její podnikání, je výroba různých druhů piv, zejména pak havlíčkobrodského piva Rebel (Rebel tradiční, Rebel Original, Rebel černý apod.). Ke specialitám patří také pivo Rebel s kvasnicemi. Opomenout nelze ani nealkoholické pivo Rebel pro řidiče nebo Hradecký Votrok (viz následující obrázek č. 3).

32

Obrázek č. 3 Ukázka sortimentu nabízených produktů společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s.

Zdroj: oficiální webové stránky společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (2013).

Společnost své produkty exportuje do řady zahraniční zemí, jak společnost uvádí ve výroční zprávě. V roce 2011 bylo do zahraničí vyvezeno celkem 7.068 hl. piva, přičemž převážná část (62 %) směřovala do Ruska. K dalším významným zemím exportu patřily v roce 2011 také USA (24 % exportovaného množství piva), Slovensko (6,5 %), Dánsko (4,4 %) a Finsko (2,7 %).

33

4.2 Analýza regionu Město Havlíčkův Brod se nachází v kraji Vysočina, který spadá pod jeden ze 14 krajů České republiky, a z tohoto pohledu je možné poukázat na jeho centrální postavení.

Sousedí

jak

s Jihočeským,

tak

se Středočeským,

Pardubickým

a Jihomoravským krajem. Pro kraj Vysočina je charakteristická členitost území, vyšší nadmořská výška a řídké osídlení. Vzhledem k její rozdrobené sídelní struktuře dochází v některých dílčích regionech k vylidňování menších obcí a také k odchodu kvalifikovaných pracovních sil do jiných krajů. Díky tomu se tak kraj Vysočina potýká s daleko vyšší nezaměstnaností (Český statistický úřad, 2013). Rozlohou se tento kraj počítá mezi ty větší, zabírá celkem 6.800 km2 a žije v něm celkem 512 tisíc obyvatel. Samotné území se dále člení na 5 okresů, 15 správních obvodů s obcí s rozšířenou působností a 26 obvodů pověřených obecních úřadů (viz obrázek č. 4).

Obrázek č. 4 Poloha okresu Havlíčkův Brod v rámci kraje Vysočina

Zdroj: Český statistický úřad (2013).

34

Jak je na obrázku č. 4 označeno, okres Havlíčkův Brod se nachází v severozápadní části kraje Vysočina a sousedí s okresem Jihlava. Centrálním městem okresu Havlíčkův Brod je také stejnojmenné město, z čehož lze usuzovat na jeho významné postavení mezi dalšími obcemi v celém tomto okrese.

4.3 Finanční analýza podniku V rámci této podkapitoly bude provedena finanční analýza zvoleného podniku, a to v jeho jednotlivých částech, ať již se bude jednat o horizontální a vertikální analýzu rozvahy a výkazu zisku a ztráty, nebo o analýzu poměrových a pyramidových soustav ukazatelů či souhrnných indexů hodnocení. Na základě všech těchto dílčích analýz bude možno shrnout, jak si po finanční stránce daná společnost stojí.

4.3.1 HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA V rámci horizontální analýzy, jak již vyplynulo z teoretické části práce, bude zjišťováno, k jakým změnám došlo mezi jednotlivými lety v hlavních položkách rozvahy a výkazu zisku a ztráty. Díky tomu je možné detailně rozebrat, k jakým změnám docházelo v časovém období 2007-2011 ve finanční a majetkové struktuře společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod a v jejím provozním a čistém zisku. Následující tabulka představuje provedenou horizontální analýzu majetkové struktury (aktiv) společnosti.

35

Tabulka č. 1 Horizontální analýza rozvahy (aktiv) společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení

2008/07 - 1,0 13,6 - 3,4 11,8 96,8 - 25,9 - 3,0 - 7,3 - 61,8 42,9

2009/08 2010/09 2011/10 4,7 2,6 - 2,2 - 1,1 1,9 - 3,1 29,1 304,7 - 25,9 - 5,7 1,6 - 3,0 107,6 - 20,8 5,7 19,2 4,5 -0,2 - 7,6 - 15,3 9,1 93,2 - 32,1 - 11,6 - 29,8 235,5 1,9 - 3,6 - 3,4 - 3,7

Zdroj: Rozvaha společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Jak vyplývá z výše uvedené tabulky č. 1, z pohledu horizontální analýzy docházelo ve společnosti v jednotlivých letech k určitým změnám jeho majetkové struktury, na což svým způsobem měla vliv i proběhlá finanční krize v roce 2009 a také změny v samotné struktuře tohoto podniku. Co se týče celkových aktiv, v letech 2007-2011 nedošlo k žádným velkým podstatným změnám, ty se pohybují v rozmezí -2 % až téměř + 5 % (mezi lety 2008 a 2009). V ostatních položkách rozvahy lze však zaznamenat podstatně zásadnější změny, které jsou značně nerovnoměrné. K největšímu nárůstu hodnoty dlouhodobého nehmotného majetku došlo mezi lety 2009 a 2010 (téměř o 305 %), což bylo následkem nákupu dlouhodobého nehmotného majetku do společnosti (nutné k rozvíjení činnosti firmy). Mezi lety 2008 a 2009 došlo také k znatelnému nárůstu krátkodobých pohledávek (přes 93,2 %), což lze chápat jako neschopnost některých firem dostát termínům splatnosti vzhledem k problémům vztahujících se ke světové finanční krizi. Tato teze je podpořena faktem, že mezi lety následujícími docházelo ke snižování hodnoty pohledávek.

36

V následujícím grafu č. 1 je také možno sledovat, jakým způsobem a jakým tempem se měnila výše a zastoupení oběžných a stálých aktiv v majetkové struktuře společnosti v letech 2007-2011.

Graf č. 1 Vývoj a rozložení oběžných a stálých aktiv v majetkové struktuře společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011 (vyjádřeno v tis./rok) 120000 100000 80000 60000 40000 20000 0 2007

2008 Oběžná aktiva

2009

2010 Stálá aktiva

2011

Zdroj: Rozvaha společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z grafu č. 1 vyplývá, že stálá aktiva výrazně převažují nad aktivy oběžnými, přičemž je patrné, že zatímco do roku 2010 docházelo k jejich nepatrnému nárůstu, v roce 2011 je znatelný jejich menší pokles. U oběžných aktiv je naproti tomu možné zaznamenat jejich konstantní výši, kdy od roku 2009 nedocházelo k téměř žádným výrazným změnám. V následující tabulce č. 2 je uvedena horizontální analýza výkazu zisku a ztrát, prostřednictvím které je možné zanalyzovat, k jakým konkrétním změnám docházelo v oblasti provozního, finančního a celkového výsledku hospodaření.

37

Tabulka č. 2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) I. Tržby za prodej zboží a služeb A. Náklady vynaložené na prodané zboží II. Výkony II.1. Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb B. Výkonová spotřeba C. Osobní náklady C.1. Mzdové náklady C.3. Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění C.4. Sociální náklady D. Daně a poplatky

2008/07 0,1 - 0,4 13,1 11,3 6,9 19,8 19,6 23,3

2009/08 2010/09 2011/10 - 13,5 - 25,2 - 73,0 - 13,8 - 26,1 - 73,1 0,5 0,4 - 2,2 0,6 1,7 - 1,7 - 8,2 - 10,6 - 0,5 7,3 11,6 - 8,5 9,2 10,4 - 9,6 3,2 14,2 - 12,5

13,4 - 1,1

4,4 31,2

6,3 7,9

- 1,9 0,0

E. Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ FINANČNÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA BĚŽNOU ČINNOST MIMOŘÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ ZA ÚČETNÍ OBDOBÍ VÝSLEDEK HOSPODAŘENÍ PŘED ZDANĚNÍM

6,5

6,9

8,6

10,9

90,6 - 101,1 -52,2

35,4 351,8 55,8

- 14,2 53,9 - 13,5

- 43,3 77,2 - 42,5

22,3

- 126,9

- 100,0

0,0

- 48,1

32,4

- 11,2

- 42,5

- 40,7

25,3

- 10,8

- 38,0

Zdroj: Výkaz zisku a ztráty společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že zatímco od roku 2008 docházelo k poměrně výrazným propadům v tržbách za prodej zboží a služeb a v tržbách za prodej vlastních výrobků a služeb, na druhou stranu se postupně zvyšují osobní náklady, tj. mzdové náklady, náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění a daně a poplatky. Kromě výrazného nárůstu zisku před zdaněním mezi lety 2008 a 2009 se společnost potýkala s jeho postupným snižováním, přičemž k jeho největšímu propadu došlo mezi léty 2007 a 2008. Podstatě podobný výsledek byl zaznamenán také u čistého zisku (výsledku hospodaření za účetní období), nejvyšší nárůst byl analyzován ve výši

38

32 %. Naopak mezi lety 2007 a 2008 došlo ke snížení o téměř 50 % (v následujícím grafu č. 2 je graficky znázorněno, jaký rozdíl byl v jednotlivých letech zjištěn mezi čistým a hrubým ziskem společnosti).

Graf č. 2 Vývoj výsledku hospodaření za účetní období a před zdaněním u společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011 (vyjádřeno v tis./rok) 16000 14000 12000 10000 8000 6000 4000 2000 0 2007

2008

Výsledek hospodaření za účetní období

2009

2010

2011

Výsledek hospodaření před zdaněním

Zdroj: Výkaz zisku a ztráty společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z pohledu absolutních hodnot je možné charakterizovat rok 2007 jako nejúspěšnější, neboť v té době dosáhla společnost nejvyšších hodnot jak čistého, tak hrubého zisku. Ačkoliv pak v roce 2009 bylo možno zaznamenat druhý nejvyšší zisk za celou časovou řadu let 2007-2011, propad v zisku společnosti je markantní, což také potvrzuje horizontální analýza výkazu zisku a ztráty (viz tabulka č. 2). Aby byla horizontální analýza rozvahy kompletní, je v této souvislosti nutné uvést také analýzu finanční struktury společnosti, tzn. analyzovat její pasiva, která se skládají z vlastního kapitálu, cizích zdrojů a časového rozlišení. Konkrétní výsledky jsou uvedeny v tabulce č. 3.

39

Tabulka č. 3 Horizontální analýza rozvahy (pasiv) společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období B. CIZÍ ZDROJE B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky C.I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

2008/07 - 1,0 - 1,0 2,3 90,3

2009/08 2010/09 2011/10 4,7 2,6 - 2,2 3,0 2,2 - 0,1 0,0 0,0 0,0 4,4 6,7 4,0

618,9

28,8

49,5

25,7

- 48,1

32,4

- 11,2

- 42,5

- 3,2 - 26,3 - 1,3 68,4

19,4 - 12,1 21,4 - 30,4

7,6 -9,5 8,4 - 100,0

- 17,2 - 5,4 - 17,7 -

Zdroj: Rozvaha společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Zásadní změnou, ke které došlo ve finanční struktuře společnosti za celé období let 2007-2011, je oproti roku 2007 navýšení základního kapitálu v roce 2008 o 2,3 %. V ostatních letech již k žádné změně v základním kapitálu nedošlo. V roce 2008 to bylo způsobeno vyšším hospodářským výsledkem z minulých let. To je ostatně doloženo také ve výše uvedené tabulce, kdy je zcela zřejmé, že byl navýšen hospodářský výsledek společnosti o více než 600 % (ale i v ostatních letech lze zaznamenat jeho podstatný nárůst, to souvisí s tím, že společnost se každoročně dostává do kladných čísel, které může dále využívat v rámci své finanční struktury). Naproti tomu je vývoj cizích zdrojů, které společnost využívá např. k pokrytí svých investic nebo nákupu majetku, značně nerovnoměrný. Zatímco v některých letech došlo spíše k poklesu krátkodobých a dlouhodobých závazků, v roce 2009 a 2010 se společnost musela potýkat s nárůstem svých závazků, především těch krátkodobých (jejich nejvyšší nárůst byl zjištěn v roce 2009, oproti roku 2008 vzrostla výše krátkodobých závazků o více než 21 %).

40

4.3.2 VERTIKÁLNÍ ANALÝZA Na základě vertikální analýzy rozvahy je možné analyzovat, jakým způsobem se měnilo rozložení jednotlivých složek rozvahy, tj. celková majetková a finanční struktura společnosti. V následující tabulce č. 4 je tato vertikální analýza provedena pro nejdůležitější položky rozvahy.

Tabulka č. 4 Vertikální analýza rozvahy (aktiv) společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) AKTIVA CELKEM B. Dlouhodobý majetek B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek B.II. Dlouhodobý hmotný majetek B.III. Dlouhodobý finanční majetek C. Oběžná aktiva C.I. Zásoby C.III. Krátkodobé pohledávky C.IV. Krátkodobý finanční majetek D.I. Časové rozlišení

2007 100,0 58,2 0,6 97,1 2,3 39,1 38,3 24,7 37,0 2,7

2008 100,0 66,9 0,5 95,6 3,9 29,2 50,2 30,7 19,1 3,9

2009 100,0 63,1 0,7 91,1 8,2 33,3 38,8 49,9 11,3 3,6

2010 100,0 62,7 2,8 90,8 6,4 33,9 31,5 32,4 32,7 3,4

2011 100,0 62,1 2,2 90,9 6,9 34,6 34,4 28,7 36,9 3,3

Zdroj: Rozvaha společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Při pohledu na tuto tabulku je zcela zřetelné, že se v letech 2007-2011 průběžně měnilo rozložení dlouhodobého majetku a oběžných aktiv společnosti. Celkově lze uvést, že dlouhodobý majetek převažuje nad oběžnými aktivy po celou dobu, přičemž v roce 2008 dosahoval podíl dlouhodobého majetku nejvyšších hodnot na úkor oběžných aktiv. Od roku 2009 je zaznamenáno snižování podílu dlouhodobého majetku a naopak vzrůstání podílu oběžných aktiv. Tato skutečnost souvisí nejen s postupným odepisováním dlouhodobého majetku, ale také s narůstáním krátkodobého finančního majetku. Co se týče zastoupení dílčích položek rozvahy, od roku 2007 dochází k postupnému snižování podílu dlouhodobého hmotného majetku (zde se právě rozvíjí

41

vliv odpisů), naopak narůstá podíl dlouhodobého nehmotného a finančního majetku. Nejvyššího podílu krátkodobých pohledávek bylo dosaženo společností v roce 2009, což souvisí se zhoršenou platební schopností odběratelů. V dalších letech se tyto hodnoty snižují, což ukazuje na vyšší důraz vymáhání pohledávek. Lze doporučit udržení tohoto klesajícího trendu. Vývoj struktury aktiv společnosti je graficky znázorněn v grafu č. 3.

Graf č. 3 Vývoj struktury aktiv společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. v letech 2007-2011 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

2,7%

3,9%

3,6%

3,4%

3,3%

39,1%

29,2%

33,3%

33,9%

34,6%

58,2%

66,9%

63,1%

62,7%

62,1%

2007

2008

2009

2010

2011

Ostatní aktiva

Oběžná aktiva

Stálá aktiva

Zdroj: Rozvaha společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Při pohledu na následující tabulku č. 5 je zcela zřejmé, že veškeré finanční aktivity a investice společnosti jsou financovány z vlastních zdrojů, neboť vlastní kapitál po celou sledovanou dobu činí cca 86-88 % veškeré finanční struktury (pasiv). Na druhou stranu jsou cizí zdroje v její finanční struktuře zastoupeny velmi nízce, jedná se přibližně o 12-13 % veškerých pasiv podniku.

42

Tabulka č. 5 Vertikální analýza rozvahy (pasiv) společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) PASIVA CELKEM A. VLASTNÍ KAPITÁL A.I. Základní kapitál A.III. Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku A.IV. Hospodářský výsledek minulých let A.V. Výsledek hospodaření běžného účetního období B. CIZÍ ZDROJE B.II. Dlouhodobé závazky B.III. Krátkodobé závazky C.I. ČASOVÉ ROZLIŠENÍ

2007 100,0 87,7 87,0 2,7

2008 100,0 87,8 85,9 5,2

2009 100,0 86,3 83,4 5,3

2010 100,0 85,6 81,6 5,6

2011 100,0 87,8 81,7 5,8

0,6

4,1

5,2

7,5

9,5

9,1

4,8

6,1

5,3

3,0

12,0 7,7 92,3 0,3

11,7 5,8 94,2 0,5

13,3 4,3 95,7 0,4

14,4 3,6 96,4 0,0

11,8 4,1 95,9 0,4

Zdroj: Rozvaha Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Podobně jako tomu bylo v případě horizontální analýzy majetkové struktury společnosti, tak také v tomto případě je možné analyzovat jak podíl vlastního kapitálu a cizích zdrojů na celé finanční struktuře společnosti, tak také podíl dalších dílčích položek. Z pohledu cizích zdrojů využívaných ve společnosti se oproti využívání vlastního kapitálu jedná o téměř zanedbatelný podíl. Společností jsou využívány zejména takové zdroje, jež mají krátkodobou povahu (tyto závazky navíc od roku 2007 průběžně narůstají, přičemž ty dlouhodobé klesají, bankovní úvěry nevyužívá společnost vůbec, v roce 2011 však podíl cizích zdrojů podstatně poklesl). Vlastní kapitál je v celkové struktuře pasiv společnosti tvořen přibližně podílem 87 %, přičemž jeho zastoupení od roku 2008 postupně klesá, a to na úkor cizích zdrojů (jejich podíl se zvýšil od roku 2007 do roku 2010 z 12,0 % až na 14,4 %, přičemž v roce 2011 jejich podíl klesl na 11,8 % a tak se dostal až na úroveň z roku 2008). Na celkovém vlastním kapitálu se nejvíce podílí hlavně základní kapitál společnosti, u něhož dochází k postupnému poklesu v celkové finanční struktuře podniku, naopak

43

narůstá podíl rezervních fondů a zůstatků hospodářského výsledku za posledních několik let.

Graf č. 4 Vývoj struktury pasiv společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. v letech 2007-2011 100,0% 90,0% 80,0% 70,0% 60,0% 50,0% 40,0% 30,0% 20,0% 10,0% 0,0%

12,0%

11,7%

13,3%

14,4%

11,8%

87,7%

87,8%

86,3%

85,6%

87,8%

2007

2008

2009

2010

2011

Cizí zdroje

Vlastní kapitál

Zdroj: Rozvaha společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Graf názorně ukazuje, že téměř veškerá finanční struktura společnosti je tvořena vlastním kapitálem, což se následně bude odvíjet také na poměrových ukazatelích zadluženosti. To je pak velmi důležité zjištění jak pro vlastníky firmy, tak zejména pro jejich věřitele.

4.3.3 ANALÝZA POMĚROVÝCH UKAZATELŮ V této podkapitole budou analyzovány poměrové ukazatele, o nichž bylo z teoretického hlediska pojednáno již v literární rešerši. V této souvislosti bude provedena analýza rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity.

44

Analýza rentability V této části budou analyzovány tři velmi důležité ukazatele, k nimž se řadí rentabilita vlastního kapitálu, rentabilita celkových aktiv a rentabilita (návratnost) vloženého (investovaného) kapitálu. Konkrétní výsledky jsou uvedeny v následující tabulce č. 6.

Tabulka č. 6 Ukazatelé rentability společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) ROA (PŘED ZDANĚNÍM) ROA (PO ZDANĚNÍ) ROE ROCE

2007 9,7 8,0 9,1 8,0

2008 5,8 4,2 4,8 4,2

2009 6,9 5,3 6,1 5,3

2010 6,0 4,6 5,4 4,6

2011 3,8 2,7 3,1 2,7

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Nejdůležitějším ukazatelem, prostřednictvím kterého je možné zhodnotit výkonnost podniku, je ukazatel rentability celkového kapitálu společnosti (ROA). Při jeho výpočtu se využívá buď zisku čistého spolu se zdaněnými úroky (EAT), nebo zisku před zdaněním a úroky (EBIT), čímž pádem dostáváme poněkud odlišné výsledky. Přesto lze dle výše uvedené tabulky konstatovat, že od roku 2007 každoročně dochází ke snižování rentability celkového kapitálu, přičemž svého vrcholu za celé sledované období dosáhla společnost právě v roce 2007. Podobně lze také hodnotit další dva ukazatele (ROE, ROCE), u nichž byl každoročně zaznamenán jejich pokles, vyjma roku 2009, kdy došlo k mírnému navýšení. Rok 2011 jako takový lze hodnotit z tohoto pohledu jako nejméně příznivý. Zatímco v roce 2007 připadlo na 100 Kč investovaného kapitálu do společnosti zisk 8 Kč, v roce 2011 to bylo pouze 2,7 Kč. Přesto lze celkově tuto situaci hodnotit stále pozitivně, a to v tom rozsahu, že si společnost nadále uchovává ziskovost a nedostává se do záporných čísel. To je důležitá informace zejména pro její investory.

45

Z výše uvedeného tedy jasně vyplývá, že společnost se musí od roku 2009 vyrovnávat s nižší úrovní rentability, což je ovšem dáno nejen nižší poptávkou zákazníků po jejich produktech, ale také vývojem v samotném oboru pivovarnictví. Společnost se musí daleko více soustředit na udržení svého postavení na trhu a na zvýšení své konkurenceschopnosti – více pozornosti věnovat marketingové komunikaci na trhu a upevnit spolupráci se stávajícími zprostředkovateli, kteří dodávají produkty konečným spotřebitelům.

Analýza aktivity Prostřednictvím několika vybraných ukazatelů aktivity bude možné zhodnotit, jakým způsobem společnost využívá vložených prostředků do své finanční a majetkové struktury. Z tohoto pohledu je tedy pro podnik důležité, aby obratovost byla co nejvyšší. Na druhou stranu, co se týče doby obratu, zde je zapotřebí, aby tato doba byla naopak co nejnižší, kromě doby obratu závazků (viz tabulka č. 7).

Tabulka č. 7 Ukazatelé aktivity společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel Obrat CA Obrat DHM Obrat zásob Doba obratu zásob (dnů) Obrat pohledávek Doba obratu pohledávek (dnů) Doba obratu závazků (dnů)

2007 0,99 1,70 6,61 55 10,27 35 44

2008 1,08 1,61 7,36 49 11,97 30 39

2009 1,00 1,58 7,72 47 6,00 60 48

2010 0,93 1,48 8,67 42 8,42 43 55

2011 0,80 1,29 6,74 54 8,07 45 53

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Při pohledu na výše uvedenou tabulku je zcela zřejmé, že veškeré hodnoty mají víceméně rovnoměrný průběh po celou dobu sledování (2007-2011), v posledním roce však došlo většinou ke snížení obratovosti. Pozitivně lze hodnotit zejména snížení doby

46

obratu závazků za poslední rok z 55 dnů na 53 dnů, stále však společnost nedosahuje úrovně z roku 2008, kdy dosáhla doba obratu závazků 39 dnů. Pro věřitele je tento ukazatel zásadní, neboť jeho vyšší hodnota by mohla ukazovat na možné potíže společnosti se splácením svých závazků, uvážíme-li navíc, že průměrná dohodnutá doba splatnosti závazků této společnosti činí 40 dní. Na druhé straně vykazovala doba obratu pohledávek do roku 2008 velmi nízkou hodnotu, max. 35 dnů (tzn., že odběratelé sice měli menší problémy se splácením faktur, avšak u velkoobchodů a velkoskladů tomu tak nebylo, jelikož mají dle platných obchodních kontraktů dohodnutou dobu splatnosti na 40 dní, zatímco ostatní ekonomické subjekty mají ve svých smlouvách nastavenou dobu splatnosti na 14 dní). V roce 2009 v souvislosti se světovou finanční krizí došlo k nárůstu této doby až na 60 dnů. Pozitivně lze však hodnotit její snížení v roce 2010 a 2011 na 43. resp. 45 dnů. Jedním z nejdůležitějších ukazatelů je také obratovost celkových aktiv, u níž je doporučována hodnota minimálně 1 (Knápková, Pavelková, 2010). V letech 2007-2010 se společnost této hodnotě přibližovala, přičemž v letech 2008-2009 ji dokonce překročila. Nicméně v posledním sledovaném roce došlo k jejímu razantnímu snížení, což by mohlo znamenat její neefektivní nakládání s majetkem. Ačkoliv také v případě obratu dlouhodobého majetku je vykázán snižující se trend, jedním z faktorů tohoto stavu může být také postupné odpisování majetku. Ukazatel obratovosti celkových aktiv byl u tohoto pivovaru srovnáván také s jeho konkurencí. Využity byly účetní závěrky jak tří konkurujících pivovarů v kraji Vysočina (Pivovar Chotěboř, Rodinný pivovar Bernard a Pivovar Poutník), tak také dalších třech nejvýznamnějších pivovarů na celém území České republiky (Heineken, Budějovický Budvar, Plzeňský pivovar). Vyjdeme-li z hodnoty obratovosti celkových aktiv za rok 2011 u společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (0,80), je jeho hodnota spíše vyšší. Navíc v minulých letech dosahovaly hodnoty tohoto ukazatele ve srovnání s výše uvedenou konkurencí velmi vysokých hodnot. U doby obratu majetku (zásob) je možné se v letech 2007-2010 setkat s postupně klesajícím trendem, což je pozitivní. Ukazuje, v jakém časovém intervalu je podnik schopen přeměnit své zásoby do peněžní podoby. Nicméně v posledním roce došlo

47

k náhlému zvýšení ze 42 na 54 dnů. Tuto skutečnost lze vysvětlit zejména prováděnými změnami na úrovni organizační struktury, kdy teprve v průběhu roku 2011 došlo k uzavření Distribučního centra v Brně, u něhož byly v posledním roce zaznamenány výrazně špatné ekonomické výsledky. Navíc také v tomto roce nebyla obsazena pracovní pozice vedoucího obchodního oddělení, což se významně podepsalo také na uzavírání obchodních kontraktů.

Analýza zadluženosti Při analyzování zadluženosti společnosti je zapotřebí mít na paměti, že určitá míra zadluženosti podniku je prospěšná, neměla by však překročit jeho únosnou míru. Vždy také záleží na příslušnosti k danému odvětví, v němž společnost podniká. Nás v této souvislosti nebude zajímat pouze celková zadluženost, ale také dlouhodobá a krátkodobá zadluženost, míra samofinancování včetně ukazatele podkapitalizování (viz následující tabulka č. 8).

Tabulka č. 8 Ukazatelé zadluženosti společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel Celková zadluženost (%) Dlouhodobá zadluženost (%) Krátkodobá zadluženost (%) Míra samofinancování (%) Dluh na vlastní kapitál (%) Úrokové krytí Ukazatel podkapitalizování

2007 11,98 0,92 11,06 87,71 13,66 0 1,52

2008 11,71 0,69 11,03 87,75 13,35 0 1,32

2009 13,36 0,58 12,78 86,28 15,48 0 1,38

2010 14,01 0,51 13,51 85,99 16,30 0 1,38

2011 11,85 0,49 11,36 87,78 13,50 0 1,42

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Za základní ukazatel zadluženosti podniku se považuje celková zadluženost, z níž vyplývá, že analyzovaný podnik je zadlužen velmi málo. Tento ukazatel se pohybuje v rozmezí cca 12-14 %, přičemž za poslední období došlo ke snížení celkové

48

zadluženosti o více než 2 %. Podle literárních zdrojů by se doporučená hodnota zadluženosti měla pohybovat mezi 30-60 % (Knápková, Pavelková, 2010). S ukazatelem zadluženosti nicméně souvisí také míra samofinancování podniku, která se pohybuje cca na 88 %, přičemž pozitivně lze hodnotit její nárůst za poslední dobu. Jak již bylo řečeno výše, existují určitá doporučení vztahující se hodnotám zadluženosti podniku. Nicméně vždy je zapotřebí se zaměřit na odvětvové průměry zadluženosti a s těmi zadluženost podniku porovnat. V tomto případě tak bylo využito údajů Ministerstvo průmyslu a obchodu, které každoročně uveřejňuje výsledky finanční analýzy za každé odvětví. Pro obor, v němž tento podnik působí, celková zadluženost za rok 2011 činila 46,83 % (oproti předchozímu roku došlo ke zvýšení z 37,02 %). Výrazně vyšší je také krátkodobá zadluženost oproti dlouhodobé (v roce 2011 17,32 % vs. 12,97 %). Míra samofinancování se v roce 2011 v tomto oboru pohybovala ve výši 52,71 %. Při srovnání se zadluženost Měšťanského pivovaru Havlíčkův Brod pohybuje výrazně níže. Jeho zadluženost je tak velice nízká. Z výše uvedeného také vyplývá, že veškeré aktivity společnosti, včetně investicí jsou financovány podnikem z vlastních zdrojů, cizích zdrojů je využíváno v nižším poměru. Jedná se přitom především o krátkodobé cizí zdroje (krátkodobá zadluženost se pohybuje v rozmezí 11 %, zatímco dlouhodobá zadluženost je zcela zanedbatelná, ve sledovaném období došlo k jejímu snížení z 0,92 % na 0,49 %). Na zadluženost lze však pohlížet z mnoha různých pohledů, jedním z nich je také ukazatel dluhu na vlastní kapitál, prostřednictvím kterého je možné zhodnotit, v jakém rozsahu převyšují cizí zdroje hodnotu vlastního kapitálu. Na základě tohoto ukazatele lze konstatovat, že společnost v převážné většině využívá svých vlastních zdrojů financování. Krátkodobé cizí zdroje financování se na celkovém kapitálu firmy podílejí jen ze 13 %, což lze hodnotit jako pozitivní jev. Ukazatel úrokového krytí nebyl v tomto případě aplikován, neboť společnost nedisponuje bankovními úvěry, tudíž jsou její nákladové úroky nulové. Na základě ukazatele podkapitalizování bylo zjišťováno, v jakém rozsahu dochází k financování dlouhodobého majetku dlouhodobými finančními zdroji. Z provedené analýzy

49

vyplynulo, že u této společnosti za celé období nedošlo k podkapitalizování (hodnota klesne pod 1). Naopak, během časového období let 2007-2011 se hodnota pohybovala v rozmezí 1,32-1,58, přičemž za poslední rok došlo k navýšení hodnoty tohoto ukazatele. Dlouhodobý majetek společnosti je tak minimálně za uvedené časové období financován 1,3 až 1,5 krát z dlouhodobých zdrojů. Ačkoliv lze pozitivně hodnotit výrazně nízkou zadluženost společnosti, na druhou stranu není pro podnik příliš efektivní, když zadržuje větší množství finančních prostředků na svých účtech a vše tedy financuje ze svých vlastních zdrojů. Bylo by vhodnější a pro ni zároveň efektivnější zaměřit se i na různé formy investic, což by zároveň přispělo i k jejímu dalšímu rozvoji.

Analýza likvidity Prostřednictvím jednotlivých ukazatelů likvidity je možné zhodnotit, zda je společnost schopná dostát svým závazkům, jak již bylo uvedeno v rámci literární rešerše (výsledky základních tří ukazatelů likvidity jsou zobrazeny v tabulce č. 9).

Tabulka č. 9 Ukazatelé likvidity společnosti v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) Běžná likvidita Pohotová likvidita Hotovostní likvidita

2007 3,53 2,18 1,31

2008 2,65 1,32 0,51

2009 2,60 1,59 0,29

2010 2,51 1,72 0,91

2011 3,04 2,00 1,12

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Při pohledu na jednotlivé ukazatele likvidity v tabulce č. 9 je zřejmé, že u společnosti jak v současné době, tak také v minulých letech nedochází k žádným problémům s likviditou. Tím je tedy myšleno, že společnost nemá žádné problémy se splácením svých závazků, neboť má k dispozici dostatek finančních prostředků na jejich úhradu. Problémem však je, že jednotlivé ukazatele likvidity přesahují

50

doporučované hodnoty likvidity (podle odborné literatury). Je tedy možno společnosti doporučit, aby se více zaměřila na zvážení a optimalizaci dílčích složek oběžných aktiv (zejména pak co se týče zásob) ve vztahu k celkové výši krátkodobých závazků.

4.3.4 ANALÝZA PYRAMIDOVÉHO ROZKLADU Při analýze pyramidového rozkladu ROE bylo využito třech dílčích ukazatelů. V následující tabulce č. 10 jsou uvedeny tyto ukazatele za jednotlivá kalendářní období u společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod.

Tabulka č. 10 Pyramidový rozklad ukazatele ROE za roky 2007-2011

Ukazatel ROE (v %) Čistá ziskovost tržeb (%) Obrat CA Finanční páka

2007 9,1 8,06 0,99 1,13

2008 4,8 3,87 1,08 1,14

2009 6,1 5,30 1,00 1,16

2010 5,4 4,94 0,93 1,16

2011 3,1 3,35 0,80 1,14

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z výše uvedené tabulky č. 10 je zřetelný postupný pokles ukazatele rentability vlastního kapitálu, na něhož mělo vliv především výrazné snižování čisté ziskovosti tržeb (pokles z 8,06 % v roce 2007 na 3,35 % v roce 2011, což bylo zapříčiněno zejména ztrátou mnoha dlouhodobých obchodních kontraktů a také snížením poptávky konečných spotřebitelů po pivu) a postupné snižování obratu celkových aktiv. Důvod lze však hledat také v tom, že společnost není příliš aktivní v investování svých finančních prostředků (využívá zejména vlastního kapitálu, který dále neinvestuje, např. do nemovitostí nebo do nových výrobních technologií). V následující tabulce č. 11 jsou kvantifikovány změny u jednotlivých ukazatelů spadajících pod ROE pro celé sledované časové období.

51

Tabulka č. 11 Kvantifikace změn ukazatelů ROE v letech 2007-2011

Ukazatel (v %) ROE – index ROE – rozdíl Čistá ziskovost tržeb – index Čistá ziskovost tržeb – rozdíl Obrat CA – index Obrat CA – rozdíl Finanční páka – index Finanční páka – rozdíl

2008/07 2009/08 2010/09 2011/10 0,53 1,27 0,89 0,57 -4,30 1,30 -0,70 -2,30 0,48 1,37 0,93 0,68 -4,19 1,43 -0,36 -1,59 1,09 0,93 0,93 0,86 0,09 -0,08 -0,07 -0,13 1,01 1,02 1,00 0,98 0,01

0,02

0,00

-0,02

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z výše uvedené tabulky je zřetelné, že k největšímu poklesu ukazatele rentability došlo v roce 2008, kdy oproti předchozímu byl jeho index 0,53 (v tomto roce byl také zjištěn rozdíl oproti předcházejícímu roku 2007 ve výši 4,3 %). Následující rok byl naopak pro společnost z hlediska ziskovosti velmi příznivý (index změny 1,27, rozdíl mezi oběma lety 1,3 %). Také u dalších ukazatelů bylo dosaženo podobných výsledků, kdy rok 2009 byl z hlediska změny pro společnost nejpříznivější (oproti roku předchozímu), kromě ukazatele obratu celkových aktiv, kdy bylo nejpříznivějšího stavu dosaženo v roce 2008 (změna oproti roku 2007 ve výši 0,09) Naproti tomu u finanční páky nedošlo k téměř žádné výrazné změně v žádném kalendářním roce. Dále (tabulka č. 12) je pak na základě logaritmické metody kvantifikován vliv hlavních faktorů spadajících pod ROE v celém sledovaném období (2007-2011). Díky tomu je tak možné zjistit, jaké faktory a v jakém rozsahu nejvíce ovlivňují vývoj a fungování společnosti.

52

Tabulka č. 12 Kvantifikace vlivu dílčích ukazatelů na ROE

Vliv ukazatele na ROE (v %) vliv čisté ziskovosti tržeb vliv obratu CA vliv finanční páky

2008/07 2009/08 2010/09 2011/10 -4,38 1,28 -0,69 -2,22 -3,71 1,39 -0,69 -2,12 -3,77 1,37 -0,68 -2,06

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z výše uvedené tabulky vyplývá, že na změnu rentability vlastního kapitálu společnosti mají téměř rovnoměrným dílem vliv všechny tři dílčí ukazatele, a to jak čistá ziskovost tržeb, tak obrat celkových aktiv i finanční páka, přesto o něco více převažuje vliv prvního jmenovaného ukazatele. Čistá ziskovost tržeb se na změně rentability vlastního kapitálu podílela nejsilněji v roce 2008, kdy jejím prostřednictvím došlo k poklesu ROE o více než 4 %. Také v letech 2010 a 2011 poklesla rentabilita vlastního kapitálu (výjimkou byl pouze rok 2009, kdy prostřednictvím ziskovosti tržeb došlo k nárůstu ROE, ovšem v tomto období se na nárůstu ROE daleko více podílely dílčí ukazatele obratu CA a finanční páky). Na poklesu ziskovosti tržeb, i na snížení obratu celkových aktiv se s největší pravděpodobností podílel jak stagnující vývoj v oboru pivovarnictví, tak také postupující hospodářská recese.

4.3.5 ANALÝZA SOUHRNNÝCH INDEXŮ HODNOCENÍ Velmi důležitá je analýza souhrnných finančních indexů, v tomto případě tzv. Altamannova Z-skóre a indexu důvěryhodnosti IN95, prostřednictvím kterých je možné predikovat, v jaké finanční situaci se komplexně podnik nachází a jak lze nahlížet na jeho finanční zdraví. Z toho důvodu byly právě vybrány výše uvedené modely (graf č. 5 zobrazuje vývoj obou indexů ve sledovaném období 2007-2011).

53

Graf č. 5 Souhrnné indexy hodnocení společnosti v letech 2007-2011 6 5,8

5,9 5,8

5,6 5,4

5,6 5,5 5,4 5,3 5,2

5,2 5

5

5,3 5

4,8 2007

2008 Altmanovo Z-skóre

2009

2010 2011 Index důvěryhodnosti IN95

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

Z výše uvedeného grafu jednoznačně vyplývá, že ačkoliv u Altmanova Z-skóre bylo zaznamenáno v posledních několika letech postupně klesající trend, za poslední rok došlo naopak k jeho výraznému vzrůstu. Hodnoty jsou však ve všech případech vysoko nad hodnotou 2,9, která hodnotí společnost jako finančně zdravou a stabilní. V případě indexu důvěryhodnosti IN95 je zcela zřetelné, že od roku 2008 má pozitivní stoupající trend. I zde lze tedy jasně říci, že je podnik dostatečně finančně zdravý, jelikož hodnoty indexu IN95 se ani jeden sledovaný rok nedostávají pod hodnotu 2.

4.3.6 ANALÝZA ROZDÍLOVÝCH UKAZATELŮ Jako rozdílový ukazatel byl vybrán čistý pracovní kapitál (ČPK). Výsledné hodnoty jsou zaneseny v následující tabulce. Tabulka č. 13 Čistý pracovní kapitál (v tis. Kč)

Ukazatel ČPK

2007 2008 2009 2010 42.617 27.447 32.356 33.019

2011 36.775

Zdroj: Účetní závěrka společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod (vlastní zpracování).

54

ČPK v letech 2007-2011 vykazuje kladné hodnoty, což je pozitivní. Tyto hodnoty nám ukazují, v jaké výši firma kryje svá krátkodobá aktiva dlouhodobými zdroji.

4.4 Vzájemný vliv podniku na daný region Společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. se významným způsobem podílí na rozvoji regionu, v němž působí. Především pak poskytuje práci v kraji, který je charakteristický svou vyšší nezaměstnaností. Na druhé straně se také podílí na rozvoji konkurenceschopnosti

zpracovatelského

V této

průmyslu.

podkapitole

bude

analyzováno, jaký konkrétní vliv má společnost na zaměstnanost a budou charakterizovány její sociální aspekty.

4.4.1 VLIV NA ZAMĚSTNANOST Zaměstnanost v daném regionu lze chápat jako základní ukazatel, prostřednictvím kterého lze zhodnotit účinnost působení společnosti na daný region. Při analýze nezaměstnanosti byly brány v úvahu statistické údaje pro okres Havlíčkův Brod, které byly zároveň srovnávány s údaji pro celou Českou republiku (viz následující graf č. 6). Graf č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod ve srovnání s mírou nezaměstnanosti v celé České republice 10,8% 9,8% 8,8%

10,2%

9,7% 9,2%

7,7%

9,6%

8,6%

7,8% 6,8%

6,0%

6,0%

5,8% 4,8%

8,9%

5,8% 5,6% 4,5%

3,8% 2006

2007

2008

okres Havlíčkův Brod

2009

2010

2011

Česká republika

Zdroj: Statistika nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (2013, vlastní zpracování).

55

Z výše uvedeného grafu vyplývá, že do konce roku 2008 se nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod pohybovala maximálně do 6 % a byla výrazně pod průměrem celé České republiky, přičemž právě na konci roku 2008 pomalu došlo ke srovnání obou měr nezaměstnanosti. V roce 2009 oproti roku 2008 došlo k velmi výraznému nárůstu míry nezaměstnanosti až na 9,7 %, přičemž od té doby je nezaměstnanost v okrese Havlíčkův Brod výrazně vyšší než celorepublikový průměr (v roce 2010 10,2 % vs. 9,6 %). Rok 2011 se však v tomto ohledu jeví jako potenciálně pozitivní (snížení nezaměstnanosti z 10,2 % na 8,9 %, nadále je však míra nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod vyšší než celorepublikový průměr). Kromě výše uvedené míry nezaměstnanosti je také zapotřebí zanalyzovat situaci na trhu práce v okrese Havlíčkův Brod z hlediska počtu uchazečů na jedno volné místo (údaje uvedené v grafu č. 7 se vztahují vždy k 31. 12. daného kalendářního roku) ve srovnání s celou Českou republikou.

Graf č. 7 Srovnání počtu uchazečů na jedno volné místo v okrese Havlíčkův Brod s celorepublikovým průměrem 50 45 40 35 30 25 20 15 10 5 0

45

26 18

17 4 2006

7 2 2007

14

3

2008

okres Havlíčkův Brod

23

2009

2010

2011

Česká republika

Zdroj: Statistika nezaměstnanosti Ministerstva práce a sociálních věcí (2013, vlastní zpracování).

56

Ačkoliv v letech 2006 a 2007 byl přepočtený počet uchazečů na jedno volné místo v okrese Havlíčkův Brod srovnatelný s celorepublikovým průměrem, od roku 2008 začalo docházet k postupnému navýšení až na 45 uchazečů v roce 2009 (v té době však byl celorepublikový průměr 17 uchazečů). Ačkoliv byla tato hodnota v následujících letech snížena, i tak byl přesažen průměr za celou Českou republiku. Při zjišťování vlivu společnosti na zaměstnanost je třeba analyzovat, jakého podílu dosahuje počet zaměstnanců společnosti na celkové ekonomické aktivnosti obyvatelstva Havlíčkova Brodu. Z údajů Českého statistického úřadu za rok 2011 (2012) vyplynulo, že v roce 2011 bylo v Havlíčkově Brodě ekonomicky aktivních obyvatel celkem 24 990. Tím pádem se společnost na celkové zaměstnanosti podílí 0,44 %. Ačkoliv není tento podíl příliš vysoký, je to dáno také tím, že na Havlíčkobrodsku se nachází větší počet firem s celkovým počtem zaměstnanců nad 50 pracovníků. Pro analýzu toho, jakým způsobem může společnost Měšťanský pivovar přispět k dalšímu zvyšování zaměstnanosti, je zapotřebí porovnat kvalifikační strukturu současných zaměstnanců podniku s nabídkou pracovních sil na trhu práce v okrese Havlíčkův Brod. Ve společnosti je v současné době zaměstnáno celkem 110 zaměstnanců na hlavní pracovní poměr, přičemž převážná část z nich je staršího věku. Celkem 65 % z celkového počtu zaměstnanců se nachází ve věkovém rozmezí 40-69 let, zatímco zaměstnanců do 29 let je ve společnosti zaměstnáno jen 8 %. Při srovnání nabídky pracovních sil na trhu práce v okrese Havlíčkův Brod lze zjistit, že celých 60 % uchazečů o zaměstnání je ve věku nad 35 let. Z tohoto pohledu lze tedy chápat společnost

jako

významného

zaměstnavatele

nabízející

práci

spíše

starším

pracovníkům, kteří již mají horší možnosti uplatnění na trhu práce. Z hlediska kvalifikační struktury současných zaměstnanců lze konstatovat, že největší část z nich (40 %) má absolvované střední odborné učiliště a vlastní výuční list. Dalších 26 % pracovníků má absolvované střední odborné učiliště zakončené maturitní zkouškou, případně také střední odbornou školu s maturitou (17 %). Celkem 83 %

57

z celkového počtu zaměstnanců tak v současné době má absolvované středoškolské odborné vzdělání, což lze považovat za hlediska charakteru práce za optimální. Společnost lze tak také považovat z hlediska nabídky pracovních míst za významného zaměstnavatele, neboť největší část uchazečů o zaměstnání je vyučeno (50 %) a další mají absolvovanou střední odbornou školu s maturitou (24 %). Z tohoto srovnání je zcela zřetelné, že kvalifikační struktura zaměstnanců společnosti víceméně koresponduje s kvalifikační strukturou nabídky pracovních sil. Díky tomu tak má firma potenciál poskytnout zaměstnání těm osobám, které obtížněji hledají uplatnění na trhu práce.

4.4.2 SOCIÁLNÍ ASPEKTY Společnost se řadí ke středně velkým podnikům vzhledem k celkovému počtu svých zaměstnanců a taková firma je vždy potenciálním zdrojem pro sponzoring a získání možných finančních prostředků pro sportovní kluby, zájmová sdružení, pořádání kulturních akcí apod. Společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. se v roce 2011 podílela na sponzoringu řady akcí, institucí a organizací celkovou částkou 793 tis. Kč, přičemž oproti roku 2008 klesla tato částka o 15 tis. Kč. Naproti tomu od roku 2006 se tyto náklady zvyšovaly z 528 tis. až na 808 tis. Kč v roce 2010 (roční závěrky společnosti za léta 2007-2011). V současné době společnost podporuje následující sportovní kluby a podílí se na charitativní činnosti (oficiální webové stránky společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, 2013): •

hokejový klub HC Rebel,

•

fotbalový klub FC Hradec Králové,

•

hokejový klub HC Královští lvi Hradec Králové,

•

fotbalový klub FC Slovan Havlíčkův Brod,

58

•

havlíčkobrodský sportovní klub Jiskra Havlíčkův Brod, který sdružuje taková sportovní odvětví, jako je např. atletika, basketbal, florbal, házená, kanoistika, moderní gymnastika, šachy, šerm aj.,

•

oddíl ledního hokeje SK Sršni Kutná Hora,

•

první českou prestižní singlovou ligu v klasických šipkách Golden League,

•

podporuje Českou abilympijskou asociaci pomáhající lidem s určitým druhem postižení při jejich integraci do společnosti a Nemocnici v Havlíčkově Brodě,

•

společnost se významnou měrou podílí také na sponzorování řady kulturních akcí a zábavných areálů, jako je např. Western-Šiklův Mlýn ve Zvoli nad Pernštejnem, hudební festival Horácký džbánek, kulturní dům Ostrov Havlíčkův Brod, hudební festival hudeb Vysočiny, kapela Fortunu z Havlíčkova Brodu a také dechová kapelu z téhož města.

Vzhledem k výše uvedenému lze usoudit, že společnost se významným způsobem podílí na rozvoji sociální úrovně nejen daného regionu Havlíčkův Brod a kraje Vysočina, ale také na rozvoji dalších krajů: Královéhradeckého a Středočeského.

59

5 ZÁVĚR Bakalářská práce se věnovala finanční analýze konkrétní společnosti podnikající v oboru pivovarnictví a hodnotila, jakým způsobem a v jakém rozsahu ovlivňuje region, v němž působí. Z hlediska tématu této práce pak bylo jako hlavní její cíl definováno zhodnocení úrovně finanční situace akciové společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011 a na základě provedené finanční analýzy konstatovat, zda se jedná o podnik dostatečně finanční stabilní, který je schopen dostát svým závazkům, a je rentabilní (dostatečně ziskový). Nejdříve byly za pomoci odborné literatury definovány a charakterizovány základní poznatky vztahující se k oblasti finanční analýzy a vlivu podniku na region. Jedním z nejvýznamnějších ukazatelů v rámci finanční analýzy je ukazatel rentability celkového vloženého kapitálu společnosti (ROA). Prostřednictvím vypočtených hodnot z výkazů roční uzávěrky společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. vyplynulo, že od začátku sledovaného období (r. 2007) se snižovala rentabilita celkového kapitálu společnosti, jehož vrcholu bylo dosaženo právě v roce 2007. Ačkoliv i v dalších letech se ziskovost společnosti pohybovala v kladných číslech, což je jistě pozitivní, byl zaznamenán neustále klesající trend tohoto ukazatele. Společnost je také dostatečně likvidní. Zde lze však na druhé straně vyšší likvidu podniku považovat za jednu z jejích slabých stránek, neboť příliš velké uchování vlastních finančních prostředků brání jejímu dalšímu rozvoji. Z pohledu vlivu podniku na daný region je možné stanovit, že společnost Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. se významným způsobem podílí na rozvoji regionu, v němž působí. Především poskytuje práci v kraji, který je charakteristický svou vyšší nezaměstnaností. Vyzdvihnout lze v této souvislosti také jeho vliv na socio-kulturní úroveň daného regionu, neboť se podílí na zaštiťování a financování řady sportovních klubů a také pomáhá při organizaci řady významných kulturních akcí. Především pak poskytuje práci v kraji, který je charakteristický svou vyšší nezaměstnaností.

60

LITERATURA

Primární zdroje Analytické materiály Ministerstva průmyslu a obchodu (2008-2012).

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Výroční zpráva za rok 2007.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Výroční zpráva za rok 2008.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Výroční zpráva za rok 2009.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Výroční zpráva za rok 2010.

Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. Výroční zpráva za rok 2011.

Statistická ročenka trhu práce v České republice za rok 2011.

Zákon č. 513/1991 Sb., obchodní zákoník.

Monografie BOHÁČKOVÁ, Ivana a Magdalena HRABÁNKOVÁ. Strukturální politika Evropské unie. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2009, 188 s. ISBN 978-80-7400-111-6.

BREALEY , Richard A., Stewart C. MYERS a Franklin ALLEN Principles of corporate finance. USA: Mc-Graw Hill, 2007. 875 s. ISBN 978-0-07-353073-4.

BUCHTA, Miroslav. Nauka o podniku: distanční opora. 2. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2011, 132 s. ISBN 978-80-7395-384-3.

61

ČADIL, Jan. Regionální ekonomie: teorie a aplikace. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 152 s. ISBN 978-80-7400-191-8.

GRÜNWALD, Rolf a Jaroslava HOLEČKOVÁ. Finanční analýza a plánování podniku. 1. vyd. Praha: Ekopress, 2007, 318 s. ISBN 978-80-86929-26-2.

HRDÝ, Milan a Michaela HOROVÁ. Finance podniku. 1. vyd. Praha: Wolters Kluwer Česká republika, 2009, 179 s. ISBN 978-80-7357-492-5.

KISLINGEROVÁ, Eva a kol. Manažerské finance. 3. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 811 s. ISBN 978-80-7400-194-9.

KISLINGEROVÁ, Eva. Oceňování podniku. 2. vyd. Praha: C. H. Beck, 2001, 367 s. ISBN 80-7179-529-1.

KNÁPKOVÁ, Adriana, Drahomíra PAVELKOVÁ a Karel ŠTEKER. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 2. rozš. vyd. Praha: Grada, 2013, 236 s. ISBN 978-80-247-4456-8.

KNÁPKOVÁ, Adriana a Drahomíra PAVELKOVÁ. Finanční analýza: komplexní průvodce s příklady. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 205 s. ISBN 978-80-247-3349-4.

KRAFTOVÁ, Ivana. Kapitálová síla a výkonnost podniků v regionálním kontextu. 1. vyd. Pardubice: Univerzita Pardubice, 2003, 170 s. ISBN 80-7194-622-2.

KRAFTOVÁ, Ivana. Finanční analýza municipální firmy. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2002, 206 s. ISBN 80-7179-778-2.

LEE, Alice C, John C LEE a Cheng F LEE. Financial analysis, planning: theory and application. 2nd ed. New Jersey: World Scientific, c2009, 1101 p. ISBN 981-270-608-9.

62

LUDVÍK, Ladislav. Regionální aspekty podnikání. 1. vyd. Ostrava: Vysoká škola podnikání, 2005, 78 s. ISBN 80-86764-36-2.

MRKVIČKA, Josef a Pavel KOLÁŘ. Finanční analýza. 2. přeprac. vyd. Praha: ASPI, 2006, 228 s. ISBN 80-7357-219-2.

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 4. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2011, 143 s. ISBN 978-80-247-3916-8.

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 3. rozš. vyd. Praha: Grada, 2010, 139 s. ISBN 978-80-247-3308-1.

RŮČKOVÁ, Petra. Finanční analýza: metody, ukazatele, využití v praxi. 2. aktualiz. vyd. Praha: Grada, 2008, 120 s. ISBN 978-80-247-2481-2.

SRPOVÁ, Jitka a Václav ŘEHOŘ a kol. Základy podnikání: teoretické poznatky, příklady a zkušenosti českých podnikatelů. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 427 s. ISBN 978-80-247-3339-5.

SYNEK, Miloslav a Eva KISLINGEROVÁ a kol. Podniková ekonomika. 5. přeprac. a dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 445 s. ISBN 978-80-7400-336-3.

SYNEK, Miloslav. Manažerská ekonomika. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2007, 452 s. ISBN 978-80-247-1992-4.

ŠIMAN, Josef a Petr PETERA. Financování podnikatelských subjektů: teorie pro praxi. 1. vyd. Praha: C. H. Beck, 2010, 192 s. ISBN 978-80-7400-117-8.

VITURKA,

Milan

a

kol.

Kvalita

podnikatelského

prostředí,

regionální

konkurenceschopnost a strategie regionálního rozvoje České republiky. 1. vyd. Praha: Grada, 2010, 227 s. ISBN 978-80-247-3638-9.

63

VOCHOZKA, Marek. Metody komplexního hodnocení podniku. 1. vyd. Praha: Grada, 2011, 246 s. ISBN 978-80-247-3647-1.

WOKOUN, René a kol. Regionální rozvoj: východiska regionálního rozvoje, regionální politika, teorie, strategie a programování. Praha: Linde Praha, 2008, 475 s. ISBN 978-80-72016-99-0.

ŽÁK, Milan a kol. Velká ekonomická encyklopedie. 2. rozš. vyd. Praha: Linde Praha, 2002, 887 s. ISBN 80-7201-381-5.

ŽIVĚLOVÁ, Iva. Podnikové finance. 1. vyd. Brno: Mendelova zemědělská a lesnická univerzita, 2007, 111 s. ISBN 978-80-7375-035-0.

ŽIVĚLOVÁ, Iva. Finanční řízení podniku I. Brno: MZLU, 2002. 105 s. ISBN 80-86119-61-0.

Internetové zdroje Administrativní členění Kraje Vysočina. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/administrativni_cleneni_kraje/$File/63101112m02a .jpg.

Charakteristika kraje. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.czso.cz/xj/redakce.nsf/i/charakteristika_kraje.

Klasifikace jednotek NUTS. Národní ústav odborného vzdělávání [online]. 2013 [cit. 2013-03-01]. Dostupné z: http://www.nuov.cz/klasifikace-jednotek-nuts.

Naše piva. Rebel: Havlíčkobrodské pivo [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.hbrebel.cz/nase-piva.

64

Obyvatelstvo podle ekonomické aktivity a podle velikostních skupin obcí, okresů a správních obvodů ORP - Kraj Vysočina. Český statistický úřad [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2012edicniplan.nsf/t/CD0048E0C0/$File/CZ063_ZVKR008.pdf.

Podporujeme. Rebel: Havlíčkobrodské pivo [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://www.hbrebel.cz/o-pivovaru/podporujeme.

Vývoj nezaměstnanosti od července 2004. Integrovaný portál MPSV [online]. 2013 [cit. 2013-03-31]. Dostupné z: http://portal.mpsv.cz/sz/stat/nz/vyvoj_od_072004.

65

SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK

Seznam obrázků Obrázek č. 1 Grafické znázornění klasifikace regionů ................................................... 16 Obrázek č. 2 Du Pont rozklad ukazatele rentability vlastního kapitálu (ROE) .............. 29 Obrázek č. 3 Ukázka sortimentu nabízených produktů společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. ....................................................................................................... 33 Obrázek č. 4 Poloha okresu Havlíčkův Brod v rámci kraje Vysočina ........................... 34

Seznam grafů Graf č. 1 Vývoj a rozložení oběžných a stálých aktiv v majetkové struktuře společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011 (vyjádřeno v tis./rok) ............ 37 Graf č. 2 Vývoj výsledku hospodaření za účetní období a před zdaněním u společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod v letech 2007-2011 (vyjádřeno v tis./rok) ............ 39 Graf č. 3 Vývoj struktury aktiv společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. v letech 2007-2011.......................................................................................................... 42 Graf č. 4 Vývoj struktury pasiv společnosti Měšťanský pivovar Havlíčkův Brod, a.s. v letech 2007-2011.......................................................................................................... 44 Graf č. 5 Souhrnné indexy hodnocení společnosti v letech 2007-2011.......................... 54 Graf č. 6 Míra nezaměstnanosti v okrese Havlíčkův Brod ve srovnání s mírou nezaměstnanosti v celé České republice ......................................................................... 55 Graf č. 7 Srovnání počtu uchazečů na jedno volné místo v okrese Havlíčkův Brod s celorepublikovým průměrem ....................................................................................... 56

Seznam tabulek Tabulka č. 1 Horizontální analýza rozvahy (aktiv) společnosti v letech 2007-2011 ...... 36 Tabulka č. 2 Horizontální analýza výkazu zisku a ztráty v letech 2007-2011 ............... 38 Tabulka č. 3 Horizontální analýza rozvahy (pasiv) společnosti v letech 2007-2011 .... 40 Tabulka č. 4 Vertikální analýza rozvahy (aktiv) společnosti v letech 2007-2011 .......... 41 Tabulka č. 5 Vertikální analýza rozvahy (pasiv) společnosti v letech 2007-2011 ......... 43

66

Tabulka č. 6 Ukazatelé rentability společnosti v letech 2007-2011 ............................... 45 Tabulka č. 7 Ukazatelé aktivity společnosti v letech 2007-2011 ................................... 46 Tabulka č. 8 Ukazatelé zadluženosti společnosti v letech 2007-2011 ............................ 48 Tabulka č. 9 Ukazatelé likvidity společnosti v letech 2007-2011 .................................. 50 Tabulka č. 10 Pyramidový rozklad ukazatele ROE za roky 2007-2011 ......................... 51 Tabulka č. 11 Kvantifikace změn ukazatelů ROE v letech 2007-2011 .......................... 52 Tabulka č. 12 Kvantifikace vlivu dílčích ukazatelů na ROE .......................................... 53 Tabulka č. 13 Čistý pracovní kapitál .............................................................................. 53

67

PŘÍLOHY

68

Příloha č. 1 Rozvaha společnosti – aktiva – dlouhodobý majetek (údaje za roky 2007-2011) AKTIVA AKTIVA CELKEM A.

Pohledávky za upsaný základní kapitál

B.

Dlouhodobý majetek

B. I.

Dlouhodobý nehmotný majetek

B. I.

2007

2008

2009

2010

2011

152 175

150 634

157 732

161 791

158 344

88 634

100 715

99 559

101 461

98 323

565

546

705

2 853

2 115

94

126

56

1 982

452

579

168

133

1. Zřizovací výdaje 2. Nehmotné výsledky výzkumu a vývoje 3. Software 4. Ocenitelná práva

37 528

5. Goodwill

B. II.

6. Jiný dlouhodobý nehmotný majetek Nedokončený dlouhodobý nehmotný 7. majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý 8. nehmotný majetek Dlouhodobý hmotný majetek

B. II.

1. Pozemky 2. Stavby Samostatné movité věci a soubory 3. movitých věcí 4. Pěsitelské celky trvalých porostů

2 629

86 079

96 253

90 724

92 173

69 406

4 420

4 638

4 638

4 638

4 638

57 755

60 645

60 680

58 116

56 513

18 623

26 993

25 382

24 405

28 256

1 785

3 977

24

3 096

5. Základní stádo a tažná zvířata 6. Jiný dlouhodobý hmotný majetek 7. Nedokončený dlouhodobý hmotný majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý hmotný 8. majetek 9. Oceňovací rozdíl k nabytému majetku B. III. B. III.

1. 2. 3. 4. 5.

1 918

3 496

Dlouhodobý finanční majetek

1 990

Podíly v ovládaných a řízených osobách Podíly v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly Půjčky a úvěry - ovládající a řídící osoba, podstatný vliv Jiný dlouhodobý finanční majetek

1 790

200

3 916

8 130

6 435

6 802

200

200

200

200

3 716

7 930

6 235

6 602

6. Pořizovaný dlouhodobý finanční majetek Poskytnuté zálohy na dlouhodobý finanční 7. majetek

69

Příloha č. 2 Rozvaha společnosti – aktiva – oběžná aktiva, časové rozlišení (údaje za roky 2007-2011) C.

Oběžná aktiva

C. I.

Zásoby

C. I.

1. Materiál 2. Nedokončená výroba a polotovary 3. Výrobky

59 442 22 766

44 060 22 077

52 522 20 394

54 869 17 283

54 760 18 854

14 325

11 040

9 036

8 417

10 134

2 781

4 942

6 264

6 247

6 251

780

836

890

1 068

1 268

4 880

5 259

4 204

1 551

1 201

14 654

13 580

26 231

17 802

15 742

7 652

9 102

9 282

6 505

5 019

4. Zvířata 5. Zboží 6. Poskytnuté zálohy na zásoby C. II. C. II.

Dlouhodobé pohledávky 1. Pohledávky z obchodních vztahů 2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva 4. a za účastníky sdružení 5. Dlouhodobé poskytnuté zálohy 6. Dohadné účty aktivní 7. Jiné pohledávky 8. Odložená daňová pohledávka

C. III. C. III.

Krátkodobé pohledávky 1.

Pohledávky z obchodních vztahů

2. Pohledávky - ovládající a řídící osoba 3. Pohledávky - podstatný vliv Pohledávky za společníky, členy družstva 4. a za účastníky sdružení 5. Sociální zabezpečení a zdravotní pojištění 6. Stát - daňové pohledávky 7. Krátkodobé poskytnuté zálohy 8. Dohadné účty aktivní 9. Jiné pohledávky C. IV. C. IV.

Krátkodobý finanční majetek 1. Peníze 2. Účty v bankách

722 392

819

64

750

986

1 224

13

8

204

6 546

3 646

16 191

10 107

8 778

22 022

8 403

5 897

19 784

20 163

532

636

514

569

601

21 490

7 767

5 383

13 715

19 562

3. Krátkodobé cenné papíry a podíly

5 500

4. Pořizovaný krátkodobý finanční majetek D. I. D. I.

Časové rozlišení 1. Náklady příštích období

4 099

5 859

5 651

5 461

5 261

3 845

5 264

5 123

5 428

4 752

254

595

528

33

509

2. Komplexní náklady příštích období 3. Příjmy příštích období

70

Příloha č. 3 Rozvaha společnosti – pasiva – vlastní kapitál, rezervy, dlouhodobé závazky (údaje za roky 2007-2011) PASIVA

2007

2008

2009

PASIVA CELKEM

152 175

150 634

157 732

161 791

158 344

A.

Vlastní kapitál

133 471

132 184

136 099

139 120

138 985

A. I.

Základní kapitál

116 148

113 503

113 503

113 503

113 503

A. I.

1. Základní kapitál

116 148

116 148

116 148

116 148

116 148

-2 645

-2 645

-2 645

-2 645

3 645

6 937

7 245

7 727

8 038

3 645

6 896

7 211

7 627

7 998

41

34

100

40

758

5 449

7 017

10 490

13 188

758

5 449

7 017

10 490

13 188

12 130

6 295

8 334

7 400

4 256

18 226

17 645

21 073

22 671

18 762

1 401

1 032

907

821

777

1 401

1 032

907

821

777

2. Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly (-)

2010

2011

3. Změny základního kapitálu A. II. A. II.

A. III. A. III.

Kapitálové fondy

790

1. Emisní ážio 2. Ostatní kapitálové fondy Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a 3. závazků Oceňovací rozdíly z přecenění při 4. přeměnách Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku 1. Zákonný rezervní fond / Nedělitelný fond

790

2. Statutární a ostatní fondy A. IV.

Výsledek hospodaření minulých let

A. IV.

1. Nerozdělený zisk minulých let

A. V.

2. Neuhrazená ztráta minulých let (-) Výsledek hospodaření běžného účetního období (+/-) Cizí zdroje

B. B. I. B. I.

Rezervy 1. Rezervy podle zvláštních předpisů 2. Rezerva na důchody a podobné závazky 3. Rezerva na daň z příjmů 4. Ostatní rezervy

B. II. B. II.

Dlouhodobé závazky 1. Závazky z obchodních vztahů 2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva 4. a k účastníkům sdružení 5. Dlouhodobé přijaté zálohy 6. Vydané dluhopisy 7. Dlouhodobé směnky k úhradě 8. Dohadné účty pasivní 9. Jiné závazky 10. Odložený daňový závazek

71

Příloha č. 4 Rozvaha společnosti – pasiva – krátkodobé závazky, časové rozlišení (údaje za roky 2007-2011) B. III. B. III.

Krátkodobé závazky 1.

Závazky z obchodních vztahů

16 825

16 613

20 166

21 850

17 985

4 397

2 614

5 921

3 793

3 072

1 279

1 614

1 858

1 938

1 845

2. Závazky - ovládající a řídící osoba 3. Závazky - podstatný vliv Závazky ke společníkům, členům družstva 4. a k účastníkům sdružení 5. Závazky k zaměstnancům Závazky ze sociálního zabezpečení a 6. zdravotního pojištění 7. Stát - daňové závazky a dotace

667

891

1 021

1 142

972

3 029

3 985

3 120

5 549

2 795

8. Krátkodobé přijaté zálohy

7 319

7 433

8 172

8 540

9 254

134

76

74

888

47

9. Vydané dluhopisy 10. Dohadné účty pasivní 11. Jiné závazky B. IV.

Bankovní úvěry a výpomoci

B. IV.

1. Bankovní úvěry dlouhodobé 2. Krátkodobé bankovní úvěry 3. Krátkodobé finanční výpomoci

C. I.

Časové rozlišení

478

805

560

597

C. I.

1. Výdaje příštích období

478

793

544

597

12

16

2. Výnosy příštích období

72

Příloha č. 5 Výkaz zisku a ztráty (údaje za roky 2007-2011) Výkaz zisku a ztrát I. Tržby za prodej zboží

2007 43 826

2008 43 851

2009 37 927

2010 28 366

2011 7 664

A.

36 385

36 241

31 245

23 098

6 219

7 441

7 610

6 682

5 268

1 445

Náklady vynaložené na prodané zboží +

Obchodní marže

II.

Výkony

106 641

120 580

121 220

121 684

119 036

Tržby za prodej vlastních výrobků a služeb

106 713

118 726

119 464

121 485

119 365

-167

1 854

1 756

199

-328

65 898

70 435

64 642

57 781

57 469

II.

1.

2.

Změna stavu zásob vlastní činnosti

3.

Aktivace

B.

Výkonová spotřeba

95

B.

1.

Spotřeba materiálu a energie

38 840

45 360

39 883

37 869

39 878

B.

2.

Služby

27 058

25 075

24 759

19 912

17 590

Přidaná hodnota

48 184

57 755

63 260

69 171

83 013

Osobní náklady

27 246

32 645

35 027

39 077

35 475

Mzdové náklady Odměny členům orgánů společnosti a družstva Náklady na sociální zabezpečení a zdravotní pojištění Sociální náklady

19 062

22 807

24 898

24 898

24 839

959

996

996

1 220

1 482

6 583

8 114

8 373

9 560

8 361

642

728

760

808

793

282

279

366

395

395

13 471

14 343

15 338

16 657

18 470

3 951

2 620

2 395

3 231

3 687

321

270

256

338

244

3 630

2 350

2 139

2 893

3 443

3 345

2 461

2 522

3 006

3 751

65

59

37

54

80

3 280

2 402

2 485

2 952

3 670

284

-300

-32

696

973

2 238

555

499

465

822

5 538

3 482

2 075

3 724

3 181

+ C. C.

1.

C.

2.

C.

3.

C.

4.

D. E. III. III.

1

III.

2

F. F.

1

F.

2

G. IV. H.

Tržby z prodeje materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku a materiálu Zůstatková cena prodaného dlouhodobého majetku Prodaný materiál Změna stavu rezerv a opravných položek v provozní oblasti a komplexních nákladů příštích období Ostatní provozní výnosy Ostatní provozní náklady

V. I.

Daně a poplatky Odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku Tržby z prodeje dlouhodobého majetku a materiálu Tržby z prodeje dlouhodobého majetku

Převod provozních výnosů Převod provozních nákladů

73

Příloha č. 6 Výkaz zisku a ztráty - pokračování (údaje za roky 2007-2011) *

Provozní výsledek hospodaření VI.

J. VII. VII. 1. VII. 2. VII. 3. VIII. K. IX. L. M. X.

4 207

8 020

10 242

778

10 242

778

10 858

9 312

5 278

Tržby z prodeje cenných papírů a podílů Prodané cenné papíry a podíly Výnosy z dlouhodobého finančního majetku Výnosy z podílů v ovládaných a řízených osobách a v účetních jednotkách pod podstatným vlivem Výnosy z ostatních dlouhodobých cenných papírů a podílů Výnosy z ostatního dlouhodobého finančního majetku Výnosy z krátkodobého finančního majetku Náklady z finančního majetku Výnosy z přecenění cenných papírů a derivátů Náklady z přecenění cenných papírů a derivátů Změna stavu rezerv a opravných položek ve finanční oblasti (+/-) Výnosové úroky

35 1 000

345

428

473

571

573

Ostatní finanční výnosy

454

1 007

927

992

2 303

Ostatní finanční náklady

1 219

1 325

1 118

1 164

2 107

Finanční výsledek hospodaření

9 822

-112

282

434

769

Q.

Daň z příjmů za běžnou činnost

2 559

2 420

2 589

2 346

1 791

Q. 1.

- splatná

2 483

2 639

2 714

2 396

1 834

Q. 2.

- odložená

76

-219

-125

-50

-43

11 470

5 488

8 551

7 400

4 256

807

N.

Nákladové úroky XI.

O. XII. P.

Převod finančních výnosů Převod finančních nákladů

*

**

Výsledek hospodaření za běžnou činnost

XIII.

Mimořádné výnosy

665

R.

Mimořádné náklady

5

S.

Daň z příjmů z mimořádné činnosti

S. 1.

- splatná

S. 2. * T. *** ****

217

- odložená Mimořádný výsledek hospodaření Převod podílu na výsledku hospodaření společníkům (+/-) Výsledek hospodaření za účetní období (+/-) Výsledek hospodaření před zdaněním (+/-)

660

807

-217

12 130

6 295

8 334

7 400

4 256

14 689

8 715

10 923

9 746

6 046

74