Mendelova univerzita v Brně

Mendelova univerzita v Brně Zahradnická fakulta v Lednici

Ústav šlechtění a množení zahradnických rostlin

Studium a zhodnocení vybraných odrůd Aktinidií Bakalářská práce

Vedoucí bakalářské práce:

Vypracovala:

Mgr. Radoslav Vlk, Ph.D.

Nováková Radka

Lednice 2015

Čestné prohlášení Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Studium a hodnocení vybraných odrůd Aktinidií vypracovala samostatně a veškeré použité prameny a informace uvádím v seznamu použité literatury. Souhlasím, aby moje práce byla zveřejněna v souladu s § 47b zákona č. 111/1998 Sb., o vysokých školách ve znění pozdějších předpisů a v souladu s platnou Směrnicí o zveřejňování vysokoškolských závěrečných prací.

Jsem si vědoma, že se na moji práci vztahuje zákon č. 121/2000 Sb., autorský zákon, a že Mendelova univerzita v Brně má právo na uzavření licenční smlouvy a užití této práce jako školního díla podle § 60 odst. 1 autorského zákona.

Dále se zavazuji, že před sepsáním licenční smlouvy o využití díla jinou osobou (subjektem) si vyžádám písemné stanovisko univerzity, že předmětná licenční smlouva není v rozporu s oprávněnými zájmy univerzity, a zavazuji se uhradit případný příspěvek na úhradu nákladů spojených se vznikem díla, a to až do jejich skutečné výše.

V Lednici dne: 7. 5. 2015 podpis …………………………………………..

-2-

Poděkování Tímto bych chtěla poděkovat všem, kteří se podíleli na vypracování mé bakalářské práce. Zejména bych chtěla poděkovat svému vedoucímu bakalářské práce Mgr. Radoslavu Vlkovi, Ph.D. za odbornou pomoc při realizaci této práce.

-3-

-4-

-5-

Obsah Čestné prohlášení ......................................................................................................... - 2 Poděkování................................................................................................................... - 3 1 Úvod.......................................................................................................................... - 8 2 Cíl práce .................................................................................................................... - 9 3 Literární část ........................................................................................................... - 10 3.1 Historie a původ ............................................................................................... - 10 3.2 Oblast rozšíření ................................................................................................ - 10 3.3 Členění rodu Actinidia dle Hui-Lin-Li z roku 1952......................................... - 10 3.4 Charakteristika čeledě Actinidiaceae (aktinidiovité) ....................................... - 11 3.5 Rod Aktinidie (Actinidia)................................................................................. - 11 4 Morfologický popis, pěstitelské vlastnosti a nároky na prostředí .......................... - 13 4. 1 Charakteristika vybraných druhů aktinidií ...................................................... - 13 5 Rozmnožování aktinidií .......................................................................................... - 25 6 Výsadba a ošetření .................................................................................................. - 25 7 Choroby a škůdci .................................................................................................... - 25 8 Sklizeň .................................................................................................................... - 26 9 Odrůdy aktinidií ...................................................................................................... - 27 10 Účinné látky .......................................................................................................... - 30 11 Léčebné účinky ..................................................................................................... - 31 12 Možnosti technologického zpracování ................................................................. - 31 13 Materiál ................................................................................................................. - 32 13.1 Charakteristika pokusné plochy ..................................................................... - 32 13.2 Charakteristika sledovaných odrůd ................................................................ - 32 13.3 Charakteristika rostlin .................................................................................... - 35 13.4 Metodika ........................................................................................................ - 36 13.4.1 Hodnocení růstových znaků .................................................................... - 36 -6-

14 Vyhodnocení ......................................................................................................... - 38 15 Diskuze ................................................................................................................. - 40 16 Závěr ..................................................................................................................... - 42 17 Souhrn ................................................................................................................... - 44 Summary .................................................................................................................... - 45 18 Použitá literatura ................................................................................................... - 46 19 Přílohy................................................................................................................... - 49 Obr. 1: Stará výsadba sortimentů odrůd aktinidí .................................................. - 49 Obr. 2: Nová výsadba sortimentu odrůd aktinidií .................................................. - 50 Obr. 3: Rostlina aktinidie v době rašení ................................................................. - 51 Obr. 5: Mrazové poškození aktinidie ..................................................................... - 53 Obr. 6: Sortiment odrůd aktinidií starší výsadba ................................................... - 54 Obr. 7: Sortiment odrůd nově vysázených ............................................................. - 55 Obr. 8: Nová výsadba sortimentu odrůd ............................................................... - 56 -

-7-

1 Úvod Rod Aktinidie (Actinidia) je zařazená do čeledi Actinidiaceae (aktinidiovité). Aktinidie mohou být - strom i keř. Rostlina je vysoká kolem 6 i více metrů podle druhu. Jsou pěstované kultivary a kříženci Actinidia chinensis a A. deliciosa. Druhy aktinidie bývají pěstovány za účelem okrasným a také za účelem poskytnutí plodů. Plody aktinidie, také známe pod názvem kiwi, které je oblíbené a zdravé ovoce. V ČR jsou nejvhodnější podmínky pro pěstování Aktinidia kolomikta Maxim, má drobnější plody, které mají sladkou a šťavnatou chuť. Pěstování aktinidií není složité, jen musíme zvolit vhodné stanoviště. Vyhovují jim teplé oblasti, chráněné před větrem. Vyžadují záhřevnou půdu, spíše písčitou a propustnou, slunečné stanoviště (rostlina snese i úpal). Kiwi je možné pěstovat i ve skleníku, kde je potřeba většího prostoru. Jedná se o dvoudomé a cizosprašné rostliny. Plody kiwi jsou nejčastěji konzumované čerstvé s oloupanou slupkou, ale nejzdravější jsou se slupkou. Hodí se také na přípravu marmelád, kompotů, domácího ovocného vína a salátů. (Anonym 2014)

-8-

2 Cíl práce Cílem této práce je seznámení s vybranými druhy rodu Aktinidie (Actinidia). Z dostupných literárních pramenů je cílem vypracovat literární přehled v zaměření se na původ, rozšíření druhu, nároky na prostředí, způsob pěstování, množení a možnosti využití plodů se zaměřením na druhy Actinidia chinensis, A. arguta a A. kolomikta Maxim. Součástí práce bylo zhodnocení vysázeného sortimentu na pokusné a demonstrační ploše ŠZP Žabčice.

-9-

3 Literární část 3.1 Historie a původ Na počátku 20. století bylo kiwi vysázené na Novém Zélandu a zde byl také objeven i první kultivar. Lidé po ochutnání zjistili, že chutná podobně jako angrešt a tak ho začali nazývat jako „čínský angrešt“, i když nemá kiwi s angreštem nic společného. V této době se rozšířilo domácí pěstování aktinidií. Ve 40. letech se kiwi začalo pěstovat komerčním způsobem a to hlavně na Novém Zélandu. V současnosti se pěstuje v Itálii, Chile, Francii, Japonsku, Řecku a USA. (Anonym 2014) 3.2 Oblast rozšíření Pěstování aktinidií je rozšířené do chladných oblastí Sibiře až po subtropická pásma. V Evropské oblasti bylo kiwi nejvíce rozšířené do států kolem středozemního moře, kde k největším producentům můžeme zařadit Itálii, Řecko, Španělsko, Portugalsko a Francii, v menším měřítku je pěstované i v Maďarsku nebo Chorvatsku. (Anonym 2014) 3.3 Členění rodu Actinidia dle Hui-Lin-Li z roku 1952 Sekce: Strigosae – zahrnuje 9 druhů A. rudis Dunn, A. rubus Lév., A. melliana Handel a Manzetti, A. holotricha Finet a Gagn., A. petelotii Diels., A. henryi Dunn, A. strigosa Hoock. a Thoms, A. hemsleyana Dunn, A. arisanensis Hayata. Sekce: Leicocarpa - zahrnuje 10 druhů A. kolomikta Maxim., A. arguta Planch., A. polygama Maxim., A. valvata Dunn, A. tetramera Maxim., A. meloides Li, A. kwansiensis Li, A. melanandra Franch.,

A.

hypoleuca Nakai, A. purpurea Rehder Tyto druhy mají stejné nároky a podmínky na pěstování jako Actinidia kolomikta. Z tohoto důvodu se její popis se vztahuje na všechny drobnoplodé dálněvýchodní druhy a odrůdy.

- 10 -

Sekce: Maculatae – zahrnuje 10 druhů A.rubricaulis Dunn, A. fortunatii Finet a Gagn., A. coriacea Dunn, A. asymetrica F. Chun, A. pilosula Stapf, A. venosa Rehder, A. trychogyna Franch., A. glabra Li, A. sabiaefolia Dunn, A. callosa Lindl. Sekce: Stellatae – zahrnuje 5 druhů A. latifolia Gardn. a Champ., A. eriantha Bentl., A. chinensis Planch., A. fulvicoma Hance, A. lanceolata Dunn. Nezařazené do těchto skupin – zařazené dva druhy A. kiusiana Koidzumi, A. longicauda F. Chun. Mezi výše uvedenými druhy nejsou uvedeni četní kříženci. Jeden z nich popsal Rehder a pojmenoval jej Actinidia fairchildii (A. arguta x A. chinensis). (Hui-Lin-Li, 1952) 3.4 Charakteristika čeledě Actinidiaceae (aktinidiovité) Rostliny této čeledi jsou ovíjivé nebo šplhavé keře, zřídka stromy se střídavými bezpalistnatými listy. Květy jsou aktinomorfní a pětičetné. Rozšířeny jsou v jížní a východní Asii. (Novák, J., Skalický, M. 2012) 3.5 Rod Aktinidie (Actinidia) Aktinidie jsou zařazeny do říše rostlin, podříše cévnaté rostliny, oddělení krytosemenné rostliny, třídy vyšších dvouděložných rostlin, řádu vřesovcovité. (Anonym 2014) Jedná se o popínavé ovíjivé nebo opíravé, lysé nebo chlupaté dřeviny, které pocházejí převážně z východní a jihovýchodní Asie. Je známo kolem 50 druhů a nejsou většinou napadány škůdci. Tato rostlina má větve s čárkovitými lenticelami malými zimními pupeny uzavřenými v bázi řapíku, které ale mohou být i odkryté. Můžeme u ní najít drobné palisty, které mohou ale i chybět. Listy dlouze řapíkaté s blanitou, papírovou anebo kožovitou čepelí, většinou pilovité, zubaté vzácně celokrajné. Květy jsou zbarveny bíle, žlutě, červeně, uspořádané v úžlabních vrcholících nebo jednotlivě. Květy vyrůstají v paždí listů a většinou jsou čtyř až pětičetné. Rostlina je především známá svými plody, které jsou mnohosemenné, kulovité, vejcovité nebo podlouhlé bobule a mohou být chlupaté i lysé. (HORÁČEK, P.; MENCL, J. 2006) Plody obsahují vysoký podíl vitamínu C, jsou bohaté na cukry a - 11 -

dozrávají během podzimu. (Richtermoc, M. 2010) Dužnina plodu nakyslá s chutí angreštu. Plody se konzumují v čerstvém stavu nebo se konzervují, jako ostatní bobulové ovoce. (Valíček, P.; a kol. 2002) Stanoviště Aktinidiím z hlediska nároků vyhovuje slunce i polostín, vyžadují vlhčí a kyselejší půdy (HORÁČEK, P.; MENCL, J. 2006), dobře propustnou ornici s dostatkem zásobních živin, jako je vápník, draslík, hořčík (prvky, které mají význam pro kvetení a nasazování plodů). (Richtermoc, M. 2010) Během vegetace pravidelně přihnojujeme kombinovanými hnojivy (cereritem, NPK) nebo dusíkatými hnojivy (ledek amonný s vápencem). Můžeme také použít pomalu rozpustná hnojiva. (Richtermoc, M. 2010)

- 12 -

4 Morfologický popis, pěstitelské vlastnosti a nároky na prostředí 4. 1 Charakteristika vybraných druhů aktinidií Actinidia chinensis (aktinidie, kiwi čínské) Ve své domovině na dálném východě rostě více jak 40 druhů kiwi, ale ne všechny se hodí ke konzumaci. Pro pěstování v našich podmínkách se hodí jenom některé druhy. Aktinidie čínská tvoří ovocný stromek nebo je také označována za popínavou rostlinu, která je oblíbená pro své plody. Má bujný růst, na který musíme myslet už při výsadbě. Popínavé výhony nesou vejčité, jemně zašpičatělé listy s jemným ochlupením. Plody se objevují na jednoletých výhonech, mají vejčitý tvar a mohou být drobné velikosti podobné angreštu, slupka plodu bývá hnědá s jemným ochlupením, dužnina může být zelená až žlutozelená s výraznou a jemně nakyslou chutí. Plody se objevují od října do listopadu a při vhodném uskladnění vydrží až do ledna. Je to ovocná dřevina, která pro úspěšný růst vyžaduje především správně zvolené stanoviště. Aktinidii čínskou je vhodné pěstovat ve sklenících nebo fóliovnících. Jedná se o vytrvalou rostlinu, která snese přímé světlo, vyžaduje teplé, chráněné a slunné stanoviště. Rostlině se nedaří na příliš suchém, ani na přemokřeném stanovišti. Výhony už od počátku můžeme připevňovat ke konstrukci a při mrazech rostlinu chráníme chvojím. Zeminu vyžaduje lehkou, dobře propustnou a jemně kyselou. A rostlina je odolnější vůči škůdcům. (Anonym 2014) Půdu vyžadují výživnou bohatou na kompost a organické prvky, které dobře udržují vláhu. Většinou půdu s kyselou reakcí v maximálním pH 5,5 – 6 a nesmí obsahovat vápno, které způsobuje chlorózu. Základ půdy má být tvořen 25 % humusu, 25 % písku, 30 % hlinitého jílu, 20 % rašeliny a jiných složek. Půda má mít konstantní mírnou vlhkost. Rostliny trpí na sucha stresem, zastavují svůj růst, uvadají a za déle trvajícího sucha dochází k uhynutí mladých rostlin. (Hui-Lin-Li, 1952)

Odrůdy aktinidie čínské (Actinidia chinensis) Abbott Vhodná odrůda chladnějšího stanoviště. Byla vypěstována v roce 1930 novozélandským sadařem Abbottem. Jedná se o nejrozšířenější a nejpěstovanější odrůdu. Tvar plodů je podlouhlý, o hmotnosti až 70 gramů, při chladném uložení plody dlouho vydrží. Nejlepší opylovač je odrůda Tomuri. Nesnáší vápenité půdy a řízkovanci - 13 -

bývají napadány háďatky. Má bujný růst, květy jsou zbarvené krémově bílé a velké až 6 centimetrů. Plody jsou střední velikosti, jejich hmotnost je 70 až 80 gramů a jejich slupka je hustě pokryta chloupky. Dužnina má středně sladkokyselou chuť a jemné aroma. Řadí se k raným odrůdám. (Hui-Lin-Li, 1952) Allison Tato odrůda byla vyšlechtěna v roce 1950 z odrůdy Abbott, od které není k rozeznání. Jméno dostala po prvním šlechtiteli z Nového Zélandu A. Allisonovi. Plody jsou o něco větší než u odrůdy Abbott, ale je méně úrodná a díky tomu i méně rozšířená. Má bujnější růst a ranější plodnost, dužnina je světle zelená a chutná. (HuiLin-Li, 1952)

Ashoka Jedná se o obchodní název aktinidie, který má pravděpodobně připomínat čínský původ. Je výsledkem dlouholeté práce holandských šlechtitelů. Přizpůsobuje se poměrům ve střední Evropě a to tak, že kvete v květnu, dozrává v říjnu až v listopadu a odolává i silnějším mrazům. Bohatě plodí velice chutné plody. Keř dorůstá až do 3 metrů a je vhodný i jako popínavá okrasná rostlina. Má velmi krásné krémově žluté květy, které jsou choulostivé na mráz a má dekorativní listy. Už dvou až tří stupňové mrazy stačí zničit pohlavní ústrojí květu. Začátkem července se objevují plody a dozrávají většinou v listopadu, kdy mohou být poškozeny mrazy. Plody jsou velice chutné a jeden plod má tolik vitamínu, kolik potřebuje člověk na jeden den, obsahuje i další cenné látky. Vyžaduje slunnou a chráněnou polohu s dobře připravenou a výživnou půdu s dostatkem vláhy. Citlivá na mráz je v prvních třech až čtyřech letech, později se stává odolnější. (Hui-Lin-Li, 1952) Bruno Spontánní náhodně nalezený semenáč v roce 1920. Jméno mu dal Bruno H. Just, který je začal rozmnožovat na Novém Zélandu. Dozrává dříve jak odrůda Hayward a to obzvlášť v oblastech s teplým podzimem. Plody mají podlouhlejší tvar s kratší skladovatelností a o hmotnosti 70 až 90 gramů. Mají temnější zabarvení než ostatní odrůdy. Plodnost trvá asi 20 let a kvete 9 let. Bruno je plodnější a ranější odrůdou než Hayward. (Hui-Lin-Li, 1952) - 14 -

Cramer Jedná se o novou podobu odrůdy Hayward se zkrácenými internodii a z toho plynoucím zakrslým růstem. Zakrslý růst usnadňuje její ochranu před mrazy. (Hui-LinLi, 1952)

Hayward Tato odrůda patří k nejkvalitnějším aktinidiím. Byla objevena v roce 1920 Haywordem Wrightem. Plody této odrůdy jsou velice chutné s dlouhou skladovatelností a jsou 6 až 7 centimetrů vysoké. Při relativní vlhkosti vzduchu 90 – 95 % vydrží 5 až 6 měsíců při 0 až 5 °C. Vykvétá o tři a čtyři dny později než Bruno a kvete 11 dnů. Úrodnost této odrůdy je o třetinu menší než u ostatních odrůd. Má sklony k alternaci. Má největší plody o hmotnosti 100 až 170 gramů a ostatní plody převyšuje vůní a svojí chutí. Nejlepší opylovačem této odrůdy je Tomuri. Na Novém Zélandu je hlavní odrůdou. (Hui-Lin-Li, 1952) Jenny Patří k novějším odrůdám a měla by být samosprašná, ale pod tímto názvem se objevuje i spoustu jiných pseudo odrůd, které nejsou samosprašné, a při porovnávacích pokusech bylo zjištěno, že úrodnost pravé Jenny se zvyšuje opylením. Je chráněna patentem u holandské firmy Dero plant Kiwi-Kultures. Jenny začíná plodit ve 2 až ve 3 letech a plody bývají menší než u odrůdy Hayward, ale chuť plodů je stejná. Má svou přednost přizpůsobit se chladnějšímu prostředí. Půdu vyžaduje výživnou, bohatou na organické látky, lehkou s pH kolem 5,5 a jako všechny aktinidie potřebuje dostatečnou zálivku po celé vegetační období. Výživu dodáváme v době květu a v srpnu pro výživu plodů a vyzrání dřeva. Řez provádíme v zimě v lednu až v únoru a v létě nad plody za 5 až 6 listem a zimní období prožívá dobře. (Hui-Lin-Li, 1952) Monty Zařazen mezi nejnovější odrůdy, která byla vyšlechtěna v roce 1950 na Novém Zélandu. Plody jsou drobnější do 60 gramů a dozrávají později a snesou delší uskladnění než ostatní odrůdy. Patří k nejodolnějším proti háďátkům a to ze všech odrůd. Vyžaduje teplou a výživnou půdu. Růst má bujný a je vysoce produktivní. Vykvétá krémově bílými květy po 4 až 6 ve svazečcích a kvete 10 dní současně - 15 -

s odrůdou Abbot. Plody jsou o hmotnosti 40 až 50 gramů. Odolává přísušku a háďátkům. (Hui-Lin-Li, 1952) Starella Také se řadí k novým odrůdám a byla vyšlechtěna k drsnějším klimatickým podmínkám. Její nároky na teplotu jsou menší než u odrůdy Hayward, která roku 1984/85 vymrzla, zatímco Starella vydržela, protože vznikla křížením s odolnou odrůdou Arguta. Plody jsou výrazně větší a mají vyšší obsah vitamínů než odrůda Ambrosia. (Hui-Lin-Li, 1952) Vhodní opylovači ‚Klon Ml‘ byl vyselektován v Itálii. Velice bujně roste a rozkvétá 2 až 3 dny před odrůdou Abbott a odkvétá 2 dny před ostatními samičími druhy. (Hui-Lin-Li, 1952) ‚Klon T 2‘ byl vyšlechtěn v Itálii. Vykvétá bohatě 1 až 2 dny před odrůdou Abbott a odkvétá 1 až 2 dny za ostatními samičími druhy. Překrývá kvetení i pozdních samičích rostlin a je výhodnější než ‚klon M1‘.(Hui-Lin-Li, 1952) ‚Chico – Male‘ vzešel selekcí na pokusné stanici Chico v Kalifornii. Jedná se o dobrého opylovače odrůdy Hayward a kvete pozdě, ale nepokryje odrůdy, které vykvétají dříve. Obsahuje hodně pylu a nektaru, proto květy bývají hojně navštěvovány včelami. V Itálii byl vyvinut klon odolný proti chloróze a háďátkům. (Hui-Lin-Li, 1952) ‚Matua‘ jedná se o opylovače, který byl vyšlechtěn v roce 1950 na Novém Zélandu. Má krátké tyčinky. Květy mohou být po dvou nebo třech, zřídka po jednom až pěti, kvete bohatě, velice dlouho a opylí i pozdně kvetoucí samičí rostliny. Je ranější než ‚Tomuri‘.(Hui-Lin-Li, 1952) ‚Tomuri‘ má podobné vlastnosti jako klon ‚Matua‘. Má delší tyčinky a kvete také bohatě, květy jsou po pěti ve svazcích, zřídka po sedmi. Kvete o několik dní později než ‚Matua‘ a jedná se o vhodného opylovače i druhů, které rozkvétají později než Hayward. (Hui-Lin-Li, 1952)

- 16 -

Obr. 1: Bohatě kvetoucí rostlina aktnidie čínské (Actinidia chinensis)

Obr. 2: Plody aktinidie čínské (Actinidia chinensis)

- 17 -

Obr. 3: Samičí květ aktnidie čínské (Actinidia chinensis)

Obr. 4: Samčí květ aktnidie čínské (Actinidia chinensis)

- 18 -

Actinidia arguta (aktinidie význačná) Původem pochází z Japonska, Korey a Číny. Jedná se o opadavou liánu dorůstající až k 8 metrům. Letorosty má v mládí jemně chlupaté, větévky šedavě až hnědé a lysé, lenticely v mládí chybí. Listy kožovité malé, tenké, elipticky oválné, široce vejčité až okrouhlé a někdy až vejčitě podlouhlé, dlouhé 80 – 120 mm, řapíky listů narůžovělé až hnědé. U tohoto druhu můžeme získat 30 – 40 – 50 kg ovoce z jediné a plně plodící rostliny. (HORÁČEK, P.; MENCL, J. 2006) Plodem protáhlé žlutozelené bobule a dozrávají v září až říjnu. Jinak vyžaduje teplejší, chráněné stanoviště s půdou s kyselejším pH a spíše vlhčí a za sucha je nutné zavlažovat. (Anonym 2014) Je zařazena k drobnoplodým actinidiím typu kolomikta, s nimiž ji najdeme ve stejné sekci. Původem byla rozšířena ve východní Asii, jak bylo již zmíněno a dále i na Kurilských ostrovech. U nás rozšířené a známé hybridy jsou například: ̗Kijevskaja gibridnaja´ (Arguta x Purpurea), která je silně aromatická a plody mají hmotnost 12 gramů. ̗Gibrid 19´ (Arguta x Purpurea), u tohoto hybridu najdeme lahodnou chuť s červenozelenou dužninou a hmotností plodů 12 gramů. ̗Purpurnaja sadovaja´ má příjemnou chuť s purpurovou barvou. ̗Lig´, ̗Izumrudnaja´ mají výtečnou chuť a hmotnost plodů je 10 gramů. Jedná se tu jen o některé podoby, nebo sibiřské, ruské anebo ukrajinské hybridy. Můžeme jich najít ještě více. Podobné hybridy vznikají, také v Japonsku, USA, Austrálii a i v Evropě. Plody jsou velké 22 x 12 milimetrů a hmotnost bývá kolem 10 gramů, ve zralosti olivově zelené a mají hladkou slupku, která není potřeba loupat. Když nejsou plody zralé, mají nahořklou až palčivou chuť. (Hui-Lin-Li, 1952) Odrůdy aktinidie význačné (Actinidia arguta) Weiki Jedná se o německou odrůdu nazývané „ bavorské kiwi“. Tato odrůda vznikla z druhu Actinidia arguta. Byla vyšlechtěna na univerzitě ve Weihenstephan v SRN. Od poloviny do konce května se objevují květy a tak se tím pádem vyhnou jarním mrazíkům. Její předností je její celoroční odolnost vůči silným mrazům, spolehlivě snáší mrazy do – 30 °C. Dozrává v polovině října až počátkem listopadu. Rostlina roste bujně, je tolerantní k většině chorob. Plodí již 3 rokem po výsadbě. Keř má velice bohatou plodnost, z jednoho keře můžeme sklidit 12 až 15 kilogramů plodů. Plody jsou - 19 -

velké, jako menší vlašský ořech. Plody nejsou plstnaté, mají hladkou slupku, která při konzumaci nevadí, a mají vysoký obsah vitamínu C, jako ostatní aktinidie. Rostliny se vysazují 2 metry od sebe a pruty mohou dosahovat až do 2 až 3 metrů. Jedná se o perspektivní odrůdu, která se hodí do našeho prostředí. (Hui-Lin-Li, 1952)

Obr. 5: Kvetoucí rostlina aktnidie význačné (Actinidia arguta)

Obr. 6: Plody aktinidie význačné (Actinidia arguta), které jsou drobnější oproti aktinidii čínské (Actinidia chinensis) - 20 -

Actinidia kolomikta (aktinidie kolomikta) Tento druh má spoustu odborných názvů Actinidia maloides, Actinidia maloides f. cordata, Actinidia tetramera var. maloides, Kolomikta mandshurica, Prunus kolomikta, Trochostigma kolomikta. Centrem původu je Japonsko, Sachalin, západní Čína, Korea, východní Sibiř a Mandžusko. V oblasti své domoviny dorůstá až 7 metrů. Letorosty má zbarvené do tmavě hnědé a lysé s přehrádkovanou hnědou dření, najdeme na nich lenticely, které nejsou tak patrné, spíš v mládí jsou více viditelné. Řapíky listů jsou žlutavě bílé až červenavě hnědé a dlouhé 25 až 50 milimetrů. Čepel listů je široce vejčitá, podlouhlá, podlouhle vejčitá nebo podlouhle obvejčitá, u samčích rostlin je v horní časti zbarvená do bíla až růžova, na vrcholu bývají listy zašpičatělé, nepravidelně pilovité, na bázi srdčité a někdy zaoblené až uťaté. Listy jsou většinou oboustranně lysé nebo na spodu v úžlabí žilek chlupaté. Plody jsou kulovité až podlouhle vejčité, 2 až 2,5 centimetrů dlouhé, bledě oranžové, žlutozelené až tmavozelené s tmavšími podélnými pruhy a vytrvávajícím kalichem, jedlé a s 2 milimetry velkými semeny. Plody jsou velice sladké a rostlina je odolná vůči mrazu. (HORÁČEK, P.; MENCL, J. 2006) Plody mají tenkou slupku a dozrávají v srpnu a z jedné rostliny je možné sklidit 1 až 3 kilogramy ovoce. Tento druh aktinidie se může pěstovat celoročně ve volné půdě na zahradách. Řadí se drobnoplodým druhům. Dá se také pěstovat na drátěných konstrukcích, plotech i na stromech. (Maršálek, L. 2002) Tento druh aktinidie lze využít i jako podnož. (Nečas, T., a kol. 2004)

- 21 -

Obr. 7: Vykvetlá rostlina aktnidie kolomikta (Actnidia kolomikta)

Obr. 8: Drobné plody aktnidie kolomikta (Actnidia kolomikta) - 22 -

Actinidia kolomikta Maxim Zástupcem sekce Leiocarpa (hladkoplodé). Jedná se o drobnoplodé aktinidie s vysokým stupněm mrazuvzdornosti. Actinidia kolomikta Maxim má stejné nároky na stanoviště, jako Actnidia kolomikta. Je nejméně vzrůstná a pruty dorůstají výšky 2 až 2,5 metrů. Rostlina má světlezelené listy, které se v průběhu vegetace zbarvují bílými, růžovými až sytě červenými skvrnami. Mají podlouhle oválný tvar, dále jsou nepravidelně zubaté s protáhlou špičkou. U samčích rostlin v létě často od špičky zbělají, později zrůžoví, až zfialoví, ale spodní strana zůstává zelená. Květy se zbarvují do bílé barvy, 18 až 30 milimetrů v průměru velké a jsou náchylné na namrzání v květu. Plody jsou velikosti angreštu s hladkou a zelenou dužninou, mají hmotnost 2 gramy. Plody můžeme otrhat před dozráním, dozrají při pokojové teplotě. Zrají v červnu až srpnu a jedné rostliny je možné získat 1 až 3 kilogramy plodů. (Hui-Lin-Li, 1952) Odrůdy Actinidia kolomikty Maxim Od roku 1909 až do současnosti bylo vyselektováno asi na 70 odrůd i hybridů. Vzniklo spoustu mrazuvzdorných odrůd Actinidia kolomikty Maxim, jako jsou např.: ´Ananasnaja´, ´Dalněvostočnaja´ ,´ Festivalnaja´ , ´Klára Zetkin´, ´Krupnoplodnaja´, ´Matovaja´,

´Pamjať´, ´učitelja´, ´Parkovaja´, ´Pavlovskaja´, ´Pobjeda´, ´Repčataja´,

´Sentjabrskaja´, ´Urožajnaja´ a spoustu dalších. (Hui-Lin-Li, 1952)

Ostatní druhy rodu Actinidia Actinidia melanandra Franch. Actinidia melandra je podobá Actinidii arguta. Odlišuje se barvou plodů, jejichž oplodí je narůžovělé až červenohnědé. Pěstuje se nejen v Číně, ale i ve Francii a Japonsku a objevuje se i v botanických zahradách. Délka prutů je 7 metrů, plody má dlouhé 2 až 3 centimetrů dlouhé a oválné, kulovité až válcovité s vynikající chutí. Je považována za nejlepší drobnoplodou aktinidii. Nezmrzá a netrpí chorobami ani škůdci. (Hui-Lin-Li, 1952)

Actinidia polygama Maxim Latinsky polygama znamená mnohomanželná, anebo jako aktinidie stříbrná, má délku stvolů 5 metrů. Pokud jde o nároky, spadá do stejné sekce jako Actinidia - 23 -

kolomikta, je náročná na teplo, nemá ráda sucho a vysazuje se i jako okrasná rostlina. Listy mají svěže zelené zbarvení a to po celou dobu vegetace. Mají vysoký obsah vitamínu A až 8,5 mg. Plody se vybarvují do oranžova a jsou méně chutné, mají vysoký obsah karotenoidů, rutinu a vitamínu P a C. Nezralé plody jsou nejedlé a s palčivě hořkou chutí. Plody dozrávají v říjnu a vyžadují ochranu před ptáky, jsou podlouhlého, drobného tvaru, svítivě oranžové, na konci se zobáčkem a o hmotnosti do 5 gramů. Zralé plody vyžadují ihned zkonzumovat nebo zkompotovat či zchladit v ledničce. (HuiLin-Li, 1952)

Actinidia purpurea Rehder Podobá se druhu Actinidii arguta. Původem pochází z Číny a liší se pouze barvou plodů, které jsou purpurové a to i v dužnině, která je příjemně sladká. Plody jsou 2 až 3 centimetry velké a oválného tvaru. (Hui-Lin-Li, 1952)

- 24 -

5 Rozmnožování aktinidií Generativní Aktinidii lze množit výsevem semen, kterými se dobře rozmnožují. (Richtermoc, M. 2010) Semena získáváme z dobře vyzrálých plodů a několik týdnů před výsevem je stratifikujeme. Koncem zimy je vyséváme do truhlíčků ve skleníku nebo z jara přímo do pařeniště. Semenáčky však nenesou původní vlastnosti mateřských rostlin, tak je třeba je očkovat nebo roubovat kulturní odrůdou. Při množení semenem získáme 50 – 80 % samičích rostlin. (Dolejší, A.; Kott, V.; Šenk, L. 2001) Vegetativní Lze množit dřevitými a bylinnými řízky, hřížením a roubováním. Pro množení bylinnými řízky je vhodné období v červenci, kdy letorosty jsou dostatečně vyzrálé a nezdřevnatělé. Řízky připravujeme na délku 7 až 10 centimetrů s ponechanými dvěma pupeny, zkrátíme jejich listovou plochu a stimulujeme stimulátory. Pro zakořeňování takto připravených řízků využijeme množárenský substrát (směs rašeliny s perlitem o pH 5 až 6 a mletým vápencem). Na množené řízky lze pěstovat ve skleníku či pařeništi s konstantní vlhkostí. Řízky přezimují ve skleníku nebo v pařeništi. Na jaře řízky nahrnkujeme a dopěstujeme do požadované velikosti a na podzim sázíme na vhodné místo. Pro mladé řízkovance, jako ochranu proti namrznutí, volíme nahrnutí listovky anebo jiným vhodným materiálem. (Richtermoc, M. 2010)

6 Výsadba a ošetření Ve vhodných podmínkách můžeme aktninidii použít k výsadbě k plotům, pergolám, stromům, sloupům i k budovám. (Richtermoc, M. 2010) Můžeme říct, že aktinidie se vysazuje a pěstuje podobně jako vinná réva. Před výsadbou je potřeba půdu obohatit rašelinou a kompostem. Plodnost rostlin začíná třetím rokem. Řez aktinidií je velmi důležitý. Z prvních třech až šesti pupenů na hlavních výhonech vyrůstají plodonosné větve, ostatní je nutné odstraňovat. Během vegetace je nutné výhony zkracovat a přivazovat. (Dolejší, A.; Kott, V.; Šenk, L. 2001)

7 Choroby a škůdci V našich podmínkách rostlina netrpí chorobami a škůdci. Můžeme se setkat s fyziologickými poruchami, slunečním úpalem, přemokřením (u trvalého přemokření - 25 -

vede k úhynu rostliny), přehnojením nebo nevhodnou půdní reakcí. Ze škůdců mohou aktinidie napadat svilušky. Proti nim lze využít chemických postřiků při silném napadení, musíme dávat pozor na popálení listů. Je možné využít i biologické ochrany na bázi dravých roztočů. (Anonym 2014)

8 Sklizeň Pro dobrou sklizeň a to hlavně pro vysokou úrodnost je dobré rostliny zaštipovat. Nejlépe je krátit větvičky od 15 centimetrů. Měli bychom mít na paměti, že každá větévka by měla mít místo pro budoucí květy a plody. Rostlina musí mít dostatek světla a neměla by ani sama sobě stínit. Kiwi sklízíme na podzim. Před sklizní netrápí aktinídie ani drobné mrazíky. Naopak krátké mrazíky mohou přispět k lepší chuti. Doporučuje se počkat se sklizní až po mrazíku. (Anonym 2014)

- 26 -

9 Odrůdy aktinidií Jedná se o odrůdy druhů Actinidia arguta a A. kolomikta. 74 – 49 (Actinidia arguta) Odrůda vyšlechtěná v Kalifornii. Není samosprašná a je velice úrodná. Plody má velké, dlouhé kolem 3 centimetrů, zelené, sladké, velmi dobré chuti. Dozrává v polovině září a je to nejranější odrůda. (Černoch, Z. 2014) Ambrosia (Actinidia arguta) Částečně italská samosprašná odrůda. Plody velké 3 až 5 centimetrů zelené barvy, dobré chuti a váží 15 – 30 gramů. Dozrává koncem října, pro dobrou plodnost potřebuje opylovače. Je prodávána pod názvem Jumbo Verde. (Černoch, Z. 2014) Hardy Red (Actinidia arguta var. purpurea) Plody má sladké, trochu nakyslé velmi dobré chuti. Je velice úrodná, dozrává v říjnu. Není samosprašná, jako opylovače můžeme použít samce Actinidie arguty. (Černoch, Z. 2014) Issai (Actinidia arguta +Actinidia rufa) Japonská samosprašná odrůda. Plody má 3 centimetry velké a zelené, sladké a velmi dobré chuti. Plodí už druhým rokem po výsadbě na trvalé stanoviště. Dozrává koncem září. Vhodná do nejteplejších oblastí, je méně mrazuvzdorná. (Černoch, Z. 2014) MB4 (Actinidia arguta) Česká odrůda vyšlechtěná panem Drahokoupilem. Plody má 3 centimetry velké, dobré chuti, s rudou dužninou a je velice úrodná. Není samosprašná, dozrává v půlce října. (Černoch, Z. 2014) Michigan State (Actinidia arguta) Nová odrůda vyšlechtěná na Michiganské státní univerzitě v USA. Je velice úrodná, má velké plody, váží kolem 30 gramů, lahodné chuti. Není samosprašná, dozrává v říjnu. (Černoch, Z. 2014) - 27 -

Rima (Actinidia arguta) Nejlepší ruská odrůda, byla vyšlechtěna v Kyjevě. Plody má velké, váží kolem 30 gramů, dobré chuti. Je úrodná, není samosprašná a dozrává v říjnu. (Černoch, Z. 2014) Weiki (Actinidia arguta) Německá cizosprašná odrůda. Plody mají dobrou chuť, dozrávají v říjnu a váží 8 až 10 gramů. Má několik variant, které se odlišují barvou plodů. (Černoch, Z. 2014) 54 a 56 (Actinidie kolomikta) Česká odrůda vyšlechtěna panem Kolou. Plody má po dozrání 2,5 centimetrů velké, dobré chuti. Není samosprašná, dozrává v srpnu. (Černoch, Z. 2014) 18 (Actinidie kolomikta) Odrůda vyšlechtěná panem Kolou. Plody má zelené 3 centimetry velké, dobré chuti. Není samosprašná, dozrává v srpnu. (Černoch, Z. 2014) 19 (Actinidie kolomikta) Odrůda vyšlechtěná panem Kolou. Plody má po dozrání zelené, 2,6 centimetrů velké, velmi dobré chuti, mají tenkou slupku a při sklizni se poškozují. Je velice úrodná, není samosprašná, dozrává koncem července. (Černoch, Z. 2014) 26 (Actinidie kolomikta) Odrůda vyšlechtěná panem Kolou. Plody má zelené, 2,5 centimetrů velké, dobré chuti. Není samosprašná, má okrasné listy, dozrává v srpnu. (Černoch, Z. 2014) 17 (Actinidie kolomikta) Odrůda vyšlechtěna panem Kolou. Plody má 4,5 centimetrů velké, zelené, dobré chuti. Je úrodná, není samosprašná, dozrává koncem července. (Černoch, Z. 2014) 21 (Actinidie kolomikta) Odrůda vyšlechtěná panem Kolou. Plody má 2,5 centimetrů velké, zelené, dobré chuti. Dozrává v srpnu. (Černoch, Z. 2014) - 28 -

Samčí rostlina (Actinidie kolomikta) Má okrasné listy, které během léta mění barvu ze světle zelené na zelenobíločervené. Dobrý opylovač pro všechny odrůdy Actinidie kolomikty. (Černoch, Z. 2014)

- 29 -

10 Účinné látky Kiwi je výživnější výživně než jablka, hrušky, pomerančee nebo broskve. Obsahuje železo, fosfor, draslík, hořčík ho ík a riboflavin, neobsahuje cholesterol a sodík. Obsah vitamínu C je podle druhu 50, 100 až 300 mg. Výživná hodnota 100 gramů gram dužniny je 277 joulů. Nejvhodnějším ějším uchováním proslazených plodů plod je v chladu nebo jako sušené. Již od pradávna se plody využívaly v lékařství, k prevenci a léčení ení různých rů i vážnějších chorob a také k posílení organismu při p únavě a to jak fyzické tak psychické. (Hui-LinLi, 1952)

Tab. 1.: Přehled nutričních čních hodnot v 70 gramech čerstvého ovoce kiwi. kiwi (Svobodová, L. 2011) Látky Energie

Množství 146,3 KJ

Kalorie

34,97 Kcal

Bílkoviny Sacharidy

0,700 g 6,37 g

Z toho cukry:

6,293 g

Tuky:

0,350 g

Z toho nasycené mastné kyseliny Transmastné kyseliny

0,021 g -

Cholesterol Vláknina Sodík Vápník Glykemický index (GI)

0 mg 2,1 g 0,002 g 23,8 mg 53

Graf č. 1.: Procentické složení základních nutričních nutri hodnot. (Svobodová, L. 2011)

- 30 -

11 Léčebné účinky Kiwi je obdařeno antioxidačními účinky. Obsahuje také beta – karoten, který je důležitý pro zlepšení zraku. Vitamín C je důležitým antioxidantem, který pomáhá zvládat stresové situace a upravuje hladinu cholesterolu v krvi, také podporuje látkovou výměnu, zpevňuje cévy a žíly, zlepšuje vidění a posiluje imunitní systém. Pro sportovce je významným zdrojem energie, je nápomocen při namožení vaziv i například při podvrknutém kotníku a zpevňuje vazivo. Kiwi zvyšuje schopnost soustředění, podporuje tvorbu hormonů pro lepší náladu, dále podporuje zdraví a funkčnost srdce i svalstva. V zimě je důležitý pro prevenci při chřipce a nachlazení. Pomáhá snižovat srážlivost krve a redukuje hladinu tuků v krvi. Má podobnou funkci jako acylpyrin, ale bez vedlejších účinků a také funguje jako prevence proti rakovině. (Mikeš 2014)

12 Možnosti technologického zpracování Plody se většinou využívají čerstvé, ale jsou vhodné i ke kompotování, přípravě džemů, sirupů, čajů, šťáv, sladkých jídel, krému, i do zmrzlin. Uplatňují se svou jemnou chutí, aromatem i barvou. Mohou být vhodnou součástí salátů, jako ozdoba ve studené i teplé kuchyni i jako součástí náplní do čokolád. Můžeme je sušit, hodí se na přípravu nealkoholických šťáv se zvláštní vůní, likérů nebo vín. Díky své kyselosti dužnina pomalu hnědne, což je výhodou při zdobení jídel. (Svobodová, L. 2011)

- 31 -

13 Materiál 13.1 Charakteristika pokusné plochy Školní podnik Žabčice leží 25 kilometrů jižně od města Brna. Území Žabčic se nachází v Dyjsko – svrateckém úvalu, jenž je tvořen neogenními sedimenty. (Anonym 2013) Podnik obhospodařuje 2668 hektarů zemědělské půdy. Kromě jiného se věnuje pěstování kukuřice na zrno, řepky ozimé, obilnin, konzumního máku, osivové hořčice, vinné révy, dále pěstováním meruněk, broskví a višní. (Měřínský, R. 2014) Pro výuku studentů a k výzkumným účelům je využíváno 60 hektarů. (Anonym 2014) Pracoviště je členěno na střediska polní rostlinnou výrobu, sady a vinice, živočišnou výrobu, opravárenské dílny a služby, nezemědělskou činnost. Volba tržních plodin v polní rostlinné výrobě je orientovaná a to hlavně na pěstování pšenice s obsahem lepku nad 26 %. (Anonym 2014) V katastru pracoviště je uvedeno, že se jedná o půdy neutrální až slabě alkalické s nedostatkem humusu. Rozložení půd je od písčitých, které převažují až po jílovité. Na území pracoviště se nachází typy půd černozemě, podzolované drnové půdy a nivní glejové. Pozemky najdeme v nadmořské výšce 185 metrů. Klima, zde není pro zemědělskou výrobu příliš vhodné, nachází se v suché oblasti se subtropickým klimatem s průměrnými ročními srážkami 380 – 550 milimetrů a průměrnou roční teplotou 10,07 °C. (Anonym 2013) 13.2 Charakteristika sledovaných odrůd Vysázený sortiment odrůd Aktinidií na pokusné ploše ŠZP v Žabčicích: 1.) A Actinidia kolomikta ´Geisha´, samičí B Actinidia kolomikta ´Geisha´, samičí C Actinidia kolomikta ´Geisha´, samičí 2.) A Actinidia arguta ´Eva skelia´, samičí B Actinidia arguta ´Eva skelia´, samičí C Actinidia arguta ´Eva skelia´, samičí 3.) A Actinidia arguta Průhonice, Tylerová, samičí, původ severní Korea B Actinidia arguta Průhonice, Tylerová, samičí, původ severní Korea - 32 -

C Actinidia arguta Průhonice, Tylerová, samičí, původ severní Korea 4.) A Actinidia arguta Praděd, samčí. B Actinidia arguta Praděd, samčí. C Actinidia arguta Praděd, samčí. 5.) A Actinidia arguta ´Lída Sweet´, samičí B Actinidia arguta ´Lída Sweet´, samičí C Actinidia arguta ´Lída Sweet´, samičí 6.) A Actinidia arguta ´Kozolupy´, samičí B Actinidia arguta ´Kozolupy´, samičí C Actinidia arguta´ Kozolupy´, samičí 7.) A Actinidia arguta ´Bonora´, samičí B Actinidia arguta ´Bonora´, samičí C Actinidia arguta ´Bonora´, samičí 8.) A Actinidia kolomikta ´Sára´, samičí B Actinidia kolomikta ´Sára´, samičí C Actinidia kolomikta ´Sára´, samičí Dosadba v červnu 2014: 9.) A Actinidia kolomikta ´Vitakola´ B Actinidia kolomikta ´Vitakola´ C Actinidia kolomikta ´Vitakola´ 10.) A Actinidia arguta ´Svatoňová´ B Actinidia arguta´ Svatoňová C Actinidia arguta ´Svatoňová´ - 33 -

Tab. 2: Průměrné rné hodnoty základních růstových r ukazatelů na sledovaném sortimentu odrůd Actinidií. Průměrná výška (m) 1,79 1,70

Průměrný objem (m3) 0,89 1,11

Průměrný počet Pr výhonů 17,66 17,66

1,69 1,82

1,10 1,23

1,62

1,03

21,66 17,66 17,33

Actinidia arguta ´Kozolupy´ Kozolupy´ Actinidia arguta ´Bonora´ Bonora´

1,70 1,73

1,11 1,14

16,33 19,33

Actinidia kolomikta ´Sára´ Sára´ Actinidia kolomikta ´Vitakola´

1,79

0,89

14,66

1,80

0,90

11,66

Actinidia arguta ´Svatoň Svatoňová´

1,70

1,11

21,00

Odrůdy Actinidia kolomikta ´Geisha´ Actinidia arguta ´Eva Eva skelia´ Actinidia arguta Průhonice, ůhonice, Tylerová Actinidia arguta Praděd Prad Actinidia arguta ´Lída Sweet´

Tab. 3: Přehled průměrných ěrných úhrnů úhrn srážek v jednotlivých měsících sících roku 2014 v mm (meteorologická stanice Žabčice, Žab Brotan, J.; Ústav agrosystémů ů a bioklimatologie) I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

22

12,6

5,6

11,2

62,8

43,4

85

VIII.

IX.

113,6 116,6

X.

XI.

46,4

29,2

XII.

Rok

28,7 567,7

Graf č.2.: Grafické znázornění znázorn přehledu průměrných úhrnů srážek v jednotlivých měsících roku 2014 v mm (meteorologická stanice Žabčice, ice, Brotan, J.; Ústav agrosystémů a bioklimatologie)

- 34 -

Tab. 4: Přehled průměrných měsíčních teplot v roce 2014 (meteorologická stanice Žabčice, Brotan, J.; Ústav agrosystémů a bioklimatologie) I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

Rok

1,1

2,7

8,5

11,8

14,5

18,8

21,5

17,9

15,6

11,5

7,5

2,4

11,2

Graf č. 3. : Grafické znázornění přehledu průměrných teplot v jednotlivých měsících roku 2014 ve °C (meteorologická stanice Žabčice, Brotan, J.; Ústav agrosystémů a bioklimatologie) 25,0 20,0 15,0 10,0 5,0 0,0 I.

II.

III.

IV.

V.

VI.

VII.

VIII.

IX.

X.

XI.

XII.

13.3 Charakteristika rostlin Ve výsadbě jsou zastoupeny 3 druhy rostlin z rodu Actinidia, A. arguta, A. chinensis a A. kolomikta. Charakteristika jednotlivých druhů je popsána v literárním přehledu. Celkem je vysázeno 10 odrůd (každá odrůda je zastoupena 3 rostlinami). Rostliny jsou vysázené ve sponu 2,8 x 2 x 2 x 2 x 3 metry. Odrůdy byly vysázené 14. 5. 2013 a v červnu 2014 byla provedena dosadba nových rostlin. Odrůdy vysázené na demonstrační ploše Ústavu šlechtění a množení zahradních rostlin na ŠZP v Žabčicích pochází původem ze Skalice u Frýdku Místku od pěstitele - pana Josefa Jahelky. Jedná se o odrůdy Actinidia kolomikta ´Geisha´, A. kolomikta ´Sára´, A. arguta ´Eva skalia´, A. arguta ´Lída Sweet´, A. arguta ´Bonora´.

- 35 -

Z ovocné a okrasné školky Kozolupy u Karlštejna pochází odrůda Actinidia arguta ´Kozolupy´, (původ – pěstitel Jan Bielmacz). Od pěstitele - pana Jana Koly z Jeseníků pocházejí odrůdy Actinidia kolomikta ´Průhonice Tylerová´, A. arguta ´Praděd´. Zástupci odrůd A. kolomikta ´Vitakola´ (původ pěstitel - pan Josef Jahelka ze Skalice u Frýdku Místku). Tato odrůda kvete v květnu, plody dozrávají postupně v srpnu a jsou protáhlého tvaru, veliké 4 – 4,5 centimetrů a po 2 – 3 ks na stopce, slupka je na povrchu plodu tenká a dužnina má příjemnou a sladkokyselou chuť). A. arguta ´Svatoňová´ (řízky: Svatoňovi z Čestína u Benešova). (Obdržálek, J. 2011) Actinidia kolomikta ´Sára´ má zajímavě zbarvené listy, horní polovina listu je bílé až růžové barvy, květy jsou výrazně vonné, plody velikosti angreštu (Tousek, L. 2015) Actinidia arguta ´Kozolupy´ je bohatě plodící odrůda, plody střední 2 – 2,5 centimetrů velké. (Horák, D. 2013) 13.4 Metodika 13.4.1 Hodnocení růstových znaků Sortiment odrůd rostlin aktinidií je pěstován na „drátěnce“ nebo s oporou, protože se jedná o dřevitou a popínavou liánu, která vyžaduje tento způsob pěstování - vedení.

Při hodnocení základních biometrických znaků byla měřena celková výška jednotlivých rostlin (odrůd), objem nadzemní částí rostliny (m3), délka a počet výhonů.

Z důvodu, že se jedná o mladý rostlinný materiál, který byl vysazen na jaře roku 2013 a ve sledovaném období nebyly založeny ani diferencovány základy květů a následně vývoj plodů, nebylo prováděno hodnocení počtu květů, počtu násady plodů a také organoleptické hodnocení plodů.

- 36 -

Pro výpočet objemu nadzemní části sledovaných rostlin byl použit následující vzorec: V = v x š 2 / 1,91 V ….. objem koruny v m3 š …… šířka koruny v m v …… výška koruny v m (Blažek, J.; a kol. 1998)

- 37 -

14 Vyhodnocení Výsledky hodnocení základních růstových ukazatelů jsou uvedeny v Tab. 2.

Nejvyšší průměrná výška rostliny (odrůdy) byla zaznamenána u odrůdy ´Praděd´ (1,82 m) a ´Vitakola´(1,80 m). Nejnižší výška byla zjištěna u odrůd ´Lída Sweet´(1,62 m) a genotypu z Průhonic („Průhonice – Tylerová“) s výškou 1,69 m.

Nejvyšší průměrná hodnota objemu nadzemní části (výhonů, keře) byla zjištěna u odrůd ´Praděd´ s hodnotou 1,23 m3 a ´Bonora´ s hodnotou 1,14 m3. Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna u odrůdy ´Geisha´ (0,89 m3), ´Sára´ (0,89 m3) a odrůdy ´Vitakola´ s hodnotou 0,9 m3.

Nejvyšší průměrný počet vytvořených jednoletých přírůstků byl zaznamenán u genotypu „Průhonice – Tylerová“ s hodnotou 21,66 ks a ´Svatoňová´ s hodnotou 19,33 ks. Nejnižším průměrným počtem jednoletých přírůstků se vyznačovala odrůda ´Vitakola´ (11,66 ks) a odrůda ´Sára´ (14,66 ks).

- 38 -

Tab. 5: Hodnoty základních růstových ukazatelů u jednotlivých sledovaných odrůd

1 2 3 1 2 3

Výška (m) 1,75 1,80 1,83 1,68 1,70 1,72

Objem (m3) 0,86 0,90 0,92 1, 09 1,11 1, 13

1

1,71

1,12

16,0

19

2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3 1 2 3

1,76 1,60 1,89 1,80 1,78 1, 59 1,63 1,64 1,66 1,69 1, 75 1, 68 1,78 1,73 1,82 1, 87 1, 70 1, 75 1, 77 1, 88 1, 86 1, 58 1, 67

1, 17 1, 01 1, 29 1, 21 1, 19 1,00 1, 04 1, 05 1, 07 1, 10 1, 16 1, 09 1, 19 1, 14 0, 91 0, 95 0, 82 0, 86 0, 88 0, 96 1, 26 0, 99 1, 09

9,5 10,0 8,5 12,5 14,0 13,0 9,0 9,5 15,0 7,5 13,0 12,5 13,5 8,0 9,0 11,0 7,5 11,5 10,0 13,5 14,0 9,0 12,0

21 25 22 17 14 19 20 13 15 18 16 21 19 18 13 17 14 10 13 12 19 21 23

Odrůda

Actinidia kolomikta ´Geisha´

Actinidia arguta ´Eva skelia´

Actinidia arguta Průhonice, Tylerová

Actinidia arguta Praděd

Actinidia arguta ´Lída Sweet´

Actinidia arguta ´Kozolupy´

Actinidia arguta ´Bonora´

Actinidia kolomikta ´Sára´

Actinidia kolomikta ´Vitakola´

Actinidia arguta ´Svatoňová´

- 39 -

Přírůstky Délka (cm) Počet 10,0 20 8,0 15 12,0 18 11,0 22 7,0 17 13,0 14

15 Diskuze V této práci byl hodnocen sortiment vysázených druhů i odrůd rostlin z rodu Actinidia. V literárním přehledu je uveden jejich základní popis, nároky stanovištní pěstitelské podmínky, způsoby rozmnožování a také jejich produkční a mimoprodukční využití.

V současné době se tento ovocný druh z oblasti „méně rozšířených ovocných druhů“ objevuje stále častěji na tzv. samozásobitelských plochách především zahrádkářů, kteří využívají plody jako velmi hodnotný (nutričně) doplněk stravy (sezónní ovoce), ale také jako rostlinu s širokým spektrem léčivých účinků.

Z hlediska stanovištních podmínek se jeví jako nenáročná na stanovištní podmínky. Pouze, a to především z hlediska jejích růstu, jako liánovité rostliny, je vyžadována pevná oporná konstrukce v podobě pergoly nebo drátěnky.

Ze sledovaných odrůd, které by se mohly v budoucnu stát základem domácího (českého) sortimentu vhodného pro pěstování na území České republiky především formou samozásobitelského pěstování se jeví: a) z hlediska vzrůstnosti nejlépe odrůda ´Praděd´ (1,82 m) a ´Vitakola´(1,80 m). Nejnižší výška byla zjištěna u odrůd ´Lída Sweet´(1,62 m) a ´Průhonice – Tylerová´s výškou 1,69 m. b) z hlediska objemu nadzemních částí (keře, liány), který je důležitý pro následnou tvorbu květů a plodů a tím také zárukou bohaté a kvalitní sklizně, se nejvyšší hodnotou vyznačovala odrůda ´Praděd´ s hodnotou 1,23 m3 a ´Bonora´ s hodnotou 1,14 m3. Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna u odrůdy ´Geisha´ (0,89 m3), ´Sára´ (0,89 m3) a odrůdy ´Vitakola´ s hodnotou 0,9 m3. c) z hlediska množství vytvořených jednoletých přírůstků, byl nejvyšší průměrný počet vytvořených jednoletých přírůstků byl zaznamenán u odrůdy Průhonice – Tylerová´ s hodnotou 21,66 ks a ´Bonora´ s hodnotou 19,33 ks. Nejnižším průměrným počtem jednoletých přírůstků se vyznačovala odrůda ´Vitakola´ (11,66 ks) a odrůda ´Sára´ (14,66 ks).

- 40 -

Z důvodu, že se jedná o relativně mladý vysazený materiál, který v prvním roce po výsadbě nevytvořil květy a následně plody, nebylo prováděno základní organoleptické a biometrické hodnocení plodových znaků.

Během vegetace (2014) byl proveden základní výchovný řez jednotlivých rostlin s následným přihnojením komplexním hnojivem Plantacote v dávce 50 mg na 1m2vysázené plochy.

- 41 -

16 Závěr Aktinidie je dřevitá, popínavá a ovíjivá liána, šplhavý keř nebo strom. Její pěstování je rozšířené především v jížní a jihovýchodní Asii. Aktinidie je známá především svými chutnými, které patří mezi mnohosemenné bobule. Tato rostlina poskytuje velice chutné plody bohaté na vitamíny, hlavně na vitamín C, další prospěšné látky a svojí nakyslou chutí připomínají angrešt. Tyto plody by měli být součástí našeho jídelníčku díky těmto důležitým látkám. Ale než sklidíme vypěstované a chutné plody, tak se musíme správně pečovat o rostlinu. U rostliny musíme správně zvolit stanoviště, zeminu, polohu a další podmínky, které rostlina vyžaduje. Během vegetace kiwi vyžaduje i přihnojování a zálivku, nebývá skoro vůbec napadané škůdci. U nás v našich podmínkách je nejvíce oblíbená Actinidia chinensis (aktinidie čínská), která je typická svými ochlupenými plody. Dále jdou známé i drobnoplodé odrůdy, mezi které jsou zařazeny Actinidia arguta a Actinidia kolomikta.

V letech 2013 – 2014 byl na pokusné a demonstrační ploše Ústavu šlechtění a množení zahradnických rostlin ZF MENDELU, která se nachází na ploše Školního zemědělského podniku v Žabčicích hodnocen, po stránce růstové soubor odrůd aktinidií, které jsou součástí velké kolekce tzv. genofondu méně rozšířených ovocných druhů.

Tato výsadba byla založena v roce 2013. Byly hodnoceny základní růstové ukazatele: -

výška rostliny (m);

-

objem nadzemní části (m3);

-

délka přírůstku;

-

počet jednoletých výhonů.

Z důvodu nevytvoření květů a plodů nebyly hodnoceny základní plodové ukazatele, které by doplnily celkové hodnocení sledovaných rostlin – odrůd a mohly tak poskytnout celkové zhodnocení jednotlivých vysázených odrůd doporučením k dalšímu sledování či hodnocení.

Na základě získaných hodnocení lze formulovat tyto závěry: 1. Nejvzrůstnější odrůdou je odrůda ´Praděd´ (1,82 m) Nejnižší výška byla zjištěna u odrůdy ´Lída Sweet´(1,62 m) a ´Průhonice – Tylerová´s výškou 1,69 m.

- 42 -

2. Největším objemem nadzemních částí (keře, liány), který je důležitý pro následnou tvorbu květů a plodů se vyznačovala odrůda ´Praděd´ s hodnotou 1,23 m3 Nejnižší průměrná hodnota byla zjištěna u odrůdy ´Geisha´ (0,89 m3), ´Sára´ (0,89 m3) a odrůdy ´Vitakola´ s hodnotou 0,9 m3. 3. Nejvyšším průměrným počtem vytvořených jednoletých přírůstků vynikala odrůda´Průhonice – Tylerová´ s hodnotou 21,66 ks Nejnižším průměrným počtem jednoletých přírůstků se vyznačovala odrůda ´Vitakola´ (11,66 ks) a odrůda ´Sára´ (14,66 ks).

Z hlediska celkového hodnocení a na základě získaných růstových ukazatelů lze po stránce růstové vyhodnotit jako nejlepší odrůdu ´Praděd´. Z důvodu, že nebyly vyhodnoceny základní plodové ukazatele je celkové hodnocení neúplné. Především z důvodu absence hodnocení základních plodových ukazatelů.

- 43 -

17 Souhrn Tato práce se zabývá studiem a hodnocením vybraných odrůd Aktinidií. V práci je možné se seznámit s vybranými druhy aktinidií, jako jsou aktnidie čínská (Actnidia chinensis), aktinidie význačná (Actinidia arguta) a aktnidie kolomikta (Actnidia kolomikta). Jsou zde uvedeny informace odkud vybrané druhy pocházejí a jejich rozšíření, dále jejich nároky na prostředí, způsoby rozmnožování a možné využití plodů. V této práci je dále uvedeno zhodnocení vysázeného sortimentu na Školním zemědělském podniku v Žabčicích. Při pozorování byl hodnocen sortiment vysázených druhů aktinidií a jejich odrůd. V příloze je uvedena fotografická dokumentace vysázeného sortimentu odrůd. Jednotlivé druhy aktinidií se od sebe liší v základních morfologických a anatomických znacích. Aktinidii čínskou poznáme podle větších plodů s chlupatou slupkou, aktinidie význačná a aktinidie kolomikta mají plody drobné na rozdíl od aktinidie čínské. Aktinidia čínská, u nás známá jako „kiwi“ poskytuje velice oblíbené plody a to díky své chuti. Plody jsou bohaté na vitamín C, mají i antioxidační účinky a používají se také v lékařství. Pro pěstování rostlin musíme zvolit správné stanovištní podmínky pro jejich pěstování. Rostliny jsou náročné na dostatek světla a ve výsadbě by si neměly navzájem stínit. Větší plodnost podpoříme pravidelným zaštipováním výhonů. Sklizeň plodů probíhá na podzim. Nejlepší je plody sklízet po prvních podzimních mrazících, kdy dochází ke zlepšení chuťových vlastností. Na základě provedeného zhodnocení, základních růstových ukazatelů u vysázeného sortimentu odrůd aktinidí bylo zjištěno, že nejvyšší hodnoty růstových ukazatelů, včetně vysoké odolnosti vůči mrazovým poškozením mají zástupci Actinidia arguta Praděd, Actinidia kolomikta ´Geisha´. Nejnižší hodnoty růstových ukazatelů včetně nízké odolnosti vůči mrazovým poškozením byly Actinidia kolomikta odrůdy ´Vitakola´ a Actinidia arguta odrůdy´Lída Sweet´.

Klíčová slova: Aktinídie, hodnocení, sortiment

- 44 -

Summary This work deals with the study and evaluation of selected varieties of Actinidia. The work may be familiar with some kinds of Actinidia, such as aktnidie Chinese (Actnidia chinensis), hardy kiwi (Actinidia arguta) and aktnidie kolomikta (Actnidia kolomikta). It provides information from selected species come from and their extensions, as well as their habitat requirements, methods of reproduction and the possible use of fruit. In this paper also noted appreciation plantation range on the School farm in Žabčice. When observation was evaluated assortment of planted species of Actinidia and their varieties. The annex includes a range of photographic documentation planted varieties. Individual species of Actinidia differ in basic morphological and anatomical characters. Actinidia Chinese know by larger fruit with hairy peel, hardy kiwi and Actinidia kolomikta have small fruits unlike Actinidia Chinese. Actinidia Chinese, here known as "kiwi" provides a very popular fruit because of its taste. The fruit are rich in vitamin C, also have antioxidant properties and are also used in medicine. Plant cultivation must choose the correct habitat conditions for their cultivation. Plants are consuming plenty of light and planting should not shade each other. Greater fertility will support regular zaštipováním shoots. Harvest fruits takes place in the fall. The best fruit is harvested after the first autumn freezing when it improves taste characteristics. Based on an evaluation, fundamental growth indicators in the range of varieties planted actinides was found that the highest value growth indicators, including high resistance to frost damage, the representatives of Actinidia arguta Praděd, Actinidia kolomikta 'Geisha'. The lowest values of growth indicators including low resistance to frost damage were Actinidia kolomikta varieties 'Vitakola' and Actinidia arguta odrůdy 'Lída Sweet'. Keywords: Aktinidie, evaluation, selection

- 45 -

18 Použitá literatura [1] BLAŽEK, Jan. Ovocnictví. Vyd. 1. Praha: Květ, 1998, 383 s., [16] s. barev. obr. příl. ISBN 80-853-6233-3. [2] DOLEJŠÍ, Antonín, Vladimír KOTT a Lubomír ŠENK. Méně známé ovoce. Vyd. 1. Praha: Zemědělské nakladatelství Brázda, 1991, 149 s., 16 s. obr. příloh. Zahrádka. ISBN 80-209-0188-4. [3] NOVÁK, Jan a Milan SKALICKÝ. Botanika: cytologie, histologie, organologie a systematika. 3. vyd. Ilustrace Karel Dolejš, František Fišer. Praha: Powerprint, 2012, 336 s., xiii s. obr. příl. ISBN 978-808-7415-535. [4] VALÍČEK, Pavel. Užitkové rostliny tropů a subtropů. Vyd. 2., upr. a dopl. Praha: Academia, 2002, 486 s. ISBN 80200000031.

Elektronické zdroje [1] Aktinidie. Wikipedia.org [online] 2014 [cit. 2014 – 7 – 2]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Aktinidie. [2] Kiwi. Wikipedia.org [online] 2014 [cit. 2014 – 8 – 30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kiwi. [3] Aktinidie. Wikipedia.org [online] 2014 [cit. 2014 – 8 – 30]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Aktinidie. [4] Aktinidie. Dendrologie.cz [online] 2006 [cit. 2014 – 8 – 31]. Dostupné z: http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=4&id=82. [5] Kiwi. Ireceptar.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 8 – 31]. Dostupné z: http://www.ireceptar.cz/zahrada/uzitkova-zahrada/nebojte-se-kiwi/. [6] Kiwi. Ceskestavby.cz [online] 2001 – 2013 [cit. 2014 – 8 – 31]. Dostupné z: http://www.ceskestavby.cz/rostliny/kiwi/. [7] Aktinidie význačná. Dendrologie.cz. [online] 2006 [cit. 2014 – 9 – 1]. Dostupné z: http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=60.

- 46 -

[8] Aktinidie význačná. Atlasrostlin.cz. [online] 2010 – 2013 [cit. 2014 – 9 – 1]. Dostupné z: http://popinave-rostliny.atlasrostlin.cz/aktinidie-vyznacna. [9] Kiwi. Dendrologie.cz. [online] 2006 [cit. 2014 – 9 – 2]. Dostupné z: http://databaze.dendrologie.cz/index.php?menu=5&id=62. [10] Aktinidie kolomikta. Pepinogold.cz. [online] 2002 – 2015 [cit. 2014 – 9 – 2]. Dostupné z: http://www.pepinogold.cz/detail/actinidia-kolomikta-samice/. [11] Kiwi. Tilia.zf.mendelu.cz. [online] 2004 [cit. 2014 – 9 – 3]. Dostupné z: http://tilia.zf.mendelu.cz/ustavy/551/ustav_551/eltronic_ovoc/_private/ovoc_1/data/kiwi .pdf. [12] Kiwi. Kaloricketabulky.cz. [online] 2011 [cit. 2014 – 9 – 31]. Dostupné z: http://www.kaloricketabulky.cz/kiwi/. [13] Kiwi. Exotickerostliny.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 5]. Dostupné z: http://www.exotickerostliny.cz/. [14] Choroby aktinidie. Minikiwi.wz.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 7]. Dostupné z: http://www.minikiwi.wz.cz/pestovani_aktinidii.html#choroby. [15] Kiwi. webgarden.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 10]. Dostupné z: http://subtropy.webgarden.cz/rubriky/kiwi. [16] Kiwi. Rostliny - semena.cz [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 12]. Dostupné

z:

http://www.rostliny-semena.cz/cz/kliceni-a-pestovani-minikiwi-issai/minkiwi-actinidiaarguta-actinidie-ovocna-kiwi-rostlina-semena/. [17] Kiwi. Vitarianství.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 14]. Dostupné z: http://www.vitarianstvi.cz/kiwi-chlupate-vejde-560/. [18] Kiwi. Zabcice.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 16]. Dostupné z: http://www.zabcice.cz/firmy/skolni-podnik.htm. [19] Kiwi. Szp.mendelu.cz

[online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 16]. Dostupné z:

http://szp.mendelu.cz/cz/ucelova_cinnost.

- 47 -

[20] Žabčice. Szp.mendeleu.cz. [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 20]. Dostupné z: http://szp.mendelu.cz/cz/zabcice. [21] Školní zemědělský podnik Žabčice. Szp.mendelu.cz [online] 2013 [cit. 2015 – 3 – 20]. Dostupné z: http://szp.mendelu.cz/cz/o_nas/poloha. [22] Actinidia kolomicta ´Sára´. Podzamkem.com [online] 2015 [cit. 2015 – 4 – 13]. Dostupné

z:

http://www.podzamkem.com/zahradnictvi/eshop/12-1-Ovoce/0/5/857-

Actinidia-kolomikta-Sara. [23] Actinidia kolomikta ´Vitakola´. Zahradaweb.cz [online] 2013 [cit. 2015 – 4 – 13]. Dostupné z: http://zahradaweb.cz/actinidia-kolomikta-vitakola/. [24] Actinidia arguta´ Kozolupy´. Skolkyhorak.cz [online] 2013 [cit. 2015 – 4 – 13]. Dostupné z: http://www.skolkyhorak.cz/casopis/jaro-leto-2013.pdf.

Elektronické zdroje použitých obrázků: Obr. 1: Aktinidie čínská. Wikipedia.org [online] 2014 [cit. 2014 – 8 – 20]. Dostupné z: http://it.wikipedia.org/wiki/Actinidia_chinensis. Obr. 2: Aktinidie čínská. Wikipedia.org [online] 2010 [cit. 2014 – 8 – 20]. Dostupné z: http://flora.nhm-wien.ac.at/Seiten-Arten/Actinidia-chinensis.htm. Obr. 3: Aktinidie čínská. Wikipedia.org [online] 2014 [cit. 2014 – 8 – 24]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Kiwi. Obr. 4: Aktinidie čínská. Balkonovekvetiny.cz [online] 2008 - 2015 [cit. 2014 – 8 – 24]. Dostupné z: http://www.balkonovekvetiny.cz/aktinidie-cinska-neboli-kiwi.php. Obr. 5: Aktinidie význačná. Asianflora.com [online] 2008 [cit. 2014 – 8 – 26]. Dostupné z: http://www.asianflora.com/Actinidiaceae/Actinidia-arguta.htm. Obr. 6: Aktinidie význačná. Garten.cz [online] 2012 [cit. 2014 – 8 – 26]. Dostupné z: http://www.garten.cz/a/cz/7519-actinidia-arguta-aktinidie-vyznacna-minikiwi/. Obr. 7: Aktinidia kolomikta. Wikipedia.org [online] 2014 [cit. 2014 – 9 – 1]. Dostupné z: http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Actinidia_kolomikta_Kiinanlaikkuk%C3%B6 ynn%C3%B6s_C_VI08_H5642.jpg. Obr. 8: Aktinidie kolomikta. Prirodnizahrada.webnode.cz [online] 2010 [cit. 2014 – 9 – 1]. Dostupné z: http://prirodnizahrada.webnode.cz/news/aktinidia-mini-kiwi/. - 48 -

19 Přílohy

Obr. 1: Stará výsadba sortimentů odrůd aktinidí

- 49 -

Obr. 2: Nová výsadba sortimentu odrůd aktinidií

- 50 -

Obr. 3: Rostlina aktinidie v době rašení

- 51 -

Obr. 4: Detail – základy květů – starší výsadba

- 52 -

Obr. 5: Mrazové poškození aktinidie

- 53 -

Obr. 6: Sortiment odrůd aktinidií - starší výsadba

- 54 -

Obr. 7: Sortiment odrůd nově vysázených

- 55 -

Obr. 8: Nová výsadba sortimentu odrůd

- 56 -