Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Lesnická a dřevařská fakulta

Sociálně ekologické aspekty pěstování druhů Pistacia vera a Anacardium occidentale a dovoz plodů těchto rostlin do České republiky Bakalářská práce

Vedoucí práce: Ing. Petr Jelínek, Ph.D.

Vypracovala: Kateřina Táborská

Brno 2012

PROHLÁŠENÍ Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: Sociálně ekologické aspekty pěstování druhů Pistacia vera a Anacardium occidentale a dovoz plodů těchto rostlin do České republiky zpracovala sama a uvedla jsem všechny použité prameny. Souhlasím, aby moje diplomová práce byla zveřejněna v souladu s § 47b Zákona &. 111/1998 Sb., o vysokých školách a uložena v knihovně Mendelovy univerzity v Brně, zpřístupněna ke studijním účelům ve shodě s Vyhláškou rektora Mendelu o archivaci elektronické podoby závěrečných prací. Autor kvalifikační práce se dále zavazuje, že před sepsáním licenční smlouvy o využití autorských práv díla s jinou osobou (subjektem) si vyžádá písemné stanovisko univerzity o tom, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity a zavazuje se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla dle řádné kalkulace. V Brně, dne:………………………………………podpis studenta

PODĚKOVÁNÍ Moc ráda bych poděkovala všem, kteří se podíleli na vývoji této bakalářské práce. Především bych chtěla poděkovat vedoucímu práce, Ing. Petru Jelínkovi PhD., a to hlavně za jeho cenné rady, nápady a připomínky. Také bych chtěla poděkovat mé rodině a mému příteli, protože mě během celého studia velmi podporovali a díky nim mohu studovat na vysoké škole.

ABSTRAKT Moje studie zahrnuje druhy Pistacia vera a Anacardium occidentale, které oba patří do čeledi Anacardiaceae. První část pojednává o botanických charakteristikách, historii pěstování a využívání produktů těchto druhů. Druhá část je zaměřena na produkci pistácií a kešu, data celosvětové produkce pistácií a kešu, charakteristiku zemí s největší produkcí a jejich dovoz do České republiky. V třetí části je popsán vliv pěstování těchto druhů na místní obyvatele a přírodu, tedy sociálně ekologické aspekty pěstování. Práce se také zabývá problematikou fair trade.

Klíčová slova: pistácie, kešu, sociálně-ekologické aspekty, fair trade, produkce, dovoz

ABSTRACT My study includes species Pistacia vera and Anacardium occidentale that both belong to family Anacardiaceae. The first part deals with botanical characteristics, history of cultivation and use of products. The second part is dedicated to production of pistachios and cashews, data about worldwide pistachio and cashew production, characteristic countries with the biggest production and their import into the Czech Republic. In the third section is described the influence of the cultivation of these species on local inhabitants and nature, consequently socio-ecological aspects of growing. This work also deal with issue of fair trade. Key words: pistachios, cashew, socio-ecological aspects, fair trade, production, import

OBSAH 1. Úvod…………………………………………………………………………..…1 2. Cíle a metodika práce…………………………………………………….............2 3. Charakteristika čeledi Anacardiaceae………………………………………...…..3 4. Charakteristika rodu Pistacia……………………………………………………..5 4.1 Pistacia vera………………………………………………………………….6 4.1.1

Všeobecný popis……………………………………………….….....6

4.1.2

Historie pěstování a využívání………………………...……….……9

4.1.2.1 Historie íránských pistácií……………………………...….…….9 4.1.2.2 Historie kalifornských pistácií……………………………....….10 4.1.2.3 Legendy a tradice………………………………………………10 4.1.3

Ekologické nároky………………………………………………….11

4.1.4

Pěstování……………………………………..………………….….11

4.1.5

Sklizeň……………………………………………...……...……….12

4.1.6

Posklizňová úprava plodů…………………………………………..13

4.1.7

Choroby a škůdci……………………………………………...…....13

4.1.8

Dělení ………………………………………………………………14

4.1.9

Složení a význam ve výživě……………………………………..…17

4.1.10 Využití……………………………………………………………...18 5. Charakteristika rodu Anacardium……………………………………………….19 5.1 Anacardium occidentale……………………………………………...…….20 5.1.1

Všeobecný popis………………………………………………...….20

5.1.2

Historie pěstování a využívání……………………………………..23

5.1.3

Ekologické nároky………………………………………………….23

5.1.4

Pěstování……………………………………………………………24

5.1.5

Sklizeň……………………………………………………...………25

5.1.6

Posklizňová úprava plodů………………………………………….25

5.1.7

Choroby a škůdci…………………………………………………..26

5.1.8

Složení a význam ve výživě………………………………………..27

5.1.9

Využití……………………………………………………………...28

6. Nejvýznamnější producenti.…………………………………………………….29 6.1 Nejvýznamnější producenti pistácií…………………………………….….29

6.1.1

Irán…………………………………………………………………30

6.1.2

USA…………………………………………………………..……32

6.1.3

Sýrie, Čína, Turecko…………………………….………………….33

6.2 Nejvýznamnější producenti kešu…………………………………….……..34 6.2.1 Vietnam…………………………………………………………...….37 6.2.2 Indie…………………………………………………………………..38 6.2.3 Nigérie…………………………………………………...………..….38 6.2.4 Brazílie………………………………………………………….…….38 7. Dovoz do České republiky………………………………………………….…...39 7.1 Dovoz pistácií do ČR…………………………………………………….…39 7.2 Dovoz kešu do ČR………………………………………………………….41 8. Sociálně ekologické aspekty pěstování druhů Pistacia vera a Anacardium occidentale……………………………………………………………………....43 8.1 Sociální aspekty pěstování …………………………………………………43 8.1.1

Fair trade………………………………………………………...….45

8.1.1.1 Historie a současnost fairtrade…………………..…………...…46 8.1.1.2 Fair trade v České Republice…………………………………...47 8.2 Ekologické aspekty pěstování……………………………………….……..48 9. Závěr…………………………………………………………………………….50 10. Seznam použité literatury……………………………………………………….52 11. Seznam obrázků, grafů a tabulek………………………………………………..57 12. Seznam použitých zkratek………………………………………………………59

1. ÚVOD Význam dovážených surovin z různých koutů světa narůstá, a to i v České republice. Proto jsem se ve své bakalářské práci chtěla věnovat exotickým tropickým či subtropickým plodům, které navozují chuť i vůni dálek. Rostliny Pistacia vera a Anacardium occidentale jsem si vybrala, protože patří do stejné čeledi Anacardiaceae, jsou tedy příbuzné a údaje o nich ještě u nás nejsou moc známé, ale jejich obliba roste. Oba druhy poskytují lidem exotické oříšky. Pistáciový plod je z botanického hlediska peckovice s jedlými semeny a plodem kešu je ořech s jedlým semenem, také nepravý plod (tzv. jablko kešu) je u této rostliny jedlý. Pistácie tedy nejsou z botanického hlediska ořechem, ale všeobecně jsou mezi ořechy řazeny. Proto jsem i ve své práci tento termín používala. Plody mají skvělé výživové vlastnosti a prospívají lidskému organismu. Jejich chuť je velmi jemná a lahodná, s nádechem exotiky. Jejich další využití je také nezanedbatelné. Poskytují kvalitní dřevo, třísloviny, pryskyřice a fenoly. Pistácie a kešu patří k nejoblíbenějším a nejdražším oříškům vůbec. V dnešní době se k nám pistácie nejvíce dováží z Iránu a z USA, kešu z Indie a Vietnamu. Jejich pěstování je také nejvíce rozšířeno v těchto zemích.

1

2. CÍLE A METODIKA PRÁCE Prvním cílem této bakalářské práce bylo prostudovat dostupné podklady o druzích Pistacia vera a Anacardium occidentale a o jejich pěstování. Tyto druhy byly zcharakterizovány, i jejich společná čeleď Anacardiaceae. Byla popsána jejich historie, způsoby pěstování a využívání. Další kapitola byla věnována způsobům sklizni plodů těchto rostlin a jejich významem jakožto zdroj vitamínů a prospěšných látek. Dalším cílem bylo zjistit nejvýznamnější světové producenty pistácií a kešu a tyto země stručně zcharakterizovat. Největší světoví producenti těchto komodit byli stručně charakterizováni a produkce byla zaznamenána pomocí grafů a tabulek dle statistik FAO. Dále měl být zmapován dovoz do ČR. Z materiálů Českého statistického úřadu bylo zjišťováno, odkud a v jakém množství se pistácie a kešu dováží do České republiky. Data o dovozu a vývozu byly čerpány ze statistik FAO, Českého statistického úřadu a z knihy JAVANSHAH, A. Acta Horticulturae : Proceedings of the IVth International Symposium on Pistachios and Almonds. Byla zmapována a zhodnocena dostupná data, ke kterým byly vytvořeny tabulky. Jeden z posledních úkolů bylo zjistit vliv pěstování těchto rostlin na místní přírodu a obyvatelstvo, tedy sociálně ekologické aspekty jejich pěstování. Byla stručně zcharakterizována problematika fair trade. U společnosti NaZemi a ve fairtrade obchůdku bylo zjišťováno, zda se k nám dováží fairtradové pistácie a kešu. Hlavním podkladem byla česká i zahraniční literatura a internetové zdroje.

2

3. CHARAKTERISTIKA ČELEDI ANACARDIACEAE Vědecká klasifikace Doména:

eukaryota (Eucaryota)

Říše:

rostliny (Plantae)

Oddělení:

krytosemenné (Magnoliophyta)

Třída:

vyšší dvouděložné (Rosopsida)

Řád:

mýdelníkotvaré (Sapindales)

Čeleď:

ledvinovníkovité, ledviníkovité (Anacardiaceae)

(wikipedia.org) Čeleď Anacardiaceae neboli ledvinovníkovité zahrnuje v 77 rodech kolem 600 druhů stromů, keřů a lián včetně oblíbených okrasných stromů a druhů produkujících komerčně cenné ovoce a ořechy. (Heywood, 1993) Rostliny této čeledi rostou převážně v tropech a subtropech, méně pak v mírném pásu severní i jižní polokoule. Jejich kůra i lýko většinou obsahují schizogenní kanálky s pryskyřicí a nádržky se silicemi, hlavně monoterpeny a třísloviny. Také listy a dřevo mnoha těchto rostlin obsahují nebezpečné látky, které můžou způsobit po styku s lidskou kůží vážnou dermatitidu. Listy jsou střídavé (zřídka vstřícné), bez palistů. Drobné nenápadné květy jsou oboupohlavné nebo jednopohlavné. Většinou mají 5 srostlých kališních lístků, 5 volných korunních plátků, 5-10 tyčinek. Mezi tyčinkami a vaječníkem je masitá vrstva tkáně – torus. Semeník je většinou svrchní, zahrnuje 1-5 pestíků (obvykle sjednocené), každý obsahuje jedno zavěšené vajíčko. Plodem je nejčastěji peckovice, dále nažka, oříšek nebo tobolka. Plody bývají pukavé i nepukavé. Obsahují 1-12 semen. Samostatné semeno může mít velmi tenký endosperm (vnitřní živné pletivo) nebo žádný, a masitou dělohu. Heywood, 1993; Novák a Skalický, 2009; wikipedia.org

3

Ekonomické využití druhů této čeledi spočívá hlavně v jejich pryskyřičných vlastnostech. Rody Cotinus, Pistacia, Schinopsis and Rhus obsahují rostliny, které jsou hlavními zdroji tříslovin pro kožedělný průmysl. Pryskyřice druhu Rhus verniciflua je základem laků. Z druhů rodu Pistacia se získávají tmely a pistáciový terpentýn. Čeleď obsahuje některé významné ovoce a ořechy jako jsou pistácie, kešu, jablko kešu, mombín sladký, marula a mango. Druhy Schinopsis quebracho-colorado, Anacardium occidentale a Pistacia vera poskytují užitečné dřevo. Mezi okrasné stromy patří Cotinus coggygria, Schinus molle a rod Rhus. Z posledně jmenovaných druhů se v Peru vyrábí mírně alkoholický nápoj a jejich semena mohou být použita jako koření nebo příměs pepře. (Heywood, 1993) V práci jsou popsány 2 druhy této čeledi, a to Pistacia vera a Anacardium occidentale. Pistáciový plod je z botanického hlediska peckovice s jedlými semeny a plodem kešu je ořech s jedlým semenem. Pistácie tedy nejsou z botanického hlediska ořechem, ale všeobecně jsou mezi ořechy řazeny. (Valíček a kol., 2002) Ořechy tvoří zvláštní skupinu ovoce. Jsou to semena, která se většinou u ostatních ovocných druhů nekonzumují. Mají celkem dlouhou dobu skladovatelnosti bez větších ztrát na jakosti. Semena obsahují zárodek celé nové rostliny. Jejich hlavní biologickou funkcí je tedy rozšiřování příslušného druhu. Protože semeno zabezpečuje růst mladé rostliny, musí obsahovat látky důležité pro první dny růstu. Ořech je výbornou zásobárnou energie, růstových látek a minerálů. Obsahuje rostlinné oleje složené hlavně z nenasycených mastných kyselin. Dále vitaminy, především skupiny B, a řadu minerálních látek, z nejvíce obsažených jmenujme draslík, vápník a fosfor. (szpi.gov.cz) Do skupiny skořápkového ovoce řadíme vlašské, lískové a kokosové ořechy, mandle, jedlé kaštany, pekanové ořechy, para ořechy, pistácie, piniové oříšky a oříšky kešu. Zvláštním druhem jsou arašídy. Z nutričního a gastronomického hlediska je také řadíme k výše uvedených druhům. (szpi.gov.cz)

4

4. CHARAKTERISTIKA RODU PISTACIA Nevelký rod pistácie patřící do čeledi Anacardiaceae má několik druhů, které mají značný hospodářský význam a poskytují žádané pryskyřice. (Valíček a kol., 2002) Pistacia vera má zajisté největší význam díky svým jedlým plodům. Jedlá a místy oblíbená jsou i semena dalších druhů, např. Pistacia atlantica. Pistacia lentiscus je domácí téměř v celém Středomoří. Je to stálezelený, dvoudomý keř s kožovitými, sudozpeřenými listy a zelenavě žlutými květy v úžlabních hroznech. Plodem je červená peckovice s jedním olejnatým semenem. Z čerstvého řezu do kůry vytéká vonná pryskyřice, která po chvíli tuhne v tzv. „mastix“. Mastixová pryskyřice se používá jako aromatikum do silných alkoholických nápojů (mastika), v lékařství a v průmyslu laků, barev a tmelů, také se žvýká. Mastixovou pryskyřici produkuje také druh Pistacia cabulica rostoucí na Blízkém Východě a v Přední Indii. V Africe a Malé Asii jsou to druhy Pistacia atlantica a Pistacia terebinthus. Z poraněné kůry prýští vonný, zelenavý terpentýnový balzám, který obsahuje 85% pryskyřice, 14% silice, a trochu kyseliny benzoové. Balzám je obsažen také v oplodí peckovic, odkud ho lze získat lisováním. Dříve se používal namísto dnešních terpentýnů. Rod Pistacia je velmi atraktivní pro včely. (Valíček a kol., 2002) Druhy rodu Pistacia: Pistacia atlantica Pistacia chinensis Pistacia lentiscus - řečík lentišek Pistacia mexicana Pistacia terebinthus - řečík terebintový Pistacia vera - řečík pistáciový neboli pistácie pravá Larvy některých motýlů hojně spásají druhy rodu Pistacia (wikipedia.org)

5

4.1 PISTACIA VERA 4.1.1 Všeobecný popis Pistácie pravá (Pistacia vera L.) – synonyma: piskacie, piskaté (podle Dioscorida), pistací, pistácie, pistácie vlašská, pistáciové oříšky, pistačka, pistaška, rajské oříšky, rajské oříšky mogulských císařů, řečík, řečík pistáciový, strom damaský, zelené mandle. (Rystonová, 2007) Řečík je opadavý dvoudomý strom nebo vysoký keř dorůstající se výšky 5-10 metrů. Je domácí ve vyšších polohách Přední a Střední Asie, pěstovaný i ve Středomoří. Má košatou korunu a rozkladité větve, kmen je pokryt šedou, hladkou kůrou. Polívka, 1996; Valíček a kol., 2002

Obr. 1 Pistáciový strom (IRECEPTAR.CZ) Střídavé lichozpeřené listy jsou 10-20 cm dlouhé, 1-2 jařmé, seshora lesklé, zespodu matné, kožovité. Lístky jsou vejčitě kopinaté, špičaté, celokrajné a kožovité. Pavliš a Koblížek a Jelínek, 2002; Valíček a kol., 2002 6

Obr. 2 Listy řečíku pistáciového (BIOLIB.CZ) Zelenavé drobné květy samčích (prašníkových) rostlin jsou směstnány do jehnědovitých hustých hroznů, zatímco květy rostlin samičích (pestíkových) do řidších hroznovitých květenství. (Mladá a Procházka, 1987) Prašníkové květy mají 5klané okvětí a v něm 5 tyčinek, květy pestíkové mají okvětí pouze 3-4klané a v něm svrchní semeník sužující se v trojklanou čnělku. (Polívka, 1996)

Obr. 3 Květ a plod řečíku pistáciového (CALIFORNIAAGRICULTURE.UCANR.ORG)

7

Plodem této rostliny je jednosemenná oválná až šikmo vejcovitá, k vrcholu zašpičatělá peckovice. Její délka je 1,5 až 2,5cm. Pukající hladká tvrdá skořápka skrývá zelené semeno, které je obklopeno skořicově hnědým osemením. Semena tzv. zelené mandle, obsahují okolo 20% bílkovin, 40-60% tuků a 15% sacharidů. Pavliš a Koblížek a Jelínek, 2002; Valíček a kol., 2002

Obr. 4 Plody řečíku pistáciového (BIOLIB.CZ) Kořenový systém je povrchový i pronikavý. Pokud je nedostatek živin, proniká do velké hloubky hledat vodu a výživné soli. Z tohoto důvodu roste pistáciovník i na takových místech, kde ostatní rostliny zahynou. Pokud jsou povrchové kořeny četné, strom je vitálnější, lépe se vyvíjí a tím pádem i lépe nakvétá. (Buraglia, 2006)

8

4.1.2 Historie pěstování a využívání Řečík pochází pravděpodobně ze suchých oblastí Střední Asie, kde roste planě dodnes. Nejprve byl znám v Persii a Asýrii, pak se rozšířil do Středomoří, kde je i nyní hojně pěstován. (Mladá, Procházka, 1987) K pistáciím se váže vůbec první doložitelná historická zmínka o jedlých oříšcích. Kolem roku 6760 př. n. l. byly v dnešním Jordánsku nalezeny první archeologické nálezy pistácií. Zanedlouho poté byly pistácie pokládány za pochutinu bohatých a vyvolených. (pistachio.cz) Do Evropy se pistácie dostaly počátkem 1. století našeho letopočtu za vlády Tiberia ze Sýrie. (pistachio.cz) 4.1.2.1 Historie íránských pistácií Pistácie patří k nejpopulárnějším a nejlahodnějším pamlskům, jaké Irán má. V srdci každého Íránce zaujímají zvláštní místo. Jsou připraveny v každém domově pro hosta či souseda, nebo jen tak k šálku čaje. (pistachio.cz) Pistáciové stromy rostou v Iránu již po staletí, jejich domovem je hlavně provincie Kermán, kde se pěstují na více než dvěstětisících hektarech. (pistachio.cz) V třicátých letech minulého století začali obchodníci z Iránu pistácie exportovat především do Evropy a USA, a před 2. světovou válkou i do tehdejšího Československa. Po 2. světové válce nastal opravdový obchodní rozmach íránských pistácií, který trval do konce sedmdesátých let, kdy začala islámská revoluce. Tím se veškeré obchody zmrazily a přišla válka s Irákem. Až po jejím konci začala novodobá historie íránských pistácií. (pistachio.cz)

9

4.1.2.2 Historie kalifornských pistácií Poprvé byly pistácie do Kalifornie dovezeny roku 1854. Ve třicátých letech dvacátého století byl tým odborníků na botaniku v Iránu hledat nejlepší materiál vhodný ke kultivaci a následnému pěstování v podmínkách s Iránem shodných. Ti zde působili asi 30 let. Poté se začalo rozvíjet komerční pěstování pistácií na Kalifornských plantážích. Do té doby byli Američané závislí pouze na íránských dodávkách. (pistachio.cz) 4.1.2.3 Legendy a tradice Údajně přinesl pistácie do Říma císař Vitellius v roce 50 našeho letopočtu. Podle legendy zemřel udušením, když si dal do úst příliš mnoho pistácií. (pistachio-nut.eu) Královna ze Sáby měla pistácie prý tak ráda, že nařídila Asyřanům omezit jejich vývoz, aby jich měla dost pro sebe. Její poddaní měli dokonce zakázáno vlastnit jakékoliv množství pro svou potřebu. Někdy je používala jako dar svým dvorním oblíbencům. (pistachio-nut.eu) Podle staré legendy se pod stromy řečíků scházeli milenci a za svitu měsíce poslouchali praskání pistácií, což bylo příslibem toho, že spolu budou šťastní. (pistachio.cz) V Iránu je nejvyšší konzumace pistácií na obyvatele na světě. Při oslavách íránského Nového roku (Nourooz – 21. Března) se pojídají jako jeden z hlavních pokrmů ve směsi s dalšími sušenými plody (tzv. Ajil). (pistachio-nut.eu) V Sýrii bývají hosté obdarováni sáčky s pistáciovými oříšky jako výraz dobré vůle. Také je to zde hlavní přísada do svatebních dortů a pokrmů. (pistachio-nut.eu) Pistácie byly potravinou cestovatelů, které udržovaly při životě na dlouhých poutích po „Hedvábné cestě“ z Persie do Číny. (pistachio-nut.eu)

10

4.1.3 Ekologické nároky Řečíku se daří v lehkých písčitohlinitých vápenitých půdách. Rostou na kamenitých svazích a náhorních plošinách, kde většina pěstovaných rostlin hyne. Potřebují chladné zimy a suchá horká léta. Optimální teplota v létě je 24 -25° Celsia, v zimě snesou i větší pokles teplot. Vhodné jsou oblasti s průměrným ročním srážkovým úhrnem 200 – 400 mm. Pistácie je jedna z mála plodin, které jsou odolné vůči solím v půdách. Mladá a Procházka, 1987; Proc. Vth IS on Pistachios and Almonds, 2011

4.1.4 Pěstování V jižním srdci Iránu, v oblasti Kermán, se pistáciové sady rozprostírají po celé krajině. Protože pocházejí z Iránu, berou tyto široké a masivní stromy živiny ze speciálního složení kermánské půdy. Pistáciové stromy kvetou obvykle v polovině dubna. Protože je to rostlina dvoudomá, musí na plantážích růst jak samčí tak samičí rostliny, a to v poměru asi 1 samčí rostlina na 10 až 24 samičích, podle odrůdy. Samičí rostliny poskytují plody, samčí pyl. Pyl se přenáší vzduchem a tak není k opylení potřeba hmyzu. Po opylení se kalich uzavře, začne se vytvářet skořápka. Teprve až skořápka vyroste a ztvrdne, začne uvnitř růst ořech. Jak ořech roste, vyplňuje skořápku a ta nakonec praskne. V podnebí horkého Iránu se plody dobře vyvíjejí. Když se blíží čas sklizně, pistáciové stromy ztěžknou nafialověle-růžovými trsy. Jsou to nenáročné rostliny, avšak nemají rády zamokřené půdy. Nevadí jim kamenité ani málo výživné půdy. Podmínkou je však vysoké oslunění. Řečíky se množí hlavně semenáčky, roubováním a očkováním. Semenáče přečkají již třetím rokem i naši zimu. Roční rostlinky dosahují výšky 80 – 100 cm. Nejdřív mají semenáčky keřovitou strukturu, později se však projevuje terminální dominance jedné nebo dvou hlavních větví. Kvést začíná tato rostlina v 6. až 8. roce života. Střídají se období s dobrou a nižší úrodností. pistachio.cz; GAP Manual, 2009; ovoce-zelenina.atlasrostlin.cz; drozdin.cz Nejznámější samičí pěstitelské odrůdy: Kerman – je to velmi ceněná odrůda po celém světě, a to hlavně díky velikosti a kvalitě plodů. Nejrozšířenější je v Kalifornii, kde je produkce pistácií založena hlavně na tomto 11

kultivaru. Již v roce 1929 se seskupovali semena z íránského města Kerman, a v roce 1957 byl z této selekce semen vytvořen samičí kultivar se stejným jménem Kerman. Matear – plody této odrůdy jsou protáhlého tvaru. Mají dobrou chuť. Rostlina je hodně rozvětvená, silná. Larnaca – je původní na Kypru, má středně velké plody. Napoletana – hlavní oblasti produkce této variety je Sicílie. Strom je velkého vzrůstu a dožívá se vysokého věku. Sfax – pochází z Tunisu. Je to menší stromek s malými plody, ale dozrávají dříve. (Buraglia, 2006) Nejznámější samčí pěstitelské odrůdy: Peters – odrůda vytvářející velké množství pylu, který produkuje v době kvetení odrůd Kerman, Neapolitan a Sfax. C-special – pochází z Řecka a kvete předčasně. Jeho pyl je sbírán a používá se při umělém opylení. Volba odrůdy závisí na mnoha faktorech. (Buraglia, 2006)

4.1.5 Sklizeň Sklizeň začíná obvykle na začátku září a může pokračovat až do pozdního října. Kalifornské pistácie jsou sklízeny mechanicky. Se stromem je silně otřásáno. (GAP Manual, 2009) Z dospělého pistáciovníku lze za rok sklidit až 50 kg „oříšků“, avšak plodí většinou jen každý druhý rok. Dožívá se až několika set let. (Mladá a Procházka, 1987) Pistácie se sklízejí těsně před prasknutím jemné fialové slupky. Pokud jsou tedy ještě na stromech, jádra jsou stále chráněna. Zralé pistácie se sklízí setřásáním na zem, kde se 12

pak ručně sbírají, nebo se sklízejí pomocí speciálního stroje a jsou přímo dopravovány do mobilního zásobníku (jen v Kalifornii). Poté se oříšky musí vyloupat a sušit aby si zachovaly vysokou kvalitu a bezvadný vzhled. Sušeny jsou teplým vzduchem při 150 - 160°C. Čerstvě sklizené pistácie obsahují zhruba 45% vlhkosti, která je asi po deseti hodinách sušení zredukována na 5%. Pomocí třídících strojů jsou pak pistácie tříděny podle velikosti, kvality, barvy a tvaru. (pistachio.cz)

4.1.6 Posklizňová úprava plodů Během sklizně jsou často skořápky pistácií znečištěné. Proto někdy používají američtí zpracovatelé netoxické červené zeleninové barvivo, které způsobí, že oříšky vypadají na pohled pěkně a čistě, nebo používají chemické látky na bělení skořápek. Někteří spotřebitelé a zákazníci si červené skořápky pistácií dokonce vyžadují. I tak je v Kalifornii 95 % množství ponecháno v přírodním stavu, tedy nepřibarvováno. (pistachio.cz)

4.1.7 Choroby a škůdci U pistácií se vyskytují aflatoxiny, což jsou vedlejší produkty některých plísní. Aflatoxiny jsou toxické a rakovinotvorné, proto je jejich výskyt v potravinách limitován předpisy, a plody podléhají přísnému sledování. Pokud se v potravinách zjistí nadlimitní množství těchto látek, výrobky musí být hned staženy z trhu a zničeny. U pistácií dovážených do České republiky kontroluje aflatoxiny potravinářská inspekce. (ekonomika.idnes.cz) Tyto houbové patogeny napadají řečíky pistáciové: Mycosphaerella pistacina, Verticillium dahliae, Alternaria alternata, Aspergillus niger, a další. (actahort.org) Larvy některých motýlů hojně spásají druhy rodu Pistacia (wikipedia.org)

13

4.1.8 Dělení Íránské pistácie dělíme na tři hlavní druhy: 1. Kulaté = Fandoghi

Obr. 5 Pistácie kulaté (PISTACHIO-NUT.EU) 2. Dlouhé = Akbari, Ahmad-Aghaiee, Badami

Obr. 6 Pistácie dlouhé (PISTACHIO-NUT.EU) Akbari – Tato odrůda má vysokou tržní hodnotu a to hlavně díky mandlovému tvaru a velkému dlouhému jádru. 14

Ahmad Aghaiee - Velmi populární odrůda s velkým, mandlově tvarovaným oříškem se smetanovou bělostí. Badami – Odrůda pochází z Kermanské provincie ve středním Iránu. Malá mečovitá slupka ve tvaru mandle se zastřenou barvou. 3. Jumbo (extra velké) = Kalleh-Qouchi

Obr. 7 Pistácie Jumbo (PISTACHIO-NUT.EU) Kalleh – Qouchi – Tato odrůda se stala velmi populární a slavnou především díky své báječné chuti a značné velikosti ve tvaru lískového oříšku. Je však velmi citlivá na nedostatek vody a živin. (pistachio-nut.eu)

15

Všechny pistácie jsou dodávány v tomto sortimentu: a)Pistácie ve skořápce – balení v 25 nebo 50 kg plastových pytlích Přírodní pistácie, zavřená pistácie, mechanicky otevřená pistácie, pražená a slaná pistácie, pražená pistácie, pražená a slaná pistácie s přidaným vápencem b) Pistáciová jádra – balení po 12,5 kg kartonech Přírodní jádra, zelená blanšírovaná jádra (pistachio-nut.eu)

Obr. 8 Přírodní jádra (PISTACHIO-NUT.EU)

Obr. 9 Zelená blanšírovaná jádra (PISTACHIO-NUT.EU)

16

4.1.9 Složení a význam ve výživě Semena řečíku jsou velmi výživná. Obsahují asi 22 % bílkovin, 15 % sacharidů, 4 % vody a až 60 % poživatelného oleje. (Mladá a Procházka, 1987) Spařená oloupaná semena se používají v pekařství. Přidávají se do nádivek, do masa, paštik, krémů. Skladování nelze provádět příliš dlouho, protože díky vysokému obsahu olejů žluknou a ztrácejí jasně zelenou barvu. (Mladá a Procházka, 1987) Jsou výborné solené jako mandle. (Mladá a Procházka, 1987) Na rozdíl od ostatních těžce stravitelných oříšků jsou pistácie velmi jemné, lehce stravitelné a neobsahují žádný cholesterol. Jejich lehce rozeznatelná chuť skvěle doplní spoustu jídel. Mají ideální složení. Jsou velmi syté, ne však tučné. Obsahovat hodně tuků totiž neznamená být tučný. Pistácie obsahují větší podíl nenasycených mastných kyselin, které jsou zdraví prospěšné. Jsou doporučovány i při dietách. Je také dokázáno, že konzumace pistácií snižuje riziko srdečních onemocnění a infarktů. Díky obsahu vápníku, hořčíku a draslíku nás chrání před vysokým tlakem. Dále obsahují fytosteroly, což jsou látky, které snižují cholesterol, a všechny esenciální aminokyseliny. Dokonce prý jejich konzumace snižuje riziko rakoviny střev. (eshop.lifefood.cz)

Obr. 10 Pistácie na trhu (ATLASROSTLIN.CZ)

17

4.1.10 Využití Nejvýznamnějším využitím rostliny Pistacia vera je zajisté v pojídání jedlých semen. Jedí se sušená, pražená, solená, jsou součástí mnoha druhů pečiv, zmrzlin, krémů, lisuje se z nich stolní olej. Ze stromu také těžíme kvalitní dřevo a třísloviny, ty se získávají z hálek, tzv. „gul-i-pista“. (Jelínek a Pavliš a Koblížek, 2002). „Řečík poskytuje také vosk známý pod jménem mastix, ze kterého se vyrábějí fermeže a laky. Na listech řečíku se často vytvářejí drobné hálky obsahující množství třísla a barvivo, které se ve Střední Asii používá k barvení hedvábí.“ (Mladá a Procházka, 1987)

18

5. CHARAKTERISTIKA RODU ANACARDIUM Tento rod dvouděložných rostlin patřící do čeledi Anacardiaceae, pochází z tropických oblastí Ameriky. Zahrnuje asi 10 druhů dřevin. (cojeco.cz) Druhy rodu Anacardium: Anacardium corymbosum Barb.Rodr. Anacardium excelsum L. – divoké kešu Anacardium giganteum (Bertero & Balb. ex Kunth) – divoké kešu Anacardium humile Hance ex Engl. Anacardium microcarpum A.St.-Hil. Anacardium nanum A.St.-Hil. Anacardium negrense Pires & Froes Anacardium occidentale L. Anacardium spruceanum Benth. ex Engl. (wikipedia.org)

19

5.1 ANACARDIUM OCCIDENTALE 5.1.1 Všeobecný popis Ledvinovník západní (Anacardium occidentale) – synonyma: akaju, akašové ořechy, akašové oříšky, akažu, akažu oříšky, bílý mahagon (dřevo stromu), černý balzám, indické oříšky, jablko kašu, kardol, olej kardol, kašu ořechy, kešu, kešu jablko, kešu oříšky, kešuány, kežu oříšky, ořechy stromu kašu, sloní vši, strom akašu (Rystonová, 2007) Ledvinovník západní je stálezelený strom vysoký 7 až 18 metrů. Pochází ze semiaridních oblastí Venezuely a Brazílie. Na silných větvích rostou lysé, kožovité, střídavě postavené celokrajné listy. Ty jsou až 20 cm velké, široce obvejčité, na bázi zaoblené nebo klínovitě zúžené.

Kmen i větve mají šedavou barvu a jsou často

pokřivené. Nepravidelná rozložitá koruna je nízko rozvětvená. Nowak a Schulzová, 1998; Valíček a kol., 2002

Obr. 11 Ledvinovník západní (WELLGROWHORTI.COM) 20

Žlutavě růžové drobné vonné květy jsou dvoudomě mnohomanželné, uspořádány v terminálních latách 10-25 cm dlouhých. Část z nich je jen samičích, část oboupohlavných (asi 14 %). Zvonkovitá koruna je 8-10 mm dlouhá, má pět lístků žlutorůžové barvy. Pětidílný kalich je hluboce dělený. Svrchní vejčitý semeník se zužuje v dlouhou čnělku. V každém květu je 7-10 jednobratrých tyčinek, z nichž je jen jedna, nad ostatní vyčnívající, fertilní, ostatní jsou sterilní. Polívka, 1996; Valíček a kol., 2002

Obr. 12 Květ ledvinovníku západního (BOTANY. CZ) Z celé laty květů se většinou vyvíjejí jen 1-2 plody. Po oplození se vytváří ořech ledvinovitého tvaru. Spolu s ním silně zduřuje i stopka a květní lůžko. Výsledkem je nepravý plod tzv. „jablko kešu“. Je červenožlutý, 4-8 cm dlouhý a 4-6 cm široký. Má tvar hrušky, která na svém konci nese vlastní plod. Ořech má kožovitě rohovitou, tlustou skořápku, která je hnědozelená a nepukavá. Protože obsahuje smolnatý olej (kardol), vznikají při manipulaci s ní puchýře a záněty na rukou a sliznicích. Olej je těkavý a odstraňuje se z plodů zahříváním. Jeho obsah se pohybuje od 13 do 30 %. 21

Uvnitř plodu je chutné semeno bělavé barvy, o hmotnosti 6 až 9 gramů. Obsahuje až 47 % tuku, ale v čerstvém stavu se nejí, kvůli obsahu kardolu. Polívka, 1996; Valíček a kol., 2002

Obr. 13 Nezralé plody ledvinovníku západního (BOTANY. CZ)

Obr. 14 Plod ledvinovníku západního (ZESEMEN.CZ) 22

5.1.2 Historie pěstování a využívání Anacardium occidentale pocházející ze semiaridních oblastí Venezuely a Brazílie se zásluhou člověka rozšířil i do ostatních zemí tropické Ameriky, Jihovýchodní a Jižní Asie, Afriky a Oceánie. Nyní roste např. zplaněle i v lesích Jižní Indie, kam byl před 400 lety dovezen Portugalci, a to hlavně jako strom výborně zpevňující písečné půdy. Až později se zde stal potravinářsky významnou plodinou. Portugalští mořeplavci v průběhu 18. století introdukovali rostliny na mozambické pobřeží. Od poloviny 20. století nastává celosvětový vzestup šíření a produkce této rostliny a jejich plodů. Valíček a kol., 2002; Ondrášek a kol., 2011

5.1.3 Ekologické nároky Nejvhodnější podmínky pro tyto stromy poskytují oblasti podél tropických pobřeží oceánů. Zde plní porosty přirozenou protierozní funkci, a to díky hustému kořenovému systému. Ledvinovníky jsou velmi přizpůsobivé půdním podmínkám, také se vyznačují vysokou tolerancí vůči suchu a slunečnímu žáru. Maximální hranice optimální teploty je pro tyto rostliny 34°C a minimální hranice je 20°C. Při déletrvající teplotě kolem 7°C nebo při krátkodobých teplotách kolem 0°C nastává u mladších rostlin a květů poškození chladem. Naopak poškození žárem nastává při teplotě nad 45°C. (Ondrášek a kol. 2011) Optimální jsou pro tyto rostliny oblasti s několikaměsíčním obdobím bez dešťů, a nadmořskou výškou do 1000 m n. m. Jsou nenáročné, suchomilné. (Nowak a Schulzová, 1998)

23

5.1.4 Pěstování Ledvinovník západní se pěstuje na plantážích i v zahradách tropických oblastí. Jeho rozmnožování je generativní i vegetativní. (Nowak a Schulzová, 1998) Pěstování této rostliny probíhá zpravidla generativně ze semenáčků, a to tak, že do každé jamky se sejí 3 semena, ze kterých se ponechává po vyklíčení pouze jedna nejsilnější rostlina. Méně se rozmnožuje vegetativně rouby. Za nejúspěšnější způsoby vegetativního množení se udává roubování do rozštěpu a roubování do boku u semenáčů do stáří nejvýše 3-4 měsíce. Z ostatních způsobů je uváděno bylinné řízkování, to však nedosahuje vysoké výtěžnosti nebo kultivace explantátových kultur či zakládání výsadeb semenným způsobem díky ranému nástupu plodnosti u semenáčků. Rostliny opylují mravenci, mouchy a jiný hmyz, pro větší sklizeň se opylují také uměle. Množství plodů se zmenšuje, pokud nastanou v době květu deště. Mladá a Procházka, 1987; Ondrášek a kol., 2011 Plantáže ledvinovníků se zakládají buď výsevem přímo na stanoviště, nebo přesazením semenáčků či roubovanců v monzunovém období. Předpěstované stromky se vysazují s kořenovým balem, pěstují se často v plastových pytlích naplněných substrátem. Poté se vysévají na vzdálenost 3 až 5 metrů. Tento počáteční hustý spon se užívá kvůli zastínění půdy pod mladými semenáči, potlačení rozvoje plevelů, zmírnění eroze, posílení vláhového režimu půdy a vyššímu výnosu z plochy v počátku plodnosti. Během růstu bývá porost prořeďován. Po pěti až šesti letech by měl spon dosahovat rozměrů 10 x 10 m a koruny sousedních stromů by se měly navzájem dotýkat. Na 1 hektar by počet jedinců neměl přesahovat 250 kusů. Koruna bývá zakládána ve výšce 0,75 – 1,0 m. Z důvodu posílení růstu se doporučuje na roubovaných rostlinách v prvním a druhém roce vylamovat založená květenství. Celkový vývoj plodu od počátku kvetení až po zralost trvá v závislosti na odrůdě 2-3 měsíce. (Ondrášek a kol., 2011)

24

5.1.5 Sklizeň Ledvinovník začíná plodit ve 3. – 5. roce života, z dospělého stromu můžeme sklidit 5 – 50 kg „ořechů“. (Nowak a Schulzová, 1998) Kešu „jablka“ se sklízejí společně se zralými ořechy, ale vydrží pouze několik dnů. Pokud se mají sklízet jen plody, lze počkat, až opadají a sbírat je ze země. (Nowak a Schulzová, 1998) Sklizeň plodů probíhá většinou několik dnů před dokonalou zralostí, úplně zralé plody ze stromů opadávají. (Ondrášek a kol., 2011)

5.1.6 Posklizňová úprava plodů Nažky se nechávají doschnout na slunci po dobu 1 – 6 dnů od sklizně. Tak dojde ke snížení vlhkosti z 25 % na 9 % a méně. Nevyloupané, pořádně vysušené nažky vydrží až 2 roky skladování v kvalitním stavu. Vylupování semen mechanickou cestou je ztížené jejich nepravidelným tvarem, a tak v některých zemích spočívá stále hlavní objem v ruční práci. Vzhledem k obsahu dráždivých fenolů, kyselin a cardolu v osemení je ruční vylupování semen možné až po snížení obsahu těchto dráždivých látek. Po vysušení a roztřídění jsou plody asi 2 dny ponechány ve vlhkém prostředí kvůli opětnému nasycení vodou na konečnou hodnotu 16 % a pak jsou praženy v oleji při teplotě 192°C asi 90 vteřin podle velikosti nažek. Tímto zásahem se sníží dráždivé látky v osemení i v jádru, osemení se stává křehčím a následné ruční luštění je tak usnadněno. Další způsob jak odbourat cardol a ostatní fenoly z jader je hluboké zmrazení nažek a jejich následné rozrušení ve zmrzlém stavu. Touto cestou se získávají bílá jádra

bez přilnuté testy i kvalitnější olej pro průmyslové zpracování. Finanční

náklady na zařízení jsou však vysoké a není možné použít vhánění silného proudu vzduchu pro roztřídění zbytků nažek a jader kvůli stejné hmotnosti obou komponentů při zmražení. Dalším mechanickým postupem luštění je rozbíjení v centrifugách s ocelovými noži. Následným tlakovým, silným proudem vzduchu jsou vyloupaná jádra odstraňována

od osemení. Vyluštěná jádra jsou obalena testou, která se při sušení na

teplotě 70°C stává křehkou a snadno odlučitelnou. Jádra se po vyloupání suší na 3 až 25

maximálně 8 % vlhkost, potom musí odolávat nebezpečí žluknutí a houbovým chorobám. Dále se balí do velkoobjemových nebo vakuových obalů k další distribuci. (Ondrášek a kol. 2011) Plody se kvůli obsahu kardolu nejí čerstvé, ale buď se nejprve praží, nebo se celé nahřívají na teplotu 110°C. Až po ručním nebo mechanickém odstranění skořápky se semena dostávají na trh pod názvy „ořechy kašu“ (kešu) a „ořechy akašu“. (Valíček a kol., 2002)

5.1.7 Choroby a škůdci „Mezi hlavní škůdce lze zařadit Plocaederus ferrugineus L., Macalla moncusalis W., Acrocercops syngramma M., Chelaria haligramma M., Nephopteryx sp. Z chorob lze uvést Corticium salminicola, Phytophthora palmivora, Collectotrichum gleosporioides. (Ondrášek a kol. 2011) Plocaederus ferrugineus L. – larva brouka, která provrtává kořen a stonek stromů kešu, čímž jsou poškozena vodivá pletiva, listy žloutnou, nakonec strom umírá. Vajíčka jsou kladena do štěrbin kůry a prasklin kmene. Acrocercops syngramma- larva napadající listové tkáně. Je to vážný škůdce ledvinovníku a napadá ho hlavně v Indii a v Thajsku. (pcil.in)

26

5.1.8 Složení a význam ve výživě Nepravý plod neboli hypokarp se využívá v tropech jako sladkokyselé osvěžující ovoce nebo také k výrobě alkoholu. Dužnina obsahuje 88 % vody, 13 % sacharidů, 0,2 % bílkovin, 0,1 % tuku a množství pektinu a vitamínu C a B₂. Pravý plod obsahuje 45 % tuku, 20 % bílkovin, až 20 % škrobu, 20 % dusíkatých látek, 6 % sacharózy, 5 % vody, 2,5 % minerálních látek, 1,5 % vlákniny. (Mladá a Procházka, 1987) Semena se používají v cukrářství, přidávají se do čokolády a nakládají do vína. Pražená chutnají jako mandle či buráky.(Mladá a Procházka, 1987) Jablko kešu (nepravý plod) má světle žlutou až oranžovou pokožku, která je velmi jemná a plod se tak rychle kazí. Dužnina je žlutá, jemná, osvěžující sladkokyselé chuti, s příjemným aroma. Obsahuje v průměru 0,8 % bílkovin, 0,6 % tuku, 11,1 % sacharidů, 0,8 % vlákniny a 0,4 % minerálních látek. Důležitý je především obsah vitaminu C (190 – 240 mg/100g) a vitaminu B₂, kterého má 3-4 krát více než pomeranč. Také obsahuje provitamin A. Nepravé plody se upotřebovávají čerstvé nebo se kompotují, dělají se z nich povidla, džemy a marmelády a kandované ovoce. Jejich šťáva se používá na nealkoholické i alkoholické nápoje, například džusy, sirupy, likér, vína a pálenky. Valíček a kol., 2002; Ondrášek a kol., 2011

Obr. 15 Zralé plody ledvinovníku západního (BOTANY. CZ) 27

5.1.9 Využití Šedohnědé osemení, exokarp obsahuje fenoly, fenolické pryskyřice a kyseliny (hlavně kardol, methyl a kardanol). Kardol nebo také „olej kešu“ má výborné dezinfekční účinky, slouží k přípravě insekticidních a antiseptických přípravků, výrobě trvanlivých laků, izolačních materiálů, plastů, barviv apod. Místní obyvatelé používají tento olej k napouštění rybářských sítí, ale i dřeva proti termitům a mravencům. V minulosti měl význam také v lékařství na odstraňování bradavic a „kuřích ok“. Směs kyseliny ledvinovníkové a cardolu je hlavní složkou specifického oleje (tzv. skořápkový olej), který je využíván v průmyslové výrobě jako změkčovadlo, barvivo nebo složka impregnačních prostředků pro tkaniny a lana. Z ledvinovníku také získáváme lisováním semen kvalitní olej, který má jak potravinářské, tak lékařské využití. V syrovém stavu jsou jádra nejedlá, musí se tepelně upravit, a to buď pražením, vařením nebo pečením. Výtažky z listů se používají jako přísada do zubních past, místně se jedí syrové nebo vařené listy jako příloha. Rovněž patří mezi rostliny medonosné. Ondrášek a kol. 2011; Valíček a kol., 2002 Ledvinovník poskytuje klovatinu podobné hodnoty jako arabská guma. Oplodí obsahuje balzám, jenž na vzduchu černá. Používá se k výrobě nesmazatelného inkoustu, který se přidává do černých barev na tkaniny a je vhodný ke konzervování dřeva proti hnilobě. Dále je součástí náplastí na bradavice, kuří oka a mozoly. (Mladá a Procházka, 1987) Ledvinovník poskytuje tvrdé, pevné, stejnoměrně žluté dřevo, v obchodní sféře bývá nazýván jako bílý mahagon. (Pavliš a Koblížek a Jelínek, 2002)

Obr. 16 Upravené plody ledvinovníku západního připravené ke konzumaci (BIOLIB.CZ) 28

6. NEJVÝZNAMNĚJŠÍ PRODUCENTI 6.1 Nejvýznamnější producenti pistácií I přes významné zvýšení americké produkce v posledních letech, zůstává Irán největším producentem pistácií na světě. Jeho produkce je v závislosti na příslušném roce dvakrát až třikrát vyšší než americká. Mezi další světově významné producenty pistácií patří Turecko, Sýrie a Čína. Menšími producenty zůstávají Řecko, Afghánistán, Tunisko a Itálie. (faostat.fao.org), (pistachio-nut.eu)

Graf 1 Největší producenti pistácií, rok 2010. (FAOSTAT.FAO.ORG)

29

Tab. 1 Největší producenti pistácií a jejich produkce za rok 2010 (faostat.fao.org) Pořadí

Stát 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19

Produkované množství (tun) 446 647 213 000 128 000 57 500 48 700 9 000 3 000 2 600 1 600 800 663 250 210 200 80 71 50 6 2

Irán USA Turecko Sýrie Čína Řecko Afghánistán Tunisko Itálie Kyrgyzstán Pákistán Pobřeží Slonoviny Madagaskar Uzbekistán Maroko Mexiko Kypr Mauritius Ázerbájdžán

6.1.1 Irán Irán je největším producentem a vývozcem pistácií na světě. (faostat.fao.org) Základní údaje – Irán je muslimský stát ležící v Přední Indii, dříve byl nazýván Persie. Počet obyvatel je asi 78 868 711 a rozloha země cca 1 648 195 km². Řadí se tak mezi 20 nejlidnatějších a nejrozlehlejších zemí světa. (cia.gov), (wikipedia.org) Dle statistik FAO se v Iránu pistácie v roce 2010 pěstovaly na 251 467 hektarech, a na těchto plochách se vyprodukovalo 446 647 tun pistácií, což znamená asi 1,7 t/ha. Pro srovnání, v roce 2000 to bylo 112 000 tun pistácií na 274 728 hektarech, což je pouze 0,4 t/ha. Podle statistik ministerstva zemědělství v Jahadu (2004) byly v Iránu pistácie pěstovány na ploše 285 000 hektarů s výnosem 305 000 tun, respektive 1,1 t/ha. Z těchto dat vyplývá, že po deseti letech dokážou íránští pěstitelé vyprodukovat asi 4x větší množství pistácií na téměř stejné ploše. Celková produkce, export i výnos na hektar v Iránu neustále stoupají, a to již od roku 1982. Velkou měrou k tomu přispívá 30

využívání hnojiv a velké zkušenosti a studie správných pěstitelských postupů a metod. Neméně důležitý je i fakt, že jsou íránské pistácie čím dál více snadno dostupné po celém světě. Javanshah, 2005; faostat.fao.org; pistachio.cz Dle dat publikovaných v roce 2006 v londýnském vydání „IranMania“ vyváží Irán pistácie do 76 zemí světa. Podle údajů íránského Ministerstva zemědělství činil v roce 2006 vývoz pistácií kolem 150 000 tun. (faostat.fao.org), (pistachio-nut.eu) Kromě ropy, koberců a kaviáru patří pistácie mezi hlavní položky íránského vývozu. (pistachio.cz)

Graf 2 Hlavní položky íránské produkce, rok 2010 (FAOSTAT.FAO.ORG)

Dle statistik FAO jsou pistácie na 5. místě produkovaných komodit na íránském trhu pro rok 2010. Před nimi se umístili pouze domácí kuřecí maso, kravské mléko, rajčata a pšenice. Je tedy jasné, že pistácie tvoří hlavní položku íránské výroby. Jsou proto nezanedbatelné v jídelníčku íránských obyvatel. (faostat.fao.org)

31

6.1.2 USA Spojené státy americké jsou druhým největším pěstitelem a vývozcem pistácií na světě. (faostat.fao.org) Základní údaje – Spojené státy americké leží v Severní Americe a skládají se z padesáti států. Celková rozloha těchto států činí 9 826 675 km². Počet obyvatel je asi 313 847 465. Je to tedy 3. největší a nejlidnatější země na světě. Hlavní město je Washington D. C. (cia.gov), (wikipedia.org) Zhruba 98 % amerických pistáciových oříšků je vypěstováno v Kalifornii. Zbytek produkce pochází z Arizony, Nového Mexika a minimum množství také ze západního Texasu. V Kalifornii se pistácie pěstují hlavně na severu. San Joaquin Valley a jeho okolí patří díky suchému klimatu a půdě k hlavním pěstitelským oblastem. Vzhledem k nedostatku srážek jsou zde všechny pistácie zavlažované a to nejčastěji mikrozavlažováním. Ve vhodných podmínkách mohou stromy produkovat plody po velmi dlouhou dobu. (GAP Manual 2009), (pistachio.cz) V USA se v roce 2010 vypěstovalo 213 000 tun pistácií na 51 700 hektarech, což je asi 4,1 t/ha. V roce 2000 to bylo 110 220 tun pistácií na 30 200 hektarech, což představuje asi 3,6 t/ha. Vyprodukované množství i pěstební plocha se tedy za posledních 10 let téměř dvojnásobila. Výnos v tunách na hektar se také zvýšil, a to až o půl tuny na hektar. (faostat.fao.org) V rámci sankcí proti Teheránu rozhodly Spojené Státy Americké, kromě jiné, i o úplném zákazu dovozu pistácií na svůj trh. Cílem těchto opatření je omezit v Iránu jaderný výzkum. Tento zákaz, který začal platit 29. září 2010, přinesl přínos hlavně americkým producentům pistácií, kteří již nemusí na domácím trhu zápasit s tvrdou íránskou konkurencí. Americký trh s pistáciemi tak prakticky zůstal jen domácím farmářům. (agroserver.sk)

32

6.1.3 Turecko, Sýrie a Čína Turecko - Základní údaje – Turecká republika leží z části v jihovýchodní Evropě a z části v Jihozápadní Asii. Rozkládá se na území 783 562 km². Počet obyvatel je asi 79 749 461. Hlavním městem je Ankara. (cia.gov) Turecko je po Iránu a USA na třetím místě v rostlinné produkci pistácií s počtem 93 milionů tun. Po Iránu je 2. v pořadí v počtu vysazených pistáciových stromů a to 44 milionů. Produkce na jeden pistáciový strom je v Turecku poměrně nízká. Zatímco v USA je produkce 16 až 18 kg na strom, v Turecku jsou to 2 až 3 kg ořechů na strom. Proto je v Americe daleko větší celková produkce. V Turecku se sází daleko více stromů na hektar, než v ostatních zemích. Proto je zde vyšší výnosnost na hektar jako v Iránu, ale výnosnost na 1 strom je nižší než v Iránu i v USA. Hlavními důvody pro nižší produkci v Turecku jsou hlavně nevhodné pěstitelské postupy, nedostatek hnojiv, pěstování bez zavlažování nebo zavlažování s nekvalitní vodou, vysoký počet sterilních stromů a vysoký výskyt chorob a škůdců. (www.fao.org, 2009), (Proc. Vth IS on Pistachios and Almonds , 2011) V roce 2010 byla plocha určená pro pěstování pistácií v Turecku 42 310 hektarů, na kterých se vyprodukovalo 128 000 tun pistáciových ořechů, což znamená asi 3t/ha. V roce 2000 se v Turecku vypěstovalo pouze 75 000 tun pistácií na 36 349 hektarech, což je asi 2t/ha. Produkce se tedy za 1 dekádu dvojnásobila, přitom plocha pro jejich pěstování se navýšila jen mírně. Výnosnost se zvedla až o 1 t/ha. (faostat.fao.org) Nejvíc turecké produkce pochází z oblastí suchých a vyprahlých úpatí hor na jihovýchodě a západě Turecka, a to hlavně z oblasti Gaziantep a Urfa. (pistachio.cz) Sýrie – Základní údaje – Syrská arabská republika se nachází v Asii. Celková rozloha je 185 180 km² a počet obyvatel asi 22 530 746. Hlavní město je Damašek. (cia.gov) V Sýrii jsou pistácie na 11. místě v produkovaných komoditách řazených dle hodnoty na trhu v roce 2010. V téže roce zde bylo vyprodukováno 57 500 tun pistácií za celkovou hodnotu 188 838 000 dolarů. (faostat.fao.org)

33

Čína – Základní údaje – Čínská lidová republika se rozprostírá ve východní Asii. Její celková rozloha činí 9 596 961 km². Počet obyvatel je asi 1 343 239 923. Je to nejlidnatější země světa a rozlohou je na 4. místě. V Číně jsou rostliny pokusně pěstovány již dlouhou dobu. Čínská produkce pistácií za rok 2010 činila 48 700 tun. (faostat.fao.org)

6.2 Nejvýznamnější producenti kešu V současnosti patří mezi hlavní pěstitelské oblasti kešu oříšků zejména Vietnam, Indie, Nigérie, Brazílie a Indonésie. (Ondrášek a kol., 2011) Ve statistikách FAO je pro rok 2010 uváděno 20 světových producentů ořechů kešu. Ty jsou seřazeny v tab. 5 podle produkovaného množství v tunách. Mezi 9 prvních světových producentů patří státy na následujícím grafu:

Graf 3 Největší producenti kešu ořechů, se skořápkou, rok 2010 (FAOSTAT.FAO.ORG)

34

Tab. 2 Největší producenti kešu ořechů, se skořápkou a jejich produkce za rok 2010 (FAOSTAT.FAO.ORG) Pořadí 1 2 3 4 5 6 7 8 9 10 11 12 13 14 15 16 17 18 19 20

Stát Vietnam Indie Nigérie Pobřeží Slonoviny Indonésie Filipíny Brazílie Guinea Bissau Tanzanie Beninská republika Mozambik Thajsko Ghana Malajsie Keňa Srí Lanka Madagaskar Senegal Burkina Faso El Salvador

Produkované množství (tun) 1 159 600 613 000 594 000 370 000 174 300 134 681 102 002 91 100 80 000 69 700 67 200 37 857 28 400 12 400 8 600 6 490 6 200 5 700 4 800 3 380

35

Ve statistikách FAO se uvádí pouze 4 producenti jablek kešu a jsou seřazeny v následujícím grafu a tabulce:

Graf 4 Největší producenti kešu jablek, rok 2010 (FAOSTAT.FAO.ORG)

Tab. 3 Největší producenti kešu jablek a jejich produkce za rok 2010 (FAOSTAT.FAO.ORG) Pořadí 1 2 3 4

Stát Brazílie Mali Madagaskar Guyana

Produkované množství (tun) 1 715 700 121 000 62 500 5

Za roky 2004 – 2008 činila průměrná celosvětová produkce kešu jablek celkem 1 837 947 tun. (Ondrášek a spol.) V roce 2010 již produkce přesáhla tuto cifru za jediný rok. Produkce kešu jablek tedy stoupá rychlým tempem.

36

Při plantážnickém pěstování jsou výnosy obecně nižší. Důvodem může být technologie pěstování, slabý šlechtitelský program, výsadba šlechtitelsky neselektovaných rostlin nebo také vliv půdních a klimatických podmínek v pěstitelských oblastech. Kupříkladu v Mosambiku jsou průměrné výnosy udávány na 100 – 150 kg/ ha, v Tanzanii 400 – 500 kg/ ha. Nejvyšší produkce dosahuje Indie, kde jsou průměrné výnosy až 1 tuna kešu na hektar. (Ondrášek a kol. 2011)

6.2.1 Vietnam Vietnam je největší producent kešu oříšků na světě. (faostat.fao.org) Základní údaje – Socialistická republika Vietnam je stát v Jihovýchodní Asii. Hlavním městem je Hanoj. Rozloha státu je 331 210 km² a počet obyvatel asi 91 519 289. V zemi vládne komunistická strana. (cia.gov), (wikipedia.org) Dle statistik FAO se za rok 2010 ve Vietnamu vypěstovalo 1 159 600 tun kešu na 340 300 hektarech. Kešu oříšky patří mezi hlavní položky Vietnamské produkce za rok 2010 a jsou na 5. místě produkovaných komodit. Před nimi je jen rýže, vepřové maso, zelenina a káva. (faostat.fao.org)

Graf 5 Hlavní položky Vietnamské produkce, rok 2010 (FAOSTAT.FAO.ORG)

37

6.2.2 Indie Indie je po Vietnamu druhý největší producent kešu oříšků na světě. (faostat.fao.org) Základní údaje – Indická republika se nachází v jižní Asii. Počet obyvatel je asi 1 205 073 612. Rozloha státu činí 3 287 263 km ². Je to 2. nejlidnatější a 7. největší země světa. Hlavním městem je Nové Dillí. (cia.gov), (wikipedia.org) V Indii se ledvinovník pěstuje na ploše více než 60 tisíc hektarů, především ve státech Kérala a Tamilnádu. (Valíček a kol., 2002) V roce 2010 se v Indii na ploše 923 000 hektarů vypěstovalo 613 000 tun kešu. (faostat.fao.org)

6.2.3 Nigérie Nigérie je dle statistik FAO třetím největším producentem kešu oříšků na světě. Základní údaje – Nigérie leží v západní Africe. Její rozloha činí 923 768 km². Počet obyvatel je 170 123 740. Je to nejlidnatější země Afriky a 9. nejlidnatější země světa. Hlavní město je Abuja. (cia.gov), (wikipedia.org) Na ploše 330 000 hektarů se v Nigérii za rok 2010 vyprodukovalo 594 000 tun kešu oříšků. (faostat.fao.org)

6.2.4 Brazílie Brazílie je dle statistik FAO hlavním a největším producentem kešu jablek na světě. Základní údaje – Brazilská federativní republika leží na východě jižní Ameriky. Rozkládá se na území 8 514 877 km². Počet obyvatel je 205 716 890. Brazílie je největší a nejlidnatější stát Jižní Ameriky. Na jejím území se nachází největší tropický deštný prales na světě (Amazonský prales). Brazílie byla dříve největší portugalskou kolonií, proto je zde úředním jazykem portugalština. Zemědělská produkce patří k největším na světě, převládá zde monokulturní velkovýrobní plantážnictví. 38

V Brazílii se v roce 2010 vypěstovalo na 752 021 hektarech 1 715 700 tun kešu jablek a 102 002 tun ořechů kešu. (faostat.fao.org)

7. DOVOZ DO ČESKÉ REPUBLIKY „Dovoz vyjadřuje hodnotu zboží přijatého ze zahraničí, které přestoupilo státní hranici za účelem jeho trvalého nebo dočasného ponechání v tuzemsku. Celkový dovoz se skládá z přijetí ze států EU a dovozu ze zemí mimo EU.“ (czso.cz) Na stránkách Českého statistického úřadu (CZSO.CZ) je k dispozici databáze zahraničního obchodu, kde lze po zadání upřesňujících údajů sledovat dovoz komodit do ČR v průběhu let. Jsou zde uvedena čísla dovozu v tunách, i ve stat. hodnotách převedených na koruny české.

7.1 Dovoz pistácií do ČR Tab. 4 Nejvýznamnější státy dovážející pistácie do ČR, rok 2011 (CZSO.CZ) Pořadí

Stát

Mn. dovezených pistácií (netto kg)

Stat. hodnota pistácií (tis. CZK)

1.

Irán

341 724

49 545

2.

USA

87 240

19 750

3.

Itálie

6 748

2 480

4.

Belgie

6 141

541

5.

Řecko

5 699

1 344

6.

Německo

2 125

362

7.

Turecko

100

57

Irán Nejvýznamnějším dovozcem pistácií do ČR je Irán. V roce 2011 bylo dovezeno 341 724 kilogramů íránských pistácií za statistickou hodnotu 49 545 000 korun českých, což vychází na asi 144 Kč/kilogram. (czso.cz) V dubnu 2012 uvalila Evropská Unie embargo na dovoz ropy z Iránu. Dále bylo uvaleno embargo na vývoz zlata a drahých kovů a byly zakázány dodávky nových mincí a bankovek. USA uvalily nové rozsáhlé sankce na Irán a omezily mu finanční 39

toky. Cílem takovýchto opatření má být narušení financování kontroverzního íránského jaderného programu. EU i USA se obávají, že cílem jaderného výzkumu v Iránu je získat jadernou zbraň. Avšak Teherán toto tvrzení popírá s tím, že jde o civilní program, který mu má pomoci zajistit rostoucí spotřebu energie. Kvůli této situaci je veškerá budoucnost obchodování s tímto státem nejasná. (lidovky.cz), (novinky.cz)

USA Dalším významným dovozcem pistácií do České republiky jsou Spojené Státy Americké, odkud se k nám v roce 2011 dovezlo 87 240 kilogramů za statistickou hodnotu 19 750 000 korun českých. Za kilogram amerických pistácií zaplatí český odběratel asi 226 Kč/kg, což je téměř dvakrát více než za íránské pistácie. (czso.cz) I když se pistácie dováží do ČR z více Evropských zemí, tyto země jsou pouze prostředníky v obchodu s pistáciemi. V Evropě pěstujeme pistácie hlavně v Itálii a v Řecku. V ostatních uvedených evropských zemích se pistácie nepěstují. I když v Řecku se vypěstuje ročně daleko více kilogramů pistácií, k nám se dováží více z Itálie. (faostat.fao.org), (czso.cz) Tab. 5 Celkové množství (v kg a CZK) dovezených pistácií do ČR v průběhu let 2000- 2011 (CZSO.CZ)

Období od - do 1.1.2000 31.12.2000 1.1.2001 31.12.2001 1.1.2002 31.12.2002 1.1.2003 31.12.2003 1.1.2004 31.12.2004 1.1.2005 31.12.2005 1.1.2006 31.12.2006 1.1.2007 31.12.2007 1.1.2008 31.12.2008 1.1.2009 31.12.2009 1.1.2010 31.12.2010 1.1.2011 31.12.2011

Netto dovozu (kg) 743 634 1 141 071 1 089 423 1 783 783 1 745 266 1 598 245 961 528 1 307 900 1 112 703 842 463 959 812 451 316

Stat. hodnota v tis. CZK 92 326 128 161 115 565 138 193 168 669 219 323 125 134 169 422 134 592 120 481 148 817 74 541

40

V roce 2011 bylo do České republiky importováno celkem 451 316 kg pistácií. Z toho nejvíce bylo dovezeno z Asie, a to z Iránu, 341 724 kg. Ze Spojených Států Amerických se za toto období dovezlo 87 240 kg a z Evropských států celkem 22 352 kg pistácií. (apl.czso.cz)

7.2 Dovoz kešu do ČR Tab. 6 Nejvýznamnější státy dovážející kešu oříšků do ČR, rok 2011 (CZSO.CZ) Pořadí 1.

Stát Indie

Mn. dovezených kešu (netto kg) 533 910

Stat. hodnota kešu (tis. CZK) 81 522

2.

Vietnam

220 970

33 499

3.

Slovensko

83 623

14 257

4.

Mosambik

16 942

3 181

5.

Polsko

11 692

1 667

6.

Tanzanie

6 660

992

7.

Burkina Faso

5 580

889

8.

Benin

3 720

655

8.

Německo

2 172

523

7.

Brazílie

1 811

596

8.

Indonésie

700

217

Indie Indie je hlavním dovozcem kešu oříšků do ČR. Z tohoto státu se k nám v roce 2011 dovezlo

celkem

533 910

kilogramů

kešu

oříšků

za

statistickou

hodnotu

81 522 000 korun českých. Podle mých výpočtů je cena za kilogram indických kešu oříšků pro české odběratele asi 152 Kč.

Vietnam Druhým největším dovozcem kešu oříšků do České republiky je Vietnam. V roce 2011 se k nám odsud dovezlo celkem 220 970 kilogramů kešu za stat. hodnotu 33 499 000, což vychází asi na 151 Kč. 41

Tab. 7 Celkové množství (v kg a CZK) dovezených kešu oříšků do ČR v průběhu let 2000- 2011 (CZSO.CZ)

Období od - do 1.1.2000 31. 12. 2000 1.1.2001 31. 12. 2001 1.1.2002 31. 12. 2002 1.1.2003 31. 12. 2003 1.1.2004 31. 12. 2004 1.1.2005 31. 12. 2005 1.1.2006 31. 12 2006 1.1.2007 31. 12. 2007 1.1.2008 31. 12. 2008 1.1.2009 31. 12. 2009 1.1.2010 31. 12. 2010 1.1.2011 31. 12. 2011

Netto dovozu (kg) 201 626 308 002 404 845 738 703 1 036 013 818 406 1 176 682 1 260 514 1 199 749 1 164 867 1 027 293 892 924

Stat. hodnota v tis. CZK 43 836 47 135 47 527 82 816 123 520 102 442 106 622 110 873 140 550 123 533 128 063 138 392

V roce 2011 bylo do České republiky importováno celkem 892 924 kilogramů kešu oříšků za celkovou hodnotu 138 392 000 Kč. Z toho nejvíce bylo dovezeno z asijských zemí, a to 759 168 kilogramů za stat. hodnotu 115 322 000 Kč. Z evropských zemí se k nám dovezlo 99 043 kg za stat. hodnotu 16 757 000 Kč. Afrických kešu se do ČR ve stejném období dovezlo 32 902 kg za stat. hodnotu 5 717 000 Kč a amerických 1 811 kg v hodnotě 596 000 Kč. Evropské země uvedené v tab. 6 jsou pouze prostředníky v obchodu s kešu, ale nepěstují je. (apl.czso.cz) Kešu jablka se do České republiky nedovážejí, protože podléhají rychlé zkáze.

42

8. SOCIÁLNĚ EKOLOGICKÉ ASPEKTY PĚSTOVÁNÍ DRUHŮ PISTACIA VERA A ANACARDIUM OCCIDENTALE 8.1 Sociální aspekty pěstování Plody druhů Pistacia vera a Anacardium occidentale se využívají ke konzumaci již od pradávna a jsou i součástí některých tradičních receptů. Je díky nim dotvářena kultura a historie mnoha krajů i národů. Jsou často dosti ceněné, mnohdy bývaly považovány za jídlo jen pro vyvolené a bohaté, kolují o nich také legendy a jsou spojovány s řadou tradic. Velký význam v konzumaci těchto ořechů lidmi je v obsahu rostlinných olejů. Tento olej obsahuje velký podíl nenasycených mastných kyselin, jejichž příznivý vliv na lidský organizmus je dokázán. Při správném skladování vydrží v kvalitním stavu po relativně dlouhou dobu. Vysoký obsah olejů však zvyšuje riziko kažení ořechů, jež je známo jako žluknutí. Zabránit žluknutí je kvůli přítomnosti vzdušného kyslíku velmi obtížné. Hlavně u pistácií bývá občas zjištěno nadlimitní množství aflatoxinů, proto jsou v celé Evropě velmi sledovanou komoditou. (szpi.gov.cz) Kvůli podpoře pěstování pomocí dotací zemědělcům, a to hlavně v Evropě a USA, jsou ostatní světoví producenti znevýhodněni. Pro kalifornské pěstitele se stává výroba a zpracování pistácií výnosným obchodem. Vláda zde podporuje pěstování pistácií, proto většina pěstitelů mandlí rozšířila plantáže i o pistácie. Produkce kalifornských pistácií tedy stále roste a soutěží s Iránem o první příčku světových producentů. (faostat.fao.org), (zeth4beatz.blog.cz) Zemědělské dotace jsou poskytovány hlavně velkým firmám, což likviduje menší zemědělce. 20% nejbohatších zemědělců má svoje výnosy jištěny dotacemi z 80%. Z čehož je patrné, že čím větší zemědělec, tím spíše na dotace dosáhne. Zemědělské dotace tedy drží naživu malý počet obyvatel bohatých států, což znevýhodňuje občany států ostatních. Zemědělský „protekcionismus“ je v Evropě větší než v USA. Výše podpor v zemědělství v roce 2004 byla v Evropě 133 milionů dolarů, v Japonsku 49 milionů a v USA 47 milionů dolarů. Dotace zbytečně zatěžují rozpočet a zdražují potraviny. Peter Mandelson, eurokomisař pro obchod se chce postavit evropskému 43

protekcionismu a převzít patronát nad návrhy na liberalizaci zahraničního obchodu, které předkládá USA. EU i USA jsou připraveny na výhody, které plynou ze snižování či úplného zrušení všech programů na podporu zemědělství, včetně snižování cen potravin. (finexpert.e15.cz)

Pistacia vera Pistácie jsou jednou z nejdůležitějších plodin pro Jihovýchodní region Turecka a mají důležitou roli jak pro jeho ekonomiku, tak pro lidskou výživu. (Proc. Vth IS on Pistachios and Almonds, Acta Hort. 912, ISHS 2011) Pistáciovníkové dřevo je pro místní obyvatelstvo také velmi důležité, a to hlavně jako palivo. Například průměrná afghánská rodina spotřebuje za rok 2000 až 4000 kg tohoto dřeva, což odpovídá 20 až 40 stromům. Navíc každý z těchto stromů může vyprodukovat až 50 kg ořechů ročně. Pistáciové ořechy mají celkem vysokou tržní hodnotu. Průměrná vesnická rodina dokáže nasbírat až 160 kg pistácií ročně. Kácení nebo ničení pistáciových porostů tak může mít velký vliv na místní obyvatele z důvodu ztráty jejich příjmů. (Hájek, 2007) Kvůli vysoké ceně pistáciových ořechů je každý vyrostlý nebo spadlý plod sebrán, čímž se výrazně snižuje možnost přirozené obnovy pistáciovníkových lesů. (Hájek, 2007) Díky pěstování pistácií se v Iránu snižuje místní až desetiprocentní nezaměstnanost. Jen v provincii Kermán se pěstování této plodiny věnuje na 140 000 farmářů. V posledních letech se však vyskytují výrazné klimatické změny, které ohrožují výnosnost místní sklizně. Kvůli krizím, které pěstitelům pistácií hrozí, je ohrožena produkce pistácií. (tyden.cz)

44

Anacardium occidentale Vzhledem k tomu, že jeden plod kešu poskytne jen jeden oříšek, je cena ořechů kešu znatelně vyšší oproti ostatním ořechům. Pistácie a kešu patří k nejdražším ořechům na trhu vůbec. Obchod s touto komoditou může být pro jejich pěstitele velmi výnosný. (szpi.gov.cz), (Chlebišová, 2009) Avšak v rozvojových zemích žijí i v 21. století miliony lidí na prahu chudoby. Můžeme se zde setkat s hroznými životními i pracovními podmínkami. Zemědělci dostávají za svoje produkty velmi malou odměnu, která je mnohdy ani neuživí. A tak vznikla v rozvinutých zemích myšlenka zavést spravedlivý způsob obchodu, aby producenti z rozvojových zemí získali za svoji práci a výrobky spravedlivou cenu. Tato myšlenka se nazývá fair trade.

8.1.1 Fair trade Fair trade znamená v překladu „Spravedlivý obchod“. Je to způsob obchodu, jehož cílem je účinně podporovat a spolupracovat s pěstiteli a řemeslníky z rozvojových zemí Afriky, Asie a Latinské Ameriky a snaží se jim poskytnout lepší obchodní podmínky. Výrobci fair trade tak mají šanci vymanit se z bludného kruhu chudoby a žít důstojný život. My, spotřebitelé tak máme jedinečnou možnost zapojit se účinně do snižování chudoby po celém světě, a to nakupováním fair trade výrobků. (fairtrade.cz) Fair trade pěstitelé používají oproti běžným pěstitelům minimum chemikálií, a tak je tento způsob pěstování daleko šetrnější jak k místní přírodě, tak i ke zdraví pěstitelů a konzumentů. Pěstitel dostane díky fairtradovým organizacím za výrobek zaplaceno spravedlivou cenu, a tak si může dovolit zaplatit pomocníka. Díky tomu s ním nemusejí pracovat jeho děti, mohou chodit do školy, a mají tak naději na lepší budoucnost. (fairtrade.cz) Cílem fair trade je, aby byli oba obchodní partneři spokojeni. (fairtrade.cz)

45

8.1.1.1 Historie a současnost fair trade Historie férového obchodování sahá nejméně do roku 1946, kdy Ústředí menonitské církve začalo férově obchodovat se znevýhodněnými producenty z Portorika. (fairtrade.cz) V roce 1958 byl v USA otevřen první specializovaný fair trade obchod, a to v Ohiu. V Evropě to bylo v roce 1969 v Nizozemí, v Breukelenu. (fairtrade.cz) V roce 2005 přesáhl roční maloobchodní obrat zboží se známkou Fairtrade miliardu euro. (fairtrade.cz) Nabídka fairtradových výrobků celosvětově stále roste. Můžeme si zakoupit mnoho výrobků s touto známkou, hlavně ovoce, kávu, kakao, čaj nebo ručně vyráběné produkty. Ve světě lze dokonce zakoupit výrobky jako fairtradové zlato, kondomy, či bambusové rakve. (Ransom, 2011) V současné době existují dvě hlavní koncepce, k nimž se hlásí většina světových fair trade organizací. První z nich je Certifikační a kontrolní organizace FLO, která sídlí v Německu a kontroluje známku fair trade. Druhá, sídlící v Nizozemí, představuje síť 160 fair trade organizací ve více než padesáti zemích a nazývá se WFTO. (Ransom, 2011) Ve Švýcarsku je více než polovina prodaných banánů fairtradového původu. Tomuto číslu by se chtěly přiblížit všechny evropské země. Velká část fairtrade produkce je zároveň bio, a bio produkty jsou čím dál žádanější, i u nás. Díky tomu a snaze pomoci lidem v rozvojových zemích oblíbenost fair trade neustále roste a dostává se do podvědomí lidí. (Ransom, 2011)

46

8.1.1.2 Fair trade v České Republice Snahy o uplatnění konceptu fair trade se poprvé objevují v České Republice v první polovině devadesátých let. Pár let po přelomu století se konečně projevují první organizace plně se věnující propagaci a obchodu s výrobky Fair trade. (fairtrade.cz) V roce 1994 vzniká charitativní obchod „Jeden svět“, jež se později začal věnovat Fair Tradu. „Společnost pro Fair Trade“ vznikla roku 2003. V roce 2011 byla přejmenována na „NaZemi – společnost pro fair trade“. (fairtrade.cz) V roce 2004 se české fair trade organizace sdružují do „Asociace pro fair trade“. Toho roku byly do České Republiky dovezeny první potraviny s označením Fairtrade. (fairtrade.cz) Již v roce 2009 bylo možné koupit v ČR až 2 500 různých fairtrade výrobků a jejich obrat činil 50 milionů korun. Prodej se rozšířil i do maloobchodních prodejen. I navzdory krizi obrat každoročně stoupá o desítky procent. (Ransom, 2011) V roce 2011 byla zahájena kampaň „Fairtradová města“. (fairtrade.cz) V letošním roce (2012) jsem se snažila zmapovat fairtradové pistácie a kešu dovážené do ČR. Dovoz jsem mapovala v Brně, a to hlavně u společnosti NaZemi a ve fairtradových obchůdcích. Tam jsem se dozvěděla, že fair trade pistácie i kešu jsou k nám dováženy jen v opravdu minimálním až mizivém množství. Fair trade kešu oříšky jsou dováženy do ČR o trochu více než pistácie, a to hlavně z Indie a Indonésie. Minimální dovoz je způsoben hlavně tím, že tyto plody mají již tak vysokou cenu, a fair trade výrobky bývají ještě o trochu dražší, proto poptávka po těchto produktech není zatím u nás příliš vysoká.

47

8.2 Ekologické aspekty pěstování Pistacia vera Původní pistáciové háje měly prý nezapomenutelné kouzlo, avšak většina pistáciových sadů je dnes vysazována uměle, a toto kouzlo se pomalu vytrácí. Díky své vlastnosti přežít nedostatek vody bez nutnosti zavlažování a odolnosti na zasolené půdy, je tato rostlina schopna růst i na místech, kde ostatní pěstované ovocné stromy hynou. Navíc by tyto ovocné stromy nemohly pistáciím konkurovat ani v množství plodů. Dává tak možnost lidem i v nehostinných podmínkách možnost výdělku a obživy. Kořenový systém této rostliny je povrchový i hlubokokořený. Pokud je na stanovišti nedostatek živin, proniká do velké hloubky, kde hledá vodu a výživné soli. Svými kořeny zpevňuje půdu a předchází se tak půdní erozi. (Buraglia, 2006) Řečík pistáciový má podle odborníků nezanedbatelný vliv na erozi půdy. V Afghánistánu je velmi málo lesů a vegetace vůbec. Podle odhadů tvoří lesy pouze půl procenta rozlohy tohoto státu a neustále jich ubývá kvůli odlesňování a desertifikaci. Hlavním topivem je zde dřevo, které lidé musí buď draze kupovat, nebo ho kácejí, což se neblaze podepisuje na stavu lesů. Místní lidé si opět snaží vybudovat vztah k přírodě, a v tom je chce podpořit projekt „Lidé pro životní prostředí – životní prostředí pro lidi“, který organizuje společnost Člověk v tísni ve spolupráci s německou nevládní organizací Welthungerhilfe na severu Afghánistánu. Spočívá v úspoře energie místními obyvateli, kteří zaplatí až třetinu příjmu domácnosti za topení. Pomocí experimentů se venkovští obyvatelé učí zateplit budovy. Místní lidé jsou motivováni k pěstování pistácií, a to tak, že pokud zemědělci vysází na pětině svého pozemku sazenice řečíku pistáciového, tak jim realizátoři projektu poskytnou výnosnější a odolnější osivo, díky kterému budou mít na zbývajícím pozemku stejný výnos, jako kdyby pěstovali na celém svém území. Pistáciovníky jsou v suchých oblastech Afghánistánu původní dřevinou stejně jako jalovec či borovice. Oproti nim však kromě dřeva poskytují řečíky navíc oblíbené oříšky, které se dají dobře zpeněžit. Proto je jednoduší místní přesvědčit o obnově právě pistáciových lesů. Je pravděpodobné, že pokud stromy plodí, a jsou místním prospěšné, tak je nepokácejí kvůli dřevu. Důsledkem rozrůstající se vegetace se 48

předchází půdní erozi. Eroze se zpomaluje také díky funkci řečíků zpevňovat půdu svými kořeny. (clovekvtisni.cz)

Anacardium occidentale Podobně jako řečík má i ledvinovník vliv na erozi půdy. Výborně zpevňuje písčité půdy. Nejvhodnějšími podmínkami pro tyto stromy jsou oblasti podél tropických pobřeží oceánů. Zde plní porosty přirozenou protierozní funkci, a to díky hustému kořenovému systému. Ledvinovníky jsou velmi přizpůsobivé půdním podmínkám, také se vyznačují vysokou tolerancí vůči suchu a slunečnímu žáru. Ondrášek a kol., 2011; CPRB GAP Manual Rev., 2009 Pěstování pistácií a kešu v chudších státech je ekologicky šetrné. Kvůli nedostatku financí se nepoužívá tolik pesticidů, zavlažuje se málo nebo vůbec. V Americe i v Evropě jsou sice jedny z nejpřísnějších zákonů ohledně používání pesticidů, a farmáři jsou povinni se jimi řídit, pravda je však taková, že na těchto územích se používají hnojiva a pesticidy daleko více, než v rozvojových a chudých zemích. Pesticidy mohou ovlivnit bezpečnost potravin, dochází ke kontaminaci půdy. Pesticidy jsou v dnešní době patrně nezbytné pro vysokou produkci pistácií i kešu a zemědělci je raději použijí, než aby riskovali nižší úrodu. (CPRB GAP Manual Rev. 2009) Průmyslové zemědělství je hlavním důvodem znečišťování ovzduší a vody. Maximalizace výnosů prostřednictvím průmyslových hnojiv a pesticidů bez ohledu na důsledky může vést k výraznému zhoršení podmínek ekologických i sociálních. Ke zvýšení výnosu plodin na dvojnásobek je potřeba zdesetinásobit dávku hnojiv, pesticidů a koňských sil, což je opravdu hodně a přírodě to jen škodí. Rostliny ošetřované hnojivy a pesticidy nemají tak dobrou kvalitu a chuť. Nikdy nelze současně získat největší množství i největší kvalitu. (Odum, 1977) Rozdíl mezi přirozeným a umělým porostem je značný. Na rozdíl od monokultur je agrolesnický způsob zemědělství lépe udržitelný. Monokultury jsou nestálé a navíc jsou stresované predátory, chorobami, parasity, a konkurencí. (Odum, 1977)

49

9. ZÁVĚR Tato bakalářská práce se zabývá jedlými oříšky z čeledi Anacardiaceae, známými jako pistácie a kešu. Z botanického hlediska jsou to rostliny Pistacia vera (řečík pistáciový) a Anacardium occidentale (ledvinovník západní). Pistácie nejsou pravými ořechy, nýbrž peckovice s jedlými semeny. Plodem ledvinovníku je kešu ořech s jedlým semenem. Ledvinovník má také jedlý nepravý plod, tzv. jablko kešu, což je zdužnatělá stopka plodu. Byly prostudovány zajímavosti z historie, ekologické nároky a způsoby pěstování. Zjištěny byly postupy sklizně a posklizňové úpravy plodů. Plody jsou velmi zdravé a výživné, obsahují řadu pro člověka prospěšných látek, včetně nenasycených mastných kyselin, vitamínů a minerálů. Z těchto rostlin se také těží kvalitní dřevo, získávají se z nich třísloviny, pryskyřice a fenoly. Pomocí statistik FAO byli zjištěni nejvýznamnější producenti těchto komodit. Nejvýznamnějšími producenty pistácií je Irán, USA a Turecko. Íránská produkce pistácií v r. 2010 byla 446 647 tun. Kešu produkuje hlavně Vietnam, Indie a Nigérie. Vietnamská produkce kešu v r. 2010 byla 1 159 600 tun. Největším producentem jablek kešu je Brazílie. Jejich produkce v r. 2010 byla 1 715 700 tun. Tyto státy a jejich produkci jsem stručně popsala. Byl zmapován dovoz těchto plodů do České Republiky, a to prostřednictvím Českého statistického úřadu. U pistácií zůstává hlavním dovozcem do ČR Irán se 341 724 kilogramy dovezených pistácií. Na druhém místě je s počtem 87 240 kg USA. Celkové množství dovezených pistácií do České republiky za rok 2011 je 451 316 kilogramů za statistickou hodnotu 74 541 korun českých. U kešu je na prvním místě Indie, z které se k nám za rok 2011 dovezlo 533 910 kilogramů, až po ní Vietnam s 220 970 kg. Celkem se do ČR za rok 2011 dovezlo 892 924 kg kešu oříšků za cenu 138 392 Kč. Byl zmapován dovoz fair trade pistácií a kešu, a to hlavně z brněnských fairtrade obchůdků a společnosti NaZemi. Bylo zjištěno, že se k nám dováží jen v minimálním množství kvůli jejich vysoké ceně a nízké poptávce. Fair trade kešu se k nám dováží hlavně z Indie a Indonésie. 50

SUMMARY This bachelor work deals with edible nuts from Anacardiaceae family, known as pistachios and cashews. In botanical point of view, they are plants Pistacia vera and Anacardium occidentale. Pistachios aren´t true nut, but drupe with edible seeds. The fruit of Anacardium occidentale is nut with edible seed. Anacardium occidentale also has edible pseudo fruit called cashew apple, which is pulpy fruit stem. It was studied interests from history, ecological requirements and cultivation methods. It was detected harvest practices and post-harvest treatment of fruits. The fruits are very healthy and nutrient. Plants are wood benefit, obtained from these tannins, resins and phenols. With using of FAO statistics were found major producers of these commodities. The most important producers of pistachios are Iran, USA and Turkey. Iran's pistachio production in 2010 was 446,647 tons. Cashew produces mainly Vietnam, India and Nigeria. Vietnamese cashew production in 2010 was 1,159,600 tons. The largest producer of cashew apple is Brazil. Their production in 2010 was 1,715,700 tons. These states and their production were briefly described. It was mapped the importation of these fruits to the Czech Republic, by the Czech Statistical Office. In the case remains the main importer of pistachios to the Czech Republic is Iran, which imports 341,724 kilograms of pistachios in 2011. In second place is the number of 87,240 kilograms from USA. The total amount of pistachios imported to the Czech Republic in 2011 is 451,316 kilograms for the statistical value of 74 541 Czech crowns. The main importer of cashews to the CR is India, which in 2011 imported 533,910 kg, and after is Vietnam with 220,970 kg. Overall, the CR in 2011 imported 892,924 kg cashew nuts for the price of CZK 138 392. It was mapped import fairtrade cashews and pistachios, mainly from Brno Fairtrade shops and company NaZemi. It was found that the imports are only the minimum amount due to their high cost and low demand. Fair Trade cashews are imported to the Czech Republic mainly from India and Indonesia.

51

10. SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY Anacardiaceae. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-04-06]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Anacardiaceae BURAGLIA, Victor. The Pistachio´s tree cultivation. Madrid, 2006, 47 s, Dostupné z: http://www1.etsia.upm.es/ANTIGUA/DEPARTAMENTOS/economia/documentos/Pro yectoAgreement/PistachiosProductionSeminarP3P4.pdf Cashew root and stem borer. In: Pest control (India) [online]. [cit. 2012-01-16]. Dostupné z: http://www.pcil.in/pest.asp?id=13&subid=21&pid=129 CENTRAL INTELLIGENCE ACENCY. CIA: The World Factbook [online]. © 2012 [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: https://www.cia.gov/library/publications/the-worldfactbook/ Cesta fair trade výrobku. In: FAIRTRADE.CZ [online]. 2010. vyd. [cit. 2012-03-23]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/cz/55-cesta-fair-trade-vyrobku/ Co je to fair trade. In: FAIRTRADE.CZ [online]. [cit. 2012-03-20]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/5-fair-trade/ Databáze zahraničního obchodu. In: Český Statistický Úřad [online]. 2012. [cit. 2012-03-18]. Dostupné z: http://apl.czso.cz/pll/stazo/STAZO.STAZO DRBOHLAV, Petr. Pistácie vrací Afghánistánu zeleň. In: Člověk v tísni [online]. ©2006. [cit. 2012-05-01]. Dostupné z: http://www.clovekvtisni.cz/index2.php?parent=&sid=&id=329&idArt=850 Evropská unie uvalila ropné embargo na Írán. In: Lidovky.cz [online]. 23. ledna 2012. [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.lidovky.cz/evropska-unie-uvalila-ropneembargo-na-iran-fef-/ln_zahranici.asp?c=A120123_151258_ln_zahranici_mtr FAOSTAT [online]. [cit. 2012-04-21]. Dostupné z: http://faostat.fao.org/site/567/DesktopDefault.aspx?PageID=567#ancor FAOSTAT [online]. [cit. 2012-04-22]. Dostupné z: http://faostat.fao.org/site/339/default.aspx 52

Good Agricultural Practices Manual: Guidelines for California Pistachio Growers. In: Gmaonline.org [online]. 2009. vyd. [cit. 2012-02-10]. Dostupné z: http://www.gmaonline.org/downloads/wygwam/Addendum_2_GAP_for_Pistachio_Gro wers.pdf HÁJEK, Jiří. Deforestrace v Afghánistánu. Olomouc, 2007. Dostupné z: http://development.upol.cz/uploads/dokumenty/studium/bp/2007/2007_Hajek.pdf. Bakalářská práce. Univerzita Palackého v Olomouci. Vedoucí práce Doc. RNDr. Pavel Nováček, CSc. HEYWOOD, V. H.. Flowering plants of the world. New York: Oxford University Press, 1993, 335 s. ISBN 0-19-521037-9 Historie fair trade: Periodizovaný přehled hlavních událostí historie fair trade. In: FAIRTRADE.CZ [online]. 2010. vyd. [cit. 2012-05-07]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/36-historie-fair-trade/ Historie pistácií. In: Pistachio.cz [online]. [cit. 2011-02-07]. Dostupné z: http://www.pistachio.cz/historie-pistacii.php CHLEBIŠOVÁ, Iveta. Suché skořápkové plody ve výživě člověka. Bakalářská práce. Zlín: Univerzita Tomáše Bati, 2009, 47 s. Indie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Indie Írán. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Írán JAVANSHAH, A. Acta Horticulturae : Proceedings of the IVth International Symposium on Pistachios and Almonds. Tehran, Iran, May 22-25, 2005. no. 726. Leuven, Belgium: ISHS, 2006. 722 s. ISHS. ISBN 90-6605-709-2. Lifefood.cz [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-05-06]. Dostupné z: http://eshop.lifefood.cz/index.php?main_page=product_info&products_id=1915 Ledvinovník. In: Cojeco – vaše encyklopedie [online]. 2000. vyd. [cit. 2012-02-03]. Dostupné z: 53

http://www.cojeco.cz/index.php?detail=1&id_desc=52304&title=ledvinovn%EDk&s_la ng=2 MALÍŘ CHMELAŘ, Pavel. Stručná a přehledná historie fair trade. In: FAIRTRADE.CZ [online]. 2010 [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://www.fairtrade.cz/5-fair-trade/214strucna-a-prehledna-historie-fair-trade/ MLADÁ, Jarmila. -- PROCHÁZKA, František. Atlas cizokrajných rostlin. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, 1987. 342 s. Na jadrový program Iránu doplatili iránske pistácie. In: Agroserver.sk [online]. 3. 10. 2010 [cit. 2012-05-03]. Dostupné z: http://www.agroserver.sk/news/na-jadrovyprogram-iranu-doplatili-iranske-pistacie/ Nigérie. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-04-05]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Nigérie NOVÁK, Jan. -- SKALICKÝ, Milan. Botanika: cytologie, histologie, organologie a systematika. 2. vyd. Praha: Powerprint, 2009. 336 s. ISBN 978-80-904011-5-0 NOWAK, Bernd.

--

SCHULZOVÁ,

Bettina.

Tropické plody.

1.vyd.

BLV

Verlagsgesellschaft GmbH, 1998. 240 s. ISBN 80-242-1653-1. ODUM, Eugene P. Základy ekologie. 1. vyd. Praha: Nakladatelství Československé akademie věd, 1977. 736 s. Okrasná školka Droždín: Pistácie (Pistacia vera) [online]. 2010 vyd. [cit. 2011-09-30]. Dostupné z: http://www.drozdin.cz/navody/pistacia.htm ONDRÁŠEK, Ivo. -- DORAZIL, Miroslav. -- JANDÁK, Jiří. -- KRŠKA, Boris. Tropické ovocné druhy. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2011. 166 s. ISBN 978-807375-570-6 OTÁHAL, Tomáš. Zemědělské dotace zbytečně zatěžují rozpočty a zdražují potraviny. In: FinExpert.cz [online]. [cit. 2012-04-29]. Dostupné z: http://finexpert.e15.cz/zemedelske-dotace-zbytecne-zatezuji-rozpocty-a-zdrazujipotraviny 54

PAVLIŠ, Jindřich. -- KOBLÍŽEK, Jaroslav. -- JELÍNEK, Petr. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 1. vyd. Brno: Mendelova univerzita, 2002. 122 s. 1946. ISBN 80-7157-627-1. Pistacia. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2001- [cit. 2012-03-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Pistacia Pistácie pravá. In: AtlasRostlin.cz [online]. [cit. 2011-09-29]. Dostupné z: http://ovocezelenina.atlasrostlin.cz/pistacie-prava Pistáciové oříšky. In: zeth4beatz.blog.cz [online]. [cit. 2012-03-08]. Dostupné z: http://zeth4beatz.blog.cz/0708/pistaciove-orisky Pistachio diseases in the southeastern anatolian region. In: Actahort.org [online]. 2011. vyd. [cit. 2012-03-16]. Dostupné z: http://www.actahort.org/books/912/912_110.htm POKORA, Jindřich. Ořechy a oříšky. In: Státní zemědělská a potravinářská inspekce [online]. 01. 12. 2005. [cit. 2012-04-23]. Dostupné z: http://www.szpi.gov.cz/docDetail.aspx?docid=1000404&docType=ART&nid=11327 POLÍVKA, František. Užitkové a pamětihodné rostliny cizích zemí. Praha: Volvox Globator, 1996. 646 s. Reprint z roku 1908. ISBN 80-7207-025-8 Produkce pistácií. In: Pistachio.cz [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z: http://www.pistachio.cz/produkce-pistacii.php RANSOM, David. Fair trade. 1.vyd. Brno: Doplněk, 2011, 138 s. ISBN 978-80-7239258-2. ROHWER, Jens G. Tropické rostliny. BLV Verlagsgesellschaft mbH, 2000. 288 s. ISBN 80-242-0774-5 RYSTONOVÁ, Ida. Průvodce lidovými názvy rostlin i jiných léčivých přírodnin a jejich produktů. 1.vyd. Praha: Academia, 2007, 736 s. ISBN 978-80-200-1332-3 Sklizeň a zpracování pistácií. In: Pistachio.cz [online]. [cit. 2011-02-08]. Dostupné z: http://www.pistachio.cz/sklizen-a-zpracovani-pistacii.php

55

Spojené Státy Americké. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-03-01]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Spojené_státy_americké USA uvalily nové sankce na Írán, omezí mu finanční toky. In: Novinky.cz [online]. 25. 10. 2007. [cit. 2012-04-03]. Dostupné z: http://www.novinky.cz/zahranicni/amerika/125393-usa-uvalily-nove-sankce-na-iranomezi-mu-financni-toky.html VALÍČEK, Pavel a kol. Užitkové rostliny tropů a subtropů. 2. vyd. Praha: Academia, 2002, 486 s. ISBN 80-200-0939-6 VEČERKOVÁ, Hana. Arašídy jsou bezpečné a většinou i kvalitní, špatně chutná třetina z nich: Co jsou aflatoxiny. In: Idnes.cz [online]. 4. 12. 2009. [cit. 2012-04-07]. Dostupné z: http://ekonomika.idnes.cz/arasidy-jsou-bezpecne-a-vetsinou-i-kvalitnispatne-chutna-tretina-z-nich-14j-/test.aspx?c=A091204_1299679_test_spi Vietnam. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-04-02]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Vietnam Vše o pistáciích: Historie pistácií. In: MB INDUSTRY- dovozce pistácií [online]. [cit. 2011-09-07]. Dostupné z: http://www.pistachio-nut.eu/cz/historie.htm Vše o pistáciích: Produkty. In: MB INDUSTRY - dovozce pistácií [online]. [cit. 2011-09-07]. Dostupné z: http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm Vše o pistáciích: Světová produkce. In: MB INDUSTRY - dovozce pistácií [online]. [cit. 2011-09-07]. Dostupné z: http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm Zahraniční obchod – Metodiky. In: Český statistický úřad [online]. 2012. vyd. [cit. 2012-04-26]. Dostupné z : http://czso.cz/csu/redakce.nsf/i/zo

56

11. SEZNAM OBRÁZKŮ, GRAFŮ A TABULEK Seznam obrázků: Obr. 1: Pistáciový strom…………………………………………………………………6 (http://www.ireceptar.cz/zajimavosti/jak-rostou-pistacie-pridejte-je-do-testovin-isladkych-trojhranku/) Obr. 2: Listy řečíku pistáciového………………………………………………………...7 (http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id38995/?taxonid=62165) Obr. 3 Květ a plod řečíku pistáciového……………………………………………….....7 (http://californiaagriculture.ucanr.org/landingpage.cfm?article=ca.v063n01p18&fulltext =yes) Obr. 4: Plody řečíku pistáciového………………………………………………….....…8 (http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id38996/?taxonid=3284&type=1&uid=672) Obr. 5: Pistácie kulaté…………………………………………………………….……14 (http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm) Obr. 6: Pistácie dlouhé……………………………………………………………...….14 (http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm) Obr. 7: Pistácie Jumbo………………………………………………………………....15 (http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm) Obr. 8: Přírodní jádra……………………………………………………………...…..16 (http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm) Obr. 9: Zelená blanšírovaná jádra…………………………………………………..…16 (http://www.pistachio-nut.eu/cz/produkty.htm) Obr. 10: Pistácie na trhu……………………………………………………………….17 (http://fotka.atlasrostlin.cz/pistacie-prava/plod-1043) Obr. 11: Ledvinovník západní…………………………………………………………..20 http://www.wellgrowhorti.com/page/landscapeplants/Trees/Tree%20Images%20A.htm Obr. 12: Květ ledvinovníku západního……………………………...……….…………21 (http://botany.cz/cs/anacardium-occidentale/) Obr. 13: Nezralé plody ledvinovníku západního……..…………………………….…. 22 (http://botany.cz/cs/anacardium-occidentale/) Obr. 14: Plod ledvinovníku západního………………………………………………....22 57

(http://zesemen.cz/kesu-orisky/548-kesu-orisky-ledvinovnik-semena-ledvinovnikuanacardium-occidentale-3-ks.html) Obr. 15: Zralé plody ledvinovníku západního……………………….…………………27 (http://botany.cz/cs/anacardium-occidentale/) Obr. 16 Upravené plody ledvinovníku západního připravené ke konzumaci………….28 (http://www.biolib.cz/cz/taxonimage/id111236/?taxonid=195334) Seznam grafů: Graf 1: Největší producenti pistácií, rok 2010…………………………………………29 Graf 2: Hlavní položky íránské produkce, rok 2010……………………………………31 Graf 3: Největší producenti kešu ořechů, se skořápkou, rok 2010………………...….. 34 Graf 4: Největší producenti kešu jablek, rok 2010……………………………………..36 Graf 5: Hlavní položky Vietnamské produkce, rok 2010………………………….…....37

Seznam tabulek: Tab. 1: Největší producenti pistácií a jejich produkce za rok 2010………......………..30 Tab. 2: Největší producenti kešu ořechů, se skořápkou a jejich produkce za rok 2010…………………………………………………………………………………….35 Tab. 3: Největší producenti kešu jablek a jejich produkce za rok 2010…………..……36 Tab. 4: Nejvýznamnější státy dovážející pistácie do ČR, rok 2011……………...……..39 Tab. 5: Celkové množství (v kg a CZK) dovezených pistácií do ČR v průběhu let 20002011………………………………………………...…………………………………..40 Tab. 6: Nejvýznamnější státy dovážející kešu oříšků do ČR, rok 2011……….………..41 Tab. 7: Celkové množství (v kg a CZK) dovezených kešu oříšků do ČR v průběhu let 2000- 2011…………………………………………..…………………………….……42 58

12. SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK CZK – Česká koruna (měna) ČR – Česká Republika FAO – Food and Agriculture Organisation – organizace při OSN pro výživu a zemědělství FLO – Fair Trade Labelling Organisations – Mezinárodní organizace pro značení fair trade Ha - Hektar Kg – Kilogram Km² - Kilometr čtvereční Mn. - Množství Obr. – Obrázek Stat. – Statistická T – Tuna (jednotka množství) Tab. – Tabulka Tis. – Tisíc USA – Spojené Státy Americké WFTO – World Fair Trade Organisation (Mezinárodní organizace pro fair trade)

59